Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Akademie managementu a komunikace

PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Co můžete očekávat od lektora: - přednášky a jejich elektronickou podobu v následujících tématech: 1.

Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika

2.

Řízení znalostí a kvality

3.

Vzdělávací potřeby a cíle – plánování vzdělávání

4.

Aktuální trendy a nové technologie

5.

Příležitosti a hrozby (případové studie řízení vzdělávání)

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Co můžete očekávat od lektora: - studijní oporu v elektronických podkladech (elektronické prezentace a elektronické přednášky), kvízech (testy na porozumění obsahu přednášky, nepovinné, ale v rámci učení zásadní) - konzultace podle domluvy WWW stránky kurzu: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/vzdelavani-v-oblasti-rlz/

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Co bude vyučující očekávat od vás: 1. Souvis zaměstnání a vzdělávaní (na základě vašeho zaměstnání uvažujte o propojení vzdělávání s ní - např., kde a jakým způsobem si myslíte, že byste se nejlíp vzdělával - v souvislosti se zaměstnáním například tak, že vám zaměstnavatel nabízí hrazení některých kurzů v rámci benefitů)

2. Určení vzdělávací oblasti (na základě zkušenosti nebo představivosti vyberte oblast, ve které by se měly LZ vzdělávat) 3. Určení vzdělávacích potřeb a cílů (na základě zkušenosti nebo představivosti určete ve vybrané oblasti konkrétní vzdělávací potřeby a cíle)

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Co bude vyučující očekávat od vás: 4. Plánování aktivit (naplánujte vybrané vzdělávací aktivity konkrétním zaměstnancům v konkrétním čase) 5. Využití inovace (v rámci inovace vymyslete jednu techniku nebo metodu, kterou aktuálně nemůžete z nějakého důvodu použít, ale zlepšila by naplánované vzdělávaní) WWW stránky kurzu: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/vzdelavani-v-oblasti-rlz/

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Odborná literatura: ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů - Nejnovější trendy a postupy. [Překlad prof. Ing. Josef Koubek, CSc.] 10 vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 800 s. ISBN 978-80247-1407-3 BARTÁK, J. Vzdělávání ve firmě. Praha: Alfa Publishing, 2007. 164 s. ISBN 978-8086851-68-6 BARTOŇKOVÁ, H. Firemní vzdělávání (strategický přístup ke vzdělávání pracovníků) 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2914-5 BRDEK, M. Evropská vzdělávací politika: programy, principy a cíle. Praha: ASPI, 2004. 167 s. ISBN 80-863-9596-0 Centrum pro studium vysokého školství: Hodnocení kvality vysokých škol jako světový problém. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 1997. 186 s. ISBN 80-238-0656-4 HRONÍK, F. Rozvoj a vzdělávání pracovníků. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1667-4 HRONÍK, F. Hodnocení pracovníků. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-2471458-2 1/3

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Odborná literatura: JŮVA,V. sen.a jun. Úvod do pedagogiky. Brno, Paido 1997. KOSMÁLY, P. – JEŽOVÍT, R. Rozvoj a vzdělávání provozních zaměstnanců v retailovém segmentu v ČR. In Creative and Knowledge Society. Bratislava – Varšava: Paneurópska vysoká škola v Bratislave, Versita Warsaw, ročník 1, číslo 3, s. 23 – 43. ISSN 1338-4465 (print), 1338-5283 (online), dostupné elektronicky na: http://versita.metapress.com/content/r692627lx2h54247/fulltext.pdf KRATOCHVÍLOVÁ, E. a kol. Úvod do pedagogiky. Trnava, TU 2007. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice – Bílá kniha. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2001. 98 s. ISBN 80-211-0372-8 MÜNSTEROVÁ, E. Úloha studentů při vytváření a hodnocení kvality vysokých škol. In Současná úloha a postavení studentů na vysokých školách. Brno: VUT, 2001. 95 s. ISBN 80-214-2228-9

2/3

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Odborná literatura: NOVOTNÝ, P. (ed.) Pracoviště jako prostor k učení. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 97 s. ISBN 978-80-210-4918-5 sborník je dostupný i elektronicky na adrese http://www.dpu.dk/fileadmin/www.dpu.dk/asemeducationandresearchhubforlifelo nglearning/workplacelearningcdversion/subsites_asem_20090707134235_codeproceedings.pdf PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000. TURECKIOVÁ, M. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. 1 vyd. Praha: Grada Publishing 2004. ISBN 80-247-0405-6 TURECKIOVÁ, M. Nositelé řízení a rozvoje lidí ve firmách. [online], 2002, dostupné elektronicky na: http://www.extima.org./conference/systemic/textbook/2002/tureckiova.htm VETEŠKA, J. – TURECKIOVÁ, M. Kompetence ve vzdělávání. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1770-8

3/3

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Požadavky na kontrolní práce (vybrat si jeden z úkolů)

1. odevzdat nebo zaslat elektronicky příspěvek do časopisu nebo vědeckého periodika (žánr recenze, sloupek, článek, studie, rozhovor – rozhoduje kvalita, nikoli rozsah); účelem je naučit se přemýšlet a formulovat své myšlenky i odborně, a to v rámci předmětu a témat vzdělávání v oborech řízení lidských zdrojů

2. odevzdat nebo zaslat elektronickou seminární práci, ve které student zpracuje 5 otázek ke kurzu, kterým neporozměl. Účelem je naučit se samostatní práci s učebním materiálem a formulaci zpětné vazby na vzdělávání. A to i z důvodu praktické části kurzu zjišťování vzdělávacích potřeb 1/3

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Požadavky na kontrolní práce (vybrat si jeden z úkolů)

3. odevzdat nebo zaslat elektronickou seminární práci s rozborem konkrétní vzdělávací strategie, vzdělávacích potřeb nebo aktivit. Účelem práce je naučit se formulovat vlastní myšlenky do podoby odborného textu a naučit se analyzovat vzdělávací potřeby, příp. plánovat vzdělávací aktivity. Kritéria klasifikace: • dodržení termínu odevzdání (dodržel – nedodržel) • dodržení zvoleného tématu (dodržel – nedodržel) • poměr kvalita a rozsah příspěvku (výborný – dobrý – dostatečný – nedostatečný) 2/3

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Požadavky na kontrolní práce (vybrat si jeden z úkolů) Zkouška formou písemného testu, otázky (5-7 otázek) budou se seznamu kvízových otázek k přednášené látce, který budou mít studenti k dispozici v elektronické podobě na vyzkoušení – stejně tak i různé verze závěrečného testu si studenti budou moct nacvičit v elektronické podobě.

celkové hodnocení: podmínkou účasti na zkoušce je odevzdání a přijetí písemné práce, student musí na zkoušce získat alespoň polovinu z možných bodů; výsledná známka klasifikuje celkový prospěch studenta

3/3

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Požadavky na kontrolní práce (vybrat si jeden z úkolů) Zkouška formou písemného testu, otázky (5-7 otázek) budou se seznamu kvízových otázek k přednášené látce, který budou mít studenti k dispozici v elektronické podobě na vyzkoušení – stejně tak i různé verze závěrečného testu si studenti budou moct nacvičit v elektronické podobě.

celkové hodnocení: podmínkou účasti na zkoušce je odevzdání a přijetí písemné práce, student musí na zkoušce získat alespoň polovinu z možných bodů; výsledná známka klasifikuje celkový prospěch studenta

3/3

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Rozsah elektronického kurzu: 210 min. přednášek+50 min. vlastní práce +100 min. kvízy=360 minut /6 h

1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika 10+20+20 minut přednášek, 10 minut vlastní práce, 20 minut kviz

2. Řízení znalostí a kvality 10+15+15 minut přednášek, 10 minut vlastní práce, 20 minut kviz

3. Vzdělávací potřeby a cíle – plánování vzdělávání 10+20 minut přednášek, 10 minut vlastní práce, 20 minut kviz

4. Aktuální trendy a nové technologie 20+20 minut přednášek, 10 minut vlastní práce, 20 minut kviz

5. Příležitosti a hrozby (případové studie řízení vzdělávání) 10+20+20 minut přednášek, 10 minut vlastní práce, 20 minut kviz

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika 2. Řízení znalostí a kvality

3. Vzdělávací potřeby a cíle – plánování vzdělávání 4. Aktuální trendy a nové technologie

5. Příležitosti a hrozby (případové studie řízení vzdělávání)

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Pedagogika je věda o edukaci, tedy o výchově a vzdělávání. Pedagogika má svůj předmět bádání, význam a úkoly, obsahovou strukturu , účel a poslání, výzkum a jeho metody. Zahrnuje teorii i praxi, a zaobírá se jak plným rozvojem lidské bytosti, tak získáváním dovedností. Předmětem pedagogiky je výchova a člověk v situaci výchovy. - normativní charakter – normy, vzory, doporučení, cíle, jak realizovat edukaci - explorativní charakter – poznatky získané z výzkumu se využijí pro novou metodiku vyučování - explanativní charakter – vyhledání, popis a vysvětlení různých jevů edukační reality obrázky: http://2.bp.blogspot.com/MsUe52AHD7g/UKK4d4ddZqI/AAAAAAAALuA/wIBJrihchMQ/ s1600/education21.jpeg; http://3.bp.blogspot.com/_82LSUTbpTpw/SwL86S71LwI/AAA AAAAAAUM/0FpiFRVgCm0/s1600/Pedagogy.gif; http://www.rug.nl/gmw/images/gmw_tuin_460.jpg

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Termín pochází z antického Řecka, kde byl slovem paidagógos označován otrok, který pečoval o syna svého pána, doprovázel jej na cvičení a do školy. Tento výraz se přesunul do antické latiny, paedagogus → učitel, vychovatel. pais=dítě, aigen=vésti - základy systematické vědy o výchově mládeže i dospělých v pedagogických spisech Jan Amos Komenského, jako vědní obor v 19. stol. - je úzce spojena s ostatními vědními obory

Pedagogika: věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou v nejrůznějších sférách života a společnosti. V zahraničí se ve významu „pedagogika“ často užívá termín „pedagogická věda“. Pedagogika: Obor vzdělávání na pedagogických fakultách a jiných fakultách připravujících učitele, respektive předmět v rámci tohoto studia PRŮCHA, J. – WALTEROVÁ, E. – MAREŠ, J. Pedagogický slovník

Pedagogika: věda o permanentní výchově, o celoživotní výchově dětí, mládeže i dospělých... JŮVA, V. Úvod do pedagogiky

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Význam studia pedagogických teorií Teoretický: odhaluje zákonitosti výchovy a její úlohu v životě jedince a společnosti, zabývá se výchovou v jednotlivých věkových obdobích a v různých zařízeních Praktický: poskytuje podněty pro edukační aktivity výchovným a školským pracovníkům, rodičům i pracovníkům souvisejících profesí; teoretické závěry jsou aplikovány v oblastech školství, mimoškolního vzdělávání, ekonomického rozhodování, sociální politiky, pomáhajících profesí a oblastech samotné vědy. Úkoly pedagogiky: Analytický: zkoumá aktuální výchovnou realitu Verifikační: ověřuje, zda dosud platí určité poznatky Prognostický: formuluje perspektivní výchovné cíle

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Význam studia pedagogických teorií Vzdělávání je sociální instituce, o kterou se sociologové velmi zajímají. is a Zahrnuje to jak základní vzdělání a dovednosti, jako jsou psaní, čtení a aritmetika, jako i vzdělání v jiných oblastech, např. v morálce, hodnotách a etice. Vzdělávání připravuje mladé lidi na vstup do společnosti a proto je jistou formou socializace. Sociologové poznávají, jak tato forma socializace ovlivňuje jiné sociální struktury nebo zážitky a je nimi ovlivňována. Sociologie vzdělávání je oblast, ve které se zaměřuje na dvě úrovně analýzy. Na makro-úrovni sociologové zjišťují jak různé sociální síly, jako např. politika, ekonomika, kultura, atd. vytváří změny ve školství. Jinými slovy, jaký vliv mají jiné sociální instituce na vzdělávací systém. Na mikro-úrovni sociologové zjišťují jak různé změny ve školní praxi vedou k odlišnostem v jednotlivých úrovních studentských výstupů. To znamená, pokud mají školy různé vzdělávací metody nebo různé přístupy, jak to ovlivňuje jednotlivé studenty a jaké jsou jednotlivé výstupy? zdroj: Crossman, Ashley. Sociology of Education. Studying The Relationship Between Education And Society. [online] http://sociology.about.com/od/Disciplines/a/Sociology-Of-Education.htm

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Systém pedagogických věd – Základní disciplíny OBECNÁ PEDAGOGIKA – systematizace výchovných problémů a poznatků, formulování cílů výchovy, základních pedagogických kategorií a tvorba systému pedagogických pojmů, obecně platných pedagogických norem DĚJINY PEDAGOGIKY – historický vývoj výchovy, vývoj pedagogických idejí, principů, typů škol; dějiny výchovy, národní dějiny výchovy a dějiny školství DIDAKTIKA – teorie vzdělávání a vyučování, problémy efektivity vyučovacího procesu; obecná didaktika (obecné cíle, obsah, metody, organizační formy) a speciální didaktiky (daný obor; předmětové didaktiky) FILOSOFIE VÝCHOVY – výchova ve vztahu k podstatě člověka a společnosti, etické otázky výchovy, svět hodnot, komplexní nazírání na svět výchovy, metodologické otázky zkoumání výchovných jevů TEORIE VÝCHOVY – filosofická disciplína, empiricky založená teorie, - složky výchovy: jazykové, vědecké, pracovní a technické, mravní, estetické a tělesné; zkoumá a objasňuje cílevědomé ovlivňování potřeb, zájmů METODOLOGIE PEDAGOGIKY – teorie metod pedagogického zkoumání nebo výchovně-vzdělávacího procesu zdroj: PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha, Portál 1997.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Systém pedagogických věd – Speciální metodologie a didaktika 1) SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA – výchova a vzdělávání jedinců postižených různými tělesnými, duševními, smyslovými vadami a poruchami chování; dílčí subdisciplíny: etopedie , psychopedie, somatopedie, oftalmopedie, logopedie, surdopedie, specifické vývojové poruchy učení: dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dysmuzie, dyspinxie, dyspraxie 2) SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA – výchova jako společensko-historický jev, zkoumá využití volného času, sociální postavení, kulturní vzdělávací práci 3) PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA – zjišťování, charakterizování a hodnocení úrovně rozvoje určitého žáka (žáků); diagnóza je prováděna hodnocením (evaluace) za pomocí měření školního výkonu (didaktické testy) 4) PEDAGOGICKÁ PROGNOSTIKA – prognózuje vývoj školství a vzdělávání, hledá optimální řešení; vytváří modely a strategie budoucího rozvoje 5) TEORIE ŘÍZENÍ ŠKOLSTVÍ (školní management) – plánovací, organizační a kontrolní činnost institucí tvořících vzdělávací systém zdroj: PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha, Portál 1997.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Systém pedagogických věd – Pedagogika v jiných disciplínách a. Didaktika předmětu – Matematika, Jazyk, atd. b. Didaktika jako specializace – vyučování matematiky, jazyka, atd. c. Metodologie – Hudební výchova, Základy matematiky, atd. d. Příslušný výzkum v: Biologii – člověk jako žijící organizmus = školní hygiena Psychologii – lidské vědomí = pedopsychologie, učební psychologie, psychologie osobnosti, atd. Sociologii – struktura lidské společnosti a lidských vztahů Filosofii – poslání člověka v přírodě (filosofie vzdělávání) Logice – důležitý prvek v organizování školních osnov a při psaní učebnic a odborných textů, je pilířem pedagogické terminologie Estetice – krása v přírodě, estetická teorie a tělesná výchova Etice – nauka o morálce a správném zacházení Axiologii – vytváření a aplikace hodnot

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Systém pedagogických věd – Interdisciplinární přístup Pedagogika jako oblast společného zájmu Psychologie vzdělávání Sociologie vzdělávání Antropologie vzdělávání Futurologie vzdělávání (filosofické a esoterické predikce budoucího vývoje) Vzdělávání a profesní příprava: Profesní příprava (vocational education and training – VET) je forma vzdělávání, která připravuje lidi na zvláštní pozice, pracovní úkoly a profese na různých úrovních od obchodníka, řemeslníka, provozního zaměstnance, technika nebo jinou pracovní pozici. Řemesla obvykle předpokládají manuální nebo praktické zručnosti, tradičně neakademicky, a souvisí se zvláštní obchodní oblastí, profesí nebo odborností. Školní vzdělávání: institucionalizované vzdělávání a učení (se) vzhledem na školní osnovy (kurikulum), které se vytváří s ohledem na předem určené funkce a význam škol v systému. zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Vocational_education, překlad PJK

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Systém pedagogických věd – Školní systém institucionalizované vzdělávání a učení (se) vzhledem na předem dané osnovy, kurikulární zaměření Školní systém: rozsah: předškolní pedagogika, školní pedagogika, vysokoškolská pedagogika, andragogika, gerontagogika Předškolní výchova – školka Základní vzdělání – základní školy Povinné vzdělání – střední školy a odborná příprava Autodidaktika, rodinné a praktické vzdělávání, anarchistické svobodné školy, alternativní vzdělávání Profesní a vyšší odborné vzdělávání, Speciální pedagogika, atd. Vyšší vzdělávání – vysoké školy a univerzity Vzdělávání dospělých (celoživotní vzdělávání, celoživotní učení) zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Education

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1.


Systém pedagogických věd – Otázky

1. Definujte pedagogiku a uveďte dělení pedagogických věd. 2. Uveďte význam studia pedagogických disciplín nebo úkoly pedagogiky. 3. Vysvětlete sociologický pohled na vzdělávání.

4. Vysvětlete pojmy: profesní vzdělávání, další vzdělávání, školní soustava vzdělávání.



Koncepce vzdělávání ve 20. století Pedagogický reformizmus: kritické nové vzdělávací koncepty založených na pedocentrismu, individuálních vzdělávacích cílech, psychologii, integraci a globalizaci

• Ellen Key (1849-1926) – švédská feministická vědkyně • Maria Montessori (1870-1952) – předškolní výchova • Édouard Claparède (1873-1940) Experimentální pedagogika: exaktní měření • Alfred Binet (1857-1911) – IQ testy Behaviorální pedagogika: • Edward Lee Thorndike (1874-1949) • Burrhus Frederic Skinner (1904-1990) zdroje: KRATOCHVÍLOVÁ, E. a kol. Úvod do pedagogiky. Trnava, TU 2007. s. 37. http://en.wikipedia.org/wiki/Ellen_Key; http://en.wikipedia.org/wiki/Maria_Montessori; http://en.wikipedia.org/wiki/Alfred_Binet ; http://en.wikipedia.org/wiki/Edward_Thorndike; http://en.wikipedia.org/wiki/B._F._Skinner



Koncepce vzdělávání ve 20. století Pedagogický esencializmus: základ, esence jsou systém a obsah, kritika pedagogického reformizmu a behaviorizmu Pedagogická rekonstrukce: vzdělávání jako transformace Psychologická pedagogika, psychoanalytická psychologie, pedagogická psychologie, individuální psychologická pedagogika: • Sigmund Freud (1856-1939) • Alfred Adler (1870 -1937) Sociologie vzdělávání • Emile Durkheim (1858-1917) Paul Barth (1858-1922) Paul Natorp (1854-1924) zdroje: KRATOCHVÍLOVÁ, E. a kol. Úvod do pedagogiky. Trnava, TU 2007. s. 37-38. http://en.wikipedia.org/wiki/Sigmund_Freud; http://en.wikipedia.org/wiki/Alfred_Adler; http://en.wikipedia.org/wiki/Emile_Durkheim; http://en.wikipedia.org/wiki/Paul_Natorp



Koncepce vzdělávání ve 20. století Kulturní pedagogika (německá spirituální pedagogika): hemeneutika jako interpretace něčeho jedinečného, psychologie prožívání přímé zkušenosti jako zážitku z dřívějších • Wilhelm Dilthey (1833 -1911) • Eduard Spranger (1882-1963) • Theodor Litt (1880-1963) • Wolfgang Klafki (*1927) Existenciální pedagogika: základní hodnota je lidskost, vzdělávání jako sebe-růst a seberozvoj jedince do vysoké úrovně kultury a sociální komunikace Otto Friedrich Bolnow (1903-1991) and Wolfgang Brezinka (*1928) zdroje: KRATOCHVÍLOVÁ, E. a kol. Úvod do pedagogiky. Trnava, TU 2007. s. 38. http://en.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Dilthey; http://www.unimarburg.de/aktuelles/news/2010a/1001i/view



Křesťanská „neo-tomická“ humanistická pedagogika (po Tomáši Akvinském) • Jacques Maritain (1882-1973) Sovětská pedagogika: marxismus-leninismus, komunismus, jednotný školní systém, vzdělání slouží výchově občana • Pavel Petrovič Blonskij (1884-1941) – behaviorální pedagogika • Anton Semjonovič Makarenko (1888-1939) • Vasilij Alexandrovič Suchomilskij (1918-1970) • Sergej Leonidovič Rubinštejn (1889-1960) Teorie aktivity je sjednocující pojem pro sociálně-vědní teorie a výzkum s kořeny v sovětské psychologii a pracích, kterou publikovali Alexei Leont'ev, Lev Semyonovich Vygotsky a Sergei Rubinstein. zdroje: KRATOCHVÍLOVÁ, E. a kol. Úvod do pedagogiky. Trnava, TU 2007. s. 38. http://en.wikipedia.org/wiki/Jacques_Maritain; http://en.wikipedia.org/wiki/Anton_Makarenko; http://en.wikipedia.org/wiki/Pavel_Petrovich_Blonsky;



Kognitivní přístup • Jean Piaget (1896-1980) - Vývojová stádia, vývojová psychologie, - vliv strukturalizmu a konstruktivistická teorie znalosti, - stádia kognitivního vývoje: Senzomotorické stádium: od narození do 2 let života Předoperační stádium: od 2 do 7 let (egocentrické myšlení) Stadium konkrétních operací: od 7 do 11-12 let (logika, klasifikace) Stadium formálních operací: 12 let ... (konstrukce idejí, abstraktní myšlení). Dopad na počítačové vědy a vědy o umělé inteligenci: „Seymour Papert použil Piagetovu práci při vytváření Logo programming language. Alan Kay použil Piagetovy teorie jako základ pro Dynabook programming system concept,... k vyvinutí Alto prototypu, který jako první objevil základy grafického uživatelského rozhraní (GUI) a ovlivnil vytvoření uživatelských rozhraní v 80. letech 20. století a později.“ zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jean_Piaget ; http://en.wikipedia.org/wiki/File:Jean_Piaget_in_Ann_Arbor.png



Kognitivní přístup • geštalt (gestalt) psychologie (od roku 1900) - schémata, které si učící se vytváří v reakci na prostředí - 2 předpoklady: Paměť – organizovaný systém zpracování informací; Primární znalosti (prior knowledge) – tvoří epistemické kompetence - schéma jako základní jednotka porozumění vzdělávacímu obsahu (Piaget) - vývojové procesy podle Piageta: adaptace na prostředí: po vyvolání interakce (disonance) nastává začleňování nových informací do stávajících konceptů (asimilace), pak může proběhnout proces změn stávajích schémat (akomodace). Učení pomocí opakovaných akcí využívá proces zrcadlové abstrakce (reflecting abstraction); schopnost identifikovat vlastnosti objektů podle toho, jaké účinky na ně mají různé akce, využívá proces empirická abstrakce (empirical abstraction). Jsou to dvojí procesy vytváření nového kognitivního stádia (cognitive stage). Následuje rozpoznávání složitějších objektů a vytváření složitějších úkonů. Pokud znalosti získané v jednom stádiu vedou prudce a rapidně k novému, vyššímu stádiu pochopení, říkáme, že proběhl „gestalt“. zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jean_Piaget



Kognitivní zátěž (cognitive load): John Sweller - pracovní paměť umí procesovat 7 +/- 2 schémat - na řešení problému potřebuje učící se množství kognitivní procesní kapacity, má omezenou „pracovní paměť“, ale neomezenou dlouhodobou paměť (schémata se do ní ukládají a z ní vyvolávají) - teorie z oboru instrukčního dizajnu (instructional design), kde je informací to, co svojí strukturou dovoluje učícímu se vyvíjet schémata automaticky a rychle (tyto informace jsou uchovávány v dlouhodobé paměti jako návyky) 1. 2. 3.

vnitřní zátěž (intrinsic c. load): inherentní komplexnost, náročnost úkolu učící se nekontroluje, „porcování“ obsahu do věcných problémů vnější zátěž (extraneous c. load): další a nadbytečné informace v průběhu výkladu, rozptyluje od učení, následek vysoké vnitřní zátěže, podstatná zátěž (germane c. load): vědomá aktivita, úkolově řízena , vytváření schémat, přijatelná zátěž: vysoká vnitřní, nízká vnější, vysoká podstatná

zdroje: http://education.arts.unsw.edu.au/media/Profile/cache/R148174-sweller.jpg ; http://www.instructionaldesign.org/theories/cognitive-load.html


Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika John Dewey (1859-1952), americký filosof, psycholog a reformátor vzdělávání je nazýván instrumentalistou, experimentalistou, empirikem, funkcionalistou a naturalistou. Pojem „transakční“ vystihuje jeho pohled a je to termín, který Dewey zdůrazňuje ve svých pozdních letech na charakterizování svých teorií o vzdělání a zážitku. Dewey tvrdí, že vzdělávání a učení jsou sociální a interaktivní procesy a proto je škola sama osobě sociální institucí, prostřednictvím které se může a musí dít také reforma společnosti (progresivní sila společnosti). Věřil, že studenti žijí v prostředí, kde zažívají učební osnovy, pracují s nimi a všichni studenti měli mít možnost podílet se na vlastním učení (smysluplná aktivita v sociálním kontextu). Dewey zastáncem praktického učení (řešením problémů) nebo zážitkové pedagogiky. „...pokud poznání pochází z dojmů způsobenými přírodními objekty, pak je nemožné obstarat poznání bez použití objektů, které působí na mysl...“ zdroje: http://en.wikipedia.org/wiki/John_Dewey ; http://cs.wikipedia.org/wiki/John_Dewey a Dewey, J. Democracy and education: An introduction to the philosophy of education. New York: WLC Books, 1916 (2009), s. 217-218. Překlad PJK

1.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů


Konstruktivizmus • Jerome Seymour Bruner (1915) - koncepce založená na stávajícím vzdělání (current knowledge) - spirálovité kurikulum: komplexní ideje jsou představovány přístupným způsobem (single manner) tak, aby došlo k objevovacímu učení (discovery learning), princip lešení (instructional scaffolding) • Lev Semjonovič Vygotskij (1896-1934) Лев Семёнович - konstrukce v prostředí (rozum a společnost) Вы́ готский - zóny proximální komunikace pomáhají osvojit si vzdělávací obsah, společenské učení – kognitivní vývoj • Robert Mills Gagné (1916-2002) - 5 kategorií učení: intelektuální dovednosti, kognitivní strategie, verbální informace, motorické dovednosti, postoje. - 8 typů učení, 9 kroků plánování návodu

zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jerome_Bruner; http://en.wikipedia.org/wiki/Instructional_scaffolding ; http://edtech2.boisestate.edu/flemmerl/EDTECH575/jeromebruner.html; http://en.wikipedia.org/wiki/Lev_Vygotsky http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2010_Zavrel/INDEX.HTM ; http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_M._Gagné ; http://wikigrup1final.wikispaces.com/file/detail/robert_gagne.jpg

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Koncepce vzdělávání ve 20. století Yves Bertrand rozděluje pedagogické teorie podle reflexe 4 pólů vzdělávání a výchovy (studenty, obsahem, společností a sociálními interakcemi): 1. Spirituálně orientované teorie 2. Personalistické a humanistické teorie 3. Kognitivně-psychologické teorie 4. Technologické teorie 5. Sociokognitivní teorie 6. Sociální teorie 7. Akademické teorie zdroje: BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha, Portál 1998. http://4.bp.blogspot.com/_1WUmivmUkGg/Sn4kCUz6WKI/AAAAAAAADTA/qwUhi132Hto/s400/ele arningpedagogy.jpg

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Koncepce vzdělávání ve 20. století: Zánik mládeže = zánik pedagogiky?

Mýtus mládeže (Myth of Youth: Marie Jahoda, Warren Neil) • různé skupiny, protiklad jednotnosti – rozptýlení (zájmů, a pod.) • mládež jako subkultura? P. Ondrejkovič: Moderní sociální pedagogika a sociologie vzdělávání zahrnují koncept selhání/zániku mládeže (v sociologickém smyslu). Industrializace nás dovedla k zániku tradičních mechanismů, jako jsou výchova, vzdělávání nebo mládež. Ondrejkovič, Peter. (ed.) Sociálna patológia ako predmet pozornosti sociálnej práce pedagogiky a vychovávateľstva. PF UK, Bratislava. 1999. s. 25-26

Anthony Giddens Giddens, A. Konsequenzen der Modeme. Frankfurt am Main 1995. Giddens, A. Die Konstitution der Gesellschaft. Grundzüge einer Theorie der Strukturierung, Frankfurt am Main, New York, 1995.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Koncepce vzdělávání ve 20. století – Kurikula a osnovy kritické pedagogiky: • Problémově nebo úkolově zaměřené

Kulturně relevantní a inkluzivní Flexibilní obsah a prostupné hranice (trans-disciplinarita) Ve centru se studentem (studenti produkují vzdělání) Učení (se) v rámci i mimo školy Umožňuje objevování a zkoumání neznámého Umožňuje výzkum morálních a etických otázek v rámci socio-kulturní kritiky Černá pedagogika: výchova je způsob manipulace a totality, vzdělání a výchova slouží SuperEGU a zneužívání dítěte. Katharina Rutschky Schwarze Pädagogik (1977), „Jedovatá pedagogika“ je pojem s negativním významem a odsuzuje nehumánní zacházení (např. tělesné tresty) • • • • • •

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Koncepce vzdělávání ve 20. století – Transformativní pedagogika: – podobná kritické pedagogice (Giroux, 1997, Giroux et al., 1999) a radikální pedagogice (Gore,1993; McWilliams, 1997; Parkes, 2000ab), má kořeny v neo-marxistické teorii Frankfurtské školy. Dílo Paola Freire, známe jako pedagogika utiskovaných (pedagogy of the oppressed, 1970) je nejznámějším příkladem použití kritické teorie. Transformativní pedagogika uvažuje o vzájemně se rozvíjejících sociálních a technologických procesech z pohledu systému a evoluční perspektivy, umožňujíc vytváření znalostí a zdrojů rozvojem komunity, spolupráce a propojování Předmětem transformativních pedagogik jsou inovativní metodologie a formy (konceptuální artefakty), které slouží přechodu mezi hranicemi instrukce a řízení využitelných transformací na tří úrovních: individuální, skupinové a institucionální. podle: http://edutechwiki.unige.ch/en/Transformative_pedagogy, překlad PJK

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Koncepce vzdělávání ve 20. století – Systémová pedagogika Jednotky, které nazval Lev Vygotskij zónami proximity jsou příkladem systémového uvažování. Skupinová dynamika je metoda, kde systémové uvažování pomáhá porozumět sociálním interakcím zkoumáním rozdílů. Charakteristiky systému podle Batesona: Systém pracuje s rozdíly definovanými jako odchylky od hranice, za kterou se už tvoří informace; Systém se skládá z „uzavřených smyček“ nebo obvodů, podél kterých fungují rozdíly nebo transformace; Události v systému jsou spíš napájeny v rámci systému než vlivem spouštěče (když se dotknete šneka, děsí vás to spíše díky vlastní energii než energii z vašeho kontaktu); Systémy vykazují rekurzivitu nebo kruhovou příčinnost, co znamená, že systém využívá výsledky svých vlastních operací jako základ dalších operací. zdroj: Bateson, G. (ed.) A sacred unity: Further steps to an ecology of mind. Rodney Donaldson. San Francisco: Harper Collins. 1991. s. 212.



Koncepce vzdělávání ve 20. století – Otázky 1.

Uveďte zástupce pedagogického reformismu.

2.

Uveďte zástupce sociologického přístupu ke vzdělávání.

3.

Uveďte zástupce humanistické pedagogiky.

4.

Uveďte zástupce sovětské pedagogiky.

5.

Uveďte rozdíl mezi anti-autoritativní pedagogikou a anti-pedagogikou.

6.

Vysvětlete termín černá pedagogika.

7.

Vysvětlete termín kritická pedagogika.

8.

Vysvětlete termín systémová pedagogika.

9.

Vysvětlete termín epistemické kompetence.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Cíle, funkce a složky výchovy a vzdělávání Cílem vzdělávání je vzdělání, znalost, vzdělaný jedinec Cílem výchovy je vychovaný a slušný jedinec (socializace, prevence) Výchova a vzdělávání = dvě strany stejné mince (osobní růst a rozvoj) Formální vzdělávání – institucionální, vzdělávací cíle, certifikace, kvalita, atd. Neformální vzdělávání – podporuje základní vzdělání, kurzy, profesní nebo oborové vzdělávání, atd. Další vzdělávání – samovzdělávání zdroj: http://www.jmlalonde.com/wpcontent/uploads/2012/10/coin-550x412.jpg



Etapy a fáze výchovného procesu - různé podle autorů - vzdělání (racio)+ výchova (morálka a hodnoty) 1. Heteronomní 2. Autonomní 3. Sociální konformita zdroj: BLÍŽKOVSKÝ, Bohumír. Systémová pedagogika pro studium a tvůrčí praxi. Ostrava : Amosium servis, 1992.

1. 2. 3. 4. 5.

Počáteční (vstupní) diagnóza: prostředí a stávající úroveň Pedagogická analýza: analýza a využití obsahu Pedagogická projekce: cíle a obsah, metody, formy, prostředky Regulace učení žáka: kooperace, porozumění Výsledná (výstupní) diagnóza: hodnotí cíle, zpětnou vazbu

zdroj: SVOBODOVÁ, Jarmila. – ŠMAHELOVÁ, Bohumíra. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno : MDS, 2007.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Etapy a fáze výchovného procesu 1. Počáteční pedagogická diagnóza 2. Pedagogické projektování a motivace 3. Regulace – fáze přípravy na aktivní osvojování učiva, seznamování se s učivem, upevňování učiva 4. Výsledná, výstupní diagnóza zdroj: VORLÍČEK, Chrudoš. Úvod do pedagogiky. Jinočany, HaH 2000.

1. 2. 3. 4.

Motivace Fixace (uložení) Expozice (vyjádření) Verifikace (ověření)

zdroj: MOJŽÍŠEK, Lubomír – EDELSBERGER, Ludvík. Teoretické otázky pedagogické diagnostiky. Praha, Academia 1987.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Zásady, metody a prostředky výchovy, činitelé výchovy - metody, formy a konkrétní materiální zdroje - učení: individuální, skupinové, masové, apod. (vliv pedagogicky vytvořeného prostředí) - masová komunikace a média - práce - hry a zábava - umění - sport - skupina nebo tým - materiální (hmotné) X nemateriální (nehmotné) - Zdroje výchovy: vzdělávací autority (lidé, instituce, formy organizace), obsah (kurikulum, programy), metody a prostředky, vzdělávací prostředí

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Formy vzdělávání Struktura, způsob, externí uspořádání fenoménů a procesů uvnitř vzdělávání formy vzdělávání: heteronomní vzdělávání a auto edukace 1. Školní (kurikulární) vzdělávání - vzdělání ve škole, vzdělávání podle státních osnov nebo kurikula, mimoškolní aktivity, vliv školního prostředí, institucionální vzdělávání, specializované a profesionální instituce, role integrace a systemizace 2. Mimoškolní vzdělávání - vzdělání získané mimo školy, síť sociálních, kulturních organizací, médií; funkce: poradní, propagační, vzdělávací, atd. 3. Rodinné vzdělávání - rodina vzdělává své členy názory, obsahem rodinného života, estetikou, kulturní a tělesnou výchovou, rozvojem morálních a pracovních návyků, atd. 4. Sebe-vzdělávání - sebe-vzdělávání v užším smyslu (formování postojů a zájmů) a učení (se)

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Pedagogické metody - Způsob, jakým se dosahuje určitých cílů; vzdělávací metody, ale také metody empirického výzkumu, exaktní a rozvinuté 1. Výchovné metody – vzdělávací a výchovné cíle, vytváření postojů, potřeb a zájmů 2. Vzdělávací metody – učitel rozvijí znalost a dovednosti a kultivuje návyky u studentů/žáků 3. Vědecké metody – obohacují pedagogiku novým poznáním Metody přímého pedagogického působení (explanace, evaluace) Metody nepřímého pedagogického působení (např. vliv učitele) Rozdělení podle stádií vzdělávacího procesu: a) motivace c) fuze b) expozice d) diagnóza

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Pedagogické metody a) intelektuální (popis vs. argumentace) b) emocionální (vyvolání vs. potlačení) c) návykové a vytvářející dovednosti (vytvářející, přetvářející, potlačující) Podle zdroje vědomostí – způsobu předání: a) slovní zprostředkování b) přímý zážitek Podle způsobu vyučování: a) komparativní b) analytické a syntetické c) induktivní a deduktivní d) genetické a ideologické

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Pedagogické metody – Komplexní metody: a) vliv osobnosti (autority) b) vliv komunity (kolektivu) c) vliv životního rytmu (režim) Reflektované (přenesené) metody: a) částečné (verbální, hudební, umělecké, pohybové) b) kombinované (rozhlas, divadlo, televize, film) Idea celoživotního vzdělávání (učení se): je „pokračující, dobrovolná, a sebe-motivovaná“ snaha o poznání buď z osobních, nebo profesionálních důvodů. Přístup, který definuje celoživotní učení, je heutagogie. zdroje: Learning for Life: White Paper on Adult Education. [online] Dublin: Stationery Office. Department of Education and Science, 2000. Dostupné na: http://eric.ed.gov/PDFS/ED471201.pdf a http://en.wikipedia.org/wiki/Lifelong_learning

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Otázky – základní funkce, metody, formy a etapy

1. Funkce a cíle výchovy a vzdělávání. 2. Etapy výchovného/vzdělávacího procesu (1 autor). 3. Zdroje pro výchovu a vzdělávání - uveďte alespoň 3. 4. Formy vzdělávání/výchovy. 5. Pedagogické metody – vysvětlete 1 rozdělení.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Proces učení je procesem, při kterém získáváme a rozvíjíme znalosti, dovednosti, změny v chování, sociální a emoční kompetence a změny postojů Barták, J. Vzdělávání ve firmě. Praha: Alfa Publishing, 2007. s. 12. Proces učení zahrnuje komunikaci a přenos kultury – zvyků, postojů, hodnot atd. Učení – vzdělávání nebo konkrétní vyučování zaměstnanců – je dnes chápáno jako hlavní nástroj rozvoje zaměstnanců i celé organizace. Koncept workspace learning = učení na pracovišti, učení pro pracoviště a učení prostřednictvím pracoviště. Jde na něm o „interakci jedinec – pracoviště, kde jedinec je chápán skrze identitu učícího se pracovníka libovolné profese a prostředí pracoviště představuje komplex podmínek a okolností pro učení se a výkon práce, podmínek materiálních, sociálních i kulturních“ Novotný, P. et al Pracoviště jako prostor k učení. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 5.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Komunikát

Autor (komunikátor)

zakódování dekódování interpretace

Příjemce (komunikant)

dekódování interpretace zakódování

KOMUNIKACE je proces výměny informací prostřednictvím řeči, signálů, písma nebo chování. V komunikačním procesu, vysílač (kódovatel) kóduje zprávu (poselství) a pak ji použitím média/kanálu pošle příjemci (dekódoval), který informaci dekóduje, a zpracuje (interpretace) a reaguje zpětnou vazbou. Komunikace pak pokračuje...

zdroj: https://www.msu.edu/~larsena3/wra110/InterpersonalCommunicationBasicElements.png

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE: paralingvální a extralingvální paralingvální: suprasegmentální a prozodické jevy (pauzy, rytmus...) extralingvální: mimika, gestika, haptika, posturika, proxemika, kolorika, olfaktorika... příklad obsahové analýzy televizního programu: GAJDOŠOVÁ, Veronika. Verbální, paralingvální a extralingvální prostředky persvaze a získávání užívané v pořadu 168 hodin. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2011. (bakalářská práce) Dostupné z: http://theses.cz/id/77e8rq/

VERBÁLNÍ (SLOVNÍ) KOMUNIKACE: fonetika (foném), morfologie (morfém), syntax (věta)=> gramatika, lexikologie (lexém), stylistika (stylem), lexikální sémantika (sémiotika: sémantika a pragmatika), sémantická syntax (hloubková) – formální (povrchová), větnočlenská (skladební) – závislostní koncepce (větné vzorce), korpusová lingvistika, generativní gramatika, etnolingvistika a komponentová analýza lexikálního významu - jiné symbolické systémy než přirozený jazyk: Brailovo písmo, Morseova abeceda, znaková řeč, pantomima, logika, počítačové jazyky, atd.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Informace, která se k příjemci dostává komunikačním kanálem, se vysvětluje jako odstranění neurčitosti (entropie). Takto vysvětlili systémové pojetí komunikace vědci Claude Shannon, Warren Weaver: „the value of a specific bit of information depends on the probability that it will occur“ („hodnota specifického kousku informace závisí na pravděpodobnosti, s jakou se objeví“) zdroj: Kaminski, S. Communication models. [online] 2006. Článek dostupný z:

Redundance (nadbytečnost) stupeň ne-unikátnosti informace pro systém. Perfektní redundance je totální repetice (strojová komunikace). Shannon a Weaver popsali také kapacitu kanálu: je to maximální množství informací, co kanál unese: „The battle against uncertainty depends upon the number of alternative possibilities the message eliminates.“ („Bitva proti neurčitosti závisí na počtu alternativních možností, které zpráva vyloučí“) zdroj: Kaminski, S. Communication models. [online] 2006. Článek dostupný z:

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Didaktická koncepce z roku 1955: Taxonomie výchovných cílů od amerického kognitivního vědce Benjamina Blooma a jeho kolegů. Tento didaktický koncept zná a používá celý svět již 50 let. V roce 2001 revidovaná taxonomie, která je dvoudimenzionální: k znalostní dimenzi se váže substantivní tvar a k dimenzi kognitivní verbální tvar, tedy příklad vzdělávacího cíle: „analyzovat koncept, aplikovat proceduru, aktivovat sebeučení“, atd. Kohoutek, R. Vyučovací a učební styly i strategie. [online] 2010, dostupné z Vávra, J. Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů? Metodický portál, Základní vzdělávání, VÚP Praha, 2011. Vávra, J. Revidovaná Bloomova taxonomie v českém vzdělávání. MAGNANIMITAS, Hradec Králové, 2011.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Bloomova Taxonomie výchovných cílů dimenze kogn. procesů

znalostní dimenze znalost faktů konceptuální procedurální metakognitivní

zapamatovat

rozumět

aplikovat

analyzovat

hodnotit

tvořit

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Komunikační model Romana Jakobsona a funkce komunikace, jak je popsal, byly již tradičně vyučovány a učeny, přijímány a naučeny a dále transferovány. Proto je i jeho komunikační model stále aktuální. kontext CONTEXT mluvčí SENDER

sdělení MESSAGE kanál CHANNEL kód CODE

Na každou z těchto složek je navázána jedna z jazykových funkcí. Funkce emotivní (expresivní) odráží vnitřní prožitky a pocity mluvčího, funkce konativní vyjadřuje ovlivňování adresát RECEIVER recipienta (adresát), funkce referenční zahrnuje vztah k tématu promluvy (kontext), funkce poetická odráží estetiku vyjadřování (sdělení), funkce fatická sleduje navázání a udržení kontaktu v mezilidské interakci (kanál) a funkce metajazyková vyjadřuje vztah k prostředkům přirozeného jazyka (kód).

Jakobson, R. Linguistics and Poetics. In Style in Language, Cambridge, M.I.T. Press, 1960. s. 350–377. Hébert, L. The Functions of Language. [online] In Hébert, Louis. (ed.) Signo. Rimouski, Quebec., 2011. Článek dostupný na:

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Mediální komunikace – systém? čeho? David Berlo: Mediální komunikace jako přenos zásilky - americký teoretik komunikace (narozen 1929), 1971-1973 vedl katedru komunikace na Michiganské univerzitě, 1960 propracoval Lasswellův model trojrozměrným rozšířením o psychologické, kulturní a lingvistické úrovně – 5 komunikačních návyků (communication skills): mluvení, psaní (kódování), poslech, čtení a myšlení – uvažování.

zdroj: http://www.library.ilstu.edu/assets/img/presidents/berlo.jpg

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika David Berlo: Mediální komunikace jako přenos zásilky Berlův komunikační model S – M – C – R (source – message – code – receiver) byl poprvé uveřejněn v díle The Process of Communication. Na straně zdroje i příjemce zdůrazňuje lidské psychologicko-kulturní aspekty: jazykové komunikační návyky (communication skills): mluvení, psaní, poslouchání, čtení a myšlení – uvažování. Zdroj i příjemce jsou dále ovlivněni aktuálním poznáním a postoji (k sobě, k adresátovi, k předmětu komunikace) a jejich fungováním v kultuře (sociokulturním kontextu). Tento komunikační model se zakládá na vztahu zdroje a příjemce. Metafora kanálu: z jednoho břehu řeky (kanálu) se zásilka dopravuje na ten opačný. Potřebujeme tedy nějaký technický prostředek na transport – například člun. Jenže zásilka se nepřenáší po proudu řeky – nýbrž z jedné strany na druhou. Musí být nějakým způsobem naložena (kódována) a poté vyložena (interpretována, dekódována).

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Walter Lippmann, americký žurnalista, filozof a mediální kritik (1889–1974), v 1. světové válce poradce prezidenta W. Wilsona, pomáhal s formulací jeho 14ti bodů, v roku 1947 poprvé použil termín „studená válka“. Jeho kritika masové komunikace: lidé včetně žurnalistů mají tendenci uvěřit „obrazům ve svých hlavách“. Při vnímání mediálních obsahů vzniká projekce prostřednictvím navozených stereotypů a pseudoprostředí (pseudoenvironment): „We do not first see, and then define, we define first and then see“. („Nepozorujeme a nedefinujeme, nejdříve definujeme a pak pozorujeme.“)

Demokracii – jeden z nejvlivnějších stereotypů. Tisk přirovnal k paprsku reflektoru, který se neustále pohybuje a ve tmě zviditelňuje vždy jinou událost. zdroje: http://www.turbophoto.com/Free-Stock-Images/Images/Light Beam.jpg ; http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Lippmannn

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Walter Lippmann považoval masovou komunikaci za neschopnou vzdělávat publikum, s čím nesouhlasil John Dewey, který zdůraznil potřebu didaktické koncepce vybudované na teorii zkušenosti. Dewey věřil, že publikum (masové: složené z mnoha publik) je schopné zformovat Velkou komunitu (Great Community), která se dokáže vzdělat a řešit veřejné problémy. Souhlasil však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře. Marhall McLuhan používá termín globální vesnice (Global Village) nebo globální divadlo.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Sociologický výzkum komunikace • Gustave LeBon, Psychologie davu (1895) • 1923: Max Weber, Sociologie tisku • 1923: Edward Bernays, otec Public Relations • 1922: Walter Lippmann, Stereotypy a pseudoprostředí • 1939: Herbert Blummer, rozdíl mezi masou a davem Herbert Blumer v knize Pojetí a metoda symbolického interakcionizmu: • studium publika přímo v kontextu bezprostředního kontaktu s médii • příjem se chápe na pozadí individuálního i skupinového vývoje • užívání i účinky se uvažují v kontextu dalších vlivů • interpretace významu prováděná publikem podmiňuje a mění účinky médií • užívání médií ve vztahu s užíváním jiných komunikačních technologií zdroj obrázku: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gustave_Le_Bon

1/2

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Z obsahů mediální komunikace nelze určit jejich skutečné účinky, vědci je dokazují výzkumnými metodami kvalitativními nebo kvantitativními, obsahovou analýzou, sběrem materiálu, dotazníky, rozhovory, experimenty a uvažuje se mnoho faktorů: věrohodnost média a představa publika o ní, sociální kontext, názoroví vůdci, intence – záměr sdělení, zkušenosti, vzdělání, atd. Od lineárního přenosového modelu komunikace (transport sdělení, asymetrie: podavatel formuluje sdělení a předává jej příjemcům) se toto kulturní pojetí komunikace odlišuje (kulturální model, symbolické prostředí – symbolosféra, interpretace je stejně důležitá jako záměr podavatele, zdůrazňuje se interakce a konkrétní situace, očekávání a kontext).

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Další komunikační teorie: 1927, Hypodermic Needle (podkožní jehla) – Harold Lasswell, americký sociolog, politolog a mediální teoretik (1902–1978), propagandu považoval za nástroj demokracie, za nástroj řízení mínění vládou, za nástroj k získání podpory mas; přispěl do základů politické psychologie (opis politického člověka), jeho komunikační model vychází z mediálního determinizmu. zdroj obrázku: http://en.wikipedia.org/wiki/Harold_Lasswell

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Další komunikační teorie: 1949, The Mathematical Theory of Communication, Claude Shannon (1916–2001) je označován za „otce informační teorie“, jako 21-letý napsal práci, v které dokázal, že elektronická aplikace Boolovské algebry by mohla řešit jakýkoli logický, numerický vztah; zkonstruoval množství přístrojů, od kryptografických a komunikačních po zábavné: např. přístroj, který řešil Rubikovu kostku, a také spolukonstruoval první přenosný počítač. Warren Weaver (1894–1978) patřil k průkopníkům strojové komunikace, využití digitálních počítačů k jazykovému překladu, propracoval a zpopularizoval Shannonovu esej o matematické teorii komunikace

zdroje obrázků: http://en.wikipedia.org/wiki/Claude_Shannon ; http://en.wikipedia.org/wiki/Warren_Weaver

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Další komunikační teorie: 1963, Tlak a spontánní zpětná vazba, Gerhard Maletzke (1922-2010) německý teoretik a psycholog v knize Psychologie der Massenkommunikation (1963) uveřejnil i svůj model komunikace – byl obrazně přirovnán k plánu berlínského metra...

zdroje: http://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Maletzke ; http://www.infoamerica.org/teoria/maletzke1.htm http://www.emeraldinsight.com/content_images/fig/3070110403001.png

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Podstatou komunikace je tedy jazyk nebo kód a zpráva, sdělení, poselství nebo informace. Lidské jazyky nazýváme přirozenými jazyky, jiné pak např. symbolické nebo komunikační systémy, atd.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Firemní komunikace: externí a interní komunikace Externí: Direct mail, WWW stránky, dopisy, prospekty, telegramy, faxy, pohledy, kontakty, inzerce, brožury, prohlášení, memoranda, sociální marketing, virální marketing, guerillový marketing, atd. Komunikační událost

U

Interní: zaměstnanci, studenti, členové rodiny, atd. Poznámky, reporty, bulletiny, popisy práce, manuály, e-mail, atd. Komunikační situace: situace promluvy (dialogu), obsahující komplex vztahů, funkcí a jednotlivých složek (mluvčího, recipienta, kontextu, sdělení, kontaktu a kódu, jazyka).

zdroj: http://www.gsgpraha.cz/~sloukova/slovnicek/k.html#118

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Neverbální komunikace: • vzhled řečníka, oblečení, účes, kosmetika... • prostředí – velikost místnosti, světelnost, dekorace, zařízení • řeč těla – výrazy, gesta, postoje • zvuk – tón, rychlost, důraz, hlasitost zdroje obrázků: http://videos.videopress.com/zP6EXHQe/jane_wells_appea rance_is_everything_scruberthumbnail_2.jpg a http://i.telegraph.co.uk/multimedia/archive/02210/noise_ 2210282b.jpg

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů Soudobé komunikační technologie a jejich vliv na člověka, současný stav společnosti a civilizace z hlediska výchovy - digitální, vizuální a audio technologie: slouží automatizaci - internet: odstraňuje hranice, urychluje učení (čas pro sebe-vzdělávání, různé zdroje, e-univerzita, web stránky, blogy) - software: větší dostupnost vědeckých metod, usnadňuje operace Znalostní společnost? - EU vyžaduje od členských států, aby se staly znalostními ekonomikami Univerzity, otevřené a volné vzdělávání vs. (sebe)učící se organizace? Státy nejsou dobrými manažery a veřejné nebo státní univerzity hledají podporu a členy v rámci virtuální univerzity/kurzů nebo nabízením volně přístupných kurzů a certifikátů, organizace dobíhají sebe-učením. Speciální pedagogika – problémy učení se (multisenzorická stimulace) – mediální pedagogika, epistemické kompetence (jak symboly a koncepty ovlivňují proces/zprostředkování vzdělání/znalostí)

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Přístup ke komunikaci jako k zpracování informací (information processing): 1950 – 1960, první počítače umožňují psychologům srovnávat způsob, jakým ukládá a zpracovává informace počítač na rozdíl od člověka (mysl, paměť, myšlení). Selektivní pozornost: šum a další rušení komunikace již nebyly otázkou techniky (Shannon, Weaver), ale percepce (vnímání) a recepce (příjmu), rozdělení pozornosti, přepínání pozornosti Kapacita pozornosti: omezená na jistý počet věcí a zpracuje omezené množství informací Instrukční dizajn: paměť se nemá přetěžovat, má dokončit úkol než začne další; pokud jsou paměť a mysl přetíženy, učení se nemůže uskutečnit

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Andragogika – teorie vzdělávání dospělých 1833 – německý vydavatel Alexander Kapp poprvé použil termín andragogika, v USA se za „otce andragogiky“ označuje Malcolm Knowles (1913-1997), který předpokládal - autonomii a orientaci na sebe u vzdělávaného - učitele jako facilitátora, možnost volby ve vzděl. procesu 6 principů: 1. potřeba nebo nutnost vědět (vůle učit se) 2. sebe koncept u vzdělávaného, 3. zkušenosti, 4. Připravenost k učení, 5. orientace na učení (problémově orientované spíše než obsahově), 6. Motivace (vnitřní) zdroje http://en.wikipedia.org/wiki/Alexander_Kapp ; http://www.outcomy.com/mod/page/view.php?id=48

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Vzdělávací přístupy: • vzájemná výuka (peer instruction): Erik Mazur (1990), Joe Redish (u zkoušek využíváme krátkodobé paměti a proto zapomínáme, profesor se naučil koncept a látku již dříve a opakováním i vysvětlováním si ji zautomatizoval do „výkladu“; učíme se tedy i nesprávnou odpovědí a správnou odpověď pak určíme na základě pochopení kontextu) • převrácená výuka (flip instruction): obrácené třídy: učitel je doma a studenti si dělají úkoly, ve třídě se pak probírají řešené problémy (pozitivem je aktivní zapojení, aplikace učebního obsahu, posuzování obsahu, učení se od druhých, učitel je instruktorem, průvodčím)

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Vzdělávací přístupy:

• zpětný dizajn (backwards design): začíná se vzdělávacími výstupy (autoři Wiggins, McTighe), 3 stádia procesu: 1. identifikujte, co chcete, aby se studenti naučili – cíle a provedení 2. definujte důkazy požadovaného výstupu 3. naplánujte lekci tak, aby student byl schopen produkovat tyto důkazy

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Vzdělávací přístupy: • Učení jako rozvoj kompetencí: poprvé Dieter Mertens v díle Teze o vzdělávání pro moderní společnost (1974) – prvky vzdělávání nadřazené jiným vzdělávacím cílům, které jsou klíčové. Pomáhají vyrovnávat se se skutečností, usnadňují rozvoj dalšího poznání a zvládání nároků práce. Jsou nezbytné pro výkon konkrétního povolání. V německém systému odborného vzdělávání se označují Schlüsselqualifikationen, kdežto v anglosaské oblasti jsou spíš široce využitelné a mající široký transfer; vážící se nejen k výkonu profese, ale i k mimopracovnímu životu. Zahrnují celkovou adaptabilitu člověka a jeho schopnost být zaměstnán a jsou označovány celou řadou termínů: Core Skills, Key Skills, Cross-curricullar Skills, apod.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Vzdělávací přístupy: • Učení v organizaci, učící se organizace: definice Michael Armstrong v knize Řízení lidských zdrojů: „jak se lidé v organizacích učí” Armstrong, M. Řízení lidských zdrojů - Nejnovější trendy a postupy. [Překlad Josef Koubek] Praha: Grada Publishing. 2007.s. 446–447.

• „podnikové učení se“ – je učení se v prostředí organizaci, na rozdíl od firemního vzdělávání jako souboru personálně řídících aktivit, nebo systému řízení znalostí. Učení se vysvětluje jako schopnost lidí poznávat a zlepšovat (své) dovednosti a kompetence v nejrůznějších prostředích. Vzdělávání je naproti tomu cílevědomá aktivita konstruovaná s ohledem na prostředí a učící se účastníky. Prostředí poskytující vhodné a dobré podmínky k učení se zaměstnanců, dostatečně korigující své vlastní chování a neustále zlepšující metody rozvoje, se nazývá učící se organizace.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika Vzdělávací přístupy: • Učení probíhající v organizaci se dá popsat i jako třífázový proces skládající se ze získávání, rozšiřování a sdíleného zavádění znalostí Armstrong, M. Řízení lidských zdrojů - Nejnovější trendy a postupy. [Překlad Josef Koubek] Praha: Grada Publishing, 2007. s. 448.

K učení probíhajícímu v organizaci může dojít, pokud jsou splněny podmínky, že organizace dosahuje toho, co zamýšlela, a pokud je identifikován a upraven nesoulad mezi záměry a výsledky...

Nejdřív tzv. učení adaptivní (nebo jednosmyčkové) probíhající v rovině stanovení cílů a jejich monitorování, případně uzavřením smyčky jejich přehodnocením. Jde o jakousi kodifikaci postupů, cílů, politiky – o stanovení závazných proměnných. 1/2

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika • Naproti tomu generativní nebo tvůrčí učení pokračuje tam, kde v první smyčce dochází k monitorování a vyhodnocení – tu v závislosti na potřebách a okolnostech dochází k vytvoření nové smyčky, která předefinuje základní proměnné. Dvousmyčkové učení se ptá, proč vznikl problém a řeší jeho příčiny, oproti jednosmyčkovému učení, které se zabývá příznaky problému a je vhodné ke každodennímu použití. • Propojení strategie vzdělávání a podnikové strategie; učení se organizace na základě příležitostí a rizik; učení se učení jednotlivcem, kolektivem i celou organizací; spíš podpůrní než kontrolní funkce informačních technologií a techniky; dobře definované procesy vytváření, osvojování, předávání a využívání znalostí a řízení jednotlivých složek systému s ohledem na celek. V podmínkách učící se organizace většinou v dalším stupni dochází ke konstrukci systému řízení znalostí. Armstrong, M. Řízení lidských zdrojů - Nejnovější trendy a postupy. s. 448.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika • Učení lze definovat jako zvyšování, zlepšování schopností člověka konat, získávání nových znalostí, dovedností a schopností, přírůstek znalostí nebo dovedností, podnikání účinných kroků, odhalování a napravování chyb, nebo je to komplex znalostí, dovedností, chápání, přesvědčení, hodnot, postojů a zvyků. Armstrong, M. Řízení lidských zdrojů - Nejnovější trendy a postupy. [Překlad Josef Koubek] Praha: Grada Publishing, 2007. s. 453-454.

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD

Recommend Documents