Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2012 6. volební období
ZÁPIS
z 9. schůze Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti konané dne 24. února 2012
Přítomni:
1.
prezenční listina
Zahájení schůze, schválení návrhu pořadu
Schůzi zahájila předsedkyně Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti (SKRRP) H. Langšádlová v 9.35 hod., konstatovala, že z jednání se omluvily poslankyně K. Klasnová, L. Kohoutová a S. Marková. Oproti pozvánce došlo ke změně v pořadu jednání, jelikož řed. M. Macela z Ministerstva práce a sociálních věcí avizoval, že se nemůže jednání komise zúčastnit. Jelikož návrh pořadu mají poslanci a poslankyně k dispozici, dala př. H. Langšádlová hlasovat o pořadu schůze, se kterým přítomní souhlasili /hlasování 7–0–0/. Schválený návrh pořadu: 1. Zahájení schůze, schválení návrhu pořadu 2. Informace o způsobu, jakým média veřejné služby prezentují současnou rodinu – možnosti prorodinné prezentace 3. Výchova k rodičovským kompetencím (zejm. ve výukových programech pedagogických fakult) 4. Sdělení předsedkyně a různé 5. Návrh termínu a pořadu 10. schůze stálé komise 2.
Informace o způsobu, jakým média veřejné služby prezentují současnou rodinu – možnosti prorodinné prezentace
Př. H. Langšádlová nejprve přivítala hosty: generálního ředitele Českého rozhlasu Mgr. art. Petera Duhana a dále Mgr. Alenu Müllerovou, manažerku vývoje programu České televize. Dále se př. H. Langšádlová krátce věnovala vlivu, jaký mají média na podporu dobrých rodinných modelů. Následně předala slovo hostům. Řed. P. Duhan úvodem konstatoval, že ČRo tématu rodinných vztahů a rodině věnuje 5 – 7 % z celkového objemu tvorby, rodinná tématika tak patří mezi pilíře veřejné služby. Téměř všechny stanice ČRo mají ve svém portfoliu pořady, které se věnují problematice rodiny, a to napříč všemi žánry (zpravodajství, publicistika, diskuzní pořady, literární pořady, dramatická tvorba apod.). Na podzim t. r. budou spuštěny dvě nové stanice: stanice mluveného slova a stanice pro děti a mládež. Dále se řed. P. Duhan věnoval porfoliu rodiny na jednotlivých stanicích: Zpravodajská stanice Radiožurnál nemá pravidelný pořad, který by se věnoval rodině, ale reaguje na aktuální témata: mezigenerační solidarita, problematika babyboxů a pěstounské péče, život ve vyloučených lokalitách (situace romských rodin), institut střídavé péče, flexibilní úvazky matek, soutěž Obec přátelská rodině, domácí vzdělávání dětí, podpora státu při zakládání firemních jeslí a školek atd. Cca 850 minut za rok je věnováno rodinné problematice. ČRo 2 Praha představuje stanici rodinného typu, vysílá v blocích a věnuje se rodinné problematice v rámci těchto pořadů: Jak to vidí – komentáře osobností, vysíláno denně, Je jaká je – magazín pro celou rodinu, Čaj pro dva, diskuzní pořad Kontakt – zdravotnictví, politika, problematika zákonů, které ovlivňují rodinu, životní styl lidí 50+, soužití rodiny po odchodu dětí, dokumentární cyklus Dobrá vůle – příběhy lidské sounáležitosti. Četnost témat je každodenní, celkem 20 000 minut za rok je věnováno rodinné problematice.
2
Stanice Vltava (Arte) pro kulturu a umění se zaměřuje na náročnějšího posluchače: četba na pokračování (Virginie Woolfová, deník Anny Politkovské, Rok kohouta) a další žánry. ČRo 6 se zabývá rodinnou problematikou pravidelně: Hovory o vztazích, Hovory na bělidle (genderová problematika). ČRo Leonardo se prioritně věnuje vědě a technice, ale v publicisticko-zpravodajském přehledu upozorňuje na akce, které se věnují rodině a škole. Závěrem svého vystoupení řed. P. Duhan podotknul, že regionální stanice ČRo Pardubice získala v r. 2009 ocenění „společnost přátelská rodině“. Př. H. Langšádlová vyjádřila své přesvědčení, že Český rozhlas vytváří ve společnosti prorodinnou atmosféru a otevřela debatu. Mpř. J. Wenigerová se nejprve dotázala na poslechovost ČRo2. Řed. P. Duhan odvětil, že Radiožurnál je nejposlouchanější stanicí (denní poslech 700 000), ČRo2 je druhou nejposlouchanější stanicí s denním poslechem 400 000 posluchačů. Mpř. J. Wenigerová se dále vrátila k vyhodnocení aktualizované koncepce prorodinné politiky, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a SKRRP se jí věnovala na svém posledním zasedání. Konkrétně zmínila druhý cíl koncepce – posilovat vědomí hodnoty rodičovství a rodičovské kompetence a podporovat rodiny k vlastní zodpovědnosti za jejich funkčnost a stabilitu. Mpř. J. Wenigerová klade důraz na fungující rodinu a posílení rodičovských kompetencí považuje za zásadní, zároveň ocenila, že se ČRo věnuje i problematickým rodinným tématům, jako je střídavá péče, ústavní výchova apod., ale jak je zastoupena oblast dobrých příkladů, pozitivních zpráv? Řed. P. Duhan souhlasil s tím, že existuje mnoho dobrých zpráv, které jsou médii opomíjeny. Dle názoru P. Duhana je třeba podporovat pozitivní obraz společnosti, o což se ČRo snaží např. prostřednictvím dokumentárního cyklu Dobrá vůle, který je přímo zaměřen na pozitivní příklady. Nejprve se odvysílá dokument, a poté následuje diskuze. Mpř. J. Wenigerová se dále dotázala, zda-li ČRo také spolupracuje s neziskovými organizacemi, které mohou doložit pozitivní příklady přímo „z terénu“, např. Síť mateřských center, Centrum pro rodinu apod. Řed. P. Duhan neuvedl konkrétní subjekty, ale ujistil, že s neziskovým sektorem spolupracují. Posl. V. Bohdalová učinila dvě krátké poznámky: 1) zaznamenala, že ČRo přibývají posluchači mezi mladým obecenstvem, 2) pokud jde o pořad zaměřený na vztah mezi rodinou a školou, je toho názoru, že toto téma by mělo být ve veřejnoprávních médiích více posíleno. Řed. P. Duhan poděkoval za podnět, kterému se budou pracovníci ČRo věnovat. Zástupkyně Sítě mateřských center R. Kolínská má spíše zkušenost, že pozitivní téma, které její organizace veřejnoprávním médiím poskytne, nenachází odezvu, někdy ji však najde kontroverzní téma. Zdá se jí, že pozitivních témat se posluchačům nedostává, redaktoři zařazují spíše témata, která jsou „atraktivní“. Dále zmínila pořad Hovory o vztazích, který se dříve jmenoval Hovory o rodině (přejmenování pořadu označila za krok zpátky). Řed. P. Duhan poděkoval přítomným za zpětnou vazbu. Dále uvedl, že v ČRo se nemohou vyhýbat tomu, aby o problémech neinformovali, posluchači očekávají, že budou přinášet i problematická témata a nabídnou jejich pozitivní řešení. Členka Výboru pro rovné příležitosti při Českomoravské konfederaci odborových svazů D. Klucová zase poukázala na problematiku pěstounské péče. Málokdo pochopil vyjádření MPSV v celém rozsahu. Ocenila pořady na ČRo, které se tématem zabývaly. Ráda by, aby témata byla lépe vysvětlována a pomaleji realizována ze strany exekutivy. Př. H. Langšádlová informovala, že SKRRP se bude problematice sociálně-právní ochrany dětí věnovat na svém příštím zasedání, neboť se bude projednávat příslušná novela zákona (sněm. tisk 564). Pokud je shoda na tom, že dětem z ústavů pomůže rodinné prostředí, tak dle jejího názoru celá koncepce může uspět jedině za podmínky, že bude existovat
3
dostatek dobře připravených pěstounů. V tomto je role médií nezastupitelná, věří, že i jejich prostřednictvím se podaří pomoci co nejvíce dětem, aby mohly žít v rodinném prostředí. Řed. P. Duhan znovu zopakoval, že je pro něj zpětná vazba od členů komise cenná, rád by věnoval ještě více prostoru rodinným tématům a sociálním věcem ve zpravodajství. Mpř. J. Wenigerová ještě zmínila rodinná a sociální témata, která byla intenzivně diskutována na plénu PS – domnívá se, že žádný ze zástupců médií neoslovil poslance s žádostí o další informace, a to byla diskuze věcná a odborná, hledající shodu. Posl. D. Navrátilová uvedla, že situace kolem kojeneckých ústavů je názorným příkladem toho, jak média umí zapracovat proti tomu, než jak byla problematika původně zamýšlena. Je přece jasné, že vždy budou existovat děti, které nebudou umístitelné v rodinách. Dále k novele zákona o ústavní výchově – cítí, že se bije na poplach ohledně rušení diagnostických ústavů, přitom situace je obdobná jako u kojeneckých ústavů. Novináři se často ptají na detaily ministrů a ty poté vytrhnou z kontextu. Zcela pak opomíjejí odborné a fundované debaty, které se vedou v příslušných výborech PS. Tato společensky citlivá témata si přitom zaslouží „pozornou pozornost“ a ne jen zajímavé titulky. Posl. D. Váhalová konstatovala, že v ČR dle jejího názoru chybí nejen pozitivní informace, ale často i objektivní a vyvážené zpravodajství. V souvislosti s chystanou propagací náhradní rodinné péče uvedla, že v ČR existuje mnoho vícepočetných rodin, které vychovávají osvojené děti. Domnívá se, že by bylo dobré právě tyto rodiny oslovit a prezentovat je v médiích jako příklady dobré praxe. Posl. J. Čechlovský uvedl, že v loňském roce se 41 % dětí narodilo mimo manželství, jde i o to, jak rodina a společnost fungují. Prosil by veřejnoprávní média, aby udělala maximum pro to, aby se pojmu rodina dostala zpátky prestiž. Dobře fungující rodina je základem všeho, a to je příklad dobré praxe. Řed. P. Duhan chce napomoci z pozice ČRo. ČT i ČRo označil v boji o rodinu za „ostrůvky pozitivní deviace“, jsou v tomto do značné míry osamocené. Mpř. J. Wenigerová závěrem zmínila komunikaci politiků směrem k médiím a veřejnosti (je třeba vážit slova, problémy správně vysvětlit a pojmenovat). Posl. D. Váhalová doplnila, že také politici by se měli sami snažit o zvýšení prestiže rodiny. Př. H. Langšádlová poděkovala řed. P. Duhanovi za účast na jednání komise a předala slovo zástupkyni ČT. Manažerka vývoje programu České televize Mgr. Alena Müllerová nejprve omluvila nepřítomnost ředitele ČT Petra Dvořáka a představila centrum dokumentů, publicistiky a vzdělávání. Nyní probíhá výběrové řízení na nové producenty, uvítá diskuzi a podněty. Diváci nejvíce sledují pořady s příběhem, specializované pořady musí ČT dělat atraktivně, aby se na ně někdo díval, rozdíly ve sledovanosti u hrané tvorby a dokumentů či specializovaných pořadů jsou zcela zásadní. Pokud jde o hrané seriály, tak připravují Ententýky (rodiny s malými dětmi), právě se vysílá Život je ples (mezigenerační solidarita, mají pozitivní ohlasy od diváků). Dále připravují dvě velké dokumentární série s tématy „matky“ a „svatby“. Cyklus 13. komnata – hlídají pozitivní vyznění na závěr, magazín Sama doma (rodičovské kompetence atd.), Klíč, Cesty víry. Dokumentární cyklus brněnského studia Rodinné křižovatky, avšak za minulého programového vedení byl pořad uváděn v ne zcela vyhovujícím vysílacím čase (odpoledne). Chystají pořad Přichází Komenský – jak dětem pomáhat s přípravou do školy, dialog mezi školou a rodinou. Pořad Rodina a já by snad mohl být obnoven. Diskuzní pořady jako Máte slovo atd. Dále témata vztahů v rodině (cykly o prevenci závislosti) – dobré ohlasy. Pořady jsou vysílány v rámci kanálů ČT1, ČT2 a ČT24, připravují ČT3 – dětský a vzdělávací kanál. Některá témata budí velkou kontroverzi, např. střídavá péče.
4
V rámci následně otevřené diskuze posl. D. Navrátilová upozornila na násilí v televizi, a to i v pořadech pro děti. A. Müllerová se domnívá, že toto není případ ČT, násilné scény jsou hlídané, odpoledne by neměly být ve vysílání. Posl. D. Váhalová rovněž učinila připomínku k alarmujícímu vzestupu násilí a agresivity na televizních obrazovkách, je ráda, že ČT je v tomto výjimkou. Mpř. J. Wenigerová doplnila, že násilí se vyskytuje spíše na obrazovkách komerčních televizních stanic. Veřejnoprávní média by se dle jejího názoru měla zaměřit na posilování rodičovských kompetencí a výchovy k rodičovství, což je nedoceněná oblast nejen na pedagogických fakultách. Za příkladný vyzvihla projekt Celé Česko čte dětem. A. Müllerová souhlasila s mpř. J. Wenigerovou, zmínila také ohlasy diváků – potřebují pozitivní ohlasy, chtějí vědět, kde a jak rodiny fungují. Mpř. J. Wenigerová dále zmínila zprávu České školní inspekce, která poukazuje na zvýšenou míru agresivity v mateřských školách. V této souvislosti postrádá pomoc rodičům, kteří si třeba nevědí s výchovou rady, problémy dítěte vnímají jako své osobní selhání, mnohdy je zapotřebí odborná pomoc apod. Česká školní inspekce může poskytnout v této věci příklady a informace. V této souvislosti př. H. Langšádlová vzpomněla na pořad Rodina a já, který uváděl modelové situace a jejich následné řešení. Pořad obsahoval i vyjádření odborníků, kteří jednotlivé scény komentovali apod. A. Müllerová poděkovala za podněty. Pořad Rodina a já byl zrušen přes její nesouhlas, pevně doufá, že se podaří vrátit pořad do výroby. Dále vystoupila PaedDr. Miroslava Salavcová z odboru předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Uvedla, že MŠMT provádí pilotní ověřování individuálních výchovných plánů – jde o děti, které vykazují znaky problémového chování. V terénu zjišťují, že existuje mnoho rodičů, kteří si vůbec nevědí rady s výchovou svých dětí. Přivítali by proto vzdělávací pořady pro rodiče. Posl. V. Bohdalová by uvítala interaktivní typ pořadu o výchově, jde o to vymyslet způsob, jak přitáhnout diváky, aby aktivně řešili problematické rodinné situace apod. A. Müllerová odvětila, že přesně takový pořad ČT chystá. Mpř. J. Wenigerová ještě zmínila pořad Hydepark na ČT24, přimlouvá se za to, aby do tohoto pořadu byli zváni lidé, kteří mají k rodinné výchově co říct (příklady dobré praxe). R. Kolínská učinila poznámku k pořadu Planeta Země. Př. H. Langšádlová poděkovala zástupkyni ČT A. Müllerové za účast na jednání SKRRP a ukončila projednávání tohoto bodu. 3.
Výchova k rodičovským kompetencím (zejm. ve výukových programech pedagogických fakult)
Př. H. Langšádlová uvedla, že také tento bod dnešního pořadu schůze vyplynul z diskuze nad Národní koncepcí rodin s dětmi. Jde zejména o opatření, jež se týká zvýšení informovanosti o právech dítěte ve smyslu Úmluvy o právech dítěte a také, jakým způsobem je tato problematika zahrnuta do výukových programů pedagogických fakult. Nejprve vystoupila zástupkyně Asociace děkanů pedagogických fakult ČR PaedDr. Eva Marádová, CSc. Uvedla, že působí na pražské Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl počátkem 90. let otevřen a rozvíjen studijní program zaměřený na přípravu učitelů v oboru rodinná výchova. Dále uvedla, že při vzdělávání pedagogických pracovníků je třeba respektovat autonomii jednotlivých škol (ačkoliv akreditační komise schvaluje výukové
5
programy, každá VŠ má specifický program, který si řídí). Zdůraznila, že následně uvedené informace prezentuje ze svého pohledu pracovnice PF UK. Na fakultách připravujících učitele existuje ve výukových programech část předmětů představujících univerzitní základ (výchovně-vzdělávací kontext vztahující se k výchově k rodičovství): filozofie, sociologie, psychologie, pedagogika a zároveň i určité aspekty medicínského charakteru, právního, ekonomického, politického. Jednotlivé vyučovací moduly si VŠ vypisují specificky a nelze tudíž říci, že by se na každé VŠ vyučoval jeden předmět s identickým obsahem. Za nejnosnější disciplínu zmíněného univerzitního základu označila E. Marádová sociologii rodiny, která předkládá výsledky sociologického bádání na poli rodiny se zřetelem k proměnám v rodinném i v partnerském životě vzhledem k českému kontextu: obsahuje částečně i genderová studia, stratifikace, přístup ke vzdělávání atd. Dále rodina jako systém, vliv rodiny na osobnost dítěte, postavení dítěte v rodině atd. Také psychologický akcent, psychologická složka: význam partnerských vztahů, výběr partnera, uzavření manželství, posílení stability rodiny, vývojové úkoly jedince v rodině, rodinné mýty a tradice atd. Pro pedagogickou složku a propojení rodiny a školy již není tolik prostoru. Ve výukových programech jako je např. učitelství mateřských škol, 1. stupně základní školy apod. je dáno více prostoru předmětům tzv. univerzitního základu na rozdíl od studentů tzv. oborových (např. chemie pro střední školy) – zde je naopak posílena složka odborná na úkor univerzitního základu. Dále se E. Marádová věnala předpokladům pro profesionální spolupráci pedagoga s rodinou – aby byl poradcem a dokázal zprostředkovat komunikaci mezi rodinou a školou ve všech záležitostech, které si komunikaci vyžadují. Specifické problémy zahrnují i zdravotně znevýhodněné děti a problémy, které vyžadují citlivý přístup pedagoga (práce s dítětem, které vykazuje rizikové chování). Pokud jde o právní oblast, E. Marádová pociťuje, že by bylo možné dát více časoprostoru pro vzdělávání učitelů v této oblasti, právní vědomí budoucích učitelů je hodně orientováno na jejich budoucí profesi (např. rodinné právo nesledují). Nicméně ve výuce je akcentována sociálně-právní ochrana dětí, náhradní rodinná péče, pěstounská výchova, vychází se z Úmluvy o právech dítěte – domnívá se, že toto téma není opomíjeno na žádných pedagogických fakultách. V rámci volitelných předmětů si mohou studenti vybrat ze seminářů jako např. syndrom týraného dítěte, násilí v rodině apod. Dále v rámci vzdělávání učitelů existuje medicínská průprava pro ochranu reprodukčního zdraví, plánování rodičovství, etické přístupy k sexualitě, sexuální zneužívání apod. E. Marádová dle svých slov zavedla obor rodinná výchova na PF UK, ale předmět se v novém curriculu ztratil a téma bylo zahrnuto do oboru výchova ke zdraví, kdy zdraví je chápáno v biologické, psychologické, sociální a etické rovině. Dále vystoupila PaedDr. Miroslava Salavcová z odboru předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Uvedla, že má na starosti výchovu ke zdraví a vše co s ní souvisí, dále, jak je rodinná výchova jako téma zapracována do rámcových vzdělávacích programů, což jsou školské dokumenty, podle kterých mají školy vyučovat a tvořit své vlastní vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy jsou pro školy závazné a musí se jimi řídit. V současné době probíhá revize rámcových vzdělávacích programů, jelikož doba se vyvíjí a je třeba reagovat na nové trendy, což se týká i rodinné výchovy. Výchova k rodičovství má v rámcových vzdělávacích programech od MŠ až po SŠ charakter průřezového tématu – není to předmět jako takový, ale je obsažena v několika vzdělávacích oblastech a oborech. Rodinná výchova je zařazena zejm. podle věkových kategorií dětí/studentů. 6
Vztah rodiny a školy označila M. Salavcová za důležité téma, MŠMT vidí jako jednu z problematických záležitostí, že vztahy nefungují tak, jak by měly. Škola by měla být pomocníkem pro rodiny, které si nevědí se svými dětmi rady. S tímto souvisí individuální výchovný plán, který by měl napomoci rodičům a také dětem, které mají problémy výchovného rázu. Tato problematika je řešena v několika zákonech, školští pracovníci ale často nevědí, že některé aspekty jsou ošetřeny legislativně. V tomto by se měli budoucí učitelé vzdělat. V následně otevřené diskuzi vystoupila nejprve posl. V. Bohdalová, mj. předsedkyně podvýboru pro regionální školství. Posl. V. Bohdalová by uvítala celkovou revizi toho, jakým způsobem v současnosti pedagogické fakulty připravují studenty na povolání učitele. Uvedla, že vzdělávání dětí probíhá zhruba od tří do 26ti let (a mnohdy i déle), jako klíčový pro rodinnou výchovu vnímá první stupeň základní školy a poslední ročník mateřské školy. Akcentovala tzv. vztahovou vzdělanost – učitelé musí při své práci zohledňovat přirozené rodinné vazby a to nejen při vzdělávání nejmladších dětí v mateřských školách. Při zakončování studia na pedagogických fakultách je kladen důraz na hluboké a precizní znalosti vedlejších oborů, naopak odborné předměty (speciální pedagogicka a psychologie) jsou spíše opomíjeny. Tomu by však dle V. Bohdalové mělo být úplně naopak. Rodinná výchova jako předmět ve školách býval namodelován k páteřnímu předmětu, dnes je to jinak, předmět chybí. Posl. D. Váhalová podotkla, že klasická rodinná výchova byla velkým přínosem, dále se dotázala, proč není zahrnuta do vzdělávání. Mpř. J. Wenigerová souhlasila s posl. V. Bohdalovou – je sice podstatné co učitel učí, ale za nejdůležitější označila způsob, jakým učitel učí. Je třeba klást důraz na sociální funkci učení a důraz na přípravu dítěte pro život. MŠMT by mělo nejen určovat dlouhodobý záměr vysokých škol, ale také ošetřit vzdělávací programy na pedagogických fakultách. Argumentovat autonomií vysokých škol není v této věci dle mpř. J. Wenigerové zcela na místě. Ministerstvo by mělo jasně definovat požadavky na absolventy pedagogických fakult, aby dostáli požadavkům současného vzdělávacího systému. Je to přece MŠMT, které je zodpovědné za kvalitu vzdělávání v ČR. Toto považuje za stěžejní. Rámcové vzdělávací programy jsou v současné době revidovány, avšak dle mpř. J. Wenigerové existují určité konstanty, které dítě má znát a není možné z nich slevit (absence standardů, rozvolněnost – rozevřené nůžky mezi rámcovými vzdělávacími programy a školními programy). Rodinná výchova by měla být skutečným předmětem (zde je na místě dobrá příprava pedagoga, jelikož rodinnou výchovu nemůže učit každý, rodinná výchova má svá specifika: vytvoření podmínek pro vedení dialogu, naslouchání apod.). K vysokoškolské přípravě – důraz na semináře a praxi (praxe musí být více). Dále mpř. J. Wenigerová uvedla příklad ze své zkušenosti při výuce. Př. H. Langšádlová vnímá naléhavost celého problému, a proto v této věci navrhuje formulovat myšlenky do textu, šlo by o formu deklarace, kterou by SKRRP na svém příštím zasedání schválila. Předmětem deklarace bude, jak členové a členky SKRRP vnímají současný stav přípravy pedagogických pracovníků, zejména se zaměřením na rodinu. Pracovní skupinu budou tvořit posl. V. Bohdalová, posl. J. Wenigerová, posl. D. Navrátilová. Vyzvala i ostatní přítomné členy SKRRP, aby pomohli s přípravou textu. Posl. D. Navrátilová se vyjádřila v tom smyslu, že pedagogické fakulty v přijímacím řízení často souží jako „pojistka“ studentů, kteří se po střední škole nedostanou na žádnou jinou VŠ. Dále postrádá předměty, které by žáky uváděly do praktického života (kromě rodinné výchovy i pozemky, výchovu k finanční gramotnosti či chování v prostředí sociálních sítí atd.).
7
Posl. V. Bohdalová doplnila, že by mohlo pomoci zavedení kariérního řádu (mladý učitel by musel dva roky odučit a pak složit atestaci). Mpř. J. Wenigerová doplnila, že základní kvalifikací pedagoga by mělo být to, že má rád děti a přijmout je takové, jaké jsou, toto se však na pedagogických fakultách nezjišťuje. M. Svojanovský z Centra pro rodinu Ostrava podotknul, že jediným kritériem pro přijetí na Pedagogickou fakultu v Ostravě jsou SCIO testy. R. Kolínská upozornila, že rodiny nemají důvěru ve školství. Př. H. Langšádlová se ještě vrátila k chystané deklaraci. Ocenila by, kdyby v ní bylo mj. uvedeno, aby budoucí pedagogové byli vedeni ke komunikaci s rodinou a aktivně s ní spolupracovali. M. Salavcová z MŠMT se zastala rámcových vzdělávacích programů. Praktické vzdělávací předměty nezmizely, jsou zahrnuty ve volitelných předmětech. Ředitelé je mohou zařadit do školního vzdělávacího programu. Na základě probíhající revize rámcových vzdělávacích programů budou do výukových plánů zařazeny předměty jako finanční výchova, výchova dítěte při práci se sociálními sítěmi apod. „Tradiční“ předměty zůstávají, ředitelé mají volbu a záleží na nich. E. Marádová poděkovala přítomným za podporu. Ve chvíli, kdy se obsah rodinné výchovy transformoval ve výchovu ke zdraví, tak časová dotace pro tento předmět byla stejná (1 hodina). Ale poté bylo stanoveno, že musí být více disponibilních hodin a vlivem nátlaku rodin (za účelem otevření konverzačních hodin z cizích jazyků) byla časová dotace ubrána. Tudíž rodinná výchova je různě integrována v rámci tematických celků a „jde do ztracena“. V návaznosti na tento fakt se pak těžko udržuje akreditace ke zdravotní výchově na pedagogických fakultách. R. Kolínská podotkla, že děti by se měly učit žít v reálném životě, proč by tedy nemohly být předměty integrovány, život také není oddělen. Mpř. J. Wenigerová se vyjádřila k projektovému vyučování. Podle poslední zprávy české školní inspekce se ve větších kolektivech uplatňují hromadné formy výuky, frontální výuka (počet dětí 19), v menších třídách zase jiné formy výuky – větší individuální integrace a péče o nadané děti. Proto musí dojít k novému zvážení financování regionálního školství. Ústřední školní inspektorka na sněmovním výboru pro školství, vzdělávání, vědu a kulturu sdělila, že disponibilní hodiny jsou využívány v drtivé většině pro posílení českého jazyka a výuky cizích jazyků, nikoliv tedy pro rozvoj osobnosti dítěte. Paní Potočná z odboru vysokých škol MŠMT bude připomínky členů SKRRP tlumočit panu náměstku pro vysoké školství I. Wilhelmovi. Př. H. Langšádlová poděkovala a podotkla, že zmíněná deklarace bude zaslána taktéž panu náměstku Wilhelmovi, panu ministru a zástupcům pedagogických fakult. E. Marádová ještě doplnila ohledně rušení seminářů (např. ze speciální pedagogiky), že jde o finanční problém, fakulty jsou nuceny šetřit finanční prostředky. Mpř. J. Wenigerová podotkla, že speciální pedagogika by měla být povinná pro všechny budoucí pedagogy, toto bude jeden z bodů chystané deklarace. Př. H. Langšádlová poděkovala přítomným diskutujícím a hostům a ukončila projednávání tohoto bodu. 4. Sdělení předsedkyně a různé V rámci tohoto bodu vystoupila mpř. J. Wenigerová s tím, že v zápisu z minulé schůze není uvedena její výzva vůči řed. M. Macelovi, aby pověřil legislativního pracovníka MPSV sledováním legislativních dopadů na rodinu. Žádá tedy, aby byl zápis z 20. ledna 2012 doplněn. (Zápis byl již doplněn tajemnicí K. Kusákovou).
8
5. Návrh termínu a pořadu 10. schůze stálé komise Př. H. Langšádlová oznámila termín příštího zasedání: pátek 30. března, od 9.30 hod. (variabilní týden). Navrhovaná agenda: Novela z. o sociálně-právní ochraně dětí (sněm. tisk 564), přikázáno k projednání do 2. 4. (zpravodaj posl. Čechlovský) Novela z. o výkonu ústavní výchovy (sněm. tisk 574), přikázáno k projednání do 8. 4. Informace o dotačních řízeních na neinvestiční dotace pro poskytovatele sociálních služeb na podporu rodiny (uvede: PhDr. Miloslav Macela) Další plánovaný bod z podnětu posl. S. Markové, Současný stav ohledně prosazování rovných příležitostí žen a mužů v ČR, bude zařazen na přespříští schůzi SKRRP. Mpř. J. Wenigerová se dotázala, zda-li je někdo ze SKRRP zastoupen v komisi dotačního řízení MPSV. Má totiž informaci, že oblast podpory rodičovských kompetencí je dotačně výrazně krácena. Chtěla by se obrátit na ředitele M. Macelu, aby se k tomu vyjádřil. Př. H. Langšádlová odvětila, že ona sama je členkou komise, avšak posledního jednání se nemohla zúčastnit, čili záležitost předala posl. M. Bendovi a předpokládá, že se zasedání komise zúčastnil on. Na příštím zasedání SKRRP se řed. M. Macela k problému jistě vyjádří. Schůze skončila v 11.55 hod.
/zapsala Kristýna Kusáková/
Dana Váhalová v. r. ověřovatelka komise
Helena Langšádlová v. r. předsedkyně komise
9
