BLE 2 prevazne bez diakritiky
preference zažité mýty (nejen) v ekonomii - lidé jsou "self-intrested" (sobci) - lide mají v rámci sociálních vztahů/interakcí homogenní preference nikterak neovlivnené kotextem situace, ve které se nacházejí ale [!] (opět) - mnoho studií poukazující na opak nejen co se týče self-interested jednotlivců, nicméně také o sociálních determinantech preferencí
socialni preference ? Jednotlivci vykazuji "neekonomicke" chovani a zohlednuji pri svem rozhodovani dopady (at jiz negativni ci pozitivni) na danou osobu. (agent) dana osoba (agent) - pravidelne osoba primo interagujici - muze byt kdokoliv - casto rodina, partner, kolega, spoluzak, nadrizeni ci podrizeni, obchodni partneri atp.
silna reciprocita - strong reciprocity Silna reciprocita - preference, ktere se zdaji vyznamne ovlivnovat nase rozhodovani - se projevuji tak, ze: jednotlivec se chova pratelsky (pekne) [en: kind] v pripade, ze se k nemu Agent chova pratelsky [kind]; a jednotlivec se chova nepratelsky [unkind] v pripade, ze se k nemu chova Agent nepratelsky. jinymi slovy: jednotlivec zohlednuje vynos [payoff] Agenta dle Agentova chovani
je SRecip dulezita pro analyzu ? Zda se, ze existuji - silne dopady SRecip na trzni usporadani a fungovani trhu - silne dopady SRecip na rozhodovani jednotlivcu, uspesnost kolektivnich ukonu (akci) - silne dopady na zmenu preferenci z self-interested na cooperative - silne dopady na existenci stavajicich kontraktu
puvod socialnich preferenci Silna reciprocita - nezalezi zdali je kind chovani opravdu kind - je postacujici paklize je jako kind chapano, rozeznano jednotlivcem ci jim za kind povazovano kind = zdali je chovani Agenta povazovatelne za fairove co se tyce intence (umyslu) konkretniho chovani / jednani SRecip neni vedena ocekavanym ziskem v budoucnu (pro pripad opakovanych interakci) >> nejedna se o "kooperativni" nebo "trestaci" chovani zname z teorie her [game theory] z opakovanych her
v pripade Silne reciprocity se jednotlivec chova reciprocicne BEZ ocekavani jakychkoliv budoucich zisku / vynosu / prinosu
averze k "nespravedlnosti" (inequity aversion) AkN - snaha jednotlivcu o zasazeni se spravedlive distribuce zdroju. jednotlivci jsou altruisticti k ostatnim (pokud je uroven prijmu / pristupu k nejakym zdrojum u ostatnich nizsi nez to co jednotlivec povazuje za 1. standard 2. ferovou distribuci) jednotlivci trpici AkN maji nicmene take snahu potrestat ostatni, kteri maji vice nez je 1. standard ci 2. jimi povazovana spravedlive mnozstvi zdroju. /jsou zavistivi/
existuje rozdil mezi SRecip a altruismem ?
SRecip vs Altruismus existuje fundamentalni rozdil mezi altruismem a Srecip v pripade altruismu (nepodmineneho (unconditional altruism) nedochazi k podminovani vlastniho chovani chovanim Agentu - jinymi slovy altruismus neni odpovedi na altrusiticke chovani altruismus je samostatny typ socialnich preferenci. ==> altruista NIKDY netresta (chovani 0,+1 nikoliv -1 +1)
Zavist a zlomyslnost [spiteful and envious behavior] Nekteri jednotlivci vykazuji permanentni zlomyslne a zavistive chovani - jsou ochotni trestat kdykoliv, kdyz nekdo "ziskava" - jinymi slovy - jsou ochotni na ukor svych zdroju snizovat zisk / distribuci Agentovi bez rozdilu zdali se tento chova ferove, pratelsky ci je jeho chovani z opacne skaly ZaZ je mene casta nez SRecip. [Mui 1995, Kirschteiger 1994]
vyskyt soc. preferenci 1. dochazi casto k MIXU - osoby ZaZ jsou k nekterym SRep a k nekterym dokonce Altru 2. nektere osoby nevykazuji zadne socialni preference k jednotlivym osobam - chovaji zcela "selfish"
BLE a SRecip a Selfishness altruismus je pro BLE relativne nezajimavy zajimavost SRecip a Selfishness pro BLE: 1. je rozsirena silna preference negativni reciprocity (trestani) 2. existuje take silna pozitivni reciprocita determinujici soc. interakce (casto posilena o altruismus, aversi k nerovnosti/nespravedlnosti, a dalsi motivy) 3. jak dochazi (a k jakym) interakcim mezi selfish a silnymi reciprokany
SRecip jako vysledek kognitivniho omezeni? Argument: reciprocita je v anonymnich jednokolovych hrach zpusobena kognitivnimi omezenimi jednotlivce rozpoznat jednokolovost standardni interakce jsou opakovane, buduji se dlouhodobe vztahy lide v laboratori nerozumi strategicke rozdilnosti mezi jednokolovou hrou (interakci) a opakovanymi interakcemi.
SRecip jako vysledek kognitivniho omezeni? odpoved: 1. lide si UVEDOMUJI rozdilnost mezi opakovanou a jednokolovou interakci 2. pro aplikaci neni rozdilu zdali a proc tak cini- dulezite je zjisteni ze takto cini opakovane a systematicky, zejmena pokud toto chovani ovlivnuje: trh a jeho fungovani spolecenske normy kolektivni akce / cinnost incentivy (podnety) k danemu rozhodovani
jednokolove vs opakovane hry testovano Fehrem (top experimentalni ekonom) hra na dary (rozdel 10 a nech akceptovat) - subjekty si nemohly vytvorit reputaci v opakovane 10 kolove hre (vzdy mezi neidentifikovatelnymi subjekty) x - hra s reputaci pokud jsou lide neschopni rozeznat mezi jednokolovou a opakovanou hrou mely by byt vysledky z obou her totozne >> >> ve hre s reputaci 80 procent lidi vyzaduje vyssi ohodnoceni (podil) (hra hrana s totoznymi lidmi)
konkurence ovlivneni rozhodnovani v pripade konkurence ? ma Srecip vliv ? simulace jednoducheho obchodu - 2 zakaznici, 1 nabizejici. nabizejici se deli o 10$ s tim ze kdyz oba Z odmitnou - nikdo nic nedostane, 1 odmitne druhy dostava nabizene, oba akceptuji pak s 1/2 pravdepodobnosti se nabizene distribuuje. (obdobna hra s 5 zakazniky) (?) odhadnete vysledek
konkurence
konkurence a Srecip ? Vytlačí vysoká konkurence zcela reciprociční chování ? - zdá se, že silně motivovaní silní reciprokátoři výrazně ovlivňují rozhodování i v silně konkurenčním prostředí Fehr: zamestnanci a zamestnavatele kompetitivní dvojitá aukce 12 zamestnancu, 8 firem, každá z firem může najmout pouze 1 zaměstance (simulujeme tedy převis poptávky po zaměstnání) Parametr:
Náklady na zaměstnance jsou 20 jednotek. Zisk na zaměstnance je 120 jednotek.
konkurence a Srecip ? [2] Simulovány 2 hry - Dvojitá aukce = standardni bargain - v pripade odmitnuti maji oba 0 a čekají do dalšího kola - Exogenni bilateralni aukce - pripad kdy dochazi k prirazeni zamestnancu k zaměstnavatelům 10 one shot games, v každém kole je zaměstnavateli přiřazen jiný zaměstnanec.
konkurence a Srecip ? [3]
konkurence a Srecip ? [4] V double auction nabizelo mnoho zaměstnanců svou práci za mzdy dokonce pod 30 nicméně firmy preferovaly hradit zaměstnancům kolem 60 ! proč ? Spokojení zaměstnanci vydělávají více pro zaměstnavatele – mzda má motivující efekt – a firmám se tudíž vyplácí zaměstnance „přeplácet“ a nabízet „netržní“ ceny než akceptovat levnější pracovní sílu.
konkurence a Srecip ? [5] Reciprocity lze použít v modelech neboť - působí
na konkurenční subjekty (dochází k soutěžení) (v předešlém příkladu způsobující nedobrovolnou nezaměstnanost) - Vzyšuje
/způsobuje vyrazny rozdíl v chování se vůči „insiderům“ (spolecnosti, rodinou, znamymi kooperujicimi) a „outsiderům“ (jinymi subjekty) - Fehrův výzkum dále ukazuje na fakt, že firmy nerady mění zaměstnance i přestože by to způsobovalo snížení nákladů na mzdy - Zaměstnanci se zdají být loyální a pracujicí více, než by museli
Kooperace – Ovlivňují SRecip Selfish chování ? Jak budou Silní reciprokátoři ovlivňovat kooperaci ? * Srecip kooperují jen pokud jsou si jisti či alespoň přesvědčení, že druhá strana bude kooperovat taktéž * Srecip trestají free-ridery (ti narusuji kooperaci a chovaji se z pohledu Srecip „neférově“) Povedou tyto dvě charakteristiky ke zlepšení kooperace ? Zajimavý experiment: 2 hráči, A, B, kazdý má 10$, cokoliv daji druhemu se ztrojnasobi, oba se ale musi rozhodnout najednou. - moznost vyhrat az 30$ v kazdem kole ale ztratit 10$ Neoklasické optimum ? Jak se rozhodnete vy ?
i v jednokolovych experimentech bývá zaznamenána kooperace ve výši cca 40-60, při opakovaných hrách je poměr „vyměňovaných“ částek daleko vyšší
Při střetu 2 SRecip jeden bude kooperovat JEN v případě, že si bude myslet, že bude kooperovat i ten druhy - druhý pak když bude kooperovat první. (bude se domnivat ze prvni bude kooperovat) - kooperace je equlibriem equilibriem je vsak i oboustranna nekooperace - mene efektivni ale sic ! v pripade umozneni komunikace muze dochazet k koordinaci a zvoleni vice efektivniho reseni/equilibria komunikace > koordinace > spoluprace > efektivnejsi reseni
v dalsi hre Fehr, Gachter a Fischbacher testovali ochotu lidi kooperovat za predpokladu ze kooperuji ostatni (ve 4 osobove hre) pricemz dominantni strategie byla free-ride - 50 procent subjektu je ochotno zvysit kontribuci do verejnych statku pokud dalsi clenove skupiny take prumerne zvysuji kontribuci. cca 30 procent jsou free-riders cca 14 procent prispivaji a zhruba od poloviny cyklu zacnou freeriderovat
i selfish jsou motivovani v opakovane hre pokud existuje dostatecne zastoupeni SRecip SRecip nejsou motivovani k "pozitivnimu" chovani v prostredi, ve kterem ocekavaji prilisne zastoupeni Selfish jedinců Úkazy z reálného života – platba daní, úplatkářství, zneužívání podpor, běžná kriminalita, zneužívání nemocenského pojištění atp. Poznatek - v případě, že lidé začnou věřit, že se většina oddává společensky dříve odmítanému (či normativně odmítanému) chování, je velmi složité /ne li nemožnné/ znovuobnovit předchozí stav.
Implikace ? - pro zamestnavatele - dulezity vyber zamestnancu - nekolik demotivujicich free rideru muze zpusobit snizeni produktivity (nekteri reportuji ze sami zamestnanci nechteji pracovat s linymi spolupracovniky) - podstatne pro socialni politiku - zalezi zdali jsou lide povazovani za ty kteri si zaslouzi soc. podporu (snazici se vyvaznout chudobe) ci za lidi parazitujici a vice versa
uroven kooperace a trestani trestaci dvoukolovka (Fehr a dalsi) po prvnim kole subjekty maji moznost pozorovat druhe/ho hrace a pripadne je trestat - 1cost = 3 punishments pro druhe kolo. hra je opakovana, optimalni strategie je freeride. vysledek: casto dochazi k ostrakizaci free-ridera ackoliv self-intrerest hypoteza predpoklada nulove trestani a nulovou participaci ve hre, predevsim ale zadny rozdil mezi hrou s a bez punishmentu
- subjekty kooperuji nejen kdyz existuji zakonitost trestu, nicmene dostacuje i hrozba trestu, nebo v pripade vedomi ztraty z minulych kol - memory of pain
strategicke x nestrategicke trestani projevy nesnasenlivosti vuci stavkokazum, nicitelum revoluce, nenarukujicim vojakum ve 2 sv. valce v UK, ci v koreii a vietnamu (pro USA) - vyzkum ukazuje i na trestani osob premrstene vyuzivajicich verejne zdroje - cenova valka v prubehu oligopolistickeho zapasu - verejne odsuzovani osob privazejicich cistou "predrazovanou" vodu do oblasti sucha ci zaplav - spise nez racionalita a selfishness vede lidi k trestani hnev
jak mnoho je trestani strategicke ? je trestani strategicke a uvedomele nebo vedeno emocemi jako hnev a hnus ? - zda se ze lide dokazi kooperovat i ve vecech trestani - zde vsak nelze urcit zdali uvedomele ci nikoliv - Fehr a Gachter ukazuji ze i nestrategicke trestani je vyraznym nastrojem ovlivnujicim (stimulujicim) kooperaci - zda se ze unfair punishment je velmi nepravdepodobny (pokud nepocitame patologicke pripady) - F a G a Fishbacher uzaviraji ze nelze stanovit (neexistuji dukazy) o tom zdali free-rideri jsou trestani ze strategickych duvodu
minimalni rozdil v trestani perfect strangera a znameho partnera
trestani jako econ. incentiva ? ma smysl zavedeni explicitniho trestani ci oceneni ? jake by melo ono zavedeni dopady na pocit ferovosti a Srecip ? - nemohou expl tresty zpusobovat atmosferu strachu a neduvery ? Bewley - mnozi manazeri reportuji ze explicitni trestani ma byt pouzivano pouze zritka k pro-kooperativniho postoje - negativne pusobi na pracovni atmosferu.
Fehr, Gachter zamestnavatele mohli stanovit mzdu a pozadovanou miru vykonnosti - ta nebyla ale pro zamestnance zavazna. (cheap talk - kec) vedle toho umoznili zamestnavatelum stanovit explicitni motivancni ocenovani - zamestnavatele navic maji moznost trestat "disfunkcni" pracovniky (underperformance)
