Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra managementu
Marketingová komunikace vysoké školy Bakalářská práce
Autor: Petr Volf Studijní obor: Informační management
Vedoucí práce: doc. Ing. Pavel Bachmann, Ph.D.
Hradec Králové
duben 2016
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Hradci Králové dne 27.4.2016
Petr Volf
Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Pavlu Bachmannovi, Ph.D. za metodické vedení práce, vstřícnost, podporu při jejím zpracování a cenné rady, které mi poskytl. Dále děkuji své rodině za podporu napříč celým studiem.
Anotace Tématem této bakalářské práce je „Marketingová komunikace vysoké školy“. Teoretickým základem práce je vymezení marketingu obecně. Následně pak i v souvislosti s vysokou školou, kde je kladen větší důraz na marketingovou komunikaci vysoké školy. Praktická část je rozdělena do tří podkapitol. První část pojednává o tom, jak fakulty komunikují s uchazeči před začátkem hledání informací. Zde jsou také zmíněny akce pro veřejnost. Ve druhé části se identifikují akce na uchazeče během hledání informací. V poslední části jsou zařazeny akce, které směřují na uchazeče před podáním přihlášky. V každé podkapitole jsou popsány akce pořádané Fakultou informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, a také vybranými fakultami veřejných vysokých škol v České republice. V závěru dochází k doporučení nových, či úpravě stávajících forem komunikace.
Klíčová slova Vysoká
škola,
marketing,
marketingová
komunikace,
školní
marketing,
komunikační mix, propagace, reklama, prostředí školy, fáze výběru školy
Annotation Title: Marketing communication in higher education The subject of this bachelor’s thesis is “Marketing communication in higher education”. The theoretical basis of the thesis is a definition of the term marketing. There is also an emphasis on marketing communication in the context of university/college. The practical part is divided into three subchapters. The first one focuses on the communication with the study applicants before they start searching the information about their future school. Some events for the public are mentioned here as well. The point of the second subchapter is to identify the events, which have some effect for applicants during their information search. In the last subchapter, there are events, which aim at the study candidates before they submit their applications. Every subchapter contains events that are organized by Faculty of Informatics and Management of the University of Hradec Kralove, and by selected faculties of public universities in the Czech Republic. Finally, new techniques of promotion have been proposed and the current ones updated.
Keywords Higher education, marketing, marketing communication, school marketing, communication mix, promotion, advertising, school environment, school selection phase.
Obsah 1
Úvod ............................................................................................................................................... 1
2
Teoretická východiska ............................................................................................................ 2 2.1
Vysoké školství v České republice.............................................................................. 2
2.1.1 Přehled vysokých škol v České republice ............................................................ 2 2.1.2 Legislativa a charakteristika vysoké školy .......................................................... 5 2.2
Marketing obecně ............................................................................................................. 7
2.2.1 Význam marketingu ..................................................................................................... 7 2.2.2 Definice marketéra ....................................................................................................... 8 2.3
Marketing vysoké školy ................................................................................................10
2.3.1 Směna na trhu škol .....................................................................................................11 2.3.2 Koncepce školního marketingu .............................................................................12 2.3.3 Přínosy školního marketingu .................................................................................14 2.3.4 Fáze při výběru školy .................................................................................................15 2.3.5 Marketingové řízení vysoké školy ........................................................................16 2.3.6 Prostředí školy .............................................................................................................17 2.3.7 Hodnocení výsledků marketingového řízení školy ........................................23 2.4
Marketingová komunikace vysoké školy...............................................................25
2.4.1 Marketingový mix .......................................................................................................27 2.4.2 Komunikační mix .........................................................................................................30 3
Metodika zpracování .............................................................................................................38 3.1
Výzkumný vzorek ...........................................................................................................38
3.1.1 Ekonomické fakulty ....................................................................................................38 3.1.2 Informatické fakulty ...................................................................................................39 4
Výsledky .....................................................................................................................................40 4.1
Komunikace VŠ na budoucí uchazeče před začátkem hledání informací .40
4.1.1 Aktivity zaměřené na studenty SŠ ........................................................................40 4.1.2 Aktivity se zapojením veřejnosti ...........................................................................47 4.2
Komunikace VŠ na budoucí uchazeče během hledání informací .................51
4.2.1 Aktivity zaměřené na studenty SŠ ........................................................................51 4.3
Komunikace VŠ na budoucí uchazeče před podáním přihlášky ...................57
4.3.1 Aktivity pro uchazeče ze SŠ .....................................................................................57 5
Diskuse........................................................................................................................................63 5.1
Zjištění a doporučení .....................................................................................................63
5.2
Limity práce ......................................................................................................................64
6
Závěr ............................................................................................................................................65
7
Seznam použité literatury ...................................................................................................66
8
Seznam použitých zkratek ..................................................................................................71
9
Seznam obrázků ......................................................................................................................72
10
Seznam tabulek .......................................................................................................................72
11
Seznam grafů ............................................................................................................................72
1 Úvod Marketing v neziskových organizacích, mezi které se také řadí vysoké školy, je v současné době potřeba stále více rozvíjet. Oproti minulosti, kdy se rodilo hodně dětí a počet vysokých škol nebyl tak velký, také studovat na vysoké školy se nechodilo tolik jako dnes, marketing ve školách nebyl tolik využíván. Dnes je ale situace jiná. Současný stav středoškoláků a počtu vysokých škol neodpovídá situaci, aby bylo možné pracovat bez marketingu. V případě změny reformy a zavedení školného na českých vysokých školách, by úloha marketingu ještě vzrostla. Vysoké školy využívají marketing v konkurenčním boji o studenty, bez kterých by nemělo smysl, aby školy nadále existovaly. K celé situaci nepomáhá ani současný demografický vývoj v České republice, která je znázorněna na grafu číslo jedna, kde je možno vidět, že silný ročník byl na počátku devadesátých let minulé století v počtu narozených. V současné době se začíná situace pomalu zlepšovat, ale v počtu uchazečů v následujících letech lepší nebude.
Demografický vývoj počtu narozených dětí 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013
Graf 1 : Demografický vývoj počtu narozených dětí Zdroj: upraveno podle Český statistický úřad [online]
Cílem této práce bude identifikovat současné procesy vnější marketingové komunikace zaměřené na uchazeče na FIM UHK. Následně dle analýzy vybraných ekonomický a informatických fakult doporučit vhodný způsob komunikace na fakultě. 1
2 Teoretická východiska 2.1 Vysoké školství v České republice V současné době se rozlišují tři základní tipy vysokých škol. Jedná se Veřejné vysoké školy, Státní vysoké školy a Soukromé vysoké školy. Tyto tři typy škol spadají pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Dále se řídí zákonem číslo 111/1998 Sb.
2.1.1 Přehled vysokých škol v České republice Následuje výčet vysokých škol včetně paragrafů ze zákona číslo 111/1998 Sb. v České republice k 1. 1. 2016 dle Ministerstva školní, mládeže a tělovýchovy. (Ministerstvo školství, [online])
Veřejné vysoké školy Veřejné vysoké školy jsou zřizované zvláštním zákonem. Kompetence vůči nim podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, vykonává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Akademie múzických umění v Praze (AMU)
Akademie výtvarných umění v Praze (AVU)
Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU)
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT)
Janáčkova akademie múzických umění v Brně (JAMU)
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU)
Masarykova univerzita (MU)
Mendelova univerzita v Brně (MENDELU)
Ostravská univerzita v Ostravě (OU)
Slezská univerzita v Opavě (SU)
Technická univerzita v Liberci (TUL)
Univerzita Hradec Králové (UHK)
2
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP)
Univerzita Karlova v Praze (UK)
Univerzita Palackého v Olomouci (UP)
Univerzita Pardubice (UPa)
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB, zkrácený název: UTB ve Zlíně)
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (VFU Brno, popř. VFU)
Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO, zkrácený název: VŠB-Technická univerzita Ostrava, VŠB-TU Ostrava)
Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE)
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT Praha)
Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ či VŠP Jihlava)
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (VŠTE)
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (VŠUP v Praze)
Vysoké učení technické v Brně (VUT, zkrácený název: VUT v Brně)
Západočeská univerzita v Plzni (ZČU)
Státní vysoké školy Vysoké školy zřízené zvláštním zákonem, které jsou podle §94-95 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, v kompetenci Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany.
Policejní akademie České republiky v Praze
Univerzita obrany
Soukromé vysoké školy Soukromé vysoké školy jsou právnické osoby, jimž ministerstvo udělilo státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola (podle §39 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů). Jejich činnost specificky
3
upravují §39-43 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů.
Bankovní institut vysoká škola, a.s. - Praha 5
Evropský polytechnický institut, s.r.o. - Kunovice
Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o.
Vysoká škola finanční a správní, z. ú. - Praha 10
Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s.
ŠKODA AUTO Vysoká škola o. p. s - Mladá Boleslav
International ART CAMPUS Prague, s.r.o.
Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. - Praha
Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s.
Akademie STING, o.p.s. - Brno
Metropolitní univerzita Praha, o.p.s.
Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o.
Vysoká škola Karla Engliše v Brně, a.s.
Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. - Praha 1
Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. - Praha 4
Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o., Praha 11
Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s. - Praha
University of New York in Prague, s.r.o., Praha 2
Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s.
Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace, o.p.s. - Praha 6
Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.
Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd, s.r.o. - Kolín
Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. - České Budějovice
Rašínova vysoká škola s.r.o. - Brno
Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o., Praha 6
4
Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s.
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o., Praha
NEWTON College, a.s. - Brno
Vysoká škola logistiky, o.p.s., Přerov
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., Praha 5
B.I.B.S., a.s. Brno International Business School
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o.
Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.
Vysoká škola obchodní a hotelová, s.r.o. - Brno
CEVRO Institut, z. ú. - Praha
Unicorn College s.r.o. - Praha
Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o.
Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov, o.p.s.
AKCENT College, s.r.o. - Praha
Archip, s.r.o.
Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o.
ART & DESIGN INSTITUT, s.r.o.
Vysoká škola podnikání a práva, a.s.
2.1.2 Legislativa a charakteristika vysoké školy Jak již bylo zmíněno, tak stěžejní zákon o vysokých školách je zákon číslo 111/1998 Sb. První dva paragrafy charakterizují vysoké školství následovně: „Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že: a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,
5
b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti, c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání, d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní, e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou, f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů“ (Zákon č. 111/1998 Sb.§1, [online]) „(1) Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský. (2) Vysoká škola je právnickou osobou. (3) Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní. Označení "vysoká škola", popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy. Označení "univerzita", popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy univerzitní. (4) Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy studijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. (5) Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje bakalářské studijní programy a může též uskutečňovat magisterské studijní programy a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Vysoká škola neuniverzitní se nečlení na fakulty. 6
(6) Typ vysoké školy je uveden v jejím statutu a musí být v souladu se stanoviskem Akreditační komise. (7) Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní. (8) Na vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné právnické osoby, které se touto činností zabývají. (9) Nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický titul, konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem, používat akademické insignie a konat akademické obřady. (10) Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí.“ (Zákon č. 111/1998 Sb.§1, [online])
2.2 Marketing obecně V dnešní době je pojem marketing zmiňován v různých situacích a odvětvích. Je ale důležité si uvědomit, co vlastně ten marketing je, a také v jakých oblastech může pomoci k úspěchu. Marketing je slovo anglického původu skládající se ze dvou částí: market, které znamená trh a koncovky –ing, vyjadřující činnost spojenou s vytvářením trhu. Kotler (2013, s. 33) hned na začátku poukazuje na to, že „Dobrý marketing není náhoda, ale naopak výsledek pečlivého plánová a provedení s využitím nejmodernějších nástrojů a technik“.
2.2.1 Význam marketingu Kotler (2013, s. 33) dále zmiňuje, že aby firmy mohly úspěšně finančně prosperovat, tak je důležité mít dobře postavený marketing. Protože finance, provoz a další firemní oddělení by neměly práci, když by nebyla poptávka po výrobcích či službách, které firmě přinášejí potřebný zisk. A tak aby se na konci výsledovky objevil zisk, musí mít firma dostatečné tržby, které jsou ovšem často závislé na marketingových schopnostech.
7
„Širší význam marketingu pak přesahuje i do lidské společnosti jako celku. Marketing pomohl uvést a úspěšně přijmout nové výrobky, které usnadnily nebo obohatily životy lidí. Dokáže inspirovat zlepšení stávajících výrobků, neboť nutí marketéry inovovat a vylepšovat tak pozici na trhu. Úspěšný marketing generuje poptávku po výrobcích a službách, a ve svém důsledku tak vytváří pracovní místa. A díky svému příspěvku k ziskovosti firmy jí zároveň umožnuje zapojovat se do společensky zodpovědných aktivit.“ Kotler (2013, s. 34) Jurášková (2012) říká, že marketing je komplex řídích aktivit orientovaných na trh s cílem tvorby hodnoty a uspokojování potřeb a přání zákazníků prostřednictvím výměny. Kotler (2013, s. 35) definuje marketing takto: „Marketing se zabývá identifikací a uspokojováním lidských a společenských potřeb. Jedno z nejstručnějších trefných definic marketingu je „uspokojování potřeb ziskově““. Marketing není spojován pouze s pojmy reklama, s různými formami podpory prodeje a se zkratkou PR, na kterou se lidé vzpomenou při zmínění slova marketing. Tyto části jsou ovšem jen nepatrnou špičkou ledovce, protože se jedná o některé v řadě případů ne nejpodstatnější části marketingu, dodává Světlík (2009, s. 18). „Marketing je proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání, ovlivňování a uspokojování potřeb a přání zákazníka efektivním a výhodným způsobem zajišťujícím splnění cílů organizace“ říká Kapoun (2014, s. 7-8) a hned dodává, že pod organizací si můžeme představit školu či vzdělávací instituci.
2.2.2 Definice marketéra K pojmu marketing nemyslitelně patří také pojem marketér, kdy by se dalo ve zkratce říci, že je to člověk, který se orientuje a pracuje v marketingu, ale jak se ukazuje, není tomu tak. 8
Kotler (2013, s. 38) popsal marketéra takto: „Marketérem je někdo, kdo očekává odezvu – pozornost, nákup, volební hlas, dar – od druhé strany, nazývané potenciálním zákazníkem. Pokud se obě strany snaží jedna druhé něco prodat, pak za marketéra označujeme obě“. Marketér je tedy zodpovědný za řízení poptávky a Kotler (2013, s. 38) k tomu dodává podrobnější informace: „Marketéři jsou zkušení ve stimulování poptávky po svých výrobcích. To je však pouze velice zúžený pohled na to, čím se zabývají. Stejně jako odborníci na výrobu a logistiku jsou zodpovědní za řízení nabídky, zodpovídají marketéři za řízení poptávky. Snaží se ovlivnit úroveň, načasování a složení poptávky tak, aby splnili cíle organizace. V úvahu připadá osm stavů poptávky: 1. Negativní poptávka – spotřebitelé výrobek nemají rádi a jsou dokonce ochotni platit za to, aby se mu vyhnuli. 2. Neexistující poptávka - spotřebitelé o výrobku nevědí nebo o něj nemají zájem. 3. Latentní poptávka – spotřebitelé mají silnou společnou potřebu, která nemůže být uspokojena existující výrobkem. 4. Klesající poptávka – spotřebitelé začínají kupovat výrobek méně často nebo ho nekupují vůbec. 5. Nepravidelná poptávka – nákupy spotřebitelů oscilují napříč ročními obdobími, měsíci, týdny, dny v týdnu nebo i hodinami v rámci dne. 6. Plná poptávka – spotřebitelé právě kupují veškeré množství výrobků dodávané na trh. 7. Nadměrná poptávka – výrobek by si chtělo koupit více spotřebitelů, než kolik jich může být uspokojeno. 8. Nežádoucí poptávka – spotřebitelé mohou být přitahování výrobky, které mají nežádoucí společenský dopady. V každém případě musí marketéři idenfitikovat prapříčiny aktuálního stavu poptávky a stanovat plán který, by poptávku přiblížil stavu žádoucímu“.
9
2.3 Marketing vysoké školy Ani vysoké školy se nevyhnou potřebě využívat marketing ve svůj prospěch. Jak říká Světlík (2009, s. 19): „Marketing školy je proces řízení, jehož výsledkem je poznání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojování potřeb a přání zákazníků a klientů školy efektivním způsobem zajištujícím současně splnění cílů školy“. Soukalová (2011) k tomu dodává, že konkrétní postupy strategického řízení a plánování vycházejí ze základní formulace poslání vysoké školy. I když je poslání vysokých škol v obecné rovině stejné, cesta k jeho naplňování je zpravidla velmi odlišná. Štefko (2003, In: Soukalová, 2011) definuje tři fáze marketingového strategického řízení: 1. „Fáze: plánování – provedení situační analýzy, která vypovídá o současné situaci ve vnitřním i vnějším prostředí vysoké školy, ta je pro marketingové strategické plánování výchozím bodem při uplatňován marketingu Formulace cílů marketingu v souladu s posláním vysoké školy Identifikace hlavních segmentů trhu cílových skupin a jejích výběr Stanování marketingového mixu vysoké školy a formulace marketingového plánu, který konkretizuje organizaci marketingu, vývoj informačního, plánovacího a kontrolního systému nutného pro realizaci plánu. 2. Fáze zahrnuje realizaci navržené marketingové strategie a uskutečňování plánu. 3. Fáze spočívá v kontrolním systému, který zjišťuje a vyhodnocuje výsledky a navrhuje opatření pro odstranění případných nedostatků“. Chromý (2012, s. 5) dodává k marketingu školy následující: „Každá vysoká škola, musí vnímat marketing jako součást svého podnikání, podobně jako to činí jiné firmy. Každý potenciální zákazník, v případě vysokých školy student, potřebuje přesné a podrobné informace o nabízené službě jako produktu, o který má zájem. Stejně jako každý výrobce konkrétního produktu potřebuje vědět, zda je to o jeho
10
produkt zájme, jak ho hodnotí spotřebitelé (studenti), jak lze účinně a pozitivně ovlivnit životní cyklus produktu, jak získat a udržet zákazníky apod. K získání těchto potřebných informací slouží různé formy komunikace, kterou v těchto souvislostech nazýváme marketingovou. Každá z forem marketingové komunikace má svá specifická pravidla, která vycházejí z určitých cílů poskytovatele služby. Dosažení stanovených cílů je podloženo výbornými znalostmi všech aspektů komunikace a zmíněných pravidel“. Světlík (2009, s. 20) definuje školní marketing takto: „Potřeby a přání zákazníků jsou uspokojovány prostřednictvím směny. Směnou rozumíme proces, při kterém dochází při určitých podmínkách mezi jejími účastníky k výměně hodnot. Těmi může být určitý produkt (výrobek, služba, výuka), mohou jimi být peníze nebo i protislužba. Všichni potenciální zákazníci, kteří se zúčastňují, respektive jsou schopni a ochotni směny se zúčastnit, tvoří trh. Školský trh má řadu účastníků. Jsou jimi školy, jejich klienti a zákazníci (žáci a studenti, rodiče, podniky a jiné organizace) a stát (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, krajské úřady, obce, další zřizovatelé škol a jiné)“.
2.3.1 Směna na trhu škol Na obrázku číslo 1 je hezky vidět, jak probíhá směna na trhu, kde se nachází škola, student, stát a další subjekty. Světlík (2009) k tomu říká, že ke směně mezi školou a jejími zákazníky nedochází vždy přímo, ale zprostředkovaně, protože studenti neplatí vždy přímo škole, která jim poskytuje služby. Je to z toho důvodu, že škole platí stát ze státního rozpočtu.
11
Obrázek 1 : Směna na trhu škol Zdroj: upraveno dle Světlík (2009)
Světlík (1996, s. 13) přispívá k tématu postavení škol na trhu následovně. „Trh vzdělávacích služeb se může chápat jako určitá oblast ekonomické reality společnosti, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty jako je škola, domácnost, stát prostřednictvím směny“. Pro mnoho lidí je představa, že si představí školu jako tržní subjekt moc nereálná. Hlavním cílem školy je poskytnout jedinci vzdělávání. Stručně řečeno by se dalo říci, že výstupem školy jsou vzdělaní žáci. Cílem firmy je ovšem dosažení zisku, většího tržního podílu. Ale existuje řada shodných atributů pro školy a firmy. Příkladem může být úspěšnost. Na trhu existují jak úspěšné a vynikající podniky a školy, po jejichž produktech je na trhu velká poptávka, tak i firmy a školy, které nejsou tak úspěšné a kterým hrozí v krajním případě zánik.
2.3.2 Koncepce školního marketingu V dnešní době je možné se u každé zkoumané oblasti setkat se slovem koncepce, které představí daný problém. Jinak tomu ani není u marketingu školy.
12
„V pojetí klasické koncepce školního marketingu jsou studenti považování za zákazníky školy. Jejich potřeby a přání týkající se jejich vzdělání musí tedy školou být uspokojeny co nejlépe. Protože mezi studenty jsou v jejich chování, zájmech a potřebách značné rozdíly, snaží se škola uplatnit segmentaci svých zákazníků, podle které budou rozdílné potřeby různých skupin studentů uspokojovány rozdílných způsobem. Použití nástrojů marketingového mixu se zaměřuje především na:
Přizpůsobení studijní nabídky školy potřebám studentů.
Poskytování studijní nabídky v ceně odpovídající výši její vnímané hodnoty.
Přiměřenou studijní zátěž kladenou na studenty (stará pedagogická zkušenost říká, že nároky na studenty by měly být mírně nepřiměřené).
Dodání vzdělávacích služeb školy ve správném místě a v dobrém edukačním prostředí.
Podporu služeb školy vhodnými nástroji propagačního mixu.
Vytvoření marketingově orientované organizační struktury školy.“ Světlík (1996, s. 23-24)
Světlík (1996, s. 24-25) dále popisuje rozdíl mezi marketingovou koncepcí a tradiční školní koncepcí. „Marketingová koncepce vychází z předpokladu, že škola, která chce v tržním prostředí přežít a rozvíjet se, by se měla zaměřit na studenta jako na svého zákazníka, a vzájemný vztah chápat jako směnu hodnot mezi ní a studentem. Při naplňování této koncepce dále využívá nástrojů marketingového mixu, segmentace a marketingově orientované organizační struktury školy. Oproti této koncepci stojí tradiční školní koncepce, která se především zaměřuje nikoliv na žáka, ale na učitele, nikoliv na kurikulum vycházející z potřeb studenta, praxe a společnosti, ale z potřeb školy“. Z toho jednoznačně vyplývá, že pokud škola se nebude zaměřovat na studenty a jejich potřeby, tak nemůže mít nikdy takový úspěch jako škola, která na toto bude dbát.
13
2.3.3 Přínosy školního marketingu Pokud škola dělá svůj marketing na dobré úrovni, odměnou jsou pro ni poté přínosy a ne jenom v nových studentech, jak by se na první pohled mohlo zdát. I když je to jedna z hlavních priorit při tvoření marketingu, nalákat nové studenty právě na danou školu. Světlík (1996, s. 27-28) vidí přínosy marketingu ve škole následně. „V případě školství není jednoduché přínos marketingového řízení měřit, protože nejsou hmatatelné a efekt je dlouhodobý. Také zvýšení kvality vzdělávacího programu může škola obtížně prokázat. Projeví se to až po pár letech v úspěšném dalším studiu, či v uplatnění absolventů. Následuje výčet některých přínosů pro školu.
Zvýšení kvality a pestrosti nabídka – toto zvýšení kvality je především dáno tím, že existuje konkurence na poli vysokých škol, a proto se vysoké školy nabídnout perspektivní nabídku, která by vedla k vyššímu uspokojení potřeb zákazníků školy.
Informovanost – jelikož několikaleté studium stojí rodinu nemalé finanční částky, proto když škola má informovat veřejnosti na dobré úrovni, tak se míra rizika zvolení špatné školy snižuje.
Splnění cílů školy – marketing poskytuje vedení školy vhodné nástroje, pomocí kterých si mohou kontrolovat, jak se plní jejich cíle a také si analýzou stanovit správné strategie pro další rozvoj školy. Dále se analyzuje, do jaké míry byly splněny cíle, jaká je současná výkonnost a také, jaké jsou silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby.
Financování – pokud má škola dobře nastavené klima a nabízí kvalitní produkt je atraktivnější pro sponzorské dary či jiné zdroje financování. Také tím pádem dostává více financí od státních zdrojů.
Loajalita – uspokojování potřeb a přání zákazníků vytváří zmíněnou loajalitu, která má za následek nejen lepší financování, jak bylo zmíněno výše, ale také v zdokonalování vztahů, kterou si škola se svým okolím vytváří.“
14
2.3.4 Fáze při výběru školy (Chapman 1986 citovaný Sargeant 2005) popsal, že student i jeho rodiče projdou několika fázemi, nežli se rozhodnou pro danou školu. I když jsou tyto fáze napsané před několika lety, stále platí i v dnešní době.
2.3.4.1 Před začátkem hledání Studenti pasivně „zaregistrují“ existenci informací, kterým jsou vystaveni. Mohou to být všeobecné reklamní kampaně nebo prostě jen konverzace s rodinou a přáteli. V této fázi se už ale formují postoje na různé poskytovatele vzdělání. Je to důležitá část procesu, jelikož postoje, ať už pozitivní nebo negativní, pomohou studentovi do budoucna vytvořit užší seznam potenciálních institucí, kde by mohl studovat. Úkol z hlediska marketingu v tomto stádiu je zajistit, aby instituce udržovala relativně vysoký profil v očích cílového trhu. Příznivá publicita ohledně aktivit studentů nebo zaměstnanců, dny otevřených dveří, speciální akce atd. Vše může ovlivnit a posílit pozitivní postoj vůči vybraným institucím. Podobně, místní informace z druhé ruky, zvěsti a podobně mohou také přispět k vytvoření názorů na školící zařízení.
2.3.4.2 Během hledání Důkazy svědčí o tom, že než studenti aktivně začnou vyhledávat informace o kurzech, si vlastně vytvořily užší seznam potenciálních poskytovatelů. Student pak může porovnat omezené množství vzdělávacích institucí. Využije při tom různé zdroje informací, které mu pomůžou s tímto úkolem a při vyhledávání dat s ohledem na široké spektrum rozhodujících kritérií.
2.3.4.3 Rozhodnutí o podání žádosti Po prozkoumání dostupných možností, uplatní student výše zmíněné kritéria rozhodování, aby identifikoval pár institucí, na které podá žádost ke studiu. V tomto stádiu vybrané instituce odpovědí buď zamítnutím žádosti, nebo nabídnutím studijního místa.
15
Úkol marketingu v této fázi je zajistit, aby se žádosti zpracovali co nejrychleji a „osobně“. Na trhu vyššího vzdělání, kde si jsou instituce velice podobné, ty které poskytují vysoký standard „péče o zákazníka“ a snaží se odpovědět na studentské dotazy co nejrychleji, získají nepochybně jisté výhody.
2.3.4.4 Rozhodnutí o výběru V další fázi procesu student přijme jednu nebo více nabídek, které mu instituce udělily. Je běžné, že student je přijat na více školách. Je absolutně nutné, aby si poskytovatelé v tuto chvíli uvědomili, že budou soupeřit s pouze malým množstvím jiných institucí. Instituce, které se vynasnaží udržovat se studentem určitý dialog, například tím, že zasílají studentům informační letáky, informační zpravodaj, informace o kurzech nebo seznam četby a podobně, si uvědomují důležitost takové komunikace a tímto způsobem si studenta psychologicky vážou ke své instituci.
2.3.5 Marketingové řízení vysoké školy Soukalová (2013, s. 13) vidí potřebu marketingového řízení vysoké školy takto: „Vysoké školy v České republice přijímají potřebu hlubokých změn a aktivity vyplývající z boloňského procesu se snaží naplňovat. Pokud vysoké školy chtějí úspěšně čelit konkurenčnímu prostředí nejen v národním, ale i v mezinárodním měřítku musí se aktuálně zaměřit na kvalitu výuky, interaktivitu oborů, zaměstnanost absolventů a především na excelenci vědeckých a tvůrčích výstupů. Uvedené oblasti nelze řešit nahodile dle aktuální situace, ale je potřeba je spojit v proces systematického strategického řízení vysoké školy.“ Dále ještě dodává, že začátky uplatňování marketingového řízení vysokých škol v České republice byly v 90. letech minulého století. Také vznik soukromých vysokých škol přinesl konkurenční prostředí do oblasti vzdělávání.
16
Vysoké školy nabízejí nepřeberné množství studijních oborů, a tak poskytují určitý druh služby, v kterém se studenti stávají vlastně zákazníky školy, bez ohledu na to, jde-li o školu veřejnou, či soukromou.
2.3.6 Prostředí školy U každé školy, nejen vysoké, existují tři základními tipy prostředí, kterými jsou makroprostředí, mezoprostředí a vnitřní prostředí. Jindy je také uváděno zkráceně jako vnitřní a vnější prostředí školy. Kotler (2007, s. 129) definuje prostředí následovně: „Marketingové prostředí společnosti se skládá z činitelů a sil vně marketingu, které ovlivňují schopnost marketing managementu vyvinout a udržovat úspěšné vztahy s cílovými zákazníky. Marketingové prostředí představuje jak příležitosti, tak i hrozby. Úspěšné společnosti si uvědomují, jak důležité je neustále sledovat změny v prostředí a přizpůsobovat se jim. Příliš mnoho společností bohužel nedokáže vnímat změny jako příležitost. Ignorují změny nebo jim odolávají, dokud není pozdě. Jejich strategie, struktura, systémy a kultura jsou čím dál tím zastaralejší“. I když předchozí definice marketingového prostředí je obecná a váže se na klasické firmy, je i tak možné ji aplikovat na prostředí školy. Protože i škola je svým způsobem firma, která nabízí službu, v tomto případě vzdělání a zákazník je student, který službu využívá. Matušíková (2010, s. 13) přispěla k marketingovému prostředí školy takto: „Marketingové prostředí školy představuje veškeré prvky a vlivy, které v současné době nebo v budoucnu ovlivňují schopnost školy rozvíjet se a udržovat úspěšné transakce a vztahy s cílovými uživateli vzdělání (klienty, zákazníky) Lze rozlišit marketingové prostředí vnější (makroprostředí) a vnitřní (mikroprostředí). Oba aspekty marketingového prostředí spolu velmi úzce souvisí, v mnohém se i prolínají a vyznačují se určitou mírou nejistoty a proměnlivosti.“
17
„Školy se stejně jako i jiné podmínky setkávají s celou řadou problémů. Jejich činnosti je podstatným způsobem ovlivněna marketingovým prostředím. Co máme na mysli pod pojmem marketingové prostředí? Marketingové prostředí se sestává z faktorů, které přímo a nepřímo působí na školu, vytvářejí podmínky pro její činnost a tím ovlivňuji i kvalitu vzdělávacího procesu. V souvislosti se změnami probíhajícími v prostředí se mnohé školy dostávají do problémů, protože nejsou schopny na tyto změny okamžitě reagovat, ale ani změny předvídat.“ Dodává k prostředí školy Francová (2003, s. 16)
2.3.6.1 Makroprostředí školy Světlík (2009, s. 34) definuje makroprostředí školy takto: „Poznání a využití svého makroprostředí je pro školy mnohdy životně důležité. Na makroprostředí, které odráží základní trendy vývoje celé populace společnosti, mají zejména vliv jevy ekonomické, demografické, technické, politické a sociálně kulturní.“ Dále dle Světlíka se marketingové prostředí školy vyznačuje dvěma rysy:
„Makroprostředí školy se neustále dynamicky mění. Zde na to například může mít vliv, jak dopadnou volby, které mohou změnit nejen ekonomickou politiku státu, ale i politiku školskou. Dále to jsou například revoluční změny v oblasti informačních technologií, aby školy nezůstaly pozadu s vývojem.
Většina vlivů z makroprostředí školy je neovlivnitelná. Je jasné, že školy nemohou
ovlivňovat
míru
inflace,
nezaměstnanost,
reálný příjem
domácností apod. Měly by však ve svém zájmu rozpoznat jeho základní směry a snažit se předvídat možné změny a přizpůsobit se jim. U škol se mohou změny projevit v dlouhodobém měřítku“. Matušíková (2010, s. 13) se staví k makroprostředí následovně: „Vnějším makroekonomickým silám se musí škola přizpůsobit. Mají značkou intenzitu, ale mnohé z nich by mohli učitelé částečně ovlivňovat svojí aktivní účastí v politice, např. budou-li kandidovat do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Senátu, 18
krajských a místních zastupitelstev, mohou připravovat návrhy legislativy, která by rozumně ovlivňovala vývoj školství v ČR, regionu i v příslušné lokalitě ve městě.“ Francová (2003, s. 21) popsala vnější prostředí podobně: „Vnější prostředím rozumíme širší okolí podniku a faktory, které na školu a její činnost působí z vnějšku. Charakteristikou vlastností tohoto okolí je jeho neustálá proměnlivost. Každá změna ve společnosti, ať již politická, ekonomická nebo sociální, může totiž znamenat nové pojetí výchovy a vzdělání. Je důležité, aby škola veškeré změny vnějšího prostředí sledovala a pružně se jim přizpůsobovala. Vnější prostředí je složeno z prvků a vztahů mezi nimi, které v souhrnu ovlivňují schopnost školy vytvářet a rozvíjet vztahy s ostatními vzdělávacími institucemi. Vnější prostředí dělíme podle typu působících faktorů na následující subsystémy“:
2.3.6.1.1 Demografické prostředí Do demografického prostředí se vtahuje počet lidí, rozložení obyvatelstva, vývoj populace, věkové rozdělení obyvatel, velikost domácností apod. Demografické prostředí ukazuje pokles porodnosti a stárnutí obyvatelstva, vzrůst vzdělanosti aj.
2.3.6.1.2 Fyzické a přírodní prostředí Vzdálenost, umístění v regionu, dopravní možnosti, dostupnost lokality jsou jedny z faktorů, které ovlivňuji vnější prostředí školy. Technické prostředí ukazuje urychlování technologických změn.
2.3.6.1.3 Ekonomické prostředí Ekonomické prostředí ukazuje zpomalení růstu reálných příjmů, nízké úspory a vysokou zadluženost. Ve školství jde konkrétně o způsob financování škol, výdaje na školství ze státního rozpočtu, poměr těchto výdajů k hrubému domácímu produktu.
19
2.3.6.1.4 Politické prostředí Politické prostředí se vyznačuje působením vládních institucí na veřejný zájem. Míra centralizace řízení školství prostřednictvím krajských úřadů a ministerstva školství. Dále také delegování pravomocí na ředitele škol.
2.3.6.1.5 Legislativní prostředí Z pohledu školy se jedná například o právo na vzdělání, případně zákon, kterým by se zavedlo školné.
2.3.6.1.6 Sociálně-kulturní prostředí Vytváří ho hodnoty, postoje, očekávání a zvyky lidí. Čas, prostor, vzdělání a náboženství. Příkladně kultura národa ovlivňuje poptávku lidí po vzdělávání se a učení se nových věcem. Poté tedy platí, že čím kulturnější a vyspělejší národ, tím je zde otevřen potenciálně větší trh nejen pro vzdělání.
2.3.6.2 Mezoprostředí školy Mezoprostředí školy dle Světlíka (2009, s. 39): „Hlavním posláním školy je efektivním způsobem uspokojovat potřeby vzdělání a výchovy svých žáků a studentů. Aby škola mohla plnit své poslání, vstupuje do úzkého kontaktu s řadou dalších subjektů. Tyto subjekty, ať již se jedná o fyzické nebo právnické osoby, tvoří mezoprostředí školy. Prostředí, ve kterém škola bezprostředně funguje a kterým je zároveň ovlivňována. Mezoprostředí školy tvoří především její zákazníci, absolventi a organizace, které je zaměstnávají. Kromě toho hlavních zákazníků školy to jsou subjekty patřící do vzdělávací soustavy státu (zejména MŠMT, krajské úřady a obce jako zřizovatelé škol, konkurenční školy, partnerské školy, rezortní organizace a tak dále), partneři školy a veřejnost. Škola je nedílnou součástí vzdělávací soustavy státu. Úzké spojení mezi školou a společností dokumentují i proměny školy a celé vzdělávací soustavy, které úzce souvisí s probíhající změnami ve společnosti. Každá etapa vývoje společnosti, každá
20
zásadní sociální, politická a ekonomická změna vyvolá v život nejen nové pojetí výchovy a vzdělání, ale mění i existující strukturu vzdělávací soustavy.“ Francová (2003, s. 17) rozšiřuje definici mezoprostředí školy takto: „Sféru nacházející se mezi vnitřním a vnějším prostředím označujeme v marketingové terminologii za tzv. mezoprostředí. Představuje nejbližší okolí školy a zahrnuje lidi a organizace, které bezprostředně působí v místě a výrazným způsobem tak ovlivňují činnost školy. Školy při plnění svého poslání a stanovování cílů přicházejí do řady kontaktů s organizacemi i jednotlivci. Vznikají tak uvědomělé či nahodilé vztahy. Součástí marketingu školy je i budování dobrých vztahů nejen uvnitř školy, ale i jejím okolím. Především s prací, orgány školské správy, profesními organizacemi, jinými školami atd. Tyto vztahy mohou obecně vést ke zlepšení kvality vzdělávacího programu, zvýšení renomé školy, k pozitivním změnám v práci školy.“ Francová dále uvádí, že mezi prvky mezoprostředí patří:
Zákazníci
Konkurence
Dodavatelé
Zprostředkovatelé
Partneři
Veřejnost
2.3.6.3 Vnitřní prostředí školy Vnitřní prostředí stanovil Světlík (2009, s. 64) takto: „Dosavadní praxe ukazuje, že politické a sociální změny, ke kterým dochází ve společnosti, a z toho vyplývající změny vzdělávacího systému mají často malý dopad na základní principy vnitřního fungování škol a jejich vnitřního prostředí. Kvalita vnitřního prostředí je jedním z rozhodujících a nejsilnějších faktorů ovlivňujících vnímanou kvalitu práce školy. Rozhodující roli ve vytváření pozitivního vnitřního prostřední hraje kvalita managementu školy a jejího sboru, mezilidské vztahy a kultura školy.“
21
Jak zjistit Světlík (2009) ve svém výzkumu, tak jedním z nejvíce motivačních faktorů ve škole není pro pedagogy výše mzdy, nebo rozvrh hodin, ale dobré mezilidské vztahy na pracovišti. Velký vliv také hraje tolerance. Ale dle pedagogů ve škole převládá právě naopak velká míra netolerance, která se v konečné fázi projevuje na vztahu učitel – žák. Dále Světlík dodává, že vnitřní prostředí školy je určující pro vytváření vhodného edukačního prostředí žáků a studentů, tj. takového prostředí, do kterého žáci rádi chodí, ve kterém se rádi vzdělávají a které je povzbuzuje ke spolupráci a aktivní účasti na procesu vzdělání. „Vnitřní prostředí školy a jeho kvalita je tvořena především těmito vzájemně propojenými složkami:
Kulturou školy.
Mezilidskými vztahy.
Organizačním modelem školy.
Kvalitou managementu a sboru.
Materiálním prostředím školy.“ Světlík (2009, s. 65)
Francová (2003, s. 16) a její pohled na vnitřní prostředí školy: „Na školu působí při všech jejích aktivitách řada vlivů z jejího bezprostředního okolí a uvnitř školy. Vnitřní prostředí školy tvoří vnitropodnikové faktory, které souvisí s činností školy a jsou z její strany bezprostředně ovlivnitelné. Jsou to:
Řízení, organizace strategie školy.
Kultura a imaga školy.
Mezilidské vztahy.
Organizační struktura.
Pedagogické zázemí.
Materiální vybavení.
Finanční situace.
Hygienické a architektonické aspekty prostředí.“
22
„Vnitřní vlivy působí uvnitř školy (tzv. mikroprostředí školy) a management školy je může účinně ovládat. Jde například o prosazování jeho zájmů ze strany žáků, učitelů, atd. Úspěšné řešení vnitřních vlivů však nezajistí škole prosperitu. Je to jen podmínka nutná, nikoli postačující. Management školy ovládá vnitřní síly prostřednictvím technologií marketingového řízení školy, cíleným vytvářením kvalitní vnitřní kultury školy podporující rozvoj mezilidských vztahů, inovačních aktivit, týmové práce, vzájemné podpory, atd.“ Matušíková (2010, s. 26)
2.3.7 Hodnocení výsledků marketingového řízení školy Jak již sám název vypovídá, tak řízení spadá pod management, u kterého je nutností provádět také zpětnou kontrolu, zdali se nastavené cíle plní, tak jak bylo přednastaveno. V rámci školství je spíše používáno slovo „evaluace“, které nahrazuje slovo „hodnocení“, s kterým se přichází do kontaktu v ostatních oborech, kde je potřeba zhodnotit daný plán. Jak zmiňuje Soukalová (2011), tak na kvalitu vysoké školy nahlíží již samotní uchazeči o studium z různých pohledů. Uchazeče může zajímat například hospodárnost vysokoškolského vzdělání v České republice, pod čímž si můžeme představit, jak hodně náročnou položkou bude toto studium. Neméně zásadní faktorem je také zaměstnanost absolventů, kdy je sledováno co nejnižší procento. Nemělo by docházet k tomu, že by samotné vzdělání bylo chápáno jako zboží.
2.3.7.1 Vnitřní hodnocení kvality V rámci vnitřního hodnocení se dbá na vzdělávací proces a jeho kvalitu. Je potřeba k tomuto procesu přistupovat pravidelně a symetricky včetně jeho vyhodnocení a stanovení opatření. Aby byly výsledky objektivní, musí být hodnocení prováděno ve dvou úrovních z pohledu hodnotitele. Na jedné straně by měl být pedagog hodnocen nadřízenou, odpovědnou osobou za pedagogický proces nebo odborníkem v dané oblasti. Na straně druhé by měli mít možnost hodnotit studenti.
23
Je ale také zapotřebí, aby hodnocení mělo úspěch a bylo k něčemu užitečné, pozitivní spolupráci pedagogů, kteří by byli ochotni poznat hodnocení kvality výuky z pohledu studentů a přijmout ho jako zpětnou vazbu. Výsledky vnitřního hodnocení jsou velmi cenné, neboť pedagogové či studenti, kteří hodnotí, jsou velmi dobře obeznámeni s činností a funkcemi konkrétní vysoké školy či fakulty. Zpravidla by tito lidé měli pozitivně, aktivně a především objektivně přistupovat k hodnocení a k návrhům na změny. Na druhou stranu je kritickým faktorem vnitřního hodnocení ochota studentů i pedagogů přistupovat k hodnocení objektivně se snahou poznat nedostatky a následně pracovat na jejich odstranění. Soukalová (2011) Vnitřní hodnocení kvality dle Světlíka (2009, s. 310) pojednává o pojmu autoevaluace, který je definován následovně: „Autoevaluace škol je symetrické hodnocení dosažených cílů dle předem stanovených kritérií, prováděných pracovníky školy. Je autoregulačním mechanismem vlastní pedagogické práce školy. Poskytuje zpětnou vazbu o kvalitě a úrovní dosažených cílů vzhledem k projektovým cílům“.
2.3.7.2 Vnější hodnocení kvality Aby mohly vysoké školy realizovat studijní programy a obory, je nutné získat vnější hodnocení kvality školy, které provádí Akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Výsledkem tohoto hodnocení je spíše školu směřovat do oblasti zdokonalování činností a odstraňovaní nedostatků týkajících se oborového zaměření. Do kritérií pro hodnocení spadá například počet habilitovaných a jmenovaných profesorů, počet vědeckých a odborných monografií, zahraničních publikací. Do další parametrů, které nezůstávají v pozadí, patří také hodnocení vědecko-výzkumných aktivit, které jsou zaznamenávány v tzv. Registru informací o vědě a výzkumu. Výsledky tohoto hodnocení budou mít dopad na financování a image vysoké školy a také na zájem o její studijní obory. Soukalová (2011)
24
Světlík (2009, s. 319) ještě rozděluje vnějšní hodnocení na následující fáze: „Vnější hodnocení kvality je prováděno nezávislou evaluační komisí. Hodnocení probíhá v těchto základních fázích:
Návštěva evaluační komise na škole.
Zpracování návrhu a konečného znění zprávy evaluační komise.
Závěr evaluace.“
2.4 Marketingová komunikace vysoké školy Na samotném marketingovém řízení by škola fungovat nemohla, protože v dnešní vše záleží na komunikaci, v jaké je vedené formě a také v jaké kvalitě. Foret (2003, s. 171) k marketingové komunikaci: „V marketingové komunikaci nejde pouze o to produkt vyrobit, ale také ho náležitě představit zákazníkům. Celý marketing je založen na komunikaci. Vlastně staví na neustálé komunikaci se zákazníkem.“ „Význam komunikace v marketingu dokládá i skutečnost, že se stále častěji hovoří o marketingové komunikaci. Za tu bývá v užším smyslu slova pokládáno to, co v marketingovém mixu obvykle zahrnuje propagace, respektive komunikační mix.“ Marketingové komunikace dle Vaštíkové (2014, s. 126): „Marketingová komunikace je jedním z nejviditelnějších a také nejdiskutovanějších nástrojů marketingového mixu. Je uplatňována nejen v klasickém podnikatelském prostředí, je nesmírně důležitá i pro organizace poskytující služby. Využití vhodných komunikačních nástrojů umožňuje organizaci rychle, srozumitelně a účelně komunikovat se svým okolím, což jí pomáhá dosahovat jejích cílů.“ „Moderní marketing vyžaduje více než jen přípravu dobrého produktu, určení atraktivní ceny a zpřístupnění cílovým zákazníkům. Firmy musí komunikovat se svými současnými i budoucími zákazníky a to, co jim sdělují, nelze ponechat náhodě. Stejně jako je kvalitní komunikace důležitá pro budování a udržování
25
jakéhokoli vztahu, je i klíčovým prvkem snahy společnosti navázat vztahy se zákazníky“. Kotler (2007, s. 809) Dnešní moderní společnost musí komunikovat se svými zprostředkovateli, spotřebiteli a různými cílovými skupinami. Spotřebitelé komunikují mezi sebou a s dalšími skupinami a předávají si informace z doslechu. A každá skupina zároveň poskytuje zpětnou vazbu všem ostatním. Proto musí společnost pracovat s komplexním komunikačním systémem. Kotler (2007) „Celkový marketingový komunikační mix společnosti – nazývaný také komunikační mix – se skládá ze specifické směsi reklamy, osobního prodeje, podpory prodeje, public relations a nástrojů přímého marketingu, kterou firma používá pro dosažení svých reklamních a marketingových cílů.“ Kotler (2007, s. 809) Kotler dále definuje pět hlavních komunikačních nástrojů: „Reklama. Jakákoli placená forma neosobní prezentace a komunikace myšlenek, zboží nebo služeb identifikovaného sponzora. Osobní prodej. Osobní prezentace prováděná prodejci společnosti za účelem prodeje a budování vztahů se zákazníky. Podpora prodeje. Krátkodobé stimuly, které mají povzbudit nákup či prodej výrobku nebo služby. Public relations. Budování dobrých vztahů s různými cílovými skupinami pomocí příznivé publicity, budováním dobrého „image firmy“ a odvrácením či vyvracením fám, informací a událostí, které staví společnost do nepříznivého světla. Přímý marketing. Přímé spojení s jednotlivými, pečlivě vybranými cílovými spotřebiteli, které má vyvolat okamžitou odezvu a rozvíjet trvalé vztahy se zákazníky – použití telefonu, pošty, faxu, e-mailu, internetu a dalších nástrojů pro přímou komunikaci s konkrétními spotřebiteli.“ Kotler (2007, s. 809)
Poslání marketingové komunikace dle Soukalové (2011, s. 34):
„Poskytování aktuálních a spolehlivých informací o nabídce aktivit.
Popularizace vědecko-výzkumných aktivit vysoké školy.
Poznání aktuálních potřeb společnosti v návaznosti na vzdělávací proces.
26
Zvyšování internacionalizace a vzájemného poznávání kultur a s tím související zvyšování konkurenceschopnosti vysoké školy v národním mezinárodním meřítku.
Budování pozitivního vnímání vysoké školy ve společnosti.
Získávání aktuálních údajů o účinku, potřebách a významu marketingových komunikacích s cílovými skupinami, a to vše v návaznosti na poslání a hlavní principy vysokých škol s myšlenkou působit na rozvoj intelektu a kulturních hodnot cílových skupin.“
Komunikace je především oboustranná výměna informací mezi zdrojem a příjemce sdělení, tedy mezi školou a těmi, kterým je sdělení určeno. Zpětná vazba je za účelem naslouchat problémům, na kterých škola může zapracovat. To posiluje vztahy nejen mezi školou a jejími nejbližšími zákazníky, tj. žáky, studenty, rodiči, partnery (zřizovatel, podniky, veřejnost, tisk a tak dále), ale i uvnitř školy, to znamená mezi jejím vedením a pracovníky. Komunikace není samoúčelnou záležitostí, dala vzniknout důležitému nástroji, kterým je marketingová komunikace. Marketingovou komunikaci ve školním prostředí rozumíme systematické využívání principů, prvků a postupů marketingu při navazování, prohlubování a upevňování vztahů mezi školou a jejími klienty a zákazníky. Komunikace se rozděluje na dvě hlavní skupiny. Na vnější komunikaci, která je zaměřena především na potenciální studenty, rodiče, partnery a širokou veřejnost. Vnitřní komunikace se zaměřuje na komunikaci mezi vedením a pracovníky, respektive žáky nebo studenty.
2.4.1 Marketingový mix „Marketingový mix je soubor taktických marketingových nástrojů, které firma používá k úpravě nabídky podle cílových trhů. Marketingový mix zahrnuje vše, co firma může udělat, aby ovlivnila poptávku po svém produktu. Možné způsoby se dělí do čtyř skupin proměnných, známých jako 4P: produktová politika (product), cenová politika (price), komunikační politika (promotion) a distribuční politika (place).“ Kotler (2007, s. 71)
27
Jakubíková (2008, s. 146) dodává k marketingovému mixu: „Jedná se o soubor kontrolovatelných
marketingových
proměnných,
připravených
k tomu,
aby výrobní (produkční) program firmy byl co nejblíže potřebám a přáním cílového trhu. Jednotlivé proměnné mohou vytvářet dílčí mixy. (obrázek), které jsou vzájemně propojeny, a vyznačuje se hledáním jejich optimálních proporcí. To znamená, že sestavení účinného marketingového mixu je plně v rukou firmy“. „Marketingový mix spolu s výběrem tržních segmentů a cílových trhů vytvářejí marketingovou strategii firmy“. „Termín marketingový mix použil poprvé N. H. Borden v roce 1948. Šlo mu o jasné vyjádření skutečnosti, že marketingové aktivity nelze ve firmě chápat jak pouhou sumu jednotlivých opatření, nýbrž jako komplexní záležitost, kdy výsledný celek, má-li být úspěšný, musí být harmonicky propojen. Pro ilustraci své představy použil srovnání s těstem na koláč, kde změna jedné složky (např. cukru) může nejprve chuť vylepšit, avšak opakované zvýšení dávky hrozí pokažením celého díla. Marketingový mix tak naznačuje hledání optimálních vzájemných proporcí“. Foret (2003, s. 127) „Marketingový mix představuje soubor opatření, které pomáhají uspokojit požadavky zákazníků takovým způsobem, kterým umožňuje školám dosáhnout stanovených cílů. Marketingová teorie předpokládá, že se tyto marketingové nástroje nepoužívají jako jednotlivá opatření, ale jako optimální kombinace přizpůsobená danému tržnímu segmentu (tj. v případě škol dané skupině studentů)“. Francová (2003, s. 24)
2.4.1.1 Produkt Produktem rozumíme vše, co organizace nabízí spotřebiteli k uspokojení jeho hmotných i nehmotných potřeb. U čistých služeb popisujeme produkt jako určitý proces, často bez pomoci hmotných výsledků. Klíčovým prvkem definujícím službu je její kvalita. Rozhodování o produktu se týká jeho vývoje, životního cyklu, image značky a sortimentu produktů“. Vaštíková (2014, s. 22) 28
Francová (2003, s. 25) k definici produktu, jako součásti marketingového mixu: „Produkt je jakýkoli hmotný statek, služba nebo myšlenka, která se stává předmětem směny na trhu a je určena k uspokojení potřeby. Produkt musí mít vlastnosti odpovídající charakteru potřeby. Produkt se vykytuje v těchto formách:
Výrobek (jestliže máme na mysli produkt hmotné povahy)
Služby (vzdělání)
Osoby nebo jejich seskupení (spisovatel, skupina, politik)
Myšlenky (know-how, volební program)
Oblasti (ve smyslu rekreační a turistické lokality)“
2.4.1.2 Cena Vaštíková (2014, s. 22) popisuje cenu u hmotných a nehmotných produktů následovně: „Manažer rozhodující o ceně si všímá nákladů, relativní úrovně ceny, úrovně koupěschopné poptávky, úlohy ceny při podpoře prodeje (různých slev), úlohy ceny při snaze o soulad mezi reálnou poptávkou a produkční kapacitou v místě a čase. Vzhledem k nehmotnému charakteru služeb se cena, jak již bylo řečeno, stává významným ukazatelem kvality. Neoddělitelnost služby od jejího poskytovatele znamená další specifika při tvorbě cen služeb. Veřejné služby nemají zpravidla žádnou cenu, nebo mají cenu dotovanou. To znamená, že organizace musí věnovat pozornost nabídkové straně stanovení ceny, tedy nákladům“.
2.4.1.3 Komunikace Samotná komunikace, která patří, jako jedna část do marketingového mixu je rozsáhlejší téma, kterým se zabývá komunikační mix, spolu s dalšími částmi. „Komunikace představuje aktivity, které sdělují přednosti produktu a snaží se přesvědčit cílové zákazníky, aby jej koupili“ Kotler (2007, s. 71)
2.4.1.4 Distribuce „Rozhodování o distribuci souvisí s usnadněním přístupu zákazníků ke službě. Souvisí
s místní
lokalizací
(umístěním)
služby,
s volbou
případného
zprostředkovatele dodávky služby (zda letecká společnost prodává službu přímo 29
nebo prostřednictvím cestovní agentury). Kromě toho služby více či méně souvisí s pohybem hmotných prvků tvořících součást služby. Učitel například potřebuje ke svému výkladu dataprojektor, který musí někdo obstarat, skladovat a umístit do učebny“. Vaštíková (2014, s. 22) Francová (2003, s. 28) k distribuci: „Představuje celý komplex činností zaměřených na výběr kanálů prodeje a všechny procesy spjaté s pohybem výrobků od výrobce ke konečnému spotřebiteli. Cílem distribuce je najít nejefektivnější prodejní cestu pro výrobky a překlenutí vzdálenosti mezi výrobcem a konečným spotřebitelem“.
2.4.2 Komunikační mix Komunikační mix, jak již napovídá slovo mix, spadá pod marketingový mix a věnuje se informovanosti, propagaci daného výrobku či služby, na cíleného zákazníka. „Cílem propagace je systematicky informovat, přesvědčovat a ovlivňovat kupní a spotřební chování zákazníků. Propagace by měla být vtipná, provokovat, vyvolat strach, být tajuplná, uklidňovat a vzbuzovat důvěru, prezentovat prestiž nebo úspěch. Účelem propagace je zejména informovat a přesvědčit zákazníka, stimulovat jeho potřeby a v konečném důsledku tak zvyšovat prodejnost produktu. Jednotlivé formy propagace označujeme souhrnně jako tzv. komunikační mix. Ten je součástí mixu marketingového a představuje souhrn nástrojů, které školské zařízení
používá
k prosazování
svých
marketingových
záměrů
na
trhu
vzdělávacích služeb. Mezi prostředky komunikačního mixu řadíme: reklamu, podporu prodeje, styk s veřejností a osobní komunikaci“. Francová (2003, s. 31) Kotler (2007, s. 809) definuje komunikační mix hodně podobně jako Francová: „Celkový marketingový komunikační mix společnosti – nazývaný také komunikační mix – se skládá ze specifické směsi reklamy, osobního prodeje, podpory prodeje,
30
public relations a nástrojů přímého marketingu, kterou firma používá pro dosažen svých reklamních a marketingových cílů“.
2.4.2.1 Podpora prodeje Chromý (2012) uvádí, že například některé soukromé vysoké školy poskytují určité výhody některým zájemcům o studium. Příklad může být sleva na školném studentům, kteří splní určité podmínky. Ty mohou být různé, např. sleva za každého studenta, kterého přivedou. Některé vysoké školy poskytují např. svým studentům notebooky nebo tablety. Vzhledem k vysokým nakupovaným počtům lze jistě u dodavatelů dohodnout zajímavé slevy vč. licencí na softwarové vybavení. Tyto přístroje zůstávají majetkem školy a lze je účetně odepisovat, což přináší další souvislosti. Zároveň nemusí být nutné další zřizování počítačové učebny a zařízení lze využívat ve všech předmětech podle úvahy učitelů. „Forma neosobní komunikace, slouží k stimulování nákupů zákazníků a k podpoře obchodních mezičlánků. Cílem je zdůraznit produkt, pomoci zákazníkovi se rozhodnout, zvýhodnit nabídku oproti konkurenci. Na rozdíl od reklamy, která zákazníka ke koupi připravuje, podpora prodeje by měla jít nákup přímo vyvolat. V praxi bývá zaměřená buď přímo na zákazníka, nebo na obchodní mezičlánky. Podle toho se pak volí konkrétní prostředek: vzorky, dárky, výstavy, veletrhy, předvádění výrobků, ochutnávky, kupóny, karty, slevy, soutěže, zvýhodněná balení. Pro obchodníky to jsou pak: různá školení, informace, písemné a obrázkové materiály (ceník, návod, vzorek, katalog, prospekt), vypsání obchodní cen, ukázkové cesty, hmotná motivace.“ Francová (2003, s. 32) Vaštíková (2014, s. 136 – 137) vidí podporu prodeje následovně: „Podpora prodeje je vlastně určitou kombinací reklamy a cenových opatření. Pokouše se sdělit určité informace o službě a zároveň nabízí stimul, obvykle finanční, zvýhodňující nákup. Proto je často používána, aby přiměla kupujícího přejít od zájmu nebo přání k akci. Je zaměřena na široký okruh zákazníků. Jedná se o jednu z nejrychleji rostoucích forem stimulace zákazníků. Její nevýhodou je, že působení jednotlivých podnětů je jen krátkodobé, pouze po dobu uplatnění konkrétního opatření“. 31
2.4.2.2 Public relations Se slovním spojením Public relations, neboli zkráceně PR přichází do styku každodenně každý člověk. Toto spojení znamená v českém jazyce vztah s veřejností. Jak již překlad napovídá, je to další z forem komunikace, pomocí které firma nebo organizace informuje veřejnost o svých úspěších, aktivitách, rozvoji a dalších činnostech. Kotler (2007, s. 889) zmiňuje následující funkce, které může mít PR oddělení:
„Vztah s tiskem nebo tisková kancelář. Vytváření informací zajímavých pro média či jejich předávání médiím za účelem obrácení pozornosti k určité osobě, výrobku nebo službě.
Publicita produktu. Získávání publicity pro konkrétní produkt.
Veřejné záležitosti. Budování a udržování vztahů na místí, národní a mezinárodní úrovni.
Lobování. Budování a udržování vztahů se zákonodárci a státními úřadníky za účelem ovlivnění legislativy a dalších předpisů.
Vztahy s investory. Udržování vztahů s akcionáři a dalšími členy finanční komunity.
Rozvoj. Vztahy s dárci nebo členy neziskových organizací pro získání finanční podpory nebo dobrovolníků.“
Matušíková (2010, s. 65) zmiňuje vztah s veřejností ve spojení se školou takto: „Marketingová komunikace také pomáhá dosáhnout cílů v oblasti public relations. Hlavním cílem PR je:
Informovat
zájemce
o
aktivitách
školy,
úspěších,
snížení
obav
potencionálních studentů, budování image školy, umožňuje opravit zkreslené představy veřejnosti.
Přesvědčit budou studenty k podání přihlášky.
Připomínat existenci školy.“
32
Matušíková (2010, s. 65) dále ještě popsala výhody a nevýhody public relations s ohledem na aplikování ve školství následovně: „Výhody public relations:
Budování povědomí o škole v širokém spektru.
Stimulování zájmu zákazníků o služby školy, spolupráce, sponzorství.
Nízké náklady na komunikaci.
Nevýhody public relations:
Omezená možnost kontrolovat obsah sdělení.
Špatné zacílení na tržní segment.
Důvěryhodnost a délka sdělení.“
2.4.2.3 Osobní komunikace „Osobní komunikace představuje přímou formou komunikace s jedním či více příjemci. Její význam není možné podceňovat, někdy se tato forma komunikace označuje jako osobní marketing. K přímým kontaktům mezi pracovníky školy a jejími zákazníky či partnery dochází téměř každodenně. Ředitel školy jedná s rodiči, zástupci podniků, veřejností, tiskem. Učitelé jsou v každodenním kontaktu s žáky, setkávají se s rodiči, na veřejnosti reprezentují svým vystupováním školu. Velmi důležitá je přímo komunikace pracovníků školy, kteří ji zastupují na takzvaných burzách škol nebo v případě škol vysokých na veletrzích vysokoškolského
vzdělání
(například
Gaudeamus
v Brně).
Forma
přímé
komunikace vyvolává specifické nároky na pracovníky, kteří jménem školy jednají. Cílem osobního kontaktu je vzbudit pozornost k obsahu sdělení, přesvědčit a získat. Kontakt mezi zdrojem a příjemcem je personifikován, což může vést k snadnější identifikaci potřeb a přání příjemce sdělení. To však vyžaduje ze strany pracovníka školy určité specifické osobní kvality. Efektivita osobní komunikace závisí z velké míry na verbálních a neverbálních schopnostech těchto pracovníků. Ne nevýznamnou roli hraje také nehraný úsměv, oblečení a upravenost, osobnost, důvěryhodnost a bezprostřednost.“ Světlík (2009, s. 218)
33
Podle Chromého (2012) stojí za osobním prodejem jednání tváří v tvář s jedním nebo více zájemci o studium za účelem prezentace produktu – studijních programů vysoké školy, zodpovězení dotazů. V prostředí škol to nejčastěji bývají tzv. dny otevřených dveří. Při této příležitosti bývají samozřejmě prezentovány všechny výukové prostředky. Kotler (2007) popisuje výhody osobního prodeje před reklamou několika body. Při osobní komunikaci dochází k interakci mezi dvěma či více lidmi, takže každá osoba může zohlednit potřeby svého protějšku a okamžitě provést adaptaci. Dále osobní
komunikace
také
umožňuje
vytvářet
různé
druhy
vztahů,
od objektivního vztahu prodejce a kupujícího, až po hluboké osobní přátelství. Správný prodejce má na srdci zájmy svých zákazníků, aby si s nimi vytvořil dlouhodobý vztah. Při osobních prodeji, potažmo komunikaci, má kupující obvykle větší potřebu naslouchat a reagovat, i kdyby bylo jeho reakcí zdvořilé odmítnutí.
2.4.2.4 Reklama Reklama, jako nepostradatelná součást celé marketingové komunikace v jakémkoli odvětví a formě, je zapotřebí také ve školství, kde nahraje velkou roli v rámci konkurence jednotlivých škol. Reklama dle Francové (2003) představuje nejvýznamnější prvek propagace. Reklamu je možné všeobecně definovat jako cílené působení na člověka pomocí speciálních komunikačních prostředků s cílem podpořit aktivity dané firmy či školy, kde se s problematikou reklamy zabývají. Každý chce, aby reklama byla úspěšná, jsou ale určité požadavky, jaká by reklama měla být. Reklama by neměla postrádat
pravdivost,
zapamatovatelnost.
Toto
srozumitelnost, je
dáno
také
důvěryhodnost její
a
zajímavostí,
především originálností
a profesionálním zpracováním. Vysekalová (2007, s. 14) k reklamě obecně: „Existuje mnoho definic reklamy, ale to, co mají společné, je, že jde o komunikaci mezi zadavatelem a tím, komu jsou
34
nabízený produkt či služba určeny, prostřednictvím nějakého média s komerčním cílem.“ Jaké přínosy a naopak neduhy přináší reklama, shrnula Vaštíková (2014, s. 131) do následujících bodů: „Výhody:
Reklama působí rychle.
Zadavatel má absolutní kontrolu nad obsahem zprávy (co bude zveřejněno) a volbu médií (kde a jak často).
Zadavatel může ovlivnit, koho a na jakém území reklama zasáhne.
Nevýhody:
Pro malé firmy je to především cena.
Reklama je neosobní sdělení prostřednictvím médií (osobní komunikace je vždy přesvědčivější).
Reklama působí jednosměrně vysílatele k příjemci a může být zrušena řadou šumů.
Zpětná vazba (např. vyšší návštěvnost) se nemusí projevit ihned ani zřetelně a účinnost vynaložených prostředků je obtížné změřit.“
Hlavní cíle reklamy se zaměřením na školu přináší Matušíková (2010, s. 66):
„Zvýšení poptávky po službách školy.
Tvorba pozitivní a silné image školy.
Posílení finanční pozice větším náborem studentů.
Motivace pracovníků školy.“
2.4.2.4.1 Výhody a nevýhody vybraných druhů médií Existuje nepřeberné množství komunikačních kanálů, kde může firma, potažmo škola umístit propagaci, od novin, rozhlas, venkovní reklamu až po Internet. Následuje tabulka, která shrnuje výhody a nevýhody umístění reklamy na vybrané média. 35
Tabulka 1: Výhody a nevýhody vybraných druhů médií Médium
Výhody
Nevýhody
Noviny
flexibilita, pravidelný kontakt dobré pokrytí místního trhu možnost oslovení širokého spektra čtenářů vysoká důvěryhodnost možnost archivace možnost oslovit vybrané cílové skupiny důvěryhodnost a prestiž vysoká kvalita tisku možnost využití redakčního kontextu - luxusní časopis, luxusní služby dlouhá životnost široké pokrytí trhu nízké náklady na oslovení jednoho zákazníka možnost využití audiovizuálních vjemů
krátká doba životnosti nízká kvalita tisku nepozornost při čtení
nedostatečná pružnost vysoké náklady celoplošnost
příznivý ohlas místních posluchačů možnost oslovení vybraných skupin posluchačů nízké náklady flexibilita - pestrost forem možnost častého opakovaného kontaktu nízká přímá konkurence nízké náklady
vysoké celkové náklady nesoustředěnost diváků kvůli velkému množství vjevů pomíjivost sdělení omezená možnost zaměření na cílovou skupinu pouze sluchové vjemy pomíjivost sdělení médium v pozadí nízká pozornost posluchačů nepravidelný poslech
nepřetržitost a rychlost sdělení široký obsah nízká cena zpětná vazba, snadné měření selektivnost
Časopisy
Televize
Rozhlas
Venkovní reklama Internet
36
snížená možnost oslovit vybrané cílové skupiny dlouhá doba realizace omezené množství informací omezená dostupnost některých forem venkovní reklamy omezeno vyhláškami technická omezení (rychlost, kapacita hardwaru, ochranné brány na serverech atd.) neosobnost komunikace vybavenost domácností internetovým připojením
snadná práce s informacemi možnost využití obrázků, textu, zvuku, hypertextových odkazů apod. Zdroj: upraveno dle Vysekalová (2007, s. 34 – 39)
37
3 Metodika zpracování Výzkumný vzorek jsou fakulty veřejných vysokých škol nabízející ekonomické a informatické vzdělání konkurující zejména oborům vyučovaným na FIM UHK, tedy aplikovaná informatika, informační management, finanční management a částečně také cestovní ruch. Data byla převzata z žebříčku nejlepších fakult, které vydaly Hospodářské noviny v lednu roku 2016. Hlavním zdrojem pro získání informací budou webové stránky jednotlivých fakult a dále stránky sociálních sítí. Na těchto stránkách budou analyzovány aktivity, které fakulty pořádají pro studenty střední škol a veřejnost.
3.1 Výzkumný vzorek Z fakult řazených mezi ekonomické a informatické byl vyřazen Institut ekonomických studií FSV UK v Praze, jelikož se zaměřuje primárně na magisterské a doktorské studium. Dále byla vyřazena Vysoká škola finanční a správní v Praze z důvodu, že se jedná o soukromou školu a práce je zaměřena pouze na veřejné vysoké školy.
3.1.1 Ekonomické fakulty Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta managementu VŠE v Praze Fakulta mezinárodních vztahů VŠE v Praze Fakulta podnikatelská VUT v Brně 38
Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. Labem Národohospodářská fakulta VŠE v Praze Podnikohospodářská fakulta VŠE v Praze Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
3.1.2 Informatické fakulty Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Fakulta aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava Fakulta elektrotechnická Západočeské univerzity v Plzni Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze Fakulta informačních technologií VUT v Brně Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TU v Liberci Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze
39
4 Výsledky Výsledky v oblasti propagace a komunikace na budoucí uchazeče jak na FIM UHK, tak ostatních fakultách ve výzkumném vzorku jsou řazeny do následujících kategorií, kde jsou nejdříve zmíněny akce FIM UHK, a poté akce ostatních fakult. Do první kategorie budou zařazeny takové akce, které působí na uchazeče ještě předtím, než si sám uchazeč začne vyhledávat informace o dané fakultě. Druhá kategorie je charakteristická tím, že zde již uchazeč hledá informace o fakultách, kde by chtěl později studovat. Třetí a zároveň poslední kategorie popisuje situaci, že uchazeč se rozhoduje o podání přihlášky na vysokou školu. V této chvíli má již omezený počet škol, na které se chce hlásit.
4.1 Komunikace VŠ na budoucí uchazeče před začátkem hledání informací 4.1.1 Aktivity zaměřené na studenty SŠ 4.1.1.1 Současná komunikace na FIM Výjezdy na střední školy Tato akce spadá pod organizaci studijního oddělení. Celá akce spočívá v tom, že pracovnice studijního oddělení, vyučující z fakulty a student z fakulty vyjedou na prezentaci na střední školu. Škola sama oslovuje střední školy s nabídkou prezentace nebo můžou samotné střední školy oslovit fakultu. Nejdříve se prezentuje, jak funguje vysoká škola, rozdíly oproti střední školy a poté samotná prezentace fakulty. Konec povídání se studenty je zakončen kvízem s možností získání propagačních předmětů fakulty. Den Pí Pod Dnem Pí se skrývá akce pro studenty střední škol. Tyto studenti se mohou přihlásit na tuto akci, na které jde o hravé strávení času u matematiky s vyučujícími. Cílem každoročního setkání nazvaného Den π na FIM je ukázat 40
studentům středních škol z Hradce Králové a okolí, studentům UHK i zájemcům z řad veřejnosti, že matematika není jen suchá věda, ale má velmi poutavou historii i přitažlivou moderní podobu. Prezentiáda Jedná se o akci, která fakulta pouze podporuje volnými prostory pro konání krajského kola týmové soutěže v prezentačních dovednostech. Zároveň mají přítomní žáci možnost si fakultu prohlédnout.
4.1.1.2 Komunikace konkurenčních VŠ Výjezdy na SŠ Na základě informací z webových stránek fakult a interních zdrojů fakult bylo sestaveno srovnání, zdali fakulty vyjíždí či nevyjíždí na střední školy za cílem informovat studenty.
Ekonomické fakulty - výjezdy na střední školy 35% Fakulta pořádá výjezdy na střední školy Fakulta nepořádá výjezdy na střední školy
65%
Graf 2 : Ekonomické fakulty - výjezdy na střední školy Zdroj: vlastní zpracování
41
Informatické fakulty - výjezdy na střední školy 30% Fakulta pořádá výjezdy na střední školy Fakulta nepořádá výjezdy na střední školy
70%
Graf 3 : Informatické fakulty - výjezdy na střední školy Zdroj: vlastní zpracování
Projekt Edisone Jedná se o vzdělávací projekt, který fakulta EF JČU organizuje společně s organizací AIESEC České Budějovice. Princip projektu spočívá v tom, že zahraniční studenti, kteří jsou skrze organizaci AIESEC propojeni se školou jezdí na základní a střední školy, kde pořádají různé přednášky o své zemi, odkud pocházejí a snaží se tak změnit pohled a přístup českých studentů na ostatní studenty a celkově obyvatele ostatních zemí světa. Pohár ekonomické fakulty Každý rok pořádá fakulta EF JČU volejbalový turnaj pro střední školy, který je velice oblíbený. Do posledního ročníku se přihlásilo celkem sedm škol. Cílem je především představit budoucím zájemcům o vysokoškolské studium naši fakultu také v jiném světle a v uvolněnější atmosféře, než je například oficiální Den otevřených dveří. Neformálně se tak středoškoláci mohou setkat se svými budoucími pedagogy a dozvědět se i potřebné informace o možnostech dalšího studia.
42
Business workout Další zajímavou akcí je Business workout pořádaný fakultou EF TUL na začátku školního roku po dobu čtyř dní, který je zaměřený na stávající studenty univerzity, ale účastnit se mohou také studenti středních škol. Je určen pro všechny, kteří v oblasti podnikání tápou a hledají ty správné odpovědi. Celý program vedou známé osobnosti z praxe, ale připojují se také další osobnosti prostřednictvím internetu. Bohatství země Soutěž připravována ECON MUNI je určena studentům středních škol. Ti si díky ní mohou vyzkoušet, jak funguje metoda ukládání CO2 do horninového prostředí, jejímž účelem je snižování emisí tohoto plynu v ovzduší. Úkolem soutěžních týmů bude komplexní zhodnocení výhod a rizik možných řešení ukládání CO2, a to z pohledu technologie, ekonomické výhodnosti a dopadů na společnost. Letní škola HOMO ECONOMICUS Akce je určena všem, kteří navštěvují ZŠ a SŠ a jsou ve věku 7 – 19 let. V rámci tohoto týdne si účastníci vyzkouší, jaké to je studovat na FE ZČU, která akci zajišťuje. Poznají, že ekonomický svět není tvořen pouze čísly a grafy. Dozví se, co znamenají mimo jiné pojmy: náklady ošoupaných podrážek, bídní psi, AIDA. Zjistí, že věda může být i zábava. Na závěr účastníci obdrží certifikát o úspěšném absolvování HOMO ECONOMICUS, který jim bude předán na slavnostní promoci. GIS DAY FES UPCE se každoročně připojuje k celosvětové akci s názvem GIS DAY. Akce je vhodná pro studenty zeměpisu, cestovního ruchu, informačních technologií, managementu, marketingu, ekologie, ochrany přírody atd. Během akce se přítomní dozvědí, co to jsou vlastně GIS, jak se provádí dálkový průzkum Země. Seznámí se s navigačními systémy a také objeví GIS na internetu. Bude zde i praktická ukázka nasazení GIS a také GIS na oddělení krizového řízení Pardubického kraje. 43
Akce pro základní školy od ČVUT FEL ČVUT se zaměřuje také na školáky na základní škole. Proběhla akce, kdy pozvaní školáci uslyšeli krátkou přednášku na téma maření a posléze si mohli ve skupinách sestavit malý elektrický obvod a testovat různé jeho funkčnosti. Fakulta také pořádá svůj vlastní festival „Felfest“ určený nejen pro studenty fakulty, ale také veřejnost. Dalším zajímavým programem je „Energetická gramotnost“. Projekt určen vyšších ročníků základních škol. Pomocí interaktivní prezentace se žáci a studenti seznámí se základními tématy v oblasti energetiky. Cílem projektu je doplnit studentům základních a středních škol klíčové znalosti z oblasti energetiky:
Blackout - možné příčiny a následky
Neumíme skladovat elektrickou energii
Regulace - potřeba vyváženosti mezi výrobou a spotřebou elektrické energie
Zajímavý týden od Západočeské univerzity v Plzni V posledním srpnovém týdnu je připraveno pět dní plných nových a zajímavých zkušeností na FEL ZČU. Akce je určena pro žáky pátých až devátých tříd základní školy nebo primy až kvarty víceletých gymnázií se zájmem o elektrotechniku. Během týdne se žáci seznámí hravou formou se základními poznatky a zajímavostmi v oborech elektrotechnika a elektronika. Prohlédnou si laboratoře s unikátním vybavením. Zhotoví si vlastní výrobky, z nichž některé si budete moci odnést domů. Vyzkouší si, jak vypadá studium na vysoké škole. Na závěr čeká žáky slavnostní ceremoniál, při kterém budou žákům předány absolventské diplomy. Ceremoniálu se zúčastní vedení fakulty v čele s děkanem. Dětská univerzita, týden studentem na FIT ČVUT Dětská univerzita je akce zaměřená na žáky základní škol a víceletých gymnázií. Cílem Dětské univerzity je vzbudit u dětí zájem o technické obory. Děti budou mít
44
možnost zažít univerzitní způsob vzdělávání a seznámit se zábavnou formou s různými technickými obory. Je možnost podívat se na jednotlivé fakulty, účastnit se přednášek a seminářů z nejrůznějších oblastí techniky. A také získat titul, „Malý bakalář“ nebo „Malý inženýr“. Další možnost trochu poznat FIT představuje akce, která spočívá v tom, že student střední školy stráví celý týden v podobném režimu, jako by byl studentem FIT. Každý má přiděleného svého průvodně po fakultě - typicky z 1. ročníku, se kterým se zúčastňuje výuky a může s ním probrat, co jej-ji zajímá. Tuto akci organizuje fakulta na základě předchozí dohody s vedením příslušné střední školy, aby z této strany nehrozily účastníkům nějaké problémy za absenci. Akce ovšem navíc bývá časově plánována např. na období maturit, kdy nematuritní ročníky mají volnější režim. (interní zdroj) Korespondenční semináře Korespondenční seminář je jak soutěží, tak i formou vzdělávání připravovanou na MFF CUNI. Semináře neprobíhají pouze na MFF CUNI, ale i na ostatních fakultách školy. V průběhu školního roku je zveřejněno několik úloh v několika sériích. Série se objevují na webu a stávajícím řešitelům seminář série rozesílá přímo. Pak je nějaký čas na individuální řešení úloh. Vypracovaná řešení odešlou řešitelé zpět organizátorům. U většiny seminářů lze zasílat jak poštou, tak elektronicky. Organizátoři práce opraví, obodují a spolu s komentářem vrátí odesílatelům. Nejlepší řešitelé jsou pak pozváni na soustředění či tábory. Semináře nejsou časově uzavřené (resp. každá série má daný termín odeslání, ale brzy po tomto termínu se objevuje opět další zadání příští série), lze do nich vstoupit kdykoliv a vypracovat třeba jen část předložených úloh. Zimní a Letní škola matematiky a fyziky Zimní a letní škola matematiky a fyziky jsou soustředění pořádaná studenty MFF CUNI ve spolupráci s asociací AMAVET. Program se sestává (nejen) z odborné a zážitkové části, přičemž odborný program je tvořen přednáškami a semináři, 45
jejichž témata nabízí to nejzajímavější z matematiky, fyziky a informatiky. Obtížnost je volena tak, aby obsah byl srozumitelný pro studenty 1. a 2. ročníku vyššího gymnázia, pro které je ŠMF určena především, nicméně na své si přijdou i ti pokročilejší. Kasiopea Soutěž Kasiopea organizována na MFF CUNI je určena primárně pro studenty středních škol, kteří se zajímají o programování. Probíhá ve dvou kolech (domácí a finále), ve kterých se řeší různé úlohy. K vyřešení nejlehčích stačí základní znalosti libovolného programovacího jazyka, těžší úlohy pak prověří kreativitu soutěžících a jejich schopnost algoritmického myšlení. Cílem soutěže je nabídnout další zajímavý přístup k informatice a motivovat studenty k dalšímu vzdělávání. Jeden den s informatikou Jeden den s informatikou je plný přednášek, prezentací i praktických pokusů, které by měly středoškolákům i šikovným žákům základních škol napovědět, co je informatika a co zajímavého se děje uvnitř MFF CUNI. Spanilé jízdy NF VŠE pořádá výjezdy na střední školy, které nazývá „Spanilé jízdy“ s cílem informovat studenty čtvrtých ročníků středních škol. Tyto „Spanilé jízdy“ spočívají v informovanosti studentů čtvrtých ročníků o této fakultě. „Spanilé jízdy“ mohou být rozděleny do třech fází. První fáze je informativní o Národohospodářské fakultě (příjímací řízení, výhody studia, apod.). Druhou volitelnou fází je odborná přednášky na zvolené téma z ekonomie, které by mělo studentům dát dobrý důvod, proč studovat ekonomii právě na této fakultě. Třetí fáze spočívá v zodpovídání dotazů od studentů a rozdávání propagačních materiálů fakulty. O tyto „Spanilé jízd“ se mohou sami přihlásit střední školy nebo je fakulty sama osloví s nabídkou pořádání.
46
4.1.2 Aktivity se zapojením veřejnosti 4.1.2.1 Současná komunikace na FIM Noc vědců Celá Univerzita Hradec Králové, tak i Fakulta informatiky a managementu se připojuje k celorepublikové akci Noc vědců, kdy je fakulta zastoupena zajímavý projekty a nechybí ani zástup studentů. Venkovní reklama Na veřejnosti se Fakulta informatiky a managementu představuje různými způsoby. V Hradci Králové se jedná například o reklamu v městské hromadné dopravě, či na citylightech. Upoutávku na fakultu je možné také slyšet v rádiu. Herní odpoledne Letos poprvé pořádaná akce ve spolupráci s fakultou. Jednou týdně odpoledne se koná herní odpoledne v Relax části fakulty. Akce je určena jak pro studenty fakulty, tak také ale širokou veřejnost, která může na akci přijít a zároveň si při této příležitosti prohlédnout fakultu, či se pobavit se zdejšími studenty. Darování krve Jedná se o fakultní akci pod názvem „Modrá fakulta daruje krev“, kdy studenti a zaměstnanci fakulty darují krev ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Tato akce není přímo zaměřená na studenty střední škol, ale spíše na veřejnost. MSI roadshow Jedná se o akci, kterou přímo fakulta neorganizuje, pouze spolupracuje s organizací zajišťující tuto akci s pomocí volných prostor. Na tuto akci mají možnost přijít jak studenty fakulty, tak celé univerzity, také ale studenti středních škol a veřejnost.
47
Nábřeží hradeckých vysokých škol Akce, která se každoročně koná v Hradci Králové, na které jsou zastoupeny vysoké školy z Hradce Králové. Je zde přítomna také Fakulta informatiky a managementu, která zde prezentuje studijní obory, ale také nabízí různý zábavný doprovod.
4.1.2.2 Komunikace konkurenčních VŠ Noc vědců Na vybraných ekonomických a informatických fakultách bylo provedeno srovnání, jak se jednotlivé fakulty účastní akce Noc vědců. Dále zdali se fakulty aktivně zapojují do výjezdů na střední školy za účelem informovat student středních škol. Výsledky porovnání jsou znázorněny na následujících grafech.
Ekonomické fakulty - Noc vědců
35% Fakulta se účastní akce Noc vědců Fakulta se neúčastní akce Noc vědců
65%
Graf 4 : Ekonomické fakulty - Noc vědců Zdroj: vlastní zpracování
48
Informatické fakulty - Noc vědců
30% Fakulta se účastní akce Noc vědců
70%
Fakulta se neúčastní akce Noc vědců
Graf 5 : Informatické fakulty - Noc vědců Zdroj: vlastní zpracování
Vánoční trhy Zajímavou akcí pořádanou každý rok FSE UJEP jsou „Vánoční trhy“ přímo na budově fakulty. Jsou zde prodávány předměty z chráněných dílen a přístup do školy má široká veřejnost. Den vědy Kromě Letní školy se FE ZČU také zapojuje do celouniverzitní akce „Den vědy a techniky“. Tato akce trvá po dobu pěti dnů. Celá akce je bezplatná a na akci může přijít široká veřejnost. Nicméně na některé akce je potřeba se předem registrovat, protože je omezený počet míst. Je zde nespočet akcí od zajímavostí o lidském mozku až po astronautiku. Vybere si zde opravdu každý. Ani na sportovní akce se zde nezapomíná. Proběhl zde také Open Cup FSE Tenisový turnaj, který byl jak pro studenty a zaměstnance univerzity, ale také pro její příznivce z řad veřejnosti. Férové snídaně Velice oblíbenou akcí je také Férová snídaně, kterou EF JČU pořádá každý rok v květnu, přesněji druhou květnovou sobotu. Účastníci mohou na této akci společně posnídat, podiskutovat, pobavit se a podpořit tak fair trade.
49
Vše je přístupné široké veřejnosti. Při této akci mohou také účastníci prohlédnout budovu školy. Módní přehlídka Studenti a studentky fakulty EF JČU připravili speciální módní přehlídku společně s občanským sdružením FOKUS, které se zabývá pomocí a podporou lidem s duševním onemocněním. Cílem akce bylo představit tento druh sociálního podnikání, který z hlediska oblékání uspokojí zákazníky všech věkových kategorií i módních stylů. Navíc návštěvníci mohou přispět na dobrou věc. Adventní koncert, Akademické půlhodinky Akcí EF JČU jsou tzv. Akademické půlhodinky, kam může přijít široká veřejnost. Na této akci se vždy diskutuje o předem stanovených tématech. Každou akci vede osobnost z akademické půdy univerzity. Dále se fakulta připojuje k celouniverzitní akci „Adventní koncert“ pořádaný v prosinci. Prodej kávy EF JČU pořádá řadu akcí pro budoucí studenty i širokou veřejnost. Zajímavou činností je také možnost si vyzkoušet malé podnikání například projektem prodejem kávy, který fakulta zajišťuje. To může být dalším rozhodujícím kritériem při volbě fakulty. Ale také se studenti středních škol mohou s touto fakultou seznámit daleko dříve, ještě předtím, než se budou rozhodovat o vysokých školách.
50
4.2 Komunikace VŠ na budoucí uchazeče během hledání informací 4.2.1 Aktivity zaměřené na studenty SŠ 4.2.1.1 Současná komunikace na FIM Den otevřených dveří Fakulta se připojuje k celouniverzitnímu dni otevřených dveří, které probíhají vždy ve dvou po sobě jdoucích dnech. Fakulta zde představí nabízené obory a pracovnice studijního oddělení odpovídají na dotazy studentů společně se stávajícím studenty fakulty, kteří jsou na dni také přítomni. Gaudeamus Každý rok se také fakulta účastní veletrhu vysokých škol nazývaný Gaudeamus, který se pravidelně koná v Brně. Je zde zastoupená celá Univerzita Hradec Králové. Fakulta, jako další fakulty a ústav univerzity, má pro uchazeče připravený samostatný stánek, kde jsou přítomny pracovnice studijního oddělení, a také studenti z fakulty. HIT kariéra, zvané přednášky Každoročně pořádá fakulta společně s firmami, bankami a dalšími organizacemi HIT kariéru, kde mohou studenti fakulty najít své budoucí uplatnění po dostudování. Na akci mohou také přijít studenti středních škol a veřejnost. Nezanedbatelnou složkou jsou také zvané přednášky. Ty se na fakultě konají často a jsou předem oznámeny na fakultním facebookovém profilu. Na většinu akcí, pokud není požadována registraci, mohou přijít studenti střední škol i široká veřejnost.
51
4.2.1.2 Komunikace konkurenčních VŠ se studenty středních škol Den otevřených dveří Na vybraných ekonomických a informatických fakultách bylo provedeno srovnání, kolik celkem Dní otevřených dveří fakulta nabízí. Poté, zdali se fakulta účastní akce Gaudeamus. U této akce bylo dále zkoumáno, jestli má fakulta vlastní stánek nebo spadá pod stánek univerzity.
Ekonomické fakulty - počet Dnů otevřených dveří 6% Fakulta pořádá jeden Den otevřených dveří
35% 59%
Fakulta pořádá dva Dny otevřených dveří Fakulta pořádá tři Dny otevřených dveří
Graf 6 : Ekonomické fakulty - počet Dnů otevřených dveří Zdroj: vlastní zpracování
.
Informatické fakulty - počet Dnů otevřených dveří 10% Fakulta pořádá jeden Den otevřených dveří 50% 40%
Fakulta pořádá dva Dny otevřených dveří Fakulta pořádá tři Dny otevřených dveří
Graf 7 : Informatické fakulty - počet Dnů otevřených dveří Zdroj: vlastní zpracování
52
Gaudeamus Další srovnání na vybraných fakultách probíhalo dle účasti na akci Gaudeamus, která spočívá v prezentaci českých vysokých škol. Tato akce probíhá každý rok v Brně. Účast byla zjišťována dle dostupných informací na webových stránkách jednotlivých fakult. Pokud tam tyto informace nebyly uvedeny, byly dohledány na oficiální stránce akce Gaudeamus.
Ekonomické fakulty - Gaudeamus Fakulta nemá vlastní stánek, spadá pod celoškolní stánek
29%
Fakulta se neúčastní akce 6%
65%
Fakulta má vlastní stánek
Graf 8 : Ekonomické fakulty - Gaudeamus Zdroj: vlastní zpracování
Informatické fakulty - Gaudeamus Fakulta nemá vlastní stánek, spadá pod celoškolní stánek
20%
Fakulta se neúčastní akce 20%
60% Fakulta má vlastní stánek
Graf 9 : Informatické fakulty - Gaudeamus Zdroj: vlastní zpracování
53
Business mě baví Cílem soutěže je oslovit a motivovat šikovné středoškoláky, které baví podnikání a business a umožnit jim získat hodnotné ceny a navíc 5 bodů k výsledkům přijímací zkoušky na EF TUL. Výsledný projekt by měl obsahovat návrh nového nebo inovovaného produktu nebo služby a jeho uvedení na trh (marketing, logo, značka, apod.) Dále postup realizace businessu aneb jak by to mohlo fungovat a v neposlední řadě stránku financí, čili, jak peníze získat, správně utratit a tím pádem rozmnožit. Předem jsou již stanoveny okruhy v návaznosti na studijní obor, ze kterých si mohou středoškoláci vybírat. Seminář ekonomických mozků Pod zkratkou SEM se skrývá soutěž s názvem Seminář ekonomických mozků, jedná se o aktivitu pro studenty středních škol, kteří mají zájem o ekonomii. Soutěž pořádá ECON MUNI. Soutěž je určena jednotlivcům, každý soutěžící má za úkol řešit příklady z několika oblastí ekonomie. Celkový počet úloh je dvacet, jsou rozděleny do pěti sérií po čtyřech příkladech. Všechny příklady se řeší doma, poté jsou do určitého data doručeny pořadatelům soutěže. Pro zařazení do SEM není nutné odevzdat všechny série, ani vyřešit všechny příklady v dané sérii. Díky různorodosti ekonomických otázek se může soutěžící rozhodnout, na které otázky má zrovna čas a chuť. Hodnocení probíhá následovně: Maximální počet bodů u jednotlivých příkladů je 5, a to v závislosti na správnosti výsledku, zdůvodnění postupu řešení, vysvětlení vlastního myšlenkového postupu a také uvedením zdroje, ze kterého byly čerpány informace. V jedné sérii lze získat maximálně 20 bodů, v rámci celé soutěže celkem pak bodů 100. Ke každému odevzdanému příkladu získá účastník soutěže zpětnou vazbu v podobě bodového hodnocení a slovního komentáře. Po termínu odevzdání bude vzorové řešení a průběžné pořadí soutěžících zveřejněno na webu Semináře ekonomických mozků. Celkové hodnocení a žebříček nejlepší účastníků budou zveřejněny po zhodnocení všech sérií. 54
Akce Kontakt Akce Kontakt, která se pořádá každý rok, je setkání zástupců firem z celé ČR se studenty FES UPCE s cílem umožnit absolventům univerzity (budoucím i současným) získat zaměstnání. Akce je ovšem otevřená i studentům středních škol. Na jednom místě mají návštěvníci KONTAKTu možnost absolvovat individuální setkání se zástupci firem působících v různých oblastech hospodářství. Studenti se mohou v osobních konzultacích s personálními manažery firem zeptat na podrobné pracovní podmínky i samotný průběh přijímacího řízení, nabídnout personalistům svůj životopis. Studenti nižších ročníků se mohou zeptat na odborné praxe a stáže nebo si domluvit téma diplomové práce. V průběhu dne mohou návštěvníci konzultovat podobu svého životopisu s odborníkem, vyzkoušet si pohovor nanečisto, zapojit se do různých soutěží o ceny, které si firmy pro studenty připravily nebo navštívit přednášku na téma „Jak se prezentovat na sociálních sítích?“. Pro všechny účastníky akce je rovněž připraven katalog, který je souhrnem základních informací o zúčastněných společnostech a mohl by studentům napomoci při jejich rozhodování o volbě budoucího povolání. Fotím pro Podnikatelku! První akcí je „Fotím pro Podnikatelku!“. Soutěž, kterou zajišťuje FBM VUTBR, je pro všechny zájemce, kteří fotí. Je jedno, jestli zájemce mobilem, kompaktem nebo zrcadlovkou. Důležité je, jestli si troufne na zadaný úkol. Zpracovat zdánlivě jednoduché zadání - vyjádřit myšlenku jedním jediným obrázkem. Této akce se mohou zúčastnit jak vysokoškoláci, tak středoškoláci, nebo také lidé, kteří na žádné škole nestudují. Business Point Business Point je manažersko-marketingová soutěž pro studenty středních škol, pořádaná FBM VUTBR.
55
Soutěžící týmy studentů mohou v prvním kole ukázat svoje schopnosti – zpracovat projekt na zadané téma. Deset nejlepších týmů pak dostane šanci ve finále ukázat, jak dovedou pracovat pod časovým tlakem a s omezenými možnostmi přímo na fakultě. Projekt CEV Projekt je určen studentům středních škol - především Obchodním akademiím a gymnáziím a středním odborným školám. Pro obě skupiny škol budou připraveny kurzy praktického ekonomického vyučování dle jejich zaměření a priorit. Sekundární cílovou skupinou jsou pedagogové zmíněných škol, kteří vítají přípravu praktických úkolů a větší množství výukových materiálů, pomocí kterých budou moci procvičovat teorii, kterou vykládají v rámci své výuky. Důležitá je pro ně i výměna zkušeností mezi pedagogy a setkávání se zástupci firem, se kterými mohou plánovat praxe či stáže pro své studenty. Vybudování centra praktického ekonomického vyučování pod vedením expertů FSE UJEP povede k výše uvedeným cílům. Manažerská simulační hra s Unisim Soutěž je zaměřena na všechny studenty střední škol, které zajímá marketing, firemní procesy od vývoje produktu, rozvoj prodejních kanálů, přes účtování, finance až po řízení lidských zdrojů. Soutěžící se musí registrovat do manažerské simulační hry Unisim, ohledně které se celá soutěž odehrává. Dále absolvovat úvodní test a být mezi třemi nejlepší ve skupině. Následně se dostavit přímo na PEF MENDELU k zúčastnění se finále soutěže. Úspěšně pak dokončit test nejméně na osmdesát procent. Pro tři nejlepší jsou připraveny i peněžité odměny. Letní programátorská přípravka Pokud se na FAI UTB bude hlásit student, který ještě programování nikdy neměl a neví, o co se jedná, tak fakulta organizuje projekt „Letní programátorská přípravka“. Jedná se o intenzivní doučování základů programování, bez kterých se na IT oborech neobejdete.
56
4.3 Komunikace VŠ na budoucí uchazeče před podáním přihlášky 4.3.1 Aktivity pro uchazeče ze SŠ 4.3.1.1 Současná komunikace na FIM Fimka Live Pokud
se
uchazeči
o
studium
nemohli
z jakéhokoli
důvodu
zúčastnit
Dne otevřených dveří, je pro ně připravena tato akce, která je organizována fakultou. Na uchazeče jsou připraveni studenti fakulty společně s pracovnicí studijního oddělení pro zodpovězení dotazů. Po této části přichází komentovaná prohlídka budovy fakulty společně se studenty. Fakultní časopis (Zpravodaj, Telegraf) Celouniverzitně vychází Zpravodaj několikrát do roka, kde jsou zajímavé informace, rozhovory s učiteli a také přiblížení akcí, které již proběhly. Fakultní elektronický oběžník nazvaný „Telegraf“ přináší kalendář akcí, které se budou v rámci fakulty konat. Přípravné kurzy Ve spolupráci s Institutem dalšího vzdělání jsou pro uchazeče připravované placené kurzy z cizích jazyků, matematiky a počítačové gramotnosti. Tato možnost je studentovi nabídnuta před podáním přihlášky, ale také se o ni znovu dozví v dopise, který fakulta zasílání s rozhodnutím o přijetí, že má možnost se na tyto kurzy přihlásit.
4.3.1.2 Komunikace konkurenčních VŠ Fakultní časopis (Zpravodaj, Telegraf) Další aktivita, která by mohla uchazeči pomoci pří výběru fakulty je možnost přihlásit se na přípravné kurzy k přijímacímu řízení. Nápomocný by také mohl být časopis vydávaný na fakultě, kde by si uchazeč mohl prostudovat, co se na fakultě
57
děje za akce a další informace, které nejsou uvedeny na stránkách. Časopisy jsou vydávány na fakultách elektronicky. Následuje grafické srovnání zmíněných akcí.
Ekonomické fakulty - vydávání časopisu
41% Fakulta vydává časopis Fakulta nevydává časopis
59%
Graf 10 : Ekonomické fakulty - vydávání časopisu Zdroj: vlastní zpracování
Informatické fakulty - vydávání časopisu 30% Fakulta vydává časopis Fakulta nevydává časopis 70%
Graf 11 : Informatické fakulty - vydávání časopisu Zdroj: vlastní zpracování
58
Přípravné kurzy Dle dostupných informací na webových stránkách fakulty bylo zjištěno, zdali fakulty pro své uchazeče připravují přípravné kurzy, které by jim pomohly při přijímacím řízení.
Ekonomické fakulty - přípravné kurzy 24% Fakulta připravuje přijímací kurzy Fakulta nepřipravuje přijímací kurzy 76%
Graf 12 : Ekonomické fakulty - přípravné kurzy Zdroj: vlastní zpracování
Informatické fakulty - přípravné kurzy
50%
50%
Fakulta připravuje přijímací kurzy Fakulta nepřipravuje přijímací kurzy
Graf 13 : Informatické fakulty - přípravné kurzy Zdroj: vlastní zpracování
59
Touch Econ Celý projekt odehrávající se na ECON MUNI spočívá v tom, že studenti středních škol se mohou přihlásit a absolvovat předměty a zápočty, jako běžní studenti fakulty. Následuje výčet kroků celé akce. První krok – zápis, aneb Jak se stát účastníkem programu Na příslušných internetových stránkách se stačí zapsat na vybrané předměty. Maximální kapacita předmětu je pět osob. Před samotným začátkem studia proběhne informační schůzka. Druhý krok – skutečné studium Zvolené předměty budou probíhat jako standardní vysokoškolské vyučování v dopoledních i odpoledních hodinách. Studenti musí navštěvovat semináře i přednášky, plnit všechny úkoly a psát seminární práce. Nemine je ani vlastní příprava na zápočtové testy. Podobně jako opravdový studenti ESF mají středoškoláci také možnost sledovat semináře online či offline (z archivu). Třetí krok – bez přijímaček, aneb Jak se jednoduše stát řádným studentem ESF MU Bez přijímacího řízení mohou být na ESF přijati ti účastníci Touch Econ, kteří splní všechny podmínky k udělení zápočtu alespoň ze tří vybraných předmětů. Čtvrtý krok – mějte náskok, aneb Přijetím to nekončí Úspěšně absolvované předměty v rámci programu Touch Econ budou případným studentům ESF započteny, nebudou je tedy muset znovu ukončovat. Přijímačky nanečisto Originalitou FIS VŠE, ale i všech ostatních fakult této školy, je vyzkoušet si přijímací řízení nanečisto. Celá akce spočívá v tom, že se student přihlásí přes webové stránky fakulty na vybraný termín, kdy by si chtěl vyzkoušet přijímací řízení. Následně se dostaví přímo do školy, kde se píšou opravdové přijímací zkoušky. Dostane test obdobné obtížnosti jako ve skutečnosti. Po skončení testu si test vezmou vyučující a opraví ho. Studentovi se pak dostane zpět s výsledky a komentářem. Celá akce je ovšem pod poplatkem.
60
Stínování výuky Na FMV VŠE probíhá každý rok projekt „Stínování výuky“ pro studenty středních škol. Zájemci o studium na Fakultě mezinárodních vztahů mají nyní jedinečnou možnost vyzkoušet si jeden den života vysokoškoláka na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze, kterým je provede tým složený ze současných studentů. Účastníci projektu mimo jiné navštíví přednášky a cvičení, prohlídnou si školu. Získají
další
informace
ohledně
posílání
přihlášek.
Diskutovat
budou
se současnými studenty. Poobědvají v Akademickém klubu. Jeden den vysokoškolákem Také FSE UJEP pořádá akci „Jeden den vysokoškolákem“, kdy se studenti střední škol mohou na jeden den stát součástí vysoké školy a poznat tak výuku a další zajímavosti o vysoké škole. Výška nanečisto Projekt Výška nanečisto je určený studentům posledních ročníků středních škol, kteří se zajímají o studium ekonomie nebo informatiky. Studenti se zúčastní přednášky s atraktivním obsahem a vybraného cvičení a společně s našimi současnými studenty se projdou PEF MENDELU, na které se akce koná. Na den si tak vyzkouší, jaké je to být studentem naší fakulty. Každý student si bude moci vybrat podle zájmu cvičení z oblasti marketingu, managementu, financí nebo informatiky. Investuj nanečisto Celá akce se odehrává v situaci, že student má k dispozici milion korun, může ho investovat úplně do čehokoli. Pokud tedy studenta zajímají finanční trhy, investování, rizika, je tato akce určena právě pro něho. Nejúspěšnější investoři budou pozváni na fakultu na interní kolo soutěže. Student absolvuje přednášku, workshop a vědomostní test. Nejlepší bude přijet bez přijímacích zkoušek na PEF MENDELU.
61
Navigátor Pro budoucí uchazeče FEI UPCE je pěkně vymyšlen Navigátor. Tento Navigátor spočívá v tom, že na stránce fakulty jsou k jednotlivým oborům uvedeny jména a kontakty na studenty, kteří tyto obory studují. Uchazeči o studium mohou tedy přímo napsat některému studentovi z daného oboru a získat tak přesné informace.
62
5 Diskuse 5.1 Zjištění a doporučení Na základě analýzy webových stránek a sociálních sítí jednotlivých ekonomických a informatických fakult bylo identifikováno mnoho akcí, které přímo cílí na studenty středních škol, ale i na veřejnost. V celkovém počtu lze říci, že fakulty na sebe poutají nejvíce pozornosti ještě předtím, než sami studenti začnou vyhledávat jednotlivé informace o jednotlivých fakultách v závislosti na tom, kde by chtěli později studovat. Zde se nacházejí spíše specifické akce pořádané konkrétní fakultou. Je možnost sem zahrnout i akci Noc vědců, které probíhá po celé České republice. Následují akce, které by se daly zařadit do akcí, které se pořádají v době, kdy student střední školy vyhledává informace o škole. Do této kategorie lze obecně zařadit Den otevřených dveří, Gaudeamus apod. Nejméně obsáhlou částí je třetí část, kam spadají akce, které studentům střední škol pomáhají při rozhodnutí o podání přihlášku na konkrétní fakultu. Obecně je možno říci, že se jedná o typ akce, kdy student může přijet na fakultu a strávit zde jeden či více dní během kterých má možnost si vyzkoušet studium na dané fakultě. Tato akce je bohužel ale velmi omezená, málo škol přistupuje k její realizaci. Výhoda právě této akce je ta, že se student může nejlépe rozhodnout, protože získá daleko více informací a zkušeností, nežli například na Dni otevřených dveří. FIM UHK by bylo možné doporučit několik věcí. První doporučení by se týkalo pořádání více akcí pro veřejnost, které by nebyly zacíleny pouze na určitou cílovou skupinu. Jako vhodné by bylo zvážit pořádání akcí typu Férové snídaně, či dalších podobných akcí, které se pořádají celorepublikově nebo po světě. Dále třeba připravit zábavné akce pro děti a jejich rodiče na Den dětí. Velice zajímavou akcí jsou korespondenční soutěže pro studenty základní nebo středních škol, kdy jednotlivá řešení se zasílají na fakultu. Bylo by také vhodné zvážit, aby se první Den otevřených dveří konal ještě před koncem roku, například v listopadu nebo prosinci, protože v lednu a únoru pořádá tuto akci drtivá většina škol a bylo by dobré se odlišit a zaujmout uchazeč dříve.
63
5.2 Limity práce Limitem této práce lze označit výzkumný vzorek, který vycházel ze srovnání Hospodářských novin, kde byly uveřejněny nejlepší ekonomické a nejlepší informatické fakulty za poslední rok na základě zadaných kritérií, podle kterých redakce srovnání provedla. Dalším limitem práce je neuveřejňování všech aktivit, které jednotlivé fakulty organizují pro budoucí uchazeče a veřejnost.
64
6 Závěr Tato bakalářská práce seznamuje, jak je v dnešní době důležité na vysokých školách využívat všech dostupných forem marketingu. Cílem této práce bylo analyzovat současné formy propagace FIM UHK na uchazeče a veřejnost. Tato analýza byla provedena na základně dostupný informací na webových stránkách fakulty, a také konzultací s paní Ing. Věrou Palánovou, která na FIM UHK zastává funkci odborné referentky pro komunikaci a propagaci. Dalším cílem bylo identifikovat aktuální formu vnější komunikace na vybraných ekonomických a informatických fakultách českých veřejných vysokých škol. Na tomto zjištění dále doporučit vhodný způsob komunikace na FIM UHK. V praktické části byly identifikovány akce cílící na veřejnost a uchazeče, které byly nadále rozděleny do tří jednotlivých částí. Zprvu se jedná o akce, pomocí kterých se fakulty prezentují na veřejnosti a také mezi uchazeči, kteří zatím nehledají informace o studiu na vysoké škole. V další části jsou akce mířené na studenty středních škol, kteří začínají hledat informace o vysokých školách. Jako poslední součást celé praktické části tvoří ty akce, které pomáhají se studentům rozhodnout v situaci, kdy mají již vybrané vysoké školy, kam se chtějí přihlásit. Dle zjištění Borkovské (2013), že internet je komunikačním kanálem, který na uchazeče největší dopad, a proto mu je přikládána největší důležitost. Dále dle dotazníkového šetření bylo shledáno, že vhodný prostředek pro komunikaci vysoké školy je humor, a proto by se na toto zjištění nemělo zapomínat při tvoření komunikace na uchazeče a veřejnost. Do budoucna by bylo vhodné zvážit namodelování procesů marketingové komunikace například pomocí BPNM procesů, kde by bylo přesně vidět, kde komunikace fakulty má nedostatky a dále na nich zapracovat. Müller (2011) vypracoval tyto procesy v rámci praktické části diplomové práce na své fakultě, jejichž cílem bylo zefektivnit propagační marketing.
65
7 Seznam použité literatury Knižní publikace Foret, Miroslav. Marketingová komunikace: získání pozornosti zákazníků a naplnění jejich očekávání. Brno : Computer Press, 2003. ISBN 80-722-6811-2. Francová, Eva. Marketing ve školství. Olomouc : Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80-244-0732-9. Chromý, Jan. Role technických výukových prostředků v elektronickém marketingu vysokých škol. 1 vyd. Praha : Verbum, 2012. ISBN 978-80-905177-5-2. Jakubíková, Dagmar. Strategický marketing. Praha : Grada Publishing, 2008. 97880-247-2690-8. Jurášková, Olga a Horňák, Pavel. Velký slovník marketingových komunikací. Praha : Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4354-7. Kapoun, Pavel. Marketing ve vzdělávání. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. ISBN 978-80-7464-670-6. Kotler, Philip a Keller, Keven. Marketing management. 14 vyd. Praha : Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4150-5. Kotler, Philip. Moderní marketing : 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1545-2. Matušíková, Iva. Marketingové řízení školy. Kunovice : Evropský polytechnický institut, 2010. ISBN 978-80-7314-209-4. Sargeant, Adrian. Marketing management for nonprofit organizations. 2nd ed. New York : Oxford University Press, 2005. ISBN 01-992-7182-8. Soukalová, Radomila. Role mediální komunikace vysokých škol s veřejností. Zlín : VeRBuM, 2013. ISBN 978-80-87500-47-7. Soukalová, Radomila. Současná role komunikace vysoké školy s cílovými skupinami. Zlín : VeRBuM, 2011. ISBN 978-80-87500-14-9. Světlík, Jaroslav. Marketing školy. vyd. 1. Zlín : Ekka, 1996. ISBN 80-902-2008-8. Světlík, Jaroslav. Marketingové řízení školy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009. ISBN 978-80-7357-494-9. Vaštíková, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-5037-8.
66
Vysekalová, Jana a Mikeš, Jiří. Reklama: jak dělat reklamu. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-2001-2.
Internetové zdroje 111/1998Sb. - o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Portál veřejné správy. [Online] 2016. [Citace: 10. Leden 2016.] https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=46613&nr=111 ~2F1998&rpp=15#local-content. Adventní koncert JU. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. [Online] 2016. [Citace: 15. Březen 2016.] https://www.jcu.cz/o-univerzite/udalosti/adventnikoncert-ju. Akademické půlhodinky aneb osobnosti akademického života v cyklu přednášek pro širokou veřejnost. Ekonomická fakulta JU. [Online] 2016. [Citace: 15. Březen 2016.] https://www.ef.jcu.cz/o-fakulte/aktuality/akademicke-pulhodinky-anebosobnosti-akademickeho-zivota-v-cyklu-prednasek-pro-sirokou-verejnost. Akce a zajímavosti. Fakulta ekonomicko správní - Univerzita Pardubice. [Online] 22. Duben 2016. [Citace: 13. Březen 2016.] http://www.upce.cz/fes/usii/akce-azajimavosti.html. Akce pro uchazeče. Provozně ekonomická fakulta - Mendelova univerzita v Brně. [Online] 2015. [Citace: 5. Druben 2016.] http://www.pef.mendelu.cz/akce_pro_uch azece. Bohatství Země. Ekonomicko-správní fakulta MU. [Online] 2014. [Citace: 14. Březen 2016.]
http://www.econ.muni.cz/uchazeci-o-studium/proc-studovat-na-
esf/projekty-pro-studenty-strednich-skol/bohatstvi-zeme. Borovská, Simona. Marketingové komunikace vysoké školy. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. [Online] 2013. [Citace: 20. Únor 2016.] http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/23959/borovská_2013_dp.pdf. Business Point. [Online] [Citace: 25. Březen 2016.] http://www.businesspoint.cz/. Centrum praktického ekonomického vzdělávání v Ústeckém kraji. [Online] 2014. [Citace: 28. Březen 2016.] http://cev.fse.ujep.cz/. Dětská univerzita ČVUT. [Online] 2016. [Citace: 11. Březen 2016.] http://detskauniverzita.cvut.cz/. 67
Dny vědy a techniky. [Online] [Citace: 5. Březen 2016.] http://dnyvedy.zcu.cz/2015/#home. Doležalová, Radka. Jak podnikat se studenti učí i prodejem kávy. Českobudějovický deník. [Online] 31. Březen 2016. [Citace: 3. Duben 2016.] http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/jak-podnikat-se-studenti-uci-iprodejem-kavy-20160331.html. FEL otevřena i pro nejmenší školáčky. ČVUT - Fakulta elektrotechnická. [Online] 2016. [Citace: 13. Březen 2016.] http://www.fel.cvut.cz/cz/aktuality/skolacci.html. Férová snídaně NaZemi. Ekonomická fakulta JU. [Online] 2016. [Citace: 15. Březen 2016.] https://www.ef.jcu.cz/o-fakulte/udalosti/ferova-snidane-nazemi. Fotím pro Podnikatelku! Fakulta podnikatelská VUT v Brně. [Online] [Citace: 25. Březen 2016.] https://www.fbm.vutbr.cz/cs/zajemci-o-studium/fotim-propodnikatelku. Hronová, Markéta. Žebříčky HN: Výběrová architektura na Vysoké škole uměleckoprůmyslové se znovu umístila na první příčce. Hospodářské noviny. [Online] 21. Leden 2016. [Citace: 15. Únor 2016.] http://archiv.ihned.cz/c165114400-vyberova-architektura-znovu-na-prvni-pricce. Jeden den s informatikou. [Online] 2013. [Citace: 11. Březen 2016.] http://www.mff.cuni.cz/verejnost/jdi/. JuniorFEL - dětská univerzita na Fakultě elektrotechnické. [Online] [Citace: 12. Březen 2016.] http://juniorfel.zcu.cz/. Kasiopea. [Online] [Citace: 16. Březen 2016.] https://kasiopea.matfyz.cz/. Kontakt 2016. Univerzita Pardubice. [Online] [Citace: 20. Březen 2016.] http://www.upce.cz/spoluprace/prumysl/kontakt.html. Letní programátorská přípravka. [Online] [Citace: 6. Duben 2016.] http://pripravka.fai.utb.cz/. Letní škola Fakulty ekonomické ZČU. [Online] 2013. [Citace: 14. Březen 2016.] http://www.lsfek.zcu.cz/. Matematický korespondenční seminář. [Online] [Citace: 16. Březen 2016.] http://mks.mff.cuni.cz/.
68
Müller, Jan. Analýza marketingových procesů. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. [Online] 2011. [Citace: 5. Březen 2016.] https://is.muni.cz/th/173323/fi_m/Diplomova_prace.pdf. Nevíte, jak založit svůj business? Začněte letní školou podnikání. T-UNI - zpravodaj Technické univerzity v Liberci. [Online] 27. Srpen 2015. [Citace: 16. Březen 2016.] http://tuni.tul.cz/rubriky/udalosti/id:75045/nevite-jak-zalozit-svuj-businesszacnete-letni-skolou-podnikani. O projektu kontakt. Energetická gramotnost. [Online] 2016. [Citace: 12. Březen 2016.] http://energetickagramotnost.fel.cvut.cz/o-projektu-kontakt. O přijímacích zkouškách nanečisto. [Online] 2016. [Citace: 6. Duben 2016.] http://nanecisto.vse.cz/informace/. Pro zájemce o studium: ZÚČASTNI SE VÝUKY NA FMV VŠE! Fakulta mezinárodních vztahů VŠE. [Online] 2016. [Citace: 30. Březen 2016.] http://fmv.vse.cz/prozajemce-o-studium-zucastni-se-vyuky-na-fmv-vse/. Přehled vysokých škol v ČR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. [Online] 2016. [Citace: 10. Leden 2016.] http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/prehled-vysokych-skol-v-cr-3. Seminář ekonomických mozků. Ekonomicko-správní fakulta MU. [Online] 2014. [Citace: 25. Březen 2016.] http://www.econ.muni.cz/uchazeci-o-studium/procstudovat-na-esf/projekty-pro-studenty-strednich-skol/seminar-ekonomickychmozku/informace. Služba navigátor. Fakulta elektrotechniky a informatiky - Univerzita Pardubice. [Online] [Citace: 25. Březen 2016.] http://www.upce.cz/fei/studium/navigator.html. Spanilé jízdy. Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze. [Online] 2016. [Citace: 10. Březen 2016.] http://nf.vse.cz/studenti/spanile-jizdy/. Středoškoláci se potřetí utkali o Pohár Ekonomické fakulty. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. [Online] 2016. [Citace: 12. Březen 2016.] https://www.ef.jcu.cz/o-fakulte/aktuality/stredoskolaci-se-potreti-utkali-opohar-ekonomicke-fakulty.
69
Studenti EF připravili netradiční módní přehlídku. Ekonomická fakulta JU. [Online] 2016. [Citace: 15. Březen 2016.] https://www.ef.jcu.cz/ofakulte/aktuality/studenti-ef-pripravili-netradicni-modni-prehlidku. Studenti EF spolupracují na projektu EDISON. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. [Online] 2016. [Citace: 12. Březen 2016.] https://www.ef.jcu.cz/ofakulte/aktuality/studenti-ef-spolupracuji-na-projektu-edison. ŠMF: Škola Matematiky a Fyziky. [Online] 2014. [Citace: 16. Březen 2016.] http://smf.mff.cuni.cz/home.html. Touch Econ. Ekonomicko-správní fakulta MU. [Online] 2014. [Citace: 20. Březen 2016.] http://www.econ.muni.cz/uchazeci-o-studium/proc-studovat-naesf/projekty-pro-studenty-strednich-skol/touch-econ. Vánoční trhy FSE UJEP. Fakulta sociálně ekonomická Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. [Online] 2016. [Citace: 17. Březen 2016.] http://www.fse.ujep.cz/cz/novinky/vanocni-trhy.html?id=44. Vaštíková, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-5037-8. Živě narození a zemřelí v České republice. Český statistický úřad. [Online] 3. Září 2015. [Citace: 15. Duben 2016.] https://www.czso.cz/csu/czso/2cr_od_roku_1989_obyv.
70
8 Seznam použitých zkratek EF JČU
Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
EF TUL
Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci
EKF VSB
Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava
ECON MUNI Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně FAI UTB
Fakulta aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
FAV ZČU
Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni
FE ZČU
Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni
FES UPCE
Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice
FEL ČVUT
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze
FEL ZČU
Fakulta elektrotechnická Západočeské univerzity v Plzni
FEI UPCE
Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice
FEI VŠB
Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava
FFU VŠE
Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze
FIT ČVUT
Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze
FIT VUT
Fakulta informačních technologií VUT v Brně
FIM UHK
Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové
FIS VŠE
Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze
FAME UTB
Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
FM VŠE
Fakulta managementu VŠE v Praze
FM TUL
Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TU v Liberci
FMV VŠE
Fakulta mezinárodních vztahů VŠE v Praze
FBM VUTBR Fakulta podnikatelská VUT v Brně FSE UJEP
Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. Labem
MFF CUNI
Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze
NF VŠE
Národohospodářská fakulta VŠE v Praze
FPH VŠE
Podnikohospodářská fakulta VŠE v Praze
PEF ČZU
Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze
PEF MENDELU Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
71
9 Seznam obrázků Obrázek 1 : Směna na trhu škol ....................................................................................................12
10 Seznam tabulek Tabulka 1: Výhody a nevýhody vybraných druhů médií ....................................................36
11 Seznam grafů Graf 1 : Demografický vývoj počtu narozených dětí .............................................................. 1 Graf 2 : Ekonomické fakulty - výjezdy na střední školy ......................................................41 Graf 3 : Informatické fakulty - výjezdy na střední školy .....................................................42 Graf 4 : Ekonomické fakulty - Noc vědců ..................................................................................48 Graf 5 : Informatické fakulty - Noc vědců .................................................................................49 Graf 6 : Ekonomické fakulty - počet Dnů otevřených dveří...............................................52 Graf 7 : Informatické fakulty - počet Dnů otevřených dveří..............................................52 Graf 8 : Ekonomické fakulty - Gaudeamus ...............................................................................53 Graf 9 : Informatické fakulty - Gaudeamus ..............................................................................53 Graf 10 : Ekonomické fakulty - vydávání časopisu ...............................................................58 Graf 11 : Informatické fakulty - vydávání časopisu ..............................................................58 Graf 12 : Ekonomické fakulty - přípravné kurzy ...................................................................59 Graf 13 : Informatické fakulty - přípravné kurzy ..................................................................59
72
73
