Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 6. volební období 2011 hospodářský výbor
ZÁPIS
z 15. schůze výboru, která se konala dne 8. září 2011
ZÁPIS z 15. schůze hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala dne 8. září 2011
Přítomni: Omluveni:
viz prezenční listina posl. Petr Bendl, Jaroslav Foldyna, Zbyněk Stanjura, Josef Tancoš
Program: 1) Schválení programu schůze Schůzi hospodářského výboru zahájil a řídil předseda výboru Milan Urban. K programu schůze byla jediná připomínka – posl. Hojda navrhl předřadit bod Různé na 13. hodinu – po polední pauze. Upravený program byl schválen všemi přítomnými.
2) Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů – sněmovní tisk 370 Návrh zákona předložil náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Sixta. Stručně shrnul vývoj od minulé schůze HV, kdy se stanovoval harmonogram. Během připomínkového řízení obdrželi velké množství materiálů, k těmto připomínkám během prázdnin přibylo spoustu dalších. Jak bylo přislíbeno na minulé schůzi HV, v polovině prázdnin byl zaslán podklad, který shrnoval připomínkové řízení a zásadní připomínky ministerstev, které byly podány v připomínkovém řízení. K tomuto materiálu bylo vzneseno velké množství dalších připomínek – z toho důvodu tento materiál z poloviny prázdnin doznal cca deseti změn. Následně přicházely další PN z HV a VSR – MMR zpracovalo materiál, který zapracovává celou verzi z poloviny prázdnin, plus některé podstatné změny, na kterých se ministr se svými kolegy dohodl během prázdnin a zároveň zapracovává úplně nebo částečně PN, se kterými MMR vyjádřilo souhlas. K ostatním PN bylo vyhotoveno vyjádření MMR do tabulkového materiálu. Milan Urban – poznámka k proceduře. MMR před třemi dny přineslo do PS komplexní PN ke svému komplexnímu PN k původnímu vládnímu návrhu. Avizoval – v souladu s gesčním výborem pro veřejnou správu – pro zachování demokratické procedury bude nutné bod přerušit, vytvořit časový prostor pro podávání PN k poslední verzi komplexního PN. Zpravodajem této novely byl poslanec František Sivera. Doplnil to, co bylo řečeno – objevil se nový komplexní PN z MMR – nebyl časový prostor na jeho prostudování. Bude stanoven nový harmonogram projednávání – do 20/9 podávat PN na HV. Důvodem, proč chtěl HV také tento zákon projednávat je to, že členové HV chtěli mít jasno, jak se bude zákon chovat k obchodním společnostem, ale i podnikatelským subjektům. Připomínek z řad podnikatelských subjektů došla celá řada. Oblast ÚOHS – jak je připraven, aby od platnosti tohoto zákona mohl zvládat velké nápory – stoupne počet veřejných zakázek. V obecné rozpravě dále vystoupili: Jaroslav Plachý – požádal o upřesnění, kdo je předkladatelem materiálu o cca 170 str.
2
Milan Urban – jedná se o ministerský návrh (komplexní PN ke komplexnímu PN), který by měl být prostřednictvím některého z poslanců oficiálně předložen. Poznamenal, že ambice, aby zákon platil od 1.1.2012, je příliš optimistická. Po schválení zákona je nutná jakási legisvakance, aby všichni, kteří se tímto zákonem budou muset řídit, měli možnost tuto úplně novou normu nastudovat a poté se jí řídit. Stanovení harmonogramu je správná cesta a je v souladu se závěry výboru pro veřejnou správu. Jan Bureš – požádal o vysvětlení, co je obsaženo v novém komplexním PN. Náměstek Jan Sixta – původní komplexní PN nebyl oficiálně podán. Tzn., že nový komplexní PN = celý balík PN, který byl podán na HV + komplexní PN z poloviny prázdnin. Bylo rozdáno i úplné znění s uvedením změn, žlutě je označeno to, co je navíc od verze z poloviny prázdnin. Pavel Hojda – dvě skupiny – zájmy veřejnosti, municipalit a druhá – zájmy podnikatelské – co nejvíce sladit zájmy těchto dvou skupin. Prodloužení lhůty na projednání je vhodné. Karel Šidlo – dotaz, zda se k poslední verzi komplexního PN budou podávat PN. (Náměstek Sixta – ano, toto nahradí tisk 370. Milan Urban – ale PN musí oficiálně podat některý z poslanců.) Jaroslav Plachý – toto je klíčové, pokud si komplexní PN nikdo neosvojí, je zde pouze tisk 370, tedy původní znění a o ničem jiném nelze jednat. Radim Vysloužil – osvojil si komplexní PN od MMR a navrhl, aby byl základem pro další projednávání. V podrobné rozpravě navrhl zpravodaj František Sivera hlasování o tom, že komplexní PN od MMR, který si osvojil posl. Radim Vysloužil, bude základem pro další projednávání: hlasování – 17 pro, 1 se zdržel, 0 proti – návrh byl přijat. Dále zpravodaj navrhl přerušení projednávání s následujícím harmonogramem: pozměňovací návrhy předat na HV do 20. září 2011; materiál se zapracovanými PN předá MMR zpět na HV do 30. září 2011; projednávání na HV dne 5. října 2011. Hlasování: 18 pro, 1 se zdržel, 0 proti – usnesení č. 106.
3) Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – sněmovní tisk 347 Novelu zákona o elektronických komunikacích předložil za omluveného ministra průmyslu a obchodu jeho náměstek Jiří Jirka. Předkládaný návrh transponuje revidované znění evropského regulačního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací. V menší míře se novela věnuje narovnání některých výkladově sporných částí zákona o elektronických komunikacích a některých jiných zákonů (zákon o ochraně osobních údajů, zákon o ochraně spotřebitele, občanský soudní řád, zákon o některých službách informační společnosti). Poté náměstek Jirka přešel přímo k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které byly uplatněny ve stanovené lhůtě. MPO připravilo stanovisko k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Co se týče PN posl. Husáka, MPO k nim uplatnilo souhlasné stanovisko, až na drobné jazykové výhrady, ke kterým se vyjádřil později. PN posl. Urbana jsou z velké části součástí PN posl. Husáka. K jednomu PN ministerstvo uplatnilo nesouhlasné stanovisko. Podrobněji se vyjádří v podrobné rozpravě.
3
Zpravodajem tohoto návrhu byl poslanec Jan Husák. Zákon byl velmi obsáhle okomentován v prvém čtení. Zpravodajská zpráva byla rozdána na stoly. Blíže představil podstatu PN, které byly konzultovány jak s předkladatelem, tak i s Českým telekomunikačním úřadem a MPO zpracovalo vypořádání, tak jak bývá zvykem. Poděkoval všem zúčastněným za spolupráci. Souhrn PN obsahuje 99 % toho, co souběžně předložil předseda Urban, kromě jedné věci – změna kompetencí v nákupu ICT – předseda Urban tento svůj PN stáhl, resp. nebude žádat o hlasování o něm. Informoval o schůzi podvýboru pro EK a ICT průmysl, která se konala v úterý 6/9, na které byly podané PN podrobněji okomentovány. PN od veřejného ochránce práv p. Varvařovského, který se týkal ochrany osobních údajů – byl podroben dlouhé diskusi v rámci podvýboru. Bylo vyžádáno stanovisko ÚOOÚ – stanovisko je již k dispozici, není žádný problém, návrh podporuje. Problematika řešení sporů – není dotažena v rámci této novely. Proběhla analýza, jaký je dopad na ČTÚ – teprve poté legislativní práce na novele. V obecné rozpravě vystoupil poslanec Pavel Hojda – dotaz k PN předsedy Urbana – jsou již obsaženy v PN posl. Husáka. (Husák - ano.) V podrobné rozpravě zpravodaj Jan Husák navrhl proceduru hlasování – hlasovat o souhrnu pozměňovacích návrhů se souhlasným stanoviskem MPO, včetně legislativnětechnických a jazykových úprav. Hlasování: 19 pro – všichni přítomní. Zpravodaj Jan Husák navrhl závěrečné usnesení: Hospodářský výbor d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 347 ve znění přijatých pozměňovacích návrhů a legislativně-technických připomínek. Hlasování: 19 pro – všichni přítomní – usnesení č. 107.
4) Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 – sněmovní tisk 420 Zprávu o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v r. 2010 předložil náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Jirka. Zpráva byla vypracována na základě zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Zpráva charakterizuje na základě údajů ČSÚ vývoj vybraných ekonomických ukazatelů (např. podíl na zaměstnanosti či zahraničním obchodě) u malých a středních podniků (MSP) v r. 2010 ve srovnání s předchozím obdobím. K 31.12.2010 v ČR vykonávalo podnikatelskou činnost celkem 1 021 280 právnických a fyzických osob, z toho bylo 1 019 595 malých a středních podniků (podíl MSP na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů je 99,84 %).
Hlavní ukazatele MSP v roce 2010: podíl MSP na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR je 60,88 %; podíl MSP na tvorbě HDP je 36,06 % (uvedeno v běžných cenách); podíl MSP na celkovém vývozu je 51,3 %; podíl MSP na celkovém dovozu je 56,1 %.
Zpráva rovněž obsahuje souhrnné informace o finančních podporách poskytnutých MSP ze strukturálních fondů EU a státního rozpočtu v roce 2010. Např. z Operačního programu Podnikání a inovace bylo k 31.12.2010 autorizováno na podporu MSP (včetně převodů do úvěrového a záručního fondu) celkem 13,5 mld. Kč, z toho v dotačních programech bylo vyčerpáno 7,5 mld. Kč.
4
V rámci protikrizových opatření poskytlo MPO na základě národního programu Záruka pomoc 1435 malým a středním podnikatelům, čímž jim bylo umožněno získat úvěry ve výši přes 9 mld. Kč pro provozní či investiční akce. MPO také prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. poskytlo podnikatelům postiženým povodněmi v minulém roce 72 bankovních záruk, čímž byly podpořeny úvěry ve výši 500 mil. Kč. Přímé finanční podpory však nejsou jediným nástrojem podpory podnikání v sektoru MSP. Za velmi důležité považujeme vytváření stabilního a přehledného podnikatelského prostředí, zjednodušování legislativy a soustavné snižování administrativní zátěže podnikatelů. V této souvislosti bych rád zdůraznil, že celkově dosud realizované změny k 31.12.2010 odpovídají úspoře podnikatelů ve výši 11,5 mld. Kč ročně, tj. cca 15,5 % z celkové zátěže naměřené v r. 2005. V r. 2010 byla také zahájena příprava nového programovacího období pro roky 2014 až 2020, ve kterém bude mít MPO i nadále ambici podporovat podnikání v ČR. Mezi priority bude patřit podpora inovací, spolupráce podnikatelů s výzkumnou sférou, snižování energetické náročnosti nebo rozumná podpora obnovitelných zdrojů energie. Zpravodajem byl poslanec Jaroslav Plachý. Poděkoval za zpracování zprávy – nový způsob členění zprávy je přehlednější. Rok 2010 byl rokem druhým pokračující krize – projevilo se na všech ukazatelích. Podnikajících subjektů je hodně, ale právě počet malých a středních podniků meziročně proti roku 2009 klesl o 5 %, stejně tak pokles u právnických malých a středních podniků – o 10 %. Počet zaměstnanců klesl pouze o 2 % - pokles nebyl tak velký. Výkony MSP se odrazily ode dna v roce 2009 a v roce 2010 mírně rostly, průměrné mzdy nepatrně vzrostly. Objem investic MSP klesl o 8 %. Pozitivní vývoj – zahraniční obchod - vývoz vzrostl oproti roku 2009 o 18 % - dobrý signál. Průmysl poklesl na investicích o 15 %, stavebnictví – vývoj nejvíce negativní. Nejlepší, nejméně postižená oblast – služby – ale investice stagnovaly. Snižování administrativní zátěže – nutné pokračovat v této aktivitě. Krátce se zmínil také o zákonu o významné tržní síle – zákon velmi problematický, bylo by dobré znovu zanalyzovat jeho dopady a v dohledné době nahradit nějakou moderní a účinnou normou. Varovali, že zákon nebude příliš účinný – řeší se pár jednotlivých případů na ÚOHS – a až se případy dostanou k soudům, nebudou si vědět rady, jak postupovat. Apeloval na zástupce MPO, aby proces přípravy urychlili – tuto věc, která trhu škodí a subdodavatelům příliš neprospívá, je nutné dořešit. Dále pak připomněl, že snížení rozpočtu SFDI o jednu třetinu přinese velké problémy v sektoru stavebnictví. Dalším problémem je, že MSP v ČR nedosáhne na veřejné zakázky – pouze 17 % podílu na veřejných zakázkách – obrovská rezerva – pamatovat na toto při projednávání novely zákona o veřejných zakázkách. Na závěr uvedl, že ve zprávě je také uvedena podpora OZE, a to solární zdroje na střechách, brownfieldech a pro vlastní spotřebu. Avšak Národní akční plán je prakticky vyčerpán – jak podporovat, když budou zakázány? O vystoupení požádal prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. Navázal na vystoupení posl. Plachého. Informační místa pro podnikatele – projekt skončil v r. 2009, není dále podporován, z vlastních zdrojů podporují 25-39 mil. Kč (97 kontaktních míst). Poukázal také na to, že HKČR vlastními zdroji provozuje systém rating malých a středních firem – systém, na který dosáhne jakýkoliv malý podnikatel – rating se provádí od 0-0,75 mld Kč – používán při styku s bankami nebo podnikatelé mezi sebou – velmi důležitý indikátor v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Připravují projekt – „systém Rašínovy karty“ – z Maďarska – projekt pro malé podnikatele, na komerční bázi – banky dávají půjčku malým podnikatelům – tranže na dva roky – do 100 tis. EUR – stát jistí do výše 80 %. Projekt byl představen MF, nyní probíhá diskuse. S MPO diskuse o systému obecném – podpora malých a středních firem – v rámci exportu, průmyslu. Od nového zákona o veřejných zakázkách si slibují, že pomůže malým a středním firmám. Byla by potřeba širší diskuse o energetice, učňovském školství… Napjatě očekávali statistiku týkající se OZE – podpora státu na OZE neustále se zvyšuje. S předsedou HV bylo dohodnuto, že budou členy HV více
5
informovat o aktivitách HKČR. Na závěr poděkoval za pozornost a přislíbil připravenost zasílat stanoviska a poznatky k projednávaným bodům. Milan Urban – HV chce být i do budoucna partnerem všem, kteří v dobré víře chtějí posunout podnikatelské prostředí, hospodářský prostor ČR k větší konkurenceschopnosti. Poděkoval panu prezidentovi Kuželovi za vystoupení. V obecné rozpravě dále vystoupili: Pavel Hojda – doplnil, že prostředky, které dává MPSV na zaměstnanost, se neprojevují v nejpostiženějších oblastech – příhraničí – Karlovarský kraj – účinnost prostředků není prakticky žádná. Stavebnictví – bohužel, pokud nebude posílen rozpočet SFDI, dojde ještě k většímu propadu. Jak bylo řečeno, rozpočet SFDI byl snížen o třetinu na cca 63 mld. Kč, rozpočtový rámec na r. 2012 počítá s 37 mld Kč – což je o další třetinu méně! V oblasti MMR – bytová výstavba – zastavení výstavby nových bytů – nejsou prostředky mezi lidmi na koupi nových bytů. Náměstek Jiří Jirka – vyjádřil se k tomu, co bylo řečeno v rozpravě. Zákon o významné tržní síle – v současné době je ve formě připraveného návrhu - zrušení a začlenění některých ustanovení do dalších zákonů (např. zákon o ochraně hospodářské soutěže, zákon o cenách). Veřejné zakázky – je třeba se k zákonu vrátit, aby role malých a středních podniků byla lepší. OZE – diskuse proběhne při projednávání tisku 369. Nedostatek zaměstnanců s kvalitním technickým vzděláním – byla zřízena pracovní skupina – příprava projektů, které by měly napomoci. Informační místa – projekt skončil v r. 2009 – byl takto koncipován – podpora jeho vzniku a dále provozován v rámci HKČR samostatně. Nová proexportní strategie – její součástí je přeskupení organizací podporujících exportéry tak, aby byly operativnější. Milan Urban – je nutné popsat si realitu. Reálné kroky, které by přispěly ke změně, zatím moc vidět nejsou. Jedná se o obecnější systémová rozhodnutí – např. exportní strategie. Na druhou stranu MZV, které v tomto procesu hraje důležitou roli, nesystémově ruší některá místa – obchodní rady… Toto nekoresponduje s proexportní strategií, se zájmem diverzifikovat zahraniční obchod a jeho podporu ve světě. Vláda má dlouhodobý rozpor v pohledu na podporu zahraničněekonomických zájmů ČR – MZV a MPO vidí věci jinak. Druhý příklad – energetická koncepce a její aktualizace. Dosud není a vedle toho přicházejí do PSP normy, které jsou v rozporu se stávající SEK i s její navrhovanou aktualizací. Např. novela horního zákona – pokud novela projde, MPO nemusí předkládat žádné návrhy aktualizované SEK. Dílčí novela horního zákona předjímá, jakým způsobem se bude energetika v ČR vyvíjet. Pokud zákon projde, půjde ČR německou cestou – tj. budeme řešit, kdo nám dodá energii. Toto nechceme. Chybí soulad s tím, aby dílčí normy nepředbíhaly vyšší strategický dlouhodobější záměr. Konkurenceschopnost – ČR se propadá v porovnání s ostatními zeměmi. Plošné škrty podřezávají konkurenceschopnost. Vnímá potřebu hledat způsoby, jak se vypořádat s deficitem státního rozpočtu, jak snižovat podíl deficitu na hrubém domácím produktu a jak mít zdravé finance – nicméně je nutný soulad s vizí konkurenceschopnosti ČR. Jiří Krátký – požádal o vystoupení. Navázal na vystoupení pana náměstka ohledně podpory podnikání. U jednoho z programů EU je pozastaveno financování – u kterého a proč? Další dotaz – Evropa se má připravit na to, že nositelem investic bude privát – požádal o informaci. Náměstek Jiří Jirka – je pozastaveno financování OP Podnikání a inovace. Důvod – formální pochybení, nyní v jednání, během měsíce září by měly být problémy vyřešeny. Ostatní programy běží. Druhý dotaz – skutečně ve druhém programovacím období se dá předpokládat, že to nepůjde tímto směrem. K poznámkám předsedy Urbana – jsou si vědomi, že se musí posunout dopředu. Exportní strategie – rozpory mezi MPO a MZV byly výrazné – velká část hran je „obroušena“, byla uzavřena dohoda o tom, jakým způsobem bude ekonomická diplomacie dále realizována, způsob podpory exportu… SEK – zpracovává se.
6
Milan Urban – bylo by dobré, aby MPO bylo více ministerstvem hospodářství, tj. pro růst v ČR a méně statistickým úřadem, který hodnotí události, které se odehrály. V podrobné rozpravě zpravodaj Jaroslav Plachý navrhl usnesení: Hospodářský výbor d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby přijala následující usnesení: „Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR b e r e na vědomí Zprávu o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010.“. Hlasování: 19 pro – všichni přítomní – usnesení č. 108.
5) Vládní návrh zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů – sněmovní tisk 369 Návrh zákona předložil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Stručně zrekapituloval to, co bylo řečeno v prvním čtení. Zdůraznil, že předkládaná právní úprava implementuje směrnici EP a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Cílem návrhu zákona je kromě nutné harmonizace s evropskou legislativou také dosažení optimalizace v podpoře obnovitelných zdrojů energie v budoucím období, která povede především ke snížení nákladů na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů a snížení nákladů na provozování elektrizační soustavy v důsledku nárůstu podílu obnovitelných zdrojů v této soustavě, a to za podmínky splnění závazného požadavku využití obnovitelných zdrojů energie pro ČR daného příslušnou směrnicí v roce 2020. Nový zákon soustředí do jednoho právního předpisu podporu pro obnovitelné zdroje, druhotné zdroje a vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Z toho také vychází celkový název návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie. V této souvislosti se novelizuje energetický zákon a vypouští se z něho podpora elektřiny z druhotných zdrojů energie a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Podpora elektřiny vyrobené ze zmíněných zdrojů je stanovena jako provozní podpora a bude poskytována podle současně zavedeného systému, a to formou pevně stanovených výkupních cen nebo zelených bonusů. Podpora však bude podmíněna splněním řady podmínek, které povedou k energeticky i ekonomicky efektivnímu využívání těchto zdrojů. V navrženém zákoně je také stanovena podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů a druhotných zdrojů, a to formou investiční podpory vázané na splnění obdobných podmínek pro efektivní využívání energetických zdrojů jako u podpory elektřiny. Součástí návrhu jsou také části novel stávajícího zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, které byly schváleny v listopadu a prosinci loňského roku. Konkrétně se přejímají ustanovení, zabývající se financováním podpory a poskytováním dotace spojené s podporou využívání obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Dále se převádí ustanovení týkající se zavedení povinného odvodu z elektřiny ze slunečního záření, které kompenzuje zvýšené náklady související s touto dotací. V návrhu zákona je také uvedena část, týkající se tvorby a aktualizace Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie, který vláda schválila v srpnu loňského roku a především potom ustanovení, která využívají tento plán k regulaci podpory obnovitelných zdrojů energie. Součástí předloženého zákona je novela zákona o hospodaření energií, která stanovuje určitá pravidla pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v budovách a novela zákona o odpadech, která zajišťuje budoucí nakládání s odpady ze solárních panelů ze solárních elektráren, a to včetně vytvoření dostatečného objemu finančních prostředků na likvidaci nebezpečného odpadu z těchto panelů po skončení doby jejich životnosti nebo ukončení provozu solární elektrárny.
7
K podaným pozměňovacím návrhům zpracovalo MPO vyjádření, které je uvedeno v tabulkovém materiálu včetně stanovisek MPO k jednotlivým PN. Zpravodajem vládního návrhu zákona byl poslanec Milan Urban. Ve své zpravodajské zprávě se nevěnoval detailům předkládaného zákona, ale spíše se věnoval proceduře. V červnu t.r. byl stanoven harmonogram projednávání, byl uspořádán také seminář. PN, které vzešly ze semináře, byly odeslány na MPO k posouzení a budou podrobeny hlasování na HV. Stejný postup byl při projednávání novely energetického zákona. Přivítal by přijetí PN a aby ze schůze HV vzešel komplexní PN, který by byl základem pro další projednávání. Do obecné rozpravy se nikdo další nepřihlásil. V podrobné rozpravě zpravodaj Milan Urban seznámil členy HV s návrhem postupu při hlasování. 1. hlasování: o PN se souhlasným stanoviskem MPO jako o celku – tj. PN č. 1-35, (36 - po konzultaci bude pravděpodobně navrženo jeho stažení), 37-43, 44 v původním znění (pokud bude přijato– nutná úprava PN č. 67, 70, 134, 140 a 197), 45-66 (v případě, že bude přijat PN č. 44, lze hlasovat 45-197). Jedná se o PN akceptované, PN s úpravou a ty, které byly vypořádány v rámci jiného PN. 2. hlasování: zvlášť o PN návrhu č. 129, 100, 21. 3. hlasování: legislativně-technická úprava KPS: V části druhé, v § 40, se novelizační bod 6. obsahující slova „V § 2 písm. f) se slovo „stavební“ zrušuje.“ označuje jako novelizační bod 7. Následující novelizační body se následně přečíslují. Po konzultaci s legislativou upřesnil zpravodaj proceduru - hlasování o PN č. 45-197 (s výjimkou 129) nelze – chybí čísla. Tj. 1. hlasování o PN č. 45-78, 84, 94, 100, 104, 106-107, 111-118, 121, 124-126, 129, 133-141, 147, 153, 157, 159, 160, 164-165, 167-171, 174, 177-182, 185, 197 – s tím, že 129 bude hlasován zvlášť. František Sivera – potvrdil, že PN č. 36 stahuje. Požádal, aby u PN č. 6 a 137, které se týkají účinnosti zařízení – po dohodě s MPO – hlasovat původní návrh. PN č. 44 – účinnost zákona – po diskusi s MPO a legislativou – hlasovat původní návrh, nikoliv upravený ministerstvem. Navrhuje hlasování o PN č. 129 jako první – pokud projde, vypadne bod 29 a 112 (sankce). (Zpravodaj akceptoval tuto úpravu procedury.) Karel Šidlo – upřesnění procedury – PN neakceptované MPO – nikdo žádný nezvedá? Nebyly v návrhu procedury uvedeny. Milan Urban – pokud by někdo chtěl zvednout některý z neakceptovaných PN, může tak učinit – nikdo žádný z neakceptovaných PN nezvedl. Hlasování: 1. hlasování: PN č. 129 s úpravou – 19 pro – návrh byl přijat nehlasovatelné PN č. 29 a 112; 2. hlasování: PN akceptované + s úpravou + v rámci jiného PN – 19 pro – návrhy byly přijaty; 3. hlasování: PN č. 100, 21 – MPO souhlasí – 17 pro, 2 se zdrželi – návrhy byly přijaty. František Sivera upřesnil, že PN č. 6, 44 a 137 byly hlasovány v původní verzi, nikoliv v upravené verzi MPO. (Zpravodaj odsouhlasil.) 4. hlasování: legislativně- technické úpravy – 19 pro – návrhy byly přijaty.
8
Zpravodaj Milan Urban navrhl závěrečné usnesení: Hospodářský výbor d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 369 ve znění schváleného komplexního pozměňovacího návrhu. Hlasování: 19 pro – všichni přítomní – usnesení č. 109. Ministr Martin Kocourek požádal o to, aby ostatní výbory byly informovány o tom, že HV přijal komplexní PN a aby své PN směřovaly k tomuto komplexnímu PN.
Po polední pauze následoval bod Různé, který byl na začátku schůze předřazen na začátek odpoledního jednání. 9) Různé Pavel Hojda – požádal o schválení konání semináře ke spolupráci českých a německých firem v oblasti výroby pro letectví a kosmonautiku pořádaný firmou Astria a dalších firem – tyto semináře se dříve konaly na MD a poté následovala recepce na německé ambasádě. Nyní požádali o možnost uskutečnit tento seminář na půdě PSP. Seminář by se konal 18. října 2011 (poslanecký týden) od 13.30 do cca 18 hod. a poté by v 19 hodin proběhla na ambasádě recepce. Předpokládaná účast – cca 40 osob. Veškeré občerstvení bude v režii spolupořádajících firem. Hlasování: 18 pro – všichni přítomní – usnesení č. 113. Dále informoval přítomné členy HV o představení letadla EV55 – poděkoval předsedovi Urbanovi, který ještě jako ministr průmyslu a obchodu zajistil a doporučil podporu tohoto projektu. Poté byl bod Různé přerušen a pokračovala odpolední část schůze výboru.
6) Informace o podpořeném financování za rok 2010 – sněmovní tisk 381 Úvodní slovo k Informaci o podpořeném financování za r. 2010 přednesl náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček (z pozice předsedy DR ČEB, a.s.). Informace vychází ze zprávy o činnosti ČEB za rok 2010 a obsahuje veškeré náležitosti, které jsou zákonem požadovány. Zdůraznil klíčové parametry činnosti ČEB k 31.12.2010. V r. 2010 podepsala úvěrové záruční smlouvy v celkové výši 43,8 mld Kč, podnikatelský záměr byl splněn na 113,7 %. Celkový stav úvěrů v průběhu r. 2010 v porovnání s koncem r. 2009 výrazně stoupl ze 40,8 mld na 57 mld. Kč. V průběhu r. 2010 poskytla ČEB vývozcům prostředky v rámci čerpání poskytnutých úvěrů v celkové hodnotě 29,6 mld Kč. V oblasti finančního hospodaření dosáhla ČEB zisku před zdaněním 217,2 mil Kč – překročení plánu o 36,2 %, čistý zisk 70,96 mil Kč. Vysoká míra zdanění pramení z povinnosti danit přijaté pojistné plnění od EGAP při nemožnosti daňově pojištěné pohledávky odepsat. V rámci provozování podpořeného financování byl za r. 2010 vykázán nárok na dotaci ze státního rozpočtu ve výši 492,5 mil Kč – mezi-roční snížení požadavku na státní rozpočet o 203 mil Kč. Podíl klasifikovaných úvěrů se meziročně zvýšil – v důsledku zhoršení finanční situace dlužníků vyplývající z dopadů hospodářské krize – avšak odpovídá celkovému vývoji v bankovním sektoru. Kromě dobrých hospodářských výsledků lze jako přínos hodnotit příspěvek ČEB k uspokojení poptávky po financování vývozu českých vývozců na trhy v teritoriích, která jsou trvale pokládána pro svoji velikost a vysoký potenciál odbytu českého zboží za velmi perspektivní. ČEB tak přispěla k postupnému oživování exportní výkonnosti ČR.
9
K předkládané zprávě se vyjádřil také generální ředitel České exportní banky, a.s. Tomáš Uvíra. Od r. 2007 se banka významně změnila. Objemy úvěrů se pohybovaly kolem 20 mld Kč a za poslední tři roky vyrostly až na 57 mld Kč – razantní nárůst, avšak počet zaměstnanců tento nárůst nesledoval. Důvodem nárůstu bylo i to, že ČEB kromě podpory exportu nahrazovala na trhu v období krize banky komerční, které uzavíraly linky českým podnikatelům – risk management pro některé oblasti úvěry neposkytoval. Byl také navýšen základní kapitál o 1,3 mld Kč – nyní základní kapitál ČEB 4 mld Kč – zvedly se limity pro poskytování úvěrů do různých teritorií. Zpravodajem této informace byl poslanec Jan Bureš. Informace dává ucelený přehled o činnosti a opodstatněnosti fungování nástrojů na fungování exportu. ČEB je státem vlastněná instituce, která za peníze daňových poplatníků přejímá rizika spojená s financováním exportu privátním subjektům. ČEB dosáhla historicky nejlepších výsledků – dáno poptávkou po financování vývozu v období doznívající světové finanční krize a zajištěním dostatečných finančních zdrojů. V roce 2010 20% nárůst exportu ČR oproti roku 2009. Činnost banky ocenil i prezident Václav Klaus při návštěvě Ruské Federace v listopadu 2010 – připomněl, že za období své existence se tato banka vyvinula v jednu ze stěžejních institucí na podporu vývozu a nástroj k plnění cílů proexportní politiky ČR. Položil dotaz - jaký je trend v letošním roce v poskytování podpory vývozu? Ocenil obsáhlejší zhodnocení vztahu malých a středních podnikatelů a ČEB, která je v informaci uvedena. Dotaz – klesající podíl vývozu MSP, kteří jsou právnickými osobami – znamená to, že se mění právní struktura exportérů? V loňském roce ČEB otevřela nové distribuční kanály umožňující financovat vývoz většímu počtu MSP – dvě distribuční factoringové společnosti. Mají tyto společnosti s ČEB exklusivitu? Je to pro ČEB výhodné, podílí se na riziku? Vzrostl podíl problémových úvěrů o 64 % - proč tomu tak je a jak na tuto situaci bude ČEB reagovat? Úbytek financování vývozních úvěrů a nárůst financování výroby pro vývoz – znamená tento fakt změnu struktury poskytovaných služeb? Na závěr se dotázal, jaké jsou připraveny novinky pro r. 2011 a další léta, jaký je dlouhodobý záměr směřování ČEB a plánují rozšíření či úpravu porftolia služeb? Na počátku obecné rozpravy odpověděl generální ředitel ČEB Tomáš Uvíra na dotazy zpravodaje. Struktura MSP – začala se banka zabývat nedávno, vytvořila některé produkty – úspěšné i neúspěšné – jeden z nejdůležitějších segmentů do budoucna. Tím, že MSP rostou „vypadnou“ z kategorie MSP – není to signál o podnikatelském prostředí v ČR. Podpora roste, to je pro ČEB důležité. Hledají cesty, distribuční kanály, tak aby MSP podpořili – u MSP není hlavním cílem ČEB poskytovat úvěry přímo – personálně náročné. Prvním krokem byly dvě factoringové společnosti. Produkt poskytování úvěrů factoringovým společnostem, ze kterých pak ony odkupují pohledávky MSP, nabízí ČEB všem factoringovým společnostem. Rizika – je to riziko factoringové společnosti, podává informace, od koho odkupuje pohledávky – aby bylo zajištěno, že se jedná o podporu exportu. Podíl klasifikovaných úvěrů – tím, jak banka roste, čerpání úvěrů v posledních letech bylo mnohem vyšší – jde o cca 10 % z celkového portfolia – celý bankovní sektor má klasifikované úvěry k podnikům mezi 15-17 %. Co se týká budoucnosti – v současné době v ČEB probíhají projekty, které se zabývají transparentním chováním ČEB vůči klientům, probíhá revize úvěrového procesu a zároveň produktů. Připravují významnou změnu struktury produktů – cílem je přehlednost – snížení počtu produktů, ale zároveň rozšíření působnosti pomoci exportérům. Podstatnou změnou v podpoře bude využití spolupráce s bankami – rozjednány nové programy, ČEB bude dávat garance – především se jedná o MSP. Rozšíření spolupráce s bankami u velkých projektů. Dále vystoupil poslanec Pavel Hojda – reagoval na otázku financování výroby pro vývoz a financování vývozních úvěrů. Existuje množství firem, především menších – mají zajištěn odbyt, ale nemají zajištěné financování výroby. Možnost zajištění financování výroby pro vývoz rádi využijí. Výrazná pomoc.
10
V podrobné rozpravě navrhl zpravodaj Jan Bureš usnesení: Hospodářský výbor b e r e n a v ě d o m í Informaci o podpořeném financování za rok 2010 předloženou ČEB, a.s. a d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: „Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR b e r e n a v ě d o m í Informaci o podpořeném financování za rok 2010 – sněmovní tisk 381.“. Hlasování: 18 pro – všichni přítomní – usnesení č. 110.
7) Informace o pojišťování vývozu se státní podporou v roce 2010 – sněmovní tisk 382 Informaci předložil generální ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. Karel Pleva. Výsledky, kterých EGAP dosáhla za r. 2010, jsou velice pozitivní – z hlediska zajištění konkurenceschopných podmínek českých vývozců na zahraničních trzích. Vývoz, který je prostřednictvím EGAP podporován, je především mimo EU, do třetího svět – objem je významný, rekordně vzrostl. V letošním roce objem podobný – trend pozitivní. Více vývozcům se daří dostávat na trhy třetího světa. Hospodaření EGAPu – povinnost fungovat jako samofinancující instituce v dlouhodobém rozměru – daří se, dlouhodobé výsledky jsou pozitivní. Odvětvová struktura, teritoriální struktura – vývoz do Turecka, Ruska, Slovenska, Ázerbájdžánu, Vietnamu, Indie – tvoří hlavní teritoria, kam byl podpořen vývoz. Zpravodajem této informace byl poslanec Jan Bureš. Pochválil kvalitu předložené informace. Rok 2009 ukončila EGAP s účetní ztrátou 2,111 mld Kč, rok 2010 byl uzavřen se ziskem 377 mil Kč. Pojistná plnění, která šla na vrub, nevznikla v loňském roce, ale v letech minulých. V r. 2010 EGAP dosáhla nejvyšší pojistné angažovanosti – 155,9 mld Kč, o 38 mld Kč více, než v r. 2009. Regionální informační místa – kolik klientů tato regionální síť obslouží? Rozšiřování této sítě ve spolupráci s komerčními partnery – existuje analýza, jak fungují a kam je možné je dále umísťovat? Ocenil, že speciálně pro MSP je určena velmi zjednodušená verze pojištění před-exportních úvěrů, bankovních záruk. Jaké jsou zkušenosti s novým produktem – možnost využití před-exportního úvěru na financování komerčního vývoje výsledku vědy a výzkumu? Ve zprávě ČEB – zájem se příliš neprojevil. Zmínil také vítězství ČEB a EGAP v cca 10ti-letém arbitrážním sporu o výplatu pojistného plnění ve výši cca 330 mil Kč. Zřízení pozice generálního inspektora – požádal o popis této pozice. Na závěr se dotázal, zda trend činnosti i hospodaření z r. 2010 zůstává i v r. 2011? Co je v plánu do budoucnosti? Na začátku obecné rozpravy zodpověděl generální ředitel EGAP Karel Pleva dotazy zpravodaje. Trend činnosti a hospodaření – loňský rekord se nezopakuje, šlo o rekordní objem v důsledku toho, že efekty krize způsobily stáhnutí některých zahraničních konkurentů českých vývozců – německé, italské a francouzské banky nastavily tvrdé limity svým vývozcům. Objem nebude v letošním roce rekordní, ale bude velmi významný. V dalších letech – udrží se vztahy navázané v tradičních ruských teritoriích, ale poptávka roste i v oblasti zejména arabského světa – podmínky nastaveny výborně. Role generálního inspektora – má veškerou autoritu EGAPu k návštěvám bank a vyžadování spolupráce a informací, tak i k návštěvám dovozců v cizích teritoriích. Má smluvní právo vyžadovat informace a součinnost při problémech. Podpora financování komercializací výsledků vědy a výzkumu – poptávka zatím malá, podpora „pilotního“ projektu – vynález zařízení polarograf – měření v terénu, okamžitě umí změřit obsah jakýchkoliv chemikálií, např. ve vodách. O patent projevil zájem australský podnik, který jej chce komercializovat – EGAP pomáhá pojištěním financovat vývoj, který je potřebný mezi vynálezem a vývozem (tj. výroba prototypu, získání licence, certifikáty kvality atd.). Proč není větší poptávka –
11
malá informovanost, čeští výzkumníci málo komercializují a když, tak spoléhají na evropské fondy. Regionální exportní místa – projekt CzechTrade – míst je sedm, regionální podpora MSP, velké podniky EGAP znají. Místa jsou využívána, snaha zapojit komerční banky do podpory – málo informují své vlastní pobočky o tom, že nabízejí exportní financování. V podrobné rozpravě navrhl zpravodaj Jan Bureš usnesení: Hospodářský výbor b e r e n a v ě d o m í Informaci o pojišťování vývozu se státní podporou v roce 2010 předloženou EGAP, a.s. a d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: „Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR b e r e n a v ě d o m í Informaci o pojišťování vývozu se státní podporou v roce 2010 - sněmovní tisk 382.“. Hlasování: 18 pro – všichni přítomní – usnesení č. 111.
8) Informace o přípravě rozpočtu SFDI na rok 2012 K přípravě rozpočtu SFDI na r. 2012 se nejprve vyjádřil náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl. Návrh rozpočtu byl předložen vládě do konce srpna t.r. – zohledňuje směrná čísla MF – klíčový problém rozpočtu. Bude velmi těžké aktuální návrh rozpočtu SFDI obhajovat. HV požádal MF, aby nad rámec zajistil dalších 10 mld Kč do rozpočtu SFDI a plné kofinancování. Apel HV nebyl vyslyšen – momentální skutečnost – namísto 57 mld Kč národního podílu + plné kofinancování – o 20 mld Kč méně a s částkou kofinancování na úrovni 3,7 mld Kč. Reálný pokles 23 mld Kč proti reálné potřebě. V dopravě existuje velká spousta mandatorních výdajů. Podotkl, že návrh rozpočtu byl předložen do vlády se zásadním rozporem MMR – upozornilo, že rozpočet nevytváří předpoklady pro zajištění řádného čerpání prostředků z OPD I. a ani v rámci nového období. Nejsou schopni bohužel tuto připomínku vypořádat. Bude-li tento návrh rozpočtu schválen zpomalení akcí financovaných z OPD i na železnici u některých projektů až za časový rámec rok 2015 – zpochybnění veškerých předchozích investic ohrožení čerpání OPD v rozsahu cca 20 mld Kč. Tento rozpočet představuje přímé ohrožení OPD v rozsahu 36 mld Kč. Bylo upřednostněno řešení potencionálních problémů ve vztahu k OPD I., neřešen problém OPD II. – zastavení příprav – v roce 2014 nebudou připraveny stavby a nebude možné čerpat OPD II. Jsou zastaveny nebo zpomaleny všechny národní akce, žádné nové nejsou zahájeny. V rámci rozpočtu SFDI byly financovány také akce na území Prahy – vše zastaveno. Zastaveny programy na výstavbu cyklostezek, na zvyšování bezpečnosti a zpřístupňování dopravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, na bezpečné přejezdy, na výstavby protihlukových opatření, na přefinancování krajů na projekty EU na silnicích II. a III. tříd. Zasmluvněné stavby v hodnotě 29 mld Kč v rámci ŘSD – neřeší se vůbec. Prostředky na opravy a údržbu – na stejných částkách jako v letošním roce. Náměstek ředitele SFDI Tomáš Čoček provedl přítomné prezentací, která je přílohou tohoto zápisu. Jedná se o popis toho, jak byl rozpočet sestavován, jak vypadají jednotlivá čísla. Zdůraznil, že v tento okamžik ČR nemá vlastní investiční program – akce, které „jedou“, jsou akce spolufinancované EU – podřizují se pravidlům EK – EK primárně chce financovat transevropskou síť a investice – nikoliv opravy a údržbu. V roce 2008 se do dopravní infrastruktury dalo 97 mld Kč – pokles až k roku 2012 – předpoklad necelých 55 mld Kč. Na závěr zdůraznil, že r. 2012 je nastíněn v limitu „37“ – velmi osekaný – ale v roce 2013 bude potřeba nový úvěr na kofinancování evropských zdrojů – odhad ve výši 20 mld. Kč pro roky 2013-2015 – pokud by tento úvěr nebyl poskytnut nedočerpání evropských peněz.
12
V rozpravě dále vystoupili: Milan Urban – rozpočet SFDI je primárně odpovědností vlády ČR MD VV, ale problémem celé republiky. HV nemůže nahradit tuto odpovědnost, přestože tuto situaci nevnímá pozitivně. Kvalitní dopravní infrastruktura je cca třetí prioritou k rozvoji konkurenceschopnosti ČR. Již za předchozího ministra dopravy považoval HV rozpočet ve výši 47 mld Kč za velmi podfinancovaný – přijal usnesení „47 plus 10 mld Kč“. Dnešní návrh znamená „47 mínus 10 mld. Kč“. Nepřijatelná záležitost – riziko nečerpání evropských peněz v rozsahu miliard korun je reálným rizikem, další riziko – nebudou probíhat přípravy na další programovací období a dojde tedy k nečerpání v budoucnu. Avizoval, že do PSP předloží novelu zákona o spotřební dani, která bude znamenat snížení spotřební daně na naftu o 2,50 Kč – MF udělalo manažerskou chybu – zvýšení spotřební daně = nižší inkaso – tankuje se mimo ČR a výběr je prokazatelně nižší. Dále také avizoval, že při projednávání státního rozpočtu navrhne pozastavení některých investic MO na cca 2 roky – armáda nemá žádnou koncepci a není transparentnost ve všech procesech. Dopravní infrastruktura má mnohem větší prioritu. Pokud by byl schválen rozpočet v podobě, v jaké je navrhován, může se stát, že SFDI by se pohyboval v příštím roce v tzv. rozpočtovém provizoriu. František Sivera – v červnu vyslal HV signál, že finanční prostředky v SFDI nejsou dostačující – je třeba navýšit střednědobý výhled o dalších 10 mld Kč – výsledek je takový, že je výhled ještě o 10 mld nižší. Jak již bylo řečeno, zastavují se všechny programy národní, problém dofinancovat ty rozestavěné, prodlužování doby dokončení atd. – ale nejtristnější je to, že nebudou dočerpány prostředky z OP Doprava. Souhlas s předsedou, že je to odpovědnost vlády/MD/VV– HV může v tuto chvíli pouze apelovat. Reagoval také na to, co řekl předseda, ohledně svých navrhů – návrhy možná dobré, trochu populistické – nárok na projití mají tyto návrhy pouze tehdy, bude-li shoda i v rámci koalice. Avizoval, že bude navrhovat usnesení, jehož návrh byl rozdán. František Laudát – množství prostředků je omezené – pokud chceme někde přidat, musíme říct také odkud. Silniční hospodářství je v tristním stavu. Problém není v SFDI, ale v ŘSD. Jak je možné, že bylo bez vědomí HV rozhodnuto a nasmlouváno skoro 30 mld Kč. Usnesení – pokusit se ukončit platnost těchto smluv – vyvinout tlak. Není důvod, aby mezi silnicemi v ČR a např. v SRN byly katastrofální rozdíly – kvalita, životnost. Chaotický systém pozáručních přejímek – někde nejsou dělány vůbec. Efektivita firem – stejné jako v potravinách – nadnárodní firmy sem vozí „odpad“ – toto se děje v silničním hospodářství – vynásobeno deseti. Usnesení – uložit MD rychle tlačit na to, aby soutěže byly vypisovány na parametry konečného produktu; vyzvat k urychlenému přijetí nových metod – monitoring, technický dozor atd. Koalice by rozhodnutí o přidávání peněz neměla přijímat – avizoval, že usnesení nepodpoří. Na vládě probíhají jednání, suma pravděpodobně nebude konečná, ale dramatické navýšení prostředků nejspíše nepřijde. Milan Urban – poznamenal, že pokud by bylo navrženo takové usnesení – efektivita, úspory, prověření smluv – podpořil by ho. Pavel Hojda – odpovědnost za výstupy ŘSD byla vždy na MD a na koalici – vládě ČR. Souhlas s tím, že na kvalitu je třeba dohlížet, musí být systém atd. Návrh nepodpoří – likviduje jakoukoliv přípravu a možnost vyčerpání prostředků po r. 2014 – naprosto nepřijatelné. Stavby jsou zasmluvněné s dodatkem, že budou zahájeny v případě, že budou prostředky – nemusí se zahajovat třeba i 2 roky – nehrozí sankce. Hrozí ale to, že pokud nebudou realizovány náhradní projekty za D8, kterou v podstatě „zelené aktivity“ zlikvidovaly, za most v Kolíně (EU neuznává financování) – ČR přijde o tyto prostředky. Stavební firmy a malí podnikatelé přijdou o práci vyšší nezaměstnanost. Nepřímý dopad do ekonomiky celé republiky. Václav Baštýř – prostředky do infrastruktury se přidat musí. Plán MPO v oblasti konkurenceschopnosti se musí podporovat – bez kvalitní DI nemá ČR nárok být konkurenceschopná. Kvalita ŘSD, MD – toto by si měla vyříkat koalice – tato diskuse by neměla být na půdě HV. Dotaz na SFDI – před cca 2 měsíci požadavek na odsouhlasení náhradních programů na čerpání prostředků – HV přijal usnesení, kde byly uvedeny akce – modernizace D1, Přerov Lipník, Mokré Lazce, dva úseky D3 – nikde nejsou zmiňovány – chyba nebo záměr? Je přesvědčen o tom, že
13
všichni členové HV chtějí resortu pomoci. Podpoří návrh na navýšení rozpočtu nutné. Navržená výše rozpočtu je ostudná – udělat vše pro to, aby se zvýšila. Jan Husák – není to věcí pouze MD, ale celé vlády/koalice. Na MF je vyvíjen tlak. Diskusi je třeba vrátit na půdu exekutivy, vlády. Nutno říct, jaké jsou priority. Za zamyšlení stojí také to, jakým způsobem a jak efektivně jsou prostředky využity. Desítky milionů na řešení vodních cest – jsou to opravdu účelně vynaložené prostředky, pokud není hotová cesta až do Hamburku? Není možné tyto prostředky alokovat na jiné stavby? Jaroslav Plachý – v době, kdy ostatní resorty škrtaly o 10 %, v rozpočtu SFDI škrt o více než jednu třetinu – totální chyba. Nyní se hledá způsob, jak tuto chybu napravit, složitá situace. Navrhnout optimální řešení je nemožné – kompetence vlády jsou jasně dané. HV má jedinou kompetenci – nehlasovat pro rozpočet SFDI v této podobě – další krok k likvidaci výstavby DI v ČR – nedočerpání z OPD I. Nečerpat prostředky z OPD je zločin na ČR – 85 % financuje EU, 15 % ČR – nepochopitelné. Je třeba shánět prostředky a starat se o efektivní využití – ale zvýšení efektivity neřeší nedostatek prostředků. Návrh usnesení podporuje – apel na MF (nikoliv na vládu, jak je v návrhu uvedeno). Karel Šidlo – návrh rozpočtu v této výši nemůže podpořit. Posílení příjmové stránky fondu je nutností. Ještě radikálnější návrh, než uvedl předseda Urban – sáhl by i do nového rozpodílování spotřební daně z uhlíkatých paliv – jsme jeden ze států v Evropě, který takto účelově váže prostředky z této daně v nejmenší možné míře – doplácí na to státní fond i kraje. Usnesení HV podpoří. Návrh předsedy ohledně spotřební daně je také připraven podpořit. Další velký problémy – dodnes nejsou projednány způsoby výkupu – nejsou dány jasné podmínky; tvrdé a náročné podmínky na realizaci z hlediska norem – špatně nastavené normy. Stanislav Huml – naplánovat rozpočet tak, aby nebylo možná dosáhnout na evropské peníze – fatální chyba – nemohl by podpořit. Musí se nastavit podmínky pro výběrová řízení – např. subdodávka nesmí přesáhnout např. 10 %. Ministr financí by neměl mít jen nástroje na to „škrtit“, ale také kontrolní nástroje. Ludmila Bubeníková – na adresu SFDI uvedla – materiály, které jsou pravidelně rozdávány, mají pokaždé jiné údaje, jiné názvy dopravních staveb. Při posledním projednávání návrhu rozpočtu SFDI bylo přislíbeno, že prostředky na stavbu Mokré Lazce budou – v novém materiálu tato stavba vůbec není. V průběhu diskuse přišel ministr dopravy Pavel Dobeš, kterého předseda Urban přivítal a požádal o informaci ze schůze vlády. Ministr Pavel Dobeš – na schůzi vlády uvedl, že návrh rozpočtu SFDI je ve výši 37 mld Kč naprosto nepřijatelný. Nebude možno garantovat financování OP Doprava v období 2007 – 2014, pravděpodobně ani příprava a zahájení staveb do dalšího programového období 2014 – 2020. MD musí navrhnout jednoznačně částku, která je minimálně nutná k tomu, aby byla možná garance dočerpání OPD I. Dále bylo zmíněno kofinancování z EIB – navýšení o další 3 mld Kč. Otevřena otázka – návrh kompromisní varianty ve vztahu ke krajům – železniční přepravy v krajích – dálková rychlíková přeprava – návrh je mínus 600 mil Kč, návrh MD – mínus 300 mil Kč – následně hledání úspor u ostatních aktérů – 150 mil Kč u krajů, tj. cca 8-12 mil Kč u každého kraje; 150 mil Kč ušetřených u ČD, 150 mil Kč ušetřených u SŽDC. To by znamenalo snížení pouze 50 mil Kč na dálkové rychlíkové přepravě – nikoliv tedy škrty ve výši 200 mil Kč. Ze strany ministra financí zaznělo, že nebude měnit návrh rozpočtu – v tuto chvíli dopis u premiéra. Počátkem příštího týdne proběhne setkání s premiérem. Vláda musí návrh rozpočtu předložit do PSP do konce září t.r. Návrh rozpočtu SFDI byl z jednání vlády stažen s tím, že bude projednán, až bude reálně znám nějaký výhled, tj. 37 – 49 mld Kč (tak jak navrhl HV). Na základě předložených argumentů předpokládá, že bude ze strany premiéra ochota o tomto problému jednat. Spolu s rozpočtem byl předložen také rámcový výhled na r. 2013-2014 – škrt cca 7-8 mld Kč –
14
s ohledem na to, že je zájem na tom zajistit hladký průběh operačního programu, je toto naprosto nerealistické – předloženo stanovisko – nutnost koaličního jednání K6. Milan Urban – popřál ministru Dobešovi úspěch při jednáních. Po dnešní diskusi schválení rozpočtu SFDI v této výši na HV nelze zatím předpokládat. Zopakoval, že toto je odpovědnost vlády, ministra dopravy a VV – HV může pouze přispět k nějakému řešení, snaha o konstruktivnost. Jaroslav Plachý – v programovém prohlášení vlády je uvedeno, že objem prostředků do dopravy se nebude snižovat – mělo by se na tomto trvat při jednání s premiérem. Ministr Pavel Dobeš – informoval, že při jednání s ministrem Kalouskem mu bylo řečeno, že na dopravní infrastrukturu již nedá ani korunu – tj. stanovisko TOP09. Odpovědnost je na celé vládě – je to koaliční orgán, tj. odpovědnost všech tří koaličních stran. Pavel Hojda – reagoval na vystoupení ministra, kde bylo řečeno, že HV navrhoval 49 mld Kč – HV navrhoval 47 plus 10 mld Kč. František Laudát – navrhl, aby se hlasovalo o obecném usnesení, jedná se o průběžný materiál – HV bere na vědomí předloženou o informaci. Usnesení, o kterém hovořil ve svém vystoupení, připraví na některou z dalších schůzí HV. Zpravodaj František Sivera na závěr shrnul to, co bylo řečeno v diskusi a navrhl, aby se nejprve hlasovalo o usnesení, které navrhl poslanec Laudát – tj. HV bere na vědomí Informaci o přípravě rozpočtu SFDI na r. 2012. Hlasování: 5 pro, 1 proti, 16 se zdrželo – návrh nebyl přijat. Druhé hlasování bylo o usnesení, které navrhl zpravodaj František Sivera. Hlasování: 17 pro, 2 proti, 3 se zdrželi – návrh byl přijat – usnesení č. 112.
9) Různé - pokračování Milan Urban – na HV (+ MD, Senát) se obrátila Asociace krajů ČR, aby byla projednána tristní situace ve veřejné železniční dopravě a dopravní obslužnosti – snížení o 600 mil Kč – prohlásil, že toto je nepřijatelné, jedná se o ohrožení dopravní obslužnosti, regionální dopravy. Návrh termínu pro 2-denní výjezdní zasedání HV do Mostu – v týdnu od 21.11. do 4.12.2011 – termín byl schválen všemi přítomnými. Zahraniční cesta HV do Německa na pozvání Spolkového sněmu v termínu 18. - 20.10.2011 – delegace: Milan Urban, Cyril Zapletal, Jan Bureš, Václav Cempírek, Květa Matušovská (náhradník Ladislav Velebný) – hlasování: 19 pro – všichni přítomní – usnesení č. 113. Předseda také informoval o tom, že se připravuje zahraniční cesta HV do Francie v termínu od cca 7.11.2011.
10) Návrh pořadu a termín příští schůze výboru Příští schůze hospodářského výboru se bude konat ve dnech 13. a 14. září 2011 – výjezdní zasedání na jižní Moravě. Další schůze výboru pak proběhne ve středu 5. října 2011.
Cyril Z a p l e t a l v . r . ověřovatel výboru
Ing. Milan U r b a n v . r . předseda výboru
Zapsal: Ing. Josef Vácha Dne: 16. září 2011
15
