Nástroje, multimédia a možnosti vizuální komunikace v moderním managementu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií a elektronického obchodování

Nástroje, multimédia a možnosti vizuální komunikace v moderním managementu Bakalářská práce

Autor:

Miloslav Houdek, DiS. Informační technologie, Manažer projektů

Vedoucí práce:

Písek

doc. Ing. Stanislav Horný, CSc.

Červenec, 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

......................................... V Písku, dne 25. 6. 2009

Miloslav Houdek, DiS.

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu docentu Ing. Stanislavu Hornému, CSc. za odborné metodické vedení, za jeho rady a cenné připomínky, které mi byly v průběhu zpracování této bakalářské práce poskytnuty.

Anotace Tato bakalářská práce pojednává o možnostech vizuální komunikace v moderním managementu. O volbě vhodného nástroje a média s ohledem na sociální, respektive profesní skupiny ve firmách. V úvodu práce jsou popsány formy komunikace. Představíme si vizuální komunikaci a její přednosti. Část práce je věnována předávání informací různým

sociálním

skupinám

a

reagování

příjemců

na

prezentované

sdělení.

V nejrozsáhlejší části se věnuji možnostem prezentace na úrovni vrcholového a středního managementu. V poslední části bakalářské práce jsem shrnul získané poznatky a pokusil jsem se dojít k možným závěrům pro vhodnou volbu stylu, nástroje a média ve vizuální komunikaci v moderním managementu a v oblasti vizuální prezentace informace. Annotation This bachelor thesis deals with possibilities of the visual communication in the field of the modern management. It handles the choice of the appropriate instrument and medium with regard to the social or respectively professional groups within the companies. The introductory part contains a description of different forms of communication. We will present the visual communication and its advantages. One part of the thesis refers to the transmission of information to various social groups and to the reactions of the recipients in relation to the message they get. The main part of the work is dedicated to the possibilities of presentation at the level of high and middle management. In the concluding part of the bachelort thesis we summed up the acquired knowledge and attempted to reach possible conclusions regarding the choice of an appropariate style, instrument and media within the frame of the visual communication in the modern management and in the area of the visual presentation of the information as well.

Obsah práce 1. Formy komunikace .....................................................................................................8 1.1.

Základní rozdělení ..............................................................................................8

1.2.

Proces komunikace ...........................................................................................10

1.3.

Úspěšná a efektivní komunikace ......................................................................11

1.4.

Prezentace .........................................................................................................12

1.5.

Firemní komunikace .........................................................................................13

1.6.

Elektronická firemní komunikace a prezentace................................................16

1.7.

Internetová komunikace ...................................................................................18

1.8.

Shrnutí ..............................................................................................................18

2. Přednosti a představení vizuální komunikace ...........................................................19 2.1.

Přednosti vizuální komunikace.........................................................................19

2.2.

Prezentační vizuální prostředky .......................................................................20

2.3.

Grafická podoba ...............................................................................................24

2.4.

Postup tvorby dokumentu .................................................................................24

2.4.1.

Náčrt a grafické řešení dokumentu .......................................................... 24

2.4.2.

Volba barvy ............................................................................................. 25

2.4.3.

Grafické formáty (bitmapa, vektor) ......................................................... 26

2.4.4.

Typografické řešení ................................................................................. 27

2.5.

Grafické programy ............................................................................................28

2.6.

Shrnutí ..............................................................................................................29

3. Stanovení priorit a vhodných prvků pro komunikaci v závislosti na sociálních (profesních) skupinách ve firmách............................................................................30 3.1.

Klasifikace sociálních (profesních) skupin.......................................................31

3.2.

Přijímání norem sociální (profesní) skupiny jednotlivcem ..............................33

3.3.

Cílové skupiny komunikace – veřejnost...........................................................34

3.4.

Prvky v komunikaci ..........................................................................................35

3.5.

Shrnutí ..............................................................................................................37

4. Stanovení požadavků a volba vhodného média pro komunikaci a prezentaci na úrovni středního a vrcholového managementu .........................................................38 4.1.

Firemní image ...................................................................................................38

4.2.

Firemní kultura .................................................................................................40

4.3.

Firemní identita ................................................................................................41

5

4.4.

Firemní styl .......................................................................................................42

4.4.1.

Firemní styl jako firemní strategie........................................................... 42

4.4.2.

Firemní styl jako komunikační prostředek .............................................. 43

4.4.3.

Rozsah firemního stylu ............................................................................ 44

4.5.

Grafický manuál ...............................................................................................44

4.6.

Shrnutí ..............................................................................................................45

5. Porovnání nástrojů ve vizuální komunikaci v moderním managementu ..................46 5.1.

Programy pro vizuální komunikaci mezi firemními uživateli ..........................46

5.2.

Programy pro vizuální prezentaci .....................................................................48

5.3.

Shrnutí ..............................................................................................................48

Závěry a doporučení ......................................................................................................49 Seznam použité literatury ..............................................................................................51 Seznam použitých obrázků ............................................................................................53

6

Úvod Vizuální komunikace firem je dnes nedílnou součástí boje s konkurencí. Ať už forma interní komunikace, tak především externí. Chceme-li se jako firma nějakým způsobem odlišit od konkurence a jako cíl si zvolit profesionální pohled našich zákazníků, investorů, nebo obchodních partnerů na naší firmu, je potřeba mít vlastní originální vizuální styl, formu komunikace. Vizuální komunikace a vizuální prezentace firmy jsou dnes hlavními prostředky v boji s konkurencí. V době vysoké poptávky zákazníků a rozmanitosti trhů to bývá jeden ze způsobů, jak finálního zákazníka oslovit. Především díky jednoduchosti, originalitě a především zapamatovatelnosti reklamních sloganů, propagačních materiálů a jiných firemních vizuálních prostředků, mohou dnes společnosti mnohem více působit na cílového zákazníka a konkurovat tak do nedávna nekonkurovatelné ceně, ba dokonce kvalitě. Chceme-li se tedy odlišit od konkurence nebo chceme-li směrem k našim obchodním partnerům a zákazníkům působit profesionálně a chceme-li deklarovat úroveň a stabilitu firmy, musíme vizuální komunikaci věnovat nejen dostatek času, ale i prostoru. Jedním z nástrojů k zavedení „osobnosti“ firmy může být kvalitně zpracovaný Corporate Identity (Design manuál, firemní identita, firemní styl), kterému se budeme věnovat v jedné z kapitol. Budou představeny jak prvky pro vhodné grafické zpracování, tak i výstupní zařízení, na kterých je možno prezentace předávat posluchačům. V jedné z částí se budeme věnovat i profesním a sociálním skupinám a způsobu předávání informací těmto segmentům veřejnosti. Vlastním cílem práce je seznámení a zvolení optimálního nástroje pro vizuální komunikaci v moderním managementu a využití multimediálních prostředků pro vizuální prezentaci.

7

1. Formy komunikace Sdílení, spojování, sdělení nám společně dali předpoklady pro slovo komunikace. Mezi lidmi, je komunikace základním spojovacím článkem. Je hlavním strůjcem společné lidské činnosti a mezilidských vztahů. Komunikace může mít mnoho podob (forem), kde jak význam, tak i použitelnost je rozmanitá a závisí na řadě podmětů a vnějších okolností. Zpravidla působí více forem komunikace najednou. V našem případě se budeme především zabývat komunikací ve smyslu dorozumívání.

1.1. Základní rozdělení Jak již bylo uvedeno, existuje několik forem komunikace a tedy i jejich rozčlenění. Základní rozdělení komunikace bych zvolil na: elektronická – spíše označovaná jako telekomunikace (komunikace přes telefon, telegraf), nebo internetová komunikace (komunikace po internetu pomocí emailu, ICQ, Skype). verbální – komunikace probíhající nejčastěji ústně, nebo v písemné podobě. Komunikace ústní, kde hlavním přenosovým médiem je jazyk, slova, věty, nabízí řadu výhod. Největší výhodou je okamžitá zpětná vazba a možnost doplňování o komunikaci nonverbální (existují druhy verbální komunikace, jako je monolog, dialog mezi dvěmi osobami, nebo skupinový dialog a dalším druhem je diskuze). Komunikace písemná, poskytuje právoplatné podklady a záznamy. Oproti ústní komunikaci není možnost bezprostřední zpětné vazby a z toho vyplývá, že v případě nejasností vznikají nesrovnalosti. neverbální – často užívaná jako nonverbální komunikace, je takzvaná komunikace beze slov. Zde je využíváno zejména gest (pohyby rukou), mimiky (řeč obličejových svalů, úst, lícních svalů, očí), haptika (řeč dotyků například při podávání rukou), vizika (řeč pohledů), proxemika (což je prostorové oddálení, nebo přiblížení mluvčího), posturika (postoje) a nebo i fonetika (i když je využívání hlasů, je brána jako neverbální). Jinými slovy, je neverbální komunikace myšlena, jako řeč těla.

8

Dalším dělením komunikace, může být podle druhu prezentace. Zde je hlavní rozdělení podle: neformální komunikace – vzniká zpravidla v nepředvídatelných okamžicích a je výsledkem náhodné komunikační sítě, která je tvořena osobními kontakty, které jsou rovněž náhodné. formální komunikace – vyplývá z organizační struktury podniku a je předávána komunikačními cestami. Tomuto druhu komunikace se budeme rozsáhleji věnovat. Další rozdělení je možné podle druhu pro koho, pro jaký počet osob je interpretováno: masová komunikace – jejím cílem je „zasažení“ v krátké době, co největší skupiny lidí. Častými médii jsou televize, rozhlas, tisk a především internet. skupinová komunikace – cílová skupina je podstatně menší než v masové, avšak i zde se projevují role členů skupinové komunikace a hovoří zde každý s každým. Důležitým poznatkem v této komunikaci je, potřeba určení toku informace (jako obrazce kruh, řetěz a podobně). interpersonální komunikace – dvě skupiny po jednom členovi, kdy se střídá role vypravěče a posluchače a navzájem si něco sdělují. Rozdělení dle způsobu komunikace v internetu (komunikace v internetu bude popsána v kapitole Internetová komunikace): asynchronní způsob komunikace – není nutná okamžitá odpověď, nebo reakce. Vyskytujícím se příkladem v internetu jsou například různá diskusní fóra, e-mailová korespondence. synchronní způsob komunikace – komunikace, kde během rozhovoru vzniká okamžitá odpověď, reakce, vyjádření protistrany. Pro síť internetu, ale i intranetu existují různé nástroje, různé komunikační prostředky. Mezi nejčastější patří chat, VoIP telefonie nebo Skype

9

1.2. Proces komunikace Komunikačním procesem nazýváme situaci, kdy na sebe začnou vzájemně působit komunikující partneři. Tento proces nabývá dvou rozhodujících a důležitých okamžiků a to, kdy sdělovatel a následně příjemce je přinucen vybrat z možných komunikačních prostředků. První (můžeme nazývat například již uvedeným sdělovatelem, nebo zdrojem) osoba nebo skupina tak „kóduje“ a vysílá své sdělení druhé (můžeme nazývat příjemcem) osobě nebo skupině, která musí „dekódovat“. Informace (nebo sdělení) jsou od sdělovatele vysílány kanály, které se nazývají sdělovací. Komunikační kanály jsou prostředky, které slouží k oběhu sdělení. Například v oblasti marketingu jsou používány speciální druhy komunikačních kanálů (médii) a to reklamní sdělovací prostředky. Přímo nebo zprostředkovaně mohou probíhat procesy komunikace, které zde vstupují jako výměna jakýchkoli výsledků prováděné lidské činnosti. V případě, že dochází přímo k přenosu (prezentaci) výsledků vlastní činnosti mezi zdrojem a příjemcem, neexistuje zde žádný zprostředkovatel, nazýváme tento vztah jako přímý komunikační. Naopak v případě, že do komunikace nějakým způsobem vstupuje zprostředkovatel a ten ať pouze distribuuje, nebo jiným způsobem zpracovává a dále směřuje k příjemci, je nazýván tento vztah jako zprostředkovaný. V případě výskytu distributora může nastat nežádaná situace, kdy dojde k úmyslným, nebo i nechtěným změnám smyslu původního sdělení. Proto je zapotřebí distributora omezit pouze na přesnou reprodukci. Budeme-li proces komunikace chtít shrnout do několika bodů, budou zajisté tvořeny: sdělovatel (zdroj, komunikátor) – má důvod ke komunikaci. kódování – použití srozumitelných znaků do kterých je převedena myšlenka. zpráva (informace, sdělení) – je výsledkem kódování. komunikační kanál – prostředek používaný k zajištění transferu zprávy. příjemce (dekodér) – dekóduje zprávu, zpravidla díky vlastním zkušenostem společně s obecnými okolnostmi. zpětná vazba – reakce příjemce. Díky zpětné vazbě začíná působit příjemce jako sdělovatel a z jednosměrné se stává vzájemná. šum – prvek, který v každé části komunikačního procesu může zasáhnout a výsledek komunikace nějakým způsobem ovlivnit.

10

1.3. Úspěšná a efektivní komunikace Ať už v případě firemní komunikace, tak i v případě komunikace na úrovni osobní, je jedním z nejdůležitějších prvků, jak je komunikace prezentována. Měřítkem může být úspěšnost komunikace a stejně tak i efektivnost, s kterou byla prezentována dále. Máme-li za úkol představit své produkty, seznámit zákazníky se svými výrobky, interpretovat své nápady, nestačí být pouze výborným odborníkem, nebo mít dobré nápady. Pro úspěch svůj nebo i společnosti je zapotřebí rovněž výborná komunikace. Komunikace, aby získala na úspěšnosti a efektivnosti, musí splňovat několik kritérií, poznatků, ale i pravidel. Dnes existují pro správnou, úspěšnou a efektivní komunikaci školící semináře, knihy a jiné materiály, kterými se dá vlastní komunikace dovést do takové úrovně, kdy budeme schopni v těchto rovinách konkurovat člověku s výbornými praktickými zkušenostmi. Pro úspěšnou a efektivní komunikaci je potřeba zvolit správné metody a především se vyvarovat takovým krokům, kdy při prezentaci informace může dojít ať už ke zkreslení, nebo úplnému znehodnocení (překroucení). Chceme-li, aby komunikace byla efektivní a úspěšná, musíme stavět na několika bodech: důležitým krokem je volba vhodného prostředí - negativně působí na příjemce prostředí, kde se bude cítit nepříjemně. Informace, kterou zde bude přijímat, bude ovlivněna právě tímto prostředím a jeho pocity. správné načasování, volba ideálního času - v tomto bodu, je brán zřetel na několik možností, kdy člověk, nebo skupina sdělení přijímá. Jiné reakce (podměty pro dekódování zprávy) jsou v časných ranních hodinách, kdy může na příjemce působit rozespalost, čas dopoledne, kdy lidské tělo tok informací teoreticky přijímá s lepším smyslem a nebo večer, kdy může příjemce působit unaveným dojmem. důvěryhodnost a pravdivost - případně důvěryhodnosti, je důležitým předpokladem pro úspěšnou komunikaci, právě vzájemná důvěra obou partnerů, v návaznosti na znalostech a spolehnutí se na skupinu, která sdělení vysílá. význam informace – informační sdělení, komunikační zpráva musí být pro adresáta natolik zajímavá a významná, aby byl schopen ji věnovat natolik své pozornosti, aby byla vhodně dekódována.

11

pochopitelnost – jeden z dalších bodů, který ovlivní další průběh celé komunikace. Problémy nastávají v případě příjmu informace, ale i v příjmu zpětné vazby, popřípadě se pro příjemce stává rozhovor nebo komunikační spoj nezajímavým. Úspěšná a efektivní komunikace na nás dnes dýchá na každé straně. Nejčastější snahou o správnou a efektivní komunikaci, je ovlivnění příjemců všudepřítomnou reklamou. Právě v oblasti marketingu, denně vznikají nejenom nové poznatky, ale i možnosti, jakým způsobem zasáhnout co největší cílovou skupinu posluchačů, v případě marketingu, potencionálních zákazníků. Existuje několik podmínek, které vedou v případě marketingu, ke správné komunikaci: 1. Vysoká efektivnost média – zde je právě pokryta oblast, která byla zmíněna v předcházející části, tedy významově, důvěryhodností a především volba vhodného média. V případě reklamy je důležité i načasování a rozhodnutí, které skupině lidí, bude reklama směrována. 2. Efektivnost reklamy – zde vzniká spojení kvalitního sdělení, společně s propagovanou značkou. I zde může vzniknout situace, kdy u skvěle přesvědčivé reklamy chybí propojení na značku, stejně tak i v opačném případě, kdy ačkoliv na známou značku, proběhne prezentace, kde informace ztrácejí na podstatnosti a důvěryhodnosti. 3. Předpoklad dobrého produktu – více rozvíjí předcházející bod, kdy výrobek, který se může prodávat sám a bude mít špatnou a matoucí reklamu a prezentační médium bude nevhodně zvoleno,

ztrácí na zájmu. Naopak

v situaci, kdy zvolíme vhodné médium, společně s vhodnou komunikací, může stejný produkt zasáhnout úplně rozdílným způsobem finální skupinu a může na zákazníka především působit v dlouhodobějším horizontu.

1.4. Prezentace Umět správně, vhodně a se správnými prostředky prezentovat, dnes již patří mezi nejzákladnější dovednosti, které by měl ovládat student, nebo i vrcholový manager. Slovem prezentace, se dá rozumět šíření (sdělování, výklad, poskytování, ukázka něčeho, nebo dnes často používaný výraz v počítačové terminologii – produkt, který je vytvořený v programu sloužící přímo k vytváření prezentací) informací více, nebo i jedné

12

osobě. Prezentujícím bývá osoba, která využívá ke sdělení informací jednostranné komunikaci. Dalším důvodem může být vyloženě reklamní prezentace, která slouží k oslovení co nejširší skupiny posluchačů (příjemců). Zde je hlavním úkolem prezentace přesvědčit o jedinečnosti a správnosti uvedeného produktu. Jako příklad můžeme uvést prezentace podomních prodejců, nebo prezentace poskytující outsourcing1. Prezentace je využívána v mnoha odvětvích, v mnoha situacích a stejně tak slouží k mnoha účelům. Nejčastějším důvodem je o něčem informovat. V této oblasti může nalézt například prezentaci výsledků firmy, nebo například informovat o novém výrobku, o nové službě. Pro tento případ prezentace, stejně

tak ale i v dalších případech je ideálním

prostředkem elektronické publikování. Což je využití dostupné počítačové techniky a vhodného prezentačního média (projektor, LCD panel apod.). Prezentace může mít i vzdělávací důvod. Častým artiklem bývají různé encyklopedie, kde hlavním cílem je vysvětlení určité myšlenky, názoru a poznatků. Podoba těchto prezentací bývá opět nejvíce užívána v elektronické podobě, kde hlavním médiem pro přenos informací je zařízení pro přenos a uchování dat (DVD, CDROM, USB Flash disk) a koncové výstupní zařízení u posluchače (monitor, projektor). Jak již zde několikrát bylo uvedeno, nejčastějším způsobem komunikace během prezentace, je vizuální komunikace. Této oblasti je přímo věnována jedna z kapitol.

1.5. Firemní komunikace Dorozumívání se ve společnosti představuje ve společnostech zabývající se nejrůznějšími produkty nebo i službami, nejvyšší formu public relations2. Firemní

1

Outsourcing – je přenechání určitých činností, které firma v rámci svého fungování potřebuje

k zajištění chodu, činnoost přenechá jiné, smluvní straně. Ta by měla být schopna tuto činnost pro nás zajistit v námi požadované ceně a především kvalitě. Je to taková činnost, kdy práce není zajišťována vlastními zaměstnanci společnosti, nýbrž na základě smlouvy. Mezi nabídky outsorcingových společností patří například zajištění úklidu, správy informačních technologií, dopravy, třídící společnosti apod. Cílem je snížení nákladů a zaměření se na vlastní činnost. 2

Public relations – zkráceně PR a lze jednoduše přeložit jako „vztah s veřejností“. PR jsou metody,

techniky a nástroje, díky nimž společnost vytváří a následně i udržuje vztahy se svými partnery, společníky, veřejností a svým okolím. Snaží se ovlivňovat nahlížení a postoje okolí na sebe sama. Částečným prvkem, s kterým následně pracuje PR, je zpětná vazba. Ta je pro správné fungování public relations důležitá. Z toho vychází, že zpětná vazba je důležitým článkem pro obousměrnou komunikaci, která je v PR žádána.

13

komunikace je souhrn všech forem chování, díky nimž společnost o sobě něco sděluje a snaží se o komunikaci s okolním prostředím, nebo s prostředím vnitřním. Ve vnitřním prostředí si můžeme představit zaměstnance, akcionáře, společníky a v okolním prostředí například konkurenci, zákazníky, ale i prvky státních orgánů. Ve firemní komunikaci jsou zahrnuty komplexní komunikační nástroje. Jejich nejdůležitějším posláním je posílení obrazu společnosti. V této oblasti existuje spousta kurzů, tréninků a školení, díky kterým získávají pracovníci vrcholového managementu větší potenciál. To je pouze jeden z několika programů, které do sebe PR programy zahrnují. Dalšími jsou například vytváření sekretariátů a pracovišť, která na přímo slouží ke komunikaci s vnějším prostředím (kanceláře tiskových mluvčí), vně společnosti například speciální programy pro odměňování zaměstnanců a podobně. V rámci spojení firemní komunikace, dostáváme další její vnější projevy a pojmy. Jedním z nejrozsáhlejších je firemní identita (corporate identity3), firemní image a kultura. Cíle firemní komunikace: důležitým cílem, o který by se měla každá společnost v oblasti firemní komunikace snažit, je zlepšení povědomosti firmy u veřejnosti. Povědomost o jejím plánování a i strategii. zaměřit se na určitou, cílovou skupinu a té představit svou přesnou a pozitivní podobu určit, jaké oblasti veřejného zájmu jsou pro firmu důležité při zaměření na určitou skupinu, zvolit takový systém, kdy budou okamžitě informování o změnách ve firmě, o změnách produktu, služeb a cen udržování pověsti, image a povědomí

Komunikační politika Cílem komunikační politiky je rozhodnutí o struktuře, prostředcích a formě komunikace. Podle velikosti a segmentu působení, společnost určí, jakého rozsahu komunikační politika bude. Zda bude pokrývat celou koncepci komunikace, nebo se specializuje pouze pro danou oblast. Hlavním cílem by měla být srozumitelnost a konkrétní pole působnosti.

3

Corporate identity(CI) – firemní identita, firemní styl, firemní kultura, firemní produkce. Společnost

vystupuje v určitém grafickém designu. Ten vychází z grafického manuálu a autorem bývá grafický designér. CI je například patrný při prezentaci firmy v novinách, na internetu atd.

14

Vztahy s veřejností Jestliže chceme společnost, která bude mít dobré jméno mezi veřejností, je jedním z jejích úkolů připravit takový program, který by lidi přivedl a udržel. V oblasti marketingové komunikace se jedná o propagaci a komunikaci s veřejností. Je potřeba nastavit takové kroky a činnosti, aby byla upevněna důvěra a porozumění. Určí-li firma pro vztahy s veřejností jednoho člověka, musí být daná osoba nejenom odborníkem, ale také psychologem. V ideálním případě by musel být i schopným právníkem, novinářem a v rámci prezentaci návrhu a myšlenek firmy třeba i výtvarníkem. Každopádně takový odborník musí být firmou vychován a ačkoliv existují programy, kurzy a školení, je v českých firmách takových odborníků nedostatek. Vztahy s veřejností patří k prvkům a úkolům pro vrcholový management. Člověk zodpovědný za public relations by měl být tedy jedním z členů vrcholového managementu, popřípadě na přímo podřízen nejvyššímu představiteli společnosti. Tento člověk, by ale neměl mít pouze na starost informovat o záměrech, krocích, představách společnosti, ale měl by být schopen přijímat i zpětnou vazbu a správným způsobem jí vyhodnotit, pro další užitek firmy. Takovýto zaměstnanec, tým lidí, nebo i celé oddělení, které bude zodpovědné za styk, vztahy s veřejností by mělo postupovat podle určitých fází a do svého strategického plánu zahrnout následující: v prvním kroku analyzovat stav, zjistit situaci, očekávání a rozsah výsledného segmentu. V dalším kroku připravit strategický plán, jakým směrem se společnost ve vztazích s veřejností bude nadále ubírat (v první fázi). zjistit stav, jaké bude ideální médium pro sdělování informací. Po tomto kroku zvolit vhodné sdělovací prostředky a nadále s nimi pracovat. jak v případě vnější, tak především vnitřní komunikace nalézt i způsoby motivování. očekávat a být připraven na zpětnou vazbu. Reakce veřejnosti by měla být podkladem pro další kontroly a vyhodnocování. V této fázi se opětovně může analyzovat situace a připravit updatovaný plán. Navíc by takový resort měl být připraven na: z řad veřejnosti mohou vzniknout dotazy jak technického tak i ostatního charakteru a nejenom správná a systematická odpověď může pokrýt požadavky veřejnosti, ale i poradenství. Opět dalším krokem na vznesený dotaz musí být zpětná vazba od společnosti

15

Vliv konkurence na firemní komunikaci Jedním z hlavních úkolů vztahů s veřejností, je zvýšení povědomí o firmě. Je to vlastně i boj s konkurenčními firmami o cílového zákazníka, o investory a akcionáře. V případě výskytu dvou stejných produktů, od dvou různých firem, vstupuje na řadu právě marketingová komunikace a získávání zákazníků. Zde je důležitá práce právě těch oddělení v závodě, která tuto oblast mají na starosti. Úkolem týmu lidí zabývající se vztahy s veřejností bude nejenom ukázat, v čem je náš výrobek lepší oproti konkurenci, ale stejně tak ukázat, že celá společnost je na trhu tou silnější, důvěryhodnější a výhodnější. Síla, jistota a cena jsou jedním z několika faktorů, na které musí společnost útočit a nabízet takové možnosti, že konkurence v tomto boji musí mít více jak rovnocenného protivníka. Před začátkem „boje“ s konkurencí o finálního zákazníka, ale i složky, které potřebuje společnost ke svému růstu, vývoji, nebo podpoře, je zapotřebí získání co největšího množství informací na konkurenčním poli působnosti. Získání složení nabízených služeb a výrobku, strategie konkurenční firmy, výsledky jejího hospodaření a investičních záměrů a především, její silné a slabé stránky. Podle velikostí oddělení, které mají na starosti právě vztahy s veřejností, by měli tyto úkony spadat pod jejich kompetenci. V případě menších společností, nebo společností, které chtějí využívat outsourcingových služeb existuje volba externí společnosti, která všechny tyto fáze zajistí. Znalostí konkurence máme silnou zbraň pro získání a posílení trhu. Nesmíme tedy zapomínat, že ztrátou konkurence snižujeme i možnost dalšího rozvoje a taková záležitost může být i negativním ovlivněním na vlastním trhu působnosti.

1.6. Elektronická firemní komunikace a prezentace Stejně tak rychle jako se vyvíjí svět počítačů v hardwarové sféře, se rozvíjí možnosti v oblasti elektronické firemní komunikaci a prezentace (v oblasti HW i SW). Tento „boom“ je pro většinu uživatelů, kteří se prezentací a firemní komunikací nezaobírají každým dnem nepodstatný, avšak pro člověka v této oblasti pracující a využívající jsou nové trendy a možnosti téměř revoluční. V oblasti programového vybavení jsou možnosti výsledné kvality vytvářené prezentace, nebo užití firemní komunikace navíc umocněny možnosti, které vytvářejí i nové technologie v oblasti produkce a výsledné projekce. Už je minulostí, kdy pro vhodně vytvořenou prezentaci bylo dostačující použít projektor, nebo velký LCD panel. Na trhu se

16

objevují novinky, jako jsou 3D prezentace (využití holografu4, brýle pro virtuální realitu), které rychlým nástupem dostávají do ústraní ještě do nedávna často využívané flipcharty, LCD a projekční televize. Avšak i v masivním využití počítačové techniky je dostatek prostoru pro využití a zaznamenání názorů, připomínek, nebo pro detailnější vysvětlení situace a problému na klasickou nástěnku, výše zmiňovaný flipchart. Je to naopak psychologické působení na mentalitu posluchačů, kdy právě uvedeným způsobem je můžeme více zapojit do prezentace a dát jim prostor k vlastnímu vyjádření. Tím získáváme opět zpětnou vazbu, což je jedním z úkolů prezentujícího. Pro jednotnou firemní komunikaci, vydala společnost Microsoft několik nástrojů, kterým se podrobněji budeme věnovat v následujících kapitolách. V oblasti vizuální komunikace je spektrum výrobců širší a stejně jako v předcházejícím případě se v dalších kapitolách k tomu vrátíme. Z jakého důvodu tedy vytváříme firemní elektronickou komunikaci: vybudování stejného prostředí pro zaměstnance, uživatele a jejich vzájemnou komunikaci i komunikaci s vnějškem společnosti. sdílení dokumentů v el. podobě. Jednodušší přístup k dokumentům, které mohou být uloženy a sdíleny dle kritérií, které si může sama společnost určit. plánování, kontrola plnění zadaných úkolů (statusy plnění úkolů). zajištění elektronické komunikace i v oblasti formální a neformální komunikace uvnitř společnosti využitím elektronické pošty. zajištění elektronické korespondence mimo společnost, využitím elektronické pošty, zkvalitnění a především zrychlení komunikace (el. pošta, www stránky). ukládání dokumentů a možnost archivace.

4

Holograf – je trojrozměrný obraz. Využití má nejenom při prezentaci, ale i v umění (zpřístupnění velmi

cenných uměleckých nebo i historicky vzácných předmětů). Holografie je metoda, která se zabývá právě záznamem takového obrazce. Její využití je například dnes i v případě záznamů dat.

17

1.7. Internetová komunikace Kromě všeobecných a všem dobře známých výhod internetu, skýtá internet i spousty výhod v oblasti přenosu komunikace. V síti internetu lze přenášet rozhlas i televizi v digitální podobě. Dnes už standardními funkcemi jsou například videohovory a videokonference. Kdy je přenášen nejenom zvuk, ale především i obraz. Tím se dává komunikaci na větší vzdálenosti další potřebný rozměr a to poznání verbální komunikace a to především pohyby a řeč těla. Nejčastějším používaným nástrojem internetové komunikace pro většinu firem i společností je e-mailová korespondence. Je využívána nejenom uvnitř společností, ale i směrem ven, tedy směrem k zákazníkům.

1.8. Shrnutí V úvodní části jsem se pokusil o základní dělení komunikací. Pro názornost jsem se pokusil vždy vybrat takového zástupce druhu komunikace, aby nám uvedený způsob komunikace byl představen i v praktické rovinně. V procesu komunikace, jsme se pozastavili nad celým procesem, počínaje volbou vhodného komunikačního prostředku, až po fázi zpětné vazby, kdy vlastně získáváme reakci protistrany. V dalších částí se nám ukázalo, že pro společnost, firmu, která využívá plně komunikaci jako jeden z nástrojů svého podnikání, je zpětná vazba směrem od zákazníka jedním z nejdůležitějších vstupů. Bez zpětné vazby těžko mohou vznikat další komunikační procesy a tedy i zlepšování. Tím jsme se dostali do části, kdy se snažíme vyhledat vhodný způsob a metody, jak vést úspěšnou a efektivní komunikaci. Čeho se vyvarovat, čeho naopak využít ve svůj prospěch a prospěch celé firmy. Představili jsme si vliv konkurence na oblast komunikace a vztahy s veřejností. V závěrečných bodech jsme se již začali věnovat praktickému využití. Využití moderních prostředků, vizuálních možností a volbu vhodného a tedy především úspěšného prezentačního média pro elektronickou komunikaci i prezentaci.

18

2. Přednosti a představení vizuální komunikace Jestliže hovoříme, komunikujeme s někým tváří v tvář dochází k výměnám informací, tedy myšlenek. K předání myšlenek nepoužíváme jenom slova, ale jak již jsme se seznámili, dochází k změnám tónu hlasu, výrazů ve tvářích, pohyby rukou. Chceme-li toto aplikovat u komunikace, kde není možno implementovat řeč těla, nebo v případě, že chceme upoutat posluchače, zákazníky nebo partnery i jinými podněty, vstupuje na scénu vizuální komunikace. Posluchačům například v síti internetu potřebujeme poskytnout takové podněty, které u nich vzbudí například přesvědčení, že právě naše společnost je silná, že dokáže být pro ně společníkem a nebude u nich budit strach a zbytečný respekt.

2.1. Přednosti vizuální komunikace Vizuální komunikace posluchačům, partnerům, zákazníkům, managementu nebo i kolegům pomáhá během prezentace vytvářet zájem. Ovlivňuje množství vstřebávaných informací a poznatků, udržuje jejich soustředění. „Vizuální komunikace pomáhá udržet zájem posluchačů, zákazníků a všech přítomných na internetu. Udržuje jejich pozornost a také ovlivňuje množství vstřebaných informací. Pro názornost uveďme, že poslechem je člověk schopen uchovat 20 % sdělení a obrazem 30 % sdělení. Kombinací poslechu a vizuálního sdělení docílíte až 70 % zapamatovaných informací.“5 Z uvedeného vyplývá, že kombinací poslechu a vizuálního sdělení je možno docílit až 70 % informací, které si posluchač zapamatuje. V případě prezentací, se stala vizuální komunikace nedílnou součástí. Jestliže budeme chtít namodelovat situaci v našem podniku, kdy chceme vrcholovému vedení představit například novou vizi rozšiřování produkce, nebo služeb, těžko by se takováto schůzka obešla bez správně vytvořené vizuální přípravy. Ne vždy jsou obchodními partnery pracovníci, kteří se v daném odvětví pohybují. Právě vizuální komunikace by jim měla umožnit jednodušší formou pochopit problém, osvětlit stávající situaci a představit vize, které problém vyřeší a tudíž zajistí firmě další prosperitu. Stejné je to i v případě komunikace se zákazníkem. Budou-li na něj chrleny pouze technické informace a čísla 5

VLK, Jan. Videobanner.cz mění internetovou komunikaci. Lupa.cz : server o českém Internetu

[online]. 2008 [cit. 2008-03-25]. Dostupný z WWW:

19

nebude stejná reakce jako v případě přehledné vizuální komunikace. Zákazník si může být nejistý svým pochopením problému, nejistý informacemi vycházejících pouze z dat. Hlavní předností vizuální komunikace je tedy umožnění posluchači jednodušší vnímaní námi prezentované zprávy (sdělení) pomocí vizuálních prostředků (video i audio). Obraz vytváří lepší a přesnější představu o ústně sdělované informaci a dokresluje jí žádaný vzhled (image).

2.2. Prezentační vizuální prostředky Jak již v předchozí části bylo řečeno, vizuální

forma prezentace nabízí větší

zapamatovatelnost a především má i výborné přesvědčovací schopnosti. Snahou během školení, jednání a prezentace je efektivně a úspěšně předat druhé straně informaci, nebo sdělení tak, že maximálně a co s největší důsledností pochopí a zapamatuje vše, co prezentujeme. V této kapitole se seznámíme s fyzickými nástroji, které nám vizuální komunikaci zjednoduší v rámci prezentací, porad, školení a informovanosti.

Flipchart Je nejjednodušší formou vizuálního prostředku. Zpravidla větší plochy papíru (1m2) umístěny na kovové konstrukci. Umožňují prezentující zaznamenávat dotazy, odpovídat, reagovat na ně a po grafické stránce zjednodušit výklad. Často bývá součástí školení a prezentací.

Obrázek 1 – Flipchart, zdroj [7]

20

Panaboard Jiná, někde častěji nazývaná kopírovací tabule, je nadstavbou flipchartu. Jedná se o plně elektronickou kopírovací tabuli. Vysoce komfortní prezentační médium, kdy díky propojení s počítačem a tiskárnou, je možno okamžitého výstupu i v jiné podobě. Zaslání elektronicky mailem, prezentace na www stránkách a nebo klasický tisk do papírové podoby. Tiskárna bývá zpravidla součástí Panaboardu. Práce je obdobná jako s klasickou tabulí. Výsledek prezentování je oskenován a převeden do elektronické podoby.

Obrázek 2 – Panaboard, zdroj [7]

SMART Board Je sloučeninou klasického flipchartu a dataprojektoru. Interaktivní tabule, která je opět ideálním prostředkem pro plně profesionální prezentace, porady a jiná podobná jednání. Pouhým prstem-dotykem, jsou ovládány počítačové aplikace, které jsou projektovány na plochu tabule. Perem můžeme přímo do aplikací a kancelářských SW balíčků vpisovat poznámky, zaznamenávat připomínky, nebo kreslit obrázky. Vše je samozřejmě možnost okamžitě uložit a například přeposlat ostatním posluchačům na maily, nebo vytisknout. Vysoce nadstandardní prezentační médium, které velmi efektivně vtahuje posluchače do tématu (hlavní cíl každé prezentace a přednášky)

Obrázek 3 – Smart board, zdroj [7]

21

Sympodium Je vlastně plně dotykový displej, který je například propojen s dataprojektorem. Může však být používán i samostatně, zde je však velikost ovládací obrazovky úměrná ceně, proto propojení s projektorem je výhodnější řešení. Stejně jako v předchozím případě je možnost poznámky rovnou vpisovat do prezentací a ukládat a pracovat s nimi. Další výhodou tohoto systému je, při přímém zabudování do systému prezentační místnosti, jeho využití k interaktivnímu ovládání a jako řídící jednotky.

Obrázek 4 – Sympodium, zdroj [7]

Vizualizér Vizualizér je „dataprojektor“, který dokáže snímat trojrozměrný předmět ve stejné kvalitě jako například průhledné fólie a zobrazovat na projekční ploše. Využití je při prezentaci předmětů, nebo dokumentů, u kterých by například hrozilo poničení, nebo jiné znehodnocení. Stejně tak je výborný pomocník, když nebyla možnost předchozí přípravy a například nafocení a převedení do el. podoby.

Obrázek 5 – Vizualizér, zdroj[7]

22

Dataprojektor Dříve bylo během prezentací masivní použití projektorů, které využívali zpětného obrazu. Dnes už jsou téměř všude nahrazeny dataprojektorem. Výhod je mnohonásobně více. Především reakceschopnost a opravy prezentovaných dokumentů jsou mnohem více variabilní, než u zpětných projektorů. Okamžitá projekce obsahu i internetu, otevření právě přijatého mailu a mnoho dalších, je výčet pouze z mnoha výhod, které dataprojektor může nabídnout. Na trhu zaměřeném se pro prezentační média je právě dataprojektoru věnováno nejvíce pozornosti. Existuje spousta druhů a liší se ať už různými způsoby připojení k PC, mobilitou, nebo rozlišením.

Obrázek 6 – Dataprojektor, zdroj [7]

Jaké budou další výdobytky doby zřejmě ukáže čas, dnes už jsou první pokusy s holografickými projektory nedávnou minulostí, avšak jejich využití, expanze a užitková hodnota zůstávají v pozadí. U těchto projektorů je velkým mínusem prozatím vysoká cena. Jejich využití jako 2D projekce je spíše u reklamních výloh, v 3D projekcích spíše vizí budoucnosti. Dalšími užitečnými a zajisté zpestřujícími doplňky v rámci vlastních prezentací, školení a workshopů jsou různá laserová ukazovátka. Jednou z novinek společnosti Microsoft je i myš, plně pracující s bezdrátovými technologiemi, pomocí bluetooth a laserového snímače, právě s integrovaným laserovým ukazovátkem. V této části jsme se seznámili s prostředky, které nám zpříjemní, zkvalitní a především zefektivní práci s prezentovaným materiálem. Další nedílnou a stejně důležitou částí je i forma, která do výstupního zařízení vstupuje, tedy po grafické stránce zpracování prezentovaného materiálu. Je to neméně důležitá záležitost a při velmi jednoduchých formách prezentovaného textu, ztrácí posluchač pozornost.

23

2.3. Grafická podoba Do grafické podoby vizuální komunikace patří, jakým způsobem je prezentace, která doprovází mluvené slovo vytvořena. Jaké jsou použity formáty dokumentů, formátování a všeobecně forma. Nejedná se však jenom o prezentaci, ve smyslu školení, workshopů, ale i forem porad vrcholového managementu společnosti, společníků a akcionářů firmy. Když se zaměříme specificky na oblast podnikání a zvolíme si firmu, která má grafickou podobu vizuální komunikace v pokročilé fázi, zjistíme, že v rámci prezentací, používají pro veškeré dokumenty, tedy i prezentované informace, určitou firemní identitu. Tato firemní identita (corporate identity, firemní styl) je vlastně grafický manuál, který popisuje, jaký vzhled má mít finální podoba po stránce grafické. Zaměříme-li se však na jednotlivce, je na jednotlivci jakou podobu zvolí. Zde však nehraje roli například velikost a styl písma, ale i množství obrázků, použitých barev a design vytvořené prezentace. Ačkoliv většinu špičkově zpracovaných prezentací a stejně tak grafických manuálů firem mají na starosti specializovaná grafická studia, pokusím se představit pár forem a doporučení, čemu se vyhnout, nebo co naopak používat a využívat. Dnes existují řady programů, které se díky ceně a jednoduchosti stali dobrým pomocníkem pro vytvoření kvalitně zpracovaných prezentací informací. Nastává otázka, zda se vyplatí ušetřit nemalé částky za zpracovaný styl vlastnímu zaměstnanci, kdy však výsledek je předem neznámý, nebo zvolit grafické studio, kde rovněž výsledek není zcela zaručen, avšak díky specializaci bývá výsledek měřítkem vynaložených financí.

2.4. Postup tvorby dokumentu Pro krátký popis grafické podoby dokumentu, se pokusím namodelovat situaci a volbu jednotlivých forem na postupu, během tvorby dokumentu. Ačkoliv by byl určen standart, který by splňoval všechny body pro úspěšnou a účelnou prezentaci informace, existuje pořád celá řada způsobů, jak udělat ještě účelnější (podle seskupení posluchačů, podle prezentovaného média, podle produktu ke kterému je prezentace připravena). V našem případě se budeme věnovat tvorbě libovolného dokumentu určeného pro vizuální komunikaci.

2.4.1.

Náčrt a grafické řešení dokumentu

V první řadě, by měla být vize autora, jak finální produkt, který bude prezentovat nějaký výrobek, myšlenku, nebo informaci bude vypadat. Jedná se o to, zda bude volit styl

24

využívající převážně obrázků, nebo se spíše zaměří na kombinaci textu s obrázky, nebo převážně textové podoby. Ta však pro finální prezentaci není vhodným prostředkem, jak již bylo popsáno v předchozích kapitolách. Pro grafické řešení stále zůstává doporučovaným prvním krokem nakreslení na papír a až po té přenesení do počítače. Avšak již díky velké vyspělosti aplikačních programů, je možné finální podobu i těsně před prezentací (tiskem) upravit. Již v této části je zahrnuta a musí se počítat správná volba a styl písma.

2.4.2.

Volba barvy

Správná volba barvy je jednou z nejpodstatnějších forem, která dokáže ovlivnit celkový výsledek prezentované informace v případě grafického podání. Stejně jako je lidská mimika během ústní komunikace rozhodující, je barevné vyjádření hlavním zdrojem, jakou máme náladu u protější strany zvolit, jak chceme, aby byla přednáška, školení vnímáno. Když se pozastavíme u konkrétních barev a jakým způsobem jsou vnímány, zjistíme například, že modrá barva je všeobecně barvou klidu, uspokojení, nebo souladu. Na lidské vnímání působí vlnová délka nejpřijatelnějším způsobem, proto i u člověka vyvolává takové pocity. Červená barva naopak působí teple, ale stejně tak i pyšně. Zelená barva vytváří u člověka pocit bezpečí, ale i houževnatost. Může být symbolem chladu, ale i naděje. Černá je všeobecně známo symbolem smrti, ale rovněž protestu, nebo tajemství. Takto by se dali popsat možnosti vyjádření pocitů, nebo ovlivnění pocitů jednotlivými barvami. Dalšími možnostmi je jejich kombinování s ostatními, jejich vzájemný kontrast a i umístění v dokumentu. Kombinace žluté a červené barvy vyvolává například u potenciálních zákazníků chuť k jídlu u žluté barvy a červená jako povzbuzující jejich okamžitou reakci. Proto tato kombinace je volena v potravinářském průmyslu. Modrá barva v kombinaci s šedou nebo bílou zase bývá symbolem pro chladničky, studené nápoje, nebo i reklamní letáky se zimní tématikou. Správnou volbou barevné kombinace jsou vedeny téměř všechny reklamní strategie. Na začátku přípravy velké reklamní akce, prezentace nastává průzkum trhu, kde se zvolí, jaká kombinace a vhodnost barev bude mít na posluchače nejlepší a nejúčinnější vliv. Taková kombinace, která u posluchačů vyvolá tížený pocit důvěry, odhodlání a přesvědčení, který mi k úspěšně zvládnuté prezentaci informace potřebujeme. Reakce posluchačů bývá patrná už během prezentace. Nudné barvy posluchače uspávají, kontrastní po počáteční euforii odvádějí od daného tématu.

25

2.4.3.

Grafické formáty (bitmapa, vektor)

Volba grafického formátu je v dnešní době omezena především na dva základní druhy: vektorové formáty bitmapové formáty (bodové, rastrové)

Vektorový formát Tento formát je tvořen vektory, které obsahují počáteční bod, směr a délku. Obrázek vytvořený pomocí vektorů je složen ze základních geometrických obrazců (body, přímky, křivky nebo mnohoúhelníky). Nevýhodou je náročné pořízení obrázku a v případě složitějších obrázků i na výsledný výkon počítače (paměť, procesor i velikost disku pro ukládání výsledné podoby). Na obrázku 7 je ukázka výhody vektorové grafiky, oproti bitmapové během zvětšování. První snímek ukazuje originální vektorový obrázek (a), na dalším je vektorový obrázek zvětšen 8krát (b) a na posledním obrázku je bitmapový obrázek zvětšen stejným měřítkem, tedy 8krát (c)

Obrázek 7 – Ukázka vektorové a bitmapové grafiky, zdroj [8]

26

Výhodou tohoto formátu je, že může nastat libovolné zvětšení, aniž by došlo ke ztrátě výsledné kvality. U jednoduchých obrázků (textů) je i výsledná velikost ukládaných dat menší než v případě bitmapové grafiky.

Bitmapový formát Oproti vektorovému formátu, jsou obrázky popsány pomocí pixelů (barevných bodů). Tyto pixely jsou uspořádány do mřížky. Výsledná podoba obrázku je tedy tvořena body, kde každý bod má určenou přesně svojí polohu a barvu. Hlavním ukazatelem na výsledné kvalitě obrázku je rozlišení a barevná hloubka. Výhod tohoto formátu není tolik, avšak ten hlavní a především nejdůležitější rozdíl oproti vektorové grafice je jednoduchost pořízení. To můžeme zajistit jednoduchým způsobem, například digitálním fotoaparátem nebo skenerem. Nevýhody jsou oproti vektorové při zvětšování obrázku, kdy od určitého přiblížení jsou patrny rastry a je především viditelné zhoršení obrázku. U fotografií, obrázků s velkým rozlišením a velkou barevnou hloubkou je dalším problémem velikost (ukládaného obrázku), která se dá samozřejmě snížit komprimováním (ukládáním do komprimovaných formátů).

2.4.4.

Typografické řešení

V této části volíme jaký druh, velikost a zarovnání textu společně s dalšími typografickými vlastnostmi dají našemu textu podobu. Typografie je přímo technickoumělecký obor, který se zabývá písmem. Spadá sem volba fontů pro nadpisy jednotlivých úrovní, druhy písma pro běžný text, úprava textu jednoduchých hesel a podobně. V oblasti typografie existuje spousty doporučení, rad, ale i norem, které by se měli dodržovat. Chceme-li vytvořit nějaké atypické a přitom vysoce hodnotné písmo, musíme se připravit, že pro grafické studio máme úkol, nad kterým budou trávit i několik měsíců. Volba fontu do textu může být již díky velkému druhu stylů volně dostupných lehčí záležitostí, avšak například volba fontu do loga je otázkou jednoznačně pro specializovaná studia. Stejně jako je grafologie schopna poznávat povahu člověka, rozlišit jeho inteligenci nebo emoce, je volba fontu ve výsledném dokumentu obrazem prezentace. Těžko bude posluchači vnímáno a pochopeno historické písmo v kombinaci s nabídkou nových LCD monitorů, myček nádobí, nebo užitkových automobilů.

27

2.5. Grafické programy Informatika jako jeden z oborů nabízí počítačovou grafiku. Je to grafika, která pomocí počítačů vytváří umělecké grafické objekty, upravuje je. Jednou z ukázek je například digitální fotografie a její možná editace dnes v již velmi uživatelsky přívětivých programech. Přívětivost směrem k uživateli je rovněž dána, co od výsledného produktu požadujeme a jak moc je grafický program co do funkcí obsáhlý. Počítačová grafika se dá dělit do dvou základních podob a to:

2D počítačová grafika Jak už bylo u grafických formátů zmíněno, existuje několik druhů. V 2D počítačové grafice je právě využíváno dvou formátů a to pomocí vektorové a pomocí bitmapové grafiky.

3D počítačová grafika Ta staví na vektorové 2D grafice, avšak je použit trojrozměrný souřadnicový systém. Z takto vytvořených 3D těles je vytvořen (renderován) 2D obrázek. V 3D grafice je pro finální výstup pracováno se světlem, s optickými jevy jako jsou odrazy, lomy světla a stíny. Dnešní grafické programy již dokážou velmi realisticky tyto obrázky rozpohybovat (chvění vodní hladiny, hýbání šatů, větví v korunách stromů, nebo i fyzikální jevy, jako je odraz nebo gravitace). Nejpatrnější rozmach 3D počítačové grafiky je v počítačových hrách. V našem případě, vizuální komunikace se spíše zaměřujeme na využití 2D grafiky. Grafické programy lze členit podle jejich použití a jejich hlavního aplikačního zaměření. Uvedu nějaké konkrétní programy, pro představu. Programy pro jednoduché malování – součásti OS Windows – MSPaint, nebo konkurenční MacPaint. Pro vektorově orientované programy například

CorelDRAW,

AutoCAD, rastrově orientované balíčky od Adobe Photoshop, CorelPhoto-Paint. Výkon grafického programu je dán samozřejmě i cenou, takže za opravdu velmi kvalitní, profesionální programy, pro grafickou úpravu, můžeme počítat s obrovskými částkami. Avšak i volbou vhodných „levnějších“ aplikačních programů a jejich vzájemným pokrytím můžeme dosáhnout skvělých výsledků v oblasti počítačové grafiky.

28

2.6. Shrnutí Předpokladem pro dobře provedenou prezentaci, školení, nebo jinou firemní komunikaci je důležitá nejen výborná znalost a připravenost prezentovaného materiálu, ale i výborné zvládnutí používané techniky. Špatným obrázkem pro posluchače a především stín vrhající na celou prezentaci bývá prezentující, kterého zaskočí problémy s technikou a vizuálními prostředky, které využívá ke své práci. Tyto „nepříjemnosti“ dokážou silně ovlivnit posluchače. Ty po té z prezentací odcházejí se vzpomínkami na trápějícího se prezentujícího, kantora, nebo i představitele vedení společnosti a hlavní obsah prezentace, výuky, přednášky, nebo vize společnosti ustupuje v pozadí. V oblasti grafické podoby jsme si nastínili několik možností, jak právě hardwarové výstupní zařízení využívat pomocí vhodného graficky vytvořeného dokumentu, nebo prezentované informace. Vizuální komunikace, jak již bylo uvedeno pomáhá posluchačům, partnerům, zákazníkům, vrcholovému managementu nebo i kolegům vytvářet zájem o prezentovanou informaci. Volba jakým způsobem budou tuto informaci chápat, co si zapamatují a s jakým názorem z prezentace odejdou je čistě na nás. Na nás, jako na autorech připravené vizuální komunikace s posluchači. Volba barvy, textu, načasování a vzhled obrázků je alchymie, která skutečně dokáže u posluchačů navodit takové pocity a dojmy, které buď požadujeme a jsou úmyslné, tudíž úspěšné a účelné, nebo naopak jsou nežádané a pro realizaci naprosto nevhodné. Vizuální podoba firemní komunikace bývá určena především firemní identitou. Dokumentem, který se právě zabývá, jaké fonty, jaké barvy používá společnost ke komunikaci jak interně (kolegové, podřízení), tak externě, tedy směrem k zákazníkům, k akcionářům, nebo majitelům. Dokument se nazývá Corporate identity a budeme se mu podrobněji věnovat v jedné z následujících kapitol.

29

3. Stanovení priorit a vhodných prvků pro komunikaci v závislosti na sociálních (profesních) skupinách ve firmách Sociální skupina je pojmem v sociologii, který označuje nějaký sociální útvar. O takovém útvaru můžeme říci, že je tvořen minimálně dvěma nebo více osobami. Každá z těchto osob hraje určitou roli, vzájemně se doplňují. Je složena z částí, které mají určitý funkční význam, jasný strukturální význam. Těmito významy se odlišují od jedinců. Členy takových skupin zpravidla spojuje určitá věc nebo činnost. Může to být například vzájemná komunikace, vzájemná očekávání, přesvědčení, nebo normy. Sociální skupina se dělí na sociální útvary a ty se člení dle: dav - je shromáždění většího počtu lidí na stejném prostoru. Toto shromáždění je buď úmyslné nebo náhodné. Toto seskupení lidí spojuje zpravidla nějaký problém, názor, přesvědčení. Je-li osoba v davu, má na ní dav obrovský vliv (davové chování), často napodobuje chování ostatních a má sklony k hysterickému chování. Často i agresivní chování je schováno za částečnou anonymitu, která díky davu vzniká. publikum – nebo i druhé užívané slovo obecenstvo, je skupina lidí,která je vytvořena, nebo která se účastní uměleckých, hudebních, filmových a jiných produkcí. Pozitivní reakcí publika bývá potlesk. sociální agregát – neplánovaně, náhodně a navzájem se neznající útvar, kde se sešli členové. Do velikosti zhruba 40 lidí se hovoří o shlukách, při větších počtech to můžou být výše jmenované davy. sociální třída – kategorie lidí, kde dělení lidí probíhá podle hierarchického smyslu. Tedy od nejvyššího

(nejbohatší, nejmocnější), až po spodní třídu.

Dělení tedy probíhá přesně podle majetkových poměrů, nebo postavení ve společnosti lid – předurčuje skupinu lidí, kterou spojuje například stejný jazyk, stejná kultura, náboženství nebo historie. Bývá obyvatelstvo právě jednoho státu a jedná se o střední, nebo i nižší společenskou vrstvu.

30

národ – je seskupení lidí, kteří uvádějí jednu svojí národnost. Rozdělení může ale být i politického nebo etnického národa

Profesní skupina V profesních skupinách jsou osoby, které vykonávají stejnou profesi. Profesní skupiny můžou být například lékaři, společně s psychiatry a psychology. Další skupinou policisté, kriminologové a celníci a nebo politici a úředníci. To jsou všechno profesní skupiny zaobírající se určitou profesí. Vně firmy se ale můžou vyskytovat další menší profesní skupiny, kde se dělí přímo na konkrétní profese (ve výrobních závodech firmách například ředitelé firem, střední a vyšší management, vedoucí směn, asistentky, dělníci, pracovníci údržby)

3.1. Klasifikace sociálních (profesních) skupin Před rozdělením sociálních skupin, je potřeba si určit, jaká pravidla, nebo normy musí seskupení lidí zastávat, nebo kterými se musí řídit, abychom mohli hovořit o sociální skupině: mají stejný, společný cíl může být vzájemné propojení jednotlivých rolí (není však podmínkou) Prvotní rozdělení sociálních skupin je podle toho, kdy do skupiny vstupujeme, jak je jedinec začleněn: primární – je skupina, do které se osoba narodí. Je to skupina, která ovlivňuje naše prvotní chování a jejím hlavním a vlastně jediným představitelem je rodina. Vytváří typické lidské projevy. sekundární – je skupina, do které osoba vstupuje v průběhu života. Může jimi být chronologicky školka, základní škola, konkrétní práce (oblast, sektor podnikání). Zde se učíme projevům v určité sociální situaci (reakce na skupinu – například pozdrav ve škole jako postavení při příchodu kantora). Další rozdělení vzniká na základě podnětu, k jejímu vzniku. Opět se dělí na dvě základní skupiny: neformální skupina – jsou to dysfunkční skupiny a nebo reakční skupiny. Zpravidla není znám zřizovatel, avšak v průběhu jejího fungování je nějakým způsobem vedena. Nejsou nastaveny žádné normy ani pravidla z oblasti

31

společných zájmů. Každý nově vstupující může skupinu pozměnit, dát jí nové normy, nové představy. Zpravidla se pak jedná o silné trvalé vztahy mezi členy. Představiteli těchto skupin mohou být například dramatické kroužky, hudební skupiny a podobně. formální skupina – je charakterově skupina, která byla někým zřízena. Zástupci mohou být opět školy, kroužky a podobně. Formy a stanovy, které jsou nezbytnou součástí pro fungování skupiny musejí být dodržovány. Ze začátku ve formálních skupinách nejsou téměř žádné vztahy mezi jednotlivci. Budeme-li sociální, nebo i pracovní skupiny dělit podle velikosti, získáme rozdělení na tři základní: malá skupina – je tvořena minimálním počtem osob pro skupinu, tedy dvěmi a počet osob, kdy ji můžeme ještě považovat za malou se pohybuje kolem deseti členů. Hlavním prvkem je komunikace osob tváří v tvář. Často zde bývá i nějaká citová vazba, protože se lidé lépe znají. Je zde silný sociální činitel a jasnými představiteli je rodina, skupina v práci (pracovní skupina). střední skupina – zde se počet aktivních členů pohybuje mezi deseti až třiceti členy, jedná se tedy například o skupinu žáků ve třídě a pracovní kolektiv, který v menších průmyslových firmách představuje jednu dělnickou pracovní směnu. Střední, společně s velkou spojuje oproti malé příklady komunikace. Ta zde neprobíhá zpravidla přímo osobně, tedy tváří v tvář, ale například pomocí korespondence, pomocí mailů a podobně. Dalším rozdílem oproti malé skupině je fakt, že osobní vztahy nejsou tak citově založeny, jako právě u skupin, kde počet nepřesahuje deset jednotlivců. Příkladem můžou být žáci ve škole, obyvatelé vesnice, politické strany. velká skupina – je skupina nad třicet členů. Při větších už vznikají davy. Dalším členěním, je podle vztahu jedince ke skupině: členské – je taková skupina, kde jsem jejím členem. Jsou to různá společenství, spolky. Rodina – jsem nositelem společného příjmení, stejné bydliště. Jsou zde jasné důkazy členství. nečlenská - zde nemohu dokázat, zda jsem, nebo nejsem členem.

32

referenční – jsou skupiny ke kterým mám svůj vlastní vyhraněný názor a jsem rozhodnut, zda bych do takového spolku chtěl nebo nechtěl vstoupit. Ideální kombinace je tato skupina společně se členskou. není referenční – skupina je mi lhostejná. Často mezi zástupce může patřit rodina, škola negativní referenční skupina – absolutně odmítám cíle, představy a normy. V souvislosti se členskou vzniká nejhorší možné seskupení. Poslední z klasifikací, je podle začlenění jedince do skupiny, kde je jednoznačně určeno, se kterou skupinou sympatizuji a v jaké jsem členem: naše – o skupině hovořím jako o naší, je to skupina kde jsem rád a kde dodržuji stanovené normy cizí – skupinu označuji jako oni. Nemusím být odpůrcem, ale nejsem členem, který ve skupině je, nebo s ní a jejím přesvědčením souhlasí.

3.2. Přijímání norem sociální (profesní) skupiny jednotlivcem Každý jednotlivec, který vstoupí ať už do sociální, nebo profesní skupiny musí být připraven, že skupina zastává nějaké normy. Každý jednotlivec jiným způsobem může pohlížet na danou normu a jinak mu je vlastní: identifikace – jedinec se zcela ztotožňuje se vším. Chová se podle stanovených kritérií, je o skupině přesvědčen a jednoznačně se všemi normami souhlasí. akomodace – jednotlivec navenek působí, jako že stanovuje normy, vnitřně však má pochybnosti. deviace – jednotlivec se pokouší v rámci skupiny odchýlit od norem. Odchýlení, nebývá však tak silného rázu, nebo přesvědčení a projevy jsou v rámci skupiny ještě přípustné snaha o úpravy norem – jednotlivec se pokouší o korekci norem. Nemusí být vždy skupinou pozitivně vnímáno. V případě, že skupina chce být pokroková, musí být připravena na to, že její členové mohou přicházet z novými názory a tedy s tím spojenými i úpravami norem. nesouhlas s normami – jednotlivec odmítá přijímat normy. Tento krok bývá spojen s následným trestem. V lepších případech je jednotlivec, který se absolutně neztotožňuje, vyřazen ze skupiny.

33

3.3. Cílové skupiny komunikace – veřejnost Pomocí komunikace se snaží firma nějakým způsobem oslovit veřejnost. Snahou firmy je vytvořit a udržovat vztahy s ní. Veřejnost můžeme například oslovovat díky reklamě. Zvládnutí účinné reklamy znamená výborná znalost veřejnosti. Jak veřejnost přemýšlí, co právě vyžaduje a po jakém zboží, službě nebo výrobku je momentálně poptávka. Určit, ať už jakákoliv reklama na výrobek, který spotřebitel nepotřebuje a především nechce je naprosto zbytečná a nemalé vynaložené peníze jsou nenávratně ztraceny. Pro kvalitní reklamu musíme znát demografickou6, zájmovou, nebo profesionální strukturu. Tím, že poznáme přesnou strukturu, získáme cílovou skupinu. Z obecného hlediska se rozdělují skupiny na tyto oblasti: Zákazníci – právě zde je nejvíce důležité, mít přehled o veřejnosti. Zákazník může být z jakékoliv skupiny, uznávat jakékoliv náboženství, nebo jinak kulturně zaměřen. Prvotní by tedy mělo být zjištění vlivů, které potencionálního zákazníka, na námi prezentovaný produkt, ovlivňují. Zjistit jeho společenský vliv, místní vlivy, úroveň vzdělání, psychologické vlivy a třeba i kulturní vlivy. Hlavním úkolem směrem k zákazníkovi je, upevnit v něm povědomí o službě, výrobku, značce či firmě. Investoři – Do této skupiny můžeme rovněž zahrnout finanční instituce,jako jsou banky, pojišťovny, daňoví poradci. Dále akcionáře a investory. Pro ty bude nejdůležitější během vizuální komunikace podat takové informace, které potřebují k získání přesvědčení pro jejich investiční rozhodnutí. Během prezentace pro takovouto skupinu veřejnosti jsou důležitá číselná fakta. Budou je zajisté zajímat více výnosy, nebo finanční vyhlídky firmy, než třeba, zda výrobek je ekologicky odbouratelný, nebo zda krátkou verzi automobilu budou kupovat více ženy. To jsou pro ně druhotné informace, avšak i v těchto informacích je patrné, jakým směrem se firma vydává a jak je připravená pro získání zákazníků. Konkurence – jak už bylo v jedné z předchozích kapitol uvedeno, konkurence je důležitým segmentem, v této oblasti - skupinou, která je nezbytná pro rozvoj vlastní firmy. Určitě je zapotřebí znát konkurenci, znát její silné a slabé stránky, výsledky jejího hospodaření, investiční záměry a v neposlední řadě samozřejmě 6

Demografie – věda studující procesy reprodukce lidské populace. Patří sem například úmrtnost,

porodnost, nemocnost, rozvodovost a další.

34

skladbu jejich nabízených služeb či produktů. Nutnost konkurence je patrná například ve vývoji nových technologií. Kdybychom byli jedinými výrobci na trhu a určitým způsobem ovládneme technologii výroby, nebude potřebou firmy tuto technologii měnit. Jestliže se však vyskytne pro produkt konkurenční firma, která se s cenou i nabízenými službami dostane na naší úroveň, musí nastat proces zlepšování, hledání nových technologií, aby se právě náš produkt stal ještě levnější, popřípadě kvalitnější, nebo poskytoval lepší služby. Zaměstnanci – v případě komunikace pro zaměstnance, je důležité si uvědomit, že jejich povědomí o výrobku nebo nabízené službě je jimi vnímáno trochu jinak. Proto prezentace pro ně směrem od vedení, nebo od kolegů musejí mít rozdílné složení. Zaměstnanci současní, nebo i budoucí jsou opět skupinou, které nelze podcenit a chyby během komunikace mohou způsobit kontraproduktivní reakci. Snahou komunikace musí být podněcování jejich úsilí, snahu o kvalitu, efektivnost nebo zlepšování služeb. Pohled na firmu je z velké části ovlivněn morálním chováním svých zaměstnanců. V případě, že zaměstnanci stávající jsou nespokojeni, nebo dochází k vysoké fluktuaci, je na firmu vrhán stín a má to negativní vliv na širokou veřejnost. Ostatní skupiny – do této kategorie by se dali zahrnout různé vlivové a zájmové skupiny. Což jsou skupiny, zaubírající se konkrétním problémem, kde vlivová problém obhajuje, naopak tomu zájmová nesouhlasí a neztotožňuje se. Další skupinou jsou státní správa a samospráva. O obou se dá říci, že jsou vlivové skupiny, které zvenku zasahují do podnikání společnosti. Jimi vydané vyhlášky, rozhodnutí, usnesení, regulace nebo rozhodnutí jsou schopny ovlivnit podnikání.

3.4. Prvky v komunikaci Důležitým prvkem během komunikace je navození správného pocitu z prezentované informace posluchači. Během prezentace, můžou být posluchači navozeny příjemné, ale i nepříjemné stavy. Může být uveden v choulostivé okamžiky, nebo naopak před ostatními vyzdvižen. Níže nalezneme druhy hodnotové komunikace včetně prvků, které jsou přímým odkazem na pozitivní, nebo negativní reakci:

35

Evalvace Je druh komunikace, během které posilujeme sebevědomí posluchačů. Posluchačům dáváme najevo jejich silné stránky, kladně hodnotíme a dáváme najevo úctu. Příkladem může být taktní chování, respekt, úcta, zastání se názoru před ostatními, vyjádřit poděkování, povzbuzení druhého, ale i věnování pozornosti, kladné ocenění činu, výkonu, nebo i názoru. Jedním z příkladů může být i odvedení řeči, tam kde hrozí hádka, inteligentní řešení konfliktu nebo i velkoryse přehlédnout malý nedostatek.

Devalvace Je druh komunikace, během které svým jednáním, činy nebo i projevy snižujeme hodnotu, snahy, nebo názory druhého člověka. V průběhu komunikace jsou vkládány takové prvky, kterými vyjadřuji neúctu, nerespektuji druhého a celkový dojem je, že si nevážím posluchače. Takovouto komunikací přivádíme partnera do svízelných situací, přivádíme úzkostlivé stavy, snižujeme sebevědomí a sebeúctu. Ačkoli jsou ve verbální komunikaci devalvační příznaky patrnější, mnohem zákeřnější jsou však neverbální, které zraňují posluchače více než mluvené slovo. Příkladem může být nebrání na vědomost druhého, skákání do řeči, obvinění druhého, jednoznačné zamítání myšlenek a názorů. Povýšené chování, ignorace, ironie, ale i psychické vydírání, narážení do soukromých problémů, nespravedlivé chování ke svému užitku, chlubení se cizí věcí, bagatelizování myšlenek a urážení gesty, činy, nebo slovy.

Komunikace silou Je taková komunikace, kdy prezentující dává posluchači jasně najevo, že jeho význam, ať už jako posluchače, kolegy, nebo potencionálního zákazníka je nepatrný. Jednání s takovým posluchačem je pro prezentujícího bezpředmětné. Výborným příkladem může být neustálé odbíhání prezentujícího, ať už k telefonům, vyřizování hovorů soukromých, nebo i nedodržení pevně stanoveného času schůzky, časová tíseň a v nejhorším případě třeba i opomenutí termínu prezentace. Důležitým poznatkem tedy je, že pokud nerespektuji osobnost druhého, nejsem pro to být dobrým a dlouhodobým obchodním partnerem. Pomocí čeho se bránit silové komunikace: Uvolněné a přirozené vystupování navzdory negativním názorům druhé strany.

36

Vždy mít věcný přístup, zachovat klid a rozvahu a především být sebejistý v každém okamžiku. Signálům druhé strany nevěnujte přílišnou pozornost. V případě, že silová komunikace je významně pocítěna z vaší protistrany, zvolte metodu rozumné dohody, pokuste se stanovit nový termín schůzky. Druhá strana například může mít rodinné problémy, nebo záležitosti v oblasti podnikání a vy tento přístup nemusíte vždy vnímat ze stejným pochopením, ale při přecházení to finální podobu komunikace může silně ovlivnit. Vždy nezapomínejte na korektnost, slušné jednání a kultivované vystupování.

3.5. Shrnutí Komunikace, ať už verbální, nebo neverbální sama o sobě nevystihuje všechny možné způsoby, kterými mohu druhé osobě, nebo většímu počtu posluchačů sdělit. Všude tam, kde dochází ke stavu komunikace mezi jednotlivými stranami, dochází k výměně informací, hodnot a i postojů vůči protistraně. Protistranou samozřejmě nerozumíme pouze konkurenci, ale i kolegy, akcionáře, nebo vedení společnosti. Pro všechny sociální skupiny platí, že pozitivním přístupem a evalvačním chováním navodíme posluchačům příjemnější pocit z prezentovaného materiálu a je v této fázi snadnější ovlivnění jejich rozhodnutí, přesvědčení že právě s nimi chcete spolupracovat a že spolupráce s vámi je právě taková, jakou si oni představují a hledají. Sdělení, co pro nás druhá strana znamená, jak jí v našich očí vnímáme, je ve stránce hodnocení velmi podstatnou informací. Tyto postoje sdělujeme jak verbálními projevy, tak i tóny řeči a také tím, co děláme. V několika bodech jsme se i pokusili nastínit, jaké druhy sociálních a profesních skupin existují, jak se jedna odlišuje od druhé a jaké jsou jejich hlavní představitelé. Pokusil jsem se nastínit jaké výhody, nebo spíše pozitivní vizuální komunikační prostředky, kterou skupinu ovlivní. Představili jsme si, jak jednotlivé skupiny vnímají normy, kterými jsou řízeny a ovlivňovány a jak se chovají jednotlivci, kteří jsou ve skupinách začleněni. V další části se pokusíme stanovit požadavky a vhodné komunikační médium a prezentaci na úrovni středního a vrcholového managementu.

37

4. Stanovení požadavků a volba vhodného média pro komunikaci a prezentaci na úrovni středního a vrcholového managementu Střední a vrcholový management používá pro svou vizuální komunikaci různá prezentační média. My si pod slovem médium můžeme představit komunikační prostředek, který si společnost zvolí pro nesení informace (ať už o firemní identitě, nebo i podstatě sdělení). V oblasti komunikace se nemusí jednat pouze o finální médium, které zprostředkovává vizuální podobu směrem k posluchačům, kolegům nebo obchodním partnerům. Jedná se o formu, jakým způsobem jsou informace předávány posluchačům. Výstupní prezentační média jsme si představili ve druhé kapitole. V této části se budu věnovat okrajově budování firemní image, kultury, identity a stylu a v druhé části se podrobněji budu věnovat grafickému manuálu. Určíme si kritéria, které by měl obsahovat, jak by měl být zpracován, abychom ho považovali za kvalitně zpracovaný.

4.1. Firemní image Úkolem vrcholového managementu je nejenom být úspěšný na poli podnikání, ale i vnějšímu okolí vytvářet podvědomí o firmě. Firma u zákazníků vyvolává určité představy, postoje a názory, které tvoří firemní image. Hodnocení firmy jejími zákazníky je částečně měřitelná veličina, proto jí můžeme využívat jako nástroj ke zlepšování, avšak je téměř nemožné uměle měnit u veřejnosti povědomí, nelze však toto povědomí určit. Budeme-li mít výrobek, který je zákazníky stále nakupován, i když u něj není dlouhou dobu žádná marketingová propagace, vysokou prodejnost, hovoří to o dobré image výrobku. Výrobek se sám prodává, lidé jsou spokojeni. Stejné je to ve větším měřítku při zaměření na společnosti. Snahou každé společnosti by tedy mělo být úmyslné vytváření svého image pro dlouhou prosperitu a povědomí o firmě. Cílem společnosti je její ziskovost. Silná firemní image je užitečnou zbraní v boji s konkurenci, v boji o získání nových zákazníků a především udržení stávajících. Firemní image má několik bodů, které je důležité vytvářet a udržovat. Mezi ně patří: vzhled firmy v očích zákazníků – modelová situace, kdy je výrobek prodáván konkurencí za stejnou cenu, při nabízení stejných služeb, ale i dalších

38

nadstandardních služeb, rozhoduje u zákazníka, zda zvolí výrobek náš, nebo konkurence firemní image. Důležitá je tedy i loajalita firmy účinnější komunikace – při skvěle firemní image společnosti jsou zapotřebí nižší vynaložené prostředky na poli marketingu. měřítko ceny – spokojený zákazník je ochoten vynaložit i větší finanční prostředky pro získání námi vytvářeného produktu. Vzniká poměr, který nám určitým způsobem znázorňuje velikost firemního image oproti konkurenci. Čím více je ochotný zákazník zaplatit za náš výrobek, oproti konkurenčnímu výrobku, tím větší firemní image máme vybudovanou. vysoká finanční hodnota image firmy – hodnota firmy (hmotná aktiva) je nižší, než hodnota firemního image. Stav, který ve výjimečných případech může nastat. image značek – pro prezentaci značek a výrobků je podstatná v začátcích i image firmy. Zavedení výrobků u již známých firem je mnohem jednodušší a levnější, než u prosazovaní značek a výrobků nových firem, firem s horším image. motivování nových pracovníků – firma s kvalitní firemní image má i lepší postavení na trhu práce. Výsledkem jsou menší vynaložené peníze na příjem nových pracovních sil, menší finance spojené s motivováním. Níže nalezneme principy, které by měli být pro tvorbu firemní image používány: základní informovanost o existenci společnosti - zasáhnout povědomí potencionálních zákazníků. Snažit se je upozornit na název, na logo, na obraz firmy. K tomuto principu se dále navazují další, níže uvedené principy. kontinuita – nejenom prvotní zasažení, ale následné trvalé upevnění povědomí a pověsti. cíle společnosti – jestliže má společnost určité obchodní záměry a cíle, měla by se s nimi slučovat i snaha o tvorbu image. informační prostředky – patří sem kromě klasických typů komunikačních prostředků i například firemní budovy, balení, zaměstnanci, výrobky atd. prezentace – společnost by měla být schopna předvést sama sebe, ukázat veřejnosti čím se zaobírá, jaké jsou její cíle a jaký je jejich záměr ve vztahu s veřejností. růst – i částečné zlepšení v jedné oblasti má za následek pozitivní vliv na image v jiných oblastech a zvýšení celkové pověsti. mínění veřejnosti – je velmi důležité, vytvořit u určitých segmentů pozitivní mínění.

39

4.2. Firemní kultura Firemní kultura může být nástrojem vrcholového managementu firmy, který ji prosazuje a přenáší na své zaměstnance. Jedná se o směrnice, normy a nařízení, které musí jednotlivý pracovníci dodržovat, ztotožňovat, ale i prosazovat. Jedná se o soubor hodnot, které ve finále dávají veřejnosti obraz, jak to ve firmě funguje a nadstavbou, neboli přesně řečeno, výstupem z firemní kultury je pro veřejnost firemní image. Díky uvedeným předpisům se ale firma může stát i pružnější a tedy i konkurence schopnější a variabilnější. Na druhou stranu může být i firemní kultura humaničtější podoby. V tomto případě není kultura určena předpisy a nařízeními, ale je dána myšlenkami a názory jejich pracovníků. Je vytvářena na základě jednotlivých poznatků, zkušeností vlastních zaměstnanců.

Tento

způsob

firemní

kultury

je

mnohem

otevřenější

vlastním

zaměstnancům, avšak jeho variabilita a reakce schopnost bývá pomalejší, než v předchozím uváděném příkladu. Firemní kultura je soubor jevů, který si nevytvářejí pouze velké společnosti, ale lze říci, že vlastní kulturu si vytváří i jednotlivé oddělení uvnitř firmy. V rámci oddělení se vytvoří nepsané standarty, jak se představují do telefonu, jakým způsobem mezi sebou jednají, jaký volí styl komunikace s druhým oddělením, nebo jaké volby komunikace volí nejčastěji. Firemní kultura je soubor jevů, které v sobě zahrnují způsoby vystupování zástupců společnosti, pravidla jejich vzájemné komunikace, vytvořený firemní styl a design, customers service7, péče firmy o vlastní zaměstnance, vztah k obchodním partnerům. Kultura společnosti může vycházet z několika částí a působících vlivů: společnost má vlastní logo, vlastní firemní oblečení, způsob komunikace a různé formy společenského styku – jedná se o systém symbolů zásady, pravidla, nařízení, firemní ideologie, což jsou zároveň standardy chování a sociální normy vztahy k veřejnosti, ke svému okolí – jsou základní představy a východiska společnosti

7

Customers service – služba využívaná především ve strojírenském, ale i jiném průmyslovém odvětví.

Jedná se o péči poskytovanou zákazníkům jejich dodavatelem. Řešení reklamací, zastupování zájmů zákazníka, nastavování pravidel požadovaných zákazníkem atd.

40

4.3. Firemní identita Firemní identita je znakem, který nás jednoznačně odlišuje od své konkurence. Tento znak je tvořen součtem několika jevů. Mezi tyto jevy patří schopnosti a vlastnosti firmy, její soudržnost. Firemní identita může mít a měla by mít dva hlavní podúkoly. V první řadě vnější veřejnosti prezentuje, ukazuje naší firmu. Druhým úkolem je identifikace vlastních zaměstnanců, nastavení pocitu sounáležitosti se společností. Stejně jako každý člověk má svojí identitu, snaží se firma působit a odlišit od konkurenčních firem. Snaží se svou identitu klidně nenápadným způsobem „vetřít“ do podvědomí vlastních zaměstnanců. Ty se po té považují za jeden z hnacích motorů celé společnosti a vzniká pouto, kdy zaměstnanec dále prosazuje a hájí svou společnost. Tato identita je vnímána i zákazníky, kteří v ní shledávají rozdíly oproti konkurenci, hledají jaká společnost jim je svým vystupováním, tedy svou identitou bližší. Obchodní partneři a investoři považují firemní identitu za know-how8. Je-li dobře vybudována, značí to, že je připravena pro boj s konkurencí, značí její sílu a poukazuje i na silné stránky. Jsou to zkrátka předpoklady pro zvládnutí komunikace ať uvnitř, nebo vně firmy. Mezi základní prvky firemní identity patří jednoznačně firemní vzor. Jedná se o soubor všeobecných norem chování, prohlášení vrcholových managerů, popis rozsahů působení společnosti. Tento vzor by měl být všeobecnějšího stylu, aby mohl být v průběhu života firmy modelován a řídil další podsložky, ale stále vycházel z vrcholového a prvotního firemního vzoru. Dalším prvkem je charakter firmy. Ten je určen zaměřením, kterým se firma zaobírá. Charakter je dán velikostí, historií nebo i původem. Prvek firemní strategie je klíčový. Firemní strategie určuje důvod působení společnosti. Z tohoto prvku následně vychází celá identifikace společnosti. Firemní strategie určuje i přístup společnosti směrem k zákazníkům, ke konkurenci a i k investorům. Firemní jednání a firemní komunikace v sobě zahrnuje styl pravidel, vzorů chování, norem, způsoby komunikace uvnitř i navenek firmy. Vnitřní firemní komunikace má za úkol zaměstnancům přivodit postup, že oni jsou součástí společnosti, že oni jsou společností. Vnější komunikace je směřována k zákazníkům, investorům, obchodním 8

Know-how – popisuje informační a technologické předpoklady nebo znalosti pro určitou činnost

(zpravidla ve výrobních závodech)

41

partnerům, ale i konkurenci, dodavatelům a dalším. Firemní komunikace navenek mívá zpravidla pozitivní formu, snaží se vnější svět uklidnit, navodit dojem silné společnosti, avšak ne falešným dojmem. Proto je zapotřebí vnějšek neinformovat mylně, ale poskytovat pravdivé informace. Někdy i nepříznivá zpráva může u veřejnosti způsobit posílení firemní kultury a jejího image. Touto informací jim dáváme najevo, že jsme připraveni s problémem bojovat, že jsme upřímní a že se od neshod nedistancujeme. Firemní styl je dalším prvkem v projevu firmy. My se tímto prvkem budeme podrobněji zaobírat v následujících kapitolách.

4.4. Firemní styl Firemní styl je především soubor vizuálních komunikačních prostředků. Tyto prostředky působí vně i uvnitř společnosti. Vizuálním komunikačním prostředkem je myšlen prostředek, který je schopen předávat informace o identitě firmy. Nositelem této informace může být reklama (v tisku, v televizi), hlavičkový papír, interní sdělení, ale i logo a barvy společnosti. Úkolem je aktivní vytváření a zlepšování firemního image. Firemní styl by měl odrážet cíle firmy, strategie a představy společnosti a nějakým způsobem předávat svým zaměstnancům a svému okolí. Tyto vizuální prostředky by měli vytvářet a zlepšovat firemní image. Jednotný firemní styl působí jak na racionální, tak i na emocionální povědomí člověka. Součástí kvalitního jednotného firemního stylu je grafický manuál.

4.4.1.

Firemní styl jako firemní strategie

Jako forma vizuální komunikace by měl být schopen firemní styl v sobě přenášet i firemní strategii a předávat jí okolnímu světu i svým zaměstnancům a určovat charakter společnosti formou propagace. Název firmy, firemní značka, velikost a typ písma, zakomponované barvy a další jsou konstantními ukazateli designu společnosti. Mezi sebou by měli vzájemně ladit. Jakákoliv změna (tvorba i zrušení), je třeba vzhledem ke své stále použitelnosti a nastavení určitého firemního image, by měla nastat jako součást nějakých významných firemních změn. Firemní styl je spjat s vedením firmy, od kterého by měl být aplikován i na všechny dílčí segmenty společnosti a jestliže dojde například ke změně technologií, restrukturalizaci společnosti nebo změně vedení je ideální možnost pro změnu firemního stylu. Není doporučováno firemní styl měnit, jestliže nedochází k významnějším změnám.

42

„Podstatu firemního stylu tvoří dva základní prvky: koncepce a grafický design. Koncepce je představována definicí firemní identity společně s řešením systému firemní prezentace a koordinací jednotlivých prvků firemního designu. Grafický design je představován jednotlivými grafickými prvky a pravidly pro jejich aplikaci. Pravidla aplikování jsou nedílnou součástí designu. Chaotické používání

jednotlivých prvků

firemního designu může ohrozit pracně budovanou identitu firmy a narušit koncepci, se kterou byl design navrhován.“9 Firemní styl je prvním vizuální podnětem, který je vnímán a působí na nově příchozí zaměstnance, partnery, investory nebo externí partnery a veřejnost. Na oči těchto potencionálních partnerů může působit například styl stavby budov, koncepce vybavení kanceláří, oblečení zaměstnanců, logo společnosti a použité barvy, dopisní papíry, informační sdělení, vizitky a další interní i externí formuláře a dokumenty. Další zásadní záležitostí je způsob vyjádření provozovatele. Je-li používán špatně, nebo nedokonale, nemá firemní styl podstatný vliv na pozitivní rozvoj firemního image, ale právě že naopak, v lepším případě ho neovlivňuje.

4.4.2.

Firemní styl jako komunikační prostředek

Firemní styl působí vně i uvnitř společnosti. Firma pomocí něho komunikuje s interními pracovníky i s okolním světem. Pro boj s konkurencí firemní styl pomáhá a nastavuje vlastní a nezaměnitelný profil společnosti a identifikuje a lokalizuje naší firmu oproti konkurenčním. V případě, že se již firma před zavedením nového výrobku na trh do paměti a podvědomí dostala předchozím výrobkem, pomůže nám opakovaně nastolený firemní styl, v tomto případě obdobné vizuální značení použité na výrobku, jeho použitý obal, k jeho lepší prezentaci a uvedení na trh. Firemní styl u svých zaměstnanců vyvolává pocit přehlednosti, jednotnosti a srozumitelné podoby, což jim dodává i na pracovní sebedůvěře. U vnějších pak vyniká především nezaměnitelnost a lepší identifikace. Čím jednodušší styl a jednotně aplikovaný design usnadňuje i další marketingovou práci s propagací firmy a výrobku. Pomocí určitých specifických symbolů se lze zaměřit na specifickou skupinu potencionálních zákazníků. 9

HORNÝ, Stanislav. Vizuální komunikace firem. 1. vyd. Praha : Oeconomia, 2004. 134 s. ISBN 80-2450762-5.

43

Ve firemním stylu je možno hned podat konkrétní informace a vyvolat cílené pocity. Firemní styl pomocí grafického vyjádření přímo ovlivňuje názor a mínění veřejnosti. Firma pomocí něho dává zákazníkům najevo, co pro ní znamenají, jak si jich váží a že oslovení pomocí příjemného designu bude na ně firma působit i jejich výrobky. Firemní styl zpříjemňuje i práci vlastním zaměstnancům, kteří s dokumentací, nebo formuláři pracují každý den a není problém se v kvalitně zpracovaných předpisech jednoduše orientovat. V neposlední řade určuje i marketingový směr. Předurčuje, jakou cestou a jakou formu má reklama zvolit a firemní styl prosazovat i pomocí mediálních prostředků.

4.4.3.

Rozsah firemního stylu

Vedení společnosti si zvolí, jakou formu a rozsah firemní styl bude mít. Vznikne manuál, který v sobě zahrnuje všechny požadavky pro vizuální komunikaci. Níže se pokusím nastínit několik prvků, které by měl obsahovat i ten nejjednodušší grafický manuál. V další kapitole je grafickému manuálu věnováno více.

4.5. Grafický manuál Manuál firemního stylu může mít papírovou podobu, nebo může být v elektronické podobě. V případě papírové podoby je použití stejné jako v knize, kde pomocí obsahu se vyhledá konkrétní dokument a zjistíme, jaké fonty a barvy mají být zvoleny. V elektronické podobě je užívání samozřejmě jednodušší. Přímo v příloze mohou být použity vzorové dokumenty, které může uživatel, pracovník společnosti hned používat. Základní prvky grafického manuálu: Jméno společnosti a firemní značka – v této části by mělo být dostatek prostoru věnovánu nejenom logu, ale i způsobu uvádění adresy. Měli by zde být jak správné formáty a barevné spektrum používané během korespondence, ale i barvy a způsoby zapsání jména společnosti, které se nemají používat a jak by se neměli kombinovat. Firemní barvy – jsou součástí barevného spektra a uvádějí použití barev v logu, použití na služebních vozidlech, nebo třeba na používaných pracovních oděvech a podobně. Barvám může být věnován jeden z bodů v grafickém manuálu, nebo může být barvám věnován prostor u jednotlivých bodů, kde je popisován konkrétní prvek, na který je barva implementována.

44

Firemní písmo – může být opět uváděno v jednom z bodů věnovaných pouze používanému písmo, nebo v jednotlivých bodech, kde se třeba uvádí, jakým způsobem je dělán hlavičkový papír a jaké písmo bude užíváno. Konkrétní dokumenty – zde je ideální přímo na příkladu ukazovat vzhled jednotlivých formulářů a používaných dokumentů: 

hlavičkový papír



potisk obálek



vizitky, formáty použité v e-mailech



faxový hlavičkový papír



poptávka, objednávka, faktura



noviny, zpravodaj společnosti



označení budov, vozidel



další

Společnost, která se chce na svém poli působnosti odlišit od konkurence, chce vyniknout, veřejnosti se dostat do podvědomí a tím upevnit svojí pozici, svojí firemní image a svojí konkurence schopnost, musí grafický manuál být toho obrazem. Laicky zpracovaný manuál nebude splňovat kritéria manuálu, který vytvoří specializovaná grafická studia. Tím je spojena samozřejmě i cena, která se odvíjí od kvality a rozsahu zpracování. Vyspělejší grafické manuály mohou například i obsahovat způsob užití předepsaných forem na využití v marketingu, použití v tiskovinách, na billboardech. Mohou obsahovat i firemní slogany, hesla a podobně.

4.6. Shrnutí V této kapitole jsme stanovili požadavky a určili vhodná média pro komunikaci. Došli jsme k přesvědčení, že bez správně vytvořeného grafického manuálu nemůžeme firmě vytvořit svůj jasný a profesionální styl. Bez firemního stylu ztrácí společnost na svém image a tím pádem i na svých předpokladech pro zapamatování u svých zákazníků. Nízkou povědomost je potřeba kompenzovat a dohánět pomocí většího počtu reklam (tím nám rostou náklady). Nejenom střední a vrcholový management je zapojen do vizuální komunikace. Vhodná vizuální komunikace by právě z vedení společnosti měla být aplikována na ostatní kolegy a být způsobem komunikace se zákazníky, obchodními partnery a investory. Je-li design jednotný, kvalitní a atraktivní, stává se mocným marketingovým nástrojem.

45

5. Porovnání

nástrojů

ve

vizuální

komunikaci

v moderním managementu V moderním managementu by se i pro oblast komunikace a to nejen vizuální, mělo využívat moderních způsobů. Například pro telefonní volání existují podpůrné prostředky, které ho zahrnou do počítačového prostředí. Maximální mobilita svých pracovníků, webové konference,ale i webové školení, nebo i další jinak multimediálně vyřešené činnosti. Pro rozvoj vizuální komunikace v moderním managementu dnes existují produkty, které jednoduchou formou zjednodušují vzájemné předávání informací.

5.1. Programy pro vizuální komunikaci mezi firemními uživateli Programy sloužící pro vizuální komunikaci slouží ve firmách nejenom k nastavení a udržování určité firemní myšlenky nebo firemního stylu, ale slouží především pro zjednodušení, zefektivnění a zvizuálnění jejich práce. Společnost Microsoft vydala několik softwarových balíčků, s kterými se v krátkosti seznámíme.

Microsoft Office Visio Je výkonný nástroj, který je vytvořen tak, aby zvládl potřeby uživatelů na vizuální komunikaci v oblasti obchodu a techniky. Tento SW využijí především firemní uživatelé, kteří potřebují dokumentovat, provádět vizualizaci, vytvářet vývojové a organizační diagramy, časové osy projektů a další. Pro názornost balíček obsahuje aplikaci, která exportuje diagramy generované při poradách do osnovy dokumentů v aplikaci MS Office Word. Zde podle svého klíče je možno dále upravovat a uspořádávat. Další aplikací může být například plánování činností. Zde je propojení programu s MS Outlook (import dat, odkazování, prohlížení atd.). Užitečnou funkcí pro managery projektů, kde nejsou používány speciální produkty pro řízení projektu, může být balíček pro sledování průběhu projektu. Ten v sobě zahrnuje možnost propojení více časových os a jejich sjednocením získáme jasnější znázornění, v jaké fázi se projekt nachází. Zajímavou vizuální komunikační aplikací je Vizualizace obchodních procesů. Aplikace nabízí řadu specifických nástrojů a typů diagramů, které podporují vytváření formulářů a dokumentů. Aplikace je užitečná i pro dobře zvládnuté grafické vyjádření průběhu projektu.

46

Dalším balíčkem, který nabízí opět přímo společnost Microsoft, je pro komunikaci v úrovni THP pracovníků a managementu firmy. Jedná se o komunikační prostředky založené na Microsoft Office Communications Server.

Microsoft Office Communications Server Zajišťuje a spravuje veškerou komunikaci v reálném čase uvnitř, popřípadě i vně společnosti. Umí zajistit zasílání rychlých zpráv, pořádání videokonferencí, VoIP telefonii10 a audio konference. Ke své funkčnosti a v

podnicích kde se nově nasazuje, nepotřebuje nové

telekomunikační vedení a může pracovat na stávajícím. Tím, že nemusíme rušit nové telekomunikační sítě a vkládat nemalé prostředky do instalace nových, ušetří společnost nemalé finance. Jednou ze zajímavých funkcí, je funkce pro stav a volný čas. Ta nám dává okamžitou informaci, zda dotyčný je dostupný a umožní navázat spojení (vizuální komunikaci, nebo komunikaci prostřednictvím zpráv, či audia).

Microsoft Exchange Server Oproti předchozí aplikaci, nabízí MS Exchange Server doplňky a služby, pro zajištění asynchronní komunikace. Sem patří například zasílání elektronických zpráv (e-mail), hlasové pošty, kalendáře a podobně a zajišťuje jejich jednotné zasílání (pro aplikaci MS Office Outlook). Nejnovější verze 2007 obsahuje i zajímavou funkci, kterou je nový hlasový operátor. Ten umožňuje uživatelům získat přístup ke všem položkám v doručené poště prostřednictvím klasického telefonního připojení. Uživatelé si mohou poslechnout události, či provádět akce ve svých kalendářích. Mohou volat kontaktům v podnikovém adresáři. Ve verzi Exchange Server 2007 je zahrnuta aplikace Microsoft Office Outlook Web Access. Jedná se o vysoce výkonného webového e-mailového klienta, který umožní svým uživatelům nepřetržité připojení na svůj e-mail na cestách a mimo prostory společnosti.

10

Voice over Internet Protocol – je technologie, která umožňuje přenos hlasu (v digitální podobě) v tělě

paketů protokolu TCP/IP. K přenosu se využívají tedy počítačové sítě, nebo jiná média, která podporují protokol IP. Zkráceně se jedná o telefonii prostřednictvím internetu, intranetu, nebo jiného datového spojení

47

5.2. Programy pro vizuální prezentaci Programy pro vizuální prezentaci opět nabízejí několik možností. Nejčastěji používanými programy, ať už z hlediska jednoduchosti, tak i praktičnosti jsou pro OS Windows program součástí balíčku MS Office a to PowerPoint a pro operační systém Linux například MagicPoint.

MagicPoint Je nástroj pro jednoduché, ale i složitější prezentace. Prezentační soubor je textový, takže tvorba prezentačních souborů může vycházet z libovolného textového editoru. Program obsahuje i balíčky, které umožní prezentaci převést do jiných formátů (např. mpg prezentace).

Microsoft Office PowerPoint Aplikace pro vytváření působivých prezentací. Aplikace vytvořené pomocí této aplikace jsou nejčastěji používaným vizuálním počinem, které využívají dnes téměř všechny strojírenské firmy, pro své vizuální prezentace.

5.3. Shrnutí Stejně jako ve výstupních vizuálních prostředcích, které se hodí k prezentaci myšlenek, prezentaci nového výrobku, nebo prezentaci služeb, existuje několik druhů nástrojů, pro vizuální komunikaci uvnitř podniku, nebo ke komunikaci s okolním světem. Je pouze na vedení společnosti, jakým krokem se rozhodne jít dát. Pokusil jsem se nastínit funkce různých programů, které nám zajišťují komunikaci s našimi kolegy, které umožní jasným způsobem vizuálně připravit prezentaci průběhu projektu. Je pouze na vedení a konkrétních uživatelích, který nástroj si osvojí a zvolí a jaký bude pro jejich pole působnosti ten ideální. Z praktických zkušeností je využití programu PowerPoint ve firmách jednou z nejšťastnějších voleb. Program vychází z osvojených způsobů práce s textem, práce s tabulky i obrázky z ostatních balíčků MS Office. Výsledný produkt – vizuální prezentace, bývá přesným obrázkem schopností uživatele, který aplikaci využívá (neznamená to tedy, že vždy se jedná o profesionální práci). Stejně jako v případě corporate identity se doporučuje v určitých případech, kdy se třeba jedná o velmi lukrativní nabídky, využití externích služeb a zadat práci na prezentaci specializovaným grafickým studiím.

48

Závěry a doporučení Cílem práce bylo seznámení a zvolení optimálního nástroje pro vizuální komunikaci v moderním managementu. Dalším úkolem bylo nastínění využití multimediálních prostředků pro vizuální komunikaci. V úvodu práce jsem se věnoval teoretickému vysvětlení pojmů jako je komunikace, vizuální komunikace, prezentace, firemní komunikace nebo internetová komunikace. Pokusil jsem se nastínit formy komunikace se kterými se můžeme denně potkávat ať už na svých pracovištích, nebo i například cestou do práce. V druhé části práce jsem se v úvodu věnoval volbě výstupního zařízení pro prezentaci myšlenky, nebo informace, kterou máme v úmyslu představit. Ačkoliv by bylo zřejmé, že se jedná o poslední článek v řetězci prezentace informace, zvolil jsem opačný postup, protože ve většině společností je výstupní prezentační médium předem určeno a na nás je připravit pro toto médium takovou vizuální podobu, aby oslovila co největší počet posluchačů. Představil jsem i základní způsoby tvorby dokumentů a určil programy, které pro tvorbu dokumentů jsou vhodné. Další volbou byla prezentace informace podle cílové skupiny posluchačů. Zde je důležité se pozastavit, jakému segmentu je informace sdělována a jaký způsob zvolíme. Každopádně mým doporučením je kvalitní průzkum trhu, průzkum veřejnosti a zjištění vztahů společnosti s okolním prostředím a konkurencí. Jako nejdůležitější článek v oblasti vizuální prezentace a vizuální komunikace je jednoznačně grafický manuál. Tento dokument je řídícím prvkem pro zajištění firemní identity, firemního stylu a firemního image. Chceme-li mít firmu, která výborným, profesionálním a účinným způsobem zvládá vizuální komunikaci s externími a interními osobami (interních jsou zahrnuty zaměstnanci, management společnosti a v externích například zákazníci, dodavatelé, investoři nebo další obchodní a bankovní partneři), musí mít svůj vlastní grafický manuál. V práci jsem tomuto dokumentu věnoval dostatek prostoru a pokusil jsem se nastínit, co by mělo být minimálně jeho obsahem a doporučil jsem další položky, které by bylo vhodné do grafického manuálu zahrnout. V poslední části jsme se věnovali volbě programu, který nám umožní naší myšlenku, úkol nebo informaci, kterou chceme dále šířit a prezentovat, zpracovat do grafické podoby.

49

Teoretickým zpracováním bylo splněno zadání bakalářské práce. V následných bodech jsem se pokusil o praktickou realizovatelnost i když opět formou teoretického nastínění našich možností. Uváděné téma nám ukázalo, že stejně jako je variabilní vizuální komunikace, je variabilní možnost volby použití konkrétních postupů. Každopádně spojení – kvalitní produkt, tvůrčí myšlenka nebo zajímavá informace v kombinaci s vhodným programem pro zaznamenání do elektronické podoby, dodržování určitých firemních standardů (grafického manuálu), správná volba způsobu prezentace dle složení posluchačů (příjemců informace), vhodné výstupní prezentační médium a v neposlední řadě skvěle zvládnuté verbální i neverbální komunikační dovednosti dávají dobré předurčení zajímavé vizuální prezentace. Úspěch je otázkou, co jsme ochotni investovat (nejenom finančně a časově) do vizuální komunikace.

50

Seznam použité literatury Tištěné dokumenty [1]

HORNÝ, Stanislav. Vizuální komunikace firem. 1. vyd. Praha : Oeconomia, 2004. 134 s. ISBN 80-245-0762-5.

[2]

DONNELLY, James H., GIBSON, James, IVANCEVICH, John M. Management. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1997. 821 s. ISBN 80-7169-422-3.

[3]

HORNÝ, Stanislav. Počítačová grafika - teorie a praxe. 1. vyd. Praha : Ediční oddělení VŠE Praha, 1999. 158 s. ISBN 80-7079-863-7.

[4]

GIDDENS, Anthony. Sociologie. 2000. vyd. Praha : Argo, 2000. 595 s. ISBN 807203-124-4.

[5]

DE PELSMACKER, Patrick, GEUENS, Maggie, VAN DEN BERGH, Joeri. Marketingová komunikace. Praha : Grada Publishing a.s., 2003. 581 s. ISBN 80247-0254-1.

51

Elektronické dokumenty [6]

VLK, Jan. Videobanner.cz mění internetovou komunikaci. Lupa.cz : server o českém Internetu [online]. 2008 [cit. 2008-03-25]. Dostupný z WWW: .

[7]

Vizuální a technické pomůcky [online]. Úspěšná prezentace [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: < http://www.uspesnaprezentace.cz/pomucky-a-technika />.

[8]

Vektorová grafika [online]. 2009 [cit. 2009-04-24]. Dostupný z WWW: .

[9]

Sociální skupina [online]. 2009 [cit. 2009-06-25]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_skupina >.

[10]

Struktura obyvatelstva [online]. 2008 [cit. 2008-11-11]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Struktura_obyvatelstva >.

[11]

Komunikace

[online].

200

[cit.

2009-06-09].

Dostupný

z

WWW:

<

http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunikace >. [12]

Sociální skupina,klasifikace [online]. 2009 [cit. 2009-05-06]. Dostupný z WWW: .

[13]

Formy komunikace [online]. 2009 [cit. 2009-02-24]. Dostupný z WWW: .

[14]

Produkty : Microsoft Office Communications Server 2007 [online]. 2009 [cit.

2009-06-24].

Dostupný

z

WWW:

. [15]

Produkty : Microsoft Exchange Server 2007 [online]. 2009 [cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW: .

[16]

Microsoft Office PowerPoint 2007 [online]. 2009 [cit. 2009-04-26]. Dostupný z WWW: .

52

Seznam použitých obrázků Obrázek 1 – Flipchart, zdroj [7] .................................................................................... 20 Obrázek 2 – Panaboard, zdroj [7] .................................................................................. 21 Obrázek 3 – Smart board, zdroj [7] ............................................................................... 21 Obrázek 4 – Sympodium, zdroj [7] ............................................................................... 22 Obrázek 5 – Vizualizér, zdroj[7] ................................................................................... 22 Obrázek 6 – Dataprojektor, zdroj [7]............................................................................. 23 Obrázek 7 – Ukázka vektorové a bitmapové grafiky, zdroj [8] .................................... 26

53