MOŽNOSTI ZAHRADNĚ ARCHITEKTONICKÉHO ŘEŠENÍ KRUHOVÝCH KŘIŽOVATEK

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta

MOŽNOSTI ZAHRADNĚ ARCHITEKTONICKÉHO ŘEŠENÍ KRUHOVÝCH KŘIŽOVATEK Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Ing. arch. Dagmar Bowyerová

Martin Pařízek

Lednice 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti zahradně architektonického řešení kruhových křižovatek vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici dne 19. 4. 2013

............................................. Martin Pařízek

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí závěrečné práce paní Ing. arch. Dagmar Bowyerové za odborné vedení a cenné připomínky. Dále bych chtěl poděkovat za odborné konzultace

z oboru dopravního

inženýrství

panu

Ing. Michalovi

Radimskému, Ph.D. Děkuji také paní Ing. arch. Ivetě Ludvíkové a panu PhDr. Janu Kozdasovi za poskytnutí informací k modelovému území ve městě Znojmě. Velké poděkování patří mé rodině a přátelům za podporu při zpracování práce i během celého studia.

OBSAH Seznam zkratek ................................................................................................................. 7 1. Úvod.............................................................................................................................. 8 2. Cíl práce ........................................................................................................................ 9 3. Literární přehled ......................................................................................................... 10 3.1. Definice pojmů ..................................................................................................... 10 3.2. Historie používání okružních křižovatek ............................................................. 11 3.3. Obecné zásady tvorby okružních křižovatek ....................................................... 14 3.3.1. Miniokružní křižovatky ................................................................................ 16 3.3.2. Okružní křižovatky s jedním jízdním pruhem .............................................. 16 3.3.3. Okružní křižovatky se dvěma a více jízdními pruhy .................................... 16 3.3.4. Zvláštní okružní křižovatky .......................................................................... 16 3.4. Možnosti zahradně architektonického dotváření okružních křižovatek............... 17 3.4.1. Miniokružní křižovatky a možnosti jejich provedení ................................... 22 3.4.2. Květiny a jejich užití na okružních křižovatkách ......................................... 24 3.4.3. Dřeviny a jejich užití na okružních křižovatkách ......................................... 27 3.4.4. Ostatní možnosti dotváření okružních křižovatek ........................................ 28 4. Metodika práce ........................................................................................................... 31 5. Výsledky ..................................................................................................................... 32 5.1. Reprezentativní příklady řešení okružních křižovatek ......................................... 32 5.1.1. Kolumbův okruh (Columbus Circle) v New Yorku, USA ........................... 32 5.1.2. Okružní křižovatka v Normalu, Illinois, USA .............................................. 34 5.1.3. Okružní křižovatka v Lázních Bohdaneč, Česká republika .......................... 36 5.2. Vybrané příklady okružních křižovatek dle umístění v sídle............................... 38 5.2.1. Okružní křižovatky v centrální části města nebo obce ................................. 38 5.2.2. Okružní křižovatky při vjezdu do města či obce .......................................... 41 5.2.3. Okružní křižovatky ve výrobních a skladových zónách města ..................... 44

5.2.4. Okružní křižovatky v komerčních okrajových zónách města ....................... 45 6. Návrhová část ............................................................................................................. 47 6.1. Okružní křižovatka na Mariánském náměstí ve Znojmě ..................................... 47 6.1.1. Základní informace ....................................................................................... 47 6.1.2. Širší vztahy ................................................................................................... 47 6.1.3. Popis návrhu ................................................................................................. 48 7. Diskuse........................................................................................................................ 50 8. Závěr ........................................................................................................................... 52 9. Souhrn a Resumé ........................................................................................................ 53 10. Seznam použité literatury a pramenů ........................................................................ 55 11. Přílohy....................................................................................................................... 66

SEZNAM ZKRATEK Atd.

a tak dále

Atp.

a tak podobně

OK

okružní křižovatka

USA

Spojené státy americké

ZaKA

zahradní a krajinářská architektura

1. ÚVOD Po velkém rozmachu výstavby okružních křižovatek u nás koncem 90. let se v naší zemi toto řešení často složitých dopravních situací stalo všeobecně oblíbeným jak u řidičů, tak dopravních inženýrů. Správně navržená okružní křižovatka napomáhá zklidnění provozu, přičemž současně podporuje jeho plynulost, výrazným způsobem omezuje riziko vážné dopravní nehody, elegantním způsobem řeší problematická kolizní místa, obvykle má menší nároky na množství zpevněné plochy než běžná průsečná křižovatka a v neposlední řadě poskytuje prostor pro možnou estetickou úpravu dopravní stavby. Není tedy divu, že při všech těchto výhodách přibývají ročně v Česku desítky nových křižovatek tohoto typu. Soudě dle jejich provedení se však zdá, jako by se snad povětšinou zapomínalo na posledně jmenovaný přínos, tedy možnost estetického, zahradně architektonického dotvoření. Ač se volný prostor ve středu okružní křižovatky může někomu zdát jako zbytková plocha dopravní stavby, jež si nezaslouží pozornost ani finanční prostředky na složitější úpravu, mnohé zdařilé realizace ze světa, ale už i od nás, přesvědčují o mylnosti těchto úvah. Stavba okružní křižovatky, respektive běžnější přeměna stávající průsečné křižovatky na okružní, zásadním způsobem ovlivňuje charakter dotčeného území a způsob jeho vnímání lidmi, jež ho užívají. A právě zahradně architektonická úprava prostoru středového ostrova zcela nenahraditelně napomáhá tomu, aby změna jako celek měla kladný dopad na prostředí a vznikla díky ní zcela jiná, příjemnější atmosféra. V práci budou popsány nejrůznější možnosti dotvoření okružních křižovatek dle užitých prvků zahradní tvorby a dle umístění křižovatky v sídle a uvedené modely budou podloženy příklady z domova i ze zahraničí.

8

2. CÍL PRÁCE Cílem práce je soustředit dosavadní poznatky o tvorbě okružních křižovatek u nás i v zahraničí, prostudovat možnosti jejich zahradně architektonického dotváření a zhodnotit jejich význam při formování veřejného prostoru. Dalším, poněkud ambicióznějším, cílem by mohlo být otevření diskuse na toto, zejména v našich podmínkách, doposud nedostatečně řešené téma.

9

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. Definice pojmů Křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou vzájemně propojeny (ČSN 73 6102 2012). Kruhová křižovatka (v dopravní terminologii je užívaný termín „okružní křižovatka“, proto bude nadále používán i v této práci) je úrovňová křižovatka uspořádaná tak, že vozidla vjíždějící do křižovatky odbočují vpravo a pohybují se po okružním jízdním pásu k požadovanému výjezdu, do kterého odbočují opět vpravo (ČSN 73 6102 2012). Středový ostrov je kruhová nebo kruhu blízká fyzická nebo optická překážka sloužící k usměrnění pohybu vozidel po okružním jízdním pásu křižovatky proti směru hodinových ručiček (TP 135 2005). Prstenec je zpevněná část vnějšího okraje středového ostrova u okružní křižovatky o vnějším průměru D<50m. Prstenec se navrhuje tak, aby mohl být ojediněle pojížděn zejména rozměrnými vozidly (kamion, kloubový autobus, nadměrné přepravy apod.) (TP 135 2005). Dělicí ostrůvek je plocha ohraničená na všech stranách fyzicky nebo opticky vůči přilehlým jízdním pruhům. Umísťuje se mezi protisměrnými jízdními pruhy/pásy v délce 5 – 25 m a tvoří zpomalovací (retardační) prvek před vjezdem do křižovatky. Slouží také ke zdvojenému osazení dopravních značek, popřípadě i jako ochranný ostrůvek je využíván pro přechod pěších (TP 135 2005). Okružní jízdní pás křižovatky je jízdní pás v šířce zpevnění vozovky okolo středového ostrova (vozovka včetně zpevněných krajnic) (TP 135 2005). Větev okružní křižovatky je jízdní pás (pruh), kterým jsou propojeny pozemní komunikace v oblasti křižovatky na okružní jízdní pás a vzájemně mezi sebou (TP 135 2005). Vnější průměr okružní křižovatky je průměr kružnice, kterou lze vepsat mezi vnější stavební ohraničení okružního jízdního pásu křižovatky (TP 135 2005).

10

Vnitřní průměr okružní křižovatky je průměr středového ostrova (včetně případného prstence) okružní křižovatky (TP 135 2005). Průjezdnost vyjadřuje fyzickou možnost průjezdu vozidel křižovatkou s ohledem na vlastnosti a rozměry vozidla a geometrické uspořádání a rozměry křižovatky, a to jak půdorysné, tak i výškové (ověřuje se vlečnými křivkami) (TP 135 2005). Směrodatné vozidlo je největší vozidlo, na jehož jízdní parametry a rozměry se navrhuje geometrický tvar dané okružní křižovatky (TP 135 2005). Přechod pro chodce je místo na pozemní komunikaci určené pro přecházení chodců, vyznačené příslušnou dopravní značkou (Zákon č. 361/2000 Sb. 2006). Místo pro přecházení je vytvořeno opatřeními pro usnadnění přecházení – veškerá opatření především stavební, která zmírňují bariérový účinek komunikace, činí přecházení jednodušším a bezpečnějším. Mezi tato opatření patří zejména střední dělicí (ochranné) ostrůvky, vysazené chodníkové plochy a místní zúžení, včetně opatření pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace podle zvláštního předpisu. Tato místa pro přecházení nejsou vyznačena jako přechod, pouze usnadňují přecházení; pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace nejsou použitelná (ČSN 73 6110 2006). Silbersommer (v překladu Stříbrné léto) je směs rostlin pilotního projektu německého výzkumu trvalkových výsadeb založených na principu přirozené autoregulace s extenzivní údržbou. Tento termín je občas zjednodušeně užíván pro obecné označení tohoto typu záhonů (BAROŠ a MARTINEK 2011).

3.2. Historie používání okružních křižovatek Nejstarší jednosměrné dopravní okružní systémy byly vystavěny v New Yorku (USA) a v Paříži (Francie) na počátku 20. století. Jejich zakladateli byli v New Yorku William Phelps Eno a v Paříži městský architekt Eugène Hénard, přičemž na tuto myšlenku přišli pravděpodobně nezávisle na sobě. William Phelps Eno byl zastáncem jednosměrných ulic a okružního systému. Přestože se sám nikdy nenaučil řídit auto, byl přezdíván „otcem řízení dopravy“. V roce 1903 sepsal Pravidla silničního provozu pro město New York, první svého typu na světě. Ve stejném roce se mu podařilo prosadit první jednosměrnou okružní křižovatku kolem Kolumbova okruhu (Columbus Circle) na Manhattanu v New Yorku. Středem 11

křižovatky byla mramorová socha Kryštofa Kolumba od italského sochaře Gaetano Russa, vztyčená již dříve (1892) na tomto místě u příležitosti čtyřstého výročí Kolumbova vylodění v Americe. Později byl středový ostrov křižovatky rozšířen a plocha kolem sochy byla parkově upravena. Tato úprava bude dále rozebrána v kapitole 5.1.1.

Obrázek 1: Pohled na Kolumbův okruh v New Yorku kolem roku 1907.

Eugène Alfréd Hénard, hlavní architekt města Paříže, se na počátku 20. století zabýval problematikou velkoměsta a v souvislosti s jeho předpokladem prudkého rozvoje automobilismu propagoval mimo jiné rozvoj veřejné dopravy a uplatnění kruhových křižovatek (HRŮZA 1999). Tak jako Ena v New Yorku vedla k myšlence okružní křižovatky jeho obliba jednosměrného provozu, Hénarda k ní pravděpodobně navedlo hvězdicové uspořádání pařížských ulic, jež na svém mnohočetném průniku vytvářejí komplikované podmínky pro jiný typ křižovatky. Poprvé tuto ideu prosadil v roce 1906 na náměstí Hvězda (Place de l’Etoile), dnešním náměstí Charlese de Gaulla

(Place

Charles-de-Gaulle).

Na náměstí se sbíhá dvanáct velkých ulic a okružní systém je veden kolem vítězného oblouku, jejž dal vystavět Napoleon Bonaparte po vítězné bitvě u Slavkova. Ačkoliv

Eno

i

Hénard

Obrázek 2: Okružní křižovatka na náměstí Charlese de Gaulla v Paříži, Francie.

přišli

s myšlenkou jednosměrného okružního dopravního systému ve stejné době, jejich názor na technické provedení se značně lišil. Zatímco Eno doporučoval velmi malé středové ostrovy, řešené často jen jako kovové disky o průměru 1,5 m nebo méně, dle Hénarda měl být průměr minimálně 8 m. 12

Zpočátku nebyla stanovena univerzální pravidla přednosti v jízdě na okružní křižovatce a po celých Spojených státech amerických platily různé místní úpravy. Až v roce 1913 přijal jako první stát Wisconsin pravidlo přednosti zprava, tedy přednost vozidel vjíždějících na křižovatku. Vzhledem k nízké intenzitě provozu v té době nezpůsobovalo toto pravidlo větší obtíže, nicméně už v roce 1929 Eno upozornil, že při hustším provozu dochází k uzavírání křižovatky a doporučil změnu přednosti pro vozidla jedoucí po okruhu. Tuto změnu se mu ale nepodařilo prosadit před dopravními inženýry. V reakci na výrazný rozvoj automobilových technologií, jež umožnily povolení vyšších rychlostí průjezdu křižovatkou, byly budovány větší dopravní okruhy s delšími průpletovými vzdálenostmi a pravidlo přednosti zprava mělo zabránit vzniku kolon na vjezdech. S nadále vzrůstajícím objemem dopravy se opět začaly objevovat problémy s uzavíráním okruhu, na mnohé proto byly instalovány světelné signalizace, což vedlo k tomu, že v 50. letech 20. století přestaly být dopravní okruhy v USA oblíbené, mnohé byly nahrazeny řízenou křižovatkou a nové se přestaly stavět. Ostatně stejný problém nastal i ve Francii, kde se původní okruh na náměstí Charlese de Gaulla (tehdejším náměstí Hvězda) kvůli velkému průměru umožňujícímu vysokou rychlost v kombinaci s předností zprava stal symbolem pařížské dopravní zácpy. JACQUEMART (1998) uvádí rozdíl mezi anglickými termíny „Traffic Circle“ (dopravní okruh) a „Modern Roundabout“ (moderní okružní křižovatka). Jako „Traffic Circle“ označuje okružní systém popsaný v předchozím odstavci, jež zapříčinil averzi vůči tomuto typu křižovatek v USA. Za nedostatky tohoto řešení považuje: Přednost v jízdě vozidel vjíždějících na okruh (při vyšším objemu dopravy dochází k uzavírání okruhu a zácpám). Vjezdy byly někdy opatřeny značkou přednosti v jízdě nebo semaforem (redukce plynulosti a kapacity provozu). Vjezdy byly tangenciálně napojeny na okruh (podpora vysoké příjezdové rychlosti a omezení bezpečnosti). Vstup chodců na středový ostrov (nebezpečné pro chodce a rušivé pro řidiče). Doprava na okruhu byla řízena semafory nebo značkami přednosti v jízdě (snížení plynulosti provozu a hrozba uzavření okruhu). Bylo povoleno parkování na okruhu (omezení kapacity a bezpečnosti).

13

Moderní okružní křižovatky („Modern Roundabouts“) mají své kořeny ve Velké Británii, kde byly vynalezeny místními dopravními inženýry v reakci na problémy dopravních okruhů v USA a ve Francii. Typické jsou pro ně následující body: Přednost v jízdě vozidlům jedoucím po okruhu. Menší průměr středového ostrova. Výchylka jízdního směru při vjezdu na okruh. Tangenciální napojení není pro žádoucí snížení rychlosti povoleno. Díky dobrým zkušenostem s tímto systémem se brzy moderní okružní křižovatky začaly šířit i mimo Velkou Británii, zejména v Austrálii, ve Francii, později také v Německu, Švýcarsku, zemích Beneluxu, severských zemích, Španělsku a Portugalsku. Stále běžnějšími se stávají také na Novém Zélandu, v jižní Africe a Izraeli. Po kladných ohlasech z těchto zemí se okružní křižovatky navrátily i do USA (JACQUEMART 1998).

3.3. Obecné zásady tvorby okružních křižovatek Navrhování okružních křižovatek u nás legislativně ošetřuje norma ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích a technická podmínka TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích. Okružní křižovatka je typem úrovňové křižovatky, který se obvykle navrhuje jako náhrada za klasickou úrovňovou křižovatku s nevhodnými

provozními

podmínkami. Přednostmi správně navržené okružní křižovatky důležitými pro formování a využití veřejného prostoru jsou snížení rychlosti a zklidnění dopravy, možnost výrazně upozornit na změnu dopravního režimu a funkce pozemní komunikace (přechod z nezastavěného území do území zastavěného nebo zastavitelného) a možnost estetické úpravy křižovatky a jejího okolí. Z dopravního hlediska také zajišťují vyšší bezpečnost silničního provozu a snížení následků dopravních nehod, plynulejší provoz na všech paprscích křižovatky a snadné řešení křižovatek s více než čtyřmi paprsky. Tento typ křižovatky vyhovuje souladu skutečné a psychologické přednosti v jízdě (ČSN 73 6102 2012).

14

Za nevhodné podmínky pro návrh okružní křižovatky se považuje nepříznivá konfigurace terénu (především sklon větší než 6 %), blízké sousedství křižovatek řízených světelným signalizačním zařízením (semaforem) nebo železničního přejezdu, intenzity dopravy převyšující výkonnost okružních křižovatek a velký rozdíl intenzity dopravy na jednotlivých větvích křižovatky (ČSN 73 6102 2012). ČSN 73 6102 uvádí několik pravidel pro návrh okružní křižovatky, zde jsou vybrána ta, která mají vliv na zahradně architektonické dotváření prostoru křižovatky. Důležitý je požadavek na včasnou postřehnutelnost, jíž má být mimo včasného svislého dopravního značení dosaženo zvýrazněním středového ostrova – jeho navýšením či vhodným umístěním zeleně. Středový ostrov má být viditelný, ale bez pevných překážek naproti vjezdům, má být navržen tak, aby zamezil přímému průjezdu okružní křižovatkou, a zamezením průhledu na protilehlý paprsek křižovatky má zdůraznit, že se jedná o okružní křižovatku. Vjezd a výjezd paprsků křižovatky je vhodné oddělit dopravním ostrůvkem nebo rozšířením dělicího pásu. Je-li na jízdním pásu před OK jízdní pruh pro cyklisty, odkloní se mimo okružní jízdní pás nebo pokračuje na okružním jízdním pásu. Chodníky nebo stezky pro chodce a/nebo cyklisty navržené v prostoru OK je vhodné fyzicky oddělit od okružního jízdního pásu. Pro zajištění plynulosti provozu je vhodné namísto přechodů pro chodce zřizovat místa pro přecházení. Vzdálenost místa pro přecházení, přejezdu pro cyklisty a v odůvodněných případech i přechodu pro chodce od vnějšího okraje okružního jízdního pásu se zpravidla navrhuje nejméně 5 m. Okružní křižovatka v intravilánu musí být řádně osvětlená. Nejvhodnějším tvarem OK je kruh nebo jemu blízký tvar. Podle funkčních vlastností a velikosti se OK dělí na miniokružní křižovatky, okružní křižovatky s jedním jízdním pruhem na okružním jízdním pásu a okružní křižovatky se dvěma a více jízdními pruhy na okružním jízdním pásu.

15

3.3.1. Miniokružní křižovatky Tento typ OK se navrhuje v těsné obytné zástavbě nebo v jinak omezeném území, kde se předpokládá jen omezený průjezd nákladních vozidel. Pro umožnění průjezdu větších vozidel je středový ostrov řešen tak, aby byl částečně nebo plně pojízdný. Miniokružní křižovatka se vyznačuje vnějším průměrem okružního jízdního pásu do 23 m, jednopruhovým okružním jízdním pásem, obvykle kruhovým tvarem, jednopruhovým vjezdem a výjezdem, možnou absencí směrovacího a/nebo dělicího ostrůvku (ČSN 73 6102 2012). 3.3.2. Okružní křižovatky s jedním jízdním pruhem Základní a nejvhodnější typ OK charakteristický jednopruhovým okružním pásem a obvykle jednopruhovými vjezdy a výjezdy, obvykle kruhovým tvarem a průměrem vnějšího okraje okružního jízdního pásu nejméně 23 metrů. Velikost vnějšího průměru okružního jízdního pásu je závislá na počtu připojovaných paprsků (ČSN 73 6102 2012). 3.3.3. Okružní křižovatky se dvěma a více jízdními pruhy Navrhuje se ve zdůvodněných případech, kdy je třeba zvládnout vyšší intenzity dopravy, než je kapacita OK s jedním jízdním pruhem. Nevýhodou jsou průplety vozidel na okružním jízdním pásu, které snižují bezpečnost provozu. Proto jsou křižovatky tohoto typu nahrazovány tzv. spirálovou okružní křižovatkou, kde jsou jízdní pruhy na okružním pásu uspořádány spirálovitě, vozidla jsou před křižovatkou rozdělena do jízdních pruhů příslušných ke směru odbočení a na okružním pásu již nemusí měnit jízdní pruh. (ČSN 73 6102 2012, KŘIVDA 2012). 3.3.4. Zvláštní okružní křižovatky Jedná se buď o spojení dvou či více okružních křižovatek v jeden křižovatkový typ nebo OK upravenou pro řízení dopravy světelným signalizačním zařízením (ČSN 73 6102 2012).

16

3.4. Možnosti zahradně architektonického dotváření okružních křižovatek Při dotváření prostoru okružní křižovatky prvky zahradní architektury si musí projektant počínat obzvláště opatrně v souladu se všemi požadavky na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Pokaždé je nutno k úpravě přistupovat individuálně dle místních podmínek, kdy zvláštní pozornost se má věnovat rozhledovým poměrům, lokalizaci křižovatky, povolené a požadované maximální rychlosti (okružní křižovatka do jisté míry reguluje rychlost dopravy, což je v mnoha případech záměrem, jindy tím však může ohrozit bezpečnost a plynulost provozu). Vždy se musí hledat únosný poměr mezi atraktivitou a provozně vhodným a bezpečným řešením. V žádném případě nesmí přehnaná estetická úprava nadměrně odvracet pozornost řidiče, ale současně příliš fádní ztvárnění je při nejmenším stejně nevhodné. O málo kreativním přístupu k projektování okružních křižovatek u nás pojednává například SKLÁDANÝ (2006) a vyzdvihuje význam vhodného provedení středového ostrova pro dostatečné zdůraznění křižovatky. Kritizuje dle jeho soudu nedostatek odvahy k plastičtějšímu řešení a říká, že: „Výsledkem je pak chudý a ‚plochý‘ vzhled křižovatky, její nedostatečná nápadnost a vysoké příjezdové rychlosti.“ Na okružní křižovatce v extravilánu se však nemá umisťovat žádná pevná překážka, tyto křižovatky je nejvhodnější dotvářet pomocí bylinných či keřových vegetačních prvků. Také na středovém ostrově OK nemá být žádný předmět zaměnitelný s dopravním značením (RADIMSKÝ 2013). SKLÁDANÝ (2006) také poukazuje na často nevhodné řešení či úplnou absenci dělicích ostrůvků. Doporučuje, mimo estetické funkce především s ohledem na lepší viditelnost, jejich osázení zelení. Za nedostatečné považuje pouhé vymezení vodorovným dopravním značením na asfaltu či betonové vydláždění, jež splývají s vozovkou.

Jako

vzor

pak

uvádí

dělicí

ostrůvky

okružních

křižovatek

v dolnorakouském Tullnu, kde se třikrát ročně obměňuje květinová výsadba. Nelze jinak, než souhlasit s názorem, že ozelenění je bezesporu vhodnější než zpevněná plocha. Dělicí ostrůvky slouží k bezpečnému přechodu a jejich doplnění zelení podporuje jak psychickou tak reálnou bezpečnost chodce a také lépe upozorní řidiče na blížící se křižovatku. Nicméně na extrémní ploše úzkých ostrůvků považuji uvedený příklad řešení za příliš nákladný s nejistým výsledným efektem. Doporučil bych spíše nějaký extenzivnější pěstební postup, například přímý výsev letniček či s opatrností trvalkový záhon ve stylu Silbersommer, jehož udržitelnost by však vlivem často příliš 17

malých rozměrů dělicích ostrůvků a kvůli možnému poškození posypovou solí nemusela být uspokojivá. V určitých případech by vhodným řešením mohla být mobilní zeleň. Sporným tématem je přístupnost středového ostrova OK pro chodce. Z důvodu bezpečnosti a plynulosti provozu se obvykle nedoporučuje a ČSN 73 6102 uvádí obvyklý odstup místa pro přecházení či přechodu pro chodce minimálně 5 metrů od vnějšího okraje okružního jízdního pásu. Přesto několik zdařilých zahraničních realizací dokazuje, že při vhodných dimenzích a promyšleném zpracování ostrova nejen že pohyb chodců nenarušuje silniční dopravu, ale především takto vzniklá veřejná plocha může být natolik atraktivním místem, že je ochotně a hojně využívána k rekreaci, aniž by někomu překážela faktická přítomnost uprostřed rušné křižovatky. Aby se mohlo uvažovat o zpřístupnění ostrova a aby na něm bylo možné vytvořit podmínky vhodné pro pobyt, musí mít křižovatka dostatečný rozměr, musí existovat možnost bezpečného přivedení chodců na ni a v neposlední řadě musí mít toto řešení smysl. Za smysluplné lze považovat zpřístupnění středového ostrova OK situované v centru města, kde se předpokládá vyšší koncentrace lidí a kde není možné vytvořit jinou rekreační zeleň. Vhodné je také propojení se systémem zeleně sídla. Pro bezpečný přechod chodců přes okružní jízdní pás lze ve zvláště opodstatněných případech navrhnout lávku či podchod, nicméně takové řešení by bylo pravděpodobně nepřiměřeně nákladné takto marginálnímu typu veřejné zeleně. Dle RADIMSKÉHO (2013) je pro tento případ vhodné užití místa pro přecházení, na kterém chodec nemá přednost před vozidlem, a proto by nedošlo k zastavení provozu na okruhu vlivem přecházení lidí. Bezpečnost chodců pak zabezpečí vhodně navržené dělicí ostrůvky. Bez problémů by toto řešení mělo být funkční při intenzitě dopravy do 10 000 vozidel za den, při vyšších intenzitách je vhodné pořízení dopravně inženýrského posouzení. Co se rozměrů týče, na toto téma zřejmě není zpracována žádná studie, která by doporučovala minimální velikost středového ostrova. Opět to záleží na konkrétních podmínkách a intenzitě dopravy. Při běžně vytížené křižovatce v centru města se zdá být vhodný průměr středového ostrova nejméně 20–30 m, při nižších intenzitách může být samozřejmě i menší a naopak, vždy dle uvážení projektanta v konkrétním případě. Podle zahraničních vzorů a logického uvážení je účelné návrh zpřístupněného středového ostrova členit soustředně na jednotlivé funkční zóny, kdy pobytová funkce se má co nejvíce blížit středu, v její blízkosti je pak vhodné pro vylepšení mikroklimatických podmínek užít vodní prvek 18

(nejlépe pohyblivý se zvukovým efektem pro alespoň částečnou eliminaci hluku dopravy) a směrem k okraji pak dle konkrétních podmínek umístit zeleň s okrasnou a oddělující

funkcí.

Takřka

nepostradatelné

jsou

pro

návrh

stromy,

které

nenahraditelnou měrou přispějí k zobytnění prostoru křižovatky. Krásným příkladem takovéto úpravy je jedna z mnoha okružních křižovatek v Ammánu, hlavním městě Jordánska, nazývaná Pařížský okruh. Nachází se na ulici Zahran, jedné z nejstarších ve městě. Ostrov křižovatky je formálně křížově rozdělen na čtyři kvadranty, centrum tvoří kruhová pobytová plocha s drobnou kašnou uprostřed. Okolo jsou rozmístěny lavičky a lampy, za nimi následuje pás zeleně se vzrostlými stromy. Celý ostrov ohraničuje kovový plot (HIARI 2011).

Obrázek 3: Pařížský okruh v Ammánu.

Podobně řešená je okružní křižovatka v australském Hobartu. V jejím centru stojí v tomto případě poměrně velkoryse pojatá fontána, od níž se terasovitě zvedají soustředné travnaté pásy osázené hájem žlutolistých dřezovců (Gleditsia triacanthos ´Sunburst´). Nezvyklé snížení středového ostrova je tu provedeno z důvodu přístupnosti – na okružní křižovatce probíhá hustá doprava ve třech jízdních pruzích, proto přístup na středový ostrov vede třemi podchody (HOBART CITY COUNCIL 2010).

Obrázek 4: Přístupná okružní křižovatka v australském Hobartu.

19

Středové ostrovy zvláště velkých OK v městských centrech mohou sloužit jako plnohodnotné parky. Příklady takových křižovatek lze nalézt například ve Španělsku, Portugalsku, Belgii.

Obrázek 5: Park uprostřed okružní křižovatky ve Vila-seca, Španělsko.

Obrázek 6: Parkově upravený křižovatky v Portu, Portugalsko.

středový

ostrov

Obrázek 7: Parkoviště na křižovatce v Bruselu, Belgie.

okružní

V belgickém Bruselu je středový ostrov velké okružní křižovatky využíván jako parkoviště, které proti nadměrnému přehřívání chrání vysazené stromy. U nás se s parkově upraveným středovým ostrovem OK můžeme setkat v Brně na Slovanském náměstí. Tento park byl v letech 2005-2006 kompletně obnoven dle projektu Ing. Zdeňka Sendlera ve spolupráci s architektonickou kanceláří Ing. arch. Radko Květa (FLODROVÁ 2012).

20

Obrázek 8: Park na okružní křižovatce na Slovanském náměstí v Brně.

Uvedené příklady svědčí o významu dotváření OK v systému zeleně města. Máli však být takto upravená křižovatka správně integrována do organismu sídla a současně považována za esteticky funkční přínos, je důležité, zejména v intravilánu a jsou-li k tomu vhodné podmínky, komplexně zahradně architektonicky pojednat její co nejširší možné okolí, a ne se jen omezit na dotvoření středového ostrova. Jen tak může jejím přičiněním vzniknout svébytný prostor s konceptem zahrady na křižovatce a významným dílem se zvýší atraktivita celého okolí. Toto poměrně nákladné řešení samozřejmě není nutné a snad ani vhodné paušalizovat pro veškeré křižovatky tohoto typu. Uvažovat by se o něm mělo především ve významných částech sídla a jako precedens by mělo sloužit pro křižovatky umístěné na náměstí. Citlivou úpravou okružní křižovatky lze docílit toho, že i dopravní stavba může přispět k dotváření atmosféry městského centra a zvláště vydařená realizace se může stát symbolem přilehlého celku a podpořit tak v místních obyvatelích pocit sounáležitosti s místem. Krásným příkladem je náměstí ve francouzském vinařském městečku Arbois, kde je doprava vedena kolem staré kašny zdobené od jara do podzimu bohatou květinovou výsadbou a v období Vánoc světelnou výzdobou.

21

Obrázek 9: Letní osázení na náměstí v Arbois, Francie.

středu

křižovatky

Obrázek 10: Vánoční výzdoba okružní křižovatky na náměstí v Arbois, Francie.

Specifický význam mají okružní křižovatky umístěné při vjezdu do obce či města. Jejich úkolem je upozornit řidiče, že vjíždí do obydleného území a v podstatě ho donutit zpomalit na bezpečnou rychlost. Zvláště tady by úprava středového ostrova měla být dostatečně nápadná a z dálky postřehnutelná, aby nedocházelo k nehodám z důvodu prudkého brzdění či dokonce přímého přejetí křižovatky. Navíc se zde nabízí vynikající příležitost pro prezentaci daného sídla a uvítání návštěvníků. Takto umístěné okružní křižovatky představují jakousi pomyslnou vstupní bránu do intravilánu, a proto by měly být dotvořeny nápaditě s důrazem na lokálnost a jedinečnost. V následujících odstavcích budou rozebrány jednotlivé možnosti dotváření OK dle použitých materiálů a technologií. 3.4.1. Miniokružní křižovatky a možnosti jejich provedení Přes počáteční nedůvěru začínají být miniokružní křižovatky i u nás stále běžnější a řidiči si na ně postupně zvykají. Z popisu vlastností tohoto typu křižovatky v kapitole 3.3.1. vyplývá, že možnosti zahradně architektonického dotváření jsou značně omezené. Neznamená to však, že musí být bezpodmínečně řešeny čistě dopravně technickým způsobem pouhým nakreslením vodorovného dopravního značení na asfalt nebo umístěním černožlutých retardérů. Z estetických i bezpečnostních důvodů je žádoucí středový kruh výrazně materiálově odlišit od povrchu vozovky a alespoň mírně vyvýšit, aby byl lépe viditelný, ale současně se neznemožnila jeho pojízdnost. Nutnost pojízdnosti středového ostrova miniokružní křižovatky ale neplatí ve všech případech a mnoho příkladů u nás i v zahraničí dokazuje, že i velmi malé OK se dají řešit kreativně a mohou výrazně přispět k osobitému dotvoření místa. 22

Dobrou ideu pro doplnění miniokružní křižovatky v místě, kde se pojíždění ostrova předpokládá jen ve výjimečných případech, užili na Palackého třídě v Chrudimi, kudy občasně prochází trasa přepravy nadměrných nákladů. Na středový ostrov i na dělicí ostrůvky zde umístili mobilní nádoby, z nichž část je osázena stálezelenými dřevinami a v části se každoročně obnovuje V tomto

výsadba

květin.

konkrétním

případě

můžeme sice pochybovat o formě užitých

nádob

a

jejich

chaotickém uspořádání, nicméně principielně shledávám toto řešení

Obrázek 11: Miniokružní křižovatka doplněná mobilní zelení v Chrudimi.

za následováníhodné.

Pokud se nepředpokládá ani ojedinělý průjezd rozměrnějších vozidel miniokružní křižovatkou, její ztvárnění může být samozřejmě i mnohem odvážnější. Velmi pěkným a vtipným způsobem přistoupili k oživení malého rondelu v horském městečku La Massana (stát Andorra). Ostrov rozdělují cortenové desky na čtvercové záhonky, které jsou podobně jako nádoby v Chrudimi osázeny buď květinami, nebo dřevinami. Stejným způsobem jsou pak doplněny i chodníky a celá ulice tak působí klidně a příjemně. Přestože tak výrazně barevná

kompozice

rozhodně

není

všeobecně použitelná, do tohoto horského městečka s venkovským charakterem se skvěle hodí a může být zdrojem inspirace i pro sídla podobného typu u nás.

Obrázek 12: Miniokružní křižovatka v městečku La Massana, Andorra.

Při zajištění bezpečnostních opatření (včasné upozornění na přítomnost OK, organizace vozovky znemožňující rychlou jízdu atp.), zejména v klidnějších částech obce či města, není problém umístit na středový

okruh

i

strom,

případně

miniokružní křižovatku vést kolem již stojícího

vzrostlého

stromu,

jako

provedli v obci Rybitví na Pardubicku.

to

Obrázek 13: Strom jako střed miniokružní křižovatky v Rybitví na Pardubicku.

23

3.4.2. Květiny a jejich užití na okružních křižovatkách Pro osázení OK květinami je asi nejvhodnější užití metodiky pro trvalkové výsadby s vyšším stupněm autoregulace a extenzivní údržbou, jež byla pro naše podmínky dle německého, švýcarského a rakouského výzkumu zpracována Ing. Adamem Barošem a Ing. Jiřím Martinkem, Ph.D. (BAROŠ a MARTINEK 2011). Tyto záhony, často zjednodušeně nazývané Sibersommer podle směsi rostlin pilotního německého projektu, využívají rostlinné sociability a životní strategie rostlin

společně

s mulčováním

k dosažení

přirozené autoregulace společenstva, čímž se výrazně snižují náklady na údržbu. Protože se tato metodika zaměřuje na slunná a vysychavá místa, odpadají náklady na závlahu. Mulčování minerálním mulčem (štěrkem) má za úkol bránit vysemeňování plevelů a udržovat vlhkost v půdě. Do směsi jsou vybírány rostliny v takovém zastoupení, aby záhon působil co nejdelší část roku (postupné nakvétání, různé barvy a struktury nekvetoucích částí, odumřelé

Obrázek 14: Extenzivní trvalkový záhon v Průhonicích.

části rostlin držící tvar i přes zimu). Díky těmto vlastnostem jsou tyto záhony ideální pro středové ostrovy okružních křižovatek, dělicí ostrůvky a dělicí pásy podél městských komunikací, pro které jsou také primárně určeny. Současně je ale nutno mít na paměti, že minimální šířka záhonu by pro zajištění funkčnosti a estetické únosnosti neměla být menší než 1–1,5 m. Autoři metodiky také upozorňují na možné problémy spojené s přijetím těchto záhonů veřejností. Tato mohou

přírodou při

v blízkosti

inspirovaná

určité

společenstva

konstelaci

neudržovaných

(například

a zanedbaných

ploch) působit spíše jako ruderální porost. Jejich přirozeně divoký charakter nejlépe vynikne v kontrastu s moderní architekturou města. Poprvé byla tato metoda na okružní křižovatce v Česku užita v Trutnově v roce

Obrázek 15: Okružní křižovatka s extenzivní výsadbou v Trutnově.

2005 (BAROŠ a MARTINEK 2011). 24

Další možností uplatnění vytrvalých květin na okružní křižovatce při požadavku na nízké nároky na údržbu je výsev směsi květnaté louky. Toto řešení může velmi pěkně působit v menších sídlech s vazbou na krajinu a promyšlená směs případně doplněná výsadbou cibulovin může vytvořit atraktivní kompozici. Přímo vzorem funkčnosti a vhodnosti takového typu vegetačního prvku pro dotváření dopravních staveb je německé město Mössingen, kde záhony rafinovaných výsevních směsí doprovázejí v pásech silniční komunikace a pro četné okružní křižovatky jsou individuálně navrhovány různě barevně laděné kompozice.

Obrázek 16: Pestrá květnatá louka na okružní křižovatce v Mössingenu, Německo.

Poměrně často jsou na ostrovech OK k vidění intenzivní každoročně obnovované záhony se střídáním letniček a na jaře kvetoucích cibulovin a/nebo dvouletek. Květiny se obvykle vysazují do různých ornamentů, které vystupují z trávníku, případně je jimi pokryta celá plocha ostrova. Z důvodu vysoké náročnosti na údržbu je toto řešení vhodné spíše pro menší OK v městských centrech a v místech vyšší koncentrace

pěšího

provozu

(například

u obchodních domů), kde ho ocení i kolemjdoucí.

Obrázek 17: Okružní křižovatka před obchodním domem v Táboře.

25

Pro modernější vzhled lze užít i méně tradiční formu letničkového záhonu s kombinací vyšších letniček, jednoletých okrasných trav a hlíznatých rostlin. Tato výrazná kompozice se bude dobře vyjímat podobně jako extenzivní trvalkové výsadby v moderní, technicistní zástavbě nebo na OK větších rozměrů.

Obrázek 18: Moderní kombinované jednoleté záhony v Průhonicích.

Obrázek 19: Okružní křižovatka s výsadbou letniček a jednoletých trav v Praze 6.

26

Při stále větší extenzifikaci sídelní zeleně z ekonomických a snad částečně i ekologických důvodů se v poslední době alternativou k náročným intenzivním letničkovým výsadbám stávají letničkové záhony z přímého výsevu. Využitím méně běžných letniček a pestrým složením směsí obohacují veřejnou zeleň o nový, v průběhu sezony dynamicky proměnlivý prvek. Díky podstatně nižším nárokům na založení a údržbu ve srovnání s klasickými letničkovými výsadbami se záhony z přímých výsevů dokonale hodí pro oživení okružních křižovatek. Zejména v menších sídlech venkovského charakteru dobře splynou s okolím, současně však díky své výraznosti řidiče včas upozorní na přítomnost křižovatky (KUŤKOVÁ 2006).

Obrázek 20: Letničkový záhon z přímého výsevu v Levenu, Velká Británie.

3.4.3. Dřeviny a jejich užití na okružních křižovatkách Celkem běžně se pro zaplnění středového ostrova používá monokulturní výsadba půdopokryvných dřevin. Je to jednoduché řešení s minimální údržbou použitelné v okrajovějších

částech

města

nebo

v průmyslových zónách. Úskalím této varianty je snadné uchycování a držení odpadků, jejichž vinou vypadá plocha zanedbaně a odpudivě.

Obrázek 21: v Chrudimi.

Okružní

křižovatka

27

Výsadbě stromů na okružní křižovatce musí předcházet pečlivá analýza prostoru, kdy pozornost má být věnována především rozhledovým poměrům a celkové přehlednosti komunikace. Dle doporučení ČSN 73 6102 není vhodné navrhovat pevné překážky naproti vjezdům. V dobře přehledném úseku v intravilánu však není důvod pro obavy z umístění stromů na středovém ostrově, zejména v obytných částech města mohou svým vzrůstem a prostorotvorným charakterem přispět ke zklidnění dopravy a celkovému zkvalitnění estetických vlastností místa. 3.4.4. Ostatní možnosti dotváření okružních křižovatek Okružní křižovatky na významných místech městských center přímo vybízejí k výraznému dotvoření pomocí různých typů vodních prvků či umístění uměleckého díla. Těmto úvahám opět musí předcházet komplexní studie území a vyhodnocení vlivu takového objektu nejen na estetický a architektonický rozvoj místa, ale především na bezpečnost provozu. Velkorysé provedení OK má předpoklad plně ovládnout celý okolní prostor a stát se jeho ústředním bodem a symbolem. To

se

povedlo

na Sergelově

například

náměstí

(Sergels

torg) ve švédském Stockholmu. Fontána

zvláštního

takzvané

superelipsy

tvaru byla

doplněna 37 metrovým skloocelovým obeliskem švédského sochaře

Edvina

Öhrströma

a křižovatka se tak stala jednou

Obrázek 22: Sergelovo náměstí ve Stockholmu, Švédsko.

z pamětihodností celého města. Zajímavým designem se vyjímá OK na železničním mostě ve švýcarském Schaffhausenu. Středový ostrov tvoří soustředné kruhy

z růžového

betonu

a mezery mezi nimi vyplňují okrasné trsnaté trávy.

Obrázek 23: Okružní křižovatka v Schaffhausenu, Švýcarsko.

28

Na Švýcarska využití

dalším

příkladě

můžeme

demonstrovat

příležitosti

prezentaci

sídla,

pro

v němž

ze

přímou se

OK

nachází. V malé vesničce Otelfingen postavili

na křižovatce

na

hlavní

silnici kovové siluety tří významných budov v obci a k nim vysadili tři stromy. ovlivňuje

Křižovatka dojem

tak

výrazně

projíždějících

Obrázek 24: Prezentace obce Otelfingen, Švýcarsko.

a podněcuje jejich zájem a zvědavost, což má kladný vliv na cestovní ruch (KAPPEL 2013). U nás se s podobným přístupem můžeme setkat například v Třeboni, kde na okružní

křižovatce

stojí

plastika

věhlasného

třeboňského

kapra,

nebo

ve Strakonicích, kde v centru Velkého náměstí zvěčnili Švandu dudáka. Třeboňskou křižovatkou prochází hlavní silniční tah městem, díky tomu ji postřehne maximální počet řidičů. Ztvárnění už však není zcela šťastné, protože ač je plastika dostatečně rozměrná, na velkém a plochém travnatém ostrově příliš vyčnívá a plocha kolem ní působí prázdně. Jednoduchá plastičtější úprava v podobě například přímého výsevu letniček by jistě napomohla k lepšímu začlenění uměleckého díla do prostoru.

Obrázek 25: Třeboňský kapr na okružní křižovatce v Třeboni.

Obrázek 26: Švanda na strakonické křižovatce.

dudák

29

Strakonická okružní křižovatka na Velkém náměstí, pro svůj zvláštní tvar přezdívaná „piškot“, se brzy po výstavbě stala terčem kritiky a výsměchu místních kvůli nelogické organizaci dopravy. Při čtyřech vjezdech měla jen jeden povolený výjezd a sloužila tak spíše jako točna než křižovatka. Nyní má výjezdy dva, přesto její publicita neklesá. Na středovém ostrově stojící socha Švandy dudáka láká pozornost především recesistů, kteří mezi sebou soutěží o nejoriginálnější fotografii se staronovým strakonickým symbolem (JANOUŠ 2011). Úprava okružní křižovatky se nemusí vztahovat k celému sídlu, ale může odrážet hlavní funkci svého bezprostředního okolí. Velmi pěkně a tematicky doplnili okružní křižovatku před základní školou v britském Swindonu, kde do štěrku středového ostrova kolem zeleně napíchali obří barevné pastelky, díky nimž působí školní prostředí veseleji a příjemněji, což má jistě kladný vliv na psychiku dětí i dospělých. O oblibě této křižovatky svědčí i umístění její fotografie v Kalendáři nejlepších britských okružních křižovatek (Best Of British Roundabouts calendar) vydávaném UK Roundabout Appreciation Society (HILLEY 2007). Město Swindon je spíše známo jinou okružní křižovatkou, respektive systémem okružních křižovatek nazývaných podle dětského televizního seriálu Kouzelný kolotoč (Magic Roundabout). Vzhledem k jistě značné psychické náročnosti průjezdu tímto systémem je zcela na místě absence jakékoliv zahradní úpravy, která by zbytečně odváděla už tak dostatečně zaměstnanou pozornost, a proto tuto ukázku uvádím pouze jako dopravní raritu.

Obrázek 26: Pastelková okružní křižovatka před školou ve Swindonu, Velká Británie.

Obrázek 28: Kouzelný kolotoč ve Swindonu, Velká Británie.

30

4. METODIKA PRÁCE Započetí práce předcházela soustavná koncentrace různých realizací okružních křižovatek u nás i ve světě. Po zprvu nekritickém soustředění nejrůznějších typů řešení byly vybrány příklady reprezentující co nejširší spektrum možností dotváření OK. Poté následovalo podrobné seznámení s obecnými zásadami navrhování OK z dopravně technického hlediska. U vybraných reprezentativních příkladů realizovaných děl byly vyhledány a uvedeny základní informace o projektu a následně byl v hodnocení odůvodněn výběr těchto děl a naznačen význam pro řešenou problematiku a potažmo i celý obor ZaKA. U vybraných příkladů realizovaných děl dle umístění v sídle byly k základním informacím uvedeny širší vztahy a vhodnost řešení byla následně ohodnocena právě s ohledem na lokalizaci křižovatky a širší vztahy, případně bylo navrženo jednoduché doporučení úpravy. U zvoleného modelového území byla vypracována analýza území a navržena komplexní úprava prostoru. Na vytvoření grafických výstupů byl použit software AutoCAD 2013, SketchUp 8, Adobe Photoshop 6.0 CE a Adobe Photoshop CS3 Extended. Jako mapový podklad sloužila letecká mapa z portálu Mapy Google v kombinaci s digitálním zaměřením města Znojma poskytnutým Odborem výstavby města Znojma.

31

5. VÝSLEDKY 5.1. Reprezentativní příklady řešení okružních křižovatek 5.1.1. Kolumbův okruh (Columbus Circle) v New Yorku, USA Lokalizace: Manhattan, New York City, stát New York, USA Autor návrhu: Olin Partnership Doba realizace: 2001–2005 Průměr středového ostrova: 63 m Pozadí projektu: na místě původně byla jedna z vůbec nejstarších okružních křižovatek na světě (viz kapitola 3.2. Historie používání okružních křižovatek). Její střed tvořila pouze socha Kryštofa Kolumba rušnou dopravou naprosto oddělená od kontaktu s lidmi. Popis projektu: cílem návrhu bylo obnovit přístup k historickému pomníku Kryštofa Kolumba a koncentrickými kruhy pohybu a světel vnuknout pocit, že okruh není pouze středem města, ale celého vesmíru. Vnitřní pobytová plocha je obklopena kaskádovitě uspořádanými střiky a voda tak mimo vylepšování mikroklimatu v horkých letních dnech napomáhá také k eliminaci hluku okolní dopravy (OLIN 2011). Další pásy směrem od středu tvoří zeleň, která zahrnuje letničky, trvalky, okrasné trávy a také patnáct jírovců žlutých (Aesculus flava), které na jaře žlutě kvetou. Dle Allana Spuleckiho, společníka firmy Olin Partnership, bylo cílem vytvořit pestré prostředí pro kolemjdoucí, ale také izolovat vnitřní odpočinkový prostor od okolního ruchu. Součástí projektu byla také výsadba jedenácti dřezovců trojtrnných (Gleditsia triacanthos) před novou budovou Time Warner Center, která s křižovatkou bezprostředně sousedí (KURUTZ 2004). Ocenění: 2006 Pennsylvania/Delaware Chapter Design, American Society of Landscape Architects 2006 Design Merit Award, American Society of Landscape Architects 2007 stříbrná medaile, Rudy Bruner Award (OLIN 2011).

32

Hodnocení: Úpravou se křižovatka stala nejen důstojnou vstupní branou do Central Parku, ale také velice oblíbeným a vyhledávaným místem setkávání a odpočinku, ve dne i v noci, což zní až skoro neuvěřitelné při vědomí její polohy na křížení rušných ulic Broadway, Central park West, 8. Avenue a 59. ulice v centru Manhattanu. To, myslím, nejlépe svědčí o genialitě tak odvážného návrhu, jež dokázal vnést oázu klidu do asfaltové pouště. Myšlenkový přesah a význam tohoto díla pro zahradní architekturu tkví především v jasném dokázání smysluplnosti ambiciózního plánování i takových, na první zdání zbytkových a zbytečných, ploch, jako jsou okružní křižovatky.

Obrázek 29: Současná zahradně architektonická úprava Kolumbova okruhu v New Yorku.

33

5.1.2. Okružní křižovatka v Normalu, Illinois, USA Lokalizace: Normal, stát Illinois, USA Autor návrhu: Hoerr Schaudt Landscape Architects Doba realizace: 2010 Průměr středového ostrova: 43 m Pozadí projektu: život v centru 50 tisícového města ležícího asi 200 km jihozápadně od Chicaga začal od 50. let 20. století navzdory studentské populaci místní státní univerzity upadat. Důvodem bylo vytlačení malých podniků z hlavních ulic vlivem budování velkých obchodních domů a také nevhodné řešení dopravy s vyústěním pěti silnic na rohu městského jádra. Koncem 90. let proto radní najali chicagskou společnost Farr Associates známou propagací udržitelného urbanismu. Ta navrhla několikafázový projekt obnovy a přestavby. Poté město najalo taktéž chicagskou zahradně architektonickou kancelář Hoerr Schaudt Landscape Architects, aby navrhla ústřední bod projektu – okružní křižovatku se středovým ostrovem v konceptu outdoor room (GORSCHE 2010). Popis projektu: Hoerr Schaudt navrhli do centra křižovatky park přívětivý svým provedením nejen návštěvníkům, ale i životnímu prostředí. Jednou z klíčových složek projektu je zachycení, ukládání, čištění a recyklace co největšího množství dešťové vody z okolí centra. Voda je sbírána do podzemní cisterny uprostřed křižovatky a poté používána pro závlahu rostlin nebo je zavedena na rondel, kde prochází systémem terasových filtračních močálů (kořenovou čističkou), odkud teče do sběrného bazénu. Z něj je přečerpána do podzemního rezervoáru, tam ošetřena UV filtrem a opět vyslána na povrch do stylizovaného potoka volně přístupného lidem. Prostorově je ostrov uspořádán soustřednými kruhy, kdy střed tvoří travnatá plocha sloužící jednak jako kolektor dešťové vody a jednak jako odpočinková plocha. Tu objímá zmíněný interaktivní stylizovaný potok, na nějž navazuje pobytová dlážděná plocha s lavičkami, mezi kterými je pro vytvoření příjemného stínu vysazeno dvanáct platanů javorolistých (Platanus ×acerifolia). Celý okruh uzavírá bažinaté společenstvo, v němž se pomalu proudící voda pročisťuje mezi kořeny rostlin, a travnatý prstenec.

34

Druhové složení kořenové čističky: kosatec různobarvý (Iris versicolor), šípatka širolistá (Sagittaria latifolia), sítina rozkladitá (Juncus effusus), bahnička (Eleocharis erythropoda), ostřice srstnatá (Carex hirta). V severojižním směru křižovatku protíná bulvár Constitution Trail, který je součástí zeleného pěšího propojení města a v těsné blízkosti má vzniknout víceúčelové dopravní centrum (HOERR a SCHAUDT 2012). Ocenění: 2011 Smart Growth Award, US Environmental Protection Agency 2012 Transportation Planning Award, Federal Highway Administration and Federal Transit Administration (HOERR a SCHAUDT 2012). Hodnocení: krásný příklad a ukázka toho, jak vhodně zvolená a promyšlená úprava dopravní stavby může povznést úroveň širokého okolí a stát se iniciátorem dalšího rozvoje. Nadmíru současné dílo díky výraznému smyslu pro environmentální a sociální odpovědnost. Užitím v podstatě zcela jednoduchých prvků zahradního umění vznikla velmi přívětivá plocha pro odpočinek v těsné blízkosti znovuožívajícího městského centra se silnou a logickou vazbou na prostředí, jež ji obklopuje.

Obrázek 30: Environmentálně zodpovědný projekt okružní křižovatky v Normalu, USA.

35

5.1.3. Okružní křižovatka v Lázních Bohdaneč, Česká republika Lokalizace: Masarykovo náměstí, Lázně Bohdaneč Autor návrhu: Satara Picek architects, s.r.o. (Ing. akad. arch. Stanislav Picek) Projekt sadových úprav: Ateliér Florart (doc. Ing. Pavel Šimek, Ing. Jana Kohlová) Doba realizace: 2003–2004 Průměr středového ostrova: 15 m Pozadí projektu: před realizací bylo náměstí lázeňského města rozděleno průsečnou křižovatkou na čtyři nesourodé části. Jeho rekonstrukce se stala hlavní prioritou Strategie rozvoje města. Město oslovilo pět architektonických ateliérů pro vytvoření konceptu nového náměstí s hlavní pobytovou funkcí pro lázeňské hosty, obyvatele i návštěvníky města. Koncepty byly předloženy veřejnosti k vyjádření názoru (ŠIMEČKOVÁ 2005). Popis projektu: základem kompozice se stala nová okružní křižovatka, v jejímž středu celému prostoru dominuje velká fontána sochařsky stylizovaná do podoby zřídla a funguje jako jednotící prvek celého náměstí. Od ní spirálovitě vybíhají pásy sadovnických úprav se vzrostlými akáty (Robinia ×margaretta ´Casque Rouge´) podél silnice, sedmnácti vodními střiky tryskajícími z dlažby pobytové plochy a tvarovanými platany (Platanus ×acerifolia) v pozadí. Pro zajištění vody do vodních prvků byly současně s projektem vyvrtány dvě studny přímo na náměstí (ŠIMEČKOVÁ 2005). Ocenění: 2004 Sadovnické dílo roku, Svaz zakládání a údržby zeleně (ŠIMEČKOVÁ 2005). Hodnocení: rekonstrukcí náměstí vzniklo opravdu pěkné a příjemné prostředí odrážející lázeňský charakter města a ztvárnění okružní křižovatky splňuje snad všechna doporučení zmíněná v kapitole 3.4. Možnosti zahradně architektonického dotváření okružních křižovatek, tedy především lokálně zaměřené provedení se vztahem k sídlu, komplexní přístup k návrhu s vizuální a myšlenkovou návazností na okolí a výraznost řešení plně odpovídající umístění v urbanistickém celku.

36

Obrázek 31: Úprava okružní křižovatky a náměstí v Lázních Bohdaneč.

37

5.2. Vybrané příklady okružních křižovatek dle umístění v sídle 5.2.1. Okružní křižovatky v centrální části města nebo obce Okružní křižovatka na Mariánském náměstí ve Znojmě Lokalizace a širší vztahy: přestože křižovatka leží v centru města, prochází jí hlavní silniční tah ve směru (Praha) – Jihlava – Vídeň, silnice první třídy číslo E59. Jedná se o tak zvaný vnitřní obchvat města, který se vyhýbá historickému jádru, ale prochází vnitřním městem. Urbanistické uspořádání samotného Mariánského náměstí je na naše poměry naprosto unikátní. Vzešlo z Velkého regulačního plánu města Znojma z roku 1871 ovlivněného podobnými plány měst Paříže a Vídně. Ten navrhoval výstavbu okružní třídy za bývalými hradbami města (na jejich místě je dnes městský park Husovy sady) a Mariánské náměstí mělo být ústředním bodem celého okruhu. Jeho polygonální tvar vymezený hvězdicovitým uspořádáním ulic byl prokazatelně inspirován Paříží (ZATLOUKAL 2002). Na podobnost s francouzskou metropolí upozorňuje i KOZDAS (2001), kdy za vzor pro hvězdici na Mariánském náměstí předpokládá pařížské Place de l’Etoile a osu procházející náměstím přirovnává k nejznámější pařížské třídě: „Miniaturní znojemská Champs-Elysées se stromovou alejí začíná již u městských parků podél hradeb, prochází dnešní Pontassievskou ulicí a přes kruhový rondel Mariánského náměstí pokračuje dnešní Roosveltovou ulicí, kde ale jako v Paříži není navrženo další náměstí na půdorysu kruhu, ale náměstí Máchovo.“ Popis řešení: současná podoba středového ostrova pochází z poválečného období. Ve středu stojí socha Rudoarmějce oslavující osvobození. Kolem se rozprostírají záhony převážně záhonových a půdopokryvných růží a travnatá plocha. Po obvodu náměstí pěší provoz od automobilového na okruhu odděluje nová výsadba červenolistých sakur (Prunus serrulata ´Royal Burgundy´), živého plotu z dřišťálu (Berberis thunbergii) podél chodníku a žlutolistých tavolníků japonských (Spiraea japonica). Vybraný sortiment má odrážet barvy města Znojma – žlutou a červenou (BÁRTOVÁ 2009).

38

Obrázek 32: Okružní křižovatka na Mariánském náměstí ve Znojmě.

Hodnocení: z kompozičního hlediska je úprava středového ostrova zcela poplatná době svého vzniku. Městu můžeme složit poklonu za vzornou starost o poměrně velkou plochu růží, kterých je už v dnešních městech vzhledem k vysoké náročnosti poskrovnu. Otázkou však je, jestli má takto náročný, třebaže jistě milý a zajímavý, vegetační prvek smysl uprostřed velmi rušné křižovatky, když lidé nemají šanci ocenit jeho krásu patřičným způsobem. Celkově úpravu ostrova považuji za vhodnou s ohledem na prostorový kontext a při současném využití místa, které slouží spíše jako tranzitní bod než jako náměstí. Při předpokladu rozvoje prostoru do budoucna by však její nesoučasnost byla problémem a nezajistila by dostatečnou atraktivitu pro možné nové využití náměstí. Jisté rozpaky však budí současná červeno-žlutá výsadba po obvodu náměstí, která se sic patriotistickou myšlenkou snažila o propagaci města, sklouzla bohužel na pomezí zahradnického kýče. Nejzávažnějším problémem celého náměstí je však provoz, a to zejména nákladní, který naprosto ničí celou atmosféru místa, znemožňuje jeho využití a rozvoj a vlivem toho je toto dříve živé a oblíbené znojemské náměstí takřka liduprázdné, absolutně neláká k zastavení a i pouhý průchod jím je nepříjemný a náročný. Jedná se tu o typickou ukázku, kdy proti všem logickým a hygienickým zásadám přestává město 39

být prostorem pro lidi a zcela se podvoluje tlaku automobilismu. Město akutně potřebuje reálný obchvat pro odklon nákladní dopravy mimo centrum a zřejmě i nový plán organizace dopravy uvnitř města pro zvolnění provozu v centrální části. V návrhové části práce bude předvedena studie přeměny okružní křižovatky počítající se zásadním zklidněním provozu v této lokalitě. Okružní křižovatka ve Vrbně pod Pradědem Lokalizace a širší vztahy: Vrbno je více než pětitisícové podhorské město v Jeseníkách. Leží na soutoku Bílé, Střední a Černé Opavy v podhůří nejvyšší jesenické hory Praděd. Okružní křižovatku zde vystavěli na křížení ulic Nádražní, Zlatohorská, Jesenická a Bezručova. Popis řešení: plocha středového ostrova byla v roce 2008 oseta směsí s 52 druhy lučních květin a vysadily se i na jaře kvetoucí krokusy (Crocus sp.). O dva roky později byly dosazeny ještě ocúny (Colchicum autumnale), narcisy (Narcissus sp.) a v Jeseníkách domácí lilie cibulkonosné (Lilium bulbiferum). Společně se středovým kruhem byly upraveny i menší plochy po obvodu křižovatky oddělující jízdní pás od chodníku a celá kompozice je stylizací horské louky (MUSILOVÁ 2010).

Obrázek 33: Horská louka na okružní křižovatce ve Vrbně pod Pradědem.

40

Hodnocení: horská květnatá louka v centru podhorského městečka je velmi dobrý nápad a v tomto konkrétním provedení citlivě dotváří veřejný prostor a v podstatě se dá považovat za inteligentní, nenásilnou formu reklamy na přírodu Jeseníků. 5.2.2. Okružní křižovatky při vjezdu do města či obce Okružní křižovatka v Břeclavi Lokalizace a širší vztahy: okružní křižovatka byla postavena na severním okraji města Břeclav na dálničním přivaděči v roce 2007. Její stavba byla podmínkou vzniku nového obchodního centra, jehož investor hradil i náklady s ní spojené. Jednoduše řeší situaci pětiramenné křižovatky a reguluje provoz při vjezdu do intravilánu (KRUTIŠ 2007). Popis řešení: v současné době je mírně vyvýšený středový ostrov osázen xerotermními trvalkami a okrasnými travami, což je principielně logické a vhodné řešení, nicméně vlivem očividně špatně a neprofesionálně provedeného založení a nedostatečné údržby má záhon charakter ruderální plochy. Jeho vrchol navíc hyzdí reklamní cedule upozorňující na Lednicko-valtický areál.

Obrázek 34: Současný stav okružní křižovatky v Břeclavi.

41

Naplánovaná je však obnova této výsadby, jejíž návrh již zpracoval valtický zahradně architektonický Atelier Krejčiříkovi. V projektu je ponechán stávající ochranný štěrkový prstenec a záhon je koncipován dle principů pro trvalkové výsadby s vyšším stupněm autoregulace a extenzivní údržbou. Výběr rostlin a osazovací plán mají zajistit celosezónní působnost s květy laděnými do žluto-oranžové barevnosti s kontrastem fialové a jemným detailem bílé (DROCHYTKOVÁ 2013).

Obrázek 35: Vizualizace navržené obnovy křižovatky v Břeclavi.

Hodnocení: výstavba okružní křižovatky napomohla ke zklidnění dopravy při vjezdu do obce a poskytla městu prostor pro uvítání návštěvníků. Současný bezútěšný stav zanedbané výsadby je ale spíše ostudou než patřičnou prezentací města. Budiž ale ke cti radních, že si nastalou situaci uvědomují a činí kroky k její nápravě. Navržená úprava plně vyhovuje významu a umístění křižovatky a ta pak bude skutečně moci sloužit jako reprezentativní vstupní brána do sídla. Škoda jen, že se nepodařilo prosadit odstranění reklamních cedulí lákajících zcela nedůstojným způsobem do Lednicko-valtického areálu. Na jejich místě by se snad lépe vyjímal nějaký umělecky pojednaný objekt prezentující samotné město Břeclav.

42

Okružní křižovatka v Hustopečích Lokalizace a širší vztahy: na okružní byla křižovatka ulic Brněnská a Hybešova v Hustopečích změněna v roce 2009 při celkové rekonstrukci hlavního průtahu městem. Důvodem bylo časté tvoření kolon na sjezdu z dálnice od Brna, který se kříží právě s hlavní silnicí procházející Hustopečemi (HÁDER 2009). Popis řešení: středový ostrov tvoří uměle navršený násep krytý štěrkem, na jehož vrcholu stojí bez mála dvoumetrový ocelový hrozen, jehož autorem je umělecký kovář Petr Zajíc z Hovoran. Plastika má představovat odrůdu André, která byla vyšlechtěna v nedalekých Velkých Pavlovicích. Svými rozměry si vysloužila zápis do české knihy rekordů a kuriozit Agentury Dobrý den Pelhřimov. Štěrkový násep obklopuje úzký prstenec osázený půdopokryvnou zelení (KOPOVÁ a HÁDER 2010).

Obrázek 36: Okružní křižovatka s obřím hroznem v Hustopečích.

Hodnocení: stavba okružní křižovatky nejen vyřešila dopravní problémy spojené se špatnou plynulostí provozu, ale také napomohla ke zklidnění dopravy před městským centrem. Kovový hrozen v jejím středu navíc vtipně odráží vinařskou tradici města a stal jeho novým symbolem. Komplexnější úprava plochy v okolí křižovatky by však mohla zajistit lepší vizuální propojení a význam OK v rámci dotvoření veřejného prostoru by mohl ještě výrazně stoupnout. 43

5.2.3. Okružní křižovatky ve výrobních a skladových zónách města Okružní křižovatka v Komořanech u Brna Lokalizace a širší vztahy: okružní křižovatka se nachází v průmyslové části obce Komořany na Vyškovsku s necelými sedmi sty obyvateli. Kříží se na ní hlavní silnice procházející obcí (č. 430), místní ulice vedoucí k nové zástavbě a účelová komunikace průmyslového areálu firmy provozující kovovýrobu a dřevovýrobu zaměřenou na oblast kasinových technologií. Okružní křižovatka byla zbudována v roce 2008 v souvislosti s rozvojem území. Popis řešení: Plochu středového ostrova si od obce pronajímá zmíněná firma pro reklamní účely. V jejím středu vztyčila karikovanou kopii sochy Svobody, již má v logu holding, kterého je firma součástí. Plastika měří pět a půl metru a otáčí se kolem své osy (DUBSKÁ 2008).

Obrázek 37: Socha Svobody na okružní křižovatce v Komořanech.

44

Hodnocení: na zvolené ukázce můžeme předvést chytrou myšlenku managementu plochy okružní křižovatky, kdy ji majitel (obec) pronajímá soukromé společnosti pro reklamní účely a ta se pak stará o její údržbu. Tento model, zcela běžný v zahraničí, by mohl inspirovat další obce a města a alespoň částečně tak ulehčit jejich rozpočtu. Konkrétné provedení však nelze považovat za nejšťastnější s ohledem na širší vztahy okolí. Okružní křižovatka se sice nachází v průmyslové zóně, současně jí ale prochází také hlavní příjezdová cesta do obce a funguje tu přímá vazba jak s intravilánem, tak volnou zemědělskou krajinou. Kopie sochy Svobody se bezesporu nevztahuje ani k jednomu z těchto prostorů a působí jako silně cizorodý prvek s negativním vlivem na krajinný ráz venkovského sídla. Problematicky může být takto kontroverzní dílo vnímáno z provozně bezpečnostního hlediska jako prvek odvádějící pozornost řidiče. Na druhou stranu při své velikosti a výraznosti alespoň podporuje postřehnutelnost křižovatky z velké dálky. Přesto by bylo lepší se podobných realizací vyvarovat zejména v podobném prostředí maloměstských a venkovských sídel a pro případnou prezentaci místních podniků využít decentnější formu reklamy. 5.2.4. Okružní křižovatky v komerčních okrajových zónách města Okružní křižovatka u Avionu v Brně Lokalizace a širší vztahy: křižovatka se nachází v okrajové komerční části Brna, konkrétně u Avion Shopping Parku. Kříží se na ní dálniční přivaděče a místní komunikace vedoucí k čerpací stanici a na parkoviště obchodního centra. Popis řešení: středový ostrov je koncipován řadou koncentrických kruhů. Nejblíže silnice se nachází ochranný štěrkový prstenec, který od dalšího prstence osázeného nízkými okrasnými keři odděluje pás drobných trsnatých trav. Za keři následuje pás krátce střiženého trávníku a v samotném středu stojí reklamní předmět s logem obchodního centra obklopený keříky levandule (Lavandula angustifolia).

Obrázek 38: Okružní křižovatka před obchodním centrem Avion.

45

Hodnocení: úprava OK je zcela poplatná svému umístění, působí reprezentativně a úhledně. Druhovým složením souvisí s celkovou zahradní úpravou celého centra a umístění reklamy ve středu rondelu je zcela logické. Dle k charakteru místa by samozřejmě mohlo být ztvárnění o mnoho odvážnější, vzhledem k nepředpokládanému pohybu chodců v blízkosti OK by se však mohlo minout účinkem, proto považuji současnou podobu za zcela vyhovující. Okružní křižovatky na Tyršově nábřeží a na ulici Kvítková ve Zlíně Lokalizace a širší vztahy: miniokružní křižovatka s průměrem středového ostrova 10 m na nábřeží řeky Dřevnice byla postavena po výstavbě obchodního centra Čepkov, kdy se zde výrazně zvýšil provoz. Okružní křižovatka na ulici Kvítková má přibližně stejné rozměry a stojí mezi dvěma hotely. Popis řešení: středový kruh je osázen extenzivní trvalkovou výsadbou s minerálním mulčem. Stejnou technologií jsou dotvořeny i pásy oddělující chodníky od vozovky. Podobným stylem je řešena i nedaleká okružní křižovatka na ulici Kvítková u hotelu Ondráš.

Obrázek 39: Okružní křižovatka před obchodním centrem ve Zlíně.

Hodnocení: v obou případech je zvolená úprava s ohledem na umístění i provedení naprosto v pořádku. Výsadba u Čepkova pěkně a vhodně dotváří přírodní prostředí blízkého nábřeží na jedné straně a stejně tak dobře kontrastuje se zastavěnou plochou obchodního centra na straně druhé. Křižovatka u hotelu zase příjemně osvěžuje jinak nepříliš vlídné prostředí socialistické zástavby.

46

6. NÁVRHOVÁ ČÁST 6.1. Okružní křižovatka na Mariánském náměstí ve Znojmě 6.1.1. Základní informace Město Znojmo leží na jihozápadě Jihomoravského kraje nedaleko hranic s Rakouskem. Je to prastaré sídlo s bohatou historií a množstvím kulturních památek. Nachází se v nadmořské výšce 289 m a klimatické podmínky jsou ideální pro intenzivní zemědělskou výrobu. Typické pro město je pěstování a výroba vína, pěstování a zpracování okurek a výroba keramiky (MÁTLOVÁ 2002). 6.1.2. Širší vztahy Stručný popis historie území a současného stavu viz v kapitole 5.2.1. Mariánské náměstí je nejen centrálním bodem okružní třídy navržené Velkým regulačním plánem města Znojma, ale jak uvádí KOZDAS (2001), také součástí „znojemské Champs-Elysées“. Mimo

tuto

osu

v Mariánském

náměstí také ústí ulice 17. listopadu – avenue vedoucí k vlakovému nádraží, ulice Havlíčkova – někdejší bulvár spojující náměstí s parkem na Žižkově náměstí, ulice Studentská vedoucí ke Gymnáziu Dr. Karla Polesného a ulice Čermákova ohraničující park

Husovy sady

směrem

k náměstí

Republiky. Mezi ulicemi Pontassievská a Čermákova při vstupu do Husových sadů z náměstí stojí bývalý Německý dům (dnes Česká

spořitelna),

nedořešený Čermákovou

je a

architektonicky

prostor 17.

mezi

ulicí

listopadu,

mezi

Obrázek 40: Velký regulační plán města Znojma z roku 1871 (fotografie originálu).

17. listopadu a Roosveltovou byla postavena moderní stavba výrazově zapadající do konceptu náměstí. V jejím přízemí sídlí oblíbená kavárna Cafe Paris. Mezi ostatními ulicemi stojí zástavba typická pro 19. století (KOZDAS a ŠMERDA 2004). Příloha 1: Širší vztahy.

47

6.1.3. Popis návrhu Předem je nutno upozornit, že se jedná o ideovou studii přeměny prostoru, jež by mohla fungovat pouze za předpokladu radikálních změn organizace dopravy ve městě, jež jsou však nezbytné pro zdravý rozvoj sídla a uchování historické hodnoty městského centra. Hlavním cílem přeměny je zpřístupnění středového ostrova křižovatky a navrácení života na náměstí. Uprostřed křižovatky má vzniknout klidová odpočinková plocha izolovaná od okolního provozu, ale přesto částečně komunikující se zbytkem náměstí. Ostrov je soustředně členěn na vnitřní pobytovou plochu s vodními prvky, oddělující vyvýšený prstenec s baldachýnem stromů a podrostovým záhonem a vnější obalový pás letničkových záhonů uspořádaných kaskádovitě pro vyrovnání terénního rozdílu. Na ostrov vedou dvě přístupové cesty – od severu z ulice Havlíčkovy a od jihu z ulice Čermákovy. K oběma vede dělicí ostrůvek z náměstí napojený na přechod pro chodce, přes okružní jízdní pás musí chodci využít místo pro přecházení. Příloha 2: Situace 1 - středový ostrov.

Na plochách zeleně po obvodu náměstí jsou současné sakury a keře nahrazeny trnovníky a trvalkovými záhony. Členění prostoru se jinak od současného stavu nijak neliší, ponechána byla i parkovací místa, jejichž umístění po obvodu náměstí není sice ideální jak z pohledu vizuálního, tak dopravního (nevhodné parkování na okružní křižovatce). Vzhledem k zástavbě by však bylo obtížné najít vhodnou alternativu parkovacích ploch a jejich úplné zrušení by mohlo vést k ještě výraznějšímu vylidnění centra. Příloha 3: Situace 2 – náměstí. Příloha 4: Ptačí perspektiva I. Příloha 5: Ptačí perspektiva II.

Vnitřní pobytové ploše středového ostrova dominuje ponechaná socha Rudoarmějce, kolem níž jsou v jedné polovině rozmístěny do půlkruhu dvoumetrové vodní střiky a ve druhé polovině prostor lemují vodní kaskády s bazénky. Pro vytvoření příjemné, intimní atmosféry je prostor obehnán 110 centimetrovou kamennou zdí, která drží prstenec s výsadbou plnokvětého kultivaru domácí třešně ptačí (Prunus avium ´Plena´) a podrostovým záhonem. Příloha 6: Řez.

48

V záhonu mají být dominantní nevýrazně kvetoucí pokryvné druhy trvalek pro vytvoření kompaktní zelené hmoty. Doplněny budou bodovou výsadbou žlutě a modře kvetoucích vyšších trvalek, které budou působit jako akcent a prvek proměnlivosti záhonu během vegetační doby. Letničkové záhony budou zakládány metodou přímého výsevu s kombinací výsadby předpěstovaných letniček a jednoletých trav pro zajištění vyvážené struktury kompozice a lepší přijetí veřejností. Barevně jsou záhony laděny do škály žluté, oranžové a červené barvy jako odkaz na barvy města Znojma (žlutá a červená). Pro kontrast a zjemnění agresivní červenožluté barevné kombinace je přidáno malé množství modře a fialově kvetoucích druhů. Příloha 7: Seznam rostlin k výsadbě na středovém ostrově. Příloha 8: Druhové složení podrostového záhonu. Příloha 9: Druhové složení letničkového záhonu.

S těmito záhony přímo komunikují trvalkové záhony po obvodu náměstí a s ohledem na to bylo voleno druhové složení obou těchto vegetačních prvků. Jednotlivé taxony letniček byly vybrány tak, aby byly strukturou, texturou i barvou co nejpodobnější zamýšleným taxonům trvalek a naopak (například letnička Carthamus tinctorius a trvalka Centaurea macrocephala, letnička Papaver rhoeas a trvalka Papaver orientale, letnička Rudbeckia hirta a trvalka Rudbeckia triloba ´Praire Glow´ atd.). V trvalkovém záhonu se opakují i některé taxony z podrostového záhonu. Současné stromy po obvodu náměstí byly nahrazeny fialově kvetoucím kultivarem trnovníku (Robinia ×margaretta ´Casque Rouge´). Příloha 10: Seznam rostlin k výsadbě po obvodu náměstí. Příloha 11: Druhové složení trvalkového záhonu. Příloha 12: Vizualizace I - vnitřní prostor středového ostrova (jaro). Příloha 13: Vizualizace II - vnitřní prostor středového ostrova (léto). Příloha 14: Vizualizace III - pohled od Café Paris (léto). Příloha 15: Vizualizace IV - vstup na středový ostrov z Havlíčkovy ulice (jaro).

49

7. DISKUSE Práce shrnuje poznatky o tvorbě okružních křižovatek a možnosti jejich zahradně architektonického dotváření. Přes četné pochybnosti, ovlivněné pravděpodobně v mnoha případech ne zrovna ideálním stavem OK u nás, je toto téma rozhodně aktuální a hodné pozornosti pro obor ZaKA. Úprava okružní křižovatky může mít rozhodující vliv na formování urbánního prostoru právě díky četným možnostem prostředků zahradní a krajinářské architektury. Každý jednotlivý příklad uvedený v práci je použitelný více či méně omezeně s ohledem na širší vztahy okolí. Za nejvšestranněji použitelné řešení lze považovat na okružních křižovatkách běžných rozměrů extenzivní květinové výsadby a výsevy, ať už letničkové či trvalkové. Při vhodně zvoleném typu nejlépe zapadnou do nejrůznějších prostředí, vyžadují minimální nároky na péči a svým pestrým složením vhodně oživují veřejný prostor. Omezit by se naopak mělo širší užívání intenzivních, často ornamentálně vysazovaných, letničkových záhonů, které nejen že jsou pro tento typ plochy nepřiměřeně nákladné, ale v současné době se zdají být poněkud přežité. Častým tématem sporu je použití uměleckých předmětů a jiných pevných překážek na středovém ostrově. Například FRIČ in ČT BRNO (2010), odborník z Centra dopravního výzkumu, vyjádřil svůj negativní postoj k tomuto tématu při rozhovoru o plastice obřího hroznu na okružní křižovatce v Hustopečích: „Řidičům by nemělo nic bránit v průhledu, betonové pomníčky a podobné sochy bych však spíše nevítal.“ Jiný názor má RADIMSKÝ (2013) z Ústavu pozemních komunikací Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně. Jakékoliv pevné překážky důrazně nedoporučuje pouze na křižovatkách v extravilánu, v intravilánu naopak umělecké dotvoření vítá jako vhodné zpestření a upozornění na křižovatku. SKLÁDANÝ (2006) dokonce nabádá k atraktivnějšímu ztvárnění OK, například umístěním uměleckého díla, pro lepší přehlednost a postřehnutelnost křižovatky. V intravilánu, kde platí nižší povolená maximální rychlost, je užití takového prvku zcela opodstatněné a neodvádí nebezpečně pozornost řidiče, často může naopak přispět k bezpečnosti provozu. Ostatně i ČSN 73 6102 (2012) doporučuje vhodnou, dostatečně výraznou úpravu středového ostrova, která zabrání přímému průhledu na protilehlý paprsek křižovatky.

50

Možná trochu kontroverzní je myšlenka přístupnosti středového ostrova. Její smysl závisí na velikosti křižovatky a míře provozu. Při nízkých intenzitách dopravy není důvod, proč by dostatečně velký středový ostrov nemohl být využit jako veřejná plocha. Zvláště v hustě zastavěných městských centrech, kde je nouze o prostor pro rekreační zeleň, může být tento způsob využití křižovatky jednou z možností k vytvoření nového odpočinkového místa. Realizace navrhované přeměny okružní křižovatky na Mariánském náměstí ve Znojmě by pravděpodobně neměla smysl za současných provozních podmínek, nicméně taková dopravní situace není dlouhodobě udržitelná a změna je takřka nutná. Výraznější překážkou by pravděpodobně byla velká finanční náročnost projektu, zejména terénních úprav a výstavba vodních prvků. Význam a historie tohoto místa však vyžadují přístup odpovídající velkolepým plánům z minulosti. Spornou otázkou je ponechání či odstranění sochy Rudoarmějce v centru náměstí vzhledem k pohnutým dějinám spjatým s našimi „osvoboditeli“. Už i tato plastika je součástí historie náměstí a navíc se jedná o materiálově i umělecky kvalitně zpracované dílo.

51

8. ZÁVĚR Okružní křižovatky mnoha faktory značně ovlivňují utváření veřejného prostoru. Především zklidňují dopravu a zvyšují její bezpečnost v sídle a vytvářejí nový prostor pro zahradně architektonické využití. Možností jejich dotváření je celá řada, což dokazují četné předložené příklady. Jejich užití v jednotlivých případech však musí podlehnout kritickému zvážení. Výběr musí proběhnout v souladu s lokalizací okružní křižovatky v sídlu a v celkovém kontextu urbanistického celku. Vždy musí být řešení také bezpodmínečně provozně bezpečné. Na okružní křižovatky v extravilánu se z bezpečnostních důvodů nemají vkládat žádné pevné překážky a nejvhodnější je osázet je zelení. U okružních křižovatek při vjezdech do města či obce si musíme především uvědomit, že jsou často zdrojem prvotního dojmu z celého sídla pro drtivou většinu přijíždějících návštěvníků i pouze projíždějících motoristů. Vtipná a promyšlená úprava je proto nejlepší reklamou a vizitkou obce. Úprava v tomto místě by měla být zvláště výrazná, aby si řidič s dostatečným předstihem uvědomil, že se blíží k obydlenému území. Nejvíce okružní křižovatka ovlivňuje formování prostoru, je-li umístěna v centru města nebo obce. Zde její úprava může být hlavním kompozičním základem celé veřejné plochy. Právě tady je na místě kreativní a odvážnější řešení intenzivnějšího využití středového ostrova, například formou jeho přístupnosti.

52

9. SOUHRN A RESUMÉ Souhrn Okružní křižovatky jsou u nás již řadu let oblíbeným a častým řešením složitých dopravních situací a prostředkem ke zklidnění provozu. Tato práce se zabývá možnostmi jejich zahradně architektonického dotváření a vlivem této dopravní stavby na změnu charakteru prostředí. V teoretické části byly popsány zásady projektování okružních křižovatek a stručná historie jejich používání. Na ukázkových případech byly demonstrovány možnosti dotváření okružních křižovatek dle umístění v sídle a dle použitých materiálů a technologií. Rozebrány byly například možnosti uplatnění květin, dřevin nebo uměleckých či vodních prvků. Pozornost byla mimo jiné věnována i přístupnosti středového ostrova pro chodce. Konkrétněji byly rozebrány a ohodnoceny vybrané reprezentativní projekty a příklady okružních křižovatek v centrální části sídla, při vjezdu do sídla, v komerčních, výrobních a skladových zónách města. V návrhové části byla zpracována studie přeměny okružní křižovatky na Mariánském náměstí ve Znojmě. Klíčová slova Okružní křižovatka, dopravní okruh, křižovatka, středový ostrov, veřejný prostor.

Resumé Roundabouts have been very popular and frequent solutions to the complex traffic situations and a means of traffic calming for many years in the Czech Republic. This thesis deals with the possibilities of their landscape architecture completion and with the influence of this road construction to change the character of the space. The principles of designing roundabouts and a brief history of their use were described in the theoretical part. The possibilities of roundabout completion were demonstrated on sample cases according to location in the place and to the materials and technologies. There were discussed such possibilities of flowers, trees or art and water use. Attention was also paid to pedestrians accessibility of the central island.

53

More specifically were analyzed and evaluated selected representative projects and examples of roundabouts in the central part of town, at the entrance to the town, and in commercial, manufacturing and storage areas of the city. In the design part the study of roundabout conversion was made for the model area of Marienplatz in the town of Znojmo. Key words Roundabout, traffic circle, intersection, central island, public space.

54

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ Legislativa ČSN 73 6102. Projektování křižovatek na pozemních komunikacích. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2012, 158 s. ČSN 73 6110. Projektování místních komunikací. Praha: Český normalizační institut, 2006, 128s. TP 135. Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích. 2. vyd. MD ČR, odbor pozemních komunikací, 2005, 54 s. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). In: Sbírka zákonů. 1. 6. 2006. Tištěné BAROŠ, Adam a Jiří MARTINEK. Trvalkové výsadby s vyšším stupněm autoregulace a extenzivní údržbou: plánování, zakládání, údržba, doporučené směsi. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy, 2011, 84 s. ISBN 978-80-85116-88-5. BROWN, Lance Jay, David DIXON a Oliver GILLHAM. Urban design for an urban century: placemaking for people. Hoboken, N.J.: Wiley, 2009, 296 s. ISBN 978-0-47008782-4. CARMONA, Matthew. Public places – urban spaces: the dimensions of urban design. Boston, MA: Architectural Press, 2002, 312 s. ISBN 0-7506-3632-7. FLANNERY, John A. a Karen M. SMITH. Urban landscape design. Kempen: teNeues, 2008, 218 s. ISBN 978-3-8327-9275-6. HRŮZA, Jiří a Josef ZAJÍC. Vývoj urbanismu: II. díl. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1999, s. 272-273. ISBN 80-01-01549-1. JACQUEMART, Georges. Modern Roundabout Practice in the United States. Washington, D.C.: National Academy Press, 1998, 74 s. ISBN 0-309-06120-2. KOZDAS, Jan a Jaroslav ŠMERDA. 200 let městských alejí a parků ve Znojmě: Zrození znojemské občanské společnosti. 1. vyd. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě (občanské sdružení), 2004, 19 s. 55

KOZDAS, Jan. Znojemské avenue, bulvár, velkoměstský šachovnicový systém ulic a jejich zaniklý památkový fond. In: Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě. Znojmo, 2001, s. 98-112. NOVOTNÝ, Petr. 10 let miniokružních křižovatek v České republice. Dopravní inženýrství. 2012, č. 1/12, s. 9-10. SÁNCHEZ VIDIELLA, Alex. Urban landscape: Het stedelijke landschap = El gran libro del paisajismo urbano = A paisagem urbana. Barcelona: FKG, 2012, 599 s. ISBN 978-84-9936-778-1. UFFELEN, Chris van. Landscape architecture: Landschaftsarchitektur = Architecture paysage. 1. vyd. Braun Publishing, 2009. ISBN 978-3-03768-026-1. URBANOVÁ, Marie, Lenka RAMPULÍKOVÁ a Vratislav URBAN. Inženýrská díla v krajině: učební texty 2. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta životního prostředí, 1999, 142 s. ISBN 80-7044-281-6. ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století: Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2002. ISBN 80-85227-49-5. ZYSCOVICH, Bernard a Douglas R PORTER. Getting real about urbanism: contextual design for cities. Washington, D.C.: Urban Land Institute, 2008, 128 s. ISBN 978-087420-105-5. Elektronické BÁRTOVÁ, Renáta. Kruhový objezd ve Znojmě obklopí více zeleně. In: Znojmo: Oficiální web města [online]. 5. 11. 2009 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=11078&p1=1002&n=kruhovyobjezd-ve-znojme-obklopi-vice-zelene&vol_stavzobrazeni=2 Columbus Circle. In: Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. 22. 3. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Columbus_Circle ČT Brno. Hustopeče získají nový symbol, kruhový objezd bude zdobit obří hrozen. In: ČT24 – Česká televize [online]. 16. 7. 2010 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/96002-hustopece-ziskajinovy-symbol-kruhovy-objezd-bude-zdobit-obri-hrozen/ 56

DUBSKÁ, Šárka. Socha Svobody v Komořanech vzbuzuje rozpaky. In: Vyškovský deník

[online].

10.

10.

2008

[cit.

2013-03-31].

Dostupné

z:

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/svobody-v-komoranech-vzbuzujerozpaky20081010.html FLODROVÁ, Milena. Park na Slovanském náměstí. In: Encyklopedie dějin města Brna [online]. 24. 8. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/?acc=profil_domu&load=479 GORSCHE, Jennifer. Circular logic reshapes downtown Normal. In: The Architect´s Newspaper

[online].

16.

8.

2010

[cit.

2013-03-29].

Dostupné

z:

http://archpaper.com/news/articles.asp?id=4768 HÁDER, Zbyněk. Při opravě průtahu městem vzniknou dva kruhové objezdy. In: Hustopeče.cz – Turistický infoportál [online]. 26. 3. 2009 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.hustopece.cz/pri-oprave-prutahu-mestem-vzniknou-dva-kruhove-objezdy HIARI, Sandra. Pedestrian Contestation od Amman´s Spaces. In: 7iber – What´s Your Story

[online].

16.

2.

2011

[cit.

2013-04-04].

Dostupné

z:

http://www.7iber.com/2011/02/pedestrian-contestation-of-ammans-spaces/ HILLEY, Sarah. Roundabout is put on the map. In: Swindon Advertiser [online]. 24. 11. 2007

[cit.

Dostupné

2013-03-29].

z:

http://www.swindonadvertiser.co.uk/news/local/1856656.Roundabout_is_put_on_the_ map_/ Hobart City Council. Railway roundabout memorial fountain maintenance. In: Capital City

News

[online].

11/2010

[cit.

2013-04-04].

Dostupné

z:

http://www.hobartcity.com.au/Publications/Capital_City_News HOERR, Douglas a Peter SCHAUDT. Uptown Normal Circle: Sustainbility as catalyst. In: Hoerr Schaudt landscape architects [online]. 14. 6. 2012 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.hoerrschaudt.com/civic/uptown-normal-circle.php JANOUŠ, Václav. Strakonice mají švandu z dudáka i kruhové křižovatky s jediným výjezdem. In: iDNES.cz [online]. 29. 11. 2011 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/strakonice-maji-svandu-z-dudaka-i-kruhove-krizovatky-s-jednimvyjezdem-13q-/domaci.aspx?c=A111129_103346_budejovice-zpravy_pp 57

KAPPEL, Thomas. Zürich ZH Otelfingen ZH. In: Kunst im kreiseverkehr [online]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.kreiselkunst.ch/content-331-otelfingen_zh.html Komořany (okres Vyškov). In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 26. 3. 2013 [cit.

Dostupné

2013-03-31].

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Komo%C5%99any_(okres_Vy%C5%A1kov) KOPOVÁ, Kateřina a Zbyněk HÁDER. Obří hustopečský hrozen míří mezi rekordy. In: Břeclavský

deník

[online].

20.

8.

2010

[cit.

2013-03-31].

Dostupné

z:

http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/obri-hustopecsky-hrozen-miri-mezirekordy20100820.html KRUTIŠ, Dalibor. Kruhový objezd bude branou do Břeclavi. In: Břeclavský deník [online].

3.

9.

2007

[cit.

2013-03-31].

Dostupné

z:

http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/kruhovy_objezd.html KŘIVDA, Vladislav. Alternativní řešení okružních křižovatek za účelem snižování dopravní nehodovosti. In: Centrum dopravního výzkumu [online]. 21. 3. 2012 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://opvk.cdvinfo.cz/file/alternativni-reseni-okruznichkrizovatek-za-ucelem-snizovani-dopravni-nehodovosti/ KURUTZ, Steve. Neighborhood Report: Columbus Circle; Where Late the Jackhammers Rang. In: The New York Times [online]. 18. 4. 2004 [cit. 2013-03-29]. Dostupné

z:

http://www.nytimes.com/2004/04/18/nyregion/neighborhood-report-

columbus-circle-where-late-the-jackhammers-rang.html Magic Roundabout (Swindon). In: Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. 26. 2. 2013

[cit.

Dostupné

2013-03-22].

z:

http://en.wikipedia.org/wiki/Magic_Roundabout_(Swindon) MÁTLOVÁ, Marta. Znojmo – historie a přírodní zajímavosti. In: Znojmo: Oficiální web

města

[online].

29.

11.

2002

[cit.

2013-04-02].

Dostupné

z:

http://www.znojmocity.cz/znojmo-historie-a-prirodni-zajimavosti/d-1202/p1=1002 MUSILOVÁ, Jitka. K lučním květům přisadí i cibuloviny. In: Vrbno pod Pradědem: Oficiální stránky města [online]. 3. 5. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.vrbnopp.cz/cs/informace/k-lucnim-kvetum-prisadi-i-cibuloviny.html

58

OLIN, Laurie. Columbus Circle. In: OLIN [online]. 2011 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.theolinstudio.com/flash#/projects/type/columbus-circle PEŠIČKOVÁ, Renata a kol. Pereny-ceník [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.pereny.cz/download/PERENY-cenik.pdf PIKOVÁ, Helena. Pro vzrostlé stromy na Prašný most. In: Zahradaweb [online]. 11. 10. 2007

[cit.

2013-03-30].

Dostupné

z:

http://www.zahradaweb.cz/informace-z-

oboru/skolkarstvi/Pro-vzrostle-stromy-na-Prasny-most__s515x44588.html Place Charles-de-Gaulle. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 18. 1. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Place_Charles-de-Gaulle Sergels torg. In: Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. 14. 3. 2013 [cit. 2013-0330]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Sergels_torg SKLÁDANÝ, Pavel. Okružní křižovatky v České republice – chyby a omyly. In: Centrum dopravního výzkumu [online]. 1. 10. 2006 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.cdv.cz/okruzni-krizovatky-v-ceske-republice-chyby-a-omyly/ ŠIMEČKOVÁ, Jana. Oáza uprostřed města. In: Inspirace. [online]. Znojmo: Uni Marketing,

s.r.o.,

2005,

č.

1,

s.

4-7

[cit.

2013-03-30].

Dostupné

z:

http://www.szuz.com/inspirace/2005/inspirace12005.pdf ŠIMEČKOVÁ, Jana. Umět se dívat s nadhledem a nebát se! In: Inspirace. [online]. Znojmo: Uni Marketing, s.r.o., 2009, č. 2, s. 10-11 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.szuz.cz/UserFiles/File/inspirace_2_2009_cz_net.pdf Ostatní DROCHYTKOVÁ, Jana. Návrh osázení kruhového objezdu, Lidická ul., Břeclav. Valtice, 2013. DROCHYTKOVÁ, Jana. Ústní sdělení. (2013-04-08). KOZDAS, Jan. Ústní sdělení. (2013-04-03). KREJČIŘÍK, Přemysl. Ústní sdělení. (2013-04-08).

59

KUŤKOVÁ, Tatiana. Letničky z přímých výsevů – inspirace a potěšení. In: Studijní materiál pro Použití rostlin. 2006. LUDVÍKOVÁ, Iveta. Ústní sdělení. (2013-04-03). RADIMSKÝ, Michal. Okružní a nekonvenční úrovňové křižovatky. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2009. RADIMSKÝ, Michal. Ústní sdělení. (2013-03-08). Obrázky v textové části Obrázek 1: Pohled na Kolumbův okruh v New Yorku kolem roku 1907. / Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Columbus_Circle,_New_York_c1907_LC-DIGppmsca-05881.jpg (2013) Obrázek 2: Okružní křižovatka na náměstí Charlese de Gaulla v Paříži, Francie. / Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Paris-Arc-de-Triomphe001.jpg (2013) Obrázek 3: Pařížský okruh v Ammánu. / Zdroj: http://leewritings.files.wordpress.com/2013/03/homepage.jpg (2013) Obrázek 4: Přístupná okružní křižovatka v australském Hobartu. / Zdroj: http://www.themercury.com.au/images/uploadedfiles/editorial/pictures/2012/02/22/roun dabout1.jpg (2013) Obrázek 5: Park uprostřed okružní křižovatky ve Vila-seca, Španělsko. / Zdroj: https://maps.google.cz/maps?safe=off&rlz=1G1GGLQ_CSCZ366&q=vilaseca&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.45175338,d.Yms&biw=1280&bih=642&um=1&ie= UTF-8&hl=cs&sa=N&tab=wl (2013) Obrázek 6: Parkově upravený středový ostrov křižovatky v Portu, Portugalsko. / Zdroj: http://1.bp.blogspot.com/ Y5PeigQb3o/Tz_TN29M_dI/AAAAAAAAA58/sLJvVKWQ 3kw/s1600/rotunda_da_boavista.jpg (2013) Obrázek 7: Parkoviště na okružní křižovatce v Bruselu, Belgie. / Zdroj: http://www.globalview.be/pictures/big/A_529432.jpg (2013) Obrázek 8: Park na okružní křižovatce na Slovanském náměstí v Brně. / Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Slovansk%C3%A9_n%C3%A1m%C4%9Bst %C3%AD,_Brno_(6).JPG (2013) Obrázek 9: Letní osázení středu křižovatky na náměstí v Arbois, Francie. / Zdroj: http://www.petrmajor.cz/obr/francie/arbois.jpg (2013) Obrázek 10: Vánoční výzdoba okružní křižovatky na náměstí v Arbois, Francie. / Zdroj: http://imageseu.abritel.fr/vd2/files/AB/400x300/5e/582658/580843_1358437490210.jpg (2013) Obrázek 11: Miniokružní křižovatka doplněná mobilní zelení v Chrudimi. / Zdroj: https://maps.google.cz/maps?um=1&safe=off&rlz=1G1GGLQ_CSCZ366&hl=cs&q=ch rudim%20b%C3%ADda&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.45175338,d.Yms&biw=1280&bi h=642&ie=UTF-8&sa=N&tab=il (2013) Obrázek 12: Miniokružní křižovatka v městečku La Massana, Andorra. / Zdroj: https://maps.google.cz/maps?um=1&safe=off&rlz=1G1GGLQ_CSCZ366&hl=cs&q=ch rudim%20b%C3%ADda&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.45175338,d.Yms&biw=1280&bi h=642&ie=UTF-8&sa=N&tab=il (2013) 60

Obrázek 13: Strom jako střed miniokružní křižovatky v Rybitví na Pardubicku. / Zdroj: https://maps.google.cz/maps?um=1&safe=off&rlz=1G1GGLQ_CSCZ366&hl=cs&q=ch rudim%20b%C3%ADda&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.45175338,d.Yms&biw=1280&bi h=642&ie=UTF-8&sa=N&tab=il (2013) Obrázek 14: Extenzivní trvalkový záhon v Průhonicích. / Foto: autor (2012) Obrázek 15: Okružní křižovatka s extenzivní výsadbou v Trutnově. / Zdroj: http://www.zahrady-design.eu/doc/kruhovy_objezd/orig/kruhovy_objezd_kveten.jpg (2013) Obrázek 16: Pestrá květnatá louka na okružní křižovatce v Mössingenu, Německo. / Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kreisverkehr_der_Blumenstadt_M%C3%B6ss ingen.jpg (2013) Obrázek 17: Okružní křižovatka před obchodním domem v Táboře. / Zdroj: http://dataplan.info/img_upload/c6e3eef692b618867bd4ece4fa16cf48/Kruhova_krizova tka_Lidl1.JPG (2013) Obrázek 18: Moderní kombinované jednoleté záhony v Průhonicích. / Foto: autor (2012) Obrázek 19: Okružní křižovatka s výsadbou letniček a jednoletých trav v Praze 6. / Zdroj: https://maps.google.cz/maps?um=1&safe=off&rlz=1G1GGLQ_CSCZ366&hl=cs&q=pr aha%20kula%C5%A5%C3%A1k%20z%C3%A1hony&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.45 175338,d.bGE&biw=1280&bih=642&ie=UTF-8&sa=N&tab=il (2013) Obrázek 20: Letničkový záhon z přímého výsevu v Levenu, Velká Británie. / Zdroj: http://3.bp.blogspot.com/itbRCjTRouM/UCtpqR4JZSI/AAAAAAAAEso/ksbTEBh7ojs/s1600/Wild+flower+Ro undabout+003.JPG (2013) Obrázek 21: Okružní křižovatka v Chrudimi. / Zdroj: https://maps.google.cz/maps?um=1&safe=off&rlz=1G1GGLQ_CSCZ366&hl=cs&q=ch rudim%20b%C3%ADda&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.45175338,d.Yms&biw=1280&bi h=642&ie=UTF-8&sa=N&tab=il (2013) Obrázek 22: Sergelovo náměstí ve Stockholmu, Švédsko. / Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sergels_torg_2006-07-15.jpg (2013) Obrázek 23: Okružní křižovatka v Schaffhausenu, Švýcarsko. / zdroj: https://maps.google.cz/maps?um=1&safe=off&rlz=1G1GGLQ_CSCZ366&hl=cs&q=ch rudim%20b%C3%ADda&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.45175338,d.Yms&biw=1280&bi h=642&ie=UTF-8&sa=N&tab=il (2013) Obrázek 24: Prezentace obce Otelfingen, Švýcarsko. / Zdroj: http://www.kreiselkunst.ch/content-331-otelfingen_zh.html (2013) Obrázek 25: Třeboňský kapr na okružní křižovatce v Třeboni. / Zdroj: http://im.foto.mapy.cz//pub/big/000/02b/00002b7a6_d1983b (2013) Obrázek 26: Švanda dudák na strakonické křižovatce. / Zdroj: http://img8.rajce.idnes.cz/d0801/6/6565/6565123_cca6c8edb5d68b5691d3c59108369df a/images/10_Strakonice_-_Svanda_Dudak.jpg?ver=2 (2013) Obrázek 27: Pastelková okružní křižovatka před školou ve Swindonu, Velká Británie. / Zdroj: http://www.swindonadvertiser.co.uk/resources/images/181905.jpg?type=articleLandsca pe (2013) Obrázek 28: Kouzelný kolotoč ve Swindonu, Velká Británie. / Zdroj: http://www.swindonweb.com/uploaded_files/1167/images/magi01.jpg (2013)

61

Obrázek 29: Současná zahradně architektonická úprava Kolumbova okruhu v New Yorku. / Zdroj: http://landscapeurbanism.com/wp-content/uploads/2011/08/ColumbusCircle_08-620x380.jpg (2013) Obrázek 30: Environmentálně zodpovědný projekt okružní křižovatky v Normalu, USA. / Zdroj: http://www.hoerrschaudt.com/images/uptown_normal8_new.jpg (2013) Obrázek 31: Úprava okružní křižovatky a náměstí v Lázních Bohdaneč. / Zdroj: http://www.sahokurzy.info/wp-content/uploads/2009/12/velka_fontana.jpg (2013) Obrázek 32: Okružní křižovatka na Mariánském náměstí ve Znojmě. / Zdroj: http://nd03.jxs.cz/485/392/31e3dfca55_56146516_o2.jpg (2013) Obrázek 33: Horská louka na okružní křižovatce ve Vrbně pod Pradědem. / Zdroj: http://www.vrbnopp.cz/galerie/obrazky/imager.php?img=243252&x=680&y=510&has h=8686b2c8a30ff36181ce7dd43c102229 (2013) Obrázek 34: Současný stav okružní křižovatky v Břeclavi. / Foto: Drochytková (2013) Obrázek 35: Vizualizace navržené obnovy křižovatky v Břeclavi. / Zdroj: Drochytková (2013) Obrázek 36: Okružní křižovatka s obřím hroznem v Hustopečích. / Zdroj: http://i.idnes.cz/10/082/cl6/DMK3534aa_160624_2067833.jpg (2013) Obrázek 37: Socha Svobody na okružní křižovatce v Komořanech. / Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Socha_Svobody_v_Komo%C5%99anech1.JP G (2013) Obrázek 38: Okružní křižovatka před obchodním centrem Avion. / Foto: autor (2013) Obrázek 39: Okružní křižovatka před obchodním centrem ve Zlíně. / Zdroj: https://maps.google.cz/maps?um=1&safe=off&rlz=1G1GGLQ_CSCZ366&hl=cs&q=ch rudim%20b%C3%ADda&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.45175338,d.Yms&biw=1280&bi h=642&ie=UTF-8&sa=N&tab=il (2013) Obrázek 40: Velký regulační plán města Znojma z roku 1871 (fotografie originálu). / Foto: autor (2013) Obrázky v přílohách 1 Achillea filipendulina ´Hella Glashoff´ / Zdroj: http://www.staudengaertnereishop.com/Vorlagen/Webapp/Cache/WinArboR/Achilleax-filipendulina-Hella-Glashoff_Mjk2OTg2MV8yOTY5ODYxWg.JPG 2 Alchemilla mollis / Zdroj: http://www.zahradask.com/images_forum/gallery/1332/15301-alchemilla-mollis-090507-145919.jpg 3 Campanula poscharskyana / Zdroj: https://encryptedtbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSkfldM42HUsiVaPWX0fgwNoJYbI41vA4yLhCaJw2uo8h6jZ_Kwg 4 Echinops bannaticus ´Blue Glow´ / Zdroj: http://thumbnail.image.rakuten.co.jp/@0_mall/wfgarden/cabinet/hananae/echinops_blue glow.jpg 5 Euphorbia polychroma / Zdroj: http://www.finegardening.com/CMS/uploadedimages/Images/Gardening/Plants/EUPH ORBIA_Polychroma_BP_lg.jpg 6 Fragaria vesca / Zdroj: https://encryptedtbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQodYQUX1WicQia_inIx39rhCAqu85_C7AC MaQ5Yw6qUs16WQC71g 7 Geranium xmagnificum / Zdroj: http://media.growsonyou.com/photos/blog_photo/image/14255/main/Lots_of_Geraniu m_x_magnificum.jpg 62

8 Geranium renardii / Zdroj: http://farm4.staticflickr.com/3172/2533656987_1121c78b83_z.jpg?zz=1 9 Gypsophila repens / Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/76/Gypsophila_repens_2.jpg 10 Helianthemum ´Sulphureum Plenum´ / Zdroj: http://kallima.sk/fotos/helianthemum_sulphureum_plenum01.jpg 11 Hemerocallis ´Green Flutter´ / Zdroj: http://content.contentthatworks.com/images_articles/2009/home/home_20090204_gree n_banner.jpg 12 Iris sibirica ´Dear Delight´ / Zdroj: http://www.nettbutikk.planteriket.no/images/293.jpg 13 Tradescantia andersoniana / Zdroj: https://encryptedtbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQPfkspjGZQtRD87HncXWa9bDKXd7giL7aL fKVzeHKPkMuKBJxfIQ 14 Vinca minor / Zdroj: https://encryptedtbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcT31QetYTHw8mDZouoEmM63mx_Cwwtnt MBUc6YGdJqeCpILVukB3A 15 Allium hollandicum ´Purple Sensation´ / Zdroj: http://www.crocus.co.uk/images/products2/PL/10/00/00/03/PL1000000317_card2_lg.jp g 16 Muscari armeriacum / Zdroj: https://encryptedtbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcReifhWi6mtTlPB2DH7RPYSmKNEBCSEnh RYtiiOjIPnX6_3mBUyOg 17 Tulipa ´Bellona´ / Zdroj: https://encryptedtbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQBZxBYYAGn3qT0ipLgLOONz7mxjJkkUK AgAH_chzJtMSnfGG07 18 Tulipa ´Brilliant Star´ / Zdroj: http://www.littlebitofnature.com/image/45420373.jpg 19 Anethum graveolens / Zdroj: http://kp-massage.com/wpcontent/uploads/2011/02/Anethum-Graveolens.jpg 20 Bupleurum rotundifolium / Zdroj: https://encryptedtbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcS99GQLArZoE5OsjEaeQmvySy9re3q6DNcKoHf9QchxCUv0b6f 21 Carthamus tinctorius / Zdroj: http://goodnews.ws/wpcontent/uploads/2011/03/Carthamus-tinctorius5.jpg 22 Calendula officinalis / Zdroj: http://www.garten.cz/images_data/2945-calendulaofficinalis-mesicek-lekarsky-1.jpg 23 Centaurea cyanus / Zdroj: http://www.katalog-rostlin.cz/images/letnickybalkonovky/large/centaurea-cyanus2.jpg 24 Consolida regalis / Zdroj: http://botany.cz/foto/consolida1.jpg 25 Cosmos sulphureus / Zdroj: http://pics.davesgarden.com/pics/2008/11/22/htop/473ae4.jpg 26 Eschscholtzia californica / Zdroj: http://www.eziedi.lv/ziedi/spaw/uploads/images/eschscholzia_californica.jpg 27 Gypsophila elegans / Zdroj: http://fc00.deviantart.net/fs70/i/2012/255/9/2/gypsophila_elegans_by_inkfederd5eh38s.jpg 28 Linum grandiflorum / Zdroj: http://www.envirocontrol-llc.com/wpcontent/uploads/Red-Flax-Linum-grandiflorum-4.jpg 29 Nigella damascena / Zdroj: http://www.garten.cz/images_data/5383-nigelladamascena-cernucha-damasska-1.jpg 63

30 Nigella orientalis / Zdroj: https://encryptedtbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTZSv9ZH3EeCDH0QbS6UvEcyvmJTQxIpzIB0vQrrCgmdx6IOUY 31 Papaver rhoeas / Zdroj: https://encryptedtbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRIAyY8A65QBV8WV2lmRCmK8yngCzshQ d7NqwZfrI9RjJzn5V1apQ 32 Salvia coccinea / Zdroj: https://encryptedtbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSaC36vOyTz5QQt5DWBbyEW0qbAECTA4MAWFZvFTepLyZcC8oa 33 Rudbeckia hirta ´Rustic´ / Zdroj: https://encryptedtbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR0q0OMA2q50tiOADeb4em2VowgBHyQ4nTnCO5EK9024wd0mF3 34 Verbena bonariensis / Zdroj: https://encryptedtbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQTeIyUFyXRwNDsp8kM3mAEGO3w1xH3O unFqgGqvYN00gH9cJbkDw 35 Pennisetum villosum / Zdroj: http://www.garten.cz/images_data/3448-pennisetumvillosum-dochan-hunaty-1.jpg 36 Achillea filipendulina / Zdroj: http://www.staudengaertnereishop.com/Vorlagen/Webapp/Cache/WinArboR/Achilleax-filipendulina-Hella-Glashoff_Mjk2OTg2MV8yOTY5ODYxWg.JPG 37 Alchemilla mollis / Zdroj: http://www.zahradask.com/images_forum/gallery/1332/15301-alchemilla-mollis-090507-145919.jpg 38 Aster dumosus / Zdroj: http://www.zahrada-sk.com/images_data/2228-asterdumosus-1.jpg 39 Briza media / Zdroj: http://www.zelen.cz/images/galerie/galerie164/images/galerie/briza_media_02.jpg 40 Centaurea macrocephala / Zdroj: https://encryptedtbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcScoYvu6IyVAnAGKsGoxUjLbjkzja51YqpwpXWCjlQOPIJzOnERg 41Coreopsis grandoflora / Zdroj: http://www.garten.cz/images_data/6356-coreopsisgrandiflora-heliot-rasnoocko-2.jpg 42 Coreopsis verticillata / Zdroj: http://www.gapphotos.com/images/WebPreview/0262/0262980.jpg 43 Echinacea paradoxa / Zdroj: https://encryptedtbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRb2qcTYqIkKELlsWU2pbiJN7UdubqhmCzadqCbJ8PGfhm060wbQ 44 Echinacea ´Secret Lust´ / Zdroj: https://encryptedtbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSRr_3nOs8UX7TwY7QCz1romh_Q708AYjz T4Kgi6oSUwWRKeLA6 45 Echinacea ´Tiki Torch´ / Zdroj: http://www.monrovia.com/img/plants/5598/sr/4865tiki-torch-coneflower.jpg 46 Euphorbia polychroma / Zdroj: http://www.finegardening.com/CMS/uploadedimages/Images/Gardening/Plants/EUPH ORBIA_Polychroma_BP_lg.jpg 47 Gaillardia ´Sunburst Yellow´ / Zdroj: https://encryptedtbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQuT8u48UVOZkl2fYK9UZLGEm6Ha6fTfTfeGsRP1Wul0Xwkd4M 48 Geranium ´Johnson's Blue´ / Zdroj: https://encryptedtbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSW17LzEmS6zdJMiwzlP4gkDytxOzRiq2ugk 11PHpoaqalY5lt4lA 64

49 Geranium renardii / Zdroj: http://farm4.staticflickr.com/3172/2533656987_1121c78b83_z.jpg?zz=1 50 Geranium ´Rozanne´ / Zdroj: https://encryptedtbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQY2M7WffkryW73m2EBRaAz001dxs51qeql x1vr8ljUWkSPdYNF 51 Helenium ´Kupferzwerg´ / Zdroj: https://encryptedtbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQddDgFupow9MlaIm3Gp2VO7NdyJDAkpVF aFRtuybuTCumPxaDR 52 Hemerocallis ´Pardon Me´ / Zdroj: https://encryptedtbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSgLRJkdLg3cofrn8KasNqE0RaVvRoIZX8lV HUvebBqtk7qaymN 53 Hemerocallis ´Stella de Oro´ / Zdroj: http://www.missouribotanicalgarden.org/Portals/0/PlantFinder/low/D1601013092wg.jpg 54 Iris ´Blue Rhythm´ / Zdroj: https://encryptedtbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQzFBcC9uWvy5JAcfwgD4QMK1WnRi3FTJU0SrEMhWn2rtzAyJ1 55 Linum perenne / Zdroj: http://static.jardipedia.com/photos/linumperenne/linumperenne_1.jpg 56 Lychnis chalcedonica / Zdroj: http://www.swiatkwiatow.pl/foto/firletkachalcedonska-lychnis-chalcedonica_1361.jpg 57 Papaver ´Brillant´ / Zdroj: http://www.florianus.cz/resize/domain/florianusjh/files/trvalky/papaver-orientalebrillant-11a.jpg?w=640&h=480 58 Pennisetum ´Goldstrich´ / Zdroj: http://www.floramediterranea.de/Vorlagen/Webapp/Cache/WinArboR/Pennisetumalopecuroides-Goldstrich_MzM0Njg5MV8zMzQ2ODkxWg.JPG 59 Rudbeckia ´Prairie Glow´ / Zdroj: http://4.bp.blogspot.com/QUvxauijgfs/TrcGznMtyQI/AAAAAAAACpw/et5ai4cmsKI/s400/Rudbeckia+triloba+ Prairie+Glow.JPG 60 Vinca minor / Zdroj: https://encryptedtbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcT31QetYTHw8mDZouoEmM63mx_Cwwtnt MBUc6YGdJqeCpILVukB3A 61 Allium ´Purple Sensation´ / Zdroj: http://www.crocus.co.uk/images/products2/PL/10/00/00/03/PL1000000317_card2_lg.jp g 62 Muscari armeriacum / Zdroj: https://encryptedtbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcReifhWi6mtTlPB2DH7RPYSmKNEBCSEnh RYtiiOjIPnX6_3mBUyOg 63 T. ´Bellona´ / Zdroj: https://encryptedtbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQBZxBYYAGn3qT0ipLgLOONz7mxjJkkUK AgAH_chzJtMSnfGG07 64 ´B. Star´ / Zdroj: http://www.littlebitofnature.com/image/45420373.jpg

65

11. PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Širší vztahy. Příloha 2: Situace 1 - středový ostrov. Příloha 3: Situace 2 – náměstí. Příloha 4: Ptačí perspektiva I. Příloha 5: Ptačí perspektiva II. Příloha 6: Řez. Příloha 7: Seznam rostlin k výsadbě na středovém ostrově. Příloha 8: Druhové složení podrostového záhonu. Příloha 9: Druhové složení letničkového záhonu. Příloha 10: Seznam rostlin k výsadbě po obvodu náměstí. Příloha 11: Druhové složení trvalkového záhonu. Příloha 12: Vizualizace I - vnitřní prostor středového ostrova (jaro). Příloha 13: Vizualizace II - vnitřní prostor středového ostrova (léto). Příloha 14: Vizualizace III - pohled od Café Paris (léto). Příloha 15: Vizualizace IV - vstup na středový ostrov z Havlíčkovy ulice (jaro).