Obsah: AKTUALITY...3

M sí ník Smíchovské st ední pr myslové školy

25

Elektrárna Lipno

35

Dra í lod

erven 2010

Studentské volby

8

Sportovní kurz

37

Obsah: AKTUALITY ...............................................................................................................................................3 ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY ..........................................................................................................4 Maturita..........................................................................................................................................................4 Rozhovory s maturanty ...............................................................................................................................6 STUDENTSKÉ VOLBY ...........................................................................................................................8 ROZHOVOR S..........................................................................................................................................14 Praxe druhých a t etích ro ník 17 – 28. 5. 2010 ..................................................................................15 Zhodnocení praxí .......................................................................................................................................16 Zhodnocení seminá e V da a technika ...................................................................................................17 Exkurze do vodní elektrárny Lipno I. ...................................................................................................25 Certifikát AUTODESK ............................................................................................................................27 Machine Ball Cup – tvrtfinále.................................................................................................................27 Ohlas na p ednášku J. Klímy, konanou 1. 6. 2010 ................................................................................28 P ednáška Prevence kriminality................................................................................................................29 Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním ú inkem.................................................................29 TENKÁ HRANICE MEZI ÚSP CHEM A PROPADÁKEM .......................................................30 Garnier Juniorský maraton .......................................................................................................................31 Sportovn turistický kurs...........................................................................................................................37 Sportovní kurz v bodech o ima 1.B ........................................................................................................39 Dení ek ........................................................................................................................................................43 SPORTOVNÍ KURZ 2010......................................................................................................................45 Smíchovská st ední pr myslová škola v MF Dnes................................................................................45 ODPOV DI NA OTÁZKY pro eské motocyklové noviny...........................................................46 ZAJÍMAVOSTI .........................................................................................................................................47

2

AKTUALITY Dobrý den v ervnu!

A je to tady! Konec druhého pololetí se p iblížil! Prázdniny na dohled! tvrté ro níky mají za sebou zkoušku z dosp losti! T etí a druhé ro níky informa ních technologií mají za sebou praxi! Druhá L realizovala seminá V da a technika, t etí L dlouhodobou ro níkovou práci. První ro níky mají za sebou sportovní turistický kurz v Machov Mlýn . Konec klasifika ního období se blíží! Než se nad jeme, budou tady prázdniny. Ale jenom pro ty, kte í prosp jí. Nehodnocení se podrobí od 24. ervna dodate ným zkouškám a neprospívající se budou dál u it, aby zvládli v posledním týdnu m síce srpna opravné zkoušky. Sportovní delegace odjede 15. ervna na utkání (fotbal, basketbal, volejbal, florbal) do Dubnice nad Váhom. 22. ervna se uzav e klasifikace, 23. následuje pedagogická rada a 24. ervna se uskute ní studentské setkání v klubu Lávka. V pond lí 28. ervna se uskute ní tradi ní Smíchovská míle. Odevzdat u ebnice, uklidit t ídy, p edat botníky, vyzvednout vysv d ení a hurááá na prázdniny. Krásné dva m síce! Program na erven 2010:

(zm na vyhrazena)

ERVEN 2009 15. – 17.6.

zájezd do Dubnice nad Váhom

22.6.

uzav ení klasifikace

23.6.

pedagogická rada

24.6.

zahájení dodate ných zkoušek

24.6. 25.6. 28.6. 30.6.

studentské rozlou ení se školním rokem na záv re né párty editelské volno štafetový b h t íd Smíchovská míle ukon ení 2. pololetí, vydávání vysv d ení Mgr. Zbyšek Nechanický

3

ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY Poslední dva kv tnové týdny byly na naší škole ve znamení ústních maturitních zkoušek. Prvního termínu se zú astnilo celkem 133 student a v drtivé v tšin svým výkonem mile p ekvapili, o emž sv d í také vysoké procento vyznamenaných. P ehlednou informaci o výsledcích ve všech maturitních t ídách poskytuje níže uvedená tabulka. Úsp šným absolvent m up ímn blahop ejeme, ostatním držíme palce v zá í. Bilance maturitních zkoušek 2009/2010 : T ída

K maturit v 5/2010

Prosp lo celkem

Z toho s vyznamenáním

Vyznamenání se samými výbornými

Neprosp lo

K maturit v 9/2010

4.A 4.B 4.C 4.D 4.L

27 26 24 27 29

26 26 22 27 27

7 5 8 9 4

1 2 1 0 0

1 0 2 0 2

5 2 7 2 2

Ing. Dita Binderová, zástupkyn editele

MATURITA Maturita! ZRALOST A NAPLN NÍ ASU. Možná ješt h to zní, když nebudeme íkat pravý význam, ale p edstavíme si, co to znamená. Maturita! tvrtý ro ník, kdy na nic není as, nikdo nic neumí a doufá, že se to aspo trochu nau í, každý nemocný u itel je najednou h ebí ek do studentské rakve jeho píle a posedlostí u ením. Takovéto rakvisty, neboli maturanty, bychom mohli rozd lit do t í úrovní. 1) U í se dnem i nocí, aby pak p išel na to, že vlastn nic neví a že to bylo k ni emu. 2) Neu í se dnem i nocí, snaží se to dohán t a v nejlepším p ípad má nehorázné št stí, které psychicky zabíjí typ studenta íslo jedna. N kdy ho deptá, že mu to zrovna nejde, ale dokáže se ut šit, tím, že to n jak vyjde. 3) Neu í se, pospává, ve t íd je snadno rozeznatelný tím, že usne, naštvan je nucen probouzet se a v bec mu to nevadí. A koliv kolektiv kolem n j ho nechápe, on má tajný plán nau it se vše p ed testem. Aspo u jedné poloviny poflakova toto pozdní pokání nad u ebnicí pom že.

4

Pokud tedy p ebereme naši entitu nestabilního studenta jako instanci objektu takové kvality, nem žeme se najednou spolehnout ani na to, jestli vyjde slunce, natož, jestli odmaturujeme (pokud nechápete slova jako entita, objekt a instance, nebojte, maturant je taky nechápe, ale nau il se, jak zahrát pravý opak). Nakonec je práv maturant podvodníkem, který je nucen lhát a podvád t, když p i ústní maturitní zkoušce z anglického jazyka vymýšlí sporty, které snad ani nikdy na sv t nebudou, p imýšlí další leny rodiny a mluví o svých sourozencích jako o lidech s mnoha vlastnostmi, i když je jindy shrne do jednoho slova a v bec se za to nestydí. V dob maturit, a koliv do té doby nenávid ni (zde bych si dovolil šplhnout si i po maturit , protože mám profesory rád ;-)), stávají se profeso i najednou vším. Student, který nese do školy sva inu k ob erstvení maturitní komise, jakoby si ryl iniciály do bábovky, aby bylo poznat, kdo se tak stará o žaludek, i když netuší nic o po átcích písemnictví. Matky pe ících student se snaží, jak kdyby maturovaly za n , proto snad je pro takové matky velká pochvala, když jejich syn odmaturuje a ony si mohou íct, že ta bábovka k n emu byla. A je to bábovka syn, i bábovka k sva in . Jako te ku n kdy profeso i nádobí umyjí, aby bylo vid t, že to stálo za to. Navzdory obecnému p esv d ení, profeso i si v tšinou na nikom nesmlsnou. Dalo by se to všechno vyjád it obecnou teorií klidu, tedy: „U il se? Tak pro ho týrat.“ Musíme myslet na to, že se dá i propadnout a potom se v zá í taková v ta z teorie klidu p evrátí na: „Už zase on, achjo. Snad už to zvládne.“ Pokud student celou dobu docházky do našeho ústavu prokazoval dobré vystupování, tedy zdravil, nenosil epici, p ezouval si papu e a ješt si to pochvaloval, není pro ho topit. O topení se dá mluvit v souvislosti s oblekem, který byl do té doby v po ádku, ale v den maturity je t sný a p íliš škrtící. Na konci dne dojde k vyhlášení výsledk . Porota, která posuzuje vaši dosp lost tak prokáže, že jste hodni jít dál životem. Za stolem, plným kv tin tak moc, že vypadá jak vitrína bohatého kv tiná ství, vyhlásí vaše jméno, známky a pak a si vás sebere ert. Pokud jste prošli, výborn , v tšina student ten den padne ve er vy erpáním, n kte í dokonce padnou už v hospod a spí až do zavíra ky. Nakonec si však uv domme, o co jsme se celé ty roky studia snažili. Možná, že je to volba, jak uml et mládež, která najednou místo toho, aby se ptala, umí p emýšlet a otázky z ní padají pomaleji, když je nucena vytvá et n jaké chytré. Pokud se pak n kdo chytrého studenta skoro hloup zeptá: „Tak kolik si myslíte, že jste jel, pane idi i?“ Student typu jedna odpoví asi takto: „To nevím, ale hybnost musela být malá, ten sloup ješt stojí.“ Martin Beránek (bývalý student)

5

ROZHOVORY S MATURANTY Sou ástí mé školní praxe bylo ud lat n kolik rozhovor s letošními maturanty. N kte í již m li po zkoušce, jiní se na ní práv chystali. Zkušenost,pro m jako studenta t etího ro ník, to byla nadmíru zajímavá. Všichni studenti byli velice vst ícní na to, že nap . za 15 min m li zkoušku z J a p esto mi sv j as ob tovali. Všem jsem kladl následující otázy: 1. 2. 3. 4. 5.

Jak dlouho p ed maturitou jste se p ipravovali a jak? Jaký p edm t byl podle vás nejt žší nebo naopak nejleh í? Jak jste se cítili p ed zkouškou? Co plánujete d lat po maturit ? Cht li byste n co vzkázat budoucím maturant m?

1. P ipravoval jsem se celé ty i roky tím, že jsem každý den chodil do školy a v posledním roce jsem zintenzivnil p ípravu a skoro nic jiného jsem ned lal. 2. Nejvíc si nejsem jistý matikou, je to asi nejnáro n jší p edm t, ale díky skv lé paní profesorce je to o mnoho snazší. 3. P ed první zkouškou (PVY,TVY) jsem se cítil výborn a v podstat jsem nebyl nervózní. U dalších zkoušek už trochu nervy pracovaly. 4. Úsp ch pat i n oslavím v p átelském kruhu, p es prázdniny bych se cht l v novat kosmonautice v rámci Kosmo Klubu, protože jsem na ni v poslední dob nem l moc as. Pokusím se o studium na VŠ. 5. Nau it se rychle psát na po íta i kv li PVY, mít pevné nervy a sv domit se p ipravovat. Michal Polák 4.B 1. Na maturitu jsem se u il pr b žn , jenom s J jsem za al p ed týdnem. 2. Nejleh í pro m bude matematika, jsem v ní dobrý, nejt žší asi eština, protože jsem se na ni za al p ipravovat teprve p ed týdnem. 3. Nervózní moc nejsem, protože si myslím, že až na eštinu jsem dob e nau ený 4. Oslavu s p áteli, p es prázdniny si plánuji ud lat idi ák na auto a potom p ípravu ke studiu VŠ VUT-FIT nebo MatFyz 5. Nejlepší rada je nenechat p ípravu na poslední chvíli a sv domit se p ipravovat po celý rok. Patrik Paster ík 4.B 1. Za al jsem se u it teprve dva týdny p edem, moc to nedoporu uji, protože je to opravdu náro né 2. TVY, mám strach ze zkoušející komise a záludných otázek týkajících se server . 3. Jelikož jsem se za al u it až pozd , tak jsem trochu nervózní, dou uji se na poslední chvíli. 4. Po maturit si hlavn chci užít prázdniny, pokud tedy nebudu muset jít v zá í znovu. (smích) 5. Z vlastní zkušenosti m žu íct, že není dobré nechat p ípravu na poslední chvíli. Ježdík Radek 4. C

6

1. Za al jsem týden p edem, celé dny jsem si stále znovu a znovu pro ítal všechny své studijní materiály. 2. Nejleh í pro m bylo programové vybavení, na to jsem se ani neu il, všechno si pamatuji ze školy nebo z b žného užívání PC. Naopak nejt žší byla literatura, protože je tam hodn informací, které jsem se musel dou it. 3. Byl jsem trochu nervózní, ale nedá se íct, že by se mi klepala kolena. 4. Po maturit chci jít na vysokou školu a možná se ucházet o práci ve škole. 5. Budoucím maturant m bych cht l pop át hodn št stí a dob e se p ipravit na eštinu. Hejhal Petr 4. C 1. Celkov jsem se u il asi dvacet, velká ást z toho byl ve er p ed maturitou 2. Nejt žší pro mne bude už jen TVY, vše ostatní mám již za sebou. 3. Cítil jsem se v pohod . Nervózní jsem nebyl. 4. Od ervna nastupuji do práce. Další studium zatím neplánuji. 5. Budoucím maturant m bych cht l vzkázat, aby se u ili. Je jedno jak a jak dlouho, každý na to pot ebuje jiný as. Polák Miloslav 4. C 1. Na eštinu jsem se p ipravoval t i týdny, na matiku den a na ostatní v bec, sta ily mi znalosti ze školy. 2. Nejvíc jsem se bál eštiny, protože je tam nejvíc informací a není to technický p edm t, nejleh í bylo PVY. 3. Hlavn p ed eštinou jsem byl ve stresu. Nev d l jsem, jestli to umím dob e. 4. Plánuji další studium na VŠ, ale te si hlavn chci užít zasloužené volno. 5. U te se s mírou, nic se nesmí p ehán t Medek Jaroslav 4. C 1. U il jsem se hlavn o sva áku. P edtím jsem tomu moc nedal. 2. TVY, po ád mi to n jak nešlo do hlavy. Naopak PVY mi šlo výborn . 3. Nebyl jsem na tom moc dob e, po ád jsem musel p emýšlet, jestli to zvládnu a jestli si nevytáhnu n jakou otázku, kterou umím h . 4. Po maturit se plánuji spole ensky unavit. Užít si prázdnin a dál se uvidí 5. Pracujte pe liv na žákovském projektu, zbytek se dal zvládnout o sva áku. Josef Šilhavý 4. B P ipravil Mat j Novák, 3.A

7

STUDENTSKÉ VOLBY NA SMÍCHOVSKÉ ST EDNÍ PR MYSLOVÉ ŠKOLE

Strana TOP 09 drtiv zvít zila, mizivou podporu má SSD a komunisté. P edstavitelé Studentské rady na Smíchovské st ední pr myslové škole si uspo ádali své Studentské volby. U inili tak bez návaznosti na akci lov k v tísni, nicmén tato akce se stala jejich inspirací.

„Myšlenka Studentských voleb nás zaujala,“ íká p edseda

Studentské Melichárek,

rady

Miloslav

„Ovšem po r zných zpochyb ování v médiích jsme se rozhodli si je uspo ádat sami, bez návaznosti na jakékoli oficiální instituce.“ Studenti se poté obrátili

na editele školy s žádostí o podporu.

„Studentskou aktivitu jsem uvítal a podpo il ji,“ vysv tluje editel školy Radko Sáblík, „Šlo však p edevším o podporu morální, protože si studenti vše p ipravili sami. Hlasovací lístky, volební urnu, volební místnost s improvizovanou plentou. Musím p ed organizátory smeknout, volební místnost si perfektn vyzdobili, všech p t len volební komise p išlo v oblecích, ímž dodali akci v tší vážnost. Ú ast ve volbách je také velice pozitivní.“ „M li jsme p vodn strach, zda naše akce neskon í fiaskem,“ p iznává Melichárek, „Ale naše obavy naši kolegové brzy rozptýlili. Celkem se voleb zú astnilo šedesát procent student školy, z celkového po tu 630 student školy odevzdalo hlasovací lístek 378.“

Volební ú ast šedesáti procent student školy je velmi dobrá. Nejvíce student volilo ze t ídy 3.D, p išlo jich celkem 29. Jedinou t ídou, v níž si našlo k volební urn cestu mén než deset student , byla t ída 2.B s devíti voli i. Volby se konaly p ed zve ejn ním výsledk voleb na jiných školách, takže t mi nemohli být studenti Smíchovské pr myslovky ovlivn ni. Výsledky ale potvrzují nálady mezi studenty. Do studentského parlamentu by se dostalo p t stran, TOP 09 s 39,95 %, ODS a V ci ve ejné se shodným ziskem 15,34 %, Pirátská strana s 12,96 % a D lnická strana s 5,03 %. Zcela propadly další politické strany, které si d laly nárok na volební vít zství i alespo p ekonání hranice ke zvolení do Parlamentu. Pouhých 10 hlas (2,65 %) získala SSD, shodn 7 hlas (1,85 %) KS M a Zemanovci, Strana zelených 4 hlasy (1,06 %), KDU- SL a Suverenita 3 hlasy (0,79 %). Dalších sedm stran získalo dva i jeden hlas.

8

Výsledky Studentských voleb na SSPŠ Výsledky jednotlivých t íd : Nejv tší volební ú astí se m že pochlubit t etí ro ník s celkovým po tem 111 voli . Na druhém míst je 2.ro ník s 100 hlasy. Dále první ro ník s 99 hlasy a na posledním míst tvrtý ro ník se 72 hlasy, což je velmi slušné íslo k vzhledem k probíhajícím maturitám. Výsledky byly vesm s velmi podobné, trochu se vychylují akorát prváci, kte í by rádi vid li jako druhou nejsiln jší stranu-Stranu pirátskou a také strana SSD tu má nejsiln jší zastoupení. . pirátská strana 15,3 Prváci % Top 09 36,4 DS 3,6 . pirátská strana 24,2 SSD 2,7 ODS 15,2 Zemanovci 1,8 V ci ve ejné 7,0 Strana svobodných ob an 1,8 DS 7,0 SZ 1,8 SSD 4,0 Liberálové 1,8 KS M 2,0 Neplatné 0,9 Zemanovci 2,0 tvrtáci % Top 09 Stop 2,0 47,2 V ci ve ejné Koruna eská 1,0 19,4 ODS Neplatné 1,0 11,1 KS M 4,2 Druháci % . pirátská strana Top 09 48,0 4,2 Zemanovci V ci ve ejné 14,0 2,8 DS ODS 14,0 2,8 Strana svobodných ob an DS 6,0 2,8 KDUSL . pirátská strana 5,0 2,8 Suverenita SSD 2,0 1,4 SSD KS M 2,0 1,4 Zemanovci 2,0 Pod 5% Strana Zelených 2,0 SSD 2,65 Koruna eská 1,0 KS M 1,85 Evropský st ed 1,0 Zemanovci 1,85 Stop 1,0 Strana zelených 1,06 KDU- SL 1,0 Suverenita 0,79 Suverénní strana 1,0 KDUSL 0,79 Humanistická strana 1,0 Strana svobodných T etáci % ob an 0,53 Top 09 29,7 Koruna eská 0,53 V ci ve ejné 20,7 STOP 0,53 ODS 18,9 liberálové 0,53 Humanistická strana 0,26 Evropský st ed 0,26 Strana % TOP 09 V ci Ve ejné ODS Pirátská strana D lnická strana Neplatných

39,95 15,34 15,34 12,96 5,03 0,58

Celkové výsledky: A nakonec celkový p ehled po sou tu ze všech t íd. První ty i místa se neliší od republikových výsledk studentských voleb.

9

10

11

12

Rozložení k esel l podle hlas : Takto by vypadala poslanecká sn movna, pokud bychom p epo ítaly hlasy na k esla

D lnická strana: 12

. pirátská strana: 30

V ci Ve ejné: 34

ODS: 34

Top 09 : 90

A níže poslední graf – jak dopadly reálné volby :

Martin Cakl 3.D

13

ROZHOVOR S

Miloslavem MELICHÁRKEM, p edsedou Studentské rady, 3.D Nejd íve dvojnásobná gratulace. Nejprve ke zvolení p edsedou Studentské rady a za druhé k první tvé akci ve funkci, ke studentským volbám. Ty se bezesporu vyda ily. Jak bys je obecn zhodnotil ty?

„D kuji. Jsem velmi rád, že jsem dostal d v ru a pokusím se nezklamat. O Studenstkých volbách mohu mluvit pouze v kladném slova smyslu. Velmi mne p ekvapila volební ú ast, která p esáhla hranici 60%. Pokud vezmu v potaz zaneprázdn né maturanty, je to íslo více než pot šující. Na Studentských volbách jsem si poprvé vyzkoušel organizaci a získal tak cenné zkušenosti. Mé pod kování pat í i zbytku volebního týmu.“

Pro si myslíš, že se výsledky studentských voleb tak dramaticky liší od skute ných reálných voleb? Pro je tak diametráln jiné rozložení politických sympatií mezi studenty a v celé spole nosti?

„Výsledky Studenských voleb ukázaly rozdílný pohled na politickou situaci v závislosti na v ku voli e. Já, jako voli pravicové TOP 09, jsem velmi pot šen, že eská mládež má odlišný názor, než je celostátní pr m r. Pokud nahlédneme do výsledkových graf Studentských voleb, zjistíme, že agresivní vystupování levicové SSD mládež odmítá. Na druhou stranu by do Poslanecké sn movny Parlamentu R studenti poslali D lnickou stranu, což je pro mne velmi neuvážené rozhodnutí.“

eká t rok ve funkci p edsedy Studentské rady. Jak ho chceš využít? Co je tvojí prioritou v oblasti fungování Studentské rady sm rem ke student m?

„Velmi rád bych pozvedl význam Studentské rady na vyšší úrove . asto je Studentská rada doslova mrtvá. To m že být dobré znamení správného fungování celé školy, nebo také chyb jící „feedback“ od student . Jeden rok zkrácený maturitní zkouškou bude velmi obtížn naplno využít, a proto bych svou funkci v budoucnu rád p edal jednomu z nadcházejících druhák , který bude mít podstatn v tší možnost rozkoukat se a následn ešit problémy.“ Jak si p edstavuješ spolupráci s Radou rodi

a vedením školy?

„Na tuto spolupráci se velmi t ším a pevn v ím, že se spole nými silami dokážeme posunout dále. Mnoho ze student naší školy neví o možnosti využití pen z z fondu Rady rodi , což je velká škoda. V tomto vidím prostor pro zlepšení.“ Cítíš ve své funkci p edsedy Studentské rady n jaký závazek v i svým koleg m student m? Jsi vlastn jejich mluv í, jejich reprezentant. Tak se na tebe budou všichni dívat. Cítíš již n jakou zm nu?

14

„Stát se p edsedou Studentské rady je ur it zodpov dnost. Již b hem voleb jsem zaznamenal mírný ohlas a p ibyly i ur ité povinnosti, ale nic, co by nešlo zvládnout. Zatím šlo pouze o pozitivní reakce okolí.“

Škola zavedla systém virtuální školy, což se vždy nesetkalo s nejlepším ohlasem. Jaký je tv j názor na virtuální školu obecn , když si odmyslíš používaný systém a jeho nedostatky?

„Dle mého názoru myšlenka virtuální školy je správná a m la by mnohé p edevším zjednodušit a zp ístupnit. Velký problém byl na po átku této „mise“. Uvedení a následné p edstavení virtuální školy Unicorn Universe bylo nulové, a proto se nemohu divit mnoha student m, kte í po prvních problémech tohoto systému Unicorn zcela zavrhli. Nyní se situace vylepšuje a systém za íná p inášet první ovoce. Zda byl Unicorn Universe krok správným sm rem, ukáže as.“ V em vidíš hlavní klady a zápory používaného systému virtuální školy od poskytovatele Unicorn Universe?

„Nejv tší zápor vidím v neuspo ádanosti a nedomyšlenosti uživatelského rozhraní. Systém bych zcela zjednodušil a více tak zp ístupnil nejen student m, ale i profesor m. Pokud by systém byl i více „blbuvzdorný“, mohlo by se tak p edejít mnoha nep íjemnostem. Klady virtuální školy se již úsp šn projevily nap íklad u maturitních projekt . Vhodnost systému jsme mohli vid t i p i p ihlašování na VOP, kde selhal spíše lidský faktor na stran firmy Unicorn, než-li systém.“ Jak bys zhodnotil z pohledu studenta t etího ro níku využití virtuální školy pro zápis nám tu na maturitní práci, což je celoro ní práce ve tvrtém ro níku zakon ená maturitní obhajobou?

„Díky UU je zápis nám tu na maturitní práce p ehledný a vždy dohledatelný z jakéhokoliv místa. V tomto p ípad se nám virtuální škola ukázala v nejlepším sv tle.“

Jak hodnotíš ze stejného pohledu t e áka zápis do výb rového odborného p edm tu ve tvrtém ro níku pomocí virtuální školy?

„Jsem velmi nerad, že p ihlašování na VOP se povedlo až na t etí pokus, jelikož to v mnoha studentech upevnilo jejich ned v ru k celé virtuální škole. Na druhou stranu jsme mezi prvním a t etím pokusem výrazn vylepšili systém p ihlašování a eliminovali tak chyby do dalších let. Už jsem se smí il s faktem, že jsem v „pokusném ro níku“ … 1 p ihláška na SŠ, zavád ní UU, státní maturita,... “ Jaký nám t maturitní práce máš zvolený ty? M žeš ho krátce popsat?

„Moje maturitní práce je založená na práci s videem, zvukem a se studenty. Budu se svým kolegou humornou formou tvo it ankety a vše dokumentovat na kameru. Mezi pozitivní stránky adím volnou ruku p i tvorb , erpání nových znalostí a zkušeností s videem, audiem a práce s lidmi.“ Co bys pop ál svým koleg m student m ke konci školního roku?

„Pevn doufám, že konec školního roku spole n „dokopeme“ do úsp šného konce a po nadcházejících prázdninách se tu op t sejdeme ;)“ D kujeme za rozhovor.

PRAXE DRUHÝCH A T ETÍCH RO NÍK

17 – 28. 5. 2010

V tomto školním roce m lo odejít na trnáctidenní praxe 255 žák druhých a t etích ro ník oboru IT . Bohužel jeden student ze 3.D je dlouhodob nemocen. Žáci m li možnost si instituce oslovit a poté zvolit, této možnosti využilo 216 žák , 16 žák vykonalo praxe v naší škole a 21 žák m jsem zajistil firmu já. Žáci vykonali praxi celkem ve 194 organizacích. Musím pod kovat

15

všem organizacím, které v sou asné dob byly ochotny našim žák m umožnit vykonání praxí ve svých prostorách. Rozhodn to není jednoduché a zvlášt u žák , kte í v dob praxe nedosáhli ješt 18 let. R znorodost nápln práce je u takového po tu žák a organizací tém samoz ejmostí. Od vytvá ení webových stránek až po p edávání nových poznatk pracovník m firmy, od práce s po íta em po manuální práci. Dovolím si zde citovat jednoho našeho žáka: „Ale konec konc , peníze za to nejsou.“ Ale vzáp tí tento žák také dodává: „Dobrá v c na tomto celém procesu je ta, že když se vám povede svou pracovitostí a schopností zaujmout, máte slušnou šanci , že si vás zam stnavatel nechá t eba na prázdniny, kde vám snad i zaplatí“. Já dodávám, nejen na prázdniny, firmy sledují i další profesní r st žák a po ukon ení studií nabídnou i zam stnání. Hrd musím konstatovat, že žáci naší školy jsou v záv re ných hodnoceních ze strany organizací velmi pozitivn hodnoceni (jednotlivé výjimky jen potvrzují pravidlo), a to jak z pohledu odborné p ipravenosti, tak i z hlediska osobního p ístupu k zadaným úkol m. Jen kdyby žáci odevzdávali v as protokoly o praxi, mohl bych nyní s klidným sv domím napsat, vše prob hlo, jak m lo a bez problém . V ím, že to tak i bude. Bc. Miroslav Palek, komise praktických cvi ení

ZHODNOCENÍ PRAXÍ V kv tnu od 17. - 28. jsme m li od školy povinné praxe. Jakožto žák t etího ro níku, už jsem v d l, co m zhruba eká a co se ode m bude chtít. Samoz ejm prob hlo úvodní zaškolení a vý et všeho toho, co nesmím, co musím nahlásit (kdyby se eventueln n co stalo) a jaká bude nápl mé praxe. Musím íct, že jsem si celkem osv žil pár znalostí z Wordu/PowerPointu a zabrousil jsem lehce i do prost edí Autocadu, i když sice více z elektriká ské stránky a „p i uchnul“ k 3D vizualizaci, kterou u nás na škole ned láme. P i návšt v elektrárny Tušimice byla degustace kan ích žebírek a pozd ji došlo i na samotnou elektrárnu, kde jsem vid l kotel, odsí ení, rozestav ný blok A/B, turbínu a velín. Jist je to tím , jakou praxi si student najde, ale myslím, že všichni studenti to zp tn berou jako dobré trnáctidenní ,,volno”. Milan Mayer 3.D Praxe byla p íjemnou zm nou. Odpo inul jsem si od školy a od ranního vstávání, jelikož jsem za ínal kolem p l desáté. Práce, kterou jsem vykonával, m bavila. Zjistil jsem, jaké jsou novinky na trhu v oboru informa ní technologie a co znamená pracovat v oblasti Public Relations. Co se tý e kolektivu, už by snad nemohl být lepší. N kolik koleg jsem již znal a krom práce jsem si užil plno zábavy. Ve firm bych už klidn z stal pracovat. Škoda, že další praxe je až za rok. Šimon Svoboda, 2.D Praxe byla velice pou ná, opravdu jsem pochopil, jak probíhá pracovní proces vytvá ení hodnot v podniku. Jelikož jsem byl na praxi spole n se svým spolužákem, byla to celkem zábava. Zadané práce pro m nebyly obtížné a v tšinou m i jejich konání bavilo. Kolektiv a vedením podniku byl p íjemný a vst ícný. Také to byl odpo inek od školy, což bylo fajn. Škoda, že už je praxe za námi. Marek Suchánek, 2.D

16

Od 17. kv tna za aly praxe druhých a t etích ro ník . Myslím si, že je to zajímavá zkušenost, lov k se m že nau it spoustu nových v cí – nap íklad lépe komunikovat s okolím. Tomáš Blažek, 2.D

ZHODNOCENÍ SEMINÁ E V DA A TECHNIKA Program a nápl seminá e V da a technika pro t ídu 2.L jsem p ipravil ve spolupráci s VUT Praha, Unicorn College a Akademií v d R. Zárove si studenti vybrali jim blízký technický problém i vynález a zpracovali k tomu dokument ve Word a prezentaci v PowerPoint. Každý student svou práci prezentoval u interaktivní tabule souvislou p ednáškou cca dvanáct minut, další t i minuty byly ur eny na otázky. Posledním výstupem student byl dokument ve Word, ve kterém studenti zhodnotili seminá a názory n kterých si máte možnost p e íst i vy. Z hodnocení student vyplývá, že jsme jim p íliš „do noty“ nepadli s exkurzemi a p ednáškami. U exkurzí byl problém dle mého p edevším s delším cestováním. Jinak bylo pro studenty vše zdarma a ješt obdrželi ob erstvení. Co se týká p ednášek, m ly ukázat i jiné oblasti, než jaké se probírají b žn ve škole. Možná n které byly opravdu náro né na pochopení. Za klí ové považuji zpracování dokument studenty, jejich v tšinou solidní vystoupení u interaktivní tabule a kone n i zhodnocení seminá e. Jsem rád, že mnozí dokázali seminá zhodnotit více než n kolika holými v tami, by n které názory jsou zna n kritické. Ne se vším negativním pochopiteln souhlasím, na druhé stran je takové zhodnocení pro m i zp tnou vazbou, až budu p ipravovat v p íštím školním roce program pro sou asnou t ídu 1.L. D ležité také je, že se studenti u í nebát se vyslovit sv j názor, zformulovat své myšlenky. N kterým se to docela povedlo. Stížnost na málo asu na p ípravu dokument je dle mého relativní, studenti dostali celý volný den ve st edu na práci doma a v tšina z nich, kte í byli prezentovat ve tvrtek také i celý pátek na opravu dokument a vytvo ení následného zhodnocení seminá e. I já si v i student m dovolím malou kritiku. Nep ijít na akci a dop edu se neomluvit, je minimáln neslušné a pro m nep ijatelné. Zavrhovat n co jen proto, že to asi nikdy nebudu pot ebovat, je asi neproz etelné. Rozší it si obzory není nikdy na škodu a t žko te n kdo m že íci, co bude d lat za deset let. Ing. Radko Sáblík, editel školy

Pond lí 17. kv tna 2010 V pond lí jsme se sešli v hojném po tu a dozv d li jsme se program na následujících 14 dní, k tomu jsme obdrželi pokyny ke zpracování projektu pro náš ro ník.

Úterý 18. kv tna 2010 Konající se p ednáška s Ing. Janem Kozánkem mi moc nevyhovovala,protože jsem v tšinu jeho výkladu nev d l, o em mluví. Mé znalosti na toto téma byly tém nulové. Pro p íští ro níky bych tuto p ednášku nedoporu oval.Byla by záživná zajisté pro studenty vyšších ro ník .

17

Po p ednášce s Ing. Janem Kozánkem p išel k nám do zasedací místnosti p. Hartman z Unicorn College, jehož p ednáška p ed ila má o ekávání. Byla velmi zajímavá p. Hartman to pojal velice dob e a vše bylo zajímavé. Pro další ro níky mohu doporu it!

St eda 19. kv tna 2010 Z prohlídky na FSI VUT jsem byl velice mile p ekvapen. Tým student z VUT nás seznámil s fakultou a p ešlo se k praktické prohlídce. Byli jsme povedeni celým areálem, z kterého jsem byl nadšen. Vid li jsme praktické ukázky s podrobným výkladem. Následovala sva ovna, která se mi líbila velice. Vyzkoušel sem si bodové sva ování a vid l i programovatelné svá ecí rameno. Díky této prohlídce jsem za al p emýšlet o studiu na VUT.Doporu uji!

tvrtek 20. kv tna 2010 Této akce jsem se nezú astnil z d vodu školní akce Klub mladého diváka.

Pátek 21. kv tna 2010 Od prohlídky Plze ského pivovaru se mi splnila všechna má o ekávání. Prohlédli jsme si sklepení. Poslechli jsme si historii a vid li jsme muzeum. Jediné co neprošlo tak degustace Plze ského piva ani s plnoletým ob anským pr kazem.

Pond lí 24. kv tna 2010 Této akce jsem se také nezú astnil.

Úterý 25. kv tna 2010 Tomáš Holas pracovník Unicorn College byl ve svém výkladu velmi dobrý, snažil se nás zabavit. A p ednáška jako taková se mi líbila. Jediný problém vidím v tom, že v 50% jsem nev d l, o jde, protože k tomu nemám dostate né znalosti. P ednáška s Ing. Milanem Chladou m ovšem moc nezaujala v podstat jsem moc netušil, o co jde. Výklad byl zajímavý až ke konci, kdy nám íkal o užití v praxi. Z toho si alespo n co pamatuji.

St eda 26. kv tna 2010 Dokon ení seminární práce doma

tvrtek 27. kv tna 2010 Sešli jsme se v brzkých ranních hodinách okolo deváté hodiny. Prezentací bylo spousty a to velmi zajímavých. Díky této zkušenosti jsem se ponau il s vystupováním p ed širokým publikem. Dozv d l jsem se nep eberné množství nových informaci a i p es po áte ní zd šení z toho, jak vše dopadne, jsem byl pot šen z výsledku. Myslím, že každý spolužák se snažil s tématem vypo ádat. Bohužel n kterým se to nepovedlo, jako nap . Klonování. Sám žák se o toto téma nezajímal a navíc to byl velice t žký úkol. T chto 14 dní pro m bylo velice dob e využitých. Získal jsem nové informace a byl pou en. Rozhodn si myslím, že to m lo smysl. Vojt ch Sikora V asovém rozmezí od 17. do 28. kv tna absolvovala naše t ída, 2. L, n kolik zajímavých exkurzí a p ednášek. Celý cyklus byl zakon en záv re nou prezentací seminárních prací na téma V da a technika.

18

Jedinou exkurzi, kterou jsem osobn navštívil, byla prohlídka vodní elektrárny Lipno, kam s námi jel i povinný doprovod z VUT. Prohlídka samotná byla celkem zajímavá a pou ná, navštívili jsme i podzemní interiér elektrárny. Nicmén velkým kamenem úrazu bylo špatné rozvržení asu, kdy jsme vyráželi v p l jedné odpoledne a vraceli se kolem desáté hodiny ve erní. P ednášky jsem navštívil Interiér VD Lipno - ást t ídy 2. L všechny, a koliv n které byly dost nezajímavé z d vodu bu špatn zvoleného tématu, nebo prezentující osoba nedokázala zaujmout p ítomné publikum, které se následkem toho rádo oddalo spánku. Samoz ejm se ale našly p ednášky, které m velmi zaujaly. Nap íklad téma Ochrana dat v opera ních systémech a po íta ových sítích bylo velmi dob e zpracované a odprezentované. Na záv r nás ekalo prezentování seminárních prací. Toto hodnotím velice kladn . V tšina prací byla dob e vypracovaná a hezky odprezentovaná. Témata byla vždy aspo trošku zajímavá a dozv d l jsem se mnoho nových informací. Zárove jsem rád, že jsem p isp l i svojí prací na téma Kochleární Implantát, která se mi myslím povedla chvalitebn zpracovat i odprezentovat. Kdybych procentueln zhodnotil celé dva týdny, vyšlo by mi úctyhodných 70%. Byly zde sice ob as v tší nedostatky, ale ur ité ásti si m dokázaly získat. Filip Pavelka 2.L Letošní seminá V da a Technika bohužel nemohu hodnotit po ád jen kladn . Byla zde i sv tlá místa, ale ást p ednášek nebo exkurzí mi p išla na pon kud prazvláštní téma, které asto v bec nesouviselo s naším oborem vzd lání a pro v tšinu student nebylo p ínosné i zajímavé. Z toho, co jsem slyšel od student t etích ro ník lycea usuzuji, že minulý seminá V da a technika se povedl výrazn lépe. Dokonce jsem se jedné akce ú astnil, a tak mohu alespo trochu porovnávat. Letošní seminá se zkrátka bohužel p íliš nevyvedl.

Pond lí 17. kv tna 2010 zahájení seminá e, konkretizace úkol a seminární práce

Obrázek 1, Autor lánku: Michael Hartman

V pond lí jsme byli seznámeni s programem, který nás eká a také se zadáním práce, kterou jsme dostali za úkol zpracovat. Krom informace o rozsahu, kterou jsem postrádal, bylo vše pom rn jasné a jednozna né.

19

Úterý 18. kv tna 2010 P ednáška Ing. Jan Kozánek Pan Kozánek p ednášel na téma: “Programování v deckotechnických výpo t , ešení úloh“. P ednáška byla zpracována na m j vkus slušn i relativn poutav , nicmén obsah p ednášky mi zajímavý nep išel. Ob as jsem se zasmál, když pan Kozánek vypráv l nap íklad to, jak si p etaktoval procesor z 5 MHz na 8 MHz a jako chlazení použil motor z pra ky, kterou pro tento ú el rozebral. Jinak jsem spíš ekal, až jeho vystoupení skon í. P ednáška p. David Hartman Pan Hartman p ednášel na téma: “Ochrana dat v opera ních systémech a po íta ových sítích”. Na p ednášku jsem se velmi t šil – téma mi p išlo více než zajímavé. Celkov p ednášku hodnotím jako výbornou, pan Hartman p edstavil ucelený p ehled zranitelností a jejich ochran a nám t na zabezpe ení. Žádnému z témat se nev noval p íliš do hloubky, na což ani nebyl as. S tím také souvisí to, že jsem se mnoho nových informací nedozv d l, ale p ednášku jsem si rád poslechl. Bohužel si myslím, že pro zbytek t ídy nebyla moc p ínosná, nebo velká ást nemá ani základní p ehled o daném tématu. Pro n které jedince snad ale p ínosná byla.

St eda 19. kv tna 2010 Návšt va FSI VUT, prohlídka laborato e Mechaniky tekutin a Strojírenské technologie Ve st edu jsme byli na exkurzi v VUT – fakulta strojní. Zjišt ní, že jdeme práv na fakultu strojní m pom rn p ekvapilo a moc jsem nechápal pro práv tam a ne nap íklad na fakultu elektrotechniky nebo informa ních technologií – to by nám bylo p eci jen o n co blíže. Nejd íve jsme absolvovali dv p ednášky na r zná témata fyzikálního charakteru. N které díl í ásti byly zajímavé. Poté jsme vid li n kolik menších experiment . Nap íklad m velmi zaujal malý funk ní parní stroj, který jsme dokonce vid li za chodu. Poté jsme prošli ást budovy, kde jsme vid li nap íklad ukázku testování aerodynamiky, dále programovatelný svá ecí stroj a také ukázku ru ního svá ení vysokým elektrickým proudem. Exkurze byla zajímavá, s naším zam ením však souvisela pramálo.

tvrtek 20. kv tna 2010 Exkurse do VD Lipno, v etn elektrárny Ve tvrtek jsme se kolem poledne nalodili do autobusu a vyrazili jsme na Lipno. Cesta byla dlouhá a náro ná. Cestou jsme dostali každý bagetu, což p išlo vhod. P ibližn po ty ech hodinách cesty jsme kone n dorazili na místo. Musím íct, že už jsem byl opravdu rád, že je cesta za námi. B hem exkurze jsme nejprve zhlédli asi dvacetiminutové video se základními informacemi a poté jsme sjeli výtahem do útrob vodního díla. Prošli jsme velkou ást elektrárny a dokonce jsme Obrázek 2, Turbína ve VD Lipno

20

vid li i turbíny. Jedna byla dokonce v provozu. Prohlídka pom rn zajímavá, ale op t pro m bylo jednou z nejhodnotn jších informací to, že schodišt vedle šikmého výtahu m lo 674 schod . Poté následovala úmorná cesta do Prahy. Další ty i nesnesitelné hodiny v autobuse. Do Prahy jsme dorazili cca ve 22:00.

Pátek 21. kv tna 2010 Exkurze do Plze ského pivovaru, prohlídka muzea V pátek jsme v p l deváté vyrazili autobusem z Prahy – sm r Plze . Ano, m li jsme namí eno do Plze ského pivovaru! Cesta byla pom rn nenáro ná. Odhadem necelé dv hodiny v autobuse se daly snést. Když jsme dorazili k branám pivovaru, byli jsme již celí nat šení. ada z nás cht la v d t, jak se vyrábí náš národní nápoj. Pivovar jsme prošli z velké ásti. Vid li jsme nap íklad zásobárnu vody, ohromné podzemí, bylo nám demonstrováno, jak se vyráb ly sudy a tak dále. Tuto ást hodnotím jako velice zajímavou. Poté jsme ješt zhlédli muzeum, kde jsme ást informací slyšeli už podruhé, ale to nám nevadilo. Vy erpáni a plni dojm jsme dorazili zp t do Prahy n kdy okolo tvrté hodiny odpolední.

Obrázek 3, Placka "I love Unicorn College"

Pond lí 24. kv tna 2010 Exkurze do p e erpávací elektrárny Dlouhé Strán Exkurze jsem se osobn neú astnil. Od spolužák jsem pouze slyšel, že 10 hodin v autobuse nebylo moc záživných, video, které již p edtím vid li cestou, na Lipno, prý zhlédli ješt jednou a poté se pouze podívali na vrchol kopce, jak vypadá mlha.

Úterý 25. kv tna 2010 P ednáška p. Tomáš Holas Pan Holas nám p ednášel o tvorb webových aplikací. Jeho p ednáška byla velmi kvalitní a dob e pojatá, stejn jako jeho téma – vývojový nástroj ruby on rails. Dokonce pro aktivní jedince, kte í byli schopni zodpov d t jeho otázky, m l v cné ceny – nap íklad yoyo nebo placku na tri ko „I love Unicorn College“. Takových lidí bylo ale pomálu. Pokud se dob e pamatuju, tak jsem možná byl dokonce sám nebo jsme byli dva, proto byl na konci p ednášky zbytek cen rozd len i t m, kte í na nic neodpovídali. I p es kvalitu p ednášky pana Holase jsem úpln nepochopil, pro tato p ednáška byla ur ena práv nám. Nikdo z nás není programátorem webových stránek a téma, o kterém pan Holas hovo il, bylo všem prakticky cizí. Když se nás už pom rn zoufalý zeptal, kdo z nás už n kdy programoval v n jakém jazyce, p ihlásili se tuším dva nebo t i lidé a zbytek pouze vyvalil o i. P ednáška Ing. Milan Chlada Pan Chlada nám p ednášel na téma: “Matematický model biologických neuronových sítí”. Jeho p ednáška byla pravd podobn kvalitní, nicmén p edpokládala znalost matematiky na úrovni vysoké školy. Proto jsem v tšinu p ednášky poslouchal jen tak letmo a ekal, až skon í. Rozhodn ji nehodnotím jako p ínosnou, tím ale nechci snižovat vážnost a úrove výkonu pana Chlady.

21

P ednáška Ing. Marek Beránek Pan editel Beránek nám p ednášel na téma: “Procesy vývoje SW”. Na p ednášku jsem se asi jako jeden z mála docela t šil. P ednáška byla na velmi vysoké úrovni, nicmén pan Beránek hovo il pouze o RUP, které už pom rn detailn znám, a tak také vím, že již existují i lepší metody pro vývoj SW. Ani tentokrát jsem se tedy nedozv d l nic moc nového. Zbytek student podle mého, názoru p ednáška p íliš nezajímala, což m nep ekvapuje – nikdo z nich není SW inženýr ani vývojá a co já vím, tak ani nikdo tímto sm rem nesm uje. Nikdo ani nev d l, co je to UML (kupodivu – pro by jej také m li znát?).

St eda 26. kv tna 2010 Dokon ení seminární práce, studenti pracují doma Ve st edu jsme m li kone n volný den, a tak jsme mohli pracovat na projektech, které nám byly zadány. Osobn jsem si p l dne opakoval látku druhého semestru CCNA a odpoledne jel do školy skládat zkoušku, podobn jako spolužáci Hanousek a Troller. Nutno íci, že jsme všichni byli úsp šní. Když jsem se cca ve 20:00 dostal dom , za al jsem tedy pracovat na projektu. Zhruba ve 23:30 jsem projekt dopracoval do takového stádia, že jsem se ho nestyd l zve ejnit a prezentovat svou práci. M l jsem obtíže s tím jak a kam nahrát svou práci na virtuální školu. Nejd íve jsem ji, podobn jako spolužák Fiala nahrál n kam úpln jinam, než jsem m l. Poté mi další spolužák poradil, kam se má nahrát doopravdy. Prošel jsem si p es pár chybových hlášek, kone n jsem svou práci nahrál a šel jsem spát.

tvrtek 27. kv tna 2010 Prezentace seminárních prací Ve tvrtek jsme se v 9:00 sešli v zasedací místnosti školy, kde se rozjela série prezentací a v tšina student (ne všichni stihli) odprezentovala sv j projekt. N které práce byly dle mého názoru kvalitní a p inášely nové informace. Pro adu student to nejspíše byla zajímavá zkušenost. Náš program kon il cca v 17:00 hodin

Pátek 28. kv tna 2010 Dokon ení prezentace seminárních prací, uzav ení seminá e V pátek už v tšina z nás do školy nemusela, dostavilo se jen pár jedinc , kte í doprezentovali své projekty. Trochu m mrzí, že jsem nebyl p ítomen, když pan Hýsek prezentoval projekt na téma: „Hyper pohon“. Michael Hartman, 2.L V dob maturit nám škola zajistila náhradní program, protože ve studijním plánu se s praxemi pro lyceum nepo ítalo. Ve spolupráci s VUT a EU nám byly zajišt ny p ednášky a r zné exkurze. Každý student m l možnost vybrat si téma seminární práce, kterou pak zpracovával a následn prezentoval. Pokud si student nevybral z oboru: v da a technika, práce mu byla p id lena editelem školy. N kdo se tohoto úkolu zhostil a vybral si zajímavé téma, které p kn zpracoval. N kdo si nechal téma p id lit a m l to o to t žší.

22

Práce m la být zhotovena ve form Power pointové prezentace a Word dokumentu. Prezentace m la být jako pom cka pro nás, studenty, k lepšímu prezentování práce. Dokument Word m l být zpracován jako materiál pro profesory. Na zpracování práce jsme m li 14 dní. B hem t chto 14 dn probíhaly ve škole p ednášky. Bohužel jsem m l možnost zú astnit se pouze dvou p ednášek, nemohu hodnotit všechny. První p ednáška byla od p. Hartmana z Unicorn College, kde se v noval snaze o rozší ení našich znalostí o zabezpe ení sítí. Druhá p ednáška byla od Ing. Jana Kozáneka pracovníka Ústavu termomechaniky Akademie v d R. Na další dny byly p ipraveny exkurze do VN Lipno, Plze ského pivovaru a p e erpávací vodní elektrárny Dlouhé Strán . B hem exkurze do vpe. Dlouhé strán nás bohužel zradilo po así a nebylo nic vid t. Také zde probíhala odstávka, takže exkurze byla zkrácena. T chto 14 dní hodnotím kladn . Bylo to lepší než být 14 doma, ale zase bych dal p ednost praxím, protože ty využiji více. Bylo dobré si vyzkoušet nane isto maturitní projekt. Rambousek Lukáš, 2.L Osobn mohu ohodnotit ty dva týdny jako zajímavé. Nebyl jsem sice na všech exkurzích a to byly zrovna ty, na které jsem slyšel spoustu nepochvalných názor . Byl jsem jen na exkurzi v Plzni (pivovar) a v budov VUT v Dejvicích. Tyto dv exkurze byly zajímavé, i když jsem od pivovaru ekal n co jiného (nap . ukázka výroby piva, apod.) Z toho, co jsem slyšel o dalších cestách (elektrárna Lipno, p e erpávací stanice Dlouhá Strá ) bych usoudil, že nejlepší byla návšt va VUT v Dejvicích, kde m velmi zaujaly veškeré pokusy a ukázky, které se tam provád jí. Další ástí seminá e byly p ednášky r zných lidí z VUT nebo Akademie v d. Z t chto p ednášek, abych pravdu ekl, jsem toho moc nepochytil. P ednášky byly spíše pro studenty, kte í se s danými tématy setkali bu to formou praxe, nebo aspo formou teorie, ovšem u druhého ro níku na st ední škole bylo tém nemožné, aby n kdo tato témata chápal. Nejzajímav jší p ednášky m li lidé z Unicorn College, u kterých se dalo pochopit, pro se daná práce v bec vykonává, kdežto u p ednášek z Akademie v d, kde bylo nap íklad téma o Matematickém modelu neuronových sítí, lov k nemohl pochopit ani pro se neurony znázor ují do matematických vzorc . Celá p ednáška tím ztratila zajímavost a stala se nudnou a nezábavnou. Poslední ást seminá e bylo vytvo ení vlastní prezentace o r zných tématech týkajících se k v dy a techniky. Každý si mohl téma vybrat, n kterým však bylo téma p i azeno. Já si vybral téma o pistoli Glock a jelikož m téma zajímalo, tak m i p íprava prezentace bavila. Nedá se ale íct, že by na p ichystání prezentace byl dostatek asu, jelikož byly p ichystané již zmín né akce, nedalo se na prezentaci pracovat. Na zpracování byl jen jeden den asu, za který se práce na 15 minut stíhá velice t žko. Proto bych osobn na vypracování dal více asu, mn by to pomohlo a myslím si, že bych byl i se svým projektem více spokojený. Tímto jsem shrnul celých trnáct dní. Nechci ovšem íct, že bych byl nespokojený, jak by se dalo pochopit. Nemyslím si, že by tyto dva týdny byly ztrátou asu, ani že bych si z exkurzí nebo p ednášek neodnesl v bec nic. Nápad takto stráveného asu byl zajímavý a jist to chce jen získat praxi v po ádání takovýchto akcí. Marek Benek, 2.L Jmenuji se Patrik Husák a jsem z 2.L. Budu popisovat d ní v posledních 14 dnech, kdy probíhaly maturity. Akce pro nás p ipravené m ly odhalit naše

23

nat šení a dojmy. Spousty p ednášek r zných témat. N které byly zajímavé, n které nás však zklamaly, neb si nás nenašly a nezaujaly nás. Nejzajímav jší p ednášky m li z Unicorn College. Perfektní p íprava všech p ednášek dopl ující vtipnými motivy v prezentacích a následné uvád ní skv lých p irovnáních. Mén zajímavé, pro nás, byly p enášky z Akademického ústavu v d. Dále jsme zažili celkov t i výlety. Já jsem se však zú astnil pouze jednoho, a to výletu do p e erpávající stanice Dlouhé Strán u Jeseníku. Kdybychom nestrávili v autobuse celkov deset hodin, nepršelo a nebyla mlha, ur it by to bylo zajímavé. Jediné, co nám zvedlo náladu, byla p lhodinová zastávka v Hradci Králové u MC‘ Donalds a KFC Patrik Husák, 2.L Osobn si myslím, že letošní seminá se relativn povedl. N které v ci bych ale pro p íští rok zm nil. Nap íklad to, aby m li žáci možnost si vybrat a nap íklad odhlasovat si p ednášky a akce, které by seminá m l obsahovat. Vzhledem k tomu, že v tšina p ednášek vyžadovala nejen základní, ale spíše odborné a p esné znalosti daného tématu, které v tšina z nás nem la. Nap íklad p ednáška od pana inženýra M. Chlady z AV R, pojmenovaná jako „Matematický model biologických neuronových sítí“. Mn již z tohoto názvu je jasné, že nebudu pln schopen se svými v domostmi chápat celý obsah p ednášky. Ano, z stalo mi z toho dost informací a nových poznatk a podn t k p emýšlení, ale p esto jsem ekal spíše n co jiného za typ p ednášek. Ku p íkladu p ednáška „Procesy vývoje SW“ nebo „Tvorba webových aplikací“ od pracovník UC byly velice zajímavé a opravdu mnoho nových v cí a informací jsem byl schopen pochytit, jelikož mé znalosti dosahovaly na úrove p ednášky, ale zárove nep esahovaly. Ve st edu jsme byli na VUT FSI, kde jsme si prohlíželi laborato e Mechaniky a tekutin. Velice zajímavá exkurze. Sva ování strojem, ru n a tak všechno možné. Mnoho v cí, které jsme si mohli sami zkusit a vypozorovat. Vzduchové tunely, sledování proud ní, unikání tepla z domu a vliv izolace na tento únik,… Opravdu velice vyda ená exkurze. VD Lipno byla také dobrá exkurze, ale ta cesta ovlivnila pocity t ídy. Zajímavé bylo, že jsme tam byli p ímo za provozu a jakýkoliv náš „vandalský“ zásah do systému mohl zp sobit opravdu veliké problémy . Vid li jsme turbínu v akci, zhlédli jsme dokument a live kamerový systém po objektu. Jeli jsme hluboko pod zem výtahem a bylo to opravdu zajímavé. Celkov seminá hodnotím kladn , ale tak tak. Projekty sice budou pot ebné k maturit , ale zase takto s lehkým odstupem si myslím, že bylo mnoho práce a úkol na vypracování p es ty dva týdny. V sou tu si myslím, že jsme na školních akcích a ve škole strávili více asu než za b žného vyu ovacího režimu. Ale i p esto byl tento seminá velice poutavý a obohacující. Podle mého mín ní bych byl pro, aby se pro p íští 2.L opakoval, jen s výše zmín nými zm nami. Martin Paul , 2.L Za átek seminá e se zdál, že bude celkem zajímavý. Za alo to p ednáškami v úterý. St edu jsme strávili na VUT fakult strojní, kde to bylo zajímavé, ale ke konci už moc zdlouhavé. Zaujaly m nap íklad jejich tunely na testování dobré aerodynamiky auta a podobn . Ovšem páternoster to vyhrál. Myslím, že nejhorší byl výlet ve tvrtek na Lipno do elektrárny. Cesta autobusem trvala celé 4 hodiny, poté nám pustili nezajímavé video, obecn kde se jaká elektrárna nachází a pak jsme šli na prohlídku, která trvala asi 1,5 hodiny. Nemohu íci, že se mi prohlídka vyložen nelíbila. Bylo zajímavé být v obrovské stavb tém 200 metr pod zemí, ale ta cesta…Op t nás ekaly únavné 4 hodiny autobusem cestou dom . Cesta do Plze ského pivovaru už byla kratší a celý pivovar byl velmi zajímavý. Procházet podzemním sklepením, seznámit se se starou technologií výroby piva, m zaujalo. Tento výlet se mi líbil. Škoda jen, že nebyl as prohlédnout si m sto Plze .

24

V pond lí byl výlet na Dlouhé Strán do Jeseník , ale po zkušenosti s výletem na Lipno jsem tuto akci vzdala. Další den jsem od spolužák slyšela, že cesta trvala celých 5 hodin, poté jim pustili naprosto stejné video, co jsme vid li na Lipn , pak prohlídka na 1 hodinu, kde nevid li tém nic, protože byla mlha a op t p ti hodinová cesta dom . Úterní odborné seminá e m zrovna nezaujaly. Myslím, že témata mohla zajímat naprosto jiné lidi, než jsme my, studenti 2. ro níku lycea. Nakonec nám zbyl jediný volný den na vytvo ení seminární práce, která zahrnovala docela obsáhlé zadání. Toto se odrazilo na pracích n kterých student , které byly prezentovány následující den.

Plze ský pivovar© Barbora Laštovi ková , 2.L

EXKURZE DO VODNÍ ELEKTRÁRNY LIPNO I. Ve tvrtek 20.5. jsme se zú astnili exkurze do elektrárny Lipno. Exkurze byla sou ástí seminá e V da a Technika 2010, který je vypracovaný pro t ídu 2.L jako náhradní program v dob maturit. Exkurze prob hla za podpory VUT a EU, jež celou prohlídku hradila. Sraz byl ve 12.30 hod, což bylo, jak jsem následn zjistil, docela pozd , jelikož cesta trvala n co málo pod 4 hodiny. Zastávku jsme si ud lali na erpací stanici v Písku, kde jsme z pen z EU dostali bagetu jak o sva inu. Kolem 16:30 jsme se kone n dostali na místo a erstvý, chladný vzduch byl pro nás odm nou. Prohlídka za ala prezenta ním videem, které, i p es sv j zajímavý obsah, bylo mírn vy erpávající. Poté nám byla otev ena místnost s informa ními tabulemi a funk ním modelem elektrárny. Pokud

25

jsem dob e pochopil, p i standardní prohlídce je toto vše, ale díky známosti p evád jícího a lov ka z VUT jsme se mohli podívat i do prostor, které jsou jinak ve ejnosti skryty. I p es jistou odbornost, bylo výkladu funkce a významu jednotlivých stroj dob e rozum t a dokázala zaujmout pozornost všech p ítomných. Jízda výtahem nebo návšt va odpadního tunelu dlouhého 3,6 km jsou v ci, které mi z staly v pam ti nejvíce. V n kterých místech bohužel byl hluk takový, že i p es megafon, který pr vodce použil, nebylo rozum t a zachycené útržky výkladu nebyly dostate né pro pochopení základního Principu stroje. Naštestí se tato situace stala pouze dvakrát, jinak vše probíhalo hladce. Poté co jsme prošli všechny p ístupné prostory, jsme se po skupinkách nacpali do osobního výtahu. Kapacita byla max pro 6 osob a skupinu p esahující po et 30 se povedlo p esunout za 3 jízdy. Když jsme se všichni dostali nahoru, pr vodce ukon il exkurzi a my jsme namí ili zp t k autobusu a vydali se na další ty hodinovou cestu. Cestu zp t

nám zp íjemnil film Ú astníci zájezdu. Na Smíchov jsme se dostali okolo 22.30, kde se všichni rozutekli dom , pop . do blízkých podnik . Celkov se mi exkurze líbila, dozv d li jsme se mnoho informací, v etn

dosti zajímavostí. Projev pr vodce byl na velmi dobré úrovni jak z pohledu odborného, tak z jeho komunika ních schopností. Jelikož nápl naší prohlídky byl obsáhlejší než standardn , tak mi za dohromady skoro osm hodin prohlídky stála a jsem rád, že jsem se mohl ú astnit. Mat j Novák, 3.A

26

CERTIFIKÁT AUTODESK O možnosti získat certifikát spole nosti Autodesk jsem se dozv d l od své profesorky na grafické systémy paní Ing. Yvety Scharnaglové, která mi poskytla dostatek informací a instrukcí ohledn zpracování mého výkresu. K získání certifikátu jsem zpracovával v programu AutoCAD ást jednostup ové p evodovky. P i zpracování jsem využil velké množství nástroj , které program AutoCAD nabízí. Odevzdání výkresu prob hlo na internetových stránkách autodesk.c-agency.cz, kde bylo nutné se zaregistrovat a odevzdat výkres ve formátu .dwf, náhledový obrázek a také uvést název a popis projektu, verzi software a pop ípad i jiné soubory. Ze svého výkresu jsem dostal kone nou známku 1 a po spln ní podmínek certifikace jsem uhradil ástku 400 K . Certifikát byl poté poslán do školy, kde mi ho pan editel Ing. Radko Sáblík osobn p edal. Martin Mrva 3.L

MACHINE BALL CUP – TVRTFINÁLE V tomto ísle Presíku vám p inášíme pouze komentá e k tvrtfinále. Semifinále a finále bude následovat v p íštích íslech, abychom vás nezahltili a zárove naladili na tvrtý ro ník. Ovšem jak turnaj dopadl, mnozí z vás jist v dí. Zjistit se to dá na dve ích laborato e fyziky nebo na stránkách MBC na virtuální škole.

Pavel Petrášek (PS) – Tomáš Van o (4.D) 4:6, 5:3, 1:0 Pavel Petrášek: „Musím íct, že los byl velmi krutý, když do tvrtfinále svedl p edlo ské finalisty. ekal jsem t žký souboj, ale v il jsem si. Po n kolika minutách jsem vedl 3:0 a myslel jsem, že mám postup v kapse. Tomáš m ale p ekvapil, vyrovnal a první zápas vyhrál 4:6. Byla to má první prohra v play-off! P ed sebou jsme ješt m li 10 minut druhého zápasu, takže jsem neztrácel nad ji a doufal, že souboj oto ím. Op t jsem m l dobrý úvod zápasu, ale na postup to nesta ilo. Když snížil 28 sekund p ed koncem Tomáš na 4:3, myslel jsem, že pro m turnaj skon il. Byl jsem tak nervózní, že si te ani nem žu vzpomenout, jak jsem vlastn vst elil pátý gól, který posunul náš souboj do historicky prvního prodloužení MBC. V n m jsem rozhodnul p ekvapiv rychle a má radost z postupu byla hlasitá. Byl to nadmíru kvalitní souboj!“ Tomáš Van o: „Já, Tomáš Van o (4.D), poražený z prvního finále Machine Ball Cupu, jsem se utkal s dvojnásobným mistrem SSPŠ profesorem Pavlem Petráškem. První zápas nasv d oval tomu, že se do kám zasloužené pomsty. Skon il v pom ru 6:4 pro m . Do druhého zápasu jsem nastupoval s mírnou psychickou p evahou, p esto, i když jsem prohrával 20 sekund p ed koncem 4:3, stále jsem postupoval. Ovšem p išla chyba a pan profesor Petrášek poslal 5. gólem zápas do prodloužení. To se hrálo na 1 gól a v te nebo ne, zápas skon il po n jakých 10 vte inách vít zstvím dvojnásobného mistra. Do zápasu jsem vstupoval s tím, že nepostoupím dál. Up ímn jsem si na pana profesora moc nev il tak jsem ho alespo p esv d oval o opaku dobrých 14 dní dop edu . Za al jsem tedy hrát tak, že nemám co ztratit. Po prvním zápase jsem vid l, že mám relativní šanci na postup, a tak jsem do druhého zápasu nastupoval relativn v klidu. Ovšem ke konci jsem ud lal hroznou chybu, která m stála postup. Holt i takové v ci se d jí a klidný zápas se z mé strany nakonec docela zbyte n vyhrotil. To byla dle mého názoru chyba. V prodloužení jsem už od za átku reagoval špatn na mí a to m stálo postup. Gratuluji panu profesorovi a p eji mu mnoho št stí do p íštího zápasu!“

Ond ej Male ek (3.L) – Martin Kuska (3.L) 4:3, 1:7 Martin Kuska: „Jaká ironie, že ke tvrtfinálovému zápasu mi byl p id len m j nejlepší

kamarád na škole – Ond ej Male ek. Náhoda je to o to v tší, že ve tvrtfinále jsme se

27

nepotkali poprvé. Stejné to bylo i v minulém roce. Dá se íct, že i hra byla tém naprosto stejná jako loni. V prvním zápase jsem vedl 3:1 a soupe e jednozna n podcenil. Ten díky mým hrubým chybám zavelel k obratu a první zápas jsem prohrál 3:4. I v této chvíli jsem si v il. Zbývalo p ede mnou dlouhých deset minut. Navíc jsem nastupoval na písmenka, které mám rad ji. Myslím si, že Ondra byl nervózn jší než já a na to pozd ji doplatil. Nedokázal zachytit m j nástup a rychle prohrával 0:2. V tu chvíli, kdy jsem m l postup ve vlastních rukou, jsem ho i díky št stí nepustil. Zápas nakonec skon il pro soupe e možná až p íliš krutou prohrou 1:7. Tento dvojzápas ale rozhodn nepat il k t m jednoduchým.“

Jan íha (4.D) – Jan Podavka (4.D) 9:3, 6:2 Jan íha: „Do tohoto utkání jsem vstupoval z pozice favorita, ale v této h e si lov k nem že být nikdy jistý. Proto jsem se snažil první desetiminutovku vyhrát. To se mi poda ilo a po zbytek zápasu jsem si hlídal svou pozici a myslel již na p íští zápas.“

David Musil (4.D) – Pavel Kubát (3.L) 4:3, 5:3 David Musil: „Do této ásti jsem se v MBC dostal podle o ekávání a bez v tších starostí. Mým osmifinálovým soupe em byl Pavel Kubát ze 3.L. Byl to jeden z adept na vít zství v turnaji a to bylo pot eba si uv domit. Do zápasu jsem šel tedy s respektem a trošku v nejistot . Hned v prvních minutách se ukázal náš souboj naprosto vyrovnaný a n kolikanásobné p etahování o jeden gól v rozdílu skóre to dokazovalo. Nutno zmínit, že v tšina gól na obou stranách padla po použití power-upu EMP a v tší št stí jsem m l v prvním zápase já, protože mi EMP padaly p ímo do cesty. První utkání a má výhra 4:3 mi daly velkou výhodu a to bylo rozhodující. Tréma a respekt odstoupily a já si hrál dále svou hru s podporou op t p ímo pod kola padajících EMP ek. Zasloužená výhra 5:3 m poslala do semifinále turnaje. V obou zápasech jsem ale p edvedl velice dobrý výkon, jak ve fázi defenzivní tak ofenzivní. Správn jsem naložil s možnostmi power-up a m j soupe , mnohdy roz ilený, už nedokázal reagovat. Jsem rád, že jsem dokázal porazit takového soupe e, jakým byl Pavel Kubát a už se za ínám p ipravovat na semifinálový souboj, kde mi soupe em bude vít z z dvojice Podavka – íha (oba ze 4.D).“

OHLAS NA P EDNÁŠKU J. KLÍMY, KONANOU 1. 6. 2010 Když jsem se dnes ráno vzbudil, íkal jsem si, že na dv hodiny u ení ani nemá cenu chodit do školy. Poté jsem si vzpomn l, že dnes jdeme na p ednášku, a to mi den znechutilo ješt více. Pomyslil jsem si, že nám alespo skon í d íve škola a otráven jsem vyrazil. První dv hodiny ub hly jako voda a my jsme s pí. u itelkou vyrazili do Strašnic na slibovanou p ednášku. Do poslední chvíle nám tajila téma, ale když jsme p ed sebou vid li Josefa Klímu, všem nám došlo, že se bude jednat o p ednášku o kriminalistice. Kdo by také neznal po ad Na vlastní o i, ve kterém tento charismatický pán vystupoval patnáct let a „vy ešil“ spoustu nedo ešených, kuriózních a zajímavých p ípad eské i zahrani ní policie. Opravdu lituji toho, s jakou znechuceností jsem p icházel na tuto p ednášku, protože mi doslova vyrazila dech. Je nesmírn zajímavé slyšet holé p íb hy bez p ibarvení televize, film a zpravodajství, skute né p íb hy lidí vinných i nevinných. Pan Klíma nám popsal pár neoby ejných p íb h oby ejných lidí. Vylí il nám, jak snadno se m žeme stát viníky a na co si dát pozor. Mezitím nám stihl ješt zahrát svou píse , zodpov d t

28

n kolik dotaz a rozdat pár podpis . Myslím, že každý, kdo odcházel z této p ednášky, si alespo v duchu odnášel pár ponau ení… Jan Škoda 1. C

P EDNÁŠKA PREVENCE KRIMINALITY Dne 1.6. 2010 se první ro níky SSPŠ zú astnily p ednášky Prevence kriminality v Kulturním dom Barikádník na Praze 10. Touto besedou nás provázel bývalý moderátor po adu Na vlastní o i – Josef Klíma. Pan Klíma nám vypráv l p íb hy ze života lidí, kte í se dostali do v zení, o drogách, zbraních a o prostituci. Celá beseda trvala cca dv hodiny a ekl bych, že byla celkem vyda ená. Nejvíce se mi líbila písni ka, kterou Josef Klíma zahrál v pr b hu p ednášky.

Dne 1.6. 2010 se všechny první ro níky odebraly na již dlouho slibovanou p ednášku. Ta se konala v KD Barikádník na Praze 10. P ednášející Josef Klíma nás seznámil se svou prací reportéra v po adu Na vlastní o i na TV Nova. Podrobn nám vylí il vybrané p ípady, které se týkaly dospívající mládeže. Po této p ednášce následoval prostor pro otázky. P ednáška nás seznámila s rizikovým prost edím a situacemi. Jsem p esv d en, že to nebyl ztracený as. Petr Sta o, 1.D

VÝROBA A JINÉ NAKLÁDÁNÍ S LÁTKAMI S HORMONÁLNÍM Ú INKEM. (vybráno z informací kpt. Viktora Vávry, kpt. Petra Teplárka a kpt. Tomáše Hrdého) V souvislosti s p ijetím zákona . 40/2009 Sb., trestního zákoníku, byla p ijata opat ení, která jsou z v cného hlediska nezbytná k zajišt ní omezení dostupnosti látek s dopingovým ú inkem. Jde p edevším o trestn právní postih spole ensky nebezpe ných jednání týkajících se nakládání s n kterými látkami s dopingovým ú inkem, které do té doby nebylo možné trestn právn postihnout. Skutková podstata trestného inu „podávání anabolických látek mládeži“ byla nahrazena novou skutkovou podstatou „výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním ú inkem“. Hormony jsou chemické regulátory biochemických jev v lidském organismu. Z pohledu trestního zákoníku je významná p edevším problematika týkající se výroby syntetických steroidních hormon na bázi testosteronu neboli steroid . Samotný testosteron má dv základní vlastnosti: schopnost vytvá et maskulinní znaky a zárove podporuje tvorbu tkání. Do sou asné doby bylo syntetizováno n kolik set (!) slou enin ve snaze zvýraznit ú inky pro tvorbu tkání. Protože se z terapeutického hlediska jedná o velmi ú inné preparáty, musí být jejich medikace vždy provád na léka em. Vedlejší ú inky t chto látek jsou r znorodé, pat í k nim nap íklad negativní vliv na játra, který se m že projevit žloutenkou a

29

v extrémních p ípadech i vznikem rakoviny a krevních cyst, nebo negativními dopady na kardiovaskulární systém. Pr vodním znakem zneužíváni anabolických steroid je také výrazn zvýšená agresivita. Vláda na ízením stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním ú inkem a jaké je v tší množství ve smyslu §288, a co se považuje za metody s dopingovým ú inkem. Je patrné, že zákonodárce postihl tuto problematiku velice p ísn . V tším množstvím se rozumí více než jeden blistr, injekce nebo podobné obvykle ned litelné balení léku obsahujícího tyto látky nebo obdobné množství t chto látek ve speciálním dopingovém p ípravku. Z uvedeného je z ejmé, že nebezpe í trestního postihu hrozí i b žnému uživateli. K zneužívání t chto látek dochází zejména p i sportu, kdy k nár stu svalové hmoty je hormonální manipulace tou nejefektivn jší. Užívání anabolických steroid je zna n rizikovou záležitostí a zvyšuje se geometrickou adou v p ípad užívání steroid falzifikovaných. Vzhledem ke snadné dostupnosti steroid zejména prost ednictvím internetu a bezohlednosti dealer , dochází asto k situacím, kdy zakoupené steroidy obsahují jinou látku nebo p ípadn správnou látku, ale v jiných množstevních pom rech, než je deklarováno na obalu. Zákazník pak v takovém p ípad nejenže nepocítí p edpokládané ú inky, ale tyto steroidy mohou mít i fatální dopady na jeho zdraví. Ing. Eva Vacková

TENKÁ HRANICE MEZI ÚSP CHEM A PROPADÁKEM B hem letošního Mistrovství sv ta v ledním hokeji jsem si znovu bolestn p ipomn l n kolik zásad vrcholového sportu a jeho mediálních prezentací. Také drsné pokrytectví komentátor a fanoušk . Dovolte mi pár osobních post eh . Sport jako prost edek k zapomn ní ob an na b žné problémy používali již sta í ímané. Možnosti b žného lenivého lov ka se ztotožnit s úsp šným sportovcem se využívá dodnes. Nenávistné pískání na neúsp šné (p ípadn pokyn je zlikvidovat v ímském cirku: kdo nechce vid t praskat cizí kosti a cr et cizí krev) a tém nesoudné blaho e ení úsp šných, je do o í bijící projev davového šílenství. Stejn jako distancování se od neúsp ch a ztotož ování se s úsp chy. Je typické vyjád ení „oni prohráli“ a „my vyhráli.“ I v pond lí po skon ení zmín ného mistrovství mi jeden zam stnanec školy íkal : „Tak jsme v era vyhráli!“ Na což jsem mu se svým typickým ironickým úsm vem odpov d l : „Opravdu? Vy jste vyhrál? Já se v era díval, vid l jsem tam p es dvacet borc , ale vás jsem si tedy na led nevšiml.“ Výkony eských hokejist byly jako den a noc a ve stejném duchu se nesly komentá e v médiích. N kdy mi z nich bylo až špatn od žaludku. Nejprve se hovo ilo o hokejistech jako o part naprostých „nazdárk “, co snad ani neumí bruslit a hokejky mají proto, aby se o n podep eni udrželi na nohou, aby ze stejných reprezentant titíž komentáto i po zápase ze Švédskem d lali skv lé borce. Po porážce se Švýcarskem – zase nazdárci. Konec už všichni znáte. Hrdinové! Hrdina a vrcholový sportovec? Taky dost pochybné p irovnání. eští hrá i v záv ru turnaje odvedli skv lou práci, ano práci, protože hokej je živí, je jejich zam stnáním. Jsou sou ástí

30

„šoubyznysu“, který má za úkol pobavit lidi, dát jim možnost zapomenout na své problémy a možnost ztotožnit se s n kým, jehož výkony jsou pro n j nedostižné. Stejn jako s nesmrtelným a nezranitelným filmovým hrdinou, který údery železnou ty í do hlavy p ijímá s úsm vem, maximáln se zkrabat lým obo ím. Je nutné si také uv domit, jak hrozn tenká je hranice mezi úsp chem a neúsp chem. Sta ilo prohrát v loterii samostatných nájezd s Finskem a všichni by to od médií i fanoušk schytali. Nekompetentní trené i, úsm vná nemehla v roli hrá . Chyb lo sedm vte in v utkání se Švédskem, aby se tisíce fanoušk rozešly do svých hospod, ke své obvyklé innosti, místo aby si užívali plod cizí práce na nám stích a také v t ch hospodách. Aby nem li správné zd vodn ní, pro se zase zpili do n moty. A aby nemohli projevit svou náhle objevenou národní hrdost skandováním „kdo neská e není ech“. Nemohu také p ejít tolik rozebíraný komentá Jaromíra Jágra. Pokud ho íkal cílen s rafinovaným psychologickým úmyslem „zdrav naštvat“ své spoluhrá e, pak klobouk dol . Nebo on sice také ud lal vyvrhele z hrá NHL, co se omluvili, ale p edevším naprosté „pitomce“ ze svých koleg z družstva, s nimiž se dají hrát st ží kuli ky, na mistrovství sv ta tak leda o záchranu. Pokud opravdu vše dop edu domyslel a cht l vyburcovat své spoluhrá e, je výborným psychologem. Takové v ci se b žn d lají, v tšinou jsou jejich p vodci trené i. V opa ném p ípad jde o dost t žký úlet flustrovaného hrá e. Neznám chemii hokejového družstva, možná mu to opravdu pomohlo. Dle mého spíše vše prošlo bez rozkladných následk na tým jen díky „bezejmennosti“ v tšiny p ítomných hrá a nekritickému obdivu ke sv tové hokejové legend . Poslední, co muselo každého soudného lov ka ude it do o í (nebo spíš uší), bylo hodnocení samotného mistrovství. Zpo átku se hovo ilo o naprosto nesmyslném „bé kovém“ šampionátu, který po olympijských hrách m že po ádat jen zhovadilá hokejová federace. Na konci se n co takového již v médiích neobjevilo, pokud ano, tak jen jako nesm lé p ipomenutí v zapadlých komentá ích soudných odborník . Pochopiteln jsem se na finále (a nejen na n j) také díval, držel palce „našim“ eským hrá m a trnul v dramatickém záv ru. M l jsem dobrý pocit a velmi jsem do té doby bezejmenným a krátce p edtím nevybírav zostouzeným hrá m úsp ch p ál. Na rozdíl od mnoha primadon v dresu eské reprezentace, jedno v jakém sportu, totiž tvrd makali. Alespo v klí ových zápasech a v druhé polovin turnaje. Ing. Radko Sáblík

GARNIER JUNIORSKÝ MARATON Štafetový závod na maratonské trati pro deseti lenná, koedukovaná družstva st edních škol. V dubnu 2010 probíhají regionální kola a vít zové regionálních kol se ú astní finále - Volkswagen Maratonu Praha 9. 5. 2010. Tento nový zajímavý závod se letos prvn dostal do seriálu POPRASKu. Naše škola nemohla chyb t, by jsme byli siln handikepováni proti jiným školám, p edevším gymnáziím. P eci jen vybrat z naší hrstky d v at 3 odolné, které by byly ochotné a schopné ukroužit 4 km, nebylo jednoduché. Štafeta se totiž musela postavit tak, že na 3,5 a 7 úseku b žela dívka (4 km

31

jako ostatní b žci). A poslední desátý úsek byl dlouhý 6 km, našt stí ho museli zdolávat hoši. P i vší sm le nám ješt n které dívky onemocn ly, ale ty na poslední chvíli donominované se s tím popraly se ctí. Nejen, že nenechaly kluky na holi kách (bez nich bychom nemohli startovat, a když bojujeme o celkové prvenství, tak by to byla škoda), ale d laly vše pro to, aby jim to nepokazily. Závod to byl velice náro ný, p edevším díky po así. Bylo hrozné vedro (na p espolním b hu pro zm nu sn žilo, na orienta ním b hu zase foukalo) a nebylo se kam schovat. A závodníci bu b želi, nebo ekali na start svého úseku, nebo ekali na konec závodu. A navíc se navzájem povzbuzovali, nosili, vodu a tak podobn . N kte í b hem odpoledne zvládli 10 a více kilometr . Na druhou stranu vládla v týmu báje ná atmosféra a jsem na všechny nesmírn hrdý. O to v tší bylo zklamání, když jsme se dozv d li naše umíst ní. V ili jsme si do desítky, ale byli jsme 17. Nevadí, p íští rok to náš tým bojovník všem „nat e“. Výsledky: 1. 2:46:35 2. 2:52:22 3. 2:53:47

Gymnázium Arabská St ední pr myslová škola stavební Josefa Go ára Gymnázium Jana Nerudy tým ,,A"

17.

Smíchovská st ední pr myslová škola

3:17:39

Školu reprezentovali: Václav VALENTA (3.D) Ji í STRÁN L (2.A) Lenka VONDROVÁ (3.L) Michal S VA (2.A) Kristína KALECKÁ (2.A) Ond ej HRUŠKA (2.D) Barbora LAŠTOVI KOVÁ (2.L) Stanislav DOUBEK (3.D) Filip BERÁNEK (3.C) Jakub HITZ (3.C)

32

16:00 (16:22 – 4,195 km) 15:30 25:18 15:32 26:36 17:41 24:26 17:00 15:10 15:40 ( 24:09 – 6 km)

33

34

Mgr. Liboslav Matoušek, vyu ující TV

SESTAVTE SI SVOU ŠKOLNÍ DRA Í POSÁDKU A P IJ TE SE POBAVIT, P IJ TE SI ZAZÁVODIT Dra í lod a pádlování na nich má dva tisíce let starou tradici v ín . V roce 1976 se uskute nil první moderní dra í festival v Hong Kongu. V eské republice se na dra ích lodích jezdí od roku 1998. Na naší škole od roku 2007, u itelé staví posádku na festival „Dra í podzim“ a od roku 2008 i studenti mají svojí lo .. V sou asné dob se této sportovní disciplín v nuje na 50mil. sportovc v 50 zemích sv ta.

35

Dra í lo je dlouhá 12,5 m a váží 250 kg. Cena jedné lod s výbavou se pohybuje dle typu v rozmezí 180 – 220 000 K . Lod jsou vyzdobeny vy ezávanými hlavami a ocasy draka. Posádku tvo í 20 pádlujících, 10 nalevo, 10 napravo. Lo ídí vzadu stojící kormidelník a rytmus udává vp edu sedící bubeník. Závod na dra ích lodích je týmovým sportem, kde o výsledku nerozhoduje n kolik disponovaných jedinc , ale souhra a snaha o co nejlepší výsledek všech pádlujících. To je považováno z výchovného hlediska pro dnešní dobu za velmi pozitivní. Práv proto se nyní oslovuje i st edoškolská mládež. Všichni, kte í to již zkusili, byli pov tšinou nadšení. Nem li jsme sebemenší problém sehnat dostatek pádluchtivých jedinc . A to v etn dívek, které musely být na lodi p ítomné (povinnost každé lodi bylo do posádky za adit 6 d v at). To však neplatí pro jiné pražské školy. Tam je již zájem malý, spíše žádný. Proto po adatel rozhodl, že se letos uskute ní závody dra ích lodí spole n pro St edo eský kraj a Prahu. Tím nám vzrostla konkurence (dva ro níky zp tn jsme vyhráli). Celkem se nakonec sešlo 13 lodí = 13 škol. Všichni byli rozlosováni do kvalifika ních rozjížd k (byly dv – každá v jiné dráze) a podle dosažených as se nasazovalo do boj o kone né umíst ní. Po ítal se pouze lepší as, tedy asy se nes ítaly. My jsme napoprvé jeli v rozjíž ce .4, dráha 2 (prost ední) a nemohli jsme se do kat. Bohužel byla hrozná zima a brzy za alo i pršet, voda byla vysoká a p kn tekla (kdyby se nepádlovalo proti proudu, nebyl by to problém). A tak bylo od za átku jasné, že na lo ské asy m žeme zapomenout. Hned v první jízd zvít zil favorit .1, lo (škola) z Nymburka. My jsme však také zajeli skv le a bylo dob e, že jsme všechny síly zapojily hned p i prvním startu. Po así se neustále zhoršovalo, což bylo znát na rychlosti lodí. Nám se povedl perfektní start a na 150 m jsme byli stále první. Bohužel záv re ná „padesátka“ se nám tolik nevyvedla, ale i tak jsme se po prvním kole usadili na druhém (finálovém) míst . V druhém kole už lilo jako z konve, a tak se zlepšovaly pouze školy, které první jízdu doslova pokazily. I my jsme se nezlepšili a skon ili druzí v rozjíž ce (za Nymburkem) s 2s ztrátou. Do poslední jízdy jsme pak mokli a trp li zárove , zda nás n kdo nep edjede a nepošle do finále“B“. Nestalo se tak. Bylo tedy jasné, že jsme nejlepší v Praze a budeme bojovat o 1 – 3 místo, o pohár.

36

Na finále nastoupili všichni mok í, zmrzlí, ale bojovn nalad ni. Bojovnou náladu ješt zvýšil Pepa Šilhavý, když p inesl „vít zné vejce“, které pak všichni „rituáln “ políbili. A jelo se na start.

Dráha .1 (u b ehu) = Smíchovská SPŠ (dvojnásobný vít z Prahy), dráha .2 = SŠD Lysá n. Labem, dráha .3 = Gymnázium Nymburk (dvojnásobný vít z St edních ech). Start se povedl všem, závod byl vyrovnaný. V polovin jsme lehce vedli, na 150 m už jel vp edu Nymburk. My však o nosánek za ním. Záv r už byl jasnou záležitostí favorit z Nymburka, i když se „preslová tí draci“ snažili. O hlavu jsme skon ili druzí. KRÁSNÝ VÝSLEDEK. Škoda, že už podruhé nevyšlo po así. I tak si to všichni užili a nap esrok jdeme znova do toho. Zú astnit se závod Dra ích lodí stojí opravdu za to. A toto jsou naši DRACI: Fuxová Pavlína, Vondrová Lenka (ob 3.L), Milerová Martina, Balusková Dana (ob 3.B), Plachá Kate ina, Kalecká Kristýna (ob 2.A), Laštovi ková Bára (2.L) Beránek Filip (3.C), áslavský Michal, Málek Lukáš, Kubát Pavel, Šindléry Mat j (všichni 3.L), Mottl Václav, Šereda Martin (oba 3.B), Strán l Ji í, Fonfer Radek (oba 2.A), Dvo ák Marek (2.B), Husák Michal, Hartman Michal (oba 2.L), Šlaha Dominik, Hradecký Michal, Šilhavý Josef (všichni 4.B) Napádlující trené i:

echová Blanka, Matoušek Liboslav

SPORTOVN TURISTICKÝ KURS Stejn jako všechny první ro níky i naše t ída 1. A vyrazila v pond lí 24. 5. na sportovn turistický kurz do Machova mlýna u obce Ch í uprost ed k ivoklátských les . Hned na za átku nás mile p ivítalo sluní ko, nicmén ani mrá ky a déš na sebe nenechaly dlouho ekat. Už v ranních hodinách pond lního dne jsme byli s úsm vem p ipraveni vyrazit „svými“ autobusy. Sraz

37

jsme všichni m li u botelu Admirál. Jakmile jsme dorazili do tábora, st ihli si mezi sebou zájemci o v tší chatky s elektrickými zásuvkami. Ostatní museli spát v malých chatkách se dv ma palandami. Uvítali jsme možnost ob erstvení v místním bufetu, ale na jídlo v jídeln bylo nutno si první dva dny zvykat. Jinak si ale už nebylo na co st žovat. Na programu jsme m li spoustu zajímavých aktivit jak pro zabavení, tak formou sout ží mezi t ídami. Krom fotbalu a volejbalu nechyb la ani st elba ze vzduchovky nebo luku. I p es špatné po así a ob asné menší neshody mezi studenty se zdálo, že jsou všichni celkem spokojeni. Ve st edu jsme šli na výlet na z íceninu hradu Krakovec, kde jsme se dozv d li dostatek zajímavých v cí. Osobn si myslím, že "Jíra z Roztok" i "ko ata" se nám už z hlavy nikdy nevytratí. Následující den nás ekal herní víceboj, v n mž už se objevila i "bacátka" (ty e na boj), boj s noži (gumovými), šachy, ve kterých jsme všechny ostatní t ídy bezkonkuren n rozdrtili, anebo t eba piškvorky, kde jsme byli pro zm nu nejslabším lánkem z ro 69?níku. Naše t ída se po celou dobu snažila co nejvíce, aby nez stala na stupních vít z pozadu. Nakonec jsme skon ili t etí, a to o pouhého p l bodu. Každopádn to byl kurz zda ilý. Neváhám íci, že si každý rád zp tn promítne t ch p t dní a vzpomene na "lag jak svi a" (výrok kaplana z Krakovce) nebo "9, 10, 12" (však víme ;) ). Adrian Binko 1. A Jak jsme se m li na sportovním kurzu? Spousta z nás z n j má trochu rozporuplné pocity. Ur it p evládají sv tlé stránky, p eci jen po así se docela vyda ilo, potkalo nás minimum jakýchkoliv problém a komplikací a už co se tý e každodenního programu, nebo kázn , a nestalo se nic, díky emu bychom m li vyložen špatné vzpomínky, ale bohužel, t ch stinných stránek také nebylo málo. Jeden z hlavních problém bylo jídlo, obzvláš první den. Pond lní ob d šlo bez okolk ozna it jako UHO (universální hn dá omá ka). V dalších dnech už se situace s jídlem zlepšila, ale jakmile pominul jeden problém, nastal další, tentokrát ledová voda ve sprchách. V te mi, máte-li za sebou dlouhý b h po lese, studená sprcha vám moc dob e neud lá. V tu dobu bylo lepší se rad ji vykoupat v bazénu, vyšlo to vlastn nastejno. Problémy vyvrcholily p i odjezdu, kdy jsme si na autobusy po kali tém hodinu. A koliv nás na kurzu potkaly tyto komplikace, nakonec jsme si vše užili a p i zp tném ohlédnutí to stálo za to. Slušné po así, p ijatelné podmínky, p íroda všude kolem nás, my jako t ída 1.C jsme ve výsledku ve všech sportech dopadli více než slušn , a nakonec jsme se do kali i toho odvozu, takže jak íkám, nakonec to za to stálo. Martin Cvr ek Dne 24.5. všechny první ro níky Smíchovské st ední pr myslové školy odjely na sportovní kurz plni nadšení a energie. T šili jsme se na následujících p t dní plné sportu a zábavy. Autobus nás vyzvedl u botelu Admirál a p ibližn po dvou hodinách jsme dojeli do vesnice nedaleko Machova Mlýna. Odtud jsme museli kus p šky. Po p íchodu do tábora jsme se po tve icích zabydleli ve svých chatkách a prohlédli si okolí tábora. Náš pobyt za ínal ob dem a po ob d nám pan profesor Matoušek p edstavil u itelský sbor na kurzu a vysv tlil základní pravidla. Po ve e i p išla na adu první hra, a tou byl volleyball a

38

fotbal. Další dny byl ale program náro n jší. Hrály se hry zam ené jak na fyzickou kondici, tak i na myšlení. Hra co byla asi fyzicky nejnáro n jší byl maraton. Maraton m l t i disciplíny. B h pop edu, b h pozadu a plavání. Každá t ída musela dohromady ub hnout 150 kole ek. Na kurzu byly, ale i jiné zajímavé v ci. Nap íklad sebeobrana s panem Norbertem a výlet na Krakovec, na kterém se natá el film A žijí duchové a scéna z pohádky Princ a Ve ernice. Odjezd byl v pátek a do Prahy jsme dorazili kolem sedmé ve er. Celkov prob hl sportovní kurz v po ádku a bez v tších káze ských problém . Cílem kurzu však nebylo jenom soupe ení mezi t ídami, ale také seznámit se s novými lidmi. Ond ej Bašista 1.D Ticho a klid na naší SSPŠ byly zv stí o dlouho o ekávaném sportovn -turistickém kurzu, který prob hl v posledním kv tnovém týdnu. Akce ur ená k "vyklizení" školy b hem maturitních zkoušek byla sou asn i tradicí pro zú astn né u itele a žáky prvních ro ník . Sou ástí kurz byly i kurzy sebeobrany a výlet na hrad Krakovec, který je (podle tamního kastelána) v echách naprostou raritou. Sout živost i rivalita mezi p ticí t íd nabyla ob ích rozm r , ale posloužila i ke stmelení t ídního kolektivu. Samotní kanto i se do sout že živ zapojovali, nebo i oni mohli získat putovní p edm ty, zlatou královskou korunu a pirátský klobouk, které se staly symbolem jejich nadšení a zápalu pro v c. Sportovní sout že brzy p erostly v boje, ve kterých m la své místo i propaganda. Fandící spolužáci se svých rolí zhostili s vervou, která nebyla menší než u jejich hrá v poli. Jejich spole nými znaky byla potišt ná t ídní trika a unikátní vlajky, které si sami vyrobili. Vedoucí pozice se brzy ujala t ída 1.L, díky svým vít zstvím ve fotbale a volejbale. Tento výsledek nikoho nep ekvapil, protože "eLka i" vyhráli sout ž t íd už pot etí v ad . Sami o sob tvrdí, že byli tvrdí jako Skála a své vít zství p ipisují na vrub morálce, kterou udržovali kanto i Pavel Petrášek a Mgr. Jaromír Zelený. Svou pozici si udrželi i p es odjezd svých p edních hrá . Jako vít zný tým m li právo vyzvat ke h e i samotné kantory, poda ilo se jim dokonce zvít zit ve volejbale 2:1 na sety, ve fotbale však byli s opa ným skóre poraženi. Týden bohužel rychle utekl a všichni studenti se musí vrátit zp t do lavic. Nezbývá nám nic jiného než tiše vzpomínat a závid t budoucím prvním ro ník m, které výlet teprve eká. Martin Vegner 1.L

SPORTOVNÍ KURZ V BODECH O IMA 1.B Sportovní kurz byl pro m na této škole zase n co nového v dobrém slova smyslu. Celkov hodnotím organizaci kurzu na výbornou a i ve volném ase jsme si se t ídou užili spoustu zábavy a mohli jsme se lépe poznat. Jediné, co bych tak trochu vytknul, byly ledové sprchy a nep ející po así, které nem žeme bohužel ovlivnit. V dalších letech bych doporu il kurz po ádat jako seznamovací zájezd pro první ro níky. P i p íjezdu do areálu jsem byl nejprve zd šen vybavením chatek, ale nakonec necelý týden strávený se spolužáky jsem si hodn užil. I když se k nám po así mnohokrát oto ilo zády. Moje t lo si bude hodn dlouho pamatovat studenou vodu, která tekla ve sprchových koutech.

39

Nejlepších 5 dní tohohle roku, skv le jsme se bavili, nikdy jsme se nenudili. Nejlepší byla odm na v podob d v at z 9.B . Celý kurz byl skv le naplánován, a tak jsem moc rád, že jsem tam byl. P íjezd - Štverák hypnotizoval kon . (a k Štveráka) Ubytování - " ty i muži v jedné místnosti". (jestli v bec místnosti) Víceboj - Piškvorky byly vy erpávající víc než volejbal... >,> Lá a h bil, Lá a h bil, Lá a h bil.

Odjezd - pro n které moment vít zství, pro n které chvíle smutku. Na sportovním kurzu se mi moc líbilo. Hráli jsme r zné hry, které byly moc super, nap . st elba ze vzduchovky, fotbal, volejbal, stolní tenis a b hací sporty. Jelikož bylo i špatné po así, tak bezvadní kanto i vždycky n co vymysleli. Strava byla dobrá, ale n kdy mi moc nechutnala, ale o to tu nejde! Jde o to, že ten týden jsem si po ádn užil, ale také to hrozn uteklo, hned bych se tam vrátil, protože být tam s nejlepší t ídou a nejlepší t ídní profesorkou je fakt to nejlepší! Byla to úžasná sportovní akce. Po así mohlo být trošku lepší. Taky mohli trošku líp va it. Byl tam skv lý tým vedoucích. Dozv d l sem se tam toho dost o sebeobran i o dalších v cech. Po ádn to pozvedlo náš t ídní kolektiv až na pár výjimek. -Cesta k Machovu mlýnu prob hla bez sebemenších problém . -Ubytování mne zprvu zasko ilo, ale nakonec jsem mu p ivykl a byl s ním spokojen =D -Menší problém byl se sprchami. Voda byla bu to ledová i va ící, což naši hygienu zkomplikovalo -Co se tý e trávení volného asu, nemohu si st žovat. -Celý kurz jsem si užil Po p íjezdu a zb žném prohlédnutí chatek se mi cht lo plakat, ale pak se mi tam za alo líbit. Sprchy byly ledové, ale když se poprosilo pana správce tak byla voda lepší - n co mezi studenou a vlažnou. Myslím, že všichni p istoupili k celé akci velmi sportovn a nedávali na sob znát, že by jim šlo o výhru (krom období p i zápasech a po nich). Jsme vd ni vedení školy za to, že nám umožnilo se s žáky ostatních prvních ro ník seznámit blíže. S klidným sv domím mohu íci, že alespo z naší t ídy si všichni tuto akci náramn užili. Suprovej program. Hlavn výlet s 8 p echody p es eku. xD Akorát bych vytknul istotu chatek a teplou vodu.

40

Nakonec jsem byl rád, že jsem jel. Seznámil jsem se s novými spolužáky. Každodenní program mi vcelku vyhovoval. Jediné negativní v ci byly chatky a sprchy =D, ale s tím jsem dop edu po ítal. Krajina a místo pobytu super, i když mohly tam být lepší matrace a toalety. Program vynikající, jen m mrzelo, že jsme nem li poled ák... n kdy si odpo inout musíme. Jídlo pom rn dobré, až na ty n které snídan .. a nesladkou rajskou :D Klidn bych tam byl o týden déle. Celkov to u m dopadlo kladným hodnocením :P Když jsem zvážil všechna pro a proti => Pro :D .. takže p íští rok znova … Sportovní kurz se mi moc líbil. P ed il moje o ekávání. I p es ob asné ošklivé po así to tam bylo skv lé. Profeso i vymysleli skv lý program a skoro v bec jsme se tam nenudili. Jediné, co by se dalo vytknout, bylo možná jídlo, ale i to se dalo n jak sníst =D. Byly to skv le strávený dny. Pestrý program sportovních i nesportovních aktivit. Skv lé holky z Kladna . Neobjektivní posuzování rozsudk ve fotbale. M li jsme nejlepší instruktory. Fakt bombastický! ;). P kný záhul, ale fajnový. Trochu sportu lov ku neuškodí =) Déš , ten nás jen tak nezastaví! PRVNÍ BÉÉÉ, PRVNÍ BÉÉÉ!!! Kurz byl fajn. Dost jsem si to tam užil a vícemén i odpo inul od m sta. Jen to jídlo, kdyby ho tam dávali víc, ale u okýnek, kde se vracelo, se vždycky našly n jaké zbytky xD. Jen škoda, že nám to tak rychle uteklo, být tam o týden déle, v bec bych se nezlobil. No a co nakonec? Laso! Byl to úžasný kurz, se spoustou pozitivních zážitk , p es koupání ve studeném bazénu až p es 5kilometrový závod, sebeobranu atd. Jediné, co bylo na kurzu špatné, bylo po así. Ubytování také nebylo nic moc, ale stejn jsme drtivou v tšinu asu trávili s partou n kde venku. Cesta v autobuse taky nem la chybu, hrálo se na kytaru, zpívalo, povídalo. Sportovní kurz byl velmi vyda ený jak po stránce organiza ní, tak i po stránce uskute n ní. Je sice pravda, že nám moc nep álo po así, ale i tak si myslím, že kurz si všichni užili tak jako já. Všechno bylo super, byla legrace a naše ve erní srázky p ed chatkami byly super. Jediné, co podle m mohlo být lepší, je po así. To nám to trošku kazilo. Ale jinak super kurz. Bylo to super. Atmosféra byla nezapomenutelná. Po así až na pár dní celkem ušlo. Více jsem se sblížil se spolužáky. Tento kurz pro m velice vy erpávající, ale p íjemný. Sportovní kurz se mi velice líbil. Jeho organizace byla bez chyby. Po v tšinu asu jsme se v novali sportu. Po así až na pár dní

41

bylo skv lé. Nejvíce se mi líbil víceboj, ve kterém jsem se zú astnil st elby a ve kterém jsme skon ili 2. Sportovní kurz byl velmi vyda ený. Vše bylo dokonalé, až na n jaké ob dy, protože jsem mlsný, tak mi moc nechutnalo ;) . Byl bych rad ji, kdybychom tam byli déle a m li více volného asu. Hodn zábavy. Dobré výsledky v disciplínách. Po así nebylo zas tak lákavé. Dobrý kolektiv nejen ve volném ase. Zábava p i natá ení videa, které bude za chvíli sest íhané Neskon ili jsme poslední! Kurz byl vy erpávající, ale užili jsme si ho. Ješt že nám chatky nespadly na hlavu... :) N kdy by jsme si to m li zopakovat. Kolektiv jsme m li stejn nejlepší... (1.B) Opravdu velká zábava. N kdy až moc fyzicky náro né. Velká tla enice ve studených sprchách. Velké množství sportovních aktivit,které byly dob e organizované. Ohromná radost z našeho umíst ní. Na kurzu se mi moc líbilo, jídlo bylo dobré, ale porce byly malé. Bylo to fyzicky dost namáhavé, ale myslím, že jsme se všichni snažili. Moc m to tam bavilo, ale naštvalo m , že jsem si nevzpomn l, jak se jmenuje vesnice, ve které jsme vystupovali z autobusu. Také jsem se dozv d l n co o Krakovci, myslel jsem si, že je to z ícenina hradu, ale dozv d l jsem se, že to je z ícenina zámku. Vedoucí kurzu byli moc super a líbil se mi zápas 1.L proti kantor m, kde jsem samoz ejm fandil kantor m. Dostatek sportu. Dobrý kolektiv a více jsme se seznámili. Dobré jídlo. Po así mi p išlo nevyda ené - v tšinou. Vy erpávající b hání, studená voda ve sprchách =). Naprosto vy erpávající. Utužení kolektivu. Po así bylo dobré. Dobré jídlo (až na výjimky) Dostatek pohybu. Bylo to skv lé hned od úplného za átku. lov k se tam nikdy nenudil, neustále jsme si to užívali. Hlavní je, že jsme se sešli v tak hojném po tu. Snad každý by se tam cht l vrátit. Prost úžasné!

42

DENÍ EK POND LÍ Ráno Vstávání, budí ek, p ípravy – néé f j! xD 08.30 - sraz u Admirála - Nasazujeme t ídní tri ka (samoz ejm , že jedine n oranžová a na krk dáváme talisman od t ídní) 09.00 - odjezd ke škole – materiál a pak rovnou sm r Mach v Mlýn !YES! - zp v, kytara, spánek, o ekávání… - Po p íjezdu p edstavení instruktora Radka (bývalého studenta) a ubytování + rozkoukávání se *;*

Odpoledne 12:00 - o ekávajíce razíme na obídek =P hurá! - polední pauzi ka – klídek, relax, mí … 14:00 - p ednáška o tom, co se smí a co ne – klasika -.- …odpolední pauza do 18 hodin super, klídek

Ve er 18:00 - ve e e, kone n ! :D - pauzi ka, nástup na velmi vy erpávající kurz sebeobrany – spousta kop , chvat HUA! 22.00 - no a jako poslední ást dnes osv žující (ledové) sprchy a samoz ejm TEPLÝ SPACÁ EK.

ÚTERÝ Ráno 08.30 - budí ek „No super.“ Tak jdeme na první snídani… 09.00 - strhující fotbalový zápas, úžasní fanoušci, výsledek (1.B 0:1 1.D) škoda… snad p íšt . - st elba ze vzduchovek, luk , trampolína a zkouška bazénu :D

Odpoledne Stejné aktivity jako ráno – fotbal, volejbal, vzduchovky, luk, trampolína, voda

Ve er Podve erní klídek strávený opalova kou a keca kou… xD Po ve e i p ijela ZŠ (9.B) s pár sle nami… hmm =) A ve er ješt krátký táborá ek spole n s nimi.

ST EDA Ráno Mokrá procházka a jumpy p es pot ek sm r hrad (zámek) Krakovec – exkurze. Víte, že se ve st edov ku utírali ko átky? :D A ŽIJÍ DUCHOVÉ! Fotbálek se sle nami ze ZŠ. Obídek.

Ve er TEST – na téma KRAKOVEC (Na co jiného taky xD)

43

Následoval b h „Když to nemáš v hlav , m j to v nohou“ velmi zajímavé b hat ve 30 chyceni za ruce a odpovídat na zajímavé otázky :D A pak? Sprcha… Postel!

TVRTEK Ráno Desetiboj – spousta disciplín, luk, vzduchovka, hry s mí em, pálka atd… Oranžový do toho šli se srdí kem a p išli o n kolik úsp ch =)

Odpoledne Víceboj - fáborky, terén, b h. 1. Vzduchovky 2. Lana 3. Skákání 4. Hod pa ezem 5. Luk 6. Lano 7. Hod mí ky 8. Kop do mí e 9. Zdravov da 10. Hod mí kem p es bazén Vy erpávající boj! Pff už je to za námi! =D

Ve er Strhující volejbalový a fotbalový zápas 1.L vs. Kanto i Volejbal (1.L 2:1 K); Fotbal (1.L 1:2 K) GRATULACE A pozd ve er pár hrátek s lightstickami s d v aty =)

PÁTEK Ráno Po lehké snídani MARATON B h pop edu B h pozadu Plavání

Celkem maka ka, ale bylo to fajn a vybojovali jsme 3. místo!

Odpoledne Balení, Balení, Uklízení, Lou ení… Vyhlášení výsled , rozdávání cen… Celotýdenní výsledek: 1. 1.L 2. 1.C 3. 1.A - 1.B 4. 1.D 16.30 - Odjezd dom sm r Praha… béé :‘( A co nakonec napsat? Jen to, že to byl úžasný týden plný sportu, zábavy a t žko se nám odjížd lo zpátky dom . D kujeme celé SSPŠ, Kantor m, Lektor m… prost všem. Bylo to SUPER!

Jan Štverák (1.B)

44

SPORTOVNÍ KURZ 2010 Letošní sportovní kurz se op t konal v areálu Mach v mlýn na Rakovnicku v posledním týdnu kv tna. Celý kurz byl pojat jako sportovní setkání a sportovní zápolení p ti t íd prvního ro níku. Celkem se ho zú astnilo 133 student (z toho 2 dívky). A skoro všichni byli skv lí, odolní a ukázn ní. I díky tomu jsme mohli uspo ádat všechny turnaje, všechny závody. Zbylo i dost asu na osobní volno. Vše jsme zvládli, i když nám moc nep álo po así. A jaký byl systém bodování? Jednoduchý. V každé disciplín se ur ilo po adí 1 – 5 a na konci se vše se etlo. ím nižší sou et, tím lepší umíst ní. V posledních letech vždy vít zilo lyceum. To byla motivace i pro letošní prváky. A nakonec se jim to celkem p esv d iv poda ilo. A tak se jejich vedoucí, pan Petrášek, mohl naparovat s vít zným kloboukem na hlav . Na p edchozích kurzech nedošlo ke shod bod . Až letos. Proto se tímto omlouvám, že jsem myln uvedl umíst ní t íd 1.B a 1.A. Zasloužily si být na shodném III. – IV. míst (mohl jsem použít dodate ná kritéria umíst ní, nap . lepší umíst ní ve velkém branném závod hlídek nebo více prvních míst atd. atd.). Zde jsou kone né výsledky. BODOVÁNÍ T ÍD 1.A 1.B 1.C 1.D 1.L FOTBAL 3 5 2 4 1 VOLEJBAL 4 5 3 2 1 KRAKOVEC - test 2 1 4 5 3 BRANNÝ ZÁVOD HLÍDEK 2 3 5 4 1 MARATÓN- štafetový závod 2 3 1 5 4 HERNÍ VÍCEBOJ 4 1 2,5 5 2,5 IQ štafeta 5 4 2 3 1 CELKEM BOD 22 22 19,5 28 13,5 UMÍST NÍ III.-IV. III.-IV. II. V. I. Ješt jednou blahop ejeme vít z m. I když z mého pohledu se stali vít zem všichni zú astn ní. A záv rem vzkaz pro „mladé“ instruktory a pana Petráška: „ 23 : 17 … to se musí uhrát i se zav enýma o ima a jednou rukou za zády …“ Mgr. Liboslav Matoušek – vedoucí kurzu

SMÍCHOVSKÁ ST EDNÍ PR MYSLOVÁ ŠKOLA V MF DNES

lánek editele v MF Dnes Ve tvrtek 6. kv tna 2010 vyšel v MF Dnes v p íloze Praha ve Fóru tená p ísp vek editele školy, kterým reagoval na n kolik lánk v tomto deníku o p ijímacím ízení. Níže je citace lánku :

„ ty ka i se na naši pr myslovku nedostanou Jsem editelem Smíchovské st ední pr myslové školy, která se zabývá výukou informa ních technologií. Naše škola má v každém ro níku 5 t íd. Co se týká prosp chu p ijímaných student , rozhodn u nás nestudují žádní ty ka i ze základní školy, v tšina má dokonce na základní škole vyznamenání. Nejsou výjimkou studenti se samými jedni kami. Domnívám se, že naše škola je mnohými

45

jednostrann zam enými lánky poškozována. I v lánku MF Dnes „Na pr myslovku? I se ty kami“ se píše, že gymnázia mají spoustu zájemc a ostatní st ední školy zápasí s nedostatkem zájemc . V Praze je n kolik st edních odborných škol, v etn té naší, které mají velmi dobrou pov st, a které nemají problém s po tem zájemc . Pochopiteln jsou jiné st ední odborné školy, které mají opravdu problémy, zájemce hledají t žko a berou i ty ka e. Ovšem házet všechny školy do jednoho pytle mi p ijde nevhodné.“ lánek byl redakcí krácen, nicmén se editel domnívá, že smysl lánku z stal zachován.

Vyjád ení editele v MF Dnes V sobotu 15. kv tna 2010 vyšel v MF Dnes v p íloze Praha lánek „Šance na maturitu žije dál. 52 st edních škol eká na studenty.“ Týká se druhého kola p ijímacího ízení. Níže je citace ásti tohoto lánku :

„Velký zájem o studium není jen privilegiem gymnázií. I n které st ední odborné školy s atraktivními obory musí každoro n zájemce odmítat. Druhé kolo p ijímacího ízení je tak pro n spíše science-fiction. „Letos se k nám hlásilo 500 d tí, p ijmout jsme mohli jen 160. Druhé kolo p ijíma ek jsme tedy zatím nikdy vyhlašovat nemuseli, kapacitu jsme naplnili vždy už p i prvním,“ shrnul editel Smíchovské st ední pr myslové školy Radko Sáblík. Situace je u nich stejná už n kolik let. P isuzuje to dobré pov sti školy a ješt lepší práci místních pedagog . „V Praze je n kolik st edních odborných škol, které nemají problém s po tem zájemc . Kvalitních zájemc . Není pravda, že takoví odcházejí pouze na gymnázia. Naši studenti v osmdesáti procentech odcházejí po maturit na vysoké školy,“ shrnul Sáblík.

ODPOV DI NA OTÁZKY PRO ESKÉ MOTOCYKLOVÉ NOVINY Odpovídá Ing. Radko Sáblík, editel Smíchovské st ední pr myslové školy, Preslova 25, Praha 5 Parkovat motocykl v areálu školy není úpln b žnou praxí, byl to krok u in ný na základ požadavk žák ?

„Ano. Nedlouho po mém nástupu do funkce editele školy v listopadu 2002 za ala fungovat Studentská rada. Práv z ní vyšel požadavek, aby mohli studenti parkovat na malém dvo e pod p íst eškem kola, což jsem odsouhlasil. A od kol byl už k motocykl m jen malý kr ek. Tato praxe trvá již déle p t let.“ Je dojížd ní na motocyklu do školy a parkování v areálu školy z legislativního hlediska a školního ádu velkou komplikací, nebo by se do podobného kroku mohly pustit i další školy?

„Dojížd ní student do školy na kole, motocyklu i dokonce automobilem je p edevším v cí jejich rodi i jich samotných, když se stanou plnoletými nebo na rodi ích nezávislými. Školy se m že dotýkat pouze zaparkování t chto dopravních prost edk . Zde je otázkou, zda na to mají školy vhodné prostory. Nap íklad my parkování automobil student na velkém dvo e nem žeme povolit z jednoho prostého d vodu, nebo by kapacita dvora nedosta ovala. Umožníme to jen v ojedin lých p ípadech a jen s mým osobním svolením. Nap íklad když student p iváží n jaký

46

materiál pro studentskou akci i z významných osobních d vod . Nap íklad p eprava rodinného p íslušníka do nemocnice krátce p ed vyu ováním i po jeho skon ení.“

Nese za škody odpov dnost škola, v p ípad škody zp sobené na motocyklu jiným žákem nebo krádeže?

„M žete mít se studenty estnou dohodu, že škola za poškození i krádež neodpovídá, ale jsem p esv d en, že v p ípad soudního sporu o náhradu škody je toto bezp edm tné. V c je na pozemku školy s jejím souhlasem a tím pádem za ni nese zodpov dnost. Díkybohu jsme zatím nic podobného ešit nemuseli.“ Pokud by žák parkoval motocykl mimo areál školy, m že b hem dopolední i odpolední výuky opustit areál školy? Nap íklad kdyby si v motocyklu zapomn l pen ženku?

„Opoušt t budovu školy b hem kontinuální dopolední i odpolední výuky školní ád zakazuje, nebo po tuto dobu nese za studenta škola zodpov dnost, bez ohledu zda je i není plnoletý. Opustit školu b hem vyu ování m že student pouze se souhlasem pedagoga i vedení školy. Ale nevidím d vod, pro by takový souhlas ve výjime ném p ípad nedostal, kdyby zapomn l zmín nou pen ženku. U nás ve škole parkují studenti na malém dvo e, zav ené jsou pouze vrata do ulice, dve e do budovy školy jsou stále otev ené, takže si ke svému dopravnímu prost edku mohou zajít kteroukoli p estávku.“ Využívají vaši žáci tuto možnost parkování motocyklu v areálu školy? V ím, že naši tená i z ad žactva ostatních škol by tuto možnost na své škole uvítali.

„Využívají, nejde však o masový jev, spíše jednotlivce. Záleží také na ro ním období, v zim motocykly ani kola tém nevídáme, v dalším období v r zné intenzit . Na naší škole je 630 student ve 20 t ídách, p esto po et zaparkovaných motocykl zatím nikdy nep esáhl po et deseti kus . Pravdou však také je, že mnozí studenti ve vyšších ro nících dojížd jí do školy automobilem, který s velkými problémy parkují v bližším i vzdálen jším okolí. Zaparkovat auto na Smíchov není žádný med.“

ZAJÍMAVOSTI ( erpáno z Epocha 9/2010)

N kolik pravd a mýt o spánku Šlofí ek p es den zvýší pracovní výkon Již politik Winston Churchill tvrdil, že spánek p es den osv ží mozek. Je to pravda! Mathew p. Walker z Kalifornské University toto prokázal na testech se studenty. „Spánek zregeneruje organismus a obnoví mozkovou aktivitu.“ Když nemám as spát, doženu to jindy Za poslední t i dny spíte v noci sotva ty i hodiny. O víkendu to dospíte. Není to pravda! Spánek totiž nelze nahrazovat nebo naspat do zásoby. Profesor Sean Drummond k Kalifornské university dokonce dokázal, že dlouhodobým krácením spánku si nenávratn zni íte pam .

47

Hodina spánku p ed p lnocí vydá za dv hodiny po p lnoci Není to pravda! Spánkové cykly se st ídají zhruba po sto minutách, takže je pom rn jedno, p jdete-li spát v deset ve er nebo po p lnoci. Bylinky a léky na nespavost se dopl ují Pokud chcete bylinku, sáhn te po medu ce léka ské nebo t ezalce te kované. Co ale, když užíváte i prášky na spaní? Pak je to velmi nevhodné. N kdy bylinka jen zruší ú inek, jindy p ivolá alergickou reakci nebo nevolnost. Kdo dlouho spí, bude dlouho živ Zdravý dosp lý lov k by nem l spát déle než dev t hodin denn . Statistika ukazuje, že lidé, kte í spí v tšinu života okolo deseti hodin denn , umírají až o p t let d ív. Pr m rný dosp lý lov k by m l bez újmy vysta it bez újmy se sedmi hodinami. Zdají-li se mi sny, spím kvalitním spánkem Výzkumy ukazují, že si zapamatujeme jen ty snové vize, b hem kterých se probudíme. Za noc se nám p itom sta í prohnat hlavou minimáln osm sn . Je pravda tvrzení z nadpisu? Ano! Sny se nám totiž zdají ve spánkové fázi REM (zkratka z „rapid eyes movement“¨- rychlé pohyby o í), která je považována za nejkvalitn jší. A to i p esto, že se nám b hem ní zrychluje tep, t žce a nepravideln dýcháme a mozek t ídí zážitky uplynulého dne. Vydržíme v ní dvacet procent doby spaní a t lo se b hem ní nejvíce zregeneruje. Zdá se vám o lidech, které neznáte Není to pravda! Za život spat íte desetitisíce tvá í, které si v dom nepamatujete, ale mozek z nich erpá zásobárnu pro sny. Pronásledoval vás ve snu neznámý zlo inec? Mohl to být muž, kterého jste v p ti letech spat ili z okénka autobusu. Ve spaní se hubne Ano i ne! V no ním regenera ním procesu r stový hormon získává energii z t lních zásob a tím spaluje p ebyte ný tuk. R stový hormon ale pot ebuje pro erpání z tukových zásob specifické podmínky. Jíst byste m li naposledy mezi 17. a 18. hodinou a to jen lehká jídla obsahující dostatek bílkovin. Spo ádáte-li p ed spaním n co tu ného a sladkého, m žete na hubnutí zapomenout. Organismus se nesta í p epnout do odpo inkového módu, protože bude mít starosti s trávením. Na míst není ani p emíra fyzické aktivity, protože tím t lo nabudíte a nebude se mu chtít relaxovat. P ipravil Ing. Radko Sáblík

48

49