obsah
aktuality
Pomoc pro kolegyni pohřešovanou v Ekvádoru Před krátkým časem proběhla v našich mediích zpráva o pohřešované Janě Kubištové, která se ztratila během dovolené v Ekvádoru. Redakci KaN se dostal do rukou dopis se „žádostí o pomoc při hledání ztracené kolegyně “, který rozesílala veřejná obchodní společnost SKIPPY, jež v Hradci Králové provozuje několik knihkupectví. Jana Kubištová je totiž vedoucí jednoho z těchto knihkupectví. Podle ing. Otakara Šulce, ekonomického ředitele SKIPPY, „je to pečlivá, spolehlivá mladá žena“. Z jeho vyjádření, opírajícího se o informace získané od otce Jany Kubištové, vyplývá, že snaha našeho státu a diplomatů při hledání pohřešované ženy byla víceméně laxní, a tak celé pátrání organizuje a platí rodina. Z doposud potvrzených skutečností prý stále existuje reálná naděje, že Jana Kubištová žije. Není však vyloučeno, že byla zavlečena do nevěstince nebo k indiánům. Bohužel rodině se nedostávají finanční prostředky na pátrání (např. jedna hodina pronájmu vrtulníku stojí v přepočtu asi 50 000 Kč), proto se Diecézní katolická charita i představitelé SKIPPY obrátili dopisem na odbornou veřejnost s prosbou o pomoc. Pomoc organizuje z pověření katolické charity v Hradci Králové právě SKIPPY. Finanční prostředky se mají posílat přímo na účet Diecézní katolické charity č. 2511883/0300, variabilní symbol – vaše IČO, konstantní symbol 0558. Prostředky budou použity výhradně na pomoc kolegyni Janě Kubištové a dárcům bude poskytnuta informace o využití finančního daru. V případě splnění podmínek zákona o dani z příjmu č. 586/92 Sb., § 15, odst. 8 je možno finanční částku odečíst od daňového základu. Charita vystaví dárcům potřebné účetní doklady. V tomto případě je nutné oznámit charitě poštou či faxem, že jsou peníze posílány na tento účel a že dárce vyžaduje potvrzení pro daňové účely. Ing. Šulc doufá, že kolegové z oboru pomohou Janě Kubištové v kritické životní situaci. Stále platí, že rychlá pomoc je dvojnásobně účinná. - JaC -
aktuality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 Pomoc pro kolegyni pohřešovanou v Ekvádoru téma měsíce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 Elektronická výstřižková služba NEWTON IT z historie exlibris . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 Karel Demel otázky a odpovědi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 Jak správně psát cizí ženská příjmení? ze zahraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 Svátek knižního byznysu - 2. část jak vyslovovat cizí jména . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7 představujeme Společnost FONIA knižní hitparáda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 nakladatelská výročí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 Pořád jste na rozhoupané lodi (Šulc a spol.) knihkupecká výročí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 Z oslav se těšili i zákazníci (knihkupectví OTAVA) z knihkupeckého světa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 Pozvánka na 46. mezinárodní kongres mladých knihkupců v Rakousku / Udělení mezinárodní knižní ceny knihkupců za rok 2001 / O vzniku knihkupeckých profesních sdružení z činnosti SČKN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 Důležitá informace! / Vznikne sdružení vydavatelů audioknih? / Výsledky projektu Leonardo da Vinci na CD ROM / Výstava českých knih ve Varšavě, ročník osmý informační servis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ ČÍSLO 9 / ROČNÍK VI (XX) / září 2001
založen roku 1893 jako Knihkupecký oznamovatel vydává: Svaz českých knihkupců a nakladatelů šéfredaktorka: Olga Vašková redakční kruh: PhDr. Jaroslav Císař, Jan Kanzelsberger, Zdeněk Křenek, PhDr. Jan Machač, RNDr. Vladimír Pistorius, Jiří Seidl, PhDr. Aleš Zach grafická úprava podle Heleny Šantavé námět na obálku Bohuslav Holý produkce: NLN, s. r. o. adresa redakce: Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2 tel./fax 02/225 131 98, tel.: 900 301 50, e-mail:
[email protected] podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., Odštěpný závod Praha, č. j. 6190/97 ze dne 28. 2. 1997 registrační číslo: MK ČR 7399, ISSN 1211-4154 toto číslo vychází 13. 9. 2001 prodejní cena 30 Kč, pro předplatitele 300 Kč ročně ceny jsou kalkulovány včetně poštovného pro členy SČKN zdarma Vydavatel si vyhrazuje právo zveřejnit publikované texty i na Internetu SPONZOREM TOHOTO ČÍSLA JE
OSPAP – v e l ko o b c h o d p a p í r e m , a . s .
aktuality KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
1
ČÍSLO 9/2001
téma měsíce: Elektronická výstřižková služba NEWTON IT Společnost Newton IT, s.r.o., která je dceřinou společností ČTK, nabízí pozoruhodnou službu elektronických výstřižků. Nakladatelství Paseka s ní má již zhruba půl roku velmi dobrou zkušenost, o niž bych se zde chtěl podělit. (Pokud vím, s Newton IT spolupracuje delší dobu také nakladatelství Portál.) Technicky funguje elektronická výstřižková služba takto: Newton IT zpracovává v elektronickém tvaru několik desítek českých periodik. Kromě toho nechává do elektronické podoby přepisovat také některé zpravodajské relace České televize a Českého rozhlasu. V elektronických textech pak vyhledává klíčové řetězce zadané jeho klienty (těch si může klient bez dalších poplatků určit kolik chce!) a texty, ve kterých je nalezne, posílá okamžitě svým klientům jako přílohu e-mailu v podobě rozdílových data-
bázových souborů (typu DBF). Na straně klientů jsou pak tyto soubory zpracovány speciálně instalovaným monitorem, který je začlení do uživatelovy pracovní databáze. Uživatel si může jednotlivé nové „výstřižky“ na svém PC přečíst a ty, které uzná za vhodné, pak začlenit do hlavní – archivní databáze. Spolu s úplným textem má k dispozici také bibliografické údaje – tj. jméno autora, název článku, název periodika, jméno rubriky a datum vydání. Monitor (pracuje i v síťovém prostředí) umožňuje s archivovanými články i s články v pracovní databázi pohodlně pracovat, zobrazovat jejich přehled, přidělovat jim různé atributy, přehled filtrovat podle různých kritérií a samozřejmě zobrazovat a tisknout texty článků (nalezené klíčové řetězce jsou při tom barevně zdůrazněny). Pokud chcete, můžete si u spo-
z historie exlibris
Karel Demel narozen 28. února 1942 v Praze, byl od svých dětských let intenzivně zaujat hudbou, literaturou a výtvarným uměním. Hudba byla zprvu jeho zájmem dominantním, což koneckonců jasně potvrzuje i to, že v roce 1963 ukončil se zdarem studium trombonu na pražské konzervatoři. Zároveň však už v době středoškolského studia začíná soustavně kreslit a kresbami také přispívá do školního časopisu. Tato orientace nabývá na intenzitě i v letech následujících, kdy je K. Demel učitelem hudby na lidové škole umění. Po několika neúspěšných pokusech o přijetí na vysoké výtvarné školy se konečně v roce 1968 stává studentem ateliéru ilustrace a plakátu Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, vedeného prof. Zdeňkem Sklenářem. Studia zde ukončil v roce 1974. Odtud je výtvarná tvorba tou oblastí, v níž se se zaujetím a pílí jako umělec realizuje, aniž by ovšem hudba a literatura přestaly být pro něho trvalými inspiračními horizonty. Imaginativně laděný figuralismus Karla Demela rychle poutá pozornost galerií i nakladatelství; autor se poprávu stává vyhledávaným ilustrátorem bibliofilií i knih velkonákladových. Jeho vztah k literatuře je však hlubší, řekl bych podstatný v tom smyslu, že s ní vede zápasivý dialog jako s jednou z rozhodujících skutečností svého chápání lidského a zejména tvořivého, uměleckého života. Odtud zjevně pramení jeho tvoření
2
v cyklech, v krouživých variacích, odtud soustředěnost a trpělivá útočnost, s nimiž se vrací – mnohdy po celá léta a v různých technikách – k těm literárním dílům a k těm autorům, kteří míří k týmž otázkám, k témuž vytrvalému, skeptickému hledání odpovědí, jakými se vyznačuje i jeho vlastní „volná“ tvorba grafická a kreslířská. Tedy nikoli literatura jako únik nebo zábavné rozptýlení či profesionálně zužitkovaný objekt obživy obratného výtvarného řemeslníka. Ne: literatura jako partner z nejzávažnějších, jako provokující a inspirující protihráč v nejvážnějších existenciálních meditacích. V náročných, obtížných grafických technikách (lept, mědiryt, suchá jehla, akvatinta), jimiž dosud realizoval Karel Demel většinu svých grafických prací, vytvořil zatím také na 120 exlibris, mnohá inspirovaná konkrétními literárními díly. Bohuslav Holý OBÁLKA: EXLIBRIS KARLA DEMELA Z ROKU 1995
téma měsíce / z historie exlibris
KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
ČÍSLO 9/2001
lečnosti Newton IT objednat také zasílání případných obrázků k jednotlivým článkům ve formě souborů typu GIF (velikost od 13 kB do 900 kB). Formát databázových souborů s články (DBF) je do té míry univerzální, že snadno umožňuje i případnou integraci celého systému Newton IT do vašeho vlastního interního informačního nakladatelského systému (pokud takový máte). Rychlost, s jakou dostanete výstřižky na stůl je výborná – výstřižky z deníků dostanete do svého počítače dopoledne (do 9 hodin) v den vydání. U týdeníků a měsíčníků se může tato doba prodloužit až na týden, v některých případech (Literární noviny) i na čtrnáct dnů, obrázky k článkům přicházejí s menším zpožděním. Pro každého klienta je samozřejmě důležité, jaká periodika výstřižková služba sleduje. V případě Newton IT jde o úctyhodný seznam zhruba 250 domácích a 1200 zahraničních pramenů (ty zahraniční však nakladatelé pravděpodobně využijí jen vzácně), obsahujících všechny české celostátní a regionální deníky, nejvýznamnější české a slovenské týdeníky a měsíčníky (mj. 100 + 1; Blesk magazín; Hobby magazín; Chatař a chalupář; Květy; Magazín Mladé Pramen deníky celostátní deníky regionální deníky slovenské deníky internetové agenturní zpravodajství televizní programy rozhlasové kanály české týdeníky cizojazyčné týdeníky české čtrnáctideníky české měsíčníky dvouměsíčníky
Počet 17 62 7 22 1 5 6 62 10 10 83 7
Obrazovka monitoru systému Newton IT s přehledem vybraných článků
relace a nikoliv pravidelné kulturní magazíny. Nakladatelé v souboru pramenů dnes budou postrádat zejména Nové knihy, Knihy, Tvar, Host, Labyrint a Kritickou přílohu RR. Společnost Newton IT je ovšem v této oblasti (a nejen v ní) velmi vstřícná a přislíbila jednání se jmenovanými periodiky. Že nejde o plané sliby dosvědčuje fakt, že na základě našeho upozornění zařadila mezi své prameny literární periodikum – Literární noviny. Poznámka
ČTK ČT1, ČT2, TV3, Nova, Prima Radiožurnál, Praha, Svobodná Evropa, BBC, Frekvence 1
fronty DNES; Magazín Práva; Mladý svět; Nedělní Blesk; Pátek Lidových novin; Plus; Praktická žena; Puls; Reflex; Respekt; Ring; Sport Plus; Story; Týden; Týdeník Televize; Vlasta; Xantypa), televizní a rozhlasové zpravodajství atd. – viz tabulka (další informace získáte na internetové stránce www.newtonit.cz). Jedinou vadou na kráse je pro nakladatele fakt, že Newton IT sice sledují všechny deníky a významné týdeníky, nikoliv však literární a knižní periodika. Také pořady sledované na televizních a rozhlasových kanálech jsou většinou zpravodajské či publicistické
Rád zde zmiňuji zkušenost, s níž se člověk nesetkává každý den: všichni pracovníci společnosti Newton IT, s nimiž jsem jednal, jsou neobyčejně ochotní, vstřícní a kompetentní. Na vyřízení svého dotazu či požadavku nemusíte čekat týden – odpověď či řešení přichází okamžitě. Chcete rozšířit sledování o jméno nového autora, chcete dva roky nazpět reference o nějakém problému, nějaké knize či kauze, o svém nakladatelství? Příští den máte všechny vyžádané informace v počítači. A konečně – co to všechno stojí? Newton IT si účtuje paušální měsíční poplatek 2 000 Kč, který
téma měsíce KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
3
ČÍSLO 9/2001
nezávisí na počtu sledovaných hesel a vybraných recenzí, a navíc pak za každý dodaný článek 6 Kč a případně za každý dodaný obrázek 35 Kč. S elektronickou výstřižkovou službou firmy Newton IT máme zatím ty nejlepší zkušenosti. Výborně se hodí jak k evidenci, tak i k archivaci recenzí nakladatelské produkce, publicistických zmínek o jeho autorech, samotném nakladatelství, případně i jiných tematických okruhů, spojených s nakladatelskou činností. Pokud společnost Newton IT rozšíří sledované prameny i do oblasti literárních periodik, nebude vlastně nic, co by jejímu systému bylo možné vytknout. Vladimír Pistorius
Obrazovka monitoru systému Newton IT s konkrétním článkem
otázky a odpovědi
Jak správně psát cizí ženská příjmení? Od 1. července letošního roku začal platit zákon o matrikách, jménu a příjmení. Okamžitě se na jeho adresu, přesněji na možnost užívat nepřechýlených forem ženských příjmení, zvedla v tisku vlna kritiky. Protože by správné uvádění jmen cizích autorek na obálkách a v tiráži knih mělo být v zájmu každého nakladatele, požádali jsme o stanovisko k uvedenému problému PhDr. Josefa Šimandla z jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR: Nový zákon o matrikách se týka vedení matrik a má vazbu na osobní dokumentaci, jako jsou rodné listy, průkazy totožnosti apod. Do matriky je možné vymezenému okruhu nositelek („ukládá-li to mezinárodní smlouva“) zapsat ženské příjmení i v nepřechýlené podobě. Zákon dále říká, že nositelka může pak užívat jen jednu z těchto podob, a to tu, kterou si zvolí; volba má být uvedena v matričním dokladu. Paní Herbeck, pokud se pro tuto podobu rozhodne, se tedy bude takto podepisovat, bude si tak tisknout vizitky, bude se tak představovat. Zákon však nikomu neukládá mluvit a psát o ní jako o paní Herbeck ani nikomu nezapovídá mluvit a psát o ní jako o paní Herbeckové. Jak uvádět na obálkách a v tiráži (v recenzích a v publicistice vůbec, v televizních programech, na plakátech...) cizí ženská příjmení, zákon neřeší a otázka, jak to má být podle nového zákona správně, není smysluplná. Podíváme-li se na praxi centrálních médií, nepozorujeme tam s účinností zákona o matrikách žádné změny. Přechýlená podoba totiž podává ve výhodně úsporné podobě informaci, že osoba, o které se píše, je žena. Ztrátou přechylování bychom tedy ztratili informaci (na prahu
4
informačního věku!) a způsobili bychom si nemalé mluvnické obtíže v textech: jinak totiž vypadá heslovitá tiráž, jinak věta, že Rowling vydala další díl Harryho Pottera. Pokud jde o tento bestseller, myslím, že by přechod k nepřechýlené podobě příjmení kupující dezorientoval a neprospěl by odbytu. Lze čekat výstřelky, např. že nějaké nakladatelství, které na pochybně prestižních podobách „bez -ová“ postaví svůj image, přidá k mnoha vydaným Lagerlöfovým svou jednu Lagerlöf. Rozumně uvažujícím vydavatelům však doporučujeme přidržet se dosavadní praxe a užívat přechýlené podoby na obálkách, v tirážích, v anotacích (např. v týdeníku Nové knihy) i jinde. Ale přimlouval bych se za to, aby se autentická podoba autorčina příjmení důsledněji objevovala v údaji o originálu, kde mnohdy bývá uveden jen název díla. Tedy: ROWLINGOVÁ, J. K.: Harry Potter a ohnivý pohár. Z anglického originálu J. K. Rowling, Harry Potter and the Goblet of Fire...
DO ČÍSLA PŘISPĚLI PhDr. Jaroslav Císař – sekretariát SČKN Bohuslav Holý – nakladatelství Paseka RNDr. Vladimír Pistorius – nakladatelství Paseka PhDr. Josef Šimandl – Ústav pro jazyk český AV ČR Olga Vašková – Knihkupec a nakladatel
téma měsíce/otázky a odpovědi
KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
ČÍSLO 9/2001
ze zahraničí
Svátek knižního byznysu 2. část Naši profesní američtí partneři To, že Spojené státy nemají žádné ministerstvo kultury a že tam nikdo příliš nežehrá na kvalitu a nedostatky koncepce kulturní politiky, je všeobecně známo. Dalo by se říci, že se vše řídí zákonitostmi nabídky a poptávky, i když to samozřejmě neplatí absolutně. Existuje zde však poměrně rozvětvený systém kulturních nadací a mecenášů, kteří jsou – na základě konkurenčního soutěžení, nebo když je o svém projektu přesvědčíte – ochotni investovat i do kultury nemalé částky. Jako příklad uvedu Chicago: kulturní aktivity zde podporuje magistrát, ale řada divadel nebo jiných kulturních zařízení rovněž nese jméno nějakého mecenáše. Jeho finanční vklad a následná správa poskytnutých prostředků umožňují takovou instituci provozovat. Tento na evropské poměry možná tvrdý přístup má však jednu nepopiratelnou přednost: pracovníci v kultuře jsou podobně jako v jiných oblastech neustále podrobováni zkouškám soutěživosti. Nesmějí usnout na vavřínech a musejí stále přicházet s nápady, jak oslovovat veřejnost, zviditelňovat se ve sdělovacích prostředcích. Tomu jsou vystaveny i americké profesní organizace knihkupců a nakladatelů, již v první části zmiňovaná ABA a AAP. O jejich aktivitách na stránkách KaN pravidelně informujeme. Tentokrát se s vámi chci podělit o své bezprostřední zkušenosti a aktuálním stavu jejich nejvýraznějších aktivit z poslední doby. Je však zároveň třeba dodat, že se jedná sice o zastřešující, ale nikoli jediné profesní organizace, které v knižním oboru v USA působí. Kupříkladu profesní spolčování mezi nakladateli je ve Spojených státech velmi rozmanité. Existuje také Sdružení malých vydavatelů Severní Ameriky, běžné je rovněž sdružování nakladatelů na základě zaměření či druhu vydávané produkce (Sdružení evangelických vydavatelů, Sdružení amerických univerzitních vydavatelů, Sdružení vydavatelů zvukových knih) nebo na regionálním principu (Sdružení vydavatelů amerického západu, Sdružení vydavatelů amerického jihu, Sdružení vydavatelů Floridy). l The Association of American Publishers (AAP)
AAP, které je národní asociací amerických vydavatelů knih, bylo založené roku 1970. V současnosti fungují dvě centrály, jedna v New Yorku a druhá ve Washingtonu (jedním z jejích neoficiálních úkolů je i lobbování
u vlády či v Kongresu). Má v současnosti zhruba 300 členů, mezi kterými najdete jak vydavatelské giganty, tak malé a střední nakladatele, univerzitní vydavatele a vydavatele odborné literatury. Fúzí jejich organizačních profesních složek ostatně AAP vzniklo. Prostřednictvím formálního sdružení s dalšími nakladatelskými organizacemi AAP úzce spolupracuje i s přibližně 1700 drobnými regionálními vydavateli knih. Mezi nejvýraznější aktivity AAP patří od roku 1999 kampaň na podporu četby s názvem Přistiženi při čtení (Get Caught Reading). Původně zamýšlená jednorázová akce byla ale v minulém roce institucionalizována. V rámci AAP byl totiž vytvořen samostatný útvar pod vedením Kathryn G. Bloughové, viceprezidentky AAP, který má za úkol koordinovat veškeré aktivity v rámci tohoto programu. Propagace četby se během posledních dvou let stala vskutku celoamerickou záležitostí. Celebrity, jako herci Whoopi Goldbergová či Robin Williams, zpěvačka Dolly Partonová nebo Kačer Donald v zastoupení studia Walta Disneye, se nechali s knihou bezplatně vyfotit na plakáty. Mezi nimi samozřejmě nechybí ani prezidentka AAP Pat Schroederová. Úhradu nákladů za výrobu a distribuci plakátů převzaly různé firmy, včetně silných knihkupeckých řetězců Barnes & Noble a Borders. Jen nakladatelství Scholastic distribuovalo učitelům po celých Spojených státech půl milionu těchto plakátů. Nejprestižnější americká periodika, jako USA Today, The Economist, National Geographic Magazine, Reader’s Digest, Time Magazine a mnohá další, bezplatně poskytují inzertní plochu. Do akce se zapojily stovky amerických knihoven, které zároveň jako řada jiných subjektů na kampaň přispěly i finančně. V roce 2000 guvernéři 14 amerických států společně se starosty Chicaga a Houstonu oficiálně vyhlásili 2. květen za Den podpory čtení (Get Caught Reading Day). Největší američtí vydavatelé, jako McGraw-Hill, HarperCollins, Simon & Schuster, John Wiley & Sons nebo Time Warner Trade Publishing, kampaň propagují na svých akcích a na stránkách svých publikací. Prostě dnes v USA snad neexistuje žádná významnější instituce včetně ABA, působící v knižním oboru, která by se do kampaně nezapojila. Agilní a velmi sympatická Kathryn Bloughová doporučuje všem zájemcům o další podrobnosti návštěvu webové stránky www.getcaughtreading.org
ze zahraničí KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
5
ČÍSLO 9/2001
l The American Booksellers Association (ABA)
ABA, založená v roce 1900, dnes sdružuje více než 3000, převážně nezávislých knihkupeckých firem. Sídlí v městě Tarrytown ve státě New York. Poskytuje svým členům širokou škálu služeb od vydávání týdeníku Bookselling This Week, provoz webové stránky (www.bookweb.org) a vydávání odborné literatury až po konzultační služby z oblasti finančnictví, pojištění podnikatelů a spedice knih. Činnost jejího sekretariátu zabezpečuje celkem 15 osob. Mezi nejvýraznější aktivity této profesní organizace z poslední doby patří zejména vedení soudního sporu proti mamutím knižním řetězcům Barnes & Noble a Borders a projekt Book Sense. Soudní spor s knižními řetězci nebyl pro ABA prvním vystoupením proti nekorektnímu obchodnímu jednání. Již v roce 1994 v zastoupení nezávislých knihkupců upozorňovala na nečisté praktiky vydavatelských gigantů. Výsledkem bylo tehdy vyrovnání s vydavatelem paperbacků Penguin, který ABA zaplatil odškodné ve výši 25 mil. $. Polovina z těchto prostředků byla potom použita ve fondu právní ochrany a druhá polovina byla rozdělena členům. Právníci ABA však získali další poznatky, že nelegální obchodní praktiky na knižním trhu USA pokračují. V roce 1998 pak 26 členů ABA vstoupilo do soudního sporu proti zmiňovaným knižním řetězcům Barnes & Noble a Borders. Dravá obchodní politika a ekonomická síla umožňovala knihkupeckým řetězcům prodej srovnatelných titulů levněji o cca 10 % než v malých krámech. Masivní možnosti reklamy dokonávaly své. V důsledku toho v 90. letech minulého století malé americké knihkupecké firmy začaly masově krachovat. Ostatně z 26 žalobců se konce sporu „nedožilo“ pět! A výsledek nové války advokátů? Devatenáctého dubna 2001 akceptovalo vedení ABA nabídku právních zástupců žalovaných knihkupeckých řetězců na mimosoudní vyrovnání ve výši 4,7 mil. $. Faktickými vítězi sporu se ale stali právníci, protože zhruba polovina této částky připadne na úhradu jejich služeb. Součástí mimosoudní dohody je i vyhlášení šestatřicetiměsíčního vzájemného příměří. Rozhodnutí ABA vyvolalo mezi členy knihkupeckého sdružení polemiku, zda se jedná o vítězství nebo o porážku. Uprostřed těchto diskusí se ocitl Neal Coonerty, prezident ABA, který na všechny strany zdůvodňuje tento kompromis jako dosažení možného a že tím ABA vůbec nerezignovala na svoji ostražitost při nekalých obchodních praktikách, které mohou poškozovat nezávislé knihkupce v budoucnosti.
6
Jednou z praktických reakcí ABA na konkurenci knižních řetězců je realizace projektu Book Sense. Má podporovat prodej knih v nezávislých knihkupectvích (podrobná informace viz KaN č. 3/2001, s. 14-15). Prostřednictvím Internetu mají čtenáři přístup k titulům, vydaným i malými a nezávislými nakladateli, které by zákazníci většinou marně hledali v prodejní síti knižních řetězců. O tom, že si tento způsob knižní nabídky získal svůj okruh stálých zákazníků, svědčí narůstající objemy prodeje. V databázi Book Sense mají v současnosti 2,4 mil. titulů. Týdně jsou žebříčky bestsellerů publikovány na stránkách časopisu Bookselling This Week. Rozeznávají zde vedle běžných kategorií jako vázaná a brožovaná beletrie nebo dětská literatura i kategorii knih vydávaných ve velkých nákladech (ovšem pouze prvních 5 míst!), fantasy a science fiction, zvukových knih a knih s homosexuální a lesbickou tematikou. V rámci projektu se rovněž vydávají seznamy 76 nejzajímavějších knih, které doporučují spolu se zasvěceným komentářem nezávislí knihkupci. V průběhu BEA také vyšlo číslo za období květen-červen 2001. Více informací o Book Sense naleznete na webové stránce www.booksense.com l National Book Foundation (NBF) Zaměření NBF bych nejspíše připodobnil k určitému americkému hybridu činnosti našeho ministerstva kultury a Nadace Český literární fond. NBF vznikla teprve nedávno (1989) a sídlí v New Yorku. V současnosti je sponzorem udělování prestižních Národních knižních cen, jejichž historie však ve Spojených státech sahá již do roku 1950. Od té doby bylo uděleno 1851 ocenění. Každoročně se slavnostně vyhlašují v listopadu v kategoriích pro autory beletrie, odborné literatury a literatury faktu (nonfiction), poezie a knih pro mládež. NBF zároveň působí jako nadace pro literární výchovu, protože oceněným autorům hradí náklady spojené s jejich autorskými čteními po celých USA, jejich besedy se čtenáři, poskytuje autorská stipendia. Za uplynulých 11 let, kdy jsou Národní knižní ceny v péči NBF, tak 165 spisovatelů putovalo za čtenáři do 45 států americké unie a Washingtonu, D.C. Naši pozornost by si podle mého názoru měla zasloužit i podpora Národního měsíce knihy, který je pojímán jako oslava spisovatelů a čtenářů a koná se v Americe každoročně v květnu. Další podrobnosti o NBF a jeho činnosti naleznete na webové stránce www.nationalbook.org
Závěrem V každém lidském počínání objevíme silné i slabší stránky, jinak by pravděpodobně ani nešlo o pozemský
ze zahraničí
KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
ČÍSLO 9/2001
výtvor. I BEA lze podobně posuzovat. Pokud bych však mohl známkovat, jednoznačnou jedničku bych asi udělil kyvadlové autobusové dopravě pro účastníky veletrhu. Byla dokonalá! Propojovala hotely v centru města, kde bydlela většina aktérů veletrhu. Mohli jste se naprosto spolehnout na to, že na žádné ze speciálních veletržních zastávek nebudete čekat více než čtvrthodiny. Spojení vysílačkami umožňovalo řidičům, aby si v případě dopravní zácpy vypomáhali a proplétali se jinými trasami s jediným cílem – dosažení zastávky na McCormick Place. Kyvadlová doprava sice existuje i u jiných veletrhů, ale s operativností v chicagském provedení jsem se doposud nesetkal. Pro ty, kdo se ubytovali na předměstí, vedla přímo z McCormickova centra linka místního metra, pojmenovaného prostě Metra. Oceňoval jsem i logistiku pro získávání informací o odborných návštěvnících, kteří zavítali na jednotlivé stánky. Za úplatu jste si mohli pronajmout speciální snímací zařízení, které z čárového kódu na visačce hosta na vašem stánku identifikovalo jeho údaje z registrace a tisklo je či ukládalo do paměti. Místo paklíku vizitek jste pak získali soubor dat, využitelný podle potřeby. Za největší slabinu bych naopak považoval informační systém, a to zejména číselné označování jednotlivých stánků, které bylo nesoustavné, často na zemi překryté koberci a doznalo řady změn pravděpodobně tím, jak se organizátoři do poslední chvíle snažili maximálně využít výstavní plochy. V případě českého stánku, který asi rozhodně nepatřil k určujícím položkám veletrhu, se jeho číselný kód měnil celkem čtyřikrát, i když pouze v rozmezí řady 3909-3912. Jiné číslo bylo potvrzené na objednávce stánku, jiné se objevilo v předběžném soupisu vystavovatelů v The Publishers Weekly, jiné se ocitlo v oficiálním katalogu. Zájemci o návštěvu zastoupení SČKN a Světa knihy nakonec stejně nalezli stánek na jiné adrese. Na samotný závěr bych rád uvedl svůj postřeh z organizace společenských setkání vystavovatelů. To, které se konalo v rámci výstavního areálu, plnilo stanovený účel takovéto akce – setkávání lidí z branže. Mimoděk jsem se však musel usmívat při vzpomínce na obavy, které prožívají každoročně organizátorky veletrhu Svět knihy, a to, aby zahraniční účastníci nestrádali nedostatkem jídla a pití. V Chicagu na BEA letos napočítali téměř tři tisícovky zahraničních účastníků. Těm, kteří na zmiňované setkání dorazili, se servírovaly tyčinky a brambůrky a za půl hodiny s výjimkou piva skončily zásoby nápojů. Pro změnu byly otevřeny až do večerních hodin kanceláře ABA a kole-
gové z branže vám ochotně dopřávali sluchu. Když jste si chtěli od knížek na chvíli odpočinout, hrál k tomu nefalšovaný americký dixieland a na opačném konci „putyky pro nakladatelské hemžení“ (bohužel výstižnější výraz pro slovní hříčku v názvu akce – v anglické verzi „Pub(lisher) Crawl“ – jsem nevymyslel) zase neskutečně skutečný černošský bluesman. V Americe se tvrdě pracuje. Ale to pro české nakladatele, kteří zpravidla své zahraniční kolegy šokují tím, když jim sdělí, v kolika lidech naplňují své náročné a obsáhlé ediční plány, není žádná novinka. BEA je ale nesmírně poučný veletrh. Je americký jak jen může být. Je to opravdový svátek knižního byznysu. Jaroslav Císař Poznámka: Dovezené materiály včetně katalogu jsou pro členy Svazu k dispozici v sekretariátu.
jak vyslovovat cizí jména Na přípravě této rubriky spolupracujeme s Jednotou tlumočníků a překladatelů Bagley, Desmond [begly, desmond]: Sněžný tygr Coortoms, Toon [kórtoms, tón]: Pomóóóc! Doktor se topí... Criswell, Millie [kriswel, mili]: Tvrdohlaví de Decker, Michel [d deker, mišel]: Jinřich IV. Farley, Walter [fárly, voltr]: Syn Černého hřebce Feynman, Richard P. [fejnmen, ričrd, pí]: To snad nemyslíte vážně, pane Feynmane! [Fejnmane] Gameri, Anita [gameri, anita]: Drogy – Od extáze k agónii Jeier, Thomas [jajr, tomas]: Jízdenka do Říma Queiroz, Eca de [keiróš, esa de]: Kráčej a čti Scharsach, Hans-Henning [šarsach, hans-hening]: Lékaři a nacismus
ZMĚNA ZAMĚSTNÁNÍ Pracovnice se zkušenostmi práce v tiskárně a velkými zkušenostmi z vydavatelství změní zaměstnání. Nejlépe ved. produkce, organizace zadávání tiskovin ve vyd. i nakl. Vysoké nasazení. Nabídky prosím zasílat na e-mail:
[email protected] nebo do redakce KaN.
ze zahraničí/jak vyslovovat cizí jména KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
7
ČÍSLO 9/2001
představujeme
Společnost FONIA vznikla na jaře roku 2000 jako vydavatelství specializované na realizaci nahrávek audioknih na CD a magnetofonových kazetách. O jeho záměrech jsem si povídala s jednatelem firmy Mgr. Alanem Piskačem: Naší ediční strategií se snažíme navázat na nejlepší tradice rozhlasové tvorby, obchodní strategie vychází především ze zkušeností s formátem zvukové knihy v zahraničí. V USA je mluvené slovo na audiu na velkém vzestupu. Loňský přírůstek byl vyšší než u hudebních nosičů. V Evropě zaznamenalo mluvené slovo nárůst v Německu a lze očekávat, že podobný trend se nevyhne ani České republice přes veškerá specifika domácího trhu. Většina mluveného slova v ČR se prodá v hudebních obchodech jako dodatek edičního plánu velkých hudebních firem nebo je naopak vedlejším produktem knižních nakladatelů. Ani jedna z těchto cest není ideální, neboť zvuková kniha by měla kombinovat rozdílné způsoby prodeje v knihkupectvích a prodejnách CD. Jak se tedy hodláte vypořádat s těmito složitými požadavky? Na podzim začneme své tituly vyrábět ve dvou verzích: pro prodejny s hudbou a pro knihkupce. Zdánlivě okrajová záležitost – způsob balení – může totiž rozhodnout o tom, zdali se audioknihy dostanou na pulty všech prodejen. Zatímco prodejny CD jsou většinou vybaveny unifikovanými stojany, do kterých se mnohdy nevejdou ani krabičky dvoj-CD či dvojMC, knihkupci si naopak stěžují na to, že relativně malá magnetofonová kazeta či CD se mezi knihami nedá „bezpečně“ umístit. Reagujeme tedy v duchu zahraničních trendů a do knihkupectví budeme dodávat kazety ve speciálním plastikovém obalu velikosti běžné knihy, do něhož se vejde 2 až 8 běžných magnetofonových kazet. Zároveň se tím odliší i sortiment pro oba typy obchodů, neboť verze pro CD shopy budou běžné jednotlivé nosiče, zatímco „knihkupecká“ varianta bude obsahovat vždy pouze soubor nosičů. Například pohádka Rumburak v podání Jiřího Lábuse vyjde ve formě dvou samostatných dílů – nosičů, ale také jako dvojkazetový box pro knihkupectví.
8
Kdo bude zajišťovat distribuci pro knihkupectví? Dohodli jsme se s firmou PEMIC, která pokrývá podstatnou část knižního trhu a CD shopy zůstávají v hudební distribuci MTP, jež tituly FONIA nabízela doposud. Samozřejmě, že obchodní technické podmínky by nesplnily svůj účel bez promyšlené dramaturgie. S jakými „lahůdkami“ chcete posluchače překvapit? I tady jsme se inspirovali v zahraničí. Zatímco ve světě reaguje žánr na aktuální knižní branži (audio verze knižních bestellerů) či využívá masivní reklamy filmových a televizních adaptací, v Česku se orientuje (až na čestné výjimky) na realizaci archivní zvukové složky z televizní, rozhlasové či divadelní zábavy a jde tak ruku v ruce s nostalgickým trendem v zábavním průmyslu. V loňském roce FONIA adaptovala pro zvukové nahrávky dvě nejúspěšnější filmové pohádky posledních let – Princezna ze mlejna 2 a Z pekla štěstí. Zatímco první z nich byla četbou v podání Yvetty Blanarovičové, druhá byla velkou zvukovou dramatizací s více než desítkou hereckých představitelů ! Na které herecké a režisérské osobnosti jste vsadili? S vydavatelstvím spolupracují klasici české rozhlasové tvorby, režiséři Karel Weinlich, Jan Fuchs a Ivan Holeček. Jejich jména jsou zárukou kvality. V trendu adaptace titulů ze zlatého fondu českých televizních a filmových pohádek pokračují i tituly Arabela a Rumburak, které vyjdou na podzim. Arabela je třídílné vyprávění v podání hereckého seriálového hrdiny Vladimíra Dlouhého, interpretace dvou dílů Rumburaka se ujal Jiří Lábus. Jak již bylo řečeno, pro knihkupectví jsou k dispozici komplety. Do konce roku by FONIA měla vydat ještě zvukovou podobu Boříkových lapálií a jedná se o pohádce Z pekla štěstí 2. Vedle této dětské edice rozvíjíme i záznam četby pro dospělé. Před prázdninami vyšla u příležitosti životního jubilea Heleny Růžičkové nahrávka knižní podoby filmové komedie Slunce, seno, jahody v hereččině neopakovatelném podání. V nejbližší době pak představíme ještě samostatnou řadu archivních titulů pro náročné posluchače. Jednotlivé edice vydáváme pod značkami Audiokniha, Audiohra, Audiohumor, Audiokrimi, Audiofikce a Audiorelax. Přejeme vám šťastné vykročení za svými posluchači. Olga Vašková
představujeme
KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
ČÍSLO 9/2001
NOVÉ SÍDLO SPOLEČNOSTI SVĚT KNIHY, s. r. o.
16. prodejní výstava a 7. literární festival uspořádané ve dnech 25.-27. října 2001 v Olomouci
Fügnerův dům Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2 Tel./Fax: 02/244 987 54 Telefon: 02/244 982 34-5 E-mail:
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] www.svetknihy.cz www.bookworld.cz
NAKLADATELÉ, NEZAPOMEŇTE A OSLOVTE ČTENÁŘE NA
Uzávěrka přihlášek: 14. září 2001 Aktuální informace na adrese: Výstaviště Flora Olomouc, a. s. P. O. Box 46, Wolkerova 17 771 11 Olomouc telefon: 068/57 26 111 fax: 068/54 13 370 e-mail:
[email protected] http:www.flora-ol.cz
KLUB KULTURY PŘEKLADU při Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Obcí překladatelů a Jednotou tlumočníků a překladatelů připravil pro zimní semestr akademického roku 2001/2002 v rámci společného tématu bilingvismu tři setkání s odborníky představujícími kombinaci češtiny s němčinou, francouzštinou, španělštinou:
16. 10. 2001 SILKE KLEIN: Vychováváme si vlastní konkurenci? 6. 11. 2001 JANA BOXBERGEROVÁ: Překladatelka mezi Paříží a Prahou 4. 12. 2001 DELY SERRANO: Mladí vpřed a staří na svá místa! Vždy v úterý v 17.00 hod K-centrum, Senovážné náměstí 23, Praha 1. Vstup zdarma. V tradiční tombole můžete vyhrát kvalitní knihy. Organizují PhDr. Miloslav Uličný, Eva Bednářová a Petr Kautský. O přednáškách i o dalších akcích se více dozvíte na našich stránkách www.JTPunion.org
9 KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
ČÍSLO 9/2001
knižní hitparáda Nejprodávanější knihy českých nakladatelství na volném trhu za období od 21. července 2001 do 20. srpna 2001 Končící léto si uvědomuji pohledem z okna i pohledem na první část tohoto kola naší knižní hitparády. Zdá se, že rodiče stále neopustila pošetilá představa, že si jejich ratolesti před novým školním rokem budou opakovat školní učivo. Jinak si nedovedu vysvětlit naprostou převahu nakladatelství Fragment. Jistě mne znovu budou zastavovat nakladatelé vydávající podobný druh publika-
cí, že oni toho možná prodají ještě víc. Neumím odpovědět nic jiného, než aby nám své podklady také posílali... I druhá půlka našeho žebříčku je svědectvím prázdninového času a prázdninového čtení. Různorodé tituly s převažujícími napínavými příběhy a detektivkami, které si lidé přibalovali do svých kufrů. Posledním dovoleným zdar, s knihami zvlášť. - JaC -
KATEGORIE „NONFICTION“ POŘADÍ
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
MINULÉ POŘADÍ 16 18 2 1 9 15 7 3 13
POČET OBDOBÍ V ŽEBŘÍČKU 2 1 1 24 1 1 1 1 1
TITUL, AUTOR / NAKLADATEL
v (vázaná) b (brožovaná)
LITERATURA V KOSTCE PRO SŠ: M. Sochrová / Fragment ČESKÝ JAZYK V KOSTCE PRO SŠ: M. Sochrová / Fragment SPOLEČENSKÉ VĚDY V KOSTCE PRO SŠ: J. Hladík / Fragment DĚJINY UMĚNÍ: Debiciki a kol. / Argo ŠÍLENÉ KRÁVY – TO NENÍ VŠECHNO: V. Pollmer / Fontána ANGLICKO-ČESKÝ A ČESKO-ANGLICKÝ KAPESNÍ SLOVNÍK: kol. autorů / Fragment UČEBNICE SESTAVOVÁNÍ HOROSKOPŮ: Ch. Weidner / Fontána DĚJEPIS I. V KOSTCE PRO SŠ: M. Sochrová / Fragment DĚJEPIS II. V KOSTCE PRO SŠ: M. Sochrová / Fragment MATEMATIKA V KOSTCE: Z. Vošický / Fragment UMĚNÍ JÍDLA: S. Schwitzerová / Fontána ANGLIČTINA DO DLANĚ PRO SŠ: J. Branam, I. Dostálová / Fragment NĚMECKO-ČESKÝ A ČESKO-NĚMECKÝ KAPESNÍ SLOVNÍK: kol. autorů / Fragment ANGLIČTINA DO DLANĚ PRO ZŠ: J. Branam, I. Dostálová / Fragment MYSTIK A UČITEL FRANTIŠEK DRTIKOL: Un. Funk / Fontána ENCYKLOPEDIE ZVÍŘAT PRO DĚTI: P. Whitfield / Euromedia Group ITÁLIE / Euromedia Group LÉČIVÁ SÍLA JÓGY: S. Reithová / Euromedia Group HOUBY – VPP: E. Bielli / Euromedia Group OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ – DODATKY IV/1 / Paseka
b b b v v PVC v b b b v b PVC b v v v v v v
DOPORUČ. CENA 109 109 109 692 238 129 238 109 109 109 188 59 129 59 268 429 779 149 229 590
POČET PROD. VÝTISKŮ 6 615 6 504 4 216 3 593 3 264 3 093 2 692 2 676 2 451 2 418 2 224 2 224 2 048 2 029 1 784 677 669 592 588 450
KATEGORIE „FICTION“ POŘADÍ
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
MINULÉ POŘADÍ 2 9 5 6 1 14 15 4 3 -
POČET OBDOBÍ V ŽEBŘÍČKU 3 3 1 1 1 1 1 2 1 -
TITUL, AUTOR / NAKLADATEL
ROSALINDA: D. Fiallo / Alpress OPILÉ BANÁNY: P. Šabach / Paseka PLANETA INTERTERRA: R. Cook / Euromedia Group ALCHYMISTA: P. Coelho / Argo ZÁHADA NA ZÁMKU STYL: A. Christie / Euromedia Group DOKTORKA SAMANTHA: B. Woodová / Alpress BYLA JEDNA HOLČIČKA: Ed McBain / BB art OREL V OBLACÍCH: W. Smith / Alpres VELKÁ ČTYŘKA: A. Christie / Euromedia Group MEDVĚD A DRAK: T. Clancy / BB art TOTEM: D. Morrell / Alpress POSLEDNÍ ŽID: N. Gordon / Euromedia Group VLK A HOLUBICE – 2. vydání: E. K. Woodiwiss / Euromedia Group TAIKO: E. Jošikawa / BB art ĎÁBEL A SLEČNA CHANTAL: P. Coelho / Argo NEROZHODNOST: Ed McBain / BB art POSLEDNÍ YANKEE: A. Myrer / Euromedia Group BYLO JICH DESET: H. G. Konsalik / BB art KLETBA FARAONŮ: P. Vanderberg / Alpress PAMĚTI GEJŠI: K. Nakamura / Euromedia Group
v (vázaná) b (brožovaná)
DOPORUČ. CENA
v v v v v v v v v v v v v v v v v v v v
179 149 189 169 169 199 179 189 169 299 189 219 179 349 169 159 189 195 189 189
POČET PROD. VÝTISKŮ 4 996 3 908 2 356 2 300 2 148 1 980 1 957 1 800 1 676 1 671 1 430 1 351 1 223 1 218 1 174 1 122 1 122 1 096 1 050 974
PODKLADY POSKYTLY FIRMY: Alpress, Frýdek-Místek / Argo, Praha / BB art, Praha / Euromedia Group, Praha / Fragment, Praha / Fontána, Olomouc /Paseka, Praha
10
knižní hitparáda
KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
ČÍSLO 9/2001
nakladatelská výročí
Pořád jste na rozhoupané lodi V letošním roce si několik českých nakladatelství a knihkupectví připomíná kulaté výročí svého vzniku. Obyčejně to vede k malému zastavení, ohlédnutí se, rekapitulaci toho, co se povedlo a co méně, jednoduše k zavzpomínání. Na jedno takové jsme se nechali pozvat MILOSLAVEM ŠVARCEM, majitelem pražského nakladatelství a knihkupectví Šulc a spol., které má v „křestním listě“ zapsáno rok 1991. Otázka, co ho přimělo k rozhodnutí založit z dnešního pohledu dost nejistý podnik, byla nabíledni:
nikání s kamarádem – ekonomem, který se staral o účetnictví. Nemohl pochopit, že při výrobě knih může dojít k určité prodlevě než se otočí kapitál a než začnou peníze přicházet na náš účet. Museli jsme se po čase rozejít.
Pro mě to bylo celkem logické rozhodnutí. Dá se říct, že jsem celý život pracoval v oboru. Hned po skončení školní docházky jsem nastoupil do tiskárny, pak jsem dostudoval grafickou průmyslovku a pořád jsem se točil mezi nakladatelstvím a tiskárnou. Další pohnutkou bylo jisté rodinné dědictví. Dědeček mé manželky měl totiž za první republiky nakladatelství, které se jmenovalo Borský & Šulc a které bylo v roce 1953 zlikvidováno. Po listopadu 1989 jsem se rozhodoval, jestli mám zůstat nadále ve státních službách, nebo si založit vlastní nakladatelství a navázat tak na tradici. Měl jste hned od začátku jasno, co budete vydávat, nebo se váš ediční záměr profiloval postupně? Představu co vydávat jsem rozhodně neměl. Co jsem ale bezpečně věděl bylo, že se musím obklopit profesionály – jak ilustrátory a grafiky, tak redaktory. Na začátku jsme vydávali, co nám kdo nabídl nebo to, co jsme si sami sehnali. V té přelomové době dávala z pochopitelných důvodů téměř všechna nakladatelství přednost překladové literatuře. My jsme se rozhodli orientovat se na české autory, což ve značné míře ovlivnil fakt, že jsem já i moji spolupracovníci „pocházeli“ z nakladatelství Československý spisovatel. Za deset let naší existence se nám podařilo vytvořit okruh kmenových autorů, které čtenáři spojují se značkou Šulc a spol. Bylo těžké začít? Pokud to není tajemství – měl jste nějaký počáteční kapitál? Začátky byly pro nás opravdu kruté, protože jsme patřili mezi ty malé nakladatele, kterým chyběly peníze. Na jedné straně jsme chtěli knihy vydávat, na druhé jsme neměli na zaplacení honorářů, tiskáren atd. Mohu říct perličku: začínali jsme toto pod-
Miloslav Švarc se svým synem Pavlem – studentem FF UK ve stánku nakladatelství na veletrhu Svět knihy 2001
Ta doba byla složitá i v tom, že se na trhu pohybovalo hodně podvodníků, kterým jsme knížky dali, ale nikdy jsme nevěděli, jestli nám je zaplatí. Takové to cash hospodářství – vybírat peníze na dlaň – to také nešlo, protože jsme chtěli, aby se naše knihy dostaly i do poslední vesnice v Čechách, na Moravě a dokonce i na Slovensko. Určitou stabilizaci jsme zaznamenali po roce 1992, kdy začaly vznikat distribuční firmy. Ovšem problém financování nakladatelství je v zásadě stále stejný. Je pravda, že jsme si určitý kapitál už vytvořili, ale musíme ho několikrát za rok otočit, abychom měli na financování předpřípravy, zaplacení různých záloh atd. Kdybyste teď stál před rozhodnutím založit nakladatelství, jak by to dopadlo? Tuto otázku mi položilo už hodně lidí. Většinou odpovídám: vydáváním knížek nezbohatnete, ale dá se z toho žít. Toto povolání nemůžete mít jako práci od osmi do pěti a dost. Pro mě je to koníček a při zrodu knihy zažívám velmi zajímavé pocity.
nakladatelská výročí KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
11
ČÍSLO 9/2001
Mnozí říkají, že knížka je zboží jako kterékoliv jiné, ale není to pravda. Kniha je spojením talentu a dovedností konkrétních lidí za jediným účelem – přinášet zcela neznámým lidem radost nebo poučení. Když se to podaří, bývám spokojen. Takže asi bych se rozhodl úplně stejně.
lehlivých firem má totiž vliv mnoho aspektů, především ekonomická situace celého regionu. Pokud se s námi partner o platbách dohodne, jsme ochotni i počkat. Musíme však mít jistotu, že se nejedná o „podnikatele“, který knížky odebere, ale peníze použije na něco zcela jiného.
A necítíte někdy únavu, nikdy jste neměl chuť s tím praštit? To víte, že únava se z času na čas dostaví. Ale když se pak podívám do knihovny na hřbety těch asi 250 knih, co jsme za deset let vydali, cítím určité uspokojení. A navíc – nic jiného než vyrábět a vydávat knížky ani neumím. Takže to musím nějak doklepat a dá-li Bůh, snad tuto práci jednou po mně převezme syn, kterého do ní pomalu zasvěcuju.
Hovoříte z vlastní zkušenosti? Ano, ale naštěstí za těch deset let nás potkalo asi pět takových ran.
Změnil se za deset let existence vašeho nakladatelování knižní trh? Pokud ano, můžete uvést v čem? Když hodnotím knižní trh jako celek, řekl bych, že se situace zlepšila, ale určité nedostatky stále přetrvávají. Myslím si například, že je trh přehlcen velkým množstvím knih, ale horší je to, že vlastně nikdo pořádně neví, co vyjde, kdy a u koho. Existují sice knižní časopisy, ale ani v nich se čtenář uceleného obrazu nedobere. Způsob, jak co nejúčinněji oslovit čtenáře a jak informovat odběratele o své produkci, řeší každý nakladatel po svém. My se snažíme připravovat kvalitní propagační materiály, které předáváme prostřednictvím distribučních firem knihkupcům, spolupracujeme i s knižními časopisy a dalšími médii, účastníme se knižních akcí. Zmínil bych se ještě o distribuci, která prošla a prochází mnoha změnami. Každému z branže je jasné, že bez distribučních firem by knižní trh nemohl fungovat. Pokud se nevytvoří nějaký knižní velkoobchod jako byl dřív – a já si myslím, že se nevytvoří – mají distribuce své opodstatnění. V euforii prvních let vydávání jsme pracovali s mnoha firmami, ale kolem roku 1995 jsme přišli na to, že tento postup je neekonomický. Spolupráci jsme postupně zúžili a dnes máme v každém kraji jednu distribuci, která naši produkci rozváží ve svém regionu. Pro nás to znamená, že nikomu dalšímu v konkrétní oblasti knížky neprodáme, abychom svému partnerovi nepodtrhli nohy. Mohu to chápat i tak, že jste si z distribučních firem vybrali ty, které jsou spolehlivé, které vaše knížky rozvezou tam, kam potřebujete, a také, že vám zaplatí? Ano, tak na devadesát procent máte pravdu, těch deset si ponechávám v rezervě. Na platební možnosti i spo-
12
Nechcete být konkrétní? Ne, nechci, protože ti lidé dnes pracují stále v oboru, což mi připadá velmi zajímavé. Pro mne je tato zkušenost uzavřenou kapitolou. Naše zákony jsou bohužel tak špatné, že peníze z těch lidí nedostanu ani soudní cestou. Už jsem se s tím smířil. Můžete alespoň říct o jaké částky se jednalo? Řádově šlo o statisíce. Co by tedy, podle vašeho názoru, pomohlo knižnímu oboru jako celku? Když to řeknu stručně, tak etika. Jak v otázce platební, tak v cenové a také v otázce nákladu jednotlivých titulů. Říkám to stále, ale bohužel děje se to pořád. Někteří nakladatelé totiž stanoví vysokou cenu knihy, vyrobí ji ve vysokém nákladu, i když dopředu vědí, že se prodá pouze jeho polovina. Ovšem i tak je to pro ně výhodné, peníze i se ziskem se jim vrátí a zbytek nákladu putuje do Levných knih. Když vidím ty stohy titulů, jak se válejí na paletách např. po padesáti korunách a u knihkupce je koupíte za prodejní cenu, jde na mě hrůza. Ale já se nezlobím na ty, kteří Levné knihy založili. Já se divím nakladatelům, že tohle praktikují a starají se jenom o to, aby byli za vodou. Někdo mi může říct, že se mi to mluví, když máme autory, o něž je stálý zájem. Ale i u titulu známého autora velmi pečlivě promýšlíme jak náklad, tak cenu. Jdeme raději cestou dotisků, což už dnes není žádný problém a na trhu se to ani nepozná. Je pravda, že kolem vydávání knížek je hodně neznámých. Nikdy s jistotou dopředu nevíte, jak to dopadne, kolik vyděláte či proděláte. Ale právě to je na tom přitažlivé, ne? Do jisté míry. Řekl bych, že jste pořád jako na rozhoupané lodi a pokud na to máte silné nervy, za sebou nějaké peníze, tak to může být celkem zajímavá plavba, která přináší i zadostiučinění. Chtěl bych se ještě zmínit o jedné důležité věci, která souvisí
nakladatelská výročí
KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
ČÍSLO 9/2001
s předcházející otázkou. Ve světě jsou známy různé modely fungování knižního trhu a každý z nich řeší po svém např. dobu „hájení“ maloobchodní ceny knih. U nás se o tom pouze diskutuje, ale nic se zatím neděje. Podle mého názoru by se s cenou knihy nemělo hýbat alespoň rok, protože doby, kdy byly novinky prodané do dvou dnů jsou dávno pryč a určitý druh literatury by měl být na trhu déle. A navíc k snížení ceny by mělo docházet až po vzájemné dohodě mezi nakladatelem, distributorem a knihkupcem, což se u nás nedodržuje. Hodláte do budoucna měnit svůj ediční program, nebo zůstanete u osvědčených autorů a žánrů? Ročně vydáváme kolem 30 titulů, z toho 28 původní české prózy a k tomu jeden nebo dva tituly překladové a také nějaké knížky pro děti a mládež. Myslím si však, že s překladovou literaturou jsme velké štěstí neměli, i když jsme úspěšně na český trh uvedli americkou autorku B. Bradfordovou, ovšem po čtyřech titulech nám ji přebral jiný nakladatel. I nadále se tedy budeme orientovat na české autory, hledáme a našli jsme nová jména, ale o tom bych nerad dopředu hovořil, protože jsem pověrčivý.
Vydáváte knihy a máte také knihkupectví, v němž si můžete v praxi ověřit, jak se vaše knihy prodávají. V čem se pohled nakladatele a knihkupce na problémy oboru liší a v čem shoduje? Pro nakladatele je důležité, aby byl přesvědčený, že kniha, kterou vydává je dobrá jak po obsahové, tak i technické stránce. Že se za ni nemusí stydět. Knihkupec by měl přihlížet k rozvrstvení obyvatel v místě svého sídla, musí znát jejich záliby a vkus, musí dokázat odhadnout zájem o jednotlivé tituly, aby neumrtvoval peníze v neprodejných knihách. Oba musí být ve svém oboru profesionálové a také psychologové, ale každý z jiného úhlu pohledu. Výhody spojení nakladatelství a knihkupectví vidím v tom, že okamžitě zjistím, jak lidé reagují na vydanou knihu, o co je zájem, co třeba čtenáři na trhu postrádají... Knihkupectví je pro mne určitým lakmusovým papírkem, průzkumníkem ve velmi nejistém terénu českého knižního podnikání. Připravila Olga Vašková
knihkupecká výročí
Z oslav se těšili i zákazníci V letošním roce si připomíná 10. výročí existence nejen řada nakladatelských, ale i knihkupeckých firem. Jednou z nich, patřící mezi přední představitele knihkupeckého cechu u nás, je i KNIHKUPECTVÍ OTAVA z Jihlavy. Její majitel Antonín Otava stál mj. u obnovy Svazu českých knihkupců a nakladatelů krátce po listopadu 1989 a byl pak několik let i členem představenstva SČKN. Svoji činnost Knihkupectví OTAVA oficiálně zahájilo 1. srpna 1991, ve stejných prostorách, v nichž sídlilo od roku 1945, ovšem pod různými názvy, které závisely na změnách ve společnosti. Na začátku devadesátých let minulého století se stalo prvním soukromým knihkupectvím v Jihlavě, a vyučený knihkupec Antonín Otava si tak po dlouhých třiceti osmi letech práce v oboru mohl splnit dávný sen o vlastní firmě. Nelehké začátky soukromého podnikání, překonávání nesnází, vyrovnávání se s novými náročnými úkoly, které přinášel technický rozvoj, popsal Antonín Otava v roce 1999 v 6. čísle Knihkupce a nakladatele, v článku na straně 2.
K oslavám desetileté existence firmy A. Otava v krátkém dopise, přiloženém k snímkům, z nichž dva otiskujeme, uvedl: „V mezích našich možností jsme připravili pro zákazníky určité výhody a menší dárky. Prostřednictvím místních novin Jihlavské listy jsme je upozornili, že ve středu 1. srpna obdrží každý kupující na knihy slevu ve výši 10 % a malý dárek.“ Ten, jak z dopisu vyplývá, představovaly propisovací tužka s logem knihkupectví, hrníček na čaj nebo
knihkupecká výročí KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
13
ČÍSLO 9/2001
za dárek a slevu vyjádřili i svoji spokojenost s obsluhou a konstatovali, že za léta co k nám chodí, se setkávají s bohatou nabídkou nejen knižních novinek, ale i s bohatým sortimentem a ochotou doobjednávat tituly, které vyšly před časem,“ svěřil se dále pan Otava. Výročí existence firmy připomíná kolemjdoucím i nápis na výloze „10 let služby čtenářům 1991-2001“. Ke gratulacím a k přání dalších úspěchů firmy a k mnoha spokojeným zákazníkům se připojují i redakce Knihkupce a nakladatele a představenstvo SČKN. JaC + ova
kávu rovněž ozdobená logem, psací souprava v pouzdru, stolní budík a záložky do knih. Tento slavnostní den si cestu do knihkupectví OTAVA našlo 297 spokojených zákazníků. „Bylo proneseno mnoho slov díků jak z naší strany zákazníkům, tak i obráceně. Někteří kromě poděkování
UPOZORNĚNÍ: Vyzýváme členy Svazu, kteří si budou připomínat kulatá výročí trvání svých firem a pořádat při této příležitosti jakoukoli akci, aby o tom informovali sekretariát Svazu. Rádi tuto informaci uvedeme na stránkách KaN.
z knihkupeckého světa POZVÁNKA NA 46. MEZINÁRODNÍ KONGRES MLADÝCH KNIHKUPCŮ V RAKOUSKU Prezidentka Mezinárodního kongresu mladých knihkupců (ICYB), Graźyna Nowicka z Polska, zaslala sekretariátu SČKN pozvánku k účasti na 46. kongresu mladých knihkupců. Uskuteční se ve dnech 12.-18. května 2002 v rakouském Raachu. ICYB je specializovaným útvarem Mezinárodní knihkupecké federace (IFB). I čeští YOBOs, jak se v mezinárodní knihkupecké hantýrce označují knihkupečtí elévové, tak mají opět možnost navázat osobní kontakty s kolegy ze zahraničí, získat nové poznatky a zkušenosti a detailně se podívat i do kuchyně knižního obchodu v Rakousku. V tomto společenství už bylo navázáno mnoho dlouholetých profesních i osobních přátelství, která později přispěla k rozvoji řady knihkupeckých firem. Podmínkou účasti je znalost angličtiny, úhrada účastnického poplatku a samozřejmě odeslání přihlášky. Ačkoli na stránkách KaN o této aktivitě pravidelně informujeme, účast českých zástupců na uplynulých kongresech byla většinou velmi malá nebo spíše nulová. Opakem je přístup polských kolegů, který se promítl i do osoby Graźyny Nowické, která byla zvolena prezidentkou ICYB. Posledního zasedání ICYB, které proběhlo letos 13.-19. května ve francouzském městečku Saint-Valery-sur-Somme, se
14
zúčastnilo celkem 32 mladých knihkupců ze 16 zemí tří kontinentů. Pokud jsou mé informace správné, nebyl mezi nimi nikdo z ČR. YOBOs z České republiky se mohou obrátit na sekretariát SČKN, kde získají program nadcházejícího kongresu v Rakousku a také přihlášku. Nebo mohou kontaktovat přímo organizátorku mezinárodní knihkupecké akce Christiane Eblingerovou (
[email protected], tel./fax: 0043-2236-614 22). Příspěvky s dojmy případných českých účastníků 46. jednání ICYB rádi otiskneme. Jaroslav Císař
UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ KNIŽNÍ CENY KNIHKUPCŮ ZA ROK 2001 V letošním roce si na knižním veletrhu Svět knihy odbyla svoji premiéru Knihkupecká knižní špička, cena udělovaná knihkupeckou sekcí SČKN nejprodávanějšímu knižnímu titulu českého původu. Ve Francii se letos udělovala již popáté cena BIBY (Booksellers International Book of the Year) čili Kniha roku podle hlasování knihkupců v mezinárodním měřítku. Kritériem není to, že se musí nutně jednat o bestseller, ale o stanovisko a vztah samotných knihkupců k danému titulu, který je oslovil nebo jim jinak přirostl k srdci. Z 26 nominací vybrali účastníci letošního kongresu ICYB jako vítěze ceny BIBY za rok 2001 knihu
z knihkupeckého světa
KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
ČÍSLO 9/2001
Jeana M. Coetzeeho Disgrace (pod názvem Hanba by titul mělo v překladu Pavla Dominika vydat letos nakladatelství Volvox Globator). A není to rozhodně jediné ocenění, kterého se dosud knize dostalo. V roce 1999 získala Bookerovu cenu za beletrii, v loňském roce Výroční literární cenu W. H. Smithe. Ani v předchozích letech nebyly oceněny ledajaké tituly. BIBY 2000 si odnesla Mandolína kapitána Corelliho od Louise de Bernierese (u nás vydal BB art, na Slovensku Vydavateľstvo Slovart), BIBY 1999 získal Alchymista Paula Coelhoa (česky vydalo Argo, slovensky SOFA). V prvním ročníku v roce 1997 si vavřín vítěze odnesl Jostein Gaarder za Sophiin svět, v druhém Alessandro Baricco za román Hedvábí. Nominace na cenu BIBY za rok 2002 přijímá do 15. února 2002 paní Christiane Eblingerová na své mailové adrese (
[email protected]).
] Litva 1997 ] Francie 1999 V této souvislosti neuškodí připomenout také některá fakta o vzniku zastřešující profesní organizace knihkupců na evropské úrovni. Jejím základem se v roce 1968 stala Skupina knihkupeckých sdružení v zemích Evropského hospodářského společenství (GALC – Group of Booksellers Associations in the E. E. C.). Teprve v roce 1993 si GALC vytvořila v Bruselu samostatný sekretariát. V roce 1996 došlo ke změně názvu na současný European Booksellers Federation (EBF) čili Evropskou knihkupeckou federaci. Prezidentkou EBF je dnes Doris Stockmannová z Finska, která v roce 1999 ve funkci vystřídala Johna Hitchina z Velké Británie. K jejímu zvolení došlo shodou okolností na kongresu EBF v Praze, který se konal během knižního veletrhu Svět knihy.
-JaC-
-JaC -
O VZNIKU KNIHKUPECKÝCH PROFESNÍCH SDRUŽENÍ Před dvěma lety jsme si připomínali již 120. výročí založení SČKN. Rokem založení profesního svazu knihkupců a nakladatelů v českých zemích se ostatně připomíná i logo na hlavičkovém papíře Svazu. Prostřednictvím sekretariátu Evropské knihkupecké federace (EBF) se nám podařilo získat faktografické údaje o roku vzniku i dalších profesních spolků knihkupců v některých evropských zemích. Pro zajímavost je zde uvádíme v chronologickém pořadí. Některé z knižně vyspělých zemí jsou v profesním sdružování knihkupců doslova benjamínky. ] Německo 1825 ] Norsko 1851 ] Rakousko 1851 ] ČR 1879 ] Švédsko 1893 ] Velká Británie 1895 ] Finsko 1903 ] Nizozemsko 1907 ] Portugalsko 1927 ] Itálie 1946 ] Řecko 1961 ] Dánsko 1963 ] Lucembursko 1964 ] Belgie – vlámská část 1969 ] Kypr 1971 ] Španělsko 1978 ] Belgie – valonská část 1990 ] Estonsko 1991 ] Švýcarsko 1993
z činnosti SČKN * Představenstvo schválilo za nové členy: nakladatelství Mobil Media, a.s., Praha grafický ateliér a nakladatelství Art D, Kladno * Představenstvo revokovalo své rozhodnutí o vyloučení Atelieru M z Pardubic ze Svazu poté, co nakladatelství uhradilo svůj členský příspěvek za rok 2001. * Představenstvo na svém 9. zasedání 29. srpna 2001 vyloučilo podle § 5 odst. 2 b) platných Stanov SČKN pro nezaplacení členských příspěvků na rok 2001 knihkupectví RADA z Nového Boru. * Dne 27. července 2001 byla mezi SČKN a OSPAP uzavřena smlouvy o sponzorování časopisu KaN papírem. Počínaje tímto číslem, se tedy OSPAP – velkoobchod papírem, a. s., stává prvním oficiálním – a jak věříme, i dlouhodobým – sponzorem našeho časopisu. DŮLEŽITÁ INFORMACE!!! Po uzávěrce čísla obdržel sekretariát SČKN zamítavé stanovisko ministra financí Ing. Jiřího Rusnoka k našemu rozkladu o zařazování turistických průvodců Generálním ředitelstvím cel ČR pod 22% DPH. Vzhledem k závažnosti celé kauzy s možnými negativními důsledky i pro prodejce knih se této problematice a aktivitám podnikaným ze strany profesní organizace budeme příště věnovat obšírněji.
z knihkupeckého světa/z činnosti SČKN KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
15
ČÍSLO 9/2001
VZNIKNE SDRUŽENÍ VYDAVATELŮ AUDIOKNIH? Při křtu odborných zvukových knih, které vydalo nakladatelství Audio Digest z Brna a který za účasti novinářů i tajemníka SČKN proběhl 21. června 2001 v Praze v Rytířské ulici, zazněla informace o chystaném založení Sdružení vydavatelů audioknih. Jednu z možných variant představuje i vytvoření sekce v rámci SČKN. Nakolik se tyto záměry nakonec uskuteční, o tom vás budeme na stránkách KaN informovat. VÝSLEDKY PROJEKTU LEONARDO DA VINCI NA CD ROM Prosíme všechny nakladatele, kteří v roce 1999 poskytli údaje pro analytickou studii o potřebách nakladatelů zemí střední a východní Evropy, aby si v případě zájmu tento souhrnný materiál vydaný na CD-ROM vyzvedli nebo vyžádali v sekretariátu SČKN. Údaje za ČR v rámci projektu Leonardo da Vinci shromažďoval sektretariát Svazu. Elektronickou verzi této zprávy jsme obdrželi v těchto dnech prostřednictvím Open Society Fund Praha.
Výstava českých knih ve Varšavě, ročník osmý Na žádost Správy českých center, zařízení ministerstva zahraničních věcí, Svaz českých knihkupců a nakladatelů uspořádá i v letošním roce ve spolupráci s Českým centrem ve Varšavě další ročník tradiční prodejní výstavy českých knih. Bude slavnostně zahájena vernisáží počátkem listopadu 2001 a potrvá zhruba měsíc. Tentokrát se zaměří především na turistické průvodce, kartografická díla a pragensie. Pronájem výstavních prostor i doprava knih do Varšavy jsou pro nakladatele, kteří se budou svou produkcí v polském hlavním městě prezentovat, bezplatné. Propagaci zajišťuje České centrum, které také na základě vystavených titulů bude shromažďovat objednávky. Exponáty se po skončení výstavy budou nejprve nabízet jako vzorky v prodejně českého zboží v centru Varšavy a posléze budou zařazeny jako dar nakladatelů do fondu knihovny Českého centra. Uvítáme zájem všech nakladatelství, která daný typ neperiodických publikací produkují, o participaci na prezentování české knižní kultury ve Varšavě a zároveň o vstup na velmi perspektivní polský knižní trh. Prosíme, abyste své knižní tituly (od každého postačí jeden exemplář) společně s propagačními materiály dodali nejpozději do 30. září. 2001 na adresu sekretariátu SČKN (k rukám dr. J. Císaře, Jana Masaryka 56, 120 00
16
Praha 2). Pokud budete chtít získat další informace, týkající se účasti vašeho nakladatelství na této akci, můžete rovněž využít následujících kontaktů: tel.: 02/900 301 50, tel./fax: 02/225 131 98, mobil: 0606/65 02 02 nebo e-mail:
[email protected] Daná knižní výstava má již své tradiční místo v kalendáři kulturních akcí Českého centra ve Varšavě. Pozornost jí věnují i polské sdělovací prostředky. Věříme proto, že využijete této nabídky SČKN, a tím také příležitosti prezentovat a prodávat svou produkci v Polsku. Jaroslav Císař
informační servis Změny adres a spojení: * K přečíslování telefonních a faxových čísel došlo u České informační agentury: Kulturní zpravodajství Česká informační agentura (ČIA) Klimentská 52, Praha 1 Tel: 2231 72 97, 2231 81 70 Fax: 2231 72 86 E-mail:
[email protected] http://zabava.atlas.cz * ShoCart, s. r. o. Zádveřice 48 763 12 Vizovice Tel.: 067/76 87 204 E-mail:
[email protected] www.shocart.cz * Od 1. července najdete nakladatelství FRAGMENT na adrese: Radiová 1 102 27 Praha 10 – Hostivař Tel.: 02/7 008 272 Fax: 02/67 008 273 E-mail:
[email protected] Vyhlášení konkursů: * na nakladatelství H & H, Vyšehradská 53, Praha 1; správcem konkurzní podstaty se stal JUDr. Ing. Michal Augustin, * na NV – nakladatelství a knižní obchod, s. r. o., Legerova 22, Praha 2; správkyní konkurzní podstaty se stala Ing. Jiřina Šlechtická, CSc.
z činnosti SČKN/ informační servis
KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ
ČÍSLO 9/2001