Vydání Duben 2008 | www.roedl.cz
Obsah: Aktuality > Monosti čerpání dotací na rozvoj regionu Støední Morava > Blíí se konec investičních pobídek pro zpracovatelský prùmysl? Právo aktuálně > Zpùsob jednání jediného akcionáøe pøi výkonu pùsobnosti valné hromady Daně aktuálně > Editační povinnost po 1. lednu 2008 Ekonomika aktuálně > Kdy začít účtovat o poøízení investice Rödl & Partner Intern > Nové semináøe > Lidé v Rödl & Partner
4060 procent uznatelných nákladù v závislosti na velikosti podniku. ádost o dotaci je zapotøebí pøedloit nejpozději do 5. května 2008. Kontakt pro dalí informace:
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
Mgr. Ing. Marek vehlík Advokát/Associate Partner Tel.: +420 236 163 760
Váení klienti,
E-mail:
[email protected]
chtěli bychom Vás informovat o monostech čerpání dotací z aktuálních programù veøejné podpory na rozvoj regionu
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
Støední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj). Tento program je určen pro podporu podnikatelských projektù malých a støedních podnikù na celém území uvedeného regionu.
Blíí se konec investičních pobídek pro zpracovatelský prùmysl?
Cílem jsou zejména: > stavební úpravy a pøípadné rozíøení, modernizace
Jak to vypadá podle výsledkù nedávné schùzky ekonomic-
a revitalizace stávajících objektù pro podnikání v rámci
kých náměstkù na Ministerstvu prùmyslu a obchodu, zdá se,
brownfields;
e zánik investičních pobídek pro zpracovatelský prùmysl je
> investice do dopravní a technické infrastruktury prùmyslových zón a lokalit meního rozsahu; > odstranění nevyuitých staveb, zchátralých objektù pou-
vskutku reálný! Zákon o investičních pobídkách, který je velmi úspěně vyuíván ji téměø osmým rokem, by toti měl být zruen koncem letoního roku, a to bez náhrady.
ze v rámci regenerace brownfields. Záměrem Ministerstva prùmyslu a obchodu je podpora Nevhodné jsou aktivity zaměøené na opravy a údrbu.
pouze takových projektù ve zpracovatelském prùmyslu, je obsahují prvek výzkumu a vývoje. Určité změny rovně mi-
Maximální výe dotace na jeden individuální projekt mùe
nisterstvo plánuje v podpoøe technologických center a cen-
dosáhnout výe a 100 milionů korun, minimální pak je-
ter strategických slueb. Změny by se měly týkat pøedevím
den milion korun. Veøejná podpora ovem nesmí pøekročit
omezení podpory center sdílených slueb.
2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Duben 2008
Vyuijte poslední ance Pokud v prùběhu pøítích tøech let plánujete projekt na rozíøení nebo zavedení nové výroby ve zpracovatelském prùmyslu na území České republiky, neváhejte. Zpracování projektu a sestavení ádosti o investiční pobídky je dlouhodobá záleitost a je tedy s pøípravou zapotøebí začít co nejdøíve. Základními podmínkami pro kvalifikaci projektu podle zákona o investičních pobídkách, které musí být splněny v prùběhu tøech let od vydání rozhodnutí o pøíslibu investičních pobídek, jsou následující: > investice do hmotného a nehmotného majetku ve výi minimálně 100 milionù korun (v regionech postiených nezaměstnaností mùe být tato hranice sníena a na 50
společnosti) a jako jediný akcionář vykonává působnost valné hromady této dceřiné společnosti. Statutárním orgánem akciové společnosti je představenstvo. V právních úkonech jednají za akciovou společnost členové představenstva způsobem uvedeným ve stanovách, tedy např. každý člen představenstva samostatně nebo dva členové společně apod. Rozhodnutí jediného akcionáře (společníka) při výkonu působnosti valné hromady však není právním úkonem, a právě o toto zhodnocení se opírá i citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Nejvyšší soud dovozuje, že rozhodnutí jediného akcionáře (společníka) při výkonu působnosti valné hromady proto musí činit orgán k tomu oprávněný, tj. představenstvo společnosti jako kolektivní statutární orgán. Osoby, které jsou v právních úkonech oprávněny jednat jménem společnosti, tedy např. dva členové představenstva společně, nemohou rozhodování v působnosti valné hromady činit. Takové rozhodnutí by proto pro rozpor se zákonem bylo absolutně neplatné.
milionù korun); > polovina minimální investice musí být financována vlastním kapitálem pøíjemce podpory; > nakupované strojní zaøízení tvoøí nejméně 60 procent celkové investice a toto zaøízení musí být nové. Pro blií informace o investičních pobídkách v České republice, o plánovaných změnách a pro nezávazné posouzení Vaich projektù, jsme Vám rádi k dispozici. Kontakt pro dalí informace: Ing. Zuzana Kadlecová Business Consultant Tel.: +420 236 163 400 E-mail:
[email protected]
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
Právo aktuálně > Zpùsob jednání jediného akcionáøe
Uvedené rozhodnutí má velký praktický význam. Do budoucna bude vyloučeno, aby obchodní rejstříky prováděly zápisy na základě rozhodnutí jediného společníka či akcionáře, které by bylo v rozporu se shora uvedeným právním výkladem Nejvyššího soudu, nemůže zakládat právní důsledky, které jsou s rozhodnutím jediného akcionáře či společníka spojeny, např. volbu nebo odvolání členů statutárního orgánu dceřiné společnosti, schválení její účetní závěrky nebo změnu společenské smlouvy. Ze shora uvedeného dále vyplývá, že u skutečností zapisovaných do obchodního rejstříku odmítne rejstříkový soud jejich zápis v případě, že rozhodnutí jediného akcionáře/společníka bude neplatné, tedy v případě, že rozhodnutí nebude učiněno představenstvem mateřské společnosti jako celkem tak, jak dovozuje citované rozhodnutí Nejvyššího soudu. Usnesení Nejvyššího soudu neřeší otázku zastupování jediného akcionáře/společníka při výkonu působnosti valné hromady dceřiné společnosti na základě plné moci. Lze z něj však dovodit, že tato plná moc by případně měla být udělena představenstvem mateřské společnosti jako celkem, nikoli pouze některými členy představenstva, byť jsou tito členové jinak oprávněni k tomu, aby činili právní úkony jménem mateřské společnosti.
pøi výkonu pùsobnosti valné hromady Z aktuální judikatury
NAPSALA MONIKA NOVOTNÁ | Nejvyšší soud České re-
publiky se v aktuálním rozhodnutí (usnesení sp. zn. 29 Cdo 1193/2007) zabývá otázkou způsobu jednání akciové společnosti, která je jediným akcionářem jiné (dceřiné) obchodní společnosti (společnosti s ručením omezeným nebo akciové
Kontakt pro dalí informace: JUDr. Monika Novotná Advokátka/Partner Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected]
Daně aktuálně
výroby a s tím i určité činnosti, které mohou mít charakter vývoje.
> Editační povinnost po 1. lednu 2008
Zavedení editační povinnosti týkající se daně z přidané hodnoty má několik zvláštností a úskalí. Jednak žádost se podává přímo na Ministerstvo financí a ne místně příslušnému správci daně. Dále je zde zásadní rozdíl mezi závazným posouzením v oblasti daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. Podle našeho názoru je to dáno tím, že správné stanovení sazby daně není podmíněno konkrétním poplatníkem, ale má obecný charakter a je možno jej využít pro ostatní poplatníky.
NAPSAL ROMAN KONEČNÝ | V rámci novelizace daňové
legislativy byla s účinností od 1. ledna 2008 výrazně rozšířena možnost požádat správce daně o závazné posouzení (tzv. editační povinnost). Jedná se o vstřícný krok těm, kteří požadují maximální rozšíření editační povinnosti a v některých případech až zavedení obecné povinnosti správce daně poskytnout závazné stanovisko k nejasnostem daňového poplatníka. V zákoně o daních z příjmů byla editační povinnost rozšířena o následující tituly: > závazné posouzení, zda se jedná o náklady vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje (§ 34a); > závazné posouzení, zda se jedná o technické zhodnocení majetku (§ 33a) ; > závazné posouzení rozdělení výdajů, které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům (§ 24a). Této možnosti budou zřejmě využívat neziskové organizace; > závazné posouzení poměru výdajů spojených s provozem nemovitosti používané zčásti k podnikatelské činnosti (§ 24b). Toto ustanovení je určeno pouze pro fyzické osoby. Pro doplnění uvádíme, že nadále zůstávají v platnosti editační povinnosti týkající se uplatnění daňových ztrát (§ 38na) a stanovení převodních cen mezi spojenými osobami (§ 38nc). Poprvé byl institut editační povinnosti zaveden i do oblasti daně z přidané hodnoty: > závazné posouzení sazby daně z přidané hodnoty, tj. zda zdanitelné plnění je zařazeno do základní nebo snížené sazby (§ 47a). Pokud se týká nových editačních povinností u daně z příjmů, s jejich aplikací se větší problémy neočekávají. O posouzení výdajů na výzkum a vývoj budou zřejmě žádat větší společnosti a počet žádostí tedy vysoký nebude. Je nutné ale upozornit na skutečnost, že závazné posouzení se má primárně zabývat posouzením konkrétních nákladů (popř. činností) s tím, zda se jedná o výdaj vynaložený při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Závazné posouzení by nemělo řešit otázku, zda společnost provádí výzkum a vývoj. S tímto problémem se potýká řada zejména zahraničních společností, které v rámci outsourcingu přesunou části
Pokud se podíváme na závazná posouzení v oblasti daně z příjmu, zjistíme, že se jedná o posouzení individuální situace konkrétního poplatníka, a proto se k nim vyjadřuje místně příslušný správce daně a konkrétní rozhodnutí nemusí být relevantní pro ostatní poplatníky. Tato „centralizace“ dává možnost Ministerstvu financí shromáždit všechna posouzení a kritéria, na základě kterých rozhodoval, a rozhodnutí zobecnit, popřípadě zpřístupnit všem poplatníkům. Pokud by tomu tak bylo, vzniká otázka s poplatkem ve výši 10 tisíc korun, který musí žadatel zaplatit. Ostatní poplatníci by tak informaci obdrželi zdarma. Navíc poplatek se platí za jednu položku zboží, služby nebo nemovitosti. Na druhou stranu je těžko představitelné, že Ministerstvo financí u jednoho poplatníka v jednom konkrétním případě rozhodne, ale ostatním poplatníkům nebude tato informace k dispozici. Otázkou je i to, jak budou informováni místně příslušní správci daně. Jsou známy případy, kdy finanční úřady rozporují zařazení určitého zboží se sníženou sazbou daně a přitom se jedná o miliardová zdanitelná plnění, která uskutečňuje pouze několik subjektů. Další zajímavostí je, že o závazné posouzení může požádat kdokoliv, tj. i neplátce daně včetně občanů – konečných spotřebitelů. Tato možnost naskýtá příležitost různým spekulacím, tedy že žádost bude podávat subjekt, který na rozhodnutí není přímo zainteresován a v případě negativního rozhodnutí se skutečný žadatel nemusí rozhodnutím řídit. S tím souvisí i další zvláštnost závazného posouzení. Proti rozhodnutí se totiž nelze odvolat. Pokud by se ten samý problém řešil v rámci daňové kontroly, může daňový subjekt předkládat další argumenty, může se i odvolat. Ale u závazného posouzení v případě, že s názorem Ministerstva financí nebude souhlasit a nebude se jím řídit, bude mu daň doměřena a teprve po zamítnutém odvolání může žádat o přezkoumání soudem. Pokyn D – 308 stanoví, že pro vydání rozhodnutí o závazném posouzení platí lhůta šest měsíců. Pro závazná rozhodnutí týkající se daně z příjmů je tato lhůta dostatečná, ale v případě
4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Duben 2008
daně z přidané hodnoty, kde platí měsíční zdaňovací období, může mít negativní rozhodnutí za následek podání dodatečných daňových přiznání.
Kontakt pro dalí informace: Ing. Roman Konečný Daòový poradce Tel.: +420 530 300 500 E-mail:
[email protected]
Ekonomika aktuálně > Kdy začít účtovat o poøízení investice NAPSAL JIØÍ HAVRÁNEK | Téměř každá účetní jednotka
se v průběhu své existence setká s realizací rozsáhlejší investiční akce a narazí na problém jejího správného účtování. Podrobněji následující článek. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví (dále jen Vyhláška) ve svém § 47 celkem jednoznačně upravuje, které položky nákladů vstupují do pořizovací ceny investice a účtují se na vrub účtů skupiny 04x – Pořízení investic (jsou uvedeny v odst. 1 pod písm. a) až k) a které nákladové položky naopak do pořizovací ceny nevstupují, ale jsou účtovány na vrub účtů třídy 5 – Náklady (ty jsou vyjmenovány v odst. 2 pod písm. a) až e). Zejména u položek vyjmenovaných v § 47 odst. 1 písm. a) a představujících náklady na přípravné činnosti, které by měly vstupovat do pořizovací ceny, je velmi důležité posoudit, v jaké fázi investičního procesu vznikají a jaký je jejich charakter. Z tohoto ustanovení vyplývá jednoznačně snaha zákonodárců o to, aby maximální část nákladů souvisejících s investicí vstupovala do pořizovací ceny dlouhodobého majetku a hospodářský výsledek a tím i základ daně z příjmů ovlivňovala až prostřednictvím odpisů. V konfliktu s tímto daňovým principem je ale zásada věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Je také nutné respektovat účetní zásadu opatrnosti. Není přípustné nadhodnocovat hodnotu aktiv a tím vylepšovat pohled na účetní jednotku.
Pokud si například účetní jednotka nechá zpracovat několik variant řešení problému (ekonomických, marketingových atd.) a teprve na základě jejich vyhodnocení se rozhodne, resp. nerozhodne o investiční akci, došlo by jejich zaúčtováním na vrub účtu 04x – Pořízení investic, k nesprávnému ocenění nově pořizovaného majetku. Mohlo by dojít např. i k situaci, kdy hodnota dvou výrobních hal o stejné velikosti a stejných stavebních nákladech by se lišila v závislosti na tom, kolik, jak nákladných a jak podrobných studií před realizací by si konkrétní účetní jednotka nechala vypracovat (a pokud by tyto činnosti zcela nebo zčásti zajišťovala vlastními zaměstnanci a osobní náklady aktivovala, navyšovala by neoprávněně také hospodářský výsledek). V souladu s platnými předpisy ale není ani opačný přístup k ocenění dlouhodobého majetku. Pokud nebudeme brát v úvahu předpisy daňové, nesmíme připustit ani to, že nesprávným stanovením okamžiku, od kterého by se měly některé nákladové položky stát součástí pořizovací ceny dlouhodobého majetku, tuto cenu podhodnotíme. Snížili bychom výsledek hospodaření běžného období na úkor období následujících a stálá aktiva k rozvahovému dni pak podhodnotili. Jak v případě nadhodnocení, tak v případě podhodnocení aktiv pořizovaných investiční činností (dlouhodobého majetku) bychom uvedli v omyl všechny potenciální čtenáře účetní závěrky (obchodní partnery, investory apod.). Navíc by mohlo dojít k omylům při manažerských rozhodováních v oblasti řízení podniku. Je tedy zřejmé, že účetní jednotka často vynaloží ještě před rozhodnutím o tom, zda investiční akci bude realizovat nebo ne, řadu nákladů, které by do vstupní ceny vstoupit neměly. Problémem, který neřeší ani zákon o účetnictví ani Vyhláška ani České účetní standardy, je určení data, od kterého budou náklady vstupovat do pořizovací ceny. Možné řešení navrhla Národní účetní rada ve své interpretaci I–5. Uvádí, že okamžik, od kterého vybrané nákladové položky vstupují do ocenění pořizovaného majetku, je možné stanovit jako okamžik, kdy se účetní jednotka rozhodne řešit danou problematiku pořízením nové investice. Protože stanovení tohoto okamžiku bude nutné v mnoha případech prokazovat (audit účetní závěrky, daňová kontrola), doporučuje interpretace I–5 zpracování interního předpisu upravujícího postup činností pro stanovení tohoto okamžiku. Veškeré náklady, které věcně a časově vznikají do okamžiku rozhodnutí o pořízení investice, budou provozními náklady, jež budou promítnuty do výkazu zisků a ztrát v období vzniku nákladu v celé výši, popř. bude uplatněna zásada časového rozlišení. Ve smyslu ustanovení § 23 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb. také vstupují do základu daně z příjmů. Interpretace doporučuje také další písemné důkazní prostředky (zápis z jednání, písemné rozhodnutí jednatele, data na zpracovaných studiích a projektech apod.).
Jako o běžných provozních nákladech v době vzniku, (popř. při dodržení zásady časové souvislosti před stanovením okamžiku, od kterého jsou položky součástí ocenění dlouhodobého majetku), se účtuje zejména o těchto položkách: > stanovení koncepce – vymezení okruhu cílů, např. při rozvoji podniku; > marketing; > průzkum trhu, odbytové prognózy; > výběrová řízení, tendry – ověření cenové dostupnosti investice, vyhodnocování nabídek; > náklady na vyřazení stavby – obecně platí, že náklady na odstranění stavby v souvislosti s novou výstavbou vstupují do ocenění nové investice (včetně její zůstatkové hodnoty). Může ale nastat případ, že dojde k vyřazení stavby nebo části stavby bez přímé souvislosti s rozhodnutím o nové stavbě. Stejně jako ve všech ostatních případech, kdy jsme v našem Mandantenbrief-u seznamovali čtenáře s interpretacemi Národní účetní rady, považujeme za nutné zdůraznit, že tyto interpretace nepředstavují právně závazná stanoviska. Považujeme je ale za vhodnou pomůcku v případech, kdy danou problematiku právní předpisy jednoznačně neřeší.
Kontakt pro dalí informace: Ing. Jiøí Havránek Auditor/Daòový poradce Tel.: +420 530 300 500 E-mail:
[email protected]
Rödl & Partner Intern > Nové semináøe Nové insolvenční právo Tématem semináře, který kancelář Rödl & Partner připravuje na měsíc květen, tentokrát bude Nové insolvenční právo. Přednášet budou advokáti JUDr. Pavel Koukal a Mgr. Václav Vlk. Předpokládáme, že seminář se bude konat ve středu 21. května 2008 dopoledne v konferenčních prostorách andel´s Hotel v Praze. Podrobnosti a možnost přihlásit se Vám nabídneme v příštím čísle.
> Lidé v Rödl & Partner Nový advokát Tým advokátů kanceláře Rödl & Partner rozšířil Michal Popjuk. Působí v týmu pod vedením Dr. Moniky Novotné, který se zaměřuje především na nemovitostní a leasingové transakce. Před nástupem do kanceláře Rödl & Partner působil v Advokátní kanceláři Sodomka, Souček, Jindra, Mokrý & partneři, kde se specializoval na obchodní právo v nejširším slova smyslu, zejména však na obchodní závazkové vztahy, korporátní právo a zastupování obchodních společností v soudních sporech. Z oblasti práva má rád zejména problematiku nekalé soutěže a litigaci. Vystudoval právo a právní vědy na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Hovoří plynně anglicky, v rámci studia absolvoval několik dlouhodobějších pobytů v USA a Velké Británii. -jv-
6 Mandantenbrief | Vydání Duben 2008
Mandantenbrief Duben 2008, č. 4 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéøská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Koordinace: Jana Vodolánová Více informací naleznete na www.roedl.cz