Sociologie masové komunikace Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 5. 11. 2013
Sociologie masové komunikace: přehled témat • 1. Historie masové komunikace (dějiny, typologie, funkce) • 2. Předchůdci vědy o masové komunikaci (Weber, Lippmann, Dewey, Lasswell) • 3. Matematická a systémová teorie komunikace (Shannon, Weaver, Saussure, Jakobson, Lotman, Propp) • 4. Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) • 5. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) • 6. Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) • 7. Mediace vs. medializace – pojetí masové komunikace ve 20. století • 8. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce reality (Durkheim, Blumer, Mead, Cooley, Goffman, Berger, Luckmann) • 9. Globální divadlo vs. globální vesnice, postmoderní znaková situace (McLuhan, Barthes, Baudrillard) • 10. Etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (společenská odpovědnost mediálních korporací) • 11. Sociální média a sociologie mediálního marketingu • 12. Základní teze koncepce mediálních studií
Sociologie masové komunikace: doporučená studijní literatura • • • • • • • • • •
• •
BARTHES, Roland. Mytologie. Praha : Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X. BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California : Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3. ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha : Portál. 2004. DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha : Univerzita Karlova, 1996. HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5. KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995. McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha : Odeon, 1991. 348 s. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2007. MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. Praha : Karolinum, 2006. 341 s. MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha : Grada, 2003. ISBN 80247-0650. SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA : The University of Illinois Press, 1964. 125 s. VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha : Univerzita Karlova, 1991. 120 s.
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) Joseph Klapper v knize The Effects of Mass Communication zhrnul účinky masových médií takto: • masová komunikace není dostačující příčinou účinků na publikum, protože výpověď v masové komunikace se stává účinnou díky intervenujícím (zprostředkujícícím) faktorům; • masová komunikace je spíše agensem než příčinou účinků, nejpravděpodobnější jsou účinky u posílení, zachování nebo oslabení původníchn postojů – nejmíň pravděpodobný je vliv na změnu postojů; • pokud masová komunikace vyvolá změnu názorů a postojů, pak pravděpodobně jsou intervenující faktory neúčinné (masová komunikace působí přímo na přijemce), anebo faktory posílující původný postoj podporují změnu; • účinky masové komunikace jsou podmíněny multikauzálně.
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) Charakter evropského komunikačního výzkumu: • holistický přístup=všechny instituce a procesy masové komunikace je potřeba zkoumat v jejich vztazích k okolnímu společenskému pořádku; • role masmédií v politice a rozpory (neutralita – vazby, hodnoty a zájmy – ekonomické, politické a jiné aspekty); • analýza médií a interních/externých vlivů (tlaky, omezení); • výzkum mediální politiky. Na rozdíl od USA, kde se vyvíjel model soukromého a komerčního zprostředkování, v Evropě byly tradičně dominantní státní média (televize, rozhlas), které sloužily veřejnosti a financované z koncesních poplatk anebo přímých státních dotací.
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) V Evropě se zkoumají média jako nástroje moci, sociální kontroly, které blokují radikální společenské změny a usilují o zachování status quo. V USA se média chápou jako nástroje nepřímé společenské změny. Považují se za autoritativní informační zdroje, na kterých jsou lidé s narůstající složitostí okolního světa stále více závislejší. Používají je političští hráči na dosahování publicity a uskutečňování svých projektů. Agenda setting vychází z konfrontace mediálních obsahů a recepcí publika. Mediální organizace zpracovávají vysílané informace a jsou zárověň ovlivňované zájmovými skupinami, tedy dalším prvkem mimo novinářů a publika. Práce se skutečnostmi a událostmi s následkem na poznatky příjemců.
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) Kritika mediálního výzkumu: • rozdíl mezi prosazováním (poporou) norem a institucionální podporou; posílování norem může podkopávat nebo posilovat instituce a jejich vůdce • představa o kulturní neutralitě je nedosažitelná (Glasgow Media Group) • novináři a média předpokládají, že jako členové společnosti sdíli s ostatními společnou zásobu kulturních poznatků a společné „mapy myšlení“ (S. Hall)
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) Recipienti nepříjímají všechno mechanicky, vybírají si a odmítají: • musí mít vzdělání (na dekódování obsahů), čas, ekonomickou sílu (přístup k médiím) • média slouží jako prostředek hodnotové orientace ve společnosti, k uspokojení potřeby sociálního kontaktu (Thomas, 4 potřeby) a dále potřeb prestíže (informovanost získaná s pomocí médií)a identifikace (náhradní realizace potřeb) Uses and Gratifications (užití a uspokojení) – zaoberá se recepcí, volbou a způsobem odezvy na straně publika, člen publika vědomě vybírá z nabízených kanálů a obsahů: - média prezentují svět jako svět problémů, na které jsou média řešením (užívání médií=uspokojování).
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) Další potřeby: • získavaní informací, snižování osobní nejistoty • opora pro vlastní hodnoty, pohled na vlastní život • základní prosociální kontakt, náhrada za sociální kontakt • únik od problémů, přístup do imaginárního světa • emocionální uvolnění, struktura pro běžnou denní činnost • poučení se o splečnosti a světě, spojení s druhými • výplň času
Teorie očekávané hodnoty: médium je východiskovým tématem při konverzacích (vznik neformálních vztahů), mediální osobnosti jsou náhradami za vzory a negativní vliv může narůstat až do mediální narkománie, ztráty identity, osobního selhání a závislosti na médiích.
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) Publikum: - je soubor pozorovatelů v aréně - čtenářská veřejnost je aktivní publikum, je to vytvořená společenská třída omezená svým jazykem, za prolomení hranic fyzického prostoru - platící veřejnost a spotřebitelé již mají pořadavky a metody upotřebení obsahu (vypočítavost, mediální trh) - vnitřní vztahy spotřebitelů (původ publika) Dualita publika - původ publika v lidech: sociáln skupiny (veřejnost), místní příslušnost, politická, etnická nebo VKUS – existují vazby mezi publikem a zdrojem; stálá v čase a aktivně reagují - původ publika v médiích: skupina fanoušků, fankluby, publikum kanálu nebo média; různorodé, nestálé
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) Normaivní teorie: jak mají média jednat Svoboda a společenská odpovědnost: kodexy a etika - autoritářská, libertariánská, sovětská a rozvojová teorie - demokraticko-participační teorie Vysílání jako služba veřejnosti, média jako nástroje vůle lidu (Habermas), veřejná sféra jako neutrální zóna Demokratická role médií: • veřejný hlídací pes • reprezentant veřejnosti • zdroj veřejných informací Koncepce profesní odpovědnosti, model vysílání a veřejné služby (broadcasting) a veřejného doručovatele.
Sociologie masové komunikace: Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) Stuart Hall a příjmový model: - opoziční čtení, souhlasné čtení anebo diskomunikace - rámcování obsahu (framing) společenskou situací, mocenskými pohnoutkami anebo politickýmí zámery - afirmace, kontroverze - hegemonie a obkódování: moc a vepsaná ideologie - návod k interpretaci média je nedílnou součástí sdělení
Sociologie masové komunikace
Děkuji za pozornost! Studijní podklady v elektronické formě: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/sociologie-mk/
Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 5. 11. 2013
