Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2002 4. volební období
ZÁPIS
z 2. schůze výboru pro evropskou integraci konané dne 19. září 2002
2 Přítomni:
prezenční listina
Omluveni:
prezenční listina
Hosté:
prezenční listina
Schůzi zahájil v 10.00 hod. předseda výboru Pavel Svoboda. Konstatoval, že je přítomno 14 poslanců, a výbor je usnášeníschopný. Připomněl, že poslanci VEI na minulé schůzi schválili usnesení, jímž ho zmocnili k přípravě programu 2. schůze. Poslanci program obdrželi ve formě pozvánky; vzhledem k aktuální situaci byl navíc zařazen bod č. 8 „Řešení povodňových škod s pomocí úvěru od Evropské investiční banky a s využitím nástroje ISPA“. Pro takto upravený návrh pořadu schůze pak hlasovali všichni přítomní /hlasování 14-0-0 je zachyceno v příloze/. Schválený návrh pořadu 1. Schválení pořadu schůze 2. Sdělení předsedy výboru 3. Aktuální informace o stavu negociací ČR s EU 4. Priority dánského předsednictví EU 5. Návrh termínu a pořadu příští schůze 6. Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2001 /sněmovní tisk 11/: kapitola 317 - Ministerstvo pro místní rozvoj, část státní a veřejné prostředky vynakládané na předvstupní programy EU 7. Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2001 /sněmovní tisk 11/: kapitola 398 - Všeobecná pokladní správa, část státních finančních aktiv Národní fond zhodnocení čerpání finančních prostředků vynaložených v r. 2001 na programy pomoci ES 8. Řešení povodňových škod s pomocí úvěru od Evropské investiční banky a s využitím nástroje ISPA 9. Ustavení podvýboru/ů VEI 10. Volba předsedy/ů podvýboru/ů 11. Plán zahraničních styků na 2. pololetí 2002 12. Připomínky a podněty poslanců 13. Různé K bodu č. 2 Př. P. Svoboda úvodem ještě jednou poděkoval za zvolení předsedou výboru. Informoval, že se bude pravidelně scházet s místopředsedy ke konzultaci před jednotlivými schůzemi. Krátce pak představil koncepci práce VEI, která vychází ze zkušeností minulého volebního období. První prioritou je jednání v parlamentech členských zemí EU před ratifikací přístupové smlouvy; tyto aktivity bude VEI koordinovat se ZAV. Druhou prioritou je pokračování v jakési „evropské supervizi“ přijímaných zákonů a konečně třetí prioritou je aktivní úloha výboru v komunikační strategii před vstupem ČR do EU. Tyto priority by měly platit minimálně 2 roky. Pokud jde o posuzování kompatibility „evropských zákonů“, bude výbor pokračovat v tradici předběžných konzultací, o nichž předseda krátce informoval. Byla připravena tabulka jednotlivých oblastí evropského práva, kterou mají poslanci v deskách. P. Svoboda požádal kolegy, aby tabulku vyplnili do 14 dnů a odevzdali na sekretariátě. Mpř. P. Lachnit navrhl, aby si každý poslanec zapsal 3 oblasti a označil jejich prioritu. Př. P. Svoboda dále požádal, aby měli poslanci při jednáních výboru vypnuté mobily.
3 Informoval dál, že se setkal k jednání o spolupráci s předsedou senátního VEI J. Skalickým. Dále sdělil, že předsedovi PS přišlo od předsedy Evropského parlamentu pozvání pro 22 českých parlamentářů na schůzi EP, která se uskuteční 18. – 20. listopadu. Delegaci povede předseda PS L. Zaorálek, další místa budou obsazena podle stranického klíče. K bodu č. 3 Př. P. Svoboda upozornil, že tento bod by měl být neveřejný, aby poslanci mohli se státním tajemníkem pro evropské záležitosti P. Teličkou diskutovat zcela otevřeně. Požádal pak o schválení přítomnosti kompetentních pracovníků na neveřejném jednání. Pro se vyslovili všichni přítomní /hlasování 16-0-0 je zachyceno v příloze/. Jelikož bylo hlasování neveřejné, nepořizoval se z něj ani písemný, ani magnetofonový záznam. Vzhledem k časovému prostoru navrhl př. P. Svoboda operativně přesunout před bod č. 4 body č. 11 a č. 13. K bodu č. 11 Př. P. Svoboda upozornil poslance na písemný návrh plánu zahraničních styků, který byl všem rozdán. Plán předpokládá uskutečnění dvou zahraničních cest delegací VEI a přijetí dvou partnerských výborů. Informoval, že na některé z blízkých schůzí předloží výboru plán zahraničních styků na 1. pololetí 2003, nebo na celý rok. Pokud jde o zahraniční cesty, měly by směřovat do Francie, Beneluxu, Německa a Švédska. Jelikož k návrhu neměl nikdo připomínky, dal předseda hlasovat o schválení plánu zahraničních styků na 2. pololetí 2002; návrh byl jednomyslně schválen /usn. č. 6, hlasování 14-0-0 je zachyceno v příloze/. K bodu č. 13 Př. P. Svoboda upozornil, že poslanci dostali podklady na 3 zahraniční cesty, na něž by měl výbor schválit vždy po jednom poslanci. Ve dnech 30. 10. – 1. 11. se v Talinu uskuteční konference „Estonsko a EU: Estonsko na cestě k měnící se Evropě“. O účast na této cestě se zajímal posl. J. Kohlíček; v následném hlasování byla tato cesta schválena /usn. č. 7, hlasování 9-0-4 je zachyceno v příloze/. Dále se jednalo o účasti na semináři o euru, který se uskuteční 4. – 5. prosince 2002 v Bruselu. Na návrh posl. H. Fajmona byla odhlasována účast posl. J. Zvěřiny /usn. č. 8, hlasování 13-0-1 je zachyceno v příloze/. Ve dnech 15. – 16. ledna 2003 se v Bruselu uskuteční seminář o rozpočtu EU. Posl. J. Kohlíček navrhl vyslat na seminář posl. P. Lachnita; posl. P. Suchánek navrhl vyslat posl. P. Krilla – ten se nominace vzdal. V následném hlasování byla schválena účast posl. P. Lachnita /usn. č. 9, hlasování 13-0-1 je zachyceno v příloze/. Dále př. P. Svodoba informoval o semináři „Obchodní politika EU“, který v budově PS uspořádá ve dnech 24. – 25. října 2002 Oddělení Generálního ředitelství EK pro rozšíření TAIEX. Výbor byl požádán o převzetí záštity nad touto akcí; ta byla v následném hlasování jednomyslně schválena /usn. č. 10, hlasování 14-0-0 je zachyceno v příloze/. Závěrem tohoto bodu př. P. Svoboda upozornil na žádost o převzetí záštity nad Programem parlamentních stáží 2002/2003 připraveným Centrem pro demokracii a svobodné podnikání. Mpř. J. Zvěřina krátce informoval o tomto programu, který má v PS několikaletou tradici. V následném hlasování poslanci schválili záštitu nad slavnostním zahájením programu, který se uskuteční 22. října 2002 v budově PS /usn. č. 11, hlasování 14-0-0 je zachyceno v příloze/.
4 K bodu č. 4 Př. P. Svoboda přivítal dánského velvyslance J. E. Jørgena Ruda Hansena Bøjera. Připomněl, že VEI zavedl již v minulém volebním období tradici zvát si na své schůze velvyslance země předsedající EU. J. E. Jørgen Bøjer pozdravil poslance česky, dále pokračoval anglicky; jeho vystoupení bylo konsekutivně tlumočeno. Úvodem připomněl, že poslancům rozdal informativní složku. Upozornil zejména na webovou adresu dánského předsednictví www.eu2002.dk; na této stránce lze najít mnoho užitečných informací. Rozdaná složka obsahuje rovněž detailní program dánského předsednictví v angličtině, on se ve svém vystoupení zaměří pouze na hlavní body. Celý dánský program nese jméno „Jedna Evropa“, což je jasný signál pro kandidátské země. Dánské předsednictví má 5 priorit: 1) Rozšíření EU („Od Kodaně ke Kodani“), 2) Svobody, bezpečnost a spravedlnost, 3) Udržitelný rozvoj, 4) Bezpečné potraviny, 5) Globální odpovědnost. Hlavní prioritou dánského předsednictví je rozšíření EU. Proces negociací by se měl uzavřít do konce tohoto roku. V roce 1993 byla v Kodani stanovena kritéria pro vstup nových zemí a Kodaň 2002 by měla tento proces završit. EU chce uzavřít jednání s 10 kandidátskými zeměmi, stále ovšem při respektování principu diferenciace (to znamená, že pokud nebude jedna z kandidátských zemí připravena, bude jich do EU přijato 9 atd., nikdo nebude na nikoho čekat). Dánské předsednictví bude samozřejmě pracovat i na dalších úkolech, vše by ovšem mělo být podřízeno hlavní prioritě – rozšíření. Pokud jde o harmonogram, první fáze dánského předsednictví skončí na říjnovém summitu v Bruselu; před ním by měly být vyřešeny všechny specifické problémy jednotlivých kandidátských zemí - v případě ČR jde o kapitoly Doprava, Instituce a Hospodářská soutěž. Evropská komise vydá již 9. října 2002 hodnotící zprávy, poté se členské země rozhodnou, které kandidátské země jsou již připraveny k uzavření negociací do konce roku. Druhá fáze bude velice krátká – do začátku listopadu, do kdy budou připraveny společné pozice k neuzavřeným agendám. Dánské předsednictví přikládá velký význam načasování předložení těchto společných pozic tak, aby zbylo dost času na následné jednání. Dánsko bude tlačit na to, aby v té době byly předloženy „negociovatelné“ pozice. Třetí fáze se protáhne do summitu v Kodani: jde o závěrečnou fázi negociací, maratón jednání s kandidátskými zeměmi. Podstatnou práci je třeba vykonat před summitem, ten by měl již dospět k zásadním politickým rozhodnutím. Dánsko je tvrdě proti tomu, aby se negociace protáhly až do začátku příštího roku. Tlačí na kandidátské země, aby zachovaly tempo, ale zároveň i na členské státy, aby splnily své sliby. Nesmějí zneužívat snahu kandidátských zemí k prosazení svých zájmů v některých oblastech, rozšíření je přece naším společným zájmem! K druhé prioritě, vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, J. E. Bøjer zdůraznil význam mezinárodní spolupráce v boji proti terorismu a v boji proti přeshraniční zločinnosti (zde má Dánsko připraveno několik konkrétních iniciativ); velkou politickou pozornost je třeba věnovat azylové a přistěhovalecké politice. Třetí prioritou je udržitelný rozvoj v rámci Evropy, udržení pevné a konkurenceschopné evropské ekonomiky při zachovávání principů ochrany životního prostředí. Dánsko pracuje na rozvoji blahobytu ve všech členských zemích EU; je třeba rozvíjet volný pohyb finančních služeb a pokročit v liberalizaci energetických trhů. Pokud jde o čtvrtou prioritu - zdravé potraviny - , dánské předsednictví klade důraz na větší ochranu spotřebitelů. V této souvislosti se pan velvyslanec zmínil o návrzích na reformu společné zemědělské a rybářské politiky. EK předložila nedávno návrh reformy společné
5 zemědělské politiky (CAP); dánské předsednictví chce tento proces nastartovat, očekává však tvrdé negociace. Jsou přesvědčeni, že reforma CAP by měla probíhat paralelně s procesem rozšiřování, v žádném případě však nemíní tyto dvě otázky směšovat, naopak musejí být jasně odděleny. Pokud jde o globální odpovědnost, týká se především společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Dánské předsednictví zdůrazňuje prohlubování politické stránky EU, která by měla hrát zásadní úlohu ve světové politice. Program dánského předsednictví zdůrazňuje důležitost spolupráce se třetími zeměmi, význam transatlantické spolupráce, důležitost spolupráce s Ruskem a se zeměmi bývalého Sovětského svazu; v této souvislosti připomněl pan velvyslanec nutnost vyřešit problém Kaliningradu. Závěrem J. E. Bøjer zdůraznil snahu dánského předsednictví o co největší otevřenost. I práce Rady je transparentnější. Pro dánské předsednictví je prioritou udržet harmonogram negociací, jejich zdržováním nic nezískáme! Do celého procesu rozšiřování je třeba zapojit obyvatelstvo, je třeba připravit referenda v kandidátských zemích, není vyloučeno ani referendum v některých členských zemích. Dánské předsednictví dělá vše pro popularizaci rozšíření EU u dánské veřejnosti - ostatně dánská veřejnost se vyslovuje silně ve prospěch rozšíření. Př. P. Svoboda se domnívá, že proces rozšíření by neměl být zpomalen technickými negociacemi. Mohly by ho ovšem zkomplikovat obecnější věci, jako je např. referendum v Irsku anebo povolební změny v zemích sousedících s ČR… J. E. Bøjer soudí, že čím více problémů zůstane na stole do třetí fáze, tím větší hrozí riziko zpomalení procesu rozšiřování. Pokud jde o volby v Německu, jejich datum je známo dlouho a vzalo se do úvahy při plánování harmonogramu - Bruselský summit byl kvůli nim naplánován na druhou polovinu října. Připomněl ovšem, že oba soupeři v Německu jsou zastánci rozšíření EU. Ani volby v Rakousku by neměly proces rozšíření zkomplikovat. V této souvislosti se dánský velvyslanec dotkl některých bilaterálních česko-rakouských problémů, především Temelína a prezidentských dekretů. Zdůraznil, že Dánsko zastává názor, že ke kodaňským kritériím by se neměly přidávat další problémy; zmíněné dva problémy nejsou předmětem negociací, ale bilaterálních jednání. Pokud jde o referendum v Irsku, je to velká neznámá, perspektiva příznivého výsledku je však nyní velká. Očekává se rovněž větší účast v referendu než v prvním kole. Pokud by ovšem irské referendum skončilo opět s negativním výsledkem, bylo by třeba hledat nějaké náhradní řešení – v této souvislosti ovšem pan velvyslanec podotkl, že dánské předsednictví zcela záměrně nezačalo připravovat „plán B“. Mpř. L. Rouček připomněl, že pokud jde o kapitolu Instituce, má ČR a zároveň i Maďarsko problém s počtem europoslanců; počet 20 je pro nás nepřijatelný vzhledem k tomu, že srovnatelné členské země mají v EP 22 volených zástupců. V této souvislosti se dotázal, zda je vůbec možné dosáhnout do října v tomto sporném bodě pokroku. Podle J. E. Bøjera široce převládá názor, že ČR a Maďarsko by skutečně měly mít 22 europoslanců. Nyní se ovšem pracuje s čísly zakotvenými v Niceské smlouvě a je to velice choulostivá otázka, kterou bychom nechtěli otevírat před irským referendem. On sám nemá kompetenci, aby v tomto bodě navrhoval řešení nebo předjímal výsledek. Problémem se bude zabývat Konvent, Mezivládní konference 2003/2004 atd.; počet není nic neměnného, i když by se věc nevyřešila před uzavřením negociací. Mpř. L. Rouček se dále pozastavil nad zmínkou pana velvyslance o možném referendu k rozšíření v členských zemích: o předchozích rozšířeních zatím vždy rozhodovaly parlamenty, uspořádat referendum by bylo bezprecedentní. Existují nějaké indicie o zemi, která by chtěla takové referendum zorganizovat? J. E. Bøjer uvedl, že myšlenky na uspořádání referenda se objevují např. v Rakousku. Přístupové smlouvy se normálně skutečně ratifikují v parlamentech, bude záležet na eventuálním politickém rozhodnutí…
6 Mpř. L. Rouček se dále zajímal, zda má Dánsko nějakou představu ohledně vytvoření společné evropské pozice vůči možnému vojenskému zásahu v Iráku. J. E. Bøjer zdůraznil význam udržení společné evropské pozice. Evropská blízkovýchodní politika byla zatím úspěšná, členské státy zaujímaly společné postoje. V EU nyní převládá názor, že je třeba řídit se postojem Rady bezpečnosti OSN. Dánské předsednictví chystá na rok 2003 konferenci na téma Blízký Východ, chtějí vytvořit podmínky pro vytvoření nezávislého palestinského státu. Zaznamenáváme i konvergenci postojů EU a Ruska. Př. P. Svoboda poděkoval dánskému velvyslanci za jeho vystoupení. J. E. Bøjer zdůraznil, že je kdykoli ochoten zodpovědět jakékoli další dotazy; uvítal by rovněž připomínky k práci dánského předsednictví. K bodu č. 5 Př. P. Svoboda upozornil, že poslanci mají v deskách písemné návrhy dvou schůzí výboru. Příští schůze výboru se bude konat 26. září až od 13 hodin, jelikož se řada členů VEI bude dopoledne účastnit schůze ZAV. V následném hlasování byl návrh schválen /hlasování 11-0-0 je zachyceno v příloze/. 4. schůze výboru je plánována jako výjezdní; v jednání je místo akce: nebude-li výbor moci zasedat ve školicím středisku v Harrachově, najde se náhradní řešení. Poslanci pak jednomyslně schválili usnesení k výjezdní schůzi /usn. č. 12, hlasování 11-0-0 je zachyceno v příloze/. K bodu č. 6 Jelikož se omluvil jak ministr pro místní rozvoj, tak jeho náměstek, úvodní slovo přednesl ředitel odboru rozpočtu a finanční kontroly MMR Ing. Stanislav Cysař, a to ve smyslu předloženého písemného materiálu „Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok 2001, kapitola 317 – MMR“ /v příloze/. Zdůraznil, že podle názoru MMR byl rozpočet kapitoly splněn a přispěl k dalšímu postupu integrace ČR do EU. K tomuto bodu dále vystoupil náměstek ministra financí Ing. Eduard Janota, a to rovněž na základě písemného podkladu /v příloze/. Zdůraznil, že ve státním rozpočtu na rok 2001 bylo v kapitole MMR rozpočtováno na spolufinancování programu SAPARD 80 mil. Kč; jelikož účast v tomto programu nemohla být realizována, budou nevyčerpané prostředky využity v příštím roce. Posl. P. Lachnit ve své zpravodajské zprávě ocenil podrobný písemný materiál, který v zásadě odpovídá skutečnostem čerpání finančních prostředků. Je patrná snaha dané prostředky vyčerpat podle dohody s orgány EU. Avizoval, že navrhne usnesení ve smyslu souhlasu s předloženým státním závěrečným účtem v dané oblasti. Návrh př. P. Svobody na sloučení obecné a podrobné rozpravy akceptovali všichni přítomní. Jelikož se do rozpravy nikdo nepřihlásil, navrhl zpravodaj P. Lachnit přijmout usnesení, jímž VEI doporučuje PS vyslovit souhlas s daným okruhem kapitoly MMR SZÚ. Návrh usnesení byl přijat /usn. č. 13, hlasování 13-0-0 je zachyceno v příloze/. K bodu č. 7. Nám. E Janota informoval poslance ve smyslu předložených písemných materiálů /v příloze/, které připravilo Centrum pro zahraniční pomoc MF a odbor Národního fondu MF. Vysvětlil princip fungování NF MF zřízeného na základě požadavků EU, zmínil se rovněž o úloze národního koordinátora a národního schvalujícího úředníka. Doplňující informaci ve smyslu písemného podkladu přednesla ředitelka Centra pro zahraniční pomoc J. Hendrichová. Posl. M. Ekert ve své zpravodajské zprávě zdůraznil, že v předložených číslech nevidí žádný konflikt. Zdůraznil fakt, že roste transparentnost a zároveň vzrůstá i objem peněz, které do ČR přicházejí. Avizoval poté přijetí souhlasného usnesení.
7 Návrh př. P. Svobody na sloučení obecné a podrobné rozpravy byl schválen všemi přítomnými. V rozpravě vystoupili posl. P. Lachnit a P. Svoboda, který se dotázal, proč jsme ne vždy dokázali využít prostředky z EU. K tomu nám E. Janota zdůraznil, že výplata peněz se někdy kvůli objektivním problémům spojeným s některými projekty musela posunout, finanční prostředky však ještě nikdy nepropadly. Zbylé prostředky nyní využijeme na řešení povodňových škod. Zpravodaj M. Ekert poté navrhl přijmout usnesení, jímž VEI doporučí PS projednávanou část SZÚ ke schválení; pro byli všichni přítomní /usn. č. 14, hlasování 14-0-0 je zachyceno v příloze/. K bodu č. 8 Nám. E. Janota úvodem informoval o krocích vlády k řešení povodní. Velká část škod se bude řešit s pomocí Evropské investiční banky /písemný materiál je v příloze/. Ministerstvo financí jednalo o podmínkách EIB, která nám je ochotna půjčit cokoli, a navíc za nejlepších podmínek. Administrace byly v tomto případě zjednodušeny; pokud vláda v říjnu smlouvu s EIB potvrdí, v prosinci už budeme moci čerpat úvěr. Nám. E. Janota byl pověřen vedením pracovní skupiny, která provede výběr programu státní pomoci při obnově území s využitím úvěru od EIB. On osobně vidí jako prioritu investice do dopravy, čističek odpadních vod a vodních zdrojů. I z hlediska administrace se zřejmě budou preferovat větší projekty. Nejvíce prostředků by se mělo čerpat v letech 2003 až 2004. Úvěr bude poskytnut na 30 let s odkladem splátky na 7 let, úrok by měl být cca 7 %. Bylo zároveň dohodnuto, že úvěr bude v korunách. V této věci bude třeba připravit specifický zákon, který bude zaslán ke schválení do PS. Předpokládá se, že z prostředků EIB bude financována i část pražského metra. Zatím se jedná o celkovém rámci půjčky ve výši 8 mld. Kč. Informaci o možnostech využití nástroje ISPA pro řešení povodňové situace přednesla ředitelka odboru evropské integrace a strukturálních fondů MMR Ing. D. Vrbská /písemný podklad v příloze/. Uvedla, že jelikož chce MŽP pokračovat v projektu Dyje a Bečva, nemohou být pro řešení povodní využity všechny prostředky ISPA; volné prostředky budou využity rovnoměrným dílem mezi projekty v oblasti životního prostředí a dopravy. Pokud jde o harmonogram, vláda ČR deklarovala zájem na využití prostředků z nástroje ISPA dopisem na komisaře Barniera. Do 27. září mají být Evropské komisi odeslány projekty, prostředky by měly být k dispozici velice brzy. Nám. E. Janota uvedl, že on osobně by preferoval využít všechny prostředky pro řešení povodňové situace, MŽP však tento názor neakceptovalo. Zástupci MF a MMR poté odpověděli na doplňující dotazy posl. P. Svobody, P. Lachnita a J. Lobkowicze. K bodu č. 9 Př. P. Svoboda připomněl, že v minulém volebním období pracoval při tomto výboru jediný podvýbor – pro regionální a příhraniční spolupráci; z nynějších členů v něm pracovali posl. P. Suchánek a J. Zvěřina. Zřízení podvýboru projednal se všemi místopředsedy, kteří se vyslovili pro jeho opětné ustavení. Podvýbor by se měl dále zabývat spoluprací v jednotlivých euroregionech a sledovat projekty přeshraniční spolupráce, které jsou často financovány z fondů EU. Bylo by vhodné, aby maximální počet členů podvýboru byl 12, z nichž nejméně polovinu by tvořili členové VEI. V následném hlasování všichni přítomní hlasovali pro zřízení zmíněného podvýboru /usn. č. 15, hlasování 13-0-0 je zachyceno v příloze/. K bodu č. 10 Př. P. Svoboda uvedl, že po domluvě s místopředsedy VEI navrhuje na předsedu podvýboru pro regionální a přeshraniční spolupráci posl. P. Suchánka. Jelikož nebyly žádné další
8 nominace, navrhl volbu aklamací, s čímž souhlasili všichni přítomní. Poté byl posl. P. Suchánek zvolen předsedou podvýboru /usn. č. 16, hlasování 12-0-1 je zachyceno v příloze/. Př. P. Svoboda závěrem informoval, že VEI na jedné z příštích schůzí zvolí členy podvýboru a poté jeho místopředsedu. Posl. P. Suchánek poděkoval za zvolení a uvedl, že pro 1. schůzi podvýboru připraví koncepci jeho práce. K bodu č. 12 Posl. J. Lobkowicz, A. Čurdová, O. Němec a P. Lachnit se omluvili z příští schůze. Posl. J. Fajmon připomněl, že v minulém volebním obdobím se staly dobrou tradicí výjezdní schůze výboru do jednotlivých regionů, a navrhl první takovou výjezdní schůzi zorganizovat ve svém volebním obvodu – Středočeském kraji. Př. P. Svoboda souhlasil s tímto návrhem. Není ovšem jasné, zda bude časově možné tuto akci zorganizovat ještě na podzim, každopádně první cesta VEI povede do Středočeského kraje. Poté předseda požádal kolegy, aby si politické kluby do příště připravily nominace na zahraniční cesty. Závěrem informoval, že dostal dva zákony k předběžné konzultaci, a vyzval poslance, aby se přihlásili jako „předběžní zpravodajové“. Bylo domluveno, že tuto věc si poslanci ještě domluví mezi sebou. Schůze skončila v 15:45 hodin.
/zapsala Olga Adamcová/
Jaroslav Lobkowicz v. r. ověřovatel výboru
Pavel Svoboda v. r. předseda výboru
