OBSAH: * úvaha * schůzka ODV * soutěž Stezka písmáků * příběhy * informace * knihovnička * píseň

OBSAH: * úvaha * schůzka ODV * soutěž Stezka písmáků * příběhy * informace * knihovnička * píseň _______________________________________________________________________________________________________________________________

Hospodin dal, Hospodin vzal; jméno Hospodinovo buď požehnáno. Lepší je zakončení věci než její počátek. Nikdy o ničem neříkej: „Ztratil jsem“, nýbrž: „Vrátil jsem“.

Jób 1,21 Kazatel 7,8 Epiktet

Jak máme přijímat konec roku starého a začátek roku nového? Tak, jak to máme „v civilizovaném světě“ uspořádáno, je to přece jen dohoda, pouhý zvyk. A někdy je to i vítaná záminka – třeba pro bo­ lestínské naříkání nad tím, co se už nemůže vrátit anebo naopak důvod pro bezuzdné veselí z toho, co jenom bláhově očekáváme. K těm, kdo však mají opravdový žal, mluví slova Jobova: „Hospodin dal, Hospodin vzal; jméno Hos­ podinovo buď požehnáno“. Těm, kdo se obávají budoucnosti, možná „mluví z duše“ slova z knihy Kaza­ tel: „Lepší je zakončení věci než její počátek“. Ti, kteří se mají po čem ohlížet anebo se z různých důvodů nemohou zbavit myšlenek na minulost – třeba jen krátkou jako je jeden rok – mohou být dobrou radou slova: Nikdy o ničem neříkej: „Ztratil jsem“, nýbrž: „Vrátil jsem“, vyslovená filosofem Epiktetem. Existuje však nějaký způsob, jak uvést do souladu tak mnoho různých pocitů k „přelomu dnů“, jakým může být konec roku starého a začátek roku nového, anebo při tom najít alespoň zrnko něčeho, co by bylo všem společné? Jistě – „reálný“ optimista řekne v duchu doby: „Prostě dosud žijeme, patříme ke světu živých; život sám, život jako takový je to, co nás spojuje, ať už ho žijeme v bohatství nebo chudobě, ve zdraví či v nemoci, sami nebo mezi lidmi“. Jaké však má být to skutečně optimistické slovo? A je vůbec třeba mluvit, pronášet řeči? Neměli bychom právě na Silvestra mlčet a na Nový rok se toho nevzdávat? Co všechno by v takto nastalém tichu mohlo „přijít ke slovu“ v přírodě okolo nás i v nás samých - vždyť zima je období klidu a míru… Čteme-li příběh o narození dítěte v chlévě, je tam hodně zpráv i o tom, co bylo řečeno – pastýřům, třem mudrcům, před jeslemi, a také jak to „komentovali“ obyčejní či mocní lidé. Nepřejděme však také tu skutečnost, že kromě nemluvněte v jeslích také jeho matka Maria, která předtím po svém navštívení tak slavně promluvila, v tuto dobu ponejvíce mlčela a rozvažovala o tom, co ji potkalo. A mlčky zachovávala ve svém srdci mnoho dalšího, co se dělo po více než 30 let s jejím synem. A ani Josef z rodu Davidova toho mnoho nenamluvil. To až učedníci Ježíše z Nazaréta měli povětšinou tolik co mluvit, navrhovat a posuzovat, že je jejich Mistr musel až „krotit“. Jeho způsob byl spíše méně mluvit a rozhodně více jednat. Někdy se učedníkům i dalším lidem, kteří za ním přicházeli, beze slova ztrácel „z očí“ – to když odcházel do ústraní. Jindy byl Mistr s nimi mlčky – třeba na rozbouřeném jezeře dokonce spal, nebo jen málo slovy přiblížil věci, které jim pak nešly z mysli řadu dnů, měsíců, ba některým až do posledního dne jejich života. A ačkoliv se jen málo ze slov Mistrových dochovalo v autentické podobě, jak se nám může zdát v porovnání se zachovanou moudrostí všech věků, jsou dnes rozšířena po celém světě a zaznívají ve chvílích slavnostních i všedních. Na přelomu mezi rokem 2005 a 2006 budou jistě chvíle obyčejné a některé i slavnostní. Uslyšíme mnoho slov – některá i zajímavá a podnětná. Ale nepřijdeme-li také v této době o chvíle ticha, mlčení, rozvažování, nejen že to nebude na škodu, ale možná to bude k užitku nás samých i našeho okolí. Vzpomínejme – co bylo užitečné dosud a mohlo by být užitečné i napřesrok? 1

•

V prosinci měl odbor duchovní výchovy na pořadu body:

Výsledky do 2. kola soutěže Stezka • Poznatky ze 2 setkání ICCS v roce 2005, písmáků i celé soutěže. jichž se zúčastnil br. Dabrowski. • Vydání Metodiky duchovní výchovy. • Hlavní body činnosti v roce 2006. ___________________________________________________________________________________

6. ročník Stezky písmáků Druhé kolo soutěže úspěšně proběhlo za účasti 129 soutěžících, což sice znamenalo poněkud méně než v roce 2004, celkově však nad celkovým průměrem této soutěže.

Již tradičně zahájily soutěžní den písně chval Hospodinu, které vedl a na kytaru do­ provázel Petr Adame. Miloslav Žalud, kazatel CASD při sboru v Praze 5 – Malvazinkách, se ve své úvodní úvaze vyznal ze své lásky k Bibli od svého mládí. Vysvětlil, proč drží v ruce že stále svůj starý, všelijak poškozený výtisk Bible - to proto, že ho provází celý život. Má v něm svoje poznámky i podtržená místa. Kdykoli ho bere do ruky, uvědomuje si, jak mu je Bible drahá. Všem soutěžícím popřál dobré soustředění a připomněl, že všichni přítomní mají s Bibli stejné šance, bez ohledu na to, jak se umístí v soutěži. Setrval se shromážděnými soutěžícími po celý den. 2

Soutěži přihlížel také Martin Hejl, nový tajemník Biblické jednoty, který krátce představil příručku pro denní čtení Bible s názvem „Mana pro tento den“. Všichni soutěžící byli z řad dětí a mládeže (do 16 let věku včetně) dospělí však tentokrát v 2. kole „mimo pořadí“ nesoutěžili.

šení, které polevilo až poté, co si každý vybral tu správnou knížku od sponzorů soutěže.

Všichni přítomní soutěžící, tj. celkem v počtu 129, získali stejný diplom za účast v tomto kole, jaký dostali soutěžící 2. kola již vloni. V druhém kole byli věcnými cenami odmě­ něni nejen vítězové, ale i ostatní soutěžící – jednalo se o knihy podle vlastního výběru pod­ le získaného pořadí. Ceny poskytli sponzoři: Mezinárodní biblická společnost „IBS-CZ“, vy­ davatelství „Advent Orion“, vydavatelství „Návrat“, a „Dům Bible“ v Praze a rovněž ve­ dení občanského sdružení „Klub Pathfinder“; dospělým doprovázejícím soutěžící děti byla na­ bídnuta příručka od Biblické jednoty k dennímu čtení Bible.

Své soutěžní archy odevzdali dohlížejícím ve stanoveném limitu všichni soutěžící. Kdo splnil limit 2. kola, obdržel také jeho odznak - celkem to bylo 58 soutěžících.

Další podrobnosti jsou na webové stránce: www.pathfinder.cz/5rubriky/stezka/stezka.html. Na této stránce a jejích odkazech jsou také galerie fotografií, z níž jsme vybrali některé zde otištěné obrázky.

Při vyhlašování výsledků, které provedl za or­ ganizátory David Čančík, panovalo velké vzru­

Řešení otázek z minulého čísla NDS 142 (na straně 3): 1.b); 2.c); 3.c); 4.b); 5.c); 6.c); 7.a)

3

V Í T Ě Z O V É Poř. číslo Místo

Kategorie Jméno

Příjmení

2. K O L A

Příslušnost

Bod. 100 zisk %

Zisk %

Výsledné pořadí

JEDNOTLIVCI 010 046 006 047 045 044 020 028

Žďár n/Sázavou Brandýs n/Labem Bučina Brandýs n/Labem Liberec Liberec Havířov-Šumbark Praha

N N M M M S S S

Michael Maria Barbora Magdalena Michael Daniel Jana Anna

Bucha Holcová Chaloupková Holcová Krchňák Krchňák Družincová Formanová

Pathfinder Žďár n/Sázavou Rodina Sbor ČCE Vysoké Mýto Rodina KS KS Pathfinder "Tygři" Arcibiskupské gymnázium

23 21 32 32 30 40 38 35

25 25 35 35 35 50 50 50

92 84 91 91 86 80 76 70

1 2 1a2 1a2 3 1 2 3

TÝMY 008 Praha

M

007 Frýdek-Místek

M

081 Praha

M

029 Praha 056 Havlíčkův Brod 002 Ostrava-Radvani­ ce

S S S

Veronika Vlasta Marián Edita David Hynek

Beštová Plaňanská Řeha Fedorková Hoblík Hoblík

KS

34

35

97

1

Sobotní školka CASD

30

35

86

2a3

KS Praha-Střed

30

35

86

2a3

Dominika Ludmila Pavlína Pavlína Jarmila Tomáš

Žáková Böhmová Sochorová Dubnová Mazurková Mazurek

Arcibiskupské gymnázium

42

50

84

1a2

CASD

42

50

84

1a2

Sbor CASD

41

50

82

3

44

50

88

1

26 26 25

35 35 35

74 74 71

Sbor CASD

28

35

80

Sbor CASD

26

35

74

39

50

78

38

50

76

MIMOŘÁDNÝ TÝM 068 Praha 2

MP/S Marie Bedřich Petr

Ondrová Peluňka Nový

KC Maják

DALŠÍ S E SPLNĚ NÝM

LIMITEM

JEDNOTLIVCI 005 Loukovec 023 Praha 063 Poděbrady

M M M

Lýdie Šárka Sára

Mikulová KS Knoblochová Arcibiskupské gymnázium Hudcovicová ČCE TÝMY

001 Ostrava-Radvani­ ce

M

031 Havířov-Suchá

M

083 Praha

S

019 Havířov-Šumbark

S

Ondřej Jitka Klára Miroslav Jan Vít

Lipus Pletková Folwarczná Čada Loder Oczko

Johana Noemi Martina Jana

Mizurová KS Praha-Střed Pumrová Červenková Pathfinder "Tygři" Lancová

4

DALŠÍ 024 Praha

S

033 Havířov-Suchá

S

037 Čelákovice

S

059 Brno

S

067 Klatovy

S

070 Bohosudov

S

094 Brno

S

026 Praha

S

030 Praha

S

049 Jablunkov-Návsí

S

095 Nová Paka

S

TÝMY SE SPLNĚNÝM

Václav Jiří Terezie Elen Klára Václav Jan Veronika Ellen Alice Lenka Barbora Noemi Zdeněk Anamária Lucie Jan Jan Světlana Katrin Barbora Anna

Brož Čížek Laňková Čadová Špačková Špaček Justra Justrová Michalcová Knoppová Jarošová Zralá Sovišová Soviš d´Almeida Sezemská Sedláček Ječmen Turoňová Raszková Vitvarová Vitvarová

LIMITEM

Arcibiskupské gymnázium

36

50

72

Sbor CASD

36

50

72

Junák

36

50

72

Rodina

36

50

72

Pathfinder/CASD

36

50

72

Biskupské gymnázium

36

50

72

CASD

36

50

72

Arcibiskupské gymnázium

35

50

70

Arcibiskupské gymnázium

35

50

70

Pathfinder

35

50

70

Junák

35

50

70

Stručné výsledky besedy s učiteli, vedoucími a rodiči Beseda proběhla, jak je již tradicí, souběžně se soutěží dětí a mládeže, kteří získali postup do 2. kola. Prvním diskutovaným námětem byla forma otázek pro nejmladší kategorii „N“ – organizátoři by se měli pokusit jednak zpracovat otázky dětem ještě přístupnějším způsobem (i když zřejmě těm nejmenším bude třeba otázky nadále vysvětlovat, případně předčítat) a doporučuje se tyto otázky možná i jinak for­ mulovat než otázky pro prostřední kategorii „M“ a nejstarší kategorii „S“. Všichni zúčastnění souhlasili, aby jejich e-mailové adresy organizátoři dále používali k infor­ mování o této soutěži a jejích výsledcích. V této souvislosti bylo dohodnuto, že organizátoři zašlou na tyto elektronické adresy otázky a jejich řešení pro léta 2003-2005, nezávisle na tom, zda a jak bude pokračovat uveřejňování této soutěže na webové stránce www.skaut.cz/duchovni . Po zvážení všech aspektů organizace soutěže přítomní uznali, že konání 2. kola má nadále zů­ stat v Praze. K organizátorům je směřován dotaz, zda by se mohl vydávat i doprovázejícím dospělým účastenský list, který by také obsahoval rok konání. Přítomným byl nabídnut modrý odznak soutěže, který se v průběhu konání prvních ročníků stal od­ znakem dospělých organizátorů, zatímco zelený je odznakem všech účastníků prvního kola a červený od­ znakem vítězů 2. kola.

K nejasnostem v otázkách resp. námitkám k jejich řešení 1. kolo Otázka zněla: 15. Podle evangelisty Matouše byla poslední Ježíšova slova: a) „Je dokonáno.“ b) „A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku.“ c) „Co na zemi odpustíte, bude odpuštěno i na nebi, co na zemi neodpustíte, nebude odpuštěno ani na nebi.“ Pokud bychom hledali poslední slova na kříži, pak zcela zaměníme původní otázku, protože v ní jde jasně o to, jaká Ježíšova slova jsou jako poslední v dané evangelijní redakci (zde Matoušovské) zazna­ 5

menána, nikoliv o to, co se dělo na kříži. Ježíš v evangeliu Matoušově hovoří k učedníkům naposledy až v kap. 28, po svém vzkříšení, a hovoří v Galileji na hoře, kterou jim určil. Poznámky: - Tato otázka byla správně započítána do limitu. - Pro jistotu byly ve variantě a) i c) zvoleny výroky, které v evangeliu podle Matouše nejsou (oboje jsou parafrází toho, co je ve verzi podle Jana). Ten, kdo by zvolil některou z těchto variant, by se tedy dopustil dokonce dvojí chyby. K chybě v otázce z 1. Samuelovy 1. kolo: Otázka původně zněla : 10. Kdy prohlásil David Saulovi: „Svévole pochází od svévolníků. Má ruka proti tobě nebude.“? a) Když Saul proti němu mrštil kopím a chtěl ho přibodnout ke stěně svého pokoje. b) Když mu Saul dal za manželku svoji dceru Míkal. c) Když mohl Saula ve spánku zabít v noci uprostřed jeho tábora, ale kvůli Hospodinu to neučinil. Otázka byla zrušena, neboť došlo při zpracování otázek k záměně událostí v táboře Saulově a v jesky­ ni Én-gendí; správná odpověď by byla: c) Když mohl Saula zabít v jeskyni, ale jen mu odřízl cíp pláště a pak zvenku na něj zavolal. Poznámka: tato otázka nebyla započítána do limitu. K námitce k otázce z 1. Samuelovy 2. kolo: Otázka zněla: 3. První souboj Saula s Pelištějci skončil … a) … slavným vítězstvím, při kterém pobil všechny jejich velitele. b) … Saulovým prokletím, které mu sdělil Samuel slovy: „Počínal sis jako pomatenec. Teď tvé království neobstojí.“ c) … hrdinským kouskem Jonatánovým, při kterém sám Jonatán s jedním svým zbrojnošem rozvrátil celý tábor Pelištějců. Zde je jednoznačně správná pouze odpověď 3b) - 1 Sam 13,5-14. Jelikož nešlo o přesnost celého Sa­ muelova výroku, nýbrž o zásadní smysl události (jedné z největších tragédií v Bibli, kdy Bohem vyvo­ lený Saul je tím samým Bohem zavržen pro svoje fatální selhání), vypuštění prostředních vět naprosto nic na tomto smyslu nemění (pouze variantu zjednodušuje a zpřehledňuje). Formulace „První souboj Saula s Pelištejci skončil…“ v otázce měla za cíl zvýraznit osudovost celé události, neboť Pelištějci byli právě těmi, kteří neustále Izrael ohrožovali, vůči nim měl král zvlášť osvědčit svou schopnost v Božích službách jim odolávat, a právě v tom Saul tragicky selhal: neunesl náročnost tohoto poslání, podlehl pocitu, že když ho Hospodin nechal na holičkách, musí si pomoci sám – čímž ovšem zá­ sadně opustil základ svého poslání. Poznámka: otázka byla správně započítána do limitu. Vysvětlení podávají: V. Jech a J. Zajíc

K N I H O V N I Č K A Chtěla bych vás upozornit na knížku, kterou budete brát jistě brát do ruky často, pokud se k vám dostane. Jsou to Modlitby šeptem, které uspořádal Luděk Rejchrt a vydal Kalich 2005 za 130,-Kč. V úvodu Luděk Rejchrt říká: tato kniha neobsahuje modlitby pro každý den, jejich užití nemá určovat datum, ale vnitřní potřeba v určité životní situaci. Jednotlivé oddíly sbírky mohou modlitebníkovi tyto situace připomenout, byť jen neúplně; v každé modlitbě se prolíná vděčnost a chvála s prosbou a vzýváním. A dále: Dva odlišné typy písma na jedné stránce už naznačují, oč jde: člověk volá k Bohu v modlitbě a Bůh mu odpovídá. Biblické texty, z nichž modlitebník může zaslechnout „hlas tichý a temný“, hlas svého Pána, jsou tištěny kurzívou. Tento kontrapunkt lidského a Božího slova dává knize vnitřní řád. 6

Jednotlivé modlitby byly z valné části už vydány tiskem v nejrůznějších sbírkách či publikacích, čes­ kých i cizojazyčných. Knížka obsahuje modlitby z nejrůznějších období i prostředí – od počátků křesťanství po dobu sou­ časnou, modlitby kněží a farářů i laiků, katolíků i protestantů. Např. modlitbu siouxských Indiánů: Velký Duchu, jehož hlas slyším ve větru a jehož dech dává život našemu světu, vyslyš mne. Předstupuji před tvou tvář jako jedno z mnoha tvých dětí. Podívej se, jsem malý a slabý, potřebuji tvou sílu a moudrost. Dej, ať putuji v kráse, ať moje oči vždy vidí purpurově rudý západ slunce. Ať si mé ruce váží věcí, které jsi stvořil, a mé uši slyší tvůj hlas. Učiň mne moudrým, abych mohl poznávat věci, kterým jsi naučil můj lid, učení skryté v každém lístku a v každé skále. Toužím po síle ne proto, abych měl převahu nad svými bratry, ale abych dokázal zvítězit nad svým největším nepřítelem – nad sebou samým. Učiň mne vždy ochotným, abych s čistýma rukama a upřímným srdcem přicházel k tobě; aby můj duch, až život zmizí jako zapadající slunce, mohl dospět k tobě a nemusel se stydět.

…nebo tuto židovskou modlitbu z koncentračního tábora: Pokoj buď lidem zlé vůle, učiněn buď konec všem mstám, všem řečem o trestu a kázni. Těm zločinům nic rovno není, Je nad lidskou sílu je chápat. Zabitých svědků je mnoho. Proto, ó Bože, nevaž jejich utrpení na vážkách spravedlnosti, nedávej je k tíži jejich bratřím, nevyžaduj od nich hrůzné vydávání počtu. Dej, ať je všechno jinak. Katům, udavačům a zrádcům a všechněm zlým lidem připomínej spíš všechnu odvahu a všechnu sílu duše těch druhých, jejich skromnost a vznešenou důstojnost, jejich tiché, neustávající úsilí, jejich naději, která se nevzdávala, jejich statečný úsměv, který osoušel slzy, a všechnu lásku a všechny oběti, všechnu tu vřelou lásku. Všechna ta zjizvená, soužená srdce, která zůstala přesto silná i v hodinách největší slabosti. Všechno to nechť před tebou platí jako výkupné za odpuštění vin…. h.b.

__________________________________________________________

UKÁZKA Z PŘIPRAVOVANÉ METODIKY DUCHOVNÍ VÝCHOVY Utrpení a oběť Jestliže v tématu Selhání a odpuštění jsme obrazně řečeno hovořili o „maturitě” duchovního života, tak teď jsme vstoupili na „vysokou školu”. A to i přesto, že půjde o skutečnosti téměř notoricky známé, s nimiž má zkušenost každý člověk – „co svět světem stojí”. Potíž je v tom, že se všechno možné v nás brání tomu přijmout jako základní fakt to, co stručně shrnuje Hal Urban ve své skvělé knížce To nejdůležitější v životě do následující věty: Svět tu není proto, aby nás učinil šťastnými. A pokračuje: Toto je jedna z největších pravd, jedna z prvních a nejcennějších lek­ cí, jaké nám realita uděluje. Ať se nám to líbí nebo ne. Po tisíciletí se fi­ losofové přeli o to, proč je život takový, jaký je. Nás však zajímá něco ji­ ného – jak funguje. Pokud život nepřijmeme takový, jaký je, budeme si neustá­ le přát něco jiného a nikdy toho nedosáhneme. Stále budeme fňukat a stěžovat si, že nic není takové, jaké by mělo být, a nikdy takové nebude. Jde o jednu z nejdůležitějších věcí v životě – jakmile pochopíme, že tu svět není proto, aby nás činil šťastnými, převezmeme odpovědnost za sebe. (s 24)

7

Ano – tak to je. Svět, ve kterém jsme se ocitli, funguje podstatně jinak, než by se naprosté většině z nás (a možná všem) líbilo. Předně – klade na nás nároky – a to nemalé. Je sice možné, že se někomu (když má štěstí) ně­ jakou dobu – zejména v dětském věku – daří před nároky světa unikat, ale dří­ ve nebo později je stejně dostižen. Život je zkrátka těžký. Těmito slovy ostatně začíná známý bestseller M. Scotta Pecka Nevyšlapanou cestou. Důležité při tom je pochopit a přijmout, že život je těžký ne proto, že ten nebo onen má nějaké zvlášť nevýhodné podmínky, narodil se ve špatné zemi nebo rodině, zdědil nevhodnou kombinaci genů – zkrátka měl mimořádnou smůlu. Nebo že si ho člověk učiní těžkým tím, že svůj život spojí s nějakou náročnou „školou duchovního života” – např. jako křesťan, skaut, vyznavač ekologického stylu života – a tím si ho zbytečně „zkomplikuje”. Vůbec ne: Život je nakonec těžký pro každého. Jde ovšem o to, jak se k tomu postavíme. Skauting – a to je jedna z jeho známých předností – se k tomuto faktu staví tak, že promyšlenou soustavou komplexní výchovy vede člověka od dětství až do dospělosti k tomu, aby se dokázal těžkostem života stavět čelem. Místo, aby si stěžoval na nepřízeň světa či osudu, naříkal nad opuštěností Bohem, lidmi či štěstím, vinil kdekoho ze svých potíží – vede člověka k tomu, aby svou situaci co nejefektivněji řešil: překážky překonal místo neschůdných cest našel schůdné z chyb se poučil bolesti vydržel Výborně. Tohle je sice metoda náročná, ale životní perspektiva lákavá. Pro něco takového by měl být každý správný mladý člověk nadšený. Já vím – dneska je to obtížnější, protože mnohdy dřív, než se dítě dočká toho, že je „mladým člověkem”, už je zasaženo tvrdostí světa nebo jeho záludnost­ mi. Rozvedou se mu rodiče, ve škole ho šikanují, otec ztratí práci a skončí jako „sociální případ”, od narození ho sužuje těžká alergie, zláká ho život v sídlištní partě, pravidelně konzumuje splašky komerčních televizí, které mu sugerují na­ prosto nereálný a mnohdy i nemorální životní styl… Ano – nejsme zkrátka u konce. Život je těžký nejen proto, že se v něm musí s námahou překonávat neustále nějaké překážky a komplikace, ale – a hlavně – proto, že vždycky není ani spravedlivý. Hal Urban to vyjadřuje takhle trefně: Život naneštěstí není vždycky férový. Je to pravdě­ podobně ta nejbolestnější pravda, kterou musíme poznat a smířit se s ní. I dobrým lidem se stávají zlé věci – někdy jiným, někdy přímo nám. A zdá se, že se přihodí v okamžiku, kdy si to zasloužíme nejméně. A kromě toho se také stává, že se dobré věci přihodí lidem, kteří si je vůbec nezaslouží. Není divu, když říkáme: „To není fér.” (s 27) Obrazně řečeno: Když člověk vyhraje mistrov­ ství světa ve fotbale, tak je ochotný přijmout, že to stálo nejen čtyři roky dřiny a všemožného od­ říkání, ale i modřin, kopanců, zranění, prohraných zápasů, útoků médií i zá­ vistivých lidí… Pokud ale po těch čtyřech letech dřiny, odříkání, porážek, kopanců, útoků médií a závistivců vypadne v kvalifikaci brankou ze sporné penalty v poslední minutě zápasu – a k tomu ještě si zlomí nohu, nebo se s ním rozvede manželka, která už nebyla ochotná snášet ono všemožné odříkání – pak si nutně klade otázku, zda to vůbec všechno má smysl. Zda ten jeho

8

život není skutečně jen „příběh, který koktá blb, jen hluk a vřava, neznačící nic.” (Macbeth) Jedinou odpovědí, která je alternativou k zoufalství nebo cynismu, je tu schopnost nést oběť. Mnohdy přímo – být obětí. Tedy být tím, kdo nese bo­ lesti a utrpení i za druhé. Ano – čteš správně: i za druhé. Ono známé muš­ ketýrské heslo Jeden za všechny, všichni za jednoho! tu získává svůj nejkrajnější význam: Přinést oběť znamená vědomě se rozhodnout na utrpení, které jsem si nezasloužil, odpovědět sebevydáním ve prospěch ostatních. To je něco tak protikladného „duchu světa”, že pro nikoho z nás není takové jednání „přirozené”. K tomu je třeba postupně dozrávat. Skauting k tomu poskytuje mimořádně příznivé prostředí. Není také divu, že máme ve své historii řadu příkladů sester a bratří, kteří dokázali ve prospěch nás všech takové oběti přinášet. Jestliže se nám po roce 1990 po třetí obnově našeho skautingu něco podařilo, je to podstatně i jejich zásluha. Rozhodně to ale předpokládá mít neotřesitelný základ naděje. To je ale už téma pro příště. (Edy – z připravované publikace „Nikdy nekončící dobrodružství”)

_____________________________________________________________________________________

ZAMYŠLENÍ NAD 17. LISTOPADEM 2005 (výňatek z přednesu br. Františka Ant. Cigánka - Albiho před pamětní deskou III. odboji na nám. TGM v Přerově dne 17. listopadu L.P. 2005) Vážení spoluobčané města Přerova, dámy a pánové, sestry a bratři, příslušníci AČR, hosté, přá­ telé – sedmnáctý listopad se stal monumentální symbolikou PAMĚTI NÁRODA, historickým mez­ níkem, připomínajícím nám ono biblické „MENE – TEKEL – FARET!” (Spočetl, zvážil, rozdělil !) – leč jen jako formální memento … Obě komory Českého parlamentu sice odhlasovaly de jure sedmnáctý listopad jako „DEN BOJE STUDENTŮ ZA SVOBODU A DEMOKRACII” a prohlásily ho státním svátkem, ale de facto ho (alespoň přerovská veřejnost) neslaví: zneužívá ho jen k rozšíření pracovního volna ! – Jen se roz­ hlédněme kolem: kolik se nás dnes, na náměstí TGM, sešlo? – Hrstka z téměř padesátitisícového okresního města – obdobně, jako o státním svátku dne 28. října t.r., nebo o „DNI VÁLEČNÝCH VETE­ RÁNŮ” (11. t.m.) před bustou Františka Rascheho … Při vší úctě - vůbec nelze s námi srovnávat americké občany, slavící každoročně svůj „DEN NE­ ZÁVISLOSTI”, nebo Francouze, oslavující „DEN DOBYTÍ BASTILY”! – V této oblasti jsou tyto příměry (podle moderní terminologie) zcela irelevantní (nesouměrné, nepodstatné). Vnucuje se nám otázka: „Jsme opravdu nevděčné „stádo Švejků” ? – Odpovězme si v duchu každý sám za sebe! Tisíckrát proklamovaná a skloňovaná hesla prezidenta OSVOBODITELE - Tomáše G. Masaryka, týkající se parlamentní demokracie a jeho filozofických otázek morálních – jsou pro dnešní mladou gene­ raci jen planými, nic neříkajícími gesty. – Kam tedy spěje český národ ? - Jen za škvárovými vidinami „Velkého Bratra” („Big Brother“ bez cenzury) a obdobných televizních seriálů dneška – a la „VyVolení”, „Ulice” a dalších tak zvaně „jedinečných speciálů pro všechny generace televizních diváků na každý den”? Nedivme se proto, že křivka delikvence nejen mládeže, ale i dospělých občanů ČR každoročně za poslední léta stoupá! Má nově jmenovaný ministr kultury ČR – pan Jandák k dispozici nějakou jasnou koncepci k nalezení východisek z tendenčně demoralizujících televizních programů a jejich nega­ tivních působení na „školou povinné diváky”? Rozhodně bych se nechtěl zařadit mezi stávající notorické kverulanty „za každou cenu”, rád bych se chtěl zbavit pesimisticky laděných vizí dneška - leč situace na všech frontách společenského dění tomu ani zdaleka nenasvědčuje …Pasivní rezistencí zamořený svět kolem nás je benevolentní vůči ZLU, šířícímu se zvláště ve sféře politicko-sociální – ne a ne vybřednout ze satanských tenat bezduchého ma­ terialismu a napnout plachty k obohacování ducha. Každý – svým dílem – přispějme, aby nás tato deska inspirovala k praktickému naplňování úcty, lásky a vděku vůči bezejmenným sestrám a bratřím, kteří za ideály SVOBODY – v boji proti všem totalitám obětovali své životy. Za věřící spoluobčany se chci v závě­ ru rozloučit básní jistého mukla z lágru „Mariánská” --- složenou na počest MADONY v roce 1953:

9

MARIA – Tys maják zářivý v tmách, Tys světla jas ve věčných temnotách, Tys studna žití vprostřed pustých plání, Tys Matka naše Matka milování.

Ó, Matko naše v dobách zlých, spočinout chceme v rukou Tvých, Ty, Matko naše při nás stále stůj, u Syna svého za nás oroduj …!

Pamatujme, že máme morální povinnost chránit a bránit humanitní ideály, vzrostlé a zalévané krví medika Opletala a dalších vysokoškoláků - vlastenců za nacistické éry v době heydrichiády, ale též studentskému společenství, protestujícímu dne 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze – proti moru rudobolševického samoděržaví, zahnízděnému v Československu po dobu téměř půlstoletí… Nezapomínejme rovněž na TŘI JANY – jejichž vatry vzplály jako žhoucí vykřičník v osmašedesá­ tém, aby burcovali český a slovenský národ v dlouhodobé letargii …Mějme na paměti ty, kteří se nevrá­ tili z bolševických katorg , rozsetých u nás – a ze sovětských gulagů – a věnujme jim v těchto listopa­ dových dnech vděčnou vzpomínku ! Postavme se čelem proti všem diktaturním režimům a usurpátorům moci ve státě - oděným do nejrůznějších ideologií a bombastických frází včerejška, dneška i dnů budou­ cích …!

________________________________________________________________________

Dušičkový koncert Ráda bych se s Vámi podělila o nevšední zážitek. V sobotu, 5. listopadu, jsem se zúčastnila tzv. Dušičkového koncer­ tu, který se konal v kostele sv. Havla na Zbraslavi. Jak již napovídá sám název akce, koncert byl věnován památce našich zesnulých příbuzných a přátel, všech, na které každoročně s láskou vzpomínáme právě o „dušič­ kách“. V prostorách tohoto neokázalého starodávného kostela (podle míst­ ního pana faráře je to „vymodlené“ místo, na němž se naši předkové mod­ lili již po více než 900 let !) vystoupil smíšený sbor sv. Jiří z Vraného nad Vltavou, který přednesl zpěvy náboženského i lidového charakteru a velmi vhodným, prostým způsobem napomohl „usebrání se“ všech přítomných ke komunikaci se zemřelými. Mně osobně koncert, v němž především zpěv starších žen místy při­ pomínal lkaní tzv. „plaček“ na starých českých pohřbech – alespoň já si je tak představuji ! – pomohl „otevřít se“ naplno duším těch „mých“ zemře­ lých a přijmout jejich poselství. Citlivé podání všech skladeb společně s tajemnou atmosférou starého kostela dotvářenou svitem velkých svící bylo – spolu s jemnými „doteky“ ze světa „stínů“, kterými se mi postupně vemlouvali mí mrtví příbuzní a přátelé – zcela ojedinělým duchovním zá­ žitkem. Z celého srdce proto doporučuji účast na této či obdobné akci (kon­ cert se – dle vyjádření pana faráře z kostela sv.Havla bude s největší prav­ děpodobností na tomto místě konat i příští rok !) všem, kteří potřebují dát sami sobě čas a prostor k tomu, aby se dokázali rozloučit se svými blízký­ mi, kteří jim chybí. Přesně v duchu hesla: HUDBA OTEVÍRÁ SRDCE ! A já k tomu jen dodávám: HUDBA JE MOST, KTERÝ MÁ TU MOC SPOJIT ŽIVÉ S MRTVÝMI. Má osobní zkušenost budiž toho přímým důkazem ! Autorka článku: Alena Břeňová V Praze, dne 7.listopadu 2005

10

JUNÁK – komise pro OČK „Myšlenkové základy skautingu a historie“ vyhlašuje pro další zájemce zahájení X. zkušebního období na rok 2006 Informativní setkání s vážnými zájemci se koná v pátek 24. února 2006 od 17.00 do 18.00 hodin v zasedací síni ve 4. patře budovy Ústředí Junáka, Senovážné nám. 24, Praha 1. Konání vlastních zkoušek bude připraveno na pátek 28. dubna 2006 rovněž v budově Ústředí Ju­ náka v Praze; přesný časový rozvrh bude oznámen konkrétném přihlášeným zájemcům. K přípravě na tuto zkoušku slouží jednak Řád pro vzdělávání činovnic a činovníků Junáka, obsah tohoto oboru v příručce „Vůdcovská zkouška“. Další doporučená literatura bude oznámena a také částečně nabídnuta k zakoupení při výše uvedené informativní schůzce. Významnou částí zkoušky je vždy osobní pohovor. Komise v této souvislosti upozorňuje, že pro zájemce nepořádá žádný přípravný kurz, uchazeči se připravují sami anebo mohou využít konzultace se členy komise. Zájemci o získání tohoto OČK zašlou písemnou přihlášku s uvedením údajů podle kapitoly 7.6 Řádu pro vzdělávání činovnic a činovníků Junáka do 18. února 2006 na adresu: Miloš Blažek, Panuškova 9, 140 00 Praha 4 (tel. 241 441 806) nebo na e-mail: [email protected] (tel. 281 865 223, mob.737 537 534). Miloš Blažek – Merkur, předseda komise _____________________________________________________________________________________

Seminář ICCS-EM „Mosaic“ – Madaba, Jordánsko, 9.-13.11.2005 1) Obecné informace Pozvánku na seminář zaslalo ICCS-EM v srpnu 2005. Oproti původnímu plánované­ mu programu došlo ke změně místa konání semináře – tento se uskutečnil v Madabě namísto v Ammanu. 2) Zpráva o průběhu Vzhledem k omezeným možnostem dopravy do Jordánska jsme z Prahy vyrazili již v pondělí 7.11.2005 v ranních hodinách. Vlakem jsme dojeli do Břeclavi, odkud jsme po obědě a krátké procházce městem pokračovali opět vlakem na vídeňské letiště Schwechat. Tady jsme bohužel zjistili, že náš let do Ammanu je opožděn a čeká nás tedy celých 5 hodin čekání. Podzimní mlhavé počasí ještě umocňovalo pocit nudy v čekárně, a tak jsme byli šťastni, když jsme o půl osmé konečně odstartovali. Více než tříhodinový let byl zpříjemněn velmi chutnou večeří, a co více, jídla i pití bylo opravdu, co hrdlo ráčilo... Na letiště do Ammanu jsme dorazili před půlnocí místního času. Po vyřízení formalit ze získáním vstupních víz jsme se setkali se zástupci jordánských skautů, kteří nás autem dopravili do hotelu Canary v Ammanu. Kolem jedné hodiny ranní jsme šli spát. Spánek však netrval dlouho, již přibližně ve čtvrt na pět ráno se zvenčí ozval hlasitý nepříjemný zvuk, navozující dojem výzvy k boji. Ve skutečnosti se však jednalo o zvuk z mešity, kterým jsou muslimští vě­ řící svoláváni k modlitbě. Zlaté naše kostelní zvony. Definitivně jsme vstali přeci jen o několik hodin poz­ ději a po snídani jsme se vydali na prohlídku Ammanu. Drobným problémem byl fakt, že se nikde nepo­ dařilo sehnat plán města, takže jsme museli jít „po čichu“. Do centra jsme však došli vcelku bez problé­ mů, prohlédli jsme si římský amfiteátr a alespoň zvenčí také hlavní ammanskou mešitu (uvnitř právě pro­ bíhaly modlitby). Naše další kroky vedly místními ulicemi plnými různých trhovců se zbožím všeho druhu – oblečením či elektronikou počínaje a živou drůbeží konče. Čistotu města raději nekomentujeme, odpadkové koše by zde byli asi skutečně k ničemu, když je možno udělat si je v podstatě kdekoli a z če­ hokoli. Když se začalo stmívat (denní světlo je v Jordánsku v listopadu od cca 6 hodin ráno do 5 hodin od­ poledne, stmívá i rozednívá se velmi rychle), vrátili jsme se zpět do hotelu. Povečeřeli jsme ještě z vlast­ ních zásob a oproti pondělku jsme si šli lehnout přeci jen o něco dříve. Ve středu 9. listopadu jsme si po snídani sbalili věci a nastoupili do malého žlutého autobusu. Ten nás společně se zástupci ze Slovinska a Německa, kteří dorazili do Ammanu v úterý večer, dopravil do místa 11

konání semináře MOSAIC v Madabě. Hotel Madaba Inn, v němž jsme byli ubytováni a kde se také konal vlastní seminář, byl skutečně na velmi dobré úrovni, všude čisto, ochotný personál, klimatizace. V odpoledních hodinách byl zahájen seminář představením účastníků – kromě nás přijeli zástupci Sý­ rie, Libanonu, Izraele, Portugalska, Španělska, Francie, Lucemburska, Egypta, Itálie a již zmiňovaných Německa a Slovinska. Následovala jakási analýza potřeb dnešních mladých lidí (ve skautingu se jedná zejména o věkový stupeň skautů, skautek a roverů, rangers). Částečně jsme se tomuto bodu programu vě­ novali v pracovních skupinkách podle používaných jazyků – vznikly tak skupinka anglická, francouzská a španělská. Závěr by šlo shrnout do následující věty: „Mladí lidé se nedokáží sami zorientovat v bludišti dnešní doby, potřebují najít někoho, komu důvěřují, že je tímto labyrintem provede a ukáže jim jejich správnou cestu“. Čtvrteční dopolední program byl věnován tématu „Duchovní pedagogika Roberta Baden-Powella“. Průvodní materiál k této problematice v anglickém jazyce je přílohou této zprávy. Z nejdůležitějších partií lze vybrat následující: • skautská cesta je obdobou očistného putování izraelského národa po poušti • do skautingu nebyla nikdy vložena nebo dodána oblast duchovní výchovy, protože ta tam vždy byla. Odpoledne jsme odjeli již známým žlutým autobusem do oblasti Betánie, kde byl v Jordánu pokřtěn Janem Křtitelem Ježíš. Na tomto místě jsme pak společně slavili mši svatou, během níž všichni přítomní bratři a sestry obnovili své skautské sliby. Bylo velmi působivé slyšet slova z evangelia „...a z nebe se ozval hlas: Toto je můj milovaný syn, toho poslouchejte…“ - právě na místě, kde se toto událo. Po mši svaté jsme se autobusem přemístili k nedalekému Mrtvému moři. Když jsme se dosyta nabažili koupání, při němž stačí jen tak ležet na vodě a člověk se nepotopí, strávili jsme další chvíle společnou večeří v blízkém hotelu, který vypadal velmi luxusně. Skoro by se zdálo, že se zde začíná stavět nová Sodoma a Gomora.. V pozdních večerních hodinách jsme se vrátili do Madaby. Je třeba ještě dodat, že dnešní den jsme byli po celou dobu cesty doprovázeni místní policií, a to vzhledem k sebevražedným útokům na hotely v Ammánu, které se přihodily předchozí večer. Na druhou stranu je však nutno podotknout, že místní lidé tuto událost nijak zvláštně neprožívali. V pátek jsme vstávali již ve 3:00 místního ča­ su. Autobus nás dopravil do více než 200 km vzdá­ lené Petry, kam jsme dorazili za úsvitu krátce po šesté hodině. Bylo zajímavé, že v tento čas zde byly pouhé dva stupně Celsia, zatímco o pár hodin později se tep­ loty vyhouply bezmála ke třicítce. Takové věci jsou v pouštních oblastech obvyklým jevem. Ale teď k programu – po krátké snídani jsme vyrazili do sta­ rověkého skalního města. Chrámy i další stavby vy­ tesané do pískovcových skalních masivů vypadaly téměř neskutečně. Jen stěží si lze představit, jak bylo možno tyto věci vybudovat s primitivními nástroji tehdejší doby, navíc ve zdejší velmi nehostinné kraji­ ně. Po deváté hodině jsme dorazili k poslednímu chrá­ mu Petry. Následovalo individuální zamyšlení na téma „Význam poušti v biblických příbězích a v na­ šem životě“. Bylo opět velmi příhodné trávit toto roz­ jímání uprostřed skutečné pouště. Na závěr si každý vzal nějakou věc (kámen, rostlinku) ze zdejší poušti s sebou, aby ji mohl následující den přinést k obětnímu stolu při závěrečné bohoslužbě na hoře Nebo. Kolem jedné hodiny odpolední jsme se vrátili k autobusu. Poobědvali jsme a vyrazili zpět do Ma­ daby, kde následoval tzv. „mezinárodní večer“. Každý národ prezentoval něco, co je pro jeho zemi typické. Zatímco řada účastníků přinesla něco ze své národní kuchyně, my, Češi, jsme ostatním zatančili polku. Během krátké chvíle se s námi snažilo tančit několik dalších párů.

12

Sobotní dopoledne bylo věnováno tématu „Úloha duchovních vůdců, vůdců středisek a oddílů ve výchovném procesu v našich organizacích“. Po krátké úvodní přednášce následovaly opět diskuse v pra­ covních skupinkách. Ze závěrů těchto diskusí bych uvedl alespoň následující: • je vhodné si definovat rozdělení kompetencí • je však třeba se vzájemně doplňovat i v oblastech, které „náleží“ ostatním zapojeným oso­ bám. K této části programu byl zpracován francouzskými skauty doprovodný materiál, jehož anglickou verzi účastníci předali odboru duchovní výchovy. Odpolední část programu byla zahájena prezentací činnosti ICCS-EM. Z dalších připravovaných aktivit lze jmenovat např. tábor „Living stones“, který se uskuteční na přelomu prosince 2005 a ledna 2006 v Aveiru (Portugalsko) a jehož se za Junáka zúčastní 2 zástupkyně 60. střediska Junáka „LUX“. Dále bych zmínil různé aktivity související s distribucí Betlémského světla (ČR je rovněž zapojena). V průběhu roku 2006 se uskuteční konference ICCS-EM, a to opět v jordánské Madabě. V další části odpoledne jsme odjeli autobusem k nedaleké hoře Nebo, která je vlastně horou „jen z jedné strany“ – zatímco od Madaby se přijíždí takřka po rovině, nad proláklinou Jordánu a Mrtvého moře se hora tyčí v úctyhodné výši. Na tomto místě, odkud Mojžíš spatřil zaslíbenou zemi, do níž však nemohl vstoupit, jsme slavili za účasti jeruzalémského biskupa a dalších hostů závěrečnou bohoslužbu našeho semináře. Následovalo společné posezení v našem hotelu v Madabě, během něhož došlo i na ži­ dovské a arabské tance. V neděli ráno jsme se - opět autobusem - přesunuli do pouštní oblasti k hoře, na níž v minulosti stál palác krále Heroda, ve kterém byl popraven Jan Křtitel. Po příchodu na toto místo jsme měli za úkol nalézt své vlastní poselství, které přivezeme ze semináře svým skautským bratřím a sestrám. Během rozjí­ mání jsem dospěl k následujícímu poselství: „Bůh nám dá v každé době vše, co potřebujeme k plnění na­ šeho poslání. Má nás rád, nemusíme se bát.“ V poledne jsme se vrátili na oběd do Madaby. Následující čas využila většina účastníků k prohlíd­ ce blízkého kostela sv. Jiří, kde se nachází zrestaurovaná část vzácné mozaiky, která představuje jednu z prvních map oblasti Blízkého východu. Potom jsme společně odjeli do Ammanu, abychom navštívili klubovnu místních skautů. Byli jsme přivítáni ryčným zvukem dud, prohlédli jsme si zdejší vybavení, v němž nechybělo např. vybavení pro hru kulečníku. Společně jsme se zúčastnili bohoslužby sloužené v arabštině. A pak už následovala po­ slední společná část programu – okružní jízda Ammanem. Projeli jsme i kolem hotelů, které postihl úterní teroristický útok – zvenčí nebylo vidět žádná poškození, škody jsou prý především ve vnitřním vybavení a, bohužel, v oblasti mnoha zmařených lidských životů. Před jedenáctou hodinou jsme se rozdělili na skupinu odjíždějící na letiště a „náš“ malý zbytek, spočívající kromě zástupců ČR v několika osobách z Egypta a SRN, který odcestuje domů až v pondělí. Poslední „jordánskou“ noc jsme strávili opět v hotelu Canary v Ammanu, takže jsme opět měli možnost slyšet ve 4:15 svolávání k modlitbě do mešity... Po snídani nás odvezlo taxi na letiště, prošli jsme odbavením a ve 14:00 jsme naprosto včas opustili Jordánsko. Během letu bylo možno vidět Jordán, některé partie Izraele, pak dlouho Středozemní moře včetně některých řeckých ostrovů. Ale to už se blíží Atény, Makedonie, Bělehrad, Budapešť a začínáme přistávat ve Vídni. Venku je pouhých 5 stupňů, vrátili jsme se do podzimu, netušíce, že za pár dní přijde tuhá zima. S-Bahnem jsme dojeli do centra Vídně, kde jsme povečeřeli - co jiného - vepřové maso a k tomu pivo či víno. Vlak EC „Johann Gregor Mendel“ nás pak před půlnocí dopravil zpět do Prahy, kde naše pu­ tování skončilo. Seminář lze hodnotit jako velmi zdařilý a přínosný. Je to přeci jen něco jiného, když můžeme pře­ mýšlet o biblických událostech v místech, kde se udály. Přáli bychom všem našim bratřím a sestrám, aby mohli v budoucnu prožít něco podobného. Zprávu podávají: Vojtěch Dabrowski (člen odboru duchovní výchovy) Václava Matějíčková (účastnila se na vlastní náklady). 13

_____________________________________________________________________________________

28. 4. – 1. 5. 2006 v Klokotech u Tábora Zváni jsou všichni činovníci i činovnice, roveři i rangers od 15 let, kteří se chtějí setkat, ztišit, ale také společně sdílet, zahrát si a hlavně načerpat nový elán do života. Předběžná cena 350 Kč, přihlášky do 15. 3. 2006 na tel. 721962369, nebo e-mail [email protected] Těší se Modřinky _____________________________________________________________________________________

Příběh (snad vhodný) ke čtení o Silvestru… Každý den ráno přicházel do jednoho podniku Mraveneček, kte­ rý byl výkonný a šťastný tvoreček. Trávil zde celé dny, pracoval a zpí­ val si u práce krásné písničky a radoval se ze života. Byl výkonný, byl šťastný, ale běda! Nikdo ho nekontroloval! A tak Sršeň, hlavní vedoucí, který toto považoval za nepřípustné, vytvořil pracovní místo kontrolo­ ra, na které přijal Švába s velkými zkušenostmi v kontrolních činnostech. První starostí Švába bylo standardizovat hodinu příchodu a od­ chodu na pracoviště a vypracovat o tom detailní zprávu. Z toho důvodu potřeboval sekretářku, která by mu je pomáhala připravovat, organi­ zovala archiv a případně zvedala telefonáty. A tak přijal Pavoučici. Mraveneček byl stále produktivní, šťastný a pracoval a pracoval... Sršeň - hlavní vedoucí, byl reporty přímo nadšený, ovšem poža­ doval ještě srovnávací tabulky a grafy, ukazatele řízení a analýzy vývoje. Bylo toho mnoho a tak bylo tře­ ba přijmout další sílu - Mouchu, vybavenou počítačem, barevnou tiskárnou, telefonem a to vše na pomoc kontrolorovi. To už si Mraveneček přestal zpívat svoje melodie a začal si stěžovat na množství papí­ rování, které nikdy dělat nemusel a nestíhal tak svoji práci. Sršeň dále rozhodnul, že je potřebné přijmout určité opatření a vytvořil pozici vedoucího od­ dělení, kde pracoval Mraveneček - tak dlouho výkonný a šťastný. Funkci vedoucího dostala Cikáda. I ta samozřejmě velmi brzy potřebovala ke své práci nový počítač, internet a také asistentku Parazitku, která jí pomáhala i v předchozích zaměstnáních. A tak vypracovávala strategické plány a rozpočty pro oddělení, kde pracoval Mraveneček. Mraveneček už si nezpíval, ba ani nepípnul, zato se stával každým dnem víc nazlobeným. Výsledek pracovní činnosti Cikády se konečně dostavil. "Musíme vybudovat pracoviště, které se bude zabývat pracovní atmosférou", tvrdila neochvějně Cikáda. Jednoho dne hlavní vedoucí, poté co obdržel čísla, si pozorně prohlédl výsledky oddělení, kde pra­ coval Mraveneček a zjistil, že nepřináší zisky. Proto ihned kontaktoval Sovu, prestižní konzultantku, aby udělala analýzu této situace. Sova byla tři měsíce v podniku a vypracovala podrobnou zprávu velkého ob­ jemu za mnoho, velmi mnoho EURO. Závěr byl neúprosný - na firmě je mnoho jedinců! A proto hlavní vedoucí poslechl rady konzultantky a ihned propustil problémového Mravenečka, který býval šťastný a zpívával si u práce Jaké je ponaučení? To jen aby Tě nenapadlo ani na chvíli být Mravenečkem, výkonným a šťast­ ným! Raději buď neužitečný a neschopný. Neschopní nepotřebují kontrolora, to všichni vědí. A to není všechno, jsi li výkonný, neukazuj, že jsi šťastný, nebude se Ti to tolerovat! Naopak, každý den si vymysli nějaké neštěstí a budeš vyvolávat soucit. Pokud se i přes toto varování rozhodneš být Mravenečkem, výkonným a šťastným, dobře si zapa­ matuj, že než vystřízlivíš, budeš nějaký čas živit Sršně, Šváby, Pavouky, Mouchy, Cikády, Parazitky, Sovy a tuny papíru. 14

Tato píseň se bude zpívat při sobotním Duchovním slovu br. Jaroslava Černého - Ursuse, kterým dne 14. ledna 2005 bude zahájen XVI. Skautský seminář, pořádaný Ekumenickou lesní ško­ lou Junáka. V tento den bude mít na pořadu zprvu přednáš­ ku, nazvanou „Ekonomie důvěry a společného dobra”, kterou prosloví prof. L. Mlčoch, dále na téma „Trvale udržitelný rozvoj a budování společnosti” promluví I. Rynda, následně bude br. S. Balík – Ježek probírat téma „Skaut a účast na veřejném životě” a na konec soboty promluví V. Frei na téma „Drogy mezi prevencí a závislostí”. Neděle 15. ledna 2006 bude zahájena mší sv., kterou bude slou­ žit br. Mons. F. Radkovský - biskup plzeňský (duchovní rádce Kmene OS). Neděli uzavře již 11. přednáška z oblíbené série Plk. F. Valdštýna s názvem „Vlastní silou k získání svobody”.

Po oba dny BUDE MOŽNÉ SLOŽIT PŘEDPLATNÉ tohoto měsíčníku. 15

Br. P. Mgr. Josef Švéda redakci zaslal vánoční přání s tímto obrázkem a textem:

… Když vidíme tvého narozeného Syna vidíme tebe, Bože neviditelný, a jsme uchváceni láskou k tobě …

z 1. preface o Narození Páně O Vánocích Bůh oslovuje člověka a dotýká se jeho srdce. Ať jeho láska osloví i Vás a naplní Váš život požehnáním a pokojem po celý nový rok! Bohuňovice – advent 2005

_____________________________________________________________________________

Br. Švédovi stejně jako dalším čtenářům - sestrám a bratřím, kteří svoje přání re­ dakci vyslovili osobně nebo telefonicky, také REDAKCE Na dobré stopě SRDEČNĚ PŘEJE požehnané Vánoce a vykročení do Nového roku 2006 za pomoci Boží ku zdaru věcí skautských i lidských vůbec. NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů * Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka v počtu 200 výtisků * * Redakce: Vladislav Jech ([email protected]), Zelenečská 34, 198 00 Praha 9, tel. 281 865 223, Jiří Zajíc ([email protected]) a Petr Krampl ([email protected]). * * Technické zázemí: Adéla Čapková a David Čančík. * * Předplatné pro rok 2006 zasílejte redakci podle těchto pravidel: pro dodání poštou 120,- Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 50,- Kč; sponzorské předplatné je neomezeno. * * Prosíme o přesné údaje pro rozesílání poštou. * Bez jazykové korekce. *

16