OBSAH: * úvahy * schůzka ODV * Stezka písmáků 2002 * rozhovor * informace * čtení na pokračování * poezie a příběh * knihovnička

OBSAH: * úvahy * schůzka ODV * Stezka písmáků 2002 * rozhovor * informace * čtení na pokračování * poezie a příběh * knihovnička _______________________________________________________________________________________________________________________________

Motto: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu.“ (Gn 12,1)

O začínání Nevím, jak vy, ale já i ve svých více než padesáti letech ze všech možných způsobů počítání roku mám pořád nejvíc „v krvi“ ten školní. Rok začíná v září (možná i trošku dřív) a končí prázdninovým táborem – nebo tedy lesní školou. Těch pár dní mezi tím většinou slouží k odstranění těch nejhorších „šrámů“. Letos to tedy dopadlo úplně jinak: právě ty největší si na nás počkaly ve druhé půlce srpna. Přesto nejpozději v září se startuje. Ve škole, v oddíle, leckdy i v hudebce, doma a v práci – a jistě i jinde. Září je prostě měsíc začí­ nání. Nu – celkem bez mučení se přiznám, že já začínání rád nemám. To není potrefenost mého stáří – takový jsem byl vždycky. Naprosto jsem nechápal, jak mohli kluci z našeho oddílu vykládat, že bychom měli začít jezdit na jiné tábořiště kvůli tomu, že už na našem skvělém v Nedrahovicích u Sedlčan jsme byli pětkrát. Právě proto, že jsem tam byli pětkrát, jsem už znal perfektní místa na hry, věděl jsem, kde rostou ostružiny a kam chodit na dříví, po tábořišti jsem mohl chodit i v nejtemnější noci bez baterky, nebyl problém domluvit se v obchodu, že nám otevřou i na chvíli v sobotu, nebo s traktoristou o odtažení uvízlého auta na kluzké louce. Z mého hlediska tedy tisíc a jedna předností. A protože to bylo tábořiště s vlastní studánkou a hřištěm na fot­ bal, kde nás navíc celé týdny nikdo nerušil – měl jsem tohle místo rok od roku raději. Pravda, jílový podklad tábořiště způsoboval, že každý jen trochu větší déšť měnil tuhle nádhernou lezní loučku v malé zátopové úze­ mí – a v prvních letech v docela nepěkné bažiny. Ale tomu jsme přece čelili systémem důmyslných odvod­ ňovacích zařízení, tak proč tábořiště opouštět, když konečně byla možnost začít využívat jejich dobrodiní, že …. A tohle se netýká jen záležitostí oddílových. Začátky mi vždycky velmi zpřítomňují nejistotu, nezajištěnost všeho, oč usilujeme a co děláme. Jenom tlak vnějších okolností mně přinutí k tomu, abych se tedy odhodlal opustit – obrazně řečeno – „svou zemi a dům svého otce“ – tedy ten známý, zabydlený prostor života, kde už mně nemůže jen tak něco překvapit (pochopitelně nemile) – a naladil se pro nějaký nový začátek. Co se týče Nedrahovic, tenkrát to rozhodli estébáci – od roku 1980 se tam tábořit nesmělo. Ale jindy to nemuselo být ani tak drastické – a přesto bylo jasné, že je tu jakýsi „vyšší zájem“, abych se tedy do nového začátku pustil. Většinou reaguji jako ten syn, který odpověděl: „Nechce se mi“ – ale pak toho litoval a šel (Mt 21,28-30). Jenomže – i pro vás, kteří s takovou dychtivostí toužíte po novém, tu mám určitý námět. Jde o problém toho druhého syna v Ježíšově podobenství. Ten odpověděl: „Ano, otče“ – ale pak nešel. Ono totiž nejde jenom o to vystartovat, ale také „doběhnout“. Kolikrát jsem pak musel zachraňovat kde co, když lidem, kteří se veli­ ce odvážně hnali do nových začátků tak či onak došly síly: „Neuvědomil jsem si, že to bude tak náročné na čas“; „Já bych chtěl, ale rodiče s tím nesouhlasí“; „Nějak mě to přestalo bavit“; „Teprve teď jsem zjistil, co vlastně chci“… Takhle a podobně se dokázali vymlouvat. Takovým lidem adresuje Ježíš docela jasné va­ rování: „Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby? Jinak – až položí základ a nebude moci dokončit – vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí.“ (Lk 14,2829). Mám vážné podezření, že v našem typu stvoření existuje čas právě kvůli možnosti nových začátků. Bez toho totiž není možné odpuštění – a my se bez odpouštění jak od Boha, tak od lidí neobejdeme. Teď jde o to, 1

abychom my, kterým se moc začínat nechce, i vy, kteří začátky milujete – dokázali doplňovat tak, abychom společně došli až na konec. Edy Na jednání ODV - udělování Liliového kříže dospělým (bílý a v září 2002 byly hlavními body: černý podklad) - ODV považuje za rozumný návrh Balúa, aby dospělí nositelé Liliového - aktuální stav 3. ročníku biblické soutěže Stez­ kříže byli evidováni, neboť se od nich oče­ ka písmáků - vzhledem k situaci po po­ kává nějaká forma spolupráce s ODV (zajiš­ vodních prodloužil ODV uzávěrku přihlášek ťování oblasti duchovní výchovy na místních pro Stezku písmáků na konec září 2002; po­ vzdělávacích akcích, lektorství a pomoc při drobnosti uvádíme dále v samostatném pří­ odborkách ap.) spěvku;

- vlčky a světýlka pro oblast duchovní výchovy - výchovně-vzdělávací akce během prázdnin z - Edy provedl revizi textu zpracovaného br. hlediska rozvíjení duchovního rozměru Šedákem na základě materiálu, který pro tuto Merkur referoval o akcí pořádaných v rámci oblast zpracoval ODV v letech 1998-2000; ELŠ: kladně je přijímám alternativní výsledná podoba podmínek pro zmíněné vlč­ duchovní program (ke katolické bohoslužbě), ky/světýlka se nikde podstatně neliší od toho, který letos měl na starosti Neptun; Edy shrnul co schválil ODV včetně br. Františka hlavní zjištění z akcí Gemini, kde je členem Lobkowicze; instruktorského týmu: prakticky se už nevy­ skytují účastníci, kteří by vůči duchovní rovi­ - plánované setkání vůdců z oddílů se zdůrazně­ ně života měli nějaké negativní předpojatosti, nou náboženskou výchovou se uskuteční v zvyšuje se nejen podíl mladých adeptů z řad rámci lednového semináře ELŠ v Praze (pá­ křesťanů, ale i podíl upřímně hledajících se teční a sobotní večer). zjevným zájem o duchovní život (na letním běhu Gemini byla celá řada programů rozvíje­ ODV v současné době tvoří členové: jících duchovní rovinu života včetně katolické předseda J. Zimund-Balú, ústřední duch rádce mše, ekumenické bohoslužby a východní me­ CŘkat bisk. F. Lobkovicz (zastupuje ho nyní J. ditace); Balú navštívil téměř 30 táborů velmi Zimund-Balú); místopředseda V. Jech – Kamzík rozličné úrovně (od vynikajících včetně kva­ (rovněž ústř. duch. rádce za ČCE); tajemník J. litního duchovního života až k těm, kde ve­ Zajíc – Edy; ústřední duch. rádce za CASD D. doucí cokoliv takového prakticky ignorují); Čančík-Dawy; za DELŠ H. Bouzková; za ELŠ jako rozhodující se ukazuje kvalita přípravy M. Blažek-Merkur; za redakci Skautingu M. budoucích vůdců - tam, kde odpovídá poža­ Bárta; za redakci NDS P. Krampl - Karbous a Z. davkům Řádu pro výchovu a vzdělávání či­ Vankeová. Uvítáme další spolupracovníky. novníků (v obsahu i formě), je pravdě­ podobné, že bude kvalita zajištěna; _____________________________________________________________________________________ Na povodně v Čechách reagovala Výkonná rada Junáka 18. srpna 2002 rozesláním výzvy ke dvěma druhům pomoci: 1.)

Při obecné pomoci obětem záplav do­ poručila kontaktovat Červený kříž či jiné instituce sbírající materiální po­ moc (dle informací v mediích).

2.)

Pomoc postiženým skautským oddí­ lům a střediskům nechť nabízejí a po­ skytují organizační jednotky dle svých možností prostřednictvím ústředí Ju­ náka.

Reakci na tuto výzvu i na situaci vůbec hodnotí br. místonáčelník (a předseda Odboru duchovní vý­ chovy) těmito slovy: 2

„Ihned byly zajištěny nabídky materiální pomoci či pomoci různých výchovných anebo organizačních jednotek i jednotlivců. Pomoc a odezva přicházela ze všech stran a velice rychle. Skuteční skauti ovšem nečekali, až někdo začne pomoc organizovat. Všude, kde byla povodeň, začali členové našich jednotek hned pomáhat. Také jednotky z míst, kde povodeň nebyla, zahájily ihned po­ mocné akce. Např. někteří činovníci pomáhali na Kampě, v Národním divadle, anebo i mimo Prahu. Řadu vzdělávacích akcí přizpůsobili jejich vůdcové situaci a šlo se pomáhat. Jen pro zajímavost: Jesenická lesní škola – pomoc v Jižních Čechách v oblasti Zlaté Koruny; Zá­ chranářská lesní škola – podíl na uvolňování jezů; Námořní akademie byla zkrácena a kadeti jeli odklízet bahno a nánosy z komunikací, domů a různých objektů; Ekumenická lesní škola uspořádala peněžní sbírku. Tak by se jistě dalo pokračovat a jistě bych nevyjmenoval všechny formy pomoci. Tyto informace jistě znají lidé, kteří byli vodou zasaženi, možná i některé sdělovací prostředky, i když ne vždy uvedly, že je to činnost skautů. Důležitý však je přístup jednotlivých skautů, skautek, R&R, oldskautů a oldskautek. Tak bylo např. možné vidět, jak skauti, kteří se vraceli do tábora a měli náhodou v autě motorovou pilu, pomáhali s odstraňováním vyvrácených stromů ze silnice, jak pracují s lopatou nebo jinak přikládají ruce k dílu pomoci potřebným lidem. Jistě, řada z nich to možná dělala i jako svou práci, ale – a v tom je sku­ tečný příklad pro nás ostatní – vykonávali ji jako povolání, ne pouze zaměstnání, jehož cílem je dostat plat. Právě tento přístup naše společnost potřebuje! Hlavní těžiště pomoci spočívá vždy v přímé spoluprá­ ci lidí a nejen v organizování z centra. Povodně – velká tragédie mnoha jednotlivců, rodin, obcí, měst, ale i přírody, je současně pro nás všechny možností začít obnovovat skutečné hodnoty, solidaritu, lásku jednoho k druhému. Život založený na jiných hodnotách než jsou peníze. Závěrem bych chtěl svým jménem a určitě i jménem všech skautů i skautek vyslovit soustrast rodinám pozůstalých po obětech povodní, účast všem, kteří tolik vytrpěli a dále trpí povodněmi a jejich následky a poděkovat všem členům Junáka, kteří se zapojili nebo zapojí do pomoci.“

Stezka Písmáků Tato již třetí celostátní soutěž ve znalosti Bible se koná opět ve dvou kolech jako vloni.

V prvním kole se z 24 měst a obcí přihlásilo 174 řádných účastníků v 63 týmech a 22 jako jednotlivci, k ro m ě t o h o j e š t ě 4 s o u t ě ž í c í m i m o p o ř a d í . L e t á č e k j e r o v n ě ž u m í s t ě n n a w w w. s k a u t . c z - Skautská křižovatka/Duchovní.

ŘEŠENÍ cvičných otázek z NDS 109 (pro ty, kdo v roce 2000 ještě nesoutěžili): Kniha Kazatel: a), a), c).

Mobil redakce: 737537534, e-mail: [email protected]

PŘIPOMÍNÁME: 1. Písemné přihlášky se v roce 2002 zasílaly do konce září na adresu: Vladislav Jech, Zelenečská 34, 198 00 Praha 9, – obratem dostali vedoucí soutěžících dětí soutěžní archy obyčejnou (nebo elektronickou) poštou viz dále náležitosti přihlášky. 2. Mimo soutěž se mohou do 15. října na výše uvedené adrese hlásit další zájemci, kteří nestihli původní termín. 3. V prvním korespondenčním kole odešlou vedoucí soutěžících vyřešené soutěžní archy s razít­ kem odeslání nejpozději 10. října 2002 na výše uvedenou adresu. 4. Opravené soutěžní archy a pozvání na druhé kolo do Prahy obdrží vedoucí soutěžících do 1. listopadu 2002 obyčejnou (nebo elektronickou) poštou. 5. Jak jsme již uvedli, druhé kolo se koná dne 16. 11. 2002 v Praze – vedoucí soutěžících, kteří se do druhého kola probojují, obdrží pozvánku s mapkou místa soutěže. 3

Soutěžit mohou také jen jednotlivci. V kterémkoliv družstvu může soutěžit i člen mladší, než stanoví pravidla, avšak v družstvu s nižší věkovou hranicí nesmí být starší účastník NÁLEŽITOSTI PŘIHLÁŠKY DO SOUTĚŽE „STEZKA PÍSMÁKŮ“ Přihlášku vyplňujte, prosíme, v členění jak uvedeno dále, aby bylo možné všem přidělit čísla. Do soutěže přihlašuji/přihlašujeme tyto děti jako družstva: 1. družstvo: ……………………………………………………………………………………. Jméno, příjmení, věk atd. Jako jednotlivce přihlašujeme: ……………………………………………………………………… Jméno, příjmení, věk atd. Mimo pořadí přihlašujeme: …………………………………………………………………………. Jméno, příjmení, věk Datum: Soutěžící patří do oddílu/církve/klubu apod.: Podpis dohlížející osoby: Adresa dohlížející osoby: E-mail: Telefon: Upozornění: a) ve věku do 9 let včetně mají družstva 2 – 4 členy b) ve věku od 10 do 12 let včetně mají družstva rovněž 2 – 4 členy c) ve věku od 13 do 16 let včetně mají družstva max. 2 členy. d) kdokoliv může soutěžit také „mimo pořadí“ – pak bude jeho práce bodována, avšak nezíská ani v 1. ani 2. kole pořadí.

Dvě krátké úvahy nad biblickými texty pro rádce a rádkyně (k využití na schůzkách, výpravách apod.) 1. Text: Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce. (Mat 7, 18) (jiný pohled na „synoptický“ text – viz NDS 108). Úvaha: 1. Tento výrok Pán Ježíš pronesl jako vysvětlení, proč varuje před “lživými pro­ roky“. O těch, kdo se tváří jako vůdci lidí“ řekl, že se vydávají za ovce, ale uvnitř jsou draví vlci. Kdo se více věnuje historii ten ví, že právě na prahu našeho le­ topočtu bylo v tehdejším světě – okolo Středozemního moře – mnoho „vůdců“, kteří slibovali záchranu před otroctvím, před přírodními katastrofami – tohle „proroci“ lákali lidi „na svoji stranu“. A jaký byl jejich pravý cíl? Získat moc a ovládnout mnoho lidí a snad i celé říše… 2. Ježíš však v těchto slovech promlouvá jako pravý vůdce – nabádal své posluchače ve své době a upo­ zorňuje i nás dnes, abychom nezůstali jen u toho, co slyšíme. Jakoby znal naše lidové přísloví: „sliby chy­ by“. Uvědomme si, že vlastně „riskoval“ i svoji pověst – přece to, co řekl, platilo samozřejmě i na něho. A o jeho pravdivých slovech se přesvědčovali jeho učedníci na každý den. Důkazem je dodnes přece sku­ tečnost, že křesťané jsou na tomto světě stále. 3. Ano – křesťané jsou i mezi skauty! Sice neplatí, že co křesťan to vůdce nebo vůdkyně, ale ti, kdo oprav­ dově následují svého Vůdce Ježíše, na těch to je přece vidět. Někdy, pravda, se to pozná až v „kritické“ situaci – třeba, když má někdo ustoupit a „udělat místo druhému“. Nemám na mysli jen třeba na táboře ve frontě na jídlo, ale třeba při nastupování do vlaku, když ti první získají místo k sezení a podobně. Poučení: Být vůdcem – vlastně už jen plnit povinnosti rádce – to není legrace! Ten, kdo chce jen „být vepředu“ brzo zjistí , že se na něj ostatní obracejí o radu a pomoc a že je také může snadno a rychle zklamat. A pokud rádce nebo vůdce jednou zklame, pak už těžko získá oblibu a respekt. Dobrý rádce totiž – tak jak to říká Ježíš – musí nést jako dobrý strom dobré ovoce. Proto máme v našich zásadách, že „pracujeme na 4

sobě“. Mít především velké nároky na sebe, zdokonalovat svoje znalosti i dovednosti, to je jako zalévat dobrý strom čistou vodou… 2. Text: Dej mi tedy moudrost a umění, abych dovedl před tímto lidem vycházet i vcházet. (2. Král 1,10) Úvaha: 1. To jsou slova z modlitby Šalomouna, syna krále Davida, když nastoupil po svém otci jako král ve slavném Jeruzalémě. Mohl žádat Hospodina o pevnou vládu, požadovat jako velký král bohatství, ale on prosil o moudrost a znalosti. A jeho prosba byla vyslyšena a dodnes Šalomoun je pro lidi vzorem moud­ rého krále, vládce a vůdce. Není nic lepšího, než si to v Bibli přečíst… 2. Co však znamenají slova: „abych dovedl před tímto lidem vycházet i vcházet“? Má to znamenat, že třeba když jeli do boje, že jel na koni jako první? Anebo když přijela vzácná návštěva – jako třeba legen­ dární královna ze Sáby – že jako první šel návštěvě v ústrety? Tak to dělá i nás president. Jistě – tak se to dělá, ale ve starověku to znamenalo, že král v zastoupení svého lidu vchází před Boha do chrámu, prosí za lid a vychází k lidu ven, aby vyřídil dobrou zprávu – že je Bůh s nimi. 3. Ale jak to máme chápat my dnes – to má rádce družiny a vůdce oddílu nebo střediska před schůzkou jít napřed do kostela a modlit se za program nebo za výpravu? Nu – někteří to dělají a mají z toho užitek nejen sami, ale všichni, koho „mají na starosti“. A v řadě kostelů opravdu v prosbách mají i prosby za prospěch vlčat a světlušek, skautů a skautek, třeba i když z nich nikdo není přítomen – je to tehdy a tam, kde „jsou skauti vidět“, kde plní slib a zákon nejen uvnitř kluboven, ale i venku. Vůdce Ježíš přece říká: „dobrý strom nese dobré ovoce“. Poučení: Dobrý rádce či rádkyně, vůdkyně nebo vůdce „si nemůže pomoci“ a myslí na svoje děti stále – ne jen před schůzkou nebo výpravou. Je-li věřícím křesťanem, modlí se za ně – ale nemá zapomenout se modlit i za sebe! Král Šalomoun je nám příkladem, na co máme správně myslet především – dnešními slovy bychom třeba řekli: nejvyšší Pravdě nejlépe sloužím, když usiluji o rozšiřování mých znalostí – to pak rozumím stále lépe svěřeným dětem, mohu jim moudře poradit. A také jsem připraven pro sebe i moji dru­ žinu, oddíl nebo středisko „přinášet vodu z čistého zdroje“ – neváhán se obracet tam, odkud už nabrali sílu moji předchůdci.

Co dělat – brát bibli doslova?

dí, toho už se nepotřebujeme dr­ žet"? Obojí by nebylo k Bibli spravedlivé – ta je přece pro nás křesťany Božím zjevením a tím i nejvyšší instancí.

Zase jednou seká můj soused v neděli svůj trávník. Někdy bych ho nejradši zabil! A pak čtu v bib­ li, že bych to vlastně musel udělat ( Exodus 35,2). Ale pár stránek předtím přece také stojí "Nezabi­ ješ!" ( Exodus 20,13). Co tedy dě­ lat?

Kam brali prostě doby a

CO TEDY DĚLAT, JAK MÁME VYKLÁDAT BIBLI? Nikoliv teprve po 11. září 2001, nýbrž i ve střetu s mnoha směry v církvi musí být jasné, že funda­ mentalismus nemá s křesťanstvím co dělat. Brát Bibli úplně doslova by znamenalo ji zneužívat. Brát jí však podle libosti jednou tak a jednou jinak – to ovšem také. Princip výkladu bible znamená: rozhodnutí bude vycházet ze samotného Písma. Znamená to tedy, že Bible musí být v tom duchu, kte­ rým ji tvůrci prodchli, také čtena. Neboť pak se Bible prostě nestává "úderným" argumentem pro i proti všemu a každému, nýbrž musí dostat svůj prostor v našich oddílech a shromážděních, v myšlení a řeči.

by to mohlo vést, kdybychom Bibli doslova... Nemůžeme říci: "To pochází z jiné kultury, to už se dnes neho­

5

Nad biblí je třeba se zamýšlet. To je více, než ji číst jako "ho­ tový výrobek". Před jednáním stojí naslouchání. Můj řádový otec Bene­ dikt říká: "Otevři uši svého srd­ ce!" To, co mně samotnému zůstává skryto, kde jsou mi věci nejasné, kde nevím, jak dál – tady pomáhá vzájemná výměna názorů. Také i v zacházení s biblí. Máme odvahu o ní mluvit? K tomu patří jistě také základní vědomosti. Takováto fundovaná,

nadšená víra je nejlepší odpovědí na všechna fundamentalistická zjednodušení. Nesmí vyhlašovat válku "duchu doby", nýbrž nám má otevírat nové cesty do naší doby. Stavme na ní svou skautskou práci.

Autor: Guido Hügen, OSB ústřední duchovní rádce německých skautů sv. Jiří (DPSG) Z časopisu Entwürfe 2/2002 přeložila ses. Ida.

Dny vděčnosti za stvoření Jak jsme již informovali před prázdninami, členové Ekologické sekce České křesťanské akademie se snaží povzbudit křesťany, aktivní v různých církvích, i ostatní lidi dobré vůle v naší vlasti k postupnému vytváření této nové tradice - soustředění zvláštní pozornost na lidskou vděčnost a zodpovědnost za všechno stvoření. Pravoslavní takové „Dny vděčnosti za stvoření“ již oslavili začátkem září, v protes­ tantských církvích se v září či říjnu slavívá Den díkůvzdání (za úrodu) a pro katolíky je postavou inspirující k lásce ke stvoření a péči o ně sv. František z Assisi, jehož svá­ tek slaví 4. října. Z iniciativy Ekologické sekce České křesťanské akademie v minulých dvou le­ tech v září a říjnu proběhly "Dny vděčnosti za stvoření" ve sborech a farnostech růz­ ných církví, v různých křesťanských skupi­ nách a centrech, ve skautských organiza­ cích, ve školách apod. Jejich náplní byly různé přednášky, semináře, diskuse, víkendová setkání, tematicky zaměřené bo­ hoslužby, osvětové kampaně či vhodné akce v terénu. Členové Ekologické sekce České křesťanské akademie v této praxi pokračovat a rozšiřovat ji a v rámci svých možností se účastní na přednáškách, panelových diskusích a jiných programech. Pro kontakty byla zřízena zvláštní e-mailová adresa: [email protected] Z naší redakce se akci věnuje

Kos z nebes Přiletěl k nám kos a sedl si na balkón, přinesl nám mír a ticho z polí.

Snesl se z oblak jako bájný fénix a zpěvem svým rozezvučel struny v našich srdcích.

br. Petr Krampl –Karbous

věrný souputník na našich cestách životem, zpívá nám na římse a hladí nás na duši.

Je to náš přítel, Boží dar, Alena Břeňová ____________________________________________________________________________________

6

"Nástupní" rozhovor s novým předsedou Odboru duchovní výchovy při Ústředí Junáka Dotaz redakce NDS: "Br. Balú, jak vnímáš nyní - jako místonáčelník Junáka - odbor duchovní výchovy?" Odpověď: "ODV je jedním z klíčových odborů na Ústředí Junáka. Myslím si to proto, že se nestará "o tělesné věci" - na to máme dosti velký "aparát" na ÚJ - ale snaží se "pečovat o duše". Dotaz : A co když si přece jen někteří necení úlohu ODV tak vysoko? Odpověď: Skauting - mám na mysli pravý skauting - bude vždycky "nést pe­ čeť" křesťanství. Vždyť B.P. přece již dávno na otázku po vztahu skautingu a náboženství odpověděl, že "náboženství" ve skautingu vždycky bylo. A myslím i doufám, že také vždycky bude. Dotaz: Takže máš na mysli první princip skautingu? Odpověď: Ano, pěstováním duchovní dimenze se skauting výrazně odlišuje od mnoha jiných mládežnických organiza­ cí, které staví povětšinou jen na hrách, zážitkové pedagogice a podobně. Tím chci říci, že by nám ne­ mělo stačit, když určité praktické disciplíny máme všichni podobné. Troufám si říci, že kdo neuvádí v život tento princip (a to už počínaje oddílovou činností), ten nenaplňuje odkaz B.P. cele a úplně. A proto se teď já zeptám Tebe, Kamzíku: "Jedná se v takovém případě o skautského vůdce?" Kamzík: Zaprvé - pokud jsme tomuto vůdci v Junáku vydali vůdcovský de­ kret, je to "náš člověk". A zadruhé my se přece právě proto musíme snažit - zvláště v odboru duchovní výchovy pomáhat takovému vůdci, aby harmo­ nicky rozvíjel všechny tři principy skautingu jak sám u sebe tak spolu s dětmi, které jsou mu svěřeny. Balú: Tedy řeknu já "zatřetí": třeba na Ústřední lesní škole */, která je "přede dveřmi", bude konečně řeč o výchově a ne "v podstatě" jen o způsobech a druzích vzdělávání. Za odpovědi i nečekanou otázku poděkoval za redakci NDS: Vladislav Jech Kamzík. Na otázky rád odpovídal: Jiří Hugo Zikmund - Balú (který se ujal naplno řízení ODV od září 2002).

*/ Ústřední lesní škola Junáka se koná ve dnech 8.-10. listopadu 2002 v Praze. Redakce NDS byla požádána, aby uveřejnila následující oznámení týkající se Oddílu Velena Fanderlika TERMÍN VI. SNĚMU SOVF V SEZIMOVĚ ÚSTÍ – původně stanovený na dny 29. až 31. srpna 2002 – dle informa­ ce br. Božetěcha Kostelky-Saba, vůdce Fanderlikova oddílu – se v důsledku letošních katastrofálních záplav v Praze a na území jižních a severozápadních Čech - O D K L Á D Á na podzimní měsíce (říjen nebo listopad 2002). Upřesnění náhradního termínu bude sděleno včas, jakmile budou odstraněny následky záplav – nejen v Sezi­ mově Ústí, ale také v ostatních lokalitách českých zemí. Členy SOVF i ostatní čtenáře NDS zdraví: br. ALBI z „Jižního Clondiku“ - František Antonín CIGÁNEK – rádce SmD SOVF.

7

Nové čtení na pokračování Připravila: Darina Bártová 1. Modlitba je vztah Modlitba stojí na něčem tak “samozřejmém” jako je vztah. Nelze se modlit k neznámému Bohu (Sk 17,23). Člověk se může modlit k Bohu, kterého zná, s kterým něco zakusil a zakouší. Vztah k Bohu je něco, co se nedá z vnějšku jen tak jednoduše posoudit. V modlitbě se to však odrazí. Ona zdánlivě jednoduchá věc – vztah. Ona zdánlivě jednoduchá věc – vztah – se může člověku stát kamenem úrazu. Jednou stranou mince je to, že jsme byli často již od dětství učeni tomu, že se pro druhé musíme učinit přijatelnějšími, že tedy mu­ síme být hodní. Často pak máme pocit, že i tehdy, když navazujeme vztah k Bohu, se musíme trochu vy­ lepšit, např. pomocí zbožných frází. Nebo poukazováním na své dobré skutky. Nebo svým postavením v církvi. Nebo… - možností je mnoho a my jsme lidé vynalézaví. Druhou stranou mince je pak skutečnost, že máme tendenci si představovat Boha a následně s ním i jednat podle našich dosavadních zkušeností s autoritami. Zkoušíme to tedy na něj stejnými cestami, jaké jsme používali v komunikaci s rodiči, učiteli, vůdci oddílu… V případě, že tyto naše vztahy byly nějak zatížené či deformované, přeneseme často nechtě tuto zátěž i do vztahu k Bohu. V našich představách – ať vědomých či nevědomých – může pak Bůh vystupovat jako veliký strážník, čekající na naše sebemenší zaváhání a selhání, či jako nevyzpytatelný náladový despota či jako směšná a neškodná postavička dědečka na obláčku či… Opět je zde mnoho možností a každý si v sobě nějakou no­ síme. A podle své představy také jednáme a pokoušíme se s Bohem komunikovat. Protože Bůh přirozeně není ani nemohoucí stařeček, ani despotický tyran, ani cokoli jiného, je vhodné čas od času promýšlet a odhalovat své vlastní představy o Bohu, ale v ne­ poslední řadě také o lidech kolem nás i o sobě samých. A hle­ dat své masky, které si tak rádi v komunikaci nasazujeme. Často již máme problém odlišit zdání a skutečnost, protože jsme se naučili předstírat až příliš dobře. To je naštěstí první bod, se kterým se můžeme k Bohu obracet. Mohli bychom tedy využít následující období (měsíc) k tomu, abychom se pokusili najít odpovědi na následující otázky: • Kým pro mě Bůh je? Jakou představu o Něm v sobě nosím a proč? Kdy se stává, že se tato má představa tříští o sku­ tečnost a jak na to reaguji? • Mám v sobě vůči Bohu nějakou hořkost? Proč? • Kdy a jak se s Bohem opravdově setkávám? Co mi tato setkání dávají? • Kým jsem já sám? Jak vypadá moje pravé já? Mám tendenci je skrývat? Proč? A co jsou moje masky a přetvářky? Proč je používám? Pokud se nám podaří udělat si čas na hledání odpovědí, jsme na nejlepší cestě naučit se také dobře modlit. ____________________________________________________________________________________

INFORMACE ZE SVĚTA ____________________________________________________________________________________ Na 23. světové konferenci ISGF - členských organizací oldskautů byl Junák – Kmen OS (který neměl dost finančních prostředků k vyslání vlastní delegace) zastoupen delegací oldskautů z Německa. Z dojmů, které jako první zpracovala zahraniční zpravodajka samostatného kmene OS v Lichtenštejn­ sku ses. Hedy Sprecher-Erne, vyjímáme: 8

"Asi 500 účastníků ze 40 zemí zastupovalo 100 000 členů ISGF. Vlivem problémů s vízy neměly některé země zastou­ pení. V sobotu navečer začala konference pozoruhodnou za­ hajovací slavností. Svými pozdravy oslovili toto velké shromáždění Gorden Campbell - premiér Britské Kolumbie (ve skautském kroji), Peter Müliken – člen parlamentu, ná­ čelník kanadského kmene OS Bill Bennet a další osobnosti. Na počátku pracovních zasedání byli za nové členské státy přijati: BENIN, ČILE, ESTONSKO, KUVAJT, LITEVSKO, MEXIKO, NIGÉRIE, SAUDSKÁ ARÁBIE, SLOVINSKO A UGANDA. Jejich vlajky byly obřadně doplněny do vlajko­ slávy. Za nové členy Světového výboru byli zvoleni: BEN MOUSSA z Maroka, L. DOELMAN z Holandska, M. N. GHARBI z Tuniska, M. LEVI z Francie, S. J. LAIWANI z Indie a B. WALSTAD z Norska. Helen BARKER z Velké Británie bude v příštích třech létech zastávat úřad presi­ dentky ISGF. Každý den konference byl zahájen modlitbou různých náboženství. Některé země informovaly o svých specifických sociálních a společenských aktivitách“ projektů pro děti na ulici, školení, podpory pomoci sobě, pomoci postiženým vše­ ho druhu, podpory skautských činností. V otevřených zase­ dáních byly probírány otázky, přání a podněty pro Světový výbor. Austrálie, Norsko a Maďarsko se ucházely o zor­ ganizování další Světové konference ISGF. Norové provedli dobrou přípravu a podali velice konkrétní informace. Proto padla volba na tuto kandidaturu: Lillehammer, Norsko, 19.-25. 6. 2004." Vybral a přeložil: Kamzík

VELKÝ DÍK VŠEM, kteří se zapojili do pomoci během povodní a po nich!!! Skauti opět dokázali, že jsou mezi prvními, kteří v případě potřeby přijdou na pomoc. Potřeba naší pomoci stále trvá. Ničivá pohroma srpnových dnů povzbudila členy našeho hnutí k velkému skautskému činu. Již brzy po počátku záplav několik stovek roverů, rangers a činovníků Junáka odjelo pomáhat na postižená místa. A to například do Písku, Českého Krumlova, Neratovic, Let u Dobřichovic, Prahy, Zbraslavi, Kralup nad Vltavou, Tábora, Višňové, Plzně. Další skupiny a mnozí jednotlivci se zapojili přímo v místě jejich byd­ liště. Své kursy zcela či částečně přesunuly na pomoc při odstraňování následků povodní následující akce: Jesenická LŠ, ČLK Jesenický, VLK OIKOS, VLK URSUS, ČLK Železnohorského kraje, Severočeská záchranářská LŠ a ČLK vodních skautů Žerešice, Svatoplukovy pruty, Pons společně se slovenskými skauty. Jihočeská LŠ a Pražský LK byly odvolány s tím, že vyzvaly své účastníky k aktivní pomoci. Jistě přitom nejde o úplný výčet, budeme rádi za doplnění. Jen v databázi na ústředí se po dvou výzvách v celostátních médiích (Česká televize a Český rozhlas 1 – Radiožurnál v úterý 13. a ve čtvrtek 15. srpna) zaregistrovalo více než 120 skautů a skautek, kteří přímo zastupovali cca 500 dospělých a 100 mladších dobrovolníků. Většině z nich se ve spolupráci s postižený­ mi skautskými okresy podařilo nalézt místo působení. Když se pak rozeběhla činnost humanitárních or­ ganizací a ty začaly také umisťovat dobrovolníky do potřebných oblastí, navázalo s nimi ústředí Junáka spolupráci (především s ADROU a společností Člověk v tísni při České televizi). 9

Jak lze nadále pomáhat? Sledujte aktualizované internetové stránky www.skaut.cz/povodne. Možnosti pomoci jsou: 1) Při odklízení následků škod po povodních - stále je mnoho vesnic a domů, kde je třeba udělat kus práce, aby se do nich obyvatelé mohli vrátit. Můžete-li se svými rovery nebo činovníky vyjet pomáhat na víkend či jinak, kontaktujte dobrovolnické centrum Člověka v tísni - tel. +420 271914217-18. Jsou vděční za každou po­ mocnou ruku; - od 20.8.2002 je nařízeno povinné očkování proti „hepatitidě A“ u všech, kteří přišli do bezpro­ středního styku se záplavovými vodami, to znamená i dobrovolníků. Očkování provádí příslušní praktičtí lékaři nebo lékaři okresní hygienické stanice. 2) Materiálně - obecná pomoc obětem záplav - zde kontaktujte Červený kříž či jiné instituce sbírající materiální pomoc, dle informací médií; - pomoc postiženým skautským oddílům a střediskům - nabídku pomoci můžete směřovat na ústředí Junáka, to je v kontaktu s většinou postižených okresů a středisek a zná jejich potřeby. 3) Finančně - obecně lze přispět v kterékoliv sbírkové akci; - Výkonná rada Junáka vyhlásila vnitřní sbírku na účet „Nejste sami“ na pomoc střediskům, která byla záplavami postižena. 4) Pomoc školám, školským zařízením a dalším státním institucím, blízkým dětem a mládeži (např. nemocnice, knihovny apod.) - kontaktujte přímo školy či příslušné odbory na okresních a krajských úřadech. 5) Spoluprací na průzkumu s Člověkem v tísni od úterka 24. září zahajuje společnost Člověk v tísni s agenturou STEM šetření v zaplavených ob­ lastech (Mělnicko, Litoměřicko), jehož cílem je vytipování nejhůře postižených rodin a jejich za­ řazení do systému pomoci. Pro realizaci tohoto projektu hledají dobrovolníky, kteří budou při osobních návštěvách rodin vyplňovat dotazník zaměřený na situaci rodiny. Je nutné, aby se dobrovolníci mohli zúčastnit minimálně po dobu jednoho týdne. Po počátečním proškolení budou každý den dováženi z Prahy do daných lokalit a večer bude opět zajištěna jejich doprava zpět. Pokud by se jednalo o dobrovolníky z Litoměřicka a Mělnicka, lze se na dopravě taktéž domluvit. Strava zajištěna. Nabídka může být profesně zajímavá zejména pro studenty sociologie nebo soci­ ální práce, ale lidsky bude jistě přínosem pro všechny. Chcete-li s šetřením pomoci, kontaktujte co nejdříve dobrovolnické centrum Člověka v tísni na tel. +420 271914217-18. S poděkováním za obětavé naplňování skautské služby společnosti Výkonná rada Junáka. podrobně popisuje dějiny ekume­ nického hnutí a charakterizuje jed­ notlivé křesťanské církve a jejich ekumenický přínos. Vlastní jádro knihy tvoří část věnovaná hlavním kontroverzním teologickým problémům (Písmo a tra­ dice, učení o svátostech, ordi­ novaná služba v církvi, manželství zvlášť konfesně rozdílná ospravedlnění) a různým modelům církevní jednoty.

V časopise "Evangelický týdeník Český bratr" jsme nalezli upozornění na knihu, která se váže k současné diskusi v rámci Odboru duchovní vý­ chovy Junáka. Peter Neuner: "Ekumenická teologie" Kniha je základní příručkou ekumenismu. Autor (profesor dogma­ tiky na katolické teologické fakul­ tě univerzity v Mnichově) nejprve vysvětluje pojmy "ekuména" a "eku­ menický" a jejich vývoj, pak dosti

10

Hlavní poznatek autora je: v teologických diskusích již bylo do­ saženo pozoruhodného sblížení stanovisek, někdy dokonce shody; problémem zůstává přijetí těchto závěrů v životě církví, jejich ve­ dením i církevními obcemi.

Přeložili: Jindřich Slabý, Jaroslav Vokoun a Marek Zikmund. Vydal: Vyšehrad Praha, kniha má 311 stran a stojí 298 Kč.

Zkušební komise OČK "Myšlenkové základy skautingu. Historie"

pokračuje v již vyhlášeném zkušebním období 2001/2002. Komise 1 (předseda Miloš Blažek – Merkur) Pro další zájemce vyhlašuje zahájení III. zkušebního období r. 2002. Informativní setkání s vážnými zájemci se koná 18. října 2002 od 17,00 do 18,00 hod. v zasedací síni ve 4. patře budovy Ústředí Junáka, Senovážné nám. 24, Praha 1. Vlastní zkoušky se budou konat v pátek 29. a v sobotu 30. listopadu 2002. Komise v této souvislosti upozorňuje, že významnou částí zkoušky bude vždy osobní pohovor. Zájemci o získání OČK v tomto oboru zašlou písemnou přihlášku s uvedením údajů podle kap. 7.6 Řádu pro vzdělávání činovnic a činovníků Junáka do 11. října 2002 na adresu: Miloš Blažek, Panuškova 9, 140 00 Praha 4 (tel. 241441806) nebo e-mailem na adresu [email protected], (tel. 281865223). Miloš Blažek-Merkur předseda komise Komise 2 (předseda Jiří Zajíc – Edy) Zájemci o získání OČK u této komise * Edy, Marek a Darina Bártovi, Václav Nosek – Windy a Petra Nováková – Fidla * se mohou hlásit do konce října na adresu Edyho e-mailem nebo redakce NDS. Pohovory s nimi proběhnou během pátečního setkání při Ústřední lesní škole 8.11.

____________________________________________________________________________________

Ze zpráv Duchovní rady brněnské diecéze, No.57, září 2002 Milí přátelé, vstoupili jsme do nového školního i skautského roku. O prázdninách jsme se mohli radovat ze své služby pro druhé jak na táborech, tak na výpomocných akcích v oblastech postižených povodněmi. Sám jsem měl možnost několik dní strávit s účastníky Jesenické lesní školy a Čekatelského kurzu v oblasti Českého Krumlova a Zlaté Koruny. Byla to zajímavá zkušenost vidět na jedné straně pozůstatky ničivé síly přírody, na straně druhé sku­ tečné zaujetí účastníků Jesenické lesní školy a Čekatelského kurzu pomáhat potřebným a možná na straně třetí vnímat sílu médií, která si vybírají jen spíše negativní pohledy a výsledek není moc objektivní. Při­ jížděli jsme do Českého Krumlova s obavami, jak budeme vnímat obraz zkázy vytvořený médii, sku­ tečnost naštěstí byla méně děsivější. Asi nejvíc na mne zapůsobilo v samotné Zlaté Koruně, kde jsme bydleli a tvořili trochu změněný program lesní školy a kurzu, jak se voda ani nedotkla cisterciáckého kláštera, který je postaven dost u Vltavy a ač byla tisíciletá voda, ještě několik metrů zbývalo k první zdi kláštera. Inu, ti naši předkové uměli přírodu vnímat asi trochu jinak, než my. Vím, že i někteří z vás se vypravili na pomoc do postižených míst. Všem vám upřímně děkuji jak za duchovní, tak i finanční, materiální nebo dobrovolnickou pomoc lidem a zaplaveným obcím. Nyní před námi leží jako čistý list nastávající čas. Přeji nám všem, aby byl popsán tím nejkrásnějším, co můžeme udělat pro Boha, pro bratry a sestry okolo nás a nezapomínejme i na sebe. Těším se, že se spolu setkáme buďto na Skautském podzimu, nebo jiných akcích pořádaných Duchovní radou naší diecéze. Pavel Opatřil www.webpark.cz/skautskejweb - na této webové stránce skautů diecéze se můžete dozvědět nejnovější informace a také vidět nikde jinde nepublikované fotografie ze setkání. Pavel Opatřil, Blanenská 159, 679 02 Rájec-Jestřebí, mobil:608 421 415 [email protected] 11

Program aktivit: Skautský podzim 2002 27.-29.9 2002 na skautské základně u Pozďatína. Je určen pro mladší i starší. Přihlášení obdrží bližší informace. Přihlašujte se již nyní na známých adresách!!! Cílová vlaková stanice je Studenec, případně Po­ zďatín. Podle směrů příjezdu je třeba si vyhledat optimální spojení. Od Brna můžete využít na­ příklad následujících vlaků: Brno, hl. nádraží 15.44 15.56 Studenec 16.41 17.12

Diecézní skautský seminář 15.2.2003 v Brně na Petrově. Diecézní skautská duchovní obnova 7.-9.3.2003 v Bedřichově. Diecézní skautská pouť 26.4.2003 v Předklášteří u Tišnova. Skautský máj I. (pro starší) 9.-11.5.2003 na Horním Mlýně nedaleko Ochoze u Brna. Skautský máj II. (pro mladší) 23.-25.5.2003. Skautský podzim 26.-28.9.20

Diecézní setkání roverů a rangers 25.-26.10.2002. Informace o místě konání a další obdrží pouze přihlá­ šení! Možnost přihlašovat se již nyní!

Dopisy od Sázavy Ve vzduchu to voní posledním létem, ale unavená hladina mé řeky už vybírá mýto za poslední letní plavbu - unáší zlaťáky prvních spadaných listů. Její břehy posmutněly dozrálými stvoly kopřiv a jen věrná kyprej ještě volá svými fialovými květy po smíření. Opravdu tento měsíc potřebujeme. Potřebujeme se smířit se skutečností, že letním zážitkům odzvonily nizoučké lesní zvonky. Potřebujeme se smířit s tím, že už nevykonáme, co jsme nestihli vykonat, po­ třebujeme uzrát, jak uzrává semínko v šištici úborů orobince. Vzpomínáte, vzpomínkou na šustění jeho podzimních listů jsme se přece před prázdninami loučili. Vž­ dycky mne ta vodní rostlina učila, co to je zrání, co rozdávání, co trpělivost. Uzrálý klas, lidově nazývaný pro svou jednoduchou krásu a barevnost doutníkem, je ozdobou každé mokřiny. Dozraje a čeká. Čeká trpělivě. Nechá se zbičovat ledovým podzimním větrem, plískanicí. Vyhlíží nezlomen z první závěje a po­ tom přijde ten zázrak. Ve studeném zimním slunci pukne a droboučká chmýrnatá semínka rozhání zimní vítr. Jen málo z nich přežije, jen málo jich úrodné jarní tání přisaje k vonící jarní bažině. Orobinec to ví. Rozdal se, stojí na svém místě v trapné nahotě prázdného stvolu, ale v zemi už sbírá sílu pro nový, větší a krásnější květ, který vydá ještě více droboučkých semínek. Nezoufat si, nenechat se otrávit, nenechat se od dobrých skutků odradit únavou. Teď v září to skautská duše potřebuje připomenout. Ono se do nové šedivě všední práce nechce, zdá se nám o to šedivější, oč krásnější byly blednoucí už zážitky léta. Bratr orobinec ale říká, že to krásné je začínat vždycky znova, že je dobré rozdávat se a příliš se nestarat, kolik těch rozho­ zených semínek přijde nazmar a kolik se jich uchytí. A taky nás učí, jak moudré je trpělivě čekat. Aby se nám to dařilo, zkusme si odnést nějaký z těch usychajících podzimních klasů domů a občas si popoví­ dat s tím němým symbolem. Že u vás orobince ne­ rostou? Nevadí, zapomenutý obilný klas z úvrati pole, metlice libovolné trávy nebo i usychající pelyněk černo­ býl jsou také zdobné a všechny dovedou říci totéž: "Lenoch neoře pro zimu, proto bude žebrat v létě. Moudrý hospodář nepěstuje jen rovné a krásné stromy, ale staví kůly a ovazuje i ty, které se všelijak pokřivily, aby je napravil a i ony vydaly své plody. Bude nám napodobit tyto moudré hospodáře." Tak tedy: Opřeni o krásu a moudrost staletí vyplujme klidně na plavbu z léta do podzimu. Bude šťastná, i kdyby to byl podzim vlastního života. Mgr. Petr Hájek - Balú, ELŠ 12

V místě odedávna zvaném ROKOLE (od slova rokle) poblíž Nového Města nad Metují zabloudila kdysi dívka. V úzkosti se písní obrátila k Panně Marii a ta ji za ruku vyvedla z lesa. Na místě zjevení vytrys­ kl pramen. Že je tato voda léčivá zjistil prý lesník z Nového Hrádku, když uviděl do studánky spadnout raněného ptáčka; ptáček se po chvíli otřepal a vylétl zdravý. Lesník vodu vyzkoušel na svém slepém synovi, který prohlédl. – tolik pověst… Rokole se stala poutním místem a nad studánkou vy­ rostla kaplička zprvu dřevěná, nyní zděná, a později i další stavby okolo. Od třicátých let minulého století se Rokole stala domovem Schösteinského hnutí, za­ loženém J. Kentenickem. Vedle kostela tu vyrostl ženský klášter a další schösteinská kaplička (viz ob­ rázek), kde se každý návštěvník může připojit k schösteinské „úmluvě lásky“ – k tomu stačí na při­ pravený papírek napsat, co si od Pána Boha chce vy­ prosit skrze Pannu Marii a připojit, co za to nabízí, co chce přinést jako dar. To byla jedna z přednášek „Akademických týdnů“, které proběhly na přelomu července a srpna 2002 v Pavlátově Louce u Nového Města nad Metují. Přednášky na témata rodiny, náboženství, historie a také např. Dr. Grygara o astronomii se střídaly s koncerty a večerním táborákem. Program nebyl povinný, takže kdokoliv mohl oželet přednášku a vydat se na výlet. I v okolí bylo co spatřit – ať už zmíněná Rokole či dřevěný kostelíkve Slavoňové – památka UNESCO – nebo blízká Dobruška. Ta je známá především osudy našeho národního buditele, sepsanými A. Jiráskem a později zfilmovanými. Jak se toto literární dílo jmenuje a jak se jmenuje onen hrdina jistě bude čtenář vědět. Rodný dům buditele je na dalším obrázku. Když jsme se po každodenní mši v pátek 9. srpna 2002 loučili a odjížděli domů, objevili jsme v novi­ nách první zprávy o záplavách. To jsme ještě nevědě­ li, že to nejhorší teprve přijde… Těchto Akademických týdnů, pořádaných římskoka­ tolickou církví, se spolu s několika skauty zúčastnil br. Láďa Marek, který NDS poslal jak svoji reportáž tak obrázky. _____________________________________________________________________________________ Br. místostarosta J. Navrátil se zúčastnil - po dohodě s ODV - letošního semináře ICCG, nazvaného „Nové výzvy a závazky pro katolické skauty“ v řecké Soluni. Přivezl mnoho materiálů (mimo jiné i pěkné písně a modlitby), které se pokusíme zpracovat a referovat o nich zřejmě nejen v příštím čísle NDS, protože Junák je kolektivním členem ICCG. Seminář pořádali katoličtí ICCG v úzké součinnosti s WOSM – což ostatně ukazuje i zobrazené logo. Ve svém dopise ze Soluně ICCG (Mezinárodní konference kato­ lických skautů) píše mimo jiné, že nabízí pomoc při formování a vý­ chově svých členů tak, aby se vyrovnali s životem v dnešním komplexním světě. 13

Isabelina malá lež

Ben se cítil stále hůř, a tak ho maminka vzala k veterináři. Isabela šla s ní. "Co se tomu psovi stalo? " ptal se doktor a Isabela odpověděla: "Nevíme." (Opět lež, ale Isabela ji musela říct, pokud nechtěla, aby maminka a veterinář poznali, že předtím lhala.) Doktor řekl: "Má něco zaseknutého v krku. Kdyby to byla kost, dokázal bych ji vytáhnout kleštěmi, ale možná je to kus skla, a tak ho bu­ deme muset operovat." Isabela se rozhodla, že teď už musí říct pravdu. Rychle vyhrkla: "Je to kost, vím, že ji Ben sežral, protože jsem nesnědla svou večeři a dala mu ji. A už nikdy ne­ chci lhát, protože když řeknete jednou lež, musíte pak lhát dál a dál a nemůžete přestat." (Linda a Richard Eyrovi: Jak naučit děti hodnotám, s. 26-27)

Isabela měla zakázáno dávat psovi Benovi jídlo od jejich večeře, ale udělala to. Když maminka přišla a viděla prázdný talíř, řekla Isabe­ la, že všechno snědla. (To byla do­ cela malá lež, viďte?) K večeři měli kuře a Benovi se zasekla v krku kostička. Začal frkat a kaš­ lat bylo vidět, že se necítí dobře. "Nevíš, co je s tím psem?" zepta­ la se maminka. "Ne," odpověděla Isabela. (To byla další lež. Isabela tuto lež musela říct, pokud nechtěla, aby maminka poznala, že předtím lhala.) Maminka se podívala Benovi do krku, ale nic tam neviděla. "Jedl Ben něco, Isabelo? " ptala se. "Nevím." (Další lež, ale Isabela nechtěla, aby maminka poznala, že jí dvakrát lhala.)

Tento příběh jsme se svolením sestry Markéty Navrátilové vybrali z její práce „Skautský zákon – pří­ prava na Nováčkovskou zkoušku“, kterou napsala k absolvenci na DELŠ 2001/2002. Ve své práci má ještě řadu dalších příběhů, které rádi opět otiskneme. -red_____________________________________________________________________________________ V PRAZE STOJÍ DŮM BIBLE Dne 21. září 2002 byl v Praze – 8 – Kobylisích slavnostně otevřen „Dům Bible“. Jedná se o jednu ze staveb, které velmi dobře proběhly - základní kámen této stavby byl položen za účasti zástup­ ců církví v ČR i velvyslanectví státu Iz­ rael dne 6. února 2001 (základní kámen byl přivezen až z Jeruzaléma jako dar primátora tohoto města). V tomto domě je knihkupectví a stálá výstava o vzniku Bible a dále studijní knihovna, která nejen poslouží studen­ tům bohosloví a dalším zájemcům o „knihu knih“, ale i překladatelům Bible. V tomto domě nadále sídlí Česká bib­ lická společnost (která byla dne 12. 11. 1990 obnovena ještě za ČSFR) a od roku 1996 je členem Meziná­ rodní biblické společnosti. Česká biblická společnost se stala nepostradatelnou a velice využívanou po­ mocnicí zejména od roku 1998, od kdy až do září 2002 sídlila v budově Arcibiskupského semináře v Praze. Výroční sborník, který br. V. Jech obdržel od prvního předsedy výboru z roku 1990 Pavla Šimka, ob­ sahuje mimo jiné tyto výzvy: „Snažte se všemožně s pomocí Boží o to, aby bylo Písmo svaté pilně čteno ve vašich domácnostech. Augustinus „Dbejme o to, abychom neztratili Bibli…neboť když ta nám zůstane, vše půjde dobře a šťastně se povede. Martin Luther 14

„Odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou, kterouž synové moji z původních jazyků do češtiny s pilností velikou uvedli…Přijmiž to tedy za svůj vlastní klenot, vlasti milá, a užívej toho k slávě Boží a svému dobrému vzdělání.“ Jan Amos Komenský _____________________________________________________________________________________ Miesto duchovna a náboženstva v skautskej výchove

niekam zaviezť. Určite aj vy po­ znáte ľudí, ktorí sú tak zamilovaní do praktík toho "jediného správneho náboženstva", že úplne zabudli, že aj ono je len akýmsi autom, ktoré nemá cenu samo v sebe, ale len v tom, že nás vnáša priamo do srdca duchovnej reality. Snažia sa potom toto prázdne náboženstvo nútiť aj ostatným, a to je vlastne koreň fundamentalizmu a náboženského fa­ natizmu: pretože odmietame priznať, že náš krásny a pomaľovaný obal je beznádejne prázdny, kompenzujeme to tým, že sa ho snažíme vnútiť všet­ kým ostatným ľuďom, aby sme si moh­ li povedať: Veď všetci to tak robia, určite je preto všetko v poriadku! Skautský postup: Je totožný s postupom všetkých skutočných náboženstiev, založených nie na nejakej doktríne, ale na večne živej duchovnej skúsenosti, tryskajúcej na povrch v každej dobe a na každom mieste sveta, kde sa nájde otvorené srdce: · Najprv sprostredkovať prvý kontakt s duchovnou realitou (to je to "pozeranie sa na horolezcov"). · Prebudiť túžbu po tejto du­ chovnej realite (to sú tie po­ kusy "zlaňovať stodolu"). · Poskytnúť náboženské nástroje na rozvoj tejto skúsenosti (to sú tí "tréneri, kámoši, laná a cepíny..."). Skauting si uvedomuje, že len duchovná realita je tou jedinou skutočnou hodnotou, pre ktorú sa oplatí žiť, ba pre ktorú sa dokonca oplatí bezplatne a na vlastné ná­ klady venovať výchove mladých ľudí (starí Gréci vraveli, že vraj koho chcú bohovia potrestať, tak ho uro­ bia vychovávateľom...). Jasne to cítiť z dokumentov a samotných princípov skautingu. Vní­ mal to tak Lord Baden-Powell, keď napísal: "Skaut vo svojom skautskom sľube berie na seba povinnosť voči kráľovi a voči svojej vlasti až na druhom mieste; jeho prvá povinnosť je voči Bohu... Nejestvuje nejaká

Aký je rozdiel medzi duchovnom a náboženstvom? Jednoduchý: Duchovno = obsah, rea­ lita, ktorej sa dotýkame. Nábožen­ stvo = súbor nástrojov a pomôcok, ktoré nám umožňujú do tejto reality čo najhlbšie zostúpiť, a potom vy­ jadriť (nakoľko sa len dá) to, čo sme v tejto hĺbke zažili. Aby sme tento vzťah úplne pocho­ pili, predstavme si to takto: Ste na výlete v horách, a tam vidí­ te ľudí, ktorí lezú po skalách. Horolezcov. A strašne sa vám to za­ páči. Chcete si to vyskúšať aj vy. Čo urobíte? Doma zoberiete kúsok lana a skúsite začať zlaňovať babičkinu stodolu (mám kámoša, ktorý to takto robí, fakt!). Nie je to zlé. Lenže vy túžite po niečom viac: túžite skutočne liezť na skutočné skaly. Čo nám zostáva? Asi sa prihlásiť na kurz, zohnať si partiu horolezcov a trénera, za­ robiť si na výstroj, na laná, skoby, karabíny,... a s pomocou toho nakoniec (po dostatočnej príp­ rave a tréningu) vystúpiť na skutočné steny skutočných hôr! Má zmysel nakúpiť si skoby a laná a trénovať horolezectvo, ak nemáme na okolí žiadne hory, na ktoré by sme mohli liezť? Dá sa byt horolezcom na rovine? Nedá! Rovnako by nemalo zmysel náboženstvo so svojimi obradmi a všetkým tým, čo obsahuje, ak by tu nebola skutočná duchovná realita, skutočná a hmatateľná, ktorú môžeme prostredníctvom neho prežívať a nechať sa ňou napĺňať a pozdvihovať na úplne novú a netušenú rovinu existencie. Možno aj vy ste niekedy prežili skúsenosť horolezectva bez hôr teda prázdneho náboženstva, ktorému chýba obsah: duchovná realita. Nie je to nič nezvyčajné. Šofér sa môže tak zamilovať do svojho auta, do jeho leštenia a oprašovania, že úplne zabudne, že poslaním auta je v prvom rade jazdiť a nechať sa ním

15

'náboženská stránka' hnutia. Celé hnutie je založené na náboženstve, čiže na uvedomovaní si Boha a na službe Bohu... Náš cieľ v skautskom hnutí je napomôcť najviac, ako len dokážeme tomu, aby na zem prišlo Božie Kráľovstvo, a to tak, že na­ očkujeme medzi mladých ľudí ducha a denné prežívanie priateľstva a spolupráce." Vníma to tak WOSM vo svojom do­ kumente Základné princípy: "Pod ti­ tulom ´povinnosť voči Bohu´ prvý z hore uvedených princípov skautského hnutia je definovaný ako ´vernosť duchovným princípom, oddanosť náboženstvu, ktoré ich vyjadruje a prijímania povin­ ností, ktoré z toho vyplývajú´." Musí sa poznamenať, že na rozdiel od titu­ lu, v texte sa ne­ používa slovo ´Boh ´, aby sa ujasnilo, že klauzula pokrýva náboženstvá, ktoré sú nemonoteistické, ako je hinduizmus, alebo tie, ktoré nepoznajú osobného Boha, ako je budhizmus. Keď sa pýtali, ako prišlo náboženstvo do skautingu, BadenPowell odpovedal: "Vôbec tam ne­ prišlo. Je už tam. Je to základný faktor prináležiaci skautingu."

(Religion and the Boy Scout and Girl Guide Movement - an address to the Joint Conference of Commision at High Leigh, 1926). Pozorná analýza Zakladateľových spisov uka­ zuje, že koncept sily nad človekom je v skautingu základný. Celý vý­ chovný systém prístup hnutia spočíva v pomoci mladým ľuďom pre­ siahnuť materiálny svet a snažiť sa o hľadanie duchovných hodnôt živo­ ta. Na základe toho môžeme miesto duchovnej a náboženskej stránky skautskej výcho­ vy zná-zorniť takouto schémou: Základom všetkého sú charakterové vlastnosti skauta, ktorý sa vďaka ním odhodláva nastúpiť cestu svojho vlastného rozvoja a premeny. Nasleduje rozvoj sociálnych, telesných, in­ telektuálnych a ci-to­ vých rozmerov, ktorých rozvoj ale zároveň "produkuje" prvé duchovné impulzy a rozširovaním obzorov a prostred-níc­ tvom sprostredkovanej skúsenosti vedie stále viac k duchovným hodnotám, ktoré sú záverečným cieľom a akousi "korunou" celého nášho vý­ chovného úsilia. Miloš Pikala - Inky, duchovnej rady Slovenského (převzato z "Médium"

predseda skautingu časopisu č. /2002)

NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů * Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka v počtu 200 výtisků * * Redakce: Vladislav Jech ([email protected]) * 198 00 Praha 9, Zelenečská 34, 198 00 Praha 9, tel. 02/81865223, Jiří Zajíc ([email protected]) a Petr Krampl ([email protected]). * * Technické zázemí: Zuzana Vankeová a David Čančík. * * Předplatné pro rok 2002 zasílejte redakci podle těchto pravidel: pro dodání poštou 100,-Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 45,-Kč; sponzorské předplatné je neomezeno. * * Prosíme o přesné údaje. * Bez jazykové korekce. * 16