Sociologie masové komunikace Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 1. 10. 2013
Sociologie masové komunikace: přehled témat • 1. Historie masové komunikace (dějiny, typologie, funkce) • 2. Předchůdci vědy o masové komunikaci (Weber, Lippmann, Dewey, Lasswell) • 3. Matematická a systémová teorie komunikace (Shannon, Weaver, Saussure, Jakobson, Lotman, Propp) • 4. Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) • 5. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) • 6. Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) • 7. Mediace vs. medializace – pojetí masové komunikace ve 20. století • 8. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce reality (Durkheim, Blumer, Mead, Cooley, Goffman, Berger, Luckmann) • 9. Globální divadlo vs. globální vesnice, postmoderní znaková situace (McLuhan, Barthes, Baudrillard) • 10. Etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (společenská odpovědnost mediálních korporací) • 11. Sociální média a sociologie mediálního marketingu • 12. Základní teze koncepce mediálních studií
Sociologie masové komunikace: doporučená studijní literatura • • • • • • • • • •
• •
BARTHES, Roland. Mytologie. Praha : Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X. BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California : Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3. ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha : Portál. 2004. DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha : Univerzita Karlova, 1996. HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5. KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995. McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha : Odeon, 1991. 348 s. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2007. MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. Praha : Karolinum, 2006. 341 s. MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha : Grada, 2003. ISBN 80247-0650. SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA : The University of Illinois Press, 1964. 125 s. VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha : Univerzita Karlova, 1991. 120 s.
Sociologie masové komunikace: příklady otázek na zkoušce 1. Teze o účelově-racionálnosti jazykové komunikace v daném společenském uspořádání je tezí: a) existencialistickou b) hermeneutickou c) dialektickou d) strukturalistickou 2. Co je strukturalizmus? 3. Vysvětlete pojmy teorie informace redundance, entropie a informace. 4. Jakobsonovo schéma komunikace a funkce jazykové komunikace. 5. Vysvětlete exnominaci – pojmenování druhotným označujícím systémem – na konkrétním příkladě. 6. Co znamená rámcování komunikátu (ve smyslu recepční teorie Stuarta Halla)? 7. Co je enigmatické chování a jak souvisí s fascinací? 8. Jaký je rozdíl mezi virtuální realitou a hyperrealitou? Co je simulakrum? 9. Uveďte příklad na typ, stereotyp a archetyp.
Sociologie masové komunikace: příklady otázek na zkoušce 10. Co je mediokracie a co medializace? 11. Charakterizujte 4 přístupy k médiím (McQuail): přenosový, rituálový, propagační a příjmový model. 12. Kdo byl Paul Lazarsfeld a jaký typ výzkumu se s ním spojuje? 13. Co jsou intervenující faktory a jak ovlivňují masovou komunikaci (Klapper)? 14. Co vyjadřuje teorie užití a uspokojení – uses and gratifications? 15. Co je spirála mlčení? 16. Co je agenda setting a jak souvisí s gatekeepingem? 17. Co vyjadřuje kultivační teorie? 18. Co je pseudoprostředí v pojetí W. Lippmana? 19. Nakreslete Lasswelove paradigma a k jednotlivým veličinám uveďte příslušné výzkumní přístupy. 20. Co je šum a kteří teoretici jej aplikovali na strojovou i masovou komunikaci? 21. Komu se připisuje S-M-C-R model a co vyjadřuje?
Sociologie masové komunikace: příklady otázek na zkoušce 22. Jak probíhá komunikace o události podle G. Gerbnera? 23. Co je hegemonie a jak ji v souvislosti s masovou komunikací vysvětlil Stuart Hall? 24. Co je teorie recepce? 25. Vysvětlete dualitu publika (dvojí původ). 26. J. Habermas a jeho pojetí veřejné sféry. 27. Co je normativní teorie médií? 28. Jaká jsou hlavní témata týkající se struktury/systému médií? 29. Uveďte alespoň 3 normativní teorie a hlavní důvod jejch kritiky. 30. Jaký je rozdíl mezi pojetím veřejné služby v USA a v Evropě? 31. Co vyjadřují dvě dimenze mezinárodní komunikace (Mowlana) – technologická a komunikační? 32. Co je to křížové vlastnictví (cross ownership)? 33. Co je duální systém? 34. Co je medializace?
Sociologie masové komunikace: příklady otázek na zkoušce 35. Charakterizujte mediální kompetence (stručně: z čeho se skládají – obšírně: svou představu) 36. Co jsou epistemické kompetence? 37. Charakterizujte inovovanou Bloomovu taxonomii (stručně: uveďte dvě dimenze – obšírně: tabulku a příklad vzdělávacího cílu)
Studijní podklady v elektronické formě: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/sociologie-mk/
Sociologie masové komunikace: úvod Mýty o sociologii, americký sociolog Peter Ludwig Berger (spolu s Thomasem Luckmannem napsali dílo Sociální konstrukce reality) z knihy Pozvání do sociologie pochází 6 mytů o sociologovi: 1) Sociolog jako člověk – profesionál, který se zabývá osvětovou činností mezi jednotlivci i ve prospěch společnosti jako celku.
Auguste Comte [oɡyst kɔ̃ t] Zdroj obrázku: heslo Sociologie. [online] Internetová encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/August e_Comte.jpg/220px-Auguste_Comte.jpg (cit. 09/2012), původní zdroj: http://www.bolender.com/Sociological Theory/Comte, Auguste/Another Picture of Auguste Comte.jpg
Sociologie masové komunikace: úvod 2) Sociolog jako teoretik sociální práce „Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Užívaje teorií lidského chování a sociálních systémů, sociální práce zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím. Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské spravedlnosti.“ Český překlad definice sociální práce schválené Mezinárodní federací sociálních pracovníků. [online] Mezinárodní federace sociálních pracovníků v Montréalu, Kanada, 2000. Dostupné elektronicky na: http://socialnirevue.cz/item/definice-socialni-prace (cit. 09/2012)
Sociologie masové komunikace: úvod 3) Sociolog jako sociální reformátor
Josef II. Habsbursko-Lotrinský
Jan Amos Komenský
Zdroj obrázku: heslo Jozef II. [online] Internetová encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na: http://upload.wikimedia.org/wiki pedia/commons/thumb/a/aa/Jose ph_II.jpg/200px-Joseph_II.jpg (cit. 09/2012), původní zdroj z: http://www.uniregensburg.de/Fakultaeten/phil_Fa k_III/Geschichte/josephii.jpg
Zdroj obrázku: heslo Jan Amos Komenský. [online] Internetová encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Johan _amos_comenius_1592-1671.jpg (cit. 09/2012)
Sociologie masové komunikace: úvod 4) Sociolog jako shromažďovatel statistických údajů o lidském chování – pomocník počítače. 5) Sociolog jako statistik a člověk, který se zabývá rozvojemZdroj obrázku: http://pctuning.tyden.cz (cit. 09/2012) vědecké metodologie a užívá „barbarský jazyk“ srozumitelný pro hrstku vědců a kterým se tudíž měří odbornost díla.
Zdroj obrázku: http://media0.mypage.cz/images/media0:4f6afdc5123d0.jpg/Vedec-nevie1.jpg (cit. 09/2012)
Sociologie masové komunikace: úvod 6) Sociolog jako cynický pozorovatel, chladný manipulátor a samozvaný nadřazenec. (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, 2003. s. 10 – 23. ISBN 80-85947-90-0)
Armand Jean du Plessis de Richelieu zdroj obrázku: http://veda.sme.sk/c/4984627/kardinalrichelieu-intrigan-v-sutane-alebo-velkystatnik.html (cit. 09/2012)
Grigori Yefimovich Rasputin zdroj obrázku: http://en.wikipedia.org/wiki /Grigori_Rasputin (09/2012)
Zdroj obrázku: http://www.susanne.estranky.sk/cl anky/zaujalo-ma/maniplacia.html (cit. 09/2012)
Sociologie masové komunikace: úvod Peter L. Berger: „sociologie směřuje k aktu čistého vnímání – tak čistého, jak to jen dovolí omezené lidské prostředky“ (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, 2003. s. 13.)
„Sociolog je tedy někdo, kdo se soustavně snaží porozumět společnosti. Povaha tohoto oboru je vědecká, což znamená, že to, co sociolog zjišťuje a říká o sociálních jevech, které studuje, je vsazeno do jistého, dosti přísně definovaného rámce.“ (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, 2003. s. 23.)
Zygmunt Bauman: „Může nám být kompasem, který udává správný směr v houštině nespočetných možností. Zároveň nám pomáhá vyznat se v různorodých a zdánlivě zcela odlišných jevech, které nás obklopují. “ (In BAUMAN, Zygmunt. Sociologie pro každý den. Praha: Mladá fronta, 1966. s. 17.)
Sociologie masové komunikace: úvod • Předmět(y) zkoumání sociologie: sociální struktura (strukturní pojetí), sociální chování a jednání (behaviorismus), sociální vztahy a skupiny (formalistické pojetí), společenský systém, sociální změny a sociální interakci (interakcionismus), sociokulturní chování atd. • 2 základní teoreticko-empirické funkce: 1. společenské jevy popsat podle vlastních metodologických nástrojů (empirická funkce) 2. a tyto jevy vysvětlit (teoretická funkce) (In Petrusek, M. a kol. Sociologie. Praha: SPN, 1992. s. 12.)
Sociologie masové komunikace: základní pojmy Harold Lasswell:1927, Hypodermic Needle (Podkožní jehla) Psychologie politiky, Mediální determinismus
zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Harold_Lasswell
Sociologie masové komunikace: základní pojmy Harold Lasswell pojmenoval 3 funkce médií: 1) pozorování společenského prostředí (informování) 2) vysvětlení vzájemných vztahů mezi jednotlivými částmi společnosti 3) odevzdání kulturneho dědictví
Charles WRIGHT (1960) přidal 4. funkci – zábavu Pátá funkce je mobilizace To je funkcionalistické pojetí médií. Laswell, H. (1948). The structure and function of communication and society: The communication of ideas. New York: Institute for Religious and Social Studies, 203243. Wright, W. R. (1960). Functional analysis and mass communication. In Public Opinion Quarterly,(24), 610-613.
Sociologie masové komunikace: základní pojmy Z toho pak základní funkce médií: 1) Informační Napomáha publiku utvářet si představy o světě a jeho geografické, společenské a politické existenci 2) Kulturní - mediální produkty odrážejí kulturu a stávají se její součástí - materiály se udržují a odevzdávají dále a tak zajišťují kontinuitu - udržují v kultúře daný stav, ale také podporují zmeny a růst 3) Zábavná - odvádí pozornost publika od vážných sociálních problémů 4) Sociální - socializace příjemců 5) Politická - politické témata, mobilizace veřejného mínění, formování názorů
Sociologie masové komunikace: základní pojmy Harold Lasswell definoval politiku jako systém, kde „kdo dostane co, kdy a jako“ mediokratická perspektiva výzkumu médií: v centru zájmu je tvořba události v médiu/médiem - kulturální studia: účinky médií, publikum, obsahová analýza - mediocentrická teorie: mediální technologie určují změny společnosti (technologický determinizmus) sociokratická perspektiva výzkumu médií: v centru zájmu je teorie masové komunikace a sociologická tradice výzkumu médií - změny společnosti mění i její komunikace (která je obrazem společenského a politického dění) - např. kritická politická ekonomie, (neo)marxistické teorie, teorie masové komunikace
Sociologie masové komunikace: základní pojmy Základní metódy výzkumu médií: a) Obsahová analýza - výzkumník vymezí reprezentativní vzorek nějakého typu mediálních obsahů (např. tisku, násilných scén...), pojmenuje jeho jednotlivé části a prvky a pak sečte, kolik položek našel pod jednotlivými kategoriemi b) Obrazová analýza - rozbor jednotlivých prvků zkoumaného obrazu a zjišťuje se ní, jak jsou do obrazu vloženy významy, z kterých je konstruovaný.
Studium médií zohledňuje 5 oblastí: 1. instituce 2. systém výroby produktu 3. podmínky vzniku produktu 4. produkt 5. publikum
Sociologie masové komunikace: základní pojmy MEDIALIZACE „Pojem medializace vyjadřuje, jak se věci a bytosti zobrazují v mediální realitě.“ od koncepce moci médií (mediokracie) ke koncepci zprostředkování prvky mediálního systému: média, příjemci (veřejnost, publikum), veřejní aktéři
Teorie zpravodajských hodnot (Johann Galtung a Mari Rugeová, 1965) „Zpravodajské hodnoty vyjadřují určité předpoklady, díky nimž má událost šanci stát se předmětem medializace. Jsou to hodnoty překročení prahu pozornosti.“
Sociologie masové komunikace: úvod
Teorie zpravodajských hodnot (Galtung – Rugeová, 1965)
průběh v krátkém časovém intervalu velký rozsah, kulturní blízkost (k médiu nebo publiku), výskyt (frekvence) novost („sólokapr“), kontinuita (aktualizovatelnost) překvapení, nečekanost, intenzita jednoznačnost, jasnost, negativita Zpravodajské hodnoty vyjadřují vlastnosti, které by měla mít událost, aby se dostala do pole pozornosti médií. gatekeeping – agenda setting – rámcování
Sociologie masové komunikace: základní pojmy
alternativní teorie „Tvoření zpráv“ (Fishman: Manufacturing the news, 1980)
Proces tvorby zpráv ovlivňují zejména tři veličiny: Lidé (fyzická vzdálenost od informátorů, zdrojů... vykonstruovaná událost: pseudoevent) Místo (blízkost od místa události... self-fulfilling prophecy: věštby jež se naplní, protože byly vyřčeny) Čas víc v článku Scheufele, D. A. Framing as a Theory of Media Effects. In Journal of Communication, 1999. dostupné na internetu: http://www.asc.upenn.edu/usr/ogandy/C45405 resources/Scheufele framing as effects.pdf
Sociologie masové komunikace: základní pojmy
uspořádání komunikace podle počtu účastníků a míry zobecnění
intrapersonální (zpracování informací) interpersonální (dyadická) skupinová (např. rodina) meziskupinová (např. místní, firemní) institucionální/organizační (např. politický systém) celospolečenská – masová podle aktivity účastníků: jednostranní, oboustranní podle použitých prostředků: přímá (rozhovor), nepřímá (zprostředkovaná technikou) podle vzdálenosti: bezprostřední, na dálku podle času: v daném čase, s odstupem času
Sociologie masové komunikace: základní pojmy Uspořádání komunikace: podle média: řečová, písemná, telefonická, rozhlasová, televizní, počítačová, scénická, atd. podle stupně důvernosti: soukromá, veřejná podle záměru: informace, vzdělání, zábava, ovlivňování podle profesní specializace: PR, reklama, propaganda, novinářství, film, hudba, literatura, výtvarné umění, divadlo, atd. KATEGORIZACE MÉDIÍ: Primární (lidské, do r. 1500): signály, řeč, písmo, divadlo, orlní kultura Sekundární (tiskové, 1500-1900): leták, sešit, dopis, kniha, noviny Terciární (elektronické, 1900-2000): fotografie, film, telefon, gramofon, rozhlas, televize Kvartérní (substituční, multimédia, od roku 2000): chytrý mobilní telefon, tablet, chytrá televize, internet, atd.
Sociologie masové komunikace: základní pojmy jedna z definic komunikace: sociální interakce uskutečňována prostřednictvím sdělení odlišnost masové komunikace od mezilidské: asymetrie, ztráta zpětné vazby neosobnost, selektivita rozsah, dosah, permanentnost jednosměrný tok (názorový vůdce) standardizovaný obsah, symboly (produkty) profesionalita komunikátorů technická závislost, komplexnost (kódování, dekódování) společenské důsledky (média přetvářejí společnost) nízké nároky (nejnižší společný jmenovatel)
Sociologie masové komunikace: historie Kníhtisk: Johannes Gutenberg v r. 1456 První tištěné periodikum Mercurius Gallobelgicus; v latině v r. 1594 v Cologne (Kolín), distribuce větší skupině příjemců První periodika v Německu: Realtionen, Aviso Anglie: newsbook, newspaper, courants - první novinová sbírka Continuation of Our Weekly News vycházely pravidelně v Londýně po r. 1623, první noviny Oxford Gazette (později London Gazette, vychází dodnes), se objevily v r. 1665, první denní noviny the Daily Courant v r. 1702 a vycházely kontinuálně přes 30 let. Francie: gazettes – první noviny ve Francii, Gazette de France, z roku 1632 publikoval Theophrastus Renaudot (1586-1653) pod patronátem krále Ludvíka XIII.
Sociologie masové komunikace: základní pojmy Sociologie komunikace • 1923: Max Weber, Sociologie tisku • 1923: Edward Bernays, otec Public Relations • 1922: Walter Lippmann, Stereotypy a Pseudoprostředí, média jsou jako paprsek reflektoru: „We do not first see, and then define, we define first and then see.“ http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Lippmannn
• Gustave LeBon, autor Psychologie davu • 1939: Herbert Blummer, rozdíl mezi masou a davem – masová kultura, masové média, později teorie symbolického interakcionismu
Sociologie masové komunikace
Děkuji za pozornost!
Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 1. 10. 2013
