Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2012 6. volební období
ZÁPIS
z 8. schůze Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti konané dne 20. ledna 2012
2 Přítomni:
1.
prezenční listina
Zahájení schůze, schválení návrhu pořadu
Schůzi zahájila předsedkyně Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti (SKRRP) H. Langšádlová v 9.35 hod., konstatovala, že z jednání se omluvili posl. J. Látka, posl. K. Klasnová, posl. D. Navrátilová, posl. G. Hubáčková a posl. L. Kohoutová. Jelikož pozvánky byly všem včas rozeslány a návrh pořadu mají poslanci a poslankyně k dispozici, dala př. H. Langšádlová hlasovat o pořadu schůze, se kterým přítomní souhlasili /hlasování 6–0–0/. Schválený návrh pořadu: 1. Zahájení schůze, schválení návrhu pořadu 2. Výstupy a plnění Národní koncepce rodinné politiky – pokračování uvede: PhDr. Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a dávkových systémů Ministerstva práce a sociálních věcí 3. Sdělení předsedkyně a různé 4. Návrh termínu a pořadu 9. schůze stálé komise 2.
Výstupy a plnění Národní koncepce rodinné politiky – pokračování
Nejprve př. H. Langšádlová uvítala hosty: PhDr. Miloslava Macelu, ředitele odboru rodiny a dávkových systémů Ministerstva práce a sociálních věcí a RNDr. Jitku Seitlovou, zástupkyni veřejného ochránce práv. Řed. M. Macela nejprve obecně zmínil podklady, které si SKRRP vyžádala na své minulé schůzi. Jeho odbor připravil jednak aktualizovanou verzi zprávy o plnění národní koncepce podpory rodin s dětmi s nejaktuálnějšími daty z MPSV, která odráží, v jakém stádiu se jednotlivá opatření nacházejí. Pokud jde o materiál týkající se přehledu sociálních transferů poskytovaných rodinám, řed. M. Macela uvedl, že jde o podklad, který je rozčleněn dle jednotlivých typů dávek; v oblasti sociálních transferů nedochází k žádnému snižování objemu finančních prostředků rodinám s dětmi, což je v souladu s programovým prohlášením vlády. Obecným problémem však zůstává, že většina opatření (kromě slevy na dani a rodičovského příspěvku) směřuje k rodinám, které jsou v nepříznivé sociální situaci, zatímco pro rodiny ze střední vrstvy finanční nástroje nejsou. Je otázkou do debaty, jak velkou skupinu rodin a jakými instrumenty by měl stát podporovat. Dále přítomní procházeli podklad vypracovaný MPSV „Souhrnná zpráva o plnění národní koncepce podpory rodin s dětmi“ podle jednotlivých cílů národní koncepce a debatovali o plnění jednotlivých opatření. 1. CÍL: Posilovat ekonomickou a sociální autonomii a tím mezigenerační solidaritu a soudržnost rodin tak, aby byla schopna plnit svoje přirozené funkce ve všech obdobích svého vývojového cyklu a vůči všem svým členům. Nejprve řed. M. Macela vysvětlil, že materiál Národní koncepce podpory rodin s dětmi byl vytvořen v r. 2005, v r. 2008 byl aktualizován, a dále byl na základě tohoto dokumentu vytvořen návrh věcného záměru zákona „Soubor prorodinných opatření – Prorodinný balíček“, který byl předložen do Poslanecké sněmovny (PS) v r. 2009. Tím, že došlo ke
3 změně vlády, však již nebyl schválen. Tudíž opatření, která jsou v materiálu označena jako nesplněná, byla sice zahrnuta v tzv. prorodinném balíčku, ale nedošlo k jejich schválení. Dále řed. M. Macela komentoval hlavní opatření, jež spadají do 1. cíle. Klíčovým tématem je problém přístupu na trh práce a s tím související otázka zkrácených úvazků. Jedno z opatření předpokládá zavedení slevy na daních pro zaměstnavatele, které by zkrácené úvazky podpořilo. V této souvislosti zmínil též zákon o jednotném inkasním místě, jenž gesčně spadá pod Ministerstvo financí. Posl. M. Benda v této souvislosti poukázal na stávající zákoník práce: jsou zkrácené úvazky otázkou rigidního trhu práce či rigidního zákonodárství, které upravuje trh práce? Podle názoru př. H. Langšádlové není problém přímo v zákoníku práce, ale v tom, že zaměstnavatelé instrument zkrácených úvazků zkrátka nevyužívají (předsudky a stereotypy v přístupu). Mpř. J. Wenigerová zdůraznila, že je pro ni nejzásadnější rodina jako celek. Dále citovala z národní koncepce, kde je uvedeno, že základním cílem pro vznik a stabilní fungování rodin je „vytvářet všestranně příznivější společenské klima a podmínky, odstraňovat bariéry a společenské tlaky, kterým jsou rodiny vystaveny a které ohrožují jejich funkčnost, podporovat a posilovat vědomí a význam rodinných hodnot ve společnosti a přijímat všechna potřebná politická opatření.“ Posl. J. Chalánková zmínila své nedávné vystoupení v Evropském parlamentu na jednání o sociální soudržnosti a demografickém vývoji. Je důležité apelovat na význam rodiny, protože souvisí mj. s dlouhodobou udržitelností důchodových systémů, počet plátců závisí na tom, kolik budou mít rodiny dětí, což souvisí s podmínkami, které budou vytvořeny právě v době, kdy lidé mohou mít děti. Př. H. Langšádlová dodala, že každá deklarace obecné podpory rodiny je velmi cenná, ale pokud se nepromění v konkrétní opatření či nástroj, tak zůstává pouze deklarací. Řed. M. Macela poznamenal, že MPSV dokončilo rozsáhlý výzkum, který se týká interakce dávkových systémů, tj. jejich dopadů na chování rodin. MPSV bude mít k dispozici práci, která ukáže, jak tvrdá opatření státu (např. sociální dávky, daně) ovlivňují chování společnosti, zda-li mezi nimi existuje nějaká souvislost. Z některých zahraničních modelů vyplývá, že navzdory masivní státní podpoře nedochází k zvýšení natality apod. V této souvislosti př. H. Langšádlová zmínila nepřímou, avšak obecně platnou úměru: čím je společnost chudší, tím více se rodí dětí, čím je bohatší, tím méně má dětí. Toto vyplývá ze statistických údajů. Řed. M. Macela se dále věnoval mateřské a rodičovské dovolené: od 1. ledna 2012 došlo k liberalizaci čerpání příspěvku, kdy od dvou let věku dítěte se nesleduje délka péče o děti. Čili částka 220 000 Kč je považována za „rozpočet“ pro každou rodinu a rychlost čerpání je velmi flexibilní. Problematickou skutečností však zůstává nedostatek služeb péče o děti do tří let věku. V této souvislosti MPSV připravilo návrh zákona, který upravuje fungování tzv. dětských skupin a dalších zařízení péče o malé děti; nyní se nachází v Legislativní radě vlády. MPSV by rádo tuto oblast upravilo samostatným právním předpisem, byť vládní legislativa navrhuje spíše úpravu v rámci živnostenského zákona. Př. H. Langšádlová uvedla, že tento zákon v současnosti velmi chybí, mateřská centra představují spíše náhradní kapacitu k mateřským školám, neboť hlídání v nich je velmi omezené (např. 4 hodiny denně). Posl. J. Chalánková vyjádřila svůj názor z pohledu lékaře – pediatra, že děti do tří let věku by měly být v péči matky, k čemuž ostatně dříve sloužila i filozofie rodičovského příspěvku. Chápe, že se doba posouvá a matky se mnohdy z důvodů ambice nebo z ekonomické nutnosti chtějí či musí vrátit do zaměstnání. Domnívá se však, že u některých může určitou roli sehrát i ekonomický kalkul, neboť i při návratu do práce matkám příspěvek zůstává (na rozdíl od předchozí úpravy). Dále se posl. J. Chalánková domnívá, že je
4 v kompetenci každé rodiny, jak si nastaví své priority, nicméně by bylo dobré působit na společnost tak, aby ty matky, které se starají o své děti a zůstávají s nimi doma, byly náležitě oceněny, a to i v rámci médií. Mpř. J. Wenigerová je toho názoru, že matky, které se chtějí vrátit do zaměstnání před třetím rokem dítěte, musí mít takovou možnost. V zahraničí existují v těchto případech různé formy pomoci a jsou velmi efektivní, dále tam bez problémů fungují zkrácené úvazky (na rozdíl od ČR, byť je tato věc zakotvena v zákoníku práce). Stát či obce by měly vytvořit ženám podmínky, aby se mohly realizovat a skloubit roli rodičovskou i pracovní. Posl. S. Marková navázala na mpř. J.Wenigerovou: ve Skandinávii existují studie, které ukazují, že dětem pobyt v kolektivu prospívá (vč. dětí mladších tří let). Aby měly ženy možnost volby, je třeba vytvořit síť kolektivních zařízení pro děti mladší tří let, která by byla finančně dostupná. Sousedské hlídání, miniškolky a mateřská centera by měly sloužit jako doplněk k státní síti kvalitních zařízení se vzdělanými pečovateli. Domnívá se, že dochází k paradoxní situaci, kdy stát téměř požaduje po učitelkách v mateřských školách vysokoškolské vzdělání a na druhou stranu by svěřil děti do péče lidí, jejichž jedinou kvalifikací je, že jsou sami rodiči. Doplnila, že nejde jen o „hlídací“ služby, ale i o výchovu, vzdělávání atd. K otázce návratu žen na pracovní trh posl. S. Marková uvedla, že stát by měl motivovat zaměstnavatele, kteří přistoupí ke zkráceným úvazkům, sdíleným úvazkům, či pokud umožní práci z domova. Dále S. Marková upozornila, že v současné době mnohdy dochází k situacím, kdy lidé, kteří se starají o své děti, se zároveň starají i o své rodiče. Nazvala je sendvičovou generací (z jedné strany děti, z druhé strany rodiče). Proto by podpora státu měla být skutečně významná. Př. H. Langšádlová nesdílí pohled, že děti do tří let potřebují kolektivní zařízení, domnívá se, že vhodnější jsou menší skupinky dětí. Na druhou stranu ocenila, že S. Marková zmínila, že na rodinu by nemělo být pohlíženo pouze v úhlu pohledu rodiče – děti. Ale je třeba, aby rodina byla připravena na podporu napříč několika generacemi. Řed. M. Macela uzavřel debatu k 1. cíli a zareagoval na podněty z diskuze: 1) situace rodiny je individuální a stát se snaží vytvořit takové podmínky, aby se rodina mohla sama rozhodovat (viz rodičovský příspěvek). 2) Aktuální nedostatek míst v kolektivních zařízeních je dán i tím, že náklady na zařízení jsou nastaveny velmi vysokoprahově, čili si je mohou dovolit jen velké firmy. Podle jeho mínění by pravidla neměla být nastavena tak přísně. Nyní je možnost v oblasti služeb péče o děti podnikat v rámci živnostenského povolení (do tří let věku dítěte jde o vázanou živnost, poté je volná). 3) Do budoucna by měla být předmětem debaty i délka rodičovského příspěvku, jelikož ČR patří mezi státy, které sice mají nejdelší dobu čerpání rodičovského příspěvku, ale zároveň je na předních místech, pokud jde o obtížnost návratu žen na trh práce. Zástupkyně veřejného ochránce práv RNDr. J. Seitlová informovala, že Úřad ombudsmana učinil výklad toho, co je diskriminační při umísťování dětí do školek a jiných kolektivních zařízení, stále však na úřad chodí velmi mnoho podnětů, stížností, žádostí o šetření, aby bylo možné vůbec dítě do nějakého zařízení umístit. Problém přetrvává, ačkoliv vidí snahu záležitosti řešit, bohužel nemůže říci, že by se situace v praxi významně měnila. Posl. M. Benda učinil dvě poznámky: 1) poukázal na rigidnost předpisů ve všech sférách (paradox: poloprázdné základní školy a přeplněné mateřské školy), 2) podotknul, že existují ženy, které se nechtějí vracet na trh práce a vykonávají užitečnou práci při výchově svých dětí (problém nelze vidět jen v obtížnosti návratu na trh práce). Posl. V. Bohdalová poznamenala, že dítě před nástupem do základní školy nemůže docházet na skupinové hlídání. Ohledně poloprázdných základních škol uvedla, že v Českých Budějovicích se budují mateřské školky v základních školách.
5 Posl. J. Chalánková se dotázala řed. M. Macely na vzájemnou rodičovskou výpomoc. Posl. H. Langšádlová zopakovala, že rozhodnutí, zda se žena vrátí na trh práce či zůstane doma s dětmi, je plně v kompetenci konkrétní rodiny. Posl. M. Benda doplnil, že v případě, že žena zůstane doma s dětmi, není zahrnuta do systému sociálního zabezpečení. Př. H. Langšádlová se dále vrátila k podnětu J. Seitlové – má informace od ředitelů školek, že snaha o umístění dětí do kolektivního zařízení existuje bez ohledu na to, jestli matky pracují či nikoliv. Nesdílí stanovisko ombudsmana, že nemají být kritéria při umísťování dětí do školek, např. ve Středočeském kraji často dochází k tomu, že rodiče nemají v příslušné obci trvalé bydliště a přitom chtějí umístit dítě do školky. Toto je jeden z mála nástrojů, jak k tomu rodiče motivovat. Pokud jde o transformaci základní školy na mateřskou, zná případ, kdy po zahrnutí všech požadavků hygieniků stála jedna úprava 750 000 Kč, což je dle názoru H. Langšádlové naprosto neekonomické. Posl. J. Čechlovský z pozice bývalého starosty podotknul, že kritéria při umísťování dětí do školek být mají, vždyť zřizovateli předškolních zařízení jsou obce. Jan Zajíček z Asociace center pro rodinu navázal na vystoupení posl. M. Bendy a uvedl konkrétní příklad ženy, která vychovala osm dětí, z toho šest vysokoškolsky vzdělaných, dále se starala o svou nemocnou matku a nyní pobírá důchod ve výši 6000 Kč. Dle J. Zajíčka tato žena „vytvořila“ velký lidský kapitál, ale sama je téměř nezajištěná, v čemž spatřuje nepoměr. Řed. M. Macela ohledně vzájemné rodičovské výpomoci uvedl, že dle upozornění legislativců z Úřadu vlády, toto již lze řešit na bázi stávajícícího živnostenského zákona, čili nová legislativní úprava není nutná. Petra Michalová z Národního centra pro rodinu zareagovala na opatření vzájemné rodičovské výpomoci, domnívá se, že není v živnostenském zákoně ošetřeno. Př. H. Langšádlová uvedla, že vzájemnou rodičovskou výpomoc shledává jako velmi vhodnou výpomoc, neboť existují děti, které není vhodné umísťovat do větších kolektivů, děti na vesnicích, kde není žádné předškolní zařízení apod. Řed. M. Macela doplnil, že MPSV to takto navrhovalo, ale problém nastal na Legislativní radě vlády. 2. CÍL: Posilovat vědomí hodnoty rodičovství a rodičovské kompetence a podporovat rodiny k vlastní zodpovědnosti za jejich funkčnost a stabilitu. Řed. M. Macela nejprve poskytl informace o dotačních řízeních. Jednotlivé typy sociálních služeb byly rozděleny podle priorit. Byť objem finančních prostředků zůstal stejný, skupina terénních služeb (ambulantních a preventivních), jejichž cílovou skupinou jsou rodiny, děti a mládež, může dosáhnout až na 110 % loňské částky. Dále uvedl na pravou míru informaci na straně 13 probíraného materiálu, kde je uvedeno, že v dotačním řízení na podporu rodiny pro rok 2012 bylo přiděleno 70 000 000 Kč, není to pravda, po jednání s ekonomickou sekcí MPSV zůstane částka stejná jako loni, tj. 110 000 000 Kč. Problematika služeb pro rodiny s dětmi bude dle řed. M. Macely v tomto roce velkým tématem. Jde o to, že existují služby, které jsou poskytovány na profesionálním základě, a ty MPSV nechce vyčleňovat z ostatních sociálních služeb. V této souvislosti bude novelizován zákon o sociálních službách, který by měl umožnit, aby se i další služby staly sociálními službami. Pokud bude chtít nějaký zájemce sociální služby poskytovat profesionálně, tak by měl být zaregistrován jako profesionální poskytovatel sociálních služeb podle zákona č. 108. Spektrum služeb na komunitním základě, tj. volnočasové aktivity musí projít debatou státu s obcemi a kraji, jelikož jejich podporu nemůže zajišťovat stát, nýbrž je třeba je rozčlenit
6 do všech tří úrovní. V současnosti jsou na jedné straně podporovány vysoce profesionální služby a na druhé straně vnímá obrovský tlak poskytovatelů volnočasových služeb, které by se měly dostat na komunitní úroveň. Dále se M. Macela věnoval opatření ohledně otcovské dávky. Přiblížil, že otcovské bylo taktéž zapracováno do prorodinného balíčku, který v r. 2009 neprošel PS. Na úrovni exekutivy však nyní existuje nepsané embargo na legislativní návrhy, které mají rozpočtový dopad, což se týká i otcovského (tzn. je legislativně zpracováno, ale v současnosti nemohou být předkládány návrhy s výrazným rozpočtovým dopadem). Opatření týkající se zvýšení informovanosti o právech dítěte ve smyslu Úmluvy o právech dítěte je v gesci MŠMT, nyní je také zahrnuto v čestvě schválené Národní strategii ochrany práv dětí. V této souvislosti rovněž řed. M. Macela zmínil iniciativu MPSV „Právo na dětství“ (vydávají brožury, bude spuštěn samostatný portál). Dále řed. M. Macela informoval, že MPSV připravuje systémový projekt metodiky k síťování a typologii služeb pro rodiny s dětmi, který bude nejprve ověřován ve dvou krajích – v Karlovarském a Pardubickém. MPSV chce vytvořit model komunitních služeb a intervenčních služeb. J. Zajíček zareagoval na oblast služeb v době, kdy se v rodině takzvaně „nic neděje“. Právě tato doba je parketou center pro rodinu. Dále poskytují psychologické služby pro dospělé i děti, mediační služby atd. Vnímá situaci tak, že dochází ke krácení dotačních prostředků pro rodiny, které ještě nejsou v situaci, že by musely využívat služeb sociálního systému. Řed. M. Macela upřesnil, že odborné služby center pro rodinu jsou hodny podpory, nicméně ve stejném dotačním řízení jsou zahrnuty i volnočasové aktivity, což rozmělňuje podporu právě těm potřebným profesionálním službám. V rámci připravovaného zákona o sociálních službách by MPSV chtělo „rozvolnit“ současné rigidní pojetí. R. Kolínská z Mateřských center položila otázku, kde je problém nízkoprahovosti a kde začíná sociální služba. Jaké budou standardy pro služby při mateřských centrech? Mpř. J. Wenigerová se vyjádřila k opatření, jež se váže k obsahu výuky na pedagogických fakultách (rodina, rodičovství, výchova dětí). Ráda by se ve věci angažovala, např. v rámci školského výboru nebo i stálé komise. Př. H. Langšádlová navrhla na jedno z příštích jednání SKRRP přizvat zástupce MŠMT a také Asociace děkanů pedagogických fakult s odkazem, že toto opatření dosud nebylo splněno. J. Florian učinil mj. připomínku ke způsobu, jakým veřejná média informují o rodině. Mpř. J. Wenigerová zmínila Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, z nějž jsou čerpány finanční prostředky ve stamilionech (např. společný projekt MŠMT a MPSV, jehož předmětem je spolupráce s podnikatelskou sférou a stáže ve firmách – vzdělávání na trhu práce). Nechápe, proč by nebylo možné právě v rámci OP VK zpracovat národní projekt na vytváření a posilování rodičovských kompetencí v rámci vzdělávání. Řed. M. Macela podotknul, že tato záležitost je spíše v kompetenci MŠMT. Za MPSV sdělil, že sdílení programů je komplikované i politicky, i když by provázání operačních programů obou ministerstev mělo docela velký potenciál, nic dalšího se v této oblasti nepodařilo. K Operačnímu programu Lidské zdroje a zaměstnanost (v gesci MPSV) uvedl, že jedna z prioritních os se týká rovných příležitostí a slaďování rodinného a pracovního života, v rámci tohoto programu právě probíhá dotační řízení, není však předsvědčen o smysluplnosti některých předkládaných projektů. Posl. J. Chalánková požádala o podrobnější informaci k síťování služeb. Řed. M. Macela odpověděl, že cílem projektu je jasná definice toho, které ze služeb, jež rodina potřebuje v běžných i mořádných situacích, bude poskytovat obec, kraj či stát.
7 Bude tedy existovat jasná typologie služeb a k nim jasný „poskytovatel“, což se promítne i do legislativy, zejm. zákona č. 108. Struktura a kapacita služeb se může kraj od kraje lišit. 3. CÍL: Věnovat pozornost rodinám se specifickou potřebou a přijímat cílená opatření, která přispějí k tomu, aby jejich členové měli rovný přístup ke vzdělávání, uplatnění na trhu práce a ve společnosti a nestávali se tak sociálně vyloučenými. U tohoto cíle řed. M. Macela nejprve zmínil výživné – je třeba přijmout přesná pravidla pro rozhodování soudu o stanovení výživného na nezletilé děti (tabulky) tak, aby výživné bylo spravedlivější a rovněž vymahatelné. Dále řed. M. Macela zmínil zákon o mediátorech, který zpracovalo Ministerstvo spravedlnosti a již je projednáván v PS. K tomuto posl. M. Benda upozornil, že mediační zákon byl projednáván na ústavněprávním výboru, kde bylo prosazeno, že mediační dohoda sepsaná advokátem bude mít doložku přímé vykonavatelnosti, což posl. M. Benda považuje za problematické. J. Seitlová uvedla, že Úřad ombudsmana velmi podporuje profesionalizaci mediátorů, jelikož mohou významně odlehčit soudům a center pro mediaci je v současnosti velký nedostatek. Ohledně pěstounské péče řed. M. Macela uvedl, že byl předložen vládní návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, který je nyní projednáván v PS (sněmovní tisk 564). 4. CÍL: Do tvorby a realizace rodinné politiky zapojit všechny dotčené aktéry – orgány státní správy i samosprávy na ústřední i místní úrovni, občanský sektor, komerční sektor, odborníky, média, širokou občanskou veřejnost včetně samotných rodin tak, aby jejich spolupůsobením byly posilovány vzájemné synergické pozitivní efekty a omezeny negativní vedlejší efekty. Do této oblasti spadá legislativní zakotvení koordinační role MPSV při tvorbě a realizaci rodinné politiky, vč. změny názvu MPSV na Ministerstvo práce a sociálních věcí a rodiny, což zatím nebylo naplněno. Dále řed. M. Macela zopakoval, že v roce 2012 bude probíhat aktivní debata o dělbě kompetencí a zapojení krajů a obcí do realizace rodinné politiky. V této souvislosti připravují metodiku, tj. doporučení pro činnost krajů a obcí. Opatření ohledně osvěty, vzdělávání a informovanosti je plněno prostřednictvím dotačních řízení v rámci OP LZZ, také záleží na tom, jaký společenský přístup k rodině a prorodinným opatřením tvoří média. V následné diskuzi ještě vystoupili J. Zajíček a M. Oujezdská.
8 3. 4.
Sdělení předsedkyně a různé Návrh termínu a pořadu 8. schůze stálé komise
V rámci těchto bodů př. H. Langšádlová sdělila, že příští schůze SKRRP se uskuteční 24. února od 9. 30 hodin. Na schůzi budou pozváni zástupci MŠMT, České televize a Českého rozhlasu. Dále př. H. Langšádlová informovala o pozvánce na meziparlamentní setkání v Bruselu s názvem „Stejný plat za stejnou práci“. Diskutující budou sdílet své zkušenosti ohledně opatření, která mají zabránit rozdílům v odměňování mezi muži a ženami a dále genderové segregaci na trhu práce. Termín setkání: 8. března, 9.00 – 12.30 hod. v budově Evropského parlamentu, zúčastnit se mohou dva zástupci za Poslaneckou sněmovnu (tj. dva poslanci ze SKRRP). Pozvánka je k dispozici na sekretariátu. Zájem projevila posl. J. Chalánková. Na závěr ještě učinila podnět mpř. J. Wenigerová k řed. M. Macelovi, a sice, zda-li by mohl pověřit legislativního pracovníka MPSV sledováním dopadů navrhovaných legislativních opatření na rodiny s nezaopatřenými dětmi. Schůze skončila v 11.40 hodin. /zapsala Kristýna Kusáková/
Jitka Chalánková v. r. ověřovatelka komise
Helena Langšádlová v. r. předsedkyně komise
