Komunikace v systémech integrovaného managementu

Masarykova univerzita Fakulta informatiky

Diplomová práce

Komunikace v systémech integrovaného managementu

Daniel Ježek

2007

Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, které jsem při vypracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

Daniel Ježek

II

Mé poděkování patří: prof. RNDr. Jiřímu Hřebíčkovi, CSc. za odborné konzultace a podněty při tvorbě této Diplomové práce Bc. Janě Konvičné za odborné konzultace

III

Shrnutí Cílem této práce je provést analýzu managementu, systému integrovaného managementu a norem ISO (9001, 14001, 010801). Navrhnout a analyzovat informační systém, zajistit komunikaci mezi zainteresovanými stranami a provést implementaci pro střední školu.

Klíčová slova Informační systém, kvalita, ISO, TQM, UML, Diagram, případ užití, diagram aktivit, diagram tříd, stavový diagram, PHP, HTML, MySQL.

IV

Obsah SHRNUTÍ ......................................................................................................................IV KLÍČOVÁ SLOVA.......................................................................................................IV OBSAH ........................................................................................................................... V 1. ÚVOD........................................................................................................................... 1 2. MANAGEMENT ........................................................................................................ 2 2.1 CO JE TO MANAGEMENT A JEHO SMYSL .................................................................... 2 2.2 SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP K MANAGEMENTU .................................................................. 3 2.2.1 Vnější prostředí a vstupy.................................................................................. 5 2.2.2 Funkce manažerů............................................................................................. 5 2.2.3 Výstupy............................................................................................................. 7 2.2.4 Regenerace systému......................................................................................... 7 2.2.5 Manažerské dovednosti.................................................................................... 8 2.2.6 Produktivita, účinnost a efektivnost................................................................. 8 2.2.7 Demingovo schéma .......................................................................................... 9 2.3 CÍL MANAGEMENTU ............................................................................................... 10 2.3.1 Tvorba cílů..................................................................................................... 10 2.3.2 MBO............................................................................................................... 11 3. SYSTÉMY INTEGROVANÉHO MANAGEMENTU.......................................... 13 3.1 VZTAHY MEZI SYSTÉMY QMS, EMS A HSMS....................................................... 14 3.2 VZTAHY A ZAMĚŘENÍ MANAŽERSKÝCH SYSTÉMŮ .................................................. 15 4. MANAGEMENT JAKOSTI.................................................................................... 16 4.1 JAKOST................................................................................................................... 16 4.2 SYSTÉM MANAGEMENTU JAKOSTI .......................................................................... 17 4.3 ZÁSADY MANAGEMENTU JAKOSTI .......................................................................... 17 4.3.1 Spokojenost zákazníka ................................................................................... 18 4.3.2 Zapojení zaměstnanců.................................................................................... 19 4.3.3 Vedení a řízení ............................................................................................... 19 4.3.4 Procesní přístup............................................................................................. 20 4.3.5 Systémový přístup k managementu ................................................................ 21 4.3.6 Zlepšování...................................................................................................... 22 4.3.7 Vztahy s dodavateli ........................................................................................ 22 4.3.8 Samotné rozhodování podle vzniklých skutečností ........................................ 22 4.4 KONCEPCE NOREM ISO 9000 ................................................................................. 23 4.5 TOTAL QUALITY MANAGEMENT ............................................................................ 25 5. ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT ............................................................ 27 5.1 STRUKTURA NOREM ISO ŘADY 14000 ................................................................... 27 5.2 VZTAH EMAS A ISO 14001 .................................................................................. 28

V

6. MANAGEMENT BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI......... 29 7. NÁVRH INFORMAČNÍHO SYSTÉMU ............................................................... 31 7.1 OBECNÝ NÁVRH INFORMAČNÍHO SYSTÉMU ............................................................ 31 7.1.1 Požadavky na informační systém................................................................... 31 7.1.2 Specifikace požadavků ................................................................................... 31 7.1.3 Analýza informačního systému ...................................................................... 32 7.1.4 Grafický návrh systému ................................................................................. 32 7.1.5 Unified Modelling Language ......................................................................... 33 7.2 POŽADAVKY NA SYSTÉM ........................................................................................ 34 7.3 ZAINTERESOVANÉ STRANY .................................................................................... 34 7.3.1 Administrátor ................................................................................................. 35 7.3.2 Management................................................................................................... 35 7.3.3 Zaměstnanec .................................................................................................. 35 7.3.4 Státní správa .................................................................................................. 36 7.4 DIAGRAMY ............................................................................................................. 36 7.4.1 Kontextový diagram....................................................................................... 36 7.4.2 Diagram datových toků.................................................................................. 37 7.4.3 Diagram případu užití ................................................................................... 39 7.4.4 Diagram spolupráce ...................................................................................... 43 7.4.5 Stavový diagram ............................................................................................ 44 7.4.6 Diagram činností ........................................................................................... 45 7.4.7 Diagram tříd .................................................................................................. 47 8. IMPLEMENTACE SYSTÉMU............................................................................... 48 8.1 POUŽITÉ TECHNOLOGIE .......................................................................................... 48 8.1.1 PSPad developer editor ................................................................................. 48 8.1.2 Apache ........................................................................................................... 48 8.1.3 PHP................................................................................................................ 48 8.1.4 Proměnné ....................................................................................................... 49 8.1.5 PHPmyAdmin................................................................................................. 49 8.1.6 MySQL ........................................................................................................... 50 8.1.7 EasyPHP........................................................................................................ 50 8.1.8 HTML............................................................................................................. 50 8.1.9 Formuláře ...................................................................................................... 50 8.2 PŘIHLÁŠENÍ ............................................................................................................ 50 8.3 REGISTRACE UŽIVATELE ........................................................................................ 51 8.4 ROZHRANÍ .............................................................................................................. 52 8.5 VYHLEDÁNÍ UŽIVATELE ......................................................................................... 54 8.6 ZOBRAZENÍ UŽIVATELŮ ......................................................................................... 54 8.6.1 Editace uživatele ............................................................................................ 55 8.6.2 Smazání uživatele........................................................................................... 55 8.7 ODESLÁNÍ DOKUMENTU ......................................................................................... 56 8.8 VÝPIS DOKUMENTŮ ................................................................................................ 56 8.9 VYHLEDÁNÍ DOKUMENTU ...................................................................................... 57

VI

8.10 FÓRUM ................................................................................................................. 57 8.11 VÝVĚSKA ............................................................................................................. 58 8.12 PŘÍSTUPY ............................................................................................................. 59 8.13 OSTATNÍ INFORMAČNÍ FUNKCE ............................................................................ 59 9. ZÁVĚR ...................................................................................................................... 60 POUŽITÁ LITERATURA........................................................................................... 61 PODMÍNKY DALŠÍHO ŠÍŘENÍ PRÁCE................................................................. 62

VII

1. Úvod Komunikace v organizaci, i mezi organizacemi, je velmi důležitým faktorem pro zajištění běhu organizace. Nejde pouze o získání informací z vnějšího prostředí, ale také především o schopnost využít získané informace uvnitř organizace. Zajištění komunikace uvnitř organizace by mělo být jednou z priorit. Dobrá komunikace se zainteresovanými stranami může organizaci dát nové podněty, zlepšit pružnost organizace a . K tomu je zapotřebí velmi kvalitní management a provázání systému integrovaného managementu. V prostřední části se věnuji systému integrovaného managementu, který hraje klíčovou roli v celé organizaci. Do systému integrovaného managementu se řadí zejména management kvality, environmentální management a management bezpečnosti a ochrany zdraví. Každá organizace se musí sama rozhodnout jakou zvolí provázanost mezi těmito třemi systémy managementu, jaké zavádění systému do praxe a provedení případných certifikací. Konečná aplikace těchto systémů má vliv na působení organizace na trhu. Informační systém v organizaci bude hrát klíčovou roli v komunikaci mezi vedením a ostatními zainteresovanými stranami. Za organizaci, pro kterou vytvořím informační systém, jsem si vybral střední školu. V poslední částí řeším návrh a implementace systému.

1

2. Management 2.1 Co je to management a jeho smysl Řídit práci druhých je obor lidské činnosti, jehož kořeny sahají až do té nejhlubší minulosti. Již samotná organizace lovu s využíváním terénních zvláštností nebo v pozdější době budování zavlažovacích zařízení vyžadovaly rozvržení sil, plánování a další funkce nezbytné ke zvládnutí práce velkého počtu lidí. S postupem času se vytvořily zásady chování v daných situacích pro vedení organizace a skupiny lidí. Na přelomu 19. a 20. století vznikly teorie a principy managementu, stanovující zásady jak se chovat ve vzniklých situacích a jak na tyto situace nejlépe reagovat. Management je proces tvorby a udržování prostředí, ve kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cílů. Pod pojmem management si tedy lze představovat nejenom disciplínu, kterou je nutné zvládnout pro úspěšný výkon funkce vedoucího pracovníka, ale také označení profesní skupiny lidí - manažerů realizujících tzv. manažerské funkce [1]. Smysl managementu spočívá také v plnění otázek s ním spjatých: • Jak manažeři uskutečňují funkce řízení – plánování, organizování, personalistiku, vedení a kontrolování. • Jak je management aplikován v různých typech organizací. • Jak je management aplikován manažery na různých řídících úrovních. • Cíl všech manažerů je stejný – tvorba zisku. • Řízení je spojeno s produktivitou. Z aplikačního hlediska je management značně obecnou disciplínou, protože každá organizace vyžaduje ke svému úspěšnému fungování provádět plánování, rozhodování, vedení lidí a další funkce označované jako manažerské. Tak jsou pojmy, principy, teorie a techniky managementu seskupeny v rámci pěti funkcí. Každá organizace má však svá specifika, daná zaměřením a prostředím, ve kterém působí. Za tři základní pilíře, na nichž management stojí, se považují: • Znalosti a dovednosti. • Myšlení a jeho ovlivňování, • Zabývání se spolupracovníky . Manažeři jsou odpovědní za realizaci činností umožňující takovou práci jednotlivců, která co nejlépe přispěje skupinovým cílům. Tak je management aplikován v malých i velkých organizacích, v ziskových i neziskových podnicích, a to jak ve výrobních odvětvích, tak v odvětví poskytující služby

2

2.2 Systémový přístup k managementu Každá organizace je závislá na svém vnějším prostředí. Je součástí většího systému, jako je odvětví, do kterého patří, ekonomický systém a společnost. Smyslem její existence je, aby vstupy z vnějšího prostředí (lidé, kapitál, technické znalosti a dovednosti) transformovala do žádoucích výstupů (výrobky, služby, zisk, vzdělání atd.) ( obr. 1).

obr. 1 - Model vstup - výstup

Proces transformace lze členit z různých hledisek - podle charakteru fungování organizace, např. jako soustavu finančních toků, výrobních operací nebo personálních vztahů. Každé z těchto členění má svá specifická teoretická východiska a každé je také pouhým jednostranným popisem reality. Systémové propojení všech stránek fungování organizace a současně vnitřní logiku transformačního procesu poskytuje idea managementu jakožto rámce pro výkon manažerských funkcí. Osou uspořádání teoretických poznatků managementu pak nejsou tzv. klasické disciplíny (ekonomika, psychologie, sociologie, ekonomika atd.), ale plánování, organizování, rozhodování a další manažerské funkce. Výstupy transformačního procesu stejně tak jako tento proces samotný vytváří nejen zisk jako zdroj rozšířené reprodukce, ale také nové poznatky, zkušenosti a dovednosti. Výstupy se pak mohou měnit na vstupy a mít následně regenerativní vliv na organizaci a systém jako celek (obr. 2).

3

obr. 2 – Systémový přístup k managementu

4

2.2.1 Vnější prostředí a vstupy Dobrý manažer musí sledovat chování vnějšího prostředí. V případě jakékoli změny v prostředí musí být schopen na změnu reagovat. Jelikož vnější prostředí lze ovlivnit velmi zřídka, tak za důležité reakce na změnu musí nastat uvnitř organizace. Pokud pohlížíme na organizaci jako na subjekt zaměřený na dosažení zisku, musí být schopna zisku, pomocí mnoha faktorů dosáhnout. Když si odmyslíme vnitřní systém organizace, tak je to právě vnější prostředí, které má velmi velký vliv na funkci a všechny změny uvnitř organizace. Podstatnou část vnějšího prostředí tvoří vstupy, dělíme je na: lidské, kapitálové, manažerské a technologické. Za další velmi důležité vnější faktory ovlivňující činnost organizace lze považovat požadavky směřující od vnějších zdrojů směrem k organizaci, tzv. Cíle vstupních požadavků, dělíme je na: • Zaměstnanci • Spotřebitelé • Dodavatelé • Akcionáři • Vláda • Společnost • Ostatní

2.2.2 Funkce manažerů Poskytují užitečnou strukturu pro organizování znalostí managementu. Neexistuje žádná nová myšlenka, závěr výzkumu nebo technika, kterou by nebylo možné zařídit pomocí klasifikace plánování, organizování, personalistiky, vedení a kontrolování (obr.2, obr. 3) [1]. Manažerské funkce vykonávané při řízení podniku lze rozdělit do dvou základních skupin, jimiž jsou: • Sekvenční manažerské funkce (plánování, organizování, personalistika, vedení a kontrolování) • Průběžné manažerské funkce (analýza činností, rozhodování, komunikace) Plánování Jedná se o systematické a výhledové stanovení cílů, prostředků a opatření, ale zejména cest k dosažení daného cíle v určitém časovém horizontu. Základem plánování je rozhodovací proces, jehož hlavní části jsou: 1. cíle – tj. konečný stav, ke kterému směřují aktivity, např. snahou firmy může být získání co největšího podílu na trhu

5

2. strategie – udávají dlouhodobý směr chování podniku za účelem splnění daných cílů. Na základě strategického plánu jsou rozpracovány dílčí plány podle organizačních jednotek i v kratším časovém horizontu, které jsou vzájemně koordinovány vrcholovým managementem. 3. plány – nástroje pomocí kterých se zabezpečuje dosažení cílů a strategií firmy. 4. kontrola – zejména kontrola nad dodržením daných plánů.

obr. 3 - Manažerské funkce

Organizování Organizování je ta část řízení, která zahrnuje účelné struktury rolí pro osoby, kteří jsou v dané organizaci. Úkolem je navrhnout takovou organizační strukturu, která bude velice efektivní. Účinky vyvolané organizováním: 1. uspořádávací – chaos je nahrazen pořádkem, živelnost cílevědomostí, organizovaní lidé vědí, co mají dělat, kde to mají dělat, kdy,… 2. synergický – znamená to, že celek je víc než pouhý součet funkční uspořádání a řízení velkého počtu lidí z jediného centra. 3. samočinnost – zavedená formální organizace funguje relativně samostatně. 4. socializační účinek – na základě osobních vztahů se vytváří i organizace neformální potlačením svobody a volnosti se lidé musí podřídit cílům podniku.

6

Personalistika Personalistika se zabývá obsazováním pozic v organizační struktuře a udržování jejich obsazení. Toto je prováděno pomocí identifikování požadavků na pracovní síly, seznamu disponibilních lidí, náborem, výběrem, umísťováním, propagací, oceňováním, plánováním povolání,kompenzací a školením či rozvojem jak uchazečů, tak stávajících pracovníků tak, aby uložené úkoly byly plněny účinně a efektivně [1]. Vedení Tato funkce zahrnuje schopnost, dovednost a umění vedoucích pracovníků vést, usměrňovat, stimulovat a motivovat své spolupracovníky ke kvalitnímu, aktivnímu a tvůrčímu poslání své práce. Metody vedení lidí poskytují vedoucím pracovníkům nástroje k usměrňování svých spolupracovníků ke kvalitní účasti na stanovených cílech firmy. Kontrola Kontrolou rozumíme proces zjišťování jak a zda-li jsou cíle skutečně dosahovány a opravování odchylek, pokud se vyskytnou. Skutečný stav můžeme zjistit: 1. osobní kontrolou 2. z hlášení zpráv podřízených 3. ze zdrojů mimo organizaci Chybějící kontrola může vést k živelnosti, k nahodilosti, zhoršení mezilidských vztahů a především ke ztrátám. Přínos kontroly je ve zdokonalení celého systému firmy, zajišťuje oceňování dobrých výsledků a odhaluje nedostatky, ztráty a rezervy.

2.2.3 Výstupy Nejdůležitějším úkolem manažerů je přeměnit vstupy na výstupy nabízející organizací. Obecně lze říci, že výstupy u všech organizací jsou stejné, bez ohledu na zaměření organizace na trhu. Můžeme je převážně rozčlenit do 4 skupin: výrobky, služby, zisky, uspokojení a integrované cíle různých požadavků na organizaci.

2.2.4 Regenerace systému V modelu systému operačního managementu (obr. 2) se některé výstupy stávají opět vstupy. Tak se uspokojení a nové znalosti nebo dovednosti zaměstnanců stávají důleži-

7

tým lidským vstupem. Zisk je také investován do nových technologií, movitostí, nemovitostí a zásob (obr. 1) [1].

2.2.5 Manažerské dovednosti Technické dovednosti Můžeme sem zařadit znalosti a zběhlost v činnostech, zahrnujících metody, procesy a postupy. Znamenají tedy práci s nástroji a specifickými technikami. Lidské dovednosti Představují schopnost pracovat s lidmi, tj. vytvářet skupinové úsilí, uskutečňovat týmovou práci, vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpeční a mohou svobodně vyjadřovat své názory. Koncepční dovednosti Znamenají schopnost vidět celkový obraz, tj. mít schopnost rozpoznat významné prvky dané situace a porozumět vzájemným vztahům mezi lidmi. Projekční dovednosti Představují schopnost řešit problémy způsobem, který přináší firmě užitek. Aby byla činnost vrcholových manažerů efektivní, musí nejen vidět daný problém, ale musí mít i schopnosti a dovednosti nalézat jeho praktické řešení.

2.2.6 Produktivita, účinnost a efektivnost Úspěšné firmy vytvářejí nadhodnotu prostřednictvím produktivních operací. Produktivitu můžeme definovat jako poměr mezi výstupem a vstupem za určité časové období při požadované kvalitě. Lze ji vyjádřit následujícím vzorcem: Produktivita =

výstupy vstupy

(za určité období, v požadované kvalitě)

Z tohoto vztahu vyplývá, že produktivita může vzrůstat: 1. zvýšením výstupů při zachování vstupů 2. snížením vstupů a udržení stejných výstupů 3. zvýšením výstupů a současně snížením vstupů, což vede k nejpříznivějšímu zvýšení produktivity.

8

Firmy používají několik druhů vstupů, jako je práce, materiály a kapitál. Celkový faktor produktivity tedy kombinuje různé vstupy pro dosažení složeného výstupu. Produktivita v sobě zároveň zahrnuje účinnost a efektivnost individuální a organizační výkonnosti. Účinností se zde rozumí schopnost dosahování cílů, efektivnost pak znamená dosažení cíle s využitím co nejmenšího množství zdrojů [1].

2.2.7 Demingovo schéma Pro názorné vyjádření základního manažerského přístupu k jakémukoliv managementu se vžilo schéma, vytvořené původně pro oblast managementu jakosti profesorem Demingem (obr. 4). Podle anglické verze tohoto schématu se tato metodologie nazývá také PDCA (Plan-Do-Check-Act):

obr. 4 – Demingovo schéma

9

Smyslem Demingova schématu je po úvodním přezkoumání a stanovení politiky firmy neustálé opakování čtyř základních činností, jimž jsou: • Plánování cílů, postupů a procesů nezbytných pro zajištění požadovaného výsledku. • Zavádění a provoz toho, co bylo naplánováno. • Měření a monitorování procesů ve vztahu k politice, cílům a požadavkům a vyhodnocení výsledků měření. • Přezkoumání výsledků kontroly a zlepšování procesů. Dnes je tato metodologie základem systému integrovaného managementu a jeho jednotlivých subsystémů. Z toho také vyplývají podobné struktury některých dílčích manažerských subsystémů [2].

2.3 Cíl managementu Definice cíle bývá zpravidla totožná s popisem konečných parametrů úkolů. Úkol může zahrnovat jak popis realizace úkolu, tak i konečné parametry a konečný termín. Cíle a úkoly mohou vyjadřovat totéž. Cíle udávají konečné výsledky, celkové cíle vyžadují podporu dílčích cílů. Takto tvoří cíle hierarchii v podobě sítě. Organizace a manažeři mají řadu cílů. Tyto cíle mohou vést ke konfliktům v rámci organizace, v rámci skupin i ke konfliktům mezi jednotlivci. Cíle proto navrhujeme zejména pro organizace a současně předcházíme jednotlivým konfliktům. Manažer někdy musí volit mezi krátkodobým a dlouhodobým zaměřením své činnosti a osobní zájem musí podřídit cílům organizace.

2.3.1 Tvorba cílů Organizace jsou složeny z jednotlivých individuí, které sledují individuální cíle. Jednotlivá individua tvoří koalice na dané úrovni, koalice pak mají vliv na cíl stanovený vůdčí skupinou. Vůdčí skupina nakonec stanoví závazné cíle. Vedle vůdčích skupin existují také satelitní skupiny, které mají možnost vyvíjet tlak na vůdčí skupinu, např. zaměstnanci, zákazníci, dodavatelé. Při tvorbě cílů se setkáváme se dvěma přístupy: • Shora dolů se tvoří cíle odvozené ze zájmů politických uskupení a uskupení bank či investorů. • Zdola nahoru se tvoří cíle iniciované poznatky z výzkumu, z technologií a z marketingu.

10

Oba přístupy jsou nezbytné, ale důraz na některý z nich by měl vycházet z dané situace, zahrnují takové faktory, jako je velikost organizace, organizační kultura, preference určitého stylu vedení a naléhavost plánu, organizace také potřebuje sponzory, zkušené střední manažery i neustálé inovace, vycházející z technologie, prodeje či servisu. Při tvorbě cílů je také dobré si stanovit konkrétní cíle, tzn. vytyčit si jejich obsah, stanovit systém, ve kterém se daný cíl bude vyskytovat (jestli se jedná o hlavní cíl, mezicíl, dílčí cíl) a brát v úvahu jednotlivé vztahy mezi cíly. Komplexní síť plánovacích činností a cílů musí být respektována všemi manažery na všech úrovních, aby prosazování jednoho cíle neohrozilo jiný dílčí cíl. Nelze např. plánovat výrobu, pokud není ukončen vývoj.

2.3.2 MBO Management podle cílů ( Management By Objectives ), neboli cílový management, je komplexní manažerský systém, integrující mnoho manažerských aktivit do systematického působení, zaměřený na účinné a efektivní dosahování cílů organizace i jednotlivců. Cíle musí být určeny ve všech oblastech činností, jejichž výkonnost ovlivňuje celkový úspěch. Každé rozhodnutí musí být konfrontováno s celkovým cílem a cíli dílčími. Při zkoumání účinků rozhodnutí s cíli posuzovat v pořadí hierarchie cílů, a to hierarchie dle důležitosti, která nemusí být shodná s hierarchií dle obecnosti. Praktický význam cílů managementu je nejzřetelnější tehdy, zobrazíme-li schematicky proces úspěšného řízení podle cílů (obr. 5). Proces ideálně začíná na vrcholu organizace a má aktivní podporu výkonného ředitele, který určuje celkový směr činnosti firmy. Není však podstatné, zda cíle vycházejí z vrcholu. Mohou také vycházet z divizní úrovně, z marketingové úrovně ba i dokonce z úrovně nižší. Stejně jako pro všechny druhy plánování, tak i pro cílový management je rozhodujícím požadavkem stanovení a zveřejnění vzájemně navazujících podmínek a omezení. Seřazení cílů z hlediska jejich nadřazenosti je předběžné a vychází z analýzy a úvah o tom, co by mělo být v rámci organizace dokončeno v určitém období [1].

11

obr. 5 - Proces řízení a hodnocení podle cílů

12

3. Systémy integrovaného managementu Do systému integrovaného managementu se řadí zejména managementu kvality, environmentální management a management bezpečnosti a ochrany zdraví. Na následujícím obrázku je vidět provázání přístupu managementu kvality se systémy environmentálního managementu a managementu bezpečnosti a ochrany zdraví.

obr. 6 - Přístupy k managementu kvality

13

3.1 Vztahy mezi systémy QMS, EMS a HSMS Každá organizace se musí sama rozhodnout jakou zvolí provázanost mezi těmito třemi systémy managementu (obr. 7), zavedení systému do praxe a provede případné certifikace. V řadě organizacích je určena jedna osoba (převážně vrcholový manažer), která má pod záštitou všechny tři manažerské systémy, a současně jsou společně realizovány některé požadavky vyplývající z implementace těchto systémů: • společná politika QMS (management jakosti), EMS (environmentální management) a HSMS (management bezpečnosti a ochrany zdraví) • společné cíle a programy • společný představitel vedení • společná dokumentace • společný registr aspektů a registr legislativy • monitoring a měření Samozřejmě každý z těchto systémů má svá specifika, na tomto základě organizace určitě musí mít pro každý systém vedoucího, aby se mohl lépe zaměřit na problematiku těchto systémů, a naopak být schopen komunikace s ostatními vedoucími, vzájemně skloubit provázanost s ostatními systémy, realizovat návrhy a komunikovat s vedoucím všech systémů.

obr. 7 - Vztah mezi manažerskými systémy

14

3.2 Vztahy a zaměření manažerských systémů Z vztahů a zaměření manažerských systémů (obr. 8) je zřejmé, že QMS (management jakosti) je přímo orientován převážně na zákazníka, který vznáší požadavky na kvalitu výrobku a dle nich by se měla organizace řídit, pokud chce na jejím segmentu trhu uspět. EMS (environmentální management) se zaměřuje převážně na společnost, jaký na ni má působení organizace vliv převážně po stránce životního prostředí, převážně zabezpečování jeho ochrany. HSMS (management bezpečnosti a ochrany zdraví) je zaměřen na zaměstnance, na jejich působení ve firmě, schopnost předcházet zaměstnaneckým úrazům, průmyslovým haváriím a nemocím z povolání. Po organizační stránce jsou převážně ve firmách organizovány pod jednotné vedení a zabezpečovány jednotným přístupem k: dokumentacím, prověřování, cíli, získáváním dat a jejich analýzou.

obr. 8 - Vztahy a zaměření manažerských systémů QMS, EMS a HSMS

15

4. Management jakosti 4.1 Jakost Jakost je složitá vlastnost. Lze ji považovat za soubor vlastností, které se od sebe liší věcně a hodnotí se odlišnými způsoby. Pro popis (charakterizování) jakosti se používají jednodušší prostředky – znaky jakosti. Teprve na jejich základě můžeme jakost popsat – usuzovat, zda je jakost produktu (objektu, entity) taková, jaká je potřebná pro daný účel, jaká byla požadována, specifikována, zda splňuje představu, předpoklady, očekávání, přání. Pro pojem jakost existuje rovnocenné synonymum kvality [5]. Každá organizace si musí stanovit svůj cíl jakosti, tento cíl jakosti specifikovat, určit způsoby jeho dosažení, seznámit s jednotlivými cíly zaměstnance organizace a naučit se shromažďovat potřebná data pro vyhodnocování cílů. Pro vyhodnocení dosažení cílů má mimořádný význam kvantifikace cílů, tzn. vyjádření cílů co nejvíce pomocí měřitelných znaků jakosti.

obr. 9 - Druhy znaků jakosti

16

Znak jakosti je inherentní znak produktu, procesu nebo systému týkající se požadavku. Je to tedy zpravidla matematická veličina, která poskytuje informace o jakosti produktu, procesu a systému (ale i jiné entitě, např. subjektu). Znaky jakosti patří do dvou skupin, které se dále dělí, a to každá na dva druhy (obr. 9) [5]. Politika jakosti je jedna z důležitých cest jak požadovanou jakost dosáhnout. Musí v ní být zohledněny možnosti, požadavky, cíle a zaměření organizace. Vrcholový management má za úkol politiku jakosti vypracovat, musí s ní seznámit zaměstnance organizace a tuto politiku aplikovat a řídit se jí. Plánování jakosti provádí samostatné oddělení k tomu určené, musí být seznámeno s politikou jakosti a na základě této politiky provést potřebné kroky k sestavení plánů, které musí vést k postupnému dosažení plánovaných cílů jakosti.

4.2 Systém managementu jakosti Systém managementu jakosti se týká převážně managementu spjatého se zaměřením a řízením organizace s ohledem na jakost. Za poslední desetiletí vznikaly nejrůznější koncepce pro vytváření systémů managementu jakosti z nichž v současnosti do jisté míry převažují dvě: 1. koncepce norem ISO, tyto normy jsou založené na aplikaci týkající se nejnovějšího souboru norem ISO 9000. Normy ISO 9000 zaručují standard respektovaný především i politikou Evropské unie. V současnosti se u většiny produktů počítá i s certifikací systému managementu jakosti dle normy 9001:2000. Pokud se podíváme na statistiky certifikace pomocí ISO norem, můžeme konstatovat k dnešnímu dni, že každá firma, která chce na trhu Evropské unie uspět ( nejen na našem trhu ) musí mít certifikaci, a s tím i úměrně neustále vzrůstá počet vydaných certifikátů. 2. koncepce TQM ( Total Quality Management ) – jedná se především o komplexní řízení jakosti, tedy jde o princip dobrého fungování managementu a v samotné praxi je realizována podle různých modelů. Za hlavní cíl se pokládá dlouhodobý závazek firmy k neustálému zvyšování jakosti za pomoci všech zaměstnanců organizace, což vede k vysoké spokojenosti všech zákazníků.

4.3 Zásady managementu jakosti Systém managementu jakosti je převážně integrován s tvorbou procesního řízení do jednoho kompaktního a homogenního celku. Pro úplný základ integrace je užití převáž-

17

ně ve společných bodech procesního řízení a managementu jakosti. Mezi nejdůležitější společné znaky procesního řízení a managementu jakosti, k nimž se postupem času dospělo, patří : • spokojenost zákazníka • zapojení zaměstnanců • vedení a řízení • procesní přístup • systémový přístup k managementu • zlepšování • vztahy s dodavateli • samotné rozhodování podle vzniklých skutečností

4.3.1 Spokojenost zákazníka Za zákazníka považujeme subjekt, který od nás dostává výsledky našich aktivit. Pokud se zamyslíme tak každý z nás je zákazníkem, ale také tím, kdo někomu něco nabízí. Určitě sami chceme nabízený produkt mít v určité kvalitě a za tuto kvalitu jsme schopni nabídnout patřičnou kompenzaci. Obecně platí, že za kvalitnější výrobek se zaplatí více, ale ne vždy tomu tak je. Většinou tuto kvalitu očekáváme od renomovaných výrobců, kteří na trhu působí již řadu let. Pokud se zamyslíme a porovnáme dva stejné produkty různých společností, tak mnoho z nás dá přednost výrobku od společnosti s mnohaletou tradicí a věhlasnou značkou, než výrobek společnosti, o které slyšel poprvé. Zákazníky můžeme rozdělit převážně na 4 skupiny: • interní zákazníci – z řad převážně zaměstnanců • externí zákazníci – organizace a fyzické osoby, využívající dodané výstupy • zprostředkovatelé – sklady, velkoobchody, zprostředkovatele • koneční uživatelé – samotní koneční spotřebitelé Samozřejmě je velmi důležité si tyto zákazníky udržet, upevňovat jejich vztah k výrobku (převážně spokojenost a servisní služby), na tom je založena celá existence každé organizace. Již při vzniku organizace ví, na jaký segment trhu se bude orientovat, popřípadě kdo bude jejím samotným zákazníkem. Z toho důvodu musí být ze strany organizace schopnost rychle a účinně řešit následující body: • výzkum požadavků zákazníků • schopnost na tyto požadavky rychle a efektivně reagovat • připravenost přizpůsobit organizaci na potřeby zákazníků • neustále být se zákazníky v kontaktu

18

• •

zjišťovat spokojenost s nabízenými produkty rozvíjet vzájemné vztahy

Při zamyšlení nad předcházejícími body si řada z Vás řekne, že tyto body jsou zřejmé a logické, ale celá řada organizací a firem právě tyto předcházející body velice podceňuje. Pokud nebudou organizace a firmy jednotlivé body respektovat a aplikovat, tak se určitě potkají s celou řadou problémů, např. ekonomických spojených s úbytkem zákazníku, pověst organizace, atd. Proto by tyto body rozhodně neměly být podceňovány. Každá organizace, pokud chce na trhu uspět, musí jednotlivé body pečlivě naplánovat, realizovat a patřičně udržovat a vylepšovat.

4.3.2 Zapojení zaměstnanců Zaměstnanci jsou největším bohatstvím každé organizace, a proto by každá organizace měla zajistit: • trvalé vzdělávání zaměstnanců • motivovat jejich úsilí patřičným ohodnocením • seznámení s cíli organizace a jejich naplňováním • určitý prostor zaměstnancům se vyjadřovat k dosažení a naplňování cílů • přimět zaměstnance k odhalení jejich slabých míst ve výkonnosti • vysvětlení nepostradatelnosti každého zaměstnance pro organizaci

4.3.3 Vedení a řízení Kvalitní vedení a řízení zaměstnanců v organizaci záleží velmi na vývoji organizace a k samotnému přístupu organizace k vnějšímu okolí. K zajištění této vzájemné koordinace uvnitř organizace se musí volit manažeři, kteří jsou schopni vytvořit v organizaci takové prostředí, kde každá skupina zaměstnanců bude podávat maximální výkony v zájmu naplňování cílů organizace. Po manažerech se převážně požaduje: • vytyčit cíle organizace, a velmi pečlivě s těmito cíli seznámit zaměstnance • provázat jednotlivé cíle s přáním zákazníků • stanovit požadavky při naplňování ať už pro samotné zaměstnance, tak pro samotné skupiny zaměstnanců • namotivovat zaměstnance k týmové práci • umožnit zaměstnancům samostatné rozvíjení • provázat jednotlivé skupiny zaměstnanců tak, aby dohromady vytvořily velmi kompaktní a plně fungující celek

19

Organizace musí pečlivě vybírat manažery, kteří budou zachovávat určitou slušnost, prosazování cílů a chování vůči ostatním zaměstnancům. Důležité je postupně seznámit zaměstnance s představou naplňování jednotlivých cílů, stanovit jejich motivaci a možnost zaměstnanců vkládat své představy do diskuze. Pokud manažer nebude brát v potaz tyto postoje, může se stát, že firma nebude schopna dostát svým cílům, které si stanovila.

4.3.4 Procesní přístup Před jakostí produktů (výstupů) je dávána přednost jakosti procesů, protože se vychází ze zkušeností hovořících o tom, že efektivnějších výsledků se dosahuje právě tím, když jsou činnosti a zdroje řízeny jako proces. Za proces je možno považovat soubor dílčích činností měnících vstupy a výstupy za spotřeby určitých zdrojů v regulovaných podmínkách (obr. 10) [6].

obr. 10 - Základní model procesu

Vstupy Jsou převážně dodávány interními a externími dodavateli, určeny převážně ke spotřebování v daném procesu. Mohou je tvořit materiál, polotovary, informace, pomocný materiál.

20

Zdroje Zdroje jsou považovány za podmínku k uskutečnění daného procesu, započítávají se organizací do nákladů na jednotlivé procesy. Regulátory Mezi regulátory řadíme všechny faktory, které určitým způsobem limitují průběh procesu. Za faktory považujeme normy, předpisy, zákony a přírodní podmínky. Výstupy Výsledkem činnosti organizace jsou výstupy. Pomocí určitých nástrojů dochází postupně k přeměně vstupů na výstupy za pomocí zdrojů a regulátorů, můžeme je považovat za cíl organizace, který si sama stanoví. Tyto výstupy jsou převážně nabízeny jiným subjektům, tzv. zákazníků. Za každý proces v organizaci je zodpovědná osoba, která odpovídá za kvalitu výstupů a za efektivní průběh procesu. Za kvalitu, pokud proces závislý na tvorbě skupiny osob, ručí vedoucí osoba daného oddělení. Nejdůležitější roli při stanovení, naplánování a samotnou realizaci mají manažeři. K naplnění toho principu je třeba: • určit procesy, důležité pro dosažení plánovaných výsledků organizace • určit zodpovědné pracovníky pro jednotlivé procesy • stanovit rozhraní pro jednotlivé procesy a skupiny procesů • měřit procesy a analyzovat získané údaje • zaměřit se na podstatné vlastnosti procesů

4.3.5 Systémový přístup k managementu Systém managementu je chápán jako soubor na sebe navazujících procesů. Tento soubor má za úkol zlepšit efektivnost a účinnost při dosahování cílů v organizaci. Organizace aplikující princip systémového přístupu k managementu musí: • v návaznosti na procesní přístup dobře definovat strukturu procesů v systémech managementu jakosti • zaměřit se na soulad procesů a jejich vzájemné provázání • vytvořit dokumentaci procesů nutnou pro jejich vykonávání

21

4.3.6 Zlepšování Organizace musí mít zájem zlepšovat se, především podniknout kroky vedoucí ke zlepšení výkonnosti procesů i systémů managementu jakosti, ke schopnost rychlé reakce na nové požadavky a vytvoření lepšího prostředí k proaktivnímu jednání zaměstnanců. Pokud se organizace nebude dostatečně věnovat za pomocí celé řady systémů, metod a nástrojů neustálému zlepšování, nelze očekávat samotný rozvoj této organizace. Nástroje zlepšování jakosti: • vzájemné propojení 4 fází: plánuj, udělej, ověř a reaguj • smyčka jakosti • zpětná vazba • zlepšování práce vedoucích osobností

4.3.7 Vztahy s dodavateli Na dodavatelských a odběratelských vztazích záleží funkčnost celé organizace. Na těchto vztazích je každá organizace zcela závislá. Velmi záleží na: • výběru dodavatelů • dobrých vztazích s dodavateli • komunikaci s dodavateli • výkonnosti a motivaci dodavatelů • pružnosti dodavatele reagovat na požadavky organizace a odběratele

4.3.8 Samotné rozhodování podle vzniklých skutečností Aby organizace byla schopna zkvalitnit svou činnost, musí mít určitý podnět, kde tyto údaje čerpat a jak je vyhodnocovat, a pomocí těchto činností porovnat stávající situaci a reagovat na ni. Tyto činnosti nazveme měření, analýza a zlepšování. Pouze za pomocí těchto činností můžeme podniknout samotná rozhodnutí. Samozřejmě je musíme aplikovat na informace a data, ze kterých je organizace schopna získat patřičný přehled pro zkvalitnění chodu a služeb. Dobrá rozhodnutí výběru a aplikace procesů mohou být učiněna pouze na základě vhodně analyzovaných dat a informací. Úspěchem je: • mít patřičný odbor zabývající se shromažďováním a analýzou dat • volba vhodné analýzy pro vyhodnocování dat • schopnost manažerů pracovat se získanými daty • poskytnutí získané analýzy dat zaměstnancům • zdokonalování systému analýzy dat

22

obr. 11 - Model výkonnosti systému managementu jakosti

4.4 Koncepce norem ISO 9000 Dříve se na normy ISO 9001, ISO 9002 a ISO 9003 pohlíželo především jako na nástroje určené pro výrobní sektor, ostatní normy z této řady se orientují především na potřeby sektoru služeb, výrobce softwaru, malé a střední podniky. Správná aplikace norem ISO 9000 může každé organizaci pomoci zvýšit efektivnost a ziskovost, zlepšit

23

produkci výrobků a služeb, uspokojit zákazníky, zvýšit svůj podíl na trhu, zkvalitnit komunikaci a morálku v organizaci, snížit náklady a závislost na dodavatelích. Obdobná ustanovení jsou i v legislativě Evropské unie. Pro systémy managementu jakosti se celosvětově používají normy řady ISO 9000, které postupně nahradily dříve užívané národní normy. V některých odvětvích se nadále používají specifické normy, např. v automobilovém průmyslu. V České republice jsou normy řady ISO 9000 zavedeny Českým normalizačním institutem (ČSNI) jako národní normy ČSN. Dále je legislativně zakotveno v rámci zavádění QMS podle řady norem ISO 9000 fungování Národního akreditačního orgánu v České republice – Českého institutu pro akreditaci, jež je v rámci akreditačního systému ČR je výkonným orgánem, který zabezpečuje i akreditaci certifikačních orgánů provádějících certifikaci QMS organizací. Akreditace je prováděna na základě mezinárodně uznávaných kritérií a pravidel obsažených v (ČSN) EN řady 45000 týkajících se akreditace. Přehled norem ISO v oblasti řízení jakosti je uveden v následující tabulce (tab. č. 1) [1].

Číslo ISO normy

Číslo ČSN

Název

ISO 9000:2000

ČSN EN ISO 9000 (8/2001)

Systémy managementu jakosti – Základy a slovník

ISO 9001:2000

ČSN EN ISO 9001 (8/2001)

Systémy managementu jakosti – Požadavky

ISO 9002:2000

ČSN EN ISO 9002

Systémy jakosti. Model zabezpečování jakosti při výrobě, instalaci a servisu

ISO 9003:2000

ČSN EN ISO 9003

Systémy jakosti. Model zabezpečování jakosti při výstupní kontrole a zkoušení

ISO 9004:2000

ČSN EN ISO 9004 (8/2001)

Systémy managementu jakosti – Směrnice pro zvyšování výkonnosti

ISO/DIS 19011 Není (předpoklad 2002) (předpoklad 2002?)

Směrnice pro audity systémů managementu jakosti a životního prostředí

ISO 10005:1994

ČSN ISO 10005

Management jakosti - Směrnice pro plány jakosti

ISO 10006:1994

ČSN ISO 10006

Management jakosti - Směrnice jakosti v managementu projektu

ISO 10007:1994

ČSN ISO 10007

Management jakosti - Směrnice pro management konfigurace

ISO/DIS 10012-

není

Požadavky na zabezpečování jakosti

24

1:1992

měřicího zařízení. Část 1: Metrologický konfirmační systém pro měřicí zařízení

ISO 10012-2:1993 ČSN ISO 10012-2

Zabezpečování jakosti měřicího zařízení Část 2: Směrnice pro řízení procesů měření

ISO 10013:1994

ČSN ISO 10013

Směrnice pro vypracování příruček jakosti

ISO/TR 10014:1994

ČSN ISO/TR 10014

Směrnice pro management ekonomiky jakosti

ISO 10015:1994

ČSN ISO 10015

Management jakosti - Směrnice pro výcvik tab. č.1

4.5 Total Quality Management TQM (Total Quality Management) v současnosti u nás velice zdomácněl. Tento pojem se již nepřekládá, pokud se přeloží znamená „Totální řízení jakosti“. Za vznik se považuje Japonsko, po Druhé světové válce Japonsko začíná klást velký důraz na kvalitu svých výrobků, nenabízet již levné výrobky, ale nabídnout kvalitní a spolehlivé výrobky a služby. Japonsko v počátku této koncepce vycházelo zejména z amerických průkopníků kvality – W.E. Deminga1, J.M. Jurana2 a A.V. Feigenbauma3. TQM má několik názorových proudů i škol, ale vysvětlení TQM již vyplývá ze samotných tří slov tvořící zkratku TQM: • Total – pod tento pojem je zahrnuto zapojení všech zaměstnanců organizace, od samotného managementu po řadové zaměstnance • Quality – slovo označuje samotné pojetí kvality vůči požadavků zákazníků, zahrnujeme sem vše od samotného podnětu něco vyrábět, celou cestu až po samotný konečný výrobek • Management – týká se jak manažerských aktivit, tak jednotlivých druhů managementu Samotná koncepce TQM vychází ze základních zásad: • leadership • orientace na zákazníka 1

W. E. Deming stanovil 14 zásad kvality J. M. Juran vytvořil trilogii kvality 3 A. V. Feigenbaum definoval TQC (Total Quality Control) 2

25

• • • • •

trvalé zlepšování procesní a systémový přístup rozhodování na základě faktů trvalé zlepšování obchodní vztahy

Anglické slovo „leadership“ nabývá významu vůdcovství nebo vrcholové vedení. Ze samotného překladu je jasné na koho je kladen důraz, je to vrcholový management, po kterém je požadováno: • udává směr, kterým se bude organizace ubírat • tyto směry transformuje do strategických cílů • rozhoduje o dosažení jednotlivých cílů a pro dosažení volí určitou strategii • vytváří prostředí pro rozvoj a zapojení zaměstnanců • působí na pověst firmy • rozděluje odpovědnost a pravomoci zaměstnancům • sděluje požadavky zákazníků všem odvětvím organizace Samozřejmě organizace si musí uvědomit, že zde není pro zákazníky, ale zákazníci jsou zde pro ni. Pokud si organizace neuvědomí nemá šanci po funkční a existenční stránce. Zájem zákazníků by měl být prioritou pro organizaci, měla by se přizpůsobit také struktura a chování dodavatelů. Současný management považuje orientaci na zákazníka za základní stavební kámen managementu. Žádná organizace by neměla stagnovat, měla by schopna být reagovat na změnu trhu, příchod nových technologií a na požadavky jednotlivých zákazníků. Všeobecně platí „Pokud je řešení dané situace je dobré, tato situace může být vyřešena lépe“. Organizace by také měla mít zájem na neustálém zlepšování řešení jednotlivých interních a externích situací podnikatelského prostředí. Pro zvyšování výkonnosti se využívá v systémech integrovaného managementu mnoho nástrojů, technik a metod, převážně grafické zobrazení pomocí diagramů: • vývojový diagram • diagram afinity • relační diagram • stromový diagram • rozhodovací diagram • maticový diagram • síťový diagram

26

5. Environmentální management Samozřejmě problematika životního prostředí představuje disciplínu, která se určitě dotýká každého z nás v rámci státu, tak i mezinárodně. Nemusíme se vracet hluboko do minulosti, ale problematika životního prostředí ještě před nedávnem nehrála velkou roli. Většina firem se specializovala převážně na výrobu a odbyt, životní prostředí bylo na druhém místě. V současnosti patří péče o životní prostředí k celosvětovým problémům, ovšem ne všechny státy se k této problematice a jejím řešení staví kladně. Problém poškozování životního prostředí vede k celé řadě setkání týkající se zlepšení kvality životního prostředí a ochrany životního prostředí. V souvislosti s touto problematikou byla přijata roku 1996 a po té se začala uplatňovat norma ISO řady 14000 a nařízení EMAS, která obsahuje doporučení pro zavádění a udržování systémů ochrany životního prostředí organizacemi, tzv. Environmental Management System (EMS). Společně s ostatními normami jsou vzájemně provázány a tvoří jeden celek (obr. 8). Eco-Management Audit Scheme (EMAS) vstoupil v platnost v dubnu roku 1995 a umožňuje dobrovolnou účast organizací v systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí. Přistoupením k programu se organizace zavazuje hodnotit a zlepšovat dopad svých činností na životní prostředí, tímto naplňuje požadavky ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, které stanovuje Smlouva o Evropské unii.

5.1 Struktura norem ISO řady 14000 Normy ISO 14000 (tab. 2) představují dokumenty sloužící pro zavedení EMS do praxe a certifikaci těchto systémů.

Číslo ISO normy

Číslo ČSN

Název

ISO 14001:1997

ČSN EN ISO 14001

EMS – specifikace s návodem pro její použití

ISO 14004:1997

ČSN EN ISO 14004

EMS – všeobecná směrnice k zásadám, systémům a podpůrným metodám

ISO 14010-12 :1997

ČSN EN ISO 1401012

Soubor norem pro realizaci auditů, upravují pokyny pro certifikaci, podklad pro interní audity

ISO 14020-4

ČSN EN ISO 14020-4

Normy určené k environmentálnímu značení

27

ISO 14031

ČSN EN ISO 14031

Metodické pokyny pro hodnocení environmentálního profilu

ISO 14041-4

ČSN EN ISO 14041-4

Hodnocení životního cyklu výrobku

tab. č. 2

5.2 Vztah EMAS a ISO 14001 Organizace rozhodnuté pro zavedení rysů ochrany životního prostředí mají dvě možnosti, buď využít postupy dle normy ISO 14001 nebo přístupy EMAS. Odlišnosti těchto přístupů: • ISO 14000 lze uplatnit celosvětově, EMAS v EU, popřípadě v Evropské hospodářské zóně • ISO 14000 nevyžaduje aktivní účast zaměstnanců organizace na zavádění EMS • ISO 14000 umožňuje zavedení EMS jen v části organizace, EMAS pouze v celé organizaci • ISO 14000 neurčuje přesné požadavky na zlepšení vlivu organizace na životní prostředí • ISO 14000 nevyžaduje úvodní přezkoumání o aktuálním stavu životního prostředí

28

6. Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Právo na uspokojivé pracovní podmínky a ochranu zdraví při práci patří k základním právům garantovaným ústavou i listinou práv a svobod. V současnosti právní úprava stanovuje zaměstnavatelům řadu povinností vůči zaměstnancům, popř. dalším osobám, zdržujícím se s jejich vědomím na pracovištích. Za výchozí požadavek se považuje zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a přijímat opatření Normativní doporučení OHSAS 18001 byla vytvořena jako kompatibilní s normami systému managementu ISO 9001:1994 (jakost) a ISO 14001:1996 (životní prostředí) pro usnadnění integrace systémů managementu jakosti, životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví v organizacích, které o to mají zájem. Specifikace OHSAS stanoví požadavky na systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (OH&S), které organizaci umožní řídit rizika OH&S a zlepšovat úroveň organizace v této oblasti. Norma nestanoví specifická kritéria úrovně provedení OH&S, neudává detailní specifikace pro navržení systému managementu. Tato norma je použitelná pro všechny organizace, které chtějí: • vybudovat systém managementu OH&S, který pomůže eliminovat nebo minimalizovat rizika pro pracovníky organizace a další zainteresované strany, jejichž aktivity jsou spojeny s riziky pro OH&S • zavést, udržovat a zlepšovat systém managementu OH&S; • mít jistotu o naplňování deklarované politiky OH&S; • prokazovat tuto shodu s politikou OH&S navenek; • dosáhnout certifikace/registrace svého systému managementu OH&S externí organizací • učinit vlastní rozhodnutí a prohlášení o shodě s touto normou. Veškeré požadavky uvedené v této normě jsou určeny pro jakýkoli systém managementu OH&S. Rozsah jejich uplatnění bude záviset na takových faktorech, jako je politika organizace na úseku OH&S, povaha jejích činností a podmínky, za kterých pracuje. Úlohy, odpovědnosti a pravomoci pracovníků, kteří řídí, vykonávají a ověřují činnosti, které mají vliv na rizika OH&S ve vztahu k aktivitám, vybavení a procesům organizace, musí být stanoveny, dokumentovány a sdělovány pro usnadnění managementu OH&S.

29

Konečná odpovědnost za ochranu zdraví a bezpečnost zůstává na vrcholovém vedení. Organizace musí jmenovat člena vrcholového vedení (například ve velkých organizacích člena dozorčí či správní rady) s jasně stanovenou odpovědností zajištění, že systém OH&S je řádně zaveden a udržován ve všech oblastech a sférách činností v organizaci. Vedení musí poskytnout zdroje nezbytné pro zavedení, řízení a zlepšování systému managementu OH&S. Pracovníci musí být odborně způsobilí provádět činnosti, které mají vliv na OH&S na pracovišti. Odborná způsobilost se musí určit na základě odborných schopností získaných vzděláním, školením nebo zkušeností. Organizace musí vytvořit a udržovat plány a postupy pro identifikaci možností a reakcí při řešení nehod a nebezpečných situací a pro prevenci a zmírnění onemocnění a úrazů, které jsou s nehodami a nebezpečnými situacemi spojeny.

30

7. Návrh informačního systému 7.1 Obecný návrh informačního systému 7.1.1 Požadavky na informační systém Požadavek je zdokumentovaná reprezentace, založená na: • vlastnostech nebo podmínkách umožňující řešit problém nebo dosáhnout cíle projektu informačního systému • vlastnostech, kterými by měl disponovat navrhovaný informační systém • službách, které informační systém bude poskytovat • omezeních, za kterých má informační systém pracovat

7.1.2 Specifikace požadavků Specifikace požadavků je technický dokument, který stanovuje požadavky na funkcionalitu budoucího systému z pohledu uživatele, neobsahuje návrh řešení a neřeší obchodní vztahy mezi zadavatelem a řešitelem. Pokud kdokoli bude chtít navrhovat a realizovat informační systém, musí si uvědomit, že všechny úkony s tímto spjaté se provádí na základě podnětu zadavatele. Informační systém je zpravidla navrhován a realizován za úplatu. Řešitel navrhuje informační systém s konkrétními cíly a úkoly , který bude sloužit pro jiný subjekt. Z tohoto důvodu je velmi nutná řešitelova znalost daného prostředí a dané situace. Samotné požadavky na informační systém získá řešitel systému pouze od zadavatele systému. Tento zadavatel musí zadat řešiteli přesné informace a požadavky na informační systém. Jedna z nejdůležitějších a nejproblematičtějších fází specifikace požadavků je získávání informací od zákazníka. Richta K., Sochor J.uvádí v knize Software Engineering následující: „Mezi základními problémy při specifikaci požadavků patří zejména fakt, že zadavatel a uživatel systému nejsou totožní. Zadavatel se snaží o maximální efektivitu vynaložených prostředků, kdežto uživatel vyžaduje maximální pohodlí. “. Jedním z dalších problémů je, že informační systém je obvykle určen pro větší okruh uživatelů, přičemž každý z nich má své vlastní požadavky na něj. Prostředí, pro které je informační systém určen, podléhá neustálým změnám. Problémů je mnoho a je nezbytné se s nimi řádně vyrovnat. Zachycení všech požadavků na informační systém v co nejpřehlednější podobě je jedna z nejdůležitějších věcí při návrhu. Ve většině případů žadatel nemá úplnou před-

31

stavu co systém bude obsahovat. Za základní způsob vyjádření systému lze považovat slovní popis, který lze za použití speciálních nástrojů připravit ve formě evidence požadavků. Samotná modelace probíhá až po té, kdy řešitel přijme od zadavatele potřebné informace a provede se tzv. validace, která odhalí nedostatky v popisu systému, tzn. nepotřebnost některých požadavků a objevení nových požadavků. V této fázi jsou nutné následující kroky, které jsou nutné pro další realizaci informačního systému: • seznámit s terminologií žadatele • zachycení průběhu jednotlivých procesů • provedení doménové analýzy (použití důležitých podstatných jmen, sloves) • nutnost rozpoznat spolupracující systémy (vzájemná provázanost) • systémové požadavky - zajištění všech důležitých informací o informačním systému od žadatelů, výstupem jsou diagramy

7.1.3 Analýza informačního systému Při samotné analýze systému pracujeme již se znalostmi získanými ve specifikaci požadavků, měli bychom mít jasno ve struktuře systému (o jednotlivých částech systému) a o prostředí, ve kterém organizace působí. Při analýze musíme systematizovat požadavky, vytvořit seznam funkčních požadavků, seznam událostí a reakcí na ně a seznam výstupů. Po těchto krocích nastane modelace entit a procesů, jsou vytvářeny kontextové diagramy, use case diagramy, diagramy tříd, stavové diagramy a diagramy spolupráce.

7.1.4 Grafický návrh systému Výsledkem by měly být určité podklady pro implementaci informačního systému. Na rozdíl od analýzy má grafický návrh systému říká jak se mají dané věci v systému dělat. Samozřejmě nemůžeme zcela analýzu a grafický návrh od sebe oddělit. Jedná se o propojený systém, dochází k prolínání jednotlivých částí a je nutné, aby obě skupiny zabývající se danými fázemi spolu úzce spolupracovaly. Může nastat situace, kdy je potřeba úprava nebo zásah do systému, bez vzájemné spolupráce ztratí tým tvořící systém svou pružnost. Pro samotnou grafický návrh systému se používá software umožňující práci v jazyku UML (Unified Modelling Language), který se stal jistým standardem v návrhu informačních systémů.

32

7.1.5 Unified Modelling Language Vznik jazyka UML je spjat se jmény Gradyho Booche, Jamese Rumbaugha a Ivara Jacobsona. Tito pánové v 80. a 90. letech pracovali v různých organizacích a snažili se vytvořit vlastní jazyk určený pro objektově orientovanou analýzu a návrh systému. Na počátku 90. let se dohodli, že by bylo vhodné své realizace jazyka spojit dohromady a pracovat společně na vzniku jednotného objektově orientovaného modelovacího jazyka. V roce 1997 vychází první verze jazyka UML. Cíle UML: • poskytnout uživatelům použitelný vizuální modelovací jazyk pro vytváření a výměnu smysluplnych modelů. • poskytnout mechanismy rozšiřitelnosti a specializace pro rozšíření základních konceptů. • vytvořit specifikaci nezávislou na konkrétních programovacích jazycích a procesech vývoje a analýzy. • poskytnout formální základ pro pochopení modelovacího jazyka. • podporovat rozvoj objektových nástrojů. • podporovat vývojové koncepty jako jsou komponenty (components), spolupráce (collaborations), pracovní rámce (frameworks) a vzory (patterns). • zahrnout “best practice” [9]. Diagramy UML Jedním z hlavních důvodů, proč se diagramy využívají je ukázat několik pohledů na systém v grafické podobě,. Tato podoba umožňuje reálnější představu o funkčnosti informačního systému na jednotlivých úrovních. Skupina pohledů se nazývá model, který přináší jazyk UML. Jazyk popisuje, co má systém dělat, ale neříká jak systém implementovat. UML nabízí k popisu 12 typů diagramů (tab. č. 3), rozdělených do tří skupin. První skupina diagramů popisuje statickou strukturu aplikace. Druhá skupina popisuje různé aspekty dynamického chování. Třetí slouží k organizaci a správě aplikačních modulů.

Statická struktura

Dynamické chování

Správa modulů

Diagram tříd

Use Case diagram

Balíčky

Objektový diagram

Sekvenční diagram

Subsystémy

Diagram komponent

Diagram činností

Modely

33

Diagram nasazení

Diagram spolupráce Stavový diagram tab. č. 3

7.2 Požadavky na systém Při samotném návrhu informačního systému jsem si stanovil několik důležitých bodů, podle kterých budu při realizaci postupovat: • pro jaký účel bude informační systém určen • co by měl informační systém splňovat a obsahovat • samotná funkčnost informačního systému • jak bude v informačním systému probíhat komunikace mezi zainteresovanými stranami Po stanovení bodů jsem začal navrhovat samotný informační systém. V tvorbě informačního systému jsem se zaměřil na systém určený pro střední školu, která by mohla využívat tento systém, jak pro svoji vnitřní síť , tak i pro externí komunikaci s uživateli. Střední škola sdělí uživatelům aplikaci norem ISO prostřednictvím informačního systému pouze při zveřejňování dokumentů Využití informačního systému po menších úpravách je možné aplikovat v praxi pro střední školy i pro jiné subjekty využívající komunikaci se zaměstnanci i externími uživateli systému. Podstata celého systému je zejména ve zprostředkování komunikace mezi jednotlivými zainteresovanými stranami. Řekl jsem si, že každá ze zainteresovaných stran by měla mít svá práva v informačním systému, a to převážně dle postavení a působení v organizaci. Za prioritu informačního systému považuji přehledné uživatelské rozhraní, s využitím nejzákladnějších prvků pro komunikaci zainteresovaných stran.

7.3 Zainteresované strany Každá zainteresovaná strana bude využívat systém v komunikaci s organizací. Samozřejmostí u zainteresovaných stran bez ohledu na práva a postavení v systému bude na prvním místě přihlašovací jméno a heslo, které chrání systém a data uřčená pouze pro autentifikovaného uživatele. Za další důležité údaje, které uživatel musí zadat jsou: jméno, příjmení a email. Telefonický údaj není povinný. Na základě těchto uvedených faktů může uživatel informačního systému zjistit zda jím hledaná osoba se v systému vyskytuje, či nikoliv.

34

Samozřejmostí v informační systému je komunikace mezi jednotlivými zainteresovanými stranami. V tomto případě mají širokou škálu nástrojů, jak mezi sebou jednotlivý uživatelé mohou komunikovat. Mohou využít zejména vývěsku, diskusní fórum a elektronickou poštu. Mezi zainteresované strany jsem se rozhodl zařadit administrátora, management, zaměstnance a státní správu. 7.3.1 Administrátor Je jedna z nejdůležitějších rolí v informačním systému. Jedná se o osobu s nejvyššími přístupovými právy. V systému nemá žádná omezení, stará se o správnou funkčnost systému a řeší jakýkoliv vzniklý problém. Administrátor má veškerá práva ostatních uživatelů a navíc má právo: • registrovat, editovat a mazat uživatele • vložit a smazat dokument • smazat jednotlivé příspěvky fóra a vývěsky • zjistit statistiku přístupu k systému • vkládat a mazat vložené odkazy • měnit zadání ankety • editovat jednotlivé položky v systému 7.3.2 Management Samotný management organizace vystupuje jako hlavní aktér v informačním systému. Cílem komunikace jsou zbylé dvě zainteresované strany – zaměstnanec a státní správa.. Jako hlavní komunikační nástroj využívá především vkládání dokumentů, vývěsku a vkládání odkazů na důležité internetové stránky.

7.3.3 Zaměstnanec Uživatel může být každý zaměstnanec pracující ve škole, ale převážně je určen toto rozhraní informačního systému pro učitele teoretického a odborného vyučování, kteří s ním budou pracovat téměř každý den. Naleznou zde informace týkající se rozvrhu, suplování, školních akcí, důležitých dokumentů, školení, seznam učitelů včetně čísel do kabinetů, aktualit, závěrečných a maturitních zkoušek, prostřednictvím diskusního fóra a elektronické pošty mohou komunikovat s vedením školy.

35

7.3.4 Státní správa Škola je státní instituce, tak je velmi pravděpodobné, že komunikace nebude probíhat pouze se zaměstnanci, ale také s orgány státní správy. Při samotném návrhu jsem od začátku považoval za velmi důležité, aby prostřednictvím tohoto informačního systému mohla probíhat komunikace orgánů státní sféry se školou, tzn. vystavování dokumentů z různých inspekcí, výroční správa hospodaření, bezpečnostních školení zaměstnanců, požární kontroly, hygienické kontroly, atd.

7.4 Diagramy 7.4.1 Kontextový diagram Znázorňuje systém jako jeden proces, je úzce provázán s entitami, definuje rozhraní systému a okolních entit. Mezi entitami a systémem existují události, které znázorňují šipky směrem do systému a šipka vedoucí ze systému je vzniklá reakce na požadavek vyvolaný entitou (obr. 12).

obr. 12 - Kontextový diagram

36

Seznam událostí • Událost A o přihlášení, správa systému, registruj uživatele, edituj uživatele, edituj fórum, edituj dokument, vyhledej dokument, edituj vývěsku, zjisti počet přístupů, vyhledej uživatele • Událost B o přihlášení úspěšné (neúspěšné), registrace úspěšná, editace uživatele úspěšná, editace dokumentu úspěšná, počet přístupů, výpis uživatelů • Událost C o přihlášení, vlož téma do fóra, edituj dokumenty, vyhledej uživatele, edituj dokument, vyhledej dokument, edituj vývěsku, • Událost D o přihlášení úspěšné (neúspěšné), editace dokumentu úspěšná, výpis uživatelů, výpis dokumentů, úspěšné založení tématu, editace vývěsky úspěšná • Událost E o přihlášení, vlož téma do fóra, vyhledej uživatele, vyhledej dokument, zjistí informace z vývěsky, zašli email • Událost F o přihlášení úspěšné (neúspěšné), výpis uživatelů, výpis dokumentů, úspěšné založení tématu • Událost G o přihlášení, vlož téma do fóra, vyhledej uživatele, vyhledej dokument, zjistí informace z vývěsky, zašli email • Událost H o přihlášení úspěšné (neúspěšné), výpis uživatelů, výpis dokumentů, úspěšné založení tématu

7.4.2 Diagram datových toků Je modelovací nástroj, který umožňuje zobrazit systém jako síť procesů, které plní určené funkce a předávají si mezi sebou data. Proces ukazuje část sytému, která transformuje určité vstupy na výstup, tok znázorňuje cestu, po které se pohybují datové shluky a paměť modeluje kolekci dat v klidu [11]. V prvním DFD (obr. 13) jsem zpracoval procesy registrace a editace uživatele využívané administrátorem. V druhém DFD (obr. 14) jsem zpracoval procesy nahrání a smazání dokumentu využívané administrátorem.

37

obr. 13 - Diagram datových toků č. 1

obr. 14 - Diagram datových toků č. 2

7.4.3 Diagram případu užití Případ užití je jednou z mnoha forem jak vytvořit specifikaci požadavků. Představují určitý koncept, pomocí něhož může snadněji analytik pochopit jak by se měl navrhovaný systém chovat. Na základě případů užití lze stanovit požadavky. Díky grafické implementaci jsme schopni prezentovat jednotlivé případy zadavatelům systému a zís-

38

kat od nich další potřebné informace. V případu užití jsou nejdůležitější účastníci, tzv. actors, jednotlivé případy užití, specifikace případu užití. Výstupem je model případu užití, obsahující 4 komponenty: • Účastníci (actors) – role přidělované osobám používajícím daný systém. • Případy užití (use cases) – činnosti, které mohou účastníci se systémem vykonávat. • Relace (realtionships) – smysluplné vztahy mezi účastníky a případy užití. Jednotlivé relace můžeme také rozdělit podle způsobu chování jaký poskytuje: << include >> – případy užití zahrnuje případ užití, << extend >> – rozšiřuje existující případ užití o nové chování. • Hranice systému (systém boundary) – ohraničení zobrazení kolem případu užití (obr. 15) [8].

obr. 15 - Případ užití

V systému je rozdělení jednotlivých rolí logické a jednoduché. Informační systém je určen pro střední školu, soustředil jsem se především na komunikaci mezi zainteresovanými stranami managementem, zaměstnanci a státní správou, stanovení rolí bylo jednoznačné. Nejdůležitější rolí v systému je administrátor, který se stará o chod a správu celého informačního systému, řeší vzniklé problémy se systémem. Dalšími rolemi jsou ma-

39

nagement, zaměstnanec a státní správa. V jednotlivých případech užití jsem se soustředil na komunikaci čtyř rolí prostřednictví informačního systému, kde jsem se snažil nastínit nejdůležitější relace mezi rolemi. U administrátora je bezesporu nejdůležitější registrace uživatele, bez které by se žádná ze zbylých rolí nemohla stát jednou z komunikujících stran (v diagramu vystupují jako uživatel - obr. 16). Tyto role jsem shrnul pod pojmem uživatel systému. Z diagramu vyplývá, že je závislý přímo na administrátorovi, administrátor rozhoduje jestli jeho registračnímu požadavku vyhoví či nikoliv. Samozřejmě vytvoření účtu uživatele nezávisí jen na administrátorovi, ale převážně na managementu, který posoudí, zda je žádající uživatel správnou osobou splňující všechny požadavku k práci a komunikaci v systému.

obr. 16 – Diagram případu užití č. 1

Administrátor v systému nebude mít na starosti pouze registraci a editaci účtů uživatelů. Jedna z dalších důležitých činností, kterou bude vykonávat je dozor nad diskusním fórem a dokumenty. V diskusním fóru by se neměly objevit hanlivé a urážející příspěvky, z tohoto důvodu je nutné fórum pečlivě sledovat a provést patřičné kroky

40

k odstranění těchto příspěvků. Důležitou funkcí pro administrátora je také zobrazení přístupů a výpis IP adres, ze kterých byl proveden přístup do systému (obr. 17).

obr. 17 – Diagram případu užití č. 2

Především management bude chtít prostřednictvím informačního systému sdělit zaměstnancům a státní správě informace spojené s fungováním a činností organizace. Management bude využívat systém k vystavování: • dokumentů týkajících se organizace – výroční zpráva hospodaření, získané certifikáty, environmentální dokumenty, nabídku kurzů, atd. • aktualit prostřednictví vývěsky • odkazů na aktuální články na internetových stránkách • zakládání témat do diskusního fóra, od něho se očekává pružná reakce k zadanému problému od uživatelů systému (obr. 18)

41

obr. 18 – Diagram případu užití č. 3

Zaměstnanci a státní správa mohou po přihlášení do systému provádět funkce týkající se převážně komunikace s management, a to prostřednictvím posílání emailů a diskusního fóra, mohou vstupovat do sekcí vývěska a dokumenty, kam jsou zavedeny ak-

42

tuální informace a dokumenty organizace, mohou vyhledávat v informačním systému dokumenty podle klíčového slova a jiné uživatele dle příjmení, jména a skupiny (obr. 19).

obr. 19 – Diagram případu užití č. 4

7.4.4 Diagram spolupráce V systému musí jednotlivé role administrátor, management, zaměstnanci a státní správa určitým způsobem spolupracovat, aby se splnila hlavní funkce celého systému. Pro návrh jsem využil diagram spolupráce, kde samotná komunikace probíhá prostřednictví zpráv, kterou zakreslíme tak, že vedle asociační zprávy spojující dva objekty přidá šipka směřující k vybranému objektu a je popsána názvem zprávy (obr. 20).

43

obr. 20 - Diagram spolupráce

Zprávy: • • • • • • •

1: požadavek pro registraci 2: vyrozumění 3: proveď úkol 4: stav úkolu 5: požadavek na dokument 6: dokument vystaven 7: zaslání rozvrhu

7.4.5 Stavový diagram Pro návrh přihlášení jsem použil stavový diagram, který popisuje systémové změny, jak jednotlivé objekty mění v čase svůj stav. Změna stavu je reakcí na událost, že čas ubíhá. Tento typ diagramu dokáže reprezentovat všechny stavy, do nichž se objekt může dostat, a také podmínky přechodů mezi jednotlivými stavy. Ve stavovém diagramu přihlášení (obr. 21) jsou využity tyto symboly: • počáteční stav – reprezentován v grafickém návrhu plným kolečkem, za počáteční stav jsem zvolil vstup do systému • koncový stav – reprezentován v grafickém návrh plným kolečkem s bílým okrajem, za koncový stav jsem zvolil přihlášení do systému

44

•

stav – reprezentován obdélníkem

obr. 21 - Stavový diagram č. 1

Následující stavový diagram jsem využil ke specifikaci práce s dokumentem v systému. Za počáteční stav jsem považoval samotný výběr dokumentu. Vložení provádí člen managementu, který po zadání odkazu na dokument a popisu dokumentu klíčovými slovy odešle záznam prostřednictvím formuláře do databáze, kde je uložen. Poté co jsou tyto úkony provedeny, tak při procesu hledání a výpisu je dokument zobrazen. Konečným stavem je stažení dokumentu na cílový disk (obr. 22).

obr. 22 - Stavový diagram č. 2

7.4.6 Diagram činností Diagram činností znázorňuje proces práce s dokumenty a navazuje tak na stavový diagram č. 2 (obr. 23), přesněji řečeno je rozšířením stavového diagramu. Jedná se o prostředek, který umožňuje získat zjednodušený pohled na jednotlivé kroky operací a procesů. Každá činnost v diagramu je zobrazována zaobleným obdélníkem, po dokončení činnosti následuje přechod na další činnost, který je označen šipkou. Samotný počátek práce s dokumenty začíná plným kroužkem a končí plným kroužkem s bílými

45

okraji. Důležitou operací je rozhodovací proces (ano – ne), tento proces využívám u zadávání klíčových slov při hledání dokumentu.

obr. 23 - Diagram činností

46

7.4.7 Diagram tříd Za základ celého systému považuji jeho rozhraní, ve kterém jsou zobrazeny jeho funkce. Uživatel se přihlásí k systému, zobrazí se mu rozhraní podle skupiny, do které patří, a přes rozhraní může provádět jednotlivé úkony nabízené systémem. Uživatel může číst vývěsku obsahující položky, posílat email, vystavovat a číst dokumenty, prohlížet fórum a odkazy, provádět všechny operace, které jsou zobrazeny v diagramu tříd (obr. 24).

obr. 24 - Diagram tříd

47

8. Implementace systému 8.1 Použité technologie Při implementaci informačního systému využívám následující nástroje.

8.1.1 PSPad developer editor Pro tvorbu php, html a java kódu jsem využil volně šiřitelný (freeware) univerzální editor, který usnadňuje: • práci s prostým textem, nabízí širokou paletu formátovacích nástrojů • tvorbu webových stránek – pro tento druh práce nabízí editor celou řadu unikátních funkcí, které ušetří mnoho času a umožní zautomatizovat rutinní operace při programování webových stránek Pokud si PSPad nainstalujete, všem doporučuji, můžete v editoru ihned pracovat a nemusíte provádět složité nastavování. Velkou výhodou je podpora mnoha typů souborů, ve kterých je PSPad schopen automaticky zvýraznit syntaxi, a při vytvoření nového souboru pro jakýkoli typ zobrazí předdefinovanou šablonu.

8.1.2 Apache Název Apache vznikl z anglického „a patchy server“, tedy záplatovaný server. Název se odvozuje z historie programu, kdy byl Apache mezi správci serverů používán s mnoha různými záplatami a úpravami. Apache je softwarový server, který je v licenci open source, tedy zadarmo. Mezi další výhodu patří dostupnost pro různé platformy. Tyto skutečnosti také pomohly zařadit Apache v současnosti za nejpoužívanější a nejoblíbenější webový server. V triádě spolu s PHP a MySQL patří k nejpoužívanějším nástrojům pro tvorbu dynamických internetových stránek. Tyto tři nástroje umožní uživatelům vytvořit kvalitní vývojové prostředí a navíc bezplatně.

8.1.3 PHP Je jedním z mnoha skriptovacích jazyků, které jsou zabudované na straně serveru. Zkratka PHP znamená PHP: Hypertext Preprocesor, pracuje uvnitř dokumentu HTML a propůjčuje mu tak možnost generování obsahu. Pomocí PHP jste schopni dosáhnout pružnosti webových stránek a navíc se jedná o open source produkt. Výhoda PHP oproti

48

jiným skriptovacím jazykům je převážně v jednoduchosti, snadném pochopení syntaxe jazyka, přirozené práci s databázemi a největší síla je však v nezávislosti na platformě. PHP můžeme začlenit jako modul do webového serveru Apache, nebo prostřednictvím Apache můžeme s PHP pracovat externě (obr. 25).

obr. 25 - Klient - Server

8.1.4 Proměnné Jak u většiny programovacích jazyků, tak i v PHP máme možnost uložit data do proměnných a pak k nim přistupovat pomocí výpisu názvu proměnné. Oproti jiným jazykům, v PHP musí všechny proměnné začínat znakem $. Výhodou je, že nemusíme uvádět u proměnných jejich typ, tzn. Proměnné nemusíme deklarovat a uvádět druh dat, který budou obsahovat.

8.1.5 PHPmyAdmin Databázový správce phpMyAdmin je v mnoha směrech výjimečným programem. Pravděpodobně jde o nejrozšířenější web-based aplikaci na světě a zřejmě i o nejrozšířenější PHP aplikaci (momentálně jde o pátý nejaktivnější projekt na SourceForge.net údajně si jeho uživatelé stahují pět až deset kopií za minutu). Lze ho považovat za nejužitečnější web-based aplikaci a jeden z důležitých faktorů, který napomohl masovému rozšíření MySQL [12].

49

8.1.6 MySQL SQL (Structured Query Language) je dotazovacím jazykem, kde jednotlivé informace jsou při výstupu uloženy do tabulek. SQL je právě založeno na principu tabulek a komunikaci s nimi. Každá tabulka má svůj název, je tvořena sloupci a do řádků jsou vkládány přesně stanovené informace. MySQL je relační databázový systém, který je možné využít na mnoho platformách, např. Linux, Windows, MacOS, Solaris. Řadí se do open source, je využíván zejména pro práci s webovými aplikacemi. Samozřejmě jeho největší síla je práce s tabulkami, která je pro uživatele velmi rychlá a jednoduchá.

8.1.7 EasyPHP Je freeware obsahující http server Apache, databázi MySQL, skriptovací jazyk PHP a konfigurátor PHPMyAdmin pro snadnou instalaci Apache a PHP pro operační systém Windows. Instalace programu je snadná, samozřejmě po instalaci musíte nastavit jednotlivé balíčky dle potřeby funkcí, se kterými budete pracovat. Pokud chcete pracovat např. s PHP a MySQL, musíte se přesvědčit, zda EasyPHP Vám běží pozadí, a jestli máte správně nakonfigurovány jednotlivé balíčky.

8.1.8 HTML Jazyk HTML (Hypertext Markup Language) se využívá pro zobrazování informací v internetovém prohlížeči. HTML je textového formátu (ASCII) formátu, má svou přesnou syntaxi a je velice flexibilní. K práci v jazyce HTML Vám stačí pochopit dvě pravidla: tagy a odkazy.

8.1.9 Formuláře Formuláře se používají k interakci mezi uživatelem a serverem. Základní princip spočívá v tom, že server na webové stránce zobrazí formulář, ve kterém požaduje zadání různých informací. Uživatel formulář vyplní a odešle jej zpátky na server. Formulář může obsahovat řadu různých položek, od klasických textových polí, přes zaškrtávací volby pro různé seznamy [13].

50

8.2 Přihlášení Před vstupem do systému se uživatel prostřednictvím formuláře musí přihlásit. Všem zainteresovaným stranám je přiděleno přihlašovací jméno a heslo. Pokud chce uživatel vstupovat do systému měl by podat vedení školy žádost o právo využívat informační systém. Vedení školy posoudí, jestli žádost je oprávněná a uživateli sdělí své stanovisko. Pokud je žádost schválena, dá se pokyn administrátorovi, aby daného uživatele zaregistroval a přidělil mu přihlašovací jméno a heslo (obr. 26).

obr. 26 - Přihlášení

8.3 Registrace uživatele Při registraci záleží na skutečnosti, která se vztahuje k reakci na žádost uživatele pro povolení zaregistrování do systému, což rozhoduje vrchní vedení školy. Poté je vydán pokyn administrátorovi, aby registraci provedl. Při provádění registrace musí administrátor vyplnit údaje login, heslo, skupinu, příjmení, jméno a email. Telefon již není pro vyplnění podstatný. Při vyplnění mohou nastat některé problémy, které vyžadují opětovné zaregistrování uživatele. Problémy jsou spjaté především s volbou loginu, ověřuje se, jestli daný login se již v databázi nevykytuje, pokud ano musí se provést nová registrace. Podobný případ nastane, když administrátor nevyplní některý z povinných údajů. Další zajímavou a důležitou vlastností uživatele je skupina, která zajišťuje jaká práva bude uživatel mít, tzn. jaké se uživateli po přihlášení zobrazí rozhraní (obr. 27).

51

obr. 27 - Registrace uživatele

8.4 Rozhraní Před začátkem programování samotného systému jsem zvažoval, jak bude přibližně vypadat vzhled systému, ve kterém budou zainteresované strany komunikovat. Protože každá strana má svá specifika a rozdílná práva systému, jsem se rozhodl pro vytvoření vlastního rozhraní ke každé skupině uživatelů: • administrátor • management • zaměstnanec • státní správa Rozhraní se zobrazí poté, co uživatel zadá do formuláře své přihlašovací jméno, heslo a odešle údaje. Po ověření zadaných údajů s údaji v databázi je uživateli načteno rozhraní podle skupiny, do které patří (obr. 28). Každé rozhraní je tvořeno statickou částí, která je specifická pro každou uživatelskou skupinu. Do statické části je zahrnuto horní a postranní menu. Ostatní stránky jsou dynamicky načítány pomocí funkce include do prostředního bloku stránky. Funkce include zajistí, že skript zadaný jako parametr funkce bude umístěn uvnitř skriptu, ze kterého je funkce volána.

52

obr. 28 - Rozhraní

53

8.5 Vyhledání uživatele Vyhledání uživatele lze považovat za jednu ze základních funkcí nabízených informačním systémem. Pokud uživatel chce kontaktovat jiného, měl by mít možnost zjistit základní údaje o uživateli, zejména jeho emailovou schránku. Je nutné proto zajistit, aby uživatel měl možno si vybrat při vyhledávání mezi jednotlivými skupinami, pokud nezadá žádnou skupinu, vyhledávání je aplikováno na všechny skupiny, samozřejmě s výjimkou údajů o administrátorovi. Samozřejmě pokud uživatel nezadá žádný znak do příjmení nebo jména neprovede se žádný výpis, a celý postup musí opakovat (obr. 29).

obr. 29 - Vyhledání uživatele

8.6 Zobrazení uživatelů Zobrazení uživatelů je zpřístupněno pouze v rozhraní administrátora a managementu, přičemž administrátor má právo editovat a smazat existujícího uživatele, kdežto management má právo pouze provést výpis existujících uživatelů. Výpis uživatelů je proveden spojením s databází odkud jsou získané údaje zobrazeny do výsledné tabulky (obr. 30).

obr. 30 - Zobrazení uživatelů

54

8.6.1 Editace uživatele Provede se pomocí odkazu edit, který zobrazí potřebný formulář. Při úpravě existujícího uživatele jsem usoudil, že bude vhodné, aby již uložené informace o uživateli v databázi byly administrátorovi zobrazeny. Tím jsem zajistil, aby administrátor při změně některého z údajů sám mohl porovnat již existující údaj s nově vytvořeným. Po provedení patřičných změn administrátor odešle nové údaje do databáze, kde se při porovnávání využívá klíčové slovo login (v databází name), změny se provedou pro řádek, kde se vyskytuje již zmiňované klíčové slovo. Údaje, které zůstanou nevyplněny nemají žádný vliv na databázi, v databázi zůstanou původní hodnoty (obr. 31).

obr. 31 - Editace uživatele

8.6.2 Smazání uživatele Možnost smazání uživatele je samozřejmostí v každém systému. V mém systému také nechybí, je řešena prostřednictvím tzv. checkboxů, které administrátorovi zajistí smazání více uživatelů současně. Poté administrátor potvrdí prostřednictvím tlačítka pro smazání, provede se ověření, které položky jsou označené. Po kontrole se provádí mazání položek z databáze. Navíc administrátor může provést tyto akce i po vyhledání konkrétní osoby v následném výpisu.

55

8.7 Odeslání dokumentu Při odesílání dokumentu uživatel vybere cestu, kde se dokument nachází a následně zadá do popisu klíčová slova, která budou využívána při vyhledávání dokumentů v databázi. Do databáze se ukládá nejen cesta k souboru, ale i název, přípona, typ, velikost, datum, čas a kód. Možnost vkládání dokumentů má pouze administrátor a především management, který využije tuto funkci nejvíce. Ukládat se budou soubory, vztahující se k činnosti školy, různé vyhlášky a aktuální dokumenty ovlivňující jednotlivé úseky ve škole (obr. 32).

obr. 32 - Odeslání dokumentu

8.8 Výpis dokumentů Výpis dokumentů je proveden obdobně jako u zobrazení uživatelů s výjimkou uváděných informací o dokumentu. Podstatnou položkou ve výpisu je možnost stažení požadovaného dokumentu, kde záleží na konkrétní cestě jaká je dokumentu přiřazena při odesílaní cesty dokumentu do databáze. Důležitou informací pro uživatele je samotná velikost, datum a čas, kdy byl dokument do databáze přidán. Datum a čas jsou ve formátu Date("YmdHis") a v tomto formátu je vložen do databáze.

56

Samozřejmostí u práce s dokumenty je jejich smazání z databáze. Tuto možnost mají pouze dvě zainteresované strany – administrátor a management. Pokud chce některá z uvedených stran smazat určité dokumenty, označí je a prostřednictvím tlačítka smaž se provede výmaz zadaných údajů v databázi (obr. 33).

obr. 33 - Výpis dokumentů

8.9 Vyhledání dokumentu Prioritu při vyhledávání dokumentů hraje klíčové slovo, které osoba zadává do formuláře společně s cestou k dokumentu. Tyto údaje jsou po odeslání, samozřejmě za splnění příslušných pravidel, uloženy do databáze. Při hledání se prochází v tabulce sloupec popis, kde je aplikováno vyhledávání zadaného klíčového slova.

obr. 34 - Vyhledání dokumentu

8.10 Fórum Při návrhu systému jsem také přemýšlel o způsobu, jakým by zainteresované strany zaměstnanci a statní správa mohly komunikovat s managementem školy. Jedinou možností, pokud nebudu sem řadit osobní a emailový kontakt, bylo fórum. Fórum umožňuje

57

velké možnosti týkající se komunikace k jednotlivým problémům, které mohou při fungování organizace nastat. Kterákoli strana může založit v diskusním fóru libovolné téma. K tomuto tématu musí vyplnit potřebný formulář, v němž uvádí: jméno, email, název tématu a text k příslušnému tématu. Jako reakce na téma je vložení tzv. vlákna. Vlákno vyjadřuje příspěvek uživatele vyjadřujícího se k danému tématu. Samozřejmostí je možnost vyhledávání v diskusním fóru. Uživatel vyplní do formuláře klíčové slovo, provede se porovnání klíčového slova s databází, pokud se klíčové slovo alespoň jednou v databázi nachází, vypíše se každý jeho výskyt na obrazovku.

obr. 35 - Fórum

Pouze administrátor má právo odebrat nevhodná témata nebo nevhodné příspěvky. Tato možnost je využita pro hanlivé a urážlivé příspěvky. K odstranění je využito funkcí: podle data, podle autora, podle témat nebo smazání pouze příspěvku.

8.11 Vývěska Slouží k zveřejňování aktualit týkajících se dění ve škole. Záleží na managementu jaký příspěvek uveřejní na vývěsce, funkce pro zápis je přístupná pouze managementu a administrátorovi, ostatním uživatelům. Můžeme sem zahrnout různé sportovní akce pořádané školou, regionální a celorepublikové sportovní a vědomostní soutěže, návštěvy důležitých osob ve škole, úpravy objektů, změn provozu pracovišť, atd.

58

8.12 Přístupy Přístupy jsou určeny pouze pro administrátora. Dávají mu možnost zjistit počet přístupů pro konkrétní den a kolik v daný den navštívilo systém uživatelů. Administrátor může zjistit, z které IP adresy byl přístup proveden.

8.13 Ostatní informační funkce Zde uvádím všechny ostatní funkce, které nepokládám za stěžejní, ale mají v systému své opodstatněné místo. Jsou to: • Email – tato funkce zajistí poslat email přímo z uživatelova rozhraní, aniž by si musel spouštět klienta pro posílání pošty. • Vkládání odkazů na stránky – využívá především management, který chce upozornit na stránky s výskytem informací ovlivňující činnost školy, např. Ministerstva školství, Školský krajský úřad, atd. • Anketa - zajistí rychlý přehled o názorech na dané téma. • Počítadlo přístupů – zobrazí počet navštívení informačního systému • Aktuální údaje – zobrazují datum, čas a den v týdnu.

59

9. Závěr Cílem práce bylo provést analýzu managementu a systému integrovaného managementu, vysvětlit jejich funkci v organizaci a provázanost mezi nimi. Hierarchická struktura managementu má zaručit všem organizacím schopnost pružně reagovat na změny vnějšího prostředí a přizpůsobit těmto změnám vnitřní strukturu organizace. Normy ISO by měly napomoci ke zvýšení efektivnosti a ziskovosti, zlepšit produkci výrobků a služeb, zlepšit vnitřní funkce organizace. Jako organizaci využívající informační systém jsem si určil střední školu. Pokud střední škola chce mít svůj vlastní informační systém, musí být schopna zajistit osoby, které budou daný systém spravovat a budou komunikovat s ostatními osobami, zaměstnanci a státní správa. Samozřejmostí je rozšíření systému i pro jiné skupiny uživatelů. Normy ISO škola v komunikaci v systému s ostatními stranami využije pouze tím způsobem, že zveřejní prostřednictvím dokumentů začlenění norem do organizace a jejich vliv na chod organizace. Snažil jsem se navrhnout systém, který bude pro uživatele přehledný a manipulace s ním bude příjemná a intuitivní. To považuji za hlavní podstatu společně s funkcemi celého systému.

60

Použitá literatura [1] H. Koontz, H. Weihrich: Management, McGraw – Hill, USA, 1993. [2] J. Hřebíček, J. Ráček: Systémy integrovaného managementu – elektronický učební text předmětu PA088, FI MUNI Brno. [3] J. Magretta: Co je to management, Management Press, Praha, 2004. [4] Kolektiv: Vojenský management I, Vojenská akademie v Brně, 1998. [5] Z. Janeček: Jakost – potřeba moderního člověka, Praha, 2004. [6] J. Nenadál: Měření v systémech managementu jakosti, Management Press, Praha, 2004 [7] J. Schmuller: Myslíme v jazyku UML, Grada, Praha, 2001. [8] Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, WWW dokument, http://www.guard7.cz/OHSAS_18001.htm

[9] J. Arlow, I. Neustadt: UML a unifikovaný proces vývoje aplikací, Computer Press, Brno 2003. [10] Michal Beneš: Přehled OO notací a metodik - Notace UML, WWW dokument, http://objekty.vse.cz/Objekty/MetodikyANotace-UMLStruktura.html

[11] J. Sochor: Analýza a návrh systémů – elektronický učební text předmětu, FI MUNI Brno. [12] Vilém Málek: Instalace phpMyAdmin, WWW dokument, http://interval.cz/ [13] WWW server, http://www.adaptic.cz/ [14] Eric M. Schurman, William J. Pardi: Dynamické HTML v akci, Computer Press, Praha, 2000. [15] Milan Šimůnek: SQL, Grada, Praha, 1999. [16] Jiří Kosek: PHP – tvoba interaktivních internetových aplikací, Grada, Praha, 1998. [17] WWW server, http://www.npj.cz/ [18] WWW server, http://www.e-profess.cz/ [19] WWW server, http://www.cenia.cz/ [20] WWW server, http://www.bozpinfo.cz/

61

Podmínky dalšího šíření práce Jak předznamenává sám charakter oboru zpracovaného tématu, není žádný důvod pro tajení obsahu této práce, zatímco důvodů pro šíření obsahu této a podobných prací je nespočet. Obsah práce může být v nezměněné podobě šířen a citován s uvedením zdroje. Pro publikování práce nebo její části v médiích včetně elektronických není třeba žádat souhlas autora, autor by však rád byl o takové skutečnosti informován.

62