Obsah: Nové monosti pro výzkumnou a podnikatelskou sféru. Blíe k jednotlivým aktivitám: Vydání Květen 2008

Vydání Květen 2008 | www.roedl.cz

Obsah: Aktuality > Nové možnosti pro výzkumnou a podnikatelskou sféru Právo aktuálně > Proč založit obecně prospěšnou společnost Daně aktuálně > Problematika placení záloh na daò z pøíjmù právnických osob Ekonomika aktuálně > Účtování organizačních složek právnických osob v zahraničí Podnikové poradenství aktuálně > Jak vést optimálně pøijímací pohovor Rödl & Partner Intern > Nové semináøe > Lidé v Rödl & Partner

kání. Ve vědeckotechnickém parku mohou být usídleny jak firmy s delší historií, tak také nováčci. Podnikatelské inkubátory naopak vytváøejí zázemí pro zasídlení začínajících firem s dobrým nápadem. Tyto firmy mohou od provozovatele inkubátoru získat dotaci na nájem kanceláøských, laboratorních a dalších prostor a dále dotaci na konzultantské služby, školení nebo rekvalifikaci.

Nové možnosti pro výzkumnou a podnikatelskou sféru

Centra pro transfer technologií napomáhají pøenosu nových a dosud nevyužitých technologií do výroby pro-

Program Prosperita, jehož hlavním cílem je vytváøení pøíz-

støednictvím spolupráce výzkumných institucí, vysokých

nivého prostøedí pro spolupráci výzkumné a podnikatelské

škol a firem. Dále také poskytují odborné poradenství

sféry, byl dnem 7. dubna spuštěn. K podporovaným akti-

a poradenství v oblasti ochrany duševního a prùmyslového

vitám patøí zakládání a další rozvoj vědeckotechnických

vlastnictví.

parkù, podnikatelských inkubátorù či center pro transfer technologií. Rovněž vytváøení sítí business angels, které

Sítě business angels jsou nástrojem pro poskytnutí

podněcují vznik a rozvoj inovativních firem. Výhodou usíd-

kapitálu podnikatelùm v počáteční fázi podnikání, která

lení firem v těchto parcích, inkubátorech a centrech není

je spojena s vyšší mírou rizika a tím rozšíøení možnosti fi-

jen spolupráce mezi výzkumnou a podnikatelskou sférou,

nancování jejich podnikatelských nápadù. Základní činností

ale samozøejmě i snazší komunikace a spolupráce mezi jed-

je tedy propojení investorù (= business angels) a podnikù

notlivými firmami navzájem.

se zajímavými podnikatelskými plány.

Na tyto aktivity lze získat dotaci až do výše 300 milionù korun.

Kontakt pro další informace: Ing. Zuzana Kadlecová

Blíže k jednotlivým aktivitám:

Business Consultant Tel.: +420 236 163 400

Vědeckotechnické parky jsou subjekty, které poskytují potøebné prostory a služby firmám s delší historií podni-

E-mail: [email protected]

2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Květen 2008

Právo aktuálně > Proč založit obecně prospěšnou společnost NAPSAL MARTIN HOLUB | Ke kapitálovým obchodním spo-

lečnostem je zajímavou alternativou, zejména pokud se jedná o poskytování služeb veřejnosti za předem stanovených podmínek stejných pro všechny, obecně prospěšná společnost. Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, jejíž založení, vznik, existenci, zrušení a zánik upravuje zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů. Podrobněji v následujícím článku. Zakladateli mohou být fyzické i právnické osoby včetně České republiky.

V čem je obecně prospěšná společnost podobná obchodním společnostem Velmi podobná k úpravě obchodního zákoníku o obchodním rejstříku a obchodních společnostech je úprava týkající se nutného obsahu názvu, který musí obsahovat označení „obecně prospěšná společnost“ nebo zkratku „o.p.s“. Zároveň i pro evidenci je používán obdobný, byť paralelní systém nazvaný rejstřík obecně prospěšných společností vedený příslušnými krajskými soudy (v Praze Městský soud). Velmi podobný je i proces založení a vzniku obecně prospěšné společnosti.

V čem je obecně prospěšná společnost odlišná od obchodních společností Základní odlišností od kapitálových obchodních společností, které jsou zakládány za účelem tvorby zisku a následné dispozice s tímto ziskem, konkrétně k reinvesticím nebo k rozdělení mezi vlastníky, je striktní zákonná podmínka určující, že zisk obecně prospěšné společnosti smí být použit jen pro další poskytování obecně prospěšných služeb. Tato reinvestiční povinnost postihuje i zisk z výslovně zákonem povolených doplňkových činností, kterými jsou činnosti definované zákonem č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů včetně souvisejících předpisů. Obecně prospěšná společnost se má výhradně zabývat poskytováním obecně prospěšných služeb, kterými lze rozumět takové služby, jenž směřují k dosažení obecného blaha zejména na poli humanitárním, kulturním, ekologickém, sociální péče, sportu, tělovýchovy, vědy, vzdělávání, zdravotnictví, ochrany života, zdraví osob a ochrany zvířat. Obecně prospěšné služby si definují sami zakladatelé, resp. může je dále upravovat či přidávat

do povinného statutu obecně prospěšné společnosti statutární orgán, kterým je správní rada. Jak je uvedeno výše, oproti občanským sdružením, které mohou mít podobné cíle své existence jako obecně prospěšné společnosti, spočívá výhoda ve standardizované vnitřní struktuře, která zahrnuje správní radu, fakultativně ředitele i dozorčí radu jakožto orgán kontrolní a také pravidla pro vedení účetnictví včetně podmínek pro zpracování auditované účetní závěrky. Výhoda však spočívá i v možnosti provozovat doplňkovou činnost, která však nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb.

Výhody Oproti obchodním společnostem pak existují následující základní výhody: > Možnost převést některé činnosti obchodních společností pod správu obecně prospěšné společnosti s následujícími výhodami a oprostit tak rozpočet zakladatele od zvýšených nákladů na vedlejší činnost zatěžující hlavní předmět podnikání; > Minimální finanční nároky na založení - není předepsán základní kapitál či povinné vklady zakladatelů; > Možnost čerpání dotací na poskytování obecně prospěšných služeb ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních samosprávných celků nebo ze státního fondu; > Daňové zvýhodnění přiznané obecně prospěšné společnosti za podmínky, že nebudou porušeny povinnosti týkající se >> reinvestice zisku; >> neúčasti na podnikání jiných osob a neohrožení obecně prospěšných služeb doplňkovou činností; >> vypracování a zveřejnění výroční zprávy o činností a hospodaření nejpozději do 6 měsíců od skončení hodnoceného období. Povinnost reinvestice se týká hospodářského výsledku, tedy zisku, a není tak samozřejmě ovlivněn standardní provoz obecně prospěšné společnosti včetně úhrady provozních nákladů zahrnujících mzdy aj. Vhodným námětem k úvaze, zejména ze strany zakladatelů, kterými by byly veřejnoprávní instituce, územně správní celky aj. je pak i ta skutečnost, že do zakládací listiny (smlouvy) lze určit jinou obecně prospěšnou společnost, která by byla oprávněna k přijetí likvidačního zůstatku v případě , kdy by došlo ke zrušení obecně prospěšné společnosti s likvidací. V případě, že by se tak nestalo, nabídne likvidátor likvidační zůstatek očištěný od částek nutných k pokrytí závazků rušené obecně prospěšné společnosti obci, v níž má obecně prospěšná společnost sídlo. Pokud by obec do 30 dnů od doručení této nabídky svůj zájem nepotvrdila, stává se oprávněným příjemcem Česká republika reprezentovaná Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Závěrem Obecně prospěšná společnost může být vzhledem ke svým výhodám a zároveň v mnoha prvcích úpravou obdobnou obchodním společnostem vítaným prostředkem učinit něco ku prospěchu společnosti a zároveň zefektivnit fungování zakladatele včetně využití veřejné podpory ve formě dotací.

Kontakt pro další informace: Mgr. Ing. Marek Švehlík Advokát Associate Partner Tel.: +420 236 163 760 E-mail: [email protected]

Daně aktuálně > Problematika placení záloh na daò z pøíjmù právnických osob NAPSAL MARTIN RَIČKA | Povinnost pro platbu záloh

na daň z příjmů právnických osob je dána zákonem číslo 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání. Pokud tato poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 tisíc korun, zálohy se neplatí. Přesáhne-li poslední známá daňová povinnost 30 tisíc korun, přičemž nepřesáhla 150 tisíc, platí poplatník zálohy na daň ve výši 40 procent poslední známé daňové povinnosti v půlročních intervalech, tedy 15. 6. a 15. 12., a to v případě, že je zdaňovací období od 1. 1. do 31. 12. V případě jiného zdaňovacího období než je kalendářní rok je první záloha splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá platba do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Pokud poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 tisíc korun, platí poplatník zálohy na daň ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti, tedy 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. (pokud je zdaňovací období shodné s kalendářním rokem). V případě, že daňový poplatník má jiné zdaňovací období než je kalendářní rok, je první záloha splatná do15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha do 15. dne devátého

měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. V praxi dochází často k situaci, že v případě stanovení výše a termínu záloh v druhém zdaňovacím období (pokud bylo první zdaňovací kratší než 12 měsíců), daňový poplatník vypočte výši záloh chybně. V takovém případě je totiž povinnost poplatníka dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jakoby se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Výše zálohy se stanoví tak, že se poslední známá daňová povinnost za část zdaňovacího období vydělí počtem měsíců, za které se týkala, a násobí se číslem 12 (dojde tedy někdy i k podstatnému zvýšení oproti původnímu chybnému stanovení výše záloh). Výše všech vypočtených záloh se zaokrouhlí vždy na celé stovky nahoru. Po skončení zdaňovacího období se zaplacené zálohy splatné v jeho průběhu započítají na úhradu skutečné výše daně. Zde opět dochází v praxi často k omylu, kdy poplatník započte ke své daňové povinnosti (která je splatná např. do 30. 6.) nejen zaplacené zálohy v průběhu uplynulého zdaňovacího období (tedy např. zálohy placené 15. 6., 15. 9. a 15. 12. v minulém roce), ale nesprávně navíc i další zálohu, kterou zaplatil i 15. 3. daného roku (tato záloha byla již placená mimo průběh uplynulého zdaňovacího období a lze ji tedy započítat až s případnou daňovou povinností v následujícím zdaňovacím období). Pokud je výsledná daňová povinnost nižší než zaplacené zálohy, je možné správce daně písemně požádat o vrácení tohoto přeplatku, případně o zápočet např. s nejbližší zálohovou povinností (správce daně bez doručené žádosti o vrácení daňového přeplatku z vlastní iniciativy přeplatek nevrací). Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období (např. podáním dodatečného daňového přiznání) se zálohy do té doby placené nemění. Pokud je daňový poplatník v prodlení s platbou zákonné zálohy, doměří mu správce daně úrok z prodlení, který odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o čtrnáct procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pro upřesnění uvádím, že se nejedná o výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely. V některých případech se může jednat o značně vysoké doměrky, protože správce daně nemá povinnost daňového poplatníka na vzniklý a narůstající daňový nedoplatek ihned upozornit. Této skutečnosti je tedy třeba věnovat náležitou pozornost a předcházet tak nepříjemným a mnohdy i citelným daňovým

4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Květen 2008

doměrkům. Proti doměřenému úroku z prodlení se navíc nelze účinně odvolat, pokud správce daně postupoval v souladu se skutečně opožděně odváděnými platbami (při odvolání je potřeba mj. i uvést rozpor s právními předpisy či se skutkovým stavem). Přesto bych ale vždy doporučoval zkontrolovat uvedené údaje na platebním výměru a v případě jakékoliv pochybnosti ihned kontaktovat odpovědného správce daně, případně napsat odvolání, které však bohužel nemá odkladný účinek. V odůvodněných případech je možné předem správce daně požádat o prominutí nebo o snížení povinnosti zálohu platit. Správce daně obvykle této žádosti zčásti či zcela vyhoví, je však třeba žádost podat předem a patřičně ji odůvodnit (např. doložením aktuálního výsledku hospodaření za uplynulé kalendářní čtvrtletí). Obvykle je třeba takto žádat o každé jednotlivé snížení či prominutí zálohy samostatně a vždy tuto žádost doložit. Správce daně však může v případě daňového nedoplatku na jiných daních takový přeplatek pravomocně převést na jeho úhradu. O této skutečnosti je potom daňový poplatník písemně vyrozuměn.

Kontakt pro další informace: Martin Rùžička Daòový poradce Partner Tel.: +420 236 163 100 E-mail: [email protected]

Ekonomika aktuálně > Účtování organizačních složek právnických osob v zahraničí NAPSALA ALENA LEJSALOVÁ | Současně s rozvojem podni-

katelských aktivit obchodních společností v zahraničí nebo zahraničních společnosti v České republice jsou stále častěji kladeny otázky k postupu při zachycení těchto aktivit z hlediska daňového a účetního. O problematice účtování organizačních složek více v článku.

Organizační složka a její vymezení Definici stanoví § 7 obchodního zákoníku: (1) „Odštěpný závod je organizační složka podniku, která je jako odštěpný závod zapsána v obchodním rejstříku.

(2)

Při provozování odštěpného závodu se užívá obchodní firmy (§ 8) podnikatele s dodatkem, že jde o odštěpný závod. Obdobné postavení jako odštěpný závod má i jiná organizační složka podniku, jestliže zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku.“

V této souvislosti je dále důležité ustanovení § 21 obchodního zákoníku, který upravuje podnikání zahraničních osob v České republice. Z uvedeného paragrafu citace: (3)

(4)

“Podnikáním zahraniční osoby na území České republiky se rozumí pro účely tohoto zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na území České republiky. Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává zahraniční osoba …“.

Lze tedy shrnout a konstatovat, že organizační složka je vnitropodnikový útvar, jehož prostřednictvím může v České republice při splnění stanovených podmínek podnikat zahraniční osoba. Obdobně platí totéž pro podnikání českých právnických osob v zahraničí.

Jaký je rozdíl v pojmech organizační složka a stálá provozovna? V praxi se často zaměňuje nebo ztotožňuje pojem organizační složka a termín stálá provozovna. Mezi těmito pojmy není rovnítko. Organizační složka může být stálou provozovnou a na druhou stranu stálá provozovna může být organizační složka. To ale neplatí vždy. Termín stálá provozovna definuje a používá zákon o daních z příjmů v § 22, ve kterém jsou definovány příjmy považující se za příjmy ze zdrojů na území České republiky, dále je tento termín používán v zákoně 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků a zejména v jednotlivých smlouvách uzavřených s příslušnými státy a které mají za úkol zamezit dvojímu zdanění. Není možné tedy směšovat pojem organizační složka a stálá provozovna. Termín stálá provozovna slouží pro daňové účely.

Organizační složka a její účtování Účetní předpisy České republiky, které tvoří základní právní normy, jimiž je zákon o Účetnictví 563/1991Sb. ve znění dodatků, prováděcí vyhláška 500/2002 Sb. ve znění pozdějších dodatků a České účetní standardy, nestanoví zvláštní postupy či metodické zásady pro účtování organizačních složek. Tato oblast byla upravena Sdělením k účtování provozoven českých podniků na Slovensku (čj. 281/69 813/1993 - publiko-

váno ve Finančním zpravodaji č. 1/1994). Toto opatření bylo spolu s dalšími bylo zařazeno mezi dále neplatné. V uvedeném postupu byla společnosti dána možnost volby účtování organizačních složek. Buď formou centrálního vedení účetnictví organizační složky nebo oddělenou formou. Domníváme se, že obdobně, jak je uvedeno ve sdělení, lze postupovat i nadále. Navržený postup vychází ze skutečnosti, že organizační složky zřízené v zahraničí jsou podle českých účetních předpisů součástí české účetní jednotky a že se tedy jedná o vnitropodnikovou složku. Organizace vnitropodnikového účetnictví je v pravomoci účetní jednotky. Konkrétní způsob by měl být zvolen v závislosti na charakteru a velikosti organizační složky. Zvolený způsob by měl být popsán v interní směrnici a v příloze k účetní závěrce. Centrální způsob účtování organizační složky vychází z centrálního vedení účetnictví za celou účetní jednotku, což v praxi znamená, že veškeré doklady organizační složky se průběžně účtují v rámci jednotného systému účetnictví stanoveným kursem. Tento způsob však neřeší splnění požadavků kladených na provozovny právními předpisy příslušných zemí, v nichž jsou zřízeny. V důsledku to zpravidla vyžaduje vedení ještě stanovené evidence podle předpisů konkrétní země, kde se organizační složka nachází a v dané měně pro účely daňové. Druhý způsob spočívá v tom, že je vedeno oddělené účetnictví za organizační složku v měně konkrétní země a za stanovené období. Například k 31. 12. dochází k přetažení počátečních zůstatků a obratů kurzem k 31. 12. do účetnictví české účetní jednotky. Přetažení obratů by bylo možné provádět i častěji, například měsíčně. Při tomto způsobu dochází k pohybu pořizovacích cen vyvolaných pohybem kurzu, případně dalším kursovým rozdílům. Z důvodu potřeby jednotné struktury účetní evidence , potřeby poskytování aktuálních informací, jak za organizační složku, tak za účetní jednotku jako celek, doporučujeme první způsob, to je centrální vedení účetnictví. Považujeme za vhodné vedení účetnictví organizační složky formou samostatného střediska pro účely zjišťování hospodářského výsledku a sledování majetku a závazků organizační složky formou samostatných analytických účtů. Lze samozřejmě využít i jiných možností, které nabízí používaný software. Tímto způsobem bude možné provádět odsouhlasení evidence organizační složky vedené pro účely daňové v konkrétní zemi. Upozorňujeme, že podle § 21 zákona o účetnictví je zapotřebí uvádět existenci organizační složky v zahraničí ve výroční zprávě.

Zdanění organizačních složek, aplikace stálé provozovny na organizační složku je samostatným tématem, které řeší zákon o daních z příjmů a smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Kontakt pro další informace: Ing. Alena Lejsalová Auditorka Associate Partner Tel.: +420 236 163 300 E-mail: [email protected]

Podnikové poradenství aktuálně > Jak vést optimálně pøijímací pohovor NAPSALA MARKÉTA HURTOVÁ | Existuje celá řada různých

metod jak vést přijímací pohovor. Jakou metodu zvolit jako nejvhodnější, jak k interview přistupovat a další rady a doporučení napoví následující řádky.

Volba vhodného prostøedí Chceme-li získat, pokud co možno nejobjektivnější informace o kandidátovi, musíme pro uskutečnění pohovoru zvolit vhodné prostředí. Měli bychom se postarat o nerušenou atmosféru v průběhu rozhovoru, tzn. zdržet se veškerých rušivých elementů, jako je neustálé vyrušování, hluk zvenčí, vyzvánění telefonů, ale i např. dát pozor, abychom kandidáta neposadili proti slunci (pokud se nejedná o test chování v přirozených podmínkách), zároveň bychom měli na uchazeče dobře vidět, neboť jde o setkání dvou rovnocenných stran. K uchazeči se chováme jako k hostu, neměli bychom mu tedy zapomenout nabídnout občerstvení.

Fáze pøijímacího pohovoru Průběh přijímacího pohovoru můžeme rozdělit do několika fází. Jako první je důležité správné navázání kontaktu. Tuto část bychom rozhodně neměli podceňovat. Jde o navázání vztahu s uchazečem, kdy bychom měli navodit příjemnou atmosféru (pokládáme tzv. uvolňující otázky jako např.

6 | 7 Mandantenbrief | Vydání Květen 2008

Jakou jste měl cestu?, Kde parkujete? apod.), tím odbouráme případný strach a stres ze strany kandidáta, neboť našim cílem je, aby se dotazovaný co možná nejvíce otevřel a uvolnil. Dále je vhodné seznámit uchazeče s průběhem a dobou trvání interview, která by neměla být příliš dlouhá. Optimální délka je 45–60 minut. V případě odborného prověřování schopností uchazeče se může doba protáhnout až na 90 minut, což by ale zároveň mělo být maximem. V druhé části bychom měli dát prostor kandidátovi k stručnému představení. Po dobu jeho prezentace, která by neměla být delší než 5 minut, bychom uchazeči neměli skákat do řeči, listovat ve svých podkladech, měli bychom udržovat oční kontakt (nejen při prezentaci) a také nezapomenout dělat si poznámky (je zdvořilé předem požádat kandidáta o jeho svolení). Poté máme možnost ujasnit si případné nesrovnalosti v životopisu uchazeče a doplnit si potřebné informace. Třetí fází je prověření schopností kandidáta, které může probíhat pomocí odborných testů, prezentací, psychologických testů, assesment center atd. Způsob testování je závislý na pozici, kterou obsazujeme. Pokud hledáme schopnou účetní, nebudeme testovat jakým způsobem se prezentuje, ale zaměříme se na odborné schopnosti nezbytné pro výkon jejího povolání. Na druhou stranu pokud vedeme interview s obchodníkem či obchodním zástupcem, který bude denně jednat se zákazníky, bude nás určitě zajímat jak vystupuje a jak se prezentuje, zvolíme tedy test prezentační. Ve čtvrté fázi pohovoru vyvstává prostor pro naše otázky. Dotazy je třeba klást správně, neboť nesprávně položený nebo formulovaný dotaz může způsobit jinou odpověď než jsme očekávali. Jedno zlaté pravidlo říká: „Nejsou špatné odpovědi, jsou jen špatně položené otázky“. Musíme dávat pozor, aby se pohovor nezvrtl k jednostrannému výslechu, jelikož tímto způsobem bychom velice těžko získávali citlivé a osobní informace. Vždy musí jít o komunikaci mezi dvěma partnery. Existuje mnoho druhů a způsobů kladení otázek. Vyvarovat bychom se měli dotazů hypotetických (př. Jak byste řešil/a…?), sugestivních (př. Asi jste člověkem, který si věří, že?) a uzavřených (př. Umíte anglicky?). Sugestivní otázky jsou obzvláště nevhodné, neboť mohou mít až manipulativní charakter. Je dobré si uvědomit, že budoucí chování lze odvodit z dřívějšího chování, tzn. nemá smysl ptát se na budoucnost, ale čerpáme z minulosti uchazeče (př. Uveďte příklad, jak jste použil tuto metodu v praxi? namísto Jak byste použil tuto metodu v praxi?). Po celou dobu kladení otázek nezapomínáme na své poznámky. V předposlední páté fázi bychom měli uchazeče seznámit s pracovní pozicí, náplní práce, bližšími informacemi o společnosti, jeho budoucími úkoly a povinnostmi, pracovním prostředím apod. Zároveň vzniká prostor pro dotazy kandidáta, diskusi o platu a možném nástupu do zaměstnání.

Následuje již šestá závěrečná fáze přijímacího pohovoru. V této části je vhodné seznámit uchazeče s nadcházejícím postupem. Nastíníme časový plán, kdy by mělo být provedeno rozhodnutí a kdy bude informován o výsledku výběrového řízení. Informujeme kandidáta o celém procesu přijímacího řízení. Zda se bude konat druhé, případně třetí kolo výběrového řízení? S kým, kde a jakým způsobem bude probíhat? Na závěr je vhodné vyzvat uchazeče k položení otázek, které doposud nebyly zodpovězeny. Pokud nemáme kompletní podklady o kandidátovi, můžeme požádat o doplnění fotokopií vysvědčení, osvědčení o absolvování kurzů nebo referencí. Rozhodnutí o přijetí uchazeče by nemělo trvat déle než 4 a více dní, neboť podstupujeme to riziko, že kvalitní kandidát může mezitím přijmout jinou pozici. Oznámení o neúspěchu při výběrovém řízení by mělo mít písemnou formu se stručným zdůvodněním tohoto rozhodnutí a poděkování za zájem a účast na výběrovém řízení. Oznámení o neúspěchu bychom neměli dlouho protahovat, abychom nezpůsobili uchazeči potíže při rozhodování a zvažování dalších pracovních nabídek. Na závěr je třeba zdůraznit, že je velice důležité zanechat na kandidátovi co nejlepší dojem, neboť na základě přijímacího pohovoru si uchazeč vytváří trvalý názor na naši společnost.

Kontakt pro další informace: Ing. Alena Spilková Podniková poradkyně Associate Partner Tel.: +420 236 163 400 E-mail: [email protected]

Rödl & Partner Intern > Nové semináøe Nové insolvenční právo Dnem 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Po patnácti letech účinnosti dosavadního zákona o konkursu a vyrovnání je tak právní teorie i každodenní obchodní praxe konfrontována se zcela novou úpravou této problematiky.

Insolvenční zákon přináší v tomto směru koncepčně nový pohled a zavádí mnoho nových institutů a postupů, které dřívější právní úprava neznala. Jedná se například o insolvenční rejstřík, změny v postupu přihlašování pohledávek, nové způsoby řešení úpadku (reorganizace, oddlužení), zvláštní úpravu tzv. nepatrného konkursu apod. Současně s insolvenčním zákonem nabyl účinnosti rovněž zákon o insolvenčních správcích (č. 312/2006 Sb.). Nové insolvenční právo je jak pro dlužníky, tak i pro věřitele zásadní změnou; bez znalosti a respektování nové právní úpravy mohou být dotčené subjekty, ať již v jakémkoli postavení, majetkově poškozeny nebo být vystaveny odpovědnostním nárokům třetích osob. Kancelář Rödl & Partner pořádá seminář k tomuto tématu, který se bude konat ve středu 21. května 2008 od 8:30 do 13:00 hodin v andel´s Hotel v Praze. Přednášející: JUDr. Pavel Koukal, advokát, Rödl & Partner Mgr. Václav Vlk, advokát, Rödl & Partner Zájemci se mohou hlásit v termínu do 14. května 2008 zasláním přihlášky na e-mailovou adresu: [email protected] nebo na faxové číslo 236 163 799. Přihlášku je také možné získat na adrese: http://www.roedl.cz/www/cs/index-seminare.htm

> Lidé v Rödl & Partner Návrat Zdeny Noack Zdena Noack, roz. Vovsová, vystudovala práva na Universität Köln. Po druhé státní zkoušce z práva v roce 1998 pracovala u IHK Südwestsachsen (Průmyslová a hospodářská komora) jako vedoucí Centra pro česko-německou hospodářskou spolupráci (Zentrum für deutsch-tschechische Wirtschaftskooperation), odkud v roce 2000 přestoupila ke společnosti Rödl & Partner v Praze. Specializovala se převážně na hospodářské a obchodní právo, přičemž později se jako vedoucí týmu a associate partner podílela zejména na větších projektech z oblasti fúzí a restrukturalizací, prodejích podniků a transakcích s nemovitostmi. V letech 2004 až 2007 vybudovala v Praze středně velkou kancelář se zaměřením na zahraniční klientelu, kdy kromě vedení kanceláře i nadále provozovala právní činnost. V dubnu 2008 se vrátila ke společnosti Rödl & Partner, v níž bude kromě poskytování poradenství v rámci větších projektů zapojena i do vnitrofiremní organizace. Jejími mateřskými jazyky jsou čeština a němčina. Dalším jazykem, jímž hovoří, je angličtina. -jv-

8 Mandantenbrief | Vydání Květen 2008

Mandantenbrief Květen 2008, č. 5 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéøská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Koordinace: Jana Vodolánová Více informací naleznete na www.roedl.cz