Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. agris.cz. ČRo Radiožurnál Rozhovor s Miroslavem Tomanem

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled řehled zpráv 28.8.2015 - 9.9.2015 Český eský svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Potravin zasažených cizorodými látkami výrazně výrazn ubylo. Vyplývá to z nové zprávy 1 Ministerstva zemědělství Český svaz zpracovatelů zpracovatel agris.cz str. 0 Zemědělství Zem 8.9.2015 masa - TOP MZe ČR

ČRo Radiožurnál Rozhovor s Miroslavem Tomanem 7.9.2015

ČRo Ro Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka Radiožurnálu

2 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP

ČT 1 Problémy v zemědělství 6.9.2015

ČT 1 str. 2 12:00 Otázky Václava Moravce


ČT 24 Dotace pro zemědělce 6.9.2015

ČT 24 str. 2 13:05 Otázky Václava Moravce II.

Novela zákona o významné tržní síle 6.9.2015

ČT 24 str. 3 13:05 Otázky Václava Moravce II.

Bitva o mléčné dotace 7.9.2015

ČT 24 str. 1 22:00 Události, komentáře komentá

4 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP 5 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP 6 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP

ekonomika.iDNES.cz Sporný zákon zdraží potraviny, tvrdí řetězce. Hloupost, reagují výrobci 2.9.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel


MF DNES, Jan Brož

Haló noviny Hovězí zí maso? Je drahé, proto nám »nechutná« 5.9.2015

lidovky.cz

Haló noviny str. 13 Bonus pro vás


Instituce jménem řezník. Kvalitní maso provětrá peněženku, ale stojí za to 9 Český svaz zpracovatelů lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť 3.9.2015 masa - TOP Petra Pospěchová

Mladá fronta DNES Přísně na řetězce. Už letos 3.9.2015

Mladá fronta DNES str. 8 Ekonomika

Jan Brož Česko chtělo hlídat dovoz potravin. Může dostat pokutu 8.9.2015


10 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 11 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Jan Brož

Moje zdraví Manipulace s naší chutí Snížit spotřebu soli znamená používat mozek a číst etikety 12 Moje zdraví str. 76 Příloha - Můj domov - Výživa seriál Český svaz zpracovatelů 3.9.2015 2. část masa - TOP

Právo Z občasného grilování rakovina nehrozí 5.9.2015

Právo str. 14 Téma

13 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Václav Pergl

Rodinný dům Kam co uložit, kde co uchovat 3.9.2015

Rodinný dům str. 36 Interiér Úložné prostory


Petr Saulich

tyden.cz Mlékaři přišli kvůli sankcím o miliardu, tvrdí komora 7.9.2015

tyden.cz str. 0 Svět


ČTK

Týdeník Květy JÍDLO JE SVATÉ. ALE ZA JAKOU CENU? 3.9.2015

Týdeník Květy str. 24


IVO BARTÍK

Zemědělec Oceněné nejlepší inovativní výrobky 7.9.2015

Zemědělec str. 16 Zájmové organizace

Dana Večeřová Z jednání na živitelce 7.9.2015


zpravy.rozhlas.cz

17 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 18 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Potravinové banky dostaly letos víc jídla. Řetězce darují třeba balené uzeniny 19 Český svaz zpracovatelů zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika 5.9.2015 masa - TOP Martin Balucha

Žena a život Zelenina AŽ DOMŮ 2.9.2015

Žena a život str. 103


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Problémy s PCB v chovech hospodářských zvířat se stále objevují 2.9.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství

SVS ČR Souhrn událostí uplynulého dne – 1. 9. 2015 2.9.2015

agris.cz str. 0 Souhrny

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Agris Měsíc biopotravin je v souladu s přírodou a jejími principy – a nejen letos 23 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Zemědělství 3.9.2015 masa - Ostatní MZe ČR Souhrn událostí uplynulého dne – 3.9. 2015 24 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Souhrny 4.9.2015 masa - Ostatní Agris

Aha! Fuuuj, hrášek s mrkvi! 3.9.2015

Aha! str. 4 Aktuálně

25 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

(neo)

Aha! Tv MASO S NÁPLNÍ 3.9.2015

Aha! Tv str. 26 Kuchařka


akcie.cz ECB snížila výhled růstu ekonomiky eurozóny, QE bude pokračovat ve stejném tempu 27 Český svaz zpracovatelů akcie.cz str. 0 3.9.2015 masa - Ostatní Fio - Tománek Jan

Art + antiques Malíři v SRN 7.9.2015

Art + antiques str. 76 Zahraniční výstava Josef Ledvina

Automa


Konektory M12 pro potravinářství 9.9.2015

Automa str. 19 Veletrhy a konference

Využití robotů ve výrobě pro speciální účely 9.9.2015

Automa str. 34 Téma


Jindřich Kubíček, Vlastimil Braun

Blesk Nepodléhejte zaručeným varováním 9.9.2015

Blesk str. 8 Servis


Iva Dvořáková

Blesk magazín A PŘECE SE TOČÍ! 4.9.2015

Blesk magazín str. 10


Text: Hana Pokorná

Blesk pro ženy Čtenářka Lenka (28): 10 kilo DOLE díky SYROVÉ stravě 7.9.2015

Blesk pro ženy str. 28


MICHAELA ČAPKOVÁ

blesk.cz Zemědělci v Bruselu vášnivě demonstrují kvůli mléku. Embargo trápí i Čechy 34 Český svaz zpracovatelů blesk.cz str. 0 Události 7.9.2015 masa - Ostatní Evropská komise mléčnou krizi neřeší. Vykupujte přebytky, vzkazuje Jurečka 35 Český svaz zpracovatelů blesk.cz str. 0 Události 8.9.2015 masa - Ostatní

businessinfo.cz Uzbekistán zvedá od 1.9.2015 cla na řadu položek dováženého zboží 3.9.2015

businessinfo.cz str. 0 Uzbekistán


Informace o prezentaci výrobců stavební a potravinářské produkce pro mongolské 37 importéry Český svaz zpracovatelů businessinfo.cz str. 0 Mongolsko 7.9.2015 masa - Ostatní Zastupitelský úřad České republiky

byznys.ihned.cz Českým mlékařům způsobily ruské sankce miliardovou ztrátu. Mléka je nadbytek v celé 38 Evropě Český svaz zpracovatelů byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz 7.9.2015 masa - Ostatní rum, ČTK

ČRo - radiozurnal.cz

Miroslav Toman nejen o mléčné krizi: Obchodní řetězce způsobují víc škody než užitku 39 Český svaz zpracovatelů ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / dvacetminut 7.9.2015 masa - Ostatní Jan Pokorný,Šárka Ševčíková

ČRo Plus Závislost zemědělců na evropských dotacích 7.9.2015

ČRo Plus str. 1 19:10 Radiofórum


ČRo Radiožurnál Ministři zemědělství zemí Evropské unie jednají na mimořádné schůzi v Bruselu 41 Český svaz zpracovatelů ČRo Radiožurnál str. 5 17:00 Zprávy 7.9.2015 masa - Ostatní V Bruselu protestují i čeští zemědělci 7.9.2015

ČRo Radiožurnál str. 7 12:00 Zprávy


ČRo Region, Středočeský kraj Jídelníček školních dětí, růst a vývin ČRo Region, Středočeský kraj str. 1 11:07 Hubněte 3.9.2015 zdravě s Kateřinou Cajthamlovou


ČT 1 Protesty zemědělců kvůli mléku 7.9.2015

ČT 1 str. 21 19:00 Události


ČT 24 Rozhovor s Tomášem Prouzou 7.9.2015

ČT 24 str. 1 20:05 Hyde Park


denik.cz Hýžová: Potraviny se mají jíst, jak je příroda vytvořila 2.9.2015

denik.cz str. 0 Královéhradecký kraj

Počet ekofarem od začátku roku stoupl o osm procent 2.9.2015

denik.cz str. 0 Ekonomika

Frýdlant děkoval za úrodu. I přes sucho přišla velká nadúroda 7.9.2015

denik.cz str. 0 Liberecký kraj

Zoufalí mlékaři. Klesající cena je táhne ke dnu 8.9.2015


46 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 47 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 48 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 49 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

e15.cz Bioplynové stanice by mohly kvůli neúrodě kukuřice využít i pšenici 6.9.2015

e15.cz str. 0 Zemědělství

Mlékaři vystupňovali tlak, unie pošle půlmiliardu eur 8.9.2015



Dušan Kütner

echo24.cz Drahé jídlo, pivo měsíčně. Nadšení v Luhansku vyprchává 2.9.2015

echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy, Homepage


Echo24, vb

ekolist.cz Unikátní výzkum poprvé popsal nerovné vyjednávání obchodních řetězců a dodavatelů 53 Český svaz zpracovatelů ekolist.cz str. 0 Zpravodajství 7.9.2015 masa - Ostatní Zdeňka Vítková

ekonomika.iDNES.cz Stát přitvrdí vůči velkým řetězcům. Velké potravináře nechává v klidu 4.9.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika

MF DNES, Jan Brož Řetězce zlevňují jen zahraniční mléčné výrobky, tvrdí potravináři 7.9.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika


MF DNES, Jan Brož

epravo.cz Zemědělský výbor podpořil novelu zákona o významné tržní síle 2.9.2015

epravo.cz str. 0 Zpravodajství, newsletter


Euro Po slitování přijdou šibenice 7.9.2015

Euro str. 22 Rozhovor


Petr Holec

euroskop.cz Ministři zemědělství EU budou jednat o mléku, mlékaři demonstrují 7.9.2015

euroskop.cz str. 0 ČR a EU


čtk

finance.cz Maloobchod v eurozóně - červencový odraz vzhůru 3.9.2015

finance.cz str. 0


Patria.cz

G.cz 28 malých detailů, jimiž se liší čisté Švýcarsko od balkánského Česka 5.9.2015

G.cz str. 0 Kam ji vzít


Haló noviny Zkrotí zákon řetězce? 3.9.2015

Haló noviny str. 3 Z domova

(ste) Mlékařům způsobily sankce miliardovou ztrátu 8.9.2015

Haló noviny str. 2 Z domova


(jad)

Hradecký deník Embargo, chamtivost a pomalí úředníci by mohli být zhoubou českých dojnic 63 Český svaz zpracovatelů Hradecký deník str. 5 Východní Čechy 8.9.2015 masa - Ostatní INZERCE Kdo za to může? 64 Český svaz zpracovatelů Hradecký deník str. 5 Východní Čechy 8.9.2015 masa - Ostatní (čtk) Zoufalí mlékaři. Klesající cena je táhne ke dnu 65 Český svaz zpracovatelů Hradecký deník str. 12 Zpravodajství 8.9.2015 masa - Ostatní VILÉM JANOUŠ

Chebský deník Maso ukryl do gatí. Stejně neprošel 8.9.2015

Chebský deník str. 2 Region


(mel)

chytrazena.cz 7 častých mýtů o výživě 8.9.2015

chytrazena.cz str. 0


iprosperita.cz Květináři se představili na Zemi živitelce 4.9.2015

iprosperita.cz str. 0 Lobby info


Editor

Jičínský deník Zdravá 5 vyjíždí za dětmi do škol s novými výukovými programy 7.9.2015

Jičínský deník str. 8 jičínsko u nás doma (tz)


Kroměřížský deník Úroda? I přes sucho dobrá 5.9.2015

Kroměřížský deník str. 1 Titulní strana


NIKOL DIVIAKOVÁ

kurzy.cz Komentáře k maloobchodu - zlatý věk, zájem o veškerý sortiment 3.9.2015

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika

Evropa neví, co s přebytky mléka! 8.9.2015

kurzy.cz str. 0 Komodity


Liberecký deník Frýdlant děkoval za úrodu 7.9.2015

Liberecký deník str. 1 Titulní strana

JANA PAVLÍČKOVÁ Oceněné potraviny 7.9.2015



lidovky.cz Zprávy dne podle editora: další uprchlíci, proč město platí neonacistickou kapelu a řezník 75 jako celebrita Český svaz zpracovatelů lidovky.cz str. 0 Zprávy / Domov 3.9.2015 masa - Ostatní Lidovky.cz, Vojtěch Gibiš Tuzemští mlékaři trpí kvůli ruským sankcím. Jejich ztráty už převyšují miliardu 76 Český svaz zpracovatelů lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy 7.9.2015 masa - Ostatní ČTK

life.ihned.cz Pivovar Oliva oslovuje hladové vědce z laserového centra. V nabídce je i laserový ležák 77 Český svaz zpracovatelů life.ihned.cz str. 0 life.ihned.cz 7.9.2015 masa - Ostatní Libor Budinský

maminka.cz Chutně na chalupě 4.9.2015

maminka.cz str. 0 Audio, Video


Marketing & Media CHYTRÁ HORÁKYNĚ 7.9.2015

Marketing & Media str. 6 Komentáře


mediar.cz Ministerstvo zemědělství má ekologickou kampaň 2.9.2015

mediar.cz str. 0 Články


Jaroslav Krupka

Mladá fronta DNES Stát chce trestat řetězce za sílu na trhu. Tu má však i pivovar 4.9.2015


Jan Brož NEJ slavnější zaniklé značky 4.9.2015

Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Karlovarský

Petr Przeczek NEJ slavnější značky z Vysočiny 4.9.2015

Mladá fronta DNES str. 15 Sport

Jaroslav Paclík NEJ slavnější značky, které mají svůj původ v kraji 4.9.2015

Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Moravskoslezský

81 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 82 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 83 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 84 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Petra Bartíková „Lidé se mohou těšit na průvod, výstavu zvířat nebo projížďky na koních“ 85 Český svaz zpracovatelů Mladá fronta DNES str. 54 Příloha - Dožínky 4.9.2015 masa - Ostatní Výrobek roku 2015 Libereckého kraje: sterilované patizony 4.9.2015

Mladá fronta DNES str. 55 Příloha - Dožínky

„Oceněnou potravinou se chce chlubit stále více výrobců“ 4.9.2015


Za šunkou vysoké kvality se zkuste vydat do Bělé 4.9.2015


Nepřehnat to se zeleninou, radí mistr ve vaření svíčkové 7.9.2015

Mladá fronta DNES str. 15 Severní Čechy

Miroslava Strnadová Podnikatel chce chovat krevety na maso, shání peníze od sponzorů 8.9.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Střední Čechy

86 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 87 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 88 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 89 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 90 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Eva Havelková

Moje zdraví Konec sladkých prázdnin Moje zdraví str. 36 Příloha - Vítejte na klinice - Výživa 3.9.2015

91 Český svaz zpracovatelů

masa - Ostatní (mo)

Mostecký deník Okresní agrární komora Most se chystá na Zahradu Čech, která začíná na výstavišti v 92 Litoměřicích už tento pátek Český svaz zpracovatelů Mostecký deník str. 2 Mostecko 8.9.2015 masa - Ostatní (edb)

neviditelnypes.cz SVĚT: Nejen postupná ztráta svobod 7.9.2015

neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Společnost


Neviditelný pes, Petr Havel

novinky.cz Když se ze zdravého životního stylu stane posedlost ohrožující život 2.9.2015

novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví


ema

pardubickenovinky.cz Spotřebitelé vybírali nejlepší MLS Pardubického kraje 8.9.2015

pardubickenovinky.cz str. 0 regiony


parlamentnilisty.cz Hejtman Hašek: Dříve přísně utajované a nepřístupné prostory budou co nejvíce využity 96 Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům 3.9.2015 masa - Ostatní PV Jurečka přijel z Bruselu a pohovořil o nelehké situaci zemědělců: Každého se dotklo, co 97 jsme tam slyšeli Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor 7.9.2015 masa - Ostatní mp Štěpán Kotrba: Masová migrace? 98 Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory 7.9.2015 masa - Ostatní Martin Huml

Písecký deník Z Milevska a okolí 7.9.2015

Písecký deník str. 2 Písecko


(klč)

Právo * Steinex postaví v Kuřimi nový masokombinát 4.9.2015

Právo str. 10 Jižní Morava - Vysočina

(ČTK) Pozor na křížovou kontaminaci

100 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 101

5.9.2015

Právo str. 14 Téma

Václav Pergl Brusel dá zemědělcům 500 miliónů eur 8.9.2015

Právo str. 10 Trhy & ekonomika

Stanislav Ptáčník Jídlo vyhazuje polovina Čechů, nejvíc mladí 9.9.2015

Právo str. 1 Titulní strana

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 102 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 103 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Barbora Buřínská

prazskypatriot.cz Ve Žlutých lázních se otevírá farmářské tržiště, bude fungovat dva dny v týdnu 104 Český svaz zpracovatelů prazskypatriot.cz str. 0 Víkendové tipy 2.9.2015 masa - Ostatní red

Prima Biopotraviny 2.9.2015

Prima str. 9 18:55 Zprávy FTV Prima


Reliant Logistic News Úspora nákladů díky přesnému sledování vratných obalů 1.9.2015

Reliant Logistic News str. 6 Login


Milan Ludvik

Slánské listy V ANTOŠOVĚ KRČMĚ BUDOU VAŘIT MISTŘI GASTRONOMIE 3.9.2015

Slánské listy str. 3 Aktuality


Libor Pošta

Slovácký deník V. I. P. návštěvníkům šampionátu v Hradišti prý hrozila salmonela 4.9.2015

Slovácký deník str. 3 Slovácko


ADÉLA BURÁŇOVÁ

Technik FAG Arcanol FOOD2 splňuje přísné požadavky potravinářského průmyslu 109 Český svaz zpracovatelů Technik str. 14 Ložiska 8.9.2015 masa - Ostatní

Tina Dieta pro zdravé srdce 2.9.2015

Tina str. 14 Zdravý život


tn.cz Evropa neví, co s přebytky mléka! VÝVOJ CEN POTRAVIN

111

7.9.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

tnbiz.cz V Česku přibývá biofarem, ceny jsou ale šílené. Kupujete bio věci? 5.9.2015

tnbiz.cz str. 0


mom/Michal Čoudek TN.cz

topvip.cz David Frej: Napsal jsem srozumitelně něco, co u nás dosud nevyšlo 5.9.2015

topvip.cz str. 0


TV Barrandov Na inspekci se seniory 5.9.2015

TV Barrandov str. 12 18:30 Naše zprávy


TV Nova Evropa řeší, co s přebytky mléka 7.9.2015

TV Nova str. 1 19:30 Televizní noviny


Týden Od teroristů k vegetariánské bibli 7.9.2015

Týden str. 82 Kultura


Kateřina Bláhová

tyden.cz Tisíc traktorů v Paříži. Zemědělci chtějí víc peněz od EU 3.9.2015

tyden.cz str. 0 Evropa


ČTK

vitalia.cz O titul české biopotraviny bojovala rajčata i dršťková 7.9.2015

vitalia.cz str. 0

Redakce Jak si vybrat v restauraci a neztloustnout 8.9.2015

vitalia.cz str. 0


Karolína Hlavatá

ZBOŽÍ & PRODEJ RODINNÝ BYZNYS NA ROZCESTÍ 28.8.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 6 Hlavní téma - rodinné firmy

Andrea Votrubová DĚTSKOU STRAVU PRODÁVÁ CENA A ZNAČKA

120 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 121

28.8.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 14 Informace - Barometr

MALOOBCHOD ROSTE, INFLACE KLESLA 28.8.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 16 Informace - Agenda

PRAVIDLA PRO OZNAČENÍ POTRAVIN 28.8.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 18 Informace - Hydepark

Proč neklesají ceny v obchodech? 28.8.2015


OLDŘICH OBERMAIER POTRAVINÁŘI CHYSTAJÍ INVESTICE 28.8.2015


SNÍDANI STÁLE VÍCE URČUJE ZDRAVÍ A KVALITA 28.8.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 39

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 122 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 123 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 124 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 125 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 126 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Andrea Votrubová

Zemědělec Eko zemědělství se rozvíjí 7.9.2015

Zemědělec str. 1

Zuzana Fialová Komora dala požadavky 7.9.2015

Zemědělec str. 5 Zpravodajství

Zuzana Fialová Prosazení zákona je velká bitva 7.9.2015

Zemědělec str. 9 Publicistika

Zuzana Fialová Problémy s bifenyly v chovech trvají 7.9.2015

Zemědělec str. 13 Publicistika

Oldřich Přibík Zlaté klasy nejlepším exponátům 7.9.2015

Zemědělec str. 14 Země živitelka

127 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 128 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 129 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 130 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 131 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Vladislav Fuka Kalendář akcí 7.9.2015

zena-in.cz

Zemědělec str. 48 Obnovitelné zdroje


Čerstvost potravin až na prvním místě 8.9.2015

zena-in.cz str. 0 Dům a byt


Komerční článek

Znojemsko Třetina Znojemských neměla v normě cholesterol 8.9.2015

Znojemsko str. 5


zpravy.iDNES.cz Zemědělci paralyzovali Brusel traktory a slámou. Demonstrovali za mléko 135 Český svaz zpracovatelů zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční 7.9.2015 masa - Ostatní iDNES.cz, Václav Ferebauer, ČTK

zpravy.rozhlas.cz OBRAZEM: Traktory zablokovaly Paříž. Zemědělcům se nelíbí nízké výkupní ceny potravin 136 Český svaz zpracovatelů zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropa 3.9.2015 masa - Ostatní Jan Šmíd,Anna Kottová Farmářům se nelíbí nízké výkupní ceny mléka. Krizi projednají ministři EU 137 Český svaz zpracovatelů zpravy.rozhlas.cz str. 0 / ekonomikavevrope 7.9.2015 masa - Ostatní Zuzana Petráňová,Ondřej Houska Kvůli cenám mléka protestovali v Bruselu farmáři. EU řeší, jak jim pomoci 138 Český svaz zpracovatelů zpravy.rozhlas.cz str. 0 / ekonomikavevrope 7.9.2015 masa - Ostatní Ondřej Houska,Zuzana Petráňová, ČRo Evropský parlament schválil zákaz klonování zvířat a prodej masa z nich 139 Český svaz zpracovatelů zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropskaunie 8.9.2015 masa - Ostatní Viktor Daněk

Žatecký a lounský deník Zítra začíná na výstavišti oblíbený Člověk v přírodě 3.9.2015

Žatecký a lounský deník str. 2 Žatecko a Lounsko


ZDENĚK PLACHÝ

Žena a život Vynechte cukry, ZAŘAĎTE PŮSTY 2.9.2015


LENKA ŠVÁBOVÁ 14 rad k životu BEZ CUKRŮ 2.9.2015



Plné znění zpráv 28.8.2015 - 9.9.2015

Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Potravin zasažených cizorodými látkami výrazně ubylo. Vyplývá to z nové zprávy Ministerstva zemědělství 8.9.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Potravin, surovin a krmiv, které obsahují nadlimitní množství cizorodých látek, je ve srovnání s minulými roky méně. Zjištění inspektorů dozorových orgánů publikuje Ministerstvo zemědělství ve Zprávě o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích v roce 2014. Tisková zpráva – Potravin, surovin a krmiv, které obsahují nadlimitní množství cizorodých látek, je ve srovnání s minulými roky méně. Zjištění inspektorů dozorových orgánů publikuje Ministerstvo zemědělství ve Zprávě o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích v roce 2014. Úroveň kontaminace potravin a krmiv cizorodými látkami je v České republice nízká. Potvrzují to například výsledky monitoringu Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ta loni odebrala 1880 vzorků a přitom jenom 0,59 % z nich bylo nevyhovujících, zatímco ještě v roce 2011 odhalila 1,23 % nevyhovujících výrobků. Za poslední čtyři roky se významně snížil počet potravin, které překročily maximální limit povolených látek. Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce loni objevili v 11 vzorcích z 1880 odebraných například zvýšené množství mykotoxinů nebo pesticidů. Tyto potraviny, krmiva a suroviny byly okamžitě staženy z prodeje. Státní veterinární správa loni provedla 71 471 vyšetření, z toho bylo jen 0,17 % nadlimitních (celkem 118 vzorků). V závadných potravinách a surovinách našli inspektoři například zbytky veterinárních léčiv. Podle dlouhodobého sledování je obsah cizorodých látek hluboko pod přípustnými hygienickými normami a v průběhu let se snižuje nebo má setrvalou tendenci. Systém jejich kontroly tedy funguje. Sledování cizorodých látek v potravinách a krmivech přispívá k zajištění výroby zdravotně nezávadných potravin, určených k domácí spotřebě i na vývoz. Ministerstvo zemědělství vydalo také Výroční zprávu za rok 2014 o systému včasného varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Z celkového množství 3 157 oznámení v celé EU bylo 198 potravin, které prošly distribucí přes území České republiky nebo odsud pocházely. Jednalo se například o doplňky stravy s nepovolenými složkami, neuvedené alergeny nebo nesprávné značení. Systém včasného varování pro potraviny a krmiva RASFF je jedním z mechanizmů kontroly bezpečnosti potravin a krmiv na území jednotného trhu Evropské unie. Pokud v jakémkoli státě Evropské unie odhalí nebezpečnou potravinu, varování okamžitě pošlou systémem RASFF všem ostatním zemím EU. Hynek Jordán tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

URL| http://www.agris.cz/clanek/189451

ČRo Radiožurnál

Rozhovor s Miroslavem Tomanem 7.9.2015

ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka Radiožurnálu Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Dobré odpoledne. Hlavním tématem pro zemědělce je v těchto dnech a hodinách bezpochyby mléčná krize. Podle Agrární komory ruské embargo způsobilo zemědělcům až miliardovou ztrátu. Zemědělce trápí ceny mléka, které jsou značně pod výrobními náklady. Ministři zemědělství Evropské unie jednají v těchto hodinách o aktuální situaci přímo v Bruselu. Ve Dvaceti minutách se budu ptát šéfa Agrární a potravinářské komory Miroslava Tomana. Dobrý den. V Otázkách Václava Moravce v neděli, pane prezidente, měl ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL na stole lahev mléka. Jak jste to bral? Jako pokus o to vizuálně upozornit na problém? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Bral jsem to jako PR záležitost pana ministra. Asi nám chtěl sdělit, že mléko pije a dělá pro spotřebu úplně všechno. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Takže to nebyla provokace směrem k zemědělcům? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Ne, ne, ne, určitě jsem to tak nevnímal. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Vy pijete mléko denně nebo si ho dáváte jenom do kávy? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Tak v každém případě do kávy, každý den minimálně jogurt, každý druhý den mléko. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Je mléko zdravé? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Určitě, ano a prospěšné. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------V čem? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Obsah minerálních látek, obsah vitaminů, všechno pozitivní body hlavně pro vývoj člověka jsou potřeba tyto látky. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Kolik mléka zemědělci v Česku vyprodukují ročně? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR

-------------------Řádově necelé 3 miliardy korun, miliardy litrů, pardon. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------A kolik ho dokáže občan České republiky spotřebovat? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Jé, tak to teďka z hlavy, z hlavy ... Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Je to víc než ty 3 miliardy litrů nebo méně? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Ne, tak já si myslím, že spotřeba a produkce mléka je v podstatě vyrovnaná. Ten problém, který tady je, je, že se sem velká část mléčných výrobků dováží, to znamená, kdyby se sem nedovážely mléčné výrobky, tak si myslím, že spotřeba a produkce je vyrovnaná. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------To znamená, ten dovoz mléčných výrobků je kromě toho, co jsme říkali, ruské embargo, ale také samozřejmě zrušení kvót Evropskou unií letos na jaře, to je taky ten problém? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Problém je to u řetězců, které sem vozí výrobky, které si tady umíme vyrobit sami, kvalitně nebo ještě více než kvalitně a vozí se sem eidam, vozí se sem některé tavené sýry, takže to jsou věci, které bysme vůbec vozit nemuseli a možná, kdyby se sem nedováželi a lépe jsme si jako stát pohlídat vnitřní trh České republiky, tak bychom možná nestáli před problémem, co s mlékem. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Jak si může stát velikosti České republiky efektivně ohlídat svůj vnitřní trh v rámci Evropské unie? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Tak já si myslím, že zvýšenou kontrolou inspekčních orgánů, to, co sem vozí, pravidelnou kontrolou řetězců. Myslím si, že se jim to dá vysvětlit, že je zbytečné, aby sem vozili věci, které tady umíme vyrobit. Podporou a kampaně na spotřebovávání českých výrobků, kvalitních českých výrobků. Těch cest je mnoho. Myslím, že velmi dobře to dělají v Rakousku i v Německu, kam se dovozové výrobky dostávají velmi těžko s výjimkou specialit. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Čím to je, že v Rakousku a v Německu to dělají lépe? Je to proto, že jsou to tradiční země evropské "28" a my patříme k těm takzvaným novým státům? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Tak v prvé řadě je to tím, že tam není tak velká koncentrace obchodních řetězců jako je v České republice, to je číslo jedna. Číslo dva je, že do propagace rakouských výrobků jdou miliardy korun a miliardy euro, kdežto v České republice se bavíme v částkách maximálně 150 až 200 milionů korun včetně DPH, což je myslím, že je málo. A samozřejmě ta reklama, propagace rakouských výrobků probíhá mnoho let. Jan POKORNÝ, moderátor

-------------------Jenom mi to zdá, anebo jako šéf Agrární komory nemáte rád řetězce? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------To není o tom, jestli je mám rád nebo je nemám rád. Já si myslím, že způsobují více škody České republice, než kolik přinášejí pozitivních věcí. My s řetězci, například s Billou máme velmi pozitivní vztahy, protože tento řetězec prodává regionální výrobky, upřednostňuje je, má na to speciální regály a pak jsou řetězce, kde nenajdete prakticky žádné české zboží, takže to není o tom, jestli je mám nebo nemám rád. Je to o tom, jak se tady chovají a ti, kteří se chovají stejně jako v mateřských zemích, tak s nima nemám zásadní problém. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Mluvíme o takzvané mléčné krizi, anebo vy spíš řeknete, proč o takzvané o mléčné krizi vy soudíte, že jsou obchodní řetězce, které preferují prodej mléka a mléčných produktů ze zemí, odkud jsou majitelé těch jednotlivých řetězců? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Určitě ano. Myslím si, že když půjdete do některých řetězcům, nevím, jestli tady mohu nebo nemohu jmenovat. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Už jste jmenoval Billu, tak si poslužte i dalšími. Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Takže já si myslím, že když půjdu do Kauflandu, když půjdu do Aholdu, tak tam převažují výrobky ze zahraničí, kdežto v Bille se snaží nakupovat české výrobky, propagují regionální výrobky a tak dále. Globus, myslím si, že se chová také slušně, ale musím říci, že pro nás nejhorší obchodní podmínky má Lidl a Kaufland. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Supermarket je ale obchodní řetězec, který nemá přímou vazbu na farmáře. Mezi těmito dvěma subjekty je vždycky zpracovatel. Ten by měl dělat co? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Tak samozřejmě mezi supermarketem a obchodními řetězci a zemědělcem je zpracovatel, minimálně, co se týká, co se týká mléka, ale právě u těch regionálních výrobků mezi obchodními řetězci a zemědělcem, který vyrábí tyto regionální výrobky ze svého mléka, například není vůbec nikdo. Zpracovatel český, pokud se týká mléka, nakupuje mléko od českých zemědělců a vytváří a zaměstnává české lidi, vytváří nějakou přidanou hodnotu a vyrábí kvalitní výrobky. Český výrobce se snaží prodávat řetězcům za co nejvyšší cenu v nejvyšší kvalitě, ale samozřejmě obchodní řetězce se snaží kupovat za co nejnižší cenu a na té kvalitě jim zas až tolik nezáleží. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Jste si jist, že jim na té kvalitě až tolik nezáleží, protože kupovat za co nejnižší cenu je logické, jsou to obchodníci. Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Ano, je to logické, ale nesmí to odnášet cena, protože dlouhé roky tady byla taková ta reklama "u nás nejlevněji", ale nikde nebylo napsáno u nás nejkvalitněji. To znamená, v prvé řadě jim jde o cenu a pak teprve na druhém místě o kvalitu, o tom jsem přesvědčen.

Jan POKORNÝ, moderátor -------------------A jim tenhle obchodní model vyhovuje, protože jinak by určitě investovali marketingové peníze do reklamy jiného vyznění. Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Tak určitě jim vyhovuje, protože na tom mají největší zisky, protože, když se podíváte na ty obchodní přirážky, které existují mezi výrobcem a mezi, to znamená, cena, kterou dostal výrobce a cena, kterou dostává zákazník, tak ty obchodní přirážky se pohybují u těch mléčných výrobků, o kterých mluvíme, od řádově 40 % u másla minimálně až po 180 % na tvarohové krémy. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je šéf Agrární a Potravinářské komory Miroslav Toman. Pane Tomane, my spolu vedeme tu debatu ve chvíli, kdy pravděpodobně, a tady řekněme, že debatu předtáčíme, v Bruselu stále jednají ministři zemědělství. Rada ministrů Evropské unie by podle vás měla nebo neměla spustit takzvané intervenční mechanismy? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Tak já si myslím, že by bylo potřeba spustit intervenční ..., intervenční výkupní ceny, protože tyto intervenční ceny jsou už minimálně 8 let, jsou velmi rigidní, nekorespondují s trhem, a myslím, že to je určitá psychologická hranice, za kterou by se to mléko dalo vyrábět nebo respektive vykupovat a bylo by potřeba to zvýšit. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Co to je pro laika intervenční mechanismus? Můžu si k tomu přidat automaticky - to je to, čemu se říká Mléko do škol? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Mléko do škol je trošku jiný program. Intervenční cena je cena, za kterou se vykupuje mléko na, do intervenčních zásob, to znamená, je nastavená minimální cena na trhu, za kterou se toto mléko prodává. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------A ty intervenční zásoby jsou potom kde a k čemu? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Intervenční zásoby se potom následně prodávají za ty minimální ceny nebo za lepší ceny se postupně pouští na trh. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Což je ale krátkodobé opatření? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Je to v tuto chvíli krátkodobé opatření, ale rozhodně by nám to pomohlo, protože, jak jsem řekl, je to určitá psychologická hra, co se týká ceny. Co se týká Mléka do škol, tak ten program velmi úspěšně běží a myslím si, že ten rozpočet by bylo potřeba navýšit, protože Mléko do škol ke velmi dobrý program. Jan POKORNÝ, moderátor

-------------------Tou hlavní příčinou, o kterou, o které vy mluvíte té mléčné krize, je ruské embargo, je to tak, Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Tak já bych řekl, že těch příčin je víc, je to, za prvé to je ruské embargo, za druhé to je zrušení mléčných kvót a za třetí je to nadprodukce v některých zemích, ať to je Nový Zéland nebo země staré patnáctky. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Když se zaměříme jenom na to ruské embargo pro účely několika dalších otázek ve Dvaceti minutách Radiožurnálu, není to tak, že vlastně podnikatelé v zemědělství na sebe berou určité riziko, když sázejí na ruský možná lukrativní, ale nestabilní trh? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Tak každý obchod je riziko, ale já si myslím, že byly i programy na propagaci mléka, mléčných výrobků na ruském trhu spolufinancované Evropskou unií, a i Českou republikou a samozřejmě podnikateli. Dalo se do toho mnoho milionů korun a my to považujeme za mrhání penězi, jestliže se několik let dostávalo na tento trh, vynakládáme určité prostředky, a pak někdo provede politické rozhodnutí bez jakéhokoliv velkého zvažování a vlastně tyto investice zmaří. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Jaké jsou další možné důsledky té takzvané mléčné krize? Je to třeba pokles stavu dojnic? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Tak samozřejmě v extrémním případě se toto stát může. My bychom ale byli velmi neradi, kdyby poklesl stav dojnic, protože dle našeho názoru my už dneska jsme na té hraniční ceně a čím více poklesávají stavy skotu, nejenom dojnic, tak tím méně se dostává organické hmoty do půdy, tím se zhoršuje zaměstnanost a stáváme se závislí na dovozech. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Pardon, můžu se u téhle konstrukce zastavit, to znamená, že ta chlévská mrva je pro půdu nenahraditelná? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Chlévská mrva je pro půdu velmi obtížně nahraditelná. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Znamená to, že máme chovat dojnice nejenom kvůli mléku, ale také kvůli chlévské mrvě? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Chováme to hlavně kvůli tomu, abychom dostali organickou hmotu do půdy, abychom zlepšovali kvalitu půdy a udržovali krajinu. To znamená, my se dneska bavíme, ať to je, ať to jsou povodně, ať to jsou, ať to je sucho a tak dále, ale je to tím, že chybí organická hmota v půdě, a tím samozřejmě bude, čím méně bude skotu, tím míň té organické hmoty se tam může dostávat. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Kdybychom se vrátili k tomu dnešnímu jednání v Bruselu, nemá pravdu šéf Madety, pan Teplý, když říká - proč se máme jezdit ptát do Bruselu?

Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Stoprocentně má pravdu. My jsme na to upozorňovali již pana ministra, že to je otázka osobní statečnosti, osobní odvahy, jednak, co se týká ochrany toho domácího trhu, o kterém jsme spolu mluvili, ale zrovna tak, jestli víme, že přímé dopady byly na začátku krize 300-400 milionů korun, které byly zlehčovány, tak jsme upozorňovali, že pokud se to nebude řešit, tak tyto škody budou narůstat, což se samozřejmě stalo a myslíme si, že to se mělo řešit už dávno. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Chcete si to rozházet u ministra zemědělství a řeknete mi nahlas, že mu chybí osobní odvaha? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Já si myslím, že si to s ním nerozhážu, ale myslím si, že kus osobní statečnosti chyběl. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Co si myslíte, že bude výsledkem té bruselské schůzky? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Tak jedna věc je, co bych si přál, to znamená, ... Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Ne, k tomu se dostaneme, co podle vás bude při znalosti onoho unijního prostředí, momentálního složení Evropské komise, tlaků, řekněme, z těch takzvaných starých unijních zemí? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------No, výsledkem zcela jistě bude dohoda. Otázka je, jak ta dohoda bude vypadat. Otázka je dohoda na nějakém množství peněz, které se pustí do sektoru mléka. Samozřejmě také je otázka, jestli to půjde do těch intervenčních cen, anebo jestli budou pouze refundace vývozů. V každém případě bych byl nerad, aby ta dnešní schůzka skončila tím, že si řeknou - ano, zanalyzujeme, vyhodnotíme, sejdeme se příště a rozhodneme. To by bylo pro nás velmi špatné sdělení. Pro nás je důležité sdělení, aby bylo rozhodnuto vlastně, jak dál a hlavně, aby Ministerstvo zemědělství České republiky na základě výsledků dnešního summitu dokázalo přijmout opatření i na národní úrovni. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Pro takovéhle diskuse je vždycky určitě užitečné z hlediska eurounijní diplomacie, když se národní státy pospojí v nějaké celky v tom dobrém slovy smyslu lobbistické, které tlačí jedno řešení, jeden návrh. Jak je to v případě České republiky, je to Visegrádská čtyřka? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Tak já si myslím, že to je rozšířené, Visegrádská čtyřka, jednak na úrovni nevládních organizací a jednak je to na úrovni státních orgánů nebo respektive ministerstva zemědělství a jejich kolegů z ostatních zemí. Tam si myslím, že to jde jednou cestou, a myslím, že v souladu jsou jak nevládní organizace zemědělské, tak jednotlivé resortní ministerstva, která prosazují ty intervenční nákupy a refundace na evropské úrovni. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Může se na postoji ostatních unijních zemí k té Visegrádské čtyřce odrazit třeba i ta páteční schůzka premiérů Visegrádské čtyřky k uprchlíkům v České republice? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR

-------------------Tak to si netroufám tvrdit, ale co se na tom určitě odrazilo, tak to bylo jednání, které měl pan ministr Jurečka s ostatními kolegy z Visegrádské čtyřky a ... Jan POKORNÝ, moderátor -------------------V Českých Budějovicích. Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------/Nesrozumitelné/ v Českých Budějovicích a myslím si, že tak, jako jsem řekl, že na začátku chybělo kus osobní statečnosti a kus osobní odvahy, tak tady musím říci, že byl odveden velký kus práce ve spolupráci s Polskem a s dalšími, že to dostali na program jednání, kdy pan komisař to velmi dlouho tvrdošíjně odmítal. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Ony intervenční mechanismy jsme se shodli, že jsou krátkodobá řešení. Nemají pravdu ti zemědělci, kteří říkají, že takováhle pomoc shora je krátkodobý zisk, ale dlouhodobá ztráta? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Tak já si myslím, že v prvé řadě byla chyba zrušení mléčných kvót. Vlastně bylo zrušeno něco, co fungovalo, něco, kdy ten trh byl stabilizovaný, něco, co vlastně už nestálo v uvozovkách žádné mimořádné peníze a my jsme to zrušili, aniž jsme měli připravený další koncept. Byla tam velká očekávání, že teďka všichni čekají na evropské mléko, že Evropa bude vyvážet mléko dál, že se nic nestane, ale samozřejmě k tomu výkyvu došlo. Myslím si, že, že například, když budeme konkurovat Novému Zélandu, který nemá tak tvrdé předpisy, co se týká veterinárních předpisů, péče o zdraví a produkuje to za ..., okolo 5,50, nad tu úroveň my se velmi obtížně budem dostávat. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Teď, když máme, protože tady v rádiu to nemáme zapotřebí, stranou nějakou unijní diplomacii, co podle vás jako prezidenta české Agrární komory chtějí ty tradiční státy, které mají silné zemědělství ve vztahu k České republice a k dovozu a vývozu mléka zvlášť? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Tak, když se oprostím od všech těch věcí, co se týká diplomatických vyjádření, tak řeknu jednu věc, jde o jednu jedinou věc, aby se přestalo produkovat mléko a pokud možno se utlumila zemědělská činnost v České republice a dostali jsme se do nějaké závislosti na těch starých zemích patnáctky. Rozhodně staré země patnáctky nemají zájem, aby se tady zemědělství nadále rozšiřovalo, minimálně je to produktivní, protože když se podíváte na množství skotu na 100 hektarů, tak Rakousko má dvakrát tolik více dojnic na 100 hektarů, Bavorsko dokonce třikrát tolik, takže je jasné, že pro ně je výhodnější produkovat to mléko, vytvářet si přidanou hodnotu, zaměstnávat lidi, obdělávat krajinu než, abysme my vytvářeli konkurenci, protože čeští zemědělci, co se týká, co se týká mléka, tak jsou více než konkurenceschopní z hlediska užitkovosti v Evropě, než kterákoliv jiná země. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Když říkáte, že jsou v rámci evropské té patnáctky země, které by stály o to, aby se v České republice zastavila produkce mléka, to říkáte jako pocit anebo jako muž se znalostí věci? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Já si, můj osobní, je to můj osobní názor na základě, když si přečtu vyjádření od komisaře Hollanda, přes vyjádření jednotlivých ministrů starých zemí patnáctky.

Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Pardon, komisaře ne Hollanda, ale Hogana. Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Hogana, pardon, pardon, Hogana. Takže z toho mi vyplývá jednoznačně, že říkají - ať si to vyřeší trh, ale já se ptám, jaký trh, protože zemědělci jsou podporováni v jednotlivých zemích rozdílně, ta společná zemědělská politika není úplně pro všechny stejná a v každém případě čeští zemědělci jsou pořád ještě znevýhodňováni. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------A to znamená, že zemědělci se nemůžou chovat tržně, protože jsou v netržním prostředí? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Zemědělci se velmi obtížně mohou chovat tržně, protože v každé zemi jsou jiné, jiné podpory, a to se netýká pouze mléka, ale i ostatních komodit. Vlastně ta společná zemědělská politika funguje pouze zčásti, to znamená, na těch základních dotacích, ale pak si každá země určuje, co podpoří a co nepodpoří. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Ptám se proto, že někdo může namítnout, že každá dotace svým způsobem trh v důsledku pokřiví. Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------S tím se dá souhlasit, ale pak bysme museli dokázat, že se veškeré dotace zruší, a to nejenom tam na unijní úrovni, ale i na úrovni národní a že to pak už nebude souboj státních rozpočtů a těch, kteří mají zemědělce ve větší oblibě v jednotlivých zemích, to znamená, podmínky by musely být úplně stejné, a to si v tuto chvíli nedokážu představit, to znamená, teoreticky zrušit veškeré dotace a pustit to na tržní prostředí ano, ale realisticky to není možné. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Agrární komora po ministru zemědělství chce schválení nového dotačního programu na podporu mléka, na pokrytí nákladů na vedení evidence zvířat nebo zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu. Dotační program na podporu mléka by měl spočívat v čem? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Je to dotační program takzvaná Q kvalita, to znamená na zvýšení kontroly kvality, na zvýšení sledování kvality mléka od nadojení až po mlékárny, týká se to včetně omezení například hygienických prostředků, zvýšení kvality ve stáji, zvýšení, zvýšení propagace mléka a všech tady těch věcí s tím spojené. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------A není tohle šité na míru spíš pro ty největší pěstitele, chovatele? Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Ne, ne, ne, já si myslím, že do toho se mohou zapojit úplně všichni, to znamená, ať to jsou jednotliví zemědělci, ať je malý nebo velký, můžou se do toho zapojit odbytová družstva a mohou se do toho zapojit i mlékárny. Jan POKORNÝ, moderátor --------------------

Jsou podle vás, pane Tomane, nějaké, řekněme vnitřní rezervy, které by mohly produkci mléka v Česku zvýšit teď, když se budeme bavit třeba o těch drobných farmářích, myslím tím to, že by mohli prodávat takzvaně mléko ze dvora například. Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Myslím si, že malí farmáři už toto dělají, ale samozřejmě je to otázka potom administrativy, jak na ně valena administrativa, co musí splňovat, to nemusí splňovat, to je velmi obtížné, protože té administrativy přibývá. Celou dobu bylo řečeno, že nová společná zemědělská politika od roku 2014 bude méně administrativně náročná, opak je pravdou. Vidíme to na těch připravovaných programech a musím říci, že to nemají jednoduché, ale určitě to je jedna z cest, ale ta cesta není samospásná. My musíme být konkurenceschopní, co se týká množství produkovaného mléka, ale i ceny. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Říkal ve Dvaceti minutách Radiožurnál prezident Agrární a Potravinářské komory Miroslav Toman. Děkuju za rozhovor a hezký den. Na shledanou. Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory ČR -------------------Děkuji a pěkný večer.

ČT 1 Problémy v zemědělství 6.9.2015

ČT 1 str. 2 12:00 Otázky Václava Moravce

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Václav MORAVEC, moderátor -------------------Horko v Řecku, horko v Česku a horko v obchodních řetězcích. Jak se podepsala sucha na evropské, ale především tuzemské úrodě? A projeví se v cenách potravin? A pomůže novela zákona o významné tržní síle zákazníkům? Hosty Otázek budou už za okamžik ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL a jeden z jeho předchůdců ve funkci, dnes poslanec, člen zemědělského výboru Poslanecké sněmovny z ODS Petr Bendl. Dívejte se dál na Otázky. Takové sucho nepamatujeme, shodují se zemědělci po letošním rekordně suchém létě. Jaké škody prázdninová spoušť skutečně napáchala a jaké důsledky to bude mít pro farmáře, hospodářská zvířata, pro krajinu a v konečném důsledku i pro nás, pro spotřebitele? Pojďme se podívat na místo činu. Tady ve Straškově na Ústecku hospodaří už víc než 60. Dnes obhospodařují víc než 3,5 tisíce hektarů zemědělské půdy. A pánem všeho toho je pan inženýr Miroslav Novák. Máte už představu, o kolik bude letos úroda nižší a na kterých plodinách budete nejvíc tratit? Miroslav NOVÁK, předseda představenstva, Astur Straškov -------------------Je vidět, slunečnice ztratí podle našeho odhadu 50 % průměrnýho výnosu, kde sklízíme okolo 3 tun. V letošním roce počítáme 1,5 tuny. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Nakolik se to může projevit pak v cenách pro nás spotřebitele, zdražení masa a podobně? Miroslav NOVÁK, předseda představenstva, Astur Straškov -------------------Já si myslím, že tam se to nijak zvlášť neprojeví, protože samozřejmě zemědělci nejsou ti, kteří vytvořili ceny. Tady se potvrzuje to, že slunečnice v podstatě má minimum semen s jádrem, že jo, kde bude olej. Protože tady vidíte, pokud vyloupneme, tak ten obsah je minimální anebo tam není vůbec

nic. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Kolik ta ztráta představuje, dá-li se to finančně vyčíslit, kolik budete tratit na hektarech, které máte oseté slunečnicí? Miroslav NOVÁK, předseda představenstva, Astur Straškov -------------------My děláme řádově 100 hektarů. Už tam naskakuje 6 nul, no. To je problém, kterej tady je, no. Ale tak příroda je moudrá, ona někdy dá a někdy zase veme. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Na poli namísto kukuřice roste, to je kukuřičná sláma. Miroslav NOVÁK, předseda představenstva, Astur Straškov -------------------Přesně, přesně tak. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Dá se využít na siláž? Miroslav NOVÁK, předseda představenstva, Astur Straškov -------------------Dá se využít s velkými problémy, protože samozřejmě vidíte, v jakým stavu to je. To v podstatě je už dneska suchej materiál. Musí se zamíchat s materiálem lepším, což taky budeme dělat, protože potřebujeme objem na krmení skotu. Tady jsme v porostu cukrový řepy. Vidíte obrovskej počet zaschlejch listů. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Zvažujete, že byste pěstovali jiné plodiny, které sem do těchto zeměpisných šířek nepatřily? Miroslav NOVÁK, předseda představenstva, Astur Straškov -------------------Byly tady určitý pokusy s konopím, byly tady určitý pokusy s čirokem. Ale zatím jsou to plodiny, který se plně neuplatnily, jo. Zřejmě bude muset do toho nastoupit i zemědělskej výzkum, aby nám pomohl tady ty věci nějakým způsobem řešit. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jako zemědělci se asi musíte připravit na takové extrémní buď sucha, nebo extrémní deště. Je na to české zemědělství připraveno? Miroslav NOVÁK, předseda představenstva, Astur Straškov -------------------Je a není, že jo. Samozřejmě že v současný době ministerstvo zemědělství připravuje program těžko pojistitelných rizik, kdy by měl být zřízen fond, kde by částí přispívali zemědělci, částí by přispíval stát, respektive ministerstvo zemědělství, tak tím by měly bejt pokrytý ty ztráty, který mohou zemědělcům nastat. Ty extrémy nevím, jestli to bude dobrý příklad, ale když já jsem nastupoval do tady toho podniku, tak staří hospodáři říkali, do 5. listopadu je potřeba, aby byly práce na polích ukončeny. My už jsme ten termín prodloužily o 10 dní a dáváme si termín 15. listopad. Takže i to o něčem svědčí. Za těch 40 let prostě je posun toho období, kdy lze na polích pracovat o 10 dní a samozřejmě to přináší i zvýšení teplot, že jo, takže to sebou ten čas nese a myslím si, že ty extrémy narůstají a ještě zřejmě budou narůstat. Ty prognózy aspoň takový jsou. Václav MORAVEC, moderátor

-------------------Zkušenosti zemědělce Miroslava Nováka z družstva ve Stražkově na Ústecku, kde jsem v úterý natáčel. Dalšími hosty Otázek jsou ministr zemědělství České republiky, místopředseda lidovců Marian Jurečka, vítejte po čase v Otázkách, vítejte tady v žižkovské vysílací věži. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Dobré odpoledne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A vítám i Petra Bendla, exministra zemědělství a člena zemědělského výboru sněmovny za ODS. Vítejte. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Děkuji. Hezké dobré odpoledne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, kdy bude ten fond, pojišťovací fond? Proč na jeho vznik neslyšíte? Slyšeli jsme tu praktickou zkušenost ze Straškova. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já musím říct, že já naopak na ten fond těžko pojistitelných rizik slyším velice dobře. Tady ty diskuse se vedou už 15 let. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ale stále není. I za vás. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------A my jsme v letošním roce víceméně dotáhli už do konce celou tu podobu toho, jak by ten fond měl fungovat, vlastně je už i na papíře, je připraven ke spuštění a já věřím, že od příštího roku tento fond spustíme, protože ten fond je založený na principu solidarity, kdy říkáme zemědělcům, v případě například dlouhotrvajícího sucha nebo v případě dlouhotrvajících dešťů v období sklizně především, to jsou rizika, která se těžko pojišťují komerčně, tak tady bychom společně, vy zemědělci nějakou částí přispějete, my jako stát přispějeme a budeme jasně dopředu vědět, když poklesne sklizeň u určité plodiny, o 30 % se sníží výnos té plodiny, tak budeme z tohoto fondu vám kompenzovat. Dopředu, jasně, transparentně řečeno. A každý se může zapojit. A vy, kteří se nezapojíte do tohoto fondu, tak se nezlobte, ale stát už vám v případě nějaké takovéto katastrofy nebude finančně vaše újmy kompenzovat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy tedy nepočítáte s povinnou účastí zemědělců v tom fondu? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My to úplně nechceme nastavovat povinně, my říkáme, dopředu znáte tyto, bych řekl, jasné výhody a je na vás se svobodně rozhodnout, ale mějte na paměti, že už nebudeme mít potom ambici vám ty vaše škody, které vzniknou, kompenzovat, protože tu možnost tady můžete si, řekněme, eliminovat to riziko tím, že do tohoto fondu vstoupíte. A ty částky, které tam jsou, jsou opravdu stavěny na velice nízké úrovni. Václav MORAVEC, moderátor --------------------

Od 1. ledna příštího roku tady fond bude? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Věřím tomu, že to tak bude. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Petře Bendle, proč to byly jenom sliby? I vy jste byl ve vládě a občanští demokraté byli ve vládě, proč se od devadesátých let nepodařilo ten fond uskutečnit? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Pane Moravec, kdybyste si vzpomněl na první polovinu roku 20013, tak jsme tady spolu seděli, v té době bylo na jaře poměrně sucho a řešili jsme právě to, co dneska tady pan ministr říká, že to bude řešit v nějaké podobě nebo že už to má před dokončením. Ale ta debata právě na to, že zřídíme tento fond, že stát dá proti zemědělcům nebo koruně zemědělce jednu korunu státní s tím, že vytvoří jakýsi /nesrozumitelné/ nebo správní radu, chcete-li, která by stanovila pravidla do budoucna a že bude dobrovolné, kdo se toho bude účastnit, tak aby u nepojistitelných rizik, to znamená tam, kde člověk nemůže zajít do nějaké pojišťovny a pojistit si svůj výnos do budoucna a podobně, aby tam se na tom stát podílel. To, co z toho konkrétně vzniklo tehdy, je nový program, který byl notifikován v roce 2014, ale který se právě připravoval v roce 2013 a 12, a to je rámcový program řešení rizik a krizí v zemědělství, který by mělo spravovat PGRLF. Ten funguje, záleží na tom, jestli stát, potažmo ministerstvo zemědělství na to uvolní nějaké prostředky. Takže něco v tomto ohledu už se v minulosti stalo, bylo to notifikováno 2014. A teď je tady... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ale samotný ten pojistitelský fond, když to řeknu laicky, vlastně nevznikl. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------My jsme tehdy vedli ty diskuse s Agrární komorou, ještě s bývalým vedením Agrární komory, tam byl, z některé strany byl odpor vůči tomu, protože to ne všichni stejně chápali. Já si myslím, že to je potřeba udělat a že už to dávno mělo být hotovo. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Považujete za dobré, že to bude nepovinné? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Ano. Já si myslím, že se toho má... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy byste také nenutil zemědělce, aby si pak nestěžovali. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Rozhodně. Ne, rozhodně. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Protože bude to dávat smysl, když to bude nepovinně? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Prostě je na každém, ať zváží, jestli prostě se chce podílet na snížení svého rizika do budoucna tím,

že když se mu to stane, stát mu nějakým způsobem pomůže. A v případě, že nebude chtít, no tak je to... Já bych je určitě nenutil. Myslím si, že někteří sami to vyhodnotí třeba tak, že nejsou v oblastech, který jsou do budoucna postižený suchem a podobně a nebudou do toho chtít jít. Nebo mají účinný opatření, který je chrání proti... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ale ono to, jestli to chápu správně, to nebude jenom sucho, to bude obecně na extrémy počasí. Je to tak, pane ministře? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Bude to opravdu, já si myslím, že prakticky žádný zemědělec v České republice nemůže s jistotou říct, mě se to netýká a já jsem v klidu, protože právě i minulost ukazuje, že například v době žní, když přijdou deště, které trvají tři čtyři týdny, to obilí poroste během deseti dnů a je de facto znehodnoceno. A tady to je třeba oblast, která prakticky nelze komerčně pojistit a tady v minulosti ten stát potom přistupoval k tomu, že mimořádně tyto ztráty dorovnával. Ale pak se dohadovalo, kde byla ta oblast, která tu kompenzaci si zasloužila, kde nebyla. A dneska chceme dopředu jasně říct, každý zemědělec, pokud ta jeho, jeho výnos té plodiny klesne pod dlouhodobý průměr o 30 %, tak automaticky bude plnění z tohoto fondu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------S jak velkým zájmem počítáte, jestliže k 1. lednu příštího rok tento fond, státní pojišťovací fond, jak se přesně bude jmenovat? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Fond těžko pojistitelných rizik. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Fond těžko pojistitelných rizik, tak s jak velkým zájmem zemědělců počítáte? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já se přiznám, já si to teď netroufnu vůbec odhadnout. Ještě bych řekl tak někdy v dubnu, květnu letošního roku bych řekl, možná tak třetina zemědělců by se do toho zapojila. Teď se ukazuje, že ta situace poté, co jsme tady řekněme všichni zažili to sucho za poslední 2 měsíce, a ono ještě neskončilo tedy, musím říct, tak si myslím, že teďka najednou pochopili zemědělci, že se to týká prakticky kohokoli v České republice. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Myslíte tedy, že zájem bude větší, než jste předpokládal. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Předpokládám, že výrazně, protože nejenom pěstitel třeba ovoce, zeleniny, ale najednou i ten, kdo má skot a dělá pícniny, tak najednou zjišťuje, že má výrazný propad i v tom, aby si vytvořil dostatečný krmný fond, takže to je úplně jiná situace. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Takže myslíte, že polovina zemědělců vám... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já si to netroufám odhadnout. Kdyby to byla více než polovina, myslím si, že to by byl slušný základ

pro to, aby se ten fond, řekněme, nastartoval. A hlavně i ty zkušenosti ze zahraničí, z Rakouska, z Německa ukazují, že tady tyto fondy fungují desítky let a fungují velice dobře. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Současné sucho v Česku je nejhorší za posledních 12 let. Postihlo například i studny, podzemní vody, druhá poloviny srpna sice přinesla lokální srážky, ale tropické počasí posledních srpnových dní situaci znovu zhoršilo. Nejhorší situace je aktuálně v jižních Čechách. Za pozornost stojí nízká zásoba vody v půdě na severu Moravy. Naopak dobře jsou na tom v Krušných horách, na Českomoravské vrchovině či v oblasti Bílých Karpat. Vláda mluví o plánu obnovit zaniklé rybníky nebo horské splavovací nádrže na boj proti suchu a na zadržování vody v krajině by mělo v příštích 5 letech jít z evropských dotací asi 8 miliard korun. Sucho přijde a pak zase odejde. Nejdřív se všichni můžou přetrhnout s návrhy řešení, ale jak zaprší a zasněží, tak kdo by pak řešil sucho. My jsme, pánové, v tomto složení už několikrát spolu mluvili o extrémních výkyvech. Jak dlouho podle vás potrvá, než se české zemědělství těm extrémním výkyvům počasí přizpůsobí a těch 8 miliard bude stačit, Petře Bendle? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Já bych se pokusil to rozdělit na 2 věci. Jedna věc se týká sucho zemědělců a druhá věc, která se týká sucha v krajině obecně. Protože jedna věc je, jak pomůžeme zemědělcům překonat tu šanci, aby měli nějakou produkci. A druhá co s krajinou jako takovou, jestli ty opuštěné nebo dneska neexistující rybníky, ze kterých jsou močály a podobně, jestli tady stát bude schopen vytvořit nějaký rozumný systém, kterým přispěje těm, kteří budou chtít obnovit rybníky nebo mokřady a podobně. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Na ni by mělo jít část těch peněz z těch 8 miliard, o kterých jsem mluvil, v příštích pěti letech. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------No, já jsem, jediné, co jsem četl zatím, tak materiál, který projednala vláda a který se týká sucha a některých opatření, který ten materiál má být postupně směřován k nějaké koncepci a ta koncepce má být předložena 30.6.2017, jestli se, nebo 16, tak 16 nebo 17, to je jedno, prostě příští rok zase budeme se zabývat... Václav MORAVEC, moderátor -------------------No není to jedno. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Pro mě to je prostě strašně daleko, že jo. To jsou věci, který měly být rozděleny třeba na 2 etapy. Jedno co můžeme udělat hned a co bysme hned udělat mohli, a těch opatření je tu celá řada, který je možné, aby pan ministr udělal, například prostě takové ty významné krajinné prvky, kde dneska víme, že v "elpis" není proplácena podpora zemědělcům v oblastech, kde třeba jsou mokřady a podobně, to se z "elpisu" vyndavá, přitom všichni víme. Václav MORAVEC, moderátor -------------------"Elpis" je co? Musíte nám to přeložit do češtiny. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------"Elpis" je mapa zjednodušeně řečeno, která ohraničuje území, které je předmětem podpory evropských peněz nebo státních dotací a podobně. A z této mapy jsou vyňata nebo vyňaty oblasti třeba mokřadů a podobně, kde ten zemědělec jakoby nemůže nic produkovat, tak na to nedostává dotaci, přičemž víme, že třeba ten mokřad se dá využít do budoucna jako tůň nebo jako rybník a podobně. To jsou věci, které může ministerstvo zemědělství zpracovat poměrně rychle. A do toho

"elpisu" je zahrnout, tak aby zemědělci dostávali dotaci i na toto s podmínkami, že tu vodu tam obnoví. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Není to zbytečné otálení, pane ministře? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ne. Já tady musím opravdu zásadně nesouhlasit s tím, co tady říká pan poslanec Bendl. Zaprvé ta záležitost toho termínu, že rok dlouhá doba, já bych chtěl upozornit, že z toho materiálu, který vláda projednala, vyplývá více než 100 konkrétních úkolů pro resorty, jako je zemědělství, životní prostředí a některé další. Proč je tam ten rok? Protože my jsme dneska v situaci, kdy nám vědci například z Mendelovy univerzity říkají, vidíme ten progres, zvyšující se teploty o 1,5 až 2 stupně. Dneska máme třeba na jižní Moravě zhruba 5 okresů, které jsou opakovaně postihovány suchem. Ale s tímto trendem, který vidíme, s tou teplotou, která poroste, vidíme daleko větší počet okresů zhruba za 15, 20 let ohroženy suchem. A my dneska potřebujeme tu vodohospodářskou infrastrukturu, kterou chceme v budoucnu budovat, pro závlahy. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy tedy nemáte, chápu správně, modely a analýzy. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My potřebujeme dopočítat, my potřebujeme ten čas to dopočítat, to není tak jednoduché, takže proto je tam ten čas, protože říkám, zase bohužel 25 let, to není jenom vůči panu ministru předchozímu Bendlovi, ale 25 bohužel koncepčně se tady tímto nikdo nezabýval. Václav MORAVEC, moderátor -------------------I ministři zemědělství za KDU-ČSL. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Jeden jediný. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ano. V devadesátých letech, dlouhou dobu. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------6 let. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ano. To je poměrně dlouhá doba na ministra zemědělství. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To je poměrně dlouhá doba. V České republice neobvykle dlouhá. Ale chci říci, že prostě tady je potřeba čas některé věci dopočítat. A pak musím říct, že spoustu věcí už se dneska děje, protože pan poslanec dobře ví, že v rámci nové společné zemědělské politiky, která platí právě od letošního roku, jsme nově definovali parametry takzvaného greeningu, kdy zemědělec polovinu své platby, kterou dostává na hektar, musí plnit různé parametry, musí mít meziplodiny, musí mít bílkovinné meziplodiny, dále jsou zvýšené parametry na zatížení dobytčí jednotkou a všechny tyto opatření směřují k tomu, abychom na té půdě s tou vodou daleko lépe hospodařili.

Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy jste nám, pane ministře, tady přivolal déšť, alespoň v Praze. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Zaplať Pánbůh z a něj. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A ve středních Čechách, protože se tady, jak vidíme z věže, rozpršelo. Ale ta sucha pomohla kupodivu dřívější sklizni obilí. Podívejme se na data Otázek, která máme k dispozici. Žně v České republice byly totiž letos rychlé. V současné době je pod střechou 99,9 % obilí, také všechna řepka. Sklizeň obilovin překonala statistické odhady a je podobná té loňské. Výnos dosáhl zhruba 6 tun na hektar, což se blíží loňským rekordním hodnotám, řepka bude ve srovnání s loňskem slabší. Průměrný výnos je 3,5 tuny na hektar, loni to bylo o půl tuny víc. Na sklizeň a obilí a řepky sucho příliš nedolehlo. Problém je, jak jsme viděli v té reportáži, když jsem natáčel na začátku týdne ve Straškově, s kukuřicí, brambory nebo ovocem. Pane ministře, jak ty problémy budete řešit? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak samozřejmě každý, kdo podniká v zemědělství, tak ví, že závisí na počasí a nemůže vždy očekávat, že jenom pokud poklesne výnos, tak okamžitě přichází stát, který kompenzuje. Víceméně my jsme v situaci, kdy máme notifikovanou podporu, kterou můžeme případně zemědělcům v České republice pomoci. Ale zhruba musím říct, že my v tento okamžik monitorujeme ty výsledky, protože chmel, to se teprve dosklízívají poslední hektary, ovoce, zelenina, také v těchto oblastech nejsou všechny plodiny sklizeny, brambory, sklizeň probíhá a kukuřice nás víceméně většina ještě čeká. Takže je potřeba opravdu počkat, až ten hospodářský rok skončí, to bude někde řekněme do poloviny října a potom můžeme s jednotlivými i svazy vyhodnotit úplně přesně, jestli ty odhady, o kterých se hovoří, propad sklizně o 30 až 50 % u některých komodit se opravdu naplní, protože i tento déšť, který přichází teď, bude mít ještě vliv na kukuřice, bude mít vliv, teda v některých oblastech, na cukrovku a tak dále. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Marian Jurečka, Petr Bendl zůstávají hosty Otázek a v diskusi pokračujeme za pár okamžiků.. Nejen sucho, ale také kvalita a ceny potravin budou našimi dalšími tématy. Proč má Česko jeden z nejkomplikovanějších daňových systémů a jak složitý daňový systém problematizuje výběr daní? Téměř pro Akta anebo Co zapadl ad acta. Hostem Otázek ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček. Loučíme se pro tuto chvíli s diváky jedničky, Otázky pokračují po stručných zprávách na zpravodajské čtyřiadvacítce.

ČT 24 Dotace pro zemědělce 6.9.2015

ČT 24 str. 2 13:05 Otázky Václava Moravce II. Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Václav MORAVEC, moderátor -------------------Krátkodobý zisk, dlouhodobá ztráta. Tak vidí systém podpor pro zemědělce Miroslav Novák ze Straškova, tedy ze zemědělské farmy. Tady jsou jeho slova. Miroslav NOVÁK, předseda představenstva, Astur Straškov -------------------Byla silně zanedbávaná, silně zanedbávaná podpora živočišný výroby. V podstatě tím, že byla, byla

platba na plochu, sapsovaná platba, tak spousta lidí z důvodu ekonomický výhodnosti opustila živočišnou výrobu, nehledě na, na vrácení organické hmoty zpátky do půdy. Protože ten krátkodobej zisk tam byl nesrovnatelně vyšší, než pro toho, kdo pro tu živočišnou dělal. Tam si myslím, že byla chyba v tom prvopočátku, kdy to, kdy se stanovovaly ty podmínky pro poskytování dotací. Takže na tu živočišnou se nemyslelo. Tam si myslím, že byla velká chyba. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Argumentuje v rozhovoru pro dnešní Otázky Miroslav Novák z družstva ve Straškově. Pane ministře, když jsem s ním v úterý natáčel, tak mluvil o potížích cen mléka. Vy tady vlastně svým způsobem pijete mléko a kážete vodu. Neudělal jste nic pro intervenční nákupy mléka a ceny mléka jsou tím, co teď trápí zemědělce. Kdy se to změní? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak já bych chtěl říct, že pro živočišnou výrobu jsme za poslední rok udělali docela dost. Nastavení společné zemědělské politiky je opravdu silně orientováno na živočišnou výrobu. Ty sazby na hektar, ty sapsové platby, se snížily o polovinu. Spoustu věcí jsme navázali právě v návaznosti na to, jestli ten podnik má dobytčí jednotky, je tam přímo platba na dojnice, v takzvaných citlivých komoditách je přímo oblast dojnic a chovu masného skotu, to v minulosti... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jinak řečeno, vy to považujete za maximum možné, co jste mohl udělat pro živočišnou výrobu? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ne, ne, my pokračujeme dál, protože živočišná výroba je pro nás v mnoha věcí, které zazněly v reportáži, důležitá, ale i třeba ve stavu k zaměstnanosti musím říct. A musím říct, že my dneska třeba chystáme opatření o rozšíření zelené nafty pro živočišnou výrobu, protože to doposud není, takže v příštím roce toto chceme spustit. V programu rozvoje venkova v oblasti investic, těch 5 miliard korun, které teď vypisujeme v září, jsou výrazně orientovány, ze 75 % právě do sektoru živočišné výroby a ještě bodově jsou posíleni chovatelé. Pokud jde o ty intervenční mechanismy, tak to už není v kompetenci národního ministra, mne, ale celé Evropské unie. A tady musím říct, že my jsme spolu s Polskem dokázali v červenci po dlouhých 4, 5 měsících diskusí s eurokomisařem téma situace sektoru mléka dostat na jednání rady ministrů zemědělství. Teď, zítra je klíčová rada v Bruselu, kde ta rada se bude zabývat jenom tady tímto jediným bodem. A... Václav MORAVEC, moderátor -------------------A jaký bude výsledek? Protože vy tady téměř tím mlékem, co máte na stole, tak tady provokujete zemědělce, protože ti tvrdí: ceny mléka jsou pro nás teď likvidační a... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ceny mléka teď za srpen jsou zhruba koruna padesát pod výrobními náklady v průměru v České republice. My jenom v novém nastavení společné zemědělské politiky vlastně se pohybuje možnost na, když to přepočtu na jeden litr mléka, zemědělec dostává v rámci této podpory 0,5-0,96 haléřů, podle toho, o které všechny tituly si on zažádal. Ale pro nás je klíčové, aby intervenční mechanismus v Evropské unii s teď spustil, protože... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Myslíte, že zítra oznámíte, že je spuštěn intervenční mechanismus, tedy intervenční nákupy mléka? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To já nejsem schopen říct, ale ten tlak na eurokomisaře, který teď vyvíjíme v posledních týdnech je opravdu extrémně velký. My, jako Česká republika, jsme dali dohromady pozici zhruba 9 států

Evropské unie, kteří říkají: my bychom chtěli aktualizovat intervenční ceny mléka, podpořit vývozní subvence a posílit schéma mléka a, mléka, ovoce, zeleniny do škol, abysme i, řekněme pozitivně propagovali mléko a mléčné produkty v rámci mladší generace, protože tam je problém s návyky na tu, na tu konzumaci. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Myslíte, že ty intervenční nákupy zítra dopadnou? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já věřím tomu, že se tady v této věci posuneme. Já jsem ještě i minulý týden psal eurokomisaři poslední dopis z jednání právě Visegrádské 4 plus dalších 4 států, které bylo v Českých Budějovicích. My jsme se shodli na společných pozicích a musím říct, že mě překvapuje, jak komise váhá tady se spuštěním tady tohoto mechanismu, který by trhu obrovským způsobem pomohl, protože se ukázalo v minulosti, třeba v roce 2009, kdy Evropská unie odčerpala přebytky právě v oblasti obilí tehdy v roce 2009 právě přes tento intervenční mechanismu, za rok a něco tyto přebytky vrátila zpátky na trh, kdy ta cena byla úplně jiná a v zásadě na té transakci neprodělala. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A to, když mi stručně odpovíte na otázku, jaké máte vysvětlení pro to, že otálí eurokomisař pro zemědělství? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já, já tomu úplně nerozumím. Na druhou stranu musím říct, že i ta pozice některých států, které jsou řekněme silné, jako je Německo, Francie, Itálie, Španělsko se za poslední tři měsíce výrazně posunula. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Takže myslíte, že zítra ty intervenční nákupy projdou? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ještě, ještě v dubnu tito ministři říkali: není problém, všechno vyřeší trh. Dneska je ta situace úplně jiná, vidíme, co se děje ve Francii, co se děje v Británii, ti ministři jsou pod daleko větším tlakem a vidí, že ten trh to vůbec tu situaci zatím neřeší. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Tudíž zítra by to mohlo projít? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------A já věřím, že minimálně zítra my chceme slyšet od eurokomisaře už ne žádné řeči o tom, že něco analyzují, my chceme říšet, slyšet, které konkrétní opatření pomohou našim zemědělcům v našich státech. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ona Agrární komora, pane poslanče, volá po schválení "nového dotačního programu na podporu mléka na pokrytí nákladů ne vedení evidence zvířat nebo zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu". Vy byste šel cestou nového dotačního programu na podporu mléka, kdybyste byl ministr? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Já prostě obecně nejsem příznivec zvyšování dotačních titulů do zemědělství a podobně. Já si

myslím, že to je něco, co zemědělcům vlastně ve svým důsledku strašně ubližuje a když se s nima, když se s nimi... Václav MORAVEC, moderátor -------------------A při té současné situaci na trhu s mlékem... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Budete o tom bavit, tak vám všichni řeknou, že dotace vždycky ten trh, zkřiví, vždycky jako neumožňují plánování dlouhodobé a podobně a jsou komplikací. Jak pro stát, protože samozřejmě, když někomu dáte dotaci, chcete od něj neuvěřitelný množství byrokracie. Já bych jako pořád očekával od, od ministra zemědělství, že krom toho, že bude něco dělat pro, řeknu, producenty většího množství mléka, udělá taky něco pro producenty malého množství mléka. A to je takové to, že... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Neměl by dělat, promiňte, neměl by dělat... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Má někdo 2, 3, 4 ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Neměl by dělat pro všechny stejně? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Dojnice. No to by měl, aspoň pro všechny stejně. To by se mi líbilo. Proto jsem říkal, že než jenom pro velký, že by měl taky něco dělat pro, pro ty malý farmáře, který by chtěli prodávat mlíko ze dvora a podobně a jestli zjistíte, kolik byrokratických překážek má každý farmář porovnáte to třeba s Německem nebo, nebo s Polskem... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, pane poslanče, ale ti, ti zemědělci a farmáři si nestěžují na byrokratické překážky... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------To není pravda. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jim teď vadí aktuálně cena mléka. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Já jsem tenhle týden byl s farmářema v rámci Dožínek, s rodinejma farmářema, který prostě pracují na svých rodinných farmách a téměř všichni unisono říkají: s těma dotacema to přeháníte, zkuste odstraňovat jednotlivé byrokratické překážky, který jsou v tom, abych já mohl prodávat třeba mlíko ze dvora. Mimochodem tuhlectu zele..., řeknu zelenější naftu než zelenou, jo ta prostě bude... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ale promiňte, to má být zelená nafta zelená, protože jestli, já jsem nebyl na Dožínkách... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/

-------------------My už zelenou naftu máme... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ono, no ale, ale v živočišné... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------To, co vymýšlí pan ministr... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ale v živočišné výrobě ne. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------V živočišné výrobě ne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Je právě ta... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------To není... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ne, tam není... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Ale? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Bohužel asi máte velkou neznalost jako to chápu, že prostě nejste ze zemědělství... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------To přeci, to přeci není pravda, že tam není. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, když jsem na začátku týdne, pane poslanče, když jsem na začátku týdne byl u kravek ve Straškově, tak jsem totéž slyšel taky, že na živočišnou výrobu... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Není. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Není podporovaná zelená... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Bylo by to na delší debatu, pojďme si klidně vzít ekonomický čísla. Vemte to, pane ministře, ze

zemědělskýho výboru jako spoustu jiných tam neberete, spoustu jiných věcí tam neberete, vemte tam toto, můžeme se nad konkrétními čísly podívat na to, jaký efekt tohle opatření bude ve svým důsledku mít. Já tvrdím, že téměř nulový. Zelenou naftu... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy byste nerozšiřoval tak jako na živo..., na rostlinnou výrobu, na živočišnou výrobu zelenou naftu? To byste nerozšiřoval? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Z hlediska potřeb podpory je tohle absolutně marginální. Tam jsou úplně jiný věci, který je potřeba v oblasti živočišný výroby a její podpory udělat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Když chce tedy rozšířit zelenu naftu ministr zemědělství na živočišnou výrobu, to znamená, aby se nerozlišovalo, chápu-li to správně, pane ministře, že se nebude rozlišovat živočišná, rostlinná výroba u zelené nafty a bude zkrátka pro obě dvě výroby... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Dneska si můžete žádat vlastně o tu vratku části spotřební daně v návaznosti na vaší historii spotřeby jenom na hektary. A když je podnik, který má řekněme třeba méně hektarů a má daleko větší rozsah živočišné výroby, což je například i mnoho malých farmářů právě, tak vůbec není zohledněna ta spotřeba, ta vyšší spotřeba, kterou spotřebují na krmení například dobytka, na manipulaci a tak dále, to tam prostě není v tom, v tom, v tom objemu, který může odečítat, zohledněno. A o to tady jde. Tady dlouhodobě byla disproporce v tom, že daleko ví..., lepší podmínky byly pro zemědělce, kteří dělali jenom rostlinnou výrobu a hrubě se zapomnělo i za vlády ministrů ODS, na ty, kteří dělají živočišnou výrobu. A já se snažím tady tyto věci jenom dát... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy to teď narovnáte. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Jenom dát do pořádku. To je celé. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A kolik, kolik to bude státní pokladnu navíc stát ta zelená nafta, jestliže se uplatní na živočišnou výrobu? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ten odhad je dnes někde částka od zhruba 300-500 milionů korun, které by mohly zůstat právě u zemědělců. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A to budete chtít zavést, protože předpokládám, že se kvůli tomu budou muset měnit zákony... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Samozřejmě bude muset být novela zákona o spotřební dani... Václav MORAVEC, moderátor --------------------

Že s tím budete, ano, do, do Poslanecké sněmovny. A kdy budete chtít, aby i pro živočišnou výrobu byly stejné podmínky zelené... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------V příštím roce. Václav MORAVEC, moderátor -------------------V příštím roce? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Od 1. ledna příštího roku. I když ten zákon v legislativním procesu dojde později, tak stejně jako v loňského roku... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Že se jim to vrátí zpětně. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Proto jsme dali zpětné datum. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ale ta námitka, kterou říkal Petr Bendl, že, že si myslí, že... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Obecně přesvědčený, že se v tom dělají podvody a já jsem obecně přesvědčený v tom, že, že zkrátka nikdy přesně nezúčtujete, co je opravdu děláno v rámci zelené nafty... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ale to vám snad neřekli na dožínkách zemědělci. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Ale my jsme tohle, to je... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Že dělají podvody se zelenou naftou. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Tohle se diskutovalo veřejně na jednání parlamentu, kde pan ministr zrovna to obhajoval a my jsme skládali argumenty, které prostě tvrdí, my tvrdíme, že to spíš pomáhá těm velkým zemědělským družstvům než aby to pomáhalo malým farmářům. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A co se týče intervencí, tak považujete za správné, aby zítra v rámci Evropy padlo to rozhodnutí intervenční nákupy mléka a mléčných výrobků a Česká republika a Český stát by intervenoval? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------My se musíme podívat na to, kolik produkce mléka máme a kolik jsme schopni spotřebovat. Pamatuji

si období, kdy ministr, nebo stávající místopředseda vlády a ministr financí Babiš inicioval vylévání mléka před ministerstvem zemědělství. A to bylo v době, kdy bylo mléka více než jsme ho byli schopni spotřebovat a ta výkupní cena v tom samozřejmě hrála nějakou roli, ale vlastně nebyl nikdo, kdo by to mléko najednou kupoval. V okamžiku, kdy budete motivovat zemědělce k tomu, aby si pořídili větší a větší stáda dobytka a oni pak nebudou mít odběr, tak dojde k nějakému konfliktu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Chápu správně, že tím jste ministr... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Pan ministr by měl mít... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Promiňte, chápu správně, že tím jste proti intervencím jako nástroji... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Nejsem, jenom říkám, že musí mít pan... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Tak tomu nerozumím. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Ministr domyšleno, protože my máme větší produkci mléka než máme spotřebu a jestli to školní mléko zachrání, nebo ne, to si nejsem úplně jistý. A to by měl vědět pan ministr, když teda tvrdí, že bude mít mléko do škol, že to zachrání intervence mléka a podobně... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To jsem neřekl. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------No, ale měl byste vědět, že tady jako jedna věc je produkovat a druhá spotřebovávat. Jestliže uděláte všechno pro to, aby se produkovalo více než bude spotřeba, dojde ke konfliktu, který už jsme tady jednou absolvovali. Myslím si, že i tenhle ten fakt by měl být na stole. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ano, pane ministře? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Pane poslanče, napadlo vás někdy, že máme v České republice nejenom zemědělství ale v jiných odvětvích komodity, které umíme dělat, jsme s nimi konkurenceschopní a jsme schopní je exportovat? A my se dneska bavíme o výjimečné situaci, která je způsobena dvěma faktory. Ruské sankce, které dopadly na mléčný sektor a ukončení režimu mléčných kvót. A já teď jenom hledám cestu ne dlouhodobě vytvářet další a další dotační tituly, já hledám cestu, jak teď... Václav MORAVEC, moderátor -------------------To znamená, že teď, promiňte, to znamená, že tady nevyhovíte Agrární komoře, jestliže chce nový dotační program na podporu mléka, na pokrytí nákladů na vedení evidence zvířat, nebo zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já tady vyhovím do té míry, abych v dané situaci mohl říct, že není zemědělec v České republice, který má, řekněme, průměrnou úroveň chovu, aby byl dneska nucen rušit a dávat krávy na jatka a rušit případně pracovní místa z důvodu této situace, u které věřím, že trvá třeba rok a rok a půl. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Bude tedy ten nový dotační program, který chce Agrární komora nebo ne? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My, my už jej, my už jej připravujeme. Ale říkám, jeho spuštění bude vždycky odvislé na tom, zda-li je ta potřeba teď dokrývat tu situaci. Ale... Václav MORAVEC, moderátor -------------------A teď ta potřeba je, to znamená... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Teď, ano, teď ta potřeba je, teď potřebujeme vydržet prostě několik měsíců zemědělce podržet. Stát je musí podržet dneska. O tom tady jednáme. A já musím říct ještě jednu věc. My chystáme i opatření v programu rozvoje venkova jsem snížil limit, pro který mohou vstupovat zemědělci z půl milionu, který byl za vás, na 200 tisíc, aby už od 200 tisíc projekty mohly zemědělci čerpat. Pro malé zemědělce je tam, je tam vyčleněna speciální obálka, dokonce s tím, že pokud jsou to zemědělci do 150 hektarů, tak jim zaplatíme i kompletní projektovou dokumentaci. A právě tyto peníze jsou určeny i na posílení zpracování mléka na farmách... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Ale prosím jenom neutíkejme od těch intervencí. Jo? To znamená, že... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------No vy jste k nim nic neřekl ještě. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Ne, počkejte, no... Neutíkejme od těch intervencí. Proto u nich chci zůstat. V okamžiku, kdy oddalujete tenhlecten problém o rok a půl, protože říkáte: já tak vidím za rok a půl, že se to nezmění, tak my jim teď hned chceme pomoct, abysme tu situaci zachránili a pak se teprve uvidí. Nebo, nebo za rok a půl budete dělat další intervenci a za dva roky další a větší a, a podobně? Já myslím, že tohle už teď máte mít domyšlené, aby ty škody za rok půl nebo za dva a půl roku nebyly mnohonásobně větší. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My děláme maximum pro to, abychom dokázali posílit tu vazbu zemědělců v České republice a osoba, nebo my, kteří kupujeme potraviny, aby dokázali produkovat finální produkty, zároveň posilujeme exportní opatření a pak je potřeba klíčově říct, si uvědomme, že... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Jak posilujete exportní opatření? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ --------------------

Například, že jsme teď zavedli od září zemědělské obchodní rady klíčových zemích... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------To jste vytvořili úřední místa v jednotlivých zemích. Ale jak konkrétně podporujete exportní opatření tak, že konkrétně, kdo vyváží mléko, ho najednou bude moct vyvázet, vyvážet za lepších podmínek? To mu domluví ten, ten obchodní rada v tý, nevím, kde je všude máte... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------On to zprostředkuje kontakty a změnili jsme i filosofii podpoře exportu ve vztahu účasti našich firem na zahraničních veletrzích, kde jim vytváříme podmínky, aby ve větší míře tyto firmy tam mohly jet a prezentovat a hledat ty kontakty. To tady v minulosti prostě bohužel stát nedělal úplně dobře. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------To dělal skoro každý ministr zemědělství. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pro...., promiňte, ale to se zatím neprojevilo na, na tom, aby ty odbytiště, které vypadly kvůli ruským sankcím, tak aby byly nahrazeny. Zatím, zatím se to neprojevuje, pane ministře, na tom exportním... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já jsem pracoval přímo v obchodě 8 let a vím, že prostě obchod neuděláte ze dne na den a několikrát z měsíce na měsíc a někdy je to záležitost třeba půl roku, roku. A my jsme teď v situaci, kdy je potřeba tady tuto oblast nastartovat, protože v minulosti byla řekněme podceněna. Ale už dneska firmy mají zájem, my jim přispíváme výrazně na jejich prezentační stánek na veletrhu, na náklady spojené s účastí s tím veletrhem. Ne dlouhodobě, říkáme: jednou, dvakrát, třikrát a pak ta podpora už bude na vás. Ale my, my jim dáváme tu šanci: pojďte a mějte ten, řekněme ten první krok, ve kterým my jako stát vám děláme toho partnera. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ano? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Já chci říct, tohle opravdu dělal každý ministr zemědělství, nebo aspoň, když budu mluvit za sebe, je možné doložit černé na bílým, že tak se dělo. Tohle ale nepomůže tomu farmáři v tý Horní Lhotě a nic proti Horním Lhotám, který prostě má, má 10 krav a prodává to svoje mléko nebo ty svoje produkty do, do okolí víceméně. Tomu nepomůžete tím, že mu přispějete na stánek v Římě nebo já nevím, nebo na nějaký jiný takovýhle významný výstavě. Teď neříkám, že to nemá dělat, je to potřeba dělat, ale to, to od čeho utíkáte je, jak uděláte tu podporu pro ty malý farmáře. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ale to je to, co jsem říkal. Z programu rozvoje venkova, z oblasti investic jsme snížili ten limit z půl milionu na 200 tisíc, farmáři do 150, kterému zaplatíme kompletně jeho projektovou dokumentaci na ten projekt, má tam obálku, která je vyčleněna 10 % z celkové alokace a může čerpat milion korun na věci v rostlinné výrobě, které se týkají speciálních plodin a na 1 milion korun právě v živočišné výrobě s ohledem na to zpracování třeba mléka nebo masa. A to je věc, která tady do teď nebyla. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, než se dostaneme k zákonu o významné tržní síle, o kterém budeme mluvit záhy, tak závěrečná otázka k problémům s mlékem v Evropě. Pokud zítra přivezete do České republiky dobrou zprávu, tak jak velké budou ty intervenční nákupy Českého státu?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Celý ten rozsah musí a v podmínkách říct jasně euro..., Evropská komise... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vaše představa je jaká za Českou republiku? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My v tento okamžik máme nasmlouvané kapacity na 5 tisíc tun sušeného mléka nebo másla. To je, řekněme standardní kapacita, která se drží podle velikosti jednotlivých členských států. Evropská komise musí rozhodnout o tom vlastně, na jakou cenovou úroveň nastaví, že se ten intervenční mechanismus spustí. A já bych byl velice rád a my jsme dali i konkrétní návrh, který vlastně říkal, že cena mléka, nebo respektive ten intervenční mechanismus se bude spouštět v okamžiku, kdy ta cena v České republice bude nad 7 korunami. A může se nakonec ukázat, že možná to množství, které se intervenčně vykoupí, bude velice malé, ale bude to silná zpráva pro ten trh, který na to nějakým způsobem bude umět zareagovat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A to byste dovedl, pokud zítra dostanete zelenou, tak by se celá intervence dala spustit do konce týdne? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My ty mechanismy vlastně jsme schopni spustit během jednoho jediného dne. Když ho Evropská komise řekne: spouštět intervenční mechanismus, Státní zemědělský intervenční fond je nachystán během jednoho dne začít přijímat žádosti a začít to administrovat.

Novela zákona o významné tržní síle 6.9.2015

ČT 24 str. 3 13:05 Otázky Václava Moravce II. Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Václav MORAVEC, moderátor -------------------Novela zákona o významné tržní síle. To je důležitá novela zákona, která je v Poslanecké sněmovně, ale novela zákona, která také vyvolává spory. Tady jsou slova premiéra Bohuslava Sobotky. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ /28. 8. 2015/ -------------------Cílem té novely je, aby ten zákon mohl lépe fungovat, to znamená, aby byl snáze a jednodušeji aplikovatelný, aby podle něho Úřad pro ochranu hospodářské soutěže mohl rychleji postupovat v případech, kdy se ukáže, že obchodní řetězce zneužívají vůči svým dodavatelům. A to můžou bejt zemědělci, to můžou bejt potravináři, že zneužívají to své postavení, které mají na trhu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Slova premiéra Bohuslava Sobotky, jak je pronášel na Zemi živitelka. Tento středu novelu probírá zemědělský výbor Poslanecké sněmovny. 12 poslanců bylo pro, dva se zdrželi hlasování a jediný člověk byl proti. Hádejte, kdo jím byl? Petře Bendle? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------No já jsem hluboce...

Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jste na to hrdý? Že jste byl proti? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Ne, ne. Já bych raději hlasoval pro zákony, které opravdu potřebujeme. Pro zákony, který pomůžou posunout věci. Tohle je zákon, který, kde stát a státní úředník vstupuje mezi dodavatele a producenta, nebo výrobce a určuje jim jedno z milionů pravidel, který si uvnitř obchodu mají, mají udělat. Tady říká... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jaké máte vysvětlení pro to, že jste černá ovce, v, co se týče té novely zákona? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Počkejte, já to jenom dopovím. Tady nařizuje ten, nebo pan ministr a vláda chce, chce nařídit tomu, kdo prodává, třeba obchodnímu řetězci, nebo obráceně, že mezi sebou mít 30 dní dodací lhůty, nebo od "zaplacení" 30 dní fakturaci. Stát sám tohle nedodržuje podotýkám. A bylo by velmi jednoduchý, kdyby to vláda nařídila ministerstvům, že mají do 30 dnů stát svoje závazky platit. Znám případy ve středních Čechách, kdy třeba jsou splatnosti faktur 24 měsíců. A tady stát vymyslel, že pomůže ÚOHS v tom, že bude chodit kontrolovat producenta potravin a prodejce, jestli náhodou nezapomněli na to mít 30denní splatnost faktur. To mi přijde jako, jako z jinýho světa... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, ale, kdyby, kdybych vám ale dal data z tohoto světa, tedy z České republiky, protože jasně se ukazuje trend, že malé obchůdky jsou ničeny velkými řetězci. Můžeme se na ta data podívat. Protože je to, je to trvalý trend, který tady v České republice je, že mizí malé obchody s potravinami. Už to vidíte. Krám zavřelo 264 obchodníků, opět zhruba o 20 víc než předloni. Končí převážně malé prodejny do 50 metrů čtverečních. Celkem máme teď v České republice necelých 7 tisíc menších obchodů. Ještě před 15 lety bylo takových prodejen skoro 20 tisíc. Dále na českém trhu ubyly tři supermarkety, ale i tak jich zbývá 1 349 pro celou Českou republiku. Co přibylo, jsou hypermarkety, tedy chrámy obchodu s prodejní plochou nad 2,5 tisíce metrů čtverečních. Vloni otevřelo dalších 5 a celkem jich v této zemi stojí 314. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Ano. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A to jsme v... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Těm malým obchodům stejně jako jsme se před chvilkou bavili o tom, že malým zemědělcům se nevyplatí dělat mléko, protože má-li 2, 3 krávy, tak prostě má takový množství byrokracie, že se mu to nevyplatí dělat. U těch obchůdků je to to samý. Tadyhle vláda... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Čili myslíte, že tím neza..., že tím vláda nezachrání ty menší prodejce? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Vláda sem poslala ten Amazon nebo, nebo tuhlectu obrovsky...

Václav MORAVEC, moderátor -------------------Promiňte, ale ti za..., ti zatím neprodávají... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Internetový obchod... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Zemědělské výrobky. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------No ale budou, budou to, ale to je stejnej princip. Úplně stejnej. Prostě něco vyskladníte... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy jste tady nechtěl Amazon? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Já si myslím, že to ve svým důsledku povede k likvidaci zase těch malejch. To přece je absolutně logický. To je naprosto logický, vy tady... Václav MORAVEC, moderátor -------------------A že jste se nepoučili jako ODS, vy jste vždycky tady chtěli větší, protože jste říkali: je to trh. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Ale mě se na to nikdo neptal. Kdyby se mě na to někdo zeptal, tak bych vám řekl, že já si myslím, že to... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy byste dělal jinou politiku ODS? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Spíš povede k likvidaci těch, těch malejch. V okamžiku, kdy postavíte supermarket vedle malýho obchodníka, no tak logicky ten malý obchodník bude mít složitý přežít, spíš nepřežije. Spíš nepřežije. Takže je to ta cesta... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Takže myslíte, že ten zákon o významné tržní síle nepomůže malým obchodníkům. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Ta cesta je taková, abysme odstranili byrokratický překážky k tomu, aby se dalo vůbec v tý oblasti podnikat. A to se netýká jenom mléka, týká se to obecně téměř všech obchodů jako takových. Takže si nestěžujme na to, že jich tady ubývá, když jsme v řadě případů v územních plánech města a obce pomohli těm, těm velkým obchodníkům. Já, to, co mně vadí je, že vstupujeme do jejich obchodního vztahu a říkáme, co je pro koho lepší, když nevidíme do jiných detailů. Nevidíte jestli třeba ta dodávka může bejt nekvalitní, může, nebo nemusí. Víte to vy nebo já? Nebo úředník to bude vědět na ÚOHSu, jestli tohlecto je ten, ten správnej princip. Já si myslím, že tohle povede k větší byrokracii, k větší snaze obcházet ty, ty zákony. My už tady...

Václav MORAVEC, moderátor -------------------No a, a, a opravdu neberete v potaz argument, že ten tlak velkých vůči malým nebude tímto zákonem omezen? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------No co udělají ty velký? V okamžiku, kdy jim tady ministr zemědělství řekne, že prostě s malejma budou mít další byrokratický překážky, začne jim nařizovat některý parametry, tak co udělají? No tak si je buď časem koupějí, nebo si to obstarají sami. A víceméně tohlecten princip spíš nahrává těm velkým, aby začali řeknu neodebírat od těch malých a nebo odebírat v zahraničí, protože dneska už je ta Zeměkoule malá, tak oni si budou dál za jiných a možná i lepších podmínek odebírat zboží z Rakouska, z Německa, Polska. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, ten zákon o významné tržní síle tady nějakou dobu v České republice je. Přesto ti menší obchodníci dál ubývají a narůstá nám tady počet hypermarketů a supermarketů. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já teda musím říct, že pan poslanec Bendl se tady úplně protivařečil v tom, co říká, že pozorný divák asi nepochopil tu logiku. Jestli... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Tak mu ukažte, jak se to dělá. Už se těšíme na vaše... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Jestliže chci, jestliže chci, abych tady měl rozdělený malé a střední podnikání a mám tady opravdu nadnárodní giganty, který jsou v 70 státech, tak je to prostě už na první pohled nesouměřitelná pozice. My tím zákonem upraví..., chci říct, nikoho nechceme říkat, kdo má mít lepší pozici. My tou novelou zákona chceme říct: tady chceme férové, opakuji férové prostředí pro všechny. To znamená... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Promiňte, ne pro všechny. Jenom pro, jenom pro obchodníky, protože antimonopolní úřad jasně říká: no proč ne i pro významné dodavatele? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ale pokud jde o například splatnost faktur, tak ten řetězec je jasně nastaven. Přece výrobce potravin prodává a řetězec nakupuje. Tak tam, co tam chcete hrát oboustranně? A jestliže mi říkáme... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pro..., promiňte, neexistují dodavatelé, kteří zneužívají svého, a teď odkazuji na Babišův Agrofert, jestliže i Svaz průmyslu, tedy Svaz obchodu a cestovního ruchu jasně říká, a budu citovat slova prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu, která před čtvrt rokem v E15 uvedla: "Zákon o významné tržní síle má diskriminační charakter. Protože se vztahuje jen na obchodníky. Je ale zřejmé, že také mnozí dodavatelé mají významnou tržní sílu, kterou zneužívají. Například Babišův Agrofert." Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Víte, co je zvláštní? Že nikdo tady z těchto, co to říká, i paní prezidentka Nováková, neřeknou

konkrétní příklad. Konkrétní jeden jediný příklad... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------A já vám řeknu konkrétní. Můžu? Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy ho máte? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------A chci tím říci... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Já ho řeknu, já bych jeden konkrétní měl. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Chci říci, chci říci, když jdete a mluvíte a potravináři, ti vám řeknou spoustu konkrétních příkladů, když dlouhodobě tady některé obchodní řetězce a jejich obchodní zástupci porušují řekněme nějaké férové podmínky jednání. A je zajímavé ještě, když oni řeknou: my stejným obchodním řetězcem jednáme v České republice a v Německu. V tom Německu to jednání je tvrdé, ale férové, převídatelné, dopředu jsou jasně definovány podmínky. A uvedu jeden konkrétní příklad. Například u nás v České republice vám řetězec může jako potravináři poslat vlastního auditora, může ho poslat kolikrát chce do provozu, ale vy ho platíte jako výrobce. Já říkám, to není normální stav, protože vlastně ten výrobce je potom v situaci, kdy nemůže říct jako jaká je sazba toho auditora, byl tady před 14 dny, proč je tady znovu... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Promiňte, ale vy tedy nevezmete jako vláda v potaz připomínka antimonopolního úřadu, který říká, že by podobný zákon o významné tržní síle měl platit nejen na supermarkety, hypermarkety, tedy na prodejce, ale i na dodavatele? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Praxe ukazuje, že opravdu problém, kdyby se dostávali potravináři do nějaké výhodnější pozice vůči obchodním řetězcům, tak ta praxe to neříká. Tady takový případ se tady nestal a... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ale počkejte, když antimonopolní úřad, to je jeho zásadní připomínka k tomu zákonu. Není to motivováno tím, že vládě sedí Andrej Babiš a proto tam nechcete dát i významnou tržní sílu dodavatelů? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak já musím říct, že tenhle zákon novelizujeme a nebyla tady tato podmínka nastavena ani v době, kdy ten zákon tady vznikal někdy v roce 2009. Václav MORAVEC, moderátor -------------------No ale to Agrofert tak neexpandoval. Tady od toho roku 2009, pokud se nemýlím, tak koupil další, další potravinářské podniky. Proto se vás ptám, jestli je to férové, že je jenom zaměřen na prodejce, jestli by významná trží síla a její regulace, se neměla týkat všech, kteří mají významnou tržní sílu? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/

-------------------Já tomu rozumím, ale znovu říkám. Praxe, konkrétně praxe neprokázala, že by tady potravináři zneužívali svého dominantního postavení vůči obchodním řetězcům. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Takže budeme čekat, až nám to praxe ukáže? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak je tady samozřejmě možnost v Poslanecké sněmovně, že může někdo podat pozměňovací návrh... Václav MORAVEC, moderátor -------------------No proto se vás ptám, jestli vy ho nepodáte? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------A může se projednávat. Zaprvé, já nejsem předkladatel toho zákona. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ale vy jste poslanec. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já jsem poslanec, ale znovu říkám, z té praxe, kterou já znám, nevidím nutnost, aby tam byla ta oboustrannost, protože se neukazovalo... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Takže až praxe ukáže, tak teprve pak ji dáme do zákona. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já si myslím, že to praxe nikdy neukáže. To je stejný příběh jako mobilní operátor a já jako zákazník. I zde stát zreguloval, respektive Evropská unie ty podmínky tohoto vztahu, protože se ukazovalo, že ten člověk, jakožto zákazník toho mobilního operátora má takovou pozici vůči takovéto pozici toho mobilního operátora. My jsme si všichni volali za desítky korun z Chorvatska a podobně, dneska si voláme v řádu 3, 4, 5 korun. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane poslanče, kde je ten váš příklad? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Já jsem úplně tady jako na trní. Jo, protože zase utíkáme od těch konkrétních věcí. My jsme... Václav MORAVEC, moderátor -------------------No počkejte, tohle je velmi konkrétní věc, jestli vám i dodavatelé mohou zneužívat významné tržní síly. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------No, ano. My jsme teď projednávali na zemědělským výboru zákon o trž..., trvalé tržní síle, kde pan ministr zemědělství se neúčastnil toho jednání, on vůbec moc do Poslanecké sněmovny nechodí, a

tam právě padaly konkrétní věci. Kdy já jsem se tedy ptal, protože se to týká zemědělských a potravinářských produktů, tak jsem se ptal, jestli se to týká třeba i jejich převážení, jestli 30denní splatnost faktur budou mít i ty, kteří vezou od zelináře k, do, do supermarketu tuhle nějakou, nějakej, nějaký produkty a podobně. Nebyli schopni ani odpovědět. Já jsem říkal, tak čeho se to vlastně týká? Nejenom navenek, ale dovnitř, kterých produktů se to týká? Zemědělských a potravinářských? Týká se to i zemědělských strojů, protože je to oblast zemědělství a podobně? Na to tam nebyli schopni pořádně odpovědět. Odpovídal tam za ně exministr Toman, který prostě o tom něco věděl, ale jinak ostatní nebyli schopní vlastně ani říct, čeho se to týká, kdo to bude kontrolovat, jaké budou sankce. Jo? A podobně. Půjde-li se ještě před, předplatnost toho zákona, nebo... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Znovu, promiňte, ale znovu po vás chci ten příklad. Vy souhlasíte s tím argumentem, že se zatím zneužívání významné tržní síly týká jenom prodejců nikoliv dodavatelů? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------To přeci nikdo z nás neumí posoudit. Od toho máme Úřad pro ochranu... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, vy jste ale říkal: Mám příklad. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Od toho máme Úřad pro ochranu hospodářské soutěže... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Takže ten příklad nemáte? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Počkat, od toho máme Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a ten by tychlecty věci měl hlídat, jestliže někdo zneužívá monopolního postavení a měl by to hlídat i ve vazbách podpor, který, který jste říkal, protože Agrofert například loni získal daňovou slevu jako investiční podporu, nebo skupina Agrofert 1,5 miliardy korun jste mu Agrofert, nebo skupině Agrofert poskytli. Tak byste, tak by ÚOHS měl a nikoliv tady trvalá tržní síla, posoudit, jestli někdo nezneužívá své postavení na, na trhu jako takového. Podle mě, a říkali jsme to i v debatě na jednání Poslanecké sněmovny, právě ÚOHS je tou institucí, který by měl takovéto věci hlídat, máme to takto nastaveno. Zákon o trvalý tržní síle, 30denní splatnost faktur a podobně, to, to se zneužívá... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Takže, takže ten příklad nemáte. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Zneužíváním postavení na, na trhu to se, to se strašně míjí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, ale vy jste tady téměř chtěl skočit ministru zemědělství do řeči, že máte ten příklad, kdy i dodavatelé zneužívají významné tržní síly. Takže ten příklad nemáte? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Konkrétně bych poprosil.

Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------No tak to, to se stalo, to vám určitě ty řetězce řeknou v okamžiku, kdy se mezi sebou někteří dodavatelé dohodnou, pak oni prostě to změní. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Například? Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Nedávno, nedávno, kdyby byl pan, pan ministr v Poslanecké sněmovně, tam jeden z mých kolegů říkal, že, tuším, že to byly Pekárny Penam, si tam stěžoval vlastník, to znamená stávající premiér, nebo vicepremiér... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Zatím ještě vicepremiér. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Zatím ještě vicepremiér Babiš, že byl tlačen dodavateli k ceně a podobně. Takže ty případy existují, třeba zrovna v oblasti toho pekařství. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------No tak já myslím, že v oblasti pekařství je asi největší vůbec konkurence v České republice. A kdyby obchodní řetězec měl pocit, že je někde tlačen, tak jenom takto luskne a má ve svém okolí tolik pekáren, které mu tam rádi dodají, že ten příklad opravdu pokulhává na obě dvě... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Tu citaci nemám... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------A jenom, jenom, že to poslední... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Ale je možný ji najít. Jo? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Jednu důležitou věc pro korektnost. Jestliže mluvíte o nějaké daňové slevě pro někoho, ať už je to Agrofert nebo pro kohokoliv, tak je to na základě podmínek, které schválila vláda, ve které byla ODS ze svým premiérem zastoupena. Takže... Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------2014 teda jako ale žádné vládě nebyla... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Podmínky pro daňové, pro daňové slevy jsou tady dlouhodobě nastaveny ještě od vaší vlády.

Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ten zákon o významné tržní síle, ať ukončíme naši debatu, se tedy měnit nebude? Neočekáváte, že by jste i na základě připomínek Svazu obchodu a cestovního ruchu či antimonopolního úřadu ten zákon formulovali obecněji v tom slova smyslu, že se nebude týkat jenom prodejců, ale že se bude týkat i potravinářů a dodavatelů? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já sám za sebe, když se ptáte mne jako poslance, to nepředpokládám. Já jsem za ministerstvo zemědělství nechal zpracovat maximum pozměňovacích návrhů tak, aby odpovídaly tomu, co člověk zaznamenává, že se děje v praxi. A znovu říkám, my chceme jenom férové podmínky tak, jak je mají nastaveno v Rakousku, nebo v Německu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A pane poslanče, vy že byste dával pozměňovací návrhy? Vy zkrátka ten zákon považujete za tak špatný, že se budete držet svého ne. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Já můžu za absolutní nonsens nepoužitelný v praxi, stejně bude obcházen, nikdo to nenajde, jenom na to najmou víc úředníků a bude dražší státní správa. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Petr Bendl, poslanec, exministr zemědělství a ministr zemědělství Marian Jurečka, místopředseda lidovců, byli dalšími hosty Otázek. Pánové, děkuji za vaši diskusi. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Děkuji za pozvání. Petr BENDL, exministr zemědělství, člen sněmovního zemědělského výboru /ODS/ -------------------Také děkuji za pozvání.

Bitva o mléčné dotace 7.9.2015

ČT 24 str. 1 22:00 Události, komentáře

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět David BOREK, moderátor -------------------Bruselem dnes hýbaly kvóty, ale pozor, nikoli kvóty na uprchlíky, ale mléčné kvóty. Centrum města zažilo bouřlivou demonstraci zemědělců, kterým vadí nízké výkupní ceny mléka. Je ovšem výkupní cena mléka, která je nízká, tak špatnou zprávou pro spotřebitele? A vyhoví Brusel steskům farmářů? To všechno a mnohé další probereme, už jenom proto, že téma řeší i čeští výrobci. Události, komentáře. Hezký večer. Několik tisíc zemědělců, včetně těch českých, ochromili centrum belgické metropole. Vadí jim, že mléko a mléčné výrobky prodávají pod nákladovou cenou. Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Centrum Bruselu, slzný plyn, střety s policisty. Hoří sláma i keře všude okolo. Na tyhle protesty srdce Evropské unie jen tak nezapomene. Mezi tisícovkami demonstrantů, i když v klidnější části, byli i čeští zemědělci. Jan Novotný přijel i s dcerou z Blanenska.

Jan NOVOTNÝ, zemědělec, VSP Group Olešnice -------------------Spát budeme v autobusu, no, do Prahy jsem jel vlakem, s přesedáním. V letošním roce očekáváme pokles tržeb oproti loňskému roku řádově 5 milionů korun. Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Na cestu vyrazili Novotní už v neděli. Do batohu přibalili transparenty a pro jistotu i svačinu. Česká skupina vyrazila v improvizovaných stejnokrojích. Vlastimil KRATOCHVÍL, mlékařské odbytové družstvo Morava -------------------Tak, abychom se trochu odlišili, nebo nějak tak zdůraznili, že patříme skutečně k tomu skotu. Bohumil VOSTAL, redaktor -------------------Protesty zemědělců tady v Bruselu byly velmi bouřlivé. Sledoval je i policejní vrtulník. Demonstranti se sešli v centru Evropské unie, jen pár desítek metrů od místa, kde jednali na mimořádném zasedání ministři zemědělství EU. Martin PÝCHA, předseda Zemědělský svaz ČR -------------------Chceme ukázat, že opravdu všichni, všichni zemědělci v Evropské unii mají stejný problém, a to je problém s vývojem na trhu mléka, masa a ovoce a zeleniny. Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Zemědělci se několikrát s traktory pokoušeli prorazit policejní zátarasy. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Všichni tady vnímáme, že máme tady několik tisíc zemědělců pod okny, kteří opravdu mají dneska těžkou situaci. Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Nejen nízké výkupní ceny podle chovatelů vytvářejí likvidační tržní prostředí. Unie na jaře zrušila kvóty na mléko, které platily od 80. let. Farmáři tak mohou nyní produkovat mléka, kolik uznaní za vhodné. Navíc už kvůli embargu na dovoz mléčných výrobků do Ruska je na českém trhu přetlak zahraničních výrobků. Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii -------------------Jedná se hlavně o Eidamy 30, 40 původem z Německa, z Holandska a já jsem přesvědčen, že toto je zboží, které bylo určeno primárně pro ruský trh, který je uzavřen. Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Čechy oblíbený 30% Eidam by totiž mezi německými zákazníky neuspěl. Prodat ho pod cenou je pro výrobce ze sousedních zemí ale lepší varianta než ho vyhodit. Z Bruselu Bohumil Vostal a z Prahy Michaela Poláková, Česká televize. David BOREK, moderátor -------------------Doslova před chvílí, pozor, já nepřeháním, doslova před chvílí dorazil z Bruselu ministr zemědělství Marian Jurečka. Já vás vítám v Událostech, komentářích, hezký večer. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/

-------------------Hezký večer. David BOREK, moderátor -------------------Je tu s námi také prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. I vám přeji hezký večer. Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Dobrý večer. David BOREK, moderátor -------------------Pane ministře, ta demonstrace nebyla příliš spořádaná. Zprávy mluví o jednom zraněném policistovi, zapalovaly se tam ohně na ulici, házela se vejce na policisty. Není to nemístné, že vy ministři zemědělství jste stále jednali, jakoby se nic nedělo? Jako byste říkali: je v pořádku udělat takto, takto velký kravál a my budeme dál jednat o vašich stescích? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak já samozřejmě jako ministr nemám žádný vliv na to, co dělají demonstranti v ulicích. Já musím říct, že pokud došlo k takovýmto věcem, jako bylo i ničení majetku, tak je to samozřejmě politováníhodné. K tomu si myslím, že se zemědělci neměli snížit, protože vlastně v době, kdy už oni tyto věci dělali, tak ještě ani rada ministrů nezasedla ... David BOREK, moderátor -------------------Ne, ono to, pardon, ono to asi logicky bylo bráno jako svým způsobem nátlak na vás, kteří jste za těmi vrátnicemi jednali o této věci. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tomu všemu já rozumím. Já myslím, že všichni ministři ten nátlak a tu situaci velice dobře vnímali. Každého z nás, kdo jsme dneska jako ministři byli v Bruselu, se tyto protesty dotkly. Myslím si, že zemědělci to, že takto to dali najevo, tu situaci, kterou dneska prožívají, že to bylo v pořádku. Myslím si, že možná tyto některé věci si mohli, řekněme, odpustit, ale každopádně to dnešní jednání určité kroky nebo výsledky přineslo, nicméně bude ještě důležité příští týden, nebo, řekněme, 10 dnů, aby se to dotáhlo do zdárného konce. David BOREK, moderátor -------------------Pane Tomane, vám přijde normální. Že mnozí evropští zemědělci skutečně používají takovéto metody? Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Tak já si myslím, že normální to není. Normální je demonstrovat, vyjádřit svůj postoj. Naši zemědělci a zástupci českých zemědělců tam byli, ale nepatřili k té skupině, která toto prováděla. Myslím, že to byl naprosto klidný protest. David BOREK, moderátor -------------------Ano, to zdůrazněme, že i čeští farmáři, kteří tam byli zaznamenáni českou kamerou, nebo kamerou České televize, skutečně nepatřili k tomu divokému jádru. Teď tedy k té materii samotné. Slovenský váš resortní kolega po tom jednání řekl, že mu přijdou návrhy Evropské komise nedotažené. Vy byste použil podobný výraz? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ --------------------

Já jsem to říkal přímo i ve svém vystoupení před zástupci Evropské komise, že jsem říkal, ano, ty návrhy v principu nejsou úplně špatné, ale co je klíčové, tak když se navrhuje alokace 500 milionů euro, která má pomoci zemědělcům v Evropské unii a v těch postižených státech, tak za prvé, nikdo neřekl, odkud se ty peníze vezmou. To je klíčové, protože pokud se vezmou z krizové rezervy, tak na to nejvíce doplatí právě zemědělci v České republice a může se stát, že nám vezmou na těch přímých platbách, které by zemědělcům byly vyplaceny, více peněz, než nakonec čeští zemědělci dostanou. Takže to, ta informace tam chyběla. Druhá klíčová informace, která chyběla, jak se těch 500 milionů euro, zhruba 13,5 miliardy korun, vlastně mezi ty jednotlivě poškozené státy rozdělí. Prostě ten klíč tady nebyl. A pokud tyto informace nebudeme mít, tak je těžko posuzovat, zda ten návrh nám pomůže a zda je dobrý, či nikoli. Ty informace nám Evropská komise po dnešní dlouhotrvající diskusi představí ve čtvrtek večer. David BOREK, moderátor -------------------Vy jste teď mluvil o některých spíše informačních nejasnostech, ale co úplně jiná metoda, jak tuto problematiku řešit? Tady přece existuje, a Evropa má mechanismus na zahájení výkupů přebytku mléka. To v tom balíku zatím není. Chápu to správně? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ten návrh, s kterým přišli zástupci Evropské komise, protože dnes eurokomisaři, eurokomisař Hogan tam nebyl, byl zdravotně indisponován, tak to bohužel neobsahovalo návrh na zvýšení intervenčních cen. To znamená, aby se rozeběhlo ... intervenční nákup v Evropské unii. David BOREK, moderátor -------------------A není to ten hlavní problém? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Je to jeden z výrazných problémů. Musím říct, že mnoho z nás, ministrů jsme tady toto akcentovali a říkali jsme, že chceme, aby se aktualizovaly intervenční ceny jako nutný signál pro to, aby ten trh ten propad zastavil, ale aby naopak začal postupně růst. David BOREK, moderátor -------------------Jak to vidíte vy? Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Tak já to vidím trošku ostřejc. Já si myslím, že to, co se vyjednalo dneska na Evropský komisi, nebo co se projednalo, nepovažuju za žádný pokrok. Chybí tam 2 zásadní věci. Chybí tam intervenční nákupy, exportní refundace. David BOREK, moderátor -------------------Ale, pardon, 14 miliard v přepočtu korun, to není pakatel. Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Není to pakatel a pojďme si říct, že to je 500 milionů euro s tím, že škody způsobeny nejen sankcema na Rusko, jsou v Evropě 5,5 miliardy euro. To znamená, 5,5 miliardy euro škody v celé Evropě a dát na to 500 milionů euro, mi přijde trošku nepatřičné. David BOREK, moderátor -------------------Jinými slovy, když tam nebudou intervenční nákupy, tak vlastně je to jenom fasáda, je to formalita, není to gró, není to řešení problému?

Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Určitě to neřeší ten zásadní problém, nicméně vidím tam pozitivní jednu věc, nebo nevím, jestli to "pozitivní" není příliš silné slovo. Budeme s nadějí očekávat, jak se rozdělí ta obálka mezi jednotlivé národní státy, to, co tady říkal pan ministr, a pak teprve to vyhodnotíme. Ale v tuto chvíli tam nevidím zatím ... nic pozitivního. David BOREK, moderátor -------------------Jenom si to ujasněme, pane ministře. Ty intervenční nákupy tedy po dnešku není jisté, jestli vůbec budou. Vy jste to, na to apelovali, ale nebylo to zahrnuto do výsledků té dnešní schůzky. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Dnes vlastně představitelé Evropské komise řekli: Dívejte se, my vám předkládáme návrh a soubor opatření, mluvíme o nějaké alokaci a teď chceme slyšet vaši reakci a diskusi nad tímto návrhem. Musím říct, že mnoho z nás ministrů, včetně všech ministrů za Evropskou lidovou stranu, jsme říkali, že chceme, aby opravdu se upravily ty intervenční mechanismy, aby se tady mimo tato opatření, která Evropská komise navrhuje, poté, co budeme znát konkrétní návrh, rozdělení té alokace, takže také chceme, aby se zahájily právě i ty intervenční nákupy. David BOREK, moderátor -------------------Když je na trhu něčeho přebytek, tak to má nízkou výkupní cenu. Řešením je omezit produkci. Není toto řešení? Ono to zní tedy krutě vybíjet stáda, ale přeci jenom evidentně tady je na evropském kontinentu více mléka, než evropští spotřebitelé spotřebují. Není to tak? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak podívejme se pravdě do očí. Produkce mléka v Evropské unii v meziročním srovnání se zvýšila o 2 setiny procenta. Je potřeba si uvědomit, že nám tady roste globální trh. Počet obyvatel roste a bude růst příštích 100 let, to znamená, že i poptávka poroste a my přece kvůli teď nějaké situaci, která může trvat rok a půl, nezrušíme tady chovy v České republice, nepřipravíme lidi o pracovní místa, protože ten potenciál budoucího vývozu tady je a potřebujeme teď pomoci zemědělcům tu situaci, řekněme, několik měsíců, možná rok, rok a půl překonat. David BOREK, moderátor -------------------Opravdu není možné trochu se přizpůsobit tím, že trochu snížíme stavy? Já opakuji, ono to zní v médiích a vlastně i z úst politiků a farmářů jako něco drastického - vybíjejí masové, vybíjení, zabíjení, vraždění stát, ale o něco snížit stavy, o něco možná snížit pracovní sílu. Dá se to překonat, nebo to je tak závažná, závažná disproporce v ceně, že to takto řešitelné není? Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Já v tuto chvíli musím absolutně odmítnout, že bychom měli snižovat stavy, protože když se podívám v porovnání našich stavů s Bavorskem, s Rakouskem, tak proti Rakousku jsme na hektar půdy dvakrát tak níže, proti Bavorsku třikrát. My bychom se vlastně zbavovali toho, že snížíme zaměstnanost, snížíme svoji konkurenceschopnost, staneme se závislí na dovozech a v neposlední řadě jedna věc. Čím víc snižujeme stavy skotu, tím míň máme chlévské mrvy nebo organiky do půdy, a to už zase záleží potom na kvalitě zemědělské půdy, na údržbě krajiny. Ono to má velké dopady. Takže absolutně my musíme tady to odmítnout a musím říci, že bude záležet na jednotlivých státech, jak podrží svoje zemědělce a svoje producenty. David BOREK, moderátor -------------------Co je špatného, pan Tomane, na nízkých cenách, výkupních cenách mléka, když to v obchodech má efekt, že jsou levné mléčné výrobky?

Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Tak porovnejme si 2 věci. Cena mléka klesla za poslední období 20 až 25 % řádově, ceny v obchodech klesly o 9 %. To znamená, je tam rozdíl mezi cenama výrobců a cenama pro spotřebitele. Ty nůžky se otvírají. To znamená, ceny pro výrobce a tím pádem pro zemědělce šly už, jdou poslední rok dolů, ale ceny pro spotřebitele jdou dolů za poslední období. Já si myslím, že není normální například, jestli mlékárna vyrábí tvarohový krém, který dává do řetězce za 7 korun 50, je to známý tvarohový krém a řetězec jej prodává za 19 korun 50. Já si myslím, že ten prostor tam je a že nemůžou to odnášet pouze zemědělci a výrobci, ale měly by i řetězce na to reagovat. David BOREK, moderátor -------------------Předpokládám, pane ministře, že ne všichni lidé v této zemi jsou farmáři, dokonce ani ne všichni voliči KDU-ČSL nejsou farmáři nebo zemědělci. Zkuste i té nefarmářské části populace vysvětlit, jaký je jejich zájem na tom, aby výkupní ceny mléka nebyly tak nízké, jak jsou doposud, protože, ano, v obchodě jsou levné mléčné výrobky. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Pokud by se snížily i prodejní ceny mléčných výrobků o těch 25 % meziročně, o které se snížila výkupní cena mléka, tak by tady člověk mohl říct, ano, trh si to reguluje, nabídka, poptávka si to takto reguluje. Tedy je evidentní výrazný, výrazná marže, která zůstává především u obchodních řetězců, je potřeba si říct. David BOREK, moderátor -------------------A co s tím? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------S tím je tady důležité, tady v tento okamžik my samozřejmě hledáme i mechanismy, o kterých se také dneska diskutovalo, jak zamezit nekalým praktikám obchodních řetězců. David BOREK, moderátor -------------------Ale jenom, pardon, já jenom zdůrazním, že právo reguluje lichvu v případě skutečně nehorázných marží, právo reguluje lichvu v případě válečného ohrožení a předpokládám, když někdo má místo 5 % marži 10 %, dá se to regulovat právem? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Je potřeba se podívat na případy, které byly v telekomunikacích, kdy Evropská unie regulovala předražené roamingové volání, regulujeme vodárenství, energetiku a tak dále. Když se ukazuje, že ta rovnováha mezi tím výrobcem a tím, kdo je na druhé straně toho obchodního kontraktu, je neúměrná a ty pravidla hry nejsou férový, tak tady potom stát holt do toho musí nějakým způsobem vstoupit. Ale já chci říct, že je potřeba si uvědomit opravdu, dneska, když začneme přistupovat na to, že budeme rušit tady chovy v České republice, tak si uvědomme, že tady máme v českém zemědělství a potravinářství ve výrobě mléka zhruba 22 tisíc pracovních míst. Otázka zní: Kde je nahradíme? David BOREK, moderátor -------------------Ano, pane ministře, ale já vám tedy v tomto ohledu připomenu retro 25 let zpátky, český textilní průmysl, zaměstnával desítky tisíc lidí a v podstatě zmizel. Nechci se dotknout nikoho, kdo teď pracuje v textilním průmyslu. Stalo se to. Nějak se s tím republika vyrovnala. Není to konec světa. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já rozhodně nejsem ten politik, který by chtěl přihlížet a říkat, to, co tehdy udělali politici před 20 lety, je v pořádku.

David BOREK, moderátor -------------------No, ale já se ptám, jestli to neudělal, jestli to náhodou neudělal spíš trh než politici? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ne, já tady ..., tak politici umožnili určitý vstup na, na náš trh, ale já chci říct, já bych toto všechno nehájil, kdybych neviděl tu možnost, která se tady otvírá na těch dalších světových trzích. Řekněme si, ruské embargo tady také nebude věčně a kvůli nějaké epizodě roku a půl, dvou my se připravíme o tu možnost něco produkovat a něco exportovat, když to navíc umíme velice dobře a velice efektivně dělat? David BOREK, moderátor -------------------Abych se vrátil k té otázce, dobře, je tady pro vás disproporce mezi poklesem cen v obchodech a poklesem výkupních cen. Když by prošly vaše představy, tedy intervenční nákupy Evropskou komisí nebo Evropskou unií, některé věci, které dnes padly na té schůzce, jaký by to byl dopad pro spotřebitele. Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Ne, ne, já si myslím, že pro spotřebitele by to mělo ten efekt, že by dostávali neustále čerstvé, kvalitní výrobky. David BOREK, moderátor -------------------Teď je nedostává? Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Myslím si, že je nedostává, protože sem se vozí z jiných zemí nekvalitní výrobky, nejsou to čerstvé výrobky, jsou to výrobky, které byly původně určeny na jiný trh. David BOREK, moderátor -------------------Tak pojďme po vysílání rovnou spolu na policii a na Českou obchodní inspekci a podejme na konkrétní firmy tedy ... Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Ne, to není na trestní oznámení. Já se vrátím ... David BOREK, moderátor -------------------Podnět. Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Nebo podnět. Já se vrátím zpátky. Vy jste říkal něco o lichvě. Myslíte si, že ten příklad, který jsem vám dával, těch 7 korun 50 nákup a za 19 korun 50, že je to těch 5 nebo 10 % nebo 20 %? To je více než 100 % obchodní přirážka a takhle můžeme pokračovat dál. David BOREK, moderátor -------------------A skutečně tedy ... to je poslední asi otázka na vás oba, je tady tedy prostor, ale myslím i skutečně právní prostor pro to, aby v příštích týdnech, měsících v tomto ohledu se něco stalo? Aby třeba česká vláda nebo evropské společné orgány nějak vstoupily do vztahu mezi výrobcem mléka a mezi firmou, která třeba z něho vyrábí jogurty a sýr?

Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Já si myslím, že to není o tom, že by vláda nebo ministerstvo mělo vstupovat mezi producenty mléka a výrobce sýrů. Otázka je nastavení těch spravedlivých podmínek na trhu a když si dneska vezmu, že už de facto 40 % mléčných výrobků se dováží, tak je otázka, jestli to není už ohrožení trhu, jestli bysme si neměli začít více chránit domácí trh. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já jediné, co chci, aby tady byly férové podmínky v tom obchodním vztahu a ty nejsou, protože na tuto třeba hodnotu toho, tak vysoké marže se dostanou ty obchodní řetězce různými zpětnými maržemi, různými vyžadovanými spoluúčastmi na různých akcích, oslavy 10 let založení nebo vstupu toho řetězce na český trh a tak dále. David BOREK, moderátor -------------------A to už se řešilo? Zákon o významné tržní síle, to už se řešilo? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To se teďka řeší, ale to je teď právě, ten zákon nás čeká mimochodem minulý týden ..., příští týden ve druhém čtení. Ale musím říct, že to téma se neřešilo na úrovni České republiky, ale dneska aktivně se to začíná řešit i na celoevropské úrovni. Všechny státy, které dneska skoro hovořily, mluvily jak o problému, o nekalých obchodních praktikách obchodních řetězců. David BOREK, moderátor -------------------Takže výsledkem a možným řešením bude cosi jako evropský zákon o významné tržní síle? Mohlo by to tak být? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Víceméně teď ta diskuse s k tomu kloní, tak jako to bylo například v případě mobilních operátorů a už zmiňovaného roamingu. David BOREK, moderátor -------------------Marian Jurečka, Miroslav Toman. Pánové, děkujeme, na shledanou. Miroslav TOMAN, prezident, Potravinářská komora ČR -------------------Na shledanou, pěkný večer. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Pěkný večer.

ekonomika.iDNES.cz Sporný zákon zdraží potraviny, tvrdí řetězce. Hloupost, reagují výrobci 2.9.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel MF DNES, Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Sněmovní výbory ve středu podpořily novelu kontroverzního zákona o významné tržní síle, která má

posílit postavení výrobců potravin vůči obchodníkům. Zákon podporuje vláda v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou, podle obchodníků však může vést ke zdražení potravin. Návrh novely, kterou ve středu podpořily poslanecké výbory, míří po více než roce a půl ostrých střetů mezi potravináři a obchodníky do finální fáze. Podporuje ho vláda a kromě ODS a TOP 09 většina stran. Změna s sebou přináší především výrazné navýšení pokut při jeho porušení. Ruší totiž takzvanou podmínku soustavnosti. To znamená, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) by už nemusel dokazovat, že řetězec porušoval pravidla systematicky a opakovaně. Nově se také nevztahuje na všechny subjekty, ale pouze odběratele, tedy obchodní řetězce s obratem nad pět miliard korun. Podmínky zákona budou platit také pro nákupní aliance a norma celkově zlepšuje a vyjasňuje postavení dodavatelů potravin vůči obchodníkům. Obchodníci promítnou pokuty do cen Kritici označují celý zákon za zbytečný a dlouhodobě prosazují jeho úplné zrušení. Jeho zpřísnění podle nich může vést ke zdražení potravin. „Jestliže budou mít řetězce takto vysoké pokuty, tak to určitě budou muset přenést do cen,“ říká Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu. Novela zákona podle ní povede k tomu, že obchodníci budou muset přistupovat ke všem dodavatelům stejně a nebudou moci upřednostnit toho, který nabídne nejnižší cenu, což v konečném důsledku zaplatí zákazníci. Podle Novákové panuje na tuzemském maloobchodním trhu velká konkurence a řetězce mezi sebou soupeří především cenou. Jejich marže na potravinách jsou tedy minimální a jakýkoliv náklad navíc budou muset přenést do koncových cen. S tím však nesouhlasí Potravinářská komora, podle které jsou naopak přirážky obchodníků příliš vysoké. Podle mluvčí komory Dany Večeřové ceny potravin rostou postupně od roku 2007. Vstup zákona v platnost v roce 2010 tento trend neurychlil a nemělo by se tak stát ani při jeho zpřísnění. „Je nutno si uvědomit, kdo určuje cenu. Je to jednoznačně obchodník prostřednictvím své obchodní přirážky na úrovni desítek až stovek procent,“ uvedla Večeřová. Pokuty padly zatím pouze dvě ÚOHS během pětileté platnosti zákona uložil sankci za zneužití významné tržní síly pouze dvakrát. Řetězce Globus a Kaufland dostaly pokutu za to, že lhůty pro splatnost faktur dodavatelům byly delší než povolených 30 dní. Zpřesnění a vyjasnění některých pojmů v zákoně by mělo vést k tomu, aby se je obchodníci nesnažili obejít. „Usnadní to práci ÚOHS,“ uvedl poslanec Ladislav Velebný (ČSSD). Zákon mimo třicetidenní doby splatnosti zakazuje například vrácení zboží těsně před vypršením platnosti dodavateli, poplatky či jiné protiplnění za zalistování zboží do prodeje, vyžadování plateb, které nebyly předem smluvně sjednány nebo vymáhání pokut uložených řetězci kontrolory po dodavateli.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/snemovni-vyb...kx-/test.aspx?c=A150902_162832_test_ozr

Haló noviny Hovězí maso? Je drahé, proto nám »nechutná« 5.9.2015

Haló noviny str. 13 Bonus pro vás

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Nejen doporučení výživových poradců varujících před větší konzumací tzv. červeného masa, ale především cena ovlivňuje využívání hovězího masa v naší kuchyni. Před převratem, tedy tzv. sametovou revolucí, se pohybovala spotřeba hovězího masa kolem 30 kg na osobu. Ještě v roce

1990 každý z nás snědl asi 28 kg hovězího masa, aktuální informace pak praví, že spotřeba klesla na pouhých 11 kg. V roce 2009 byla dokonce jen 9 kg. Dlužno dodat, že obavy z nemoci »šílených krav« (BSE) v tomto roce spotřebu hovězího výrazně ovlivnily. Ale dost čísel. Hovězí maso je dobré a má například proti vepřovému vyšší obsah železa, zinku, selenu, kyseliny listové a vitaminu B12. Je významným zdrojem látek a živin pro krvetvorbu, obsahuje málo tuku. To, a mnohé jiné, hovoří ve prospěch vyšší konzumace hovězího masa. Přejděme (pro většinu z nás) jeho nepříjemnou cenu a podívejme se na to, jak hovězí maso kupovat. Je to citlivé téma. Nízké výkupní ceny mléka řadu farmářů dříve či později donutí snižovat stavy skotu chovaného pro jednostrannou produkci mléka, ne na maso. A prodejci ho mohou začít nabízet jako kvalitní maso za mírně nižší cenu. Vařit z něj však bude těžké, a výsledné pokrmy? Věřte, žádná sláva. V masném systému chovu slouží produkce mléka pouze pro výživu mláďat (telat). A my, spotřebitelé, máme možnost z povinně zveřejňovaných údajů zjistit datum narození a porážky zvířete, pohlaví a plemennou skladbu konkrétního jedince. Kupujte přednostně maso z mladých býků (14 - 24 měsíců) či jalovic (14 - 20 měsíců) u nás vykrmených a také poražených. Nejlepší je prostě maso ze zvířete vykrmeného na maso. Jaké jiné maso se dá koupit? Odpověď je ve výše zmíněné poznámce o zvířatech chovaných na produkci mléka. Pokud si nejste jisti kvalitou, požádejte prodávajícího o doklady k masu, které kupujete. Každé maso potřebuje vyzrát. Tedy i kvalitní hovězí. Zrání zaručí jeho křehkost a chutnost. Hovězí maso by mělo po porážce zrát 20 až 30 dní, což je ideální. Do obchodu by se mělo dostat po 20 dnech od porážky. K dvacetidennímu zrání se přidá doba, během které maso putuje na pult obchodu a posléze k nám domů. Vyzrálé maso je dvakrát až třikrát křehčí, než maso nevyzrálé. Proto doporučujeme koupit si kvalitní hovězí maso zhruba týden před jeho tepelným zpracováním. Doma ho jen mechanicky očistěte, zabalte do potravinářské fólie a nechte v chladničce dalších pět až deset dní dozrát. Nebojte se, nezkazí se. Nenechte se odradit řeznickou »hantýrkou«, dobrý řezník (těžko je hledat v obřích obchodních kolosech) vám s identifikací masa pomůže, ti nejlepší i poradí, jak je zpracovat. Věřte, existují, a to i ve velkých městech. Pravda, prodávají maso mírně dražší, než v hyper a super, či jak se jmenují, obchodech. Ale věci, totiž masu, opravdu rozumí. Svíčková, nejdražší, ale také nejkvalitnější kus masa; je málo tučná a má jemná vlákna. Svíčková je dobrá na minutky (bifteky), pečeni, tatarský biftek apod. K tomu nejlepšímu masu patří kýta (svrchní a spodní šál, ořech, zadní). Jde o libové kusy masa, které se tvarem hodí pro plátkování na roštěnky, ptáčky, závitky, rolády. Vyzrálý ořech možno použít i na tatarský biftek či na steak. A také roštěnec. Vysoký je tučnější a dobrý na steaky, pečení a grilování, nízký obsahuje méně tuku a připravíte z něj skvělé steaky, roštěnky, rostbíf; hodí se i na dušení. Skvělá je i plec, libový sval z přední části kusu. Dobré řešení na plátky, pečeně, dušení či pokrájená na nudličky jako ragú. A určitě i kulatá plec, falešná svíčková je její nejkvalitnější součástí a hodí se i na steaky. Maso je prorostlé vazivem, které zaručuje šťavnatost i bez špikování. Hodí se na pečení, dušení, grilování, pokrájená pak na ragú či velmi kvalitní guláš. Žebro, hrudí patří k nejlevějšímu hovězímu masu, ale vývary z něj jsou dokonalé. Krk, dlouhá vlákna, vrchní část je libovější, spodní tučnější. Tzv. část zvaná podplečí je nejkvalitnější maso krku. Z toho plyne, že vrchní část je skvělá na vaření a pečení, spodní pak na guláše. A kližka? Svalovina z nohou, dost prorostlá tukem, uvaříte z ní báječné guláše, obecně pak je vhodná k delší tepelné úpravě vařením a dušením. A nakonec přidejme pupek a bok, velmi tučné části hovězího, které se hodí na vývary, mletá masa, je také surovinou pro výrobu anglické slaniny. A ještě oháňka chybí. Je z ní báječná polévka. Foto autor| FOTO – archiv O autorovi| Stránku připravili Jiří JANOUŠKOVEC a Václav ZIEGLER

lidovky.cz Instituce jménem řezník. Kvalitní maso provětrá peněženku, ale stojí za to 3.9.2015

lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť

Petra Pospěchová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Starosvětské masny jako Kosina v Kaprově a Turek v Jindřišské se desetiletí drží na místech v centru Prahy. Noví konkurenti jim na exkluzivních adresách přibývají každý rok. A z řezníků se pomalu stávají celebrity titulních stran. Už léta mě v Praze udivuje jedna věc: na dobrých adresách v centru města se různé obchody mění jako na běžícím pásu. Řeznictví se však toto pravidlo netýká a tradiční masné prodejny drží neochvějně své pozice v absolutním centru hlavního města. Jaké kouzlo chrání tyto vykachlíčkované provozovny s krvavými flákotami na pultech? Přežily v Jindřišské, na Uhelném trhu či v Kaprově ulici. A v posledních letech další otevřely v Dlouhé či na Kozím plácku... Maso s tváří Částečnou odpověď na tuto otázku poskytují data výzkumu Incoma Research. Podle něj celých čtyřicet procent Čechů chodí pro maso do specializovaných prodejen, zatímco ostatní potraviny lidé většinou kupují v supermarketech. Jaké důvody stojí za tímto markantním rozdílem? Je jich několik: prvním je důvěra. „U nakupování masa lidé potřebují tvář, konkrétního člověka, k němuž by si vybudovali vztah,“ říká Paul Day, majitel The Real Meat Society. Jeho konkurent Jan Sváček to vidí podobně: „Řezník je instituce. U masa lidé tohle potřebují víc než u jiného zboží.“ Supermarkety pro většinu malých řezníků nepředstavují konkurenci - jsou to místa, kde si lidé berou maso z regálu asepticky zabalené na táccích a nemají možnost konzultovat svoje kuchařské plány. A tohle je další bod, proč řeznictví vedou: kromě zboží samotného v nich lidé najdou zkušené mistry, kteří umějí poradit s výběrem masa, případně doporučit jeho ideální úpravu. Stovky zákazníků takhle před lety získal František Kšána starší, za nímž se na Břevnov jezdí dodneška. Fronty až ven tu vždycky vyvážila kvalita masa a taky výřečný muž za pultem, který dokáže svými znalostmi dostat zkušenou hospodyni a zároveň vytáhne z bryndy začínajícího kuchaře. „Dobrý řezník funguje i jako poradce, musí se zákazníkem umět mluvit, zbavit ho studu - je to hodně komunikativní profese,“ říká Paul Day. Třetím důvodem, proč Češi tak rádi chodí do masen, je lepší výběr. Je prostě příjemnější si ukázat ve vitríně, který kus masa přesně chcete, nechat si jej naporcovat, vykostit. Řezník je ve svém krámu jako kněz, jenž zná každý krok liturgie, každý předmět, který k ní patří, a bez zaváhání vás provede tajuplnou krajinou kotlet, špiček, kolen a kližek. Vychovávat zákazníky Skandály se zkaženým masem v řetězcích jsou vlastně jenom malým dílkem téhle skládačky, jejímž výsledkem je houstnoucí mapa dobrých pražských řeznictví. A také fakt, že se z jejich šéfů stávají podobné celebrity jako z některých kuchařů. František Kšána mladší nebo zmíněný Paul Day za sebou mají víc titulních stran a rozhovorů než leckterá herečka, o politicích ani nemluvě. Do běžného slovníku se díky nim dostávají slova, která spousta lidí ještě před pár roky neznala: oponka, bryndáček, květová špička... a další názvy nezvyklých kousků masa. Anebo třeba taky motto „od čumáčku po ocásek“, značící odpovědné zpracování celého zvířete. Ano, řeznické hvězdy jen tak mezi řečí učí Čechy i etickému pohledu na maso. Díky nim se čím dál víc lidí ptá na původ masa. „Lidi si vlastně tak úplně nechtějí přečíst: toto byl dobře zabitý kus. Ale je důležité to říct,“ vysvětluje osvětový přístup Michaela Jorgensen, která s Paulem Dayem vede The Real Meat Society. Stará škola Podíváme-li se důkladněji na mapu dobrých pražských řeznictví, každé z nich patří do jednoho ze tří druhů. Ta nejstarší, která po revoluci ubránila své pozice na dobrých adresách, jsou hlavně na pravém břehu Vltavy. V Kaprově se ke Kosinovi chodí na stojáka na dršťkovou, pro vinné klobásky, králíka či šunku od kosti. V nevelkých prostorách s bílými kachličkami je fronta skoro celý den. Podobně to vypadá na Uhelném trhu u Hynka Cibulky. Pro roastbeef, pražskou šunku nebo jitrnice se do tohoto podniku s tradicí sahající do 19. století vyplatí jít přes kus města. Ještě dál od řeky, kousek pod Hlavním nádražím, je další z oldschoolových podniků, Maso Turek.

Bažanti tu viseli i v dobách, kdy je člověk jinak mohl získat jen od známých myslivců. Dá se tu taky koupit dobré jehněčí či selečí. Stejně jako ve dvou předchozích případech je součástí dlouhé tradice rázný personál, který si na nějaké velké žertíky a kamarádšofty se zákazníky nepotrpí. Masu nicméně rozumí, a když o to stojíte, radu dostanete zasvěcenou a důkladnou. První vlna Řídkou mapu řezníků ze staré školy začaly před nějakými deseti patnácti lety nesměle doplňovat nové provozovny. Z téhle éry vyčnívají hlavně dvě jména: Jan Sváček a František Kšána starší. Druhý ze jmenovaných se stal prvním řezníkem, kterému začali volat novináři, když potřebovali odborníka v kostkované zástěře, a on jim, stejně jako svým zákazníkům, trpělivě vysvětloval, jak a proč se co porcuje. Jeho břevnovskou prodejnu pak proslavil televizní pořad s Italem v kuchyni a od té doby se sem zákazníci táhnou doslova přes celé město. Kšána starší je řezník jako z prvorepublikové idylky, kdy se ještě párky nedělaly ze separátu a maso sekali červenolící baculatí muži. Jan Sváček svoje impérium ze stánku na konečné tramvaje v Braníku postupně rozšířil na Budějovickou a Smíchov, kde má dnes i lahůdkářství. To vede jeho syn. „Lidem nevadí, když je maso dražší, chtějí, aby bylo dobré. To je základ úspěchu,“ popisuje Jan Sváček, co stálo za růstem jeho podniku. Milénioví muži Po Kšánově a Sváčkově nástupu bylo dlouho ticho. Desátá léta nového tisíciletí ale nudu prolomila. V roce 2011 se objevila Masna na Kozím plácku. Svůj sortiment postavila na malých dodavatelích, dnes tu koupíte třeba drůbež ze Sedlčan, davelské uzeniny, paštiky z divočáka a maso z osvědčených jatek. Masna na Kozím plácku je nejspíš prvním místem, které má také šmrnc. Interiér je vyveden v lehkém retru, zboží rozmístěno esteticky a přehledně, ne ve shlucích a chaosu, jímž někdy trpí letitější konkurence. A taky přišla s otvírací dobou do osmé večerní, což ocení většina lidí v hlavním městě. Kozí plácek má ale jednu slabinu - je jí neslaná nemastná obsluha. A právě na tomhle poli exceluje další z řeznictví, jež otevřely během posledních pěti let: Naše maso. Masna v Dlouhé má koncept založený nejen na přeštických prasatech a českých stračenách, ale i na supervstřícné a přátelské obsluze. Mámení vlídných prodavačů i obsahu vitríny podlehnete snadno - stejně jako teplému bufetu, který umí prostor báječně rozvonět. Naše maso člověku sice pěkně provětrá peněženku, líto peněz vám ale nebude. Nedlouho před Naším masem otevřela taky již zmíněná The Real Meat Society. Tohle místo, ležící kousek od nábřeží, v sobě spojuje všechny přednosti, jež má masna mít: poučenou obsluhu, stylový interiér a maso vysoce kvalitní, a navíc ze zvířat, která osobně vybral, zabil a boural Paul Day. Ve dnech, kdy je podnik zavřený, chystá Paul Day sortiment mimo Prahu. Krom jiného tu maso porcují podle roční doby: v zimě tak dostanete víc kousků na pomalé dušení, v létě se zase rozroste nabídka na gril. O Dayově podniku, stejně jako o Našem masu, platí, že není levný. Ale kdo jednou kvalitu od dobrých řezníků ochutná, rád přesedlá na model našich babiček, kdy se maso servíruje jednou dvakrát za týden, ale pak stojí za to.

URL| http://www.lidovky.cz/instituce-jmenem...ut.aspx?c=A150902_151128_dobra-chut_ape

Mladá fronta DNES Přísně na řetězce. Už letos 3.9.2015

Mladá fronta DNES str. 8 Ekonomika Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Nová pravidla pro obchodní řetězce povedou podle kritiků ke zdražení potravin a růstu importu. Potravináři si však slibují zlepšení postavení vůči obchodníkům. PRAHA Klíčové výbory Sněmovny včera po roce a půl ostrých přestřelek mezi obchodníky a potravináři podpořily novelu zákona o významné tržní síle. Zpřísnění jednoho z nejkritizovanějších zákonů má podporu premiéra Bohuslava Sobotky a většiny parlamentních stran, takže by do konce roku mohlo platit. Jaké změny přinese? 1 Co novela zákona o významné tržní síle obsahuje? Návrh většinou upřesňuje a zpřísňuje existující ustanovení, jako je povinnost zaplatit dodavatelům potravin do 30 dní nebo zákaz takzvaných vratek, tedy vrácení neprodaného zboží výrobci těsně před vypršením lhůty trvanlivosti. Kromě toho nově zakazuje například přenášet pokuty udělené obchodním řetězcům na dodavatele. Sankce bude možné udělit rovněž v případě jednorázového prohřešku, tedy pokud se obchodníkům nepodaří prokázat systematické porušování pravidel. „Usnadní to práci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ zdůvodnil poslanec zpravodaj Ladislav Velebný (ČSSD). Dosavadní znění totiž umožňuje mezi paragrafy kličkovat. Úřad během pěti let udělil pouze dvě pokuty. 2 Na koho změny dopadnou nejvíce? Především na prodejce potravin s obratem nad pět miliard korun. To se týká obchodních řetězců, které společně ovládají 65 procent trhu. Kritici novele vytýkají, že nepostihuje dodavatele. „I mezi velkými dodavateli jsou takoví, kteří zneužívají svou tržní sílu, a proto mi vadí, že to zákon neřeší komplexně,“ říká poslanec za TOP 09 Herbert Pavera. Pivovary, výrobci nealko nápojů, některých lihovin, tuků nebo sušenek mají velkou tržní sílu a podle zástupců obchodníků zneužívají svého postavení především vůči menším prodejnám. To však podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) není prokázáno. „Existuje pouze hypotetická možnost, že dodavatelé mohou mít takové postavení. Prozatím však ani jedna ze stran nebyla schopna prokázat toto tvrzení. Pokud by se to změnilo, tak na to musí reagovat i zákon,“ uvedl místopředseda ÚOHS Hynek Brom. 3 Co to znamená pro spotřebitele? Podle obchodníků může novela vést ke zdražení potravin. Do ceny se promítnou jednak vysoké pokuty, které mohou dosáhnout 10 milionů korun, nebo 10 procent obratu. Vedle toho však budou muset nabídnout všem dodavatelům stejné podmínky, což se rovněž projeví na koncové ceně. Potravinářská komora to odmítá s tím, že marže obchodníků jsou dostatečně vysoké a ani přijetí zákona v roce 2010 s cenami nezahýbalo. 4 Jak zákon ovlivní sortiment v obchodech? Aby se obchodníci vyhnuli přísným podmínkám zákona, budou podle kritiků ve větší míře nakupovat importované zboží. „Tenhle zákon je překážkou pro domácí dodavatele. Velcí prodejci to budou obcházet tak, že zboží nakoupí jinde,“ říká exministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Proti tomuto argumentu mluví skutečnost, že roste podíl zákazníků preferujících český původ jídla. Řetězce Kaufland či Penny Market na potravinách českého původu postavily dlouhodobou marketingovou strategii. Na druhou stranu z průzkumů vychází, že pro většinu spotřebitelů hraje největší roli cena, takže obchodníci zřejmě vyjdou vstříc poptávce největší skupiny. *** Graf Největší obchodní řetězce Nejoblíbenější řetězce mezi tuzemskými domácnostmi procento domácností, které utratí procento domácností, které nakupují v řetězci největší část svých výdajů v řetězci aspoň 1x za měsíc

1. Kaufland 20 42 2.–3. Penny Market 14 34 2.–3. Albert* 14 33 4. Tesco 12 33 5. Lidl 10 39 6. Coop 7 21 7. Globus 6 15 8. Billa 6 19 9. Interspar* 5 13 10. Hruška 3 8 * řetězce Albert a Interspar se v polovině roku 2014 sloučily a nyní nesou jméno Albert Kolik v Česku bylo prodejen (2013) convenience 212 supermarkety 517 hypermarkety 306 diskonty 577 celkem 1612 Pozn.: Bez skupiny Coop a Maloobchodní sítě Hruška. Pramen: Market Trends 2014, Incoma GfK Foto popis| O autorovi| Jan Brož, redaktor MF DNES

Česko chtělo hlídat dovoz potravin. Může dostat pokutu 8.9.2015

Mladá fronta DNES str. 8 Ekonomika Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Evropská komise vyšetřuje Českou republiku kvůli povinnosti hlásit dopředu dovoz potravin. Pravidla kritizují i sami potravináři, které chtělo ministerstvo ochránit. PRAHA Mělo to být efektivní opatření, které ochrání tuzemské výrobce potravin před záplavou levného jídla ze zahraničí. Po necelém roce však zůstalo po povinnosti 48 hodin předem informovat úřady o objemu dováženého zboží a jeho ceně rozčarování. Podle potravinářů se minulo účinkem, stát od dříve hlasitě propagované povinnosti potichu upouští a Česko kvůli tomu začala vyšetřovat Evropská komise. „Komise přijala stížnost ve věci údajného neoprávněného postupu České republiky v oblasti informační povinnosti při příchodu zásilek živočišného původu z jiných členských států EU. Na základě této stížnosti zahájila komise šetření v této věci a Česká republika byla požádána o poskytnutí informací,“ potvrdil zahájení řízení s Českou republikou mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Na Česko si stěžovala evropská asociace EuroCommerce, která sdružuje přes šest milionů evropských prodejců a velkoobchodníků. Ti to kritizují jako zbytečnou byrokratickou překážku, která brání volnému trhu. Upozorňují, že především u čerstvých potravin s velmi krátkou trvanlivostí jsou dva dny příliš dlouhá doba. V případě, že by komise opravdu zjistila, že Česko porušuje unijní pravidla, hrozí státu nemalé sankce. Ty se odvíjejí od ekonomické síly jednotlivých států a mohou být jednorázové v řádu několika milionů eur, nebo desítky tisíc za každý den, dokud země nezjedná nápravu. Stát už ceny nezjišťuje K tomu však dochází jen zřídka a ani v případě Česka by to tak daleko nemělo dojít. Bruselští úředníci sice zatím ještě k žádnému rozhodnutí nedospěli, vláda však původní povinnost už zmírnila.

Od srpna nemusí dovozci hlásit dovoz živočišných výrobků dva dny předem, ale pouze 24 hodin. Podle Jordána však zmírnění povinnosti s probíhajícím řízením nesouvisí. Ani předběžnou cenu už státu sdělovat nemusí. Právě zjištění, zda na tuzemský trh nesměřuje zboží za dumpingové ceny, bylo přitom hlavním důvodem pro zavedení sporného opatření. Vláda ho schválila v reakci na ruské embargo dovozu evropských potravin. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) si od toho sliboval, že se podaří zastavit příval přebytkového zboží určeného původně pro ruský trh, které by konkurovalo podnákladovou cenou českým firmám. Změna sice pomohla Státní veterinární správě a Státní zemědělské a potravinářské inspekci, které tak mají lepší přehled o zboží směřujícím na tuzemský trh. „Podařilo se nám díky tomu odhalit třeba dvě šarže máku obsahujícího opium,“ uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Podle tuzemských potravinářů však nařízení kýžený efekt nemělo. „V řetězcích vidíme, že to účinné není,“ řekl už dříve MF DNES majitel jihočeské mlékárny Madeta Milan Teplý. Podle prezidenta Agrární komory Miroslava Tomana se nedařilo pravidla vymáhat. „Nepodařilo se zabránit dovozům, a to i z toho důvodu, jak to bylo vymáháno, jak to bylo uplatňováno a jakým způsobem k tomu ministerstvo zemědělství přistoupilo,“ uvedl Toman. EuroCommerce zmírnění pravidel vítá, v náporu na komisi však hodlá vytrvat. Podle právního názoru zástupců asociace má totiž členský stát právo vyžadovat informace až na hranici, nikoliv však v předstihu. „Právě to však i pozměněná povinnost stále vyžaduje,“ uvedl zdroj z EuroCommerce, který si však nepřál být jmenován. *** Nepodařilo se zabránit dovozům, a to i proto, jak to bylo vymáháno, jak to bylo uplatňováno. Miroslav Toman šéf potravinářské komory Graf Jak se obchodovalo s potravinami (v mld. Kč) Dovoz a vývoz mléka a vajec Dovoz a vývoz masa a masných výrobků Pramen: ČSÚ Foto popis| O autorovi| Jan Brož, redaktor MF DNES

Moje zdraví Manipulace s naší chutí Snížit spotřebu soli znamená používat mozek a číst etikety 3.9.2015

Moje zdraví str. 76 Příloha - Můj domov - Výživa seriál 2. část Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Vymačkejte do sklenice půlku citronu, přidejte cukr a ochutnejte. Něco tomu chybí, že? A teď zkuste přisypat malou špetku soli, stačí jen pár zrnek. Chuť se rázem zlepší… Stejně postupují výrobci potravin, a proto „skrytá“ sůl tvoří celých 80 % příjmu sodíku a je hlavní příčinou „přesolenosti“ české populace. Doporučená, respektive tolerovatelná denní dávka kuchyňské soli (NaCl) činí podle Světové zdravotnické organizace (WHO) 5 gramů, což představuje asi 2 gramy sodíku. K normální funkci všech tělesných systémů a procesů však dostačuje pouhých 500 miligramů (0,5 g) sodíku. Čeští muži ovšem denně konzumují 16,6 g soli a ženy 10,5

g (!). To z nás dělá spolu s Rumuny a Bulhary smutné evropské rekordmany. Sůl života. Nebo smrti? Sodík tělo nezbytně potřebuje k udržení životně důležitých procesů, avšak s jeho dlouhodobým nadměrným příjmem jsou různými přímými i nepřímými mechanismy spojena závažná zdravotní rizika: vysoký krevní tlak, poškození cév, infarkt myokardu, cévní mozkové příhody, poruchy funkce ledvin, osteoporóza, rakovina žaludku i astma. Většina onemocnění z tohoto výčtu vás snadno může zabít. Snížení a důsledná kontrola příjmu soli je proto více než žádoucí. Jedna lžička denně Přijatelných 5 g soli se vejde na kávovou lžičku. Půl gramu z tohoto množství připadá na sůl přirozeně obsaženou ve všech potravinách a pitné vodě, jejíž příjem nijak neovlivníte, pokud chcete normálně, vyváženě jíst. Co ovlivníte, je množství „volné“ soli, kterou používáte při vaření nebo dochucování hotových pokrmů, při přípravě studených salátů, pomazánek apod. Toto regulovatelné množství představuje na pomyslné pětigramové lžičce soli dalšího půl gramu. Jsme na jednom gramu, zbývají čtyři, tedy plných 80 %. Těmi plynule zásobují naše těla výrobci potravin. V době, kdy na domácí vaření z čerstvých, neupravovaných surovin (maso, mléko, vejce, zelenina, ovoce, obilniny) není moc času a značná část konzumace se odehrává v podnicích veřejného stravování zhusta využívajících polotovary a všelijaká dochucovadla, jsou průmyslově zpracované potraviny hlavním „viníkem“ nadměrné spotřeby soli. Kdo a proč nám „podsoluje“ Sůl se do potravin přidává kvůli zlepšení chuti i z důvodů ryze praktických. Návyk na slanou chuť se u české populace rozvíjí už od kojeneckého věku (v kravském mléku je třikrát více sodíku než v mléku mateřském) a v dospělosti nese některé rysy závislosti. „Sůl působí na mozková centra odpovídající za příjemné pocity a tvorbu ‚hormonů štěstí‘ podobně jako drogy,“ připomíná vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Marie Nejedlá. Pečivo, sýry a uzeniny s přídavkem soli mají lepší texturu a soudržnost (dobře se krájejí), déle vydrží (sůl je vynikající konzervant) a také lépe vypadají. Spíše tak obstojí v konkurenci na trhu. Situace se nezlepší, dokud zákazníci nezačnou méně slané potraviny plošně vyžadovat a tím motivovat výrobce k používání zdravějších receptur, například dusitanových směsí se sníženým podílem soli. Krizový scénář pro „slanou“ dobu Než nastane doba soli nezaslíbená, je treba se soustředit na minimalizaci rizik. Jak na to radí nutriční specialista Ing. Petr Havlíček: • Odstraňte ze stolu slánku, maggi do polévky, kečup, sójovou omáčku. • Příjem soli snižujte postupně – redukci o 20–25 % vaše chuťové pohárky vubec nezaznamenají. • Část soli nahraďte bylinkami, pažitkou, kořením, česnekem, citronovou šťávou, orechy, aromatickými (sušenými) houbami. • Vařte z čerstvých surovin. • Do hotových pokrmů nepřidávejte sůl, ale hodnotný tuk, napríklad panenský olivový olej. Jsou v nem esenciální omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny, které snižují krevní tlak a chrání cévy poškozované sodíkem. • Čtěte informace na obalech a sledujte obsah soli – vybírejte nutrične vyvážené potraviny, které mají celkove kvalitní složení a tím i nižší podíl soli. • Jezte více čerstvého ovoce a zeleniny. Všechny druhy mají minimum sodíku a naopak hodne draslíku, který částečně eliminuje škodlivé účinky sodíku. • Kouříte-li, přestaňte. Otupělé chuťové pohárky opět „zbystrí“. Budete vnímat chut intenzivněji, a nebudete muset tolik solit. Rizikové potraviny Rizikové potraviny Poznej svého nepřítele, protože jen tak se můžeš účinně bránit. Víme-li, že výrobci přesolují potraviny kvůli lepší chuti, delší trvanlivosti a lákavému vzhledu, snáze v nepreberné nabídce identifi kujeme ty škodlivé. Ani nepotrebujeme znát presná císla, mít v hlave kalkulačku a v kapse lupu, abychom přečetli mrňavé údaje o obsahu soli na etiketách, nebot si vystačíme se zdravým selským rozumem. Nicméně vám nabízíme malý „tahák“ a zároveň návod, jak pri nákupu přemýšlet. Mražená a chlazená hotová jídla Rychle zasytí a neušpiní nádobí, chut je

ovšem potreba podpořit – čím jiným než solí. Instantní polévky, omáčky na těstoviny v prášku i ve skle Zdraví spotřebitele se zde ocitá na vedlejší koleji, po hlavní „frčí“ návyková chut a blesková príprava. Konzervované maso, zelenina v nálevu Sul je odveký konzervant, brání rustu bakterií a prodlužuje trvanlivost výrobku. Ale nežijeme ve středověku – máme chladničky a možnost denního nákupu čerstvého masa a zeleniny. Kořenicí smesi se solí Nápis „bez soli“ na obalu je oblíbený marketingový tah. Jestliže výrobce nepřidává sul do svých směsí, urcite vám to nezatají. Pokud přidává, je jí tam někdy i 50 %. Dost drahá sůl, uvážíme-li, že kilo čisté kamenné soli stojí 4 Kč, zatímco půlkilový sáček populární kořenicí směsi 90 Kč. Pečivo a chléb Sůl zlepšuje vazké vlastnosti lepku. Rozpékají-li se v supermarketech chléb a pečivo ze zmrazených polotovarů, opět je třeba „dohánět“ chuť. Vysoce podezřelé jsou rohlíky, housky a chleby s viditelnými krystaly soli na povrchu. „Nechali jsme otestovat dvacet běžných druhů pekařských výrobků, například toastové chleby, rohlíky, kaiserky, pšenično-žitné či žitné bochníky, a pouze jedenáct vzorků splnilo limit Světové zdravotnické organizace pro obsah soli v pekařských výrobcích, kterým je 1,2 gramu na 100 gramů výrobku,“ říká člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piju doc. Ing. Jiří Brát, CSc. „Obsah soli v nejhůře hodnoceném vzorku (bílý tukový rohlík posypaný solí) dosáhl 1,83 gramu, zatímco nejlépe hodnocený (chléb Ličenský Kardík z regionální Pekárny Lično v Královéhradeckém kraji) měl ve 100 gramech jen 0,71 gramu soli. Jeho výrobce použil solicí směs s nižším obsahem sodíku,“ doplňuje docent Brát. Šunky a další masné výrobky Lepší soudržnost, pěkná růžová barva a zamezení růstu bakterií jsou důvody, proč šunky, měkké i trvanlivé salámy, párky, uzená masa, slanina atd. patří doslova k sodíkovým bombám. Ve 100 g šunky běžně bývají 1,8–2 g soli, v párcích až 6 g. Na podílu svalových bílkovin (tedy „masa“), který u masných produktů Češi s oblibou sledují, tady opravdu nezáleží. Sýry Nejhorší z hlediska obsahu soli, ale i tuku jsou plísňové sýry jako niva, rokfór, camembert; např. niva má ve 100 g kolem 3,5 g soli. Nahradíte-li je polotvrdými a tvrdými sýry, tělu chybět nebudou. Eidam s 30 % tuku v množství 200 g denně vám dodá dostatek vápníku, ale i ten má soli docela dost. Ještě lepší volbou pro „odsolení“ jsou proto čerstvé sýry typu žervé, cottage. Pro jistotu si však obsah soli a tuku hlídejte na etiketách nebo raději kupujte „čistý“, přírodní tvaroh. Tavené sýry s obsahem tavicích solí (sodík, fosfor) nechte ležet na regálu. Občas si můžete dopřát balkánský sýr (při 3,2 g soli na 100 g ochutí například letní zeleninový salát dokonale, bez nutnosti použít – slanou – zálivku) nebo tvarůžky, které sice obsahují hodně soli, ale také mnoho kvalitních bílkovin a skoro žádný tuk. !!! Pozor – v některých nízkotučných sýrech je chuť tuku nahrazena právě solí. Kysané zelí Výroba kysaného zelí procesem fermentace se bez soli neobejde. Čerstvé kysané zelí (v sáčku) je však vynikajícím zdrojem vlákniny, prospěšných bakterií mléčného kvašení a zejména v zimním období i vitaminu C. Jezme ho, ale s rozmyslem. Olivy, slanečky, slané pochoutky (oříšky, mandle, čipsy, krekry…) Před potravinami s jasně slanou chutí nebo viditelně obalenými v soli ani nemá smysl varovat – oči vidí a jazyk navzdory jisté otupělosti po „bombardování“ solí od dětství cítí. Nicméně pro milovníky čísel: 100 g oliv obsahuje až 6 g soli, 100 g čipsů, tj. jeden celý pytlík, 1,5 g soli, stejné množství slaných tyčinek až 8 g soli a ve 100 g slaného popcornu je soli 2,5 g. Chipsy a kola = vražedná kombinace tuku, soli a cukru Schroupat kornout mastných slaných hranolků s tatarkou či kečupem a žízeň zahnat černou limonádou s nejméně 30 kostkami cukru bývalo kdysi velmi „cool“. Dokonce jsme si spolu s marketingovými mágy řetězců rychlého občerstvení mohli pochvalovat, že v rychle usmažených bramborách zůstane víc vitaminu C než například v

bramborové kaši. Neblaze proslulá dvojice fastfoodových „zabijáků“ naštěstí vyklízí pozice pod tlakem nevývratných důkazů o souvislosti jejich nemírné konzumace se vznikem závažných, chronických civilizačních onemocnění. Celosvětová armáda obézních, diabetiků, hypertoniků, lidí po infarktu, cévní mozkové příhodě, s nádorem tlustého střeva, nefunkčními ledvinami, astmatem nebo „lámavými“ kostmi už ví, že měla raději pít čistou pramenitou vodu a jíst saláty bez krutonů, nugetů a omáček z plísňového sýra. „Jak sůl, tak tuk v potravinách slouží jako nositelé chuti. Tučná a slaná jídla jsou tak přímo určena k rychlé konzumaci a přejídání se všemi důsledky,“ varuje obezitolog a endokrinolog MUDr. Petr Hlavatý. (pokračování příště) Dita Váchová odborná spolupráce: MUDr. Marie Nejedlá, Státní zdravotní ústav, http://www.szu.cz Potraviny s velmi nízkým obsahem sodíku mají vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, povoleno maximálně 40 mg (0,04 g) sodíku (Na) ve 100 gramech či mililitrech. Potraviny s nízkým obsahem sodíku mohou ve 100 gramech/mililitrech obsahovat maximálně 120 mg (0,12 g) Na. Některé druhy cereálií a zeleninových šťáv nebo kakaový v nichž vyšší obsah sodíku bez prášek patří k potravinám, čtení etiket neodhalíte. Kdo chce mít orientaci v nabídce potravin nejjednodušší, sáhne v regálu supermarketu po zboží označeném logem „Vím, co jím“. Stejnojmenná iniciativa garantuje v takto označených výrobcích nejen nízký obsah soli na porci, ale také škodlivých nasycených mastných kyselin a jednoduchých cukrů a naopak příznivé složení z hlediska obsahu vlákniny, vitaminů a všech důležitých živin ve správném poměru. Přehlednou databázi stovek takto označených výrobků najdete na http://www.vimcojim.cz. Vyhledávat v ní můžete jak podle kategorií produktů, tak pomocí zadání klíčového slova do vyhledávače. Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK. COM Foto popis| MUDr. Marie Nejedlá

Právo Z občasného grilování rakovina nehrozí 5.9.2015

Právo str. 14 Téma Václav Pergl Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Češi milují grilování. O prázdninách se z většiny zahrad linula báječná vůně grilovaného masa a stejně tak tomu bude i teď v září. Vždyť počasí přímo vybízí k tomu, aby se sešli přátelé nebo rodina a společně si ugrilovali maso, uzeniny nebo zeleninu, ba i ovoce, protože grilovat se dá opravdu všechno. Jenže někteří se obávají, že z masa na grilu by mohli dostat rakovinu. To je ale podle lékařů nesmysl, protože se griluje jen občas, a i když při grilování vznikají určité karcinogenní látky, tak nejsou v takovém množství, aby ohrozily naše zdraví. Doktorka Jarmila Vavřinová, hygienička pražské Nemocnice Na Homolce, tvrdí, že z hlediska zdravé výživy jsou grilované potraviny připravovány většinou bez tuku a konzumovány s čerstvou zeleninou nebo ovocem, a proto je lze jenom doporučit. Zároveň ale připouští, že grilování je hodnoceno jako riziková úprava potravin právě z hlediska výskytu karcinogenních látek, které při něm vznikají. Marináda Je samozřejmé, že před grilováním bychom měli maso naložit do marinády. A to nejméně na dvě

hodiny. Ale ani tady názor odborníků není zcela jednoznačný. Zatímco jedni tvrdí, že maso by se do marinády mělo nakládat v každém případě, aby bylo lahodnější a měkčí, druzí to nedoporučují, protože marináda prý zničí chuť čerstvého masa. Podle nich stačí dát čerstvé maso na gril, přidat pepř a sůl, aby si jej každý dochutil, jak chce. Grilovat bychom také měli na kvalitním dřevěném uhlí a dbát na to, aby při pečení tuk z masa neodkapával na žhavé uhlíky. Samozřejmě že plameny by neměly maso takříkajíc olizovat. Grilovat je nejvhodnější na žáru, který se na dřevěném uhlí vytvoří, a pokud nám vzniknou spálené černé okraje, je lepší je odkrojit a nejíst. Vyplatí se alobalové misky, které se položí na gril a na ně se dá maso. Tak z nich tuk neodkapává přímo na uhlí. Dobře propéct Platí zásada a ta je nejhlavnější, že maso je třeba řádně propéct. To platí i pro kuřecí. Měli bychom dosáhnout teploty uvnitř pokrmu minimálně 70 stupňů a tuto teplotu držet alespoň deset minut. Podle hygieniků Státního zdravotního ústavu v Praze tato teplota spolehlivě usmrtí případné mikroorganismy, které mohou být v nedopečeném mase a mohou vyvolat onemocnění konzumenta. Teplota uvnitř masa se dá změřit speciálním teploměrem, ale v podstatě je zbytečný. Stačí totiž maso rozkrojit a hned poznáme, jestli je polosyrové, anebo dopečené. Pokud je polosyrové, vytéká z něj růžová tekutina, která může obsahovat nebezpečné mikroorganismy. Lepší pivo než víno Samozřejmě grilování je vždy spojeno s dobrou náladou, ale i písničkami při kytaře a k tomu všemu se hodí sklenička vína nebo piva. Odborníci doporučují při grilování spíše pivo než víno, ale záleží na chuti každého. Nehodí se obyčejná voda, a to proto, že organismus se lépe s mastným pokrmem vypořádá, pokud v nápoji trocha alkoholu je. Vhodné je i nealkoholické pivo. Rajčata, ananas, chleba Grilovat se opravdu dá všechno a nemusí to být jen maso a uzeniny. Takový banán nebo ananas na grilu je výbornou tečkou, ale stejně tak i rajčata, cuketa, celer a další druhy zeleniny. Kdo má rád topinku, pak na grilu je zvlášť chutná. Zkrátka, při grilování bychom si měli užít pohodu. Ta je moc důležitá pro načerpání nových sil. A nezapomeňte, že grilovat můžeme až do zimy. *** Zásady grilování Pokud grilujeme maso, je možné ho dvě až tři hodiny předem naložit do marinády nebo grilovat bez ní a strávníkům servírovat maso neupravené, ale s pepřem a solí, aby si ho dochutili podle sebe. Grilujte tak, aby nedošlo ke styku přímých plamenů s masem a odkapávání tuku na rozžhavené uhlí. Pokud grilujeme uzeniny, které mají vysoký obsah tuku, je dobré je naříznout, aby nepraskaly. Většinou se ale neubráníme tomu, aby tuk z nich nekapal právě na rozžhavené uhlíky. Z tohoto pohledu grilovat tučné uzeniny není vhodné. Maso musíme důkladně propéct, tak aby po celém obvodu mělo nejméně 70 stupňů a tato teplota vydržela více než deset minut. Většinou této teploty dosáhneme bez nejmenších problémů, poněvadž sálavé teplo může mít i 170 stupňů. Pokud maso během grilování solíme, měli bychom tak učinit až v závěru, protože sůl vytahuje ze syrového masa šťávu a výživné látky. Maso bychom měli nejdříve zprudka opéct a pak pozvolna propékat, nemá být spálené ani nedopečené. Pokud jsou kraje černé, je lepší je odříznout. Grilované potraviny bychom měli stále otáčet a maso nepropichovat. Zbytečně by se vysušovalo. K provonění okolí můžeme na okraj rozpáleného dřevěného uhlí dát i některé bylinky. Grilovat můžeme nejen maso, ale i ryby, zeleninu, zvláště papriky, kukuřici, rajská jablíčka, brambory, cuketu a ovoce, například banán, jablka a ananas. Platí zásada, a ta je nejhlavnější, že maso je třeba řádně propéct, uvnitř pokrmu na minimálně 70 stupňů

Foto autor| Ilustrační foto PRÁVO – Václav Pergl O autorovi| Stranu připravil Václav Pergl

Rodinný dům Kam co uložit, kde co uchovat 3.9.2015

Rodinný dům str. 36 Interiér Úložné prostory Petr Saulich Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Časy se mění, jíst však člověk potřebuje stále. K tomu si musí obstarat a taky někde uložit potraviny tak, aby se nasytil nejen v čase hojnosti, ale i v době, kdy příroda odpočívá. To vše s notnou dávkou nadsázky, neboť v moderní kuchyni se supermoderním vybavením je strach o nedostatek základních potravin téměř irelevantní. Doba nás nenutí lovit ani dřít na poli, pěstitelství a chovatelství je spíše dobrovolným, byť značně rozšířeným koníčkem. Přesto když už se urodí, je nám líto plody naší práce vyhazovat jen proto, že jsme je nestihli včas zkonzumovat. Trocha nostalgie Pamatuji, jak u babičky celoročně vonívaly sušené bylinky, houby a křížaly. V komoře stával vedle sádelňáku i kamenný hrnec s kvašenými okurkami či kysaným zelím, visely zde copánky cibule a česneku, střapec kopru a pukét makovic. Čaje chutnaly po heřmánku, lipovém květu a lesním ovoci, sladilo se včelím zlatem a mazalo povidly, hostům se nabízela domácí ořechovka a rybízové víno. Brambory zimovaly ve stařičké vojenské bedně, místo ve sklípku měly i hromádky písku, prošpikované mrkví a petrželí. Vše, co se široko daleko urodilo a „sklidilo“, končilo pod víčkem, šikům sklenic s ovocem a marmeládou vévodily pětilitrovky „naložených“ vajec. Chodilo se jen pro mléko do bandy a čerstvé pečivo, vážené máslo plavalo v hrnci se studenou vodou a sváteční maso se balilo do octového plátna. Ta vzácná žena se celý život obešla bez lednice, zapalovala třískou, ale u stolu se vždycky dojídalo a přidávalo. Konzervovala sluníčkem, voňavým dýmem a na čerstvém vzduchu. K tomu, aby se idylické vzpomínky na dětství proměnily v užitečný manuál, ale i dnes stačí proklatě málo: jedna pořádná bouřka, při níž kmeny stromů polámou elektrické vedení. A hned je po ptákách. Minimálně těch zamražených. Katastrofičtější scénáře netřeba přivolávat. Současná realita Statistiky dokazují, že třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí (nasytilo by asi tři miliardy lidí). V Evropě se více než 40 % všeho vyhozeného jídla znehodnotí právě na úrovni domácností (na každého z nás připadá 96 až 115 kg za rok, což činí 90 milionů tun potravin). Žel na téhle neblahé statistice se dle průzkumu podílíme nejvyšší cifrou. Nechceme, nebo neumíme hospodařit? Dílem obojí. Důležitou součástí domácí přípravy pokrmů a stravování je totiž ukládání potravin. A v tom, zdá se, nejsme moc kovaní. V rodinném domě se přitom nabízí hned několik variant – sklep (je-li), komora nebo spíž (mnohde jen potravinová skříň), mrazák a lednice. Uložením potravin ve (a na) správnou dobu, na určené místo a ve vhodném obalu šetříme čas, ale taky peníze a zdraví. Varianta první – sklep Sklepy nebo tzv. studené spíže patří k chladným zónám domu. Optimální teplota by zde měla být kolem 12 °C (v zimě od 1 do 4 °C), relativní vlhkost vzduchu vyšší než v suchých prostorách (ideálně kolem 80 %), trvalé větrání je samozřejmostí. Je však třeba zabránit přístupu hlodavců, omezit intenzitu denního světla a stěny dezinfikovat vápenným nátěrem. Prostory jsou vhodné pro uskladnění nápojů, ovoce, zeleniny (ty nejlépe odděleně, neboť předávají a přebírají pachy) a zavařenin. Uskladněné potraviny (ovoce a zelenina v jedné vrstvě v lískách či přepravkách tak, aby

se plody vzájemně nedotýkaly, kořenová zelenina v písku) je samozřejmě nutné průběžně kontrolovat a pravidelně spotřebovávat. Varianta druhá – komora, spíž V kuchyni a ve spíži skladujeme suroviny a potraviny, které potřebují být především v suchém a tmavém prostředí a které potřebujeme mít trvale po ruce. Ideální teplota v místnosti je 5 až 7 °C, určitě ne víc než 10 °C (v domě nejlépe situovaná na severní stranu). Nejčastěji používané a doplňované potraviny ukládáme systémem – čerstvější dozadu, za starší, přičemž hloubka polic by kvůli přehledu a manipulaci neměla přesáhnout 30 cm. Ukládací plochy a místa udržujeme v čistotě, spíž by měla být dobře větraná (ideální jsou větrací otvory v obvodovém zdivu, opatřené mřížkou). Kde si projektant nebo domácí paní nevzpomněli na spíž, tam lze úložný prostor nahradit potravinovou skříní nebo samostatnou zásuvkou přímo v kuchyňské lince. Potravinové skříně mohou být zásuvkové nebo s dvířky a policemi. Skříňová spíž by však měla stát na suchém, tmavém a nejchladnějším místě kuchyně, co nejdál od okna a sporáku. Ideální teplota v takové skříni je 10 až 12 °C. Jako v klíckách Drátěné koše, „šuplíčky“ a výsuvy disponují spoustou nesporných předností. Jsou-li upevněny v lištách, mimo jiné se snadno nasazují a dají se vyjmout. Spodní kontejnery dokonce bývají opatřeny kolečky a lze s nimi manipulovat. Máte přehled o uložených věcech a v kuchyni se snadno zorientuje i právě hospodařící host či pomoci chtivá tchyně. Ve skříních (zásuvkách) se uplatní přehledné a variabilní drátěné koše, které lze v případě potřeby vyjmout ze závěsů a použít je jako přepravku. V takovéto spižírně se vyzná i nepraktický manžel, který kromě piva jinak v celém domě nenajde ani krajíc chleba. Varianta třetí – chladná a ledová Chladnička a mrazák patří ke standardnímu vybavení moderní kuchyně. Do chladničky se ukládají potraviny, které se rychle kazí a vyžadují chladné prostředí. Mrazák se využívá pro dlouhodobé uskladnění. I tyto možnosti uchování potravin mají své zásady. Kupříkladu platí, že do „bílých elektroskříní“ patří výhradně kvalitní potraviny. Rozhodně používejte osvědčenou metodu First – In – First – Out, kdy se právě nakoupené produkty ukládají za ty dříve uložené. Skladovací obaly by měly odpovídat druhu potravin a surovin, roli hraje jejich vzduchotěsnost, tedy kvalitní těsnění. Chladicí skladovací zóna by měla mít plynule regulovatelnou teplotu 0 až 5 °C, odborníci doporučují větší obsah vnitřního prostoru, kde i při zaplnění dochází k vyšší a prakticky stálé cirkulaci chladného vzduchu. Většina hospodyněk už má pro ukládání potravin svůj vlastní systém, neznalým pomůže manuál nejrůznějších symbolů a teplot, umístěných např. na dvířkách chladničky. A konečně je tu mrazák (skříň, box), sloužící k dlouhodobějšímu uchování potravin a surovin ve zmrazeném stavu. Spotřebiče nabízejí možnost plynulé regulace teploty až do –24 °C, mrazničky s dvířky mají „šuplíkové“ uspořádání, velké mrazicí boxy s horním víkem jsou většinou vybaveny koši. Pamatujte, že trvanlivost potravin a surovin v mrazničce není neomezená, skladování by nikdy nemělo být delší než jeden rok. Samozřejmostí je čistota, a nemá-li váš mrazák systém No Frost, pak i pravidelné odmrazování. POZOR Nezaměňujte „datum spotřeby” a „datum minimální trvanlivosti”. Datum spotřeby je doba, do které je potravina zaručeně zdravotně nezávadná, po jeho uplynutí je neprodejná. Po vypršení lhůty minimální trvanlivosti je potravina zdravotně nezávadná a poživatelná, ale její jakost se může změnit (u některých salámů dokonce k lepšímu). Nakupujte jídlo s rozmyslem a pouze tolik, kolik jste schopni spotřebovat. Potraviny zásadně skladujte v suchých a chladnějších místech a také v hygienicky nezávadných a k tomu účelu vyrobených obalech. Průběžně kontrolujte data spotřeby potravin a posouvejte nejstarší potraviny dopředu. Skříňky, skříně a police Řeč je o tzv. suchých zónách, tedy místech s průměrnou teplotou 18 až 20 °C a s velmi nízkou

relativní vlhkostí. Zde se skladují například čaj, mouka, cukr, těstoviny a luštěniny, sůl, koření, ale i ořechy… Jednotlivé druhy potravin lze skladovat společně, ovšem pozor na výrazně aromatické potraviny a ty, které naopak vůně a pachy vstřebávají. Problém částečně eliminují vhodné obaly, například uzavíratelné skleněné či plastové dózy, krabičky a další varianty. Plasty jsou nejlepší průhledné a barevně odlišené. Hodí se také pro krátkodobé i dlouhodobější skladování hotových jídel, neboť snesou jak nízké teploty mrazáku, tak ohřev v mikrovlnné troubě a snadno se udržují v myčce nádobí. Optimálním tvarem při ukládání jsou hranaté krabice. Foto popis| Suché a sypké potraviny (koření, kávu, mouku, cukr, sůl apod.) po otevření nenechávejte v původních obalech. Jsou náchylné na vlhkost a pachy Foto popis| Skladovací prostor může nabídnout i domovní sušárna nebo technická místnost. Ta se ale hodí spíše ke shromažďování tříděného odpadu Foto popis| Potravinovou skříň plnohodnotně nahradí výsuv, který je součástí kuchyňské linky. Nezbytné ingredience a ochucovadla máte vždy po ruce Foto popis| Lehké, konstrukčně jednoduché a v případě potřeby snadno přemístitelné regály s policemi. Místo v nich najde i spousta objemnějšího nádobí a se stavebnicí si poradí každá hospodyně Foto popis| Skladování zavařenin, kompotů a konzervovaných potravin v chladném a tmavém sklípku se stálou teplotou. Ano, ale jen v dobře uzavřených a označených obalech Foto popis| Přehledně a hlavně „vzduchotěsně“ uložené potraviny ve spíži či komoře Foto autor| FOTO: Thinkstock, archiv

tyden.cz Mlékaři přišli kvůli sankcím o miliardu, tvrdí komora 7.9.2015

tyden.cz str. 0 Svět ČTK Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Ruské embargo způsobilo tuzemským výrobcům a exportérům mléka přímou finanční ztrátu ve výši miliardy korun. Agrární komora (AK) spolu s Potravinářskou komorou (PK) proto požaduje od Evropské unie i českého ministerstva zemědělství větší finanční podporu, ale i podporu exportu mléčných produktů do zemí mimo Evropskou unii. Na pondělní tiskové konferenci to řekl programový ředitel PK ČR Miroslav Koberna. Ruské embargo způsobilo tuzemským výrobcům a exportérům mléka přímou finanční ztrátu ve výši miliardy korun. Agrární komora (AK) spolu s Potravinářskou komorou (PK) proto požaduje od Evropské unie i českého ministerstva zemědělství větší finanční podporu, ale i podporu exportu mléčných produktů do zemí mimo Evropskou unii. Na pondělní tiskové konferenci to řekl programový ředitel PK ČR Miroslav Koberna. Nepřímé ztráty dané poklesem výkupních cen budou podle komory daleko větší. Podle agrárníků by případný pokles stavů českých dojnic způsobil i škody půdě, do které by se nevracel dostatek organické hmoty. Cena, za kterou zemědělci mléko prodávají do mlékáren, klesla podle komory meziročně o čtvrtinu. V srpnu se podle komory pohybovala pod sedmi korunami za litr, tedy pod výrobními náklady. Podle viceprezidenta Agrární komory Leoše Říhy se současní chovatelé chovají spíše jako "srdcaři" než s ekonomickým rozmyslem. Pokud se situace nezmění, může podle komory dojít k případnému snížení počtu dojnic, které produkují mimo mléka i chlévskou mrvu, která následně vrací do půdy a zvyšuje její úrodnost. Krize s padajícími cenami mléka se netýká jen ČR, mléka je v důsledku ruského embarga na dovoz potravin a zrušení mléčných kvót nadbytek na celém evropském trhu. Ministerstvo zemědělství proto situaci řeší i na evropské úrovni, jedná ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Bruselu se svými rezortními kolegy.

Za pokles cen mléka a mléčných výrobků podle potravinářů nesou vinu i obchodní řetězce, které chtějí od mlékáren a zemědělců co nejnižší cenu. Řetězce se hájí, že také snižují prodejní ceny a že se snaží vyjít vstříc zákazníkům. Navíc podle nich mají větší vliv na výkupní cenu mléka zpracovatelé. Komora po ministrovi požaduje schválení nového dotačního programu na podporu mléka na pokrytí nákladů na vedení evidence zvířat nebo zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu. Agrárníci chtějí i další dotace na zlepšování kvality půdy či urychlení spouštění programů, které má již ministerstvo připravené, například ohledně podpory kvalitního mléka. Navíc si komora přeje, aby vláda do konce září schválila změnu zákona, kterou by mohli farmáři využívat tzv. "zelenou naftu" i v oborech živočišné výroby. Předložit by ji mělo ministerstvo zemědělství. Embargo na dovoz výrobků vyhlásila Ruská federace během loňského léta, přímé odhady škody pro mlékárenský průmysl již tehdy podle prezidenta Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana činily 300-400 milionů korun. Ruské embargo, zavedené loni jako odpověď na západní sankce, zakazovalo dovoz vybraných potravin ze Spojených států, Evropské unie, Austrálie, Kanady a Norska. Na sankčním seznamu figurují ovoce, zelenina, maso, drůbež, ryby, mléko a mléčné výrobky. V červnu jej ruská strana jako odpověď na prodloužení hospodářských sankcí ze strany Evropské unie prodloužila o rok.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/sve...cim-o-miliardu-tvrdi-komora_354867.html

Týdeník Květy JÍDLO JE SVATÉ. ALE ZA JAKOU CENU? 3.9.2015

Týdeník Květy str. 24 IVO BARTÍK Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Paní Marie (62) z Prahy je rozvedená a prakticky celý důchod dá na nájem bytu. „Když mi nějaká charita nebo Potravinová banka daruje trochu jídla, považuju to za požehnání z nebes!“ říká. „Přitom je hrozné, kolik dobrých potravin se každý den vyhazuje – vídám jich plné popelnice. Proč s tím proboha někdo něco neudělá?“ Tutéž otázku si položil i mladý Francouz íránského původu Arash Derambarsh, zastupitel z Courbevoie. Napřed spolu s přáteli odnášel vyhozené potraviny od supermarketů a rozdával je potřebným lidem. „To ale bylo nelegální – hrozil nám soud,“ říká. „Tak jsme se rozhodli dát věci zákonný rámec.“ * POLOVINU VYHODÍME Tím je zákaz ničení potravin ze supermarketů, který se ve Francii podařilo prosadit – na zdejší poměry – opravdu bleskurychle. Obchody s plochou větší než 400 m2 od nynějška nesmějí ničit potraviny, ani je vracet dodavatelům. Naopak musejí najít charitu, která od nich zboží převezme, použít potraviny ke krmení zvířat nebo aspoň ke kompostování. Také tomuto kroku tleskáte a těšíte se, až bude u nás zaveden rovněž? Možná to ani dlouho nepotrvá. Na petici, která požaduje uzákonění stejných opatření v celé Evropské unii, už je 700 000 podpisů – až jich bude milion, budou se jí muset evropští zákonodárci zabývat. Pud politické sebezáchovy jim pak nepochybně zavelí zákaz ničení potravin podpořit. Zvláště když v diskusi zazní výsledky studie Bio Intelligence Service, podle níž připadá na každého Evropana a rok 180 kilogramů zničených potravin (nepočítaje odpady vzniklé při výrobě)! Téměř polovina v Evropě vyrobených poživatin tedy přichází vniveč – často z důvodů velmi malicherných; třeba zelenina se zaorává kvůli netypickému tvaru či barvě. * ZAČNI VE SVÉ LEDNIČCE Kromě jiných charit se v této situaci snaží pomáhat i síť 264 Potravinových bank – první byla

založena ve Francii v roce 1986, nyní působí ve 22 evropských zemích. „Naše Potravinová banka Vysočina, sídlící v Ledči nad Sázavou, pomáhá hlavně neziskovkám, handicapovaným lidem a občanům v sociální nouzi,“ říká její předseda Miroslav Krajcigr. „Síť dodavatelů potravin je ale stále nedostačující, pracujeme na jejím rozšíření.“ Co říkáte na francouzský zákaz ničení potravin? ptáme se pana předsedy. „Určitě je to správný krok, i když až čas ukáže, jestli bude znamenat i konkrétní přínosy. Minimálně se však víc lidí začne zamýšlet nad každodenním plýtváním potravinami.“ Tady strefi l Miroslav Krajcigr rohlík přímo na hlavičku. Francouzské výzkumy ukazují, že 93 % potravin ničí lidé sami – prostě je vyhazují. Supermarkety ničí jen asi pět procent neprodaného zboží, většinou z hygienických důvodů. Například už zmíněný rohlík má trvanlivost jeden den, pak už úředně není vhodný ke konzumaci (ale samozřejmě se dá použít třeba ke krmení zvířat). Vzhledem k této situaci řada odborníků soudí, že spíš než „šikanovat“ supermarkety by se měl ve školách zavést předmět „Jak neplýtvat“. Ve Francii už ho chystají. * ZVEDLY BY SE CENY? Těch téměř 100 milionů tun potravin, jež se každoročně v Evropě vyhodí, samozřejmě představuje obrovský problém. Federace evropských potravinových bank denně rozdá zhruba 2,25 milionu porcí jídla, pro něž si (nepravidelně) chodí asi šest milionů lidí. Kdyby se všechno vyhozené jídlo dostalo na stoly těchto potřebných osob, nastal by ráj na zemi. Jenže ono nic není tak jednoduché, jak nám to často (politici) předkládají. Zákaz ničení neprodaných potravin – k němuž pravděpodobně dřív nebo později dojde i u nás – s sebou totiž ponese nutnost změny řady zákonů a předpisů i nákladných investic. Neprodané zboží bude nutné někde skladovat, něčím přepravovat, někdo s ním bude muset manipulovat. Člověka napadá, že tyto vícenáklady se nejspíš promítnou do normální krámské ceny potravin. Pan Krajcigr ale nesouhlasí: „Podle mě by se ceny potravin nezvýšily. Za jejich likvidaci se už teď zaplatí daleko víc, než kolik by stála distribuce do potravinových bank, které jsou navíc osvobozeny od daně.“ * HLEDÁM CHUDÉ. ZN.: A HLADOVÉ! Na pohled skvělý nápad ve Francii supermarkety překvapivě moc nerozhořčil. Většina z nich totiž stejně dávno spolupracuje s různými charitami a nový zákon chápou jen jako „populistickou šikanu bez praktického dopadu“. Paradoxně jsou na tom hůře charity, které očekávají nápor zboží z obchodů střední velikosti. „Jsme zavedeni na dlouhodobou spolupráci s obchodními řetězci – pokud bychom měli odebírat i zboží z menších zařízení, potřebovali bychom víc lidí, větší chladicí zařízení, víc náklaďáků, větší prostory ke zpracování a rozdělování potravin. Což by stálo spoustu peněz, které nemáme,“ konstatují. Cynikové proto tvrdí, že si ve Francii budou obchody zakládat vlastní charity – jimž budou vozit své přebytky – a inzeráty hledat chudé lidi, ochotné přijít je sníst. Tedy ovšem jestli celou situaci v řádu několika let nezmění lavina přistěhovalců, která se na Evropu řítí… * Snímky THINKSTOCK, ČTK, GLOBE MEDIA/ REUTERS a archiv CHUDOBA? V ČR NE Připadá vám někdy, že se u nás nežije lehce? Evropská statistika vás přesvědčí o opaku. Podle ní je totiž v ČR nejméně lidí ohrožených chudobou (cca 14 %) z celého starého kontinentu! Až za námi skončilo Nizozemsko, Finsko či Švédsko nebo Rakousko (18,8 %), poslední je Bulharsko (48 %). A pak že nejsme jedničky! Jak chutná pravoúhlá mrkev? Pro české potravinové banky pracuje spousta lidí s chytrými nápady. Letos během prázdnin například jen na polích v Polabí v rámci akce Paběrkování nasbírali přes dvě tuny „křivé“ zeleniny. Tedy takové, kterou z estetických důvodů – netypický tvar mrkve, žlutá barva květáku apod. – obchody nechtějí prodávat (byť v cizině tak přísní nejsou). Věděli jste, že třeba z 25 000 vysazených květáků se nakonec 10 000 kvůli vzhledovým vadám nedostane na pult, ale zaorá nebo vyhodí? „Křivou“ zeleninu dobrovolní sběrači předávají nejrůznějším charitám a 5. září z ní uvaří polévku, kterou budou rozdávat kolemjdoucím u pražského Národního divadla. Schválně, jestli poznají, že je z „nesouměrné“ mrkve a „podměrečných“ brambor… Foto popis| Také v Liberci funguje Potravinová banka, která shromažďuje a distribuuje „přebytečné“ potraviny z různých obchodů či od dárců Foto popis| Díky dobrým lidem, kteří pracují zadarmo, poputují tyto potraviny k potřebným osobám

Foto popis| Miroslav Krajcigr je duší Potravinové banky Vysočina v Ledči nad Sázavou Foto popis| V Německu funguje „foodsharing“ – v jeho rámci jsou na webu zdarma nabízeny nepotřebné potraviny Foto popis| Arash Derambarsh (uprostřed) prosadil zákon zakazující ničení jídla. Zatím ve Francii, brzy ale asi v celé EU

Zemědělec Oceněné nejlepší inovativní výrobky 7.9.2015

Zemědělec str. 16 Zájmové organizace Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlásily v roce 2015 druhý ročník soutěže Cena prezidenta Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek. Cílem této aktivity České technologické platformy pro potraviny je podpořit transfer výsledků potravinářského výzkumu a vývoje do praxe a zavádění inovací s důrazem na kvalitní české potraviny. Potravinářská komora ČR a Česká technologická platforma pro potraviny dlouhodobě usilují o zvýšení kvality českých potravin a posílení konkurenceschopnosti tradičních českých potravinářských výrobců. Tato soutěž je plně v souladu s prioritami zvýšení podílu kvalitních českých výrobků na tuzemském trhu a nárůstu vývozu produktů s vysokou přidanou hodnotou. Soutěž probíhala v termínu od 31. března do 31. srpna 2015 a mohly se do ní přihlásit potravinářské společnosti, respektive jejich nové nebo významně zdokonalené výrobky, které byly uvedeny výrobcem na trh v posledních třech letech. Ve stanoveném termínu se přihlásilo dvacet společností s celkem 38 výrobky. Pro řádné přihlášení do soutěže bylo nutné dodat přihlášku, laboratorní analýzu výrobku nebo čestné prohlášení o výživové hodnotě výrobku a nakonec pro hodnocení také samotný výrobek. O Cenu prezidenta Potravinářské komory ČR za nejlepší inovativní potravinářský výrobek se utkaly společnosti BEAS, a. s., BOHEMILK, a. s., CORAX Trading s. r. o., BONECO, a. s., Denisa Hrušková, GOLDIM spol. s r. o., Hamé s. r. o., Hukvaldská pekárna s. r. o., Karamelový sen s. r. o., Kitl, s. r. o., Kofola, a. s., LACRUM Velké Meziříčí, s. r. o., MADETA, a. s., MASO UZENINY PÍSEK, s. r. o., Moravia Lacto, a. s., POLABSKÉ MLÉKÁRNY, a. s., SEMIX PLUSO, spol. s r. o., TIPAFROST, a. s., a Zemědělské a obchodní družstvo Hlavnice. Hodnoticí komise složená z odborníků Potravinářské komory ČR, Ministerstva zemědělství, Výzkumného ústavu mlékárenského, Výzkumného ústavu potravinářského Praha, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Mendelovy univerzity v Brně neměla při hodnocení 35 výrobků nikterak jednoduchou pozici. Kritéria pro hodnocení soutěže byla již od počátku jasně nastavena. Inovativnost výrobku tvořila 30 %, výživová hodnota výrobku ve smyslu celkového profilu potraviny 30 %, senzorické vlastnosti 30 % a celkový dojem hodnotitele 10 %. Výsledky byly vyhlášeny letos 20. srpna. Nejlepší inovativní potravinářské výrobky pro rok 2015 jsou uvedeny v tabulce. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhlo na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích 29. srpna v rámci zahájení Národních dožínek za účasti významných hostů. Zástupci oceněných společností tak převzali certifikáty z rukou prezidenta Potravinářské a Agrární komory ČR Miroslava Tomana za premiéra České republiky Bohuslava Sobotky a ministra zemědělství Mariana Jurečky. Každá ze společností navíc získala voucher k účasti na mezinárodním veletrhu potravin a nápojů Anuga 2015, který probíhá ve dncech 10.-14. 10. 2015 v Kolíně nad Rýnem. Všechny výrobky, které byly do soutěže přihlášeny, byly rovněž prezentovány v rámci výstavní expozice Potravinářské komory ČR a České technologické platformy pro potraviny. Podrobné informace o soutěži jsou dostupné na http://soutez. foodnet.cz. Nejlepší inovativní potravinářské výrobky v roce 2015

Potravinářský výrobek Výrobce Kitl Syrob Bezový Kitl s. r. o. Hlavnická ricotta Zemědělské a obchodní družstvo Hlavnice Ličenský Kardík® BEAS, a. s. Opočenský jogurt (čokoláda-višeň, BOHEMILK, a. s. borůvka-ostružina, broskev-meruňka, jahoda) Jihočeské Jerky z třeboňského kapra CORAX Trading s. r. o. (natur, kořeněné) UGO Meloun, pomeranč, jahoda Kofola a. s. a UGO Okurka, jablko, citron Roztíratelné máslo z Vysočiny LACRUM Velké Meziříčí, s. r. o. Fitness syrovátkový nápoj brusinka MADETA a. s. Hubertská štola MASO UZENINY PÍSEK, a. s. Herold - tvrdý sýr z Vysočiny Moravia Lacto a. s. Rakytníková zmrzlina vodová TIPAFROST, a. s.

Foto popis| Cenu z rukou prezidenta Agrární komory ČR přebírá zástupkyně společnosti Kofola, a. s. Foto Jan Doležal O autorovi| Dana Večeřová, Potravinářská komora ČR

Z jednání na živitelce 7.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Dne 28. srpna se v rámci výstavy Země živitelka uskutečnilo tradiční jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR, kterého se účastnil ministr zemědělství Marian Jurečka s doprovodem svých náměstků, Viery Šedivé, Pavla Sekáče a Jindřicha Šnejdrly. Dalšími hosty byl Martin Šebestyán, ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu, Martin Karban, ředitel Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, Jiří Hrbek, ředitel odboru Českého statistického úřadu a zástupci komerčních partnerů. V úvodu prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman předal ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi souhrn požadavků k řešení situace v sektoru, především v živočišné výrobě. „Prioritním cílem je zachování chovů dojeného skotu v systému zemědělského hospodaření, protože jde o sektor naprosto zásadní z pohledu na ekonomiku podniků i vlivu na krajinu či zaměstnanost. Inspiraci pro nové cesty pomoci jsme hledali v zahraničí a přebíráme tak systémy, které například na Slovensku, v Belgii či Nizozemsku fungují,“ uvedl Toman. Požadavky k řešení situace v agrárním sektoru Proto komora požaduje zpracování a schválení nového dotačního programu od podpory mléka přes pokrytí nákladů až k vedení evidence zvířat nebo rozšíření programu a zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu. Dále žádá schválení nového dotačního programu na podporu mléka formou zapravování statkové organické hmoty do půdy. Je potřebné urychlit a uvést do praxe připravené programy Q1 kvality mléka a národní animal welfare, komora má zájem otevřít podporu na zelenou naftu pro živočišnou výrobu, urychlit výplatu podpor pro méně příznivé oblasti. Od Evropské komise a eurokomisaře Phila Hogana dále požaduje zvýšení intervenčních cen mléčných komodit tak, aby tyto ceny více reagovaly na výrobní a vstupní náklady s možností pružnější adaptace na aktuální tržní výkyvy. Zavést lze exportní subvence na národní i unijní rovině a s využitím diplomatických kontaktů hledat nová odbytiště pro místní produkci. Více by se měly podpořit programy zaměřené na propagaci spotřeby tuzemské produkce mléka a mléčných výrobků. Komora má zájem o pravidelný monitoring výrobních a dalších podpor ve

vybraných členských zemích Evropské unie, a to jak z evropských, tak národních, případně regionálních zdrojů. Ministerstvo zemědělství musí zapracovat na schválení nového podpůrného programu - národní welfare pro prasata a drůbež, který má nahradit neuskutečněné programy v rámci Programu rozvoje venkova. Mezi nové požadavky patří zpracování analýzy Programů rozvoje venkova vybraných zemí EU-15 a Polska z hlediska podpory živočišné výroby a poznatky aplikovat v rámci připravované aktualizace Programu rozvoje venkova (PRV) v roce 2017. Agrární komora má také zájem na vytvoření vhodných podmínek pro podporu odbytových družstev a motivovat tak zemědělce k účasti v nich, například preferenčními kritérii Programu rozvoje venkova. Trvale žádá o novou formulaci definice aktivního zemědělce z pohledu podílu výše tržeb ze zemědělské prvovýroby a výše dotací a na ně pak směrovat podpory pro výrobu a zpracování s přidanou hodnotou. V rámci činnosti a v gesci Ministerstva zemědělství ve spolupráci s celní a veterinární správou vzešel požadavek posílit a zpřísnit kontrolu dovážených potravin na úroveň, která je běžná v sousedních státech. Nezbytné je podpořit zákon o půdě, který by měl ochránit domácí aktivní zemědělce před zahraničním spekulativním kapitálem. Samostatnou kapitolou je podpora přijetí novely zákona o významné tržní síle a aktivní výstupy proti obchodním řetězcům, které otevřeně preferují zahraniční produkci před tuzemskou a zároveň deklarují svoje „češství“ a matou tak naše spotřebitele. Komplexně je nezbytné řešit problematiku hospodaření s vodou jak ve vztahu k ochraně životního prostředí, tak pro zachování rozměru zemědělské produkce a soběstačnosti. Urychleně je třeba aktivovat zásady poskytování podpory za ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy prostřednictvím Fondu nepojistitelných rizik a zároveň podpořit marketingový fond pro propagaci české produkce, který by byl financován jak z vlastních zdrojů zemědělců pravidelnými odvody vázanými například na jednotku produkce, tak státem. Prezident Toman deklaroval, že v případě, že nedojde k urychlenému naplňování těchto požadavků, bude Agrární komora ČR reagovat všemi dostupnými prostředky. Z vystoupení ministra Ministr zemědělství Marian Jurečka podpořil aktivity Agrární komory ČR a přivítal stávající návrhy nových programů na kvalitu mléka, zapravování organické hmoty do půdy, poskytování evidenčních dat či národního welfare. Uvedl, že o situaci na trhu s mlékem bude mimo jiné jednat také Evropská rada ministrů zemědělství letos 7. září. Mezi požadavky České republiky patří zvýšení intervenční ceny, otevření exportních náhrad, analýza rozdělení marží, zvýšení proexportních aktivit a propagace. Jako širší základnu pomoci lze využít devět nově otevřených programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu a chystané kolo pro investice, inovace a modernizace v rámci PRV. Ke spuštění od roku 2016 je připraven Fond těžko pojistitelných rizik, který by měl za běžných podmínek generovat vklady zemědělců a státu ve výši zhruba 200 milionů korun ročně. Větší důraz by se měl klást na propojení praxe s vědou a výzkumem a celého systému poradenství v sektoru. Ve spolupráci s Českým statistickým úřadem budou důsledněji sledovány a analyzovány údaje o cenách. Důležité je prosadit novelu zákona o významné tržní síle. Tlak řetězců je neúnosný a musí být komplexně řešen. Stále větší důraz se klade na hospodaření s vodou v krajině a systémy jejího využití. Situace škod suchem z letošního léta bude analyzována z dat po ukončení sklizní dotčených komodit a podle toho připraví ministerstvo reakci. Vláda 20. srpna potvrdila zvýšení národního kofinancování z 25 na 35 %, což přinese pro celé plánovací období 13 miliard korun, o jejich rozdělení se bude jednat tak, aby alokace přinesla maximální efekt. Aktuálně probíhají s ministerstvem financí jednání k rozpočtu kapitoly zemědělství pro rok 2016, včetně přípravy programu zelené nafty. K další diskusi je nastavení rámce aktivního zemědělce. Diskuse o komoditách Z diskuse ke komoditní problematice vyplynulo, že letošní sklizeň obilnin a řepky byla na velmi dobré úrovni, problematická bude sklizeň kukuřice. Propady výnosů a kvality se díky suchu očekávají u

všech speciálních komodit, ale například i v lesním školkařství a krmivové základně. V trvalých problémech jsou vedle situace na trhu s mlékem také sektory chovu prasat a drůbeže. Přítomní byly seznámeni se závěry Komoditní rady pro mléko a hovězí maso, která zasedala 27. srpna. Hlavním sdělením je, že situace je za stávajících podmínek neúnosná a je nezbytné ji řešit všemi dostupnými prostředky. Protože kromě mlhavých příslibů zatím nedošlo ze strany Ministerstva zemědělství či Evropské komise k žádným konkrétním krokům. Další informace Představenstvo dále schválilo vlastní návrhy zákona o prodeji zemědělské půdy a informaci k záměru o zřízení marketingového fondu. Podána byla informace o povinné evidenci, o průběhu hospodaření Agrární komory ČR v roce 2015, o rekonstrukci Ekonomické komise Agrární komory ČR a o pracích na Generelu vodního hospodářství krajiny ČR. V rámci spolupráce na monitoringu sucha opět zazněla výzva k většímu zapojení do sběru dat, zapojit by se měly asi čtyři až pět podniků na okres (http://www.intersucho. cz). Představenstvo schválilo kandidáty do pracovní skupiny pro méně příznivé oblasti a záměr k obnovení Komoditní rady Agrární komory ČR pro nepotravinářské využití zemědělské produkce. Jiří Felčárek Agrární komora ČR, Praha Foto popis|

zpravy.rozhlas.cz Potravinové banky dostaly letos víc jídla. Řetězce darují třeba balené uzeniny 5.9.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika Martin Balucha Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Potravinové banky dostaly letos od dárců víc potravin. Potvrdila to České federace potravinových bank. Jídla i dalších výrobků je v bankách víc i díky nulové dani z darovaných potravin. Ta v Česku platí od konce loňského roku. Některé obchodní řetězce ale potraviny posílaly do bank už před daňovým zvýhodněním. „Ve srovnání s prvním čtvrtletím minulého roku se zvýšil příjem potravin od dárců o jednu třetinu, což je pro nás velký objem. Zůstaly nám stejné skladovací prostory, ale teď nám stačí. Je tam velký koloběh, máme asi 94 odebíracích organizací. Spíš je pořád méně potravin než odběratelů,“ řekla předsedkyně České federace potravinových bank Věra Doušová.S potravinovými bankami spolupracují obchodní řetězce jako třeba Globus, Ahold, Kaufland nebo Tesco.„Obchodní řetězec Albert dlouhodobě spolupracuje s konfederací potravinových bank, a to již od roku 2012. V roce 2013 jsme darovali zboží v hodnotě pět milionů, zboží, které jsme darovali v roce 2014, přesáhlo hodnotu pět a půl milionu,“ uvedla mluvčí společnosti Ahold Dagmar Krausová.Mluvčí obchodního řetězce Globus Pavla Hobíková popsala, jaké potraviny do bank posílají:„Pravidelně darujeme zdravotně nezávadné potraviny, kterým se blíží datum trvanlivosti. Teď jsme se v Brně domluvili o darech v podobě trvanlivých potravin. Tam se jedná většinou o balené uzeniny, dětskou výživu, nealkoholické nápoje."„Kdybych měla vyčíslit hodnotu potravin, které ročně darujeme, pohybujeme se kolem čtyř až pěti milionů korun,“ uvedla Hobíková. V Brně otevřeli potravinovou banku, pomáhat bude lidem v nouzi na celé jižní MoravěLidé mohou koupit a darovat trvanlivé potraviny v Národní potravinové sbírceVe spalovnách bude končit méně potravin, úřady sníží DPH na darované potravinyZa jídlo darované potravinovým bankám nezaplatí obchodníci DPH, navrhuje ministerstvoNa každého Čecha vychází ročně 170 kilogramů vyhozených potravin

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1529664

Žena a život Zelenina AŽ DOMŮ 2.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Pokud zatoužíte po dobrém zeleninovém jídle, nemusíte se spoléhat jen na sortiment obchodů. Nechte si ji poslat z pole až domů. Jako my. 1. týden Vařila jsem z české bedýnky zkombinované s bedýnkou sezonní. OBSAH BEDÝNKY Květák, svazky mrkve a petržele, celer s natí, nové brambory, barevná rajčátka, nová žlutá cibule, cuketa, salátová okurka. V sezonní byl navíc ledový salát, červená paprika, svazek jarní cibulky, špenát a žluté fazolky, ty mě moc potěšily. 2 týdny vaření Z ČERSTVÝCH SUROVIN z farmářských bedýnek Naše kulinární redaktorka Zdeňka Skokanová Němcová vyzkoušela, jak se vaří z bedýnek plných surovin od našich farmářů a malých výrobců. Z bedýnek různého složení každý den vařila večeři. Jaké to bylo? RAJČATOVÁ POLÉVKA Krásně zralá rajčata jsou báječná v salátu. Ale na ten nemáte chuť každý den. A protože nám jich domů v bedýnce dorazilo větší množství, uvařila jsem z části jemnou polévku. Mňam. * MNOŽSTVÍ: 2 porce * ČAS NA PŘÍPRAVU: 45 minut * POTŘEBUJETE: 10 rajčat, 5 stroužků česneku, olej, sůl, 1 cibuli, cukr, tymián, sterilovanou kukuřici, 1/2 cukety, bazalku 1Rajčata i se slupkou nařízněte do kříže. Naskládejte je na plech. Česnek nakrájejte na plátky a zastrkejte je do řezů na rajčatech. Osolte, pokapejte olejem. Vložte do trouby a pečte 20 minut na 200 °C. 2Nakrájejte cibuli na drobno. Lehce ji orestujte na oleji. Přidejte cukr, tymián a nechte krátce zkaramelizovat. Potom přidejte pečená rajčata a hrnek vody. Přiveďte k varu. Pak rozmixujte a ještě propasírujte přes sítko. Můžete dochutit kapkou octa a solí. 3Sterilovanou kukuřici slijte z nálevu. Cuketu nakrájejte na kolečka. Oboje orestujte, vložte do misky a zalijte polévkou. Ozdobte bazalkou. PYRÉ, FAZOLKY A MASO Co s kořenovou zeleninou, když nevaříte bramboračku ani svíčkovou? Pyré z ní je skvělé. Ale chce to k němu dokoupit kousek masa. * MNOŽSTVÍ: 2 porce * ČAS NA PŘÍPRAVU: 45 minut * POTŘEBUJETE: 1 celer, 5 petrželí, 50 ml oleje, 250 ml smetany, 200 g fazolek, 300 g vepřové panenky, 20 g másla, 2 snítky tymiánu, sůl, pepř 1Celer a petržel oškrábejte a nakrájejte na kousky. Nasypte do hrnce s částí oleje a na mírném ohni restujte, až zelenina zkaramelizuje a lehce zezlátne. Zalijte ji smetanou a na mírném ohni vařte 15 minut. Pak vše rozmixujte na hladké pyré a uchovejte v teple. 2Fazolky spařte horkou vodou. Panenku v celku osolte a opepřete. Na pánvi se zbylým olejem maso prudce ze všech stran opečte. Pak do pánve přidejte fazolky, máslo, větvičky tymiánu a dejte ji do trouby vyhřáté na 160 °C. Vše dopékejte asi 10 minut. 3Panenku nakrájejte. Měla by uvnitř být růžová. Dejte ji na talíř, přidejte zeleninové pyré a doplňte fazolkami.

PEČENÝ KVĚTÁK S LUPÍNKY BRAMBOR Květák miluji na jakýkoli způsob, samozřejmě i smažený. Jenže obalování je moc zdlouhavé a smažení nezdravé, a tak ho raději peču jen s kapkou oleje v troubě. * MNOŽSTVÍ: 2 porce * ČAS NA PŘÍPRAVU: 35 minut * POTŘEBUJETE: 1 malý květák, 2 velké brambory, 4 plátky slaniny (můžete si ji objednat do bedýnky), 8 stroužků česneku, 2 lžíce oleje, 20 g másla, 1 snítku oregana, sůl, pepř 1Květák rozeberte na větší růžičky. Ty nakrájejte na plátky. Brambory pečlivě vydrbejte kartáčkem, opláchněte, osušte a nakrájejte na struhadle na slabé plátky. 2Na plech vyložený pečicím papírem naskládejte plátky brambor. Přidejte plátky květáku a neloupané stroužky česneku. Posypte vše nadrobno nakrájenou slaninou a pokapejte olejem. Ochuťte solí a pepřem a vložte do trouby vyhřáté na 180 °C. Pečte asi 20 minut, až budou brambory zlatavé a měkké. Pak servírujte s kouskem másla a oreganem. ZELENINOVÉ PLACKY Týden se blíží ke konci a v plastovém boxu lednice zbývá nesourodý mix kousků zeleniny. Všechny je posbírám, koupím kus dobrého sýra, na balkoně natrhám bylinky a upeču bezkonkurenční placky. Jsou tak skvělé , že vytlačily z výsluní klasické bramboráky. * MNOŽSTVÍ: 2 porce * ČAS NA PŘÍPRAVU: 40 minut * POTŘEBUJETE: 6 velkých mrkví, 2 velké nové brambory, 1 cuketu, 2 jarní cibulky, 125 g tvrdého sýra (doporučuji tučný aromatický čedar), 2 snítky tymiánu, pažitku, sůl, pepř 1Mrkve a brambory oškrábejte. Spolu s cuketou vše nastrouhejte na hrubém struhadle. Jarní cibulky nasekejte najemno. Sýr nastrouhejte nahrubo. V míse smíchejte zeleninu se sýrem. Přidejte otrhané lístky z tymiánu, špetičku soli a čerstvě namletý černý pepř. 2Na plech vyložený pečicím papírem rozdělte lžící kopečky zeleninové směsi. Lehce je splácněte. Pečte v troubě vyhřáté na 200 °C 20-25 minut, až budou okraje nahnědlé. Nechte je chvilinku zchladnout. TYMIÁNOVÉ LINGUINE S LIŠKAMI Týden jsem zahájila chlazenými těstovinami, jsou opravdu za pár minut vařené. S liškami a smetanou to byla lahoda náramná. Šalvěj jsem natrhala na balkoně. * MNOŽSTVÍ: 2 porce * ČAS NA PŘÍPRAVU: 25 minut * POTŘEBUJETE: 330 g tymiánových těstovin linguine, 300 g čerstvých lišek, 1/2 cibule, 100 g slaniny, 2 lžíce olivového oleje, 200 g creme frache, 6 lístků šalvěje, sůl 1Lišky očistěte. Velké nakrájejte na plátky, menší na poloviny. Cibuli nakrájejte najemno, slaninu na kostičky. 2Na oheň postavte hrnec s osolenou vodou na těstoviny. Než se začne vařit, zahřejte na pánvi lžíci oleje a vsypte nakrájenou cibuli a houby. Společně je duste asi 5 minut. Pak vmíchejte creme fraeche a podle chuti osolte. V malém kastrůlku na zbytku oleje orestujte kostičky slaniny. Až pustí tuk, vhoďte do něj na minutu lístky šalvěje. Do vroucí osolené vody vsypte čerstvé linguine a vařte je asi 3 minuty. Pak je přendejte do pánve s liškami a promíchejte. Na talíři je posypejte slaninou a šalvějí. VEPŘOVÝ ŠPÍZ Z KRKOVIČKY S MANGOLDEM Vepřová krkovice z plemene Mangalica je pěkně prorostlá a voňavá. Nakrájela jsem z ní kostky na špíz a zbylé kousky schovala na další vaření. K tučnému masu byl ideální přílohou mangold. * MNOŽSTVÍ: 2 porce * ČAS NA PŘÍPRAVU: 35 minut * POTŘEBUJETE: 300 g vepřové krkovice z mangalice, 1 lžičku koření na grilování, 400 g mangoldu, 100 g lišek, 2 lžíce oleje, 20 g másla, 1 lžičku piniových semínek, sůl 1Z kusu krkovice nakrájejte stejně velké kostky. Okořeňte je a napíchejte na špejle. Nechte je v pokojové teplotě. 2Mangold opláchněte, osušte a překrájejte. Lišky očistěte. V pánvi zahřejte lžíci oleje s máslem a vložte mangold a lišky. Duste je asi 15 minut. 3V pánvi s kovovou rukojetí zahřejte zbylý olej. Vložte vepřové špízy, osolte je a zprudka opečte ze všech stran. Pánev s masem vložte do trouby vyhřáté na 160 °C a nechte maso 5 minut dopéct. Do

trouby dejte orestovat i piniové oříšky. Pak servírujte mangold s liškami a špízy, posypaný opraženými piniemi. GRATIN Z KAPUSTY A BRAMBOR S KLOBÁSAMI Kapusta je moje láska, a když ji zapečete spolu s plátky brambor, je jedinečná. Klobásky jsou k tomu takový bonus pro naše masožrouty. * MNOŽSTVÍ: 2 porce * ČAS NA PŘÍPRAVU: 70 minut * POTŘEBUJETE: 20 velkých listů kapusty, 5 velkých moučných brambor, 200 g tvrdého sýra na strouhání, 100 g másla, 4 vepřové grilovací klobásy, sůl, pepř 1Z listů kapusty vyřízněte tvrdý stonek. Ve velkém hrnci přiveďte k varu osolenou vodu a listy v ní asi minutu spařte. 2Zapékací formu vymažte máslem. Na dno naskládejte třetinu brambor, oloupaných a nakrájených na plátky. Na ně nasypte část strouhaného sýra. Opepřete a poklaďte polovinou spařených listů kapusty. Opět posypte sýrem. Udělejte další vrstvy a vše zakončete plátky brambor. Na ně dejte kousky másla. Vložte do trouby a pečte při 200 °C 50 minut. Pak nechte zchladnout 3Klobásky orestujte na pánvi. Servírujte je s pěknou porcí zapečené kapusty s brambory. PLNĚNÉ KLOBOUKY ŽAMPIONŮ PORTOBELLO Když vám zbydou na dvě osoby dvě malé klobásy, raději je rozporcujte a přidejte k dalším zbytkům. Já měla v bedýnce krásně velké klobouky žampionů a ty se moc hodily na nadívání směsí s kousky klobás. * MNOŽSTVÍ: 2 porce * ČAS NA PŘÍPRAVU: 45 minut * POTŘEBUJETE: 2 velké žampiony Portobello, 2 vepřové grilovací klobásy se šalvějí, 1 malý pórek, 2 stroužky česneku, 2 lžíce másla ghí, sůl, pepř 1Ze žampionů odlomte nožičky. Kloboučky položte na plech s pečicím papírem. Přidejte kousek másla, osolte a vložte do trouby. Pečte je při 200 °C 15 minut. 2Nožičky žampionů a bílou část pórku nakrájejte nadrobno a smíchejte. Do směsi přidejte klobásy vymáčknuté ze střívka. Ochuťte prolisovaným česnekem, solí a pepřem. 3Předpečené klobouky žampionů naplňte připravenou směsí. Navrch dejte malý kousek másla a vraťte do trouby. Pečte dalších 15 minut. Ihned servírujte. HODNOCENÍ PO 14 DNECH BEDÝNKOVÁNÍ Čím mohou bedýnky konkurovat obchodům? Co je na nich výhodného a co přesně je v nich zabalené a transportované do vašich domovů? Možná vás sortiment překvapí stejně jako mě. * Na bedýnkách je báječné, že vám je přivezou téměř po celé republice, a záleží jen na vás, co v nich bude. Objednávat si můžete z variant klasických farmářských bedýnek, složených z čerstvé lokální zeleniny a ovoce. A pokud se chystáte celý týden vařit jako já, přiobjednáte si pár nezbytností pro vaření na celý týden, jako jsou mléčné výrobky a maso. A nebo si každý týden sami složíte nákup, jako byste byli na virtuálním farmářském trhu. Bedýnky jsou skvělé hlavně tam, kde není tak široká síť obchodů. * České farmářské bedýnky doplňují i bedýnky světové. Ty farmářské oceníte hlavně v zeleninové sezoně a ty světové zase přijdou vhod v době, kdy naši farmáři mají uskladněnou většinou jen kořenovou zeleninu, brambory a zelí. Objednat si můžete i mimi bedýnku, v níž najdete pouze zeleninu a ovoce určené na vaření dětem. Nikdy v nich tedy není cibule, česnek nebo salát. Také můžete mít speciální bedýnku plnou zeleniny určené na odšťavňování nebo bedýnku na přípravu salátů. Co v nich bude, se dozvíte týden předem. * Překvapilo mě, že bedýnky nabízí téměř všechno. Vařit se z nich dá bez problémů oblíbená česká klasika i lehce experimentální pokrmy. Můžete si objednat krásnou hlávku zelí, voňavé vepřové maso z malé farmy a k tomu hotové knedlíky. Nebo třeba výborné chlazené těstoviny z domácí dílny Jolany Brabcové, na ně třeba neobyčejný dýňový kečup a aromatický ovčí sýr pecorino z mojí oblíbené Držovické farmy. Sami si můžete stejně jako já vyzkoušet vařit z bedýnek a tu svou si složit na http://www.svetbedynek.cz. 2. týden

Využila jsem možnosti složit si vlastní bedýnku. OBSAH BEDýNKY Lišky, žampiony Portobello, mangold, pórek, kapusta, lavash chléb, crčme fra"che, držovický jogurt bílý plnotučný BIO, máslo ghí, grilovací klobásky se šalvějí, vepřová krkovice z mangalice, tymiánové linguine. Vaření bylo pestré. KONEC LÉTA A CELÝ PODZIM ČERSTVÁ ZELENINA! Sklízí se kopce různorodé barevné zeleniny. Je to chvíle, kdy si ji můžete dopřát v její nejlepší kondici. Zajděte si vybrat, co se vám zalíbí, na trh, nebo si objednejte bedýnku od farmářů. Že nevíte, co si počít s tou tmavě rudou mrkví? Nastrouhejte ji třeba spolu s řepou a bramborami a upečte z ní báječné placky. Nebojte se, zeleninové vaření je jednoduché a není na něm co zkazit, když máte tak krásné suroviny. Foto popis|

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Problémy s PCB v chovech hospodářských zvířat se stále objevují 2.9.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V České republice se stále vyskytují stáje, v nichž nebyly odstraněny staré nátěry obsahující karcinogenní polychlorované bifenyly (PCB). Přestože chovatelská veřejnost byla v minulosti opakovaně informována prostřednictvím tiskových zpráv, odborných publikací či formou letáků, Státní veterinární správa (SVS) se dosud stále setkává s případy, kdy farmáři potenciální problém neřeší a staré nátěry neodstraňují. V České republice se stále vyskytují stáje, v nichž nebyly odstraněny staré nátěry obsahující karcinogenní polychlorované bifenyly (PCB). Přestože chovatelská veřejnost byla v minulosti opakovaně informována prostřednictvím tiskových zpráv, odborných publikací či formou letáků, Státní veterinární správa (SVS) se dosud stále setkává s případy, kdy farmáři potenciální problém neřeší a staré nátěry neodstraňují. V současné době z tohoto důvodu trvají mimořádná veterinární opatření na šesti farmách – z toho čtyři v Ústeckém, jedna v Libereckém a jedna ve Středočeském kraji. Již od roku 2012 platí pro maso, masné výrobky a syrové mléko v EU maximální limit PCB ve výši 40 nanogramů na gram tuku. Vzhledem k tomu, že v České republice dosud existují staré, neasanované stáje, dochází stále ojediněle ke zjištěním nadlimitních hodnot PCB v mase skotu a prasat i syrovém mléce. V současnosti průměrné obsahy PCB v hovězím a vepřovém mase i v syrovém kravském mléce v ČR bezpečně vyhovují maximálnímu limitu a z dlouhodobého hlediska se díky zpřísnění předpisů i soustavnému veterinárnímu dozoru snižují. Například u hovězího masa loni dosahovaly 9,58 ng/g, začátkem 90. let minulého století byly průměrné hodnoty stonásobně vyšší. Příčinou kontaminace jsou zbytky starých nátěrů a barev na hrazení stájí a stavební hmoty s obsahem PCB, které přicházejí do přímého styku se zvířaty nebo krmivem. PCB se kumulují v tukové tkáni zvířat a jen velmi pomalu se odbourávají. Riziko zvýšeného výskytu PCB se týká především chovů v dosud zásadně nezrekonstruovaných stavbách postavených před rokem 1986, odkdy je v tuzemsku zakázáno materiály s obsahem PCB používat. Kromě staveb se to týká také zařízení, se kterými přicházejí zvířata nebo krmivo do přímého styku. Bohatě natírány barvami s obsahem PCB bývaly v minulosti zvláště velkokapacitní kravíny s kovovými konstrukcemi, silážní jámy, senážní věže a další konstrukce. Z výše uvedených důvodu doporučujeme chovatelům zjistit ze stavební dokumentace, zda nebyly v chovných prostorech použity materiály s obsahem PCB, například: nátěrové hmoty na bázi

chlorkaučuku s označením H1000, H2001, H2003, H2006, H2008, barva na značení silnic H2202, barva k nátěru bazénů H2203, epoxyesterová barva S2363, sanitární barva S2993, polystyrénový lak S1815, polyuretanové barvy S2802, S2803, S2850, S2851. Podle zkušeností z minulých let přetření starých nátěrů novými barvami nestačí, je potřeba je odstranit. I jen poměrně malé množství zvířetem olízané barvy, izolační hmoty či pozření kontaminovaného krmiva může způsobit překročení limitu PCB. Živočišný produkt se tím stává nepoživatelným. V případě kontaminovaných chovů nelze uvolnit surovinu, nebo potravinu do oběhu, a zvířata, v jejichž tkáních nebo produktech, se prokáže nadlimitní množství PCB, nesmí být využívána pro produkci potravin a ani jejich maso nemůže být pokládáno za poživatelné. „V případě, kdy má chovatel podezření, že v prostorech, kde chová hospodářská zvířata, mohly být použity materiály s obsahem PCB, doporučujeme mu poradit se s místně příslušnou krajskou veterinární správou a nechat tyto materiály vyšetřit ve Státním veterinárním ústavu v Praze, Jihlavě či Olomouci,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Milan Malena. Vyšetření jednoho vzorku stojí 2 000 až 2 500 Kč. Mgr. Petr Pejchal, Tiskový mluvčí SVS


Souhrn událostí uplynulého dne – 1. 9. 2015 2.9.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sklizeň v ČR téměř skončila, zbývá jen oves v Karlovarském kraji. Komerční banka a Agrární komora ČR zintenzivní spolupráci v oblasti čerpání dotací. Vývoz potravin z Německa do Číny vzrostl téměř o polovinu. Brambor se na Vysočině sklízí méně, úroda bude nižší až o 40 pct. Sklizeň v ČR téměř skončila, zbývá jen oves v Karlovarském kraji Žně v České republice byly letos rychlé, v současné době je sklizeno 99,99 procenta obilovin a také všechna řepka. Zbývá sklidit už jen 113 hektarů ovsa v Karlovarském kraji. Výnos obilovin letos dosáhl 6,07 tuny na hektar, což se blíží loňským rekordním hodnotám. Komerční banka a Agrární komora ČR zintenzivní spolupráci v oblasti čerpání dotací Efektivní čerpání dotačních zdrojů z ČR a EU, ale i zvýhodněných zemědělských programů připravených ve spolupráci s evropskými finančními institucemi je hlavní prioritou prodloužené spolupráce mezi Komerční bankou a Agrární komorou ČR. Vývoz potravin z Německa do Číny vzrostl téměř o polovinu Německý vývoz potravin do Číny v první polovině letošního roku prudce vzrostl o téměř 47 procent na 604 milionů eur (16,3 miliardy korun), přestože růst čínské ekonomiky zpomaluje a celkový vývoz z Německa do Číny stoupl jen o jedno procento. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Spolkových svaz německého potravinářského a nápojového průmyslu (BVE). Brambor se na Vysočině sklízí méně, úroda bude nižší až o 40 pct. Na Vysočině, kde se pěstuje třetina brambor v ČR, první výsledky jejich sklizně potvrzují obavy z dopadu sucha. U později zrajících odrůd brambor odhadují pěstitelé pokles výnosů proti běžným

rokům o 30 až 40 procent. Předpokládá se nejnižší úroda za řadu let, řekl dnes ČTK předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Měsíc biopotravin je v souladu s přírodou a jejími principy – a nejen letos 3.9.2015

agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Září je tradičně měsícem biopotravin a ekologického zemědělství, letos už pojedenácté. Ministerstvo zemědělství chce jako organizátor této akce dát kampaní veřejnosti možnost poznat domácí biovýrobky a principy jejich výroby. Obhospodařování půdy a produkce potravin v ekologickém režimu v České republice rok od roku se rozšiřuje. Tisková zpráva – Září je tradičně měsícem biopotravin a ekologického zemědělství, letos už pojedenácté. Ministerstvo zemědělství chce jako organizátor této akce dát kampaní veřejnosti možnost poznat domácí biovýrobky a principy jejich výroby. Obhospodařování půdy a produkce potravin v ekologickém režimu v České republice rok od roku se rozšiřuje. Od konce minulého roku přibylo v této oblasti téměř 330 podnikatelů a 23 nových výrobců biopotravin. Ekologicky se hospodaří na výměře více než 500 000 hektarech zemědělské půdy. Mottem letošního ročníku je „V souladu s přírodou“ s podtitulem „Příroda by kupovala bio“. Smyslem kampaně je upozornit, že vedle nesporných předností biopotravin pro konkrétního spotřebitele, je s ekologickým zemědělstvím a bioprodukcí spojen ještě zásadní přínos pro celou společnost. Šetrný způsob obhospodařování půdy totiž přispívá k zachování jejího objemu i úrodnosti. „Ekologické zemědělství je přirozený, původní a zároveň vysoce moderní způsob hospodaření založený na tisícileté zkušenosti našich předků, respektu k přírodě a ohleduplnosti ke všemu živému,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. „Systém tohoto způsobu hospodaření upravují národní i evropská pravidla. Každoroční přísné kontroly, které musí ekologický zemědělec podstoupit, prokazují, jestli hospodaří podle těchto pravidel,“ uvedl ministr Jurečka. „Celkový počet ekologických zemědělců meziročně opět vzrostl.V České republice přibylo od konce minulého roku k letošnímu 1. září 322 podnikatelů v ekologickém zemědělství a 23 nových výrobců biopotravin,“ řekl ředitel Odboru environmentálního a ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství Jan Gallas. Nejvíce půdy v ekologickém režimu je v Jihočeském kraji, a to 72 944 hektarů. Celkem je podle Registru ekologických podnikatelů v ČR v tomto režimu 502 374 hektarů půdy. Měsíc biopotravin nabídne řadu akcí připravených ekologickými zemědělci a výrobci biopotravin. Ministerstvo zemědělství jim v rámci této kampaně zajišťuje podporu, ať už jsou to regionální biodožínky, biojarmarky, ochutnávky biopotravin, přednášky nebo exkurze na biofarmy. Na stránce http://www.mesicbiopotravin.cz je jejich přehled. Mezi nejvýznamnější patří Biosummit, který se koná 2. až 3. září, s ním spojený BioTrh v Národním zemědělském muzeu v Praze a vyhlášení Biopotraviny roku 2015, dále Čejkovické slavnosti bylin, čajů a koření 6. září, Biodožínky v Nenačovicích u Berouna 13. září nebo Bioakademie, která se bude konat 10. září v Lednici. Hynek Jordán tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství


Souhrn událostí uplynulého dne – 3.9. 2015 4.9.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Brusel schválil daňové úlevy na biopaliva v Česku, vydělá na tom Agrofert. Měsíc biopotravin je v souladu s přírodou a jejími principy – a nejen letos. Ministerstvo zemědělství zavádí dynamický nákupní systém na prostředky ICT pro celý resort. V ČR začalo vápnění lesních porostů, bude stát 90 mil. Kč. Brusel schválil daňové úlevy na biopaliva v Česku, vydělá na tom Agrofert Brusel dal Česku zelenou v pokračování daňových úlev na biopalivech první generace. Z výhod by měly v dalších pěti letech těžit firmy, včetně Agrofertu ministra financí Andreje Babiše. „Notifikace byla schválena,“ uvedl podle Hospodářských novin ministr zemědělství Marian Jurečka k rozhodnutí Evropské komise. Měsíc biopotravin je v souladu s přírodou a jejími principy – a nejen letos Září je tradičně měsícem biopotravin a ekologického zemědělství, letos už pojedenácté. Ministerstvo zemědělství chce jako organizátor této akce dát kampaní veřejnosti možnost poznat domácí biovýrobky a principy jejich výroby. Obhospodařování půdy a produkce potravin v ekologickém režimu v České republice rok od roku se rozšiřuje. Ministerstvo zemědělství zavádí dynamický nákupní systém na prostředky ICT pro celý resort Ministerstvo zemědělství spouští systém pro nákup informačních a komunikačních technologií (ICT) pro Ministerstvo zemědělství a jeho resortní organizace. Ve Věstníku veřejných zakázek tak vznikne „tržiště“ pro zjednodušený nákup nadlimitních veřejných zakázek, které budou v rámci resortu sloučeny. V ČR začalo vápnění lesních porostů, bude stát 90 mil. Kč Letouny vápní ve vybraných lokalitách Krušných a Orlických hor a ve Slezských Beskydech od konce srpna lesy. Do roku 2016 by měl zásah pokrýt zhruba devět tisíc hektarů půdy, ministerstvo zemědělství za něj zaplatí 90 milionů korun bez DPH. ČTK to dnes sdělila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Aha! Fuuuj, hrášek s mrkvi! 3.9.2015

Aha! str. 4 Aktuálně (neo) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Školní obědy – Kolik stojí? A chutnají vůbec? PRAHA – Školní jídelny mají často pověst míst, kde se rodí hrůzná jídla, která si pamatujeme celý život. Je to jen předsudek? A kolik vlastně opravdu stojí školní oběd? Školní jídelna není Alcron Můžeme se zlobit, že jídlo podávané ve školách není podle našich představ, školní jídelny to ovšem nemají snadné. Řídí se jednak složením spotřebního koše, který je daný vyhláškou, jednak částkou, do které se musí při přípravě oběda vejít. Omezené mají i prostředky na zaměstnance. Velkou roli hrají také požadavky rodičů i dětí, které často odmítají jíst neznámá jídla – ryby, luštěniny i zeleninu. „Rodiče by neměli dětem škodit tím, že jim předají své stravovací zlozvyky a předsudky,“ říká autorka jídelníčků pro školní jídelny MUDr. Kamila Procházková, Ph. D. „Pokud rodiče chtějí ve školním stravování něco změnit, mohou to udělat prostřednictvím školní rady.“ „Dnešní školní jídelny mají velký zájem na tom, aby nabídli strávníkům chuťově i výživově pestrou stravu,“ dodává Tereza Krčmová ze serveru Jídelny.cz. „Existují školení i soutěže, kterých se školní jídelny účastní a kde se zkoušejí nové jídelníčky.“ *** Vyber si Řada školních jídelen se snaží nalákat školáky na rozmanitost. Není výjimkou, že jsou denně dětem nabízeny i tři druhy jídel, kde jedno je vždy bezmasé. Jde vždy jen o iniciativu školy, není to směrnicí daná povinnost. Kdo co platí? Cena školního oběda se skládá ze tří částí – nákladů na potraviny (platí rodiče), mzdy pracovníků (platí stát prostřednictvím ministerstva školství) a nákladů na provoz školní jídelny (platí zřizovatel školy). Cenu za potraviny určuje vyhláška o školním stravování finanční normou, která je závazná pro všechny jídelny. Pro první stupeň se platba za oběd pohybuje v rozmezí 16 – 32 Kč. Nejčastěji školy používají platbu ve výši přibližně 25 Kč. Jídelníček podle vyhlášky Kuchařky musejí vařit podle nařízení. Tzv. spotřební koš určuje, kolik a jakých surovin musejí průběžně použít pro jedno jídlo. Spotřební koš Průměrná měsíční spotřeba vybraných druhů potravin na strávníka a den v gramech. Druh a množství vybraných potravin v g na strávníka a den Maso Ryby Mléko Mléčné Tuky Cukr Zelenina Ovoce Brambory Luštěniny výrobky Věk 7 – 10 r. oběd 64 10 55 19 12 13 85 65 140 10 11 oběd – 14 r. 70 10 70 17 15 16 90 80 160 10 Foto popis|

Aha! Tv MASO S NÁPLNÍ

3.9.2015

Aha! Tv str. 26 Kuchařka

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kuřecí pletenec s omáčkoupodle Josefa Bartuška Omytá kuřecí prsa rozkrojíme na 3 díly, maso osolíme a opepříme. Na jeden kousek dáme 2 plátky anglické slaniny, upevníme se párátky a spleteme do copánku, konec znovu pá ky c sepneme. Pletence s opečeme na oleji, přendáme do pekáčku, na každý dáme plátek másla, přikryjeme j a dopečeme asi 30 minut. Na výpeku z masa osmahneme nakrájenou cibuli, zalijeme vodou, přidáme bujon, hořčici, worcesterskou omáčku a smetanu. Jemně poprášíme moukou a provaříme. Jako příloha jsou vhodné pečené brambory nebo hranolky. POTŘEBUJETE: * 4 velká kuřecí prsa * 8 plátků slaniny * sůl * mletý pepř * olej * 4 plátky másla Na omáčku: * 1 malou cibuli * 2 lžíce plnotučné hořčice * 1 lžíci worcesterské omáčky * 250 ml smetany * 1 kostky bujonu * 100 ml vody * 2 lžičky hladké mouky Kuřecí roláda podle Veroniky Poláčkové Vykostěné kuře omyjeme, osušíme a rozklepeme. Na pánvi si na oleji osmažíme vajíčka a mírně je osolíme. Rozklepanou kuřecí roládu potřeme hořčicí, osolíme, okořeníme směsí koření Aglio peperoncini, poklademe plátky špeku, na který dáme smažená vajíčka, a poklademe podélně rozkrojenými okurkami. Takto připravený ený plát masa srolujeme do rolády a pevně převážeme potravinářským provázkem. Roládu dáme do zapékací misky nebo pekáčku, mírně podlijeme vodou, přidáme bobkový list a nové koření, zakryjeme alobalem a dáme péct do trouby vyhřáté na 180 °C. V průběhu pečení přeléváme výpekem, 1x otočíme a dle potřeby podléváme horkou vodou. Přikryté pečeme hodinu, potom odkryjeme alobal a za častého přelévání výpekem pečeme ještě alespoň 20 minut. Po odkrytí přidáme do výpeku kousek másla smíchaného s hladkou moukou na zahuštění. Podáváme s kynutým knedlíkem. POTŘEBUJETE: * 1 vykostěné kuře * 3 vejce * olej * 1 lžíce dijonské hořčice * sůl * 2 lžičky směsi koření Aglio peperoncini * 8 plátků špeku * 4 sterilované okurky * 2 menší bobkové listy * 2 kuličky celého nového koření * máslo pokojové teploty * hladkou mouku Foto popis|

akcie.cz ECB snížila výhled růstu ekonomiky eurozóny, QE bude pokračovat ve stejném tempu 3.9.2015 akcie.cz str. 0 Fio - Tománek Jan Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rada guvernérů ECB dnes dle očekávání ponechala sazby na historickém minimu, kvantitativní uvolňování ve stávající výši a jen technicky uvolnila podmínky nákupu aktiv. Prognostici ECB snížili očekávání inflace a hospodářského růstu pro letošní rok a roky 2016 a 2017 kvůli slabšímu růstu světové ekonomiky a poptávce po exportu eurozóny. Kvantitativní uvolňování bude pokračovat do září 2016 nebo přiblížení inflačnímu cíli

Kvantitativní uvolňování pokračuje dle plánu Guvernér ECB Mario Draghi na tiskové konferenci uvedl, že odkupy aktip v rámci kvantitativního uvolňování nadále pokračují. Rada guvernérů se rozhodla zvýšit limit odkupů cenných papírů v ojedinělých případech až na 33 % emise z dosavadních 25 %. Draghi zopakoval odhodlání ECB pokračovat v nekonvenční monetární politice. Její další uvolnění však není na stole, ani ho žádný z členů rady nenavrhoval. Eurozóna zaznamenává růst HDP i inflace, jen o něco pomalejší oproti prognózám Slabší ekonomické oživení (především kvůli slabšímu růstu rozvíjejících se trhů) a pomalejší růst cen (vzhledem k propadu cen ropy) spolu s novými riziky zaostání za odhady vedly prognostiky ke snížení výhledu růstu hrubého domácího produktu a inflace. Inflace by měla začít růst koncem letošního roku, vývoj cen ropy z posledních dní by však mohl vést k zaostání inflace i za aktuální prognózou. Draghi proto v následujících několika měsísích nevyloučil ani dočasnou deflaci, ačkoliv by se nízká cena ropy měla podle ECB také pozitivně projevit na reálném příjmu domácností a nákladech společností. Makroekonomický výhled Evropské centrální banky (ECB) Současná predikceČervnová predikce HDP 2015 +1,4 % +1,5 % HDP 2016 +1,7 % +1,9 % HDP 2017 +1,8 % +2,0 % Průměrná inflace 2015 +0,1 % +0,3 % Průměrná inflace 2016 +1,1 % +1,5 % Průměrná inflace 2017 +1,7 % +1,8 % Inflace eurozóny za srpen: Pokračující pokles cen energií, vyvážený rostoucími cenami potravin a průmyslového zboží Odhadovaná inflace eurozóny za srpen meziročně vzrostla o 0,2 %, na výsledku se však výrazně projevil pokles cen energií (y-y -7,1 %). Inflace nezahrnující ceny energií podle prvního odhadu vzrostla o 1,1 %. ECB bere jádrovou inflaci (inflace bez cen energií a potravin) v potaz, její mandát se však týká především celkové inflace. Následující graf zobrazuje jednotlivé složky inflace. Ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly spolu se službami o shodných 1,2 %, zatímco ceny neenergetického průmyslového zboží vzrostly o 0,6 %. Zdroj: ECB, Eurostat, Bloomberg Jan Tománek, Fio banka, a.s.

URL| http://www.akcie.com/komentare-a-dopor...ny-qe-bude-pokracovat-ve-stejnem-tempu/

Art + antiques Malíři v SRN 7.9.2015

Art + antiques str. 76 Zahraniční výstava Josef Ledvina Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Velkorysá přehlídka Die 80er ve frankfurtském Städelově muzeu má ambici kriticky revidovat předmětné malířství 80. let ve Spolkové republice Německo. Přinejmenším co se využitého prostoru týče, jde o dosud největší výstavní akci na dané téma. Počet exponátů – cirka devadesát – přitom není nikterak ohromující, což je ale dáno hlavně tím, že jsou na ní vystaveny velké obrazy. Dojem, že jsou malba 80. let a její protagonisté v dlouhodobé kritické nemilosti, není úplně neopodstatněný, i když jej hodně posiluje kontrast s tím, jak mimořádné oblibě se svého času těšili. A nelze jej také příliš generalizovat, stačí zmínit Alberta Oehlena, jehož rozsáhlá retrospektiva právě končí v newyorském New Museu, nebo Martina Kippenbergera, který se před dvěma lety dočkal kanonizující monografické přehlídky v berlínském Hamburger Bahnhof. Výstava ve Städelu nicméně nechce jen vysbírávat třešinky, ale podívat se kunsthistoricky na tento badatelsky dosud málo populární fenomén západoněmeckého umění v jeho úhrnu. Že tu je součástí „kritické revize“ i obvyklá „rehabilitace opomíjeného“, je zřejmé a pochopitelné. Pominul čas paušálních odmítnutí na základě obvinění z kolaborace s reaganovsko-thatcherovským konzervativismem, problematičtější se s odstupem jeví obvinění z přílišné vstřícnosti k trhu, protože domněle neprodejné se mezitím stalo, jak je tomu zvykem, dobře zobchodovatelným a to, co šlo dobře na odbyt, se dnes neprodává nejlépe. Kurátoři Martin Engler a Franziska Lauthäuser se ve svém pokusu o rehabilitaci nicméně vydali dost překvapivou cestou. Malba a hudba Pokud něco z 80. let nepotřebuje dnes rehabilitovat, pak je to hudba a s ní spjatý životní styl. Stačí zmínit Einstürzende Neubauten nebo třeba v (Západním Berlíně tehdy dočasně rezidujícího) Nicka Cavea jako příklady těch, kdo dokázali překonat homogenní generační niveau a stát se klasiky. A hudba byla ovšem tehdy neoddělitelně provázána s malováním. Galerie am Moritzplatz v domě, který si v roce 1975 v berlínském Kreuzbergu v bezprostřední blízkosti Berlínské zdi pronajali Salomé a Rainer Fetting, nebyla jen místem určeným k produkci a vystavování obrazů. Kromě toho, že k tomuto okruhu patřil například zásadní fotograf berlínské queer scény Rolf von Bergmann, se tu pravidelně koncertovalo a v širokém slova smyslu performovalo. Ostatně Salomé sám byl od počátku stejně tak malíř jako performer a obojí je u něj často obtížné oddělit. Na jeho první samostatné výstavě konané na Moritzplatzu byly k vidění objekty, fotografie i obrazy a součástí byla i performance Auf dem Rosen Bett. Později, v roce 1980, dokonce spolu s Lucianem Castellim založil skupinu Geile Tiere a Castelliho obraz Berlin Nite, ve Städelu vystavený, má předlohu ve fotografii z jejich vystoupení (která se navíc předtím objevila i na obale jejich desky). Otevřená prezentace homoerotické tematiky, ať ve formě malířské, nebo performanční, se navíc zdá nerozlučně spjata se Salomého angažmá v Homosexuelle Aktion Westberlin spadající do jeho berlínských počátků v 70. letech. Pokračovat bychom mohli jmenováním řady obvykle více či méně efemérních hudebních či lépe hudebně-performančních uskupení, v nichž umělci zastoupení ve Städelu působili – Zwischenopfer Alberta Oehlena, svého času populární a v Kippenbergerově klubu SO36 vystupující Mittagspause jeho bratra Markuse, pod různými názvy od roku 1981 prezentuje své hudební projekty Walther Dahn. A vedle SO36 je v souvislosti s Martinem Kippenbergerem dobré zmínit jeho berlínské „Büro“, které s pomocí pozdější galeristky Gisely Captain otevřel v roce 1978. „Byl to ateliér, byt, klub, místo pro konání kulturních akcí. Nabízel jsem,služby‘, byl činný jako,zprostředkovatel umění‘ a nazýval se sám,prostředníkem‘. Co to všechno má do činění s uměním? Sám pořád nevím,“ popsal později své tamní aktivity. To vše a mnoho dalšího se zdá nabízet ideální materiál ke zpochybnění zakořeněné představy, že „noví divocí“ prostě jen malovali velká obrazy, které se dobře prodávaly. Vazba na punk, postpunk, industriál, novou vlnou (ale také hojná konzumace omamných a psychotropních látek, alkoholové

excesy rozostřující hranici mezi ožralým virválem a uměleckou performancí) dělá z „předmětné malby ve Spolkové republice Německo“ najednou mnohem autentičtější podnik – podnik ukotvený v životním „pocitu generace“. Návštěvník, který čeká, že ve Städelu uvidí vedle obrazů i plakáty, obaly hudebních nosičů, oděvní a jiné doplňky performerů, videozáznamy a audionáhrávky či velkoformátové zvětšeniny dobových fotografií, bude ale dokonale a důsledně zklamán. Kurátoři se v rámci své revize rozhodli ukázat, že Kippenberger, bratři Oehlenovi, Walter Dahn, Fetting, Salomé a další byli především malíři v obvyklém slova smyslu. Malířská výstava Instalace je v tomto směru zcela důsledná. Rozměrná plátna visí ve víceméně pravidelných rozestupech na dokonale bílých stěnách muzejních sálů. Každý tu je sám pro sebe – mistrův mistrovský kus. Návštěvník tu vnímá určitou kontinuitu se zbytkem muzea, jeho proslulou sbírkou s takovými díly, jako je Rembrandtovo Oslepení Samsona nebo Bronzinův úžasný Portrét dámy se psíkem. K nim člověk přistupuje, zkoumá je v detailu, zrakem ohledává štětcovou fakturu, poodstupuje, v ideálním případě usedá na muzejní sofa… I před mamutí kompozicí (340 × 483 cm) od Salomého a Luciana Castelliho s nahými mužskými těly zavěšenými jedno vedle druhého po způsobu kusů masa v řeznictví – obraz se jmenuje KaDaWe podle berlínského obchodního centra, v jehož oddělení masných výrobků se malíři inspirovali – stojí v ideální pohledové vzdálenosti kontemplační lavička. A v propagačním videu k výstavě na ní také sedí do díla zahleděný návštěvník (hudební stopa je v této partii videa odpovídajícím způsobem ztišená, meditativní, což příkře kontrastuje s úvodní částí, v níž tvrdý industriální hudební doprovod indukuje alternativnost nových divokých). Radikalita städelské instalace ještě vynikne, porovnáme-li ji s výstavními prezentacemi z doby, kdy se divocí malíři začali stěhovat z klubů a vybydlených baráků do zavedených galerijních prostor (což bylo velmi brzy a rozhodně nešlo o proces, jemuž by se sami umělci jakkoli zpěčovali). Dobrý příkladem tu je pro kariéru kolínského malířského okruhu určující výstava Mülheimer Freiheit & Interessante Bilder aus Deutschland konaná v roce 1980 v prestižní Galerie Paul Maenz v Kolíně nad Rýnem. Určitá nesamostatnost pláten vznikajících ve velkém množství, na první dobrou, nikoli z vnitřního malířského puzení, ale jako určitý typ v kruhu přátel pěstovaného situačního malířského humoru, je tu uchována díky takovým instalačními postupům, jako je husté tapetování stěn rozdílně i formálně velmi odlišnými díly nebo jejich prostého, jakoby ledabylého opření o zeď v řadě vedle sebe. Malující nemalíři Klíčovou otázkou nyní není, zda jsou Die 80er historicky akurátní. I alternativu v podobě výstavy zdůrazňující hudební a performanční ukotvení malířství 80. let by šlo velmi snadno a vlastně mnohem snadněji obvinit z aktuální rehabilitační agendy, snažící se vybavit veskrze usedlou uměleckou produkci vždy atraktivními prefixy sub a anti a upozaďující to, jak dobře a snadno se usadila v sálech zavedených galerií a na stránkách prestižních časopisů. A hlavně to, že se v nich nakonec usadila především jako malba, i když v doprovodných programech zpravidla okořeněná koncertem či performancí. Vzít malíře za slovo a vystavit je prostě jako malíře je veskrze legitimní řešení. A ve Frankfurtu se lze dobře přesvědčit, že významná část z nich jednoduše opravdovými malíři nikdy nebyla. Nejvíce ze všeho to platí o právě zmíněné Mülheimer Freiheit. Usedat před jejich plátny, kochat se jejich rukopisem, tak jak činíváme v případě děl Velázquezových, Tizianových nebo před pozdními Rembrandty, je zpravidla dokonale nejapné. Jejich vtip a poetika v kontextu čistě malířské výstavy trpí. V případ Jiřího George Dokoupila asi plně po právu, pohled na pozdější práci Walthera Dahna ovšem zcela stvrzuje, že vlastně nikdy nebyl malířem velkých obrazů, i když jich pár s Dokoupilem v 80. letech namaloval, a že se překvapivě křehká poetika jeho obrazů i neobrazů nikdy nezredukoval na zoufale opotřebované takzvaně absurdně důsledné přitakání požadavkům aktuální poptávky. (Nakonec Dahn také vystavoval v Kolíně u Moniky Sprüth, která je jinak spjata se jmény jako Rosemarie Trockel nebo Fischli & Weiss a vystavovaly u ní tehdy také třeba Louise Lawler nebo Cindy Sherman.) Städel ovšem prezentuje i typy malířštější a v některých případech jim to i dost pomáhá, třeba prezentace několika mistrovských kusů Rainera Fettinga nebo i Salomého vyznívá malířsky a přesvědčivě, zatímco jejich (malířská) retrospektiva by byla beze všech pochybností ubíjejícím zážitkem. Naopak pro pochopení toho, proč je Albert Oehlen nakonec jedním z velkých a inovativních malířů své generace, je rozhodně potřeba více z jeho oevre než několik osmdesátkových

kusů provokativní ikonografie. A pak tu máme například skupinu Normal, jejíž příslušníci tak moc chtěli malovat normálně a dobře, nikoli diletantsky, jak se v té době nosilo, a výsledek je tak špatný, protože na něm opravdu není mnoho více než to zcela nevynalézavé, utahané „normální“ malování. Sečteno podtrženo, pokud chtěli kurátoři frankfurtské výstavy ukázat, že 80. léta v SRN zrodila současné Velázqueze, tak selhala, mohla by nicméně představovat vítaný podnět do prohloubení diskuse na téma malba současnosti a nedávné minulosti. Foto popis| DIE 80ER. FIGURATIVE MALEREI IN DER BRD místo: Städel Museum, Frankfurt nad Mohanem kurátoři: Martin Engler, Franziska Lauthäuser termín: 22. 7.–18. 10. 2015 http://www.staedelmuseum.de Foto popis| POHLED DO EXPOZICE Foto popis| LUCIANO CASTELLI: BERLIN NITE 1979, syntetická pryskyřice na plátně, 240 × 200 cm, Luciano Castelli, Foto autor| foto: Luciano Castelli Foto popis| WALTER DAHN: ZROZENÍ MÜLHEIMER FREIHEIT, 1981, disperze na plátně, 170 × 160 cm, Paul Maenz, Berlín, Foto autor| foto: Archiv Paul Maenz, Berlín Foto popis| ALBERT OEHLEN: AUTOPORTRÉT S PALETOU 1984, olej na plátně, 180 × 180 cm, soukromá sbírkaznát Foto autor| foto: Städel Museums

Automa Konektory M12 pro potravinářství 9.9.2015

Automa str. 19 Veletrhy a konference

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V potravinářském průmyslu jsou stroje často čištěny tlakovou vodou, pěnou a chemikáliemi. Optimálním řešením připojení snímačů a akčních členů jsou v tomto případě konektory M12 od firmy Murrelektronik speciálně vyvinuté pro potravinářský průmysl. Vizuální kontrolu čistoty usnadňuje šedá barva plastového krytu, na níž jsou usazené nečistoty viditelné na první pohled. Pozoruhodné je i jedinečné těsnění konektoru: je utěsněn již při nasunutí konektoru, bez zašroubování. Konektory mají stupeň krytí IP66K, tzn. že odolají proudu vody o zvýšeném tlaku a průtoku 75 l/min nejméně po dobu 3 min. Tento stupeň krytí je požadován např. v mlékárenských závodech nebo v závodech na zpracování masa. Do prostředí s ještě vyššími požadavky na hygienu a do agresivního prostředí jsou vhodné konektory M12 Steel s krytem z korozivzdorné oceli. Ty mají stupeň krytí IP69K, a odolávají tedy i tam, kde nestačí jen oplach, ale je nutné čištění vysokotlakou horkou vodou a párou, popř. dezinfekce agresivními sanitačními chemikáliemi. Jejich hlavní oblastí uplatnění je farmaceutický průmysl. Užití najdou i v agresivním prostředí v chemickém průmyslu. Oba konektory se dokonale doplňují s rozbočovačem MVP12 Steel (viz str. 84), který má stejně jako konektory mimo jiné i certifikaci od firmy Ecolab, předního dodavatele sanitační techniky pro profesionální uživatele. Murrelektronik CZ spol. s r. o., tel.: +420 377 597 935, e-mail: mailto:[email protected], http://www.murrelektronik.cz Foto popis|

Využití robotů ve výrobě pro speciální účely 9.9.2015 Automa str. 34 Téma Jindřich Kubíček, Vlastimil Braun Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět roboty a manipulátory v moderní průmyslové výrobě Moderní inteligentní roboty se svými přednostmi prosazují i v dosud pro ně netradičních úlohách. Jednou z nich je použití robotu jako součásti linky na výrobu sýrů. Roboty pracují již mnoho let v průmyslové výrobě sériového typu, především v automobilovém průmyslu, ve strojírenství, elektrotechnice a dalších oborech. Roboty provádějí přesné a rychlé operace, kterými nahrazují opakovatelnou práci člověka, typicky v procesech svařování, zakládání a vytahování výrobků ze strojů, vedení řezných nástrojů (řezání laserem) atd., včetně závěrečných operací sbírání, skládání a balení finálních výrobků. Mezi speciální případy použití robotů ve výrobě patří v mnoha ohledech potravinářské procesy s jejich specifickými podmínkami a požadavky, jako jsou např. vlhké prostředí, čistota prostředí, čistitelnost robotu atd. Aby bylo možné tyto požadavky splnit, je vedle obvyklých funkčních schopností požadována také speciální konstrukce robotů. Roboty Stäubli pro potravinářství Robotickými zařízeními vhodnými k použití v potravinářském průmyslu jsou roboty od švýcarského výrobce Stäubli. Vyznačují se velkým výkonem, daným velkou rychlostí pohybů, dlouhou životností a velkou odolností ve vlhku a precizním provedením s možností sanitovat celou konstrukci. Jejich příjemnou vlastností je i snadná obsluha, a to díky vestavěné podpoře mnoha užitečných funkcí a úloh. Roboty značky Stäubli jsou vhodné téměř do všech úseků zpracování a výroby potravin, kde spolehlivě provádějí mnohdy velmi složité pracovní operace. Lze se s nimi setkat v masokombinátech, mlékárnách a konzervárnách, při výrobě cukrovinek nebo zmrzliny atd. Příklad použití robotu Stäubli při výrobě sýrů Jedním z nedávno realizovaných projektů je zavedení robotu Stäubli do provozu v rámci linky na výrobu sýrů v mlékárně TPK Přibyslav (bývalá Pribina). Investor zvolil za dodavatele a realizátora tohoto projektu inženýrskou firmu Compas automatizace, spol. s r. o. Popis výrobního procesu Robot Stäubli je v mlékárně umístěn na podstavci nad linkou na výrobu sýrů (obr. 1). Jeho úkolem je promíchávat sýřeninu s použitím nástroje – síta. Sýřenina je zařízením na lince načerpána do plastových van, které na dopravníku projíždějí pod robotem. Obsluha na ovládacím terminálu s technologickým zobrazením linky předvolí hodnoty parametrů odpovídající danému typu výrobku a spustí robot. Předvolba zahrnuje mj. čtyři možné kombinace nástrojů umístěných v samostatném zásobníku v dosahu robotu. Jakmile se vana se sýřeninou na lince dostane do cílové pozice pod ramenem robotu, řídicí systém linky zastaví dopravník, vanu mechanicky zaaretuje a pošle robotu povel k provedení operace zamíchání sýřeniny. Robot uchopí patřičný nástroj podle předvolby a nařeže jím příčně a podélně sýřeninu ve vaně. Poté řídicí systém robotu pošle řídicímu systému linky signál informující o ukončení cyklu míchání a operace míchání se opakuje postupně s dalšími vanami, jednou po druhé. Obsluha má na technologickém zobrazení linky k dispozici tlačítko „bypass“ pro provizorní přemostění operace míchání v případě, že robot není ve funkci. Řídicí systém linky a robot spolu komunikují na binární úrovni v rozsahu 32 DI a 32 DO. Použité technické a programové prostředky S ohledem na charakteristiku potravinářského provozu s vlhkým prostředím a na funkční požadavky dané úlohy byl jako vhodný model vybrán šestiosý robot řady Stäubli TX200 v provedení tzv. he (humid environment) – viz obr. 2. Provedení robotu zajišťuje vodotěsnost jeho ramen (stupeň krytí IP65) i zápěstí (IP67). Stejně tak je robot odolný proti potravinářským čisticím procedurám, a tudíž není při čištění linky třeba používat ochranné návleky. Součástí robotu je terminál (obr. 3) určený k jeho programování, řízení a údržbě a zároveň obsahující bezpečnostní funkce. K ovládání robotu je použita řídicí jednotka Stäubli CS8C HP, umístěná v samostatném rozváděči nacházejícím se mimo výrobní prostory. Součástí řídicí jednotky jsou karty I/O pro komunikaci s řídicím systémem linky. Rozváděč s řídicí jednotkou je propojen s robotem prostřednictvím dvou mnohažilových kabelů přes konektory. Ruka robotu s funkcí automatické výměny a uchopení nástroje je ovládána pneumaticky. Aplikační program použitého robotu TX200 he je vytvořen ve vývojovém prostředí VAL3, v němž jsou

programovány všechny roboty značky Stäubli. Součástí dodávky realizované firmou Compas bylo i zajištění kompletní mechanické montáže robotu nad linkou. Vzhledem k požadavkům investora na minimální omezení provozu linky byl robot zprvu za účelem zkoušek zprovozněn na provizorní konstrukci mimo výrobní prostory. Po ověření funkcí připraveného softwaru byl robot následně, v době krátké odstávky výroby, přestěhován na své místo na výrobní lince. Přínosy realizace projektu Hlavními přínosy instalace robotu Stäubli TX200 he v mlékárně TPK Přibyslav firmou Compas automatizace jsou: – zavedení do provozu moderního robotu s následným zvýšením produktivity a provozní spolehlivost linky na výrobu sýrů, – dosažení potřebné flexibility výrobního procesu s ohledem na variabilitu výrobního programu a souvisejících parametrů, – bezvýhradné splnění všech požadavků kladených na zařízení v potravinářském provozu (schopnost sanitace, hygiena atd.), – rychlá podpora a servis zařízení firmou Compas automatizace spolu s možností snadno upravit robot podle aktuálních požadavků. Inteligentní roboty a koncept Industry 4.0 Roboty a manipulátory zvyšují produktivitu výrobních procesů a kvalitu výrobků a odstraňují těžkou práci obsluhy jak při speciálních operacích, tak i při rutinních činnostech, např. při manipulaci s výrobky a skládání skupinových balení na palety. Vedle fyzicky namáhavých operací jsou využívány také pro složité činnosti náročné na pozornost a zručnost, např. ve spojení s technikami strojového vidění ke sbírání rozházených výrobků z výrobního pásu a jejich vkládání na určené pozice v obalech. Inteligentní roboty budoucnosti budou schopny vykonávat stále složitější činnosti a budou mít vyšší úroveň bezpečnosti, což jim umožní přímo spolupracovat s člověkem, např. podávat předměty operátorům. Se zaváděním nového konceptu průmyslové výroby Industry 4.0 je očekáváno podstatně větší rozšíření inteligentních robotů jak v potravinářství, tak i v dalších, pro roboty zatím netradičních odvětvích průmyslu. Foto popis| Obr. 1. Linka na výrobu sýrů v počítačovém zobrazení Foto popis| Obr. 2. Robot Stäubli, model TX200 he (humid enviroment), vhodný do vlhkého prostředí v potravinářském průmyslu Foto popis| Obr. 3. Ovládací terminál robotu Stäubli O autorovi| Jindřich Kubíček, Vlastimil Braun, Compas automatizace, spol. s r. o.

Blesk Nepodléhejte zaručeným varováním 9.9.2015 Blesk str. 8 Servis Iva Dvořáková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 20 nejnovějších mýtů o potravinách PRAHA – Zajímáte se o zdravou stravu a hledáte si nejrůznější informace v tisku a na internetu? Pozor! Můžete narazit i na vyložené bludy. V dnešní době je těžké nepodlehnout »zaručeným radám«, které jsou často velice zkreslené. Blesk společně s nutriční specialistkou, diabetoložkou a obezitoložkou MUDr. Ditou Pichlerovou, přináší mýty, které jsou nyní nejvíc v »kurzu«. 1. Bezlepkové je super Velice módní je vynechávat ze stravy lepek. Ano, u alergiků je bezlepková dieta opodstatněná. „Rozšířil se názor, že pokud se budeme stravovat bezlepkově, budeme se cítit lépe, a dokonce zhubneme. Do jisté míry je to pravda. Vzdáme-li se pečiva, sušenek, chipsů, ale i omáček, v řízků,

vytvoříme si nízkosacharidovou dietu. Problém je, že jde o velmi jednostrannou stravu, kterou málokdo vydrží delší dobu,“ vysvětluje doktorka Pichlerová a dodává: „Obecně platí, že jíst tmavé pečivo v dávce 2 krajíčky po 50 g denně hubnutí nezabrání.“ 2. STOP alkoholu, kávě a kalorickým nápojům Další mýtem je, že při hubnutí si musíme odepřít některé nápoje. Ano, pokud jsme obézní, měli bychom pít 2 l tekutiny, převážně vody či čaje bez cukru. „Pokud si ale dá silnější člověk tři deci sladkého nápoje 3x týdně tzv. na chuť, nic moc se nestane. Jen musí dodržovat další zásady zdravé výživy. Káva mu naopak dodá energii, pokud si do ní nedá tři cukry a smetanu. Mírná konzumace alkoholu se doporučuje i při dietě. Ideální jsou dvě až tři skleničky vína nebo střiku za večer,“ tvrdí dietoložka. 3. Cukr způsobuje cukrovku Ke vzniku cukrovky 2. typu prokazatelně přispívá nadměrný energetický příjem, nadváha, obezita, ale ne jen samotná konzumace cukru. „Cukrovka by se spíš měla jmenovat tukovka,“ říká s nadsázkou MUDr. sázkou Pichlerová. 4. Maso plné antibiotik a hormonů Tento mýtus se mezi lidmi v poslední době dost traduje. Hormonální přípravky se u nás používat nesmějí, antibiotika se mohou podávat pouze na předpis veterináře a produkty od léčených zvířat nesmějí se používat pro výživu lidí. Nákupu masa se tedy bát nemusíme. 5. Zdravější a štíhlejší s bezmasou stravou Velmi moderní je veganství a vegetariánství. Lidé, kteří nejedí maso a živočišné výrobky jsou prý štíhlejší a zdravější, jenže to nikdy žádné studie nepotvrdily. „Maso je nejvýznamnějším zdrojem bílkovin, vitaminů, železa a zinku. A ty člověk k životu nutně potřebuje,“ říká Pichlerová. 6. Dobrá barva znamená dobré maso Omyl! Výrobci vědí, že barva prodává, a někdy může být zabarvení umělé. Spíš než na barvu byste se při nákupu měli zaměřit na vůni a složení. 7. Živočišné tuky jsou nezdravé a rostlinné zdravé Omyl! Tuky vybírejme podle - obsahu mastných kyselin. Rozdělují se na nasycené, které zvyšují hladinu cholesterolu, a nenasycené, jež jsou našemu organismu prospěšné. Informace o mastných kyselinách najdete na etiketách. 8. Řepkový olej je vhodný jen na bionaftu Omyl! Řepka obsahuje velké množství nezbytných esenciálních nenasycených mastných kyselin a má malé množství nežádoucích nasycených mastných kyselin. Ve srovnání se složením ostatních rostlinných olejů je podle výživových odborníků jednoznačným vítězem. 9. Kokosový tuk je zdravý Omyl! Na rozdíl od jiných rostlinných olejů a tuků má kokosový tuk velmi vysoký obsah nežádoucích nasycených mastných kyselin a prospěšných nenasycených má pomálu. 10. Při dietě žádné tuky Omyl! Když někdo vyloučí z jídelníčku tuky, může si přivodit nedostatek pro organismus nezbytných esenciálních mastných kyselin i vitaminů rozpustných v tucích, které se pak nemají v čem rozpouštět. Denní příjem tuků se musí pohybovat okolo doporučeného množství a rozhodně nesmí klesnout pod 45 g.

11. Nejlepší je smažit na másle Omyl! Při smažení na másle se rozkládají zbytky mléčných bílkovin, které jsou přítomné v rozpouštějícím se másle, a některé mohou být karcinogenní. Smažte proto raději na přepuštěném másle, které se dá i koupit pod názvem »ghee«. 12. Vejce zvyšují hladinu cholesterolu Omyl! Vejce jsou skvělým zdrojem kvalitních bílkovin a tuků s příznivým složením mastných kyselin, vitaminů a minerálních látek. V současnosti se pro zdravé lidi doporučuje 1–2 vejce denně. 13. Při vaření brambory do studené Omyl! Brambory vkládejte do vařící vody nebo je vařící vodou polévejte. Zabrání se ztrátám vitaminu C. Navíc jsou brambory ve vodě kratší š dobu, a ztráty ve vodě rozpustných látek jsou tak menší. 14. Dospělí by mléko neměli Omyl! Mléko je zdrojem vápníku, který je důležitý pro správný růst vlasů a nehtů a pro dobré fungování ho potřebují i svaly. Kdo nepije mléko, měl by najít jiný přirozený zdroj vápníku, jako je například špenát, mák, sezam, zelí či mandle. 15. Všechna éčka škodí Omyl! Seznamy, které kolují po internetu a tvrdí, že »éčka« způsobují rakovinu, často míchají skutečně škodlivé látky s naprosto neškodnými, například E330, což je kyselina citronová, která se přirozeně vyskytuje v citrusových plodech. 16. Bio je lék na všechno Omyl! Biopotraviny jsou u jen zárukou toho, že byly y vypěstovány bez umělých h hnojiv a postřiků. Biopárek či biochipsy jsou stejně tučné jako ty obyčejné. 17. Tmavé rovná se celozrnné Omyl! Tmavé pečivo může být jen přibarvené. Proto si všímejte, zda je na etiketě napsáno, že obsahuje 80 % celozrnných obilovin. Jinak nesmí být nazváno »celozrnné«! 18. Při hubnutí jsou uzeniny tabu Omyl! Kvalitní šunku nebo libové uzené si klidně dejte. Ale levné salámy a párky ne. Obsahují minimum masa. 19. Ananas spaluje tuky Omyl! Ananas sice obsahuje enzymy pro spalování tuků, ale žaludeční kyseliny je zničí. Naopak ananas obsahuje vysoké procento jednoduchých cukrů. 20. Potravinové doplňky jsou zdravé Omyl! Odborníci varují před nadměrným užíváním potravinových doplňků. Organismus část z nich stejně neumí zpracovat a vám jejich nákup dokáže pořádně provětrat peněženku. Foto popis| MUDr. Dita Pichlerová Foto autor| Foto Scom

Blesk magazín A PŘECE SE TOČÍ! 4.9.2015 Blesk magazín str. 10 Text: Hana Pokorná Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět NOVÝ SERIÁL ČT DOKTOR MARTIN ZAČÍNÁ DNES! Páteční obrazovky oživí nový seriál Doktor Martin, jehož příběh se odehrává v kouzelném prostředí Beskyd. Natáčení nebylo vždycky tak idylické, jak se na první pohled jeví. V Beskydech totiž dokáže pořádně »lejt«. „Jdu se učit texty, to jen tak nepřejde,“ konstatoval skepticky s pohledem na provazy deště Miroslav Donutil a zmizel ve svém karavanu. A hodiny letěly… SVATEBNÍ PAUZA Když už se nebe jakž takž vyčistilo a všichni byli připravení k natáčení dalších záběrů, zničehonic přijela na náves Velkých Karlovic, které v seriálu hrají městečko Protějov, opravdová svatba. Kostelní zvony se rozezněly, auta troubila na celé město a filmařům nezbylo než zase čekat. Tak alespoň novopečené mladé paní a ženichovi pořádně zatleskali. A když svatebčané odjeli hodovat, pro změnu se dalo do deště. „Celou dobu tu bylo hezky, jen jste přijeli z Prahy, tak začalo,“ ak to začanaši zavtipkovala na naši adresu produkční Magda. DRAMATICKÝ ČUNDR Ale protože čeští filmaři si vždycky nějak poradí, mohli sledovat slev příběh, který v televizi už brzy uvidíme. Místní policajt Tomáš Topinka ( Robert Mikluš) slaví zásnuby s Julií (Petra Polnišová) a poprosí doktora Martina (Miroslav Donutil), zda da by mu nešel za svědka. Ten bez mrknutí oka okamžitě odmítne. Roli svědka tak přijme Miloš Brázda (Tomáš Měcháček), který je ženichem donucen jít na netradiční rozlučku se svobodou. Je pojatá jako čundrácký výlet do lesa a divočiny. Jenže během jejich výpravy se stane nehoda a Topinkovi jde o život. Doktor Elinger ho (jak jinak!) zachrání. NEDOBYTNÁ ČVANČAROVÁ Zejména divačky zajímá, jak dopadne vztah mezi místní učitelkou Lídou (Jitka Čvančarová) a doktorem. Učitelka má totiž přítele Dana. „Tak napůl s ním chodím, známe se Prahy, e už z Prahy hy, ze školy. Přijel do o Protějova za maminkou, kterou hraje Emilka Vašáryová. A tak jsme sice jakoby akookní spolu, ale doktor Martin mi není úplně lhostejný. Hodně ho před mísními obhajuji a snažím se mu pomáhat. Jak o ale dopadne, neprozradím,“ usmívá se tajemně Jitka. UTRPENÍ MILOVNÍKŮ KLOBÁS Někdy se z natáčení stane opravdové utrpení. Ne, nebylo to při žádných kaskadérských scénách, ale při točení soutěže v pojídání klobás. Na plac přijela pojízdná prodejna uzenin a všechny rekvizity byly pravé. Vonělo to široko daleko, jenže jíst se nesmělo! Doktor Elinger totiž místnímu řezníkovi zakázal vyrábět uzeniny, protože se obává rozšíření průjmové nákazy. A tak Miroslav Donutil bez milosti a po několika větách ze scénáře všechny ty voňavé dobroty vyhazuje do odpadkového pytle. Při dalším záběru se zase vyndaly a jelo se znovu… Milovníkům klobás puká srdce. Když došlo na detailní záběr na Norberta Lichého, který hraje je místníh místního instalatéra a borce v pojídán pojídání klobás, okřikne ho režisér: žisér: „Neukusuj si té klobásy!“ sy!“ „On už to nemohl vydržet,“ drž směje se Donutil, k který má před sebou ještě t půl dne natáčení. No a my běžíme do místního krámu na klobásu…

Foto autor| Foto: Jan Tůma Foto popis| LUKÁŠ LATINÁK jako architekt Dan Lipovský Foto popis| PETRA POLNIŠOVÁ Á jako nevěsta Julie Juliie Foto popis| Tomáš Měcháček s Gábinou Marcinkovou si k sobě v seriálu najdou cestu. Foto popis| Soutěž v pojídání klobás, která se znelíbí doktorovi... Foto popis| ...a za každou cenu, včetně jejich likvidace, se snaží soutěži zabránit. Foto popis| Natáčení v Beskydech je okouzlující, jen se občas musí čekat... Foto popis| ...kvůli dešti... Foto popis| ...a třeba i svatbě a zvonícímu kostelu. Foto popis| MIROSLAV DONUTIL jako doktor Martin Foto popis| JITKA ČVANČAROVÁ jako učitelka Lída Klasnová Foto popis| ROBERT MIKLUŠ jako policista Tomáš Topinka Foto popis| Doktor Martin zdědí nejen ordinaci, ale i psa Píďu po původním lékaři. Foto popis| Okouzlující, nezadaná femme fatale, která v doktorovi najde zalíbení. Jeho zvláštní chování jim ale bude velkou překážkou. Foto popis| Když se rozlučka se svobodou nepovede, zasahuje lékař.

Blesk pro ženy Čtenářka Lenka (28): 10 kilo DOLE díky SYROVÉ stravě 7.9.2015 Blesk pro ženy str. 28 MICHAELA ČAPKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Problémy s atopickým ekzémem ji přiměly k radikální změně životního stylu. Díky přísné raw (syrové) dietě a józe nad ním vyhrála a ještě ZA ROK ZTRATILA 10 KG NA VÁZE. Osmadvacetiletá Lenka si prošla v životě své. Se zdravím byla dost na štíru. „Všechno začalo mým psychickým zhroucením v osmnácti letech. Bylo to zlé, ale tuhle událost vnímám zpětně jako stěžejní, protože díky ní jsem zjistila, že nikdo jiný než já sama mi nepomůže,“ přiznává Lenka. V jejím životě nezůstal kámen na kameni. Důvodem Lenčina hubnutí nebylo jen zbavit se kilogramů navíc, ale také se uzdravit, neboť odmalička trpěla atopickým ekzémem a s věkem se jí kupily i další zdravotní komplikace. „První zásadní zvrat přišel v momentě, kdy jsem dostala do rukou knihu paní Antonie Mačingové Zhubněte jednou provždy. Prakticky stačilo ji prolistovat a hned jsem věděla, že do toho jdu a se svou stravou něco udělám,“ vzpomíná Lenka. Ke klasické stravě se už nikdy nevrátila. SPÁSNÁ JÓGA Důležitou roli při jejím hubnutí sehrála i jóga. „Poprvé jsem se s ní setkala v květnu 2013, tedy ještě před začátkem své hubnoucí cesty. Bylo to pro mě stejně klíčové jako seznámení s raw food zhruba rok poté. Cítila jsem potřebu zkusit něco nového, tak jsem jela na návrh kamarádky na jóga detox víkend a zamilovala se do ní. Asi na to byl ten správný čas,“ popisuje Lenka. Po víkendovém semináři hormonální jógové terapie věděla s jistotou, že jógu zařadí do svého každodenního života. NÁVŠTĚVA CENTRA ZDRAVÍ ROZHODLA Jednou z posledních zásadních událostí, která ovlivnila její hubnutí, byla návštěva brněnského Centra zdraví. Stravovala se v té době už celkem „racionálně“. Pila ovocné šťávy, z pečiva jedla jen žitný chleba z kvásku, hodně ovoce a zeleniny, luštěniny, maso minimálně a ryby asi jednou za 3 týdny. Vysadila přirozeně uzeniny i mléčné výrobky, sladkosti a také alkohol. V jejím jídelníčku nechyběly ani zelené potraviny jako ječmen a chlorella. Byla proto velmi překvapená, když naměřené údaje vykazovaly, že je na tom zdravotně dost špatně. A proto začala hledat příčinu.

TĚLO MI NIČILY TĚŽKÉ KOVY „Dozvěděla jsem se, důvodem některých mých zdravotních problémů, například ekzému, je přítomnost těžkých kovů v organismu. Dostala jsem doporučení, že mám jíst co nejvíce čerstvé (živé, syrové) stravy, žádné maso ani ryby (pro období detoxikace striktně). Tím se odstartoval můj přechod na raw food a hluboká detoxikace za účelem zbavení se kovů, parazitů, chemikálií, odkyselení se a alkalizace organismu,“ popisuje čtenářka. Začala si také psát detoxikační deník, což každému vřele doporučuje. Za rok, který věnovala své psychické i fyzické očistě, se jí podařilo se rozloučit s deseti kilogramy váhy (zejména tuků) a nabrala spoustu svaloviny, což je vidět na fotografiích mapujících její roční snahu. Pro udržení váhy a dobré psychické pohody pokračuje Lenka dál ve svém oblíbeném stravovacím režimu. Co je RAW FOOD? Jde o způsob stravování, kdy se všechny potraviny (jídlo i pití) konzumují v co nejpůvodnější podobě. Potraviny se jedí syrové a čerstvé nebo ohřáté či usušené do 42-45 °C, případné naklíčené, čerstvě pomleté, mixované, odšťavněné, nastrouhané, nakrájené a podobně. Pokud potraviny potřebujete uchovávat delší dobu, třeba jako zásoby na zimu, pak se zmrazí anebo usuší do teploty 42-45 °C. Při syrové stravě nekonzumujete nic vařeného, pečeného, smaženého, grilovaného, fritovaného. Nezatěžujete své tělo žádnými chemickými přídavnými látkami, „éčky“, barvivy, konzervanty, umělými sladidly ani bílým cukrem. Nejlepší potravou je tedy přirozená strava, která nebyla podrobena denaturalizaci jakéhokoli druhu. Lenčin jídelníček RÁNO PO PROBUZENÍ Teplá voda s grepovou šťávou Mladý ječmen či ormus ve vodě Fresh juice nebo zelené smoothie Cca 355 kJ DOPOLEDNE (mezi 7. - 9. hod.) Alveo nápoj bylinný Pohanková kaše Cca 1550 kJ OBĚD (mezi 13. - 14. hod.) Salát z rukoly a polníčku Pohankový domácí sušený chléb Mátový čaj Cca 2260 kJ SVAČINA (kolem 16. hod.) Fresh ( např. mrkev+řepa+celer) Lifebar tyčinka (fíková BIO) Cca 840 kJ VEČEŘE (mezi 18. - 20. hod.) Dýňová polévka Mungo klíčky Dýňové semínko Konopný olej Pohankové krekry Cca 1250 kJ Slunečnicová pomazánka BUDETE POTŘEBOVAT: * 160 g slunečnicových semínek * 25 g sušených rajčat * 25 g čerstvých rajčat * 1 lžičku bylinkové soli * 1 stroužek česneku * 150-200 ml vody * 1 lžičku prášku ze šťávy mladého ječmene * bylinky (čerstvé nebo sušené) PŘÍPRAVA: Rozmixujte slunečnicová semínka, sušená i čerstvá rajčata, sůl, česnek a vodu. Pokud se vám pomazánka nezdá dostatečně jemná, přidejte ještě trochu vody. Nutriční hodnotu zvýšíte přidáním prášku ze šťávy mladého ječmene. Tato pomazánka může sloužit jako základ nekonečně dalším variacím. S chutí můžete čarovat přidáním různých bylinek, skvělá je například bazalka nebo pažitka. Na co si DÁT POZOR? R? Radí Tereza Havrlandová, odbornice na raw food a zakladatelka Lifefoodu „Raw veganská nebo také živá strava“ je báječná věc. I mně ovšem chvíli trvalo, než jsem si v rámci tohoto výživového směru našla tu správnou cestu. V začátcích nvs jsem se potýkala zejména js s otázkou příjmu kvalitních bílkovin. Ideálním zdrojem proteinu s dokonalou a bohatou skladbou aminokyselin bph je zelené listí, brukvovitá li zelenina nebo mořské řasy. z Denní dávka, kterou tělo potřebuje, je ale velká (minimálně 250 g, u sportovců až 500 g) a získat dostatek kvalitní zeleniny v takovém Dpnak množství v každém ročním období není lehké. Proto doporučuji speciální raw proteinové směsi se super potravinami. Nejenže skvěle chutnají, ale také dodají tělu tu nejpřirozenější bílkovinu, jakou lze z přírody získat. Jejich důležitou vlastností je, že vám pomůžou s hubnutím a zároveň zajistí potřebnou svalotvorbu. Vyšší objem svalové hmoty jednak nahradí část tělesného tuku a také vede ke zrychlení metabolismu a vyšší energetické náročnosti (ke spalování více kalorií). Foto popis| Předtím, výška 163 cm, váha 61 kg Foto popis| Potom Foto autor| Foto: archiv čtenářky, Shutterstock.com, Thinkstock.com, Stockfood.cz

blesk.cz Zemědělci v Bruselu vášnivě demonstrují kvůli mléku. Embargo trápí i Čechy

7.9.2015

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kvůli ruskému embargu přišli čeští výrobci a exportéři mléka přímo o miliardu korun, nepřímé ztráty pak prý budou ještě vyšší. Situací na mléčném trhu v EU se proto vyrazil zabývat do Bruselu i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Čekala tam na něj pořádně vypjatá atmosféra, ve které vzduchem létala vajíčka, hořela sláma a traktory zastavily dopravu. Zemědělci z EU se totiž vydali do Bruselu protestovat. Kvůli miliardové ztrátě českých výrobců a vývozců požaduje Agrární komora (AK) spolu s Potravinářskou komorou (PK) větší finanční podporu od EU i českého ministerstva zemědělství, vedle toho pak i podporu exportu mléčných produktů do zemí mimo Unii. Na pondělní tiskové konferenci to řekl programový ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna. Nepřímé ztráty dané poklesem výkupních cen budou podle komory daleko větší. Cena, za kterou zemědělci mléko prodávají do mlékáren, klesla podle komory meziročně o čtvrtinu. V srpnu se prý pohybovala pod sedmi korunami za litr, tedy pod výrobními náklady. Podle viceprezidenta Agrární komory Leoše Říhy se současní chovatelé chovají spíše jako "srdcaři" než s ekonomickým rozmyslem. Za pokles cen mléka a mléčných výrobků podle potravinářů nesou vinu i obchodní řetězce, které chtějí od mlékáren a zemědělců co nejnižší cenu. Řetězce se hájí, že také snižují prodejní ceny a že se snaží vyjít vstříc zákazníkům. Navíc podle nich mají větší vliv na výkupní cenu mléka zpracovatelé. Pokud se situace nezmění, může podle komory dojít k případnému snížení počtu dojnic, které produkují mimo mléka také chlévskou mrvu, která se následně vrací do půdy a zvyšuje její úrodnost. Hrozí tak i pokles úrodnosti. Vášnivý protest unijních zemědělců: Vajíčka i hořící sláma Krize s padajícími cenami mléka se netýká jen Česka, mléka je v důsledku ruského embarga na dovoz potravin nadbytek na celém evropském trhu. Ministerstvo zemědělství proto situaci řeší i na evropské úrovni, v pondělí proto jedná ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Bruselu se svými rezortními kolegy. Zahájení jednání doprovodily vášnivé protesty evropských zemědělců a chovatelů skotu, kteří do Bruselu vyrazili se svými traktory, ale také vyzbrojení vajíčky, jež házeli po pořádkových jednotkách. V ulicích belgické metropole pak vzplály i balíky slámy. Zemědělci se několikrát dokonce s traktory pokoušeli prorazit policejní zátarasy. Na protesty do okolí sídla Evropské komise a budovy Rady EU vyrazilo několik tisícovek zemědělců z různých evropských zemí. Protesty svolala European Milk Board (EMB). Hlavním požadavkem je snaha dorovnat ceny mléka na hodnotu výrobních nákladů. A také zajištění způsobu, jak financovat dobrovolné omezení výroby mléka. EU totiž na jaře zrušila kvóty na mléko, které platily od 80. let 20. století. Farmáři tak mohou nyní produkovat mléka, kolik uznají za vhodné. Jenže spolu s ruským embargem se to značně podepsalo na cenách mléka. Ruské embargo trvá dál I samotné ruské embargo však nadále trápí (nejen) české výrobce a vývozce. Rusko vyhlásilo embargo jako odpověď na sankce EU a USA během loňského léta, přímé odhady škody pro mlékárenský průmysl již tehdy podle prezidenta Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana činily 300-400 milionů korun. Na sankčním seznamu figurují kromě mléka a mléčných výrobků také ovoce, zelenina, maso, drůbež či ryby. Ruský prezident Vladimir Putin pak letos v červnu prodloužil embargo o rok. Po ministrovi Jurečkovi proto Komora požaduje schválení nového dotačního programu na podporu mléka. Agrárníci chtějí ale i další dotace na zlepšování kvality půdy či urychlení spouštění programů, které má již ministerstvo připravené, například ohledně podpory kvalitního mléka.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/341604/zeme...truji-kvuli-mleku-embargo-trapi-i-cechy

Evropská komise mléčnou krizi neřeší. Vykupujte přebytky, vzkazuje Jurečka 8.9.2015

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 500 milionů eur, tedy přes 13,5 miliardy korun, chce Evropská unie napumpovat do řešení krize kolem výkupu mléka. Ta je způsobena jak ruským embargem, tak nadbytečnou evropskou produkcí. Konkrétní kroky ale podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na včerejším bruselském jednání nezazněly. Například stále není jasné, jak by se peníze mezi země rozdělily. Řekl to v pořadu České televize Události, komentáře. I když to na pultech českých obchodů a supermarketů není příliš vidět, ceny mléka oproti loňsku klesly až o 25 procent. Při nákupu ale na mléčných výrobcích ušetříte průměrně 10 procent. Na rozdílu cen tedy převážně profitují pouze obchodníci. Čeští mlékaři se ale bouří a i oni byli mezi včerejšími protestujícími v Bruselu. Házení vajec a zapalování slámy v centru belgické metropole se ale podle České televize neúčastnili. „Myslím si, že zemědělci takto dali najevo tu situaci, kterou dneska prožívají, že to bylo v pořádku,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dílčí kroky podle něj jednání přineslo, konkrétní výsledky ale ne. „Bude ještě důležité příští týden, nebo, řekněme, 10 dnů, aby se to dotáhlo do zdárného konce,“ dodal. Evropská unie chce mlékařům vyplatit více než 13,5 miliardy korun. Odkud se peníze vezmou nebo jakým způsobem se budou rozdělovat, ale zatím nikdo neví. Podle šéfa Potravinářské komory Miroslava Tomana je navíc částka zanedbatelná ve srovnání s tím, jaké škody zemědělce čekají například kvůli ruskému potravinovému embargu. „Není to pakatel a pojďme si říct, že to je 500 milionů euro s tím, že škody způsobené nejen sankcemi na Rusko jsou v Evropě 5,5 miliardy euro. To znamená, 5,5 miliardy euro škody v celé Evropě a dát na to 500 milionů euro, mi přijde trošku nepatřičné,“ tvrdí Toman. V řešení pro mlékaře kritické situace ale zatím není zahrnut výkup nadbytečné produkce. O to usilovala řada ministrů napříč EU, včetně Jurečky. Zatím ale marně. A omezit produkci, která je v tuto chvíli nadbytečná? Ani to podle českého ministra zemědělství není prozíravá varianta, protože počet lidí ve světě roste. „Poptávka poroste a my přece teď kvůli nějaké situaci, která může trvat rok a půl, nezrušíme chovy v České republice, nepřipravíme lidi o pracovní místa, protože ten potenciál budoucího vývozu tady je,“ odmítá variantu Jurečka. Možnost vybíjení stád odmítá i Toman, mělo by to podle něj dalekosáhlé důsledky například i na hnojení polí. Společný boj proti vysokým maržím? Marian Jurečka připustil, že se zvýšenými maržemi obchodníků právě v souvislosti se snižováním cen mléka je potřeba bojovat. Je tak podle něj možné, že vznikne společný zákon Evropské unie, která bude trh v tomto směru regulovat. Česko už ale zákon o významné tržní síle má, aktuálně je pod drobnohledem poslanců, kteří o něm budou podruhé jednat příští týden.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/341775/evro...esi-vykupujte-prebytky-vzkazuje-jurecka

businessinfo.cz Uzbekistán zvedá od 1.9.2015 cla na řadu položek dováženého zboží 3.9.2015

businessinfo.cz str. 0 Uzbekistán

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země: Uzbekistán Datum zveřejnění: 01.09.2015 Zdroj: Velvyslanectví ČR v Taškentu Od 1. září 2015 jsou při dovozech do Uzbekistánu aplikována nová dovozní cla a sazby spotřební daně na řadu položek, z nichž převážnou většinu představuje zemědělské a potravinářské zboží. Nejvýznamnější zvýšení tarifů se bude týkat masných výrobků (vepřové maso a droby HS 02032955 a 02064900, drůbeží maso a droby HS 0207), na které je zaváděno 30% dovozní clo, minimálně však 1 USD/kg. Obdobně je 30% sazbou za podmínky min. 1 USD/kg zatížen dovoz mléka a smetany v pevné formě (HS 04021019). Ve většině případů se jedná až o zdvojnásobení dovozních cel oproti dřívějšku. Obdobně byly (pokud jde o zemědělské a potravinářské výrobky) zvýšením celních tarifů zasaženy dovozy jablek, hrušek, mandlí, lískových ořechů, pistácií a ořechů (toto opatření zasáhne hlavně dovozce ze sousedního Kyrgyzstánu a Tádžikistánu), ale rovněž řada položek spadajících pod nomenklatury cukr a cukrovinky (HS 17), přípravky z obilí (HS 17), potravinové přípravky (HS 21), výtažky, taniny, barvy, pigmenty, laky tmely (HS 32), mýdlo, přípravky prací, mazací, leštící a jiné (HS 34), látky albuminoidní, škroby, klihy, enzymy (HS 35), plasty a výrobky z nich (HS 39), kaučuk a výrobky z něj (HS 40), ale rovněž oděvy a oděvní doplňky (HS 61 a 62) a další. Úplný výčet nově zavedených sazeb dovozních cel a spotřební daně je v příloze v ruštině. Souborové přílohy Tarify UZ 01 09 2015.doc (543,5 kB)

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/u...1-9-2015-cla-na-radu-polozek-68448.html

Informace o prezentaci výrobců stavební a potravinářské produkce pro mongolské importéry 7.9.2015 businessinfo.cz str. 0 Mongolsko Zastupitelský úřad České republiky Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ve dnech 5. a 6. října 2015 se v Ulánbátaru v Mongolsku uskuteční prezentace stavební a potravinářské produkce. Projekt bude realizován formou prezentací pro zástupce významných velkoobchodních firem, maloobchodních řetězců, developerů, stavebních firem a bytových architektů. Cílem projektu je podpořit úsilí českých společností – výrobců stavebních materiálů a interiérového vybavení (sanitární keramika, vodovodní baterie, topení, vstupní a interiérové dveře, užitkové a dekorativní sklo, osvětlení, apod.) a výrobců potravin a nápojů (trvanlivé uzeniny, konzervované

potraviny, cukrovinky, nealko i alko nápoje, apod.) o vstup na mongolský trh. Zastoupení výše zmíněné české produkce je v maloobchodní síti Mongolska velmi omezené a neodpovídá možnostem českých výrobců. Tradiční česká produkce je celé řadě mongolských spotřebitelů velmi dobře známa díky jejich dlouhodobým studijním i pracovním pobytům v Československu či v ČR. Tahle referenční skupina může pomoci českým výrobcům v budování povědomí o své produkci na místním trhu. Pro klíčové subjekty bude prezentace probíhat na individuální bázi, tedy s účastí jen zástupců příslušné firmy. Pro zástupce menších obchodníků bude organizována společná prezentace ve vybraných prostorách. Na prezentace budou pozváni i představitelé přepravních a dalších servisních organizací (logistika, spedice, apod.). Projekt bude preferovat individuální přístup ke klíčovým potenciálním partnerům. České firmy tak budou moci nejen prezentovat své produktové portfolio, ale hlavně budou moci jednat o konkrétních podmínkách případné obchodní spolupráce. Organizační náležitosti Akce se koná od pondělí 5. 10. do úterý 6. 10. 2015. Projekt je realizován Velvyslanectvím ČR v Mongolsku jako projekt ekonomické diplomacie s finanční podporou Ministerstva zahraničních věcí ČR. Velvyslanectví zajistí partnery k jednání, jednací prostory, tlumočení, místní transfery. Ubytování doporučujeme v hotelu Best Western Premier Tuushin, který se nachází vedle hlavního ulánbátarského náměstí. ZÚ má speciální slevu, cena jednolůžkového pokoje tak činí cca 120 EUR. V bezprostřední blízkosti tohoto hotelu je i hotel Ulánbátar, kde se slevou ZÚ činí cena jednolůžkového pokoje cca 60 EUR. Hotel je však starší a ne tak komfortní jako Best Western. ZÚ dle požadavku zajistí rezervaci ubytování. Doporučené letecké spojení – Aeroflot: Praha – Moskva – Ulánbátar: odlet v neděli 4. 10. 2015, přílet v pondělí v 6:00 Ulánbátar – Moskva – Praha: odlet ve středu 7. 10. 2015 v 7:10 Prosíme zájemce o účast na prezentacích o zaslání stručného profilu firmy a kontaktních údajů zástupce společnosti v českém jazyce do 11. září 2015. Kontaktní osoba: Ladislav Horák Vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Mongolsku tel.: +976 11 321886 mobil: +976 99 10 00 85 email: mailto:[email protected], mailto:[email protected] web: http://www.mzv.cz/ulaanbaatar Další informace ekonomicko-obchodního charakteru z teritoria: Souhrnná teritoriální informace na webu BusinessInfo.cz nebo na stránkách Velvyslanectví ČR v Mongolsku Informaci o tendrech, obchodních nabídkách a kontakty na řadu firem z různých odvětví – Mongolian Business Database Příloha ke stažení: Mongolské importy vybrané produkce dle HS klasifikace (23 kB) Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ulánbátaru (Mongolsko).

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/i...ukce-pro-mongolske-importery-68564.html

byznys.ihned.cz Českým mlékařům způsobily ruské sankce miliardovou ztrátu. Mléka je nadbytek v celé Evropě 7.9.2015

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz rum, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Agrární a Potravinářská komora chtějí od ministerstva zemědělství i Evropské unie větší finanční podporu pro české mlékaře. Ruské embargo dává tratit výrobcům i exportérům mléka po celé Evropě, ti čeští kvůli němu přišli o miliardu korun. Zemědělci v srpnu prodávali mléko pod výrobními náklady. Ruské embargo způsobilo tuzemským výrobcům a exportérům mléka přímou finanční ztrátu ve výši miliardy korun. Agrární komora (AK) spolu s Potravinářskou komorou (PK) proto požaduje od Evropské unie i českého ministerstva zemědělství větší finanční podporu, ale i podporu exportu mléčných produktů do zemí mimo Evropskou unii. Na pondělní tiskové konferenci to řekl programový ředitel PK ČR Miroslav Koberna. Nepřímé ztráty dané poklesem výkupních cen budou podle komory daleko větší. Podle agrárníků by případný pokles stavů českých dojnic způsobil i škody půdě, do které by se nevracel dostatek organické hmoty. Cena, za kterou zemědělci mléko prodávají do mlékáren, klesla podle komory meziročně o čtvrtinu. V srpnu se podle komory pohybovala pod sedmi korunami za litr, tedy pod výrobními náklady. Podle viceprezidenta Agrární komory Leoše Říhy se současní chovatelé chovají spíše jako "srdcaři" než s ekonomickým rozmyslem. Pokud se situace nezmění, může podle komory dojít k případnému snížení počtu dojnic, které produkují mimo mléka i chlévskou mrvu, která se následně vrací do půdy a zvyšuje její úrodnost. Stát připlatí výrobcům mléka. Chce jim tak pomoct z krize, kterou začaly evropské sankce - čtěte ZDE Komora po ministru Marianovi Jurečkovi (KDU-ČSL) požaduje schválení nového dotačního programu na podporu mléka na pokrytí nákladů na vedení evidence zvířat nebo zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu. Agrárníci chtějí i další dotace na zlepšování kvality půdy či urychlení spouštění programů, které má již ministerstvo připravené, například ohledně podpory kvalitního mléka. Tisíce farmářů se bouří při jednání ministrů v Bruselu Navíc si komora přeje, aby vláda do konce září schválila změnu zákona, kterou by mohli farmáři využívat tzv. "zelenou naftu" i v oborech živočišné výroby. Předložit by ji mělo ministerstvo zemědělství. Krize s padajícími cenami mléka se netýká jen ČR, mléka je v důsledku ruského embarga na dovoz potravin a zrušení mléčných kvót nadbytek na celém evropském trhu. Ministerstvo zemědělství proto situaci řeší i na evropské úrovni, v pondělí jednal ministr zemědělství Jurečka v Bruselu se svými resortními kolegy. Před Evropskou komisí se kvůli jednání sešly tisíce protestujících farmářů. Několikrát se pokusili traktory prorazit policejní zátarasy, na ulicích zapalují ohně a pneumatiky. Žádají spuštění krizového programu, který by omezil množství mléka na evropském trhu. Farmers protest *brussels *farmaction overview pic.twitter.com/7EmwI9plLN— Ben Borges

(@benborges_) September 7, 2015 Evropský komisař pro zemědělství Phil Hogan zatím požadavkům výrobců a dodavatelů mléka odolával. Protesty už začátkem léta uspořádali farmáři ve Francii a Belgii. "Nebudeme měnit kvóty. Stále máme velké příležitosti na jiných trzích, hlavně v Asii a Africe," řekl Hogan serveru Euronews směrem k padajícím cenám mléka a vepřového masa. "Kolísání cen se však nevyhneme, na což upozorňuji už od listopadu 2014, kdy jsem se stal eurokomisařem," dodal. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Dotace na mléko do škol se zvednou Kvůli poklesu cen mléčných výrobků v tuzemsku i zahraničí klesl zisk i olomoucké mlékárně Olma pod holdingem Agrofert Andreje Babiše. Loni jí zisk propadl takřka o čtvrtinu, na 140,5 milionu korun. Tržby však meziročně zvýšila o tři procenta na rekordní 3,457 miliardy korun. V pondělí také Státní zemědělský intervenční fond uvedl, že dotace na mléčné výrobky pro školáky letos mírně vzrostou na 60,5 milionu korun. Z toho 12 milionů korun půjde z evropských zdrojů, zbytek z českého rozpočtu.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64564410-ces...-ztratu-mleka-je-nadbytek-v-cele-evrope

ČRo - radiozurnal.cz Miroslav Toman nejen o mléčné krizi: Obchodní řetězce způsobují víc škody než užitku ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / dvacetminut Jan Pokorný,Šárka Ševčíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

7.9.2015

zpět Agrární komora ČR mluví o mléčné krizi, ruské embargo podle ní způsobilo až miliardovou ztrátu českým zemědělcům. Ty nejvíce trápí ceny mléka, které se prý pohybují pod výrobními náklady. Podle slov Miroslava Tomana, prezidenta Agrární a Potravinářské komory ČR, vyprodukují čeští zemědělci asi 3 miliardy litrů mléka. „Spotřeba a produkce by byly vyrovnané, kdyby se sem velká část mléčných výrobků nedovážela,“ domnívá se. Jak upozorňuje, tak právě dovoz způsobuje problém českých zemědělců, kteří tak stojí před otázkou, co s vyprodukovaným mlékem. Podle Miroslava Tomana je třeba ohlídat vnitřní trh. „Je zbytečné sem vozit věci, které umíme vyrobit,“ konstatuje.Vliv má podle něj například propagace rakouských výrobků, do které „jdou miliardy eur, kdežto do propagace českých 250 milionů korun, a to včetně DPH“. Situaci na našem trhu navíc ovlivňuje také velká koncentrace obchodních řetězců. „Způsobují více škody než užitku,“ myslí si Miroslav Toman.Proč jsou v Německu potraviny lepší než v Česku? Jde o honbu za ziskem, říká Miroslav TomanMáme pozitivní vztahy s Billou, která prodává regionální výrobky. Pak jsou řetězce, kde nenajdete prakticky žádné české zboží. Když půjdu do Kauflandu nebo Aholdu, převažují tam výrobky ze zahraničí,“ přibližuje Miroslav Toman a dodává: „Musím říct, že nejhorší obchodní podmínky má Lidl a Kaufland.„Český výrobce se snaží prodat za co nejvyšší cenu v co nejvyšší kvalitě. Obchodní řetězce nakupují za co nejnižší cenu a kvalita je na druhém místě,“ popisuje a prozrazuje i obchodní přirážky, které se pohybují mezi 40 % u másla až po 180 % u tvarohových krémů.Společná zemědělská politika Evropské unie podle jeho slov funguje jen částečně, protože každá země si určuje, co podpoří a co ne. „Co se týče ochrany domácího trhu, je to otázka osobní statečnosti ministra zemědělství,“ tvrdí.Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku. Cokoliv Jurečka udělá pro zemědělce, zároveň dělá pro

Babiše? Takové zkratky mne unavují, namítá ministrMiroslav Kalousek o biopalivech: Je to tunelování rozpočtů. Továrník Babiš napsal zákon a protlačil ho vládou


ČRo Plus Závislost zemědělců na evropských dotacích 7.9.2015

ČRo Plus str. 1 19:10 Radiofórum

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer. Jak víte ze zpráv, francouzští zemědělci ve čtvrtek obsadili svými traktory Paříž. Dnes jsou jich z celé Evropy tisíce v Bruselu, kde před budovami Evropské komise a Rady Evropy protestují proti nízkým výkupním cenám mléka i dalších produktů. Požadují intervence od unijních ministrů zemědělství, kteří na svém dnešním jednání současně hledali řešení. Evropská komise navrhla balík podpory farmářům ve výši pěti set milionů eur. Ale podle ministrů jednotlivých zemí je návod zatím příliš obecný. Česká Agrární a Potravinářská komora zesílily tlak. V souvislosti s ruským embargem prý přišli naši zemědělci o miliardu. A v srpnu se mléko prodávalo pod výrobními náklady. Komory chtějí podporu exportu do zemí mimo Evropskou unii a vyšší finanční pomoc. Je nutná? Mají se zvyšovat dotace? Nepřinášejí více škod, nežli užitku? Při poslechu Radiofóra vás vítá Lucie Vopálenská. 221552755 je telefonní číslo k nám do studia. Za chvíli přivítáme vaše názory či dotazy. V tuto chvíli zdravím své dnešní hosty, kterými jsou ve studiu agrární analytik Petr Havel. Hezký podvečer. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Dobrý večer všem. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A po telefonu zdravím zástupce producentů, pana Josefa Kubiše, farmáře z Agro Jesenice. Hezký večer. Josef KUBIŠ, zástupce producentů, farmář Agro Jesenice -------------------Dobrý večer. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Fajn, že se slyšíme. A zdravím také našeho posluchače, pana Pavla Michala. Díky, že jste si oba udělali čas. Dobrý večer. Pavel MICHAL -------------------Dobrý den. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Tak, pánové, evropští zemědělci se bez dotací patrně neobejdou, nikdo je nezruší a zrušit by se musely všude, což není realistické, ale ptám se na úvod, zda jsou dobře nastavené, zda nepřinášejí více škod, nežli užitku. Pane Havle, jaký na to máte názor? Petr HAVEL, agrární analytik

-------------------No, tak já bych prvé řadě řekl, že nejenom evropští zemědělci jsou na dotacích závislí, je to skutečně na celém světě a otázka, zdali je zrušit nebo nějak nasměrovat, se řeší od konce druhé světové války, takže ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Počkejte, řekl jste na celém světě, na celém světě asi ne? Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Je to naprosto tak. Dokonce jsou teritoria, které dotují své zemědělce daleko víc ještě než Evropská unie a jenom uvnitř Evropy, třeba Norsko, které není členem Evropské unie, dotuje své země víc než členské země Evropské unie. Takže Evropa s tím asi nic nenadělá. Dotace prostě budou a skutečně ten základní problém je, jak je nasměrovat tak, aby pokud možno vůbec neškodily, nebo málo škodily a přinášely nějaký užitek. A na tu úvodní otázku, zdali jsou nastaveny dobře nebo špatně, no, nepochybně jsou nastaveny špatně, a to jak na té celoevropské úrovni, to znamená, ty základní rámce pro veškeré evropské zemědělce, tak samozřejmě potom v tom detailu i na té české úrovni. A mimochodem ta problematika s cenami mléka je jedním z důsledků toho, že jsou ty dotace nastavené nesprávně, protože oni vlastně de facto pomáhají takzvané rostlinné produkci, což je jako obilí, řepka a tak dále, ale nejsou zas tak moc směrované na živočišnou produkci, což je právě například mléko. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------K tomu se samozřejmě dostaneme, ono teď by se ty dotace možná měly zvyšovat, je otázkou, zda je to tedy dobrý nápad. Ale vidíte také problém v tom třeba, že každá země si své chovatele podporuje vlastně po svém, myslím v rámci unijního trhu, ale trh je volný? Je to taky problém? Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Je to tak. Skutečně, ono, on je volný teprve de facto od dubna letošního roku, protože do dubna letošního roku platily mléčné kvóty, to znamená, tam byla regulace a zase, jak na úrovni jednotlivých členských zemí, tak pak na úrovni jednotlivých producentů, v podstatě to znamenalo, že nešlo, nebo bylo de facto zakázáno vyrábět víc než byla tak kvóta, nebo dalo se vyrábět víc než byla kvóta, ale to se nevyplatilo, protože za překročení kvóty byly sankce, které de facto vlastně znemožňovaly nějakou expanzi, což bylo docela kontraproduktivní, protože samozřejmě systém kvót udržoval jakousi unifikační linii, prostě produkci mléka a nedával možnost těm lepším nebo konkurenceschopnějším, prostě zajímavějším producentům k expanzi, protože všichni měli všechno dáno. Teď je skutečně se dá říct liberální trh, ale téměř, ono taky dlouze se diskutovalo o těch kvótách a jestli je vůbec zrušit, protože se celkem předpokládalo, že v okamžiku, kdy se kvóty zruší, tak nastane nějaké pnutí na tom evropském trhu, víceméně je to jakési nové přerozdělení toho evropského trhu v rámci jednotlivých zemí a tam samozřejmě teď bude pro všechny těžké do toho teda ještě to ruské embargo, o kterém se hovoří, ale které se podle mě přeceňuje minimálně z pohledu České republiky. Já myslím, že základ je v těch kvótách. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Rozebereme to ještě. Já se nyní obracím na hosty po telefonní lince. Pane Michale, jaký vy máte obecně na úvod, abychom začali vztah k dotacím v zemědělství a třeba i právě v mlékárenském průmyslu, jak to vidíte? Pavel MICHAL -------------------Pokud já vím a rád bych odbornější zkušenosti, tak dotace vznikly jako řešení nějaké nouzové situace nějakým nouzovým způsobem, sebrat peníze a dát je někam je takové jakoby pro mne válečné /nesrozumitelné/, protože tok peněz by měl fungovat vlastně opačně, měly by být věci produktivní, věci prosperující, na místo toho udržovat něco, co třeba bude v takovémto tvaru udržovat netřeba. Rovnou řeknu ten negativní výpadek likvidace krajiny, protože nikoliv zemědělská produkce, mimo dobu války tedy, ale krajina, prostředí má dnes cenu, má dnes hodnotu. A toto nějak vyvážet s

dotacemi jde dost obtížně, s dotacemi na produkci, nemyslím třeba na zkvalitnění půdy. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Rozumím. A jaký názor má farmář Josef Kubiš. Pane Kubiši, vy jste přímo producent mlékárenských výrobků, jestli se nepletu, tak povězte, jak je třeba možné, že prodej mléka se dostal pod výrobní náklady, že ta cena mléka je pod výrobními náklady, to naprosto odporuje selskému rozumu a principu dobrého nebo udržitelného hospodaření, tak jak to svým způsobem souvisí nebo nesouvisí právě s dotacemi? Josef KUBIŠ, zástupce producentů, farmář Agro Jesenice -------------------Víte, výroba mléka je strašně složitá, náročná jak na lidi, tak na investice a nelze ji brát jako každou jinou výrobu. U nás v Český republice dotace jsou stanoveny jenom na hektar bez ohledu na výrobu, to znamená, že dotace do živočišný výroby jsou v podstatě malý a my jsme teda potom v nevýhodě se zemědělci v Evropský unii. A další věc je, že ta cenová vertikála není dobře nastavena, protože obchod se globalizoval v celým světě, kdežto sedláctví jsou pořád /nesrozumitelné/. V Česku je v současný době asi dva a půl tisíce výrobců mléka, v maloobchodním řetězci asi deset. A podívejte se dneska na, třeba na přílohu Práva, kde jsou zisky jednotlivých účastníků trhu a tam v obchodních řetězcích jsou marže od čtyřiceti do sto osmdesáti procent. Takže ta cena mléka, která spadla, tak z toho spotřebitel nemá skoro nic nebo vůbec nic a většinou to jde na to, kdo je silnější a samozřejmě silnější je ten globalizovaný obchodní řetězec. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------No, a vidíte tedy jako řešení co. Měly by se dotace zvyšovat do té živočišné výroby, pane Kubiši? Josef KUBIŠ, zástupce producentů, farmář Agro Jesenice -------------------No, takhle, my bychom byli radši, kdyby dotace nebyly, ale už to bylo řečeno, že to je nereálný, ale my jsme teda, Evropská unie má společnej trh, a český zemědělci ..., dneska většinou ty dotace jsou skrytý, v Německu jsou skryté dotace, tak oni dostávají za litr mléka kolem jedenácti, dvanácti korun, když vezmeme ty příplatky, kdežto my v současný době máme cenu litru mléka šest korun sedmdesát. Takže když jsme na společným trhu a my máme cenu skoro poloviční, co mají oni, tak těžko můžeme potom soupeřit a dopadne to jako, jako to dopadlo s vepřovým, že dneska už děláme vepřový, kde Česká republika nedotuje nic, tak dneska už děláme jenom čtyřicet pět procent domácí spotřeby a všechno dovážíme. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Čili, co třeba vy, pane Kubiši, co vy byste si přál, aby třeba náš ministr zemědělství Marian Jurečka prosadil? Josef KUBIŠ, zástupce producentů, farmář Agro Jesenice -------------------No, je třeba prosadit, aby, aby měli český zemědělci stejný postavení a stejný dotace jako mají ostatní zemědělci v Evropský unii, ale ono ty oficiální dotace z Bruselu jsou jenom část, protože ty bohatý západní země, dále i skryté dotace, o kterých my ani pořádně nevíme, takže my chceme, aby to bylo narovnaný, abychom měli stejný podmínky jako mají sedláci v celý Evropský unii. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Jak to vidí pan Michal. Souhlasíte s tímto názorem, který tady zazněl, že by to měly být vlastně rovné podmínky, že by měli mít dotace zemědělci a chovatelé stejnou všude po Evropské unii? Pavel MICHAL -------------------To zní dobře, ale rovné podmínky jsou poněkud smrtonosné. Normálně v přírodě, co já jsem kdy viděl, tak naopak řada různých krizí a výkyvů, nejenom počasí, ale mnohem jakoby záhadný, tak je

třeba ta otázka, jestli nejít směrem kvalitnějšího mléka, protože už dneska lidem jídlo spíše přebývá, množství jídla je v odpadu, takže kvalitní mléko a potom mléko není jenom kravské. Kravské, tam bylo jmenováno spolu s tím vepřovým, čistě na výživu národa je rozhodující možná v Česku, ale vůbec to neznamená, že to je to nejlepší a že to má, že to má budoucnost, jak říkám, trochu to diverzifikovat, čili nabídnout nějakou pestřejší škálu a především kvalitnější, mlíka jsou stovky, já pravidelně, mi něco zbývá, dávám zvířatům, takže aby to mléko bylo kvalitní a bylo to odpovídající balení současným spotřebitelům. Tak by mně to přišlo také třeba perspektivnější. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Děkuji. Já se teď obracím opět na Petra Havla. Jak vnímáte postoj Potravinářské a Agrární komory, když tato vlastně ústy svého prezidenta i viceprezidenta upozorňuje, že když se něco neudělá, tak se budou muset u nás snižovat počty dojnic a to prý by bylo špatné. A oni argumentují dokonce i chlévskou mrvou. Teď se opravdu jako laik, jenom selským rozumem ptám, že když je ta situace taková jaká je, tak jestli potřebujeme opravdu tolik dojnic a udržovat to a jestli je tohle únosné? Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Tak já bych v prvé řadě řekl, že docela potřebují naši zemědělci produkovat mléko, protože mléko je opravdu docela strategická surovina, která zajišťuje těm, kteří ho tady produkují cash flow. To znamená, je to rychloobrátková komodita. Celá řada komodit jsou tržby jednou za rok, že jo, třeba v rostlinné výrobě. Takže to je první věc. Mléko je opravdu specifická komodita. Jestli potřebujeme dostatek třeba těch hospodářských zvířat. No, potřebujeme. A to je totiž to, co málokdy zaznívá a dneska to například i ale Agrární a Potravinářská komora řekla, protože totiž oni produkují stopová hnojiva a stopová hnojiva je potřeba aplikovat do půdy a to potřebujeme velmi nutně, protože ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Potřebujeme, ale ... Petr HAVEL, agrární analytik -------------------... naše krajina ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------... kolik, kolik, jaké množství naší zemědělské půdy se momentálně hnojí chlévskou mrvou? Petr HAVEL, agrární analytik -------------------No, právě, že nedostatečně velké, protože ten materiál jaksi nemáme, protože nemáme tolik hospodářských zvířat, samozřejmě občas je to také kvůli tomu, že je to přece jen nějaká práce navíc a tak a ne všichni to třeba dělají, ale ne všichni taky mají k tomu, jak říkám, dostatek materiálu. Čili, my potřebujeme, skot je opravdu zase další klasická klíčová komodita. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A promiňte, opravdu se může stát, že se chlévská mrva, s odpuštěním, stane možná ještě i strategičtější pro nás komoditou, než to mléko z hlediska krajiny a ... Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Z hlediska krajiny jistě a to už tak dokonce je. A ono to tak nakonec vždycky bylo. My jsme jenom na to zapomněli. A ta naše krajina všechny ty sucha a povodně, ne, že by nebyly, ale ty jejich důsledky by byly asi menší, kdybychom měli půdu v takovém stavu, že obsahuje dostatečné množství organické hmoty a mikroorganismu a ty my tam právě nemáme a ty tam můžeme dostat prostřednictvím právě teda, řekněme, živočišného odpadu z hospodářských zvířat. Takže to je další strategická věc a já jsem rád, že opravdu to tu třeba dneska zaznělo, protože mléko je vlastně

spojené částečně s krajinou a chov skotu, ten už je úplně spojen s krajinou. A to, co si myslím, že Česká republika nedostatečně dělá, je komunikovat, řekněme, ten důvod té podpory tímto způsobem, mimochodem, Evropská unie měla kdysi ještě větší rozpočet na zemědělství, ten se trochu snížil, ale ten důvod, proč se víceméně zachovali v rámci Evropské unie, poměrně pořád ještě velké dotace do zemědělství byl ten, že se řeklo, že zemědělství není jenom produkce surovin /nesrozumitelné/ potravin a také zabezpečuje veřejný zájem v té krajině. A evropští daňoví poplatníci tedy byli srozuměni nebo jsou srozuměni s tím, že ty peníze půjdou na tento veřejný zájem, ne na podporu produkce, tam bych souhlasil s panem posluchačem, který to vlastně jinými slovy řekl taky. A pak by to bylo oprávněné, pak by se také daly vytvořit různé sofistikované podpory, které nebudou přímo spojené s tou produkcí, ale spíše s tou krajinou a tam má teda Evropa také, ale Česká republika ještě větší, než Evropa, určité rezervy. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Ptám se, vrátím se ke kvótám. Totiž k jednomu z důvodu, proč ty ceny mléky šly tak nesmírně dolů za posledních možná ne několik měsíců, ale možná ještě déle ... Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Téměř za dva roky. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Téměř za dva roky. Tak vlastně do osmdesátých let minulého století, od osmdesátých let minulého století existovaly ty produkční kvóty, které nějakým způsobem v Evropě omezovaly teda, jak jste o tom mluvil v úvodu našeho povídání, produkci mléka. V dubnu byly zrušeny. Tak já, jestli tomu správně rozumím, tak je nyní na zemědělcích, aby si to uměli spočítat, kolik toho mají vyrobit a na zpracovatelích, co mají dělat a kam to mají prodávat. Mě dost jako zajímá, jako laika, jestli třeba ten mlékárenský sektor nemůže pružněji reagovat, protože i to embargo vlastně, které je akcentováno v médiích, je tady rok a čtvrt a možná prostě se mohli zemědělci nějak trošku víc přizpůsobit. Není to tak? Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Tak určitě. Samozřejmě ovšem zemědělství je hodně konzervativní obor, tam prostě ty, ty operativní reakce obvykle trvají déle, nakonec je to taky práce s živočišným nebo vůbec s organickým materiálem. Takže to nejde zastavit jako frézu nebo prostě skončit výrobu šroubků jako do hodiny nebo do minuty, čili tam ta reakce samozřejmě je vždycky trošku složitější, ale jistě ta reakce měla být operativnější, já bych jenom polemizoval s tím, že by si měli spočítat, kolik toho mohou vyrobit, oni v podstatě klidně i ti naši všichni evropští zemědělci by mohli klidně vyrobit ještě více, v tom byl mimochodem taky ten úmysl zrušit ty kvóty, kde, které ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Ano. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------... vlastně regulovaly objem. Ale musely by být konkurenceschopnější vůči světu. A zase je potřeba říct ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A teď zase vyžadují vlastně finanční nějaké injekce a podporu pro vývoz mimo Evropskou unii. Tak já se zase jako daňový poplatník ... Petr HAVEL, agrární analytik -------------------No, to taky není úplně to nejlepší řešení ...

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------... ptám, jako co s tím? Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Protože se tím samozřejmě zase produkce v těch zemích, které budou přijímat ty mlékárenské produkty, takže Evropa musí víc zapracovat na své konkurenceschopnosti a to je právě, a také to už padlo, jaksi sofistikovanější, pestřejší nabídka, my máme u nás šedesát mlékáren, což je mimochodem docela hodně, ono by to chtělo taky trochu, jak jsou ti zemědělci, jak o tom mluvil pan Kubiš, atomizovaní, tak oni, ony ani naše mlékárny nejsou úplně moc strukturované a kdokoliv z našich mlékáren dělá sýry, tak dělá eidam. Já si úplně tak nemyslím, že by všichni museli zrovna vytvářet eidam, i když je mezi tím rozdíl, třicítka, čtyřicítka, podle tučnosti a tak dále, ale pořád je jakoby skoro jeden výrobek v očích spotřebitele. Takže tohle to je určitě nutné. A pokud se týká té konkurenceschopnosti, já myslím, že speciálně zemědělci, možná trochu potravináři, v té nabídce, v té pestrosti ale zemědělci nemohou už moc jako dolů, tady je potřeba spíš sáhnout do úplně jiné oblasti, a to je příliš velká evropská byrokracie, administrativa. Nikdo to pořádně nespočítal, možná dobře věděl proč, ale, ale některé odhady říkají, že prostě všechny ty zákony, parametry, podmínky, povinnosti zdražují evropskou produkci až o třicet procent, no, kdyby to bylo o třicet procent levnější, tak se prosadí Evropa klidně na zahraničních trzích i bez dotací. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Říká agrární analytik Petr Havel. A já se ptám Josefa Kubiše, farmáře z Agro Jesenice, jestli s tímto souhlasí, jak velkou zátěží je pro vás právě ta zmiňovaná byrokracie? Josef KUBIŠ, zástupce producentů, farmář Agro Jesenice -------------------Samozřejmě ta byrokracie evropská je ohromná, ale já bych k tomu podotknul, aby byla hezká krajina, jak říkal jeden z kolegů, tak je třeba, aby bylo vyvážený zemědělství, jestliže opustíme v krajině zemědělství, tak krajina bude devastovaná. Aby byla krajina vyvážena, tak musí fungovat dobře zemědělství a musí být živočišná výroba a hlavně chov skotu, to je jeden z důvodů. Mléko je strategická potravina, která, jsme na ně zvyklí tisíce let. A za další, je třeba odbourat to, co se děje, když teda nebude nějakým způsobem domácí výroba na domácí spotřebu, tak se děje, co se děje v celým světě, že se potraviny převáží po kontinentě a mezi kontinenty, a to je z hlediska životního prostředí daleko nebezpečnější, takže je třeba brát i v potaz, takže v podstatě každá republika by si měla vyrobit potraviny pro svojí spotřebu a to by bylo pro životní prostředí daleko víc, než jenom nějaký byrokratický překážky, takže to je jeden z důvodů, proč tady je třeba zachovat živočišnou výrobu a hlavně chov skotu, protože to je těžký průmysl zemědělství. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Říká Josef Kubiš, farmář. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Já s tím souhlasím. Já jsem to vlastně řekl taky. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Děkuju vám, pane Kubiši. A loučím se i s Pavlem Michalem. Díky za váš čas, že jste si našli chvilku pro pořad Radiofórum. Na slyšenou. Josef KUBIŠ, zástupce producentů, farmář Agro Jesenice -------------------Taky děkuji, dobrou noc posluchačům. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

-------------------Posloucháte Český rozhlas Plus a s agrárním analytikem Petrem Havlem hovoříme o nízkých cenách mléka na evropském trhu a spojených problémech. 221552755, to je telefonní číslo sem k nám do studia, a ptáme se vás na zemědělské dotace a naše dnešní téma, jestli pak si myslíte, že je závislost na dotacích pro zemědělce zdravá. A dovolala se nám posluchačka, paní Věra Bosáková, dobrý večer. Slyšíme se? posluchačka -------------------Já jsem laik, ale s dovolením se mi nezdá, že by se měl skot pěstovat jen prakticky kvůli tomu, aby byla chlévská mrva. Nebylo by možné, když není odbyt takový pro mléko, a mimochodem kravské mléko prý pro dospělou populaci není zrovna nejzdravější, nebylo by tedy možné snížit stavy tohoto skotu a snížit i třeba rozlohu polí adekvátně k tomu. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Děkujeme, děkujeme moc, hned ... posluchačka -------------------Díky. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Hned ty otázky přehrávám na Petra Havla. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------No, já bych reagoval. Tak první bych přece jen trošku osvětu, když se jedná o živočišnou výrobu, neříká se pěstovat, ale chovat, já myslím, že je dobré si to prostě takhle opakovat, to je první věc. Druhá věc, nikdo z nás neřekl tady, myslím, že by se měl skot chovat jenom kvůli chlévské mrvě ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Já jsem na to narazila v otázce. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------To je do jisté míry vedlejší jaksi efekt, ale velmi důležitý vedlejší efekt. No, a pokud se týká té zdravotní rizikovosti mléka, to je velký mýtus, který bohužel tady šíří i jaksi renomovaní lidé, není prostě pravda, že mléko, a je to prokázané mnoha vědeckými pracemi, že, že prostě mléko je pro zdraví škodlivé. Existuje skutečně ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Že není. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------... takzvaná alergie na mléko, je potřeba říci, že touto alergií je postiženo dvě procenta populace, to znamená, nepatrné množství, ale ano, jsou tací lidé a ti samozřejmě také ale mohou konzumovat mlékárenské výrobky, ale zakysané, kde není ta, ta látka, kterou nedokáže jejich organismus rozbourat, odbourat. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Máme, máme na telefonních linkách další tři posluchače, takže pojďme to vzít stručně, pan Mirek se dovolal, dobrý večer.

posluchač -------------------Dobrý večer. Opět pořad je příliš krátký, je to téma na dvě hodiny. Pokusím se být stručný. Což takhle menší chovatelé orientujte se na ovečky, mají velice nenáročnou stravu, spasou kdeco a ovčí sýry jsou dobré, ale mám dotaz na pana agrárního analytika a sice, asi před dvěma měsíci v pořadu Pro a proti na vaší stanici zněl, zazněla informace od odborníka, který má přístup ke statistikám a sice, že průměrná, statisticky průměrná farma v Čechách má asi o dva řády více hektarů než statisticky průměrné farmy v okolních státech střední Evropy. A zajímalo by mě, jestli jsou dotace určeny pro farmáře nad určitý počet hektarů a nebo, a tím pádem jsou vyeliminováni ti, ti nejmenší farmáři, kteří nedosáhnou vzhledem k počtu svých hektarů ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Ano, děkujeme. Necháme odpovědět pana Havla. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------To je mnoho otázek vlastně v tom obsaženo. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Prosím stručně. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Takže skutečně je to tak, farmy v České republice jsou ne o dva řády, ale o jeden řád, ale ono je to pořád hodně, u nás je to víc jak stovka, v Evropské unii je to víc jak deset, hodně zjednodušeně řečeno, takže to je pravda. Pokud se týká toho, kdo bere dotace, tak u nás se bere dotace na plochu, tak základní, bývalý SAPS, dneska se tomu říká jednotná platba na plochu, a je to prostě pro každého, tedy pro toho malého, ne úplně toho nejmenšího, tedy třeba zahrádkáři takové, takové možnosti nemají, ale zemědělci samozřejmě berou všichni, ale samozřejmě víc bere ten, který má víc, větší počet hektarů. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Ale jsou i dotace na dojnici třeba, to je taky ... Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Ano, a pak jsou další věc, pak jsou další ..., a to je složitý zase systém, ale nicméně přímo, to bych i polemizoval s panem Kubišem, že prostě nejsou u nás podpory, jsou tady samozřejmě podpory i na dojnice, i na chovaný skot, na horách takzvaný mastný skot a tak dále, takže my také něco tady dáváme našim chovatelům a producentům mléka, nicméně je to méně než v zahraničí. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A dovolal se nám pan František. Hezký večer. posluchač -------------------Hezký večer. Já bych měl k vašemu hostu dvě otázky. Za prvé, jestli sám on ochutná mlíko. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Samozřejmě a dokonce syrové mléko rovnou od krávy, nemyslite si, to mě nedostanete teda, a mockrát. posluchač --------------------

Kvalita, víte, ta kvalita toho mlíka je velice pofiderná, velice pofiderná. Čuchněte si ke krabici za dva dny. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------To není mléko od krávy, prosím pěkně. posluchač -------------------A za druhý, za druhý, bych, kdo nechová krávy na mlíko, tomu bych dal dotace. Kdo je má čistě na pastvě, tomu bych žádný dotace nedal. Na shledanou. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Pane Havle. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Velmi bych polemizoval rovnou okamžitě. Krávy na pastvě jsou daleko důležitější pro tu krajinu než krávy v kravíně, to je první věc. Ale každá ta komodita, řekněme, má svoji roli. Ty v tom kravíně, tam je ta produkce toho mléka, ti na té pastvě, tam je to zase udržování třeba tamních porostů, vytváření prostě biodiverzity a tak dále, a tak dále. Ještě možná, já jsem zapomněl na ty ovečky, jak bylo řečeno před tím, u nás samozřejmě velice v posledních letech se zvyšují stavy ovcí a koz a skutečně se taky zvyšuje produkce mléka ovčího i kozího a dělají se z toho ty sýry, čili tento trend Česká republika zachytila a docela si myslím, že v tomhle tom směru je to jakoby dobrý vývoj. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A ještě se nám dovolal pan Vonášek. Dobrý večer i vám. posluchač -------------------Dobrý večer, když na mě došlo. No, já s panem Havlem někdy souhlasím, někdy ne. Já bych teda moc výrobu mlíka nepodporoval, protože si myslím, že to je cesta do černý díry. A další věc, já bych teda podporoval krávy, jako na kus, na /nesrozumitelné/, na výkrm nebo ..., když se tomu říkalo velká dobytčí jednotka, když to se tak sledovalo jeden kus na jeden hektar, je to dneska možná jedna tři, nebo já nevím, to je můj odhad. A si myslím, že tudy by šla cesta, stát musí být pružnější, prostě přestal bych dotovat, kde /nesrozumitelné/ kuřici, nedal bych mu ani korunu. Přesunul bych to na ty krávy, protože my je potřebujeme. Až budete mluvit o záplavách, o suchu, tak my ty krávy potřebujeme pro tohle taky a nejenom ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Tak děkujeme. posluchač -------------------Já si myslím, že je daleko přeplněno a ne třeba /nesrozumitelné/ podporu. Děkuju. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Rychle se pokusím ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Děkujeme, my máme třicet vteřin. Petr HAVEL, agrární analytik --------------------

... souhlasit. Kukuřice skutečně je spíš špatná pro krajinu, pokud se týká velkých dobytčích jednotek na hektar, tak tam se dostáváme už na dvě dobytčí jednotky na hektar, takže jakoby trochu to roste, což je pozitivní trend, no, a nevím, už ani, co všechno ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------V příštím pořadu, zvládneme to příště. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Tak. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Hostem dnešního Radiofóra byl agrární analytik Petr Havel. Od mikrofonu se loučí Lucie Vopálenská. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Hezký večer.

ČRo Radiožurnál Ministři zemědělství zemí Evropské unie jednají na mimořádné schůzi v Bruselu 7.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jana GULDA, moderátorka -------------------Ministři zemědělství zemí Evropské unie jednají na mimořádné schůzi v Bruselu, mimo jiné také o problémech s levným mlékem. Farmáři, včetně těch českých, tam kvůli tomu bouřlivě protestovali. V ulicích hořela sláma i pneumatiky. Pomocí traktorů chtěli farmáři prorazit policejní zátarasy. Zemědělci by ale měli dostat od Evropské unie okamžitou pomoc za 500 milionů eur, tedy skoro 14 miliard korun. Prezident Agrární komory Miroslav Toman vysvětluje, proč výkupní ceny mléka klesají. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR -------------------Pokles cen zapříčinily jednak zrušení mléčných kvót v Evropě, což je na přelomu března a dubna a pak to bylo samozřejmě to ruské embargo na naše zboží. Jana GULDA, moderátorka -------------------Agrární komora požaduje, aby ministerstvo zemědělství schválilo například nové dotační programy.

V Bruselu protestují i čeští zemědělci 7.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka --------------------

V Bruselu protestují i zástupci z Česka. Upozorňují, že kvůli levným výkupním cenám mléka jen od začátku roku přišli o 3 až 4 miliardy korun. Zuzana PETRÁŇOVÁ, redaktorka -------------------Výkupní cena mléka za necelé 2 roky klesla zhruba o čtvrtinu a farmáři se kvůli tomu dostávají do ztrát. Agrární komora proto vyjednává s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou z KDU-ČSL. Zemědělci mu dali ultimátum do 30. Září. Požadují třeba nové dotační programy na mléko a další finanční podporu. Prezident Agrární komory Miroslav Toman zatím nechce komentovat další postup, postup, pokud se s ministrem nedohodnou. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory -------------------Já teďka nechci vyhrožovat ani demonstracemi, ani ničím, protože my jsme se dohodli, že na konci měsíce září se sejdeme a řekneme si, co ministerstvo zemědělství udělá pro zemědělce a pak se rozhodneme, jak dál po poradě s kolegama. Zuzana PETRÁŇOVÁ, redaktorka -------------------Podle ministerstva zemědělství ale na opatření zatím chybí peníze. Řešením by mohl být intervenční nákup přebytečného mléka. Zuzana Petráňová, Radiožurnál.

ČRo Region, Středočeský kraj Jídelníček školních dětí, růst a vývin 3.9.2015

ČRo Region, Středočeský kraj str. 1 11:07 Hubněte zdravě s Kateřinou Cajthamlovou Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Posloucháte Český rozhlas Region, rádio vašeho kraje, a teď už také, protože po té 11 a ve čtvrtek seriál Hubněte zdravě. Zdraví vás tedy Patrik Rozehnal a přede mnu sedí i ... MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den. Dneska máme zase mega téma. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ano, začala škola, tak jsme si řekli, i my se tomu musíme trochu věnovat a poradíme třeba i rodičům především, možná i prarodičům, jak dohlédnout na ten zdravý jídelníček školních dětí první, druhý stupeň. Protože, mám pocit, že je třeba na to dohlížet, že stoupá počet obézních dětí. Potvrdíte to, paní doktorko, nebo vyvrátíte? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Potvrdím to, já mám před sebou krásnou knížku paní doktorky Lenky Kejvalové Výživa dětí od A do Z. Už vyšly vlastně dvě ty knížky. Doporučuji všem, kteří mají děti, aby si tyhle ty knížky pořídili, upozorňuji, protože dnešní doba je o tom, že lidé nečtou. Jedná se o velmi tenoučké knížky, ale velmi praktické, najdete tam spoustu údajů a receptů. Takže v této knížce je nejnovější údaj, který je šokující, každoročně v Evropě přibývá 400 tisíc obézních mladých lidí. U nás obezita vzrostla za dobu od převratu u dětí v podstatě dvojnásobně, ale stejně rychlým tempem vzrůstá podvýživa dětí, protože se vlastně v rodinách vyskytují děti, které třeba jedí jenom jednou denně. Byl dělán výzkum v současné době vlastně pod patronátem ministerstva školství, na tomhle tom výzkumu jsem měla možnost participovat, dělaly se anonymní dotazníky a vyšlo z toho, že zhruba 10 % školních dětí v základních školách opravdu jsou podvyživené děti. Čili problém obezita, podvýživa, obojí se týká

stravování a bohužel obojí pohybu dětí. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------To znamená dnes budeme tak trochu napravovat ten jídelníček a ukážeme to, jak by ten den školáka měl vypadat, co se týká jídla, kdy začít, co si dát a na co nezapomenout. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Určitě, tady bych chtěla říct, že velikou chybou je, pokud s dětmi nesnídáme, pokud jim nepřipravujeme svačiny a to, že maminky mizí z domácností a vrací se někdy velmi pozdě večer, je další problém. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Vašek Neckář, jedna z hvězd oslavy narozenin Českého rozhlasu Region už tuto sobotu 5. září v Poděbradech, přijede se na vás podívat a vám zazpívá a na místě samozřejmě bude i doktorka Kateřina Cajthamlová, která tam bude mít své vystoupení a autogramiádu. Dnes ale teď ve studiu s tématem hubnutí, školáci a jídelníček. Paní doktorko, co je vlastně špatně na tom, když jsou děti tlusté nebo naopak podvyživené? V čem jim to může škodit, co je tam ten apel? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Výborná otázka. Dítě není malý dospělý, to znamená, dítě ve svém vlastně věku dětském, což je věk teda, u nás se počítá zhruba do 15 let, to znamená do ukončení základní školní docházky, tak to je vlastně rostoucí organismus, který se vyvíjí a dělá se spousta různých věcí, které potom vydrží celý život. Jednak je to na prvním místě vztah vlastně sám k sobě, vztah ke svému stravování, pravidelnost v režimu, vytváření stereotypů a zakládají se i případné vlastně příčiny geneticky založených nemocí, to znamená dětský věk je věk, kdy se objevují alergie, kdy se začíná objevovat cukrovka prvního typu, kdy se objevují různé poruchy i paměti i koncentrace, znáte ADHD, to jsou ty hyperaktivní děti. Toto všechno máme podezření, že může souviset významně se stravou, to znamená tady je v zásadě trošku jedno, jestli dítě je obézní nebo hubené, škodí obojí. Škodí ve výuce, škodí ve vztahu k sobě, ve vztahu k okolí a v tom, že se mohou opravdu zakládat nějaké nemoce. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------U dospělých se často ta obezita, podvyživenost měří různými indexy, třeba body mass index a podobně. Platí tohle i u dětí nebo jsou tam jiná kritéria? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Další výborná otázka. Prosím pěkně, do výšky dítěte 150 centimetrů existují úplně jiné tabulky, které nejsou BMI, to znamená ten body mass index, jenom pro ty, kteří nevědí, co to je, tak připomenu. U lidí tedy vyšších než 150 a menších než, tedy mezi 150 a 190 centimetrů, protože už pro lidi vysoké 200 už to zase neplatí, to znamení pro lidi v rozmezí těch 150 až 190 je to hmotnost, která je dělena výškou v metrech a tento údaj je na druhou, to znamená jednoduše vezmu výšku v metrech, třeba 160 je 1,6, to umocním na druhou a tím vydělím kilogramovou hmotnost. Rozměr jednotky je kilogram - metr na druhou. Do 150 centimetrů výšky existují nomogramy, kde je 5 percentilů, to jsou vlastně takové pravděpodobností oblasti, kdy pediatr podle výšky otce a matky určí, v kterém percentilu se to dítě má pohybovat a v jakém percentilu vlastně má růst. Ten nomogram není žádná přímka, je to křivka poměrně složitá a já tady chci velmi apelovat na rodiče, aby nesrovnávali ani sourozence mezi sebou, ani děti různých rodičů mezi sebou, ale vždycky konzultovali pediatra. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Chcete-li i vy se na něco zeptat, můžete položit otázku paní doktorce a využít k tomu našeho

telefonního čísla, asi ho dobře znáte, 221 553 777. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Jedinečná příležitost jak se i tam seznámit osobně s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, kterou teď máme ve studiu, řešíme vlastně jídelníček školních dětí, ze základní školy a možná bychom, paní doktorko, mohli probrat i to, protože děti se vyvíjí, rostou a od té první třídy do té třeba deváté se změní a každý roste v jiném tempu a jindy, jak to funguje třeba u dívek a chlapců? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Velmi důležitá otázka. Zase tady nám vzniká problém v tom, že růst a vyzrávání u obou pohlaví je trošku jiné. Takže předškolní děti to jsou děti ve věku tři až šest let, tam je vždycky období dětské oblosti a potom růst, ale je to v podstatě růst lineární. Mladší školní věk, tam ještě pokračuje lineární růst, to je ve věku sedm až deset let, čili druhá až řekněme pátá třída, čili řekněme takoví ti mladší školáci, tam ten růst je ještě lineární, ale už tam můžou být různé rozdíly, protože dívky začínají menstruovat klidně už v devíti letech, a tam vlastně dochází od menstruace zhruba za rok až dva, dochází k takzvané akceleraci růstu. Tam, když si představíte, tak to dítě v tom předtím období bude růst lineárně třeba tři centimetry každý rok, šest centimetrů maximálně, a najednou u těch dívek s vyzráváním jejich vlastně hormonální výbavy, ten růst udělá vysoký skok, takže ty dívky předběhnou chlapce. Dívky rostou mezi třináctým a patnáctým rokem, což je právě ta doba školní, tedy výuky na základní škole, to znamená dívky začnou růst jim samozřejmě prsa, začnou se zaoblovat v bocích a začnou z nich být opravdu ženské. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Znamená to změnu jídelníčku pro ně? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Samozřejmě, chtěla bych jenom říct, že v tom období exponenciálního růstu i dívky i chlapci potřebují víc než dospělí stejného pohlaví, to zopakuju, víc než dospělí stejného pohlaví. Je to proto, že se tam děje spousta změn, vlastně ten růst nám zabere spoustu vlastně energie a navíc ten člověk je v období puberty, kdy má obrovské množství stresu. Takže to, že dívka vyzrává, začíná se podobat mamince, zaobluje se, pokud doma se řekne jseš tlustá, musíš zhubnout, musíš jít míň, a ta dívka potřebuje jíst víc než ten dospělý, tak ji může ten růst zarazit. Chlapci začínají růst později, bohužel až po ukončení většinou základní školy, rostou v učňáku nebo na gymnáziu, to znamená ve věku patnáct, řekněme šestnáct až osmnáct, tam ty dívky dohoní a předhoní. Ale ty dívky, které končí vlastně sedmá, osmá, devátá třída, tak jsou ohrožené právě tím, že se budou cítit šikanovány tlusté, objemné proti chlapcům, kteří se jim budou vysmívat, protože jsou menší, samozřejmě. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Posloucháte seriál Hubněte zdravě na vlnách Českého rozhlasu Region, rádia vašeho kraje, s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou mluvíme o jídelníčku školních dětí, o jejich růstu, vývinu. Máme tu i dotaz od pana posluchače Jaroslava. Asi jsem paní doktorku Cajthamlovou špatně pochopil, ale mně se zdálo, že chtěla říci, že i obézní děti mohou být podvyživené, je to možné? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Já moc děkuji za tenhle dotaz pana Jaroslava. Tady bych chtěla upřesnit a říct jednu velmi důležitou věc. To, jestli je dítě obézní, to znamená, že má větší množství tělesného tuku, a nebo není, posuzuje v tomto věku pediatr. Úroveň výživy, to znamená jestli má dítě dostatek bílkovin, sacharidů, tuků, vitaminů, a já nevím různých stopových prvků a jestli je to vyvážená strava, většinou znají rodiče a dá se to vlastně tím, že dokumentujeme tu stravu, určit. Existuje i vlastně obezita, která vypadá jako

obezita, ale jedná se o podvýživu bílkovino-sacharidového typu hrazenou nadbytečným množstvím tuků. Čili tam vlastně ty stavební látky to dítě nemá, tudíž nemá dostatek svalové a kostní hmoty, může být zaražený růst, ale vypadá tlusté, takže ano, pane Jaroslave, je to tak, děkuju. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ptát se můžete i díly telefonní lince třeba hned teď 221 553 777, zatímco já se ptám na snídani, jak má vypadat snídaně školáka? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tak, základní taková filozofická otázka je mléko ano, či ne? Případně zda pšeničné výrobky ano či ne? Protože víme, že nám narůstá množství lidí alergických na lepek, pšenice je velkým zdrojem lepku a další věc, narůstá počet dětí, které jsou alergické vlastně na různé složky mléka. Takže teď mluvíme o dětech, které alergické nejsou. Tam platí, že v mladším školním věku, čili zhruba do těch deseti let, patří do stravy dítěte jeden až tři mléčné výrobky denně. Zase záleží na preferencích. Já bych tady řekla takové příklady různých snídaní, opět cituji z knížky paní doktorky, takže jedna snídaně. Třeba plátek tmavého chleba celozrnného, různé typy pomazánek, tam doporučuji třeba tvarohovou pomazánku různě ochucenou, aby byla různá, plátek kvalitní šunku, ideálně vybírat bezlepkovou z důvodů, které třeba jsem zmínila, a třeba plátek sýra, který má 30 % tuku v sušině. Půlka červené papriky a dva decilitry ovocného čaje. Takže vidíte, že ta snídaně je poměrně veliká, měla by zasahovat zhruba 25 % stravy celého dne. Další možnost je jeden bílý jogurt, nějaké cereálie nebo müsli, jeden banán a zase černý čaj třeba s lžičkou medu. Takže je možné toto. Další 250 mililitrů špaldové, pohankové, jahelné, ovesné nebo rýžové kaše doporučuji, nepoužívat instantní výrobky, ale dělat to doma, je to rozdíl dvou minut, takže opravdu to není problém. Lépe neslazenou, vařená přímo ze zrna, a pokud sladíme, tak sladíme třtinovým cukrem nebo javorovým sirupem. Samozřejmě můžeme použít i med, tam, kde se nejedná o alergika. Další, dva až tři kusy malin, jahod, borůvek nebo ostružin, teď je léto, takže ještě tohle všechno je možné, a 250 mililitrů 100% džusu, který je rozředěný vodou. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------To jsou příklady snídaní, ale rodiče často už na začátku toho dne vybavují děti třeba i do školy svačinou. Jak by měla vypadat ta svačina? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tak já nejprve řeknu, co ve svačinách bohužel je a co by tam rozhodně nemělo být. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ano. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Trvanlivé salámy, paštiky, různé kupované pomazánky, hamburgery, párky, klobásy, majonézy, sladké pečivo, koblihy, croissant, koláče, sušenky a oplatky. Tady jenom výjimkou jsou ty různé cereální sušenky, které většinou mají dobré složení. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------To jsme teď řekli to, co tam nemá být. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------To tam nemá být, bohužel to tam je. Samozřejmě k pití děti dostávají slazené různé minerálky, limonády, rozhodně toto by tam nemělo být. Naopak tam může být zase chléb nebo pečivo s rostlinným tukem, šunka, sýr, hlávkový salát, polníček, řeřicha, plátek rajčete, jogurt nebo kysaný jogurtový nápoj, ovocná přesnídávka, ty jsou velmi kvalitní, strouhaná mrkev s jablkem, rozinkami,

ananasem nebo ořechy. Tady u přípravy svačin se mohou děti vyřádit, ale rodiče by měli dohlížet na to, že dítě má svačinu, že má svačinu kvalitní a taky na to, že ji dojí. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Jestli děláte dobře s jídelníčkem, na to se můžete paní doktorky i ptát 221 553 777, řešíme hubnutí dětí ve škole. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Karel Gott s námi ve vysílání Region Českého rozhlasu. Je tu ale taky seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, kde se můžete ptát tak jako třeba posluchačka i teď během toho, co jsme tady poslouchali muziku. Tak pro vás volné číslo opět 221 553 777. Probrali jsme tedy u školáků snídaně. Trochu i ty svačiny. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Svačiny, ano. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Co oběd? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Tak, oběd je velice diskutovaná věc. Obědy ve školních jídelnách, na ty se svaluje vina, že děti špatně jedí, já nevím, co všechno, tak chci zdůraznit, že za prvé obědy ve školních jídelnách podléhají kontrole. Další, Česká školní inspekce opravdu navštěvuje školy, namátkově, poslouchá i podněty rodičů, jo, takže tady to, že by si mohla školní jídelna dělat něco sama, to opravdu neplatí. Mají spotřební koše, dodržují je a je to kontrolováno. Oběd u dítěte školou povinného má vlastně pokrývat zhruba 30 až 35 % jenom té stravy za celý den. Jedná se o pracovní dny, to znamená veškerou stravu přes víkend plus těch zhruba 65 % přes pracovní dny mají na triku rodiče. Čili jestli dítě špatně jí, tak za to opravdu nemůže školní jídelna. Takže obědům ve školní jídelně já bych se nevěnovala. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Takže asi spíš ty večeře, které je zase další velké jídlo a o tom už rozhodují rodiče ať už ve všední den nebo o víkendu? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------No, já bych se ještě trošičku dotkla odpoledních svačin, protože existují teďka spousty kroužků, děti chodí do různých sportovních kroužků a pokud tam hladovějí, tak se jim vlastně zhoršuje energetická bilance, netvoří se jim dostatečně svalová hmota, ony jsou potom unavené. Takže odpolední svačina by měla být něco podobného jako dopolední. Mohou tam být různé saláty, těstovinové, studené, prostě teď už prodávají o různé saláty docela kvalitní z pohanky nebo cizrny, nebo prostě dá se najít opravdu dobrý zdroj. Takže to už nemusí vyrábět rodina, ono by to taky nebylo dobré, protože to nebude asi čerstvé. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------To už je taková ta mističková éra bych řekl, za nás maximálně chleba do ubrousku a k tomu nějaké ovoce, nic víc. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka --------------------

Ano, je to pravda, tak řekněme čas oponou trhnul, máme daleko víc možností, měli bychom je využít. Dítě si může tuto odpolední svačinu i vzít s sebou určitým způsobem, vlastně si ji připravit, takže tohle by mělo jít. No, a jsme u večeře. Večeře, prosím vás, rozhodně neplatí, že naposledy děti jedí v pět hodin, takže mezi pátou a sedmou hodinou večerní by dospělí i děti měli jíst a dokonce u malých dětí nebo u dětí rostoucích zařazujeme i druhou večeři. Večeře by měla pokrývat zhruba 15 až 20 % energie z celého dne, čili to je jedna pětina, je to docela dost. A u dětí, které zejména špatně spí nebo jsou nějaké vystresované před něčím, co se bude dít, nebo u dětských diabetiků nebo u alergiků nebo u dětí, které nejsou schopny sníst větší množství potravin naráz, tak je potřeba zařazovat druhou večeři, ta se zařazuje, je to drobnost nějaká například plátek kneckebrötu s troškou sýra, kousek jablíčka. Dřív se dávalo třeba mlíčko s nějakým medem, samozřejmě pak si musí dítě pořádně vyčistit zuby, může tam být i jogurt, prostě to je podle preference dětí. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------No, ale s jakým předstihem předtím než půjdou spát? Já mám pocit, že chodí děti spát hodně pozdě. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Dvě až tři hodiny před usnutím, to znamená pokud dítě chodí spát já nevím třeba v deset, což teda bývá docela výjimka u školních dětí, ale tak pokud v deset, tak bude večeřet řekněme v šest a v osm může mít nějakou drobnou druhou večeři. Takže tohle to je určitě důležité. Je důležité, pokud o víkendu děti víc sportují, tak aby se zvýšil příjem potravy. A prosím, to, co je důležité u dětí obézních nebo i podvyživených, je důležitý pohyb, protože tím je vytráví na ty správné věci budou jíst dostatečně a nemlsat místo jídla. Prostě to dneska nestihnu všechno říct. Ještě jsme neprobrali pitný režim, zakázané potraviny, fast foody, ale věřím, že pokud si přečtete ještě jednou tady řeknu Výživa dětí od A do Z paní doktorka Lenka Kejvalová, tak tam najdete velkou spoustu užitečných tipů. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Ještě pro vás budeme mít takové desatero školáka se stravováním, ale to až po písničce. / Písnička / Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------A Hubněte zdravě seriál ještě pokračuje krátkou zmínkou o tom, co by děti měly dodržovat, na co vlastně dohlížet i rodiče, je tady takové desatero od paní doktorky Kateřiny Cajthamlové. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Takže už jsme říkali, že dítě není malý dospělý, vždycky zdravotní stav dítěte by měli rodiče pravidelně konzultovat s pediatrem, zejména tehdy, kdy se domnívají, že dítě trpí nadváhou, to považuji za bod číslo jedna. Další, rodiče by měli jít svým dětem příkladem, protože pokud dítěti vařej A sami jedí B, tak vlastně dítě se naučí to, co jim rodič předvádí. Říká se, děti mají dvě uši, jednou stranou to jde ven nebo dovnitř, druhou ven, ale mají dvě oči, kterýma dobře vidí, takže pozor na to. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Co za třetí? MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------No, za třetí je důležitá pestrá strava. Za čtvrté měly by děti jíst pravidelně 5krát až 6krát denně, v tom růstu je potřeba neomezovat potravu a jíst víc než jedí vlastně dospělí. Měli by mít kvalitní zdroje bílkovin, to znamená drůbeží, rybí maso, luštěniny, měly bychom zařazovat cereálie. Co se týče mléčných výrobků, tak pozor, opravdu aby jich nebylo nepřiměřené množství, aby byly polotučné. Další bod, živočišné tuky by měly být nahrazeny kvalitními oleji a kvalitními rostlinnými tuky. A omezte u dětí konzumaci cukru a sladkostí a slazených nápojů. Slazené nápoje s vykřičníkem obrovským, opravdu není důvod dětem vůbec podávat. A solte dětem méně a omezte jejich příjem slaných

potravin. No, a jako poslední bod hlídejte dostatečný pitný režim dítěte s tím, že dítě by mělo vypít podle věku, výšky a zátěže zhruba jeden až dva litry tekutin za den. Měly by být různé zdroje těch pitných vlastně věcí, nápojů, takže by to měly být různé čaje, minerální vody, neslazené ovocné šťávy, 100% džus a hlavně čistá voda, ta by měla být polovinou pitného režimu dítěte i u dospělého. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Tohle to desatero pro školáky a pro rodiče vlastně také dáme samozřejmě už velmi brzy i na náš facebook, můžete se stát našimi fanoušky a i na tohle a další témata diskutovat s paní doktorkou na adrese http://www.facebook.com/hubnetezdrave. No, a jinak popřejeme úspěšný den začátek školního roku, ale celý, ať se dětem daří a ať to prožijí ve zdraví, pohodě, ať na to třeba potom po čase i rády vzpomínají. MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka -------------------Přesně tak, a všechno, co děti chcete naučit, tak to dělejte s nimi, protože dítě, které se naučí vařit, tak se cítí jako sebevědomý mladý člověk a jeho vývoj je lepší. Patrik ROZEHNAL, moderátor -------------------Je to tak a hubnout s námi alespoň slovy můžete i na narozeninách Českého rozhlasu Region v Poděbradech, těšíme se tam oba v sobotu už 5. září až to s námi oslavíte. No, a za malou chvíli ve vysílání za čtvrt hodiny zprávy a potom i Iveta Chlumská a její písničky na přání.

ČT 1 Protesty zemědělců kvůli mléku 7.9.2015

ČT 1 str. 21 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka -------------------Centrum Bruselu ochromilo několik tisíc demonstrantů. Zemědělci včetně těch českých se dožadují radikálních kroků na trhu s mlékem. To dlouhodobě prodávají pod náklady a bojí se, že je to donutí vybíjet stáda. Evropská komise vzkázala, že o jejich situaci ví a chystá pomoc. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Centrum Bruselu. Slzný plyn, střety s policisty. Hoří sláma i keře všude okolo. Na tyhle protesty srdce Evropské unie jen tak nezapomene. Mezi tisícovkami demonstrantů, i když v klidnější části, byli i čeští zemědělci. Jan Novotný přijel i s dcerou z Blanenska. Jan NOVOTNÝ, zemědělec, VSP Group Olešnice -------------------Spát budeme v autobusu, no, do Prahy sem jel vlakem s přesedáním. V letošním roce očekáváme pokles tržeb oproti loňskému roku řádově pět milionů korun. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Na cestu vyrazili Novotní už v neděli. Do batohu přibalili transparenty a pro jistotu i svačinu. Česká skupina vyrazila v improvizovaných stejnokrojích. Vlastimil KRATOCHVÍL, mlékařské odbytové družstvo Morava -------------------Tak abychom se trochu odlišili a nebo nějak tak zdůraznili, že patříme skutečně k tomu skotu.

Bohumil VOSTAL, redaktor -------------------Protesty zemědělců tady v Bruselu byly velmi bouřlivé. Sledoval je i policejní vrtulník. Demonstranti se sešli v centru Evropské unie jen pár desítek metrů od místa, kde jednali na mimořádném zasedání ministři zemědělství EU. Martin PÝCHA, předseda, Zemědělský svaz ČR -------------------Chceme ukázat, že opravdu všichni, všichni zemědělci v Evropské unii mají stejný problém. A to je problém s vývojem na trhu mléka, masa a ovoce a zeleniny. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Zemědělci se několikrát s traktory pokoušeli prorazit policejní zátarasy. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Všichni tady vnímáme, že máme tady několik tisíc zemědělců pod okny, kteří opravdu mají dneska těžkou situaci. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Nejen nízké výkupní ceny podle chovatelů vytvářejí likvidační tržní prostředí. Unie na jaře zrušila kvóty na mléko, které platily od osmdesátých let. Farmáři tak mohou nyní produkovat mléka, kolik uznají za vhodné. Navíc už kvůli embargu na dovoz mléčných výrobků do Ruska je na českém trhu přetlak zahraničních výrobků. Miroslav KOBERNA, ředitel pro programování a strategii, Potravinářská komora ČR -------------------Jedná se hlavně o eidamy třicítky, čtyřicítky, původem z Německa, z Holandska a já jsem přesvědčen, že toto je zboží, které bylo určeno primárně pro ruský trh, který je uzavřen. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Čechy oblíbený třicetiprocentní eidam by totiž mezi německými zákazníky neuspěl. Prodat ho pod cenou je pro výrobce ze sousedních zemí ale lepší varianta než ho vyhodit. Z Bruselu Bohumil Vostal a z Prahy Michaela Poláková, Česká televize. redaktor -------------------Nejen kvótami na uprchlíky žije Evropa. V Bruselu demonstrovali farmáři kvůli mléčným kvótám. O co se hraje? Ustoupí Unie tlaku zemědělců? A zaplatí to spotřebitel? Události, komentáře.

ČT 24 Rozhovor s Tomášem Prouzou 7.9.2015

ČT 24 str. 1 20:05 Hyde Park

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dobrý večer v Hyde Parku. Je to téma, které strhává veškerou pozornost Evropy, veřejnosti, médií i politiků. Ti se scházejí jako například v Praze premiéři zemí visegrádské čtyřky v pátek, dnes v Bratislavě premiéři Slovenska, Rakouska a Česka, podobně jinde v Evropě, vydávají různá prohlášení, ale účinné řešení nikdo nezná. Uprchlická krize. Masa uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí Blízkého a Středního východu, popřípadě z Afriky nebo Balkánu, která se valí Evropou. Jaká řešení

tedy připadají v úvahu? Zná je někdo? Je Česko, česká vláda a země visegrádské čtyřky málo solidární, sobecké nebo jsou tyto země jedněmi z mála prozíravých? Páchá Evropa svou otevřenou náručí pro uprchlíky z muslimských zemí sebevraždu, jak znějí některé komentáře těchto dnů? Hostem dnešního Hyde Parku je státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Pane státní tajemníku, dobrý večer. Vítám vás ve vysílání. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A jen připomínám, když je to už asi zbytečné, protože to víte, nicméně přesto počítáme, vážení diváci, že se k nám připojíte, že se svými dotazy naší diskuse aktivně zúčastníte. K dispozici máte naše webové stránky, Facebook, Twitter, SMSky, ale třeba i přímý telefonát, přímo do vysílání, vše přehledně pak na adrese http://www.hydeparkct24.cz. Je to největší pohyb lidí v Evropě od konce druhé světové války a zatímco se státy Evropské unie snaží dohodnout co s příchozími, na cestu do Evropy se vypravují další tisíce a tisíce lidí. / Reportáž / redaktor -------------------Jeden z mnoha táborů, které vyrostly za hranicemi Sýrie. Ty, ať už v Turecku, Jordánsku, nebo Libanonu hostí přes 2 miliony lidí. Pro část z nich, stejně jako pro řadu lidí z dalších krizových oblastí se snem stala Evropa. Tady je jedna její výspa, řecký ostrov Lesbos už na dohled. afghánský uprchlík v Turecku -------------------Mám jedinou šanci žít, takže jí chci využít. Chci začít jako každý jiný na světě, mít vysokoškolské vzdělání, svou rodinu vedle sebe. redaktor -------------------Po řeckých nebo italských ostrovech teď zažívá největší nápor takzvaná balkánská cesta. Ta přes Makedonii, Srbsko, Maďarsko, Rakousko nebo Česko míří do Německa, kam jen přes víkend v rekordním náporu dorazilo přes 20 tisíc lidí. V atmosféře plné emocí je někteří Němci vítali jako fotbalové hvězdy. Jiní dávali slušně najevo svůj nesouhlas. Přibývá ale také útoků na ubytovny cizinců, jako byl ten dnešní. 5 lidí se při něm zranilo. Svou otevřenou náručí se Německo postavilo do čela při řešení uprchlické krize. Tvrdí, že letos zvládne až 800 tisíc žadatelů o azyl, ale očekává, že ruku k dílu přidají i další země Evropské unie. Těm také připomíná, že s výhodami a právy, jako je volný pohyb po téměř celé Evropě, přichází i povinnosti. Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka -------------------Musíme posílit evropskou odpověď. Jedině společnou evropskou solidaritou budeme schopni tuto výzvu zvládnout. redaktor -------------------Už méně toho přes léto znělo z Bruselu. Teď se čeká na středeční vystoupené šéfa Evropské komise Junckera. Má jít o návrh na rozdělení 120 tisíc uprchlíků v rámci osmadvacítky. Podle předběžných informací by na Česko připadaly necelé 3 tisíce lidí. Jakékoli kvóty ale česká vláda spolu s polskou, slovenskou nebo maďarskou odmítá. Bohuslav SOBOTKA, premiér, předseda strany /ČSSD/ -------------------Odmítáme systém kvót, který by zaváděl nějaké trvalé povinné mechanismy v rámci přerozdělování.

Robert FICO, slovenský premiér -------------------Pokud nezastavíme příliv ze zemí, kde je vážný problém, tak žádné vnitřní kontroly nic na tomto nezmění, nic, žádné kvóty na tom nic nezmění. redaktor -------------------V Česku policisté za uplynulého čtvrt roku zadrželi přes 2600 uprchlíků, části z nich dovolila jet dál, takže v záchytných zařízeních je teď přes 1100 lidí, 60 Syřanů v Česku požádalo o azyl. / Konec reportáže / Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak jdeme na to, jdeme na dotazy našich diváků. První bude od Stanislava a zní takto: "Evropská komise dnes přišla s novými kvótami rozdělení uprchlíků mezi jednotlivé země. Pro Česko byl stanovený počet 3 tisíce, na jakém základě Evropská komise určuje jejich počty jednotlivým zemím a jak je vlastně rozděluje? Bere v úvahu, do které země chtějí být přiděleni?" Tak jenom malé upřesnění. Evropská komise, oficiální to ještě není, ale vyšlo to už najevo, oficiálně to má předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oznámit ve středu, na Česko tedy by mělo připadnout nových 3 tisíce uprchlíků, přesně 2978, otázka zní, na jakém základě ty počty Evropská komise určuje jednotlivým členským zemím. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Komise se logicky dívá nejdřív na velikost dané země, dívá se na to, jak dobře nebo špatně funguje ekonomika té které země, dívá se na to, kolik uprchlíků už ta která země doposud přijala, čili to jsou ta hlavní kritéria. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A to je plus nebo minus, to, jestli už země nějaké uprchlíky přijala, nebo nepřijala? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Samozřejmě, pokud jste zemí, která už jich přijala velmi mnoho, tak o to míň byste těch nových měli dostat. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Takže nám tam ještě několik uprchlíků přidali. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Několik /nesrozumitelné/ možná přijít, pokud ty kvóty budou, a to je samozřejmě druhá debata. Pro komisi je to taková, řekněme, vlajková loď, na kterou je strašně pyšná, ale ten odpor je poměrně velký. Čili uvidíme, jak to s kvótami bude. Nechejme se překvapit. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Bere, bere se do úvahy, do které země chtějí sami uprchlíci být přiděleni, ptá se Stanislav ještě. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Nebere, protože pak bychom skončili s tím, co vidíme dneska. Všichni chtějí do Německa, možná část z nich chce do Švédska, co je zajímavé, chápu, že nechtějí zůstat třeba v Maďarsku, ale pro mě bylo zajímavé vidět, že ta velká masa, která teď prošla z Maďarska přes Rakousko do Německa nechtěla zůstat ani v Rakousku, čili je vidět, že ta nová Mekka je Německo a vlastně žádná jiná země ty uprchlíky nezajímá.

Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A je to tedy celoevropský problém, jak říká spolková kancléřka Angela Merkelová a nebo je to německý problém a jenom německý problém, jak říká maďarský premiér Viktor Orbán. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Je to rozhodně celoevropský problém. Každá země ten problém vnímá samozřejmě trošičku jinak, ale je to něco, na čem se musí Evropa shodnout jako celek. Němci si ho nemůžou vyřešit sami, Maďaři si to nemůžou vyřešit sami, Švédové si to nemůžou vyřešit sami. Buďto se dohodneme na tom, jak změníme stávající systém, jak změníme pravidla a nebo jednotlivé země nebudou schopny ten nával zvládat. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vy mluvíte v množném čísle. My jako Evropská unie, ale Česko se z toho vyděluje. Naposledy páteční schůzka nebo úplně naposledy dnešní bratislavská schůzka to ukázala, země visegrádské čtyřky kvóty nechtějí, jakkoliv francouzský prezident Francois Hollande trvá na tom, že musí být povinné ty kvóty a slovo povinné on zdůrazňuje, takže jak to, jak to zdůvodníte? To, že Česko odmítá být solidární, že vytrvale kvóty odmítá? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------To jsou ale dvě různé věci. My jsme, myslím, velmi solidární, když se podíváte na to, kolik jsme za posledních několik let přijali uprchlíků z postsovětského svazu, z Ukrajiny, z Běloruska, z Arménie a podobně. To, že nabízíme peníze, vybavení a podobně, to je součást solidarity, kvóty jsou ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jiné země to nenabízejí, jiné země Evropské unie, peníze? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Řada zemí, řada zemí nenabídla ani tolik, co jsme my, větší země, než jsme my, nabídly třeba mnohem míň na podporu té operace ve Středozemním moři, čili my děláme to, co umíme, umíme pomáhat Maďarům, dlouho jsme pomáhali třeba Bulharům při ochraně hranice a podobně. To, že pro některé politiky v některých zemích jsou kvóty hezkým symbolem pro jejich voliče, říkají: "Ano, my ten problém odsuneme i někam jinam, tak to, říkám, z jejich pohledu chápu, ale ten problém to neřeší, protože i když toho uprchlíka pošlete do Česka nebo do Estonska, stejně chce do Německa a stejně při první možné příležitosti se zvedne a odejde, čili ty kvóty nic nevyřeší. Ti uprchlíci zase skončí v Německu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jenom, jestli by to třeba ..., ano, to je známá pravda, že ti uprchlíci chtějí do nějaké konkrétní země, jak říkáte, do Německa nebo třeba do Skandinávie a pokud budou přiděleni do Estonska nebo třeba do Česka, nic jim v tom nezabrání, pokud budou uvnitř schengenského prostoru, ale jestli by to nepomohlo vyřešit ten současný nával, aspoň na nějakou dobu ho zvládnout touto redistribucí uprchlíků. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Ale otázkou je na jak dlouho, protože představte si, že toho uprchlíka přivezete do Čech, projdete s ním azylové řízení. Pokud azyl získá, v tu chvíli může začít volně cestovat po Evropské unii, po schengenském prostoru. Čili ano, pozastavíme, zbrzdíme příchod toho člověka do Německa o 2 o 3 měsíce za cenu toho, že s těmi lidmi budeme šoupat po Evropě, že budou znovu po Evropě jezdit vlaky s lidmi, lítat letadla s lidmi, jenom vlastně proto, abychom uspokojili některé politiky a jejich voliče.

Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A Česko má ale se zbytkem Evropské unie společnou imigrační politiku na rozdíl třeba od Dánska, Irska nebo Británie, tak nevyplývá ta závaznost kvót mimo jiné i z této společné imigrační politiky, na níž Česko při vstupu do Unie přistoupilo? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Nic takového není součástí evropské imigrační politiky. Ta evropská imigrační politika, velmi zjednodušeně, říká, že člověk, který přijde do Evropy, tak by se měl zaregistrovat v první zemi, kde překročí evropské hranice nebo hranice Schengenu. Tam by měl požádat o azyl a tam bude rozhodnuto. Jo, čili vlastně to, co se dneska děje, že se o azylu rozhoduje ve třetí, páté, sedmé zemi, kterou vlastně uprchlíci projdou, tak to je dneska selhání evropské imigrační politiky. Rozumím tomu, prostě Italové, Řekové jsou pod brutálním tlakem, ale třeba proto pro mě bylo zajímavé, když jsme Italům nabízeli pomoc, že pošleme naše lidi, naše vybavení, tak italská vláda na tu nabídku nereagovala, stejně tak nereagovala na nabídku některých dalších zemí, které jsou až někde dál na té cestě. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čím si to vysvětlujete? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Ono je samozřejmě jednodušší při tom návalu opravdu spíš zavřít oči a nechat ty lidi jít, protože udržovat je, je složité, nechtějí zůstat v Itálii, nechtějí zůstat v Česku ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili italské úřady nechtěly být pod kontrolou toho, že vlastně uprchlíky neregistrují, nekontrolují a dál propouští. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Přesně tak, přesně tak. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Postoupíme dál k dotazu od Ondřeje: "Jaký má vláda postup proti kvótám, kolik máte už mezi státy Evropské unie vyjednaných spojenců proti kvótám. Pokud neprojdou kvóty, do jaké míry nám hrozí, že budeme muset zaplatit azylovou politiku jiných států a pokud kvóty projdou, jak vnutíte migrantům Česko?" Tak několik otázek, částečně jsme se jich dotkli, tak teď ještě detailněji, jaký tedy má Česko postup, čím bude argumentovat? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------V tuto chvíli těmi našimi spojenci kromě zemí Visegrádu jsou pobaltské země, které mají prostě stejný názor jako my. Španělsko k těm kvótám historicky bylo skeptické, uvidíme, jak se v těch jednáních posune, protože ten návrh ještě dneska není formálně na stole, čili od středy dál budeme vědět. Samozřejmě ale platí to, že to, co jsem říkal na začátku, je to celoevropský problém, jsou země, které musí být na začátku toho procesu, Itálie, Řecko, které by měly imigranty registrovat. My, kteří nejsme na té imigrační cestě, tak my dneska umíme přispět penězi, lidmi, vybavením a měli bychom to dělat výrazně víc, než jsme to dělali doteď, čili ano, zaplatíme, ale je správně, že platíme, protože je to ta naše solidarita, kterou můžeme dát. A migrantům Česko nevnutíte. To jsem zpátky prostě u té nesmyslnosti kvót, protože člověk, který chce jít do Německa, protože tam má rodinu, protože tam má třeba už nabídku práce, tak vždycky bude dělat všechno pro to, aby se do toho Německa dostal, a to je rozdíl proti těm lidem, kteří třeba přichází do Čech z uprchlických táborů v Jordánsku nebo v Kurdistánu. Ti si vyberou, že chtějí do Čech a chtějí tady začít žít, čili to je úplně jiná motivace, než ti,

které by tady někdo jenom násilím poslal. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Místo toho vnucení Česka není takovým skrytým cílem českých úřadů uprchlíky spíš od Česka odradit? Mám na mysli to, že často třeba o rodiny jsou rozdělené do těch uprchlických center, že jsou jim odebírány mobily, nemají přístup na internet, že si za noclehy i stravu musí platit měsíčně až 7200 korun, zatímco v jiných zemích to tak není. Čili je to tak, že české úřady se i tímto postupem snaží i třeba potenciální imigranty odradit? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Já myslím, že ne, to zacházení není jiné než v řadě dalších zemí. A kdyby tady kdokoliv chtěl zůstat. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Počkejte, tak třeba v Německu ti migranti dostávají naopak peníze podpory, v Česku si naopak za pobyt a stravu platit musí, tak to je velký rozdíl. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Ano, ale Německo je v jiné situaci, protože ono je tou cílovou zemí, že logikou Německa je co nejrychleji to řízení provést a těm lidem, kteří chtějí v Německu zůstat, co nejrychleji dát šanci začít pracovat, začít se integrovat do společnosti. My jsme jenom vlastně tou tranzitní zemí, přes kterou přecházejí a vláda se rozhodla, že bude dodržovat platná pravidla, a to je, myslím si, teď největší problém celoevropské debaty, že každý si ta pravidla upravuje trošku jinak. To, že vlastně necháte projít velkou skupinu lidí přes několik zemí, aniž by někdo zastavil, aniž by je někdo registroval, je v rozporu s pravidly, taky mimochodem i Německo začalo říkat, že to, co se stalo teď o víkendu, tak byla výjimečná situace, že pravidla by měla platit dál. Teď ta masa byla příliš velká, ale není to tak, že bychom úplně pravidla škrtli a začali ignorovat. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Neměla by tedy Evropská unie přistoupit k nějaké koordinované, společné azylové politice a jakási záchytná centra nebo registrační místa aspoň budovat přímo u vstupních hranic do Unie? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Určitě a je to i jeden z návrhů, které by měl Jean-Claude Juncker ve středu ráno představit. Jsou to tím krásným anglickým slovem takzvané hotspoty, horká místa, v Itálii, v Řecku, možná někde na hranicích s Maďarskem, kdyby se ti uprchlíci, kteří přicházejí, měli zastavit, zaregistrovat, sepsat jejich žádosti a otázkou je, a myslím si, že to je věc, která by dávala velký smysl, aby už rovnou v těch táborech byli imigrační úředníci ze všech 28 zemí a vlastně aby ti uprchlíci rovnou tam mohli podat žádost o azyl, u německých úředníků, u rakouských, u švédských, u českých, když budou chtít, aby už se rovnou rozhodlo. Ti, kteří azyl získají, aby mohli bezpečně dojít do Německa, aby nemuseli být pašováni různýma dodávkama, ale ti, kteří azyl nezískají, aby rovnou z tohohle záchytného tábora byli vráceni zpět. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nejedná ale Evropská komise tak trochu 5, 10 minut, čtvrt hodiny po 12.? Nemělo tohle všechno se stát dávno před tím? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Mělo, bezpochyby ano, ale my jsme v situaci, kdy nejsme schopni udělat to, co by bylo nejdůležitější, zastavit ten uprchlický proud. Prostě nejsme schopni postavit plot kolem celé Evropské unie. Prostě dokud se bude válčit v Sýrii, dokud bude občanská válka v Libyi, tak ten uprchlický proud tady bude pořád. Čili my už jenom řešíme, co vlastně s nimi. Jo, ale to skutečné řešení prostě bude na roky, to

není otázka několika měsíců, bohužel. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Možná mnohé diváky překvapí, že Evropská komise má svého speciálního komisaře pro migraci, je to Řek Dimitris Avramopoulos. Je to normální, že ani v této migrační krizi, obří migrační vlně, s níž si Evropa neví rady, že ho zná jen málokdo? Vypadá to, že moc aktivní není, ne? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Musím říct, že ta neaktivita Evropské komise v tom je pro mě trošku zklamáním. Čekal bych, přesně, že komisař pro migraci bude výrazně víc vidět. Je pro mě stejně tak překvapením, že teď, když v posledních dnech objíždí komisař Avramopoulos ty země, kde je největší problém, tak zajede do Řecka, zajede do Itálie, zajede do Rakouska a vynechá Maďarsko. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Já musím říct, že naše redakce se snažila dopátrat aktivit tohoto speciálního komisaře pro migraci a jeho poslední vyjádření jsme našli z konce července. Týkalo se toho původního rozdělování dávno už překonaných 40 tisíc uprchlíků podle kvót. Vy tedy ho znáte? Jednal jste s ním někdy s tímto eurokomisařem? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Znám ho. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A proč třeba nebyl zrovna on u toho pátečního jednání premiérů visegrádské čtyřky? To by přece bylo účelné, ne? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Bylo, ale smyslem toho pátečního jednání bylo sladit si pozici a především si premiéři Visegrádu chtěli říct, v čem můžou být aktivnější. To byl základní smysl pátku, říct si, jestli jsme schopni navýšit rozvojovou pomoc tam, kde dneska uprchlíci jsou. Jestli jsme schopni být aktivnější třeba v OSN při jednáních okolo Libye a podobně. Čili to byl ten hlavní smysl pátečního setkání a teď se potkají ministři zahraničí Visegrádu a příští týden se potkají ministři vnitra všech 28 zemí a potom, si myslím, bude ta klíčová chvíle začít tlačit na řešení, které potřebujeme. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Opět dáme prostor našim divákům. "Pokud budou Česku přikázány kvóty, zůstane nám právo výběru jednotlivých migrantů? Jak to bude? Mohli bychom upřednostnit křesťanské rodiny nebo rodiny už asimilovaných Syřanů? Automatem nebo úředníkem vybraní lidé nebudou v Česku šťastní," podotýká tento divák. Tak, do jaké míry při tom přijímání uprchlíků a azylantů, do jaké míry si země mohou vybírat? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Je, myslím si, hodně nešťastné, že o kvótách se mluví už asi 4 měsíce a do dneška Evropská komise nedala na stůl ten přesný mechanismus. To, co dneska víme, je, že v Itálii nebo v Řecku dostane každá ze zemí seznam lidí, budeme ta mít naše lidi z bezpečnostních složek. Ti budou, projdou si ten seznam, budou mít šanci udělat si pohovory s těmi lidmi a pokud budou mít pocit, že hrozí nějaké bezpečnostní riziko, tak budou mít právo toho člověka škrtnou ze seznamu, čili máme tady právo si vybrat z bezpečnostních hledisek, na druhou stranu vláda jednoznačně řekla, že nebude řešit třeba otázky náboženství. Bohumil KLEPETKO, moderátor

-------------------Ale přece původně česká vláda řekla, že chce přijímat přednostně křesťanské uprchlíky z uprchlických táborů v Jordánsku. To už je dávno překonané, platí to vůbec ještě? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------To je druhá skupina. My v celé té debatě o lidech, které přichází do Evropy, se bavíme o 2 skupinách lidí. Ta větší část té navržené kvóty byla o lidech, kteří už jsou dneska v Itálii a Řecku a ti by se měli přerozdělit, ale pak tam byla menší část, v případě České republiky 400 lidí, kteří měli přijít právě z těch uprchlických táborů a tam bude čistě na nás, abychom s těmi lidmi mluvili, abychom si vybrali, kdo sem chce přijít, za jakých podmínek a začneme tím, pokud si dobře pamatujete, vláda schválila loni na podzim program pro nemocné syrské děti, které by se tady měly léčit. Čili to je ta první skupina, která přijde, na tu by měly navázat další skupiny a tam si opravdu můžeme vybírat zcela podle toho, jak budeme chtít a hlavně, aby si ti lidé sami řekli, že chtějí do České republiky, ne, že chtějí někam jinam po Evropě. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Česko v tom odmítání kvót a bazírování na principu dobrovolnosti, tak jestli se třeba nečekalo nebo jestli by nebylo věrohodnější, kdyby na té páteční schůzce premiérů visegrádské čtyřky zaznělo i nějaké číslo, že Česko by na dobrovolném principu řeklo: "Tolik uprchlíků jsme my ochotni, sami ochotni přijmout." Tak jako to udělal třeba britský premiér David Cameron, který dnes řekl: "Británie v příštích 5 letech přijme 20 tisíc uprchlíků," kromě 5 tisíc, které už přijala, a to se jí netýká ta společná imigrační politika. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Tak, ale jenom s dovolením připomenu, že Britové si budu vybírat z těch uprchlických táborů v Jordánsku, v Kurdistánu, v Libanonu a podobně, čili nebavíme se o těch lidech, kteří už tady jsou, jo, čili je to ..., kdybychom my měli šanci vzít si víc lidí, kteří jsou dneska v těch uprchlických táborech, rádi to uděláme. Ten tlak je přerozdělit, tu skupinu lidí, která už je v Evropě, a tady prostě znovu říkám, že ty kvóty nemají smysl, protože ti lidi si nevyberou dobrovolně Českou republiku, stejně jenom projdou někam jinam. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dobře, ale tak, když byl ten prvotní tlak z jara, kdy se rozdělovalo 40 tisíc uprchlíků, Česko řeklo: "My dobrovolně 1,5 tisíce přijmeme." Teď tedy dalších 120 tisíc běženců se má přerozdělit a Česko říká: "My nic, my jen dobrovolně," ale číslo chybí. Jaké tedy bude? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------My říkáme: "My nic," my nechceme prostě jenom navyšovat závazky, pokud nevidíme, že se nedělá ta další část, že nevznikají ty hotspoty, které by měly lidi registrovat, že prostě nezačneme líp chránit naši evropskou hranici. Čili chceme vidět prostě, že se dělají i ty další věci, abychom se nedostali do situace, kdy prostě jenom budeme přijímat, přijímat, přijímat, přijímat a neuděláme nic pro to, abychom ten příliv zabrzdili. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili žádné číslo z české strany teď nezazní? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------V tuhle tu chvíli ne, v tuhle tu chvíli jak česká vláda, tak i vlastně země Visegrádu říkají: "Chceme teď vidět, jak se bude pokračovat v dalších věcech, které jsme si už na jaře odsouhlasili. Ve chvíli, kdy uvidíme, že to běží, že umíme líp zasahovat proti pašerákům, že jsme se shodli na těch takzvaných bezpečných zemích, odkud lidi nemají právo získat azyl, tak potom se pojďme bavit o tom, jak vyřešit ten nával, který tady je a nebudeme jenom pořád přijímat nové lidi, aniž bychom řešili, co, jak ten

příval zastavit." Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dotaz od Andreje: "Proč se vláda razantně neohradila proti výhrůžkám rakouské vlády, která hrozila Česku sankcemi ústy ministryně, tedy jedné členky té rakouské vlády. Připadá vám normální, aby si členské státy vyhrožovaly? Včera jsem podepsal petici Václava Klause a nemyslím si, že jde o populismus, co vy?" Tak proč se Česko víc neohradilo proti výhrůžkám ze strany rakouské vlády? On je tedy adresoval i kancléř Werner Faymann, čili nebyla to jenom jedna ministryně. No? Proč ta reakce z české strany nebyla razantnější? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Byla razantní dneska odpoledne v Bratislavě velmi výrazně, ale myslíme si, že nemá smysl vyměňovat si názory nahlas přes média. /Nesrozumitelné/ přesně debata mezi rakouským kancléřem, českým a slovenským premiérem, aby si řekli, co je opravdu důležité. A to vyjádření paní rakouské ministryně vnitra je, myslím, dáno, že na konci září jsou volby v Horním Rakousku, lidovci v průzkumech moc nebudují, to je lidovecká ministryně. V půlce října jsou volby ve Vídni, taky se tam úplně příliš nedaří v těch průzkumech. Čili tyhle ty vyjádření jsou, myslím si, čistě pro domácí předvolební potřebu v Rakousku. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A jaká byla atmosféra té dnešní bratislavské schůzky? Společná tisková konference premiérů těch 3 zemí, Rakouska, Slovenska, Česka, původně avizovaná, se odsouvala, odsouvala, až se jako společná vůbec nekonala. Rakouský kancléř vlastně odešel jako první, takže to asi moc přátelské nebylo. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Nebylo to úplně přátelské, na druhou stranu z té zhruba plánované půlhodiny byly 2 hodiny velmi detailní diskuse o tom, co můžeme dělat dohromady. Jo, my jsme si velmi důrazně řekli, že některé věci považujeme za hodně nešťastné, protože to by si přeci jenom vlastně přátelé, sousedi dělat neměli, ale to byla opravdu první krátká část schůzky, 90 procent bylo o tom, co můžeme dělat, jak si můžeme pomoct. Rakousko je pod mnohem větším tlakem, než jsme my, takže jsme se bavili o tom, jak můžeme pomoct Rakousku a ve vybavení, v lidech a podobně. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jednou ze zemí, kterou prochází aktuálně hlavní migrační trasa, je Srbsko. Podle premiéra Vučiće by Německo nemělo zůstat při řešení uprchlické krize samo. Poslechněme si názor srbského premiéra. Aleksandar VUČIČ, srbský premiér -------------------Není to německý problém nebo problém jiných jednotlivých zemí. Je to problém pro celou Evropu a nejen pro Evropskou unii. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili Srbsko, jakkoliv je mimo Evropskou unii, také má ten názor, že Německo by nemělo v tom zůstat samo a ty závěry třeba pátečního summitu visegrádské čtyřky nebo obecně ty názory zemí visegrádské čtyřky, evidentně nekonvenují ani slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi, který dnes vyzval vládu své země, aby byla solidárnější, že přijmout několik set nebo tisíc uprchlíků nijak neohrozí ani bezpečnost, ani, ani nějaké kulturní hodnoty na Slovensku, nemá pravdu slovenský premiér, prezident. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Ale vždyť tady to není o tom, jestli nás ohrozí 1500 lidí nebo 3 tisíce, neohrozí nás ani 1500, ani 3

tisíce, ani 5 tisíc, to, o co nám jde, je, aby se konečně začalo pracovat na těch dalších částech té migrační problematiky, nejenom, abychom prostě jenom pořád přerozdělovali lidi a neřešili ten zbytek. Když bude potřeba, zvládneme daleko víc než 1500 lidí, zvládali jsme to v 90. letech, na přelomu tisíciletí, byly tady desítky tisíc uprchlíků, zvládneme to bez problémů, jenom prostě nechceme, aby se jenom přesouvali lidi po Evropě a neřešilo se to všechno další. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Abychom Andrejovi odpověděli úplně na všechno, když tady podotýká, že podepsal petici Václava Klause proti tedy nečinnosti české vlády, a tak Andrej si nemyslí, že jde o populismus ze strany bývalého prezidenta. Ptá se, co vy na to, jestli máte na to názor na tuto petici Václava Klause? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Prostě já myslím, že vláda dělá velmi mnoho. Myslím si, že teď jenom další výkřiky úplně nepomůžou té diskusi. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale prezident Miloš Zeman vlastně podpořil tu petici Václava Klause. Dělá vám to problémy? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Nedělá mi to určitě žádný problém, ale znovu říkám, myslím, že ta debata v Čechách by se měla ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nemyslím vás osobně, ale české vládě. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Ne, nedělá. Ale jako myslím si, to, co spíš dělá problémy, jsou právě takové ty štvavé výkřiky prostě řady politiků, protože na tom chtějí získat body, že, to, co tady dneska vidíme v té veřejné debatě, roky neexistovalo a myslím si, že to, co je důležité, je prostě začít mnohem přísněji řešit ty maso, mletí lidí do masokostních mouček, vyhrožování přesuny do Terezína a podobně, to je reálný problém. Ne to, co je obsahem jedné petice. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Blažena Švandová: "Proč je takový rozdíl mezi zeměmi v Evropské unii v ohlasu veřejnosti i vlád na přijímání uprchlíků? Někde převažuje souhlas, jinde odmítání. Mám dojem," píše Blažena Švandová, "že tato názorová hranice poměrně jasně kopíruje bývalou železnou oponu. Čím to je?" Čím to je? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Myslím, že to je prostě jenom tou historickou zkušeností. Prostě ať chceme, nebo nechceme, tak země komunistickýho bloku prostě nikdy nežily v takové té promíchané společnosti různých kultur, že jo, prostě byli jsme mnohem uzavřenější a na ty věci se prostě těžko zvyká. To je jedna věc. Druhá věc, myslím si, že my si dodneška neuvědomujeme, jak dobře se vlastně máme. My se pořád poměřujeme hospodářsky s Německem, s Rakouskem a podobně, ale nevnímáme to, že když se na to podíváte z pohledu uprchlíků někde z Afriky nebo z Blízkého východu, tak prostě jsme velmi bohatou, velmi úspěšnou zemí. Tohle to my často nevidíme a nevnímáme. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale stále vlastně z toho není zřejmý ten rozdíl, proč by Česko tedy mělo na základě tohoto, co jste řekl, že migranty neznáme, tak jestli to je dostatečný důvod, tento strach z neznámého, pro jejich odmítání?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Já si myslím, že pro řadu lidí je to ten strach, proč se bojí, proč se bouří. Nikdy to nezažili. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale jestli to má být strach i pro českou vládu? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Není to strach pro Českou vládu? Já znovu říkám, nezapomeňte, že tady do Čech přišly dneska už stovky tisíc lidí třeba z Ukrajiny. Ukrajinci jsou dneska největší národnostní menšinou v České republice, už to dávno nejsou Slováci, jo. Čili my umíme přijímat. Já myslím, že my nejsme taková ta typická xenofobní uzavřená společnost. Podívejte se na to, jak jsou dneska absolutně integrovaní Vietnamci, kteří přišli do Čech, kdysi se jich lidi báli, dneska se nebojí, protože s nimi mají tu osobní zkušenost, protože vlastně vidí, že fungují, že nejsou bezpečnostním rizikem. Jediné, o čem vlastně lidi slyší, když se řekne muslimové, tak slyší o Islámském státu, o teroristech, atentátech a podobně. Nemají tu opačnou osobní zkušenost. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------České firmy momentálně registrují 15 tisíc volných pracovních míst pro zahraniční pracovníky. Firma Hamé dnes přišla s nabídkou na ubytování a práci pro 10 syrských rodin. Takže nejsou ty obavy přece jen přehnané? Ve světle toho, že ekonomika vlastně zahraniční pracovníky potřebuje? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Já myslím, že ve chvíli, kdy tady konečně nějací uprchlíci přijdou, tak nebudou mít problémy najít si práci, nebudou mít problém se zaintegrovat do české společnosti. Platí to, co jsem říkal před chvílí, když bude potřeba, zvládneme mnohem víc než 1500, čili není to o tom, že my bychom nikoho nechtěli a Hamé je jenom jedna z řady firem, které dneska ty nabídky dávají, těch nabídek je dneska spousta, čili ve chvíli, kdy konečně nějací uprchlíci do Čech přijdou, získají azyl, tak potom ta integrace bude velmi rychlá. My jsme v situaci, kdy vlastně tady máme toho strašáka, ale reálně tady vlastně téměř nikdo není. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A na Facebooku dotaz od Tomáše, který píše: "Vždycky jsem si myslel, že síla Evropské unie bude v jednotě, která by se měla uplatňovat zrovna v situacích, jako je stávající vlna uprchlíků. Nevidím jednotu, nevidím sílu, nevidím akceschopnost. Vidím bezradnost, nerozhodnost, alibismus. Proč? Co je s Evropou?" Ptá se Tomáš. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Já si myslím, že dneska největším problémem je to, jak moc se soustředíme na dodržování pravidel. Řadu měsíců se ta krize a ten nával do Řecka, do Itálie neřešil, protože pořád byl tlak na to, pojďme zkoušet dodržovat pravidla. Dlouho nám trvalo, že jsme si, než jsme si přiznali, že pravidla nefungují, že prostě nezvládáme ten nápor, musíme přijít s nějakou alternativou, stejný problém je, když se bavíme o tom, jak zasahovat proti pašerákům. Prostě dneska nemůžeme zasahovat v libyjských vodách, nemáme-li souhlas libyjské vlády, která neexistuje nebo nemáme-li souhlas Rady bezpečnosti OSN, kterej, pokud vůbec získáme, tak bude trvat dlouho a bude to drahé, protože Rusko si samozřejmě svého práva veta velmi užije. Čili otázkou je, chceme porušovat pravidla? Chceme prostě zasahovat bez mandátu v rozporu s mezinárodním právem, nebo nechceme? A Evropa vždycky stála na tom, že dodržuje pravidla, i když to prostě bohužel má tuhle tu cestu, že věci trvají dlouho a jsou složitější. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jsou současní lídři Evropské unie schopni té krizi řešit, když reagují takto se zpožděním a nejsou

schopni se vlastně dohodnout? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Myslím, že dneska větší problém, než evropští lídři je to, jak pomalu fungovala Evropská komise teď přes léto, prostě řada věcí měla být hotová v červnu nebo v červenci, ne v září. To si ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------To znamená, že Evropská komise si prostě udělala prázdniny a teď, když se sešla, tak už jenom dohání běh událostí? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Snaží se ty věci postavit, nebavíme se o jedné věci, prostě bavíme se o balíku různých věcí. Některé prostě budou trvat dlouho. To vyjednávání o možnosti zasahovat v Libyi, to prostě je věc, která se potáhne. Věci, jako třeba definovat bezpečné země. Čili od, ze kterých zemí nemají lidi právo získat azyl, to je věc, která se měla udělat už třeba přes léto. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Takže zaspala Evropská komise? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Jednala výrazně pomaleji, než si myslím, že by měla. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vy jste pro Mladou frontu DNES uvedl, a teď cituji: "Na naší část Evropy teď mnozí politici ze starých členských zemí ukazují prstem, a to si nemůžeme jen tak nechat líbit. Chceme připomenout, že Unie se už na mnoha věcech kolem migrace dohodla a ty nebyly dosud udělány." Tak ukazují na nás prstem, a to si nemůžeme nechat líbit. Co konkrétně jste tím myslel? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Jedním z těch výsledků byl ten páteční summit premiérů Visegrádu. Vy už jste jasně říkal, toto jsme ochotni dělat, děláme toho hodně, není pravda, že jsme nesolidární, takže nás neobviňujte z něčeho, co není pravda. Ono je to pohodlné redukovat celou otázku migrace na to, jestli přijmete kvóty nebo nepřijmete, ale to, že přijmete kvóty prostě nevyřeší migrační problém. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jak si to nemůžeme nechat líbit? Co konkrétně nebo na co, jak konkrétně bychom tedy měli reagovat? Jenom tím, že budeme věci uvádět na pravou míru nebo jakou reakci si představujete? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Je to přesně o prostě výrazně aktivnější komunikaci. My jsme bohužel dneska v situaci, kdy neumíme v řadě zemí říct: "To není pravda." Umíme to říct ještě v Rakousku, protože je to náš soused, ale když se bavím s kolegy třeba z Portugalska nebo ze Španělska. Ti vůbec nevědí, co střední Evropa historicky dělala v oblasti migrace. Čili je to o tom být výrazně aktivnější, výrazně s těmi lidmi ve Španělsku, v Portugalsku, v Itálii výrazně více s nimi mluvit. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale pak je to tedy asi něčí chyba, chyba na straně české vlády, na straně konkrétního nějakého ministra, ministra zahraničí nebo čí?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Ne, zase přece jenom je to několik lidí, máte omezené kapacity, ale teď je to o tom, co jsme si začali dělat už přes léto, mapovat si, kde je jaký problém, jak se kde o Visegrádu mluví. Součástí té páteční dohody je taky to, že vlastně ode dneška začali velvyslanci všech 4 zemí Visegrádu mluvit s ministry, ministerstvy zahraničí ve zbylých 24 zemích, aby vysvětlovali, co děláme a podobně. Čili je to o výrazně větší ofenzívě, je to taky o větším důrazu. Protože my jsme historicky říkali věci spíš potichu, ale prostě při té nezasloužené kritice je, myslím si, potřeba být prostě výrazně důraznější, to je, jako třeba byli dneska český a slovenský premiér vůči rakouskému kancléři. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A teď ještě jedna část toho vašeho citátu. Na čem prospěšném k účinnému řešení krize kolem migrace už se Evropská unie dohodla kromě kvót a nebylo to uděláno? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------První věcí je definice o těch bezpečných zemích. Ve chvíli, kdy budete mít definované bezpečné země a budou mezi nimi země západního Balkánu, bude tam Turecko a podobně, v tu chvíli velmi rychle vrátíte 30 až 40 procent lidí, kteří se v Evropě snaží získat azyl, čili výrazně tomu systému ulehčíte. A to je věc, která se udělá velmi rychle. Dají se zřídit ty jeho spoty v Itálii, v Řecku, a zase to je věc, která už se přes léto mohla začít připravovat, už mohly začít fungovat. To, co bude trvat delší dobu, ale myslím si, že nakonec je velmi důležité, je bavit se o tom, jestli jsme ochotni sjednotit vůbec azylovou proceduru ve všech členských státech. Tak by bylo jasné, za jak rychle se rozhodne, za jakých podmínek se udělují azyly a podobně, čili to je věc, která bude trvat trošku déle, ale nakonec ta bude velmi důležitá. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A nepatří k těm restům i to, že třeba ono české vyhlášení dobrovolně přijmut 1,5 tisíce uprchlíků, azylantů, není to už také český rest třeba? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Není. Pořád jsme prostě ve srovnání s některými jinými zeměmi, které udělaly mnohem víc, když to přepočtete na počet obyvatel. My jsme v podstatě dobrovolně se zavázali k něčemu velmi podobnému jako ostatní země stejné velikosti. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------No, jedna věc je závazek, ale druhá věc je to skutečně udělat. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Ano, ale to přerozdělování nezačlo fungovat a nezačne fungovat, dokud nebudou fungovat i ty hotspoty v Itálii, čili v tuhle tu chvíli se ještě nepřerozděluje. Ten systém rozdělování podle těch dobrovolných závazků se měl rozjet někdy koncem září, začátkem října. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Irena: "Mluví se o rozdělování 120 tisíc, popřípadě 160 uprchlíků mezi jednotliví země Evropské unie. V Evropě je už v této chvíli uprchlíků mnohem víc a další přicházejí. Co bude s tím zbytkem? Zůstanou v Řecku, Itálii, Maďarsku nebo se budou rozdělovat další?" Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Většina z nich má jeden jediný cíl, a to je Německo. Němci sami odhadují, že letos přijmou zhruba 800 tisíc lidí, další roky to bude velmi podobné. Samozřejmě pro Německo je to na jednu stranu jednodušší, protože jim Německo výrazně stárne a podle odhadů potřebují Němci 400 až 500 tisíc lidí

jenom, aby si udrželi vlastně úroveň pracovní síly, jakou potřebují, čili ta, Německo má kapacitu tenhle ten příliv zvládnout. Rok, možná dva. Nebude mít samozřejmě kapacitu takovýhle příliv zvládat dalších 10,15 let. Samozřejmě ve chvíli přiletí další, budou dělat jedno jediné, budou hledat jakoukoliv cestu do Německa, a proto se bavíme o těch hotspotech, aby si vlastně už ve chvíli, kdy přijdou, překročí tu první hranici v Itálii nebo Řecku, aby si rovnou mohli požádat o azyl v Německu, buď ho získají, aby se do toho Německa dostali bezpečně, aby se nemuseli nechávat pašovat, aby nemuseli platit tisícovky eur různým pochybným mafiánům, kteří je někdy dovezou a někdy je jenom nechají umřít. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vy mluvíte o tom, aby si Německo udrželo úroveň pracovní síly, ale odhlédnuto od ekonomických kritérií, je to od německé vlády odpovědné přijmout takové množství uprchlíků? Letos 800 tisíc, loni to bylo 400 tisíc, uvážíme-li, že celé Německo má 80,5 milionu obyvatel, zvládne to Německo a není to nebezpečné pro Evropu jako takovou? Ptám se českého státního tajemníka pro evropské záležitosti. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------V Německu věří, že to zvládne a pokud má nějaká země zkušenosti s integrací, tak je to Německo. Když se podíváte na Německo, nemáte tam tak problematická ghetta, jako třeba ve Francii, čili je vidět, že prostě Německo je v té integraci výrazně úspěšnější, vždycky budou nějaké problémy, ale ty problémy v Německu jsou mnohem menší. Když se podíváte na to, jak vlastně uprchlí vůbec ti imigranti pracují, tak na rozdíl od řady jiných zemí naprostá většina z nich v Německu má práci, čili nežijí na sociálních dávkách, ale naopak přispívají do systému. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale to jsou stále ta ekonomická kritéria, ale pak jsou i jiná. Složení společnosti, národnostní, náboženské a tak dále. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Ale myslím, že i Německo si dává velký pozor na to, aby, když ti lidé přicházejí, aby součástí toho, že můžou zůstat, bylo i to, že fungují podle německých pravidel, že tam nevzniká nějaký alternativní systém. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tereza: "Kolik by podle vás Česká republika mohla bezpečně přijmout uprchlíků? Počítá se se vznikem nových zařízení na ubytování uprchlíků?" Tak mluvili jsme o tom, kolik je Česko ochotno, ale kolik by bylo schopno přijmout? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Historicky v 90. letech jsme byli schopni přijmout zhruba 20 tisíc lidí, uměli jsme je ubytovat, uměli jsme se o ně postarat, čili když se budeme bavit o takovýchto číslech, je to věc, kterou umíme zvládnout. Už jsme ji zvládli. Otázkou samozřejmě je, vracím se jenom prostě k tomu, tehdy to byli lidi, kteří chtěli jít do České republiky a chtěla tady zůstat, chtěli tady žít, my jsme v situaci, kdy prostě většina těch lidí chce přes Českou republiku jenom přejít, nechtějí tady zůstat, čili je to úplně jiný situace. Čili ano, když by bylo potřeba, vzniknou i další zřízení, ale bude to případně jenom pro krátké zastavení na cestě, nebude to zařízení pro lidi, kteří vlastně budou chtít zůstávat v České republice. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na Facebooku dotaz tento: "Maďarsko je pod palbou kritiky západoevropských vlád. Co udělalo špatně? V čem přesně nedodrželo svou povinnost každého nelegálního imigranta, buď dostat od uprchlického tábora, pokud požádal o azyl, nebo zahájit vyhoštění, pokud o azyl nepožádal?" Co udělalo Maďarsko špatně?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Maďarsko neudělalo špatně vůbec nic. Maďarsko přesně dodržovalo platná pravidla. Jako první země na té uprchlické trase, Maďaři jako první dodržovali pravidla. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------V tom, že tedy uprchlíky volně nepouštěli dál, na rozdíl od těch dalších úřadů? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Přesně tak, přesně tak, přesně tak. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A proč pro to nemá zbytek Unie pochopení? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Vy jste samozřejmě v situaci, kdy pro každého je mnohem jednodušší zavřít oči, prostě to, co dělají Řekové, uprchlíky z ostrovů, dovezou je do Atén nebo do Soluně, aniž by je registrovali, pustí je dál, máte na cestě zemi, jako je Makedonie, která má šanci s tím přívalem nic dělat. Jediné, co může zkusit tu masu lidí zase dostat přes v EU zemí, protože na nic jiného nemá kapacitu. Srbsko je na tom velmi podobně, prostě nemá kapacitu, nemá na to prostředky. Takže vlastně Maďarsko se rozhodlo, že se bude chovat zodpovědně. Mohli zavřít oči, mohli ten problém jenom prostě pustit dál a Maďaři se ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale proč to Maďarsko dělá? Je, proč je tak bohulibé? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Je to rozhodnutí Maďarska, myslím si, že je správné. Prostě pokud si každý ty pravidla upravovat tak, jak se mu líběj, nebo nelíbí, tak ten chaos bude ještě větší, že je dneska a myslím, že právě díky tomu, co Maďarsko udělalo, je dneska ten tlak na řešení a na tu debatu o tom, jak se mají ty pravidla aplikovat, mnohem dál a běžím mnohem rychleji, než kdyby Maďaři prostě jenom zavřeli oči a jenom nasadili lidi na jedné hranici do vlaku a na druhé straně by je nechali vystoupit a pustili je dál. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Je pravda to, o čem mluvil ministr vnitra, v rozhovoru v Mladé frontě DNES, že Maďarsko nedostává přiměřený, od Evropské unie přiměřený počet peněz na tuto svoji politiku, na tuto svoji činnost v porovnání třeba s Itálií, Řeckem? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Maďarsko v tuto chvíli dostává výrazně míň, je to jedna z věcí, na kterou minulá pátek poukazovali premiéři a úplně se zrovna tahle ta část toho závěrečného komuniké nelíbila některým v Bruselu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A proč je to tak? Proč tedy, pokud to tak skutečně je, proč je to rozdělování peněz těm nejvíc zasaženým a nejvíc zkoušeným zemím tak nespravedlivé a pokud se na to ukáže, proč se to nelíbí? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Ono je to dáno tím, že samozřejmě ten tlak na Itálii, na Řecko je mnohem dlouhodobější. Ty masy uprchlík přichází do Řecka do Itálie poslední dva roky. Pro Maďarsko je to nový problém, čili zčásti je

to o čase, zčásti je to taky o tom, že ten náběh v Maďarsku byl strašně rychlý a ty peníze se vyplácí se zpožděním, čili dneska je na tom Maďarsko výrazně hůř. Uvidíme, jestli ty peníze dostane doplaceny. Je velký tlak na to, aby se zacházelo se všemi stejně. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili úmysl to není, jsou to opět jenom málo pružné mechanismy v Evropské unii. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Je to v tuhle tu chvíli, že se ty peníze opravdu doplácí zpětně a samozřejmě i to, že Maďarsko ten problém chvíli zkoušelo řešit jenom vlastními silami a potom zjistil, že to sami vyřešit nemůžou. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------"Pokud vím," píše další divák nebo divačka, "mezi Slovenskem a Ukrajinou je regulérní železná opona postavená z peněz Evropské unie. Proč tatáž Evropská unie kritizuje Maďarsko, které za svoje peníze taky opevňuje schengenskou hranic, pouze na jiném místě," tedy na hranici se Srbskem. "Není to dvojí metr?" Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Určitě není. To, co Slováci mají dělat, stejně jako Poláci, prostě chrání vnější hranici. Maďarsko vlastně nikdy tenhle problém mít nemělo, uprchlíci se neměli dostat dál z Řecka, tady dneska prostě největší problém je nefunkčnost Řecka jako té vnější země na schengenské hranici, kteří měli tu hranici chránit, čili logicky Maďarsko nikdy nemělo důvod tak investovat do ochrany hranic, jako teď. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale teď ho má, ten důvod. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Teď ho má. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A je to špatně, že to dělá? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Já si myslím, že je to prostě správně. Prostě Maďaři řeší problém za někoho jiného, ale je dobře, že ho řeší. Samozřejmě to, o čem podle mě měli víc mluvit, je, že ve chvíli, kdy si postaví na maďarské hranici se Srbskem, tak se ten migrační proud jenom někam posune. To, co, myslím si, mělo být uděláno líp, je debata s těmi sousedy, na které se ten problém přesune, aby se na to připravili a dohodnout se, jak jí pomůžou pomoct, tak jako dneska někteří pomáhají Maďarsku. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dotaz z webu od Jana Součka: "Proč Syřany nepřijímají taky země Perského zálivu? Kuvajt, Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty. Co myslíte, jak by tyto země reagovaly, kdyby jim na jejich území pronikly desetitisíce běženců a co kdyby ti běženci byli navíc křesťané, co by se podle vás dělo?" Tak proč ti běženci muslimského vyznání převážně, nehledají útočiště v zemích Perského zálivu? V bohatších arabských muslimských zemích? Ptá se Jan Souček. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Nechtějí, protože mají pocit, myslím si, oprávněný, že když přijdou do Evropy, mají větší šanci se zapojit, zaintegrovat. V řadě těchhle těch zemí by navždycky byli občany druhé kategorie. To, že

přijdou do Evropy ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------V Evropě ne? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Když se podíváte, tak řada uprchlíků, kteří přišli do Evropy, jsou dneska velmi platnými, zaintegrovanými členy společnosti, máme senátora syrského původu, máme dlouholetého úspěšného starostu Mladé Boleslavi syrského původu, máme tady řadu třeba velmi dobrých, úspěšných syrských lékařů a podobně a těch příkladů je hodně, čili ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Senátor Hassan Mezian za litoměřický okres. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Opravdu těch příkladů je hodně a ti lidé, když přijdou a chtějí začít fungovat, tak Evropa jim tu šanci dává, řada zemí zálivu by jim tu šanci nikdy nedala. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A jak by ty země reagovaly, zajímá ještě Jana Součka, kdyby přece jen se tam obrátily ty, ty uprchlické proudy do těchto muslimských zemích. Také by je přijímaly? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Já si myslím, že kdyby jim se nakonec objevily desítky tisíc lidí na hranici, tak ty hranice by se nakonec otevřely, ale trvalo by to a nebylo to by úplně jednoduché. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A podílejí se nějak finančně země Perského zálivu, ty bohaté arabské země na té, na té uprchlické vlně financují alespoň fungování těch uprchlických táborů třeba? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Některé z těch zemí financují fungování uprchlických táborů, některé posílají materiální pomoc, čili aktivita tam je, není to tak, že by země Perského zálivu prostě jenom jako daly ruce od všeho pryč. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Abychom Janu Součkovi odpověděli na všechno, ještě klade dotaz: "Co kdyby ti běženci byli navíc křesťané," ti, kteří by se tedy obrátili do muslimských zemí arabského zálivu? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Platí, myslím, že tam už by stačilo jenom to, že jsou cizinci a prostě byli by to občané druhé kategorie. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------K té pomoci, ať už tedy pomoci azylové nebo peněžní či jiné hmotné, francouzský prezident Francois Hollande dnes mluvil o nutnosti uspořádat mezinárodní konferenci o této migraci. Co se od ní čeká nebo myslíte, že by něco vyřešila? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti

-------------------V tuhle tu chvíli, jsou na stole 2, možná 3 konference. Ta jedna v listopadu spolu se zeměmi Africké unie, která bude především o tom, jak zlepšit evropskou návratovou politiku, abychom dokázali ty, kteří azyl nezískají vrátit zpátky. Dneska to příliš efektivně neumíme. Druhá konference by se měla věnovat té takzvané balkánské cestě, čili debata se zeměmi západními Balkánu a o tom, jak zastavit ten příliv z té oblasti do Evropy. A třetím tématem, který zmínil dneska prezident Hollande, tak to byla i debata například s Ruskem, možná s Amerikou o řešení konfliktů v Sýrii, v Libyi, protože nakonec, pokud nevyřešíme tyhle ty dva velké konflikty, tak ten příliv z té oblasti nezastavíme, ať děláme, co děláme. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili debata s Ruskem, Spojenými státy o řešení konfliktu v Libyi, o vojenském řešení? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Pokud by se podařilo vyjednat dohodu, je to výrazně jednodušší, já si myslím, že konflikt v Libyi nemá vojenské řešení. Prostě nikdo nemá odvahu posílat do Libye vojáky, nikdo nemá odvahu po zkušenostech z Afghánistánu, z Iráku zase jenom okupovat nějakou další zemi a nastolovat tam nějaký režim. To bude muset být buďto dohoda těch znesvářených skupin, nebo nějaké rozdělení. Sýrie bude vlastně stejný problém. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A situace, no, říkáte, Sýrie bude podobný problém, ale i v tom, v tom závěrečném prohlášení nebo komuniké premiérů visegrádské čtyřky v pátek zaznělo, podporovat, teď nevím přesně tu formulaci, zkrátka podporovat zásahy nebo vystupování proti Islámskému státu. Je tím myšlen i vojenský zásah? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Už dneska běží letecké útoky, dodáváme zbraně těm, kteří jsou ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vcelku neúčinné. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Ale znovu, je to to první, čím můžeme přispět. Je to technika, kterou má Evropa a Amerika, nemají ji Kurdové, ve velmi omezené míře ji mají další země regionu, čili to jsou věci, kde umíme být velmi efektivní, umíme dodávat zbraně, umíme trénovat vojáky, ať už syrské vládní, nebo například Kurdy, čili to jsou věci, které umíme, které je potřeba dělat ještě výrazně aktivněji. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na Facebooku pokládá Jakub dotaz: "Co konkrétně dělá česká vláda pro řešení problémů v zemích, ze kterých migranti pocházejí?" To teď vlastně jste začal říkat. "A patří do toho také dodávání tedy těch zbraní kurdským bojovníkům?" A jak jde do toho, že Turecko, vlastně náš spojenec, členská země Severoatlantické aliance, bombarduje kurdské pozice? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------To je věc, která samozřejmě pro všechny byla velmi nepříjemná. Je to v tuhle tu chvíli ve velmi aktivní debatě s Tureckem, jak přesně má vypadat ta koalice proti ISILu a za jakých podmínek. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nerozumím.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Dobře víte, že problém Turecka a Kurdistánu je dlouholetý. To, na co tlačí i na to jako celek, je soustředit na Islámský stát a je to o teď velmi složité debatě s Tureckem o tom, aby se byla schopna se dohodnout s Kurdy minimálně na nějakém příměří a opravdu se soustředit na toho skutečného nepřítele, kterým jsou teroristi z Islámského státu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A, protože tam je evidentní rozpor. Česko dodává zbraně kurdským bojovníkům a náš spojenec v alianci Kurdy bombarduje, tak není to věc, aby se tím začala zabývat i Severoatlantická aliance? Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Zabývá se tím. Ta debata běží právě na úrovni Severoatlantické aliance. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na webu dotaz od Arnošta: "Často slýcháme, že uprchlíci z válečných zón za účelem získání finančních prostředků na cestu do zemí Evropské unie, prodali své byty. Zajímalo by mě, komu nebo která," teď RK ... Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Realitní kancelář. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------"... realitní kancelář," pravděpodobně, "působící v Sýrii se zabývá nemovitostmi v oblasti bombardování a přesunů vojsk?" Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Pokud by měly byt, který můžou prodat, určitě ho prodají, prodávají veškerý osobní majetek, často se celá široká rodina skládá na jednoho člověka z rodiny, aby se do Evropy dostal. Stejně tak ti uprchlíci přichází z Afriky. Velmi často vlastně za tu cestu, za tu půjčku ručí vlastně otrockou prací celé rodiny. Čili my se v řadě zemí dneska vracíme téměř do otrokářského systému jenom proto, aby se třeba 1 členů z rodiny dokázal dostat do Evropy. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak tolik dnešní Hyde Park, Hyde Park, jehož hostem byl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Pane státní tajemníku, já vám děkuji. Přeji vám hezký večer. Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti -------------------Díky a hezký večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Hezký večer přeji, vážení diváci, i vám. Mějte se dobře a na viděnou.

denik.cz Hýžová: Potraviny se mají jíst, jak je příroda vytvořila 2.9.2015

denik.cz str. 0 Královéhradecký kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hradec Králové - Anna Hýžová je spisovatelka a nestorka živé stravy. Celý život prožila v Hradci Králové. Před 12 lety jí vážná nemoc změnila život a tak začala jinak jíst, jinak myslet a jinak žít. A díky této změně se stala nejznámější vitariánkou v České republice. " Dříve učitelka v mateřské školce (pracovala také u neslyšících dětí) dokončila v roce 2009 Institut alternativních studií v Olomouci a dnes se věnuje stravování a výživě na volné noze. Jak vidí současné běžné stravovací návyky společnosti, a co to je ono vitariánství neboli živá strava, vám řekne Anna Hýžová v našem rozhovoru nebo v pátek 4. září osobně na Svátku vína na soutoku v hradeckých Jiráskových sadech. Umíráme hlady nad plným hrncem Co Vás přivedlo k živé stravě? Došla jsem si hektickým životem a špatným způsobem stravování k velkým zdravotním problémům. Intuitivně jsem vycítila, že v léčbě nepůjdu klasickou cestou, že to není cesta ke zdraví. Byla to vnitřní obrovská změna. Ze dne na den jsem vyloučila ze svého jídelníčku vše živočišné. Koupila jsem třeba zrní, namlela ho, přimíchala skořici a trochu vody a usušila sušenky a celá rodina mi na ně chodila (smích). Bylo to experimentální období, kdy jsem objevovala chuť a vůni přírody, a že nemám vůbec chudý jídelníček. Jste někdy nemocná? Chřipka, angína…? Nemám vůbec žádné nemoci. Naučila jsem se jít do pokory a naslouchat svému tělu. Když se třeba stane, že promoknu, dám si sprchu nebo si napařím nohy a vypiji prohřívací zázvorový čaj. Když mé tělo prochladne, tak mu pomůžu. Vůbec nevím, co to je chřipka, angína nebo nastydnutí, protože tělo má dobrou výživou dobře nastavenou imunitu. Prostě to funguje, věřte mi. Vitariánství zní trochu sektářsky, co to vlastně je? Je to tepelně neupravovaná strava. Nepoužívá se sporák, protože potraviny se nevaří. Tak jak je příroda vytvořila, tak se jí. Základní potraviny tvoří ovoce, zelenina, byliny, semínka a ořechy. Živá strava je prospěšná mimo jiné díky enzymům, které žijí jen do teploty 42 °C. Při vyšší teplotě enzymy umírají a pak mluvíme o neživé stravě. V živé stravě zůstávají zachovány všechny látky, jako jsou minerály, vitamíny a stopové prvky, tuky, cukry v původní podobě. Takže jde o jakési veganství do 42 stupňů? Obecně mám pocit, že společnost má trošku zkreslené povědomí o tom, co to je výživa. O jídle mívají lidé představu jako o hmotě. Tím, že začnu jíst hmotu, tak tím dávám tělu potravu, aby žilo. Jenomže výživa nám má přinést energii a sloužit našim buňkám, aby mohly zdravě žít, množit se, aby byly zdravé, tím aby fungovaly správně naše orgány, hormonální činnost, prostě aby byl zdravý celý organismus. Jenže 99% populace se takhle rozhodně nestravuje. Co je tedy špatně na běžné stravě? Kombinujeme nekombinovatelné. Děláme si na talíři zmatek, mícháme sacharidy a bílkoviny. Trávící systém vytváří na každý druh potravin jinou trávicí šťávu. Na maso tvoří kyselé šťávy a například na rýži šťávy zásadité. Když se při trávícím procesu vzájemně smíchají, zneutralizují se a pak je nám těžko, protože se potraviny dobře netráví. Nestrávené sacharidy začnou kvasit. Naše tělo neumí vyloučit rychle bílkovinu a ta uvnitř nás v podstatě hnije. Postupně se pak se ve střevě vytvářejí různé nánosy, střevo se ucpává a nefunguje tak, jak by fungovat mělo. Mluvíte o nevhodné kombinaci, ale mluvila jste také o teplotě přípravy jídel… Ano, mimo vhodné kombinace je zásadní tepelná příprava potravin. Vaření zabíjí to dobré, co ve stravě je. Nejsou tam například živé enzymy, které by pomáhaly stravu trávit. My tak zatěžujeme naše orgány, které musí trávicí enzymy vytvářet, hlavně slinivku a tenké střevo. Příroda nám dala pro život výbavu. Zuby k rozmělňování potravy a ruce pro její sbírání a zavedení do úst. Dala nám jediný hrnec, náš trávicí systém, nastavený na teplotu 37 °C. Při této teplotě jsou zachovány veškeré vitamíny, minerály a další látky v nezměněné podobě. Jednoho dne se stal, z mého pohledu, velký omyl, a to když lidé využili oheň pro úpravu potravy. Vezměte si syrovou mrkev. Je úžasná

slaďoučká, křupavá. Když se uvaří, to vše se ztratí a už se musí dochucovat, aby byla poživatelná tymián, cukr, sůl… Co je chutné a výborné samo o sobě, to my začneme dochucovat. To není přirozené. S vitariánstvím se učíme znovu vnímat vůně, chutě a barvu potravin. Ve vaší knize jsem narazil na tvrzení, podle kterého každý orgán v našem těle pracuje v jinou hodinu. Ano, to jsou takzvané orgánové nebo také biologické hodiny, což je přirozeně nastavený životní hodinový cyklus člověka, podle nějž orgány různě pracují. Například bílkoviny se tráví nejlépe mezi 15 a 17 hodinou. Dobře to mají nastavené Britové, kteří touto dobou obědvají. Cukry je tělo schopné dobře trávit jedině dopoledne. Pokud si dáte ovoce dopoledne v jakémkoli množství, jste v pohodě, ale pokud si ho dáte odpoledne, může vám být těžko nebo můžete být malátní. Cukry v této době již tělo netráví a ty pak zůstanou v těle a začnou kvasit. Často doporučované jablíčko večer tedy nedoporučuji, ráno se pak můžete probudit například s bolestí hlavy a únavou. Doporučila byste živou stravu každému? Doporučila bych ji úplně všem lidem, ale mým cílem není dělat z lidí vitariány. Ne pro každého je to cestou. Každý jsme originální bytost, každý máme i jinak nastavené tělo. Přesto bych každému doporučila, aby si ji vyzkoušel. Úplně ideální je, když se lidé seznámí se živou stravou a zařadí ji do svého jídelníčku tak, že se dostanou na 60 %, ideálně 80 % živé stravy. Pak prožijí svůj život ve zdraví. Už nikdy nebudou mít na talíři stejné potraviny jako dřív. Co třeba těhotné ženy? I jim byste živou stravu doporučila? Těhotenství je specifické období, ve kterém není dobré experimentovat. Nedoporučila bych, aby těhotná žena hned přešla na živou stravu, ale aby jedla živou stravu ve větší míře. Určitě bych doporučila veganskou stravu. Pokud má ale nastávající maminka chuť na maso, ať si ho dá. Pokud žena rodinu teprve plánuje, doporučila bych jí, aby jeden až dva roky před otěhotněním začala jíst živou stravu. Její organismus se zregeneruje a bude dobře připravený na těhotenství i na porod. A co nemocní lidé, třeba cukrovkáři? Je potřeba si připomenout, že živá strava je strava přirozená. Nemoce, o kterých se tu bavíme, jsou civilizační nemoci, způsobené především standardním stravováním. Dříve jsme měli, stejně jako zvířata, asi deset nemocí. Ale my jich dnes máme 250 druhů a možná i více, z toho jsou to převážně nemoce chronické. Pakliže lidé takto nemocní změní způsob stravování a zařadí do jídelníčku hodně živé stravy, tak nemoci postupně mizí. Strava má na naše zdraví zásadní vliv. Kdy začít s živou stravou a jak? Je především důležité vědět, proč to chci dělat. Přechod z vařené stravy na živou stravu je pro tělo šok. Rozhodně nedoporučuji začít změnu třeba v lednu, kdy je venku chladno. Organismus je v zimním období třeba prohřívat a není připraven na tak razantní změnu. Doporučuji začít na jaře, ideálně v červnu, když začínají růst první rostliny, saláty, ředkvičky, jahody apod. Vynechat těžká jídla, vynechat maso a živočišné produkty a pokud má člověk potřebu, tak si něco jen lehkého uvařit například zeleninovou polévku. A nebo můžeme jít do supermarketu… Supermarket absolutně není ideální místo. Ovoce a zelenina jsou tu sice krásné, ale prázdné. Příkladem je současné pěstování rajčat, která nevidí zeminu a jsou nadopována minerály, vitamíny a dalšími látkami, aby měla chuť jako rajčata a také tak vypadala, a dozrávají opět pomocí průmyslové chemie. Je důležité si uvědomit, co kdy v přírodě vyroste, a podle toho potraviny jíst. Supermarkety nám umožňují koupit si vždy všechno z celého světa, například i potraviny, které rostou jen v létě. A to asi každý uzná, že to není přirozené. Ale v zimě nic neroste.. Ale v zimě se to dělá jinak (smích). Co vyroste na podzim, to po vzoru našich předků uchováváme. Sušíme, krechtujeme nebo jinak vhodně skladujeme. V zimě se jedí semínka, ořechy a placky z nich, samozřejmě bulvové rostliny - celer, petržel, mrkev, jíme zelí, různé ředkve. To všechno se dá jíst v zimě. Jsou to potraviny, které tělo prohřívají. Červená řepa… hm…úžasná. Používá se záhřevné koření jako je skořice, chilli, zázvor, také kurkuma hodně zahřívá. I v tomto období se dá normálně stravovat vitariánskou stravou, aniž by tělo mělo problém, že mu něco chybí. A co ovoce?

Jablíčka, hrušky, některé odrůdy vydrží až do ledna, také se nasuší křížaly. Opět nedoporučuji nic ze supermarketu, to je plné chemie a bez chuti. Důležité je potraviny před konzumací vyndat z lednice a nechat je prohřát v místnosti a pak teprve je jíst. Jinak nám bude zima, protože organismus ochladíme. No a kde tedy nakupovat? Takhle to zní, že bych musel být zemědělec… Ten, kdo se chce zdravě stravovat, tak si najde svého farmáře, nebo zajde na trh. Když lidé přestanou nakupovat v supermarketu a dají prostor českým farmářům, budou moci pěstovat více, a tím klesne i cena biopotravin. Kolikrát denně správný vitarián jí? Přirozené je jíst dvakrát až třikrát denně. Důležité je jíst, když mám hlad. Ale pozor, někteří lidé často na hlad pro pracovním vytížení nereagují. Pak jim může být špatně. To není hlad, to je průšvih. Doporučuji, aby si ráno každý člověk dal, ať už vaří nebo nevaří, sklenici teplé vody. Ta tělo prohřeje a odvede toxiny, které se v těle přes noc uložily. Tělo se čistí a vylučuje toxiny do 12 hodin, proto je dobré dopoledne jíst jenom ovoce, které obsahuje cukry pro potřebnou energii a vodu, která pomáhá škodliviny z těla vyloučit. Odpoledne, kdy tělo „buduje", potřebuje bílkoviny (aminokyseliny), tuky, minerály, vitamíny a ostatní prvky. Jíme zeleninu, ořechy, semínka atd. Každopádně by člověk měl jíst především podle pocitu hladu. A co podle pocitu chutě? Je důležité nedělat z vitariánství dogma. Jestliže mám na něco chuť, tak si to dám. Ale ono nám tělo samo řekne, jestli to bylo dobré nebo ne. Kde máme možnost se s živou stravou v Hradci Králové setkat? Teď nás čeká krásná akce Svátek vína na soutoku, což bude v pátek 4. září od 11 do 20 hodin v Jiráskových sadech, kde bude od 17 hodin v růžovém sadu „setkání se živou stravou". Koho toto téma zajímá, je srdečně zván. Budeme si povídat o tom co je živá strava, proč ji jíst a jak ji zařadit do svého života. Budou tam také stánky, kde bude možné ochutnat výrobky živé stravy od našich výrobců. A pokud nestihnu zajít na Svátek vína na soutoku - mohu ji někde ochutnat? Ano. V Bazalce, se kterou spolupracuji už dva roky. Začínali jsme jednou polévkou na týden. Pak jedním jídlem na týden. A pak jsme zjistili, jak přibývá o živou stravu zájem. Dnes je v nabídce každý den polévka, hlavní jídlo a také zákusek. (rd)"

URL| http://www.denik.cz/kralovehradecky-kr...je-priroda-vytvorila-20150902-12px.html

Počet ekofarem od začátku roku stoupl o osm procent 2.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha – Od začátku roku vzrostl počet ekofarem o více než osm procent, nyní jich je 4188. Ekologičtí podnikatelé hospodaří na 502.374 ha půdy, což je přibližně 12 procent celkové výměry půdního fondu v Česku. Na dnešní tiskové konferenci při zahájení 11. ročníku propagační akce Měsíc biopotravin to uvedli zástupci ministerstva zemědělství. O 4,5 procenta také vzrostl počet výrobců biopotravin, nyní je jich 529. " „V ČR přibylo od konce minulého roku k letošnímu 1. září 322 podnikatelů v ekologickém zemědělství a 23 nových výrobců biopotravin," řekl ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství ministerstva Jan Gallas. Nejvíce půdy v ekologickém režimu, skoro 73.000 ha, je v Jihočeském kraji. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) za růstem počtu farem stojí nástup nového

programového období Společné zemědělské politiky. „Zemědělci dostali novou možnost výrazně začít podnikat v režimu ekologického zemědělství," řekl ministr, podle něhož podpora bude pokračovat do roku 2020. Jenom dotace na plochu pro ekologické zemědělce loni podle Gallase překročily miliardu korun. V novém programu také dostanou ekologičtí zemědělci vyšší preferenční body na své investiční projekty. Letos je mottem kampaně „V souladu s přírodou". Ministerstvo se snaží upozornit, že vedle předností biopotravin pro spotřebitele je s ekologickým zemědělstvím spojený přínos pro celou společnost. Propagační akce má od ministerstva příspěvek 300.000 korun. Češi za biopotraviny utratili skoro dvě miliardy korun Předloni utratili lidé v Česku za biopotraviny skoro dvě miliardy korun, což je meziročně o 9,5 procenta více. Navzdory pokračujícímu oživení trhu podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů zůstává stále nízký a činí 0,71 procenta. Letos se podle hypermarketu Globus zájem o biopotraviny zvýšil. Podle mluvčí hypermarketu Pavly Hobíkové se jich letos prodává skoro o pětinu meziročně více. „V českém bio je největší zájem o sortiment čerstvých potravin, které svým množstvím prodeje dorovnávají ty zahraniční," řekla Hobíková. Nejvíce se prodávají mléko, vejce a jogurty. Podle průzkumu agentury Median, který loni na podzim zveřejnilo MZe, nakupují někdy biopotraviny čtyři z deseti obyvatel Česka. Od roku 2008 se jejich počet mírně zvýšil. Lidé zároveň kupují produkty ekologického zemědělství častěji než dříve. Navzdory mírnému růstu ale zůstává podíl bioproduktů na celkovém trhu s potravinami v ČR velmi nízký, za hlavní důvod bývá označována cena. Podle údajů z loňského roku biopotraviny v obchodech zpravidla jsou o desítky až stovky procent dražší než běžné produkty. Rozmach ekofarem Ekofarem v minulých letech přibývalo ročně o desítky procent. V roce 2010 se meziroční růst pohyboval kolem třetiny, v roce 2011 to bylo více než deset procent. Rozmach výrazně zpomalil v roce 2012, ke konci roku jich bylo 3394, což bylo pouze o 14 farem více než o rok dříve. Podle akčního plánu, který v prosinci 2010 schválil tehdejší kabinet, měl vzrůst podíl ekologického zemědělství do letošního roku na 15 procent. Podíl biopotravin na celkovém trhu s potravinami měl z tehdejšího zhruba procenta letos stoupnout na trojnásobek. Materiál si také kladl za cíl obrácení poměru mezi dováženými a domácími biopotravinami ve prospěch tuzemských."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/pocet-ek...roku-stoupl-o-osm-procent-20150902.html

Frýdlant děkoval za úrodu. I přes sucho přišla velká nadúroda 7.9.2015

denik.cz str. 0 Liberecký kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Frýdlant - Uplynulý víkend patřil ve Frýdlantu krajským dožínkám. I když byl důvod slavit, problém je hlavně u mlékáren. " Vůně čerstvého tvarohu, česneku, koláčů, klobás, sýrů, ochutnávky medu, nakládané zeleniny a do toho v obležení stánky s místními značkami piva. Krajské dožínky ve Frýdlantu byly nejen oslavou úspěšné sklizně, ale také prezentací místních potravin. „Postavení regionálních potravinářských výrobků není na našem trhu jednoduché. Obchody jsou zavalené potravinami takřka z celého světa a tak se často zapomíná na ty, které vznikají doslova za našimi humny. Chceme našim zemědělcům a farmářům pomoci. Proč posílat peníze do zahraničí, když mohou zůstat doma? Naši farmáři tu odvádějí daně, nabízejí pracovní příležitosti a investují do rozvoje. Je správné je podporovat koupí

jejich výrobků," vysvětluje krajský radní pro zemědělství Josef Jadrný. A že mají zdejší farmáři co nabídnout, dokazovala i řada stánků na frýdlantském náměstí. „Je moc chutný a mnohem lepší než tvaroh ze supermarketu," rozplývala se nad stánkem farmy z Jeřmanic jedna ze zákaznic. „Pojďte ochutnat náš květový med a teď ten, co se prodává běžně v obchodě. To je rozdíl, co? Nebe a dudy," láká včelař Vladimír Davídek z Černous, který má už několik ocenění jako Výrobek roku. „Moc téhle soutěži fandím. Je těžké se na trhu prosadit, ale lidé už se pomalu učí, že to, co se vyrobí kousek od nich je lepší než to, co se k nám doveze tisíce kilometrů odjinud. Mě tohle ocenění hodně pomohlo, začal jsem víc prodávat." Řepka? Zdroj příjmů Mezi kupujícími i jen tak zevlujícími se prochází krojované dívky s dožínkovými věnci, hraje muzika. „Tradici krajských dožínek jsme ve Frýdlantě založili v roce 2002 a teď se k nám po třinácti letech zase vrací," pochvaloval si starosta Dan Ramzer. „Tohle je zemědělský kraj, bez lidí, kteří obhospodařují zdejší krajinu, by to tady vypadlo úplně jinak, hůř. Dožínky jsou vlastně poděkování za jejich práci. Jsou tu šikovní řezníci, výrobci piva, sýrů, medu, nabídka regionálních potravin na Frýdlantsku je bohatá. Jen mlékárna nám chybí." To potvrzuje i Jiří Teplý z Oblastní agrární komory. „Stavy krav v kraji neustále klesají, naproti tomu stoupá počet koz a ovcí a také chov koní. To je vidět i na tom, co se tu pěstuje. Poslední dobou stoupl kvůli přibývajícím koním podíl ovsa. Ubývá naopak žita, hlavně na úkor řepky." Právě lány řepky jsou řadě lidí trnem v oku, podle Teplého ale zbytečně. „Řepka je tržní plodina, která se dobře prodává. A zemědělec musí být také obchodník, takže pěstuje to, co pak prodá, to je logické." Co z Liberecka rovněž mizí, jsou podle Teplého mlékárny. „Na Frýdlantsku není žádná, zavřely se v Liberci, v Příšovicích, v České Lípě. Velká tu není žádná, jen pár malých. Nejbližší větší mlékárna je ve Varnsdorfu, ale tam ta kapacita je také hodně omezená. Takže ten, kdo chová krávy na mléko, tak ho ani nemá kam prodávat." Mléko? Problém Velkou ránu zasadilo chovatelům dobytka zrušení kvót na mléko. V Evropě platily 31 let, letos v dubnu ale skončily. Cílem kvót bylo snížit nadprodukci mléka a mléčných výrobků. Teď už nikdo pokuty za překročení kvót platit nemusí. Podnikání v zemědělství to přesto neusnadnilo. Nákupní ceny mléka šly totiž výrazně dolů, farmáři jsou zoufalí. „Za posledního půl roku spadla cena o 30 %. Spotřebitel to ale v obchodě vůbec nepozná. To je věc, která mě, jako zákazníka, hodně zlobí. Mléko je vstupní surovinou řady výrobků, ale ty stojí pořád stejně. Přitom zemědělec dostával před půl rokem za litr mléka deset korun a teď jen sedm. To je šílený pokles. Bohužel, je řada farem, které přemýšlejí, že skončí, respektive, že přestanou produkovat mléko a přejdou na masný skot, který není tolik pracný. To není dobrý signál. Je dlouhodobě spočítáno, že výkupní cena 8,50 za litr mléka je takzvaně na nule. Co je pod tuto cenu, je pro zemědělce ztrátové. Bohužel, krávě nevysvětlíte, že má přestat na dva měsíce dojit, to není jako u obilí, které se dá skladovat. Ten, kdo chová krávy na mléko, je na tom teď hodně špatně," popisuje neutěšenou situaci Jiří Teplý. I přes sucho přišla velká nadúroda I tak ale bylo na krajských dožínkách co slavit. I přes tropická vedra a dlouhodobé sucho se úroda vyvedla nad očekávání. „Je to hodně zvláštní, ukazuje se i z posledních let, že i když ve zbytku republiky panuje obrovské vedro a sucho, tak na Liberecku na tom nejsme nejhůř. Od května do konce srpna skoro nezapršelo, čekali jsme katastrofu a namísto toho byla úroda nad očekávání dobrá. Jsou farmy, které letos měly rekord ve výnosech, to nás všechny hodně překvapilo," uvedl radní pro zemědělství Josef Jadrný. Na náměstí ve Frýdlantě to proto v sobotu žilo. Krajské dožínky nebyly jen o předávání cen za regionální výrobky. Návštěvníci si mohli prohlédnout zemědělskou techniku, vyslechnout přednášku o historii kostela sv. Ducha, navštívit Špitálek s výstavou o bylinkách, poslechnout si řadu kapel, nakoupit na tržišti, poznat svého farmáře pěkně zblízka.

„Hospodařit v zemědělství není vůbec jednoduché," říká frýdlantský starosta Dan Ramzer, který svého času řediteloval tamní zemědělské škole. „Jen díky dotacím z Evropské unie a ministerstva zemědělství se tu daří udržet krajinu v podobě, v jaké je teď. Rostlinná výroba se tu hodně utlumila, dost se zatravňovalo, dělá se tu spíš masný dobytek, pastva. Nebýt zemědělců, tak je zdejší krajina hodně zarostlá a nehezká." Oceněné potraviny Odborná porota udělila na krajských dožínkách 10 ocenění pro potraviny, které se mohou pyšnit titulem Výrobek roku Libereckého kraje pro rok 2015. Nejlepším výrobkem s nejvíce body se staly Bio sterilované patizony z farmy Jana Vericha v Českém ráji. Cenu si odnesla i kozí farma Pěnčín za Bio kozí tvaroh tučný neochucený Jonáš. V kategorii nápoje uspěly Kitlův Syrob mátový a tmavý ležák Čerťák z pivovaru Harrachov. V kategorii sladidla a cukrovinky zvítězil med květový z ekofarmy Sad u ořechového háje Kataríny Štáglové. V kategorii soukromé farmy patří prvenství farmě K.E.K. z Jeřmanic za Jeřmanický tvaroh tučný. Mezi lihovinami ocenila porota višňový destilát Bohemia „12" Višeň firmy Style Bohemia. V kategorii Káva, čaj pak porotcům nejvíce zachutnala káva espresso Amerika Blend z pražírny Karla Pejška z Křižan. Mezi masnými výrobky kralovala šunka od kosti standard z firmy Podkrkonošská uzenina. Pekařské výrobky pak prvním místem zastupuje Mikulův pecen z pekárny Mikula v Turnově. Porota vybírala z 61 přihlášených výrobků, devět výrobců se přihlásilo do soutěže vůbec poprvé."

URL| http://www.denik.cz/liberecky-kraj/fry...risla-velka-naduroda-20150907-wa0d.html



Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha /INFOGRAFIKA/ – Na debatu v České televizi si v neděli ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) přinesl láhev mléka. Vzápětí si do něj politolog Kamil Švec rýpl na Twitteru, zda ministr bez tohoto nápoje nevydrží ani 40 minut, nebo si opravdu myslí, že takovým způsobem české mléko propaguje. „Přiznám se, že je mi daleko milejší láhev mléka než stoly plné matonek, jak každý den sledujeme," odpověděl Jurečka. " Podle chovatelů dojnic přitom české mléko propagaci skutečně potřebuje. A nejen to. Zemědělci sepsali seznam více než dvaceti požadavků, které má ministerstvo zemědělství splnit do konce září. „V případě, že nedojde k urychlenému naplňování těchto požadavků, budeme nuceni reagovat všemi dostupnými prostředky," pohrozila Agrární komora ČR. Sedláci jsou nervózní. Od loňského října výkupní cena mléka klesla o čtvrtinu a v současné době se dostala pod hranici sedmi korun za litr. To znamená, že jeho výroba se už přestává vyplácet. Přitom loni stál litr mléka v průměru 9,37 koruny, což zemědělci považovali za velmi dobrou cenu. „Teď je to čtvrtá nejhorší cena v Evropské unii. Nižší je už jenom v Maďarsku a pobaltských státech," postěžoval si šéf komory Miroslav Toman. Zrušení kvót a ruské embargo Na současném stavu se podle něho podepsalo hned několik faktorů. Nejvýznamnější ale bylo zrušení mléčných kvót loni na jaře a ruské embargo. Ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna odhaduje, že výrobce a exportéry přijde zákaz vývozu do Ruska na miliardu korun. „Politici se snaží ruské embargo bagatelizovat. Vývoz ale klesl na polovinu. Měli jsme pozitivní saldo, takže ztráta trhu je bolestivá," řekl Koberna.

Viceprezident Agrární komory ČR a ředitel společnosti KLAS Nekoř Leoš Říha se obává toho, že pokud by nepřišla účinná pomoc, mohly by v Česku dále klesat stavy mléčného skotu. „Ti, kteří dojnice ještě drží, jsou už jenom srdcaři, ne sušší ekonomové. Co se ale stane, až od toho i srdcaři ustoupí?" varuje Říha. Likvidace dojnic by totiž mohla mít vážné dopady na krajinu a zemědělskou půdu, které by začala chybět organická hmota. Podle zemědělců i potravinářů svůj díl viny na současném stavu mají i obchodní řetězce, které tlačí mlékárny k co nejnižším cenám. Hájí se tím, že se tak snaží snižovat cenu pro koncového zákazníka, která se opravdu snížila o koruny. „Je tu tlak na dvacetiprocentní snížení ceny pro výrobce. Navíc výrobky, které byly původně určeny pro ruský trh, se objevují na českém trhu v zahraničních řetězcích," nastínil další problém Koberna. Volá proto po snížení podílu zahraničních mléčných výrobků v regálech těchto řetězců. Zemědělci chtějí proexportní subvence Mléčná krize se ale netýká pouze České republiky. Včera o tomto problému jednal ministr Jurečka se svými kolegy z ostatních zemí Evropské unie v Bruselu. Zemědělci požadují, aby Evropská unie zvýšila intervenční ceny, které se podle Tomana neměnily osm let. Jestliže by se mléko dostalo pod hranici intervenční ceny, mohl by stát bez omezení mléko vykupovat. Sedláci navíc požadují, aby unie zavedla proexportní subvence. Českému mléku by tak mohly pomoci náhradní trhy, které nyní hledá ministerstvo zemědělství. „Už letos zajistilo agrární diplomaty, kteří budou v Rusku, Číně, Saúdské Arábii a Srbsku prosazovat zájmy českých zemědělských podnikatelů," přiblížil mluvčí resortu Hynek Jordán. Evropská komise nakonec včera v Bruselu představila opatření, které by mělo trh s mlékem uklidnit. Podle Jurečky není návrh špatný, ale bude potřeba větší částka. „Obálka 500 milionů eur pro tak vážnou situaci v EU je málo," napsal ministr na Twitteru. "

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/zoufali-...jici-cena-je-tahne-ke-dnu-20150908.html

e15.cz Bioplynové stanice by mohly kvůli neúrodě kukuřice využít i pšenici 6.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Siláž z kukuřice, jejíž porosty letos poškodilo extrémní sucho, by mohla v bioplynových stanicích nahradit pšenice. Před tímto krokem majitelů bioplynových stanic varovala Agrární komora ČR. Náhrada kukuřičné siláže pšenicí je pravděpodobná také podle místopředsedy představenstva České bioplynové asociace (CzBA) Jana Matějky. Poukázal na to, že většina bioplynových stanic byla postavena na úvěr, a jejich majitelé se proto budou snažit výrobu elektřiny udržet. Siláž z kukuřice je podle Matějky základní surovinou pro polovinu z bioplynových stanic, které v Česku loni podle webu CzBA vyrobily 2556 gigawatthodin elektřiny. Úroda kukuřice na siláž a na zeleno by přitom letos měla klesnout zhruba o polovinu, odhadla v srpnu Agrární komora. Podle komory jsou ve výhodě podniky, které mají vlastní hospodářská zvířata a půdu. Bioplynové stanice pak mohou zásobovat kejdou nebo odpadem z rostlinné výroby, jako jsou chřásty cukrové řepy či klíčky brambor. Ostatní provozovatelé by museli siláž nakupovat, a právě proto je možné, že začnou využívat také pšenici. Zpracování potravinářských komodit je jednoznačně proti základní filozofii Agrární komory

„Zpracování potravinářských komodit je jednoznačně proti základní filozofii Agrární komory, co se týče využití zemědělské produkce,“ uvedla mluvčí komory Dana Večeřová. V minulosti se podle ní zrno v bioplynových stanicích nikdy nevyužívalo, ani když byla cena pšenice poloviční než v současnosti. Krmná nyní stojí na brněnské potravinové burze nad 3700 korun za tunu. V bioplynových stanicích se sice někdy používají také obiloviny sklizené na zeleno před dosažením plné zralosti, těmi se ale letos podle Matějky podniky nejspíš nezásobily, protože nikdo před létem nemohl tušit dopady sucha na kukuřici. „Teď bych řekl, že alternativ moc není,“ řekl Matějka. Spolu se zrním by se mohla sice zplyňovat sláma, ta ale energeticky není příliš výhodná. Využití samotného obilí bude ovšem podle místopředsedy bioplynové asociace technologicky obtížné, takže provozovatelé budou nejspíš kombinovat zrno se siláží. Bioplyn se na celkové výrobě energie v letošním březnu podílel 2,8 procenty, podíl bioplynu na celkové výrobě energie z obnovitelných zdrojů dosahoval téměř 24 procent. Sucho letos způsobilo problémy nejenom porostům kukuřice, ale i chmelu, pícninám, ovoci a zelenině. Naopak sklizeň obilí byla nadprůměrná. Čtěte také: Žlutý upír. Kvůli řepce mizejí z českých polí brambory. Půdu nezdražuje Zrušte cíl pro biopaliva, vyzývají vědci

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...urode-kukurice-vyuzit-i-psenici-1224784

Mlékaři vystupňovali tlak, unie pošle půlmiliardu eur 8.9.2015

e15.cz str. 0 Zemědělství Dušan Kütner Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Evropská komise včera částečně vyšla vstříc producentům mléka. Oznámila, že jim přispěje balíkem opatření v hodnotě 500 milionů eur. Zareagovala tak na prohlubující se tlak výrobců na národní vlády i unii, aby jim pomohly při potížích s nízkou výkupní cenou mléka a nerentabilitou výroby. „Návrh Evropské komise není v principu špatný, jen bude potřeba větší finanční obálka. Půl miliardy eur je pro tak vážnou situaci v unii málo,“ okomentoval krok komise ministr zemědělství Marian Jurečka. Důvodem propadu cen je podle evropských farmářů ruské embargo na dovoz některých potravin včetně mléčných výrobků a jarní zrušení letitých mléčných kvót v EU. V Bruselu, kde se včera mimořádně sešli ministři zemědělství, kvůli tomu protestovalo několik tisíc farmářů včetně těch z Česka. Česká Agrární komora sepsala kvůli situaci v oboru dvě desítky požadavků, které by mělo ministerstvo zemědělství do konce září splnit. Argumentuje i tím, že ztráty domácích producentů mléka již dosáhly jedné miliardy korun. „V případě, že nedojde k urychlenému naplňování našich požadavků, budeme nuceni reagovat všemi dostupnými prostředky,“ uvedla mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. Rezort zemědělství na části opatření pracuje, ale některá podléhají schválení Evropskou komisí nebo českou vládou. „Věříme, že se do 30. září podaří v řadě bodů dosáhnout významných pokroků, nelze však předjímat postup komise ve věci tržních opatření nebo dokončení schvalování nových podpor,“ podotkl mluvčí Hynek Jordán. Výkupní ceny spadly o čtvrtinu

Na klesající ceny upozorňují zemědělci od jara. Cena mléka v EU padá podle Agrární komory devatenáct měsíců a za tu dobu výkupní ceny klesly o více než čtvrtinu. Teď činí 6,45 až 6,75 koruny za litr. „To je čtvrtá nejhorší cena napříč unií. Nižší je jen v Maďarsku a v pobaltských státech, které však spolu s Finskem už několikrát obdržely od Evropské komise zvláštní pomoc pro země nejvíce postižené ruským embargem,“ uvedla mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. K požadavkům komory tak náleží zavedení dotačních programů pro podporu produkce mléka a chovu skotu či zvýšení intervenčních cen pro mléčné komodity v celé EU. Producenti také žádají, aby Správa státních hmotných rezerv spustila nákup mléka, zemědělci mohli využívat levnější zelenou naftu i pro živočišnou výrobu a zrychlila se výplata podpor pro méně příznivé oblasti. Nové dotační programy ale musí podle mluvčího rezortu zemědělství schválit Brusel. Návrh na zavedení zelené nafty se již chystá na jednání vlády. Čtěte také: Kvůli sankcím vznikla mlékařům miliardová ztráta. Žádají větší podporu Ruské sankce působí propad cen mléka v EU, včetně Česka Ceny potravin jsou ve světě nejnižší za šest let. Zlevnilo hlavně mléko

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...tlak-unie-posle-pulmiliardu-eur-1225313

echo24.cz Drahé jídlo, pivo měsíčně. Nadšení v Luhansku vyprchává 2.9.2015

echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy, Homepage Echo24, vb Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Boje na Donbase neodčerpávají jen peníze ze státního rozpočtu Ukrajiny, ale i válečné nadšení z řad civilistů ve dvou samozvaných „republikách“. Po roce střetů s vládními vojsky je totiž v baště separatistů citelný nedostatek všeho – od potravin a léků až po sklenice s pivem. Zboží, které je přece jen k dispozici, je navíc drahé, protože se pašuje z Ruska a pašeráci si pochopitelně účtují vysoké přirážky. Boje na Donbase neodčerpávají jen peníze ze státního rozpočtu Ukrajiny, ale i válečné nadšení z řad civilistů ve dvou samozvaných „republikách“. Po roce střetů s vládními vojsky je totiž v baště separatistů citelný nedostatek všeho – od potravin a léků až po sklenice s pivem. Zboží, které je přece jen k dispozici, je navíc drahé, protože se pašuje z Ruska a pašeráci si pochopitelně účtují vysoké přirážky. Přestože boje na Donbase zuří už déle než rok, tržiště ve východoukrajinském Luhansku vypadá na první pohled normálně. Místní lidé zde prodávají čerstvou zeleninu ze zahrádky, nové oblečení, léky, pivo a dokonce i exotické ovoce. Při pozornějším pohledu se však ukáže, že zboží je na místní poměry nápadně drahé, uvádí ve své reportáži Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Aby se totiž potraviny a další zásoby mohly dostat až k prodejním pultům trhovců, musejí do odříznuté bašty separatistů přicestovat ze zahraničí. A vzhledem k tomu, že hranice mezi dvěma povstaleckými „republikami“ a prokyjevskou částí Ukrajiny je z obou stran pečlivě hlídaná, musí obyvatelé Donbasu v mnoha případech spoléhat na Rusko.

Kreml na Donbas pravidelně vysílá takzvané „humanitární“ konvoje, které kromě vojenského materiálu pro separatisty dovážejí i potraviny a další předměty, jež můžou v případě nouze využít i civilisté. Veškerý nadstandard si ale obyvatelé Luhanska a okolí musí kupovat od ruských pašeráků. A ti si podle zkušeností reportérů RFE/RL v poslední době účtují přemrštěné ceny. „Dříve, tak před rokem, byly věci mnohem jednodušší,“ svěřil se muž jménem Vladimir, který na tržišti prodává rajčata ze zahrady. „Ceny byly nižší. Měsíčně jsem za léky – potřebuji oční kapky – utrácel asi třináct dolarů… Teď je to za měsíc zhruba 32 dolarů,“ popisuje Vladimir jak nedostatek zboží v kombinaci s lidskou chamtivostí vyhnal ceny nahoru. ‚Zatím nějak přežíváme,‘ říkají místní Lidé na Donbase musejí investovat tolik peněz do potravin a léků, že jsou až nesmyslně vděční za jakýkoli nadstandard. „Je studené. Tak to mám rád,“ pochvaluje si místní muž jménem Jurij, který se zrovna poctivě napil ze sklenice s pivem. Litr piva se na tržišti prodává za 32 hřiven (přibližně 37 korun), což pro obyvatele Ukrajiny není zrovna málo. „Tohle je teprve asi čtvrté pivo, které mám tento rok. Vždycky si dovolím jednu sklenici, když mi přijde penze,“ popisuje Jurij svoji finanční situaci. Právě penzisté patří na Donbase mezi nejohroženější skupiny obyvatel. Kyjev totiž krátce po vypuknutí povstání přestal na východ země odesílat důchody, sociální dávky a platy pro zaměstnance státní správy. Do celé záležitosti se tak muselo vložit Rusko, které začalo důchody a další výdaje hradit alespoň zčásti. Vzhledem k tomu, že Kreml musí řešit řadu problémů na domácí půdě se však důchody omezovaly jen na existenční minimum – důchodci na Donbase, které už dříve oslovil server The Daily Beast často uváděli, že si musí vystačit s 25–30 dolary (přibližně 650 korun) na měsíc. Lépe na tom však nejsou ani lidé v produktivním věku – ve dvou povstaleckých „republikách“ kvůli bojům z velké části ustala jakákoli hospodářská aktivita. Lidé na Donbase se tak snaží přežít jak to jen jde, přičemž se každý stará především sám o sebe, v lepším případě o svou rodinu. V rozhovorech s novináři často přiznávají, že je jim jedno, jestli má pravdu Kyjev nebo Moskva – přejí si hlavně co nejdřív ukončit bojové operace a vrátit se do normálního života. To ostatně dokresluje i slogan, kterým místní lidé často odpovídali reportérům Rádia Svobodná Evropa na otázku, jak jde život. „Zatím nějak přežíváme,“ zní. Čtěte také: Nadšení na Donbasu vyprchalo. A ochladla i Moskva Prchli z Ukrajiny za lepším. Na Sibiři je čekaly plíseň a nevraživost

URL| http://echo24.cz/a/iYFyf

ekolist.cz Unikátní výzkum poprvé popsal nerovné vyjednávání obchodních řetězců a dodavatelů 7.9.2015

ekolist.cz str. 0 Zpravodajství Zdeňka Vítková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obchodní řetězce se na českém trhu těší tak významnému postavení, že si mohou diktovat téměř jakékoli podmínky na úkor svých dodavatelů, vyplývá z výzkumu Ekumenické akademie. Té se jako první v Evropě podařilo překonat strach dodavatelů o neférových praktikách promluvit. Současný trend podle akademie zásadně ovlivňuje udržitelnost produkce a kvality potravin a přispívá k plýtvání s nimi. „Pro drtivou většinu byl obrovský risk se s námi setkat a neustále opakovali, že se potkávají jen díky slíbené anonymitě. Informace sdílené s námi pro ně mají existenciální charakter,“ říká Tomáš Uhnák

z Ekumenické akademie. Mnozí, ačkoliv podle jeho slov velmi stáli o to promluvit o nekalých praktikách, setkání nakonec odřekli. „Jednoduše se báli,“ vysvětluje Tomáš Uhnák. Pro 85 % českých domácností jsou supermarkety hlavním místem pro nákup potravin. Řetězce tak ve velké míře využívají svého silného postavení na úkor svých dodavatelů. To se projevuje už během vyjednávání smluv, pokračuje vynucováním dalších poplatků, nerovným rozdělováním marží nebo tlakem na nižší ceny. Mezi obchodní kulturou řetězců je poměrně velký rozdíl, nejhorší pověst mají podle zjištění Ekumenické akademie diskonty. Vysát, ale nezabít Mnozí dodavatelé jsou na prodeji v supermarketech existenčně závislí. Téměř vždy se proto podřídí podmínkám obchodních řetězců. I když to znamená, že své zboží prodávají s minimálním nebo nulovým ziskem. Ani legislativa dodavatele dostatečně nechrání. Placení za tzv. regálné a listovné bylo sice zakázáno, poplatky však stačilo pouze přejmenovat na „příspěvek na marketing“ a vymáhají se dále, popisuje Ekumenická akademie jednu z nekalých praktik. -----------------------------------------------var sklikData = { elm: "sklikReklama_35509", zoneId: 35509, w: 600, h: 190 }; -----------------------------------------------Dodavatelé nemají například možnost ovlivnit znění smluv. Ty jsou proto často jednostranně výhodné pouze pro řetězce. Ekumenická akademie zaznamenala během rozhovorů praktiky podobné přístupu tzv. „šmejdů“ na předváděcích akcí pro seniory. „Smlouvu nevidíte do té doby, než si vás tam pozvou. Nesmíte si ji vzít s sebou. Nesmíte opustit ty jejich místnosti, ve kterých sedíte, a buď to podepíšete, nebo ne… V momentě, kdy nesouhlasíte s jejich smlouvou, tak nedodáváte,“ cituje akademie zástupce dodavatelské firmy. Řetězce také na své dodavatele přenášejí svá obchodní rizika, například špatné naplánovaní objemu potravin na propagační akci, a své náklady, například vývoj nových obalů pro privátní značku, stroje na výrobu obalů nebo propagaci výrobků. Tyto náklady se přitom pohybují ve statisících. „Bývají požadavky typu ‚zaplaťte design na privátní značku‘ a přitom řízení designového studia není možnost ovlivnit z naší strany. Dost často býváme žádáni o to, abychom platili náklady, nad kterýma nemáme žádnou kontrolu,“ uvádí další z dodavatelů. {_:FotkaR:2416065:Kvůli extrémním kvalitativním a estetickým nárokům na zboží a špatnému plánování, přispívají řetězce přímo i nepřímo k plýtvání potravinami} Podle producentů vytvářejí obchodní řetězce velice nestabilní prostředí plné nejistoty. Dodavatel například předem nezná objem odebraného zboží. Musí být tedy připraven na vše – když bude mít zboží málo, dostane pokutu za porušení smluvních podmínek, nebo mu zůstane odmítnuté zboží a musí hledat jiné odbytiště. Změna objednávky může přitom přijít ze dne na den i těsně před termínem dodání. Kam s nechtěnými kedlubnami Kvůli extrémním kvalitativním a estetickým nárokům na zboží a špatnému plánování, přispívají řetězce přímo i nepřímo k plýtvání potravinami. Více informací v článku Kvůli estetickým požadavkům supermarketů končí část úrody zemědělců vyhozená na poli. Zatímco dříve bylo běžné zeleninu třídit a prodávat jako výběrovou, I. jakost, II. jakost a nestandard, dnes se prodávají pouze dvě první třídy zeleniny a ostatní je zelenina neprodejná, která zůstává u pěstitelů, připomíná předseda představenstva Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman. „Zrovna včera jsme dostali zpátky půl kamionu kedlubnů. Bylo jich tam 10 tisíc kusů. Jejich vada byla

ta, že na nich byly ‚ťupky‘,“ uvádí příklad z praxe Jaroslav Zeman. Argument, že si kupující kedlubnu oloupe, neuspěl. Pro dodavatele je po odmítnutí dodávky velmi obtížné najít pro své produkty náhradního kupce. „Výrobci se s tím vypořádávají různými způsoby, zelenina se například nechává sušit do polévkových směsí, ovoce se často zpracovává na kaši pro děti nebo na mošty, maso lze zamrazit. Ale vždy to znamená ztrátu zisku pro výrobce a další administrativní a praktickou zátěž,“ připomíná Tomáš Uhnák. Půl kamionu odmítnuté zeleniny nebo ovoce ale není ve většině případů dostatečně velké množství, o které by měly zájem zpracovatelské firmy, jeden druh zeleniny se ekonomicky nevyplatí prodávat ani na trzích, upozorňuje na další smůlu pěstitelů Jaroslav Zeman. Zbývá výpěstky za minimální cenu udat ke zkrmení nebo bioplynkám. Nebo "vrátit poli" a zaorat. {_:Fotka:2416064:Půl kamionu odmítnuté zeleniny nebo ovoce ale není ve většině případů dostatečně velké množství, o které by měly zájem zpracovatelské firmy, jeden druh zeleniny se ekonomicky nevyplatí prodávat ani na trzích} Současné nastavení je nepřátelské především k malým a středním firmám. Aby měly lepší pozici pro vyjednávání, sdružují se v tzv. odbytových družstvech. Těch v ČR dnes funguje asi deset. Fazolky z Keni V globalizovaném světě se ale podobné problémy netýkají jen domácích producentů, ale i těch v zahraničí. Britská organizace Feedback zmapovala situaci v africké Keni a jednání nadnárodních odběratelů bylo vůči tamním zemědělcům podobné. Někdy i polovina úrody zůstala kvůli přísným kritériím na vzhled na poli, další čtvrtina byla řetězcem odmítnuta. Běžné je rušení zakázek bez jakékoli kompenzace. Většina zeleniny, která se v Keni pěstuje pro západní trh, navíc není součástí tamní stravy, takže ji nevyužije ani místní populace. Někdy ale stačí ke změně málo. Jediná změna v požadavku na standard zelených fazolek, snížila množství odpadu o třetinu a zisk farmářů se zvýšil o 50 tisíc liber, popisuje Dominika Jarosz z organizace Feedback. Důležitá je podle ní také existence a povědomí o instituci, na kterou by se mohli dodavatelé v případě sporů s obchodními řetězci obrátit. V Británii vznikl úřad ombudsmana pro vztahy mezi dodavatelem a řetězcem, který kontroluje nezneužívání dominantního postavení, férové jednání a dodržování platných zákonů, v roce 2013. Výzkum Ekumenické akademie vycházel ze studií mezinárodního svazu Consumers International a nizozemské organizace SOMO. Jako jediné se mu zatím povedlo získat si důvěru 37 dodavatelů k hloubkovým rozhovorům na toto téma. Dosud většina podobných snah spotřebitelských organizací v Evropě ztroskotala právě na strachu dodavatelských firem z následků pro jejich odbyt. var sklikData = { elm: "sklikReklama_44636", zoneId: 44636, w: 600, h: 190 };

URL| http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr...dnavani-obchodnich-retezcu-a-dodavatelu

ekonomika.iDNES.cz Stát přitvrdí vůči velkým řetězcům. Velké potravináře nechává v klidu 4.9.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika MF DNES, Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Stát chystá přísnější tresty pro obchodní řetězce, pokud zneužijí svého postavení vůči dodavatelům potravin. Malí obchodníci však upozorňují, že je zde i skupina silných výrobců, kteří se naopak chovají nefér vůči prodejcům. Ty však vláda ze zákona vyškrtla a zpřísnění pravidel se jich nedotkne. Poslanci by ještě do konce roku mohli definitivně schválit spornou novelu zákona o významné tržní síle. Ta má posílit postavení výrobců potravin vůči obchodním řetězcům, kteří jsou ze své pozice pro řadu z nich jediným odbytištěm a mohou jim tak diktovat nevýhodné podmínky. Stát chce trestat řetězce za sílu na trhu. Tu má však i pivovar Detailnější popis problematiky najdete v páteční MF DNES Kritici z řad obchodníků však vládě vyčítají, že návrh postihuje pouze jednu polovinou dodavatelskoodběratelských vztahů. Týká se pouze obchodníků, kteří by mohli svou tržní pozici zneužít, ne však silných dodavatelů. „Existuje zde silná skupina dodavatelů, proti kterým se především malí obchodníci velmi těžce brání,“ říká prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Marta Nováková. Podle analýzy společnosti GfK jsou výrobci některých druhů potravin výrazně silnější něž největší řetězce. Zatímco největší dodavatel minerálních vod na tuzemský trh ovládá 55,6 procenta trhu, trojice největších řetězců má dohromady pouze 27,1 procenta. Jen o něco málo nižší podíl než u minerálek má největší pivovar, dodavatel sušenek, tuků či kávy. „Nejen, že se jedná o další legislativní paskvil, který je v rozporu s normami EU, ale ve věcné rovině povede k ještě nevýhodnějšímu postavení českých obchodníků, k tlaku na ceny vůči obchodníkům a tudíž v konečném důsledku i ke zvyšování cen vůči spotřebitelům,“ říká šéfka jednoho menšího obchodu z moravské sítě potravinových prodejen. Původní verze návrhu se přitom vztahovala i na dodavatele. Při projednávání vládou z něj však vypadli.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/zakon-proti-...ika.aspx?c=A150903_225033_ekonomika_hro

Řetězce zlevňují jen zahraniční mléčné výrobky, tvrdí potravináři 7.9.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika MF DNES, Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Kvůli ruskému embargu přijdou tuzemští producenti minimálně o miliardu korun, odhaduje Agrární komora. Další nepřímé ztráty na ně dopadnou kvůli klesajícím cenám mléka. Komora však kritizuje obchodníky, že zlevňují pouze zahraniční mléčné produkty. Cenu domácího másla, mléka a jogurtů prý drží stále vysoko. Výkupní cena mléka se aktuálně pohybuje kolem sedmi korun za litr. Oproti minulému roku tak poklesla o čtvrtinu. Podle potravinářů tak producenti přijdou minimálně o miliardu korun. „Cena mléka klesá déle než 19 měsíců, došlo k 25procentnímu poklesu ceny. Nižší cena je už jen v Maďarsku a v pobaltských státech,“ říká prezident Agrární komory Miroslav Toman. Důvodem propadu je přebytek produkce na evropském trhu kvůli ruskému embargu na vývoz potravin z EU. Zboží, které by jinak směřovalo na tamní trh, zůstává v Evropě. Vedle toho pociťují chovatelé dopady ukončení režimu mléčných kvót, což byla série regulatorních opatření, která po léta omezovala vývoz, dovoz i produkci ( více o konci mléčných kvót ). I když šly výkupní ceny prudce dolů, zákazníci to podle mlékařů dlouho vůbec nepociťovali. Až v

posledních měsících začala klesat i cena v obchodech. Zpracovatelé a obchodníci se navzájem napadali z toho, kdo na poklesu více vydělává. „Nejvíce peněz zůstává obchodním řetězcům. Po dlouhou dobu na propad cen vůbec nereagovaly,“ prohlásil Toman. To však obchodníci odmítají a vinu házejí naopak na zpracovatele. Až v posledních měsících pocítili přebytek mléka i zákazníci. Podle srpnových cen zjištěných Českých statistickým úřadem mléko meziročně zlevnilo o 14,7 procenta, sýry o 7,7 a ostatní mléčné výrobky o 4,5 procenta. Podle Tomana se to však týká výhradně zahraničních produktů. Kritizuje řetězce za to, že zlevňují pouze zboží ze zemí, ze kterých samy pochází a ceny u tuzemského zboží drží vysoko. „Německé značkové máslo se prodává za 32 korun, zatímco české stojí okolo 40 korun,“ říká Toman.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/retezce-zlev...ika.aspx?c=A150907_120059_ekonomika_fih

epravo.cz Zemědělský výbor podpořil novelu zákona o významné tržní síle 2.9.2015

epravo.cz str. 0 Zpravodajství, newsletter

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sněmovní zemědělský výbor podpořil na dnešním jednání novelu zákona o významné tržní síle. Měl by pomoci proti nekalým praktikám obchodních řetězců. Zákonodárci podpořili i pozměňovací návrh poslance Petra Kudely (KDU-ČSL), kterým přesněji definuje audit kvality zemědělských výrobků a doplňuje to, co budou muset mít odběratelé a dodavatelé ve smlouvě. Dodavatel zemědělských výrobků podle Kudely bude moci dělat audit kvality svého zboží a nebude muset platit odběrateli za jeho kontrolu. Pro podporu zákona zvedlo ruku 12 poslanců, dva se zdrželi, Petr Bendl (ODS) byl proti. "Jsem hluboce přesvědčen, že tento zákon je spíše překážkou pro domácí dodavatele, velcí prodejci to budou obcházet," řekl během projednávání novely. Podle něj by stát neměl zasahovat do smluv mezi dvěma soukromými subjekty. Zákon o významné tržní síle platí od roku 2010. Jeho novelu podporuje vláda i Úřad na ochranu hospodářské soutěže, podobně jako Potravinářská komora. Proti ní jsou obchodní řetězce. Nelíbí se jim, že by sankce za spolčování se do aliancí měly platit pouze pro odběratele a nikoliv pro zemědělské výrobce. Podle dřívějších vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) dodavatelé významnou tržní sílu nezneužívají. Vládní předloha mimo jiné zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití. Zavádí i pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má zneužití tržní síly hrozit postih. Obchodníci zdůrazňují, že na Slovensku po zavedení podobné novely začaly z regálů supermarketů ubývat slovenské potraviny. Řetězce se podle nich ve strachu z postihu snaží nakupovat zahraniční zboží. "Pokud znemožníte obchodníkovi jednání pod hrozbou sankcí, tak bude vyjednávat jinde," sdělila dříve ČTK prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková. Hrozí také zdražením jídla. Zdroj: ČTK - 2.9.2015

URL| http://www.epravo.cz/zpravodajstvi/zem...zakona-o-vyznamne-trzni-sile-98865.html

Euro Po slitování přijdou šibenice 7.9.2015

Euro str. 22 Rozhovor Petr Holec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podle geologa Václava Cílka může za masovou migraci nedostatek vody. A bude prý ještě hůř Ve své kanceláři v suchdolském Geologickém ústavu Akademie věd mě geolog a popularizátor vědy Václav Cílek vítá v černém triku, kraťasech a naboso. „Máme asi hodinu, pak mám americké studenty,“ upozorňuje mě. Rozhovor děláme krátce poté, co se v Rakousku udusilo v pašerácké dodávce přes 70 uprchlíků včetně dětí. Podle Cílka je současná migrační krize, rozdělující znovu Evropu na starou, západní a novou, východní, jež se k uprchlíkům staví odmítavěji, jen začátkem mnohem většího problému. A stejně tak naše reakce na ni. V souvislosti s přistěhovaleckou krizí Cílek připomíná knihu bývalého polského ministra zahraničí Bronislawa Geremka Slitování a šibenice: Dějiny chudoby a milosrdenství. Známý geolog se bojí, že po našem počátečním slitování s uprchlíky přijde nenávist vyjádřená symbolicky šibenicemi. Ostatně někteří politici s ní už dávno začali. Například známý řvoun Tomio Okamura objíždí tuzemská uprchlická zařízení, imigranty nazývá vetřelci a ve svých plamenných videoblozích se diví, že muslimští utečenci jedí muslimská jídla. K šibenicím není daleko. * Před časem jste v jednom rozhovoru řekl, že žádnou uprchlickou krizi zatím nezažíváme. Jen Německo ale letos přijme nejméně 800 tisíc uprchlíků, tedy procento své současné populace a taky víc než vloni celá EU dohromady. Stále trváte na tom, že Evropa nezažívá imigrační krizi? Odpovím asi takhle. Bývalý íránský ministr zemědělství nedávno prohlásil, že když se Peršané nenaučili hospodařit s vodou, bude ze země muset odejít padesát milionů lidí (v Íránu jich nyní žije 77 milionů – pozn. red.). On to samozřejmě použil i jako nadsázku, aby zdůraznil měřítko problému: nedostatek vody vyžene jen z jedné země padesát milionů občanů. Takže ve srovnání s tím není oněch 800 tisíc až milion uprchlíků v Německu zas tak vysoké číslo. * Podle vás tedy zažíváme teprve začátek mnohem větší uprchlické krize? Ano, a nejen to. V důsledku sucha také dojde k výraznému zvýšení cen potravin. Jestliže za ně dnes v Evropě utratíme zhruba dvacet procent příjmu, v chudších zemích je to až osmdesát procent. Po zdražení tam lidem nezbude vůbec nic na život, což je mimochodem už dnes případ Venezuely. Lidé budou mít hlad a dají se na pochod. Existují různé analýzy, kolik lidí chce odejít z různých zemí. Třeba z Maroka, což je ještě celkem slušný arabský stát, kde se lidé mají relativně dobře, by rádo odešlo až osmdesát procent občanů. * To by určitě nadchlo evropské zemědělce, kteří by konečně udali svou štědře dotovanou nadprodukci, ne? Právě oni pořád volají po vyšších cenách. Ona ta evropská zemědělská nadprodukce je jen zdánlivá, pohybuje se spíš v řádu procent. Navíc v klimaticky špatném roce se urodí o dvacet až třicet procent méně zemědělské produkce, takže pak to je problém. A největší problém to je v lidnatých a poměrně bohatých územích, jako jsou například Indie a Čína. Zřejmě největším impulzem pro vypuknutí arabského jara před čtyřmi roky bylo velké sucho v Číně, která kvůli tomu musela dovézt potraviny pro nějakých 300 milionů lidí. To zdražilo jinde potraviny natolik, že vypukly občanské nepokoje. * Je zajímavé, jak se během téměř každé krize EU znovu rozdělí na původní západní Evropu a postkomunistické země. Nyní se to děje kvůli uprchlické krizi, když nám západoevropští státníci vytýkají odmítavý postoj k uprchlíkům.

Ano, to je zajímavé. Já osobně se ale domnívám, že to, co se dnes děje, je poloviční sebevražda Evropy. A že právě země jako Německo, Británie a Francie se budou v důsledku masové imigrace potýkat s velkými problémy. * Je zajímavý i kontrast veřejného mínění. Zatímco u nás je většina veřejnosti proti imigraci, v Německu s ní naopak většina lidí souhlasí. Německá vláda tak nejde proti mínění vlastních voličů. Čím si to vysvětlujete? Podle mě to je stále dědictví druhé světové války. Němci si zřejmě myslí, že by se měli vrátit ke svému původnímu humanismu. Možná se ale také celý problém ideologizuje podobně jako německá energetická politika. Němci sice odmítli jaderné elektrárny, současně ale kvůli tomu mají historicky nejvyšší emise, a maximálně tak přispívají ke globálnímu oteplování. Nevím, jak mám podobné chování nazvat; možná sociální nebo ekologický populismus. * Jde podle vás o historický pocit viny? Myslím že ano. * Většina uprchlíků míří do nejbohatších zemí EU. U nás zůstat nechtějí, Česko pořád považují za chudý postkomunistický stát. Kdybychom se chtěli chovat nejracionálněji, tak bychom je místo zesílených policejních kontrol prostě nechali přes naše území projet na Západ. O uprchlících se dá vlastně hrozně těžko mluvit, protože když se na to podívám realisticky, budu vypadat jako nelida. * Zkuste to. Když vezmu třeba Británii, kde počet utečenců převyšuje počet narozených dětí, tak jasně vnímám, že se země proměňuje. Dále si vezměte, že tito lidé chodí především do Londýna a do okolí větších měst. Při současných trendech budou do patnácti let velké části Británie zcela nebritské. A otázka je, co pak s Brity. Možná by oni sami měli projít integračním programem, aby se dokázali začlenit do nové společnosti, která v jejich zemi mezitím vznikla. Také si v souvislosti s masovou imigrací umím představit vznik politických stran, které nenápadně navrhnou pátky bez alkoholu… * V podstatě říkáte, že zakrátko budou Britové kvůli přistěhovalcům utíkat z Británie? Oni už utíkají. Milion Britů odešel do Španělska. A mimochodem: dlouhodobý ekonomický trend je, že lidé s nižším vzděláním budou stále obtížněji hledat práci, která bude čím dál hůř placená, což se týká většiny uprchlíků. * Například průzkumy ve francouzském Calais, kde na ilegální přechod do Británie čeká několik tisíc uprchlíků, ale zjistily, že jde převážně o lidi s vyšším vzděláním. Ostatně ukazují na to i vysoké sumy, které za cestu do Evropy platí – mnozí i půl milionu korun. Já tohle znám od egyptských koptů. Ti měli před lety strategii, že se rodina vždy složí na někoho, kdo odejde do ciziny, vytvoří tam záchytný bod, a když doma dojde k problému, třeba pogromu, odejdou rodinní příslušníci za ním. * Teď ale vidíme přicházet i kompletní rodiny. Vy dáváte současnou uprchlickou krizi do souvislosti s nedostatkem vody. Většinu uprchlíků ale tvoří Syřané, Afghánci nebo Libyjci, tedy lidé ze zemí zmítaných etnicko-náboženskými konflikty, k nimž přispěl i Západ. Ani oni sami nemluví o tom, že utíkají před žízní, ale spíš před smrtí. Víte, něco podobného jsme čekali už před egyptskou revolucí, protože jsme viděli, že je v zemi moc lidí a docházejí jí zdroje. V Sýrii emigrovalo kvůli suchu do hlavního města milion a půl lidí, protože se na venkově už nemohli uživit. To způsobilo destabilizaci, s níž vláda nedokázala nic udělat. Poté došlo ještě k výraznému zdražení obilí, které zvedlo i ceny dalších potravin. A lidé se dali na pochod. * Podle vás stojí i za syrskou občanskou válkou sucho?

Ano, primárně sucho a taky zdražení potravin. Ve vyspělých státech by se k tomu přidala ještě energetika. Tohle vše způsobí, že najednou není dost jídla pro všechny, takže vzniknou distribuční mafie využívající i státní subvence. Ty se mezi sebou začnou prát, načež se převlečou za politické strany, aby dosáhly na státní peníze. Po nějaké době si každá z těchto stran pořídí vlastní ozbrojené milice, dojde k prvním konfliktům. Tak se původně environmentální krize stane krizí politickou, která nakonec přejde ve válku. * Bojuje podle vás o vodu i Islámský stát? U něj voda stojí až na druhém místě, i když začíná mít obrysy státu. Na druhé straně Islámský stát už vydává rybářské lístky na rybaření v Eufratu. * Takže vlastně jde o ekologický spolek… Pokud by se Evropa shodla, že za současnou uprchlickou krizí skutečně je nedostatek vody, neměli bychom začít stavět vodovody směřující na východ? Ostatně západním směrem zase vedou ropovody, takže by to byl férový směnný obchod. Nakonec i evropští politici rádi říkají, že bychom měli utečencům pomáhat u nich doma, aby se z nich utečenci nikdy nestali. Zase použiju vlastní zkušenost z Egypta. Už od šedesátých let dostává egyptská vláda každý rok tlustou zprávu, která říká, že pokud nebude lépe hospodařit s vodou i půdou, dopadne to špatně. No a egyptská vláda vždy udělá nějaký symbolický krok, a pak se na vše zapomene. Konkrétně v Egyptě tak jen nazrává situace, na kterou mezinárodní experti poukazují už padesát let. * Neměl by se tedy Západ z čistě sobeckých národních zájmů angažovat i v Egyptě a předejít tak vlně egyptských uprchlíků? On se už angažuje. Mnohé z těchto posudků dělali Britové, takže jsou fundované. * I proto by bylo pro Západ snazší pomoct. Prostě by podobným zemím řekl, že je na vlastní náklady zavlaží, čímž ušetří za jejich uprchlíky. Místo bombardování bychom jim zajistili vodu. Egypťanů ročně přibývá necelý milion a země dováží potraviny pro čtyřicet milionů občanů. Egyptu by proto velmi pomohlo, kdyby mohl třetinu své populace poslat do Evropy. K tomu si přičtěte oněch padesát milionů Íránců a rázem vidíte gigantické měřítko celého problému. * Právě proto se znovu ptám, jestli Západ může s nedostatkem vody nějak pomoct. S vodou je situace řešitelná, desalinizace (půdotvorný proces, při němž dochází k vymývání chloridů, síranů a nitrátů vodou z půdního profilu – pozn. red.) doopravdy pomáhá. Jenže postavit několik desalinizačních jednotek pro miliony lidí, to je podobná investice jako náš Temelín. * To je ale přece jen kapka ve srovnání s tím, kolik Západ utrácí za všechny válečné operace v zemích, jako jsou Sýrie, Libye, Irák nebo Afghánistán. Ano, to máte pravdu. Teoreticky jim můžeme s vodou pomoct, asi by to bylo i nejlepší řešení. Zřejmě na to ale nejsme připraveni. Taky na to musíte mít stabilní politické zázemí a já se obávám, že do toho zatím nikdo systematicky nešel. Znovu použiju příklad z Egypta: před časem tam jistá humanitární organizace poslala vozy na čištění ulic, jenže když dorazily do přístavu, chtěli za ně hned úplatek tamní celníci, kteří jsou státem ve státě. Když ho nedostali, organizace si čisticí vozy zase odvezla. * Korupce by pro Západ nemusela být neřešitelným problémem, i ty nejhorší světové režimy přece štědře korumpuje už dlouho. Tentokrát bychom jim prostě poslali úplatek za to, že jim postavíme vodovody. Tak nějak by to mohlo i fungovat. Jenže teď si představte, jak k tomu budou vypadat prováděcí směrnice někde v Bruselu. Jak a kde vyčlení čtyřicet procent na úplatky? * Třeba by nemusel ani tohle být nepřekonatelný problém… OSN nedávno vydala zprávu, podle níž

budou do deseti let čelit tři miliardy lidí ze 48 zemí akutnímu nedostatku vody a do roku 2030 bude na světě o 40 procent méně vody, než potřebujeme. Věříte tomu? Já jsem si to sám počítal a vyšlo mi 1,2 miliardy lidí. I to je ale hodně. Vysychající pás země se táhne od severní Číny, která to však zvládne, přes Indii až do Pákistánu. Ten je kritický, a proto i odsud čekám početnou migraci. * Ptám se také proto, že v 70. letech vydal podobně apokalyptickou zprávu o vyčerpání ropy i vody Římský klub. Stal se z ní bestseller a lidé tomu uvěřili, jenže už po dvou letech Římský klub vydal novou zprávu, podle níž lidstvo vše zvládne. Podle Thomase Malthuse jsme zase měli vyhladovět kvůli populačnímu nárůstu. Nic z toho se ale nikdy nestalo. Lidé prostě milují katastrofy, přestože je děsí. Lidé mluví o mezích růstu opakovaně. Ostatně i Evropa se několikrát ocitla v existenčních krizích. A mimochodem: i ona uměla vypuzovat vlastní lidi, hlavně válkami. * Vysvětlete mi jedno: nedávno jste v televizi řekl, že množství vody na světě je neměnné. Kam se tedy ztrácí? Jde o to, že průměrné srážky na našem území se v podstatě nemění, nebo jen velmi málo. Mění se ale sezonní chod. U nás například potřebujeme, aby v zimě napadl sníh, táním zásobil půdu a propojil tak horní vodní horizont s tím spodním, aby půda nevyschla. Také potřebujeme mrholení, kdy voda ze suchého místa neodteče, ale téměř všechna se vsákne. Jenže tahle distribuce vody se v Evropě, zdá se, výrazně změnila už někdy kolem roku 2000. I proto některá místa vysychají, přestože vody úhrnem neubývá. * Jste tedy celkově pesimista, nebo optimista? Víte, můžeme se na svět dívat buď z Boží perspektivy a vše vidět jako osud. Anebo s tím vším zkusit něco dělat. *** Třeba z Maroka, což je ještě celkem slušný arabský stát, kde se lidé mají relativně dobře, by rádo odešlo až osmdesát procent občanů. Právě země jako Německo, Británie a Francie se budou v důsledku masové imigrace potýkat s velkými problémy. Vysychající pás země se táhne od severní Číny, která to ale zvládne, přes Indii až do Pákistánu. Ten je kritický, a proto i odsud čekám početnou migraci. Foto autor| FOTO • Martin Pinkas Foto autor| FOTO • Martin Pinkas Foto popis| Václav Cílek (60) • Geolog, klimatolog, filozof, publicista a popularizátor vědy. • Vystudoval geologii na Karlově univerzitě. • Od roku 1980 působí v Akademii věd ČR. Nejdříve pracoval v jejím Hornickém a poté Geologickém ústavu, který několik let i vedl, než se vrátil na místo vědeckého pracovníka. • Spolupracuje s Českým rozhlasem i Českou televizí, je autorem několika knih. Za tu s názvem Makom: Kniha míst získal Cenu Toma Stopparda za rok 2004. O autorovi| Petr Holec • mailto:[email protected]

euroskop.cz Ministři zemědělství EU budou jednat o mléku, mlékaři demonstrují euroskop.cz str. 0 ČR a EU čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 7.9.2015

zpět Na programu dnešního mimořádného jednání ministrů zemědělství 28 členských zemí EU v Bruselu bude zejména situace na mléčném trhu. Ve městě se dnes kvůli schůzce odehrávají rozsáhlé protesty zemědělců. Zemědělci požadují zahájení krizového programu, který by omezil množství mléka na trhu EU. Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen se odpoledne chystá ministrům představit opatření, která by měla situaci na trhu s mlékem uklidnit. Spolu s ruským embargem na dovoz mléčných výrobků z evropských zemí a poklesem poptávky také z jiných částí světa v části členských zemí vedla k výraznému poklesu cen mj. i to, že EU na jaře zrušila kvóty na mléko, které platily od 80. let minulého století. Farmáři tak mohou nyní produkovat mléka, kolik uznají za vhodné. Mlékaři chtějí vyšší ceny svých produktů Hlavními požadavky, jak vyplývá z prohlášení European Milk Board (EMB), která protesty svolala, je snaha dorovnat ceny mléka na hodnotu výrobních nákladů a zajištění způsobu, jak financovat dobrovolné omezení výroby mléka. Podle EMB jsou náklady na litr mléka v některých zemích dokonce jen okolo 20 centů (necelých 5,50 Kč). "Pokud neomezíme výrobu, bude se situace na trhu dál zhoršovat," uvedl předseda EMB Romuald Schaber. Reakcí by podle něj kromě jiného měly být finanční bonusy pro ty zemědělce, kteří dobrovolně omezí výrobu. Mluvčí Evropské komise Daniel Rosario dnes novinářům řekl, že komise si je situace výrobců vědoma. "Proto navrhuje souborný balík opatření, o nichž si myslíme, že budou mít velký efekt v podpoře výrobců". Konkrétní detaily se podle něj ale musí nejprve dozvědět ministři samotní. Eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan ale dal nedávno najevo, že znovuzavedení kvót na mléčnou výrobu není na pořadu dne. Čeští zemědělci také vyjádřili svoji nespokojenost Čeští zemědělci podle předsedy Zemědělského svazu ČR a jednoho z místopředsedů evropské zemědělské organizace Copa-Cogeca Martiny Pýchy doufají ve zvýšení intervenční ceny mléka a dočasné zavedení proexportní podpory tak, aby bylo možné přebytky produkce vyvést jinam než do Ruska. “Čeští zemědělci prodělávají na každém litru 1,50 až dvě koruny,” podotkl Pýcha pro ČTK. Čeští farmáři se nejtvrdších srážek s policií neúčastnili. V ČR embargo Moskvy způsobilo výrobcům a exportérům mléka přímou finanční ztrátu ve výši miliardy korun, uvedli dnes v Praze zástupci Agrární komory a Potravinářské komory. Od EU i českého ministerstva zemědělství žádají větší finanční podporu, ale i podporu exportu mléčných produktů do zemí mimo unii.

URL| https://www.euroskop.cz/8952/26238/cla...dou-jednat-o-mleku-mlekari-demonstruji/

finance.cz Maloobchod v eurozóně - červencový odraz vzhůru 3.9.2015

finance.cz str. 0 Patria.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Maloobchodní tržby v eurozóně za červenec stouply o 0,4 procenta po 0,2procentním poklesu v červnu. Výsledek mírně zaostává za 0,5procentním konsensem, jenže po zohlednění revize června

značně k lepšímu vyznívají data příznivě. Za růstem tržeb stojí hlavně pohonné hmoty a potraviny. U obou těchto položek došlo ke značnému zlepšení. Tržby za pohonné hmoty se zvedly o 0,8 procenta, když poptávku povzbudily nižší ceny. Tržby za potraviny po předchozím poklesu vykázaly růst o 0,2 procenta. Mírné zlepšení vidíme u tržeb za spotřební zboží, které se zvýšily o 0,1 procenta. Meziročně je maloobchod v eurozóně o 2,7 procenta výš, což je nejlepší letošní výsledek, ovšem vylepšit ho pomohl efekt slabého loňského července. Regionálně jsou data za velkou většinu zemí celkem slušná. Tahounem celkových tržeb byla v červenci trojice Německo, Francie, Španělsko. V těchto zemích maloobchod rostl meziročním tempem 3,2, 3,7, respektive 4,2 procenta. Z Itálie a Nizozemska zatím čísla nejsou.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/451013/

G.cz 28 malých detailů, jimiž se liší čisté Švýcarsko od balkánského Česka 5.9.2015

G.cz str. 0 Kam ji vzít

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Za velké věci nemůžeme, třeba za výšku hor a mohutnost řek, ale za čistotu a ohleduplnost ano. Tenhle text je samozřejmě subjektivní. Je to ale výběr z mnoha detailů, kterých si všimnete, když jste týden ve švýcarském kantonu Graubünden. Malé drobné detaily, které činí obyčejný život příjemnějším.1. Stahovací okno do světa Ano, i u nás jsou stahovací okna ve vlacích, ale pouze v těch starých. V Pendolinu, City Elephantu, Regiosharku ani ‚pantografech‘ to nejde. Prý kvůli klimatizaci. Ale v luxusním Bernina Expresu, který se klikatí celým kantonem Graubünden, si můžete stáhnout okno bez problému. A pořádně, pěkně až do pasu, ne jako u nás, kde sebevrazi musí nedůstojně šlapat na sedačky, aby se vysoukali ven.2. Místo na odkládání při močení Malá drobnost, ale potěší. Když si jdete na záchod ulevit a v ruce máte tašky, foťák, prostě cokoliv, bylo by nepříjemné muset je položit na pomočenou dlažbu. Ve Švýcarsku jsou na pánských WC všude takovéhle odkládací stolky.3. Dobře adjustované salámy Řezník ve Svatém Mořici mi vyprávěl, že se místní salámy vyrábějí v různých tvarech proto, aby se jedlo i očima. Tvary salámů jsou jinak na celém světě skoro stejné – buď štangle nebo placka. Ale zde, v Graubündenu, ve východním koutě Švýcarska, mají i tvar Napoleonova třírohého klobouku. Vypadají nádherně.4. Přírodní cesty mezi domy Česko je zamořené zámkovou dlažbou, kdejaký kout je vylitý asfaltem a tam, kde mezi domy vykukuje kus trávy, je plocha dřív nebo později vybetonována. Ve švýcarských vesnicích běžně najdete kamennou dlažbu, šotolinu nebo jen udusanou pěšinu. Proč asfaltem ničit něco, co je samo o sobě krásné a funkční.5. Dřevo v lese zdarma Jdete lesem a chcete si opéct buřta? Nemáte sekeru ani nůž? Ve Švýcarskuproblém nemusíte řešit. Na tábořištích jsou k dispozici haldy naštípaného dřeva. Zdarma. A nikdo je nekrade.6. Značení kanálů a vůbec všech cest To, že jsou všude značené krajnice a dělící pruhy, je samozřejmé, ale překvapilo mne i žlutou barvou provedené značení kanálů v příkopech.7. Sáčky na psí hovna Sáčky na psí hovna jsou běžnou součástí většiny českých měst. Ale sáčky uprostřed krajiny jsem viděl poprvé. Je možné, že u nás by něco podobného nebylo možné, protože Češi by si je asi brali na balení svačiny, jak to někteří dělají s těmi papírovými.8. Kultura štamgastů

Štamgasti jsou samozřejmě i u nás. Není ale nic horšího než přijít do narvané hospody, zaradovat se při pohledu na prázdný stůl a následně být zpražen konstatováním, že tam sedí jen štamgasti. A přitom nesedí. V Graubündenu jsou štamgastské stoly rezervovány jen na určitou hodinu. Může se tedy stát, že u jednoho stolu sedí různé skupiny štamgastů – jedna třeba v úterý, další ve štvrtek, třetí v neděli. V mezidobí si tam může sednout kdo chce. Příjemné a tolerantní.9. Absence betonové lobby Jedete si po Česku vlakem a většinu času koukáte do betonu, který jako kleště svírá železniční koridory. Jasně, někde je to třeba kvůli hluku, ale proč třeba mezi Plzní a Prahou jsou betonové ploty téměř všude, to člověku nejde na rozum. Švýcaři si ale svoji zemi neničí, jsou hrdí nejen na krajinu a na výhledy do ní, ale také na svou železnici. Vždyť nejdražší pozemky jsou tam, kde je výhled na koleje.10. Pochopení pro turisty Znáte to. Přijedete do hezkého českého města nebo do hor a zaparkujete. A hned je u vás vybírač parkovného, co chce minimálně 50 korun za hodinu. Ve Svatém Mořici, v nejluxusnějším středisku Evropy, přímo v jeho středu ale za parkování v podzemí zaplatíte v přepočtu 22 korun za hodinu a v noci pouhých 11 korun. Prostě když k nim přijedete na návštěvu a utrácíte za kafe, pivo nebo muzea, nebudou vás přece ještě odírat za doplňkové služby.11. Panoramatická okna Když je krajina za okny tak krásná, že se vyplatí odložit knihu či mobil a koukat se ven, nasadí Švýcaři na ty nejkrásnější úseky vždy pár vagónů s panoramatickou střechou. Inspirace pro trasu Tanvald – Kořenov, Mariánské Lázně – Karlovy Vary nebo pro ‚posázavský pacifik‘.12. Pochopení pro paroháče Zdejší muzea jsou vstřícná k lidem. Jsou menší, úspornější a interaktivnější. Nenudí vás obřími expozicemi, desítkami sálů ani dlouhými dokumenty, které běží od začátku každou celou hodinu. Ve zdejších muzeích je vše stručné a výstižné, hodina na prohlídku stačí. Navíc vše je interkativní. Zde si například v Muzeu Švýcarského národního parku v Zermezu kolega Kovanda zkouší, jaké to je nosit na hlavě paroží desateráka .13. Ulehčování práce Dřevo se dá koupit i u nás v obchodech. Ale kde koupit třísky? Nebo provrtané poleno, vystlané dřevitou vatou se smolou? Třeba ve Sparu v Davosu. Ptal jsem se, kdo je nejvíce kupuje – samozřejmě starší lidé, kterým už docházejí síly.14. Elegantní kuřárny V Česku se z kuřáků dělá lovná zvěř. Krčí se pod okapy, na rozích, u zaplivaných popelníků. V mnoha hotelích nesmíte kouřit ani terase, hezky jako kuřák musíte vypadnout ven. Každý hotel ve Švýcarsku má ale zřízenou elegantní kuřárnu (tzv. fumarium), plnou knih a s dokonalým odvětráváním. Pokud vám také vadí zákaz kouření, respektive mnohé další zákazy, podpořte facebookovou stránku Zákaz zákazů.15. Pořádek musí být Znáte to: chcete zaparkovat, ale není kde, protože jedno auto je naštorc, druhé taky a na vás místo nezbylo. Švýcar prostě vezme hřebík a cedulku a natluče na kládu označení, kam máte zaparkovat. A pro jistotu vám to ještě napíše na značku.16. Pořád víte, kde jste Je příjemné na cestách vědět, jak se jmenuje řeka, kterou přejíždíte, hora, kterou vidíte, ale neznáte, nebo třeba název a výšku průsmyku, do kterého jste se autem vyšplhali. A je jedno, jestli je vysoko 800 metrů, nebo 2284. Prostě je označen.17. Dětinská hravost Exponáty v muzeích, na něž padá prach? Na to tady zapomeňte. Vezměte si třeba do ruky joystick a pěkně se proleťte alpskými údolími jako pták. Není nic lepšího, než si hrát a koutkem oka pozorovat, jak se za vámi vytvořila fronta natěšených dětí, úpěnlivě prosících, abyste je také pustil prozkoumat, jak to vypadá v horách.18. Malé drobnosti na záchodě Žádný kýčovitý čúrající panáček, nebo sedící holčička koupená v OBI, ale originál, někdy více, někdy méně podařený. Tohle je označení záchodu na statku s dvaceti kravami a pěti býky.19. Dřevo, dřevo, dřevo Člověku je až někdy líto, když na Šumavě nebo v Beskydech narazí na lavičky zhotovené z hladkých prken z truhlářství. Přitom stačí vzít kus kmene, seříznout a je to mnohem estetičtější než všechny snahy o luxusní sezení.20. Žádná tradice, ale součást života

Jak se dělá tvaroh a sýr se dnes v Česku dozvíte buď ve skanzenu nebo na exkurzi v mlékárně, kam můžete jít pouze řádně vydezinfikováni a obaleni hygienickým oblečením, čepicí a rouškou. Na salaších ve švýcarském Graubündenu ale není problém sledovat výrobu sýra tak, jak jste přišli. Salašnictví zde není rarita pro turisty, ale pořád živá obživa.21. Nekrade se Konve na vodu, gumové hadice, rýče a lopaty. Na každém hřbitově k dispozici a volně dostupné. Nekradou se. Všimněte si další dřevěné lavičky, žádná plastová ani kovová sezení.22. Zlato je to, co je místní Místní hotely, obchody a restaurace se vám snaží nabídnout co nejvíce potravin z okolí. Když to nekoupí ve ‚svém‘ údolí, vezme se to z druhého. Teprve potom se odebírají věci z celého kantonu, pak ze zbytku Švýcarska a až nakonec z okolních zemí a jiných koutů světa. Vzpomeňte si na to, až si budete chtít na výletě třeba v Orlických horách dát k snídani místní máslo, místní salám, místní sýr. Dostanete výrobky z Madety a Masokombinátu Krahulčí – a žádná řeč se nevede.23. S památkami se nehýbe Nikdo se zde nebojí krádeže drobných památek. Tyhle římské sloupy stojí na vrcholu průsmyku už dva tisíce let. Kolik ale našich smírčích křížů, božích muk a vybavení kapliček muselo být přemístěno pod zámek, protože hrozilo nebezpečí zcizení, přemístění atd. Většina.24. Jídlo s příběhem Nejhorší je jíst jídlo, o kterém nevíte, odkud pochází. V každém zdejším městečku je několik řeznictví, za něž ručí mistr vlastní rukou. Prodává hlavně svoje výrobky, nikoliv Babišovy dobroty.25. Odpadky? Kde? Ta infografika je zbytečná. Odpadky tu nikdo nevyhazuje. A všimněte si, kam až ustoupil ledovec od roku 2000.26. Teplé kostely Když se chcete v alpských údolích ohřát v sychravém podzimu a nechcete pořád chodit do kaváren, zajděte si do kostela. Absurdní? Ne, kostelní lavice nebo i celý prostor jsou vyhřívané.27. Není všude draho Švýcarsko stereotypně vnímáme jako drahou, ne-li předraženou zemi. Ale např. ceny skipasů jsou stejné, někde i levnější než v Rakousku. Navíc mne překvapilo, že kafe na břehu jezera ve Svatém Mořici stojí v průměru kolem dvou euro, tedy stejně jako v Německu a méně než na Staromáku.28. Čisté grily Žádná ohniště na divoko, ale pěkné grily zřízené na těch nejhezčích místech podél turistických cest. A naštípané dřevo zdarma k tomu (stejně jako v bodě 5.)

URL| http://g.cz/canon-28-malych-detailu-jimiz-se-lisi-svycarsko-od-ceska

Haló noviny Zkrotí zákon řetězce? 3.9.2015

Haló noviny str. 3 Z domova (ste) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sněmovní zemědělský výbor podpořil novelu zákona o významné tržní síle. Měla by pomoci proti nekalým praktikám obchodních řetězců. Pro podporu zákona zvedlo ruku dvanáct poslanců, dva se zdrželi, jen Petr Bendl z ODS byl proti. Poslanec KSČM Josef Šenfeld je rád, že novela má takovou podporu. »Pomůže především prvovýrobcům. Podmínky na trhu jsou pro ně dnes nevýhodné, řetězce si s nimi dělají, co chtějí, přesto, že zákon o

významné tržní síle nějakou dobu platí. Byl totiž bezzubý, a to právě tato novela napravuje. Měla by zajistit vymahatelnost jednotlivých nařízení zákona,« řekl Haló novinám Šenfeld. Proti novele jsou obchodní řetězce. Nelíbí se jim, že by sankce za spolčování se do aliancí měly platit pouze pro odběratele, a nikoliv pro zemědělské výrobce. Hrozí, že začnou nakupovat u zahraničních výrobců a zdraží potraviny. Šenfeld však nevěří ani jejich výhružkám ani varováním. »Je to planý poplach. Potraviny nezdražily, ani když byl přijímán původní zákon, byť jsme tehdy podobná prohlášení také slyšeli,« uvedl Šenfeld. Vládní předloha mimo jiné zpřesňuje pojem významné tržní síly a jejího zneužití. Zavádí i pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má za zneužití tržní síly hrozit postih. Zákonodárci včera podpořili i pozměňovací návrh poslance Petra Kudely (KDU-ČSL), kterým přesněji definuje audit kvality zemědělských výrobků a doplňuje to, co budou muset mít odběratelé a dodavatelé ve smlouvě. Dodavatel zemědělských výrobků podle Kudely bude moci dělat audit kvality svého zboží a nebude muset platit odběrateli za jeho kontrolu. Zákon o významné tržní síle platí od roku 2010. Jeho novelu podporuje vláda i Úřad na ochranu hospodářské soutěže, podobně jako Potravinářská komora.

Mlékařům způsobily sankce miliardovou ztrátu 8.9.2015

Haló noviny str. 2 Z domova (jad) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ruské embargo způsobilo tuzemským výrobcům a exportérům mléka přímou finanční ztrátu ve výši miliardy korun. Další nepřímé ztráty dané poklesem výkupních cen mléka budou podle Agrární komory ještě daleko větší. Agrární komora (AK) spolu s Potravinářskou komorou (PK) proto požaduje od Evropské unie i českého ministerstva zemědělství větší finanční podporu, ale i podporu exportu mléčných produktů do zemí mimo Evropskou unii. Požadavky zemědělců se podle členky sněmovního zemědělského výboru Marie Pěnčíkové (KSČM) daly očekávat. »Už tím, že padly kvóty, se mléko stalo pro zemědělce docela problémovou komoditou a v souvislosti s ruskými sankcemi se situace ještě zhoršila. Požadavek zemědělců tedy plně chápu, zvýšení dotací producentům mléka určitě budeme podporovat,« řekla poslankyně našemu listu. Nepřímé ztráty dané poklesem výkupních cen budou podle komory daleko větší. Cena, za kterou zemědělci mléko prodávají do mlékáren, klesla podle komory meziročně o čtvrtinu. Aktuálně se pohybuje kolem sedmi korun za litr, to je podle komory pod výrobními náklady. »Cena mléka klesá déle než 19 měsíců, došlo k 25procentnímu poklesu ceny. Nižší cena je už jen v Maďarsku a v pobaltských státech,« řekl prezident AK Miroslav Toman. Podle viceprezidenta Agrární komory Leoše Říhy se současní chovatelé chovají spíše jako »srdcaři« než s ekonomickým rozmyslem. Pokud se situace nezmění, může podle komory dojít k případnému snížení počtu dojnic, které produkují mimo mléka i chlévskou mrvu, která se následně vrací do půdy a zvyšuje její úrodnost. Komora po ministrovi zemědělství požaduje schválení nového dotačního programu na podporu mléka, pokrytí nákladů na vedení evidence zvířat nebo zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu. Agrárníci chtějí i další dotace na zlepšování kvality půdy či urychlení spouštění programů, které má již ministerstvo připravené, například ohledně podpory kvalitního mléka. Navíc si komora přeje, aby vláda do konce září schválila změnu zákona, kterou by mohli farmáři využívat tzv. zelenou naftu i v oborech živočišné výroby. Předložit by ji mělo ministerstvo zemědělství. V případě tohoto požadavku je Pěnčíková opatrná. »Nejsem si jistá, jestli je právě tohle správná cesta, určitě se tím ale náš klub bude podrobně zabývat a rozhodneme se až po důkladném posouzení návrhu,« uvedla poslankyně. *** Pěnčíková: Už tím, že padly kvóty, se mléko stalo pro zemědělce problémovou komoditou. Foto popis|

Hradecký deník Embargo, chamtivost a pomalí úředníci by mohli být zhoubou českých dojnic Hradecký deník str. 5 Východní Čechy INZERCE Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.9.2015

zpět I když to v obchodech není znát, výkupní cena mléka od dubna stále klesá a zemědělci, kteří je produkují, se dostávají do vážných potíží. Může za to ruské embargo, ale i obchodníci a laxní úředníci. Východní Čechy – Situace se dotýká také východočeských zemědělců. Výkupní cena mléka je meziročně o čtvrtinu nižší a v srpnu prolomila hranici sedmi korun za litr. Do toho, aby výkupní cena litru mléka alespoň odpovídala výrobním nákladům, chybí více než koruna. Vedle embarga na dovoz mléčných výrobků, které Rusko vyhlásilo loni v létě jako odpověď na západní sankce, situaci zhoršilo i zrušení unijních kvót na výrobu mléka a pokles poptávky. Situace je špatná v celé unii. Ohroženo je mléko, krávy i kvalita půdy Vyhlídky na zlepšení situace jsou mírně řečeno nejisté a zemědělci varují, že může přijít krize, která ohrozí nejen produkci mléka, ale i chov dojnic, pracovní místa a kvalitu půdy, kterou nebude čím hnojit. „Podobná situace se dala předpokládat, jenže na ministerstvu zemědělství měli pořád dost času. Mrzí nás to,“ posteskla si ředitelka Agrární komory Pardubického kraje Vanda Rektorisová. Podle ní hrozí, že někteří zemědělci situaci ekonomicky nezvládnou a živočišné výroby se zbaví. Pomoc se sice připravuje, ale jednak bude pouze v řádu desetihaléřů, takže cenu zemědělcům nedorovná, jednak se proces přípravy povleče ještě dlouho. Peníze tak budou až v příštím roce. Příprava je těžkopádná Podle Agrární komory by pomoc měla jít ze dvou zdrojů – z dotačního programu Národní kvalita, který by zohledňoval kvalitu mléka, a z programu, který hodnotí kvalitu péče o zvířata. „Jenže příprava dotací je těžkopádná, a navíc se zemědělci v dotacích musejí orientovat, aby věděli, o co mají žádat, a to může být zvláště u menších farmářů problém,“ upozornila Vanda Rektorisová. Dodala, že Česko bylo dosud ve výrobě mléka soběstačné, ale to by se mohlo změnit. Ve východních Čechách podle Agrární komory zatím masivní vybíjení stád nehrozí. Některé zemědělské podniky si mléko zpracovávají samy, jiné drží nad vodou zisky z bioplynových stanic. Demonstrovali v Bruselu Na zvláštní přístup obchodníků doplácejí také spotřebitelé, kteří za mléčné výrobky platí zbytečně mnoho. „Já upřednostňuji mléko v lahvi, a když v obchodě za litr platím pětadvacet korun, je to zvláštní,“ podotkla Vanda Rektorisová. I když zemědělci v Česku zatím k protestním akcím nepřistoupili, v Bruselu byla včera situace jiná. Několik tisícovek evropských zemědělců dokázalo paralyzovat okolí evropských institucí v Bruselu a žádalo spuštění krizového programu. Z východních Čech se demonstrace zúčastnil například ředitel mlékařského družstva Viamilk Pavel Lhoták. (vit) Foto popis| SITUACI na mléčném trhu včera v Bruselu probírali ministři zemědělství EU. V ulicích mezitím demonstrovali zemědělci, kterým už začíná docházet trpělivost. Foto autor| Foto: ČTK Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Krkonošský deník; Východní Čechy; 05

Publikováno| Chrudimský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Jičínský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Náchodský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Svitavský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Orlický deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Rychnovský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Pardubický deník; Východní Čechy; 05 ID| a48053c7-bd55-4686-ac99-132518247cdb

Kdo za to může? Hradecký deník str. 5 Východní Čechy (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.9.2015

zpět Ruské embargo způsobilo tuzemským výrobcům a exportérům mléka přímou finanční ztrátu ve výši miliardy korun. Agrární komora spolu s Potravinářskou komorou proto požaduje od Evropské unie i českého ministerstva zemědělství větší finanční podporu, ale i podporu exportu mléčných produktů do zemí mimo Evropskou unii. Za pokles cen mléka a mléčných výrobků podle potravinářů nesou vinu i obchodní řetězce, které chtějí od mlékáren a zemědělců co nejnižší cenu. Řetězce se hájí, že také snižují prodejní ceny. Navíc podle nich mají větší vliv na výkupní cenu mléka zpracovatelé. Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Krkonošský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Chrudimský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Jičínský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Náchodský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Svitavský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Orlický deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Rychnovský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Pardubický deník; Východní Čechy; 05 ID| 6d350551-0d0d-45a5-a0c5-2329d908d5a3


Hradecký deník str. 12 Zpravodajství VILÉM JANOUŠ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Na současné stavu se podepsalo loňské zrušení mléčných kvót a ruské embargo. To bude stát potravináře a zemědělce miliardu korun Praha – Na debatu v České televizi si v neděli ministr zemědělství Marian Jurečka (KDUČSL) přinesl láhev mléka. Vzápětí si do něj politolog Kamil Švec rýpl na Twitteru, zda ministr bez tohoto nápoje nevydrží ani 40 minut, nebo si opravdu myslí, že takovým způsobem české mléko propaguje. „Přiznám se, že je mi daleko milejší láhev mléka než stoly plné matonek, jak každý den sledujeme,“ odpověděl Jurečka. Podle chovatelů dojnic přitom české mléko propagaci skutečně potřebuje. A nejen to. Zemědělci sepsali seznam více než dvaceti požadavků, které má ministerstvo zemědělství splnit do konce září. „V případě, že nedojde k urychlenému naplňování těchto požadavků, budeme nuceni reagovat všemi dostupnými prostředky,“ pohrozila Agrární komora ČR. Sedláci jsou nervózní. Od loňského října výkupní cena mléka klesla o čtvrtinu a v současné době se dostala pod hranici sedmi korun za litr. To znamená, že jeho výroba se už přestává vyplácet. Přitom

loni stál litr mléka v průměru 9,37 koruny, což zemědělci považovali za velmi dobrou cenu. „Teď je to čtvrtá nejhorší cena v Evropské unii. Nižší je už jenom v Maďarsku a pobaltských státech,“ postěžoval si šéf komory Miroslav Toman. Na současném stavu se podle něho podepsalo hned několik faktorů. Nejvýznamnější ale bylo zrušení mléčných kvót loni na jaře a ruské embargo. Ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna odhaduje, že výrobce a exportéry přijde zákaz vývozu do Ruska na miliardu korun. „Politici se snaží ruské embargo bagatelizovat. Vývoz ale klesl na polovinu. Měli jsme pozitivní saldo, takže ztráta trhu je bolestivá,“ řekl Koberna. Viceprezident Agrární komory ČR a ředitel společnosti KLAS Nekoř Leoš Říha se obává toho, že pokud by nepřišla účinná pomoc, mohly by v Česku dále klesat stavy mléčného skotu. „Ti, kteří dojnice ještě drží, jsou už jenom srdcaři, ne sušší ekonomové. Co se ale stane, až od toho i srdcaři ustoupí?“ varuje Říha. Likvidace dojnic by totiž mohla mít vážné dopady na krajinu a zemědělskou půdu, které by začala chybět organická hmota. Podle zemědělců i potravinářů svůj díl viny na současném stavu mají i obchodní řetězce, které tlačí mlékárny k co nejnižším cenám. Hájí se tím, že se tak snaží snižovat cenu pro koncového zákazníka, která se opravdu snížila o koruny. „Je tu tlak na dvacetiprocentní snížení ceny pro výrobce. Navíc výrobky, které byly původně určeny pro ruský trh, se objevují na českém trhu v zahraničních řetězcích,“ nastínil další problém Koberna. Volá proto po snížení podílu zahraničních mléčných výrobků v regálech těchto řetězců. Mléčná krize se ale netýká pouze České republiky. Včera o tomto problému jednal ministr Jurečka se svými kolegy z ostatních zemí Evropské unie v Bruselu. Zemědělci požadují, aby Evropská unie zvýšila intervenční ceny, které se podle Tomana neměnily osm let. Jestliže by se mléko dostalo pod hranici intervenční ceny, mohl by stát bez omezení mléko vykupovat. Sedláci navíc požadují, aby unie zavedla proexportní subvence. Českému mléku by tak mohly pomoci náhradní trhy, které nyní hledá ministerstvo zemědělství. „Už letos zajistilo agrární diplomaty, kteří budou v Rusku, Číně, Saúdské Arábii a Srbsku prosazovat zájmy českých zemědělských podnikatelů,“ přiblížil mluvčí resortu Hynek Jordán. Evropská komise nakonec včera v Bruselu představila opatření, které by mělo trh s mlékem uklidnit. Podle Jurečky není návrh špatný, ale bude potřeba větší částka. „Obálka 500 milionů eur pro tak vážnou situaci v EU je málo,“ napsal ministr na Twitteru. Obrázek Foto popis| SELSKÁ BOUŘE. Dramatickou předehru mělo včerejší jednání evropských ministrů zemědělství v Bruselu, když několik tisícovek sedláků paralyzovalo okolí evropských institucí. Zemědělci z různých evropských zemí se pokusili traktory prorazit policejní zátarasy, na ulicích zapalovali ohně a pneumatiky. Sedláci se domáhají spuštění krizového programu, který by omezil množství mléka na evropském trhu. Foto autor| Foto: ČTK/AP Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Krkonošský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Chrudimský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Jičínský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Náchodský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Svitavský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Orlický deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Rychnovský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno| Pardubický deník; Zpravodajství; 12 ID| c7afc59f-7f48-4fc9-bde7-44c03292ffc6

Chebský deník Maso ukryl do gatí. Stejně neprošel 8.9.2015

Chebský deník str. 2 Region (mel) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Krimi Sokolov – S masem za téměř pět stovek ukrytým v kalhotách se pokoušel odejít ze sokolovského řeznictví sedmadvacetiletý muž. Nejdříve si u pultu s masem a uzeninami nechal maso navážit a vložil jej do nákupního košíku. Poté poodjel s košíkem mezi regály, maso nacpal do kalhot a s prázdným košíkem projel pokladnami bez zaplacení. Za nimi byl ale zastaven a vyzván ochrankou obchodu k vydání zboží, což nakonec udělal. Nepoškozené maso se tak vrátilo zpět do prodejny. V případě odsouzení hrozí pachateli až tříletý trest odnětí svobody. Region| Západní Čechy Publikováno| Chebský deník; Region; 02 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 02 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 02 ID| 1d9dbf65-9a5d-491c-9f8f-cef408fcdadd

chytrazena.cz 7 častých mýtů o výživě 8.9.2015

chytrazena.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 8. 09. 2015 / Diety Je vhodné vyřadit z jídelníčku lepek, mléko, palmový olej a veškerá éčka a je to vůbec možné? Diskuse o zdravé výživě jsou všudypřítomné, protichůdné a zaznívá v nich i spousta mýtů. Mýtus č. 1: Jedovatý palmový olej Palmový olej, čili olej získaný z oplodí palmy olejné, je momentálně mezi některými spotřebiteli považován takřka za jed a karcinogen. Tento olej představuje levnou surovinu, která se přidává do velkého množství potravinářských výrobků jako náhrada za dražší tuky, například máslo. Najdeme ho tedy v sušenkách, pečivu, margarínech nebo se používá na smažení, a tak se dostává i například do bramborových lupínků. Palmový olej obsahuje velké množství nasycených mastných kyselin, kterých má podle některých zdrojů i více než sádlo. Palmový olej obsahuje méně nasycených mastných kyselin než máslo či kokosový olej. Na druhou stranu, olivový i slunečnicový olej jsou na tom s obsahem nasycených mastných kyselin lépe. Výživovými hodnotami je palmový olej zcela průměrným rostlinným olejem, který rozhodně není kvůli přítomným nasyceným mastným kyselinám blahodárný, ale ani tak škodlivý, jak naznačují některé poplašné zprávy. Navíc ho kvůli jeho pevné konzistenci při pokojové teplotě není třeba dále ztužovat. Škodlivost palmového oleje se týká hlavně vlivu jeho výroby na životní prostředí. Poptávka po laciném oleji, výsadba a pěstování olejných palem přispívají k devastaci pralesů a hubení ohrožených druhů zvířat. Nejvýraznějším symbolem drancování deštných pralesů kvůli palmám olejným jsou ohrožení indonéští orangutani, kteří kvůli rozšiřování plantáží přicházejí o svůj domov. I když má získávání palmového oleje ze všech tuků nejhorší dopady na životní prostředí, nemusí být výroba ostatních olejů stoprocentně ekologická. Mýtus č. 2: Bezlepková dieta pro všechny Je dobré vyřadit z jídelníčku lepek? Lepek je spojován se žaludečními a střevními obtížemi, někteří pak dokonce v lepku vidí příčinu autismu. Módní vlnu zájmu o bezlepkovou dietu spustila studie profesora Petera Gibsona, jenž zdánlivě potvrzovala lepek jako příčinu žaludečních obtíží i u jedinců,

kteří nemají celiakii. Na konci loňského roku se však Gibson ke své studii vrátil a zjistil, že problém nespočívá v lepku, ale v obtížně stravitelných sacharidech typu FODMAP. Pod touto zkratkou se skrývají fermentované oligo-, di- a monosacharidy a polyoly, mezi které patří například fruktóza, laktóza či umělá sladidla sorbitol a xylitol. Omezením konzumace bílého pečiva sice spotřebitel minimalizuje velkou část zdrojů těchto sacharidů, ovšem zdaleka ne všechny. Vyřadit je kompletně z jídelníčku není příliš možné, protože se vyskytují i v ovoci a zelenině nebo luštěninách, tedy potravinách důležitých pro správnou výživu. Vyhýbání se lepku určitě není pro člověka, který netrpí celiakií, nezbytné. Důležitá je vyvážená strava bohatá na vlákninu, kvalitní bílkoviny a neztužené tuky. Celiaci by se měli držet zvláště přirozeně bezlepkových potravin, jako jsou luštěniny, ořechy či například kukuřice, brambory či maso. Italská spotřebitelská organizace také doporučuje, aby se spotřebitelé při případných potížích poradili se svým lékařem. Příznaky, které se mohou zdát být celiakií, mohou být ve skutečnosti ulcerózní kolitidou či Crohnovou nemocí. Mýtus č. 3: Dospělí by mléko neměli Odmítá se tvrzení, že dospělý člověk by neměl pít mléko. Vyskytují se informace, že jeho konzumace vede k řídnutí kostí, onemocnění žaludku nebo dokonce vzniku nádorů. To však není podložené. Například Evropská onkologická společnost doporučuje mléko v obvyklém množství jako součást vyváženého jídelníčku. Je zdrojem vápníku, který je důležitý pro správný růst vlasů a nehtů. Pro dobré fungování ho potřebují i svaly. Kdo nepije mléko z etických důvodů, měl by najít jiný přirozený zdroj vápníku, jako je například špenát, mák, sezam, zelí či mandle. Mýtus č.4: Všechna éčka škodí Italové vyvrací i fámy, které se týkají takzvaných „éček“. Seznamy, které kolují po internetu a vydávají se například za vládní či lékařské oběžníky, totiž často míchají skutečně škodlivé látky s naprosto neškodnými. Naposledy se setkali s případem, kdy bylo mezi karcinogeny uvedeno i E330, tedy kyselina citronová, která se přirozeně vyskytuje v citrusových plodech. Při výrobě potravin je považována za bezpečnou a používá se jako regulátor kyselosti nebo antioxidant. Spolehlivost takových informací je tedy lepší si raději ověřit, například v naší databázi éček. Mezi takzvané superpotraviny se řadí například goji, açaí, aronie, brusinky nebo i losos. Bývají jim připisovány preventivní účinky před rakovinou a nemocemi krevního oběhu, posilování imunity či detoxikace organismu. Konzumací těchto potravin spotřebitel nic nezkazí – jsou zdravé, rozhodně ale ne zázračné. Jejich potenciální účinky, které prozatím nebyly ověřeny na zvířatech ani na člověku, se opírají pouze o obsah vitamínů a minerálů. U bobulí goji pak Evropská agentura pro bezpečnost potravin vysloveně zakázala používat reklamní tvrzení, že by jejich konzumace přispívala ke snižování hladiny cholesterolu, posilování imunitního systému nebo zabraňovala stárnutí. Laboratorní testy žádné z těchto tvrzení neprokázaly. Podle zpráv německé organizace bývají balení kustovnice čínské také často plná pesticidů. Mýtus č. 6: Večer nejezte Další z mýtů zakazuje jíst po sedmé hodině večerní, případně nabádá, aby se po této hodině spotřebitel již ani nedotýkal potravin bohatých na sacharidy, jako je pečivo, těstoviny či rýže. Zdaleka tolik nezáleží na tom, kdy člověk jí. Rozhodující je, jaký má kdo denní rytmus a fyzickou aktivitu. Mnohem důležitější než časy jídla je kvalita a celkové množství přijatých kalorií. To potvrzuje například i americká dietoložka Theresa Kinsellová. Podle jejích tvrzení však stále platí, že není vhodné vynechávat snídaně, protože deficit energie na počátku dne pak snadno vede k večernímu přejídání. Mýtus č. 7: Rychlé hubnutí s koktejly Módní detoxikační dietu, při níž spotřebitel konzumuje jen ovocné či zeleninové koktejly a smoothies, v současnosti propagují některé hollywoodské celebrity či bloggeři. Při takovéto dietě bývá příjem kalorií příliš nízký a navíc v tekuté podobě, kdy se živiny rychle dostanou do těla, mozek nestihne

zpracovat informaci, že se člověk právě „najedl“. Dlouhodobé držení takového „detoxu“ způsobuje, že strávník má často hlad a nedostatek potřebných živin – dieta je obzvlášť chudá na bílkoviny nebo tuky. Hubnutí je tak sice rychlé, stejně rychle se ale dostaví jo-jo efekt. Kritizují se prodejci různých koktejlů, kteří si za denní várku účtují až 70 euro. Spotřebitel podle italské organizace udělá lépe, když se o vhodném dietním plánu poradí se svým lékařem. Zdroj: dTest

URL| http://www.chytrazena.cz/zdravi/diety/7-castych-mytu-o-vyzive-32353.html

iprosperita.cz Květináři se představili na Zemi živitelce 4.9.2015

iprosperita.cz str. 0 Lobby info Editor Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Letošní veletrh Země živitelka se konal od 28. srpna do 1. září, jednalo se o 42. ročník této významné zemědělské akce. Již podruhé za sebou se tohoto veletrhu zúčastnili se svými květinami a floristickým uměním i členové SKF ČR s projektem ČESKÁ KVĚTINA. Azalea Chlumec předvedla sortiment okrasných paprik, azalek a minibramboříků, floristky Střední odborné školy veterinární, mechanizační a zahradnické a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky zdobily stánky SZIF, Regionální potraviny, Agrární komory ČR , Potravinářské komory ČR, ale i dalších expozic. Květiny z Chlumce byly také na stánku Ústeckého kraje i dalších vystavovatelů. V sobotu se konaly Národní dožinky, floristky SKF ČR uvázaly kytičky z obilí pro vzácné hosty. Členové Svazu květinářů a floristů ČR ozdobili také zasedání představenstva Agrární komory ČR a dozorčí rady i její tiskovou konferenci o letošní sklizni obilovin a následcích sucha. V pátek a v neděli se uskutečnila vystoupení floristů ve stánku Regionální potraviny SZIF. Svoje umění předvedla Ing. Jarmila Molková, která na SOŠ učí floristiku, dendrologii, praxi a zakládání a údržbu zeleně, a také Ing. Jana Vaněčková, která učí floristiku, květinářství, praxi a technologie pěstování rostlin. V neděli aranžovala vítězka 43. ročníku Děčínské kotvy - Mistrovství floristů ČR Ing. Klára Franc Vavříková. Klára bude SKF ČR a Českou republiku reprezentovat na EUROPA CUPu 2016 v dubnu v italském Janově. Floristky předvedly kytice, ale také přízdobu dárku i svatební kytici. Všechna vystoupení velmi zaujala přítomné návštěvníky výstavy. (tz)

URL| http://www.iprosperita.cz/lobby-info/6...tinari-se-predstavili-na-zemi-zivitelce

Jičínský deník Zdravá 5 vyjíždí za dětmi do škol s novými výukovými programy 7.9.2015

Jičínský deník str. 8 jičínsko u nás doma (tz) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Východní Čechy – Zdravá 5, ojedinělý vzdělávací projekt Nadačního fondu Albert, připravila od září pro děti z mateřských i základních škol nové výukové programy. Ještě více se nyní přibližuje praktickému životu a bude se věnovat tématům, jako jsou správný nákupní košík, zásady finanční

gramotnosti při vaření a přípravě jídla a správné složení svačin. Hry, soutěže „Nové hry a soutěže Zdravé 5 učí děti ještě více přemýšlet o jídle a jeho nákupu. Mimojiné se také dozvědí, že doma připravené jídlo z čerstvých a sezónních surovin je lepší než polotovar, a i ty menší děti by měly být po hodině Zdravé 5 schopny jednoduše, správně a zdravě nakoupit na svačinu. Naučí se také, co všechno mohou vyčíst z etiket na výrobcích i jak nahradit nezdravé potraviny těmi zdravějšími a přitom si pochutnat,“ přibližuje novinky Zdravé 5 programová manažerka Nadačního fondu Albert Eva Nepokojová. Zdravá 5 také nově využívá jako další klíčovou pomůcku výživový talíř. Je to doplněk a zpřesnění ve vztahu k velikostem porcí a skvělý doplněk k potravinové pyramidě. „Výživový talíř v některých ohledech popisuje lépe množství a porce jednotlivých živin a na talíři si jej lidé dokáží lépe představit. V kombinaci s pyramidou výživy se tak ještě více zpřesňují – a to i jednoduchou grafickou pomůckou – zásady správné výživy, které upozorňují nejen na správný výběrpotravin,ale i na jejich správné a vhodné množství. Bylo by chybou tvrdit, že jedno ze znázornění je výrazně lepší než druhé, i na talíři lze poskládat živiny chybně, například místo libového masa použít velmi tučné, a stále to bude maso, tedy bílkovina. Jídlo na talíři Proto kombinace potraviny i talíře je podle mého správnějším a pro laickou veřejnost pochopitelnějším řešením, než používat pouze jedno ze znázornění. Pole talíře je rozděleno na čtvrtiny – zelenina, ovoce, sacharidy a bílkoviny. K talíři náleží i vhodné nápoje a zdravé tuky. Pyramida je rozdělena na jednotlivá patra podle četnosti konzumace a kvality zařazovaných potravin,“ vysvětluje RNDr. Pavel Suchánek, odborný spolupracovník Zdravé 5. Nadační fond Albert poskytuje všechny programy Zdravé 5 zdarma. Výukový program Zdravé 5 si může objednat nejen mateřská nebo základní škola, ale i jiná organizace pracující s dětmi. Objednávka probíhá prostřednictvím webových stránek projektu, http://www.zdrava5.cz. Síť téměř čtyřiceti odborných lektorů umožnuje Zdravé 5 navštívit děti v každém koutě republiky. Zdravá 5 se letos bude více věnovat i dalšímu vzdělávání pedagogů. Nový vzdělávací program Zdravá 5 – pět didaktických námětů na podporu výchovy ke správné výživě dětí a mládeže získal akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zdravá 5 nabídne jeho prostřednictvím další vzdělávání pedagogů ve všech krajích. Pokračovat bude i v celostátní kuchařská soutěž Coolinaření s Albertem, jejíž smyslem je podpořit u dětí a mladistvých umění kreativní přípravy jednoduchých zdravých pokrmů a zároveň znalost zásad správné výživy. Odborně vyškolení lektoři navštívili v loňském školním roce 648 mateřských a základních škol v celé ČR a během více než tří tisíc lekcí proškolili téměř 60 tisíc dětí. Stejný počet dětí plánujeme navštívit iv letošním školním roce. *** Nadační fond Nadační fond Albert zastřešuje charitativní aktivity značky Albert. Od roku 2004 provozuje značka Albert celorepublikový vzdělávací program zaměřený na správnou výživu Zdravá 5. Je určený pro děti a jejich rodiče a hravou formou přibližuje zásady zdravého stravování. Kromě podpory zdravého stravování a životního stylu v rámci programu Zdravá 5 se věnuje i sociální oblasti. Cílem aktivit v sociální oblasti je zvýšení příležitostí na plnohodnotný samostatný život u dětí a mladistvých v rizikových rodinách a v různých formách náhradní výchovy. Jedná se zejména o projekty, které se zaměřují na oblast prevence, vzdělávání a rozvoje potenciálu dětí. Tím se zvyšuje jejich šance uplatnit se v běžném životě. Více informací naleznete na http://www.nadacnifondalbert.cz a http://www.zdrava5.cz. Region| Východní Čechy

Kroměřížský deník Úroda? I přes sucho dobrá

5.9.2015

Kroměřížský deník str. 1 Titulní strana NIKOL DIVIAKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Žně skončily, a tak už jsou také družstevní sila a sklady na Kroměřížsku plné obilovin Kroměřížsko – Nejlépe z celého Zlínského kraje se letos vedlo zemědělcům z Kroměřížska. Úrodu už mají sklizenou a i přes dramatická sucha si ji tentokrát pochvalují. Doslova zázračný výnos měl prý letos oproti loňsku například ječmen, který přesahuje sedm tun na hektar. Podle ředitele Okresní agrární komory Kroměříž Milana Hebnara by úroda určitě neměla ohrozit produkci potravin. „Ceny samozřejmě mohou mírně kolísat,ale nebude se jednat o žádný zásadní rozdíl. Jsou ale oblasti, kde byly výnosy velice špatné, například na jižní Moravě, kde je horší půda,“ upozornil. U nejobvyklejších plodin, jako je pšenice nebo třeba ječmen, byla podle něj Kroměříž suverénně nejlepší. Oproti loňsku byla úroda slabší jen zhruba o dvě procenta, vloni přitom byly výnosy opravdu vynikající. „Vzhledem k suchu jsou ty výsledky velice dobré. Myslím, že si Kroměříž zaslouží, aby se krajské dožínky konaly právě tady. Je to prostě úrodná Haná,“ poznamenal ředitel agrární komory. Sucho podle něj obvykle poškodí spíš podzimní plodiny, kukuřici nebo řepu. Tam se proto výnosy očekávají podstatně nižší oproti loňsku, kdy byly naopak rekordní. S hodnocením souhlasí také předseda Zemědělského podniku Kvasicko Vojtěch Kubík. „U kukuřičného zrna budou výnosy minimálně o dvacet procent nižší. Ovlivnilo to převážně sucho, v blízkosti potoků a tam, kde jsou půdy kvalitní, jsou totiž výnosy víceméně normální,“ podotkl předseda. Jinak ale podle něj třeba vlhko udělá zemědělcům větší škodu než sucho. „Naroste a nesklidíte, to je horší. Už naši předci říkávali,že dobrému hospodáři sucho bídy nenadělá. A letošní žně probíhaly jako na drátku: porosty krásné, kombajny bez poruch a výnosy vysoké,“ pochvaluje si Vojtěch Kubík. Právě Kvasicko je přesto jedním z mála podniků, které mají výnosy nižší, než je průměr: v porovnání s loňskem to dělá výpadek asi 0,7 tuny. „Příčin je několik. Měli jsme o padesát milimetrů nižší srážky než průměr okresu, máme tedy trochu problémy s výnosem pšenice,“ vysvětluje předseda. Pokračování na straně 3 Úroda? I přes sucho dobrá, ujišťují zemědělci Dokončení ze strany 1 Dalším důvodem jsou podle předsedy kvasického družstva agronomické problémy, které nebylo možné realizovat v pravý okamžik, jako včasné zasetí a podobně. Úspěšné žně zemědělci oslavili před nedávnem na krajských dožínkách v Kroměříži. Nechyběl ani hlavní hospodář, hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. „V zemědělství pracuje stále méně lidí, ale i přesto to zvládají a tak jako naši předkové dělají tuto práci s láskou,“ míní. Kroměřížsko podle něj potvrdilo pověst obilnice kraje. Průměrný výnos obilovin v regionu činil 7,82 tuny na hektar a u řepky 3,53 tuny na hektar. „Dožínky jsou příležitostí poděkovat našim zemědělcům za to, že jsou pole obdělána a úroda sklizena. A na občany bych chtěl apelovat, aby výrobky, které vytvoří naši zemědělci a potravináři, kupovali, a podporovali tak náš kraj, naše zemědělce a potravináře,“ konstatoval hejtman. *** ČÍSLO DNE 2 Zhruba o dvě procenta slabší byla na Kroměřížsku letošní úroda oproti té loňské. Zemědělci ale upozorňují, že minulý rok byl co do výnosů opravdu mimořádně dobrý. Foto popis| Region| Střední Morava

kurzy.cz Komentáře k maloobchodu - zlatý věk, zájem o veškerý sortiment 3.9.2015

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Maloobchod prožívá zlaté období. Daří se mu ve všech oborech, nikde tržby neklesají. Situace, která je pro obchodníky ideální. I když získat zákazníky není lehké, tak při nákupech se příliš neomezují. Maloobchod prožívá zlaté období. Daří se mu ve všech oborech, nikde tržby neklesají. Situace, která je pro obchodníky ideální. I když získat zákazníky není lehké, tak při nákupech se příliš neomezují. Celkově tržby vzrostly o 5,5 %, po úpravu o počet pracovních dnů rostly o 6,7 %. Situace je tak dobrá. Celý letošní rok má průměrný růst o 6 %, a ani jeden měsíc nezaznamenal pokles. Obchodníci tak silný růst už dlouhé roky nepamatují – naposledy v roce 2007. Tradičně silnější růst je v oblasti nepotravinářského zboží. Tržby za potraviny sice rostou, ale ne tak rychle jako v ostatních segmentech. Přesto růst o 4,7 % v červenci je výrazně nadprůměrný a nad očekáváními. I když se situace spotřebitelů zlepšuje, ti mají větší příjmy, neznamená to, že by začali bezhlavě utrácet za potraviny. Přesto je vidět větší posun spotřebitelů k dražším značkám, kvalitnějším potravinám. Je to opačný proces oproti tomu, který panoval v době krize, kdy spotřebitelé hledali nejlevnější potraviny bez ohledu na jejich kvalitu. Dařilo se tradičně prodeji pohonných hmot. Tady tržby ve stálých cenách rostly o 6,2 %. Prodejům výrazně nahrává cena u benzinových pump. Levná ropa se promítá do cen benzínu a nafty. Motoristé jsou ochotnější více jezdit, a tedy i více tankovat. Právě propad cen u benzinových stanic oproti loňsku se projevuje na tržbách v běžných cenách. Ty klesly o 5,7 %. Dařilo se i prodejům přes internet. Tentokrát si e-shopy polepšily o 19 %. To je paradoxně jejich nejhorší výsledek letošního roku. Přesto jde o jeden z nejrychleji rostoucích oborů. Hezké léto se projevilo i na tržbách za ubytování. Ty rostly meziročně o 14,5 %. Tady je bez pochyby, že podobný výsledek by měl přijít i za srpen, kdy počasí přálo, a lidé neměli důvod rušit dovolené. Michal Kozub Analytik Home Credit a.s. Zájem o nákupy českého spotřebitele neopustil ani v létě, což se kladně odrazilo na růstu červencových maloobchodních tržeb. V první polovině letošního roku přitom tržby v maloobchodu vzrostly meziročně o 6,2 % a podobně silná čísla pravděpodobně uvidíme i v jeho druhé polovině. Meziroční růst tržeb se týkal v podstatě veškerého sortimentu zboží a není překvapením, že nejvyšší nárůst zaznamenaly tradičně prodeje přes internet nebo prostřednictvím zásilkové služby, a to konkrétně o 19,0 %. Teplé červencové počasí vybízelo k cestování a přispělo tak k růstu tržeb za ubytování

o 14,5 %. Dařilo se i prodejcům pohonných hmot, kde tržby vzrostly o 6,2 %, a to především díky meziročně výrazně nižším cenám paliv.

A kde hledat příčiny silných prodejů? Odpověď je jednoduchá. Spotřebitelský apetit je odrazem růstu domácí ekonomiky. V posledním roce výrazně poklesla nezaměstnanost a tvorba nových pracovních míst je nejrychlejší od krizového roku 2008. Menší obavy o ztrátu zaměstnání se následně projevují i ve vyšší ochotě spotřebitelů utrácet a méně spořit. Odrazem pozitivní nálady domácností je index spotřebitelské důvěry, který se nachází na osmiletém maximu.

Miroslav Novák Analytik AKCENTA a.s.

URL| http://zlato.kurzy.cz/zpravy/385329-ko...du-zlaty-vek-zajem-o-veskery-sortiment/

Evropa neví, co s přebytky mléka! 8.9.2015

kurzy.cz str. 0 Komodity

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zákazníci v celé Evropě, včetně těch českých, sice vítají, že ceny mléka i výrobků z něj v poslední době výrazně klesají. Mnoha jeho producentům ale hrozí krach. A... Zákazníci v celé Evropě, včetně těch českých, sice vítají, že ceny mléka i výrobků z něj v poslední době výrazně klesají. Mnoha jeho producentům ale hrozí krach. A tak teď v Bruselu jednají evropští ministři zemědělství. Na jednání je i český ministr Marian Jurečka. Zda výrobci mléka pomoc dostanou, ale zatím není jasné. Výkupní cena mléka klesla oproti loňsku o více než 25% a to se projevilo i na cenách pro zákazníky. Zlevnění se odráží i na ceně mléčných výrobků. Například u měkkého tvarohu cena v porovnání s loňskem také výrazně klesla. Podívejte se, jak se změnily ceny vybraných potravin za poslední rok v přiložené tabulce: Zemědělci kritizují i obchodníky. Ti se ale brání. "Zahraniční obchodní řetězce dováží výrobky ze svých zemí, což sráží cenu našich produktů," říká prezident Agrární komory Miroslav Toman. "Zveme zpracovatele i zemědělce k otevřenému stolu k diskuzi nad výkupní cenou mléka. Nicméně těžko budeme vysvětlovat zákazníkům, že nakupujeme drahé české mléko a ne levnější z dovozu," oponuje prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Jestli projednávané zvýšení dotací 13,5 miliardy korun pomůže, ale není jisté. "Záleží, jestli to bude plošně, to by bylo málo. Čekáme, jaké bude to rozdělení, čekáme, jestli to něco řeší, nebo to bude jen kosmetická úprava," říká ministr zemědělství Marian Jurečka.

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/385608-evropa-nevi-co-s-prebytky-mleka/

Liberecký deník

Frýdlant děkoval za úrodu 7.9.2015

Liberecký deník str. 1 Titulní strana JANA PAVLÍČKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Uplynulý víkend patřil ve Frýdlantu krajským dožínkám. I když byl důvod slavit, problém je hlavně u mlékáren Frýdlant – Vůně čerstvého tvarohu, česneku, koláčů, klobás, sýrů, ochutnávky medu, nakládané zeleniny a do toho v obležení stánky s místními značkami piva. Krajské dožínky ve Frýdlantu byly nejen oslavou úspěšné sklizně, ale také prezentací místních potravin. „Postavení regionálních potravinářských výrobků není na našem trhu jednoduché. Obchody jsou zavalené potravinami takřka z celého světa a tak se často zapomíná na ty, které vznikají doslova za našimi humny. Chceme našim zemědělcům a farmářům pomoci. Proč posílat peníze do zahraničí, když mohou zůstat doma? Naši farmáři tu odvádějí daně, nabízejí pracovní příležitosti a investují do rozvoje. Je správné je podporovat koupí jejich výrobků,“ vysvětluje krajský radní pro zemědělství Josef Jadrný. A že mají zdejší farmáři co nabídnout, dokazovala i řada stánků na frýdlantském náměstí. „Je moc chutný a mnohem lepší než tvaroh ze supermarketu,“ rozplývala se nad stánkem farmy z Jeřmanic jedna ze zákaznic. „Pojďte ochutnat náš květový med a teď ten, co se prodává běžně v obchodě. To je rozdíl, co? Nebe a dudy,“ láká včelař Vladimír Davídek z Černous, který má už několik ocenění jako Výrobek roku. „Moc téhle soutěži fandím. Je těžké se na trhu prosadit, ale lidé už se pomalu učí, že to, co se vyrobí kousek od nich je lepší než to, co se k nám doveze tisíce kilometrů odjinud. Mě tohle ocenění hodně pomohlo, začal jsem víc prodávat.“ Řepka? Zdroj příjmů Mezi kupujícími i jen tak zevlujícími se prochází krojované dívky s dožínkovými věnci, hraje muzika. „Tradici krajských dožínek jsme ve Frýdlantě založili v roce 2002 a teď se k nám po třinácti letech zase vrací,“ pochvaloval si starosta Dan Ramzer. „Tohle je zemědělský kraj, bez lidí, kteří obhospodařují zdejší krajinu, by to tady vypadlo úplnějinak,hůř. Dožínkyjsou vlastně poděkování za jejich práci. Jsou tu šikovní řezníci, výrobci piva, sýrů, medu, nabídka regionálních potravin na Frýdlantsku je bohatá. Jen mlékárna nám chybí.“ To potvrzuje i Jiří Teplý z Oblastní agrární komory. „Stavy krav v kraji neustále klesají, naproti tomu stoupá počet koz a ovcí a také chov koní. To je vidět i na tom, co se tu pěstuje. Poslední dobou stoupl kvůli přibývajícím koním podíl ovsa. Ubývá naopak žita, hlavně na úkor řepky.“ Právě lány řepky jsou řadě lidí trnem v oku, podle Teplého ale zbytečně. „Řepka je tržní plodina, která se dobře prodává. A zemědělec musí být také obchodník, takže pěstuje to, co pak prodá, to je logické.“ pokračování str. 2 Frýdlant děkoval za letošní úrodu, i přes vedra byla velmi dobrá pokračování ze str. 1 Co z Liberecka rovněž mizí, jsou podle Teplého mlékárny. „Na Frýdlantsku není žádná, zavřely se v Liberci, v Příšovicích, v České Lípě. Velká tu není žádná, jen pár malých. Nejbližší větší mlékárna je ve Varnsdorfu, ale tam ta kapacita je také hodně omezená. Takže ten, kdo chová krávy na mléko, tak ho ani nemá kam prodávat.“ Mléko? Problém Velkou ránu zasadilo chovatelům dobytka zrušení kvót na mléko. V Evropě platily 31 let, letos v dubnu ale skončily. Cílem kvót bylo snížit nadprodukci mléka a mléčných výrobků. Teď už nikdo pokuty za překročení kvót platit nemusí. Podnikání v zemědělství to přesto neusnadnilo. Nákupní ceny mléka šly totiž výrazně dolů, farmáři jsou zoufalí. „Za posledního půl roku spadla cena o 30 %. Spotřebitel to ale v obchodě vůbec nepozná. To je věc, která mě, jako zákazníka, hodně zlobí. Mléko je vstupní surovinou řady výrobků, ale ty stojí pořád stejně. Přitom zemědělec dostával před půl rokem za litr mléka deset korun a teď jen sedm. To je

šílený pokles. Bohužel, je řada farem, které přemýšlejí, že skončí, respektive, že přestanou produkovat mléko a přejdou na masný skot, který není tolik pracný. To není dobrý signál. Je dlouhodobě spočítáno, že výkupní cena 8,50 za litr mléka je takzvaně na nule. Co je pod tuto cenu, je pro zemědělce ztrátové. Bohužel, krávě nevysvětlíte, že má přestat na dva měsíce dojit, to není jako u obilí, které se dá skladovat. Ten, kdo chová krávy na mléko, je na tom teď hodně špatně,“ popisuje neutěšenou situaci Jiří Teplý. I přes sucho přišla velká nadúroda I tak ale bylo na krajských dožínkách co slavit. I přes tropická vedra a dlouhodobé sucho se úroda vyvedla nad očekávání. „Je to hodně zvláštní, ukazuje se i z posledních let, že i když ve zbytku republiky panuje obrovské vedro a sucho, tak na Liberecku na tom nejsme nejhůř. Od května do konce srpna skoro nezapršelo, čekali jsme katastrofu a namísto toho byla úroda nad očekávání dobrá. Jsou farmy, které letos měly rekord ve výnosech, to nás všechny hodně překvapilo,“ uvedl radní pro zemědělství Josef Jadrný. Na náměstí ve Frýdlantě to proto v sobotu žilo. Krajské dožínky nebyly jen o předávání cen za regionální výrobky. Návštěvníci si mohli prohlédnout zemědělskou techniku, vyslechnout přednášku o historii kostela sv. Ducha, navštívit Špitálek s výstavou o bylinkách, poslechnout si řadu kapel, nakoupit na tržišti, poznat svého farmáře pěkně zblízka. „Hospodařit v zemědělství není vůbec jednoduché,“ říká frýdlantský starosta Dan Ramzer, který svého času řediteloval tamní zemědělské škole. „Jen díky dotacím z Evropské unie a ministerstva zemědělství se tu daří udržet krajinu v podobě, v jaké je teď. Rostlinná výroba se tu hodně utlumila, dost se zatravňovalo, dělá se tu spíš masný dobytek, pastva. Nebýt zemědělců, tak je zdejší krajina hodně zarostlá a nehezká.“ Foto popis| DOŽÍNKOVÝ PRŮVOD se vydal nejprve ze zámku Frýdlant dolů do města, kde proběhla bohoslužba jako poděkování za letošní úrodu. Poté pokračoval z kostela na náměstí na hlavní oslavy. Zájem byl veliký, účast se pohybovala kolem 3000 lidí. Foto autor| Foto: ČTK/ Radek Petrášek Region| Severní Čechy

Oceněné potraviny 7.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Odborná porota udělila na krajských dožínkách 10 ocenění pro potraviny, které se mohou pyšnit titulem Výrobek roku Libereckého kraje pro rok 2015. Nejlepším výrobkem s nejvíce body se staly Bio sterilované patizony z farmy Jana Vericha v Českém ráji. Cenu si odnesla i kozí farma Pěnčín za Bio kozí tvaroh tučný neochucený Jonáš. V kategorii nápoje uspěly Kitlův Syrob mátový a tmavý ležák Čerťák z pivovaru Harrachov. V kategorii sladidla a cukrovinky zvítězil med květový z ekofarmy Sad u ořechového háje Kataríny Štáglové. V kategorii soukromé farmy patří prvenství farmě K. E. K. z Jeřmanic za Jeřmanický tvaroh tučný. Mezi lihovinami ocenila porota višňový destilát Bohemia „12“ Višeň firmy Style Bohemia. V kategorii Káva, čaj pak porotcům nejvíce zachutnala káva espresso Amerika Blend z pražírny Karla Pejška z Křižan. Mezi masnými výrobky kralovala šunka od kosti standard z firmy Podkrkonošská uzenina. Pekařské výrobky pak prvním místem zastupuje Mikulův pecen z pekárny Mikula v Turnově. Porota vybírala z 61 přihlášených výrobků, devět výrobců se přihlásilo do soutěže vůbec poprvé. Region| Severní Čechy

lidovky.cz Zprávy dne podle editora: další uprchlíci, proč město platí neonacistickou kapelu a řezník jako celebrita

3.9.2015

lidovky.cz str. 0 Zprávy / Domov Lidovky.cz, Vojtěch Gibiš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Situace kolem uprchlíků se dál přiostřuje. V Maďarsku se už lidé na útěku bouří proti chování úřadů. O jednom dlouhém putování jsme psali i v souvislosti s Milošem Zemanem. Tady jsou zprávy dne. Řadu emotivních reakcí vzbudila v západní Evropě fotografie utonulého tříletého chlapce ležícího v písku tureckého pobřeží. Snímek dominuje například titulním stranám britských listů. „Děsivě krutá realita uprchlické krize,“ stojí v titulku deníku The Guardian. Chlapec byl identifikován jako Ajlan Kurdí a byl zřejmě jedním z 12 Syřanů, kteří zemřeli, když se ve středu potopily dva čluny, na nichž Syřané mířili do Řecka. Fotogalerie u článku je opravdu drastická. A proč vůbec lidé utíkají do Evropy? „Stalo se to za soumraku. Páchlo to jako česnek. Za úsvitu už jsem měl tělo v jednom ohni. Když zaútočili, byly mé dcerce jen čtyři dny,“ líčí z nemocničního lůžka Ahmed Latúf. Jeho město Mari se na konci srpna stalo obětí raket Islámského státu, které nesly smrtící - a zakázaný - yperit. Obyvatelé severosyrského města Mari jsou na svist raket zvyklí: jejich domov leží nedaleko hranice s Tureckem, v oblasti, o niž znepřátelené strany syrské války svádějí po dlouhé měsíce úporné boje. Nepřekvapil je ani večer 21. srpna. Rodina jednatřicetiletého Ahmeda Latúfa se jako obvykle schovala v kuchyni svého domu a čekala, až hluk nad jejich hlavami pomine. Stalo se tak během chvilky - střely se zabořily do nedalekého pole a zdálo se, že pro jednou nikomu neuškodily. Ahmed si oddechl. Asi nejvyhrocenější situace s uprchlíky je nyní v Maďarsku. Premiér Viktor Orbán ve čtvrtek v Bruselu obhajoval přístup své země k řešení nynější migrační krize. Budapešť se podle něj jen snaží plnit nyní platná evropská pravidla a za tuto svou snahu by neměla být kritizována. Jednoznačně ale také na společné tiskové konferenci s šéfem europarlamentu Martinem Schulzem krizi označil ne za evropský, ale především za německý problém. Německé politiky Orbánova slova pobouřila Zatímco z Afriky a dalších zemí prchají lidé do Evropy, náš pan prezident prchnul do Asie. Sedmdesáti salvami z děl, vztyčením vlajky a hymnou začaly ve čtvrtek na pekingském náměstí Nebeského klidu oficiální oslavy 70. výročí konce druhé světové války v Asii. Největší vojenské přehlídce v dějinách Číny, která se u této příležitosti konala, přihlíželo kromě současného a bývalých prezidentů země i více než dvacet zahraničních hlav států a vlád, včetně českého prezidenta Miloše Zemana . Cestu našeho velikána jsme zprostředkovali i očima velikánova pobočníka. Ano, Jiří Ovčáček kromě mluvení umí i fotit! Pan Zeman se v Pekingu setkal s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Vyzval Rusko, aby se připojilo k mezinárodnímu úsilí o zastavení teroristických akcí Islámského státu. Putin vyjádřil naději ve zlepšení rusko-české obchodní výměny poznamenané sankcemi. Oběma to navíc spolu moc slušelo! Tenhle obraz by klidně mohl viset i ve školních třídách, co říkáte? Zatímco se na sociálních sítích v Česku množí xenofobní výpady proti uprchlíkům a muslimům, město Počátky na Vysočině šlo ještě dál. Na koncertě placeném městem tam měla vystoupit plzeňská skupina Tomáše Ortela. Ten je zakladatelem skupiny Conflict 88, která figurovala na seznamu neonacistických kapel a je autorem hymny dnes již zaniklé krajně pravicové národněsocialistické politické Dělnické strany. Kdyby se pan Ortel a spol. jednou náhodou dostali za mříže, mohou si přečíst zprávu o tom, jak si Vězeňská služba si žije nad poměry. Když přišli kontroloři ministerstva spravedlnosti v březnu na Generální ředitelství vězeňské služby (VS), nestačili se divit. V úřadu podle nich pracuje nezvykle

mnoho lidí s osobním příplatkem za vedení. V jednom případě si úředník tři měsíce po nástupu přišel na nestandardních odměnách na více než 70 tisíc korun. Prostě být bachařem je asi terno. Skoro stejné jako být řezníkem. Starosvětské masny jako Kosina v Kaprově a Turek v Jindřišské se desetiletí drží na místech v centru Prahy. Noví konkurenti jim na exkluzivních adresách přibývají každý rok. A z řezníků se pomalu stávají celebrity titulních stran. Už léta Petru Pospěchovou v Praze udivuje jedna věc: na dobrých adresách v centru města se různé obchody mění jako na běžícím pásu. Řeznictví se však toto pravidlo netýká a tradiční masné prodejny drží neochvějně své pozice v absolutním centru hlavního města. Jaké kouzlo chrání tyto vykachlíčkované provozovny s krvavými flákotami na pultech? Přežily v Jindřišské, na Uhelném trhu či v Kaprově ulici. A v posledních letech další otevřely v Dlouhé či na Kozím plácku... Tak dobrou chuť a hezký konec týdne.

URL| http://www.lidovky.cz/zpravy-dne-podle...omov.aspx?c=A150903_190032_ln_domov_gib

Tuzemští mlékaři trpí kvůli ruským sankcím. Jejich ztráty už převyšují miliardu 7.9.2015

lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ruské embargo způsobilo tuzemským výrobcům a exportérům mléka přímou finanční ztrátu ve výši miliardy korun. Agrární komora (AK) spolu s Potravinářskou komorou (PK) proto požaduje od Evropské unie i českého ministerstva zemědělství větší finanční podporu, ale i podporu exportu mléčných produktů do zemí mimo Evropskou unii. Nepřímé ztráty dané poklesem výkupních cen budou podle komory daleko větší. Podle agrárníků by případný pokles stavů českých dojnic způsobil i škody půdě, do které by se nevracel dostatek organické hmoty. Cena, za kterou zemědělci mléko prodávají do mlékáren, klesla podle komory meziročně o čtvrtinu. V srpnu se podle komory pohybovala pod sedmi korunami za litr, tedy pod výrobními náklady. Podle viceprezidenta Agrární komory Leoše Říhy se současní chovatelé chovají spíše jako „srdcaři“ než s ekonomickým rozmyslem. Pokud se situace nezmění, může podle komory dojít k případnému snížení počtu dojnic, které produkují mimo mléka i chlévskou mrvu, která následně vrací do půdy a zvyšuje její úrodnost. Nejen Česko Krize s padajícími cenami mléka se netýká jen Česka, mléka je v důsledku ruského embarga na dovoz potravin a zrušení mléčných kvót nadbytek na celém evropském trhu. Ministerstvo zemědělství proto situaci řeší i na evropské úrovni, dnes jedná ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Bruselu se svými rezortními kolegy. Komora po ministrovi požaduje schválení nového dotačního programu na podporu mléka na pokrytí nákladů na vedení evidence zvířat nebo zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu. Agrárníci chtějí i další dotace na zlepšování kvality půdy či urychlení spouštění programů, které má již ministerstvo připravené, například ohledně podpory kvalitního mléka. Navíc si komora přeje, aby vláda do konce září schválila změnu zákona, kterou by mohli farmáři využívat tzv. „zelenou naftu“ i v oborech živočišné výroby. Předložit by ji mělo ministerstvo zemědělství.

URL| http://byznys.lidovky.cz/tuzemsti-mlek...hy.aspx?c=A150907_115744_firmy-trhy_ele

life.ihned.cz Pivovar Oliva oslovuje hladové vědce z laserového centra. V nabídce je i laserový ležák 7.9.2015

life.ihned.cz str. 0 life.ihned.cz Libor Budinský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Na začátku letošního léta ozdobil obec na hranici Prahy zajímavý projekt. Ve staré arcibiskupské konírně vznikl moderní minipivovar s restaurací, penzionem a pivními lázněmi. Stojí jen pár desítek metrů od mezinárodního výzkumného laserového centra. Z nabídky Tlačenka z králičích stehen s chardonnay pěnou a nakládanou cibulkou 125 korun Králičí játra smažená na másle s lehkým celerovým salátkem s jablky Granny Smith 190 korun Hovězí tatarák „Oliva" namíchaný ve dvou verzích a servírovaný s topinkami 200 korun Tip: Milovníky sladkého potěší smetanová zmrzlina s třešňovým pivem či pěna z bílé čokolády obalená v pistáciích a podávaná s čerstvými jahodami. Podnikatelský záměr Olivova pivovaru je celkem jasně čitelný. Celý objekt totiž stojí jen pár desítek metrů od mezinárodního výzkumného laserového centra, v jehož budově pracuje několik set vědců, kteří jistě uvítají kvalitní gastronomický provoz v docházkové vzdálenosti. Navíc přestavba zanedbaného objektu se povedla na výtečnou a je skvělou ukázkou propojení moderní a industriální architektury. Laser beer Jedním z pilířů nabídky je velmi dobře připravené pivo, ať už krásně pitelná dolnobřežanská desítka či ležák s vtipným názvem "Laser beer". Na čepu jsou ovšem také nejrůznější pivní speciály, například pšeničné pivo Gari, severoanglický Ale s názvem York či stout Theodor, který dostal jméno podle majitelova pradědečka. A na konec září se bude vařit polotmavé, spodně kvašené pivo mnichovského typu, které dostane jméno českého patrona sv. Václava a bude součástí slavnostního svatováclavského menu, do něhož bude zařazena třeba bažantí polévka či nadívaná holoubata. Šunka z líček Menu v Olivově pivovaru je velmi jednoduché a klade důraz na sezonní suroviny, přičemž se snaží prezentovat moderní podobu české kuchyně. Potěší zajímavé chuťovky k pivu, ať už to jsou bramborové lokše plněné kysaným zelím a uzeným masem, škvarky zalité sádlem či velmi oblíbená vepřová žebírka pečená na medu s dolnobřežanskou desítkou a servírovaná s nakládanými cibulkami a smetanovým křenem. Z předkrmů můžeme doporučit neobvyklou, nicméně velmi delikátní šunku z vepřových líček, servírovanou s jablečným kompotem a křenovou pěnou. Velkou konkurencí jí ovšem je vizuálně krásně prezentovaná tlačenka z králičích stehen, chuťově doladěná pěnou z chardonnay.

Duel tataráků Z hlavních jídel máme také dva favority. Tím prvním jsou králičí játra velmi jemné, ale výrazné chuti, ke kterým šéfkuchař podává lehký salát z celeru a zelených jablek. Naprosto bez konkurence je ovšem hovězí tatarák Oliva připravený z prémiového hovězího masa Qualivo. Šéfkuchař ho totiž prezentuje ve dvou verzích - první dochucuje vedle tradičních přísad ještě sušenými rajčaty a bazalkou, zatímco do druhé přidává kyselé okurky, kapary a papričku jalape&*241;o. Karlín obohatila gastronomická novinka. Nejen Bistro sází na unikátní Josper gril - čtěte ZDE Nejlepší školní obědy mají v Otrokovicích. V celostátní soutěži kuchaři zabodovali s burgerem z králičího masa - čtěte ZDE Obě podoby jsou mimořádně jemné a šťavnaté, přičemž přísady nepřebijí, ale jen zvýrazní chuť masa, takže bez debat nadchnou všechny milovníky této tradiční pochoutky. Příznivci steaků mohou ochutnat steak ze svíčkové s koňakovou omáčkou, v nabídce je také filet z candáta s paprikovou marmeládou a bylinkovou omáčkou. Vedle klasického menu slouží hostům speciální denní a víkendová nabídka, kam jsou zařazené další sezonní pokrmy. Pivní lázně Celkový výstav Olivova pivovaru by neměl překročit 3,5 tisíce hektolitrů. Nekuřácká restaurace má 89 míst uvnitř, dalších 43 hostů se vejde na zahrádku. Od září zde začínají fungovat také pivní lázně, které budou nabízet koupele a masáže s využitím piva a bylinek. V penzionu v podkroví slouží hostům šest pokojů. Podívejte se, jak se v pivovaru Oliva připravují králičí jatýrka se salátem: Rozhovor se šéfkuchařem: Petr Heneš Ze které suroviny rád vaříte a proč? Mojí oblíbenou surovinou je králík, zejména kvůli jeho zdravému masu, které považuji za jedno z nejzdravějších mas vůbec. Fantastický je například obyčejný králičí vývar, který není v našich končinách až tak moc využívaný. Jeho příprava je stejně jednoduchá jako u slepičího vývaru, ale nutriční hodnoty jsou mnohem lepší. Jaké jídlo, které jste ochutnal v poslední době, vás nejvíce překvapilo? Naposledy mě mile překvapila tarhoňa s domácím kohoutem na víně, kterou mi naservírovala manželčina babička, Slovenka. Tarhoňa, tedy těstovinová rýže, není v českých restauracích moc využívanou přílohou, spíše se používá na Slovensku či v Maďarsku. Tato příloha mě zaujala natolik, že ji určitě zakomponuji do letošního podzimního menu. Ve které restauraci si pochutnáte a co si tam dáváte? Restaurací, v nichž si pochutnávám, je rozhodně více. Líbí se mi rodinné či domácí koncepty restaurací, kde se cítíte, jako kdybyste přišli na návštěvu ke známým, a ne do "továrny na peníze". V Ristorante Pagana si dávám jejich domácí lasagne, zatímco Na Pekárně zase kančí se šípkovou omáčkou.

URL| http://life.ihned.cz/jidlo/c1-64555460...ho-centra-v-nabidce-je-i-laserovy-lezak

maminka.cz Chutně na chalupě

4.9.2015

maminka.cz str. 0 Audio, Video

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ať už si suroviny na víkendový oběd přinesete z lesa, nebo z obchodu, víme co vám bude chutnat. A nezapomeňte ani na koláč ke kávě. Hříbky na cibulce s topinkou 4 porce, 30 minut Potřebujeme: 500 g čerstvých hub (hříbky), 1 malá cibule, 50 g špeku, 1/2 lžičky drceného kmínu, 1 lžíce nasekané pažitky, sůl a pepř, 4 krajíce chleba, olej na smažení Houby očistěte a nakrájejte. Cibuli oloupejte a nakrájejte nadrobno. Špek nakrájejte na kostičky, nasypte do pánve a opékejte, až pustí tuk. Pak přidejte cibulku a osmažte ji, až zesklovatí. Nakonec vsypte houby. Restujte je, až pustí vodu a pak ještě počkejte, až se voda vydusí a houby se začnou opékat. Dochuťte kmínem, pažitkou, solí a pepřem a odstavte. Krajíce chleba přepulte a opečte je na pánvi s rozpáleným olejem z obou stran dozlatova. Nechte je na papírovém ubrousku okapat. Pak na ně rozdělte houby. Náš tip: Chleba můžete jen lehce pokapaný olejem opéct na ohni nebo v troubě a mezitím si připravit houby. Pstruh s pečenými bramborami a slaninou 4 porce, 45 minut Potřebujeme: 4 velké brambory, sůl a pepř, 50 g zauzené slaniny, 100 g tvrdého tučnějšího sýra, libeček, 2 velcí pstruzi, 4 stroužky česneku, 100 g slaniny, 1 citron, 2 lžíce nasekaných bylinek (tymián, rozmarýn, majoránka aj.) Brambory ve slupce zalijte studenou vodou. Osolte, přiveďte k varu a vařte asi 15 minut do poloměkka. Zauzenou slaninu nakrájejte na kostičky. Sýr nastrouhejte. Uvařené brambory vykrojte na horní třetině, aby vznikla lodička. Odkrojenou část brambory nakrájejte na kostičky a smíchejte se slaninou a nastrouhaným sýrem. Směsí naplňte brambory. Vložte je do pekáčku a zapečte v troubě při 180 °C asi 20 minut. Pstruhy oškrábejte, omyjte a osušte. Pak je osolte a opepřete a potřete prolisovaným česnekem. Slaninu nakrájejte na kostičky. Asi polovinou naplňte pstruhy. Druhou část slaniny vsypte do pekáče. Položte na ni pstruhy, posypte bylinkami a pečte je při 180 °C asi 25 minut. Během pečení je jednou až dvakrát přelijte vypečenou slaninou. Hotové pstruhy servírujte s pečenými bramborami plněnými slaninou a sýrem, posypanými libečkem. Kulatý koláč na plechu 12 kousků příprava: 70 minut Potřebujeme: 150 g másla, 200 g krupicového cukru, 1 vanilkový cukr, 3 vejce, 1 lžička nastrouhané citronové kůry, 300 g polohrubé mouky, 1 lžička prášku do pečiva, 50 g mletých mandlí, 250 ml plnotučného mléka, 400 g lesního ovoce; Drobenka: 50 g moučkového cukru, 60 g polohrubé mouky, 25 g másla Máslo nakrájejte na kostičky a nechte změknout. Pak ho s oběma cukry utřete do pěny. Postupně zašlehejte vejce. Přidejte citronovou kůru. Mouku smíchejte s práškem do pečiva. Pak ji střídavě s

mlékem a mandlemi vmíchejte do máslové pěny. Těsto rozetřete do vymazané a vysypané formy. Povrch uhlaďte a nasypte na něj dvě třetiny ovoce. Z moučkového cukru, mouky a másla udělejte drobenku a rozprostřete ji na povrch koláče. Vložte do trouby předehřáté na 180 °C a pečte 40 minut. Nechte vychladnout a před podáváním ozdobte zbylým ovocem. Mleté maso na špejli s okurkovým salátem 4 porce příprava: 30 minut Potřebujeme: 1 kg mletého hovězího masa, 2 vejce, 3 stroužky česneku, hrst nasekané petržele, 1 lžíce sladké mleté papriky, sůl a pepř; Salát: 1 okurka, 200 g bílého jogurtu, 1 prolisovaný stroužek česneku, hrst lístků šťavelu, sůl a pepř Maso dejte do mísy. Přidejte vejce, prolisované stroužky česneku, nasekanou petržel, mletou papriku, sůl a pepř. Maso pečlivě promíchejte a rukou prohněťte, až bude držet pohromadě. Pak ho rozdělte na osm stejně velkých kousků. Z každého vytvarujte váleček a do něj vmáčkněte špejli. Rozpalte gril nebo pánev a válečky masa opékejte ze všech stran 8 až 10 minut. Na okurkový salát omyjte okurku a nakrájejte ji na kolečka. Jogurt smíchejte s česnekem, šťavelem, solí a pepřem. Pak jím přelijte kolečka okurky. Servírujte s masem pečeným na špejli. Foto: Nina Novák

URL| http://www.maminka.cz/clanek/chutne-na-chalupe

Marketing & Media CHYTRÁ HORÁKYNĚ 7.9.2015

Marketing & Media str. 6 Komentáře

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Karton mléka dnes běžně v obchodě pořídíte po padesátiprocentní slevě za devět korun, jeho výkupní ceny jsou na šestiletých minimech. Pokles cen je mimo jiné i důsledkem protiruských sankcí a následného exportu polských potravin na český trh. Poláci své potraviny podporují v českých médiích informační kampaní. Pozadu nezůstává ani Potravinářská komora, takže v jedněch novinách můžete najít jak inzeráty oslavující chuť polských jablek, tak PR článek přinášející informace o „závažném porušení potravinových předpisů u potravin polského původu“. Masivnější kampaň, jež by české výrobce podpořila, lze očekávat až po vyhlášení výsledků výběrového řízení na značku Klasa. Vzhledem k situaci českých producentů potravin lze právem říct, že na rozjezd kampaně čeká nejenom každá ze čtrnácti agentur, které podaly nabídku. Jakub Horák producent, legenda české reklamy a Facebooku Každý týden v MAM Foto popis|

mediar.cz Ministerstvo zemědělství má ekologickou kampaň 2.9.2015

mediar.cz str. 0 Články Jaroslav Krupka

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kampaň Měsíc bipotravin se zaměří na podporu ekologického zemědělství. [caption id="attachment_88218" align="alignnone" width="1200"] Ministerstvo zemědělství využívá k podpoře domácích potravin i výstavy a veletrhy. Ilustrační foto Incheba.cz[/caption] Ministerstvo zemědělství odstartovalo kampaň zaměřenou na ekologické zemědělství, jejímž cílem je dát veřejnosti poznat domácí biovýrobky a principy jejich výroby. Kampaň se koná u příležitosti toho, že měsíc září je už pojedenácté vyhlášen měsícem biopotravin a ekologického zemědělství. Mottem letošního ročníku se stal slogan V souladu s přírodou s podtitulem Příroda by kupovala bio. Kampaň bude zahrnovat mimo jiné tištěnou inzerci, polepy v pražských tramvajích a řadu akcí připravených ekologickými zemědělci a výrobci biopotravin (regionální biodožínky, biojarmarky, ochutnávky biopotravin a podobně). Mezi nejvýznamnější z těchto akcí patří Biosummit, který se koná v Praze ve dnech 2. a 3. září, a s ním spojený Biotrh v Národním zemědělském muzeu v Praze a vyhlášení Biopotraviny roku 2015. "Kampaň je rozvrstvena do více druhů médií. Spolupracujeme jednak s veřejnoprávními médii, tedy s Českou televizí a Českým rozhlasem, jednak s odbornými médii z oblasti zemědělství (Zemědělec, Bioměsíčník), Máme také mediální spolupráci s TV Nova, s týdeníkem 5+2 a s deníkem Metro," uvedl ministr zemědělství Marián Jurečka. Součástí kampaně je také speciální web obsahující přehled všech projektů a akcí, které s ní souvisejí. Produkce potravin v ekologickém režimu se zatím v Česku rozšiřuje. Od konce minulého roku přibylo v této oblasti podle ministerstva zemědělství téměř 330 podnikatelů a 23 nových výrobců biopotravin. Ekologicky se hospodaří na výměře víc než 500.000 hektarech zemědělské půdy.

URL| http://www.mediar.cz/ministerstvo-zemedelstvi-spustilo-ekologickou-kampan/

Mladá fronta DNES Stát chce trestat řetězce za sílu na trhu. Tu má však i pivovar 4.9.2015

Mladá fronta DNES str. 7 Ekonomika Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Někteří výrobci potravin mají silnější postavení než velké řetězce. Za zneužití tržní pozice však stát hodlá potrestat pouze obchodníky. PRAHA Výrobci sušenek, pivovary a především producenti minerálních vod drží v Česku i přes padesát procent trhu. Překonají tak o pořádný kus největší obchodní řetězce, jejichž tržní pozice se pohybuje maximálně kolem deseti procent. Podle obchodníků díky tomu mohou na menší prodejny tlačit a uplatňovat na ně neférové praktiky. „Existuje zde silná skupina dodavatelů, proti kterým se především malí obchodníci velmi těžce brání,“ říká prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Marta Nováková. Ta vychází z analýzy společnosti GfK, podle níž největší tuzemský pivovar ovládá 43,4 procenta trhu. Trojice nejsilnějších řetězců má oproti tomu pouze 27 procent. Podobné je to i jinde. U sušenek největší producent ovládá 49 procent trhu, v případě minerálních vod dokonce 55,6 procenta. Nemalý vliv mají výrobci tuků, jogurtů či kávy. Silnější tržní pozicí než největší řetězec disponují dokonce i lídři mezi dodavateli ovocných džusů, olejů či trvanlivého mléka. Stejné podmínky pro obě strany Svazu obchodu se proto novela zákona o významné tržní síle, která v Poslanecké sněmovně míří do finále, nelíbí.

Předpis má uchránit výrobce potravin před libovůlí obchodních řetězců, které jsou často jedinou cestou, jak se výrobce může dostat ke spotřebiteli. Odmítnutí dodávek znamená citelný výpadek odbytu, potravináři proto raději přistupují na nefér podmínky obchodníků. Kritici novely nicméně upozorňují, že podobně se chovají někteří silní dodavatelé. Prosazují proto, aby se podmínky zákona týkaly obou stran byznysu. Kromě dodavatelů s velkou tržní silou mají velký vliv i výrazně menší výrobci, kteří nabízejí ojedinělý a velmi žádaný produkt. Za příklad bývá uváděna becherovka či olomoucké syrečky, které si prodejce nemůže dovolit nemít v nabídce. Zklamaní zákazníci v takovém případě odcházejí ke konkurenci a obchodník tratí nejen na daném produktu, ale i na dalším zboží, které by lidé při nákupu také nakoupili. Obchodníci se nechtějí k velkým dodavatelům na jméno příliš vyjadřovat. „Většina velkých dodavatelů, kteří mají významný podíl na trhu, vůči obratově malým odběratelům vystupuje často z pozice: ber, nebo nech být. Menší odběratel nemusí podmínky přijmout, ale pak nemá zboží, které zákazník vyžaduje,“ říká šéfka jedné z menších moravských sítí. Jednateli jihomoravských prodejen Brněnka Miloši Škrdlíkovi se s tuzemskými dodavateli vždy podařilo dohodnout. „Jsou zde však i nadnárodní dodavatelé, kteří lépe vycházejí s nadnárodními řetězci a s nimi si domluví lepší obchodní podmínky. Jsme tedy v nevýhodě,“ dodává s tím, že stát by se do obchodních vztahů prostřednictvím zákona raději neměl míchat. Dodavatele vyškrtla vláda Podle Hynka Broma, místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který novelu vypracoval a dohlíží nad dodržováním ustanovení, není nepřiměřený vliv dodavatelů objektivně prokázán. „Tato možnost (rozšířit platnost zákona i na dodavatele – pozn. red.) byla také zvažována, ale nebylo na základě objektivních faktů dokázáno, že by dodavatel měl významně tržní sílu,“ uvedl Brom. V původní verzi novely, která vznikla před více než rokem, přitom antimonopolní úřad s dopadem na dodavatele počítal. Dokonce bránil záměr vůči kritice ministerstev. „V některých konkrétních smluvních vztazích může být stranou, která zneužívá významnou tržní sílu, i dodavatel. Dle současného znění zákona však nelze takového dodavatele postihovat. Je proto žádoucí stanovit, že i dodavatel může nabýt významnou tržní sílu a v případě jejího zneužití nese za toto zodpovědnost,“ reagoval úřad při vypořádání připomínek na výtku ministerstva zemědělství, které navrhlo výrobce z novely vypustit. I přes nesouhlas úřadu se tak nakonec stalo. „Dodavatelé se z novely ztratili při projednávání vládou,“ potvrzuje Nováková. Fakta Zákon o významné tržní síle Zákon platný od roku 2010 zakazuje řetězcům některé nefér praktiky, kterých se ze své pozice dopouštějí na dodavatelích potravin. Omezuje například příliš dlouhou splatnost faktur a postihuje také praxi takzvaných vratek, tedy vrácení zboží před vypršením lhůty trvanlivosti zpět dodavateli. Omezuje také různé bonusové platby, které řetězce po dodavatelích požadovaly, například za umístění na viditelném místě v regálu. Zákon se však ukázal být příliš nejasný a pokuty za jeho porušování se podařilo udělit jen výjimečně. Ve Sněmovně je proto před schválením jeho zpřesnění a zpřísnění. „Menší odběratel nemusí podmínky velkododavatele přijmout, ale pak nemá zboží, které zákazník vyžaduje.“ Dodavatelé versus řetězce Tržní síla dodavatelů v porovnání s řetězci Dodavatelé podíl jedničky na trhu podíl 3 největších Řetězce podíl jedničky na trhu podíl 3 největších Pramen: Incoma Gfk Tržní síla řetězců v porovnání s Evropou Pramen: Planet Retail, v % podílu na trhu Foto popis|

O autorovi| Jan Brož, redaktor MF DNES

NEJ slavnější zaniklé značky 4.9.2015

Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Karlovarský Petr Przeczek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vyvážely své výrobky do celého světa. Staly se pojmem, dostaly se do křížovek. Přesto to nestačilo. Ani slavná jména nezachránila továrny před náporem laciného zboží z východu. Po letech úspěšného podnikání zkrachovaly. KARLOVARSKÝ KRAJ ES-KA, Epiag, Tosta, Pirkenhammer nebo Haas & Czjzek. Světoznámé značky, které se nedokázaly vyrovnat se změnami podmínek po Sametové revoluci. NEJ lepší uzeniny Nedaly se přehlédnout. Hned na příjezdu do Chebu stály dva velké firemní areály. Nejprve chebská jatka (Masokombinát Cheb) a hned za nimi šedivý kolos továrny na jízdní kola ES-KA. Chebský masokombinát skončil v srpnu roku 2007. Bez práce tehdy zůstalo na 160 lidí. Přitom ještě tři roky před osudným koncem firma získala ocenění na brněnské výstavě Salima za trvanlivý salám Valdštejn a v roce 2003 ocenění Spokojený zákazník. Chebská tlačenka nebo roastbeef se staly mezi gurmány pojmem. Chebský masokombinát ale na trhu nedokázal přežít a stejně tak i část objektů, kde masné výrobky vznikaly. Industriální architektura z konce 19. století tak vzala částečně za své. Právě v roce 1893 rozhodla městská rada postavit nová jatka, která by dokázala zásobovat rychle se rozvíjející město masem. Tehdejší Lodní předměstí se jevilo jako nejlepší místo. Jatka pak na svém místě zůstala až do osudného roku 2007. Dnes z nich zůstalo jen torzo minulé slávy. NEJ větší výrobce jízdních kol Podobný osud měla i sousední továrna na výrobu bicyklů. Vyráběla se tady první jízdní kola na území dnešní republiky. Už v 19. století v Chebu firma Premier produkovala takzvané kostitřasy. Později, pravděpodobně v osmdesátých letech 19. století, začala továrna vyrábět klasická nízká kola, někdy také nazývané bezpečníky. Výroba nestačila a poptávka stále stoupala. Proto se dva bývalí zaměstnanci firmy Premier rozhodli v roce 1911 založit novou továrnu na jejich výrobu. Název Elite záhy vystřídala značka Es-Ka. „Název byl utvořen fonetickým přepisem počátečních písmen jmen obou zakladatelů: ES - Swetlik, KA - Kastrup,“ vysvětlují historici z chebského muzea. Právě tam byla v minulosti k vidění část produkce firem Premier i ES-KA. Ještě v dobách rakousko-uherské monarchie se tak Cheb stal centrem cyklistického průmyslu. Po světové válce pak konjuktura dále pokračovala. Továrny Es-Ka i Premier pod tlakem konkurence zvyšovaly kvalitu a neustále tlačily vývoj jízdních kol kupředu. Nejprve Es-Ka a později i Premier začaly vyrábět kromě bicyklů i motocykly. Premier se stal dokonce vedoucí značkou motocyklové výroby v tehdejším Československu. V roce 1938 vyprodukovala samotná Es-Ka na 52 tisíc jízdních kol za rok. Druhá světová válka znamenala úpadek, ale v žádném případě zrušení výroby. Ani bouřlivé poválečné události nedokázaly zastavit výrobu jízdních kol v Chebu. Majetek německých firem stát zkonfiskoval a továrny spojil pod jedním národním správcem. Es-Ka tak pohltila i svého bývalého konkurenta, továrnu Premier. Výrobě jízdních kol zlomila vaz 90. léta minulého století. Továrna, která za socialismu chrlila desetitisíce jízdních kol do celého světa, se nedokázala přizpůsobit asijské konkurenci a zkrachovala. Chyběly jí peníze na modernizaci výroby i rozvoj obchodní sítě. Nepomohla ani privatizace. A tak se s názvem továrny lidé nejčastěji setkávají v křížovkách u termínu 'chebská firma na čtyři'.

NEJ starší porcelánka Příliv levného zboží z východní Asie stál také za koncem třech slavných výrobců porcelánu. „Šlo o slavné porcelánky Epiag Loket, Pirkenhammer Březová a Haas & Czjzek v Horním Slavkově. Okolnosti jejich zániku byly podobné,“ poznamenal Jaroslav Dolina, který se historii výroby porcelánu v regionu dlouhodobě věnuje. Nejstarší z trojice byla hornoslavkovská porcelánka. Vzniknout měla už v roce 1792. Slavná značka Haas & Czjzek se poprvé objevila až v roce 1867, kdy se stal Johann Cžjžek společníkem firmy. Porcelánka se pak stala největším výrobcem porcelánu v českých zemích. Po druhé světové válce byla znárodněna a stala se součástí podniku Karlovarský porcelán. V roce 1992 prošla privatizací. NEJ slavnější porcelánka V roce 1803 vznikla v Březové u Karlových Varů další slavná porcelánka - Pirkhammer. Dlouhou dobu stála v čele technického pokroku. Byla tak světově proslulá, že získala zakázku na vybavení všech restaurací legendárního parníku Titanic. Její logo se zkříženými kladívky se dodnes nachází na zbytcích vybavení vyloveného z lodi. Ani slavná značka ale nezaručila firmě záchranu před krachem. NEJ větší textilka Levná asijská konkurence stála také za zánikem další slavné značky z regionu - Tosty Aš. Ta sice vznikla až po druhé světové válce spojením několika textilních továren z Chebska pod jednu značku, ale její počátky lze vystopovat na Ašsku už na konci 19. století, kdy v regionu začaly první textilní továrny vznikat. Za první republiky bylo jen v Aši asi 300 různě velkých továren, které se zabývaly textilem. Po odsunu německého obyvatelstva řada z nich zanikla. Ty ostatní se spojily v národním podniku Továrny stávkového zboží, později Tosta Aš. V dobách svého největšího rozmachu zaměstnávala několik stovek pracovníků, měla vlastní učiliště, od roku 1997 je ale v likvidaci. Opuštěné tovární areály v Aši a dalších místech regionu jsou pronajaté případně pomalu chátrají. Foto popis| Zaniklé firmy Patří k nim bývalá továrna ESKA, vlevo nahoře na archivním snímku z roku 2004. Vpravo nahoře jsou pak některá kola z původní produkce bicyklů z produkce firem SwetlikKastrup, ES-KA, ESKA, Favorit a Premiera. Už v dobách rakouskouherské monarchie se tak Cheb stal centrem cyklistického průmyslu. Vlevo dole je logo porcelánky - březovské manufaktury Manufacture Pirkenhammer. Byla tak proslulá, že získala zakázku na vybavení restaurací legendárního parníku Titanic. Její logo se zkříženými kladívky se dodnes nachází na zbytcích vybavení vyloveného z lodi. Nástup levné čínské konkurence však neustála. Vpravo dole jsou pak na jedenáct let starém snímku pracovnice Masokombinátu Cheb. Nová jatka se rozhodla městská rada postavit už v roce 1893, aby dokázala zásobovat rychle se rozvíjející město masem. Tehdejší Lodní předměstí se jevilo jako nejlepší místo. Jatka pak na svém místě zůstala až do roku 2007. (pep) Foto autor| Foto: Martin Stolař, MAFRA O autorovi| Petr Przeczek, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

NEJ slavnější značky z Vysočiny 4.9.2015

Mladá fronta DNES str. 15 Sport Jaroslav Paclík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dukla, Pigi čaj, igráček, Pribináček, Alpa a salám Vysočina. To jsou jenom některé ze značek, které náš kraj proslavují v tuzemsku i cizině. Právě o nich je dnešní díl pravidelného pátečního seriálu MF DNES o regionálních zajímavostech.

VYSOČINA Přesuňme se teď do jedné ze scén velmi známého českého filmu Ať žijí duchové! Vedoucí prodejny v podání herce Lubomíra Lipského zpívá: „Každý den, každý den k svačině jedině, jedině pramen zdraví z Posázaví...“ A na mysli má jednu z nejznámějších vysočinských potravinářských značek – Pribináček. Právě ten odstartuje dnešní díl seriálu o vysočinských „nej“. NEJ proslulejší krém Před 61 lety se objevil na trhu tvarohovosmetanový krém Pribináček. Jeho receptura se za ty roky téměř nezměnila. Dezert vyrábějí mlékaři v přibyslavské Pribině. Pribináček nebyl prvním takovým krémem na tuzemském trhu. Po válce se prodávaly například výrobky s názvy Bivoj, Perla nebo Mocca. NEJ známější figurka Toto je další značka, kterou musí děti i jejich rodiče velmi dobře znát. Igráček sice není vysočinský „rodák“, ale teď je v našem regionu doma. Proslulou figurku znázorňující různá povolání vyrábí společnost EFKO-karton v Novém Veselí na Žďársku. „Ročně se dělá přibližně 200 tisíc kusů igráčků,“ sdělila za firmu s padesátkou zaměstnanců Kateřina Goroškov Řeháková. „Nejnovější figurkou se stane igráčekrytíř,“ doplnila. Pomyslnými rodiči igráčka jsou Jiří Kalina a Marie Krejchová, kteří působili ve společnosti Igra jako designéři. Tento podnik sídlil v Mnichovicích u Prahy. Jako první uvedl na trh v roce 1977 figurku představující zedníka. EFKO-karton pomohl postavičku zachovat. V 90. letech odkoupil od firmy All Toys podnikatele Jaroslava Novozámského majetek zkrachovalé Igry. NEJ úspěšnější hokejový klub „Dukla, do toho!“ Tento pokřik zní na jihlavském zimním stadionu od roku 1956. Tehdy vznikl hokejový klub, který se stal později dvanáctkrát mistrem Československa. K tomu také například pětkrát opanoval prestižní turnaj Spengler Cup. Značka Dukla je známá dosud, byť se A-tým pohybuje v současnosti ve druhé nejvyšší soutěži. Stále má třeba i fanklub ve Švýcarsku. Zásluhu na velkých úspěších v minulosti měla kromě místních odchovanců i armáda, neboť do Dukly pravidelně rukovali také jedni z nejlepších mladých československých hokejistů – kupříkladu Rosol, Kameš, Klíma nebo brankář Hašek. NEJ slavnější čaj A teď je chvilka na čaj. Vlastně Pigi čaj. V Jemnici ho vyrábějí od 60. let minulého století. „Jedná se o směs černých čajů indického typu. Receptura je samozřejmě tajná a součástí našeho obchodního tajemství,“ říká generální manažer společnosti Tata Global Beverages Czech Republic Pavel Pokorný. Pigi je dlouhodobě nejprodávanějším čajem v Česku, v posledních letech byly na trh uvedeny i ochucené varianty – například s citronem nebo brusinkou. Na výrobě čajů se v Jemnici nyní podílí zhruba 90 zaměstnanců. Na trh odtud míří přes šest desítek druhů čajů Jemča. NEJ prestižnější návrhářka Módní návrhářka Blanka Matragi, která pochází ze Světlé nad Sázavou, si už troufla i na skleněné šaty. Hlavně ale navrhuje ty z textilu a je ve světě – už po desetiletí – velmi úspěšná. Její šaty nosí třeba i manželky ropných magnátů. A jaká je současná tvorba Blanky Matragi a jejího týmu? Kolekce Orchidej inspirovaná renesančními obrazy, Japonskem či érou secese. NEJ světovější firma Koncern Bosch má po světě okolo 360 tisíc zaměstnanců. Založil ho už v roce 1886 v německém Stuttgartu podnikavý Robert Bosch. Firma je v současnosti i největším zaměstnavatelem na Vysočině, má tři výrobní závody v Jihlavě. A Bosch píše v krajském městě Vysočiny nejen svůj novodobý příběh, je tu i dávnější historie. V Jihlavě fungoval již od roku 1927 servis Bosch Dienst. Založili jej Josef Poláček a Josef Binder v

tehdejší Vídeňské (dnešní Brtnické) ulici. Servis zanikl po znárodnění v roce 1948. Budova už dnes nestojí. „Vnuk pana Poláčka je naším současným zaměstnancem. Pracuje v oblasti výroby čerpadel CP4,“ doplnil mluvčí jihlavského Bosche Mojmír Kolář. Bosch Diesel v současnosti dává v Jihlavě práci 4 300 zaměstnancům. NEJ novější sportovní značka Čtyři písmena NMNM – jako zkratka pro Nové Město na Moravě – se už vryla do paměti fanouškům biatlonu po celém světě. Postarali se o to organizátoři mistrovství světa v roce 2013 i světových pohárů v letech 2012 a 2015. Ve Vysočina Areně panovala vždy skvělá atmosféra, o kterou se svým dílem postarali i roztomilí maskoti N a M. Nejlepší biatlonisté se na Vysočinu vrátí příští rok v prosinci, opět na závody světového poháru. A nelze opominout i to, že Vysočina Arena hostí i špičkové závody horských kol. NEJ známější salám Vysočina se v Hodicích na Jihlavsku vyrábí od roku 1967. Vznikla tehdy na příkaz shora – jako česká alternativa maďarského uheráku. Jak připomíná šéf provozu Josef Borek, důležitou roli při výrobě tohoto salámu sehrává unikátní sušárna z 30. let. „Salámy se přírodně zauzují a suší,“ doplnil. Sušárna se nádherně prokouří díky bukové štěpce. Na výrobě salámů v Hodicích se podílí aktuálně přes 90 zaměstnanců. NEJ tradičnější restaurace U jídla ještě zůstáváme. Tentokrát zavítáme na východ kraje do Velké Bíteše, kde funguje od roku 1931 hostinec U Raušů. Provoz tenkrát řídil Tomáš Rauš, prastrýc současného majitele Jiřího Rauše. „Tenkrát se ještě jezdilo na trase Brno–Praha po státní silnici procházející přímo přes bítešské náměstí, takže se restaurace nacházela na velmi příhodném místě,“ řekl již dříve novinářům Jiří Rauš. Zákazníci si do restaurace stále nacházejí cestu, i když už funguje dálnice D1. Ta Velkou Bíteš jenom těsně míjí. NEJ proslulejší francovka Představte si tu mentolovou vůni! Francovka pod značkou Alpa se poprvé spotřebitelům představila v roce 1913. Ochrannou známku si nechal zaregistrovat brněnský živnostník Josef Veselý. V roce 1948 se výroba Alpy přesunula z Brna do Velkého Meziříčí a tam setrvává dodnes. Alpu používal v minulosti třeba legendární fotbalový brankář František Plánička. NEJ větší turistická značka A na závěr značka, která není ke koupi na žádném trhu. V Pelhřimově na náměstí stojí od konce května 2010 největší turistická značka na světě. Rozcestník má na výšku osm metrů. *** Fakta Seriál MF DNES o krajských zajímavostech Každý pátek vychází v MF DNES na Vysočině seriál o krajských NEJ. V něm vám přinášíme přehled společenských, přírodních, historických, sportovních či vědeckých rekordů, tipů a zajímavostí. Týkají se osobností z Vysočiny, míst anebo událostí, jež se odehrály třeba zrovna ve vašem okolí. Příští díl se bude v pátek 11. září věnovat nejrůznějším typům aut, která jezdí po krajských silnicích. Víte o nějaké raritě, kterou můžeme v regionu na cestách potkat? Nebo máte doma starodávného veterána? Napište nám na následující emailovou adresu: mailto:[email protected]. Foto popis| Skleněné šaty Módní návrhářka Blanka Matragi se dokáže se svými kolekcemi prosadit na světovém trhu. A oslnit umí i skleněnými šaty – jako na podzim roku 2012. Foto popis| Vysočina V Hodicích vyrábějí od roku 1967 tradiční Vysočinu. Šéf masny Josef Borek ukázal, kde se salámy suší. Foto popis| Alpa z Velkého Meziříčí Francovka už je na trhu 102 let. Nápoj původně sloužil k podpoře

trávení, ale později byly objeveny osvěžující účinky tekutiny při vtírání do kůže. I stávající logo má dlouhou tradici. Od roku 1930 je na obalu Alpy žlutá hvězda na modrém podkladu. Foto popis| Dukláci Na snímku z února 1967 stojí střelec 354 branek v dresu jihlavského hokejového klubu Jan Klapáč a neméně slavný trenér Jaroslav Pitner (vpravo). Ten byl v roli kouče u osmi z celkových dvanácti mistrovských titulů, jež Dukla v historii získala. Foto autor| Foto: Petr Lemberk, MAFRA Foto autor| Foto: ČTK Foto autor| Foto: Archiv ČTK Foto popis| Igráček Figurku mají v oblibě děti. Foto autor| Foto: Ota Bartovský, MAFRA Foto autor| Foto: Michal Šula, MAFRA O autorovi| Jaroslav Paclík, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Vysočina

NEJ slavnější značky, které mají svůj původ v kraji 4.9.2015

Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Moravskoslezský Petra Bartíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Kofola, Marlenka, Tatra, Radegast, Opavia. Znají je takřka všichni, ale málokdo si dnes uvědomuje, že právě tyto slavné značky mají svůj původ v kraji moravskoslezském. Tady je další díl seriálu MF DNES o krajských NEJ. Chybí mi tu víc jogurtů z Kunína, třeba Ostraváček, který si pamatuji z dětství. Kdykoli jedu do Ostravy, koupím si ho. Ale Kofolu, tu mají všude,“ říká 40letá Martina Jaleková. Dětství prožila v Ostravě, teprve později se přestěhovala do středních Čech. Jak podotýká, chybí jí oblíbené krajské značky i speciality. Naštěstí pro ni jsou mnohé z nich populární v celé zemi. NEJ Ostravar Pivovar Ostravar vyrábí zlatavou tekutinu už 114 let a patří k nejstarším dodnes fungujícím podnikům v Ostravě. Jeho tradice sahá až do roku 1897, první várku piva sládkové uvařili jen o rok později. Dodnes využívají tradičních postupů, které zahrnují spodní kvašení. Výsledkem je pivo specificky hořké. NEJ Ostravská klobása Uzenina typická svou tmavou barvou vznikla před zhruba padesáti lety. Na ostravské potravinářské výstavě v roce 1963 ji poprvé uvedl řezník František Pekárek. Při rozkrojení měla klobása typickou strukturu, obsahovala část pomletého a část na kousky krájeného libového vepřového masa. NEJ Hlučínské koláče Místní specialita, která z doby monarchů přes obě světové války a komunismus přežila až dodnes. Koláče jsou charakteristické tučným těstem a zdobením. „Koláče se nesypou klasickou drobenkou, ale sázejí se na ně kopečky,“ popsala před časem Jana Schlossarková z Hlučína. NEJ Marlenka Medové dorty Marlenka vznikají podle staroarménské rodinné receptury ve Frýdku-Místku. Na trhu jsou přibližně deset let. Velmi dobře je znají Češi i Slováci, Marlenka se však rozváží do pětatřiceti zemí světa. K dortům časem přibyly i jiné výrobky, třeba Napoleonky z listového těsta, Pachlava nebo medové kuličky Marlenka.

NEJ Kofola Základem syceného nápoje kolového typu je sladkokyselý sirup Kofo, který se začal vyrábět ve farmaceutickém podniku Galena v Opavě-Komárově. Kofola nahradila kolové nápoje, které byly v bývalém Československu nedostupné. Nápoj vyrábí a distribuuje krnovská firma, kterou vlastní rodina Samarasových. NEJ Kunín Byla to Mlékárna Kunín, jež v roce 2003 oživila Ostraváček. Jemný tvaroh vznikl v šedesátých letech minulého století v martinovské mlékárně. Spolu s ní pak v devadesátých letech zanikl. Mlékárna Kunín prodává slavnou značku po celé republice, leč nejznámější je na Moravě, především na Ostravsku. NEJ Štramberské uši Kdokoli se projde uzounkými uličkami třítisícového městečka Štramberk, ucítí libou vůni perníkového koření, které tamní pekaři přidávají do těsta, z něhož pak pečou Štramberské uši. Sladká pečená placička vytvarovaná do kornoutu připomíná dobu, kdy Tataři v roce 1241 utínali zdejším křesťanům uši. NEJ Radegast Letos slaví nošovický pivovar pětačtyřicáté výročí od založení. Při výrobě piva zde dodržují recepturu prvního sládka Jaromíra Franzla, který vtiskl Radegastu výraznou, hořkou chuť. Pivo se k regionu váže i jednou ze tří pivovarských surovin – vodou. Sládci ji čerpají od pramenů řeky Morávky. NEJ Opavia Disko, Bebe, Miňonky, Fidorka, Tatranky nebo Figaro. Celorepublikově známé cukrovinky mají svůj původ v Opavě. Opavské továrny založil v roce 1840 soukeník Kašpar Melhior Baltasar Fiedor. S manželkou vyráběli oplatky, včetně těch kulatých, které jsou dnes lidem známé jako Fidorka. NEJ Nošovické kysané zelí Zelí roku 2013 pěstuje Zemědělské družstvo vlastníků Nošovice v podhůří Beskyd. Nošovické kysané zelí má zlatožlutou barvu a kyselou až jemně nahořklou chuť. Družstvo jej pěstuje na území o čtyřiceti hektarech. Mimo to se specializuje na pěstování brambor, obilovin a krmných plodin a chov skotu. NEJ Tonak Psal se rok 1799 a do cechu novojičínských kloboučníků přibyl mladý tovaryš Jan Nepomuk Hückel, který v Novém Jičíně založil kloboučnickou manufakturu. Dnes patří Tonak – Továrna na klobouky – k nejvýznamnějším světovým výrobcům pokrývek hlavy. Klobouky prodává ve více než 50 zemích světa. NEJ Tatra Automobily, autobusy, trolejbusy, tramvaje i motorové železniční vozy. To vše vyrábí kopřivnická automobilka Tatra. Její nákladní automobily proslavil i několikanásobný vítěz nejtěžší rallye světa Rallye Dakar Karel Loprais. Soutěže se poprvé zúčastnil v roce 1986, zvítězil šestkrát. Foto popis| O autorovi| Petra Bartíková, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Moravskoslezský kraj

„Lidé se mohou těšit na průvod, výstavu zvířat nebo projížďky na koních“ 4.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na místo činu, tedy do města, kde jejich tradice v roce 2002 začala, se letos vrací Krajské dožínkové slavnosti. Hostit je bude v sobotu 5. září po třinácti letech znovu Frýdlant. A přestože dnešní starosta Dan Ramzer tenkrát ještě v čele města nebyl, je právě on jedním z těch, kteří se na vzniku dožínek tehdy podíleli. Stejně jako letos. Okusit si nejen dožínkovou slavnost, ale k tomu také krásy Frýdlantu a jeho okolí doporučuje frýdlantský starosta Dan Ramzer. „Radím: užít si dožínky, během nich projít některé zajímavosti ve městě, po kulturním programu si dát večeři a dobré pivo, vyspat se a druhý den si dát buď další zajímavé cíle ve Frýdlantu, nebo si třeba zasportovat,“ láká k návštěvě Frýdlantu Ramzer. * Kde jste tenkrát byl, když Frýdlant hostil historicky první Krajské dožínkové slavnosti? Pracoval jsem jako ředitel středního odborného učiliště tady ve Frýdlantu a právě naše učiliště je pomáhalo tenkrát organizovat. Byla to pro nás nesmírná pocta. S organizací pomáhala Agrární komora a pamatuji si, že nám město Frýdlant tenkrát vyšlo hodně vstříc. Dožínky měly být původně jen na náměstí, ale díky městu se rozšířily i do parku, kde byla k vidění zemědělská technika či hospodářská zvířata. Tenkrát se ta akce hodně povedla. Jestli se nemýlím, dorazilo na ni kolem čtyř až pěti tisíc lidí. A možná i tenhle úspěch dopomohl tomu, že se z Krajských dožínek stala akce tradiční. * Byl jste se v průběhu času podívat i na jiných krajských dožínkách? Zajímalo mě, jak se k tomu staví v jiných městech, takže jsem časem navštívil třeba dožínky v Tanvaldu, Jilemnici nebo v Semilech. * A vidíte nějaký vývoj? Třeba ve srovnání s těmi prvními u vás ve Frýdlantu? Úroveň šla v těch prvních letech hodně nahoru, až někdy do roku 2008. Pak už odpovídala tomu, kolik bylo na akci vyčleněno peněz. Liberecký kraj prezentaci zemědělců a regionálních produktů dával hodně zelenou, ale pak přišla doba, kdy se z této akce stala spíš taková pouťová atrakce. Nebylo to už to pravé, ořechové. Jsem rád, že se to zase vrátilo k propagaci zemědělství, venkova a regionálních producentů. I když si pořád myslím, že by tahle propagace mohla být ještě intenzivnější. * Pojďme k sobotním dožínkám ve Frýdlantu. Co nabídnou? Protože hlavními organizátory jsou vedle Libereckého kraje a města Frýdlant ještě Regionální agrární rada Libereckého kraje a Agrární komora, v hlavní roli bude prezentace regionálních potravin a zemědělců. A vrcholem pak vyhlášení výsledků soutěže Výrobek roku Libereckého kraje 2015. Kromě toho se ale mohou lidé těšit na dožínkový průvod z frýdlantského hradu, zatím asi nejdelší, co kdy byl, výstavu zemědělské techniky a hospodářských zvířat v městském parku nebo projížďky na koních tamtéž. A na náměstí pak na bohatý kulturní program či stánky nebo v kostele na tradiční dožínkovou mši. * Náměstí bude, jak už jste zmínil, plné stánků, kde budou prezentovány především zemědělské a potravinářské regionální výrobky. Budou mít zastoupení i ti z Frýdlantu a okolí? Je trochu škoda, že se žádný potravinářský výrobek z našeho regionu neprobojoval do soutěže Výrobek roku 2015 Libereckého kraje, která bude na dožínkách slavnostně vyhodnocena. Nicméně to neznamená, že naše místní potraviny a nápoje jsou o to méně kvalitní. Na náměstí určitě bude řada z nich k ochutnání. Představí se například pivo z frýdlantského pivovaru, řeznické výrobky pana Kloučka z Raspenavy, med Vladimíra Davídka z Černous či kozí sýry z kozí farmy Anny Ondřejíkové. Ve stáncích se pak bude prodávat třeba i regionální keramika a představí se i producenti výtvarna, protože dožínky budou tady na naší radnici doprovázet i výtvarné dílny.

* Program dožínek je pestrý, nicméně když zbyde návštěvníkům chvilka času, jak ji mohou ve Frýdlantu vyplnit? Třeba tím, že zajdou na výstavu Bylinky napříč staletími, která bude v městském muzeu Špitálek. Tam bude pokračovat i výstava Krysáci. Ta je tedy už placená, nicméně každý, kdo se dívá na večerníčky, jistě tuší, že stojí za to. Návštěvníci se také mohou vydat na frýdlantský hrad a zámek, kde má jeho jasnost vévoda Albrecht z Valdštejna audienční den. Mohou se také rozhlédnout po městě z věže frýdlantské radnice nebo navštívit betlém. Nebo se prostě jen projít po okolí – třeba po naučné stezce Putování za vodou nebo si dojít na rozhlednu. * Na jeden den je toho opravdu hodně. To se snad ani nedá stihnout. Frýdlant a okolí toho nabízí opravdu moc. Takže určitě stojí za to si u nás najít ubytování a přijet na delší dobu. Aby si mohli návštěvníci třeba dát dobré pivo, které se u nás od loňska znovu vaří, a nemuseli potom pospíchat domů. Takže radím: užít si dožínky, během nich projít některé zajímavosti ve městě, po kulturním programu si dát večeři a dobré pivo, vyspat se a druhý den si dát buď další zajímavé cíle ve Frýdlantu, nebo si třeba zasportovat. Ideální doba je například pro cyklistiku a třeba na oblíbený Singltrek pod Smrkem je to z Frýdlantu jen kousek. Foto popis| Dan Ramzer Je starostou města Frýdlant, které v letošním roce hostí Krajské dožínkové slavnosti. Foto autor| Foto: Archiv Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Výrobek roku 2015 Libereckého kraje: sterilované patizony 4.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Producenti 61 výrobků z Libereckého kraje měli zájem o titul Výrobek roku 2015. Porota strávila hodnocením několik hodin, a než udělila prestižní ocenění, musela posoudit řadu kritérií. Kdo a v jaké kategorii vyhrál? Sterilované patizony ve sladkokyselém nálevu se staly absolutním vítězem 12. ročníku soutěže Výrobek Libereckého kraje roku 2015 z odvětví potravinářství – zemědělství. Drobná zelenina od pěstitele Jana Vericha zaujala hodnotící komisi jednoznačně. Soutěž Výrobek roku Libereckého kraje probíhá od roku 2004 a v roce 2015 se zemědělci a potravináři utkali již v jeho 12. ročníku. Produkty porotci letos hodnotili v jedenácti kategoriích a každý byl posuzován podle stanovených kritérií, jakými jsou například inovativnost, design, použité materiály, suroviny a způsob výroby nebo vliv výrobku na zdraví zákazníka. Vítěz v kategorii získává titul Výrobek roku a celkový vítěz s nejvyšším počtem bodů titul Nejlepší výrobek roku. Ocenění Výrobek Libereckého kraje s právem označení Výrobek roku uděluje hejtman Libereckého kraje na základě schválení krajským zastupitelstvem. Vyhodnocení soutěže probíhá jedenkrát ročně při Krajských dožínkových slavnostech nebo při jiné akci pořádané resortem životního prostředí a zemědělství kraje. 11 kategorií, 24 uchazečů Odborná porota ochutnáváním a hodnocením výrobků trávila několik hodin, vždyť se také sešlo celkem 61 výrobků v 11 kategoriích. Přihlásilo se celkem 24 regionálních výrobců z Libereckého kraje a devět z nich se účastnilo soutěže vůbec poprvé za dobu její existence. V letošním ročníku bylo nejvíc zastoupených výrobků v kategorii Maso a masné výrobky, kde se mezi sebou utkalo 17 výrobků od 5 výrobců, a Biopotraviny s 8 přihlášenými výrobky. ***

Fakta Vítězové kategorií Biopotraviny: Bio kozí tvaroh tučný neochucený Jonáš, Josef Pulíček, Pěnčín Káva, čaj a kávoviny: Káva Espresso America Blend 100 g, Karel Pejšek, Liberec 15 Lihoviny a ostatní alkoholické nápoje: Bohemia „12“ Višeň, Style Bohemia, Zásada Maso a masné výrobky: Šunka od kosti, Podkrkonošská uzenina, Bělá Mlýnské a pekařské výrobky: Mikulův pecen, Mikula Turnov Nealkoholické nápoje: Kitl Syrob Mátový, Kitl s.r.o., Jablonec nad Nisou Pivo: Čerťák, tmavý ležák, Sklárna a minipivovar Novosad & syn Harrachov, Harrachov Sladidla, cukrovinky, čokoláda: Med květový, Bc. Katarína Štáglová, Stružnice Soukr. farmy: Jeřmanický tvaroh tučný, Zemědělská farma K. E. K., Liberec Zpracované ovoce a zelenina: Biosterilované patizony, Jan Verich, Trávnice. K tomu i ocenění Nejlepší výrobek Libereckého kraje z odvětví potravinářství – zemědělství roku 2015 Foto popis| Odborná porota při práci Body byly i za inovativnost, design, suroviny a způsob výroby nebo vliv výrobku na zdraví zákazníka. Foto popis| Oceněný Biosterilované patizony Jana Vericha. Foto autor| Foto: Archiv Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

„Oceněnou potravinou se chce chlubit stále více výrobců“ 4.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kvalitních potravin z Libereckého regionu je podle náměstka hejtmana Josefa Jadrného stále více. S řadou z nich pak jejich producenti uspějí na soutěži o Výrobek roku Libereckého kraje. Soutěž Výrobek roku Libereckého kraje se vyhlašuje již jedenáct let a je mezi farmáři a výrobci stále oblíbenější. Je také jednou z možností, jak mohou představit svůj um a prezentovat, co dokážou. Veřejnost také prostřednictvím soutěže získává informace o tom, co je v kraji dostupné a kam se mohou obrátit pro skutečné dobré a kvalitní potraviny. Klání každoročně organizuje odbor životního prostředí a zemědělství Libereckého kraje, který řídí náměstek Josef Jadrný. I on sám je příznivcem regionálních produktů a místní zemědělce a výrobce v jejich aktivitách povzbuzuje. * Kam až sahá historie soutěže Výrobek roku Libereckého kraje a proč je vůbec soutěž vyhlašovaná? Soutěž o titul Výrobek roku Libereckého kraje z odvětví potravinářství – zemědělství, známá pod zkráceným názvem Výrobek roku, probíhá od roku 2004 a za dobu její existence o titul soupeřilo již 449 regionálních výrobků. Z nich 106 bylo oceněno titulem Výrobek roku a 12 získalo titul Nejlepší výrobek roku. Liberecký kraj soutěž vyhlašuje zejména proto, aby ocenil práci zpracovatelů, farmářů i ekologických producentů, a zároveň tak dal veřejnosti vědět, že v našem regionu najdou širokou škálu výborných a kvalitně zpracovaných, místních produktů. A je jich u nás skutečně hodně a jejich sortiment se neustále rozšiřuje. * Jaký je o soutěž zájem mezi potravináři a výrobci? Za dobu existence soutěže bylo zaregistrováno přes 50 firem a výrobců, kteří se účastní soutěže pravidelně, ubyly pouze firmy, které z ekonomických důvodů musely svou činnost ukončit. V letošním roce poprvé soutěžila například Zemědělská farma K. E. K., s.r.o. z Jeřmanic u Liberce nebo

pekařství Mikula Turnov, s.r.o. a obě ve svých kategoriích zabodovaly a jejich výrobky porota navrhla na ocenění. Zájem je rok od roku vyšší, což nás velmi těší. V letošním ročníku soutěže Výrobek Libereckého kraje roku 2015, který je již dvanáctým, porota posoudila celkem 61 výrobků v jedenácti kategoriích. Přihlásilo se celkem 24 regionálních výrobců z Libereckého kraje. Devět výrobců a firem se účastnilo soutěže vůbec poprvé za dobu její existence. * Kdo všechno může své produkty přihlásit? Svou produkci mohou přihlásit do 12 hlavních kategorií farmáři, zpracovatelé i výrobci ekologických produktů se sídlem podnikání v našem kraji. Mohou to být například pekaři, farmáři vyrábějící mléčné výrobky, ale i pivovary nebo palírny či řezníci a mnozí další. Pokračování na straně 7 Pokračování ze strany 6 * Jakým způsobem jsou hodnoceny? Komise složená z členů Výboru zemědělství a životního prostředí zastupitelstva Libereckého kraje musí všechny přihlášené výrobky posoudit a ochutnat. Nehodnotí pouze vítěze v kategorii, ale také celkového vítěze daného ročníku soutěže s nejvyšším počtem bodů. Každý výrobek je v soutěži posuzován podle stanovených devíti kritérií, jakými jsou například inovativnost, design, použité materiály, suroviny a způsob výroby nebo vliv výrobku na zdraví zákazníka. V letošním ročníku bylo nejvyšší zastoupení výrobků, přihlášených do kategorie Maso a masné výrobky, kde se mezi sebou utkalo 17 výrobků od 5 výrobců, a Biopotraviny s 8 přihlášenými výrobky. Bohužel kategorie Mléko a mléčné výrobky opět zůstala neobsazena, protože po ukončení činnosti Mlékárny Příšovice (Plastcom a.s.) v Libereckém kraji není žádný velký zpracovatel mléka. Drobní zpracovatelé mléka se svými výrobky soutěží v kategorii Soukromé farmy a Biopotraviny. Kvůli změnám v legislativě bohužel zůstala letos neobsazena kategorie Potraviny pro zvláštní výživu, ve které pravidelně získávaly ocenění kvalitní výrobky Jizerských pekáren s.r.o. určené pro osoby s nesnášenlivostí lepku. Potěšilo nás zastoupení pěti pivovarů Libereckého kraje, jejichž kvalitní výrobky mezi sebou soupeřily v kategorii Pivo, a především účast 9 nových regionálních výrobců, kteří se v soutěži utkali se svými výrobky poprvé. * Kde jsou výrobky dostupné? Nejdostupnější jsou u samotných výrobců, zpracovatelů nebo na farmách. Ochutnat je mohou lidé také u příležitosti různých akcí pořádaných v Libereckém kraji. Samozřejmě budou oceněné regionální výrobky a nejen ony k zakoupení i ochutnání ve Frýdlantu u příležitosti 13. Krajských dožínkových slavností, kde v sobotu 5. září také vyhlásíme výsledky letošního ročníku soutěže. * Máte sám nějaký oblíbený výrobek? Regionální potraviny kupuji pravidelně, ale je těžké říci o některé, že bych ji měl nejraději. S oblibou ochutnávám například piva z místních pivovarů. Z masných produktů vyberu Bělskou ořechovku z Podkrkonošských uzenin, mezi pečivy si rád pochutnám na Horském chlebu z tanvaldské pekárny. *** „Regionální potraviny kupuji pravidelně, ale je těžké říci o některé, že bych ji měl nejraději. S oblibou ochutnávám například piva z místních pivovarů.“ Foto popis| Josef Jadrný Náměstek hejtmana je příznivcem regionálních produktů a místní zemědělce a výrobce v jejich aktivitách povzbuzuje. Foto popis| Od roku 2004 Soutěž Výrobek roku probíhá od roku 2004 a za dobu její existence o titul soupeřilo 449 regionálních výrobků. Z nich 106 bylo oceněno titulem Výrobek roku a 12 získalo titul Nejlepší výrobek roku. Foto autor| Foto: Archiv Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Za šunkou vysoké kvality se zkuste vydat do Bělé 4.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Společnost Podkrkonošská uzenina s.r.o. navázala v roce 1990 na dlouholetou tradici výroby uzenin v regionu. Masnou výrobu již řadu let najdou zákazníci v Bělé u Staré Paky, kde vznikají různé masné lahůdky – od klobás, salámů až po lahodné šunky či párky. Firma zabodovala se svou Šunkou od kosti standard v kategorii Maso a masné výrobky a stala se držitelem ocenění Výrobek Libereckého kraje roku 2015. Šunka je masný výrobek tepelně opracovaný, uzený. Vyrábí se z vepřové kýty (80 %) a syrového vepřového sádla (10 %), které pochází výhradně z českých chovů. Dalšími přísadami jsou voda a sůl. Vepřová kýta s tukovým krytím se po nastříknutí lákem a zaležení vloží do formy a poté se tepelně opracuje uzením na bukových štěpkách. Šunka vyniká jemnou uzenou masitou chutí, obsahuje max. 2,5 % soli a max. 30 % tuku. Podkrkonošská uzenina prošla v posledních dvou desetiletích proměnami, avšak stále je jejím cílem držet se tradic a původních receptur a mít spokojeného zákazníka. Poslední změna ve firmě se odehrála začátkem března 2012, kdy výroba uzenin přešla do soukromých rukou a vznikla Podkrkonošská uzenina, v podstatě se jednalo pouze o změny administrativní. Firma uspěla již v minulosti v některých soutěžích a před dvěma lety získala ocenění i v soutěži Výrobek roku Libereckého kraje, tehdy s klobásou Bělská ořechovka. Bodovala také v loňském ročníku, kdy porotu zaujala Klobása se sýrem. Všechny produkty Podkrkonošské uzeniny jsou k dostání ve firemních prodejnách. Jejich přehled najdete na http://www.podkrkonosskauzeninabela.cz. Foto popis| Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Nepřehnat to se zeleninou, radí mistr ve vaření svíčkové Mladá fronta DNES str. 15 Severní Čechy Miroslava Strnadová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

7.9.2015

zpět Zámek Červený Hrádek podvacáté hostil soutěž o nejlepší svíčkovou omáčku. Přihlásilo se 14 amatérů i profesionálů. Vítěz pochází z Chomutova. ČERVENÝ HRÁDEK Co kuchař, to jiný poměr ingrediencí. Nad některou porcí tak arbitři pěli samou chválu. Jiná sousta jim však, jak bylo zřejmé z jejich úšklebků, příliš nechutnala. A copak to porotci vlastně posuzovali? Hledali tu nejlepší svíčkovou. Oblíbená soutěž se v sobotu konala už podvacáté na zámku Červený Hrádek v Jirkově, letos usilovalo o prvenství s jednou z nejznámějších českých omáček 14 amatérských i profesionálních kuchařů ze všech koutů republiky. Svíčková se nevařila na zámku, soutěžící ji přivezli již hotovou, na místě na přenosných vařičích ji jen ohřívali a servírovali. Porotci hodnotili chuť a zpracování masa, vůni a chuť omáčky, známky dávali i za celkový umělecký dojem. Známkovalo se jako ve škole, od jedničky do pětky. „Svíčkovou jsem dusil 17 hodin, to by tady nešlo. Polní podmínky mi nevadí, pro všechny jsou stejné. Navíc jsem tu už potřetí, takže mě nemůže nic překvapit. Má tajná ingredience? Vařím s láskou, to je to nejdůležitější,“ prozradil Martin Slavomil Kohout, profesionální kuchař z Prahy. Brusinkové trojhránky Vítězství mu sice uteklo o pár bodů, jeho svíčková se od všech ale na první pohled lišila. Na domácí šlehačce totiž nebyl kopeček brusinek, ale brusinkové trojhránky. „Jsou to kompotované brusinky svařené se sherry a přírodní želatinou. Najemno nakrájené sušené brusinky macerované v sherry jsem přidal i do šlehačky, navrch je nastrouhaná citronová kůra na vůni,“ popsal kuchař.

Prvenství mu sebral František Novák z Chomutova. „Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem,“ zaglosoval s úsměvem profík z Chomutova. „Vařím už 45 let a svíčkovou jsem dělal u závěrečných zkoušek. Základem dobré svíčkové je správné vyvážení chutí. Na to musí mít člověk chlupatý jazyk, jak se říká. Je potřeba dostatek cibule, se zeleninou se to nesmí přehnat. Když se dá hodně mrkve, omáčka je červená a chutná jako dětská přesnídávka,“ řekl ke svému vítěznému receptu. Na kuchařích, kteří se vařením neživí, byla v zákulisí soutěže znát značná nervozita. „Klepou se mi ruce. Mou výhodou by mohla být domácí zelenina ze zahrádky a hodně silný vývar,“ řekl Zdeněk Lupinski z Kadaně. Na první tři místa to ale nestačilo. Na třetím místě skončili hned dva soutěžící, Miloš Rada a Petr Matlocha. „Svíčkovou dělám tak, jak mě naučila maminka. Maso neprošpikuji, anglickou slaninu dávám navrch. Má svíčková je výjimečná masem, vařím ze pštrosího, které má specifickou chuť a je to nejzdravější maso vůbec,“ pochlubil se Miloš Rada. Zatímco někteří porotci ochutnali jen pár soust, herec Pavel Nový vracel prázdné talíře. „Svíčkovou mám moc rád. Většina porcí, co mi naservírovali, byla dobrá. Jen z jedné jsem ochutnal jen sousto, kuchaři se vůbec nepovedla. Mým favoritem byla druhá soutěžní porce, ta chutnala tak, jako ji dělávala naše bába,“ prozradil v polovině soutěže, kdy musel porotcovskou židli přenechat moderátorovi akce Martinu Zounarovi kvůli jiným pracovním povinnostem. Na svíčkové „ujíždí“ také další porotkyně, zpěvačka Michaela Nosková. „Svíčkovou miluji a na čtyřech jsem si opravdu pochutnala. Jedna mi přišla ale nepoživatelná, maso bylo nedovařené. V jedné porci jsem dokonce našla vlas, v jiné mi přistála moucha. Někteří kuchaři experimentovali, šlehačka doslana mě nenadchla. Stejně tak šlehačka posypaná cibulkou mi přijde jako velký úlet,“ vyprávěla své zážitky. Knedlíkoví jedlíci Jakmile si kuchař nejlepší svíčkové převzal cenu, do jídla se pustilo deset borců o titul největšího jedlíka. Soutěžilo se o to, kdo během 30 minut sní nejvíc knedlíků. První odpadli již po patnácti knedlících, vítěz jich spořádal neuvěřitelných 60 a překonal tak svůj loňský rekord 37 knedlíků, kdy se dělil o první místo s Milošem Janečkem. Omáčku si průběžně dochucoval burčákem. „Nijak jsem se nepřipravoval, důležité je nikam nespěchat. Co budu mít k večeři? Hlad,“ odpověděl Jiří Nikl z Hrobu na Teplicku. Výše zmíněný varnsdorfský „Otesánek“ Miloš Janeček zaostal na druhém místě o dvanáct knedlíků. Fakta Hádka o svíčkovou * Z hádky před mnoha lety o to, jak má chutnat správná svíčková, se stala soutěž pro amatéry a profíky. Kdyby se tehdejší kastelán Červeného Hrádku Jaroslav Stejný a novinář Jiří Holý nepřeli o tuto zásadní otázku, nevoněla by každou první zářijovou sobotu na nádvoří zámku svíčková. Domluvili se, že každý uvaří tu svou a předloží ji dalším kamarádům, aby je rozsoudili. Když měli vyhlásit verdikt, dohodli se na remíze. * Z této první soutěže se zrodila myšlenka na pořádání otevřeného mistrovství, které se koná od roku 1995. Každý účastník musí přinést minimálně sedm porcí svíčkové. Knedlíky dodává pořadatel klání, nehodnotí se. Hodnocení je jako ve škole, každá kategorie tak může získat známku 1 (nejlepší) až 5 (nejhorší). „Svíčkovou jsem dusil 17 hodin. Má tajná ingredience? Vařím s láskou, to je to nejdůležitější.“ Martin Slavomil Kohout, 2. místo Foto popis| Oblíbená česká omáčka Svíčková patří k nejoblíbenějším českým omáčkám. O to, kdo ji umí nejlépe uvařit, soupeřili už podvacáté profesionální i amatérští kuchaři na Červeném Hrádku, mezi nimi i Jana Maredová (na snímku). Mezi arbitry byl například herec Pavel Nový (na malém snímku vpravo), kterého v polovině soutěže vystřídal v porotě herec Martin Zounar (vlevo), jinak moderátor celé akce. Foto autor| 2x foto: Iveta Lhotská, MAFRA O autorovi| Miroslava Strnadová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy

Podnikatel chce chovat krevety na maso, shání peníze od sponzorů

Mladá fronta DNES str. 16 Střední Čechy Eva Havelková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.9.2015

zpět Na Rakovnickumá vzniknout první česká farma na chov krevet. STŘEDNÍ ČECHY Jahody z Břežan, jogurty z Krasolesí a krevety ze Zavidova. Čtete správně. České krevety. Nesmysl? Ani náhodou. Američan Mark Chavez, žijící již řadu let v Česku, má plán. Chce na Rakovnicku založit farmu na chov krevet na maso. Zatím shání peníze, na státní dotaci ještě nedosáhl. „Na ministerstvu mi sdělili, že dotace Evropské unie na akvakulturu směruje Česko především na podporu českého rybníkářství a rozvoj stávajících firem a technologií. Nemají zájem podporovat chov krevet,“ konstatoval Mark Chavez. Přesto věří v ekonomický úspěch svého záměru. „Zájem o konzumaci mořských plodů a ryb, včetně krevet, celosvětově roste ročně zhruba o pětinu. Dovoz krevet za pět let vzrostl v Česku o pětašedesát procent. Celkový potenciál trhu je asi 25 milionů korun ročně,“ říká podnikatel. Krevety, které lze teď v Česku koupit, jsou podle něj v drtivé většině mrazené a několik měsíců staré. „Naše farma by Čechům prodávala čerstvé krevety v biokvalitě a z ekologicky šetrného provozu. V kilogramu mrazených krevet kupují lidé až čtyřicet procent vody, z našeho provozu by tak získali za stejnou cenu, asi 1 000 korun za kilogram kvalitních krevet, o tato procenta masa navíc,“ argumentuje Chavez. Kontaktoval již řadu pražských špičkových hotelů a restaurací, zda by o čerstvé mořské korýše měly zájem, a přestože nemůže mít zatím v ruce žádný podepsaný kontrakt, dokud nebude farma v provozu, setkal se všude s kladnou odezvou. Na funkční farmu v malém rozsahu, která vyprodukuje přibližně jednu tunu krevet za rok, potřebuje Chavez sehnat necelé 4 miliony korun. Fungující prototyp by pak mohl předvést potenciálním investorům a získat dalších 8 milionů korun na rozšíření provozu do velké budovy o rozloze 700 metrů čtverečních v zavidovské farmě. Investoři totiž žádají prvotní záruky, že je chov mořských korýšů životaschopný. Podnikatel tak shání startující finance přes internetový server určený právě na podporu nových podnikatelských projektů Kickstarter. Zatím má 75 tisíc. Návratnost vkladu má být podle Chaveze už třetím rokem. „Investice v prvním roce činí čtyři miliony, tržby zhruba z tuny krevet pak 652 tisíc korun. První krevety lze přitom začít prodávat za šest měsíců,“ nastiňuje. Pokud se projekt osvědčí, chtěl by Mark Chavez rozšířit technologii chovu nejen v Česku, ale v celé střední Evropě. Například formou tzv. franšízingu. Jakkoli může plán znít netradičně, není Chavez sám, kdo chce chovat exotická zvířata na maso. Ve středních Čechách už se takto chovají třeba pštrosi. Farmy jsou například v Čenkově u Odoleny Vody nebo Uhlířských Janovicích. Dalšími jsou antilopy losí ve Školním zemědělském podniku Lány při Vysoké škole zemědělské v Praze. „Zájem o pštrosí maso je od přelomu tisíciletí stabilní. Skokově vzrostl v období kauz s takzvanými šílenými kravami,“ připomíná majitelka čenkovické farmy Jana Mazancová. Pštrosy přitom chová již dvacet let a ročně vyprodukuje 50 až 100 kusů, přičemž se cena u jatečných zvířat pohybuje okolo 8 000 korun za zvíře, za steakové maso z farmy pak zaplatíte asi 460 korun. Farma také udá všechna pštrosí vejce určená pro prodej, zájemce za ně zaplatí zhruba 470 korun. S odbytem nemají problém ani u antilop v Lánech. „My marketing nemusíme vůbec dělat, protože zájemců máme stále dost a spíše nestíháme uspokojit poptávku. Ročně vyprodukujeme asi půldruhé tuny čistého masa,“ uvedl odborný asistent na Fakultě tropického zemědělství Zemědělské univerzity v Praze Radim Kotrba. Vysoká škola spustila chov antilop v Lánech v roce 2006, a to v souvislosti se záchranným projektem pro příbuzné antilopy Derbyho. Zároveň tu chovají lamy guanako, porážet na maso plánují tato zvířata v průběhu příštího roku. „Chov antilop je podobný chovu běžného skotu. Porážka ale probíhá zastřelením antilopy pod dohledem státní veterinární správy i policie,“ upozornil Kotrba. Potřebujete vodu a energii A jak chovat krevety bez moře v srdci Evropy? „Je potřeba mít zdroj kvalitní podzemní vody, která se dosoluje speciální solí, a zdroj energie,“ říká Chavez. „V Zavidově je ve vodě mnoho minerálních látek, takže bude potřeba úprava,“ dodává. Voda v nádržích se také musí podle něj zahřívat na 30 stupňů Celsia. Mláďata krevet chce přivézt z Floridy. Zkušenosti s chovem získával ve výzkumných střediscích a farmách v amerických státech Texas a Jižní Karolína. Fungující vnitřní krevetí farmy lze podle Chaveze najít také v Německu či ve Španělsku. Získat povolení pro takový chov není v Česku jednoduché a trvá to řadu měsíců. Chavez bude žádat, až pokud bude mít dostatečný kapitál. „Potřebujete povolení na chov zvířat, dále povolení z

veterinární správy, povolení na dovoz mláďat, na zpracování jídla a musíte prokázat, že žádná slaná voda se nedotkne země, což já mohu zaručit. Následuje řada dalších povolení od úřadů,“ uzavírá podnikatel. Foto popis| Exoti v kraji Středočeští farmáři zdaleka nechovají jen krávy nebo prasata. V kraji fungují i dvě pštrosí farmy nebo jedna s chovem antilop losích. Krevety dosud ve velkém v České republice nikdo nechová, a zamýšlená farma by tak byla vůbec první svého druhu. Foto autor| 3x foto: Archiv MAFRA O autorovi| Eva Havelková, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

Moje zdraví Konec sladkých prázdnin 3.9.2015

Moje zdraví str. 36 Příloha - Vítejte na klinice - Výživa (mo) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Nebudeme zapírat, že letní dny nám nabídly spoustu příležitostí nechat se zlákat k různým dobrotám v podobě osvěžující zmrzliny, moučníků s ovocem, a během dovolené jsme si dopřáli vše, co si jindy odpíráme kvůli linii a svému zdravotnímu stavu. Teď ale přemýšlíme, jak se na podzim zbavíme nových faldíků, a těžce se vracíme k přísnějším zásadám stravování. Potřebujeme-li rychle doplnit energii nebo si chceme jen zamlsat, sáhneme po něčem sladkém. Jakmile sníme sušenku, zakousneme kousek ovoce, dáme si zmrzlinu nebo se napijeme limonády či energetického nápoje, hladina glukózy v krvi nám vyskočí rychle nahoru a my najednou můžeme skály lámat. Cukr však stejným tempem zase klesne, takže sáhneme po dalším sladkém kousku, protože si chceme opět přivolat dobrou náladu a energii… Neustále se měnící hladina cukru v krvi však může po čase vést k problémům s nadváhou, nebo dokonce ke vzniku diabetu 2. typu. Jak se tělo s přísunem cukru vypořádá? Sotvaže spořádáme něco sladkého, naše slinivka vyprodukuje množství inzulinu, který se podílí na regulaci krevního cukru v těle. Inzulin pomáhá přeměnit cukry, škroby a jiné látky z potravy potřebné k dennímu životu na energii. Chrom je esenciální minerál, který inzulinu v této práci výrazně pomáhá. My tento efekt pociťujeme jako snížený pocit hladu. Kdy chrom pomáhá nejvíce Extra dodávka chromu může podle odborníků pomoci v následujících situacích: ????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????? ????????????????????????????????????? v krvi byly prokázány v několika klinických studiích; užívání chromu jak při diabetu jako takovém, tak i diabetu, který vznikl během těhotenství, se ukázalo jako velmi přínosné – hladina glykemie byla nízká z krátkodobého hlediska i při kontrole tzv. dlouhého cukru. ????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????? ????????????????????????? pro všechny, kteří chtějí ubrat na hmotnosti. Nejlepšího ????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????? ??????????????? na chrom s pravidelnou fyzickou aktivitou. ????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????? ??????????????????????? v budování svalové hmoty – je proto populární součástí doplňků stravy pro sportovce (bodybuilders). Najdete jej v mnoha potravinových doplňcích určených těm, kteří chtějí získat a udržet si svalovou hmotu.

????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????? ??????????????????? na zvířatech ukázaly, že chrom by mohl pomáhat snižovat vysoký krevní tlak. Studie publikované vědci z Marylandské univerzity poukazují na pozitivní efekt chromu při snížení hladiny „špatného“ LDL cholesterolu, zvláště v kombinaci s výtažkem z grepových ????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????? ????????????????? s betablokátory (léky na srdce) užívali chrom, bylo zjištěno zvýšení hladiny „dobrého“ HDL cholesterolu. Kde, kolik a kdy? Bohatým zdrojem chromu jsou pivovarské kvasnice. Následují mušle, celozrnné potraviny, libové maso, sýry, některé druhy koření (černý pepř, tymián nebo kurkuma), hořká čokoláda, houby nebo zelené fazolky. Z dalších zdrojů jsou důležité ovesné vločky, švestky, oříšky, chřest. Chrom najdete rovněž v ovoci: je zastoupen například v banánech, jablkách nebo grepech. Určité množství chromu se nachází rovněž v melase, skořici nebo bobkovém listu. Obsah chromu ve výživě však kolísá, protože mimo jiné velmi závisí na způsobu pěstování i přípravy potravin. Čím rafi novanější je potravina, tím nižší je i obsah zdravotně prospěšných látek včetně chromu. Například polotovary ????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????? ????????????????????????????????? cesta k vyrovnané hladině tohoto minerálu je tedy ve formě potravinového doplňku. Užíváte-li nějaké léky, je namístě zjistit si možné interakce a nastavit vhodné dávkování. Hladinu chromu mohou snížit kortikosteroidy, zvýšit se naopak může, ????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????? ????????????????????????????????????????? (nesteroidní antirevmatika). Pokud patříte mezi diabetiky, poraďte se o správném dávkování se svým diabetologem – příliš mnoho chromu může způsobit nadměrný pokles krevního cukru a způsobit hypoglykemii. O významu chromu se můžete více dozvědět v knížce, kterou lze zdarma objednat na webových stránkách http://www.zdraviaveda.cz Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK. COM

Mostecký deník Okresní agrární komora Most se chystá na Zahradu Čech, která začíná na výstavišti v Litoměřicích už tento pátek 8.9.2015

Mostecký deník str. 2 Mostecko (edb) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Most – Okresní agrární komora Most se chystá na Zahradu Čech, která začíná na výstavišti v Litoměřicích již v pátek. Hned v den zahájení se zde uskuteční Den s agrární komorou, na kterém bude vyhodnocena Regionální potravina Ústeckého kraje a Nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – kraje Přemysla oráče. V programu navíc ještě vystoupí mostecká kapela Stará sešlost. Nedávno měla Okresní agrární komora Most své zastoupení na českobudějovické výstavě Země živitelka. „Byly jsme ve stánku krajských informačních středisek,“ řekla Mosteckému deníku ředitelka komory Ludmila Holadová s tím, že v Českých Budějovicích proběhlo také jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR, kterého se zúčastnil také ministr zemědělství Marian Jurečka i se svými náměstky. Představenstvo Agrární komory ČR předalo ministerstvu požadavky na následující období. Ty mají 23 bodů. Mezi nejhlavnější patří schválení nového dotačního programu na podporu mléka, na pokrytí nákladů

na evidenci zvířat, nebo rozšířit program a zvýšit podpory kontroly užitkovosti skotu. Druhým hlavním bodem pak je schválení nového dotačního programu na podporu mléka formou zapravování organické hmoty do půdy. Součástí akce Země živitelka byly také různé semináře. „Já jsem absolvovala dva semináře, o které byl obrovský zájem,“ řekla dále Holadová. Vyhledávaný podzimní veletrh Zahrada Čech potrvá na výstavišti v Litoměřicích Od 11. do 19. září. Akci každoročně navštěvují tisíce lidí. Region| Severní Čechy

neviditelnypes.cz SVĚT: Nejen postupná ztráta svobod 7.9.2015

neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Společnost Neviditelný pes, Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Možnost cestovat v zásadě kdykoli kamkoli či možnost obchodovat s čímkoli s kýmkoli na první pohled vypadá jako žádoucí trend rozvoje civilizace podle známého rčení „a dále už jen samá pozitiva“. Totální globalizace začíná generovat více rizik než přínosů Možnost cestovat v zásadě kdykoli kamkoli či možnost obchodovat s čímkoli s kýmkoli na první pohled vypadá jako žádoucí trend rozvoje civilizace podle známého rčení „a dále už jen samá pozitiva“. Jak to tak ale vypadá, tato pozitiva již evidentně vyčerpala svůj potenciál, pakliže ve všech rovinách tohoto významu o skutečná pozitiva vůbec šlo a jde. Stále více lidí se stále častěji ptá, zdali je opravdu a skutečně žádoucí, abychom konzumovali potraviny, které před tím, než je zakoupíme v maloobchodních sítích, urazily tisíce kilometrů od místa svého původu nebo dokonce obletěly celou Zemi. Zvláště jde-li o výrobky, které jsou téměř identické nebo velmi podobné produktům, které je možné vyrobit doslova za humny, maximálně na území naší republiky. Obvyklým ekonomickým argumentem na podporu globálního obchodu je přitom zvýšit jeho prostřednictvím pestrost nabídky na trhu a vytvořit tak, obvykle však jen pro skupinu vyvolených, pocit většího luxusu a nekonečných spotřebních možností. Ve skutečnosti je tomu ale právě naopak. Stále ještě pokračující expanzí největších hráčů na globálním trhu se žádoucí pestrost nabídky vytrácí, v celém spektru spotřebního i jakéhokoli zboží dochází k unifikaci a každou novou globální aktivitou přichází lidská populace kousek po kousku o občanské svobody. Je to zcela logické – megafirmy působící celosvětově, ale třeba i jen na ploše jednoho světadílu, ba dokonce jen na území jedné země, zaměstnávající nebo obsluhující miliardy nebo miliony nebo tisíce lidí, není možné v praxi uřídit bez kontrolních mechanismů. A tak se vytváří houštiny zákonů, které stanovují stále další a další (ale v zásadě unifikovaná) pravidla produkce i lidského chování, stejně tak jako další a další evidence, formuláře nebo identifikační čipy, což nutně nemusí být cizorodé těleso v lidském organismu identifikovatelné příslušným čtecím zařízením. Svět nicméně směřuje k tomu, že se tak časem stane – test terénu již dnes představují hospodářská zvířata nebo třeba psi. Velké množství lidí sdružených v početných komunitách je prostě přirozeným důvodem k existenci Velkého bratra – a současný „pokrok“ spočívá v tom, že se počet Velkých bratrů neustále zvyšuje. Ačkoli je postupná ztráta svobod jako jeden z projevů totální globalizace fakticky nejhorším důsledkem tohoto procesu, většina lidí vnímá negativně spíše jiné důsledky. Z nich je zcela jistě na prvním místě zmiňovaná unifikace vedoucí ke stavu, kdy přes neustálé vytváření nových a nových variant spotřebního zboží, například potravin, se našinec nakonec setká na celém světě se stejnými produkty, které zná v nějaké podobě i z prostředí, ze kterého pochází. Identita lokální produkce se ztrácí, protože ti, kteří mají potenciál takovou identitu vytvářet, nedokáží uspět v konkurenci s výrobci

unifikované produkce především v dostizích v co nejvyšší efektivitě, ale prakticky ve všem, třeba v marketingu. TOP 10 firem z jakékoli oblasti dnes každoročně navyšuje svůj celkový podíl na trhu čehokoli, pochopitelně na úkor těch menších a ještě více na úkor nejmenších subjektů na „svém trhu“. Což je trend, který jde přímo proti základnímu a přirozenému aspektu lidského života i přírody jako takové, kterým je pestrost. To vadí, a nepochybně vadit bude, stále většímu počtu lidí. A dřív či později s tím „budou chtít něco dělat“. Unifikace ale není zdaleka jediným negativním projevem totální globalizace. Absolutní prostupnost světa generuje také celosvětová zdravotní rizika prostřednictvím pandemií, které se mohou doslova v řádu hodin rozšířit po celé planetě. Svým způsobem je zázrak, že k žádné takové katastrofě nedošlo, i když varování tu jsou – například virus ptačí chřipky. Pověstný ďábel v detailu se přitom skrývá v tom, že čelíme neviditelnému nepříteli – nebezpečné bakterie, natož viry, nejsme schopni rozpoznat pouhým okem. V praxi je tak možné kontaminovat nějakou nebezpečnou breberkou celý svět pouze za dobu, než se přesune kontaminovaný jedinec z jednoho konce světa na druhý příslušným leteckým spojem. To se samozřejmě děje již nyní, člověk nicméně zatím čelí breberkám svými imunitními schopnostmi. Jenže i breberky se vyvíjejí, vzhledem k tomu, že jde o nejjednodušší organismy, mnohem rychleji, než se jejich tempu dokáže člověk přizpůsobit. Ostatně – nemusí jít hned o nemoc způsobenou breberkami – úplně stačí, když breberky získají rezistenci vůči lékům, které je mají zlikvidovat. Opět je nutné připomenout, že se tak již řadu let děje, což mimochodem zajišťuje dobrý byznys pro farmaceutické společnosti, které vyvíjejí nové a nové léky, kterým ale zase opětovně více a lépe čelí stále odolnější breberky. Zatím nepříliš zdůrazňovaným, stále ale rostoucím rizikem, jehož původ lze také alespoň částečně přičítat globalizaci, jsou i stoupající rizika alergií. A to hned ve dvou rovinách. První z nich jsou již zmíněné dostihy v co největší efektivitě při výrobě potravin, které v důsledku vedou k šetření s původními surovinami k produkci těchto potravin, jejich nahrazování levnějšími složkami a ve finále produkcí zboží, které se neskládá z toho, z čeho se skládat má. „Aktualizovaná“ podoba potravin samozřejmě znamená rozdílnou nutriční hodnotu výrobků s dosud vědecky nevyzkoušenými a pro organismus neznámými interakcemi těchto složek, což, když už nic jiného, minimálně nějakým způsobem vysiluje organismus. Druhá rovina spočívá v tom, co nezaznívá skoro vůbec – totiž že lidský jedinec je imunitně nejvíce odolný vůči rizikům pocházejícím z prostředí, ze kterého pochází on sám, neboť tato rizika organismus „zná“ a je na ně připraven. Uvedená rizika přitom rostou, pokud zůstaneme u jídla, s exotičností konzumovaných pokrmů. Typickým příkladem a již i dokázaným rizikem je pyl rostlin obsažený v medu, který by měl pocházet nejen ze země, ale dokonce i z regionu, kde žije jeho konzument, což je dáno odlišnou skladbou bylin v jeho okolí. Globalizací samozřejmě nejvíce trpí životní prostředí. Odhlédneme-li od již poněkud zprofanovaného kácení deštných pralesů ve prospěch pěstování hospodářských plodin na výrobu biopaliv, zůstává naprosto klíčovým problémem introdukce – zavlékání nových druhů rostlin a živočichů do prostředí, ve kterém původně nežili. Což není nic proti přirozené expanzi rostlin a zvířat do nových teritorií, což bylo vždy jedním z impulzů evoluce generující v novém prostředí nově se vyvíjející druhy. Rozdíl je v tom, že přirozená expanze probíhá v interakci s vývojem k příslušnému druhu adekvátní kořisti a predátorů, čili komplexně. Umělá introdukce ovšem stojí na vysazení, ať již cíleného, nebo nechtěného, zcela nového druhu do nového prostředí bez dalších doprovodných kroků. Výsledkem je často stav, kdy nový tvor (nebo bylina) nemá v novém prostředí zmiňované predátory a stane se z ní invazivní druh, který obvykle vyhubí původní druhy na „dobitém“ území. Tím klesá biodiverzita celých rozsáhlých území. Příkladů jsou tisíce, za všechny lze jmenovat králíky v Austrálii, ale třeba i americké raky v ČR, které přenášením račího moru už téměř zničili populace našich původních raků. Zásadní riziko ale představuje globalizace pro zemědělskou prvovýrobu a v důsledku pro výživu lidstva jako takovou. Globální prostupnost zemědělských trhů totiž v praxi znamená, že se lokální problém nedostatku nebo naopak přebytku určité významné komodity může přenést po celém území planety, což představuje permanentní riziko nepřiměřené volatility cen. To může při scénáři číslo jedna zcela sestřelit ceny některých komodit tak, že to způsobí krach řady zemědělských výrobců na jedné straně planety, ačkoli příčina cenového pohybu vznikla a je na opačném konci zeměkoule. Při scénáři číslo dvě může potom nastat úplný opak, tedy razantní a globálně neodůvodněný růst cen, který může pro změnu způsobit hlad v regionech, kde nebudou mít tamní lidé dostatek peněz si náhle drahé produkty koupit. Globální propojení trhů se zemědělskými produkty ústí navíc do propojení s potravinářskými produkty, přičemž i zde je k dispozici příklad z nedávné minulosti. Je jím takzvané

Arabské jaro, jehož jedním z impulsů byl, alespoň podle některých pozorovatelů, razantní nárůst cen v důsledku předchozí nízké úrody pšenice v Asii. Severoafrické země, které jsou na dovozu této komodity velmi závislé, musely čelit téměř ze dne na den zajištění alespoň základních potřeb výživy pro velké množství svých obyvatel, Egypt například v té době zvažoval stanovení administrativní minimální ceny chleba. I to mohla být pověstná poslední kapka vedoucí k následným politickým změnám, které destabilizovaly celý region. Náhlé poklesy nebo růsty cen navíc vůbec nemusí vycházet k reálné situace – bez ohledu na úrodu té které komodity lze ceny základních surovin ovlivnit prostřednictvím futures obchodů, což jsou virtuální transakce za účelem spekulací na cenu třeba v horizontu jednoho roku a především uzavírané osobami nebo subjekty, které nemají se zemědělskou produkcí vůbec nic společného. Právě zemědělství, a to zemědělství v naší zemi, je dobrým ilustračním příkladem postupné kumulace negativním jevů, které v určitém stadiu překročí kritickou hranici. Když lidé v 50. letech minulého století v naší zemi v rámci kolektivizace rozorali meze a zcelili lány, nic zásadního se na první pohled v režimu krajiny nestalo. Když jsme začali půdu stále intenzivněji pokrývat betonovými stavbami a jinými neprostupnými povrchy a omezovat její schopnost vsakovat vodu, stále se nic jakoby nedělo. I s tím, když se v zájmu maximalizace hektarových výnosů začala pole stále více hnojit, si nejprve příroda dokázala poradit. Také další odstraňování zbylých krajinných prvků, jako byly remízky, hájky, aleje a obecně veškeré prvky pestřejší krajiny nevypadalo jako nějaký problém. Dokonce i nástup těžké zemědělské techniky utužující půdy a opět omezující schopnost země vsakovat vodu nevzbudil obavy, protože na velké nepřerušované lány přece těžká technika patří. Jenže pak začalo intenzivněji než v minulosti pršet, případně déle, než bylo záhodno, vůbec nepršelo. Výsledkem jsou rizika sucha a povodní, polovina půdy v naší zemi ohrožená erozí, v některých lokalitách už i pokles hektarových výnosů a mrtvá půda bez organické hmoty. Vše se za ta léta nasčítalo a jedinou cestou do budoucnosti je změnit v zemědělské krajině vzorce chování, budeme-li toho vůbec schopni. To samé platí v globálním měřítku o globalizaci. INSTITUT 2080

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-....aspx?c=A150905_211334_p_spolecnost_wag

novinky.cz Když se ze zdravého životního stylu stane posedlost ohrožující život 2.9.2015

novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví ema Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Čím dál víc lidí vyznává zdravý životní styl. Jenomže i z něho se může stát posedlost a závislost, která může být dokonce životu nebezpečná. Takovému stavu se říká ortorexie. Odborně se tento stav nazývá orthorexia nervosa a je vyvozen z řeckého slova orthos, v překladu zdravý, a orexis, což znamená chuť. Fanatici do zdravé stravy, ti, kteří se zaměřují pouze na raw, tedy syrové jídlo, nebo místo jídla pijí pouze litry ovocných smoothie, patří mezi nejčastější skupiny postižených touto psychickou chorobou. Ta může vést až v nebezpečnou poruchu příjmu potravy, podvýživě a dokonce i smrti.Hrozba nemoci stoupá s popularitou nových životních stylů Lidé, striktně se zaměřující na přírodní raw stravu, potraviny bez průmyslového a rafinovaného zpracování, mohou vykazovat první známky ortorexie. Na rozdíl od anorexie, kdy člověk omezí množství potravy na minimum, ortorexií trpící jedinec se fixuje pouze na „správné“ jídlo. Jenomže právě tyto interní „předpisy“ mohou snadno vyloučit celé skupiny životně důležitých potravin, což vede následně k letargii, hubnutí, podvýživě, zatímco se člověk domnívá, že žije

zdravějším a prospěšnějším způsobem života. Hrozba této psychické poruchy v poslední době stoupá. Na vině je především trend dnešní doby, kdy je zdravý životní styl čím dál populárnější a ze západu se k nám dostává stále více a více novinek a trendů z této oblasti.V jídelníčku pouze meloun Poprvé poruchu pojmenoval doktor Steven Bratman v roce 1997. Sestavil skupinu zabývající se výhradně zdravým životním stylem a pozoroval ji. Na základě svých poznatků pak označil poruchu jako ortorexii a zkušenosti zaznamenal do knihy Healthfood Junkies (Fanatici zdravé výživy). Někteří odborníci si navíc všimli, že s ortorexií může být spojena i obsedantně kompulzivní porucha související s důrazem na kontrolu a rituál. Jeden z postižených touto psychickou chorobou, populární blogerka zdravého životního stylu z New Yorku, Jordan Youngerová, přiznala, že se v rámci choroby začala obávat i vajec jako nebezpečných potravin. „Z mnoha potravin jsem si vytvořila fóbii a stále více jsem byla omezována v tom, co mohu jíst. Schovávala jsem se za nálepku veganky,“ řekla mladá blogerka pro Daily Mail. Jordan Youngerová ze svého jídelníčku vyškrtla vše, co by mohlo obsahovat tuk nebo olej, cukry, jedla pouze bezlepkovou stravu založenou na rostlinné bázi. Jiná pacientka, televizní moderátorka Carrie Armstrongová, uvedla, že v jednom okamžiku pro ni tak přísná osobní pravidla znamenala, že mohla jíst pouze organické melouny. Přiznala, že si vytvořila fóbii z jídla, a přivodila si vážnou nemoc, kvůli které se ani nemohla postavit na vlastní nohy, a ze které se stále zotavuje. „Nejdříve jsem škrtla maso, potom mléčné výrobky. Stala jsem se vegankou, ale neviděla jsem ty zázračné účinky, které jsem očekávala. Pak jsem přešla pouze na syrovou stravu a nakonec jen na ovoce. Na konci už jsem pozřela pouze organický meloun. Vážila jsem 38 kilo, rozpadaly se mi zuby a vypadávaly mi vlasy,“ řekla televizní hvězda.Jídlo jako hlavní životní hodnota Esej, uveřejněná v Yoga Journal doktorem Bratmanem, popisuje, že ortorexie nakonec dosáhne bodu, kdy poškozený tráví většinu svého času pouze tím, že myslí na to, co bude jíst. „Vnitřní život ortorektika je jen neustálé odolávání pokušení, odsuzování se za poklesky, prokládané osobními pochvalami drobných úspěchů v souvislosti s vlastními nastavenými pravidly. Takový člověk se cítí nadřazený nad ostatními, méně čistými jedinci a jejich stravovacími návyky,“ popsal americký lékař a dodává, že jde o přenos všech životních hodnot i osobního života do záležitosti se stravováním, což dělá z ortorexie skutečnou nemoc. Od anorexie a bulimie se ortorexie liší tím, že řeší nejen množství, ale zejména kvalitu a původ konzumovaného jídla. Všechny tři nemoci mají ale jedno společné: staví jídlo na první místo životních hodnot. Britská dietní asociace varuje před prudkým nárůstem ortorexie. Za její hlavní propagátorku, nebo snad tvář, je považována herečka Gwyneth Paltrowová. Ta je velkou vyznavačkou zdravého „clean“ životního stylu, na internetu je k dohledání spousta bezlepkových receptů a dietní programy podle této slavné plavovlásky. Ty samozřejmě neobsahují mléčné výrobky, kofein, alkohol ani rafinovaný cukr či průmyslově zpracované potraviny. A nejlépe ovoce a zeleninu pouze tu, kterou jste si vypěstovali sami na zahrádce. Téměř každý může podstoupit „detox s Gwyneth“. A ne všichni jí to mají za zlé. Společným pojítkem lidí vyznávajících zdravou a „čistou“ stravu, takzvané clean eating, je na sociálních sítích oblíbený hastag *eatclean.

URL| http://www.novinky.cz/zena/zdravi/3792...u-stane-posedlost-ohrozujici-zivot.html

pardubickenovinky.cz

Spotřebitelé vybírali nejlepší MLS Pardubického kraje 8.9.2015

pardubickenovinky.cz str. 0 regiony

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Řemeslný kvasový žitno-pšeničný chléb se sušenými rajčaty a bazalkou, Klášterecká klobása se špenátem, Skořicová medovina a Choceňská snídaně se sýrem – to jsou vítězové spotřebitelské části soutěže MLS Pardubického kraje. Ceny jejich výrobcům předali v sobotu na pardubickém závodišti 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek a radní pro životní prostředí, zemědělství a venkov Václav Kroutil společně s Václavem Koblížkem ze společnosti Agrovenkov. „Do spotřebitelské soutěže se letos přihlásilo celkem 119 výrobků, a to je dobrá zpráva především pro samotné zákazníky, protože výběr na trhu lokálních potravin a výrobků z nich se stále zvětšuje,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Roman Línek. Spotřebitelská soutěž se konala už devátým rokem. „Spotřebitelská soutěž ukazuje, co nejvíc chutnalo veřejnosti. Výrobky, které vybrala odborná komise, vyhlásíme na Krajských dožínkách 20. září na Pernštýnském náměstí,“ vysvětlil radní Václav Kroutil. Přehled vítězů spotřebitelské soutěže: Kategorie mlýnské, pekárenské a cukrářské výrobky: Řemeslný kvasový žitno-pšeničný chléb se sušenými rajčaty a bazalkou - výrobce Tomáš Kroulík Kategorie mléko a mléčné výrobky: Choceňská snídaně se sýrem 150g – výrobce Choceňská mlékárna, s. r. o. Kategorie maso a masné výrobky: Klášterecká klobása se špenátem – výrobce Klášterecké masné pochoutky, a. s. Kategorie výrobky z medu a ostatní: Skořicová medovina – výrobce Medovinka, s. r. o. (red, foto: Pardubický kraj)

URL| http://www.pardubickenovinky.cz/zpravy...birali-nejlepsi-mls-pardubickeho-kraje/

parlamentnilisty.cz Hejtman Hašek: Dříve přísně utajované a nepřístupné prostory budou co nejvíce využity 3.9.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Kraj podpoří kryt pod Špilberkem, turistiku i oblíbené akce Agrární komory. Radní se seznámili také s bezpečností situací. Na udržovací práce krytu pod Špilberkem 800 tisíc korun pro Americký fond. Na dotisk propagačních materiálů Centrály cestovního ruchu - Jižní Morava 788 tisíc korun a jeden milion korun pro Regionální agrární komoru Jihomoravského kraje na akce v rámci projektů Podpora zemědělství v Jihomoravském kraji. Rada Jihomoravského kraje doporučila ve čtvrtek 3. září 2015 schválit

zastupitelstvu kraje hned tři dotační projekty. Americký fond o.p.s., Brno chce dotaci využít na udržovací práce v nedávno zpřístupněném krytu v Husově ulici. Kryt je součástí Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje. “Kraj přispívá finančně Americkému fondu k tomu, aby byl kryt v majetku města Brna zpřístupněn veřejnosti. Budeme spolupracovat s krajskými školami, muzei a dalšími institucemi na co nejširším spektru využití dříve přísně utajovaných a nepřístupných prostor,“ sdělil hejtman Michal Hašek. Americký fond má kryt v pětileté výpůjčce a chce jej zpřístupnit veřejnosti. Hlavním smyslem projektu je vytvořit z protiatomového krytu místo pro setkávání. Jihomoravský kraj navíc uzavřel s Americkým fondem memorandum o spolupráci. Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, z.s.p.o., použije dotaci na spolufinancování projektu Zajištění udržitelnosti projektů a dotisk propagačních materiálů centrály. Jedná se o materiály: trhací mapa TOP výletní cíle, motivační leták TOP výletní cíle, materiál v čínském jazyce, průvodce po regionu, cyklo-slovníček, leták o Svatojakubské cestě, oblastní turistické mapy a mapa sklepních uliček. Poslední doporučená dotace zamíří Regionální agrární komoře Jihomoravského kraje. “Agrární komora je dlouhodobým partnerem krajské samosprávy v Jihomoravském kraji, spolupracujeme například na projektech tykajících se řešení sucha, podpory závlahových systémů, na výběru a propagaci regionálních potravin,“ uvedl hejtman Hašek. Kraj tím podpoří oblíbené akce a další projekty, jakými jsou soutěž Zlatá Chuť jižní Moravy a Regionální potravina Jihomoravského kraje, Jihomoravské dožínky, semináře pro zemědělce, provoz Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova a prezentaci na výstavě Země živitelka. Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek také radní seznámil s aktuální bezpečnostní situací na jihu Moravy a s výstavbou stanového tábora v Břeclavi - Poštorné. Hejtman je také informoval o pravidelné komunikaci s ministerstvem vnitra. Příští týden, ve středu 9. září 2015, se pak uskuteční řádné zasedání Bezpečnostní rady Jihomoravského kraje. A to v Hodoníně.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=397753

Jurečka přijel z Bruselu a pohovořil o nelehké situaci zemědělců: Každého se dotklo, co jsme tam slyšeli 7.9.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor mp Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V ulicích Bruselu dnes bylo i navzdory počasí opravdu horko, sjeli se tam totiž farmáři z celé EU včetně Česka, aby dali ministrům zemědělství jasně najevo, že chtějí pomoci se svým mlékem. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) konstatoval, že by zemědělcům měli pomoci i obchodní řetězce, a to tím, že si sníží marže. Tlačit na zemědělce, aby vybíjeli svůj skot, naproti tomu podle šéfa resortu nemá smysl, protože hlad po mléce ve světě poroste. Pomůže Brusel zemědělcům? V pondělních Událostech, komentářích České televize o tom diskutovali ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) a prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman, Jurečkův předchůdce ve funkci ministra. “Každého z nás, kteří jsme byli v Bruselu, se toto jednání dotklo,“ poznamenal šéf resortu

zemědělství, měl prý na mysli především to, že všichni zaznamenali nelehkou situaci zemědělců. Za politováníhodné ovšem označil ničení majetku v ulicích Bruselu při demonstraci. Kritický byl ministr k tomu, co se dojednalo. Bylo řečeno, že by zemědělcům mohlo připadnout asi 500 milionů euro, což pro celou EU není moc. Toman mu dal jednoznačně za pravdu. Jen z ruských sankcí vznikly ztráty ve výši pět a půl miliardy euro,“ poznamenal Jurečkův partner v diskusi. V tomto světle se ona půlmiliarda jeví jako nedostatečná. Podle ministra nemá smysl teď snižovat stavy skotu, aby se snížila produkce mléka. Proč? “Protože světová populace roste, takže je to i potenciál růstu spotřeby mléčných výrobků,“ řekl jasně Jurečka. V tuto chvíli je podle jeho názoru třeba pomoci zemědělcům, aby přežili krizové období roku či roku a půl a v budoucnu znovu prosperovali.


Štěpán Kotrba: Masová migrace? 7.9.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory Martin Huml Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět K moci se může přihlásit armáda, která ukončí sluníčkářské blouznění. Je možné, že vlna migrantů je přesunem bojovníků na naše území. Co když... Analytik a publicista Štěpán Kotrba varuje před nárůstem migrace na náš světadíl do nezvládnutelných rozměrů a varuje před následky. Dle teorie, kterou předestírá, může být proud imigrace částečně organizován a placen někým, kdo vlastně vede s Evropou válku. V žádném případě však nevyjadřuje podporu Martinu Konvičkovi, kterého označuje za hysterického hlupáka. V polovině června jste nám řekl, že Evropa nemá na to, aby pomohla chudým a utlačovaným z celého světa, odmítl jste, že by Eritrejci měli právo na azyl, a nechal jste se slyšet, že chudí Afričané budou muset zemřít chudí pro blaho svých dětí a vnuků. Někteří pozorovatelé však tvrdí, že v důsledku klimatických změn, sucha, nedostatku vody a neobdělavatelnosti půdy však v příštích desítkách let nebudou mít šanci přežít. Jak se s tím srovnává vaše svědomí? Stále je považujete za ekonomické migranty, které nepřijímáte? A jak to řešit po praktické stránce - sám jste řekl, že tento proud běženců je jen předvoj. Důsledky klimatických změn, sucha, nedostatku vody a neobdělavatelnosti půdy v Africe už “civilizovaná“ (čti postkoloniální) Evropa “řeší“ více než půl století, aniž vybudovala dostatečně hluboké artéské studně, aniž jakkoliv pomohla potravinové produkci Afriky, zejména té severní. Pamatuji si na diskusi, která se bezvýsledně vedla v OSN. Byli jsme lhostejní k bídě dětí v Súdánu, k bídě dětí v Somálsku. Každých pět vteřin zemře hlady jedno dítě. Přiznejme si, že nechceme v blízkosti svých hranic syté, sebevědomé a vzdělané černochy a Araby. Přiznejme si, že kolonialismus bídy a závislost zemí Maghrebu na dovozu potravin nám vyhovuje. Přiznejme si, že naše civilizace je postavena na principech kořistnictví z bídy jiných. To je přece podstata kapitalismu, ve kterém jeden má vše a druhý nemá nic. Moje svědomí se smířilo s tím, že proletářský internacionalismus neexistuje a jeho realizace ve 20. století byla tím, co způsobilo neefektivitu socialistických ekonomik. Nelze ze společnosti odčerpávat 10-20 % HDP na “pomoc“ a dalších 10 % na zbraně a armádu, aniž to nezanechá nevratné následky. Statistika OSN zprůměruje hlad a chudobu ve světě pro naše svědomí tak, že se nám vcelku daří dobře všem. Hladomor podle definice OSN nastává až tehdy, pokud dva dospělí nebo čtyři děti z deseti tisíc lidí umírají každý den kvůli nedostatku jídla a 30 % dětí trpí podvýživou. Egypt, kam si jezdíme na lacinou dovolenou, dováží miliony tun pšenice. Rodina v takovéto “rozvojové zemi“ utratí za potraviny 50-80 % svých příjmů. Ve “vyspělých“ zemích za ně utratíme 10 až 20 %. Chceme žít jako egyptský zemědělec? Nechceme…

1943 Rwanda, Urundi, 35 000-50 000 mrtvých. 1943-1944 Indie, Bengálsko, 1 500 000 mrtvých. 1967-1969 Nigérie, Biafra, válka. 1 500 000 mrtvých. 1968-1974 Sahel, sucho. 500 000 lidí mrtvých. 1973 Etiopie, sucho. 100 000 mrtvých. 1983-1985 Sahel, sucho. Hladovělo 22 000 000 lidí. Somálsko, Etiopie, Džibutsko, Keňa a Uganda… Mám pokračovat? Co je ovšem na této statistice nejzajímavější, je to, že žádné z tehdejších válek a hladomorů nezpůsobily migraci. Protože migranti neměli desítky tisíc na transport a pěšky to nešlo, nebyly potraviny. Kdo platí transport statisíců lidí na vzdálenost 3 500-4 600 km a stravování po cestě dnes? Podvýživou v Somálsku už nyní trpí 51 000 dětí. Umírají úplně stejně smutně jako to kurdské dítě Aylan na turecké pláži. Dojímají bezejmenní hladovějící černoušci v Somálsku evropská média? Samozřejmě, že ne… Už desítky let ne. Chronickým hladem trpí 852 milionů lidí, veškerá globální potravinová pomoc ale nedosahuje ani jedné desetiny nákladů na stravování v USA, tvrdí James T. Morris, bývalý výkonný ředitel Světového potravinového programu organizace OSN sídlící nikoliv v Džibutsku, ale v Římě. Tvrdí to marně. Nikdo ho neslyší, respektive nikdo ho nechce slyšet. Dojímají jeho slova evropské boháče? Samozřejmě, že ne. Informační centrum OSN v Praze pak vydá zprávu. Hlad a podvýživa ve světě v číslech. Ne ve fotografiích mrtvých Aylanů. Dojímají jejich slova české boháče? Samozřejmě, že ne. Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů. Celkem 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla - to je pro srovnání více než celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie dohromady. Ano, stále považuji chudé i válkami zbídačené za ekonomické migranty. A tuto vlnu za uměle politicky vyvolanou ze zákulisí, stejně jako byla cikánská vlna migrace do Kanady. Jen naše impotentní tajné služby nevědí nic. Jestli chceme pomoci rozvojovému světu, neposílejme tam balenou vodu. Svrhněme kapitalismus vody balené do PET lahví, vybudujme v Africe artéské studně pro přístup k vodě zdarma a plaťme za suroviny desetinásobek toho, co platíme dnes. Dejme půdu těm, kteří na ní pracují. Aby se lidé vyrábějící potraviny či těžící suroviny v rozvojových zemích měli lépe. Pak PET láhev nebude stát korunu, ale deset korun. Pak auto nebude stát sto tisíc, ale milion. Mobilní telefon pak přijde na padesát tisíc. A banány, kiwi či mango nebudou běžně dostupnými potravinami v Evropě. Bavlněné tričko pak nebude stát 40 Kč, ale 400 Kč. Tak to bude spravedlivé. Systémová chyba musí mít systémové řešení. Třeba kompenzační platby zemím, které byly kolonizovány, od zemí, jež je kolonizovaly anebo z jejich kolonizace měly prospěch. Ale my a náš (relativní) blahobyt jsme součástí té chyby. Nemůžeme být součástí řešení. Tyto problémy zahrnují také pokrytectví, strach a nemorálnost. To věděl Muammar Kaddáfí, a proto podporoval desítky let africký národně osvobozenecký boj zbraněmi. Zbraněmi proti nám, kteří jsme kradli dřevo, ropu, zlato a diamanty Afriky. A libyjským zemědělcům dokázal postavit obrovský vodovod přes poušť. “Proč se Afričané hrnou do Evropy? Proč se Asiaté hrnou do Evropy? Proč se lidé z Latinské Ameriky hrnou do Evropy? Protože Evropa kolonizovala tyto národy a nemilosrdně využívala materiální a lidské zdroje v Africe, Asii a Latinské Americe - olej, minerály, uran, zlato, diamanty, ovoce, zeleninu, živá zvířata a lidi - a přivlastnila si je. Nyní nové generaci Asiatů, Hispánců a Afričanů je třeba vrátit ukradený majetek, mají na to plné právo. Na libyjské hranici jsem nedávno zastavil tisíce afrických migrantů na jejich cestě do Evropy. Zeptal jsem se jich, proč tam jdou. Řekli mi, že chtějí vrátit jejich ukradené bohatství, jinak se nevrátí zpátky. Kdo může vrátit bohatství, které nám bylo ukradeno? Pokud se rozhodnete vrátit všechno bohatství, nebudou žádní další přistěhovalci z Filipín, Latinské Ameriky, Indie a Mauriciu. Dejte nám zpět naše ukradené bohatství! Afrika si zaslouží kompenzaci 7,77 bilionu dolarů. Je to náhrada ze zemí, které měly v Africe kolonie. Afričané budou vyžadovat tuto částku. Pokud nechcete zaplatit svůj dluh 7,77 bilionu dolarů, Afričané půjdou tam, kam jste je odnesli. Mají

na to právo. Musejí sledovat stopu peněz a dostat je zpět. Proč Libyjci neemigrují do Itálie, a to navzdory skutečnosti, že Libye je tak blízko ní? Itálie měla zaplatit náhradu libyjskému lidu. Přiznala to a podepsala s Libyí dohodu, která byla přijata italským a libyjským parlamentem. Itálie uznala, že kolonizace Libye byla nezákonná a nesmí se nikdy opakovat, a slíbila již nikdy nenapadnout lid Libye po souši, letecky nebo po moři. Itálie také souhlasila, že zaplatí Libyi náhradu ve výši 250 milionů eur ročně po dobu 20 let na vybudování nemocnice pro Libyjce zraněné v důsledku výbuchu min umístěných na libyjském území během druhé světové války. Itálie se omluvila a slíbila, že už nikdy nebude zabírat území jiného státu. Proč země třetího světa žádají odškodnění? Aby již nikdy nebyl kolonialismus, aby velké a silné země již nikdy nedělaly z jiných zemí své kolonie s ohledem na to, že jednou by musely zaplatit odškodnění. Kolonizace by měla být trestána. Země, které způsobily újmu jiným národům v koloniální éře, by měly platit náhradu škody a utrpení způsobené jejich koloniální nadvládou.“ To jsem neřekl já. Tento projev přednesl Muammar Kaddáfí na Valném shromáždění OSN 23. září 2009. Slýcháváme, že Evropa potřebuje běžence, jinak vymře. V Německu je prý dokonce i vítají. A je nám to podsouváno jako argument, abychom přijímali jak Syřany, tak Afričany. Na druhé straně se jako hotový fakt bere, že v rámci automatizace a robotizace bude vznikat čím dál méně pracovních míst v soukromém sektoru. Čili... Jak vám to vše jde dohromady? Slýchávám, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Nevstal. Nicméně je dost těch, které jejich víra spasila. Ano, automatizace a robotizace v “civilizovaném“ světě zvyšuje raketově produktivitu práce. Mnohé spasí, mnozí zbohatnou na dehumanizovaném pokroku. Kolik času žen v domácnosti ušetří jen dostupná myčka nádobí, pračka a sušička? Tolik, že jim zbývá čas na sebevzdělávání, kafe s kamarádkami, milence i na feminismus. Automatizace a robotizace zvyšují raketově produktivitu práce, ale pokud zachováme současné ceny zboží, zároveň likviduje pracovní místa. Souhlasíme s tím a nazýváme to pokrokem. Přestože je to pokrok pouze pro tu malou část, která na to má. Ti, již přišli o práci, neb je nahradily stroje, to nazývají bídou a třídní nespravedlností. Nemohou se smířit s tím, že je nikdo nepotřebuje. Stojíme na prahu velké výrobní i sociální změny, se kterou kapitalismus ovšem systémově a trvale udržitelně nekalkuluje. Populaci může teoreticky uživit dvacet procent práceschopných. Všichni ostatní jsou teoreticky zbyteční. Proč nepřijmout spoustu kvalifikovaných běženců, ale třeba i metařů, čističů záchodů, pečovatelů...? Protože spoustě nezaměstnaných vlastních občanů nemá kdo platit za práci, kterou by rádi dělali, ale on ji nikdo není ochoten hradit. Víte, já živím dva důchodce. Sekají mi trávu na zahradě. Koupil jsem jim sekačku a ještě jim za to platím. Jeden byl do svých pětašedesáti let 23x trestán. Za krádeže. Prakticky každý rok od “sametové revoluce“ byl ve vězení. Přitom je to poctivec, který mi nikdy nevzal ani šroubek. Ale přišel na to, že stát ho bude půl roku živit, když něco ukradne. A tak vždy na podzim ukradl v samoobsluze štangli uheráku, rum a karton cigaret (škoda musí přesáhnout dva tisíce) a nechal se chytit, odsoudit a zavřít. Na zimu. Byt, světlo i teplo stejně jako hygienu, jídlo i zdravotní služby měl půl roku zdarma. To je úspora padesáti tisíc. Kdo vám je dá? Opravili mu zuby, vyléčili choroby. A na jaře ho vždycky pustí. On nevnímá možnost stát se fabrikantem, svobodu cestování ani svobodu slova v té naší “demokracii“. Na vládu nenadává, do Egypta na dovolenou necestuje. On lituje pouze toho, že mu nikdo nedá trvalou práci a ubytovnu. A nostalgicky volí komunisty, i když už tuší, že umře, aniž mu ti komunisti jakkoliv pomohou… Tak jsem mu pomohl já. Alespoň na několik měsíců v roce. Koupil jsem mu tu sekačku, aby si mohl vydělávat sekáním trávy ve vilkové čtvrti. Je zde ostatně také otázka, kdo nám vydělá na důchody… Pokud by byla platba na naše důchody hrazená z fondu, ze kterého by si jakákoliv vláda nemohla průběžně půjčovat na nic jiného a nevracet, pak bychom si na důchody ušetřili. Takhle doporučuji neplatit důchodové pojištění a ušetřené peníze věnovat do nákupu nemovitosti, pozemku či zlata. A podíl pak v době potřebnosti prodat. Nechápu, že ještě nevzniklo třeba pozemkové družstvo důchodových střádalů.

Nebo bychom měli respektovat to, co říká Miloš Zeman, a zvát přednostně lidi ze slovanských států a nám blízkých kultur? Imigranti ze slovanských států mají jen tři výhody. Příbuzný jazyk, příbuzné náboženství a příbuznou kulturu. Znalost hygienických návyků (s výjimkou znalosti používání sedacího záchoda, pokud preferují ten turecký). Schopnost asimilace a ochotu tvrdě manuálně pracovat. To se ale týká pouze té první, válkou a bídou doma vycvičené generace. Druhá generace už bude pletichařit, třetí se vzbouří. Stejně jako Turci v Německu či Marokánci ve Francii. Ale to už bude Miloš Zeman pod drnem, takže jeho horizont uvažování není dlouhodobý, ale krátkodobý. Jak je to tedy s tou naší potřebou nových přistěhovalců-pracovníků? Krátkodobě si zvykneme na zlevnění manuální práce pod hranici minimální mzdy, či dokonce na hranici bídy. Možná si pořídíme černé otroky. Za stravu a byt. Liberálně sluníčkářská levice, která způsobila tuto migraci svou lhostejností k příčinám, bude nevolitelná a země dostane vojenskou diktaturu, která jako jediná bude schopna asimilaci zvládnout. Naučíme se rasové přezíravosti koloniálních zemí. Možná se naučíme i střílet do hladových. V jednu chvíli se otevře propast a budeme stát před proletářskou revolucí, která takto přelidněnou Evropu smete. Protože hladových bude příliš mnoho. A nemusí to dlouho trvat, záleží na množství. Budou-li to desítky tisíc, lze je asimilovat. Statisíce lidí vytvoří rezervní armádu nekvalifikovaných pracovníků, kteří umějí ovládat samopal už od dětství. A miliony budou znamenat konec humanity a začátek války Evropanů o přežití. V Africe čekají na zprávy o ráji v Evropě desítky milionů potenciálních migrantů druhé vlny… Všem se vede hůř než největšímu ubožákovi v Evropě. Proč bychom se nemohli podělit s celou Afrikou o jejich bídu? I na importu bídy může někdo vydělat. Jste hnusný cynik... Ne, jsem smutný klaun. Jen pravda osvobozuje. Opium, kecy a víra ale dávají naději. Marnou. Kdybyste seděl nad plánem řízené a promyšlené imigrace (nediktované současnými okolnostmi) takových lidí, jež potřebujeme a kteří by k nám mohli přijít za prací, tak aby hrozilo jen minimální riziko vzniku ghett nebo potížistických skupin z nich se tvořících... Odkud byste je bral, jaká by měli povolání, jak hodný byste na ně byl v souvislosti s udělením občanství či trvalého pobytu, jaké byste naopak nebral? A zval byste spíše pracovníky “rukama“ či inženýry? Nezval bych na práci nikoho. Reaktivoval bych staré dobré české inženýry v důchodu, jejichž rozhled a zkušenosti chybějí nedovzdělaným absolventům dnešních škol. Dal bych jim práci a uznání, o které je připravila generace posametových arogantů. Z oné Afriky bych bral jen děti a mladé, které bych třeba násilím vyučil řemeslům i technickým oborům v imigračních táborech, a poslal bych je po dvou třech letech nuceně zpět - jako budoucí střední třídu. Exportoval bych do těch zemí současně české lékaře, inženýry, geology, zemědělce a učitele. Platil bych je. Stejně jako to dělá Castro s tisícovkami kubánských lékařů a inženýrů, kteří už v Africe jsou. Budovali by primitivní kolektivní hospodářství, družstva, stavěli by domy pro chudé. To by byla smysluplná pomoc. Ať si o tom povídáme jakkoliv, ze Sýrie utíkají miliony lidí. Mnozí se topí v moři a média nás pak např. fotkami malého Aylana přesvědčují, že je musíme začít nejen přijímat, ale sami je k nám transportovat už ze Sýrie či Afriky. Jaké řešení tedy nyní, na začátku září, Evropa potřebuje? Nehumánní, na které nikdo nemá prozatím žaludek. Potápění lodí s imigranty v moři a střílení uprchlíků na hranicích. Ta zpráva, že Evropa nepřijímá, musí svou krutostí dospět až do syrské stepi či libyjské pouště. Nesměle se vynořuje plán zřízení dalších uprchlických táborů pro uprchlíky ze Sýrie, nicméně velmi nesměle. Umíte si představit možnost, že připlouvající imigranti by byli odstěhováni do takovýchto zařízení placených či hlídaných z peněz EU, případně že by do nich mohli odcházet, aniž by se topili v moři? To není bezpečnostně udržitelné jinak než jako nacistické koncentrační tábory - elektrický plot,

automatické strážní kulomety, minová pole. A není to ekonomicky udržitelné bez nucených prací. Případně, že bychom zlepšili životní podmínky v současných masivních táborech v Turecku, Jordánsku, Libanonu apod., jak ostatně požaduje nejnovější usnesení ÚVV ČSSD? Po válce by se mohli vrátit zpět obnovovat svou zničenou zemi. To je jediná možnost, ale chabá, pokud je migrační vlna organizovaná. A já se domnívám, že je. Válku v Sýrii lze vyřešit masivní intervencí států Evropy za půl roku. Vojensky je to reálné, ekonomicky je to nejlevnější varianta. Stejně tak v Libyi. Ale bude to znamenat omluvu Rusku a vytvoření politické i vojenské koalice s Putinem, znovuinstalování Asada, obnovení sekulárního státu a funkčních ruských základen v Sýrii, omluvu Asadovi za naši politickou blbost, vyhoštění amerických vyslanců z celé Evropy a postřílení desítek tisíců muslimských bratrů a dalších radikálů od Sýrie až po Egypt. Chcete to? Mně by se to líbilo. Nastolilo by to úplně jiný pořádek v Evropě i v Maghrebu. Mimochodem - stabilní a udržitelný. Podívejme se podrobněji na mezinárodní úmluvy o přijímání uprchlíků. K čemu nás podle vašeho úsudku skutečně zavazují? Michal Hašek začal mluvit o nutnosti jejich revize. Ta je samozřejmě nutná. Nebo je nutné vypovězení některých mezinárodních smluv. Je podle vás možné vyložit je tak rigidně, že nárok na azyl bude mít jen účastník válečného konfliktu, a nikoliv někdo, kdo žije v Africe v hladu a pod útlakem? Ještě rigidněji. Nárok nebude mít nikdo. Možnost není nárok. Možnost být přijat jako azylant budou mít žena či dítě do 15 let na dobu pět let ze zemí, kde probíhá jiná válka než občanská. Muži pouze po závazku povinné veřejně prospěšné práce v pracovních táborech za minimální mzdu, ze které se budou odečítat náklady na stravu a ubytování. Jinými slovy za stravu a byt v režimu stanného práva. Ano, zachrání si holý život. Ano, odpracují si ho. Tvrdě. Nic víc. Nebudou mít žádná občanská či politická práva, nesmí jakkoliv zatěžovat státní správu. Při sebemenším problému armádní či policejní zásah, vyhoštění a okamžitá deportace. Pokud se (organizace či jednotlivec) bude chtít postarat o “svého“ uprchlíka, musí mu koupit byt odpovídající velikosti a hygienických nároků na bydlení, předem složit na jeho jméno na vázaný účet částku odpovídající průměrným životním nákladům na dobu pěti let a zajistit mu práci. Pak se lze bavit o integraci takového člověka. Jinak ne. A co se podle vás stane například Maďarsku, pokud bude uprchlíky prostě odhánět? Bude ho někdo mezinárodně žalovat či trestat? Ale jděte… Všichni tiše poděkují. Čili... Co z těchto platných úmluv vyvozujete vy? Že úmluva není zákon. A že ji lze kdykoliv vypovědět. A scénář, který jsme probírali - převézt syrské uprchlíky do táborů mimo EU a tam o ně pečovat - by byl v souladu s úmluvami? Převézt syrské či jiné uprchlíky do táborů mimo EU znamená anexi cizích území násilím. Nebo snad vlády oněch území “mimo EU“ budou nadšené a ochotné? Takže invaze a okupace… Západní státníci hrozí pěstí na Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, že nechtějí uprchlíky přijímat a zdráhají se přijmout trvalý systém jejich přerozdělení. Veřejné mínění u nás i v dalších a zmíněných zemích však drží. Padly výzvy o omezení dotací EU. Padají slova o tom, že pokud uprchlíky nepřijmeme, patříme na Východ, ne na civilizovaný Západ, který ctí hodnoty. Mluví se o rozkolu mezi východem a západem EU. No, to je docela reálné. Po výzvách o omezení dotací může následovat výzva k vystoupení z EU a

vytvoření jiného spolku - Unie středoevropských států v území států Visegrádu. S tím, že toto území už nebude pro západoevropské země bezcelní prostor. A na slova o tom, že pokud uprchlíky nepřijmeme, patříme na Východ, může následovat realizace - přistoupení této Unie středoevropských států k Eurasijské hospodářské unii a SNS. Proč ne. Zevnitř viděno, bude to prašť jako uhoď. Zvenčí viděno, bude to zmenšení EU a konec východního partnerství, bude to návrat k hranicím Varšavské smlouvy. “Civilizovaný“ Západ ctí hodnoty čeho? Pouze zisku. Za jakoukoliv cenu. Německo spolu s Bruselem ožebračilo Řecko a po hodnotách se neptalo. Válku na Balkáně způsobilo také Německo. Britská i německá tajná služba a jejich neziskové organizace se podílely spolu s dalšími na mejdanu na Majdanu a rozpoutání války na Ukrajině. Tak o jakých hodnotách to mluvíte? Mluví se o odstranění Schengenu. Merkelová pravila, že nepomůžeme-li uprchlíkům, je to konec občanských práv v EU. A straší se i rozpadem EU. Ale no tak jo. Uvidíme, kdo prodělá víc. Britové stejně chtějí z EU pryč. Jak dlouho EU přežije v momentě, kdy se začne vystupovat? Jakých geopolitických důsledků vztahů mezi starými a novými zeměmi EU se dožijeme? Bude záležet na inteligenci vlád a sledování přínosů a ztrát z obou variant vývoje. Jak z té západní, která se musí na východě zastavit, tak té východní verze vývoje. Česká veřejnost zde imigranty usídlovat nechce. Miloš Zeman stojí na její straně. Jak hodnotit pozice a činy Bohuslava Sobotky, Milana Chovance a Andreje Babiše? Babiš se chová tak, aby byl příštím premiérem. A nejspíš bude… Zemana volili přímo lidé. Nemá potřebu stát na jiné straně. Chovanec se chová jako člen vlády, jinak ani nemůže. Nicméně akcentuje bezpečnostní kritérium jako podstatné - není to žádný sluníčkář. Sobotka, kdyby našel odvahu vykopnout své zahraničněpolitické poradce, mohl by být po Zemanovi druhým nejlepším premiérem. Protože domácí politiku a správu státu umí - a možná lépe než Zeman, a určitě lépe než jeho předchůdci. Ovšem jeden Zaorálek a jeden Dienstbier mu dokážou prohrát příští volby. Což je škoda. Rovněž zde máme sortu intelektuálů a vědců, kteří se jali kárat národ... No… Myslím, že příprava rozpočtu pro rok 2016 na kulturu, školství a vědu dozná značných škrtů. Aby zbylo na ty imigranty… Filozofové se budou muset uskromnit. A samozřejmě máme tady česká média, například ta veřejnoprávní, která čelí tlaku proimigračních organizací, že musejí “vzdělávat“ národ, vést ho k toleranci a nechat mluvit jen experty, ne “šiřitele nenávisti“, byť jejich postoje sdílí většina populace. Etický kodex médií veřejné služby opravdu a zcela správně říká, že vyvolávání nenávisti z náboženských, etnických, národnostních či kulturních důvodů je nepřijatelné. Šíření takových názorů kodex i zákon médiím veřejné služby zakazují. Tolik k omezené účasti pana Konvičky, paní Volfové, pana Bartoše a jiných radikálních antiislamistů. Ano, oni jsou “šiřitelé protiislámské nenávisti“. Buď jsou to hlupáci, nebo je platí izraelská rozvědka, zděšená z budoucího vlivu islámu v EU pro případ hlasování o legitimitě palestinského státu. Myslím, že české proimigrační organizace nejsou schopny vyvolávat na média veřejné služby žádný tlak. Ten pocit ale může být, pokud nikdo jiný než pár neziskových organizací placených a úkolovaných z USA, Británie, Německa, Norska či Bruselu není ochoten hájit proimigrační pozice. Stejně jako protiimigrační pozice není ochoten veřejně obhajovat nikdo jiný než tupá Volfová či histriónský Konvička. Čili poukazováním na náboženský radikalismus naprosto minoritní části muslimů - saláfistů či wahhábistů. To je stejná blbost, jako kdybyste chtěli podle názorů členů Institutu Svatého Josefa nebo podle italských misionářů v jižní Africe soudit všechny české katolíky. Včetně Volfové.

Prozatím se v médiích potkávají extrémy na obou stranách. Vyváženě. Moje sympatie nemá ani jedna strana. Já jsem politickou obojakostí zhnusený a cynický ateistický realista. Zdůrazňovat islámský aspekt je kontraproduktivní, protože výsledkem jsou hysterie a náboženská nenávist. Zdůrazňovat křesťanskou lásku či osvícený humanismus s otevřenou náručí je stejná blbost narážející na limity ekonomiky. Experti na vojenský, zpravodajský či bezpečnostní aspekt této vlny imigrace veřejně mlčí. Mají určitě nakázáno mlčet - z logických důvodů. Podle slov policejního prezidenta vím, že policie má uplatnitelnou rezervu 600 mužů, podle ministra obrany má armáda rezervy 2600 mužů. Ne 26 tisíc ani 260 tisíc. Dva tisíce šest set. Včetně týlového zabezpečení… Což je bezpečnostní tragédie. Pokud je současná vlna uměle vyvolaná, placená a logisticky zajišťovaná s náboženským či politickým cílem, je součástí opotřebovávací ekonomické fáze budoucí války, která bude konfliktem nízké intenzity, mnohdy etnickou či náboženskou guerillovou válkou. Cílem je v tom případě nepozorovaný přesun vlastních vojáků na budoucí bojiště, oslabení protivníka předem a způsobení demoralizace civilního obyvatelstva, následované politickými nepokoji. Prostě násilnými, více méně sociálními nepokoji. Za své pak vezmou všechny kecy o humanitě produkované současnými politiky EU. Pokud jde skutečně o spontánní migraci, pak neschopnost zemí Evropy zorganizovat bleskově asimilační program včetně sociálních služeb, ubytování a ekonomické integrace cizinců vytvoří bezpečnostně výbušnou situaci, známou například z Marseille. A ukážou na limity evropské demokracie humanity, vnucované násilím jiným jako vzor. Být generálem vojensky poražené libyjské či irácké armády s poslední miliardou dolarů zlatých rezerv kdesi v pouštním skladu, hodnotím tuto fázi pokračující partyzánské války jako neuvěřitelně úspěšnou. Zbavit se vlastní sociální zátěže exportem chudáků jako vojáků beze zbraní na území protivníka je fór v dějinách válek dosud neznámý. Kombinace geniální kulturní analýzy cílového území protivníka a skvělé ofenzivní zpravodajské práce. Vojáci ani nevědí, čí jsou. Byli zmanipulováni k cestě do ráje. Někdo jim pomohl zaplatit náklaďák. Někdo jim sehnal člun a zaplatil Chárona. Jdou, a nevědí kam. Bojovat budou sami za sebe, až když jim nic jiného nezbude. Akce nepotřebuje velení, probíhá sama podle scénáře, jehož logika je neprůstřelná. Dopravu si tito žebráčtí žoldáci mnohdy platí i sami… A jsou ochotni snášet riziko utopení a žold nechtějí. Náklady operace jsou menší než pořizování hromady tanků či tisíců kalašnikovů. Výsledek? Protivník je zmaten, dezorientován, doteď neodhalil logiku operace ani totožnost útočníka. A jeho infrastruktura je přitom ohrožená či napadená do hloubky území. Dosud bez jediného výstřelu. Nepokoje jsou na spadnutí. Obyvatelstvo protivníka je už teď rozdělené, demoralizované, a nakonec bude pracovat ve prospěch útočníka a bude samo oslabovat či likvidovat systém vlastní vlády a státní správy. To je situace, ze které nemohou být naši experti na vojenský, zpravodajský či bezpečnostní aspekt této vlny imigrace nadšení. A už vůbec nebudou chtít přiznat, že evropské rozvědky nechaly své vlády padnout do takto jednoduché pasti, ze které není východisko, protože základní migrační politika EU byla a stále zůstává politicky hloupá. Už vůbec nemohou přiznat, že evropská média naivně skočila na lep cizí propagandě a vytvářejí vlnou humanitární hysterie nátlakovou lobby na své vlády. Hygienici a lékaři sice nechtějí vyvolávat hysterii, ale byli už nuceni přiznat rizika šíření tropických chorob či pro nás exotických variant normálních chorob, vůči kterým je náš imunitní systém méně odolný. Přiznání ztěžuje zapírání. Ojedinělá varování v nemocnicích to potvrzují. I když hygienici prozatím spíše uklidňují, než aby varovali. Musejí ovšem přiznat daleko nižší standardy hygieny velké části migrantů, které tvoří riziko ne nepodobné romským ghettům či bezdomoveckým tábořištím švábi, vši, svrab, kožní a pohlavní choroby, tuberkulóza. Ale může to být i horší. Zvlášť, pokud se budou migrantům tvořit ghetta s minimálními sociálními standardy namísto rozptýleného standardního ubytování, které je ovšem desetkrát dražší. Prevalence AIDS je v některých afrických státech neuvěřitelná - až 23 % podle WHO. Současný pojišťovnami průběžně hrazený systém bez válečných rezerv není schopen bez masivní státní subvence ani předzásobení evropských nemocnic zdravotnickým materiálem, o rezervách lidských ani nemluvě, tuto situaci ustát. Při náhlé epidemii nejsou lékaři ani personál. V případě rozptýlení jakékoliv choroby v táborech bude následovat

epidemie a odpovědnost za mrtvé před zraky světa padne na Evropu. Silnější preventivní hygienická opatření by ovšem vyvolala epidemii jinou - epidemii hysterie… Opět jeden cenný aspekt možného útoku v asymetrické válce o nízké intenzitě. Kombinace sociálně psychologického a omezeného bakteriologického útoku… To tedy... No nekoukejte na mě jako na blázna, tak to klidně může být. Jestli to tak je, neví nikdo z nás. Ale možný scénář to je. Kolik ampulí kultur potřebujete k vyvolání lokální epidemie při jejich rozlití do vodního toku či rozprášení v táboře hloupým sprejem? Ale pokud podle teze Artura Conana Doyla vyloučíme všechny nepravděpodobné varianty, tak ta, která zbude, je pravdivá. I kdyby se tvářila zpočátku jako šílená. A já netuším, proč je uprchlíků tak náhle tak velké množství. Vy ano? Nakonec prognóza. Jak bude v důsledku toho, co se děje a bude dít s masovou imigrací, poznamenána Evropa? Institucionálně, ideově, politicko-spektrálně... Komu ze současných debatérů bude dáno za pravdu a kdo bude zklamaně plakat? Jediní, kteří mohou cítit k migrantům vřelé sympatie, jsou dodavatelé stanů, polních lůžek, obytných kontejnerů, plastových talířů či stavitelé sociálního bydlení. Výrobci levné obuvi a pracovního oblečení. Výrobci střeliva do ručních zbraní. Ti všichni nejspíš budou mít v nějaké fázi této operace konjunkturu. Podle mého názoru bude přetrvávat rozpor mezi naším špatným svědomím z pohledu na ubožáky provázeným ochotou pomoci (stejně jako během povodní) a cynickým realismem, který říká, že čím víc pomůžete, tím více migrantů zjistí, že je výhodné přijet. Mobilním telefonem pozvou známé. V Africe jich jsou desítky, možná i stovky milionů. Všem dát evropský sociální standard není možné. Čili někdy stejně ta humanita skončí. Ať chcete, nebo ne. Evropské kecy o nutnosti vývozu demokracie a kvalitách vlastní kultury přijdou o pel nevinnosti. Budou konfrontovány s realitou stejně jako levicové ideje o rovnostářství a proletářském internacionalismu. Nikdo kromě bezdomovců, městské chudiny a squatterů nebude chtít být proletářem na stejné životní úrovni jako běženci. Všichni malorolníci budou strážit své slepice a záhonky s brokovnicí. Obyvatelé měst se ozbrojí také a nebudou váhat zbraň za tichého souhlasného mlčení spoluobčanů použít. Armáda i policie budou bezmocné, zvládnou pouze mrtvoly z ulic svážet do márnic. Některé části měst se oplotí a bude je hlídat soukromá ochranka. Něco podobného se už stalo - v Argentině. Občanství země EU buď cenu získá - a tou bude rozdíl ekonomických, zdravotních a sociálních výhod občana oproti běžencům - anebo brutálně ztratí na ceně v případě, že budeme chtít dostát svým morálním předsevzetím z mezinárodních smluv. V tu chvíli se bohatí budou stěhovat do méně “demokratických“ zemí. I s majetkem. Vládnout bude nejspíše racionální autoritativní pravice protože v určitou chvíli se k moci přihlásí armáda, která to současné sluníčkářské blouznění ukončí. Ovšem nebude to liberální pravice volného trhu, ale konzervativní pravice válečné ekonomiky. Nebudou to hysteričtí hlupáci Konvička či Okamura, ale postarší, dnes ještě anonymní plukovník, sedící někde v kanceláři či v učebně vojenské akademie. Kněží se jako vždy pokřižují a budou se modlit, ale hlásat lásku k bližnímu na ztemnělé ulice nepůjdou. Takže elektrický obušek, pistole a bedna nábojů bude patřit k běžné výbavě středostavovské domácnosti. Army shopy zažijí konjunkturu. Prognóza je to lehce postapokalyptická, ale jeďte se podívat do Calais, do jižní Itálie či na řecké ostrovy. Uvidíte současnými institucemi nezvládnutou realitu na vlastní oči. Média vám ji ukážou pouze v náznaku. Třeba jako přílivem vyplavenou mrtvolku dítěte, jehož otec nechtěl bojovat za svou vlast a místo toho si chtěl pořídit v Evropě nové zuby. Tak to je. A je nesmyslné před tím zavírat oči.


Písecký deník

Z Milevska a okolí 7.9.2015

Písecký deník str. 2 Písecko (klč) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Potravinová sbírka pomůže potřebným Milevsko – I malý dar je velká pomoc, vzkazuje Farní charita Milevsko. Ta ve čtvrtek od 8 do 16 hodin a v pátek od 14 do 18 hodin pořádá v prodejně Billa potravinovou sbírku. Zájemci mohou potravinami podpořit lidi v nouzi. Ředitelka farní charity Alena Růžičková nedokáže odhadnout, nakolik bude sbírka úspěšná. „Ale věřím, že lidé ze svého nadbytku něco chudším darují. Odhaduji alespoň deset plných nákupních vozíků. Přivítali bychom hlavně trvanlivé potraviny, cukr, mouku, těstoviny, paštiky, olej, krupičku, sirupy, trvanlivé salámy, konzervy, polévky, dětskou výživu a podobně,“ upřesňuje Alena Růžičková. Charita vybrané potraviny rozdělí hlavně mezi zhruba patnáct rodin, se kterými spolupracuje. „Požádáme o další tipy pracovníky sociálního odboru Městského úřadu Milevsko, zda tam nemají nějaký bolavý případ, který by potřeboval okamžitou pomoc,“ doplňuje ředitelka, která některé sociálně slabé rodiny zná. Využívají jejich služeb – Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež sv. Františka z Assisi a Rozárky, což je služba pro rodiny a děti ze sociálně slabého prostředí, často matky samoživitelky nebo prarodiče pečující o děti. „Z jejich signálů víme, že často nevystačí rodinný rozpočet, ptají se, zda nemáme nějakou potravinovou banku. Děti navštěvující sociální službu v našem zařízení jsou často bez svačiny třeba pět hodin,“ upozornila ředitelka. Potravinová sbírka v Bille není první. Konala se letos v březnu a přinesla 285 kilogramů trvanlivých potravin, které putovaly do Domova sv. Alžběty pro matku a dítě ve Veselíčku. Region| Jižní Čechy

Právo * Steinex postaví v Kuřimi nový masokombinát 4.9.2015

Právo str. 10 Jižní Morava - Vysočina (ČTK) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Brněnská společnost Steinex, která vyrábí a prodává maso, masné výrobky a uzeniny, se chystá v Kuřimi na Brněnsku stavět nový závod. Firma chce začít stavět příští rok, do provozu by měl jít masokombinát v roce 2019, vyplývá z dokumentu na Informačním portálu EIA. Regionální mutace| Právo - jižní Morava - Vysočina

Pozor na křížovou kontaminaci 5.9.2015

Právo str. 14 Téma Václav Pergl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V létě, ale platí to po celý rok, bychom dvojnásob měli dávat pozor, aby nevznikla tzv. křížová nebo také druhotná kontaminace potravin škodlivými mikroorganismy. K tomu dojde prakticky vždy, když zpracováváme syrové maso a drůbež nebo čistíme pracovní plochu a na ni pak klademe další potraviny. Pro lepší názornost: na prkénku bylo porcováno syrové maso. Mikroorganismy jsou tak na prkénku, ale i v jeho blízkém okolí a také na náčiní, které bylo při porcování použito – například na

noži. Jestliže jsme prkénko a náčiní před jeho dalším použitím důkladně neopláchli, může dojít k přenosu mikroorganismů na další potraviny. To se stane, i když použijeme neomyté náčiní ke krájení vařeného masa nebo zeleniny do salátu. Zmrazovat bez prodlev Ke křížové kontaminaci může dojít i v případě nedostatečného oddělení nakoupených surovin během jejich přepravy a následného uskladnění společně s hotovými výrobky. Taková prosakující šťáva z balíčku masa může spolehlivě kontaminovat jiné potraviny uložené společně v chladničce. Většina mikroorganismů se nejlépe pomnožuje při teplotách 15 až 50 stupňů Celsia. Proto bychom hotové pokrmy měli těmto teplotám vystavovat na co nejkratší dobu. Obecně platí zásada, že studené pokrmy je třeba udržovat při teplotě do čtyř stupňů a teplé při teplotě nad 65 stupňů. Zchlazení potravin nebo pokrmů brzdí až zastavuje množení mikroorganismů, které v nich mohou být obsaženy. Proto zbytky pokrmů, především těch, které snadno podléhají kažení, bychom měli zchladit nebo zmrazit nejlépe během dvou hodin. Rozmrazovat potraviny můžeme například tekutou pitnou vodou o teplotě do 21 stupňů, přičemž samotné rozmrazování by nemělo přesáhnout dobu čtyř hodin. Zcela nevhodné je rozmrazování masa při pokojové teplotě, neboť tím se vytvářejí ideální podmínky pro pomnožení mikroorganismů. O autorovi| Stranu připravil Václav Pergl

Brusel dá zemědělcům 500 miliónů eur 8.9.2015

Právo str. 10 Trhy & ekonomika Stanislav Ptáčník Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Evropská komise (EK) včera navrhla soubor podpůrných opatření pro evropské zemědělce, především v chovu dojnic a v mlékárenství. Jeho celková hodnota je asi 500 miliónů eur (14 miliard Kč). Nakolik tyto návrhy uspokojí evropské zemědělce, kteří včera protestovali přímo před budovou komise, zůstává s otazníkem. Českému ministru zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) návrhy EK nepřišly dostatečně propracované a připravené, výhrady měli i ministři zemědělství dalších zemí. Místopředseda komise Jyrki Katainen uvedl, že opatření by měla pomoci řešit problémy s financováním provozu farem a také podpořit stabilitu trhu. „Soubor návrhů umožní použít 500 miliónů eur z evropských fondů v okamžitý prospěch farmářů. Je to jasná a rozhodná odpověď,“ uvedl Katainen. Ukazuje podle něj, že komise bere zodpovědnost vůči zemědělství vážně a že je připravena svůj postoj podpořit i finančně. „Problémem je, že návrh byl představen velice obecně. V této chvíli nejsme schopni vůbec identifikovat, kolik by směřovalo pro ČR, jaká pomoc by byla pro české zemědělce,“ řekl večer novinářům Jurečka. Návrh podle něj obsahuje aktualizaci kroků, které už existují. Rozšiřuje podporu soukromého skladování, podporu hledání exportu na třetích trzích, propagaci spotřeby či programy mléka pro školy. Ceny klesly o čtvrtinu „To klíčové, co chybí, je slyšet přesné rozčlenění na jednotlivé členské země,“ upozornil ministr. Diskutuje se také o návrhu, se kterým komise nepřišla a jenž by umožnil znovu zahájit intervenční výkup přebytků na trhu. Schůzky se kvůli zdravotní indispozici neúčastnil eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan. Je tak pravděpodobné, že ministři budou o podpůrných krocích znovu diskutovat na neformálním jednání příští týden v Lucemburku. Výkupní ceny mléka klesly v Česku z roku na rok o více než 25 procent. Zemědělci dnes za litr prvotřídního mléka dostávají jen něco přes sedm korun, což jim nestačí ani na úhradu nákladů s jeho

výrobou spojených a ani na prostou reprodukci. Pokud tedy nechtějí své krávy poslat předčasně na jatka, musejí produkci mléka „dotovat“ z jiných zdrojů. „Výkupní ceny mléka v tuzemsku klesají už devatenáct měsíců. Aktuálně jsou na úrovni okolo 25 centů za litr. Nižší ceny než v ČR mají v EU už pouze v Maďarsku a v Pobaltí,“ řekl včera prezident Agrární komory i Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Důvodů přetlaku mléčné produkce v Evropě i v ČR a poklesu výkupních cen se sešlo několik. Především byly zrušeny mléčné kvóty, což byly „nepřekročitelné“ limity, které řadu let držely produkci jednotlivých výrobců i celých států na uzdě. Uvolnění proto řada z nich logicky využila ke zvýšení produkce. Do toho přišly loni v létě sankce vůči Rusku a odvetná opatření, jež zahrnula zákaz dovozu vybraných potravin včetně mléka a výrobků z něj z EU a dalších západních zemí do Ruska. Letos v červnu byla tato omezení prodloužena o rok v reakci na prodloužení hospodářských sankcí ze strany EU vůči Rusku. Trh ovlivnila i menší poptávka po mléce a mléčných výrobcích z Číny a dalších asijských či arabských zemí. Čeští zemědělci i potravináři požadují od Evropské komise i od státu, aby jim z krizové situace, kterou považují za přechodnou, pomohly najít východisko. Jejich zástupci se účastnili i včerejší demonstrace v Bruselu. Větší podporu exportu Žádají jednak větší podporu pro chovatele dojnic a také podporu exportu mléčných produktů do zemí mimo EU. Obchodníkům vyčítají, že snížení spotřebitelských cen leckde není adekvátní snížení cen farmářských. Zahraniční řetězce podle nich víc snižují ceny mléčných výrobků dovážených z jejich mateřských zemí než těch vyrobených v ČR. Od EK požadují spuštění intervenčních nákupů a také pomoc při financování ztrátových vývozů mléka do třetích zemí. „Intervenční ceny se nezměnily posledních osm let, neodpovídají nákladům a jsou na úrovni šesti korun za litr, což je zcela nevyhovující. Vývoz na trhy mimo EU je bez obnovení zrušených refundací jen obtížně realizovatelný,“ podotkl Toman. Intervenční nákup mléka je mechanismus, který umožní při snížení ceny pod určitou hranici zahájit výkup některých mléčných výrobků, například sušeného mléka a másla. Ty lze po určitý čas, než dojde k oživení cen na trhu, skladovat, anebo vyvézt. Od ministerstva zemědělství chovatelé chtějí schválení nového dotačního programu na mléko. Požadují i další dotace na zlepšování kvality půdy či spouštění již připravených programů. Jen ruské embargo způsobilo tuzemským výrobcům a exportérům mléka ztrátu ve výši okolo miliardy korun. Nepřímé ztráty způsobené poklesem výkupních cen budou podle zástupců obou profesních komor mnohem větší. Pokud se situace nezmění, může vyústit v další snížení počtu v Česku chovaných dojnic. *** To klíčové, co nám chybí, je slyšet přesné rozčlenění na jednotlivé členské země Marian Jurečka, ministr zemědělství

Jídlo vyhazuje polovina Čechů, nejvíc mladí 9.9.2015

Právo str. 1 Titulní strana Barbora Buřínská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Každá druhá česká domácnost pravidelně vyhazuje potraviny, třetina domácností je dokonce likviduje nejméně jednou týdně. Nejčastějším důvodem pro jejich likvidaci je pocit, že jsou potraviny zkažené. Z mezigeneračního srovnání pak vyplývá, že zástupci starší generace si jídla váží mnohem více než lidé mladší. Čtyři domácnosti ze sta vyhodí jídlo do kontejneru každý den, třetina tak činí alespoň jednou týdně a více než jedna z deseti domácností pak minimálně jednou měsíčně. Pouze necelá pětina jídlo

nevyhazuje vůbec. V popelnicích končí především pečivo Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Tetra Pak mezi více než pěti sty představiteli české populace. „Ačkoli Češi často hledají způsoby, jak ušetřit, velká část domácností stále vyhazuje jídlo, polovina tak dokonce činí pravidelně,“ uvedla Lenka Hálková ze společnosti Tetra Pak. Mezi potravinami v koši vede pečivo – vyhazuje ho 55 procent Čechů. Podobně jako se starými rohlíky a chlebem však Češi zacházejí i s ovocem a zeleninou, hozením do odpadků je likvidují dvě pětiny z nich. (Pokračování na str. 3) Jídlo vyhazuje polovina Čechů, nejvíc mladí (Pokračování ze str. 1) Takřka každý druhý oslovený se také přiznal k tomu, že vyhazuje uvařené jídlo. Nejvíce s ním plýtvají mladí lidé do 29 let věku, připravené pokrmy hází do koše více než polovina z nich. Starší lidé plýtvají méně Jen o něco lépe jsou na tom tekuté potraviny a mléčné výrobky. Vyhazuje je 11 procent, resp. 19 procent lidí. Pět lidí ze sta vyhazuje maso. Podíl lidí, kteří vyhazují potraviny, je výrazně nižší ve věkové skupině 45–59 let. Třetina z nich totiž nevyhazuje jídlo nikdy, stejný přístup má však jen 13 procent respondentů do 29 let. „Starší lidé jsou zvyklí kupovat věci s větším rozmyslem, takže si z obchodu odnášejí jen věci, které skutečně potřebují. Také už mají větší praxi a lepší odhad. Navíc umí ekonomičtěji zacházet se zbytky,“ upozornila Hálková. Češi vyhazují jídlo hlavně kvůli tomu, že se zkazí, ovšem datem spotřeby se příliš neřídí. „Češi prošlé potraviny nelikvidují bez rozmyslu, podle data spotřeby se řídí jen každý desátý. Daleko více dají na to, zda se jim jídlo zdá zkažené. Takové pravidlo vyznávají dvě třetiny lidí,“ upozornila Hálková. Velké množství jídla končí v kontejnerech jednoduše proto, že zbylo a Češi pro něj nenašli další využití. Tento problém odpadá v malých obcích do pěti tisíc obyvatel, kde se místní snaží zbytky použít buď na krmení zvířat, nebo na kompostování. Češi se ale snaží množství vyhozeného jídla snižovat, s různými výsledky se pokoušejí nakupovat zboží, které zůstane déle čerstvé, a jídlo, jež opravdu potřebují. Starší lidé nakupují věci s větším rozmyslem, takže si z obchodu odnášejí jen to, co skutečně potřebují Lenka Hálková, Tetra Pak

prazskypatriot.cz Ve Žlutých lázních se otevírá farmářské tržiště, bude fungovat dva dny v týdnu 2.9.2015

prazskypatriot.cz str. 0 Víkendové tipy red Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Žluté lázně v Praze 4 – Podolí otevřou historicky poprvé v pátek 4. září farmářské trhy. Pro čerstvé i originální potraviny mohou do areálu na břehu Vltavy zamířit návštěvníci po celý rok vždy v pátek a v sobotu. Farmáři, drobní chovatelé a výrobci nabídnou aktuálně dozrávající ovoce a zeleninu, čerstvé uzeniny, výrobky české pekárny, kávu, maso i ryby. Součástí tržiště bude domácí výrobna hamburgerů i prodej speciálních regionálních potravin. „Naše tržiště nabídne návštěvníkům kromě pečlivě vybíraných surovin farmářů především čisté

prostředí s možností toalet či využití vody. Jako jediné místo v Praze navíc můžeme nabídnout hostům parkování přímo v areálu vedle prodejních stánků, takže nákup nemusí nosit v ruce až domů,“ říká Libor Votruba za provozovatele areálu Žluté lázně. Řezníci, zelináři, mlékaři, chovatelé a pěstitelé nabídnou své zboží zhruba ve dvou desítkách stánků. Součástí tržiště bude také prodejna čerstvých francouzských potravin včetně toskánského vína i stánek s podkrkonošskými potravinami a mošty. Hosté zde najdou také kavárnu, kde si mohou zakoupit čerstvě praženou kávu z vlastních zrn, která si majitelé sami praží. Na tržišti najdou návštěvníci také „hamburgrárnu“, v níž kuchaři budou připravovat speciální hamburgery. Na trh i s dětmi a bez stresu Každou sobotu mohou přijít rodiče nakupovat i s malými neposedy. Tentokrát jim totiž nebude nákup vadit. V době od 10 do 15 hodin najdou v prostoru tržiště malou dětskou dílnu. „Uvědomujeme si, že rodiče chodí nakupovat s dětmi, a ty to příliš nebaví. Do prostoru mezi stánky proto umístíme stan, kde si mohou zadarmo vyrábět tematické drobnosti především z papíru, zatímco jejich rodiče v klidu nakoupí,“ upřesňuje Libuše Klinková, vedoucí dětských programů ve Žlutých lázních. Součástí trhů bude v některých víkendech také doprovodný program. První sobotu zahraje od 9 do 13 hodin k nákupu harmonikář. V sobotu 19. září se zažijí návštěvníci i atmosféru Oktoberfestu, včetně unikátní nabídky šesti druhů piva. Ve stejný den vystoupí v areálu v rámci fitness odpoledne od 19.30 hodin zpěvák a hudebník Majk Spirit.

URL| http://www.prazskypatriot.cz/ve-zlutyc...-trziste-bude-fungovat-dva-dny-v-tydnu/

Prima Biopotraviny 2.9.2015

Prima str. 9 18:55 Zprávy FTV Prima

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Karel VOŘÍŠEK, moderátor -------------------Tak bio nebo nebio? Toť otázka, co. Klára DOLEŽALOVÁ, moderátorka -------------------Předpokládám, že bio jako kino nemyslíš, takže potraviny. Karel VOŘÍŠEK, moderátor -------------------Ano, přesně tak. Označení bio na nás křičí, no, řekněme, z každého druhého regálu. Dokonce i ta královna jí bio potraviny, víš, proto tak dobře vypadá. Klára DOLEŽALOVÁ, moderátorka -------------------Jenže jak poznáme, že se za logem neskrývá vychytralý obchodník, ale skutečná kvalita? Karel VOŘÍŠEK, moderátor -------------------To je pravda. Po biostopě vyrazila bioreportérka Marcela Svobodová.

Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Průměrný Dán utratí ročně za biopotraviny v přepočtu asi 2 200 korun. Průměrný Čech neutratí ani 200. Počet prodejců biozboží v Česku nicméně stále stoupá, stejně jako množství samotných biopotravin. Můžeme si ale být stoprocentně jistí, že si kromě loga připlácíme i za kvalitu? Jan GALLAS, ředitel Odboru environmentálního a ekologického zemědělství MZ -------------------Nikdo nemůže na potravinu nebo potravinářský výrobek použít označení bio, aniž by splňoval veškeré náležitosti. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Ekofarmy a výrobci biopotravin totiž podléhají nesrovnatelně přísnější kontrole než všichni ostatní zemědělci. Kromě běžného dotazníkového šetření jednou ročně je jejich zboží složitě testováno a nesmí obsahovat ani stopové množství žádných chemických látek, což pro spotřebitele kromě kvality znamená i mnohem vyšší cenu. Jan GALLAS, ředitel Odboru environmentálního a ekologického zemědělství MZ -------------------V některých případech si myslím, že biopotraviny jsou předražované nepřiměřeně, ale ve většině to samozřejmě souvisí s jejich vyššími výrobními náklady. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Třeba biomléko je kvůli vysoké poptávce a velké konkurenci jen o 10 % dražší než obyčejné. Naopak za maso s označením bio zaplatíte mnohdy astronomické částky. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Samozřejmě kdybychom si většinově společnost rozhodli, že prostě chceme spíše tyto výrobky, tak je logicky zemědělci také přestanou tolik, jak se říká lidově, stříkat a tolik hnojit a používat umělá hnojiva, ale je to prostě dáno do nabídky a poptávky, prostě holt zatím většina zákazníků spíše se dívá na tu cenu, než aby sledovala tu kvalitu toho výrobku. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Podle odborníků by ale cena rozhodně neměla být tím, co nakonec rozhodne. Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha -------------------Naše zkušenosti s kontrolou biopotravin jsou dobré, jen zcela výjimečně, někdy jde jenom o pouhý přenos dejme tomu větrem, biopotraviny už z principu povahy toho produktu rezidua neobsahují. Marcela SVOBODOVÁ, redaktorka -------------------Nejoblíbenějšími biopotravinami Čechů jsou mléčné výrobky, dětské výrobky a ovocné a zeleninové šťávy. Rodiče je často kupují svým dětem. Sami na sobě ale spíš pořád ještě šetří. Marcela Svobodová, Prima FTV.

Reliant Logistic News Úspora nákladů díky přesnému sledování vratných obalů 1.9.2015

Reliant Logistic News str. 6 Login Milan Ludvik Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Bez přesné evidence, sledování pohybu a umístění vratných obalů a materiálů mohou firmám vznikat značné ztráty. Níže naleznete pět nejčastějších problémů ve výrobním prostředí a jak zabránit zbytečnému nárůstu výrobních nákladů vlivem těchto problémů. 1. Traceability - Sledovatelnost Při manipulaci s produkty ve velkém představují vratné obaly klíčový prostředek pro sledování postupu výrobku celým výrobním procesem od subdodavatelů přes finálního výrobce až po maloobchod. Propojením informací o vstupních surovinách, komponentech, dílech a přepravních obalech vzniká základ pro zajištění sledovatelnosti. Bez sledování pohybu a umístění přepravních obalů se surovinami, díly či komponenty v rámci celého dodavatelského řetězce je ohrožena schopnost zajistit zpětnou dohledatelnost. To může v případě problémů ve výrobě vést k nákladnému hromadnému stahování celých šarží namísto cíleného stažení pouze konkrétních výrobků. Povede to také k nesplnění požadavků národních či mezinárodních oborových směrnic, což může v krajním případě vést až k zákazu prodeje na některých trzích. Stejně důležité je také sledování vazby mezi výrobkem a obalem pro případ, že dojde k problému na výrobní lince. To platí zejména pro zpracování čerstvých potravin nebo léků či chemikálií. Pokud je nutné zastavit výrobní linku z důvodu rizika kontaminace dávky, pak možnost identifikace problémového přepravního obalu pomůže najít jeho majitele a umožní naúčtovat mu vzniklé náklady. 2. Monitorování životního cyklu Monitorování procesů a celého životního cyklu je důležité zvláště při zpracování nebezpečných produktů či potravin. Identifikace, sledování pohybu a umístění sudů, tlakových lahví, boxů či jiných obalů pomáhá při dodržování a kontrole čisticích procesů a bezpečnostních zkoušek. Monitorování reálného využití a údržby obalů či kontejnerů po celou dobu životního cyklu vám umožní správně plánovat optimální počet vašich obalů a jejich obnovu. 3. Nadměrný sklad Pokud nemáte přehled o tom, kde se vaše obaly nacházejí nebo kdy vám budou vráceny vašimi dodavateli či zákazníky, musíte pro zajištění připravenosti provozu na maximální kapacitu výroby pořídit další obaly navíc. Ale bez správné evidence majetku se zásoby obalů budou i nadále zmenšovat a vy budete muset pořídit další. Když společnosti zavedou sledování pohybu a umístění vratných obalů a materiálů, často zjistí, že 30 % jejich obalů se vůbec nepoužívá a tudíž jsou nadbytečné. Prodejem těchto přebytečných prostředků lze ušetřit náklady nebo je lze využít k obnovení stávajícího inventáře. Dalším vícenákladem mohou být procesy čištění či tlakové zkoušky. Jelikož tyto procesy jsou prováděny pravidelně a po určité době vyprší jejich platnost, hrozí firmám při provádění těchto procesů pro nadměrné množství obalů značné plýtvání finančními prostředky neboť vynakládají prostředky na čištění či tlakové zkoušky u obalů, které nebudou vůbec použity. 4. Produktivita Sledování obalů je také důležité pro udržování produktivity, protože špatný přehled o dostupných obalech ovlivňuje plánování a přípravu dodávek. Při hledání kontejnerů či přepravních klecí, které byly nesprávně uskladněny či nebyly vráceny od jiných zúčastněných stran, hrozí časové ztráty. V takové situaci je pak ještě obtížnější reagovat na urgentní objednávky a může se také podstatně prodloužit doba přípravy mezi jednotlivými výrobními cykly. 5. Spory se zákazníky či dodavateli Při neustálém pohybu obalů v dodavatelském řetězci výroby je důležité mít přesný přehled o tom, kdo co vlastní. Bez dobrého systému sledování majetku může snadno dojít k jeho ztrátě, aniž by bylo možné určit, kdo je za tuto ztrátu a související narušení výrobních procesů odpovědný. Sledování pohybu a umístění jednotlivých obalů nikoli jen salda obalů vede k větší transparentnosti komunikace a také to zkracuje účetní cyklus mezi zúčastněnými stranami. Celý proces je pak rychlejší a plynulejší z hlediska provozního managementu - což je důležitý faktor při zkrácení doby zpracování faktur a zavádění úspor.

4 otázky, které se týkají finančních ztrát kvůli vratným obalům K dispozici je několik řešení, která zajišťují sledování pohybu a umístění vratných obalů a mohou vám pomoci vyhnout se výše uvedeným problémům. Výběr správného systému či technologií, které budou nejvhodnější pro vaši organizaci, bude záviset na vašich stávajících procesech. Čtyři hlavní otázky, které je třeba si zodpovědět před implementací systému sledování obalů: 1. Kolik peněz každý rok ztrácíte kvůli obalům? 2. Kolik obalů vlastníte a jaké množství je nadbytečné vzhledem k požadavkům? 3. Je vaším primárním cílem vylepšit sledovatelnost nebo chcete také dosáhnout úspor? 4. Umožňují vaše výrobní procesy využití automatizovaných systémů identifikace (např. RFID, ImageID)? V závislosti na procesech, typu výrobku a výrobním prostředí (např. nízké teploty, zpracování čerstvých potravin atd.), mohou být vhodným řešením technologie RFID, ImageID nebo systémy založené na čárových kódech. Specialista na dodavatelské řetězce se zkušenostmi v oblasti správy vratných obalů vám poradí, který systém sledování obalů je pro vaše podmínky nejvhodnější a pomůže vám snížit náklady. § Foto popis| O autorovi| Milan Ludvik, ZETES Solutions CZ

Slánské listy V ANTOŠOVĚ KRČMĚ BUDOU VAŘIT MISTŘI GASTRONOMIE 3.9.2015

Slánské listy str. 3 Aktuality Libor Pošta Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Antošovu krčmu ve Slaném, v krásném Modletickém domě, od července letošního roku provozuje jedna z předních osobností české gastronomie, pan Martin Bušek, známý i z televizních pořadů, jako je Prima vařečka nebo Večeře s Naďou Konvalinkovou. Koncem srpna jsem se s ním bavil nejen o tom, jakým stylem chce nadále provozovat jednu z nejatraktivnějších restaurací ve Slaném. * Dne 16. července tohoto roku jste se stal provozovatelem Antošovy krčmy ve Slaném. Co bylo pro Vás hlavním motivem, že jste dospěl k rozhodnutí vzít na svá bedra provoz této pěkné, stylové restaurace? Asi hlavním aspektem byly krásné prostory této budovy. Tato restaurace si opravdu zaslouží velkou péči a hlavně kvalitní služby. Na druhou stranu se mi také zalíbilo samotné město Slaný. * Bylo to čistě Vaše rozhodnutí nebo Vás do určité míry ovlivnily i jiné pohledy, jiných lidí? Velmi mě ovlivnila má manželka, které se zde moc líbí. * Návštěvníci Antošovy krčmy si nyní mohou objednávat jídla ze zcela nového jídelního lístku. Změnili jste jen nabídku jídel nebo i styl jejich přípravy? Jak se to vezme, prvotní verzi jídelního lístku jsem dělal velmi narychlo, a tak jsem vsadil na jistotu. Vše se seběhlo velmi rychle. K definitivnímu rozhodnutí převzít ve Slaném Antošovu krčmu jsem dospěl jen dva dny před tím, než jsem ji začal 16. července provozovat. * Do jídelníčku postupně zařazujete další nové a tak trochu neznámé speciality. Připravujete je čistě podle vlastních receptur nebo se inspirujete třeba některými národními kuchyněmi? Popravdě řečeno se zde teprve rozkoukávám, chtěl bych se hlavně zaměřit na českou kuchyni. Na

druhou stranu těch nápadů je tolik, že se naši hosté a potažmo strávníci mají opravdu na co těšit. A já se na to těším také. Ale nejdříve chci dát do pořádku kuchyni, abychom se mohli věnovat i té nejnáročnější gastronomii. * Jaké nové speciality by určitě neměly zůstat bez povšimnutí návštěvníků Antošovy krčmy? Jsme Češi, a tak věřím, že našim hostům neunikne nic, co bude připraveno z masa. Mohl bych doporučit třeba uzená kolena, která si necháváme udit vyloženě na zakázku, jen pro nás. Kvalitního dodavatele uzených kolen jsem hledal skoro půl roku. Vyzkoušel jsem jich několik, ale vždy mi něco chybělo, ať to byla chuť, dodržení kalibru, či pravidelnost uzení. V dnešní době totiž není problém, aby Vám někdo vyudil velké množství kolen, které ale pak musíte mrazit, protože další uzení bude třeba až za měsíc. Což je pro mě problém, protože já preferuji čerstvé potraviny. Náš dodavatel proto udí 2x týdně. Každý dobrý řezník vám rovnou řekne i to, že čím déle udíte, tím více vás to stojí. A pokud spolupracujete s takovým dobrým a poctivým řezníkem, máte skvělý základ pro kvalitní, špičklovou gastronomii. A my jsme takového řezníka, myslím, našli. * Co když zákazník bude chtít připravit něco extra? Tak to bude pro mě výzva, kterou rád přijmu. V Rusku, kde jsem v tomto směru načerpal velké zkušenosti, se mi kolikrát stalo to, že si mě zákazník zavolal a chtěl připravit něco extra speciálního. A dal mi jen malé vodítko, či malou nápovědu. Takže když se bude toto odehrávat i v naší restauraci, budu jen rád. Náš zákazník, náš pán... * Sám jste již poznamenal, že k přípravě kvalitních a chutných jídel potřebujete také kvalitní suroviny, což u masa platí dvojnásob. Odkud pocházejí, čili z čeho vaříte? Vaříme jen z kvalitního masa, které pochází od českých, většinou malých chovatelů. A když zmíním třeba kuřecí maso, tak neberu žádné z Polska a ani z Brazílie, protože kuřecí maso odtud pocházející je dost nasolené, aby mělo delší trvanlivost, či je do něj uměle vstřikovaná voda. Když už sáhnu po jiném mase než českém, tak si nechám dovézt maso ze severní nebo Jižní Ameriky, které je výborné na steaky. * Vedle Antošovy krčmy provozujete v Praze další špičkové restaurace. Kuchyně v těchto restauracích vedete ve stejném či podobném stylu, nebo každá vyžaduje zcela jiný přístup? Každá vyžaduje trošku jiný přístup a každá měla svůj vývoj. V Praze provozuji také Italskou restauraci a většinu surovin si jezdím vybírat přímo do Itálie. Když jsem pak v Čechách vyzkoušel hranaté špagety „chitarra‘‘, nejdříve jsem se setkal s ohlasem: ,,To přece nejsou špagety!“ Dnes jsou moje špagety „carbonara“ považovány za nejlepší v Praze. * Co přesně vyžaduje ta v Antošově krčmě? Vyžaduje to, co všechny ostatní restaurace – aby host odcházel nadšen ne jen spokojen! Proto mým mottem je „nadšený zákazník“. A to bych chtěl vštípit i ostatnímu personálu, ale je to běh na delší trať. Proto prosím naše zákazníky o shovívavost… Výsledek se dostaví, ale chce to čas. * Protože jste v Česku předním představitelem tzv. Food Stylingu, dokážete připravit na pohled naprosto dokonalé jídlo. Dokáží to i Vaši kuchaři, když zrovna nejste ve Slaném? Navázal bych na předešlou odpověď: každý zákazník vyžaduje něco jiného a my to teprve musíme zjistit a kuchaře na to „nastavit“. Až se nám to podaří, budeme mít vyhráno, protože poté se k nám hosté budou rádi vracet. * Pro širokou veřejnost, a zcela jistě nejen slánskou, vymýšlíte či připravujete různé gurmánské akce. Na jakou nejbližší se můžeme těšit a na co bude zaměřena? Akcí mi prolétá hlavou hodně, zrovna teď budeme zkoušet americkou kuchyni. V každém případě bych chtěl do Slaného časem přivézt i kuchařské celebrity. Jejich jména ještě nechci zveřejňovat, ale bude se jednat o absolutní špičku české gastronomie. Stačí, když si lidé zjistí, kteří kuchaři mi chodí

do poroty mé vlastní kuchařské soutěže, která nemá v Čechách obdoby... Takže naši návštěvníci budou moci ochutnat pokrmy od kuchařů, kteří vaří takovým osobnostem, jako jsou například Bruce Willis, Jaromír Jágr, Alexandr Ovečkin, či královna Alžběta a další. * Kuchyni postupně měníte k obrazu svému, hodláte více či méně zasáhnout i do jiných provozních záležitostí, včetně stylu obsluhy hostů nebo podoby, interiéru Antošovy krčmy? Co se týče kuchyně, tak jsme teprve na začátku a u obsluhy nás to teprve čeká. Co se týče interiéru, tak ten bych chtěl trochu více zútulnit a hlavně bych se chtěl věnovat i našim nejmenším. Určité plány již mám, ale zatím je nechci prozrazovat. * V Modletickém domě se také vaří skvělá piva, takže se nabízí sladit nebo propojit chutě těchto piv s chutěmi připravovaných jídel a specialit. Snažíte se o to? Určitě bychom chtěli této výhody využít. Já osobně nejsem pivař, ale co jsem slyšel od přátel, tak je zde pivo opravdu výborné, za to děkuji našim sládkům. Především panu Mášovi. * Jaké pivo Vám nejlépe „pasuje“ k většině připravovaných a nabízených jídel? Asi tmavší pivo, protože na vaření se hodí pivo s obsahem karamelu. * Ne každý host holduje pivnímu moku, takže předpokládám, že dokážete nabídnout i kvalitní vína... Dokončení na straně 4 Dokončení ze strany 3 Víno, to je moje parketa. Máme zde vína o pana Michlovského, žádné z našich vín se nedá koupit v supermarketech. Velkou předností je, že Michlovský má celou svoji kolekci velmi povedenou, takže zde nenarazíte na žádný slabý článek. Výběr jakéhokoliv vína bude tudíž správnou volbou! Třeba Pálava je jedinečná, není tak sladká jako Pálavy z jiných zdrojů. To se musí prostě vyzkoušet. * Protože se dokážete zdatně pohybovat v prostředí gurmánského byznysu, tak není určitě velkým překvapením, že jste také kapitánem kuchařského týmu, ve kterém „koučujete“ nejen kuchařská, ale i cukrářská esa. Z toho logicky vyplývá, že hosté Antošovy krčmy můžete poctít i nějakými cukrářskými výrobky, a možná, že i skvělou zmrzlinou... Samozřejmě. Když už jste zmínil cukráře, tak řeknu jen pár jmen: L. Skála – naše cukrářská jednička, či moje dobrá kamarádka Pavlína Berzsiová, víceprezidentka AKC. Co se týče zmrzlin, tak zrovna degustuji angreštovou, mátovou či citrónovou s tymiánem. * Prostory Antošovy krčmy jsou poměrně rozsáhlé a hosté se mohou pohodlně usadit nejen v samotné řekněme centrální krčmě, ale i v pěkných, útulných saloncích, a tak se nabízí je nabídnout k pořádání nejrůznějších akcí... To je velká přednost tohoto provozu. Je prostorný a spolu se zkušeným provozovatelem se dají připravit akce na nejvyšší úrovni. Mým velkým přáním je zde dělat například privátní večeře. Takže třeba když manžel pozve manželku k výročí svatby, tak my připravíme prvotřídní večeři při svíčkách v sklepních prostorách, kde bude jen jeden obsluhující a tento pár. Já sám osobně připravím dohodnuté menu, kterým může být třeba prvotřídní steak nebo například čerstvý humr. Prostě takové kouzlo romantiky, na které naši hosté nezapomenou celý život. Není nic krásnějšího, než třeba na takovéto večeři najednou vyndat krabičku se snubním prstýnkem... * Pěkné posezení je i na venkovní zahrádce, před Modletickým domem. Do kdy bude otevřena, pokud to počasí dovolí? Zahrádka je otevřena do začátku října. A když jste ji zmínil, prozradím, že naši zákazníci se mohou těšit na novou zahrádku již příští sezónu. V projektu myslíme na všechny sorty zákazníků a tomu také přizpůsobíme koncept této restaurace. Děkuji za rozhovor. Foto popis| Interiér jednoho ze salonků Antošovy krčmy.

Foto autor| FOTO LADISLAV ADÁMEK Foto popis| Pohled do centrální krčmy. Foto autor| FOTO LADISLAV ADÁMEK Foto popis| Hosté se v Antošově krčmě mohou pohodlně usadit také v letní zahrádce s krásným výhledem. Foto autor| FOTO LADISLAV ADÁMEK Foto popis| David Máša, sládek Pivovaru Antoš, je zárukou lahodného pěnivého moku, podávaného v Antošově krčmě. Foto autor| FOTO LIBOR POŠTA

Slovácký deník V. I. P. návštěvníkům šampionátu v Hradišti prý hrozila salmonela 4.9.2015

Slovácký deník str. 3 Slovácko ADÉLA BURÁŇOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Kontrola odhalila, že slané pečivo z listového těsta dodávali v krabicích od kuřecích řízků Uherské Hradiště – Patřili mezi nejvzácnější hosty fotbalového šampionátu. Mělo se jim dostávat té nejluxusnější péče. Apřesto právě jim hrozily zdravotní komplikace. Vše zavčasu naštěstí odhalili pracovníci krajské hygienické stanice ve Zlíně. Řeč je o návštěvnících V. I. P. zóny červnového Mistrovství Evropy ve fotbale juniorů do 21 let, které se mimo jiné konalo také v Uherském Hradišti. Kontrola ze strany hygieniků 18. června ve V. I. P. sektoru stadionu Miroslava Valenty v Uherském Hradišti odhalila, že těmto hostům byly dovezeny zákusky v krabicích, které pocházely od syrového masa. Vzácným návštěvníkům turnaje tak údajně hrozily zdravotní problémy. „Při kontrole bylo zjištěno, že slané pečivo z listového těsta (trubičky plněné krémemz nivy a másla) bylo přepravováno do V. I. P. zóny ve dvou kartonových bílých krabicích s etiketou: Kuřecí prsní řízek bez kůže a kostí, čerstvý, chlazený, vakuově baleno. Jednalo se tedy o použitý obal od kuřecího syrového masa. Další část trubiček byla uložena ve dvou již použitých, značně znečištěných hnědých kartonových krabicích vyložených alobalem a papírem. Celkové množství trubiček bylo zhruba 400 kusů. Trubičky byly určeny pro vybrané návštěvníky utkání v kopané ve sky boxech,“ popisuje nález hygieniků jejich aktuálně vydaná zpráva, kterou má Slovácký deník k dispozici. Stejnýmateriálpaknaznačuje,co návštěvníkům hrozilo. Ono to vzniklo nejspíš jako nouzový stav „Vzhledem k tomu, že původně bylo ve výše uvedených kartonových krabicích uloženo syrové kuřecí maso, hrozilo bezprostřední riziko kontaminace trubiček jako potravin, které se již před konzumací nebudou dále tepelně upravovat, protože v syrovém drůbežím mase se mohou vyskytovat patogenní bakterie jako např. Salmonella ssp. nebo Campylobacter jejuni,“ vysvětluje úřední zpráva. Detailněji vše pro Slovácký deník objasnil Miroslav Jaroš z krajské hygienické stanice. „S tímto jsme se už dlouho nikde nesetkali. Ono to vzniklo nejspíš jako nouzový stav, kdy v restauraci neměli v hodné obaly, tak někoho napadlo dát ty trubičky do krabice od kuřecího masa. To je však závažný problém, protože v kuřecím mase může být salmonela či jiné spouštěče závažných infekčních onemocnění. Po takové konzumaci potravin mohou přijít komplikace většinou zažívacího traktu jako průjmy a zvýšené teploty,“ vysvětlil Miroslav Jaroš. Dodavatel závadných potravin poté dle sdělení hygieny přistoupil dobrovolně k likvidaci trubiček. Nicméně ani tak neunikl pokutě, která se dle informací Slováckého deníku pohybovala do 10 tisíc korun. Dovoz pokrmů do V. I. P. zóny stadionu zajišťoval provozovatel Restaurace Sport Centrum Morava v Uherském Hradišti. Celkem bylo dle údajů hygieny při každém zápase vydáno 200 porcí pokrmů denně. Záležitost s trubičkami byl jediný zjištěný problém. „Zákusky jsme sice dali do těch krabic, ale byli jsme následně upozorněni, ať je touto formou nedistribuujeme, proto jsme raději rovnou ty

trubičky zlikvidovali,“ vyjádřil se stručně ke kontrole provozovatel zařízení Jiří Vyoral. FAČR o této záležitosti nic neví. Nikdo si nestěžoval O zmíněné kontrole hygieniků nic netuší zástupci Fotbalové asociace České republiky, která stála za organizací šampionátu. „O této záležitosti nic nevíme. Během šampionátu si nám nikdo ohledně cateringu a jeho kvality na nic nestěžoval, a to ani týmy, UEFA či organizační výbor. Vše bylo na velmi dobré úrovni. Také kontrola zázemí na stadionu ze strany hygieniků, která se uskutečnila před prvním zápasem, byla bez závad. Z tohoto důvodu k tomu nemáme dalších komentářů,“ vyjádřil se za FAČR Martin Gregor. Fotbalový šampionát do 21 let se v Hradišti uskutečnil od 17. do 24. června 2015. Region| Střední Morava

Technik FAG Arcanol FOOD2 splňuje přísné požadavky potravinářského průmyslu 8.9.2015

Technik str. 14 Ložiska

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nový mazací tuk pro valivá ložiska: s certifikací halal a košer a registrací dle NSF H1 Společnost Schaeffler nyní nabízí mazivo FAG Arcanol FOOD2 s certifikací halal a košer, které je určeno pro potravinářský průmysl. Tento mazací tuk pro valivá ložiska je registrován u americké Národní hygienické nadace NSF (National Sanitation Foundation) v kategorii H1, a navíc vykazuje podstatně lepší výkonnostní charakteristiky než předchozí verze. Nižší tření, zlepšená tekutost při nízkých teplotách a vyšší míra ochrany proti opotřebení umožňují rozšířit oblast nasazení maziva a snížit spotřebu energie i materiálu. Mezi typické oblasti použití maziva FAG Arcanol FOOD2 patří například plnicí zařízení, uzavírací stroje, stroje na zpracování masa a ryb, mrazicí zařízení a mnoho dalších aplikací v oblasti výroby nápojů a v potravinářském průmyslu. S certifikací halal a košer i s registrací dle NSF H1 Pravidla zacházení s potravinami uplatňovaná židovským a muslimským obyvatelstvem se vztahují nejen na samotné potraviny a nápoje, ale i na stroje a prostředí během jejich produkce. Certifikace mazacího tuku FAG Arcanol FOOD2 potvrzuje splnění přísných požadavků dle standardů halal a košer. Společnost Schaeffler tak rozšiřuje nabídku pro své zákazníky z oblasti potravinářského průmyslu o produkty, které odpovídají příslušným náboženským požadavkům. Dalším požadavkem pro použití v potravinářství je registrace maziv u americké organizace NSF. Všechny tuky a oleje, které by mohly náhodně přijít do styku s potravinami, podléhají registraci v kategorii NSF H1. Nové mazivo splňuje i tento požadavek. V budoucnu se bude tuk FAG Arcanol FOOD2 ve společnosti Schaeffler používat jako standardní mazivo pro konstrukční řady korozivzdorných radiálních kuličkových ložisek a upínacích ložisek, která se ve zvýšené míře využívají v potravinářském průmyslu. FAG Arcanol FOOD2 – vláčnější, robustnější a s nižším třením Maziva musejí bezvadně fungovat i za nízkých teplot, které jsou často nezbytně nutné především v potravinářském průmyslu. Nový tuk FAG Arcanol FOOD2 zůstává tekutý i v chladném prostředí a je určen pro použití až do teploty -30 °C. Další velkou výhodou je nižší tření, které zlepšuje chování valivých ložisek při rozběhu a snižuje spotřebu energie. V rámci tzv. FE8 testu – zkoušce ochrany před opotřebením dle DIN 51819 – dosáhla kuželíková ložiska i kuličková ložiska s kosoúhlým stykem namazaná tukem FAG Arcanol FOOD2 výrazně nižší hodnoty než s předchozí verzí maziva. V kuželíkových ložiscích a v kuličkových ložiscích s kosoúhlým stykem dochází k extrémnímu namáhání maziva, výsledek FE8 testu proto znamená podstatně nižší opotřebení i pro všechny ostatní konstrukční řady. Nový tuk FAG Arcanol FOOD2 nejen že splňuje přísné normy a náboženské požadavky v oblasti potravinářství, ale odolává i vysokým zatížením a nepříznivým okolním

podmínkám. Společnost Schaeffler také nabízí řadu dalších maziv, která byla navržena a odzkoušena speciálně pro ložiskovou techniku. Mazací tuky pro valivá ložiska Arcanol vykazují ve všech oblastech lepší vlastnosti než běžné tuky a jsou v závislosti na příslušném provedení vhodné například pro použití při velmi vysokých teplotách, vysokém zatížení nebo extrémních rychlostech. Foto popis| Certifikát potvrzuje splnění přísných předpisů halal. Foto popis| Na produkci potravin se vztahují přísné předpisy. Mimo jiné musí proběhnout registrace u americké organizace NSF v kategorii H1. Foto popis| Společnost Schaeffler rozšiřuje svou nabídku maziv pro valivá ložiska o mazací tuk FAG Arcanol FOOD2, který byl certifikován dle pravidel halal a košer a také registrován v kategorii NSF H1. O autorovi| http://WWW.SCHAEFFLER.CZ

Tina Dieta pro zdravé srdce 2.9.2015

Tina str. 14 Zdravý život

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Infarkt někdy přichází zcela nečekaně, nepodceňujte příznaky, jako jsou únava či nespavost Nová britská studie potvrdila, že pestrá vyvážená strava snižuje až o třetinu riziko infarktu a mrtvice Do studie se zapojilo celkem 162 zdravých Britů ve věku 40–70 let, kteří se 12 týdnů stravovali dle doporučení odborníků. Do jídelníčku zařadili alespoň jednou týdně tučné ryby a zvýšili konzumaci ovoce a zeleniny. Obiloviny z bílé mouky nahradili celozrnnými variantami a mléčné výrobky a maso s vysokým podílem tuku výrobky s nízkým obsahem tuku. Celkově také omezili příjem přidaného cukru a soli (dorty a cukroví vyměnili za ovoce a ořechy). Na vaření používali olej s vysokým obsahem mononenasycených mastných kyselin a do jídelníčku zařadili margarín s nižším obsahem nasycených mastných kyselin a bez transmastných kyselin (jejichž konzumace zvyšuje množství špatného LDL cholesterolu). Nižší váha i krevní tlak A výsledek? Po dvanácti týdnech došlo k průměrnému snížení hmotnosti o 1,3 kg, ke zmenšení obvodu pasu a zlepšení hodnot krevního tlaku. Z hlediska příjmu rizikových potravin jsou na tom Češi přitom podobně jako Britové. „Zdraví muži a ženy ve věku od 40 let, kteří přizpůsobí své každodenní stravovací návyky současným anglickým výživovým doporučením, mohou snížit riziko srdečních onemocnění až o třetinu,“ komentuje studii doc. Ing. Jiří Brát, CSc., odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju. Pozor na škodlivé tuky Srdeční onemocnění jsou často spojována s nadměrnou konzumací tuků. Přiměřené množství dobrých tuků však tělo potřebuje. Vedle sacharidů a bílkovin tvoří základní zdroj energie. Měli bychom si ale ohlídat příjem nasycených mastných kyselin, které jsou obsažené hlavně v živočišných tucích. Zvyšují totiž hladinu cholesterolu. Ještě víc ji zvyšují transmastné kyseliny. Ty najdete např. v trvanlivém pečivu, levných cukrovinkách či náhražkách čokolády. Do jídelníčku naopak častěji zařaďte mořské ryby, řepkový, lněný nebo olivový olej, různé druhy ořechů a semínek. Dodává energii Jste zvyklí celý den něco uzobávat? Dejte si na stůl misku s hroznovým vínem. Díky své sladké chuti uspokojí vaši touhu po různých dobrůtkách. A navíc prospějete svému srdci. Obsažené cukry

dodávají tělu energii, kterou potřebuje také srdeční sval. Hroznové víno by měli denně konzumovat rovněž lidé, kteří se zotavují po infarktu. Zabrání tak rozvoji aterosklerózy. Podporuje práci srdečního svalu Kyselina listová, vláknina a fytochemikálie (vysoce aktivní látky, které chrání tělo před různými onemocněními) – tuto kombinaci vaše srdce jistě ocení. Fenykl také obsahuje významné množství draslíku, který je důležitý pro hospodaření vodou a správnou činnost srdce. Můžete ho nakrájet do polévky, salátu, použít na ochucení dušených pokrmů či osmahnuté zeleniny. Chrání před arytmiemi Mořské ryby v sobě mají vysoký podíl omega-3-mastných kyselin, které jsou nezbytné pro správnou činnost srdce. Chrání cévní stěny před poškozením, snižují množství cholesterolu a krevní tlak, zamezují tvorbě krevních sraženin, brání rozvoji z zánětů a také výrazně omezují z riziko vzniku srdečních arytmií. Mořské ryby se v našem jídelníčku měly v ideálním případě objevit dvakrát za týden. Mimořádně bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou především losos, sleď, makrela nebo tuňák. Odbourává škodlivý cholesterol Cizrna obsahuje vysoce kvalitní litní tuky, které pomáhají při snižování hladiny cholesterolu v krvi (účinná prevence srdečně-cévních chorob). Je rovněž velmi bohatá na vitaminy B a E, vlákninu, bílkoviny, železo, hořčík, mangan a zinek. Cizrnu si můžete nechat i naklíčit – právě v klíčcích se ukrývá největší zásobárna vitaminů, minerálů, enzymů a lehce stravitelných škrobů cukrů. Snižují vysoký krevní tlak a odvodňují Artyčoky jsou nejen lahodnou delikatesou, ale také účinným přírodním lékem, který snižuje vysoký krevní tlak, posiluje srdce, detoxikuje organismus a snižuje hladinu cholesterolu. Díky nízkému obsahu kalorií jsou výbornou dietní potravinou. Mají také odvodňující účinky, regulují chuť k jídlu a obsahují extra vysoké množství vlákniny. Odvádějí nebezpečné těžké kovy V přírodním léčitelství se traduje, že hořkost je dobrá pro srdce. Také odborníci potvrzují, že hořčiny (látky hořké chuti) jsou zdravé pro srdce a cévy. Kromě toho zabraňují nadměrnému ukládání tuku v organismu, a tak předcházejí mnoha závažným zdravotním potížím (kornatění cév, vysoký krevní tlak, infarkt, mrtvice). Čekanka má také schopnost vázat nebezpečné těžké kovy (například rtuť nebo olovo) a zamezit tak jejich ukládání uvnitř organismu. Je však náročnější na skladování. Uchovávat byste ji měli v chladném a temném prostředí, a to co nejkratší dobu. Po pár dnech na světle začínají její listy nepříjemně hořknout. 7 TIPŮ, JAK VYLEPŠIT JÍDELNÍČEK 1. Používejte rostlinné tuky Na studenou kuchyni i přípravu pokrmů používejte kvalitní tuky. Dávejte přednost tukům rostlinného původu (kvalitním rostlinným olejům, například řepkovému, slunečnicovému a olivovému). 2. Tlusté maso odřízněte Omezte spotřebu másla, sádla, tučného masa, tučných mléčných výrobků, uzenin a vnitřností. Jednoduchý způsob, jak snížit množství přijatého tuku v potravě, je oříznout z masa viditelný tuk. 3. Sledujte množství soli Na většině obalů potravin můžete zjistit, kolik obsahují kterých živin, a tedy i soli. Výrobci zpravidla uvádějí množství sodíku. Kolik je to soli zjistíte tak, že údaj o sodíku vynásobíte 2,5× (maximální doporučená dávka pro dospělého je 5 gramů soli na den). 4. Jezte denně 600 g zeleniny Zeleninu a ovoce zařazujte do jídelníčku každý den, nejlépe ke každému jídlu. Denně byste měli sníst aspoň 600 gramů, z toho dvě třetiny zeleniny a třetinu ovoce. 5. Nahraďte pečivo celozrnným Dávejte přednost celozrnným potravinám. Řiďte se informací na obalu o vyšším obsahu vlákniny.

6. Cukr snižte na polovinu Omezte spotřebu cukru. Dezerty si pečte doma a dejte do nich polovinu cukru oproti receptu. 7. Šetřete přírodními sladidly Opatrně i s medem či javorovým sirupem, mají spoustu energie. Tip na knihu Jak pomáhá zásaditá kuchyně Zásaditá strava s vysokým podílem ovoce a zeleniny je výbornou prevencí srdečních nemocí. Rady, jak účinně odkyselit organismus alkalickým vařením, se dočtete v knize Zásaditý doktor z nakladatelství Anag. Foto autor| foto: Fotolia.com (8), shutterstock O autorovi| Připravila: Zdeňka Jeníčková,

tn.cz Evropa neví, co s přebytky mléka! VÝVOJ CEN POTRAVIN 7.9.2015

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Evropa řeší, co s přebytky mléka a znovu uvažuje o dotacích. 13,5 miliardy korun navíc by kvůli klesajícím cenám mléka mohli dostat evropští zemědělci, kteří se zabývají výrobou mléka. Zákazníci v celé Evropě, včetně těch českých, sice vítají, že ceny mléka i výrobků z něj v poslední době výrazně klesají. Mnoha jeho producentům ale hrozí krach. A tak teď v Bruselu jednají evropští ministři zemědělství. Na jednání je i český ministr Marian Jurečka. Zda výrobci mléka pomoc dostanou, ale zatím není jasné. Výkupní cena mléka klesla oproti loňsku o více než 25% a to se projevilo i na cenách pro zákazníky. Zlevnění se odráží i na ceně mléčných výrobků. Například u měkkého tvarohu cena v porovnání s loňskem také výrazně klesla. Podívejte se, jak se změnily ceny vybraných potravin za poslední rok v přiložené tabulce: Ne každý z toho má ale radost. Farmáři hlásí ztráty. Nelíbí se jim nízké výkupní ceny mléka. Podle agrární komory přišli zemědělci od začátku roku až o 4 miliardy korun. Na vině je prý ruské embargo na dovoz potravin z EU a zrušení unijních mléčných kvót. "Mlékárna i když prodá přebytky do státních a veřejných skladů nedostane takovou cenu, aby mohla zemědělcům zaplatit tu férovou cenu my považujeme za zemědělci aby se ceny za intervenční nákupy zvýšil," říká předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. POZOR! Ceny léků se změní! Zjistěte si, kolik budete doplácet Zemědělci kritizují i obchodníky. Ti se ale brání. "Zahraniční obchodní řetězce dováží výrobky ze svých zemí, což sráží cenu našich produktů," říká prezident Agrární komory Miroslav Toman. "Zveme zpracovatele i zemědělce k otevřenému stolu k diskuzi nad výkupní cenou mléka. Nicméně těžko budeme vysvětlovat zákazníkům, že nakupujeme drahé české mléko a ne levnější z dovozu," oponuje prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Jestli projednávané zvýšení dotací 13,5 miliardy korun pomůže, ale není jisté. "Záleží, jestli to bude plošně, to by bylo málo. Čekáme, jaké bude to rozdělení, čekáme, jestli to něco řeší, nebo to bude jen kosmetická úprava," říká ministr zemědělství Marian Jurečka. NEPŘEHLÉDNĚTE: Jaké jídlo škodí vašim mazlíčkům? Tady jsou 3 jedy

Tohle nejezte! 6 potravin, které způsobují rakovinu Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jun2015/1760157.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/evropa-nevi-c...-mleka-prehled-vyvoje-cen-potravin.html

tnbiz.cz V Česku přibývá biofarem, ceny jsou ale šílené. Kupujete bio věci? 5.9.2015 tnbiz.cz str. 0 mom/Michal Čoudek TN.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Česká republika zažívá obrovský boom biofarem. Podle ministerstva zemědělství je u nás už přes čtyři tisíce ekofarem. Farmáři při pěstování nepoužívají žádné chemické přípravky a umělá krmiva. Na trhu už můžete narazit nejen na bio maso, ale také bio melouny nebo bio sýry. Dopřát si steak z bio krávy nebo bio brambory se evidentně nosí. V Česku raketově stoupá počet biofarem, kde se pěstuje bez chemie. "V letošním roce ten nárůst výrobců biopotravin je opravdu enormní. Vychází to, že týdně vzniká zhruba jedna výrobna biopotravin," říká mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Biofarma nepoužívá chemické vstupy do zemědělství, chemické postřiky či umělá hnojiva. Zvířata chová v podmínkách přibližných jejich přirozenému prostředí. Nakupujete biopotraviny? Ano 9} 10 hlasů Ne 82} 95 hlasů Občas 9} 11 hlasů Hlasovalo 116 lidí "Lidi mají pocit, že bez té chemie to neroste. My dokážeme na Vysočině vypěstovat klidně i bio meloun. Produkujeme několik desítek od česneku, přes brambory, pohanku až po ty melouny nebo dokonce rajčata. Máme tu prasata, krávy, koně," říká majitel biofarmy Sasov Josef Sklenář. Nový hit internetu: Výborný cheesecake jen ze tří přísad! Cena bio potravin je vyšší než u těch běžných. Například bio vejce pořídíte v průměru za 8 korun oproti klecovým, která vyjdou na 2 koruny. Například chlazené bio kuře pořídíte za 200 korun za kilogram.

mom/Michal Čoudek TN.cz

URL| http://tn.nova.cz/ext/v-cesku-pribyva-...-jsou-ale-silene-kupujete-bio-veci.html

topvip.cz David Frej: Napsal jsem srozumitelně něco, co u nás dosud nevyšlo 5.9.2015

topvip.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Navigation MUDr. David Frej napsal podle mého názoru jednu z nejlepších knih o zdraví v naší zemi. Odkrývá velmi podceňovaný problém – výskyt chronického zánětu v našem těle, který se navenek projevu jako srdeční nemoci, alergie, deprese, úzkosti nebo i obezita. I obezita jako taková je v podstatě znakem přítomnosti chronického zánětu v organismu. Jeho nová kniha Zánět – skrytý zabiják, je možná tak úderná svým názvem, protože je nesmírně silná svým obsahem. A je zcela logická. I kdybyste jakkoliv chtěli s autorem nesouhlasit, tak budete silně pochybovat, protože jednotlivé drobnosti i vážné problémy, které mají souvislost s jakýmkoliv zánětem v těle, máte s velkou pravděpodobností vyzkoušené na svém těle. A vždy se tam odehrává přesně to, co autor popisuje. Kniha je výtečným průvodcem ve chvíli, kdy se chcete přirozenou cestou a navždy zbavit chronických zdravotních problémů. Začnu tedy právě tou obezitou. Tam jsou ty vychytralé tukové buňky, které se ukrývají v břišním tuku, které asi nejvíce produkují zánětlivé toxiny do našeho těla? Je tento tuk na břiše tvořen nějak speciálně? Potřebujeme k tomu stres, jistý druh stravy. Dočetla jsem se o tom, že existuje tzv. »cukrové břicho«, které se vypoukne každému, kdo silný stres zajídá sladkým. Jakoby se každé tukové buňky ukládaly v jistých partiích nějak úmyslně. Je to tak? Já jsem se ještě na medicíně učil, že tuková hmota je neaktivní mrtvá tkáň, bez jakýchkoliv účinků. Dnes víme, že zásobní tuk zejména na břiše vylučuje zánětlivé látky, které zvyšují riziko mnoha nebezpečných nemocí, například cukrovky či infarktu. Tuk se ukládá především po sacharidech, a nejen bílém, ale zejména ovocném cukru, považovaném za zdravý. Omezení sacharidů je dosti důležité, stejně tak vyloučení nezdravých tuků v margarínech a levných olejích i konzumace velkého množství bílkovin zejména živočišných. Vaše kniha je jako švédský stůl drobných i větších tipů pro odstranění chronického zánětu z těla, ze kterého si můžeme vybrat přesně to, co nám nejvíce vyhovuje, co nás nejméně omezuje v naší lenosti, a nakonec i baví. Přesto se zeptám, určitě jsou nějaké potraviny, které vyloženě škodí snad každému a jednoznačně zánět podporují. Čemu bychom se měli v první linii vyhnout? V podstatě a pro mnoho lidí bohužel tomu, co jedí nejvíce – pečivo, mléčné výrobky, stolní rostlinné oleje, cukry. Obecně platí, že rostlinná strava má převařovat a živočišné potraviny omezit zejména červené maso a mléčné potraviny. Je důležité, a zkušenosti s klienty tomu nasvědčují, že každý může odpozorovat, co mu škodí. Pokud se mi trávení zlepší po vynechání nejznámějších alergenů v potravinách, které uvádím ve své knize Zánět-skrytý zabiják, tak bych měl této změně věnovat pozornost. Ozdravný program v knize umožní i bez krevních testů vyzkoušet, k jakému zlepšení může dojít vyloučením nevhodných potravin a změnou režimu včetně protistresových technik, kvalitního spánku atd. . To potvrzuji, tenhle test v knize opravdu funguje. Zaujala mne také vaše část věnovaná typickým antizánětlivým lékům (paracetamol, nesteroidní antirevmatika, aspirin…). Že mají výrazné škodlivé účinky je jasné, ale přesto, pokud se jim tedy už nevyhneme, lze nějakým způsobem co nejvíce eliminovat jejich škodlivé účinky třeba dočasnou úpravou stravy nebo nějakým přírodním potravinovým doplňkem?

Do jisté míry ano, pokud upravíme životosprávu tak, abychom v těle zánět nepodporovali. Tyto léky navíc z dlouhodobého hlediska zánět neřeší, jen potlačují a udržují imunitu trvale stimulovanou. Navíc a to je méně známé, poškozují střevní mikroflóru. Je vhodné proto také podpořit činnost tlustého střeva, regulovat imunitu protizánětlivými potravinami a p bylinami jako kurkuma, Noni, kalmegh, oregáno atd. A co třeba dlouhodobé léky, nejčastěji se setkáváme s užíváním antidepresiv nebo antikoncepce. Oboje více či méně (mám dojem) ovlivňuje náladu, nervový systém, možná i žaludek a metabolismus. Jakékoliv chemické molekuly negativně ovlivňují imunitu, navíc mnohá antidperesiva řeší metabolismus mozku a přitom příčinou depresí jsou záněty a špatná činnost tlustého střeva. Dnes již moderní výzkum ukazující na pravou příčinu nemocí –zánět, střevní mikrofloru, nedostatek některých enzymů staví současnou léčbu v mnoha nemocnicích, ordinacích léky do pozice zastaralé léčby. Málo jsem se ve vaší knize dočetla přímo o migréně, i ona je prý něco jako akutním zánětem v cévách? Či spíše propuknutí chronického zánětu v akutní. Co byste poradil migrenikům jako úlevu od častých záchvatů, v prevenci? Migréna je zánětlivou reakcí mozku n a spouštěče v jídle, ovzduší a toxiny např. ve vodě. Omezením či lépe vyloučením prozánětlivých látek a potravin dosáhnu individuální prací s klientem odeznění migrén během čtyř měsíců, ne vždy, ale velice často. Prvním pravidlem je přestat pokud to jde užívat triptany, léky na migrénu, které vyvolávají migrénu. Jestli jsem správně pochopila vaši knihu, přijde mi, že s modernějším způsobem života, zničeným životním prostředím a méně a méně kvalitní stravou, máme stále větší problémy s přítomností chronického zánětu v těle. Dá se odhadnout, kam až to všechno může zajít? Pokud se nic nezmění, co bude trápit generaci našich dětí a našich vnuků odchovaných třeba na coca cole a fast foodu? Globalizaci a vliv nadnárodních zejména potravinářských společností považují za zlo současného světa. Vždy, když vliv různých fastfoodových společností pronikl do společnosti, která měla tradiční hodnoty, zhoršila u obyvatel zdravotní stav. Existují na to různé studie. Ke změně dojde, ale bohužel v budoucnosti drastičtěji, než kdyby přestali lidé kupovat tyto škodlivé potraviny a nepodléhali reklamě už nyní. Paradoxem je, že když vidím potravinu určenou pro děti, okamžitě si ji spojím s různými škodlivými látkami, která jsou uvnitř, místo aby tomu bylo naopak. Ano, to je smutná pravda. Ale. Naopak, objevuje se mnoho alternativních směrů stravování, raw food, veganství nebo přinejmenším vegetariánství. To už samo o sobě může zdraví velice srovnat a dát do pořádku, co myslíte? Ano, ale zase musím vzít v úvahu individuální odlišnosti každého z nás. Někomu může raw strava udělat dobře, ale jinému může uškodit. Veganství, makrobiotiku, frutariánství a další směry považuji za do jisté míry extrémní, které nemusí každému vyhovovat. Je zbytečné vylučovat maso, pokud mi chutná a vím, jaké maso mám jíst, než nejíst maso a přejídat se sladkostmi, sojou a chlebem. Z vaší knihy si lze celkem snadno udělat velmi přijatelný seznam dobře realizovatelných změn v jídelníčku i životním stylu. Pro mne to třeba je jedna z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší inspirativní kniha, protože je zcela reálná a dobře proveditelná. Máte už nějaké ohlasy podobného typu na tuto publikaci? Ano, protože zdá se, že jsem napsal srozumitelně něco, co tady nevyšlo. Inspirace napsat o zánětech jako hlavní příčině chronických nemocí mě napadla, když jsem zjistil, že mi na vyšetření chodí téměř všichni se zjištěnými záněty. Tak jsem si zaznamenával příběhy pacientů, které pak vyšly v knize. Kniha totiž není jen teoretickým souhrnem informací, ale praktickou příručkou pro ty co chtějí aktivně pracovat na svém zdraví. Často v knize také zmiňujete fakt, že rakovina se ráda usídlí tam, kde je nedoléčený zánět, tedy třeba nejviditelněji jsou to úrazy prsu (následně rakovina po řadě let) apod… Napadá mne, že riziko pak je třeba i zánět mléčných žláz při kojení, údery do prsů, s malými dětmi jich zažijete mnoho… Jak vůbec poznám, že úraz, následek úderu, ať už jakýkoliv, byl dobře doléčen? Modřina zmizí, bolest zmizí, ale zánět vlastně může stále přetrvávat? Je třeba si provádět pečlivě samovyšetření, neignorovat jakékoliv varovné známky nemoci, například únavu, zažívací obtíže, psychické poruchy jako úzkosti, nespavost apod. mnohé příznaky spolu zdánlivě nemusí souviset. Například změny nálad mohou být projevem zánětu ve střevech, migrény se objevují po chronické zácpě apod.

Malé množství červeného vína u jídla – dobrý pomocník v boji s chronickým zánětem v těle. Ale co třeba pivo. Někdo nemá rád víno, co třeba pivo, chmel… případně varianty nealkoholické, bezlepková piva… Dá se, nebo i pivo obsahuje něco, co přítomnost zánětu spíše podporuje? Pivo obsahuje pro zánětlivý lepek, pije se většinou studené a obsah účinných látek je velmi malý. Pokud si dám pivo v létě, kdy se potím, jedu na kole nebo pracuji na zahradě, tak v pořádku. Ve studiích ale vyšlo, že nezdravější je kvalitní červené vín. A já na závěr přidám moudrá slova ze závěru knížky, která zaslouží zapamatování: „Nejúčinnější lék ovšem máme v sobě, a proto se mnozí lidé »zázračně« uzdravili jen tím, že se zbavili škodlivých návyků, změnili denní režim a stravování. A není tajemstvím, že prevence je vždy jednodušší než léčba.“ MUDr. David Frej, je lékař-internista, který studoval přírodní medicínu v nejrůznějších koutech světa a ve svém centru se zabývá komplexní léčbou chronických nemocí, obezitou, zabývá se biorytmy, výživou a detoxikací organismu svých pacientů. Pravidelně přednáší a publikuje články v měsíčníku Regenerace. Foto: Archív MUDr. Davida Freje, http://www.cajovnaumodrekocky.cz

URL| http://www.topvip.cz/knihy/david-frej-...rozumitelne-neco-co-u-nas-dosud-nevyslo

TV Barrandov Na inspekci se seniory 5.9.2015

TV Barrandov str. 12 18:30 Naše zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět René HNILIČKA, moderátor -------------------Nahnilé ovoce, zapáchající maso i nepříjemná obsluha. Tak to často vypadá v obchodech, kam chodíme nakupovat. Petra KVĚTOVÁ PŠENIČNÁ, moderátorka -------------------Společně s vámi se snažíme změnit přístup obchodníků. A proto jsme v rámci rubriky Senior inspektor znovu vyrazili na kontrolu. I tentokrát jsme na pultech objevili zboží, které tam už dávno nemělo co dělat. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------I dnes jsme s našimi seniory inspektory, 92letým Láďou a s jeho o 17 let mladším kamarádem Frantou vyrazili zkontrolovat kvalitu zboží do obchodů. Vybrali jsme si hypermarket Albert na pražském Chodově. Do prodejny uvnitř velkého nákupního centra na Praze 4 vyrazila dvojice seniorů s jasným cílem. Přinést domů levný a zdravý nákup. Ladislav ŽÁK, senior inspektor -------------------Snacha jo, říká: ty táto, ty máš čas, já přijdu dneska až v 8 hodin domů, chtěla bych dělat nějakej salát nebo něco k večeři, kup tam nějakou zeleninu. František SRP, senior inspektor -------------------Zároveň jsme šli společně nakupovat. Ono dvoum chlapům se to lépe zkrátka řádí v tom obchodě. Adam NOVOTNÝ, redaktor

-------------------První zastávka v úseku ovoce a zeleniny. Ale naše inspektory spíše od nákupu odradila. František SRP, senior inspektor -------------------To je jak bačkora, jo, no, to za 69 korun to je trochu, trochu moc. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------A podobně byli pánové zklamaní i z rajských jablíček. František SRP, senior inspektor -------------------Podívej se, představ si to, koukej. Koukám, no. Plíseň na tom je. No jo, no, tak tydlecty jsou taky takový podobný. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------František ani Láďa se ale nehezkou zeleninou nenechali zaskočit a dál pokračovali v nákupu. Ladislav ŽÁK, senior inspektor -------------------Tohle je skoro zkvašený, tohle to když si koupíš jo, tak ten prostředek můžeš vyhodit. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------A protože byla obsluha prodejny na dohled, naši inspektoři ji s nedostatky ihned seznámili. prodavačka -------------------Omlouváme se a děkujeme za upozornění. František SRP, senior inspektor -------------------Já vám něco ještě tady přidám. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------Tady máte taky, ukažte. František SRP, senior inspektor -------------------Do pytlíku takhle a tadyhlecta je takovým, poněkud bačkorovatým. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------Když ale oba senioři dál v kontrole potravin pokračovali, narazili i na řadu kvalitního zboží. František SRP, senior inspektor -------------------Ty nevypadají špatně. To ne. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------A pochvalu si od seniorů vysloužil obchod i za nabídku jablek. Ladislav ŽÁK, senior inspektor -------------------To jsou dobrý jablka.

František SRP, senior inspektor -------------------Vypadají pěkně. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------A jaké hodnocení si od našich inspektorů nakonec Albert hypermarket v nákupním centru na Chodově vysloužil? František SRP, senior inspektor -------------------Mně se to tam jako docela líbilo. Je fakt, že některý ty věci jako stárnou. No měli by to trochu líp přebírat. Ladislav ŽÁK, senior inspektor -------------------Já bych jim dal dvojku. Nejsou nejhorší. Dagmar KRAUSOVÁ, mluvčí obchodního řetězce Albert -------------------Děkujeme za pozitivní hodnocení naší prodejny, kterého si velmi vážíme. Drobné nedostatky, na které jsme byli upozorněni, jsme ihned odstranili. Adam NOVOTNÝ, redaktor -------------------Bez cenzury a hezky po pravdě. Tak pro vás naši senioři inspektoři hodnotí vše, s čím přijdou do styku. Pokud víte o prodejně, kam bychom měli vyrazit na kontrolu, ozvěte se. Pro televizi Barrandov Adam Novotný.

TV Nova Evropa řeší, co s přebytky mléka 7.9.2015

TV Nova str. 1 19:30 Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Reynolds KORANTENG, moderátor -------------------Evropa řeší, co s přebytky mléka a znovu uvažuje o dotacích. Evropští producenti by mohli získat 13,5 miliardy korun navíc. Lucie BORHYOVÁ, moderátorka -------------------Zákazníci v celé Evropě včetně těch českých sice vítají, že ceny mléka i výrobků z něj v poslední době výrazně klesají, mnoha jeho producentům ale hrozí krach. Reynolds KORANTENG, moderátor -------------------A tak teď v Bruselu jednají evropští ministři zemědělství. Na jednání je i český ministr Marian Jurečka. Ale jestli výrobci mléka nakonec pomoc dostanou, zatím není jasné. Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka -------------------Tyhle ceny jsme natočili v několika obchodech v Praze. Výkupní cena mléka klesla oproti loňsku o více než 25 procent a to se projevilo i na cenách pro zákazníky. Zlevnění se odráží i na ceně mléčných výrobků. Podívejte se, například u mléčného tvarohu cena v porovnání s loňskem také

výrazně klesla. Co říkáte na ty ceny mlíka, že šly dolů? osoba -------------------Zaplať pánbůh. osoba -------------------Chci, aby bylo co nejlevnější. osoba -------------------No, to je fajn, to se líbí každýmu. Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka -------------------Omyl, každému ne. Farmáři hlásí ztráty. Nelíbí se jim nízké výkupní ceny mléka. Podle Agrární komory přišli zemědělci od začátku roku až o 4 miliardy korun. Na vině je prý ruské embargo na dovoz potravin z Evropské unie a zrušení unijních mléčných kvót. Jiří KOPÁČEK, předseda, Českomoravský svaz mlékárenský -------------------Mlékárna, i když své přebytky prodá vlastně do skladů, tak nedostane takovou cenu, aby mohla zemědělcům zaplatit tu férovou cenu. Čili my požadujeme společně se zemědělci, aby se ceny za tyto intervenční nákupy zvýšily. Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka -------------------Zemědělci kritizují i obchodníky. Ti se ale brání. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory -------------------Zahraniční obchodní řetězce sem dováží méně kvalitní výrobky. Dováží sem výrobky ze svých mateřských zemí, což sráží cenu českých výrobků. Marta NOVÁKOVÁ, prezidentka Svazu obchodu a cest. ruchu -------------------Vyzýváme jak zemědělce, tak především zpracovatele k otevřené diskusi. Nicméně těžko budeme vysvětlovat našim zákazníkům, že teda nakupujeme drahé české mléko a nenakupujeme levnější třeba z dovozu z Německa. Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka -------------------Ministry zemědělství před dnešním jednáním v Bruselu vítaly velké demonstrace. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Ty protesty byly velice blízko budovy rady. Byly slyšitelné do kanceláří, byly viditelné, protože zemědělci pálili slámu. Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka -------------------Jestli projednávané zvýšení dotací 13,5 miliardy korun pomůže, ale není jisté. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Pokud by ta alokace těch 500 milionů euro měla být použita plošně, tak musím říct, že to bude velice malá finanční náplast pro některé státy, jako je třeba Česká republika, které jsou postiženy hodně.

Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka -------------------A jaká je budoucnost ceny mléka? Michaela ŠOLCOVÁ, ředitelka Ústavu zemědělské ekonomiky a inform. -------------------Z trhu máme již patrné signály, že pokles výkupní ceny mléka přibržďuje. Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka -------------------Jednání stále ještě nejsou u konce. Pokračovat budou příští týden. Tereza Šnoblová, televize Nova. Lucie BORHYOVÁ, moderátorka -------------------A kolegyně Tereza Šnoblová je teď s námi ve studiu. Terezo, dobrý večer. Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka -------------------Krásný večer vám i vám u televizních obrazovek. Reynolds KORANTENG, moderátor -------------------Terezo, mléko tedy zlevňuje, jak jsme slyšeli, ale jak se vyvíjejí ceny u jiných potravin? Tereza ŠNOBLOVÁ, redaktorka -------------------Ano, pojďte se na to podívat společně se mnou. Připravenou máme pro vás grafiku. Já začnu pozitivní zprávou. Začněme tedy tím dobrým. Pojďme se podívat na ta největší zlevnění. Vidíme tady jako první broskve a nektarinky. Ty tedy zlevnily o necelých 30 procent. Vidíme tady krásně vývoj té ceny z roku 2014 na 2015, vidíte, že ten pokles je opravdu znatelný. 64 korun, právě za tolik teď můžete koupit 1 kilogram broskví nebo nektarinek. Pojďme se ale podívat dál. Největší zlevnění se týká také konzumních brambor. I tady je to více než 20 procent. Dále se můžeme podívat také na další mléčný výrobek, jak už jsme tedy slyšeli v předchozí reportáži. To zlevnění se tedy týká samozřejmě i eidamu. Tady vidíme, že 1 kilogram právě eidamské cihly pořídíme za 127 korun a nějaké drobné samozřejmě. Tedy to zlevnění je tady také necelých 20 procent. Pojďme dál. Máme tady také cukr krystalový, to jistě potěšíme hospodyňky, které s ním doma pracují. I tady je ta sleva velká. Vidíme, že je to také téměř vlastně 20 procent, je to tedy více než 18. Pojďme ale se podívat i také na zdražení. Vidíme, že tady máme například hlávkové zelí. Tady ta cena vzrostla o více než 10 procent. Anebo také mrkev, tady se také můžeme podívat na vývoj těch cen. Vidíme tady rok 2014, 2015, dnes tedy kilogram mrkve pořídíme za více než 21 korun. Pokud nepadla právě ta potravina, kterou doma preferujete vy, ze které například vaříte, tak určitě se už teď podívejte na náš web TN.cz. Tam najdete přehled právě toho, které konkrétní potraviny zlevňují nebo naopak zdražují. Ode mě je to pro tuto chvíli vše, přeji vám hezký zbytek večera.

Týden Od teroristů k vegetariánské bibli 7.9.2015 Týden str. 82 Kultura Kateřina Bláhová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Recenze Bestseller Jonathana Safrana Foera Jíst zvířata udělal za oceánem z mnoha čtenářů vegetariány. Může mít kniha autora, který vzbudil senzaci hned svým debutem Naprosto osvětleno, podobný dopad i u nás?

Foerovi se podařilo napsat strhující příběh a zároveň citlivě a s nadhledem přiblížit současnou situaci na trhu s masem. Chvílemi čtenář trne hrůzou, chvílemi se nahlas směje. Holá fakta střídají výpravy do historie a současnosti velkochovů na celém světě. I pohled do zákulisí tvorby zákonů. Mladý americký autor na sebe strhl pozornost už svou prvotinou Naprosto osvětleno, v níž se židovský mladík vydává přes oceán pátrat po osudech svých ukrajinských předků. Román získal řadu cen, v jeho filmové verzi si zahrál Elijah Wood a zásahem do černého byl i další Foerův román Příšerně nahlas a k nevíře blízko o pocitech těch, kteří při teroristických útocích 11. září 2001 ztratili někoho blízkého. Vypravěčem je v něm devítiletý Oskar, jenž má rád fyziku a nesnáší jízdu podzemní dráhou a mrakodrapy… Maso bez obalu Tentokrát se Foer rozhodl pro novinářský průzkum. Po narození dítěte se totiž chtěl odpovědně rozhodnout, čím ho bude krmit. Tři roky cestoval po světě a pronikal do utajovaných postupů nejrůznějších masokombinátů. V knize popisuje, co je na výrobě špatně - a je to úplně všechno: od genetické manipulace se zárodky a cpaní zvířat antibiotiky přes otřesné životní podmínky v přeplněných klecích a ohradách až po konečnou výrobu založenou na vstřikování rozličných ochucovadel a bujonů do masných výrobků. Se zvířaty se podle autora zachází jako s věcmi, které chovatelé vlastně jen udržují při životě. Vše s cílem největší efektivity a nejnižší ceny bez ohledu na utrpení, často zamlčované a přehlížené. Autor zároveň zajímavě popisuje, jak bohatý masný průmysl ovlivnil zákony v USA a jinde na světě. Foer v knize Jíst zvířata rozebírá vlastně základy naší evropsko-americké kultury založené na pravidelných steakových, řízkových a salámových hodech. Proč například nejíme psy, ale prasata ano? Říká se, že pes je nejlepším přítelem člověka a má „pozoruhodnou mentální kapacitu“. Jenže tu mají prasata prý také: milují mazlení, umějí aportovat, a pokud mají páníčka, dokážou se k němu citově upnout. V některých kulturách bylo (a je) navíc psí maso vyhledávané pro svou chuť a údajně blahodárné účinky na lidský organismus. Zdánlivá logika za každodenními rituály se pod autorovým perem rozplývá do beztvarých skvrn. Po svém prvním vydání v USA roku 2009 se kniha okamžitě stala bestsellerem. Jakou odezvu asi bude mít u nás? Přibudou díky ní další vegetariáni? Hlavní problém knihy je, že informovanějším čtenářům dnes už nepřináší tolik nového jako v době svého vzniku. O krutosti živočišné výroby lze na YouTube nalézt bezpočet videí. Jíst zvířata kromě toho předběhl například v roce 2006 rakouský filmový dokument Živíme svět nebo internetový projekt Příběh věcí. Na některé české čtenáře bude navíc působit možná trochu pateticky již samo východisko Foerovy knihy - narození syna. Tato motivace však zároveň propůjčuje knize naléhavost (mimochodem, s úspěšnou spisovatelkou Nicole Kraussovou, která napsala bestseller Dějiny lásky, má autor již děti dvě). Ačkoli se podle některých ohlasů může zdát, že Nejíst maso nabízí přepjatý aktivismus, Foer sám odmítá nařčení, že by člověk měl maso zavrhnout úplně. Jen by ho prý neměl jíst často. Základní filozofie knihy spočívá v myšlence, že buď zvířata respektujeme a identifikujeme se s nimi jako se sobě rovnými, nebo je považujeme za tvory podřadné, a proto vystavované bezbřehému utrpení. Obojí nejde dohromady. Je nutné najít „rovnováhu“ mezi lidskou potřebou a krutostí. Ať už si čtenář z přečtení knihy vyvodí cokoli, poskytne mu zajímavý pohled na jednu z nejzákladnějších součástí našeho života. *** Jonathan Safran Foer: Jíst zvířata. Přeložila Lucie Menclíková. Nakladatelství Dokořán. 292 stran. Na za 243 Kč. Foto popis| BESTSELLERY UMÍM. Washingtonský rodák Jonathan Safran Foer zaujal knihami o osudech Židů na Ukrajině, pozůstalých po teroristických útocích i mase na našich talířích. Foto autor| Foto: 1 Dokořán, 2 Profimedia

tyden.cz Tisíc traktorů v Paříži. Zemědělci chtějí víc peněz od EU

3.9.2015

tyden.cz str. 0 Evropa ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Francouzští zemědělci se shromáždili s více než tisícovkou traktorů v centru Paříže, aby upozornili na hlubokou krizi v odvětví a žádali o další finanční výpomoc. Demonstraci uspořádali i v rámci požadavků na zásadní reformy financování i v souvislosti se zasedáním ministrů zemědělství EU, kteří budou v Bruselu jednat 7. září. Francouzští zemědělci se shromáždili s více než tisícovkou traktorů v centru Paříže, aby upozornili na hlubokou krizi v odvětví a žádali o další finanční výpomoc. Demonstraci uspořádali také v rámci požadavků na zásadní reformy financování i v souvislosti se zasedáním ministrů zemědělství Evropské unie, kteří budou v Bruselu jednat 7. září. Francouzský premiér Manuel Valls slíbil, že vláda zemědělce "nenechá padnout" a chystá pro ně úlevy například při splátkách bankovních úvěrů. "Francie, neopusť své rolníky" stálo podle agentury AFP na jednom z mnoha transparentů, které demonstranti vztyčili na náměstí Národa. Tam dopoledne v šesti konvojích dorazilo kolem 1400 traktorů. Pořadatelé akce očekávali nasazení až 1700 těchto zemědělských strojů. Navzdory obavám akce nezpůsobila v centru Paříže dopravní kalamitu. Podle AFP byl provoz mnohem mírnější, než je obvyklé, což se dá přičíst tomu, že si místní obyvatelé vzali výstrahu úřadů k srdci a řada z nich přesedla z osobních aut do městské hromadné dopravy. Zemědělci si stěžují především na nízké výkupní ceny svých produktů a požadují od socialistické vlády premiéra Vallse podporu. Odvětví trpí nadměrnou produkcí ve všech hlavních sortimentech, které tvoří mléko, vepřové a hovězí maso, obilniny a cukr. To doprovází propad cen těchto komodit na světových trzích, cenová válka mezi velkými distribučními řetězci, pokles vývozu do Ruska kvůli embargu Evropské unie a do Číny kvůli zpomalení čínské ekonomiky, což vytváří další tlak na francouzské výrobce. Velký problém je také v dovozu levné zemědělské produkce ze zahraničí. Francouzská vláda již v červenci představila opatření na podporu producentů masa a mléka v celkové hodnotě 600 milionů eur (přes 16 miliard Kč). Reagovala tak na několikatýdenní protesty producentů proti údajným cenovým tlakům ze strany maloobchodníků a zpracovatelů potravin. Pomoc zemědělcům měla podle plánu zahrnovat vládní záruky za úvěry v objemu až 500 milionů eur. Její součástí bude rovněž vytvoření fondu v ve výši 50 milionů eur, jehož úkolem bude zmírnit zátěž spojenou se sociálními odvody. Premiér Valls slíbil, že vláda finanční objem podpory ještě zvýší. "Francie nedá svoje zemědělce. Zoufalství, ponížení, hněv - my je slyšíme. A s vládou na to budeme reagovat," řekl.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/...elci-chteji-vic-penez-od-eu_354483.html

vitalia.cz O titul české biopotraviny bojovala rajčata i dršťková 7.9.2015

vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Českou biopotravinou roku se stala rajčata ve vlastní šťávě, nejobsazenější kategorií byla biovína. Třináctého ročníku soutěže Česká biopotravina se zúčastnilo celkem osmdesát jedna výrobků. Porotci hodnotili pestrou škálu biopotravin – od chleba, přes mléčné výrobky až po ovocné šťávy a sirupy. Nejpočetněji obsazenou kategorií bylo biovíno se třiatřiceti vzorky. Objevily se i potraviny na českém trhu ojedinělé – například biohermelín, raw zmrzlina či ghí-přepuštěné máslo, dokonce patentované levandulové víno. Na druhou stranu však byly zastoupeny výrobky zcela tradiční – jako dršťková polévka nebo kefír. Česká biopotravina 2015 Vítězem jsou rajčata Vítěznou Českou biopotravinou pro rok 2015 se stala biorajčata ve vlastní šťávě, která byla vypěstována a zpracována na Horňácké farmě v Hrubé Vrbce na Hodonínsku. Od stejného výrobce bodovalo Bio medvědí pesto. Obě potraviny představují čisté produkty. Podle Ivy Novákové Pavlíkové z Horňácké farmy platí, že v jednoduchosti je síla. Bio loupaná rajčata ve vlastní šťávě jsou vlastně jenom rajčata bez jakýchkoli přídavků. Rajčata pěstujeme na půl hektaru, sami je sklízíme, spařujeme, loupeme a nakonec sterilujeme. Nejlepší jsou pod vyzrálé hovězí, samozřejmě se hodí i na omáčky k těstovinám,říká Iva Nováková Pavlíková. Zatímco návody na sterilovaná loupaná rajčata ve starých receptech nenajdete, o medvědím česneku to neplatí. Tato jarní bylina s detoxikačními účinky byla hojně používaná našimi předky. V podobě medvědího pesta se mu dostane využití v kuchyni po celý rok. Tajemství výrobku tkví v čerstvé bylině a kvalitním slunečnicovém oleji. Hodí se na pomazánky, smíchané s čerstvým sýrem boduje na jednohubkách. Rozhodnutí Horňácké farmy finalizovat velkou část rozmanité produkce do vlastních výrobků má přínos pro místní region – lidé zde najdou výdělek, dokonce i skleněné obaly vznikají v sousedství. Uspěla i dršťková polévka O tom, že biopotraviny rozhodně nejsou jen pro vegetariány, každoročně přesvědčuje soutěžní kategorie Biopotraviny živočišného původu. V letošním ročníku uspěl pokrm bezesporu tradiční – BIO Dršťková polévka od Josefa Sklenáře z Biofarmy Sasov na Jihlavsku. Receptura vznikala podle nejoblíbenějších variant sasovských mistrů řezníků. Dle zásad ekologického hospodaření a zároveň i v souladu s filozofií ,od rypáčku po ocas´ se snažíme z hospodářských zvířat využívat vše beze zbytku, tedy i prané dršťky od našich masných jaloviček a býčků. Jako nadstandard jsme zvolili i bezlepkové provedení, kdy jsme původní pšeničnou mouku na zahuštění nahradili kukuřičnou, uvedl manažer obchodu Biofarmy Sasov Jiří Pykal. Mezi biovíny zvítězilo slámové V České republice je pěstování révy vinné ekologickým způsobem stále populárnější a biovíno kvalitnější. Nejlepším biovínem 2015 je Novosedelské slámové víno – Frankovka, ročník 2012, kterou vyrobil Petr Marcinčák z Mikulova. Bobule, ze kterých byla vyrobena, byly sklizeny téměř před třemi lety v prosinci, a to na téměř padesát let starém vinohradu na Staré hoře v Novosedlech. Šampionem bílých vín je Chardonnay, pozdní sběr, ročník 2013 od Jaroslava Drmoly. Laurot, výběr z hroznů, ročník 2011 akciové společnosti VINSELEKT MICHLOVSKÝ se stal šampionem červených vín. Zajímavostí je, že se v soutěži biopotravin objevilo i levandulové víno s medicinálními účinky, jehož výrobu má Petr Marcinčák dokonce patentovánu. Soutěž Česká biopotravina organizuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, je pořádána pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a za podpory Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Česká biopotravina 2015 Celkový vítěz a zároveň vítěz kategorie Biopotraviny rostlinného původu

Bio rajčata ve vlastní šťávě Výrobce: Horňácka farma s.r.o. Vítěz kategorie Biopotraviny živočišného původu BIO Dršťková polévka Výrobce: Josef Sklenář, Biofarma Sasov Vítěz kategorie Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky Bio medvědí pesto Výrobce: Výrobce: Horňácka farma s.r.o. Vítěz kategorie Biovíno Frankovka slámové víno, ročník 2012 Výrobce: Ing. Petr Marcinčák Zdroj: TZ PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců URL| http://www.vitalia.cz/clanky/o-titul-c...opotraviny-bojovala-rajcata-i-drstkova/

Jak si vybrat v restauraci a neztloustnout 8.9.2015 vitalia.cz str. 0 Karolína Hlavatá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Stravujete se zdravě, jídlo si připravujete doma a vybíráte si, co bude součástí vašeho jídelníčku? Myslíte si, že jsou vám restaurace zapovězeným místem? Omyl. V seriálu zaměřeném na jednotlivá jídla dne jsme se již „prokousali“ od snídaně až k večeři. V tomto dílu se podíváme na to, jak se dobře najíst v restauraci. I tam si totiž vyberete živinově vyvážené jídlo, pokud se naučíte číst mezi řádky v jídelním lístku. Jídla během dne – Jak si vybrat v restauraci Víte, jak si vybrat v restauraci, abyste neporušili pravidla stravování, která se snažíte dodržovat při domácím vaření? Poradí vám Petr Havlíček a Karolína Hlavatá. Ptejte se obsluhy Čtěte pečlivě jídelní lístek a ještě pečlivěji se rozhodujte, na jaké jídlo padne vaše volba. Pokud máte otázky, na které jste nenalezli odpovědi v jídelním lístku, nebojte se zeptat obsluhy. Z jakých ingrediencí kuchař přesně vaří? Co vámi vybrané jídlo obsahuje? S odpověďmi pak lépe zhodnotíte, zda jídlo splňuje pravidla vyváženého stravování. Plánujte a dělejte kompromisy Celé menu si předem naplánujte. Jestliže jste dostali chuť na smetanovou omáčku, u dalšího výběru jídla během dne se držte zpátky. Následovat by mělo lehčí jídlo. Třeba zeleninový salát s tuňákem nebo drůbeží rizoto.

Tradiční česká kuchyně? Ano, ale balancujte Lahůdky k pivu, topinky s tatarákem nebo pečené koleno do české kuchyně neodmyslitelně patří. Pokud váš výběr padne na některou z těchto pochoutek, ulehčete svému žaludku a nad jídlem přemýšlejte. Upřednostněte topinky připravené na sucho v toustovači, ne smažené v oleji. Jestliže váš výběr padne na koleno, rozdělte se s čistým svědomím o svou porci s kamarádem a předejděte tak pocitu přeplněného žaludku doslova k prasknutí. Zamyslete se nad porcí, kterou vám v restauraci nabízejí. Je porce uvedená v jídelním lístku adekvátní, nebo je zbytečně velká? Průvodce dietami Maso s přílohou může být dobrou volbou, ale i zde je třeba dát pozor na vhodný způsob přípravy. Hovězí maso je bohaté na bílkoviny, železo a vitamin B12. Pokud jsou biftek nebo panenka podávány se smetanovou nebo sýrovou omáčkou, zvolte k masu přílohu, která neobsahuje tuky, tedy brambory nebo dušenou zeleninu. Nezkazte to dezertem Málokdo odolá sladké tečce na závěr. Místo čokoládového dortu se šlehačkou dejte přednost ovoci, zmrzlině nebo kvalitní kávě. Při večeři se nemusíte vyhýbat ani alkoholu. Třeba takový aperitiv nebo digestiv. Trochu destilátu, objemem malý panák, si můžete bez obav dopřát. Logo Vím, co jím – pomáhá s výběrem potravin S výběrem výživově hodnotných potravin poradí spotřebitelům snadno a přehledně logo Vím, co jím. Jediným pohledem na obal zjistíte, že produkt má nízký obsah rizikových živin, jako jsou sodík, jednoduchý přidaný cukr, nasycené a trans mastné kyseliny. Mnohé potraviny, nesoucí logo, mají i vyšší obsah vlákniny, která je pro lidské tělo nedocenitelná. V současné době je označeno přes 350 výrobků a další neustále přibývají. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/jak-si-vybrat-v-restauraci-a-neztloustnout/

ZBOŽÍ & PRODEJ RODINNÝ BYZNYS NA ROZCESTÍ 28.8.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 6 Hlavní téma - rodinné firmy Andrea Votrubová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Když se po revoluci tisíce lidí vrhly do podnikání, málokdo zvažoval, co s firmou udělá v době, až půjde do důchodu. Dnes je otázka nástupnictví více než aktuální. A s ní i riziko, že rodinné zlato skončí v cizích rukou. Chuť potomků pokračovat ve stopách zakladatelů totiž nebývá pravidlem. V opačném případě si mohou gratulovat: proti konkurenci je rodinný podnik velká devíza. Předání žezla v pohádkách nám automaticky evokuje šťastný konec. V realitě podnikatelského Česka tomu bývá často naopak. Otci zakladatelé jsou se svým léta piplaným dítětem emocionálně spojeni a očekávání, že jejich vlastní potomci naskočí do rozjetého vlaku a budou firmu řídit stejně dobře jako oni, se občas projeví jako iluze. Což se ve statistikách odráží v poloviční úmrtnosti rodinných podniků. OBČAS VÁŠNIVÁ, ALE DOMLUVA Pokud se však tradici udržet podaří, jsou pozitiva jasná - stabilita, důvěra a pružnost, kterou společnosti bez po -krevních vazeb v takové míře nedisponují. „Rodina, která táhne za jeden provaz, je velká výhoda. Funguje tam elementární důvěra, díky níž jsme schopni se vždycky domluvit, i když občas vášnivě. O svých prodejnách máme navíc větší přehled,“ říká Ladislav Vašulka, který se svým

bratrem a dalšími členy širší rodiny provozuje na Brněnsku síť pěti prodejen s příznačným názvem Potraviny U Vašulků (Malo obchodní síť Brněnka). Během jejich budování se k bratrům přidávali stále další příbuzní, a dnes tak kromě dvacítky najatých zaměstnanců působí v podniku dohromady sedm členů Vašulkovy rodiny včetně manželek a dětí. Jejich společná firma funguje v rámci vytvořeného sdružení. „Finance a důležitá rozhodnutí dělám většinou já, nicméně společné debaty, při nichž je třeba brát ohled na názory ostatních, jsou u nás pravidlem. O to více to platí v případě rozhodnutí, která se týkají dlouhodobější perspektivy,“ vysvětluje obchodník, jenž se o budoucnost svého byznysu bát nemusí. Jeho potomci mají motivaci a zájem pokračovat a počítají i s tím, že ho časem převezmou. „Brzy to ale nebude, je mi něco přes padesát a do důchodu mám ještě daleko,“ usmívá se otec zakladatel. RODINA VERSUS ŘETĚZCE Podobně optimistické vyhlídky ohledně pokračování rodinné tradice má i Anna Wertheimová, která ve Zbraslavi u Prahy provozuje prodejnu Potravin Anna (Enapo Obchodní). Mimochodem vůbec první, která byla v republice po revoluci vydražena. „Podporu jsem měla už v začátcích, kdy mi bývalý manžel i synové, kteří tenkrát ještě chodili do školy, pomáhali s přípravou provozu. Nedělní prodeje jsem například obsazovala pouze členy rodiny.“ Původně chtěla, aby mladší syn odjel do světa a nebral ohled na její byznys, on se však hned po škole rozhodl, že se plně zapojí. „A je fakt, že obchod vydržel pětadvacet let jen díky tomu, že se mnou zůstal,“ říká Anna Wertheimová s vděčností v hlase. Nastavení rolí, které dnes funguje zcela bezproblémově, se přitom nerodilo snadno. Jako mladý muž měl dnes dvaačtyřicetiletý syn vize a představy, které by podle jeho matky obchodu příliš neprospěly. „S ohledem na praxi jsem ho musela brzdit. Proto jsme si jednou sedli a do očí si vyříkali, co je potřeba pro podnik udělat a jak si rozdělíme role. Po těch letech se už stačí na sebe jen podívat a je jasné, co si druhý myslí a jak co uděláme,“ vysvětluje obchodnice, že rozhodující slovo dnes mají oba, protože svého syna považuje za jasného nástupce. „Není pro mě už jen rodinný člen, ale i obchodní partner. Vím, že kdybych skončila, je schopen obchod kdykoli převzít.“ K ruce je Anně Wertheimové také starší syn, který mezitím začal podnikat v daňovém poradenství, a jeho společnost se od počátku stará o daňové záležitosti matčina provozu. Přes zdánlivou idylu ale nemá prodejna na Zbraslavi ustláno na růžích. Ohrožení levnější konkurencí v po době nadnárodních řetězců je každým dnem silnější a ani rodinná pouta v tom dravcům nebudou překážkou. O její prodejnu kro -mě vietnamských obchodníků projevilo zájem i Tesco. „Se synem proto máme dohodu, že kdyby to už dál nešlo, může z obchodu udělat třeba autosalon, ale neprodá ho.“ I ZKLAMÁNÍ JE K NĚČEMU DOBRÉ Obecně ale může být Anna Wertheimová klidná, že její dílo nepřijde nazmar. O tom, že potomci budou naladěni na stejnou vlnu, si totiž mnozí obchodníci rozvíjející své podniky od 90. let minulého století mohou nechat jen zdát. Stanislav Vodička, zakladatel a spolumajitel velko- a maloobchodní společnosti Astur & Qanto, zná takových případů z praxe desítky. A často za nimi stojí těžké zklamání. „Jeden z klientů, který odebíral z našeho velkoobchodu, mi vyprávěl, že když po svých dětech chtěl, aby převzaly firmu, kterou pro ně vybudoval, odvětily mu, aby jim nekazil život. To ho tak dopálilo, že mi ji nabídl k prodeji,“ vysvětluje fakt, že zdrojem expanze jeho vlastní společnosti jsou občas i takové případy. Ani jemu se však toto téma nevyhnulo. V roce 1996, kdy stál před otázkou, zda má svou rychle rostoucí firmu rozšířit o velkoobchod ve Svitavách, si musel současně odpovědět na jinou věc: „Investice znamenala velké riziko a bylo nevyhnutelné si položit otázku, zda budou jednou v byznysu pokračovat i moji synové, kteří tehdy studovali. Protože jsem byl pevně přesvědčen, že jsou do podniku opravdu zapáleni, šlo o jednoduché rozhodnutí. Kdybych si ale odpověděl záporně a měl pocit, že je do něčeho nutím, dávno bychom skončili jako bezvýznamný velkoobchod,“ vypráví Stanislav Vodička, jak těžké dilema předcházelo vybudování rodinné firmy s obratem v řádu miliard, která dnes čítá 25 maloobchodů, šest velkoobchodů a zaměstnává kolem pěti set lidí. PŘEDÁVÁNÍ PROBÍHÁ POSTUPNĚ Oba synové, z nichž jeden dnes řídí divizi maloobchodu a druhý divizi velkoobchodu, si v době sbírání zkušeností museli projít všemi provozy - od skladu, expedice, nákup až po vedení prodejny. Aktivní je ale také ženská část rodiny. Manželka Stanislava Vodičky pracuje v administrativě a zčásti

je ve firmě činná i dcera, která se jinak věnuje především herecké profesi. Předávání rodinného zlata tak v případě Vo -dičkových probíhá postupně. „Synové dnes mají na starosti exekutivu, zatímco já strategii. Radíme se, ale konečné rozhodnutí nechávám na nich. Svůj názor řeknu, ale jim ho nevnucuji,“ sděluje. Po -dobně se vyvíjí i majetkové dělení, kde po čtvrtině drží oba synové, manželka a její muž. KAŽDÁ RUKA JE DOBRÁ Jinou zkušenost má Jan Sváček, který na pražském Smíchově a Budějovické ulici pod svým jménem provozuje řeznictví a uzenářství. Zaměřuje se přitom na kvalitní maso včetně francouzských či italských specialit, v posledních letech se mu daří i s prodejem sýrů. Sedmadvacetiletý syn majitele, jenž vede obchod na Smíchově, je ve firmě od svých osmnácti let, zatímco manželka vede provoz na Budějovické. Oddělit práci od rodinného života tak úplně nelze už proto, že Lahůdkářství Sváček se prezentuje svými výrobky každou sobotu na farmářských trzích. V takové chvíli je každá ruka dobrá. „Přesto si nestěžuji. Rodinná firma je silnější. Můžeme se pohádat, ale stále je to v rodině, kde lidé drží při sobě,“ říká zakladatel, který má navíc už jasného nástupce v osobě svého syna. Sám se ale do důchodu nechystá. „Práce mě baví a chci ji dělat, co nejdéle to půjde,“ svěřuje se. Ostatně už na podzim mu přibude další. V září totiž otevře třetí prodejnu v Rytířské ulici v Praze 1. *** SPOLEČNÁ ROZHODNUTÍ NÁSTUPCE JE JASNÝ JEDNODUCHÉ ROZHODNUTÍ PRODEJ V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ JEDEN SYN - DESET ZAMĚSTNANCŮ „Obecné tvrzení, že rodinná firma znamená větší stabilitu, nevidím tak jednoznačně. To, co se povedlo nám, se podaří málokomu. Firem, kde by děti táhly s rodiči za jeden provaz, zas tolik neznám. Někdy je totiž lepší podnikat se třetími osobami. Pokud se ale podaří opak, je rodina velkou výhodou. Jeden zapálený syn vydá za deset zaměstnanců. Kdybych tušil, že jednou budu mít takovou firmu, pořídil bych si těch synů víc. Na druhou stranu rodinu propojený byznys poznamená. Oddělit soukromý život a podnikání je totiž tak trochu umění a pro udržení pohody je nutné mezi oběma světy udržovat hranice. Když už se doma bavíme o práci, tak spíše filozoficky, do detailů rozhodně nejdeme.“ Stanislav Vodička, zakladatel a spolumajitel, Astur & Qanto Foto popis|

DĚTSKOU STRAVU PRODÁVÁ CENA A ZNAČKA 28.8.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 14 Informace - Barometr

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Z průzkumu provedeného počátkem letošního srpna formou on-line dotazování prostřednictvím tazatelské sítě IBRS vyplývá, že zhruba pětina českých domácností vychovává dítě, které je mladší tří let. Re -spondenti, kteří uvedli, že je doma mají, také v 90 % uvedli, že pro ně osobně nakupují potravinové výrobky. Největší skupina (35 %) je nakupuje jedenkrát týdně a 34 % dvakrát až třikrát do týdne. Nakupujícími ovšem vždy nemusejí být pouze rodiče. Ti je samozřejmě nakupují nejčastěji (70 %), ale potraviny pro svá vnoučata nakupují také prarodiče (16 %) nebo tety a strýci či další příbuzní (12 %). Základem jídelníčku malých dětí je ovšem strava připravovaná doma. Přes 63 % respondentů uvedlo, že takto připravovaná jídla v jídelníčku jejich potomků na prosto převažují. Jen jako doplněk ke stravě kupované ji uvedlo 23 % z těch, kteří mají v domácnosti malé dítě, jako zpestření ke stravě kupované ji připravuje 12 %. Pro nákup dětské výživy je naprosto zásadní poměr dobré ceny a důvěryhodnost značky - tento

aspekt uvedla více než třetina nakupujících. Skoro stejnou skupinu však tvoří ti, kteří deklarují, že je pro ně nejdůležitější značka, které mohou důvěřovat. Cena je důležitá pro necelou pětinu a zhruba desetina dá na doporučení ostatních rodičů. Nejčastěji se dětská strava nakupuje v hyper- a supermarketech (62 %), s odstupem následují drogerie (15 %) a specializované prodejny (12 %). Míří se pro ni i do lékáren a na internet (po 6 %). Foto popis| Postoj k promocím a slevám (Jak se stavíte ke slevám a promočním cenám u potravin pro děti do tří let?) Foto popis| Postoj ke značkám dětské stravy (Jaký je váš postoj ke značkám potravin pro děti do tří let?)

MALOOBCHOD ROSTE, INFLACE KLESLA 28.8.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 16 Informace - Agenda

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Spotřebitelské ceny podle Českého statistického úřadu poklesly v červenci proti předešlému měsíci o 0,1 %. Maloobchodní tržby v červnu pak vlivem hospodářského oživení nadále rostly. Podle ČSÚ rostou ceny v meziročním porovnání o 0,5 %, trh očekával 0,6 %. Inflace tak brzdí. V červ nu byla na meziroční úrovni na 0,8 %. „Vývoj se otočil ve prospěch ČNB: už zase může říkat, že je nutné držet slabou korunu. Dnešní data nás tak utvrzují v očekávání, že ČNB jen tak nezmění svou politiku a bude i dále intervenovat proti koruně. Obrat přijde až v příštím roce,“ komentuje Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance. Pohledem na detailnější data tu přitom kurz koruny hlavní roli nehraje. Inflace totiž brzdí díky sezonně levnějším potravinám. Třeba brambory zlevnily o 25 %, maso je levnější o 1,1 %. Vývoj cen potravin byl podle Evy Zamrazilové, hlavní ekonomky České bankovní aso ciace, zásadní i z meziročního pohledu - z červnového meziročního zdražení o 0,6 % přešly ceny v červenci naopak do meziročního poklesu o rovné 1 %. Jen o měsíc dříve informoval ČSÚ také o vývoji maloobchodu. Jeho tržby v červnu meziročně vzrostly o 6,9 %. „To byl o chlup lepší výsledek, než čekal trh. Nesmíme ale zapomínat na kalendář. V červnu 2015 jsme totiž pracovali o jeden den více než v loňském červnu. I po očištění však stojí výsledek za to - očištěný maloobchod rostl o 5,7 procenta,“ uvádí Markéta Šichtařová. Nejvyšší nárůst zájmu byl u nepotravinářského zboží. Neočištěné tržby tu vzrostly meziročně o 10 %. Daří se však i dalším skupinám. Tržby za prodej pohonných hmot meziročně narostly o 5,7 % a potravin o 3,5 %. První příčku z pohledu nejvyššího růstu obhájily in -ternetové obchody, jejichž tržby se zvedly o 26,9 %. Na paty jim šlapou výrobky pro kulturu, sport a rekreaci, kde se tržby zvýšily o 16,8 %. V případě aut se neočištěné tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně zvýšily o 19,6 %. „Z toho jasně vyplývá, že pokračuje výměna českých vozových parků. Růst české ekonomiky a klesající nezaměstnanost dodávají domácnostem optimismus k tomu, aby více utrácely,“ uzavírá ekonomka. *** PRVNÍ STÁLE E-SHOPY ZÁSADNÍ VÝVOJ CEN POTRAVIN

PRAVIDLA PRO OZNAČENÍ POTRAVIN 28.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministerstvo zemědělství ČR připravilo prostřednictvím novely zákona o potravinách a prováděcí vyhlášky potravinové označení, podle něhož spotřebitel pozná, že výrobek, který si kupuje, pochází

skutečně z českých zdrojů. Logem s českou vlajkou a nápisem Česká potravina nebo jen slovy Česká potravina si budou moci dobrovolně označit své výrobky potravináři, pokud splní dvě podmínky: místo výroby v České republice a stanovený podíl českých surovin, jak je nově stanoví připravovaná novela zákona o potravinách. „Čes -ká potravina je taková, která je ze 100 procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny a masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, u níž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR. Spotřebitelé tak na první pohled rozpoznají, které zboží je opravdu české,“ uvádí ministr Marian Jurečka. Výrobci, kteří tyto podmínky nesplní, nebudou už moci opatřit potraviny různými nápisy a obrázky, které by mohly být pro spotřebitele zavádějící, jako například Česká republika, mapa nebo vlajka České republiky, slova česká kvalita a podobně. Minister stvo chce novelou, která by měla začít platit od poloviny roku 2016, zpřehlednit dobrovolné označování českého původu s cílem sjednotit pravidla srozumitelná pro výrobce i pro zákazníky. Foto popis|

Proč neklesají ceny v obchodech? 28.8.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 18 Informace - Hydepark OLDŘICH OBERMAIER Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Proč neklesají ceny mléka a sýrů, když klesají nákupní ceny syrového mléka, ptají se čtenáři, posluchači i tisk. Proč ceny nestoupaly, když stoupala cena syrového mléka, to se neptal nikdo. Před časem uveřejnil belgický institut studii na téma Jak ovlivňuje cena zemědělských surovin cenu potravin v obchodní síti? Studie konstatuje to, co víme ze zkušenosti: cena potravin má na cenu surovin jen volnou vazbu. Proč, když třeba u pohonných hmot je vztah přímý? U potravin je vztah ceny surovin a ceny v obchodě pro spotřebitele volnější, a to především ze dvou důvodů: ceny potravinářských surovin jsou v dlouhodobém období velmi stabilní, ač krátkodobě kolísají, například průměrná cena syrového mléka se za deset let prakticky nezměnila, i když krátkodobě velmi kolísá, a obchodní systémy vyžadují dlouhodobé smlouvy s několikaměsíční výrobcem garantovanou cenou potraviny, nereagují tedy na krátkodobé výkyvy. Roli hrají i jiné faktory, ale tyto dva jsou hlavní. Proč vůbec ceny tak kolísají? Vlivem spekulací a zásob v mezinárodním obchodě, vlivem počasí v produkčních oblastech, z politických omezení obchodu a tak dále. Pro nás zákazníky je to pohodlné, ceny kolísají kolem průměru jen relativně málo. Například před několika měsíci stoupala cena syrového mléka 25 měsíců a teď několik měsíců klesá. Poznáte to na ceně v obchodě. Ale méně, než to poznaly mlékárny, obchod a chovatelé mléčného skotu ve vzájemném vztahu během těchto období. Podle údajů shrnujících ceny syrového mléka a jeho průměrnou cenu za deset let je zřetelné, že výrazné ztráty nebo zisky z výkyvů ceny mají dodavatelé mléka, mlékárny a obchod, do konečné ceny se promítne jen relativně málo. Ale ani u pohonných hmot to není zásadně odlišné: pokles ceny ropy o padesát procent na mezinárodním trhu se promítne do ceny u čerpací stanice maximálně v několika korunách. *** VÝKYVY JDOU NA VRUB DODAVATELŮ, MLÉKÁREN A OBCHODU VZTAH JE VOLNĚJŠÍ Foto popis| OLDŘICH OBERMAIER, zástupce společnosti Bongrain v ČR

POTRAVINÁŘI CHYSTAJÍ INVESTICE 28.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Do potravinářského sektoru se vrací optimismus. Podle průzkumu agentury Ipsos, který realizovala pro Potravinářskou komoru ČR a Komerční banku (KB), očekává třetina českých potravinářských firem (členů PK ČR) v letošním roce zlepšení své ekonomické situace. V nadcházejícím období se potravináři zaměří především na zvýšení aktivit v prodejní a marketingové oblasti a na větší kontrolu nákladů. V roce 2015 plánují tři čtvrtiny dotázaných investovat téměř 73 % z nich očekávají nárůst objemu investic proti roku 2014. Investice by se měly týkat hlavně rozšíření výroby, modernizace či inovací a zvyšování efektivity. „Z průzkumu vyplývá, že přibližně 90 procent dotázaných ve své firmě vidí prostor pro inovace. Nejčastěji v oblastech rozšíření sortimentu, energetických úsporách, v lepší organizaci práce, ale i v modernizaci technologií či inovaci obalů. Z těch, kteří plánují v roce 2015 investovat, hodlá využít dotací z Programu rozvoje venkova téměř polovina,“ doplňuje Radek Basár, zástupce výkonného ředitele pro marketing a komunikaci KB. Polovina firem (respektive 45 %) rovněž plánuje pro rok 2015 navýšení svého exportu především na Slovensko, do Polska a do Maďarska.

SNÍDANI STÁLE VÍCE URČUJE ZDRAVÍ A KVALITA 28.8.2015

ZBOŽÍ & PRODEJ str. 39 Andrea Votrubová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vydatná anglická snídaně se na talířích českých spotřebitelů objeví většinou jen o víkendech, přesto si Češi umějí dopřát i během všedních dnů. Vzestup tak zažívají tučné jogurty, čerstvé sýry, šunky i zdravé druhy chlebů a cereálií. A stejně jako u dalších kategorií i tady platí, že za kvalitu jsou ochotni si připlatit. První jídlo dne podle průzkumů zcela vynechává jen minimum lidí. Za palivo, bez něhož by těžko mohli začít den, nicméně považuje snídani jen 46 % lidí. „Snídaňový deficit tak dohánějí o víkendech. Ve volných dnech opouští snídaňovou rutinu a jí něco jiného než ve všední dny 20 procent Čechů,“ uvádí Martin Wallner, spoluzakladatel společnosti Mixit.cz, která letos provedla průzkum o ranních stravovacích zvyklostech. Za pravdu mu dávají i údaje společnosti Median za 4. kvartál 2014 a 1. kvartál 2015. Zatímco ve všední den si dá k snídani sladké pečivo jen 18,4 % respondentů, o víkendu si jej dopřeje už 25,5 %. Ještě větší nárůst - o téměř 15 % - zaznamenává o sobotách a nedělích teplá slaná snídaně typu vajíček a párků, kterou si jinak vychutná pouhých 11 % lidí. O víkendu se naopak snižuje konzumace müsli, cereálií a vloček (z 15,7 % na 13,5 %), jogurtu (z 24,3 % na 17,5 %) a rovněž slaného pečiva s máslem nebo oblohou (z 34,6 % na 30,8 %). BEDLIVĚ SLEDOVANÉ ETIKETY Navzdory této pestrosti je společným jmenovatelem snídaňových trendů sílící důraz na kvalitu a zdraví. „Zákazníci stále více dbají na složení výrobků a u těch balených věnují více pozornosti čtení etiket,“ vysvětluje Martin Dolský, marketing manager společnosti Penam, která na tento trend loni zareagovala inovací své řady Fit den s výběrem sedmi celo- či vícezrnných chlebů 250 a 500 g. „Tyto chleby se vyznačují vyšším obsahem vlákniny a mají něco navíc v podobě zdravých semínek,“ dodává Martin Dolský, podle něhož je při rozhodování o nákupu pečiva důležitá především čerstvost, vláčnost a chuť. Zájem o zdravější produkty zaznamenala i společnost Mi chelské pekárny Premium, které loni výrazně vzrostly prodeje Křehkých plátků a extrudovaných výrobků obecně. Ty jsou vyrobeny především z obilovin s vysokým obsahem výživných látek, jako jsou kukuřice, rýže, pšeničná krupice nebo žitná trhanka. Dnes je dodržování trendu zdravého životního stylu vidět i u mužů, kteří navíc začínají být velice specializovanými zákazníky,“ popisuje obchodní ředitelka Radka Slezáková.

MÝTY OPŘEDENÉ ZDRAVÍM Pozadu nezůstává ani společnost United Bakeries, která touze po kvalitě vyhověla uvedením novinek, jako jsou kváskový chléb Fr. Odkolek, chléb Žitan a záviny Fr. Odkolek s 50% podílem náplní. „Přesto Češi zůstávají konzervativní a v prodejích již desetiletí dominují chléb Šumava, tradiční rohlík a houska,“ upřesňuje mediální zástupce Jaroslav Pomp. Zároveň upozorňuje na fakt, že móda fitness a zdraví vede občas u spotřebitelů k podléhání mediálním mýtům a radám pseudoodborníků, jež například nesmyslně doporučují vyřadit z jídelníčku chléb. „Ten přitom patří do základní řady výživové pyramidy. Příkladem8 mediálního mýtu je i tvrzení, že pouze kváskový chléb je dobrý a kvalitní,“ dodává. Podobnou zkušenost má u mléčných výrobků i Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu a nákupu společnosti Madeta. „Na našem trhu dlouhodobě klesají prodeje tavených sýrů, kterým je neprávem křivděno a na jejichž negování si spousta lidí udělala kariéru.“ Více se podle něj prodávají čerstvé a termizované sýry nebo pomazánkové máslo, které lze namazat na pečivo. POTRAVINY S TVÁŘÍ Poptávka ovšem roste i po sýrech z kozího či ovčího mléka. „Ačkoli je tento sortiment z pohledu prodejů spíše doplňkový, jejich obliba rok od roku stoupá. Nabídku v našich obchodech tak stále rozšiřujeme,“ vysvětluje Petr Dvořák, nákupčí mléčného sortimentu společnosti Tesco Stores ČR. Podle Jana Teplého totiž roste cílová skupina, které velmi záleží na původu, čerstvosti, lokálnosti, ačkoli jde zatím o jednotky či desítky procent populace. „Zvyšuje se zájem o potraviny s tváří, o nichž víme nejen to, kdo a kde je vyrobil, ale i kde se pásly, jak se o ně starali nebo kde rostly,“ dodává. Podle konkrétní značky a složení se zákazníci rozhodují také v případě jogurtů, mezi nimiž se daří hlavně tučným. Z údajů společnosti Nielsen vyplývá, že smetanové jogurty s obsahem tuku vyšším než 5 % dosáhly meziročního nárůstu tržeb na celkovém trhu o 4,4 %. Z hlediska příchutí jsou nejoblíbenější bílé jogurty a jejich obliba navíc meziročně roste. „Zatímco v roce 2013 tvořily neochucené jogurty 25,5 procenta celkových tržeb jogurtů, v roce 2014 to bylo již 29,1 procenta,“ říká konzultantka Lucie Ajgrmanová. Druhou nejoblíbenější příchutí je jahoda, následují borůvka, vanilka, meruňka a čokoláda. Celkově však prodej jogurtů meziročně (1/14-12/14 vs. 1/13-12/13) klesl v objemu o 2,8 %, zatímco v hodnotě vzrostl o 0,8 %. V případě mléka se spotřebitelé naopak řídí hlavně cenou. Trvanlivé krabicové mléko tak v prodejích stále vede (83 % podílu v objemu a 78,9 % v hodnotě) proti čerstvému a meziročně navíc zvýšilo tržby o 11,6 % a spotřebu o 5,6 %. Celkově vzrostl prodej mléka meziročně o 11 % v hodnotě a o 4,7 % v objemu. „Průměrná cena se zvýšila o šest procent na 16,3 koruny za litr, přičemž růst ceny je tažen segmentem čerstvých mlék,“ dodává Lucie Ajgrmanová. CEREÁLIE TÁHNOU ČESKÉ FIRMY Při snídani patří k jogurtům a mléku neodmyslitelně i cereálie, které podle údajů společnosti Bonavita meziročně vzrostly o 1,7 % v objemu, a jejich růst se dokonce zrychluje (od začátku roku o 3,1 %). Sama firma tento růst pociťuje a roste prý dokonce rychlejším tempem než celý trh - v objemu meziročně o 12,5 % a od začátku roku dokonce o 19 %. „Díky tomu si troufáme tvrdit, že právě my jsme současným tahounem růstu snídaňových cereálií v Česku,“ říká senior marketing manager Jan Ficl. Z hlediska segmentů sahají zákazníci stále více po dětských cereáliích (nárůst o 6 %) a müsli (o 7,8 %), zájem o rodinné cereálie naopak padá (v objemu o 11,8 %). Ze zákulisních informací z trhu navíc vyplývá, že zatímco prodeje a podíly nadnárodních hráčů již delší dobu klesají, prodeje českých výrobců, jako je Emco či Bonavita, naopak rostou. A protože ti lákají na výhodnější ceny, trh s cereáliemi v hodnotovém vyjádření mírně klesá. Nejvíce se to přitom odráží na tradičním trhu, jehož význam klesá, zatímco prodeje na moderním trhu rostou. HITEM JE LEHKÁ POMAZÁNKA Velká část českých spotřebitelů si nicméně po ránu dopřeje místo cereálií spíše pečivo s oblohou, pomazánkami či džemy. Klasika ve stylu chleba s máslem je ale podle Michaela Beneše, retail sales managera společnosti KĺKĺ CZ, výrazně na ústupu: „Úloha margarínů na mazání se více přesouvá do oblasti školních svačin, kde ještě stále funguje rohlík s máslem a šunkou či sýrem.“ Pokud už zákazníci margarín využijí, očekávají od něj hlavně snadnou roztíratelnost a také „příchuť másla“. A

velkou roli při volbě značky hraje také zvyk. Podle Marcely Mitáčkové, ředitelky pro marketing a vývoj společnosti Hamé, naopak roste poptávka po chlazených paštikách a masových i bezmasých pomazánkách. „U části spotřebitelů lze pozorovat příklon k lehčí stravě, proto jsme na trh uvedli řadu pomazánek Easy Sandwich na bázi zeleniny a rostlinných olejů. A jednou z nejobvyklejších snídaňových pochutin stále zůstávají džemy a směsi ovoce. Nejvíce jahodové, následuje meruňka a malina,“ konkretizuje. V posledních letech se ovšem daří také oříškovým krémům, na něž si Češi zvykli díky pomazánce Nutella. Zákazníkům značky Nutspread, kterou zastupuje Táňa Lišková, jde nicméně i o zdravotní benefity - vedle dlouhodobého zasycení a výborné chuti jim imponují nutriční vlastnosti jako nízký glykemický index, nízký obsah sacharidů, nulový obsah lepku, laktózy či přídatných látek. „Hlavní změna je v tom, že lidé nyní nad jídlem více přemýšlejí. Neberou už je jako hmotu na zaplácnutí žaludku, ale sledují, co jim dá užitečného. A jsou také ochotnější experimentovat s různými stravovacími styly,“ vysvětluje Táňa Lišková. Podle ní se to týká hlavně mladé generace, která v případě, že si výrobek oblíbí nebo je přesvědčena o jeho výhodách, nehledí na cenu tolik jako generace starší. KVALITA A RYCHLÁ PŘÍPRAVA Na kvalitu a zdraví hledí i výrobci masa. V uzeninách se to podle marketing manažera společnosti MP Krásno Michala Tkadlece projevuje poptávkou po výrobcích, které mají nejméně 80 % obsahu masa a méně přídatných látek. „Hitem jsou v poslední době potraviny bez lepku, což splňuje více než 95 procent naší produkce,“ říká a dodává, že dalším trendem je požadavek na rychlou přípravu a vhodné balení pro přenos. „To proto, že zákazník má stále méně času, a pro některé je tak místem snídaně auto, bufet či pracovní stůl,“ vysvětluje. Rostoucí oblibu kvalitních šunek potvrzuje Lucie Králová, marketing & development manager Masokombinátu Plzeň. Výhled na letošní prodej podle ní ukazuje asi 7% nárůst proti loňsku, přičemž v hodnotě jde o zhruba 9 %. „Svědčí to o tom, že za kvalitní šunky jsou spotřebitelé ochotni platit stále více. I to je důvod, proč jsme na počátku roku uvedli novou prémiovou řadu Schneider Selection, která zatím obsahuje produkty z kategorie šunek, párků, suchých salámů a delikates včetně tepelně neupravené snídaňové slaniny. V druhé polovině roku počítáme s rozšířením řady o další kvalitní položky.“ *** CHLÉB A TAVENÉ SÝRY POD KLATBOU MLÉKO PRODÁVÁ CENA MLADÍ TOLIK CENU NEBEROU DALŠÍ KVALITNÍ POLOŽKY VÍKENDOVÉ RÁNO PATŘÍ TEPLÉ STRAVĚ MUŽI NEJSOU STRANOU SNÍDANĚ NENÍ O NEJNIŽŠÍ CENĚ „Obecně ovlivňuje kupujícího nejvíce to, zda je jeho oblíbený produkt v místě prodeje vůbec dostupný a zda jeho prodejní cena není vůči vnímané ceně přemrštěná. Rozhodně to není vždy o co nejnižší ceně, zejména v případě snídaně. Při jejím pořizování jde totiž o spontánní rozhodnutí ve chvíli, kdy má nakupující hlad, a chce se tedy najíst tady a teď.“ Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu a nákupu, Madeta VÝBĚR NOVINEK Bonavita na jaře uvedená dětská cereálie Čtyřlístek Duo (mix kakaových a vanilkových příchutí); Müsli s čokoládou a jahodami a příměsí bílé čokolády; na podzim se chystají nové druhy rodinných i dětských cereálií a müsli, rozšíření řady cereálních kaší a nový druh pohodlného balení snídaňových cereálií KaoKao CZ nové balení výrobku Alfa optima bez konzervantů 250 g se 70 % rostlinného tuku; výrobek je certifikován pro kritéria Vím, co jím a logo CEFF (bez přidaných konzervantů a přidaných barviv), vhodný pro teplou i studenou kuchyni; nyní již v síti Tesco Hamé ovocné směsi HotFruits; jahodové a meruňkové Extra Jamy v balení 20 g po 10 ks; vhodné pro jednorázové po užití např. ke snídani; nová řada pomazánek Easy Sandwich na bázi rostlinných olejů a nové paštiky, obojí v moderních znovu uzavíratelných obalech; v nabídce je nyní např. Easy Sandwich s tuňákem, s kuřecím masem nebo bezmasý s olivami Madeta Jihočeské pomazánkové tradiční s obsahem laktózy nižším než 0,01 % určené zejména těm, kteří jsou intolerantní vůči mléčnému cukru; gouda,

sýr holandského typu v plátcích; čtvrtlitrová čerstvá mléka Lipánek v příchutích jahoda, čokoláda a karamel Michelské pekárny Premium Křehké plátky vláknina - mořská sůl, základem je kukuřičná krupice s přidáním pšeničné, bramborové a kukuřičné vlákniny tak, aby vznikl výrobek, který má celkově 17,7 g vlákniny na 100 g pevného podílu (doporučované množství pro dospělého jedince je 30 g vlákniny denně) MP Krásno Snack mini - trvanlivý výrobek v podobě minisalámků, tepelně opracovaný, vyrobený z vepřového masa, bez lepku, vhodný i na cesty; Pastevecký salám - jeho výrobní proces je velmi dlouhý, od narážení po vysušení trvá dva až tři týdny, výhodou je nejen dlouhá trvanlivost, ale také chuť tvořená kvalitní směsí koření a surovin Nutspread krém Nutspread z kešu oříšků s kávou a vlašskými ořechy - díky smetanové konzistenci kešu másla a praženým vlašským ořechům chutná trochu jako zmrzlina Penam Záviny 250 g s 50 % náplně (náplň maková, tvarohová, ořech); chleby řady Z jádra dobrý: Himalájský chléb 500 g s plody goji, Trojský chléb 500 g s bambusovou vlákninou, Alpský celozrnný chléb 500 g, Chléb Darken 500 g - netradičně super tmavý chléb s nasládlou chutí karamelu; Večerní chlebík -vysoký obsah bílkovin a nízký obsah sacharidů United Bakeries nové záviny Fr. Odkolek s vysokým 50% podílem náplní, mají 10denní trvanlivost, náplně tvaroh, mák, ořechy Foto popis|

Zemědělec Eko zemědělství se rozvíjí 7.9.2015 Zemědělec str. 1 Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obhospodařování půdy a produkce potravin v ekologickém režimu se v České republice rok od roku rozšiřuje. Od konce minulého roku do začátku září přibylo v této oblasti téměř 322 podnikatelů a 23 nových výrobců biopotravin. Ekologicky se hospodaří na více než 502 374 hektarech zemědělské půdy, což je přibližně 12 procent výměry půdního fondu v České republice. Uvedl to minulý týden na tiskové konferenci v Praze při zahájení 11. ročníku Měsíce biopotravin, kterým je tradičně září, ministr zemědělství Marian Jurečka. Jak upřesnil ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství ministerstva Jan Gallas, počet ekologických podnikatelů stoupl od počátku roku o více než osm procent na 4188 ekologických podnikatelů a o 4,5 procenta na 529 stoupl počet výrobců biopotravin, což je podle ministra pozitivní trend. Nejvíce půdy v ekologickém režimu, skoro 73 tisíc hektarů, je v Jihočeském kraji. Ekofarem v minulých letech přibývalo ročně o desítky procent. V roce 2010 se meziroční růst pohyboval kolem třetiny, v roce 2011 to bylo více než deset procent. Rozmach výrazně zpomalil v roce 2012, ke konci roku jich bylo 3394, což bylo pouze o 14 farem více než o rok dříve. Průměrná velikost ekofarmy je 19 hektarů. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky za růstem počtu farem stojí nástup nového programového období společné zemědělské politiky. „Zemědělci dostali novou možnost výrazně začít podnikat v režimu ekologického zemědělství,“ řekl ministr, podle něhož podpora bude pokračovat do roku 2020. Jenom dotace na plochu pro ekologické zemědělce loni podle Gallase překročily miliardu korun. (Pokračování na str. 4) (Dokončení ze str. 1) V novém programu také dostanou ekologičtí zemědělci vyšší preferenční body na své investiční projekty. Podle Jurečky je ekologické zemědělství přirozený a zároveň moderní způsob hospodaření. „Každoroční přísné kontroly, které musí ekologický zemědělec podstoupit, prokazují, jestli hospodaří podle těchto pravidel,“ řekl. Motto letošního ročníku kampaně je „V souladu s přírodou“ s podtitulem „Příroda by kupovala bio“. Jejím smyslem je upozornit, že vedle nesporných předností biopotravin pro konkrétního spotřebitele je s ekologickým zemědělstvím a bioprodukcí spojen ještě zásadní přínos pro celou společnost. Šetrný způsob obhospodařování půdy totiž přispívá k zachování jejího objemu i úrodnosti. Propagační akce má od ministerstva příspěvek 300 tisíc korun. Zaměřuje se nejen na osvětu, různé biojarmarky, ale i na akce přímo u zemědělců, aby veřejnost měla možnost se seznámit s

biopotravinami a vidět, jak probíhá jejich výroba přímo na místě. Zvyšuje se nejen počet ekologických zemědělců a zpracovatelů, ale i tržby za biopotraviny. Předloni utratili lidé v České republice za tyto produkty skoro dvě miliardy korun, což je meziročně o 9,5 procenta více. Navzdory pokračujícímu oživení trhu podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů zůstává stále nízký a činí 0,71 procenta. Letos se podle hypermarketu Globus zájem o biopotraviny zvýšil. Podle mluvčí hypermarketu Pavly Hobíkové se jich letos prodává skoro o pětinu meziročně více. „V českém bio je největší zájem o sortiment čerstvých potravin, které svým množstvím prodeje dorovnávají ty zahraniční,“ řekla Hobíková. Nejvíce se prodávají mléko, vejce a jogurty. Podle průzkumu agentury Median, který loni na podzim zveřejnilo ministerstvo zemědělství, nakupují někdy biopotraviny čtyři z deseti obyvatel České republiky. Od roku 2008 se jejich počet mírně zvýšil. Navzdory mírnému růstu ale zůstává podíl bioproduktů na celkovém trhu s potravinami v ČR velmi nízký, za hlavní důvod bývá označována vyšší cena. Podle akčního plánu, který v prosinci 2010 schválil tehdejší kabinet, měl vzrůst podíl ekologického zemědělství do letošního roku na 15 procent. Podíl biopotravin na celkovém trhu s potravinami měl z tehdejšího zhruba procenta letos stoupnout na trojnásobek. Materiál si také kladl za cíl obrácení poměru mezi dováženými a domácími biopotravinami ve prospěch tuzemských. Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka (vpravo), ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství ministerstva Jan Gallas a manažerka Svazu ekologických zemědělců ProBio Kateřina Nesrstová přiblížili letošní ročník Měsíce biopotravin Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Komora dala požadavky 7.9.2015

Zemědělec str. 5 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Souhrn požadavků k řešení situace především v živočišné výrobě předala Agrární komora ČR ministru zemědělství Marianu Jurečkovi s tím, aby na ně do konce září reagoval. Jde zejména o podpůrná opatření pro sektor mléka, jako jsou například intervenční nákupy mléčných produktů. Informoval o tom prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman na tiskové konferenci po jednání představenstva na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. Jak přiblížil Jiří Felčárek z Agrární komory ČR, jde o témata, která by měla být co nejrychleji řešená, aby propad u problematických komodit nebyl tak velký. Komora požaduje například schválení nového dotačního programu na podporu mléka na pokrytí nákladů na vedení evidence zvířat nebo zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu. Agrárníci chtějí i další dotace na zlepšování kvality půdy či urychlení spouštění programů, které má již ministerstvo připravené, například ohledně podpory kvalitního mléka. „Mezi požadavky jsou opatření, která jsou připravovaná i zcela nová,“ podotkl Felčárek s tím, že nově jde například o zapravování organické hmoty do půdy. „Je to podle vzoru Nizozemska a Belgie, kde jsou podobné systémy, to znamená, zapravuje se kejda a další statková hnojiva do půdy a za to jsou prémie ve výši asi kolem 15 eur za tunu. My bychom chtěli realizovat něco podobného, jako mají tam,“ vysvětlil Toman s tím, že za prvé se jedná o zlepšení kvality půdy a za druhé to přispěje ke zlepšení situace chovatelů krav. Komora si také přeje, aby vláda do konce září schválila změnu zákona, kterou by mohli farmáři využívat takzvanou zelenou naftu i v oborech živočišné výroby. Předložit by ji mělo ministerstvo zemědělství. „Očekáváme nějaký další krok, který by nebyl v rovině řečí, ale schválení,“ dodal viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada. „Pokud nedojde k urychlenému naplňování požadavků, bude agrární komora v této složité situaci reagovat všemi dostupnými prostředky,“ stojí v usnesení představenstva. Podle Jurečky se ministerstvo zemědělství o většinu zmíněných věcí snaží a pracuje na nich, problémem jsou ale peníze. „Naše zdroje na ministerstvu jsou výrazně omezeny, byť budu hledat maximum v úsporách,“ vysvětlil ministr, který o rozpočtu jedná i s ministrem financí Andrejem Babišem a premiérem Bohuslavem Sobotkou. Po Babišovi chce kvůli problémům v zemědělství miliardu korun navíc, zatím se nedohodli. „Nevnímám to tak, že by mi někdo vyhrožoval, dával striktní ultimáta,“ řekl Jurečka.

Krize s padajícími cenami mléka není jenom v ČR, mléka je na trhu nadbytek v důsledku ruského embarga na dovoz potravin a zrušení mléčných kvót. Ministerstvo situaci řeší i na evropské úrovni. Evropská unie by podle Jurečky a jeho dalších resortních kolegů měla zvýšit intervenční nákupní ceny mléka. Dokonce by na tom podle něj mohla vydělat, kdyby mléčné produkty po několika letech zpětně prodala. O mléčném trhu by měli ministři zemědělství Evropské unie jednat 7. září v Bruselu, vedle diskuse budou protestovat farmáři z evropských zemí. * Klíčové informace * Agrární komora ČR předala ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi souhrn požadavků k řešení situace především v živočišné výrobě. * Ministr by se měl do konce září k těmto požadavkům vyjádřit. * Podle Jurečky se ministerstvo zemědělství o většinu zmíněných věcí snaží a pracuje na nich.

Prosazení zákona je velká bitva 7.9.2015

Zemědělec str. 9 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Koalice v Parlamentu prosadí schválení novely zákona o významné tržní síle, od níž si zemědělci a potravináři slibují posílení své pozice v jednáních s obchodními řetězci. Přislíbil to na Národních dožínkách v Českých Budějovicích, které se tradičně konají v rámci mezinárodní výstavy Země živitelka, premiér Bohuslav Sobotka. Obchodní řetězce nesmí diskriminovat české zemědělce a české a moravské potravináře, doplnil. Podle Sobotky je prosazení zákona velkou bitvou. „Řetězce se brání tomu, abychom tuto novelu prosadili. V Parlamentu nasazují všechny prostředky. Chci ale slíbit, že vláda to nevzdá. Jsme připraveni novelu zákona o významné tržní síle prosadit,“ prohlásil Sobotka. Zákon o významné tržní síle je spojován například se současnými problémy s odbytem mléka. Podle prezidenta Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana za ně mohou nejen ruské sankce a zrušení mléčných kvót v Evropské unii, ale právě chování zahraničních obchodních řetězců. „Není možné, aby zahraniční obchodní řetězce diskriminovaly české zboží na českém území, není možné, aby České republika byla závislá na dovozech a ztratila svoji soběstačnost,“ konstatoval Toman a již poněkolikáté vyzval vládu a Parlament k přijetí zákona o významné tržní síle tak, aby české výrobky našly své uplatnění na českém trhu. Novelu zákona, který platí už od roku 2010, nyní projednávají sněmovní výbory. V září by měly dát svá doporučení, sněmovní zemědělský výbor ji již minulý týden podpořil. Novela má zákon zpřesnit a zlepšit jeho fungování, podle obchodníků však může zdražit potraviny. Antimonopolní úřad to ale odmítá. Důležitá je péče o krajinu Sobotka připomněl, že zemědělství nepředstavuje jen podnikání, ale i hospodaření a péči o krajinu. „Jsem rád, že se České republice daří a je strašně důležité, aby se dařilo i našim zemědělcům,“ podotkl s tím, že vláda se k tomu snaží vytvořit podmínky. V minulém roce se podařilo obnovit zelenou naftu, což je tradiční podpora pro naše zemědělce. Poznamenal rovněž, že se Česká republika musí připravit na klimatické změny, které přicházejí, a připravit taková opatření, abychom se vyrovnali s riziky sucha a nedostatku vody. „Musíme udělat všechno pro to, aby naše krajina měla schopnost zadržovat vodu, aby neodtékala a krajina byla schopná vodu absorbovat,“ konstatoval. Náměstek primátora Českých Budějovic Petr Holický poznamenal, že za 750 let historie tohoto města takhle horké léto nepamatují. „Nicméně letošní úroda se povedla,“ řekl. Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola poznamenal, že společně mohou vzdát hold zemědělcům a poděkoval jim za práci, kterou pro nás ostatní věnují, a upozornil na to, že je třeba pečovat o krajinu. Ministr zemědělství Marian Jurečka na dožínkách zhodnotil letošní sklizeň obilnin jako velice dobrou. Upozornil ale, že hospodářský rok je třeba hodnotit až tehdy, když je obilí prodáno a zaplaceno. Také připomněl, že situace v některých komoditách není jednoduchá a vyzval, aby Češi

nakupovali regionální výrobky. Také Toman poděkoval zemědělcům za práci, která podle něj není vůbec lehká. To dokládá i letošní a loňská sklizeň. „Vloni, o co později jsme začali, o to později jsme skončili. Letos přišlo sucho a je vidět, že i když zemědělec pracuje 24 hodin denně 365 dní v roce, a počasí mu nepřeje, je mu to houby platné,“ řekl. Kvalita obilí je dobrá Žně v České republice letos skončily v rekordním čase, zhruba o měsíc dříve než loni, výnosy obilovin se blíží loňským rekordním. Výnos obilovin letos dosáhl 6,07 tuny na hektar, což se blíží loňským rekordním hodnotám. Průměrný výnos řepky je 3,53 tuny na hektar, vloni to bylo zhruba o půl tuny více. Kvalita potravinářské pšenice a mouky pro pekaře bude letos podle prvních odhadů velmi dobrá. Díky dobré úrodě lze předpokládat, že ceny surovin a pekařských výrobků by zdražovat neměly. Zaznělo to i na semináři Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů ČR na agrosalonu Země živitelka. „Kvalita potravinářské pšenice podle rozborů prvních vzorků vypadá velmi dobře. Obsah dusíkatých látek, tedy lepku, je velmi vysoký, což je dobrá zpráva pro pekaře,“ řekl člen představenstva Svazu průmyslových mlýnů Pavel Filip. Nepotvrdily se podle něj obavy, že zrno bude drobné kvůli suchu. Mlýny přijímají obilí, které má neobvykle nízkou vlhkost, kolem deseti procent, přičemž v běžných letech má od 13 do 14 procent. Mlynáři proto musejí vodu do obilí doplnit. „Přibližně pět procent, což není tak jednoduché. Potřebujeme ji tam dostat, musí proniknout do jádra zrna. Tam potom bobtnají škrobová zrna, čímž se mění struktura a dá se oddělit bílá mouka od otrub. Potom se dají dobře vyrábět krupice a hrubé mouky, což jsou české speciality,“ vysvětlil Filip. Také podle odborného poradce Pavla Skřivana budou pekařské parametry mouky nejspíš velmi dobré, jasno bude ale až koncem září a začátkem října. „Dá se očekávat stabilní cena pšenice a mouky,“ řekl. Mlýny podle něj mají dlouhodobě potíže s tvrdší pšenicí a musejí tomu přizpůsobit technologie. Cena potravinářské pšenice se podle něj loni na velkých burzách pohybovala mezi 180 až 190 eury (4860 až 5130 korun). „Troufám si říct, že by se na tom nemělo nic měnit. To, že cena klesá v průběhu sklizně na 170 eur, je normální, počítal bych s cenovou stabilitou,“ sdělil. Pekaři se na semináři sešli i s představiteli obchodních řetězců. Jejich zástupci uvedli, že pekaři nejsou jednotní, někteří jim údajně nabízejí rohlík za 80 haléřů a chleba pod 15 korun. Pekaři se také seznámili s novou strategií svazu. Ten na podzim připravuje velkou mediální kampaň Fandím českému pečivu, do níž by se měly zapojit známé osobnosti. * * Klíčové informace * Premiér Bohuslav Sobotka přislíbil schválení novely zákona o významné tržní síle. * V souvislosti s letošním suchem na Národních dožínkách zaznělo, že se Česká republika musí připravit na klimatické změny, které přicházejí. * Kvalita obilí a mouky pro pekaře bude letos podle prvních odhadů velmi dobrá. Foto popis| Premiér Bohuslav Sobotka vyjádřil podporu zemědělcům Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| V rámci Národních dožínek byly předány i ceny za nejlepší inovativní potravinářský výrobek Foto Zuzana Fialová Foto popis| Dožínkový průvod přešel výstavištěm Foto Zuzana Fialová Foto popis| Během cesty k pódiu nechyběla ani diskuse s vystavovateli Foto Zuzana Fialová Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka a premiér Bohuslav Sobotka dostali tradiční dožínkové věnce Foto Zuzana Fialová

Problémy s bifenyly v chovech trvají 7.9.2015

Zemědělec str. 13 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

V České republice se stále vyskytují stáje, v nichž nebyly odstraněny staré nátěry obsahující karcinogenní polychlorované bifenyly (PCB), přestože Státní veterinární správa (SVS) na nutnost

jejich likvidace v minulosti opakovaně upozorňovala. Informoval o tom mluvčí SVS Petr Pejchal. V současné době z tohoto důvodu trvají mimořádná veterinární opatření na šesti farmách -z toho čtyři jsou v Ústeckém, jedna v Libereckém a jedna ve Středočeském kraji. „Již od roku 2012 platí pro maso, masné výrobky a syrové mléko v EU maximální limit PCB ve výši 40 nanogramů na gram tuku. Vzhledem k tomu, že v České republice dosud existují staré, neasanované stáje, dochází stále ojediněle ke zjištěním nadlimitních hodnot PCB v mase skotu a prasat i syrovém mléce,“ uvedl Pejchal s tím, že v současnosti průměrné obsahy PCB v hovězím a vepřovém mase i v syrovém kravském mléce v ČR bezpečně vyhovují maximálnímu limitu a z dlouhodobého hlediska se díky zpřísnění předpisů i soustavnému veterinárnímu dozoru snižují. „Například u hovězího masa loni dosahovaly 9,58 ng/g, začátkem 90. let minulého století byly průměrné hodnoty stonásobně vyšší,“ dodal. Příčinou kontaminace jsou zbytky starých nátěrů a barev na hrazení stájí a stavební hmoty s obsahem PCB, které přicházejí do přímého styku se zvířaty nebo krmivem. Bifenyly se kumulují v tukové tkáni zvířat a jen velmi pomalu se odbourávají. Riziko zvýšeného výskytu PCB se týká podle veterinářů především chovů v dosud zásadně nezrekonstruovaných stavbách postavených před rokem 1986, odkdy je v tuzemsku zakázáno materiály s obsahem PCB používat. Kromě staveb se to týká také zařízení, se kterými přicházejí zvířata nebo krmivo do přímého styku. Bohatě natírány barvami s obsahem bifenylů bývaly v minulosti zvláště velkokapacitní kravíny s kovovými konstrukcemi, silážní jámy, senážní věže a další konstrukce. „Z výše uvedených důvodu doporučujeme chovatelům zjistit ze stavební dokumentace, zda nebyly v chovných prostorech použity materiály s obsahem PCB, například nátěrové hmoty na bázi chlorkaučuku s označením H1000, H2001, H2003, H2006, H2008, barva na značení silnic H2202, barva k nátěru bazénů H2203, epoxyesterová barva S2363, sanitární barva S2993, polystyrénový lak S1815, polyuretanové barvy S2802, S2803, S2850, S2851,“ uvedl mluvčí. „V případě, kdy má chovatel podezření, že v prostorech, kde chová hospodářská zvířata, mohly být použity materiály s obsahem PCB, doporučujeme mu poradit se s místně příslušnou krajskou veterinární správou a nechat tyto materiály vyšetřit ve Státním veterinárním ústavu v Praze, Jihlavě či Olomouci,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Milan Malena. Vyšetření jednoho vzorku stojí 2000 až 2500 korun. Podle zkušeností SVS z minulých let přetření starých nátěrů novými barvami nestačí a je potřeba je zcela odstranit. I jen poměrně malé množství zvířetem olízané barvy, izolační hmoty či pozření kontaminovaného krmiva může způsobit překročení limitu PCB. Živočišný produkt se tím stává nepoživatelným. V případě kontaminovaných chovů nelze uvolnit surovinu nebo potravinu do oběhu a zvířata, v jejichž tkáních nebo produktech se prokáže nadlimitní množství PCB, nesmí být využívána pro produkci potravin a ani jejich maso nemůže být pokládáno za poživatelné. Foto popis| V některých stájích jsou stále ještě staré nátěry obsahující karcinogenní polychlorované bifenyly (PCB) Foto autor| Foto archiv redakce

Zlaté klasy nejlepším exponátům 7.9.2015

Zemědělec str. 14 Země živitelka Vladislav Fuka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Tradiční součástí mezinárodní výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích je soutěž Zlatý klas o nejlepší vystavený exponát. Jejím prvořadým cílem je ocenit a propagovat špičkové výrobky a novinky z oblastí agronomie, zootechniky, mechanizace, potravinářství, služeb pro zemědělství a venkov, ale také lesního a vodního hospodářství i opravárenství. Pro nejlepší vybrané exponáty, splňující navíc i náročná ekologická kritéria, bylo připraveno ocenění Zlatý klas s kytičkou. Letos usilovalo o prestižní ocenění Zlatý klas dvacet šest exponátů, nejvíce výrobků bylo přihlášeno v kategoriích Potravinářství a zpracovatelský průmysl - 15. Na 42. ročníku výstavy Země živitelka bylo Zlatým klasem oceněno patnáct exponátů, z nichž tři získaly Zlatý klas s kytičkou.

Exponáty oceněné Zlatým klasem s kytičkou Rostlinná výroba Exponát: Sahara - rekultivační osivová směs pro suché oblasti (1) Vystavovatel: Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko Součinnost: OSEVA vývoj a výzkum s. r. o., Zubří, Agrostis Trávníky s. r. o., Rousínov Rekultivační osivová směs Sahara je druhově bohatá směs určená pro suché oblasti, má specifický podíl různých druhů travin, jetelovin a ostatních dvouděložných bylin. Jde o osivovou směs s širokými možnostmi uplatnění. Vzhledem ke svému složení je vhodná například pro oblasti určené k rekultivaci zemědělské půdy, především v suchých oblastech. Její složení také velmi příznivě ovlivňuje schopnost porostu odolávat i delšímu období nedostatku srážek, což může být velmi důležité vzhledem ke stále častějšímu výskytu srážkových deficitů. Podstatná je také schopnost porostu založeného z této směsi odolávat erozním vlivům. Tyto i další pozitivní vlastnosti, mimo jiné i estetický dojem porostu či využitelnost jednotlivých částí bylin pro léčivé účely, předurčují tuto směs pro široké spektrum využití. Druhová pestrost přispívá významnou měrou k udržení biodiverzity krajiny. Byliny a jeteloviny slouží jako zdroj potravy pro opylující hmyz a poskytují útočiště pro mnoho skupin živočišných druhů. Víceúčelovost využití porostu podtrhuje i možnost použití produkce ke krmení hospodářských zvířat, případně je možné biomasu zpracovat ve spalovnách nebo k výrobě bioplynu. Živočišná výroba Exponát: KBTPM plemenný skot, masný simentál, kráva s teletem (2) Vystavovatel: Andrea Samohejlová, Týn nad Vltavou Prezentovaná zvířata dosahují výborných užitkových vlastností, které jsou na vysoké úrovni oproti průměru populace tohoto plemene. Cílem chovu je produkce kvalitních plemenných zvířat s důrazem na dobré osvalení i snadné telení a vysokou mléčnost. Potravinářství a zpracovatelský průmysl Exponát: Kozí sýr Sedlák se slunečnicí (3) Vystavovatel: Eva Sedláková, Sloup v Moravském krasu Kozí sýr vynikajících senzorických vlastností obohacený přídavkem slunečnicových semínek je vyroben z mléka koz pasených v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Jde o novinku rodinné firmy s více než 25letou historii. Exponáty oceněné Zlatým klasem Rostlinná výroba Hodnotitelskou komisi potěšil zřetelný trend vyššího zájmu ze strany šlechtitelů a tvůrců nových odrůd. Rozvoj rostlinné výroby není bez nových vstupů, mezi něž nové odrůdy patří, možný. Exponát: Aprim (4) Vystavovatel: AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., Šumperk Součinnost: Agritec Plant Research s. r. o., Šumperk Aprim je první registrovaná ozimá odrůda kmínu v České republice. Jde o středně ranou odrůdu určenou k produkci semen pro potravinářské účely. Je charakteristická stabilním vysokým výnosem semen, a to i v porovnání s klasickými dvouletými odrůdami kmínu, střední až vysokou odolností proti opadávání nažek a vysokou odolností vůči vyzimování. Na půdu není příliš náročná, lze ji s úspěchem pěstovat v kukuřičné, řepařské i bramborářské oblasti. Její užitná hodnota je dána kombinací vysokého výnosu semene a ozimým růstovým typem souvisejícím s kratší vegetační dobou. Díky kratší době vegetace uniká nepříznivému působení škůdce vlnovníka kmínového a snižuje tak nákladnou a problematickou ochranu porostů kmínu. Vzhledem k tomu, že současné registrované odrůdy kmínu mají délku vegetační doby o tři až čtyři měsíce delší, dává Aprim také časový prostor pro sklizeň předplodiny. Živočišná výroba Všechna plemenná zvířata přihlášená do soutěže Zlatý klas měla vynikající vlastnosti. Exponát: Kolekce plemenného skotu (5) Vystavovatel: AGRA Březnice, a. s., Březnice u Bechyně Součinnost: REPROGEN, a. s., Planá nad Lužnicí Kolekce plemenného skotu je ukázkou vynikající cílené plemenářské práce ve šlechtění plemene

českého strakatého skotu. Prezentované tři jalovice a tři krávy jsou typickými představitelkami chovného cíle tohoto plemene. V současné době je v chovu jedenáct matek býků, které jsou záměrně připařovány a produkují plemenné býčky. Exponát: Kolekce masného skotu plemene charolais (6) Vystavovatel: Měcholupská zemědělská a. s., Klatovy Vystavené jalovice představují jak rohatou, tak i bezrohou variantu tohoto plemene, tedy oba trendy v současném šlechtění plemene charolais. (Pokračování na str. 15) (Dokončení ze str. 14) Tyto jalovice mají vysokou plemennou hodnotu pro růst a zároveň v ukazateli vlastní užitkovosti jsou vysoko nad průměrem populace. Mechanizace Fakt, že byly pouze dva přihlášené a oceněné exponáty do soutěže, nijak nesnižuje jejich technickou úroveň a vyspělost. Exponát: Univerzální secí stroj kombinující klasické a přesné setí s přihnojením Pöttinger Aerosem 3002 ADD (7) Vystavovatel: Agrozet České Budějovice, a. s. Výrobce: Alois Pöttinger, Maschinenfabrik GmbH, Rakousko Secí stroj Pöttinger Aerosem 3002 ADD je díky kombinaci klasického setí s modulovou meziřádkovou vzdáleností a přesného setí určený pro široké spektrum malých až středně velkých zemědělských podniků. Je vybaven dvěma nově vyvinutými výsevními systémy - inteligentní rozdělovací hlavou IDS (Intelligent Distribution Systém) pro klasický výsev obilnin, trávy, máku nebo řepky a systémem přesného setí PCS (Precision Combi Seeding) pro přesný výsev kukuřice nebo slunečnice. Oba systémy mají vlastní zásobník a jsou elektronicky řízeny prostřednictvím panelu Power Control nebo systému ISO-Bus. Elektronický systém stroje sleduje kvalitu práce a umožňuje snadnou kontrolu výsevku. Prostřednictvím rozdělovací hlavy IDS lze vytvářet kolejové řádky s libovolným rozestupem, měnit meziřádkovou vzdálenost a podle potřeby upravovat pracovní záběr (u nepravidelné plochy). Tento jedinečný koncept umožňuje použít stroj pro klasický výsev obilnin a pro přesný výsev, který lze díky dělenému zásobníku doplnit přihnojováním nebo podsevem omezujícím erozi půdy. Flexibilitu stroje umocňuje i možnost kombinovat řadu nářadí pro zpracování půdy - rotační brány, krátký talířový kypřič, nebo tažený talířový kypřič, které jsou součástí stroje. Aerosem 3002 ADD splňuje všechny požadavky na bezpečnost práce a dopravní bezpečnost. Výhodný je i poměr užitné hodnoty a ceny. Exponát: Zetor Crystal (8) Vystavovatel: ZETOR TRACTORS, a. s., Brno Novou řadu traktorů Zetor Crystal tvoří dva modely Zetor Crystal 150 s výkonem motoru 106 kW/144 k a Zetor Crystal 160 s výkonem motoru 120 kW/163 k. Robustní konstrukce je schopna odolávat vysokým zatížením od nesených strojů a nářadí. Traktor pohání vysoce výkonný šestiválcový motor Deutz se zdvihovým objemem 6 l vybavený 24 ventily a vstřikovacím systémem common rail, který zajišťuje ekologický a úsporný provoz. Přenos výkonu motoru na podložku zajišťuje převodovka se 30 rychlostmi vpřed a vzad, která se obsluhuje pomocí elektrohydraulicky ovládaného reverzoru (PowerShuttle) a třístupňového násobiče točivého momentu (PowerShift). Produktivitu práce zvyšuje také elektrohydraulická výbava traktoru - automatické ovládání pohonu obou náprav a uzávěrek diferenciálu, třístupňového násobiče, automatická regulace tříbodového závěsu Hitchtronic a sou vraťový management. Přední náprava s nezávislým zavěšením a odpružením kol spolu s odpruženou kabinou poskytuje komfortní jízdu s nižší hladinou vibrací. Nízká úroveň hluku kabině - 73 dB(A) eliminuje únavu obsluhy. Traktor splňuje všechny požadavky na ochranu životního prostředí, bezpečnost práce a dopravní bezpečnost. Potravinářství a zpracovatelský průmysl Zlatý klas obdrželo osm exponátů. Vysoký počet oceněných je dán tím, že všechny předložené výrobky vynikaly svými senzorickými vlastnostmi. Většina jejich výrobců má regionální, často rodinný charakter s vysokým podíl ruční práce, převládá u nich píle a osobní nadšení. Exponát: Dolcezza čokoláda na vaření 100 g (9) Vystavovatel: COOP Centrum družstvo, Praha Výrobce: Carla spol. s r. o., Dvůr Králové Výrobek vyniká výraznou hořkočokoládovou chutí. Má velmi dobré senzorické a technologické vlastnosti dané vyváženým podílem kakaového másla a kakaového prášku. Exponát: Ranko Dobrůtka -zakysaná smetana s brusinkami 130 g (10) Vystavovatel: COOP Centrum

družstvo, Praha Výrobce: Bohušovická mlékárna, a. s., Praha Jde o mléčný zakysaný výrobek lahodné a osvěžující chuti s krémovou konzistencí a s živou mikrobiální mléčnou kulturou. Exponát: Ovocňák pyré Jablkomalina (11) Vystavovatel: TOKO AGRI a. s., Praha Výrobce: TOKO AGRI a. s., Rudice Čistě ovocný výrobek bez přídavku cukru a přídatných látek odpovídá trendům současné výživy. Díky balení, šetrnému zpracování a použité technologii má trvanlivost až 12 měsíců, po otevření lze pyré konzumovat až čtyři týdny. Exponát: Kitl Syrob Grapefruitový s dužninou (12) Vystavovatel: Kitl s. r. o., Jablonec nad Nisou Ovocný sirup s vysokým obsahem ovocné složky v atraktivním obalu má široké možnosti použití a servírování ve formě studených i teplých nápojů. Sirup se vyrábí studenou cestou, takže je zachován vysoký obsah vitamínů i řada dalších prospěšných látek. Exponát: Mošt jablko - rakytník (13) Vystavovatel: Promega spol. s r. o., Praha Šetrně pasterovaná šťáva s dužinou z čerstvě lisovaných jablek a rakytníku v poměru 99 : 10 je bez přídatných látek, vyniká výbornými senzorickými vlastnostmi. Exponát: Likérové Cabernet sauvignon (14) Vystavovatel: VINAŘSTVÍ LEDNICE ANNOVINO a. s., Lednice Originální tuzemský vinařský výrobek s vůní a chutí čerstvých hroznů v harmonii vyzrálé a ořechové dochuti. Víno s přívlastkem ušlechtilého destilátu, který se do výrobku přidává v průběhu kvasu hroznového moštu, je specialitou uvedeného vinařství. Cenu Zlatý klas převzala zástupkyně společnosti Lenka Bártová. Exponát: Hubertská štola (15) Vystavovatel: MASO UZENINY PÍSEK, a. s., Praha, Výrobní středisko Písek Jde o tepelně neopracovaný masný fermentovaný trvanlivý výrobek obalený drceným pepřem. Má atraktivní vzhled a výborné senzorické vlastnosti Foto popis|

Kalendář akcí 7.9.2015

Zemědělec str. 48 Obnovitelné zdroje

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu akce@profi press.cz. * 7. 9. 9.00 hod. Seminář pro chovatele Pastvou slepic a kuřat ke zvýšení kvality produktů chovu se koná ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, Praha 10, Uhříněves, Přátelství 815. Organizátorem je Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha-Uhříněves. Info: Oldřich Mach, tel.: 602 190 385, mailto:[email protected]. * 8. 9. 9.00 hod. Polní den kukuřice LG s možností stanovení aktuálních parametrů doručených silážních vzorků se koná v Opařanech 96, 391 61 Opařany. Organizátorem je Limagrain Central Europe S. E. Info: Ing. Markéta Kollarová, tel.: 602 707 422. * 8. 9. 9.00 hod. Agrofóra: polní dny kukuřice (komentovaná přehlídka hybridů kukuřice Masadour a Selekta, nové technologie pro vyšší výnos a zdraví půdy) se koná v Žeroticích. Organizátorem je Souffl et agro. Info: Martina Poláková, mpolakova@souffl et-group.com. * 8. 9. 9.30 hod. Den kukuřice KWS 2015 (prohlídka hybridů kukuřice včetně novinek s výkladem, rozbor přinesených vzorků zelené kukuřice v mobilní laboratoři AgriNIR) se koná v Nové Pace. Organizátory jsou KWS Osiva, Agrochov Stará Paka a ZEA Sedmihorky. Info: Ing. Ludmila Kačicová, tel.: 731 476 445, mailto:[email protected]. * 8.-9. 9. Dny zahradní a komunální techniky - IX. ročník celostátní předváděcí akce profesionálních strojů - se konají v Havlíčkově Brodě. Organizátorem je vydavatelství Profi Press. Info: tel.: 602 251 588, miroslav. zizka@profi press.cz, http://www.profi press.cz. * 9. 9. 9.00 hod. Den otevřených dveří P & L (praktické polní ukázky a představení strojů) se koná v

Hrubčicích 281, 798 21 Hrubčice. Organizátorem je firma P & L, Biskupice 206, 763 41 Biskupice u Luhačovic. * 9. 9. 9.00 hod. Polní den kukuřice LG (možnost stanovení aktuálních parametrů doručených silážních vzorků) se koná v Kožlanech 20129, PSČ 331 41. Organizátorem je Limagrain Central Europe S. E. Info: Josef Prais, tel.: 606 620 576. * 10. 9. Bioakademie 2015 ve znamení novinek pro české zemědělství se koná v Lednici. Organizátorem je PRO-BIO. Info: manažerka PROBIO Svazu ekologických zemědělců, tel.: 583 216 609, 725 571 027, mailto:[email protected]. * 10. 9. 10.00 hod. Agroshow Dynín se koná v Bošilci 16, 373 65 Bošilec. V programu jsou agronomické postupy zpracování půdy, ukázky strojů od sklizně až po založení nové úrody s kultivací porostu, skladování zrnin a olejnin, výživa hospodářských zvířat, půdní sonda a hodnocení půdních profilů. Organizátorem jsou Zemědělské služby Dynín, Dynín 92, 373 64 Dynín. Info: tel.: 728 070 803. * 10. 9. 16 hod. Polní den kukuřice LG (možnost stanovení aktuálních parametrů doručených silážních vzorků) se koná v Husově 27, 508 01 Hořice. Organizátorem je Limagrain Central Europe S. E. Info: Ing. Ludmila Adamcová, tel.: 724 320 499. * 10. 9. 9.00 hod. Agrofóra: polní dny kukuřice (komentovaná přehlídka hybridů kukuřice Masadour a Selekta, o nových technologiích pro vyšší výnos a zdraví půdy) se koná v Určicích. Organizátorem je Souffl et agro. Info: Martina Poláková, mpolakova@souffl et-group.com. * 10.-11. 9. Oslavy 30. výročí vyhlášení Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, samostatné fakulty se sídlem v Lednici (odborná akce) se koná v Lednici. Organizátorem je Zahradnická fakulta Mendelova univerzita v Brně, Valtická 337, 691 44 Lednice. Info: Ing. Jiří Martinek, Ph. D., Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, tel.: 519 367 276, 606 033 065, mailto:[email protected], http://www.zf.mendelu.cz. * 12. 9. Den oslavy Všestarské cibule a Nivy se koná ve Všestarech a Rozběřicích u Hradce Králové. Organizátorem je ZD Všestary. Info: Ing. Monika Nebeská, tel.: 602 624 355, mailto:[email protected], http://www.oslavavsestarskecibule.cz. * 12. 9. 10.00 hod. Elitní nákupní trh plemenných kozlů anglonubijských koz, trh plemenných kozlů a beranů (klasifi kace plemenných kozlů a beranů) se koná v přírodním areálu na Zlobici, Malhostovice 55. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz, Ptašínského 308/5, 602 00 Brno. * 12. 9. Ochutnávka Regionálních potravin Olomouckého kraje se koná v Olomouci na Výstavišti Flora ve stánku Regionální potravina na akci Dožínky Olomouckého kraje. Organizátorem je Agrární komora Olomouckého kraje. Info: Ing. Miloš Porč, tel.: 603 718 171, mailto:[email protected], www. regionalnipotravina.cz. * 12. 9. Selské slavnosti na statku s tisíciletou historií se konají v Blíževedlech. Organizátorem je Asociace soukromého zemědělství ČR. Info: Šárka Gorgoňová, tel.: 604 849 294, mailto:[email protected]. * 13. 9. Ochutnávka Regionálních potravin Olomouckého kraje se koná v Prostějově, ve stánku Regionální potravina na akci Hanácké slavnosti. Organizátorem je Agrární komora Olomouckého kraje. Info: MVDr. Augustin Kohoutek, tel.: 736 631 798, mailto:[email protected], http://www.regionalnipotravina.cz.

zena-in.cz Čerstvost potravin až na prvním místě 8.9.2015

zena-in.cz str. 0 Dům a byt Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Prázdniny skončily, děti zasedly do školních lavic a k vám domů se opět vrací ten nelehký úkol. Nejen, že manžel přijde hladový z práce, ale i děti se po celodenním zápolení ve škole vrátí domů a už ode dveří se budou s nadšením v hlase ptát, co jste dnes připravila dobrého k jídlu. Ať už bude odpovědí jakýkoliv pokrm, aby si rodina pochutnala, bude důležité jej připravit z čerstvých potravin. A právě v tomto okamžiku přichází na scénu chladničky Samsung Chef Collection. Ty udrží díky moderním technologiím potraviny déle čerstvé a za vámi bude stát výsledek v podobě lahodných pokrmů, jež zasytí hladové krky ve vaší domácnosti. Prázdniny skončily, děti zasedly do školních lavic a k vám domů se opět vrací ten nelehký úkol. Nejen, že manžel přijde hladový z práce, ale i děti se po celodenním zápolení ve škole vrátí domů a

už ode dveří se budou s nadšením v hlase ptát, co jste dnes připravila dobrého k jídlu. Ať už bude odpovědí jakýkoliv pokrm, aby si rodina pochutnala, bude důležité jej připravit z čerstvých potravin. A právě v tomto okamžiku přichází na scénu chladničky Samsung Chef Collection. Ty udrží díky moderním technologiím potraviny déle čerstvé a za vámi bude stát výsledek v podobě lahodných pokrmů, jež zasytí hladové krky ve vaší domácnosti. Neustále slýcháte o tom, jak jsou potraviny náročné na skladování či v jaké teplotě je potřeba určité druhy uchovávat. Může se zdát, že je to skutečná věda a pořádně si nevíte rady, jak na to. Něco na tom rozhodně je, ale pokud máte doma dokonalého pomocníka v podobě chladničky Samsung RB41J7899S4/EF, věřte, že pro vás bude péče o potraviny doslova hračkou. Tomu napovídá i fakt, že Samsung spolupracoval při vývoji chladniček Chef Collection se světovými šéfkuchaři, kteří na základě vlastních zkušeností navrhli profesionální vylepšení. Například speciální zásuvka Cheff zone se stará o kontrolu teploty +/- 0,5 stupně Celsia a je vhodná zejména pro choulostivé potraviny, jako jsou ryby či čerstvé maso. Díky přesnému udržování teploty maso nezmrzne a nenaruší se tak jeho struktura, a zároveň dokáže potlačit bakteriologické procesy. V zadní části chladničky se nachází kovový plát Metal plate, který akumuluje chladný vzduch, tzv. Metal cooling, a tím udržuje uvnitř chladničky stálou teplotu. Chladnička a mrazák mají navíc oddělené proudění vzduchu, tzv. Twin Cooling systém, jenž zajišťuje mrazivý suchý vzduch v mrazáku a optimální vlhkost vzduchu v chladničce, která je zásadní pro udržení čerstvosti potravin, zejména ovoce a zeleniny. A pokud vám jde jako správné hospodyni kromě kvalitního uchovávání potravin také o to, jak vaše domácnost vypadá, pak vás tyto chladničky doslova nadchnou. Nejen, že se vejdou do prostoru určeného vestavným spotřebičům, ale díky technologii SpaceMax nabízí vnitřní prostor jako volně stojící modely. Design chladniček Kitchen Fit v podobě broušené nerez oceli naprosto dokonale splyne s kuchyňskými skříňkami a vytvoří tak dokonalý soulad, který mohly dosud zajistit pouze vestavné spotřebiče. Přitom není zapotřebí složitá montáž a na požadované místo je stačí jednoduše zasunout. Ať už tedy budete připravovat jídlo pro hladové děti či upracovaného manžela, můžete mít jistotu, že se Samsung chladničkami Chef Collection jim podáte pokrmy z těch nejčerstvějších potravin. Přesvědčte se sami na http://www.samsung.cz. URL| http://zena-in.cz/clanek/cerstvost-pot...-az-na-prvnim-miste/kategorie/dum-a-byt

Znojemsko Třetina Znojemských neměla v normě cholesterol 8.9.2015

Znojemsko str. 5

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Třicátou zastávkou červnové putovní akce Flora pro.activ bylo Znojmo. Tým prověřoval zdraví celkem 170 lidem. U třetiny z nich odhalil zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi a jedenácti z nich doporučil rychlou návštěvu lékaře. Ke snížení cholesterolu by těmto lidem pouze režimová opatření již nestačila. „Příjemně nás překvapilo, jak velký zájem o měření základních hodnot byl. Každý zájemce, který se nechal proměřit, měl zároveň možnost konzultovat naměřené hodnoty se zdravotní sestrou a nutričním konzultantem,“ říká Eva Kadlecová, zástupce organizátora akce. Speciálně proškolený tým zjišťoval zájemcům množství tuku v těle, výši krevního tlaku, analyzoval složení těla a měřil hladinu cholesterolu v krvi. Zejména poslední hodnota je pro zdraví člověka velmi důležitá, jelikož vysoký cholesterol je jednou z nejčastějších příčin infarktu nebo mrtvice. Srdečněcévní onemocnění stojí v Česku každoročně za zhruba polovinou všech úmrtí. ČASTĚJI OHROŽENY ŽENY Na onemocnění srdce a cév, která začínají obvykle právě zvýšenou

hladinou cholesterolu, umírají více ženy než muži. O možnost nechat si prověřit základní hodnoty týmem Flora pro. activ projevují však častěji zájem ženy, dosud tvoří 58% všech zájemců. Výsledek měření ukázal zvýšenou hladinu cholesterolu 54% z nich. Mezi muži se potýká se zvýšenou hladinou cholesterolu více než polovina (62%). Vysoká hodnota cholesterolu se zatím vyskytovala u 9% žen a 4% mužů. NASAZENÍ LÉKŮ NENÍ VŮBEC TŘEBA Lidé většinou přicházejí k lékaři až ve chvíli, kdy mají konkrétní problém. To už však nezbývá nic jiného než nasadit léky. Přitom na preventivní prohlídku má člověk nárok každý druhý rok a díky včasnému podchycení problému by mnohdy stačilo jen upravit jídelníček a životní styl. Nejčastěji lékaři doporučují omezit uzeniny a extrémně sladké potraviny, dále nahradit živočišné tuky rostlinnými a zařadit více ovoce a zeleniny. „Zvýšená hladina cholesterolu je způsobena zčásti vrozenými vlohami a zčásti vysokým příjmem cholesterolu, který najdete hlavně v uzeninách a tučném mase, plnotučných mléčných výrobcích, másle, sladkém pečivu, dortech, sušenkách a pochutinách. V českém jídelníčku máme takových potravin nadbytek,“ upozorňuje MUDr. Martina Vaclová z Centra preventivní kardiologie Univerzity Karlovy. Zároveň dodává, že ke zlepšení poměru jednotlivých druhů cholesterolu přispívá pravidelný pohyb. DESATERO BOJE S CHOLESTEROLEM Jezte pestrou a vyváženou stravu. 2. Dopřejte si více zeleniny a ovoce. Snažte se zařadit je ke každému jídlu během dne. 3. Vybírejte celozrnné výrobky, a to i chléb či těstoviny. Upřednostňujte rýži natural. 4. Volte dobré tuky - rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový či olivový) a kvalitní margaríny a roztíratelné tuky z nich vyrobené. 5. Jezte libové maso a masné výrobky, odstraňujte viditelný tuk. Mléčné výrobky pak vybírejte se sníženým obsahem tuku. 6. Jezte více luštěnin (fazole, hrách, čočka). 7. Omezujte sůl, raději použijte bylinky či koření. 8. Pijte čistou vodu, neslazený čaj anebo nízkoenergetické nápoje. 9. Udržujte si správnou tělesnou hmotnost. 10. Pravidelně se hýbejte, alespoň třicet minut každý den. ing. EVA WOLFOVÁ PR manager (mailto:[email protected] http://www.focus-age.cz)

zpravy.iDNES.cz Zemědělci paralyzovali Brusel traktory a slámou. Demonstrovali za mléko 7.9.2015

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční iDNES.cz, Václav Ferebauer, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zemědělci z celé Evropy se sešli v Bruselu, kde během bouřlivých demonstrací paralyzovali okolí evropských institucí. Farmáři žádali spuštění krizového plánu, který by omezil množství mléka na unijním trhu, a dorovnání ceny mléka na hodnotu výrobních nákladů. V Bruselu také zasedali ministři zemědělství. Protesty v okolí sídla Evropské komise a budovy Rady EU, kde se odpoledne ministři sešli, byly bouřlivé. Zemědělci se několikrát s traktory pokoušeli prorazit policejní zátarasy, na ulicích zapalovali ohně a pneumatiky. Hlavními požadavky, jak vyplývá z prohlášení European Milk Board (EMB), která protesty svolala, je snaha dorovnat ceny mléka na hodnotu výrobních nákladů a zajištění způsobu, jak financovat dobrovolné omezení výroby mléka. Podle BBC se počty farmářů odhadovaly na 4 800. Pocházeli převážně z Belgie, Francie a Německa. Traktorů mohlo být v Bruselu až 1 480. „Evropa se topí v mléku,“ stálo na jednom z transparentů. „Venkov musí na svých bedrech nést důsledky ruského zákazu dovozu potravin,“ prohlásil prezident Evropské farmářské asociace Copa Albert Jan Maat. „Farmáři doplácejí na mezinárodní politiku,“ dodal. EU na jaře zrušila kvóty na mléko, které platily od 80. let minulého století. Farmáři tak mohou nyní produkovat mléka, kolik uznají za vhodné. Spolu s ruským embargem na dovoz mléčných výrobků z evropských zemí a poklesem poptávky také z jiných částí světa to ale v části členských zemí vedlo k

výraznému poklesu cen. V ČR embargo Moskvy způsobilo výrobcům a exportérům mléka přímou finanční ztrátu ve výši miliardy korun, uvedli v pondělí v Praze zástupci Agrární komory a Potravinářské komory. Od EU i českého ministerstva zemědělství žádají větší finanční podporu, ale i podporu exportu mléčných produktů do zemí mimo unii. Evropská komise připravuje podporu výrobců mléka Cena, za kterou zemědělci mléko prodávají do mlékáren, klesla podle komory meziročně o čtvrtinu. V srpnu se podle komory pohybovala pod sedmi korunami za litr, tedy pod výrobními náklady. Podobně argumentuje v Bruselu také EMB, podle níž jsou náklady na litr mléka v některých zemích dokonce jen okolo 20 centů (necelých 5,50 Kč). „Pokud neomezíme výrobu, bude se situace na trhu dál zhoršovat,“ uvedl předseda EMB Romuald Schaber. Reakcí by podle něj kromě jiného měly být finanční bonusy pro ty zemědělce, kteří dobrovolně omezí výrobu. Evropská komise po bouřlivých demonstracích v Bruselu navrhla soubor podpůrných opatření pro farmáře. Jeho celková hodnota je asi 500 milionů eur (skoro 14 miliard Kč). Místopředseda komise Jyrki Katainen uvedl, že opatření by měla pomoci řešit problémy s financováním provozu farem a také podpořit stabilitu trhu. „Problémem je, že návrh byl představen velice obecně. V této chvíli nejsme schopni vůbec identifikovat, kolik by směřovalo pro Českou republiku, jaká pomoc by byla pro české zemědělce,“ řekl novinářům na okraj jednání ministr Jurečka. Návrh podle něj obsahuje aktualizaci kroků, které už existují. Rozšiřuje například podporu soukromého skladování, podporu hledání exportu na třetích trzích, propagace či podporu programů mléka pro školy. Farmářům by podle Katainena mohla pomoci i nynější migrační krize, s níž je spojena potřeba nějak zajistit jídlo pro ty, kdo nyní do evropských zemí přicházejí.

URL| http://zpravy.idnes.cz/zemedelci-s-tra...ni.aspx?c=A150907_155542_zahranicni_fer

zpravy.rozhlas.cz OBRAZEM: Traktory zablokovaly Paříž. Zemědělcům se nelíbí nízké výkupní ceny potravin 3.9.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropa Jan Šmíd,Anna Kottová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Do Paříže se dnes sjelo několik tisíc zemědělců s přibližně 1500 traktory. Protestovali tak proti zemědělské politice vlády a neuspokojivé situaci ve svém sektoru. V důsledku nízkých výkupních cen je prý pro ně stále těžší přežít. Francouzský premiér Manuel Valls už slíbil zemědělcům pomoc. Měli by dostat tři miliardy eur během příštích tří let. Stovky těžkých strojů mířily do francouzské metropole po třech hlavních dálnicích od časného rána. Jejich taktika byla brzdit provoz, nechali jen jeden volný pruh – pro sanitky a podobně.Francouzským zemědělcům se nelíbí nízké výkupní ceny potravin, především vepřového masa a mléka. Hrozí jim prý, že kvůli tomu budou muset uzavírat své podniky.Čtyřicetiletý Francois z Chartres, který přijel se svým traktorem až na Place de la Nation, si myslí, že by vláda měla rozhodnout o fixních cenách, které by byly spravedlivé.I když protest výrazně zkomplikoval dopravu, zejména v okolí francouzské metropole, většina Francouzů ho podporuje.Lidé ostatně měli možnost se na situaci připravit, protože protest byl předem ohlášený. Řada z nich proto zvolila jiný způsob dopravy.Zemědělci jsou prý připraveni jít ve svých krocích ještě dál. Pokud jim vláda nepomůže, budou prý blokovat francouzskou

metropoli i několik dní.Francouzští zemědělci blokují dálnice, protestují proti nízkým výkupným cenám masa a mléka Francouzští farmáři většinou nedají na EU dopustit, navzdory různým normámV EU se prý letos urodí málo řepky. Sucho ovlivní i další plodiny Mezi největší eurooptimisty v Irsku patří tamější zemědělci


Farmářům se nelíbí nízké výkupní ceny mléka. Krizi projednají ministři EU 7.9.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / ekonomikavevrope Zuzana Petráňová,Ondřej Houska Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Výkupní ceny mléka klesají už téměř dva roky, a farmáři se tak dostávají do obrovských ztrát. Krizi proto budou dnes řešit v Bruselu ministři zemědělství Evropské unie. Čeští farmáři od státu chtějí například nové dotační programy na mléko a další finanční podporu. Výkupní ceny mléka klesají pod úroveň výrobních nákladů. Zemědělci kvůli tomu jen od začátku roku přišli o 3 až 4 miliardy korun, tvrdí Agrární komora.Podle ní za to může ruské embargo na dovoz potravin z Evropské unie a také zrušení unijních mléčných kvót. Prezident komory Miroslav Toman kritizuje i supermarkety za to, že zvýhodňují zboží ze svých mateřských zemí.„Snaží se ho prodávat levněji, tak aby samozřejmě pomohly firmám z mateřských zemí oproti těm našim. A čeští potravináři jsou diskriminováni, co se týká prodeje potravinářských výrobků na českém trhu,“ řekl Českému rozhlasu Toman.Svaz obchodu a cestovního ruchu ale kritiku odmítá. Podle prezidentky Marty Novákové by se farmáři měli nejdřív obrátit na zpracovatele.„Obchodníci nakupují až od zpracovatelů. A od zpracovatelů nakupují podle podmínek, které jim zpracovatelé nabízejí. Tam není vůbec žádná přímá vazba na farmáře jako takové,“ poznamenala Nováková.Farmáři kvůli krizi požadují pomoc od státu. Chtějí na mléko nový dotační program, nebo aby stát rychleji vyplácel podporu pro méně příznivé oblasti, jako jsou hory. Podle ministerstva zemědělství ale na opatření zatím chybí peníze.Vyhlídky producentů mléka v Evropě jsou prý ale z dlouhodobějšího hlediska dobré, protože poptávka po jejich výrobcích poroste. Tvrdí to alespoň eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan.Teď ale ceny klesly kvůli ruskému zákazu dovozu mléčných výrobků z unie i kvůli tomu, že mléka je na světových tvrzích nadbytek. V poslední době se totiž snížila poptávka v Číně. Evropská komise dnes proto nejspíš představí návrhy na podporu zasažených zemědělců.Jurečka: Stabilizaci mohou přinést unijní intervenční nákupy„Myslím, že situace je dneska opravdu už velice vážná,“ řekl Českému rozhlasu z Bruselu ministr zemědělství Marián Jurečka (KDUČSL).„Zemědělci v ČR vyrábějí mléko se ztrátou zhruba koruny, až koruny padesát na jednom litru. A je třeba si uvědomit, že meziročně výkupní cena poklesla skoro o 25 procent v ČR. A jsou státy, které jsou na tom v unii i hůře.“„A ceny v obchodech se zdaleka nesnížily o takovou hodnotu. Evidentně na situaci také někdo vydělává,“ poznamenal Jurečka.Intervenční nákup mléka řadí mezi opatření, které může pomoci v krátké době. Podle Jurečka může být intervenční mechanismus spuštěn během jednoho týdne.„A je dost možné, že opatření nemusí být ani naplněno. To znamená, že se výrobky nemusejí začít vykupovat, ale trh na to zareaguje tím, že si uvědomí jak obchodníci, tak zpracovatelé, že je tady nějaká minimální hranice, u které budou muset soupeřit právě s intervenčním mechanismem.“„A tudíž bychom mohli dokázat stabilizovat trh mléka a trh obrátit,“ doufá ministr zemědělství Marián Jurečka.OBRAZEM: Traktory zablokovaly Paříž. Zemědělcům se nelíbí nízké výkupní ceny potravinSobotka v Budějovicích slíbil lepší ochranu českých zemědělců a potravinářůAgrárníci dali ultimátum ministrovi zemědělství, chtějí dotace pro mlékařeNízké výkupní ceny mléka a letošní sucho likvidují chovatele dojnic na jihu ČechRusko rozšířilo potravinové embargo na další čtyři evropské země URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1529922

Kvůli cenám mléka protestovali v Bruselu farmáři. EU řeší, jak jim pomoci 7.9.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / ekonomikavevrope Ondřej Houska,Zuzana Petráňová, ČRo Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Evropští zemědělci obdrží okamžitou pomoc za 500 milionů eur, navrhla Evropská komise. Zejména producenti mléka si totiž stěžují na výrazný pokles výkupních cen, které prý často už ani nepokryjí výrobní náklady. Podle řady unijních zemí ovšem navržená opatření nedostačují. Tisíce farmářů, včetně těch českých, mezitím bouřlivě demonstrovali v ulicích Bruselu. Zástupci Evropské komise dorazili na mimořádné jednání s ministry zemědělství s celou řadou návrhů na pomoc zemědělcům.„Chtějí rozšířit podporu soukromého skladování některých mléčných produktů například o sýry. Chtějí posílit exportní opatření, hledat nové trhy ve třetích zemích,“ přibližuje český ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL a pokračuje:„Chtějí podpořit propagaci jak pokud jde o spotřebu mléka v Evropské unii, tak také o propagaci našich produktů ve třetích zemích mimo Evropskou unii. Nebo chtějí rozšířit schéma mléka do škol. A pak samozřejmě chtějí podpořit i přímo nějakým mechanismem zemědělce, kteří dnes mají ztráty při výrobě.“Podle Jurečky ovšem opatření za 500 milionů eur nestačí. Navíc prý ani nezaznělo, na co konkrétně bude přislíbená částka využita, jak budou tyto prostředky přerozděleny mezi jednotlivé členské státy nebo odkud se peníze vezmou.Ministr Jurečka každopádně věří, že krize je jen přechodná a za rok nebo dva bude mléko pro české zemědělce opět perspektivní komoditou.„Když se podíváme na demografický růst obyvatel na planetě, tak jsem přesvědčen – a i čísla prognóz do budoucna to říkají, že potřeba mléka poroste. Potřebujeme teď překonat období, kdy se tady potkaly ruské sankce a ukončení mléčných kvót,“ upozorňuje.Před budovu Rady Evropské unie, kde ministři zemědělství jednali, i před sídlo Evropské komise dnes dorazilo na 5000 rozhněvaných zemědělců z různých členských zemí. V ulicích se rozhořely balíky slámy i pneumatiky a demonstranti se pokoušeli pomocí traktorů, kterých si údajně přivezli necelých 400, prorazit policejní zátarasy. Potyčky si nakonec vyžádaly zranění tří policistů.Uzavřeny musely být dvě stanice metra. Zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska ovšem upozorňuje, že Belgičané už jsou na podobné protesty zemědělců zvyklí.Farmáři si stěžují na ruský zákaz dovozu mléčných výrobků ze Západu, zrušení unijních kvót na mléko nebo pokles poptávky v Číně, v důsledku čehož je teď na světových trzích mléka nadbytek, a jeho výkupní ceny se tak výrazně snížily.„Pokles výkupních cen je dramatický,“ všímá si rakouský ministr zemědělství Andrä Rupprechter. Zemědělcům se prý vůbec nediví, že proti tomu protestují. Už dva roky ve ztrátěMinistři a Evropská komise uznávají, že ruské embargo zemědělce zasáhlo znenadání, a proto mají nárok na kompenzaci. Unie ale odmítá uvažovat o opětovném zavedení kvót na produkci mléka.Čeští farmáři jsou kvůli levnému mléku už téměř dva roky ve ztrátě. Agrární komora odhaduje, že jen od začátku letošního roku přišli o tři až čtyři miliardy korun.Za férovou výkupní cenu mléka je obecně považováno 30 eurocentů za litr. Podle Agrární komory se teď ale částka pohybuje mezi 24 a 25 eurocenty za litr.To je zhruba 6,5 koruny. Aby se ale českým farmářům výroba vyplatila, musela by částka přesáhnout výrobní náklady, což je přes 8 korun za litr. A například pobaltské země jsou na tom ještě mnohem hůř.Ministr Jurečka vidí jako možné řešení intervenční nákup mléka: „Mechanismus, který umožní, pokud se cena mléka sníží výkupně na určitou hodnotu, tak v ten okamžik je možno v rámci Evropské unie odkoupit některé přebytky z trhu, například sušené mléko nebo máslo.“„A tady toto množství třeba rok nebo rok a půl skladovat a v okamžiku, kdy se ukáže, že trh zareagoval a cena se například zvýšila, tak se tyto přebytky můžou uvolnit,“ přibližuje ministr.„Jdou zde podpory, které zemědělci dostanou vyplaceny na konci tohoto roku. Připravujeme i národní dotační titul, který je zaměřen na kvalitu nebo na lepší podmínky zvířat chovaných u zemědělců, kde očekáváme, že bychom mohli dát finanční prostředky až do úrovně jedné miliardy korun,“ dodává Jurečka.Agrární komora ale zároveň požaduje po ministru například finanční pomoc nebo nový dotační program. Zástupci zemědělců zatím odmítají komentovat, jestli v případě neshody přikročí k nátlakovým akcím.„Nechci teď vyhrožovat ani demonstracemi, ani ničím. Dohodli jsme se, že se na konci září sejdeme, řekneme si, co ministerstvo zemědělství udělá pro zemědělce, a pak se po poradě s kolegy rozhodneme, jak dál,“ říká prezident Agrární komory Miroslav Toman.Farmářům se nelíbí nízké výkupní ceny mléka. Krizi projednají ministři EUOBRAZEM: Traktory zablokovaly Paříž. Zemědělcům se nelíbí nízké výkupní ceny potravinSobotka v Budějovicích slíbil lepší ochranu českých zemědělců a potravinářůAgrárníci dali ultimátum ministrovi zemědělství, chtějí dotace pro mlékařeNízké výkupní ceny mléka a letošní sucho likvidují chovatele dojnic na jihu ČechRusko rozšířilo potravinové embargo na další čtyři evropské země


Evropský parlament schválil zákaz klonování zvířat a prodej masa z nich 8.9.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropskaunie Viktor Daněk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Maso a mléko z klonovaných hospodářských zvířat se už na pultech obchodů v Evropské unii možná neobjeví. Evropský parlament totiž odhlasoval zákaz klonování těchto zvířat a dovoz a prodej výrobků pocházejících z klonů. Původní návrh Bruselu europoslanci ještě zpřísnili. Na pulty se podle nich nesmí dostat ani maso potomků těchto zvířat. Klonování při šlechtění používají chovatelé na americkém kontinentu a v Austrálii. S masem z klonovaných zvířat se tak mohou setkat třeba lidé, kteří si rádi pochutnají na americkém nebo argentinském bifteku.„Zákaz klonování zvířat je namístě, protože je v zájmu ochrany lidského zdraví i dobrých podmínek zvířat,“ říká europoslanec Stanislav Polčák z TOP 09.Podle něj chybí dost přesvědčivých studií o tom, že maso z klonovaných zvířat je nezávadné. Evropská unie proto, stejně jako v jiných případech, preferuje takzvanou předběžnou opatrnost.Klonování se používá k snadnému rozmnožení těch nejkvalitnějších plemenných kusů.Europoslanci tvrdí, že zvířata narozená z klonů mají nižší kvalitu života kvůli vrozeným vadám. Abnormálně velká mláďata prý navíc týrají březí krávy a prasata.Podle europoslance Pavla Poce z ČSSD by k jejich ochraně stačilo důslednější uplatňování stávající legislativy. A místo zákazu dovozu masa by spotřebitelům stačila informace na etiketě.„Tak jako je povinnost uvádět jasně na obalu obsah různých živin, nechť je tam jasně uvedeno, že potravina pochází z klonovaných organismů,“ myslí si Poc.Směrnicí se ještě budou zabývat členské státy Evropské unie.S klonováním hospodářských zvířat podle průzkumu Eurobarometru nesouhlasí čtyři z pěti Evropanů.Akademie věd ocenila klonování myší, hledání léků nebo výzkum předsudků Vědci se pokusí naklonovat mamuta z nohy nalezené v Jakutsku EU je proti klonování zvířat pro potravinářské účely


Žatecký a lounský deník Zítra začíná na výstavišti oblíbený Člověk v přírodě 3.9.2015

Žatecký a lounský deník str. 2 Žatecko a Lounsko ZDENĚK PLACHÝ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Tradiční výstava bude jako obvykle spojena s Potravinářským a nápojovým salonem Louny – Začátek září je v Lounech už neodmyslitelně spjat s konáním výstav Člověk v přírodě a Potravinářský a nápojový salon. Obě společně začínají už zítra, v pátek 4. září. Pokračovat budou v sobotu i v neděli. Brány lounského výstaviště budou otevřeny každý den od 9 do 17 hodin. Jedním z největších lákadel Člověka v přírodě je vždy výstava drobného zvířectva a exotů. Jinak tomu nebude ani letos; Český svaz chovatelů se opět představí v pavilonu D a jeho okolí. „Lidé si budou moci prohlédnout asi 170 králíků, bezmála stovku holubů, kachny, slepice, dále také okrasné a exotické ptactvo nebo morčata,“ vypočítávají organizátoři ze společnosti Diamant Expo. Zájmové kluby města Loun pro změnu zaujmou v pavilonu B, zatímco „áčko“ opět obsadí – letošní sedmnáctý – Potravinářský a nápojový salon. „Ve vnitřních a venkovních prostorách se budou

prezentovat firmy zaměřené na potravinářské zboží a gastronomii, ale najdete tam i pomůcky do domácnosti. Milovníci vína si přijdou na své při ochutnávce burčáku a různých druhů vín,“ lákají pořadatelé. Studenti SOU a SOŠ budou prezentovat své školy v oborech: řezníci – ochutnávka a prodej studentských uzenářských, kuchaři, pekaři a cukráři – ochutnávka a prodej pekařských, cukrářských a kulinářských výrobků. Zájemci budou moci poznat také obory Šití oděvů nebo Pečovatelské práce – ukázky zdravovědy a první pomoci. Výstavy se zúčastní zahradnické firmy se svou nabídkou okrasných keřů, jehličnanů, trvalek a mnoho jiných výpěstků. A také několik útulků s pejsky a kočičkami, hledajícími nové pány a kamarády. Nadmíru pestrý bude letos i doprovodný program! Roadshow s několika stánky přiveze národní značka kvality Klasa. V sobotu v 10 hodin proběhne kynologická show, ukázky práce a výcviku, chůze a běh pejsků po pohyblivých překážkách a v neposlední řadě také tanec se psy. Dvě hodiny po poledni uvidí příchozí ukázky základní poslušnosti a obrany psů. Ještě větší událost pro chovatele pejsků ale přijde v neděli, kdy bude po celý den probíhat krajská výstava všech plemen. Během všech tří výstavních dnů si budou moci zájemci prohlédnout ukázky dravých ptáků. V sobotu a v neděli si přijdou na své také vyznavači Petrova cechu. Probíhat budou ukázky vázání rybářských montáží, lov na udici nebo soutěž házení rybářským prutem na terč pro dospělé i děti. Své dovednosti nebudou představovat pouze zvířátka. V sobotu i v neděli po celý den mají naplánovaná vystoupení mažoretky a místní Taneční škola Luna. Foto popis| Prodejce akvarijních rybiček na loňské výstavě Člověk v přírodě. Foto autor| Foto Deník / Zdeněk Plachý Region| Severní Čechy

Žena a život Vynechte cukry, ZAŘAĎTE PŮSTY 2.9.2015 Žena a život str. 94 LENKA ŠVÁBOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zapomeňte na pravidelnost v jídle, překvapujte své tělo nárazovým hladověním, jezte tučné maso. Cesta za štíhlou postavou a zdravím, kterou razí výživová poradkyně Hana Kuthanová, boří všechna zažitá pravidla. Vystudovala jste molekulární biologii a biochemii. Jak jste se od přírodovědy dostala k práci výživové poradkyně? K současné profesi mě dovedly vlastní negativní zkušenosti. Sama jsem měla nadváhu a nedařilo se mi nadbytečná kila shodit. Zkoušela jsem běžné postupy, které dnes doporučuje většina poradců po celém světě. Většinou se dozvíte, že jíte moc a cvičíte málo, jde tedy jen o energetickou nerovnováhu. Musíte omezit příjem kalorií, jíst pětkrát, podle některých až desetkrát denně menší porce, víc sportovat, jíst zeleninu, ovoce, celozrnné potraviny, dostatek bílkovin z nízkotučných zdrojů a málo tuků. Což na mě rozhodně nefungovalo. * Podobná zkušenost znepříjemňuje život spoustě žen. Jak jste se s ní vyrovnala vy? Dlouho jsem se tím trápila a nevěděla jsem, kde je chyba. Vyzkoušela jsem všemožná řešení, absolvovala různá vyšetření, navštívila jsem spoustu výživových poradců a lékařů. Ale stále se mi nedařilo zhubnout, rozhodně ne dlouhodobě. Šlo o únavné pokusy a omyly. Váha se moc nehýbala a já stále trpěla chutěmi. Jsem disciplinovaný dietář, rozhodně jsem potají nehřešila, dělala jsem vše na sto procent, ale bez kýženého efektu. Nakonec mi bylo řečeno, že to je v mojí hlavě a že nehubnu, protože jsem z toho ve stresu. Ale kdo by nebyl? To si umím představit. Co vám tedy nakonec pomohlo? Nízkosacharidové stravování a přerušovaný půst. Obě tyto metody se snažím představovat i svým klientům. Jde o zdravé alternativy ke klasickému hubnutí, jak jsme na něj zvyklí. Ze školy vím, že je nutné stále

se učit a vzdělávat a netrvat na tom, že co vím už deset let, je stále pravda. * Proč tedy podle vás někdo snadno přibírá, ale těžko hubne? O tom, jestli budete přibírat nebo hubnout, ale i o tom, na co budete mít chuť, rozhodují hormony, především inzulin a kortizol. * Jak se to projevuje? Kortizol je stresový hormon. Když je jeho hladina v těle chronicky zvýšená, můžete přibírat na váze, tuk se vám bude ukládat převážně v oblasti břicha. Proto je třeba umět odpočívat, jíst v klidu, pomalu a soustředěně. Důležité je také chodit včas spát a neponocovat. Geneticky máme biorytmy vázané na světlo a tmu. Když je tma, relaxujte, když je světlo, buďte aktivní. Být vzhůru do jedné do rána a vstávat příliš brzo nebo příliš pozdě může být už samo o sobě důvodem k přibírání na váze. * A co inzulin? Myslela jsem, že jeho hladiny zajímají pouze cukrovkáře. Inzulin, který v nadměrném množství způsobuje přibírání na váze, se vylučuje po každém jídle. Tento hormon dává tělu signál: ukládej energii. Dříve jsme jedli třikrát denně. Inzulin se vyloučil u snídaně, oběda a večeře, mezi jídly a přes noc klesl, a tělo dostalo signál: sáhni do zásob. Šlo tedy o vyrovnaný stav. Svačinkování jsme neznali. Postupem času se začalo doporučovat jíst častěji a menší porce. Tahle strategie nahrává hlavně prodejcům, protože čím víc sníte, tím víc utratíte, všude se dají koupit ideální svačinky sbalené na cesty. Ale víte, co se stane? Často sníte víc, než byste měla, tím pádem vyloučíte více inzulinu. Navíc kvůli časté stimulaci jeho hladina nikdy neklesá, budete mít větší chutě, větší hlad. Když jíte šestkrát denně, vaše tělo nemá nikdy šanci sáhnout do zásob. * To zní logicky. Jak často bychom tedy podle vás měli jíst? Stačí jednou až třikrát denně a zařazovat nárazové, třeba jen několikahodinové půsty. Když se jeden den najíte naposledy v šest večer a další den si dáte první jídlo v jedenáct, dosáhnete 17hodinového půstu, což může přinést skvělé výsledky. Nevěřte mýtu, že pokud nesnídáte nebo nevečeříte, zpomalí se vám metabolismus a tělo začne požírat svaly. * Snížení frekvence jídel je tedy první pravidlo, které mi doporučíte. Co mě čeká dál? Poradím vám, abyste omezila procesované jídlo, tedy vše, co je už nějakým způsobem zpracované. Omezte přidaný cukr v jídle, vyvarujte se sladkostí a sladkých nápojů. Omezte nízkotučné varianty, dávejte přednost polotučným, ideálně plnotučným. Když už jíte přílohy, kupujte celozrnné, které nejsou zbavené vlákniny. Ranní cereálie a instantní kaše nahraďte ovesnými vločkami nebo ovocem a ořechy. Pamatujte, že není nutné snídat - když nemáte hlad, nejezte. Už to často pomůže natolik, že není nutné dělat další úpravy stravy. * Principem nízkosacharidového stravování je omezení cukrů, naopak zvýšení příjmu tuků. Jak to vypadá v praxi? Dám si v práci místo sušenek misku škvarků? V podstatě ano. Mezi vhodné potraviny patří tučné maso, ryby, vejce, máslo, plnotučné mléčné produkty, avokádo, olivy, nadzemní zelenina, která obsahuje méně sacharidů, ořechy, semínka... Rozhodně nejde o nějaké omezování. * Vy osobně se držíte ketogenní stravy, což je nejstriktnější varianta nízkosacharidového stravování, kdy v podstatě nejíte vůbec žádné cukry. Nechybí vám třeba čokoláda? Vůbec ne! Ketogenní strava je pro mě dokonalé řešení. Jsem štíhlá a zdravá, nemám chutě, nemám hlad, je mi báječně, opustily mě touhy po čokoládě, dortech a chipsech, které jsem vždy měla a litovala se, že si je nemůžu dopřát. Jím jednou až třikrát denně a cítím se skvěle. Jím maso, ryby, zeleninu, a když si dám kafe, tak s pořádným kopcem šlehačky. * EXTRA TIP Zaujal vás Hančin pohled na stravování? Ve studiu Advance Training v Praze

(http://www.advancetraining.cz) vám připraví jídelníček na míru. Neomezuju se. Jsem ŠTÍHLÁ a zdravá. Nemám hlad, nemám CHUTĚ, opustily mě veškeré touhy po ČOKOLÁDĚ. JAK SI ZMĚŘIT KREVNÍ CUKR JA Stejně jako si doma jednoduše změříte krevní S tlak, můžete zjistit i hladinu krevního cukru. Přístroj na měření hladiny cukru není vhodný jen pro cukrovkáře. Je zajímavé vidět, že po talíři těstovin vám krevní cukr vyletí do nebes a pak spadne do velmi nízkých hodnot. Výkyvy krevního cukru vedou k hladu a chutím hlavně na sladké. Když omezíte přílohy a sladkosti, budete překvapeni, jak stabilních hodnot krevní cukr dosahuje a jak dobře se díky stálejším hladinám energie cítíte. Ovšem pozor! Pokud berete léky ovlivňující hladinu krevního cukru, P buďte s půsty i striktním nízkosacharidovým stravováním opatrní! Foto popis|

14 rad k životu BEZ CUKRŮ 2.9.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět „Zbavte se sacharidů! Budete zdravé, šťastné, budete mít lepší náladu a energie na rozdávání,“ radí Hana Kuthanová. Jezte maximálně TŘIKRÁT DENNĚ a pouze, když máte HLAD. Nikdy se nepřejídejte, zapomeňte na SVAČINKY. Máte-li mezi jídly hlad, zvětšete porce. Zdravě se postit Často se říká, že pokud nesnídáte nebo nevečeříte, zpomalí se vám metabolismus a tělo začne brát jako zdroj energie svaly. Přitom platí pravý opak. Na období nedostatku si schováváme tuky, které začne tělo v půstu velmi efektivně využívat. ENERGIE Potřebujete v práci ,,zobání“? Ideální je čerstvý nebo sušený kokos. Z KOKOSU 2 Kokosový olej je úžasný v teplé kuchyni i pro přípravu dezertů. Dá se koupit i kokosový olej bez vůně. ZAPOMEŇTE NA NÍZKOTUČNÉ NÁHRAŽKY Zdravý tuk je nositelem chuti, jeho zásluhou vás jídlo uspokojí a získaná energie vám dlouho vydrží. Konzumace zdravých tuků je přirozená, před sto lety lidé nesundávali kůži z kuřete, neodstraňovali žloutek z vajíčka, nejedli náhražky. Omezte nízkotučné varianty potravin, dejte přednost polotučným nebo ideálně plnotučným (díky jejich sytosti jich nesníte tolik). Dejte si čerstvý bílý šetrně pasterizovaný jogurt, ne nízkotučné náhražky s cukrem a nápisy 0,001 % tuku. JAK VYPADÁ ODLEHČOVACÍ DEN Pokud chcete hubnout, zařazujte odlehčovací dny, tělo je dobré překvapovat! Můžete zkusit jednou až třikrát týdně absolutní půst, nebo si dejte pouze snídani, případně jezte celý den jen zeleninu s trochou tuku. Vytvoříte tak tělu nárazově energetický defi cit, kterému se není schopné přizpůsobit. Vaše váha bude padat dolů a udržíte si rychlý metabolismus. Ve dnech, kdy se neomezujete, jezte pouze 3x denně, dosyta a jen máte-li hlad. Nepřejídejte se proto, že máte zítra v plánu odlehčovací den. Ovoce jen celé! Fruktóza je jednoduchý cukr, který se přirozeně vyskytuje v ovoci. Pokud jíte celé plody, přijímáte ji v malém množství. Pokud dáváte přednost džusům, v nichž je z ovoce odstraněna dužina s vlákninou, přijímáte mnohem více čistého cukru, než byste byli schopní sníst v přirozené formě. ZÁZRAK JMÉNEM AVOKÁDO Avokádo je výborným zdrojem mononenasycených tuků, používejte ho samotné do salátu nebo si z něj s krémovým sýrem typu žervé udělejte báječnou pomazánku. Skvělou přísadou do salátů jsou také olivy a ořechy, po kterých sáhněte, když vás popadne chuť na něco dobrého. Ze zeleniny vybírejte raději nadzemní druhy, které mají méně sacharidů. Řepu, mrkev a jinou kořenovou zeleninu jezte pouze omezeně a na brambory úplně zapomeňte.

JÍDLO NEMUSÍ VYDRŽET VĚČNOST Kupujte jídlo, které má krátkou 8 dobu spotřeby. Pokud nemusíte, nekupujte trvanlivé potraviny. Vyhýbejte se nízkotučným variantám, které spadají do kategorie procesovaných (tedy nějakým způsobem zpracovaných) potravin a často je v nich tuk nahrazen cukry. Dávejte přednost tukům z přirozených zdrojů, jako je smetana, vejce, tučnější maso, škvarky, sádlo, máslo nebo kokosový olej, před průmyslově zpracovanými margaríny a oleji, které (jak vyplývá z odborných studií) nepřinášejí našemu zdraví nic dobrého. JDE TO I BEZ MLÉKA A MÁSLA Pokud jste alergičtí a mléčné výrobky vám nedělají dobře, vyřaďte je. Nahradit je můžete ,,sýry“ a ,,mlékem“ připravenými z ořechů. Výborné je i přepuštěné máslo ghí, které si můžete vyrobit doma nebo ho koupit už hotové. Nemají s ním problémy ani alergici, protože neobsahuje laktózu. Omezte přílohy Klasické přílohy lze nahradit zapečenou zeleninou s parmazánem nebo s vejcem a zakysanou smetanou. Chleba se dá upéct z ořechové nebo semínkové mouky (konopné, lněné, dýňové) a vajec. Rýži lze nahradit rychle povařeným nastrouhaným květákem, který můžete použít i místo bramborové kaše - stačí ho rozmixovat se smetanou nebo lučinou a trochou másla. KDYŽ RYBU, TAK PĚKNĚ TUČNOU Výborným zdrojem polynenasycených mastných kyselin jsou ryby - tučnější losos, makrela, mořské plody. Při přípravě libovějších ryb (pstruh, mořský vlk, treska) nezapomeňte na máslo. MASO NENÍ ZLO Nebojte se nasycených tuků z masa a mléčných výrobků, nové studie už mnoho let ukazují, že jsou zcela bezpečné. Na druhu masa nezáleží, dopřávejte si ho podle své chuti, nezdráhejte se jíst prorostlejší kousky. KDYŽ OLEJ, 14 TAK KVALITNÍ Kvalitní, za studena lisované oleje dodají zeleninovým salátům skvělou chuť. Nejvhodnější je olivový, ale také čím dál oblíbenější dýňový nebo konopný. Dobře udělal každý, kdo si v létě naplnil MRAZÁK lesními plody - mají nízký obsah CUKRŮ a vysoký podíl VLÁKNINY. Foto popis| O autorovi| PŘIPRAVILA: LENKA ŠVÁBOVÁ, FOTO: ADÉLA LEINWEBEROVÁ (2), SHUTTERSTOCK (13), LÍČILA A ČESALA: SYLVIE HADZIEFENDIČ/KORFF, STYLING: ZOLTÁN TÓTH, PRODUKCE: LINDA MAJEROVÁ.

© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Přehled zpráv masa - TOP. Český svaz zpracovatelů. agris.cz. ČRo Radiožurnál Rozhovor s Miroslavem Tomanem

Recommend Documents