Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 6. volební období
ZÁPIS
z 5. schůze Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti konané dne 20. května 2011
2 Přítomni:
prezenční listina
Omluveni:
prezenční listina
1.
Zahájení schůze, schválení návrhu pořadu
Schůzi zahájila předsedkyně Stálé komise pro rodinu a rovné příleţitosti (SKRRP) H. Langšádlová v 9.40 hod., uvedla, ţe z jednání se omluvili: posl. Látka, posl. Marková, posl. Váhalová a posl. Hubáčková. Dále konstatovala, ţe pozvánky byly všem včas rozeslány a návrh pořadu mají poslanci a poslankyně k dispozici. Př. H. Langšádlová dala hlasovat o pořadu schůze, se kterým přítomní souhlasili /hlasování 9–0–0/. Schválený návrh pořadu: 1. Zahájení schůze, schválení pořadu 2. Plánované kroky v oblasti transformace systému sociální péče o ohroţené děti 3. Česká ţenská lobby představuje čtyři témata z oblasti rovnosti ţen a muţů: 1. Ţeny ve vedoucích pozicích: volené funkce, jmenované funkce, státní správa, soukromé firmy 2. Postavení ţen na trhu práce: rodinná politika, diskriminace, slaďování rodinného a profesního ţivota 3. Reprodukční práva ţen: postavení porodních asistentek, svobodná volba porodní péče, přirozené porody 4. Postavení migrantek: přístup ke zdravotní péči, přístup ke vzdělání Diskuze 4. Sdělení předsedkyně a různé 5. Návrh termínu a pořadu 6. schůze stálé komise 2.
Plánované kroky v oblasti transformace systému sociální péče o ohrožené děti
K tomuto bodu vystoupili zástupci tří relevantních ministerstev: Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstva zdravotnictví (MZ). Jako první vystoupil PhDr. Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a dávkových systémů MPSV. Nejprve informoval, ţe za týden bude ČR před výborem OSN v Ţenevě obhajovat plnění třetí a čtvrté periodické zprávy o naplňování opatření k Úmluvě o právech dítěte. Dále jmenoval hlavní problémy v souvislosti s tzv. ohroţenými dětmi: 1) vysoký počet dětí v institucionální péči (8 % v ČR oproti 2 % v EU), a to i přes známé negativní dopady na vývoj dítěte, 2) rezortní roztříštěnost (pět rezortů a různé stupně veřejné správy), 3) systém je nastaven na řešení následků a není připraven na prevenci (v systému 6,7 mld. Kč z toho 3,5 mld. je určeno na ústavní péči), 4) nejsou nastaveny standardy kvality práce v sociální oblasti. Současný systém rovněţ produkuje jedince, kteří se v mladé dospělosti „pohybují na okraji společnosti“, coţ řed. M. Macela doloţil údaji z analýzy Ministerstva vnitra, která mapovala osudy 17 400 dětí, jeţ prošly ústavní výchovou: 56 % dětí se dopustilo trestné činnosti, 51 % se dopustilo trestné činnosti po opuštění ústavní výchovy. Podle řed. M. Macely je připraveno několik opatření: novela zákona o sociální ochraně dětí, která reaguje na opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, touto otázkou se zabývá také český Ústavní soud; dále je známo stanovisko Nejvyššího soudu, jeţ zakazuje umísťování dětí do ústavní péče z důvodů sociálních či z nedostatečných bytových
3 podmínek. Předpokládaná účinnost novely zákona o sociální ochraně dětí bude od 1. dubna 2012. Tato novela se zabývá činností pracovníků OSPOD a dále sluţbami pro rodinu – systém musí pracovat s problémy rodiny včas, dělat vše pro to, aby děti nemusely z rodiny odejít. V případě, ţe dítě bude odebráno z rodiny, je třeba vybudovat systém pěstounské péče tak, aby se jiţ nejednalo o skrytou adopci, jako je tomu nyní, ale aby byly zachovány přirozené vazby dítěte s původní rodinou. Pěstounská péče často selhává, jelikoţ neexistuje podpůrný systém sluţeb pro pěstounské rodiny. Jediným zásadním problémem novely je otázka financování. Řed. M. Macela je však přesvědčen, ţe finanční prostředky v systému existují, avšak jsou poskytovány na nejnákladnější sluţby (např. 39 000 Kč stojí měsíční péče o dítě v ústavní péči, 9 000 Kč na dítě za měsíc je vynakládáno na pěstounskou péči a 4 000 Kč za měsíc stojí systematická práce v rodinách). Pokud se podaří prostředky přesměrovat z oblasti nákladných sluţeb do oblasti levnějších a preventivních sluţeb, tak by tranzitní náklady reformy mohly být vyšší jen krátkodobě. Konkrétní a koncepční krok by dle řed. M. Macely měla představovat Národní strategie péče o ohroţené děti, která se bude zabývat otázkou sjednocování systému, jelikoţ ve sjednoceném systému by se dařilo účinněji přesměrovávat finanční i lidské zdroje na otázky prevence. Strategie by měla být do vlády předloţena ještě v letošním roce. Závěrem řed. M. Macela uvedl, ţe ČR je jediná z postkomunistických zemí, která ještě nepřikročila k zásadnější reformě systému péče o ohroţené děti. Vrchní ředitel Sekce vzdělávání MŠMT Ing. Martin Krejza uvedl, ţe MŠMT je ve shodě s MPSV v otázce sjednocení a zjednodušení systému a předal slovo své kolegyni. Mgr. Blanka Hrbková z odboru speciálního vzdělávání, prevence a institucionální výchovy nejprve definovala „ohroţené dítě“ jako dítě, které můţe projevovat prvky rizikového chování v různě závaţném stupni, tedy sociálně patologické chování. Dále představila agendu odboru speciálního vzdělávání, prevence a institucionální výchovy. Tento odbor metodicky vede podřízené instituce např. pedagogicko-psychologické poradny a speciální pedagogická centra (spadají pod kraje), dále spravuje agendu institucionální výchovy (diagnostické ústavy a výchovné ústavy). Odbor také zpracovává a předkládá legislativní návrhy, metodické pokyny apod. Dle B. Hrbkové velký problém představuje poradenský systém, kdy na jednoho poradenského pracovníka nyní připadá 1800 klientů. V současnosti MŠMT připravuje novelu č. 109, která se zabývá ústavní a ochrannou výchovou. Cílem novely je předcházet rizikovému chování dětí vyuţíváním sluţeb ambulantní formou a vytvářet vhodné podmínky pro posilování vazeb dítěte k rodině a ke škole (střediska by se měla stát školskými poradenskými zařízeními). Cílem novely je sníţit počet dětí ve všech typech ústavní péče, navrhnout standardy kvality péče i ve smyslu dodrţování Úmluvy o právech dítěte. MUDr. Iva Truellová, Ph.D., z odboru zdravotnických sluţeb MZ informovala, ţe MZ má v gesci péči o děti v dětských domovech do tří let věku a v kojeneckých ústavech. Nejprve shrnula zásadní kroky MZ do budoucna: ústavní péče o děti 0 – 3 roky prochází v současnosti transformací z dětských domovů na dětská centra a zařízení rodinného typu. Dále se chce MZ zaměřit na oblast primární péče: včasná diagnostika, preventivní péče, povinná registrace u pojišťoven (děti nejsou často registrovány u pojišťovny (VZP udává 20 000 případů)). Specializovaná péče – nedostatek pedopsychiatrické děti, dále problematika dětí se syndromem týraného a zneuţívaného dítěte, oblast dětí a sebepoškozování (úrazy – nejčastěji dopravní nehody a na druhém místě sebevraţdy), děti a návykové látky. Nástroje: Pracovní skupina MZ pro péči o ohroţené děti, Centrum prevence úrazů ve FN Motol, dotační programy MZ. MZ spravuje celkem 34 kojeneckých ústavů (dětských domovů), průměrná délka pobytu je 4 – 5 měsíců. 87 % dětí se vrací do rodin, z nich 55 % jde do vlastní rodiny, 21 % je osvojeno a 11 % jde do náhradní rodinné péče. MZ nemá vliv na počet přijímaných a propouštěných dětí, ale snaţí se o co nejvyšší kvalitu péče (optimální počet: čtyři děti na jednu pečující osobu) a aby
4 pobyt dětí byl co nejkratší. Nyní MZ připravuje zákon o dětských centrech, který bude navazovat na zákon o zdravotních sluţbách. Cílem dětských centrer je komplexní interdisciplinární a koordinovaná péče 24 hodin denně, nejen lůţková péče, ale hlavně péče ambulantní, nezbytná a okamţitá. Nejen pro děti bez rodinného zázemí, ale pro všechny ohroţené děti. V následně otevřené rozpravě př. H. Langšádlová uvedla, ţe 11 000 dětí v ústavní péči povaţuje za mimořádný společenský problém, který bude mít váţné důsledky pro celou společnost. Nyní je třeba napnout síly ke změně. Věří, ţe zmíněná Národní strategie péče o ohroţené děti přinese konkrétní kroky ke dvěma základním cílům: 1) sjednocení péče a 2) odústavnění péče. Pokud ze závaţných důvodů nebude moci dítě zůstat ve své rodině je třeba profesionálních pěstounů. Dětská centra nepovaţuje př. H. Langšádlová za správnou cestu. Posl. K. Peake se rovněţ dotázala na strategii MPSV – čerpá se také ze zkušeností jiných zemí, např. Slovenska? Řed. M. Macela odvětil, ţe Slovensko přistoupilo k modelu, podle kterého děti do 3 let nesmějí být svěřovány do ústavní výchovy, vznikl tedy systém profesionálních rodin, který je tvořen zaměstnanci ústavů, coţ se ukázalo jako problematické. Dále došlo k sjednocení systému pod Ministerstvo pro sociální věci, zavedení sociální kurately atd. Mnoho pozitivních příkladů, ale i negativních. Mpř. J. Wenigerová – neţ strategie bude implementována do praxe, musí upozornit: roztříštěná péče, nevidí supervizi. Zmínila také zákon o ústavní výchově z r. 2002, který sice definoval prostorové a personální poţadavky, coţ mnohdy přineslo zlepšení, ale na druhou stranu došlo k zakonzervování stávající situace. Podle názoru mpř. J. Wenigerové je třeba spíše vyuţít toho, co je nyní k dispozici neţ vytvářet další strategii. Sociální pracovníci selhávají v primární prevenci, je třeba provádět supervize, jsou pracovníci profesionálně na tuto oblast připraveni? Dále mpř. J. Wenigerová zmínila svou zkušenost z Ostravy, kde v r. 2004 vedla odborný tým soudců, lékařů, policistů apod., vytvořili projekt a nabídli ho MPSV, MŠMT, MV. Jedině MV reagovalo a také Bílý kruh bezpečí. Dále se zajímala, jak bude ve strategii zohledněna podpora rodiny. Je třeba do strategie zapracovat rodinnou politiku, nejen ohroţené děti. Posl. J. Čechlovský ocenil přítomnost zástupců MŠMT, dále uvedl, ţe nechce pod MZ dětská centra pro děti z patologických rodin. Po diskuzi přednese návrh na usnesení. Posl. M. Bendu zajímala statistika – jak se vzrůstajícím počtem pracovníků OSPOD narůstá počet dětí v ústavní péči? Zdůraznil podporu funkční rodiny a nutnost zasahovat pouze tehdy, kdyţ bude rodina opravdu ohroţena. Problém spočívá rovněţ v kompetencích, pravomocích a boji mezi resorty a státními zaměstnanci. Primárním zájmem jsou děti. Také se vyjádřil ke kriminalitě dětí, které prošly ústavní výchovou. Př. H. Langšádlová doplnila, ţe 50 % dětí v ústavní výchově pochází z rodin, kde jsou rodiče závislí na alkoholu nebo na drogách a ve chvíli, kdy rodina váţně selhává, tak stát má povinnost mít nastaven systém, který je ochrání. Posl. V. Lesenská se zastala terénní práce sociálních pracovníků – je důleţité, aby dítě zůstalo co nejdéle v rodině. Rodina se sama do systému nepřihlásí, proto terénní pracovníci. Posl. J. Chalánková vyslovila názor, ţe pokud jsou děti z rodiny odňaty, tak je třeba prostředí nahradit co nejlépe v jiné rodině. Zmínila pediatry – kdyţ nejsou děti registrované u pojišťoven, tak lékaři o dětech neví a někdy jde i o ţivot. Posl. D. Navrátilová uvedla, ţe preventivní péče je zásadní a důleţitá, při transformaci systému radí příliš neexperimentovat a soustředit se na přebírání pozitivních zkušeností. Také se vyslovila pro zákaz kojeneckých ústavů. Posl. J. Čechlovský prohlásil, ţe ústavy jsou zločin a přeţitý experiment, naopak potřeba jsou sluţby pro rodiny a terénní práce. Systém bude drahý, ale během několika let se vynaloţené prostředky vrátí.
5 Posl. V. Lesenská reagovala v tom smyslu, ţe pokud by byl současný systém funkční, tak by se nemohlo stát, aby dítě bylo z rodiny odňato ze sociálních důvodů a bylo umístěno do institucionální výchovy. Posl. V. Bohdalová – podpora rodiny, podpora náhradní rodinné péče, ale co s dětmi, které projdou několika pěstounskými rodinami a jejich výchova se nedaří? Zná i zařízení, která fungují po 12ti členných skupinách a fungují dobře. Mpř. J. Wenigerová uvedla konkrétní příklad na Moravskoslezském kraji: kraj má 1 200 000 obyvatel s 21ti dětskými domovy, v nichţ je 700 dětí, dále evidují 950 pěstounských rodin a 16 zařízení pro výkon náhradní rodinné výchovy. S přihlédnutím k číslům – kde je zodpovědnost rodičů za pořízené děti? Mpř. J. Wenigerová označila problém za komplexní, včetně zodpovědnosti těch, kteří přivedou dítě na svět. Posl. D. Navrátilová upozornila, ţe existují děti, které jsou svým způsobem neumístitelné a pro takové by instituce měla existovat, ale aby šlo opravdu o výjimečné případy. Posl. J. Čechlovský uvedl, ţe by se nemělo stát, aby dítě vystřídalo 4 – 5 pěstounských rodin. Mohou být výjimky, ale systémově to není moţné. Dále se podivil, ţe děti jsou odebírány z rodin ze sociálních důvodů, coţ je v rozporu s rozsudkem Ústavního soudu. Dále posl. J. Čechlovský navrhl usnesení, kterým 1) SKRRP poţaduje urychlené předloţení novely zákona o sociálně právní ochraně dětí do vlády, s termínem do konce června t. r., 2) SKRRP podporuje záměr sjednocení sítě pobytových sluţeb pro ohroţené děti pod rezort MPSV k 1. lednu 2013 a ţádá připravit v tomto smyslu návrhy změn příslušných zákonů. Mpř. J. Wenigerová souhlasila s první částí usnesení, pokud jde o druhou část, bude třeba novelizovat např. zákon o pedagogických pracovnících apod. Usnesení jde podle ní správním směrem. Př. H. Langšádlová doplnila, ţe v transformační skupině pro péči o ohroţené děti se na toto téma vede dlouhodobá debata a některé kroky jsou na MPSV jiţ připraveny. Posl. M. Benda poprosil o obou bodech usnesení hlasovat zvlášť. Jde pouze o přesunutí kompetencí mezi rezorty, ale kamenné ústavy se nezruší. Př. H. Langšádlová uvedla, ţe předpokladem odústavnění péče je centralizace, sjednocení, coţ neznamená, ţe by se ze dne na den zrušily ústavy. Roztříštěnost mezi rezorty je jednou z příčin, proč nelze udělat druhý krok. Řed. M. Macela k první části usnesení uvedl, ţe předloţení do vlády ve stanoveném čase by neměl být problém, dále poloţil důraz na práci s rodinou a jasná pravidla pro práci sociálních pracovníků. Pracovníci OSPOD musí mít k dispozici síť sluţeb a pravidla, jak je vyuţívat. Ohledně sjednocování gescí, jde podle něj o účinné přesměrování zdrojů právě do prevence a práce s rodinami. Posl. J. Čechlovský ještě jednou přednesl návrh usnesení. Poslanci a poslankyně vyslovili souhlas s první částí usnesení /usnesení č. 15, hlasování 10-0-0/, druhý bod nebyl přijat /hlasování 5-1-4/. Posl. M. Benda informoval o nové metodice hodnocení dotačních programů pro podporu rodin a poţádal, aby s ní byla komise seznámena. Posl. J. Čechlovský by chtěl více informací ke slyšení ohledně práv dětí v Ţenevě. Posl. H. Langšádlová doplnila, ţe toto téma měla v Ţenevě prezentovat vládní zmocněnkyně a bude proto pozvána na následující jednání komise. 3.
Česká ženská lobby představuje čtyři témata z oblasti rovnosti žen a mužů
Nejprve vystoupila ředitelka o. s. Fórum 50 % Jana Smiggels Kavková, M.A. a představila organizaci Česká ţenská lobby. ČŢL je asociace sdruţující 23 nevládních
6 organizací, která hájí práva ţen v ČR, je součástí European Women´s Lobby. Následující prezentace vycházejí ze stínové zprávy, předloţené ČŢL na jednání Výboru pro odstranění všech forem diskriminace ţen při OSN (Ţeneva, říjen 2010). Dále Mgr. Smiggles Kavková hovořila na téma „Zastoupení ţen v rozhodovacích procesech“: postavení ţen v české politice (v PSP 22 % ţen, zejm. díky preferenčním hlasům, v Senátu 18,5 %, ve vládě ţádná), komunální a krajská politika (zastupitelstva krajů 17,6 %, vedení krajů (z 13 hejtmanů jedna ţena), zastupitelstva měst a obcí 26 %, statutární města 23 %), porovnání se světem podle Meziparlamentní unie (49. místo ţebříčku spolu s Eritreou, Velkou Británií, Litvou a Uzbekistánem), hodnocení v rámci indexu sestaveného Světovou ekonomickou organizací, opatření na vyrovnání zastoupení muţů a ţen v politice (m.j. kvóty), doporučení Výboru pro odstranění všech forem diskriminace ţen při OSN. Posl. L. Kohoutová uvedla, ţe v kampani ve volbách do PS nepotřebovala ţádnou podporu ani výhodu, není příznivkyní kvót ani jiných pravidel, podle kterých ţeny musí být zastoupeny v rozhodovacích procesech. Při jednáních v PS nikdy neměla problém s tím, ţe je ţena. Posl. K. Peake zdůraznila důleţitost tzv. měkkých opatření (kampaně, síťování, podpora sladění politiky a osobního ţivota), soustředit debatu pouze na kvóty je nešťastné. Př. H. Langšádlová – je třeba vnímat, ţe úloha ţeny a muţe je odlišná. Další téma prezentovala Petra Kubálková z o. s. Aperio (Pekingská akční platforma, vzdělávání ţen, rozdíl v odměňování, ţeny a rodina, slaďování pracovního a soukromého ţivota – vstup na trh práce atd., problémy zaměstnavatelů – legislativa není vstřícná ke zkráceným úvazkům, práci z domova apod., absence motivačních prvků). Mgr. Linda Sokačová z Gender Studies hovořila o konceptu rodinné politiky – mateřská a rodičovská v kontextu slaďování a rovných příleţitostí ţen a muţů (nekoncepčnost právní úpravy ohledně mateřské a rodičovské dovolené, problémy, se kterými se setkávají v právní poradně, neexistence zařízení pro děti do věku tří let nebo jejich nedostatečná kapacita, práce při rodičovské dovolené (zaměstnanec nemůţe pracovat na stejné pracovní pozici pokud je na rodičovské), návrhy na zlepšení (větší flexibilita v rámci mateřské / rodičovské, revize hygienických norem a financování mateřských škol a jeslí, podpora alternativních sluţeb péče o děti atd.). Téma „Reprodukční práva ţen“ uvedla Eliška Kodyšová, o. s. Aperio (absence standardů péče o fyziologické těhotenství, postavení porodních asistentek – neúplná legislativa, svobodná volba porodní péče, psycho-sociální dopady porodu na ţenu, přirozené porody). Poslední téma „Postavení migrantek: přístup ke zdravotní péči, přístup ke vzdělání“ prezentovala Mgr. Eva Kavková, ředitelka Evropské kontaktní skupiny. Obsah přednášky: postavení migrantek na trhu práce, právní postavení migrantek a mateřství, přístup k lékařské péči, doporučení Výboru pro odstranění diskriminace ţen. V následné diskuzi vystoupil nejprve posl. J. Čechlovský a dále posl. M. Benda. 4. 5.
Sdělení předsedkyně a různé Návrh termínu a pořadu 6. schůze stálé komise
Další schůze komise bude svolána na 24. 6. od 9.30 hod. Pokud jde o náplň jednání, komise by chtěla pozvat zástupce Asociace občanských poraden, dále chce pozvat na své jednání vládní zmocněnkyni pro lidská práva a chce se zabývat téţ Strategií transformace péče o ohroţené děti. Jelikoţ počet přítomných členů neumoţnil odhlasovat usnesení, informovala př. H. Langšádlová, ţe při plénu bude členům komise distribuováno k podpisu
7 usnesení per rollam s udělením záštity nad mezinárodní konferencí „Ţivot s dvojčaty“, která by se měla uskutečnit 20. – 21. října v prostorách PS. Dále př. H. Langšádlová uvedla, ţe obdrţela dopis od předsedy Svazu důchodců s ţádostí, aby se komise zabývala tématem sociálně udrţitelného bydlení. Domnívá se však, ţe toto téma gesčně přísluší spíše sociálnímu výboru a proto bude pan H. Fadrus odkázán tam. Posl. J. Čechlovský zdůraznil, ţe téma odebírání dětí se úzce týká i MPSV, prosil by tedy, aby kromě zmocněnkyně byli přítomni i zástupci MPSV.
Schůze skončila v 12.35 hodin.
/zapsala Kristýna Kusáková/
Jitka Chalánková v. r. ověrovatelka komise
Helena Langšádlová v. r. předsedkyně komise
