Obsah ...................................................................................................................................................................... 1 Úvod........................................................................................................................................................................ 2 I. Vymezení regionu................................................................................................................................................ 3 II. Faktory ovliv ující rozvoj cestovního ruchu na území regionu ......................................................................... 5 1. Kulturní a historické bohatství..................................................................................................................... 5 2. Životní prost edí a p írodní atraktivity......................................................................................................... 6 3. Dopravní dostupnost a infrastruktura........................................................................................................... 7 4. Základní a dopl ková infrastruktura cestovního ruchu................................................................................ 8 5. Marketing, organizace a ízení cestovního ruchu....................................................................................... 10 6. Nabídka a poptávka.................................................................................................................................... 12 III. Rámcová strategie v kontextu ostatních dokument ....................................................................................... 16 IV. Metodika zpracování....................................................................................................................................... 17 V. Strategické cíle ................................................................................................................................................. 18 VI. Postup realizace vybraných strategických cíl ................................................................................................ 20 1. Strategický cíl 1: Udržení kvality p írodního, historického a kulturního bohatství regionu. ..................... 20 a) Opat ení: Pé e o krajinu, podpora kultivace krajiny a údržby vzhledu obcí .......................................... 20 b) Opat ení: Zavedení systému koordinace a sledování rozvoje cestovního ruchu na území regionu. ..... 21 c) Opat ení: Podpora rozvoje alternativních zp sob zem d lského hospoda ení..................................... 21 d) Opat ení: Budování a rozvoj nau ných stezek a p írodních p ších zón................................................ 22 e) Opat ení: Podpora rozvoje systému ekologické výchovy a vzd lávání.................................................. 22 f) Opat ení: Vybudování systému profesionální ochrany p írody .............................................................. 23 2. Strategický cíl 2: Vytvo ení fungujícího sytému ízení a koordinace aktivit subjekt cestovního ruchu. . 23 a) Opat ení: Vytvo ení fungujícího systému ízení aktivit cestovního ruchu na profesionální bázi........... 23 3. Strategický cíl 3: Kvalitní a efektivní marketingové aktivity .................................................................... 24 a) Opat ení : Sb r, zpracování a vyhodnocování dat a informací z oblasti cestovního ruchu v regionu .... 24 b) Opat ení: Vytvo ení marketingového plánu propagace a prezentace..................................................... 25 c) Opat ení: Realizace kvalitních a cílených propaga ních a informa ních materiál ............................... 25 4. Strategický cíl 5: Dostate né kapacity a kvalita základní a dopl kové infrastruktury cestovního ruchu... 26 a) Opat ení: Obnova, rekonstrukce a výstavba základní infrastruktury cestovního ruchu ......................... 26 b) Opat ení: Zvyšování kvality služeb a kategorizace za ízení podle úrovn poskytovaných služeb ........ 27 c) Opat ení: Zkvalitn ní nabídky trávení volného asu.............................................................................. 27 d) Opat ení: Podpora vzd lávání a informovanosti pracovník v cestovním ruchu................................... 28 5. Strategický cíl 6: Prodloužení délky pobytu a turistické sezóny v regionu................................................ 28 a) Opat ení: Vytvo ení nových produkt cestovního ruchu pro vybrané cílové skupiny ........................... 28 b) Opat ení: Využití kulturního potenciálu území a renesance tradi ních místních akcí ........................... 29 6. Strategický cíl 9: Fungující turistický dopravní systém snižující kvantitu individuální dopravy. ............. 30 a) Opat ení: Vybudování systému ízené turistické dopravy s využitím hromadné dopravy ................... 30 b) Opat ení: Rozší ení a zkvalitn ní služeb a informací v oblasti dopravy ................................................ 31 c) Opat ení: Využití potenciálu eských drah, rozvoj spolupráce v oblasti dopravy................................. 31 d) Opat ení: Zlepšení komunika ní dostupnosti obcí a jednotlivých turistických lokalit a atraktivit ........ 32 VII. Financování ................................................................................................................................................... 33 VIII. Analýza dopadu realizovaných opat ení ...................................................................................................... 34 Strategický cíl 1 ............................................................................................................................................. 34 Strategický cíl 2 ............................................................................................................................................. 35 Strategický cíl 3 ............................................................................................................................................. 35 Strategický cíl 5 ............................................................................................................................................. 37 Strategický cíl 6 ............................................................................................................................................. 38 Strategický cíl 9 ............................................................................................................................................. 39 Záv r ..................................................................................................................................................................... 41 P ílohy................................................................................................................................................................... 42 Vytíženost parkoviš turistického regionu eský ráj, 6.7.2002..................................................................... 42 Použité zdroje........................................................................................................................................................ 44
1
V sou asnosti se cestovní ruch podílí významným zp sobem na tvorb pracovních míst a je jedním z nejv tších exportních „odv tví“. Je z ejmé, že rozvoj této oblasti bude v d sledku rozvoje dopravních možností a postupující globalizace pokra ovat i nadále. Zárove se bude postupn
zvyšovat podíl nových region
jako cílových oblastí návšt vník . Tyto nové
destinace se stanou silným konkurentem tradi ních turisticky významných oblastí a proto stále výrazn ji roste význam profesionalizace
ízení cestovního ruchu regionu. Tato
reakce a snaha o efektivn jší ízení cestovního ruchu na úrovni územních celk je známá jako destina ní management. ízení cestovního ruchu by se m lo odvíjet na základ strategického dokumentu, jako je nap íklad Strategie rozvoje cestovního ruchu v regionu. Stanovením spole ných cíl , s kterými se budou ztotož ovat všechny subjekty cestovního ruchu, je možné dosáhnout snadn jší a bezproblémov jší koordinace aktivit v rámci strategie. Zpracování strategie by m lo být založeno na p edem zpracovaných analýzách pot eb a zájm
návšt vník
a domácích obyvatel. Avšak i sebelépe zpracované strategie se stávají bezcenné, pokud se je nepoda í uvést v život. Realizace stanovených cíl v tšinou nebývá v moci samotného tv rce strategie a proto je velmi nutná spolupráce s ostatními subjekty, v tomto p ípad se všemi subjekty p sobícími v oblasti cestovního ruchu, tj. podnikatelé, ve ejná správa, neziskové organizace, zájmová sdružení, ale i samotní ob ané dané turistické destinace. Strategie rozvoje cestovního ruchu je v odborné literatu e definována jako nepostradatelný základ p i rozvoji turismu v ur ité oblasti, a proto je cílem mé práce zhodnotit vliv a dopad realizovaných cíl , resp. opat ení, stanovených v Rámcové strategii rozvoje cestovního ruchu turistického regionu eský ráj, na úrove infrastruktury cestovního ruchu v regionu eský ráj. Na po átku mé práce se chci zam it na analýzu polohy cestovního ruchu v regionu p ed vypracováním Rámcové strategie. Tato ást je rozd lena do n kolika oblastí, které p edstavují hlavní faktory d ležité pro rozvoj cestovního ruchu. Poté zhodnotím postup realizace vybraných strategických cíl a jejich opat ení. Výsledkem mé práce je vyhodnocení dopadu realizace daných cíl a míra jejich vlivu na zlepšení, resp. zhoršení situace v regionu v oblasti cestovního ruchu v porovnání se situací p ed zpracováním Rámcové strategie.
2
Turistický region, tak jak je reprezentován Sdružením
eský ráj, zahrnuje n kolikanásobn
v tší území než samotná Chrán ná krajinná oblast. Jeho rozloha je cca 1800 km2 a geograficky je vymezeno spojnicí m st Sobotka, Mnichovo Hradišt , Sychrov, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Železnice a Ji ín. Území regionu je správn rozd leno mezi t i kraje. Název " eský ráj" dostal region p ibližn kolem roku 1817. Pojmenovali ho tak eští um lci a p ední p edstavitelé spole enského života, kte í byli astými hosty ve vodolé ebných lázních Sedmihorky.
Obrázek 1 - Turistický region eský ráj
Oblast
eského ráje byla díky
lenitost krajiny s charakteristickými skalními m sty,
rostlinnými a živo išnými spole enstvy jako první vyhlášena chrán nou krajinou oblastí v tehdejší republice (r. 1955). Z hlediska r znorodosti krajiny a výskytu chrán ných a ohrožených biologických druh mají význam nejenom hluboké lesy, ale i systémy rybník na vodních tocích a p ilehlé mok adní ekosystémy. Jedine nou lenitost reliéfu dotvá ejí i
3
charakteristické výlevy vyv elých hornin, jež tvo í krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Mužský, Vyske atd.). Ve vyv elých horninách
eského ráje jsou mnohá nalezišt
achát , ametyst , jaspis ,
chalcedon a jiných drahých kamen . Díky své emeslné dovednosti dokázali místní lidé využít tohoto bohatství a p em nit jej na unikátní výrobky, jako nap íklad železnobrodské sklá ské výrobky, d ev né hra ky a formy semilských ezbá , turnovské granátové šperky, broušené drahokamy a jiné. V roce 2002 byla Skalní m sta eského ráje jako p írodní památka eské republiky navržena k zápisu do Seznamu sv tového kulturního a p írodního d dictví UNESCO a získala statut geoparku UNESCO.
4
! Region
" eský ráj se m že pochlubit velkým množstvím historických, sakrálních a
architektonických památek. Nachází se zde i zna ný po et muzeí, rozmanitých typ lidové architektury a také nalezišt historických osídlení ze všech období. I p es velký potenciál z stává ada památek nevyužita. D vodem je jejich špatný technický stav, který vyplývá z nedostatku finan ních prost edk
na opravy a špatné koordinace
památkové pé e, a také nedostatek dopl kových služeb u památek a historických objekt . Bariérou je i nevhodná státní politika související s využíváním a provozem památkových a historických objekt . Objekt D tenice Frýdštejn Hrubý Rohozec Hrubá Skála Kost Humprecht Michalovce Mnichovo Hradišt Staré Hrady Sychrov Trosky Valdštejn Vale ov Vranov
návšt vník celkem
z toho cizinc
449 66 295 760 876 546 69 219 35 638 1600 567 315 nezjišt no
nezjišt no 24 nezjišt no nezjišt no nezjišt no 42 6 0 nezjišt no 30 600 190 6
Tabulka 1- Návšt vnost hrad a zámku v regionu eský ráj
Jak je vid t z tabulky sestavené na základ
údaj
z pr zkumu provedeného Agenturou
regionálního rozvoje s.r.o. 6.7.2002, pat í mezi nejnavšt vovan jší památky z ad hrad a zámk z ícenina Trosky a hrad Kost. Z údaj obsažených v pr zkumu dále vyplývá, že nejvíce zahrani ních návšt vník mí í na z íceninu Trosky, a to až 600 b hem jednoho dne. D vodem m že být zobrazování této památky na v tšin
propaga ních materiál
jako
symbolu turistického regionu eský ráj. Obecn menší návšt vnost mají muzea a galerie, kde se po et návšt vník pohybuje pouze v desítkách osob. 5
#$
%
&
%&
Životní prost edí a cestovní ruch se navzájem velmi ovliv ují a proto úrove
životního
prost edí m že zásadn ovlivnit kvalitu a úrove cestovního ruchu v dané oblasti. Avšak d ležitý není pouze sou asný stav životního prost edí, ale hlavn jeho trvalá udržitelnost a tudíž také trvalá udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Tomuto tématu je v sou asné dob nutné v novat velkou pozornost a to nejen kv li zvyšujícímu se po tu turist , ale i trvalému zhoršování kvality ovzduší a p írody. D kazem je i fakt, že Rámcová strategie vypracovaná Sdružením
eský ráj je sou ástí dokumentu nazvaného Program udržitelného rozvoje
cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj. Na území
eského ráje se nachází nejstarší chrán ná krajinná oblast
eské republiky a také
mimo tuto oblast zde leží n kolik dalších chrán ných území. Zejména díky jejich ochran je v regionu velmi kvalitní životní prost edí. Velkým nebezpe ím je nedostate né
išt ní
odpadních vod a funk ních systém kanalizace a to zejména v oblasti CHKO, poškozování pískovcových skal a jejich okolí v d sledku nedodržování horolezeckých pravidel, nevhodná zástavba a celková urbanizace území aj. Pro eliminaci t chto hrozeb je nutné stanovit limity rozvoje cestovního ruchu a tak umožnit regulovat návšt vnost a usm r ovat pohyb návšt vník . Zásadním krokem vp ed by také bylo schválení zákona o trvale udržitelném rozvoji. Oblasti kde byly zjiš ovány po ty vstupujících návšt vník
Celkem návšt vník
Hruboskalské skalní m st
4 411
P íhrazské skal
1 545
Maloskalsko
1 020
Kloko ské skály
470
Oblasti zpoplatn né: Prachovské skály*
2 500
Celkem návšt vník dne 6.7.2002
9 946
Tabulka 2 - Návšt vnost skalních m st v eském ráji
6
Jak je vid t z tabulky sestavené na základ údaj z již zmín ného pr zkumu, který prob hl 6.7.2002, tak velmi zat žovanou oblastí jsou Prachovské skály a to i p es to, že vstup do této oblasti je zpoplatn n. Velkou návšt vnost zaznamenalo i Hruboskalské skalní m sto.
'(%
%
)
Region eský ráj má z hlediska dopravy výhodnou polohu. Nachází se v blízkosti krajských a velkých m st a je protkán hustou sítí železnic, díky které do regionu p ijíždí velký po et turist práv vlakem. Bohužel kvalita železnic je na velmi nízké úrovni a také rozsah služeb eských drah pro turisty je nedostate ný. Zlepšení situace by mohlo p inést zvýšení rychlosti a etnosti vlakových spoj na trati Praha – Turnov a také vybudování rychlostního koridoru Liberec – Praha. Snazší dostupnost regionu by m la p inést plánovaná dostavba silnice R35, která by usnadnila p íjezdy turist m z Východních ech, Moravy a Žitavy. Velkou p ekážkou zkvalitn ní dopravní dostupnosti se m že stát nedostatek finan ních prost edk . -$(# (
+
,
) #*
%&'#
( $
"# $
!
.# (
Graf 1 - Zp sob dopravy návšt vník
.# ( #$/ # ('
0 '
1,2 ,'((
+34'
eského ráje 20011
Jak je vid t v grafu struktury návšt vník
z hlediska zp sobu dopravy, který je sou ástí
Analýzy profilu návšt vník turistického regionu
eský ráj z roku 2001, tém
dv t etiny
1
Pro dosažení co nejlepších výsledk prob hlo dotazování ve dvou vlnách: 15. – 16. ervna 2001 (b žný pátek a sobota uprost ed roku) a 3. – 4. ervence 2001 (poslední pracovní den a první sváte ní den v dob nejv tší turistické špi ky).
7
návšt vník p ijely do eského ráje automobilem, p ibližn desetina využila autobus a necelá p tina vlak. Nezanedbatelný podíl návšt vník , tém
8 %, využil jízdní kola.
Obecn je podíl individuální dopravy velmi vysoký, což vede k zatížení centrální oblasti a znehodnocování životního prost edí. D vodem je pravd podobn horší dostupnost regionu hromadnou dopravou.
*+ ,
%
,)
Materiáln technická základna je základní podmínkou pro využívání p edpoklad území pro cestovní ruch. V p ípad nevyhovující kvality, pop . objemu, stává se materiáln technická základna limitujícím faktorem rozvoje cestovního ruchu v území. Kapacita ubytovacích a stravovacích za ízení v regionu je dosta ující, avšak jejich kvalita a vybavenost zejména dopl kovými službami je na relativn nízké úrovni, nejsou zde tém žádná za ízení vyššího standardu. Region se také potýká s problémem nízké profesionality pracovník v cestovním ruchu a jejich nezájmu o další vzd lávání a to i p esto, že zde existuje pom rn dobrá sí st edních škol s orientací na cestovní ruch. Velkou p íležitostí pro rozvoj cestovního ruchu je zkvalitn ní již existujících služeb a za ízení a rozší ení jejich nabídky i na mimosezónní období, protože v sou asné dob jsou kapacity v tuto dobu nevyužity. P ekážkou využití t chto p íležitostí by se mohl stát nedostatek kvalitních pracovník v oblasti služeb cestovního ruchu a nár st kriminality, kradení aut a vykrádání rekrea ních objekt a památkových a historických staveb.
8
'(
/
$7('(! ($
+D , $#7=, $ ,* (
#< : $ # ,
+D , $#77 $(
;< (=
C 7
B
/
,
7D , =( =, $3
($
$ *:2 ($ $
(
,=(6 ($
$ ( $#6
/
/
,*
# ( $#6 # '
(
/
,*
/
,A
/
/
$#7 *( $ ' >
;< (=
(
,A
/
2 4,*$#6 ? (7 @ = =( !
$'-
(6,9$#
-:
/
/
+ :=3 # 2 - * *(2 ( >
/
/
># # , 6 , >
/
/
#
"# $ '
$ $7('(! ($
/
E7( ( , 6 , +(
$ $7('(! ($
/
/
/
5(6 ($ 7(#6 ,8
/ /
/
/
Graf 2 - Pr m rná spokojenost návšt vník se službami
P i hodnocení jednotlivých služeb poskytovaných v regionu, které bylo provedeno v roce 2001, obdržel zcela nejlepší hodnocení faktor celkové spokojenosti s pobytem. Velmi dob e byly také hodnoceny faktory spojené s chováním místních obyvatel v i návšt vník m, sportovním vyžitím a možnostmi ob erstvení. Pom rn dob e byla hodnocena také jedna z astých slabin našich turistických oblastí – informování návšt vník p ímo na míst . Ur itým rizikem pro
eský ráj však m že být zjišt ní, že do oblasti pr m rn až h e
hodnocených faktor se za adily faktory, které hrají zejména p i rozhodování o op tovné návšt v veliký význam. Pat í mezi n kvalita stravovacích a ubytovacích služeb a pom ry jejich cen a poskytované kvality. Vzhledem k tomu, že faktory zkoumající kvalitu mají 9
podobné hodnocení jako faktory zkoumající ceny v závislosti na kvalit , lze íci, že návšt vníci považují poskytované služby vzhledem k poskytované kvalit za p edražené. Mezi t i nejh e hodnocené faktory se za adilo informování o eském ráji mimo toto území, ceny zboží a suvenýr a p edevším možnosti a úrove WC. Tento faktor byl hodnocen v bec nejh e a jako jediný p esáhl p i hodnocení známku 2. Obecn se však dá íci, že i ty nejh e hodnocené faktory se stále pohybují v pásmu relativní spokojenosti a proto není nutné jednat okamžit , spíše je s realizací nápravných opat ení nutné po ítat v rozvojových plánech. Na otázku, jaká za ízení nebo služby v eském ráji chybí, nedokázaly odpov d t tém t etiny návšt vník . Z t ch, kte í na tuto otázku dokázali odpov d t, tém
dv
tvrtina uvedla
toalety. Dalším výrazn postrádaným za ízením jsou bazény a koupališt , které byly obsaženy v tém
17 % odpov dí. T etím nejvýznamn jším chyb jícím za ízením jsou obchody a
hypermarkety.
ast ji byly ješt zmín ny lepší komunikace, zábavní podniky, zna ení pro
cyklisty a informace. 8 /(
/$(
/'(#7 43/ ( *(2 /* 7
, D ,
( / '#7(
7
,
/
3/' -
/ /
, /*($7(2
$ / 74,'(=# ' 2$'( ' /
/
,7(2 '
/
,7 ( ' $
/
< (= 2(7
/
,2($#7 ($
(27 2'(
/
'(4
/ /
' =7 ' $7( ( 439 ' $ ' 9F$*(
' 7( *
/7:!(
7( , 7:!(
/
2
/
/
/
$7( ( , *(
,
/
*D437 (23 = ('# # / 44,*( 7 '( 439
7
( ' '#
/ / / /
Graf 3 - Chyb jící služby a za ízení
-.
/
&
P ed vytvo ením Rámcové strategie vyvíjela na území eského ráje na poli cestovního ruchu aktivity celá ada subjekt , které mají jak koopera ní tak konkuren ní charakter. Popis situace nabízí Analýza hlavních subjekt
a institucí cestovního ruchu, která byla provedená na 10
základ klasifikace a stru ného popisu jejich funkcí, které jsou relevantní z hlediska ízení a organizace cestovního ruchu v ešeném území. Do hodnocení bylo zahrnuto celkem 12 typ institucí uvedených v následující tabulce: Zkratka
Název instituce
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
CCR
eská centrála cestovního ruchu
KRAJE
Kraje (St edo eský, Liberecký, Královehradecký)
OBCE
Obce a m sta na území turistického regionu
DSO
Dobrovolné svazky obcí
SDRU R
Sdružení eský ráj
CHKO
Chrán ná krajinná oblast
POD
Podnikatelské subjekty
PROF
Profesní sdružení podnikatel
RRA
Regionální rozvojové agentury
K T
Klub eských turist
Tabulka 3 - Organizace cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj
Z mého pohledu má zásadní význam pro rozvoj cestovního ruchu v eském ráji zejména Sdružení
eský ráj, protože sdružuje soukromý i ve ejný sektor a podporuje tak princip
spolupráce. Sdružení
eský ráj je marketingová organizace, která je zam ena na podporu
p íjezdového cestovního ruchu, tvorbu propaga ních materiál
a
áste n
i produkt
cestovního ruchu. Hlavním nástrojem této podpory byly granty, p íp. metodická podpora koordinátor v tzv. marketingových regionech. P estože má eský ráj tu výhodu, že coby turistický region je propagován i eskou centrálou cestovního ruchu, je informovanost o regionu mimo jeho území hlavn
v zahrani ní
nedostate ná. Na velmi nízké úrovni je spolupráce mezi soukromým a ve ejným sektorem, i v rámci jednotlivých sektor . Tato spolupráce je d ležitá zejména proto, že na území regionu p sobí ve ejné správy 120ti obcí, 5ti okres , 3 kraj a 2 region NUTS II. Zp sob ízení cestovního ruchu byl pozd ji nastín n v Rámcov
strategii a podrobn
rozpracován v listopadu 2002 v dokumentu Návrh modelu ízení cestovního ruchu v turistické destinaci eský ráj.
11
01
% %,
Turistický region eský ráj má veliký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu na svém území, avšak samotná existence atraktivit nesta í, region musí být schopný využít je tvorbou turistických produkt .
eský ráj je v tomto ohledu velmi iniciativní a snaží se stávající
nabídku stále rozši ovat a zkvalit ovat. V dob p ed zpracováním Rámcové strategie však v regionu neexistovaly tém
žádné produkty v pravém slova smyslu. Šlo spíše o jednotlivé
aktivity, které nebyly nijak koordinovány ani propojovány. Situace m la být ešena na základ dokumentu Návrh produkt cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj, který byl vypracován v listopadu 2002. Poptávku ze strany návšt vník
je možné vysledovat z již zmín né Analýzy profilu
návšt vník .
-$(# (
+
,
) #*
%&'# ( $
"# $
!
Graf 4 - Porovnání místa p vodu návšt vník
2
Nejv tší podíl návšt vník regionu, tém
60 %, tvo í ob ané eské republiky bydlící mimo
eský ráj, tvrtina návšt vník je z 5 okres p ibližn
16 %. Nejv tší podíl
eského ráje a zahrani ních návšt vník je
eských návšt vník
byl z Prahy (15 %), druhou
nejvýznamn jší zdrojovou lokalitou bylo Brno (3 %) a Hradec Králové (3 %). Ze
2
První vlna – pr zkum ze dne ; druhá vlna – pr zkum ze dne 12
zahrani ních návšt vník byli nejvíce zastoupeni návšt vníci z N mecka (6 %), Holandska a Polska (oba státy p ibližn 2 %).
-$(# (
+
,
) #*
!
%&'# ( $ 97( "# $ 9 2 ,
2
"# $ 9 9 2 "# $ 2 4,7(
"# $ 9 9 2 ,
Graf 5 - Délka pobytu návšt vník
Pr m rná délka pobytu návšt vníka byla 4,4 dny. Více než t etina návšt vník
eského ráje
jsou exkurzionisté - stráví v eském ráji pouze jeden den, tvrtina zde stráví 2 až 3 dny a necelá t etina 4 až 7 dní. P ibližn desetina návšt vník pobývá v eském ráji déle než 7 dní. 0 $ , '#4 ($ 43 )(7( # 7D
=
#
/
,7D , # - */ =- *
/
> *
/
;
$(
+ (7 G
,'
/
D
/
,=
( *(2 # , =3$
( * $/
/
/
/ $'
1 - 2 (!
/
/
Graf 6: D vody pro rozhodnutí navštívit eský ráj (podíly ze všech návšt vník )
13
Nej ast ji zmi ovaným d vodem pro návšt vu eského ráje jsou vlastní zkušenosti z minulé návšt vy (uvád jí je tém
dv t etiny návšt vník ), druhým nejd ležit jším d vodem je
doporu ení p íbuzných nebo známých (uvádí více než t etina návšt vník ). -$(# (
+
,
) #*
%&'#
( $
"# $
!
+(7
)(
43
9
43
0,
6
43
0 =
$ (/
2(' 6 $7( ,
Graf 7 - etnost návšt v eského ráje
Ze souboru všech dotázaných jich byla v eském ráji p ibližn
tvrtina poprvé a další tvrtina
podruhé až popáté. 40 % všech návšt vník uvedlo, že zde byli mnohokrát a nedokážou ur it p esný po et. Zajímavou skupinou jsou op t zahrani ní návšt vníci. T ch bylo v eském ráji poprvé p ibližn 60 %, po et návšt v od 2 do 5 jich uvedla p ibližn t etina. To znamená, že pom rn velká ást zahrani ních návšt vník se do eského ráje po první návšt v n kolikrát vrátila, což lze pokládat za pozitivní výsledek. /
/
/ /
/ / 7D ,(2
B
3
E7, 4
(
! #* ' /<
(
' 2/ *(
E7, 4
7= ' /
($
,
/
Graf 8: Po p íjezdu dom doporu í návšt vu eského ráje, d vody doporu ení návšt vy eského ráje
14
Tém
všichni návšt vníci eského ráje uvedli, že návšt vu eského ráje po návšt v dom
doporu í nebo spíše doporu í. Mezi r znými skupinami návšt vník nevyskytly žádné výrazné rozdíly. Návšt vu
se v tomto bod
eského ráje doporu í p ibližn
40 %
návšt vník kv li p írod , stejný podíl kv li tomu, že je v eském ráji hezky, více než 6 % kv li tichu a stejný podíl kv li památkám. Stejné rozložení d vod bylo zaznamenáno u všech skupin návšt vník .
15
2 , ,
3
4
Rámcová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu
eský ráj je sou ástí
komplexního dokumentu Program trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu
eský ráj. „Zpracování tohoto programu bylo jedním ze st žejních úkol Sdružení
eský ráj v letech 2001-2002. Tato iniciativa souvisí nejen s dlouhodobými úkoly sdružení, ale také s kandidaturou skalních m st eského ráje na zápis do Seznamu sv tového d dictví UNESCO, což by mohlo být významným initelem v dalším rozvoji cestovního ruchu. Práv cestovní ruch by v ekonomice regionu mohl hrát daleko významn jší roli, než je tomu dnes. Proto je v zájmu Sdružení eský ráj, aby se s Programem seznámil co nejv tší po et subjekt , které by se m ly a mohly podílet na jeho realizaci.“3 Program trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu
eský ráj byl
zpracován ve t ech etapách. V první etap byla vypracována Analýza turistického potenciálu území, na kterou v druhé etap navazuje Rámcová strategie. Tato strategie pak tvo í základní materiál pro realizaci t etí etapy, tj. p ípravu st edn dobého plánu (na období 5 – 6 let) a krátkodobého – ak ního plánu (na období dvou let).
3
Zdroj: http://www.cesky-raj.info/cs/turisticky-region-cesky-raj.html
16
.
%
,
Prvním krokem p i tvorb Rámcové strategie bylo vymezení hlavních problémových oblastí, na jejichž ešení bude rozvoj cestovního ruchu závislý. Jsou to: •
ochrana životního prost edí a rozvoj venkova
•
marketing a organizace cestovního ruchu
•
základní a dopl ková infrastruktura cestovního ruchu
•
kulturní a historický potenciál
•
dopravní obslužnost a infrastruktura
Východiskem pro jejich stanovení byla Analýza potenciálu cestovního ruchu a osm díl ích SWOT analýz za jednotlivé tematické okruhy. Následn bylo vypracován p t SWOT analýz, za každou problémovou oblast jedna, a z nich souhrnná SWOT analýza. Poté byly ustanoveny pro každou z p ti oblastí výkonné komise.
leny komise tvo ili
odborníci p sobící ve ve ejném i soukromém sektoru a také odborníci na regionální rozvoj, kte í m li za úkoly sledovat všechny oblasti tak, aby návrhy odpovídaly plánovanému rozvoji v celém regionu a ostatním strategickým dokument m. Aby byla zajišt na co nejširší podpora Rámcové strategie rozvoje cestovního ruchu v regionu, byla ustanovena také Komise pro strategii, která sdružovala významné p edstavitele ve ejného a privátního sektoru. Práce na jednotlivých etapách Programu m ly velký význam pro aktivizaci velkého množství lidí z regionu i centrálních institucí, a tak byly také d ležité pro nastartování vzájemné komunikace a spolupráce, která by m la být pro budoucnost zvlášt d ležitá a nezbytná. Proces tvorby Programu a tudíž i Rámcové strategie vytvo il kvalitní základ ke vzniku ve ejn -soukromého partnerství a p edpoklad k úsp šné realizaci t chto dokument .
17
5 Tvorb
" samotné strategie p edcházelo definování celkové vize turistického regionu. Ta
p edstavuje o ekávaný stav turistického regionu v dlouhodobém asovém horizontu (15 – 20 let) po realizaci strategických opat ení. Smyslem vize je vymezení prioritních oblastí, na které by m la být soust ed na hlavní pozornost, definice st žejních cíl a úkol d ležitých pro rozvoj území. Rámcová strategie v první ad definuje hlavní strategické cíle, na které následn navazují opat ení, okruhy aktivit, které mají daná opat ení naplnit a realiza ní výstupy. Strategických cíl je v dokumentu celkem deset: •
Strategický cíl 1: Udržení kvality p írodního, historického a kulturního bohatství regionu. Zlepšení pé e o vzhled a údržbu obcí a krajiny. Využití zem d lského potenciálu pro rozvoj venkovského cestovního ruchu
•
Strategický cíl 2: Vytvo ení fungujícího sytému ízení a koordinace aktivit subjekt
zainteresovaných
na
rozvoji
regionálního
cestovního
ruchu
reprezentovaného profesionálním týmem, zajiš ujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjekt a implementaci jednotlivých projekt •
Strategický cíl 3: Kvalitní a efektivní marketingové aktivity realizované na základ pravidelných pr zkum poptávky a nabídky na trhu cestovního ruchu. Zajišt ní kvality a kvantity informa ních služeb v regionu
•
Strategický cíl 4: Dobrý technický stav historických objekt , obnova, rekonstrukce
a rehabilitace zanedbaných
objekt , drobné a lidové
architektury. Optimální využití potenciálu kulturního a historického d dictví pro cestovní ruch •
Strategický cíl 5: Dostate né kapacity a kvalita základní a dopl kové infrastruktury cestovního ruchu s kvalitními službami, uspokojující co nejširší vrstvy turist v etn vyšších p íjmových skupin
•
Strategický cíl 6: Prodloužení délky pobytu a turistické sezóny v regionu. Rozší ení nabídky dopl kových aktivit a nových produkt cestovního ruchu umož ujících celoro ní využití kapacit cestovního ruchu
18
•
Strategický cíl 7: Rozvoj cestovního ruchu v doposud nep íliš vyhledávaných lokalitách regionu a rozptýlení turist do okrajových oblastí mimo centrální turistické lokality
•
Strategický cíl 8: R st významu cestovního ruchu pro rozvoj regionu, zvyšování p íjm z cestovního ruchu a zvyšování životní úrovn obyvatel. Rozvoj cestovního ruchu v souladu se životem místních obyvatel. Zajišt ní bezpe nosti místních obyvatel a pobytu turist
•
Strategický cíl 9: Fungující turistický dopravní systém snižující kvantitu individuální dopravy, využívající hromadnou a alternativní dopravu v oblasti. Kvalitní základní a dopl ková dopravní infrastruktura a informa n -naviga ní systém
•
Strategický cíl 10: Optimalizace vedení turistických, cykloturistických tras a vybudování sít hipostezek, minimalizace kolizních míst a obtížn sjízdných tras. Vybudování nových cyklostezek a dobudování dopl kové infrastruktury na turistických trasách v etn
kvalitního turistického naviga ního a
informa ního systému a dopl kových služeb Sou ástí každého strategického cíle, je popis stávající situace a od vodn ní nutnosti zásahu, které vychází ze SWOT analýzy zpracované pro každou problémovou oblast zvláš . Jednotlivá opat ení byla stanovena tak, aby byla v souladu se sektorovými, regionálními a krajskými strategickými dokumenty. Vzhledem k dlouhodobému
asovému horizontu
Rámcové strategie a rozpracovanosti n kterých dokument (SROP, Strategie St edo eského kraje) není návaznost u jednotlivých opat ení uvedena.
19
6 %
7
7 4
Na základ již zmín ných faktor ovliv ujících rozvoj cestovního ruchu v území jsem z deseti strategických cíl vybrala šest, které jsou z mého pohledu klí ové a které zhruba odpovídají jednotlivým faktor m ovliv ujících rozvoj cestovního ruchu. U t chto cíl jsem hodnotila míru jejich realizace od okamžiku vytvo ení Rámcové strategie až do sou asnosti.
5
7
8 9:
: >% & 8 6 " <
%& :
/
"
== " %
/% %
+%; %" < ,%
"
:
Jedním z d vod pro za azení tohoto opat ení do dokumentu je jedine ný p írodní potenciál regionu
eský ráj a pot eba ho chránit. P tina území leží v CHKO
eský ráj a mimo toto
území docházelo v minulosti k necitlivým zásah m do krajinného rázu a místn
k
znehodnocení vzhledu krajiny. Dalším d vodem je nízká úrove pé e o ve ejnou zele i okolí objekt v etn jejich vzhledu ze strany obcí a m st v regionu. Území je intenzivn využíváno pro rekreaci a turistiku a z tohoto d vodu je nutné rozvoj s tím souvisejících aktivit citliv regulovat. ada návšt vník i rekreant porušuje zákony a podzákonné normy p edevším resort životního prost edí, zem d lství ale i místního rozvoje, tzn. dochází k porušování zákona o ochran p írody a krajiny, lesního zákona, stavebního zákona, místních vyhlášek atd. V sou asné dob je realizována jen velmi malá ást aktivit, které by m ly vést k napln ní daného opat ení. Jednou z nich je využívání vodních ploch a tok pro rozvoj cestovního ruchu. V rámci této aktivity bylo zrevitalizováno již n kolik rybník a jejich okolí. Zlepšení situace by m l p inést i projekt s názvem Revitalizace vodních tok a ploch, na jehož základ by m lo být možné získat prost edky z fond Evropské unie. Náplní projektu je revitalizace vodních tok a ploch, obnova zaniklých a vznik nových – s ohledem na ekologickou stabilitu území a vzhled krajiny. Sou ástí projektu je i p ípadná likvidace invazivních druh rostlin a obnovu p irozených b ehových porost
podél tok
a p i vodních plochách. V p ípad
schválení projektu a získání financí by m lo být projekt zahájen v roce 2007. Další áste n realizovanou aktivitou je rozvoj ekologických zp sob provozu objekt (zateplení, vytáp ní – tepelná erpadla, solární kolektory, biopalivo). Situace je ešena op t formou projektu pro erpání financí z EU. Projekt s názvem Alternativní zdroje energie pomohou údržb krajiny se zam uje zejména na využití biomasy k vytáp ní. P da, která není obhospoda ována a leží 20
zcela i áste n ladem (a k tomu není vhodná pro zalesn ní i pro jiné využití) snižuje nejen estetickou kvalitu krajiny, ale m že být zdrojem nebezpe ného výskytu cizích a nežádoucích rostlin. Využití takovýchto ploch pro tvorbu biomasy je optimálním ešením pro údržbu krajiny. Projekt by m l být rovn ž realizován v roce 2007. >% & 8 +
"
,
; =
%&
% &7 Toto opat ení je od vodn no zna ným využíváním území regionu pro sportovn – rekrea ní aktivity a vysokou návšt vnost p edevším na území CHKO. Tyto aktivity následn zp sobují lokální poškozování p írodních hodnot území. „Pro zachování kvality, a tím i atraktivnosti území, je nutné aktivity provozované v území usm r ovat v souladu se zájmy ochrany životního prost edí a zajistit tak dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje. Nezbytným p edpokladem je však dobrá vzájemná spolupráce ochraná , ve ejné správy i místních obyvatel.“4 Z definovaných aktivit vyplývá, že pro zajišt ní ochrany p írody je nutné monitorovat zatížení území a vyhodnocovat stanovené indikátory, v p etížených územích by m la být realizována pot ebná omezení za ú elem eliminace vliv
dalšího poškozování životního prost edí
souvisejících s cestovním ruchem. Proto v listopadu 2002 vznikl dokument Koncept limit únosnosti území z hlediska zatížení cestovním ruchem, jehož motto zní „Co je poškozeno je i p etíženo“. Dokument definuje nejv tší hrozby pro životní prost edí, opat ení jak tyto hrozby zmírnit, pop ípad eliminovat, a organiza ní opat ení regulace turistického ruchu. Principy šetrného cestovního ruchu byly dále rozpracovány v ervenci 2004 v dokumentu Plán pé e o chrán nou krajinnou oblast
eský ráj. Tento dokument, stejn jako Rámcová
strategie a Koncept limit únosnosti území z hlediska zatížení cestovním ruchem, definuje problémové oblasti a navrhuje jejich ešení, avšak realizace v tšiny z nich zatím zaostává. > % &8 6%
%4 4 == "
%
&
= &,
:
%
&
:, V minulosti intenzivní zem d lské hospoda ení zp sobilo devastaci krajiny, p dy i etických hodnot zem d lství a proto hledání alternativních zp sob hospodá ství je v tomto p ípad
4
Zdroj: Rámcová strategie pro rozvoj cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj 21
opodstatn né. Zp soby, jak hospodá skou inností a cestovním ruchem nezat žovat životní prost edí jsou nap íklad biofarmy, agroturistika a eko-agroturistika. V sou asné dob existuje na území
eského ráje n kolik statk , které nabízí návšt vník m
prohlídky a projíž ky na koních, avšak biofarma není v regionu ani jedna. >% & 8 ? ,
<7
%&
%= ; @
Na základ tohoto opat ení byl Sdružením eský ráj vypravován projekt, který by m l uspokojit pot ebu regionu vyhledat, z ídit a udržovat nau né stezky jako vhodný edukativní nástroj (i mimo CHKO, nap . v celém geoparku). V daném projektu je zpracováno vyhledání vhodných lokalit, návrhy nápln nau ných stezek, p íprava realizace, výstavba, zna ení, propagace, monitoring stavu, údržba nau ných stezek. Projekt by m l být spolufinancován Evropskou unií a realizován v roce 2007. V regionu již existuje ada nau ných stezek, o jejichž údržbu se stará Správa CHKO. >% & 8 6 %
"
"7
= ,,
Toto opat ení vychází z faktu, že v dob p ípravy Rámcové strategie neexistovala v regionu žádná aktivní podpora ekologické výchovy a nebyla vybudována žádná ekologická centra. Sdružení
eský ráj si je v domo, že v zájmu ochrany p írody a jejího udržení i pro p íští
generace je d ležité cílen podporovat osv tu tak, aby docházelo k r stu v domé ochrany p írody. Vhodnému chování i osv t
m že pomoci tzv. terénní služba, která by byla
zajiš ována odborníky z oblasti ochrany p írody. Osv ta m že být zajišt na nap . budováním ekologických center, po ádáním vzd lávacích program pro návšt vníky, místní ob any a podnikatele nebo z ízením terénní výchovné služby. V sou asné dob je již relativn velká ást tohoto opat ení realizována. Pro zajišt ní ochrany p írody v regionu jsou po celém
eském ráji rozmíst ny informa ní tabule s pokyny pro
návšt vníky v podob piktogram , aby byli srozumitelné cizinc m i d tem. Správa CHKO eský ráj každoro n po ádány akce pro ve ejnost, pat í mezi n nap íklad Den Zem , Evropský den park a Svatý Václav na V žáku. Nedílnou sou ástí jsou p ednášky, pracovní setkání, exkurze a publika ní innost. Dále za podpory Evropského sociálního fondu byl b ží od 1.2.2006 na území Libereckého kraje projekt Orsej. V rámci projektu vzniklo na území Libereckého kraje 8 ekologických poraden, které nabízejí ekologické poradenství a p ipravují osv tové a vzd lávací akce a materiály pro širokou ve ejnost. Tato ekologická st ediska i
22
ekoporadny nevznikají na zelené louce, ale dochází k rozší ení innosti organizací, které se ekologickou výchovou dlouhodob zabývají. ) >% & 8
,
" % ) ,
%&
Jak již bylo nazna eno v p edchozím opat ení, pov domí návšt vník o chování v souladu se zájmy ochrany životního prost edí je velmi malé. Možnosti postihu jsou omezené vzhledem k nedostatku finan ních prost edk na zajišt ní profesionální stráže ochrany p írody a místní legislativa nemá zatím stanovené dostate n kvalitní nástroje na prosazení zájm ochrany p írody a možnost efektivních postih p estupk . V sou asnosti již strážní služba na území regionu existuje a je jednou z d ležitých úsek innosti Správy CHKO
eský ráj. Náplní stráže ochrany p írody je kontrola dodržování
p edpis o ochran p írody a krajiny (p edevším základních a bližších ochranných podmínek CHKO a maloplošných chrán ných území), blokové ízení na míst , p estupková ízení, pr b žný monitoring stavu krajiny, osv ta a výchova p ímo v terénu, spolupráce s Policií R apod. Problémem však stále z stává její finan ní zajišt ní a také odborné vzd lávání.
#5
7 # 8
& )
" &
,
%
% %,
4
> % &8
& )
% %
Turistický region
" % ) ,
%
4B %
7% " & 4% % %
4 7 / ; A
7 , "
4 % ) , ,
,
=
&
eský ráj je jedním z marketingových turistických region vytvo ených
eskou centrálou cestovního ruchu, což p ispívá ke zviditeln ní celé oblasti. Velký význam pro rozvoj cestovního ruchu v regionu m lo založení Sdružení
eský ráj
v roce 1999. P edm tem innosti sdružení je p edevším koordinace aktivit p i propagaci regionu i zajiš ování služeb pro turisty, p íprava a realizace marketingových produkt , tvorba programových rozvojových dokument . „Pro efektivní koordinaci a kvalitní realizaci všech aktivit privátního i ve ejného sektoru souvisejících s cestovním ruchem je však nezbytné vytvo ení profesionálního týmu, který bude základem pro
ízení celého regionu a p edpokladem pro vznik destina ního
managementu. Výchozí podmínkou pro rozvoj spolupráce v regionu je i vytvo ení sít partner - významných reprezentant soukromého a ve ejného sektoru, kte í budou odborn a 23
finan n garantovat podporu ídícímu týmu a sou asn pomáhat realizovat rozvojové aktivity na trhu cestovního ruchu.“5 V rámci napl ování opat ení byl v listopadu 2002 vypracován dokumentu Návrh modelu ízení cestovního ruchu v turistické destinaci eský ráj, který se zabývá zejména podstatou a rolí destina ního managementu v rozvoji cestovního ruchu v regionu a definuje, jak by mohly být tyto principy uplatn ny v p ípad prob hnout
na
základ
v turistickém regionu
projektu
regionu
eský ráj. Následná realizace by m la
Profesionalizace
managementu
eský ráj, který zpracovalo Sdružení
cestovního
ruchu
eský ráj. Cílem projektu je
ustanovení a zajišt ní innosti ídícího subjektu pro ízení a koordinaci aktivit v regionu (tzv. destina ní management). Tento subjekt by m l být nositelem a garantem realizace projekt z oblasti CR v turistickém regionu eský ráj. Mezi spln né aktivity m žeme za adit i zlepšení kvantity a kvality sít informa ních center a vybudování on-line propojení mezi nimi.
'5
7 ' 8!
)
"
% %,
+; =
>% & 8 5=/%
,
,
" , =% ) <
7%4 4 :
)
V dob zpracování strategie m l region k dispozici pouze základní údaje z terénních šet ení mezi návšt vníky a provozovateli ubytovacích za ízení, které jsou obsaženy v již zmín né Analýze potenciálu cestovního ruchu. Bohužel tato data nebyla již nijak aktualizována. V sou asné dob již existuje Satelitní ú et, který umož uje p edevším komplexn ji nahlížet na cestovní ruch, zejména na jeho pozitivní dopady na ekonomický vývoj a vývoj zam stnanosti, na tvorbu hrubého domácího produktu nebo na p íjmy státního a místních rozpo t . V b eznu 2005 návšt vník
eskou centrálou cestovního ruchu Czech Tourism zpracován monitoring
turistických region . Výsledky pr zkumu je možné nalézt na internetových
stránkách centrály. Zna nou výhodou t chto pr zkum je, že n které z nich jsou po ur itých asových intervalech opakovány.
5
Zdroj: http://www.cesky-raj.info/cs/turisticky-region-cesky-raj.html 24
> % &8
&
,; = 4
%
" %, % %
%
, =
7
%
% %
Doposud vyvíjené marketingové aktivity byly realizovány na základ zkušeností odborných pracovník
z oblasti cestovního ruchu a informací získaných ze šet ení
eské centrály
cestovního ruchu. Komplexní pr zkum profilu návšt vníka regionu byl proveden až v r. 2001 v rámci zpracovávané Analýzy. Jednou z aktivit, která m la naplnit toto opat ení bylo zpracování Marketingového plánu spole né propagace a prezentace regionu. Tento dokument byl zhotoven v listopadu 2002 a eší zejména problematiku marketingové komunikace a marketingového komunika ního mixu regionu. Sou ástí dokumentu je také Ak ní plán propagace a prezentace a kapitola zabývající se specifikací navržených produkt cestovního ruchu v regionu eský ráj. V lednu 2006 byla vypracována Analýza pln ní marketingových aktivit Programu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj, která zhodnocuje, do jaké míry se poda ilo naplnit jednotlivé marketingové aktivity definované Rámcovou strategií. Z tohoto dokumentu vyplývá, že velká ást aktivit byla již spln na. Pat í mezi n nap íklad vytvo ení Marketingového plánu spole né propagace a prezentace regionu. Oblast, která nebyla doposud napln na je spolupráce p i tvorb propaga ních materiál . Destina ní management nemá p ehled o vydávaných propaga ních materiálech v oblastech (lokální a oblastní materiály). Je zajišt na pouze spolupráce p i vydávání regionálních propaga ních materiál . Neexistuje ani grafický manuál, takže není vždy zcela dodržená grafická linie. Spolupráce p i uvád ní reklamy v asopisech, publikacích, novinách je také na nízké úrovni. Tato skute nost je n kdy zp sobena tím, že ne vždy o umíst ní reklamy rozhodují pracovníci informa ních center. Základní cíl aktivity byl tedy napln n jen áste n . >% & 8 2 "%
7% % <
) <
,4 /
<
=
"
Hlavním garantem spole ných propaga ních a prezenta ních aktivit turistického regionu je Sdružení
eský ráj. Od doby založení Sdružení bylo vydáno n kolik tematicky zam ených
propaga ních materiál . Mezi aktivity, které by m ly zkvalitnit propagaci regionu je za azeno nap . vydávání propaga ních a informa ních materiál v etn materiál na komer ní bázi; ú ast na výstavách, veletrzích a prezenta ních akcích cestovního ruchu v tuzemsku a zahrani í; prezentace v odborném tisku a propagace regionu v rámci produkt a aktivit jiných subjekt , tuzemských i zahrani ních; zkvalit ování a rozši ování internetové prezentace 25
regionu; pravidelné zpracovávání katalog služeb, kulturních, sportovních a spole enských akcí v oblasti cestovního ruchu atd. V sou asné dob
fungují internetové stránky www.cesky-raj.info, které se zam ují na
propagaci regionu. Tyto stránky jsou podle mého názoru velmi dob e provedeny a to nejen po estetické stránce, ale zejména po obsahové. Jsou zde veškeré informace, které by mohly potencionální i pravidelné návšt vníky regionu zajímat: kulturních akce v regionu, p írodní atraktivity, historie regionu, nabídka produkt , seznam informa ních center v etn kontakt , innost Sdružení eský ráj aj. V rámci propagace regionu a lepší informovanosti návšt vník vydávají m sto Turnov ve spolupráci s Mikroregionem eský ráj a Sdružením eský ráj každoro n sezónní turistické noviny
eský ráj, kde mohou návšt vníci nalézt informace o jízdních ádech turistických
autobus , tipy na p ší výlety a cyklovýlety, stránku v novanou d tem, turistické atraktivity, kulturní akce a další zajímavosti.
*5
7 8 ( : / %
> % &8
/
<" %
, ;; 7
%
")
4 <= ; ; %& 7 ,
)
% < =% & " %
"
) P evážná ást infrastruktury cestovního ruchu se nachází v jádrov zón , zatímco okrajové zóny jsou celkov
málo rozvinuté. Díky p echodu v tšiny ubytovacích objekt
do
soukromého vlastnictví je jejich technický stav pom rn dobrý. Nedosta ující je parkování u nejnavšt vovan jších míst, kde bývá v tšina parkoviš p etížena.6 Na n kterých místech byla zjišt na n kolikanásobná p etíženost a ada aut parkovala mimo vyhrazené plochy. Tato místa korespondují i s nejvíce využívanými vstupy návšt vník do oblasti skalních m st. Minimáln jsou v regionu zastoupeny ubytovací za ízení vysokých kategorií a za ízení s v tší ubytovací kapacitou umož ující ubytování celých zájezd . Stejný problém je v oblasti stravování, kde je citelný nedostatek vícekapacitních restaurací. Náro né zahrani ní turisty je schopno uspokojit pouze n kolik za ízení. Situaci by mohl vy ešit projekt pro erpání financí Evropské unie, který vypracovalo Sdružení eský ráj a který by m l být p edložen v následujícím plánovacím období. Výstupem projektu 6
viz. tabulka Vytíženost parkoviš turistického regionu eský ráj (6.7.2002) v p íloze 26
by m lo být zkvalitn ní stávajících ubytovacích, stravovacích a dalších dopl kových služeb cestovního ruchu, podpora vzniku nových služeb za podpory privátního sektoru a partnerství (zvl. vybavenost ubytovacích kapacit v . sociál. za ízení, rekonstrukce stravovacích za ízení, op t p edevším soc. za ízení). Na realizaci projektu bude pot eba p ibližn 250 milion K . >% & 8 +;,
:
& %
=%
7
:
Certifikace ubytovacích za ízení by m la zajistit garanci ur ité kvality a rozsahu služeb, což slouží lepší orientaci návšt vník a hlavn zajistí, aby klient nebyl nep íjemn p ekvapen a odrazen od pobytu. Bohužel však stále neexistuje motiva ní nástroj pro zvyšování zájmu provozovatel o zkvalit ování služeb a jejich certifikaci. Jedním z možných zp sob
ešení je rozvoj vhodných prostor historických objekt , které by
mohly tuto klientelu uspokojit.
Tento specifický druh ubytování je v sou asné dob
poskytován na Hrubé Skále a v D tenicích. >% &8 + ; &
=%
= 7
, :%
" < /7
/
%
=C
<
,4
,; =
Nabídka sportovn rekrea ního využití v dob p ípravy Rámcové strategie byla z p evážné ásti zam ená na venkovní aktivity, které lze provozovat pouze za p íznivého po así. Tento nedostatek se projevuje p edevším v p ípad nep íznivého po así a také v mimosezónních obdobích. V regionu je také nedostatek možností ve erního vyžití. Nejv tším problémem je naprostý nedostatek p j oven kol a to i p es obrovský nár st po tu cyklist mí ících do regionu. Obecn služby zam ené na cyklisty jsou velmi nedosta ující a nekvalitní. Toto opat ení by m lo být napln no díky dv ma projekt m, které se zatím ve fázi návrhu. První z nich eší problematiku úschoven a p j oven kol. P j ovny by m ly být z izovány ve m stech a v tších obcích, u n kterých ubytovatel , ale i nap . v železni ních stanicích. Úschovny kol jsou navíc t eba i v terénu, tzn. u n kterých významných turistických cíl . Zde by m ly formu nap . mobilních uzamykatelných stojan . Projekt navrhne pouze typová e ení, vlastní realizace by m la být v režii obcí a vlastník objekt . Druhý projekt je zam en na sí d tských h iš a doprovodného herního vybavení. S ohledem na p evahu skupiny rodin s d tmi v návšt vnickém spektru je t eba zajistit budování d tských h iš a doprovodného vybavení p i turistických trasách a v místech o ekávaného soust ed ní t chto návšt vník . Projekt vytipuje možné lokality a navrhne styl vybavení, vlastní realizace se odehraje podle díl ích projekt , p edkládaných pov tšinou obcemi, eventueln privátními vlastníky.
27
>% &8 6% %
= ,,
)
%
4
/
&
"
)
)
4
Vzhledem k tomu, že cestovní ruch pat í do oblasti služeb, hraje zde lidský faktor velmi významnou roli. Vedle kvalitních základní turistické nabídky je d ležitá také kvalita služeb, která je závislá na lidských zdrojích. A protože tento názor nezastává pouze Sdružení eský ráj, ale i Ministerstvo pro místní rozvoj a agentura CzechTourism, bylo vypsáno 6 program financovaných z Evropského sociálního fondu zam ených na dosp lou populaci, které dopl ují projekt agentury CzechTourism „Turisté vítáni“, který oslovuje i ty nejmenší. Tyto programy by mohli pomoci regionu s financováním jednotlivých aktivit zam ených na vzd lávání pracovník v cestovním ruchu. Mezi aktivity uvedené v Rámcové strategii, které by m ly sou asnou situaci vylepšit pat í vybudování a provozování poradenského centra pro oblast cestovního ruchu, vzd lávací programy pro pracovníky IC, ve ejné správy a samosprávy, efektivní využívání nabídky státních, krajských a místních vzd lávacích program
a školení, vytvo ení a zavedení regionálního systému certifikace a klasifikace
služeb v cestovním ruchu v souladu s celostátními požadavky, vydávání regionálního informa ního bulletinu pro podnikatele a další subjekty p sobící v cestovním ruchu, po ádání jazykových kurz
a vým nných stáží v tuzemsku i zahrani í zam ených na rozší ení a
zkvalitn ní znalostí z oblasti cestovního ruchu a jiné. Na základ dostupných informací se dá usuzovat, že zatím neexistuje žádný jednotný systém vzd lávání pracovník .
-5
7 0 86
>% & 8 %
: " %
7%
4
&
7%
: " %
" @ :
4
%
<
2; &
%
7
: %
" " % / :
< ,; =
@
Produkt cestovního ruchu tzv. balí ek služeb a zážitk je v posledních letech stále více žádán na trhu cestovního ruchu p edevším ze strany zahrani ních klient cestovních kancelá í. Tato forma turistické nabídky umož uje hloub ji a zajímavou formou poznat region. V sou asné dob
n kolik produkt
v regionu již existuje. Nej ast ji jsou zam ené na
specifické formy trávení volného
asu - p ší turistiku, cykloturistiku, pobyt u vody,
horolezectví a kulturn poznávací (Baroko v eském ráji, Valdštejnova stezka, Drahý kámen a šperk v eském ráji, Rumcajsova stezka). Tyto produkty p edstavují spíše nabídku zážitk , 28
která zatím není dostate n dopln na konkrétní nabídkou služeb. P edpokladem vytvo ení komplexního produktu je kvalitní spolupráce více subjekt v regionu, která zatím není na odpovídající úrovni. D ležitá je spolupráce s regionálními, mimoregionálními a p edevším zahrani ními cestovními kancelá emi a agenturami, které jsou schopné produkt umístit na trhu cestovního ruchu. Vývoj cestovního ruchu v turistickém regionu je závislý také na inovaci nabídky produkt a program v regionu. Nové produkty a programy je t eba iniciovat, vytvá et, podporovat, propagovat, udržovat a rozvíjet. Souhrnný projekt, který zpracovalo Sdružení
eský ráj a
který by m l být realizován v roce 2007, by m l vytvo it rámec pro tvorbu nových produkt a pro jejich podporu a propagaci. P íkladem úsp šn realizovaného produktu, který se asto objevuje v zahrani í, avšak v eské republice stále chybí a který byl za azen mezi aktivity, je nabídka ,,turistických pas “ a specifických slevových karet. Tato aktivita byla realizována pod názvem Benefit Program. Jde o slevový systém zam ený p edevším na služby spojené s aktivním trávením volného asu. V rámci Benefit Programu mohou návšt vníci využít adu slev a výhod v oblasti ubytování, restaura ních služeb, sportovních a relaxa ních za ízení. Kartu je možné zakoupit v informa ních centrech nebo u vybraných ubytovatel . Produkt, který m
zaujal nejvíce, je
eský ráj pro hendikepované. P estože je region
orientován na p ší a cykloturistiku, snaží se p ilákat i návšt vníky, kte í se t chto aktivit mohou zú astnit jen ve velmi omezené mí e a to i za cenu velmi vysokých finan ních náklad . >% & 8
:
%
,
<
% % %
O tento okruh specifických aktivit je zna ný zájem nejen návšt vník , ale i místních obyvatel. V sou asné dob probíhá již n kolik takovýchto akcí, nap . Turnovské staro eské trhy, staré lidové svátky na Dlaskov statku - Masopust, Velikonoce, Svatojánská pou , Staro eské posvícení, Vánoce, Lomnické kulturní léto. Po ádány jsou i pout a jarmarky v n kterých obcích. Fakt, že v tšina z t chto kulturních akcí probíhá p evážn mimo období prázdnin, kdy je v regionu nejvíce turist , je v rámcové strategii uveden spíše jako nevýhoda. P esto si myslím, že by se mohlo jednat o výhodu a to v p ípad , že by se zvýšila propagace t chto akcí a tím nalákalo více návšt vník mimo období hlavní sezóny. Ubytovacím a stravovacím za ízení by to umožnilo využití jejich kapacity v dob , kdy bývají v tšinou nevytížené. 29
Za ú elem napln ní opat ení vznikla na p d Sdružení které by m ly být z velké
eský ráj ada zajímavých projekt ,
ásti financovány z fond
Evropské unie a realizovány
v následujícím plánovacím období (2007 – 2013). Jsou to nap íklad projekty Zlatá stezka eského ráje, Rozvoj produktu „Za pov stmi
eského ráje“, Rozvoj produktu „Po stopách
Albrechta z Valdštejna“, Rozvoj produktu „Kámen a šperk v eském ráji“ aj.
05
7 D 8
7 % %
) <= C > % &8 <7 %
<
" !
: ,
, %
, %
%
/ : )
"
,
" &"
" %
:
"
%
/ ; =
%
Dostupnost regionu je díky jeho poloze relativn dobrá. P evládá zde silni ní doprava, nezanedbatelný podíl má i doprava železni ní (cca 20% p ijížd jících turist ). Problematický je však pr jezd centrálními ástmi regionu, který zajiš ují hlavn dv komunikace I/35 z Turnova do Ji ína a I/10 z Turnova p es Malou Skálu do Železného Brodu. Turistická doprava v regionu není nijak usm r ována a potýká se s problémem nedostate ných kapacit parkovacích ploch v jednotlivých turistických centrech. V roce 2000 byli zavedeny turistické autobusy zajiš ující p epravu turist mezi atraktivními lokalitami v regionu b hem letní turistické sezóny, p esto však nejsou tyto linky dostate n využívány. Tento problém byl áste n vy ešen díky aktivit Sdružení eský ráj, kterému se poda ilo získat grant z FMP Phare CBC na propagaci t chto autobus . Také v otázce záchytných parkoviš byl zaznamenán ur itý pokrok. Na základ Studie na vybudování záchytných a lokálních parkoviš (zpracované Sdružením eský ráj v roce 2002) byl zpracován návrh projektu, který tvo í rámec díl ích projekt zpracovaných dot enými obcemi a na jehož základ budou realizována nap . záchytná parkovišt : Karlovice, Hrubá Skála, Troskovice, Malá Skála, Besedice, Kozákov, Koš álov, Rovensko (u vodní nádrže), lokální parkovišt : Jenišovice, Hrubý Rohozec, Valdštejn, Kloko í - pod Rotštejnem, Pod Spálovem (k Riegrov stezce), Semily, Na Žlábku (zvl. pro pot eba zimní turistiky), a další (dle studie).
30
>% & 8 2; &
= :
)
%
Kvalitní doprava a dopravní infrastruktura je jedním z klí ových faktor ovliv ujících rozvoj cestovního ruchu. Oblast dopravy je prvním kontaktem návšt vníka p i p íjezdu do regionu a pokud není na dobré úrovni, m že odradit od další návšt vy a to p edevším zahrani ní návšt vníky. D ležitá není pouze kvalita a kvantita komunikací, ale i existence informa n naviga ního systému a dopl kových služeb na odpovídající úrovni. Jak již bylo zmín no, nedostate ná je i nabídka služeb pro cyklisty, chybí p j ovny a úschovny kol, ob erstvení pro cyklisty podél cyklistických tras. Možnost p epravy kol hromadnou dopravou je omezená. V rámci tohoto opat ení byla již
áste n
napln na aktivita Budování dopl kové
infrastruktury pro cyklisty. Situace je ešena hned n kolika projekty: Úschovny a p j ovny kol7, Prodloužení cyklotrasy . 4176 na cyklotrasu . 14, Cyklotrasa
eský ráj, Cyklotrasa
Jizera, úsek Svijany – Turnov – Malá Skála – Železný Brod, Oprava cyklotrasy Turnov – Ji ín, Údržba a rekonstrukce p ších tras a cyklotras v regionu aj. V tšina t chto projekt by m la být realizována v roce 2007 v p ípad , že na projekty budou získány finance z fond Evropské unie. K napln ní opat ení p isp lo také rozší ení a zkvalitn ní možností p epravy kol regionální hromadnou dopravou a to zejména díky rozší ení služeb
eských drah a také zavedení
regionálních turistických autobus , které tuto p epravu umož ují. >% & 8
:%
,E7
/
% %,
%
Díky pom rn husté železni ní síti a celkovému potenciálu
%
7
:
eských drah na území regionu
p edstavuje železni ní doprava perspektivní zp sob dopravy nejen turist , ale i místních obyvatel regionu. eské dráhy disponují i vhodnými plochami na nevyužívaných nákladištích a dalšími pozemky, kde by bylo reálné vybudovat odstavná parkovišt v etn vybavení a p j oven kol.
7
viz. Opat ení: Zkvalitn ní nabídky trávení volného asu, výstavba, dostavba a modernizace sportovn -
rekrea ních areál a rozší ení sít dopl kových služeb pro návšt vníky.
31
Aktivní spolupráce mezi Sdružením eský ráj a zvýšení po tu p epravovaných turist
eskými drahami by m la p inést nejen
železni ní dopravou, ale také zvýšení po tu a
zkvalitn ní dopl kových služeb v objektech eských drah. V nedávné dob
eské dráhy zavedly v turisticky atraktivních regionech, v etn
eského
ráje, novou službu – p j ovnu jízdních kol. P ímo na nádraží si lze vyp j it kolo, které si turisté mohou rezervovat už p edem telefonicky nebo prost ednictvím internetu. Následuje bezplatná p eprava vlakem po vybraných železni ních tratích blíže k cíli cesty využitím služeb eských drah a také úschova ve všech stanicích na vybraných tratích. Po celodenním výletu není nutné kolo vracet na místo, kde bylo vyp j eno, ale lze ho jednoduše vrátit i v jiných stanicích. >% & 8 +%;
<
%
7
7
V tšina turistických atraktivit regionu je dostupná silnicemi II. a III. t ídy p ípadn místními komunikacemi, které jsou však zpravidla ve špatném technickém stavu. N které komunikace vedoucí k turistickým lokalitám jsou zat žovány velkou intenzitou individuální dopravy, která ruší turisty i místní obyvatele a dochází k poškozování životního prost edí. Oprava t chto komunikací by problém vy ešila jen do asn , proto je nutné nalézt zp sob, jak snížit individuální automobilovou dopravu (nap íklad realizací opat ení Využití potenciálu eských drah, rozvoj spolupráce v oblasti dopravy a dopl kových služeb), nebo obnovit zrušené místních komunikací vhodné pro bezmotorovou dopravu a tím odleh it p et žované komunikace. Jedním z ešení situace by mohl být návrh projektu zpracovaný Sdružením
eský ráj, který
obsáhne analýzu regionu z tohoto hlediska. Konkrétní realizace se odvine na základ díl ích projekt , p edkládaných obcemi, správci i vlastníky dot ených p íjezdových komunikací. Pokud se poda í získat prost edky z Evropské unie, bude projekt realizován v roce 2007. Opat ení se da í napl ovat také díky rozší ení služeb
eských drah a z ízení sezónních
turistických autobus , které by m li napomoci odleh ení p etížených úsek . Problémem ale stále z stává nedostatek finan ních prost edk na opravy silnic II. a III. t ídy.
32
, Vzhledem k tomu, že Rámcová strategie p estavuje plán pro období 15-20 let, jsou zde zdroje financování stanoveny pouze orienta n na základ sou asných a p edpokládaných budoucích možností. Konkrétn ji je zp sob financování rozpracován v St edn dobém a Ak ním plánu, kde se vztahuje již ke konkrétním akcím. U obecních a m stských projekt jsou finance erpány zejména z obecních, resp. m stských, rozpo t . U velkých investi ních projekt je snaha využít prost edk z fond Evropské unie, pop ípad ze státních nebo krajských rozpo t . Velký podíl opat ení chce Sdružení
eský ráj ešit práv
erpáním prost edk
z fond
Evropské unie. Projekty jsou p ipraveny na plánovací období 2007 – 2013, kdy
eská
republika obdrží nejvíce finan ních prost edk ze všech p istupujících zemí.
33
F7 %
7 % &
Tuto analýzu jsem provedla na základ
srovnání situace v regionu p ed vypracováním
Rámcové strategie a pr zkum provedených mezi návšt vníky regionu v lét 2005 a 2006. P i srovnávání jsem použila údaje získané z hodnocení postupu realizace jednotlivých opat ení vybraných strategických cíl . P i pr zkumech v roce 2001 byla použita jiná metodika zjiš ování informací a proto nelze adu údaj mezi sebou porovnat. P i pr zkumech v roce 2005 a 2006 byla již metodika stejná, avšak z údaj ze dvou pr zkum nelze sestavit asovou adu, která by m la požadovanou vypovídací hodnotu. Proto je tato analýza spíše orienta ní.
5
7
Trochu p ekvapivým výsledkem je dobré hodnocení pé e o kulturní a turistické památky. Až 31 % návšt vník
ji považuje za velmi dobrou8 a to i p esto, že této oblasti není
v Rámcové stategii v nována p íliš velká pozornost a tudíž i pé e o památky byla spíše v pozadí zájmu.
Graf 9 - Nejlákav jší aktivity v regionu
O zkvalitn ní nau ných stezek a poznávacích produkt m že nasv d ovat nár st významu poznávací turistiky jako d vodu návšt vy regionu a nejlákav jší aktivity. V lét 2006 byla
8
viz. graf 12 34
zahrani ními návšt vníky vyhodnocena jako lákav jší než p ší turistika, která do té doby v preferencích vždy p evládala. V oblasti pé e o p írodní bohatství regionu byla realizována p ibližn polovina opat ení. Jsou to zejména opat ení z oblasti ekologické výchovy a profesionální pé e o p írodu, o jejichž realizaci se zasloužila zejména Správa chrán né krajinné oblasti eský ráj. Jejich realizace se pozitivn promítla i do hodnocení návšt vník regionu v lét 2006, kdy tém
70 % z nich
nazvalo pé i o životní prost edí jako velmi nebo spíše dobrou.7
5
7 #
V rámci tohoto strategického cíle nebylo realizována mnoho aktivit, v tšina z nich se stále nachází v p ípravné fázi. Stále významn jší roli v ízení cestovního ruchu turistického regionu zastává Sdružení
eský ráj, které se podílí na v tšin marketingových a propaga ních akcí.
Dopad jeho innosti se odráží pr ezov v hodnocení oblastí jako nap íklad poskytování informací, kvalita a použitelnost propaga ních materiál , význam webových stránek regionu jako zdroje informací atd.
5
7 '
Velký krok vp ed u inil region v oblasti kvalifikace poracovník
informa ních center a
zvyšování úrovn poskytovaných informací o regionu na jeho území. V lét 2001 hodnotili návšt vníci situaci spíše jako pr m rnou, zato v lét 2006 bylo s úrovní poskytovnání informací spokojeno 70 % návšt vník
9
a více než 80 % zahrani ních návšt vník
získává informace o regionu práv v informa ních centrech.
9
viz. graf 12 35
Graf 10 - Zdroje informací návšt vník regionu
Také propaga ní materiály slouží v tšin informací.
zahrani ních návšt vník
jako vítaný zdroj
eská klientela se p i získávání informací o regionu spoléhá spíše na informace
z úst svých p átel a p íbuzných (64 %), což se m že stát velkou p íležitostí pro region, protože práv tento typ reklamy pat í mezi nejú in jší. D kazem kvalitn jší propagace v zahrani í m že být nár st podílu zahrani ních návšt vník .
Graf 11 - Skladba návšt vník podle jejich p vodu
V rámci skladby návšt vník podle p vodu, došlo k nár stu p íjezd ze zahrani í o 4 %, avšak d vodem m že být i vstup eské republiky do Evropské unie.
36
Posun v poskytování kvalitních informací se dá vysv tlit vhodn stanovenými opat eními a také velkým podílem t ch úsp šn realizovaných. Myslím, že velký podíl na tomto úsp chu má snaha jednotlivých subjekt
cestovního ruchu o spolupráci s ostatními subjekty
a spole nou propagaci. Podle mého názoru práv v této oblasti zaznamenal region nejv tší pokrok.
5
7 -
Graf 12 - Hodnocení služeb v regionu
Co se týká služeb v regionu, lze pozorovat od léta 2005 spíše spokojenost návšt vník a to nejen s kvalitou, ale i cenovou úrovní. Ta byla v lét 2001 hodnocena negativn , zato v lét 2006 se o ní 75 % návšt vník vyjád ilo jako o velmi nebo spíše dobré. Myslím, že velký vliv na tento výsledek má zvyšování životní úrovn v eské repoublice a také mírný nár st podílu zahrani ních návšt vník . Velký podíl na zvýšení úrovn kvality mají podle mého názoru soukromí vlastníci za ízení cestovního ruchu, kte í jsou vlivem konkurence tla eni k modernizaci svých objekt . V rámci strategie totiž byla v této oblasti realizována pouze malá ást stanovených opat ení a to zejména z d vodu nedostatku finan ních prost edk .
37
Úrove kvality stravovacích služeb je hodnocena o n co lépe než ubytovacích. D vodem je velký podíl exkurzionist mezi dotazovanými návšt vníky, kte í nemohli úrove ubytovacích služeb posoudit.
Graf 13 - Pé e o cestovní ruch v regionu
Velké rezervy má zatím region v nabídce volno asových aktivit a možností spole enského vyžití. V lét 2006 ji 31 % dotázaných návšt vník ohodnotila jako spíše nebo velmi špatnou. D vodem je velmi malá ást již realizovaných opat ení z této oblasti, ada z nich je pouze v p ípravné fázi v podob projekt . Velká nespokojenost panuje také ohledn nedostatku bazén . I p es výsledky pr zkumu provedeného v lét
2001, ve kterém až 17 % návšt vník
vyjád ilo své zklamání
z nedostate ných možností koupání, není sou asná situace o nic lepší. Ani v samotné strategii rozvoje není této problematice v novaná p ílišná pozornost.
5
7 0
V oblasti nabídky produkt cestovního ruchu zaznamenal region velký pokrok. Jak již bylo zmín no, v sou asné dob si m že návšt vník vybrat z široké škály produkt , které jsou zam ené na nejr zn jší formy turistiky a na r zné skupiny obyvatel. Spousta produkt je v p ípravné fázi, eká se na schválení projekt pro získání financí na jejich realizaci. O kvalitní produktové nabídce m že sv d it i prodloužení pr m rné délky pobytu turist v regionu.
38
Graf 14 - Po et p enocování v regionu eský ráj
Po et p enocování turist v regionu od roku 2001 výrazn stoupl. 3 – 6 nocí strávilo v regionu v roce 2001 p ibližn 30 % turist , v lét 2006 to bylo až 41 %. Výrazn vzrosl po et p enocování p esahující 7 nocí a to zejména mezi zahrani ními turisty. Tento nár st m že být vysv tlen obecn rostoucí kvalitou služeb v regionu, ale také zvýšeným po tem kvalitních produkt cestovnho ruchu.
5
7 D
Vzhledem k navázání spolupráce mezi regionem a eskými drahami, které vedlo k rozší ení nabídky služeb poskytovaných zejména cyklist m, v lét 2006 po et eských návšt vník p ijížd jících do regionu automobilem viditeln poklesl.
Graf 15 - Zp sob dopravy návšt vník
eského ráje 2005,2006
39
V roce 2001 p ijelo do regionu autem tém
70 % návšt vník , v lét 2006 po et klesl na
58 %. Avšak ješt v p edchozím roce byl tento po et stejný jako v roce 2001, proto nelze s jistotou íci, že opravdu dochází k poklesu využití individuální dopravy. Spolehlivé záv ry bude možné d lat až za n kolik let, kdy bude možné z opakovaných pr zkum sestavit dostate n dlouhou asouvou adu. Zp sob dopravy zahrani ních návšt vník
je p ibližn
srovnatelný se stavem p ed
vypracováním Rámcové startegie.
Graf 16 - Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu
Úrove dopravní infrastruktury, služeb ur ených motorist m a dostupnost regionu hromadnou dopravou je sledována až od roku 2005 a její hodnocení ze strany návšt vník jsou spíše negativní. Tém
40 % návšt vník regionu shledává úrove dopravní infrastruktury
jako velmi špatnou. Není to nic p ekvapivého s ohledem na velmi malý po et realizovaných opat ení z této oblasti. Zlepšení by mohl p inést rok 2007, kdy se Sdružení eský ráj chystá podat n kolik projekt pro získání pen z z Evropské unie.
40
+ ,= P i zjiš ování, v jaké fázi se p ibližn nachází realizace jednotlivých opat ení, jsem erpala informace zejména z internetových stránek Sdružení
eský ráj a stránek v tších m st
v regionu. Velmi m p ekvapilo, že doposud nebyl vypracován žádný dokument, který by hodnotil postup realizace Rámcové strategie. Vzhledem k tomu, že ve Strategii není definována odpov dnost za realizaci jednotlivých opat ení, bylo získání n kterých informací tém
nemožné.
P i zjiš ování dopadu realizovaných aktivit na cestovní ruch v regionu jsem narazila na problém neexistence pravidelných pr zkum mezi návšt vníky do roku 2005. I p esto jsem se pokusila o porovnání výsledk
pr zkum
z léta 2005, zimy 2005/ 2006 a léta 2006
s pr zkumem provedeným p ed sepsáním Rámcové strategie v lét 2001. Úsp šn realizována byla zejména opat ení, kterých se zhostilo Sdružení
eský ráj. Jde o
problematiku propagace regionu, systém ízení cestovního ruchu, podporu tvorby turistických produkt a další. Také opat ení týkající se ochrany životního prost edí, které má na starosti Správa chrán né krajinné oblasti eský ráj, zaznamenala ur itý pokrok v realizaci. Stále však zaostávají tvrdé investi ní projekty, nap íklad investice do kvality silnic a materiáln technické základny, a to z d vodu nedostatku finan ních prost edk . Jako hlavní cíl mé práce jsem si stanovila zhodnocení analýzy dopadu realizovaných opat ení. V tšina výsledk
této analýzy vyplývala z po tu realizovaných aktivit v rámci daného
opat ení, avšak v n kterých z t chto oblastí není vliv realizace Rámcové strategie prokazatelný. P íkladem m že být nár st podílu zahrani ních návšt vník . Objevily se i oblasti, ve kterých došlo ke zlepšení situace i p es velmi malý po et realizovaných aktivit a to díky vlivu vn jších faktor . Jedná se nap íklad o zm nu vnímání cenové hladiny služeb návšt vníky regionu. Z výsledk mé práce vyplynulo, že význam strategického dokumentu p i ízení cestovního ruchu rozhodn není zanedbatelný. Záleží nejen na stanovení vhodných a reálných cíl , ale také na zp sobu jejich realizace. V p ípad turistického regionu eský ráj se toto z velké ásti poda ilo.
41
P ílohy
:
%
; A
"
Parkovišt - Lokalita
E 7,/0G# H H # as
po et
po et
s ítání aut autobus
kapacita vytíženost 22
Besedice
11:00
23
Branžež rybník
11:50
21
0
Dlask v statek
11:45
15
1
Dneboh
11:10
25
0
Frýdštejn
11:20
9
51
18%
Hrubá Skála – U Novák
12:30
11
4
275%
Hrubý Rohozec
11:40
34
33
103%
Jinolice - rybníky
13:25 135
127
106%
asi 40% kapacity
Kbelnice
13:15
9
45
20%
poloprázdné
Kemp Sedmihorky – uvnit
12:20
5
Kloko í-pr chody
11:05
4
17
24%
Kozákov
11:25
14
41
34%
Krásná vyhlídka - parkovišt
14:45
29
14
207%
LIAZ
14:15
14
33
42%
Malá Skála
11:30
31
72
43%
Na Špici
11:30
4
30
13%
1
105%
poznámka 1 motocykl poloprázdné
64
23% plné
prázdné stání mimo parkovišt
prázdné, mimo Nová Ves
11:40
10
0
parkovalo 19 aut, 1 bus
Pod Valdštejnem
14.30
44
Pod Vale ovem
11:20
22
76 1
58% poloprázdné
42
Prachov – eský ráj
13:50
72
61
118%
plné
Prachov – Turistická chata
13:37 102
24
425%
p epln no
P íhrazy u hotelu
12:10
15
Rotštejn
11:10
7
0
poloprázdné 12
58% na p íjezdové
Sedmihorky - lázn
12:00
76
32
238%
cest mimo parkovišt = 7
Sedmihorky – u kempu
12:20
14
Sobotka u zámku
14:40
20
Sychrov
11:05
70
mimo parkovišt
1
1
podél rybníka = 10 80
25%
120
58%
poloprázdné
p epln né, Trosky
12:50
88
1
parkování i mimo parkovací plochy nejasn
U zámku Hrubá Skála
13.00
88
14
629% vypln ná tabulka s údaji
V žák
12:55
26
16
163% p epln né,
Vidlák
12:45
44
0
parkování i mimo parkovací plochy
Tabulka 4
Zdroj: Program trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu eský ráj: S ítání turist ve skalních m stech a dalších turistických lokalitách v eském ráji 6.7. 2002
43
6 :" • Rámcová strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu eský ráj • http://www.cesky-raj.info.cz • http://www.geoparkceskyraj.cz • http://www.czechtourism.cz • http://www.chkocr.cz •
Analýza profilu návšt vníka
eského ráje, ervenec 2001, TNS FACTUM
s.r.o. •
Návrh modelu ízení cestovního ruchu v turistické destinaci eský ráj, listopad 2002, Agentura regionálního rozvoje s.r.o.
•
S ítání turist ve skalních m stech a dalších turistických lokalitách v eském ráji 6.7. 2002, Agentura regionálního rozvoje s.r.o.
• Koncepce státní politiky cestovního ruchu v R na období 2002 - 2007 • Cestovní ruch a regionální rozvoj, ing. Martin Vaško, VŠE, 2002 • Jak rozvíjet místní cestovní ruch, Miroslav Foret a V ra Foretová, Grada, 2001
44
