Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 6. volební období
ZÁPIS
z 2. schůze Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti konané dne 18. ledna 2011
2 Přítomni:
prezenční listina
Omluveni:
prezenční listina
1.
Zahájení schůze, schválení návrhu pořadu
Schůzi zahájila předsedkyně Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti (SKRRP) H. Langšádlová v 15.00 hod., sdělila, že ze schůze se omluvily posl. L. Kohoutová a posl. K. Peak, posl. V. Bohdalová a mpř. J. Wenigerová se současně účastní zasedání podvýboru pro regionální školství, stejně jako omluvená posl. D. Navrátilová. Schůze byla svolána na základě usnesení č. 4 přijatého na 1. schůzi konané dne 23. listopadu t. r. Pozvánky byly všem včas rozeslány a návrh pořadu mají poslanci a poslankyně k dispozici. Př. H. Langšádlová dala hlasovat o pořadu schůze, se kterým přítomní souhlasili /hlasování 9–0–0/. Schválený návrh pořadu: 1. Zahájení schůze, schválení návrhu pořadu 2. Posílení institutu střídavé péče host: JUDr. Pavel Staněk, poslanec PS PČR 3. Legislativní plán vlády v oblasti rodinné politiky uvede: Ing. David Kafka, náměstek ministra práce a sociálních věcí pro rodinnou politiku PhDr. Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a dávkových systémů Ministerstva práce a sociálních věcí 4. Legislativa v oblasti antidiskriminace uvede: Mgr. Czeslaw Walek, ředitel Sekce pro lidská práva Úřadu vlády Ing. Olga Francová a JUDr. PhDr. David Elischer, PhD., Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády 5. Sdělení předsedkyně a různé 6. Návrh termínu a pořadu 3. schůze stálé komise
2.
Posílení institutu střídavé péče
Př. H. Langšádlová úvodem sdělila, že tento bod zařadila na pořad schůze proto, aby komise zahájila diskuzi o střídavé výchově. Návrh zatím nebyl v rámci legislativního procesu formálně předložen vládě ani sněmovně. Až se tak stane, komise ho bude řádně projednávat jako materiál přikázaný z pléna. Posl. JUDr. Pavel Staněk, předkladatel novely týkající se institutu střídavé péče, nejprve poděkoval za pozvání. Upřesnil, že materiál již byl do sněmovny podán a projednávat na plénu by se měl v rámci příští schůze (tj. na schůzi probíhající od 1. února 2011). Návrh zákona je jednoduchý a směřuje k posílení institutu střídavé péče při porozvodové péči o děti. § 26 odst. 2 zní: „Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, soud svěří dítě do střídavé péče obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte.“ Nově je vložen odst. 3 v tomto znění: „Dohodnou-li se rodiče na společné výchově, svou dohodu schválí, je-li to v zájmu dítěte.“ Dále jsou v novele uvedeny popěrné lhůty při diskuzi o otcovství dítěte. Posl. P. Staněk dále uvedl, že odst. 2 a 3 budou zřejmě nejdiskutovanější části návrhu zákona. Důvodem je celospolečenská poptávka po lepší úpravě; v současnosti je v 90 % případů dítě v rámci porozvodové péče svěřováno matce, institut střídavé péče je využíván pouze ve 3 %
3 případů. Střídavá péče má přispět k tomu, aby se na výchově rovnoměrně podíleli oba rodiče, pokud je to možné. Práva dítěte by neměla být nijak dotčena, protože svěřování dítěte do střídavé péče bude probíhat jen za předpokladu, že tato péče bude v zájmu dítěte, což je v zákoně uvedeno. Soudce by měl tedy vyhodnotit zájem dítěte a následně například odůvodnit, proč dítě nebylo do střídavé péče svěřeno. Tato novela si klade za cíl „nabourat“ dosavadní zkostnatělou a velmi zaběhnutou soudní praxi. Jde o to, aby institut byl primárně využíván a aby se z otců, kteří jsou dnes pouhými „správci“, když je jim dítě svěřeno v krátkých časových úsecích, stali rovnoprávní rodiče. Př. H. Langšádlová poděkovala posl. P. Staňkovi za úvodní slovo a otevřela rozpravu. Posl. J. Látka se pozastavil nad tím, jak prakticky provést střídavou péči, když oba rodiče například bydlí na rozdílných koncích Prahy. Dále uvedl, že nevěří, že by střídavá péče mohla být ve prospěch dítěte. Posl. S. Marková obdržela v uplynulých týdnech reakce ženských neziskových organizací, které se obávají, že tento návrh zákona omezí práva dítěte, na druhé straně otcové, kteří dlouhodobě usilují o svěření dítěte do své péče, tvrdí, že takto formulovaný paragraf je nedostatečný. Za další závažný problém označila S. Marková nezájem rodičů o své děti – někteří partneři se např. odmítají starat o své děti a odmítají platit výživné. V tomto případě by ráda viděla, aby se do věci vložil stát. Střídavá péče funguje pouze za podmínek, že se na ní oba rodiče dohodnou. Posl. D. Váhalová označila své pocity ohledně střídavé péče za rozporuplné: i v současné době existuje možnost, že se rodiče domluví na společné péči. Z poslanecké praxe však má spíše zkušenosti ze strany žen s tím, že se otcové nechtějí starat o své děti a matky doplácí na nezájem otců o výchovu. Mpř. J. Wenigerová upozornila na fakt, že ve společnosti se dnes rozvádí každé druhé manželství. Podle jejího názoru by se měl spíše najít způsob, jak dosáhnout toho, aby děti měly oba rodiče. Větší roli by mohla sehrát např. sociální péče, primární prevence, sociální pracovníci. V současnosti na jednoho sociálního pracovníka připadá 500 rodin. Posl. J. Chalánková uvedla, že klíčová je dohoda rodičů a také zájem dítěte. Dítě se dnes stále často stává zbraní proti druhému rodiči (nástroj pomsty), což vede k vyhroceným situacím a následně k syndromu zavrženého rodiče. Dále se J. Chalánková zeptala, jaké jsou zkušenosti s tímto institutem v zahraniční. Posl. P. Staněk reagoval na předešlé podněty z diskuze: smyslem celé novely je zájem dítěte, je na soudci, jak jej posoudí. Střídavá péče se v zemích západní Evropy uplatňuje mnohem častěji. V ČR však soudy střídavou péči nenavrhují. Zatím to vypadá tak, že dítě dostane matka a otec je ten, který se dítěti odcizí a nemá na výchovu takový vliv. V současnosti uplatňovaná společná výchova je podmíněna dohodou a soud jí musí schválit (v případě, kdy např. rodiče zůstávají ve stejné nemovitosti). Tento způsob je mnohem tvrdší. Střídavá péče dle posl. P. Staňka přispěje k uklidnění vztahů v rodině, dítě dostane pocit stability. Posl. M. Gregora uvedl, že jako lékař - pediatr pracuje s dětmi a rodiči již 20 let. Je zastáncem střídavé péče a je pro to, aby se upřednostňovala. Posl. J. Čechlovský upozornil, že novela zákona předložená posl. P. Staňkem obsahuje i možnost popření otcovství, dále uvedl, že je třeba přiznat, že problém existuje a střídavá péče se nevyužívá zdaleka tak, jak by se využívat mohla. Navrhuje na téma střídavé péče uspořádat seminář a diskuze by se měla odehrávat zejména tam. Posl. V. Lesenská upozornila, že problematika střídavé péče souvisí mimo jiné i se školstvím (zejm. pokud rodiče nebydlí ve stejném městě). Posl. D.Váhalová se vrátila k hlavním principům návrhu zákona. Podle výzkumů v zemích s dlouholetou tradicí střídavé výchovy nastávají nejhorší situace v rodinách, kde děti žijí s matkou a otčímem. Ráda by získala takové studie k dispozici.
4 P. Špondrová, pracovnice Oddělení rovnosti žen a mužů Úřadu vlády přivítala otevření diskuze k tomuto tématu. Střídavou výchovu jako jednu z forem porozvodové péče o děti vítá a podporuje, ovšem za podmínek, které musí být konktrétně stanoveny. Střídavá výchova klade zvýšené nároky jak na rodiče, tak na děti (např. dítě by mělo trvale navštěvovat stejnou školu apod.). K relativně nízkému počtu dětí ve střídavé péči v ČR uvedla, že např. v Německu, Nizozemí či USA je praxe ohledně střídavé péče rozdílná, stejně jako praxe rozvedených rodičů. V těchto zemích je běžné, že se rodiče o vhodných formách výchovy radí s odborníky, existuje metodická pomoc a rodinní poradci, pravidla stanovují odborníci v kooperaci s rodiči. Je třeba také znát vůli dítěte (proti vůli dítěte není v zájmu dítěte). P. Špondrová dále navrhla, aby byl případně pozměňující návrh posl. P. Staňka doplněn o formulaci: „jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat, mají-li o výchovu zájem a dodnouli se na jejích základních podmínkách, soud svěří dítě do střídavé výchovy obou rodičů.“ Př. H. Langšádlová otevřela diskuzi i pro přítomné hosty. J. Potměšil, místopředseda Výboru pro prevenci domácího násilí Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, postrádá v návrhu zákona zohlednění problematiky domácího násilí. Podle jeho zkušenosti a praxe jsou nejhlasitějšími zastánci střídavé péče pachatelé domácího násilí nebo jejich příznivci. Jejich snahou není podílet se na výchově dítěte, ale skrze dítě udržovat kontakt s bývalou, týranou partnerkou. V případech domácího násilí je střídavá péče bohužel naprosto nevhodná. A. Hodina ze Sdružení spravedlnost dětem zareagoval na některá tvrzení ohledně střídavé péče: existují otcové, kteří se o děti nezajímají, ale rozšíření institutu střídavé péče by mohlo napomoci, aby se oba rodiče stali rovnocenně potřebnými a aby otcové neutíkali od výchovy. Naopak existují rodiče, kteří se o své děti chtějí starat a nemohou, což je jim znemožněno zejména extrémně rozšířenou výlučnou péčí. Soudy mohou nařizovat střídavou péči i bez dohody rodičů, ale nedělají to. Dle zkušeností rodičů ze serveru Střídavka (http://www.stridavka.cz/) je střídavá péče velmi vhodná i tam, kde stále přetrvávají spory mezi rodiči. Rodiče spolu prakticky nepřijdou do běžného kontaktu, spory se otupí a dítě není vzájemnými spory zatěžováno. Posl. S. Marková sdělila, že mnohem lepší než změna zákona by bylo vzdělávat soudce, aby uměli opravdu kvalifikovaně rozhodovat. Uvítala by větší prorodinná opatření, kvalifikované stanovisko dětského psychologa (dvě domácnosti, dvě rodiny), dítě potřebuje zakotvení a zázemí. Posl. P. Staněk na závěr diskuze přítomné ujistil, že v jeho návrhu zákona je zájem dítěte obsažen a deklarován. K návrhu P. Špondrové z Úřadu vlády – i tato formulace je jednou z možností. Dále P. Staněk uvedl, že souhlasí s posl. S. Markovou – mělo by být lépe zajištěno vzdělávání soudců v rodinných agendách. Připomněl také, že návrh zákona je komplexnější, neboť se týká i popěrných lhůt, které vycházejí z nálezu Ústavního soudu z loňského roku. Př. H. Langšádlová poděkovala posl. P. Staňkovi a navrhla usnesení, kterým SKRRP bere na vědomí úvodní informaci k návrhu zákona řešícího posílení institutu střídavé péče /usnesení č. 5, hlasování 11-0-0/. 3.
Legislativní plán vlády v oblasti rodinné politiky
Tento bod uvedl nejprve Ing. David Kafka, náměstek ministra práce a sociálních věcí pro rodinnou politiku. V oblasti rodinné politiky jsou rozpracovány dvě novely. 1) Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která se v současnosti nachází v přípravě paragrafovaného znění. Nám. D. Kafka seznámil přítomné se základními okruhy, kterých se novela týká: zajistit práva dítěte na jeho všestranný rozvoj a výchovu pokud možno v jeho
5 přirozeném prostředí, institut sociální kurately pro mládež, sociálně-právní ochrana dětí, profesionalizace pěstounské péče, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. PhDr. Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a dávkových systémů z Ministerstva práce a sociálních věcí, představil druhý legislativní počin ministerstva – 2) zákon o službách péče o děti, který vychází z programového prohlášení vlády a týká se především slaďování pracovního a rodinného života. Cílem zákona je podpořit rozvoj alternativ rodinné péče, resp. rozvoj jiných typů péče ve vztahu ke stávajícím zařízením. V ČR je největší mezera v zaměstnanosti z důvodu péče o děti. Zákon předpokládá zavedení nových institutů: poskytovatele vzájemné rodičovské výpomoci, dětská skupina (miniškolka), podpora zaměstnavatelů, aby poskytovali tyto služby zaměstnancům (daňově uznatelné náklady). Př. H. Langšádlová se dotázala, v jaké fázi se jednotlivé návrhy nachází. Nám. D. Kafka uvedl, že první návrh zákona je v současnosti zpracováván do paragrafového znění, v prvním čtvrtletí t. r. bude předložen do vnějšího připomínkového řízení a poté předložen do vlády, druhý návrh zákona má oproti prvnímu tříměsíční skluz, oba zákony by však mohly platit od ledna 2012. Dále nám. D. Kafka informoval, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy současně připravuje novelu ohledně firemních školek. Př. H. Langšádlová otevřela rozpravu. Posl. D. Váhalová vznesla dotaz k sousedské výpomoci a k firemním školkám – dojde k snížení odbornosti a kvality zařízení, když nejsou na pracovníky a prostředí kladeny takové nároky jako např. u mateřských škol či jeslí? Nám. D. Kafka shrnul, že existují zavedené, tradiční institutuce – jesle, školky, firemní školky. Těchto se nová úprava standardů dotýkat nebude, méně přísné požadavky se budou vztahovat např. na dětskou skupinu. Posl. D.Váhalová se dále dotázala, proč ministerstvo v chystané novele nepočítá se zavedením slevy na pojistném pro zaměstnavatele, kteří vytvoří částečný úvazek pro rodiče s dětmi do 6ti let. Nám. D. Kafka podotknul, že otázka se výrazně dotýká i Ministerstva financí. Posl. S. Marková k novele zákona o sociálně právní ochraně dětí sdělila, že si nemyslí, že by tato novela představovala krok správným směrem. Zejména nesouhlasí se zvětšováním skupiny dětí v pěstounské péči (až 10), dále nesouhlasí se snižováním a rozmělňováním standardů pro poskytování péče o děti v jiných zařízeních než školských (dětská skupina apod.). Je toho názoru, že dlouhodobě by měl stát investovat do kvalitních školských zařízení a nesnižovat standardy na odborné vzdělání a hygienu. S. Marková zároveň připomněla zkušenost z Norska, kde je deklarovaným cílem vlády umístit 100 % dětí v mateřských školkách. Posl. J. Čechlovský k sociálně-právní ochraně dětí uvedl, že považuje za skandální, jak chladnokrevně jsou děti dávány do ústavů a tam ponechávány. Domnívá se, že je třeba napnout síly k tomu, aby byly posíleny všechny formy náhradní rodinné péče. Schválení novely zákona by považoval za posun a přínos pro děti v ústavech. Posl. D. Váhalová očekává od vlády pro-rodinná opatření spíše než další legislativu ohledně náhradní nebo střídavé péče apod. Dále se dotázala, proč chce ministerstvo zrušit bezplatný poslední ročník mateřské školy s odůvodněním, že akce nepřinesla žádaný efekt. Nám. D. Kafka odvětil, že poslední ročník mateřské školy zdarma byl benefit pro děti ze znevýhodněného sociálního prostředí, aby se připravily na vstup do první třídy základní školy. Tento záměr se však nepovedlo realizovat v praxi, neboť romské rodiny umisťovaly děti do školky sporadicky. Dále nám. D. Kafka souhlasil, že návrh na zpoplatnění posledního ročníku ve školce je politicky citlivá věc. Posl. J. Chalánková se vrátila k ústavní péči: tzv. ústavnost zbavuje člověka individuality a také zodpovědnosti za vlastní život. Co největší počet dětí je proto vhodné dostat z ústavů. Tyto děti jsou vhodné k adopci asi pouze v 10 % ze všech dětí v ústavech,
6 proto by J. Chalánková uvítala jejich umístění do alternativní péče např. k profesionálním pěstounům, kteří jistě budou splňovat vysoké nároky. Ohledně předškolní péče sdělila, že tato nyní existuje ve formě šedé ekonomiky. Věří v primární zodpovědnost rodičů, komu svěří své děti do péče. Mgr. Czeslaw Walek, ředitel Sekce pro lidská práva Úřadu vlády, k bezplatnému poslednímu ročníku v mateřské škole uvedl, že neproběhla analýza, proč toto opatření nefunguje a rodiče neposílají děti do školek. Podle názoru řed. C. Waleka se tak děje kvůli absenci asistence. Řed. M. Macela k pěstounské péči sdělil, že cíl novely zákona směruje k tomu, aby dítě bylo udrženo v jeho rodinném prostředí a to systematickou prací s rodinou. Český systém trpí vysokým deficitem systematické práce s rodinami. Pěstounská péče jako druhá alternativa spočívá v tom, že pěstouni jsou v úzkém kontaktu s původní biologickou rodinou. Cílem pěstounské péče je, aby se dítě vrátilo k původní rodině a aby nebyly zpřetrhány kontakty s původní rodinou. Vedle toho bude existovat systém dlouhodobé péče. Sociální pracovníci budou pracovat v multidisciplinárním týmu, nikoliv osamoceně jako dřív. Posl. M. Benda k bezplatnému ročníku ve školce podotknul, že problém se neměl řešit plošně, ale děti ze sociálně vyloučených komunit mohly dostat zaplacenou školku přímo, ostatní rodiče a jejich děti takové zvýhodnění nepotřebují. Posl. M. Gregora zmínil dětské centrum ve Strakonicích. Dále se vyjádřil k hygienickým nařízením v kolektivních zařízeních. Př. H. Langšádlová uvedla, že téma transformace stávající péče o ohrožené děti je dlouhodobý a velmi citlivý problém. Z výzkumů vyplývá, že děti, které projdou ústavní výchovou mají výrazné problémy i do budoucna. Ohledně služby pro rodiny př. H. Langšádlová podporuje pohled, že zodpovědný rodič si dokáže vybrat z různých alternativ. 4.
Legislativa v oblasti antidiskriminace
Z pohledu Sekce pro lidská práva Úřadu vlády je dle řed. C. Waleka ochrana před diskriminací v ČR zajištěna poměrně komplexně antidiskriminačním zákonem a také ustanoveními v jiných zákonech. Z tohoto důvodu sekce nepřipravuje žádné nové zákony v oblasti ochrany před diskriminací. PhDr. David Elischer, PhD. ze Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády informoval, že na úrovni EU se projednává návrh směrnice o rovném zacházení s občany bez ohledu na jejich víru, náboženské vyznání, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci. Jde o tzv. čtvrtou antidiskriminační směrnici, která uzavírá předchozí tři směrnice, již transponované v podobě antidiskriminačního zákona. Vláda ČR ve svých rámcových pozicích nepovažuje tuto čtvrtou antidiskriminační směrnici za vhodný a nezbytný krok, neboť současná ochrana je dostatečně zaručena jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Základním problémem dle D. Elischera je, že směrnice odporuje zásadě subsidiarity a je neproporcionální. Směrnice se začala dotýkat i soukromoprávních vztahů (vlastnické bydlení, pojišťovnictví, bankovnictví). Směrnice byla projednávána v rámci švédského, španělského a belgického předsednictví, nyní došlo k mírné stagnaci. Posl. S. Marková z pozice místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti ví, že ČR má dlouhodobě problém s tím, jak přistupuje k antidiskriminační legislativě EU (viz např. proces schvalování antidiskriminačního zákona). Dodala, že ČR hrozí ze strany Evropské komise řízení pro porušení Smlouvy neboť nebyla přijata opatření ve věci ochrany žen po návratu z rodičovské dovolené. S. Marková rovněž poukázala na to, že ČR dlouhodobě nemá zmocněnce pro lidská práva.
7 P. Špondrová zareagovala v tom smyslu, že ochrana pro ženy po návratu z rodičovské dovolené je víceméně zajištěna především tím, že pracovní poměr trvá i během mateřské dovolené a čerpání mateřského příspěvku. Směrnice jsou podle jejího názoru implementovány dostatečně. Posl. M. Benda pochválil vládu, že je ve věci projednávání čtvrté antidiskriminační směrnice zdrženlivá. Př. H. Langšádlová na závěr navrhla vzít informace k legislativnímu plánu vlády v oblasti rodinné politiky a k legislativě v oblasti antidiskriminace na vědomí, s čímž přítomní souhlasili /usnesení č. 6, hlasování 10-0-0, usnesení č. 7, hlasování 10-0-0/. 5.
Sdělení předsedkyně a různé
Př. H. Langšádlová informovala přítomné o možnosti zúčastnit se konference „Politická role žen v budoucí Evropské unii“, dále připomněla, že stálá komise převzala záštitu nad seminářem „Reforma systému péče o ohrožené děti“, který se koná 21. ledna t. r. v sále č. 205, Sněmovní 1. 6.
Návrh termínu a pořadu 3. schůze stálé komise
Po krátké diskuzi se členové a členky komise usnesli, že příští termín setkání SKRRP bude stanoven na pátek 4. března od 9.30 hod.
Schůze skončila v 16.50
/zapsala Kristýna Kusáková/
Dana Váhalová v. r. ověrovatelka komise
Helena Langšádlová v. r. předsedkyně komise
