editorial aktuality obsah obsah obsah obsah (2) editorial

editorial  Vítám vás všechny u osmého čísla našeho občasníku, kterým začínáme již třetí ročník! Po každém čísle si pokládám téměř hamletovskou otázku, zda „vydat - či nevydat“ další (opravdu je to drama), jestli to má smysl, příp. jak docílit toho, abych na to nebyla sama a našlo se dostatek doborovolných redaktorů. Takže, kdo máte zájem být v tiráži :-), ozvětě se. Nicméně, další číslo je na světě, takže je jasné, jak moje dilema protentokrát dopadlo a doufám, že si tu každý najde to svoje.

Magda

aktuality  Chlapecký oddíl se utěšeně rozrůstá. Nejenže díky náboru přišla téměř desítka nováčků, ale urodilo se i u Hortů, Dvořáčků, Černých a Faistlů (všechno nejlepší!). Tak snad se za 6, Slávka se, ač nerada, vrátila ze 7 let dočkáme. světového jamboree v Anglii. Třeba se Populační exploze neustále trvá a vedou zase kluci!!! Zrovna v době časem dozvíme, co ji tak uchvátilo. Roveři se navzdory svému názvu zdají být aktivní :-) Založili si webové stránky (noactive.estranky.cz), při tajuplném obřadu přijali nováčky a na Helpu skončili pátí!!

obsah obsah

obsah obsah obsah

obsah

obsah

(2) editorial aktuality (3) plán akcí zpověď šéfa táborového přípravného týmu (4) roveři poprvé za hranicemi náš úsvit (5) one world, one promise!

psaní těchto aktualit přišli na svět Jan Dedík (syn Špony a Milana) a Lukáš Ondruš (syn Honzy a Jarky). Změna je život, a tak po 12 letech hraní volejbalu na ZŠ El. Přemyslovny, si vedení začalo ničit prsty v prostornější bosonožské orlovně. -- the end --

(7) zachraň a zvítězíš! bojový víkend (9) náš úsvit - foto řekli o skautingu (10) provozní řád klubovny - výtah (11) pro nováčky (12) velké zahraniční akce strom z doby dinosaurů

Sedmadvacítka OBČASNÍK STAROLÍSKOVECKÝCH SKAUTŮ

Vydavatel Junák - středisko Starý Lískovec Brno Redakce: e-mail: [email protected] mobil: 605 216 311 šéfredaktorka: Magdaléna Dvořáčková Grafická úprava a pre-press: Petr Dubjak, Magdaléna Dvořáčková Foto na obálce Slávka Doušková Určeno pro vnitřní potřebu. Zdarma. Vychází nepravidelně cca 4 x ročně. Osmé číslo. První vydání. Třetí ročník. Vyšlo 3. října 2007. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu příspěvků. Uzávěrka příštího čísla bude koncem listopadu. 2

 plán akcí pozn. kurzívou jsou akce dobrovolné, tučně akce pro rovery, informace u Magdy

-- PROBĚHLO S NAŠÍ ÚČASTÍ -ZÁŘÍ 09-09-2007 10-09-2007 15-09-2007 15-09-2007 / 16-09-2007 20-09-2007 22-09-2007 / 23-09-2007 24-09-2007

100 podob dobrodružství (vydařená náborová akce) Začaly první schůzky Návštěva ZOO a pohoštění u Hanušů (dívčí oddíl) Help 2007 Den v krojích, Oslava 100 let skautingu na Svoboďáku Bojový víkend v Opatově (vedení) Návštěva výstav k výročí 770 let od první písemné zmínky o Bohunicích: Z historie Bohunic, Stará škola (skautky)

-- BUDE (snad s naší účastí :-) ) -ŘÍJEN bude oznámeno 12-10-2007 / 14-10-2007 25-10-2007 / 28-10-2007

Výstava Jak se točí večerníčky (světlušky) Reset - (nejen) okrskové setkání RaR (reset.tym.cz) Podzimní prázdniny (roveři a rangers)

LISTOPAD bude upřesněno 10-11-2007 / 11-11-2007 16-11-2007 / 18-11-2007

Štítná nad Vláří (skauti + skautky) Valeč (světlušky) CVVZ - celostátní vzájemná výměna zkušeností (www.cvvz.cz, rádci a vedoucí)

PROSINEC 07-12-2007 / 09-12-2007 07-12-2007 / 07-09-2007 bude upřesněno 16-12-2007

Mikulášský víkend (www.skauting.cz/mikulas) Anapurna (anapurna.iprofil.cz) akce spojené s Betlémským světlem Vánoční středisková akademie

LEDEN 12-01-2008 25-01-2008 / 27-01-2008

VI. netradiční skautský ples Elixír - vzdělávací akce pro vedení a rovery v Brně (www.skaut.cz/elixir)

zpověď šéfa táborového přípravného týmu Po nástupu do vlaku jsem měl smíšené pocity. Pocit radosti, že skončila škola a že začínají prázdniny, pocit překvapení a očekávání, jak se povede letošní program, ale i pocit mírného smutku, že dlouho neuvidím kamarády ze školy. Po náročné, ale nakonec v pohodě prožité stavěče,

to všechno začalo. Přijely děti a s nimi i moje (naše) vůdcovské povinnosti. Já a dalších pět roverů jsme si vzali za úkol program. Po náročné předtáborové přípravě jsme se s pocitem klidu, že se vše hezky povede, pustili do našeho programování (přípravy her) na téma ZTRACENI. Jak tak ubíhal náš táborový čas, tak se mi to začalo zdát čím dál těžší, protože nám moc nevycházelo počasí a museli jsme většinu her předělat do hangáru. Když se ale vyčasilo, snažili jsme se co nejvíce her stihnout tak, jak jsme je nachystali. 3

Přípravy některých her byly celkem dlouhé, protože zabavit 40 herchtivých dětí není až tak lehké, museli jsme vymýšlet hry složité a různě do sebe zapletené jak dějem tak i provedením. Po náročných 10-ti dnech jsme ale nakonec úspěšně zvládli připravit i závěrečnou celodenní hru a večerní vyvrcholení v Komnatě přání.

Nakonec i děti vyhrály své ceny a myslím že spokojeny odjely domů. A náš programátorský tým? I přes drobné hádky a nechuť připravovat ve svém volném čase program pro děti vše dobře zvládl a rozloučil se s táborem 2007 plný zážitků a ponaučení. Pájja

roveři poprvé za hranicemi zmiňovaná města/vesničky kdysi ne tak dávno měli daleko větší počet obyvatel, jenže doba jde kupředu, mladí studují a odcházejí do velkoměst. Nyní jedeme, po vysilující procházce kolem Eibenthalu, směr domov. Před námi poslední noc, kterou strávíme v Maďarském kempu v poklidu všech dvanácti zúčastněných a tím se nám uzavírá nádherný výlet za krásou naší matičky Země, který si každý užil jak jen mohl do posledního okamžiku. Míša R

Tak a je to tady! Výprava, na niž jsem se těšil už nějaký ten pátek, je před námi. Ještě poslední pusinky maminkám a může se vyrazit na túru Evropou :). Čeká nás cesta přes Slovensko, Maďarsko až do Rumunska, která trvá přibližně 12 hodin. Cesta proběhla až na hodinovou zácpu na dálnici v pohodě, a tak nám nic nebránilo dojet do cíle, kterým byla první česká vesnička - Ravensca (čti Rovensko). Přijeli jsme v noci, takže co je okolo za nádheru, jsem zjistil až ráno a že to stojí za to! Krajina posetá kopci, lesy, políčky mě okouzlila. Když se člověk snaží, zahlédne mezi kopci i Dunaj, vzdálený jen 14 km od Rovenska. Ale to by nebyl správný výlet, kdybychom se jenom váleli a kochali krajinou. Cestovali jsme, jak se dalo. Napřed po svých z Rovenska do Garnicu (čti Gérnik), poté do Sopotu-nou (čti Šopot nou) a poté jsme se rozdělili na dvě skupiny: Jedna jela na raftu do kempu po vodě vzdáleném cca 13 km a druhá tam šla pěšky s tím, že se druhý den ráno prohodíme. Až se “doraftovalo” dojeli jsme zpět do Rovenska, kde jsme přespali a z rána vyrazili do největšího tamějšího českého města (450 obyv.) Eibenthalu (čti Ajbentál). Ony již všechny

náš úsvit byl nad obzorem pruh jasné oblohy. Když se sluníčko skrylo za hradbu mraků, schovali jsme se i my před větrem dovnitř hrádku a při obřadu se svíčkami si 11 z nás obnovilo skautský slib. Do osmé hodiny jsme si povídali a zahřívali kávou a čajem z termosek a k tomu zakusovali sušenky. V 8 hodin jsme pak při vzpomínce na Baden-Powella a všechny skauty po celém světě společně zazpívali skautskou hymnu, a tím oslavili nové století skautského hnutí. Magda

Pro rozloučení s první stovkou a přivítání druhého století skautingu jsme si vybrali romantickou zříceninu Sirotčí hrádek na Pálavě, protože jsme věděli, že odtud budeme mít východ slunce jako na dlani. Pokud tedy bude jasno, jak hlásily všechny relace o počasí. Skupinka 8 roverů a skautů vyrazila už den předem a přespala na místě pod širákem. Další 4 vedoucí a jedno šestitýdenní miminko přijeli krátce po páté hodině ranní a všichni jsme pak vystoupali na zříceninu... Úsvit byl úchvatný, předpověď se sice nezadařila, ale aspoň na tu chvíli, kdy slunce vycházelo, 4

one world, one promise! Nejdřív co to teda vlastně to Jamboree je (pro ty, kdo by to snad ještě nevěděli): Jamboree je setkání skautů, celosvětové skautské Jamboree je setkání skautů z celého světa :-). Letos se v Anglii konalo již 21. Jamboree. Proč zrovna v Anglii? Protože Anglie je kolébkou skautingu, a letos prvního srpna to bylo právě sto let ode dne, kdy zakladatel skautingu Robert Baden-Powell tábořil poprvé se skupinou mladých skautů na britském ostrově Brownsea. Jamboree se konalo od 27. července do 8. srpna v hrabství Essex v Hylands Parku poblíž městečka Chelmsford, asi třičtvrtě hodiny cesty od Londýna a sjelo se tam 40.000 skautů z celého světa. Z České republiky se do Anglie vypravilo kolem 300 skautů. Czech contingent (česká výprava) se skládal z několika jamoddílů (já jsem jela s jihomoravským jamoddílem) a členů IST (International Service Team). V každém Jamoddílu bylo asi 40 lidí. Náš jamoddíl měl ještě před odjezdem několik informačních schůzek a každý měl na starost nějaký úkol (já měla komunikaci s médii) a pak v červnu ještě víkendovku, na které jsme se poznali jako kolektiv. Všichni účastníci byli rozdělení po jamoddílech do 16 subcampů se zvláštním zřetelem na to, aby v každém subcampu bylo co nejvíce různých národností. Každé 4 subcampy měly svůj Hub, kde byl obchod, pódium, nejrůznější aktivity a taky informace a Listening Ear (naslouchající ucho – něco jako psycholog). Spali jsme ve stanech, ale některé jamoddíly si s sebou vezly i podsady!! Vařili jsme si sami na plynových vařičích, dvakrát denně jsme fasovali suroviny na jídlo. Každý den měl celý subcamp vždycky jednotný program: vodní aktivity, světová vesnice, Gilwell Adventure (Gilwell je nejstarší lesní škola, kterou založil R.B.P.), elementy,... Ale už jsem to popsala dost, tak teď konečně jaký to tam bylo! Nejdůležitější bylo asi že jsme se sešli v jamoddílu (víceméně) dobrá parta lidí, protože bez toho by si to nikdo asi tolik neužil. Jeli jsme autobusem (Student Agency, takže celkem pohodlný, každou chvilku zadarmo kafe nebo čokoláda :-)) nejdřív do Prahy, kde byl pro nás připravený slavnostní odjezd s projížďkou lodí po Vltavě a pak do Francie a eurotunelem do Anglie. Trvalo to asi 21 hodin, takže cesta nic moc. Navíc jsme se museli rozdělit do

dvou autobusů, takže druhá část jamoddílu přijela do Londýna asi dvě hodiny po nás. V Londýně nás přijal český velvyslanec a nechali jsme si na ambasádě věci a šli se trošku podívat na ten Londýn. Pak už jsme jeli autobusem z Londýna do Hylands Parku. Každej den mě znovu překvapoval rozsah celé té akce: Tolik lidí, všichni si chtěli vyměnit šátek, podat ruku, zeptat se odkud jsem, jak se mám, jak se jmenuju, všichni se pořád smáli... V Anglii vyšly speciální padesátipencovky (asi 20 Kč) se skautskou lilií, roky 1907 a 2007 a s heslem Be Prepared! (Buď připraven!). Jamboree mělo svoje známky, pohledy, auta, píseň, všechny druhy oblečení a skautského vybavení na jaké si jen vzpomenete, všude logo Jamboree a heslo akce One World, One Promise! (Jeden svět, jeden slib!). Na akci nás přivítal princ William s vévodou z Kentu a pravnuk Baden-Powella... Organizátoři opravdu nezapomněli na nic, nic nepodcenili, všechno vyšlo, dokonce i počasí (pršelo jen dvakrát za celou dobu, a to jsme byli v ANGLII!!). Nejlepší program byl asi splash, vodní aktivity – já jsem ještě s jedním od nás z jamoddílu jela na dvojplachetnici, prostě nám jenom rychle řekli anglicky, jak se to kormidluje a co s plachtou, posadili nás na to a jeli jsme... nějakým Maďarkám jsme urvali ráhno, ale pak už nám to docela šlo :-). Taky potápění bylo dobrý, sice jen v bazéně ale s kompletní výbavou –neopren, kyslíkový bomby, všelijaký měřiče tlaku, hloubky a já

nevím čeho všeho, prostě super :-). No a samozřejmě 1. 8., Sunrise Day, den oslavy 100 let od založení skautingu a mých 17. narozenin :-) !!! Ráno se všech 40.000 lidí shromáždilo pod velkým pódiem a obnovilo si skautský slib, každý ve svém jazyce ale se stejným 5

významem, všichni ruku zdviženou ve stejném skautském pozdravu... to si tak člověk uvědomil, že něco dělá, něco dobrýho, prospěšnýho, a že to nedělá sám. Potom všichni vytáhli speciální žluté šátky s logem Sunrise Day, které jsme dostali a úkol zněl jasně: sto let, sto podpisů na šátek od skautů z celého světa. Pak byla mnohojazyčná mše svatá – já šla na křesťanskou, ale byla tam i buddhistická, hinduistická, možná i islámská a několik dalších. Odpoledne byl Food Festival, každý jamoddíl uvařil nějaké své národní jídlo a chodili jsme a ochutnávali a ochutnávali... my jsme dělali tvarohový knedlíky, ostatní Češi skoro všichni dělali bramboráky. No a večer byl slavnostní koncert pro mír. A udělali mi dort, děcka z jamoddílu :-). Ještě musím aspoň zmínit návštěvu Gilwellu, nejstarší lesní školy na světě. Tam byly pro nás připravené nejrůznější atrakce, některé spojené se skautským životem. Ale byly tam třeba i koule, do kterých vás zavřou a pustí z kopce, takže se točíte hlavou dolů (tzv. zorbing), lukostřelba, horostěna, koupaliště, vojenská výcviková překážková dráha,... Jednou za akci jel každý subcamp na Starburst, nějakou veřejně prospěšnou činnost. My jsme prořezávali podrost v parku a natírali plot, nebo stadion nebo co. Ale náš nejoblíbenější program na Jamboree byla Plaza, místo, kde má každý stát něco typického – Švýcaři měli kavárnu, Egypťané čajovnu a Češi...hospodu :-) Samozřejmě skautskou hospodu, jen s nealkoholickým pivem, které se navíc prodávalo až od 18 let...ale zato Grena a Kofola byla přístupná všem, obě velmi levně,

za jednu libru (40 korun!!!). Takže tam jsme všichni utráceli no...a taky se tam daly sehnat české sladkosti, což jsme všichni vítali, protože angličani mají opravdu zvláštní názor na to, co je k jídlu a co ne! Největší lákadlo byl ale stolní fotbálek. Nikdy se nestalo, že by byl prázdný, a z nějakého důvodu u něj z 90 % byli Češi... Czech Lion (ta hospoda) bylo taky místo, kde jste jedině mohli potkat Čechy, protože jinde mezi tolika lidma to prostě nebylo možný. Takže na Jamboree se projevoval i patriotismus, ať už při hokejovém zápase Česko – Finsko (3:1!!!) nebo při zápase ve fotbálku Brno – Praha, kdy pražáci fandili sami sobě a Brnu zbytek republiky :-) Prostě Jamboree byl jeden z nejlepších zážitků mýho života, ne-li nejlepší. Asi bych nedokázala říct co bylo úplně nejlepší, prostě všechno dohromady: ta atmosféra, tolik příležitostí zkusit si něco novýho... místo abych jezdila po světě, tak celej svět přijel za mnou! A taky obnovení skautskýho slibu s tolika lidma je něco na co se nezapomíná...prostě One World, One Promise! Slávka

6

zachraň a zvítězíš! Byli jsme bez nálady - všichni jsme měli v botách rybníčky a čekala nás ještě delší část hry a vrak stále nikdo – ani my ani žádná jiná družstva – nenašel. Po krátkém ranním odpočinku jsme se vydali znovu na hledání a asi po hodině jsme ho našli! To nám dodalo znovu elán a okamžitě jsme začli přenášet bedny a starat se o raněné. Ale armáda již celou oblast mapovala a bylo obtížné ji proklouznout. Pomáhaly jedině rychlé nohy, bystrost, spolupráce…a někdy i podplácení �. Párkrát jsme odevzdali naše úlovky armádě a párkrát jsme byli i v lochu, ale nakonec se nám povedlo přenést dostatečně raněných a beden, abychom získali 5. místo. Měli jsme obrovskou radost, ale byli jsme tak unaveni, že kam jsme sedli, většinou jsme spali, takže jsme si výhru užili až na druhý den v klubovně :-). Bylo to náročné - celonoční běhání v rose a poté celodenní běháni v mokrých botách mluví za vše, ale zároveň strhující, napínavé, zábavné a mohli jsme díky ní zjistit, co všechno vydržíme. Maruška

Help je největší polní hra v ČR. Probíhal od pátku 00:05 hod. do 16:00 hod. v sobotu. Naším úkolem bylo co nejdříve najít vrak letadla, které tu noc spadlo, získat bedny s tajným Beta materiálem a zachraňovat zraněné. Vše ale samozřejmě stěžovala armáda, která nechtěla, aby se cokoliv dostalo z území nehody. Na Help se nás vypravilo 8 (převážně roverů, exroverů a skautů) - Drak, Pavel, Cipísek, Smolda, Michal, Jirka, Blueline a já. Měli jsme k dispozici auto a gps, jenž byli cennými pomůckami při našem pátrání. První část Helpu jsme prožili napínavě v noci, kdy jsme prohledávali území 5 krát 5 km a současně napjatě poslouchali každý zvuk. Při každém podezření, že někdo jde, jsme skákali do škarp a lezli do pochybných míst, jen aby nás armáda nenašla. Bohužel i po celonočním schovávání nás asi kolem 5:30 potkala armáda a část z nás zatkla. Po nějaké době jsme byli propuštěni a všichni jsme se sešli na velvyslanectví (= místo, kam se vozili ranění a kde začínala hra).

bojový víkend Na jaře tohoto roku jsem při rozhovoru s jedním kamarádem (z Mechovy farnosti – Tomáš Kliner) dostal nabídku, zúčastnit se spolu s týmem noční hry Dobývání vlajek a druhý den Paintballu. Dlouho se tato akce odkládala, ale nakonec dostala reálné obrysy a datum 22. 9. – 23. 9. se zdálo být jako vhodné pro obě skupiny.

Naším úkolem bylo nejprve sestavit tým – ten ve složení Zvonek, Kokoška, Tomáš, Lukin, Pepa, Vlty, Martin, Jarda, Sandy a Jenda – vyrazil za neznámými protivníky. Byli jsme s Tomášem domluveni o naprostém utajení, aby ani jeden tým nevěděl, proti komu bojuje. Pravidla byla jasná: dostali jsme mapu území o rozloze cca 4x4 km, kde jsme měli vyhrazen prostor cca 1x1 km, kde 7

Probudili jsme se do krásného rána a po ranní kávičce a snídani jsme vyrazili do vesnice na mši svatou. Po ní už jsme se přesunuli kousek za vesnici, kde stojí opuštěný statek spolu s hospodářskými budovami, kde jsme v 11 hodin obdrželi paintballové zbraně a vybavení a vyrazili dobývat statek. Ten bránila skupina kluků z Valče a okolí a během několika málo okamžiků se všichni ponořili do boje. Hrálo se o statek, kam jsme měli za úkol se dostat a obsadit první patro. Kdo byl zasažen kuličkou, která se na něm rozstříkla, byl vyřazen a z boje odešel. Několik horkých chvil zažil každý, když neví jestli je protivník opravdu protivník nebo spoluhráč – v helmách vypadali všichni skoro stejně :-) Dobývání a obranu statku si každá skupinka vyzkoušela 2x a vše se zvrhlo v poslední hře o tom, kdo se dostane z jedné strany na druhou. Protože se již blížila 13. hodina, byla pravidla jednoduchá – každý kdo už nebude mít náboje končí. Asi v této výměně to nejvíc zabolelo a tak měl každý památku. Po hře jsme vrátili vybavení, vyúčtovali náboje a hurá domů a do postele. Bylo to sice jen na pár hodin vyrazit z domu, ale zničení byli všichni bez vyjímek a doteď máme památky na těle a vzpomínky na duši. Díky spoluhráčům, že do toho dali vše, jak mladší, tak starší i protivníkům z Mechovy farnosti. Myslím, že to byl akční víkend, na který dlouho nezapomeneme. A už přemýšlíme, jakou připravíme odvetu, přecejen jsme tu vlajku nedobyli. David Kolínek Kokoška

jsme měli rozdělat oheň, ten udržovat – a bránit vlajku. V každé skupině se část stala útočníky – kteří měli vlajku najít a donést zpět, a obránci – ti mohli útočníky zneškodnit poblíž své vlajky, kterou urputně bránili. Aby to nebylo tak těžké, hledat uprostřed lesů ohýnek a vlajku, tak každou půlhodinu byla z každého území vystřelena světlice. Vše začalo v sobotu ve 21 hodin vystřelením první světlice. Do útoku vyrazily 3 skupinky po 2 lidech s taktikou najít co nejrychleji, spojit se a přepadnout soupeře. Ostatní zůstali v obraně. Vyrazil jsem s Tomášem F. a myslím, že jsme začali docela dobře. Potkali jsme asi po 1 km několik protivníků, ti se nás snažili honit, ale ukryli jsme

se v lese. Ještě štěstí, že svítil měsíc a bylo alespoň trochu vidět. Bohužel pro nás jsme se ukryli ve špatném směru a tak po první půlhodině, kdy jsme viděli další světlici a vyrazili jsme k ní, jsme po hodině zjistili, že jsme vlastně zase v našem táboře a snažíme se dobýt vlastní tábor :-) I když jsme byli vybaveni navigací, tak v noci člověk chodí kolem dokola a nic. Ale tou dobou už Zvonek soupeře objevil, a tak jsme mu vyrazili na pomoc. Když jsme se našli, rozhodli jsme se k útoku. Jestli jsme my měli oheň a vlajku na mýtince, tak soupeři se rozhodli udělat jej uprostřed bažin na ostrůvku a jediná přístupová cesta – kláda přes 3 m hluboký příkop byla chráněna obránci. I přesto jsme se rozhodli o útok a byli jsme – ano správně – pochytáni. Bylo to už v době, kdy soupeř naši vlajku získal, tak jsme se s protivníky pozdravili, vyměnili první zážitky a vrátili se do našeho základního tábora. Tady jsme ještě jednou vše řádně zhodnotili a hurá do stanu. 8

náš úsvit druhého století skautingu při východu slunce na pálavě

 řekli o skautingu Eduard Missoni

Václav Havel

„Současná společnost vede mladé lidi ke konzumnímu způsobu života bez ohledu na ochranu přírody, na nutnost pomoci druhým, zaměřuje se jen na zisk. Její životní hodnoty jsou pokřivené, je to opravdu katastrofa. Skauting nabízí alternativu, alternativu postavenou z pevných hodnot, které dávají mladým možnost dívat se na svět s optimismem a z toho důvodu si myslím, že skauting je velice důležitý pro společnost.“

„Rád vzpomínám na dobu, kdy jsem se svým skautským oddílem také sjížděl řeky a prožíval podobná dobrodružství jako vy. Vím, co vše pro vás skauting znamená, a raduji se z toho, že jeho myšlenky jsou stále aktuální a oslovují mladé lidi. Skrze pestrý program, který skauting nabízí, získáváte dobré návyky pro život ve společnosti a svou další činností jí prokazujete nezištnou službu. Naše země takové občany potřebuje.“

- generální tajemník Světové skautské organizace

- prezident ČR v letech 1993 - 2003

9

provozní řád klubovny - výtah  Pamatuj, že klubovnu vlastní Junák – středisko Starý Lískovec Brno, a tak budou okolní obyvatelé podle vás posuzovat všechny skauty. Uživatelé jsou povinni (odpovědnost při schůzkách nese rádce, příp. jiná osoba disponující klíčem): � přezouvat se � zkontrolovat funkčnost vybavení, případné závady neprodleně nahlásit správci � dbát na bezpečnost svou i ostatních osob � udržovat pořádek a čistotu (odpadky vyhazovat do nádob k tomu určených, apod.) � způsobené škody nahlásit správci a uhradit je v plné výši � zacházet šetrně s veškerým zařízením a vybavením � veškeré vybavení vracet po skončení schůzky na původní místa � dodržovat noční klid (22 – 7 h) � při odchodu zamykat vchod i bránu � udržovat všude vč. venkovních prostor vzorný pořádek!!!

- Akce mimo schůzky je pořadatel povinen nahlásit správci klubovny, který je v součinnosti s vůdcem střediska povolí, stanoví poplatek a zapíše do kalendáře (klubovna a web) nebo zamítne. - Veškeré závady a škody hlaste správci (a zapište do sešitu Kniha závad, který visí na nástěnce). - Za odložené věci ponechané bez dozoru v prostorách klubovny nemůžeme ručit. - Úklid je prováděn podle harmonogramu vyvěšeného na nástěnce. - Správce má právo osobu porušující tato pravidla vykázat z prostor klubovny, zakázat jí vstup do klubovny až na dobu neurčitou; proti rozhodnutí správce klubovny se lze odvolat ke střediskové radě. Správce klubovny: Jakub Zahradník, mob.: 606508805, e-mail: [email protected]

Uživatelům je zakázáno: Θ kouřit v prostorách klubovny, požívat alkoholické nápoje nebo jiné omamné látky Θ užívat vybavení v rozporu s jeho účelem Θ přinášet a používat předměty nebezpečné životu a zdraví

10

 něco málo pro nováčky Milý nováčku, jsme rádi, že jsi si vybral pro svůj volný čas skautský oddíl. Zde si můžeš přečíst několik málo informací, které v dalších číslech Sedmadvacítky budeme rozšiřovat.

Naučíme tě: • postupně a úměrně tvému věku užitečné dovednosti důležité pro život, • samostatnosti a rozhodnosti, • schopnosti týmové práce, • být přátelský a hrát fair, • plnit své povinnosti a držet dané slovo, • správně si poradit za všech okolností a nenechat se šikanovat, • nebýt sobecký a pomáhat druhým, • rozumět přírodě, pobývat v ní tak, abys ji nepoškozoval, ale pomáhal jí, • dobře se bavit jak s počítačem tak i bez něj a jiných drahých hraček.

Nabízíme ti: • nové kamarády a přátele, • zázemí, které ti může pomoci ochránit tě před špatnými návyky, závislostí a nevhodnými partami, • poznávání zajímavých míst (nejen u nás), • vyzkoušení si mnoho různých zajímavých činností (lanové aktivity, sjíždění řek, …), • spoustu nových zážitků (noční hlídka na táboře, účast na mezinárodních skautských setkáních, …).

To vše formou her a zajímavého programu.

A teď i něco pro tvé rodiče: Pro plné využití skautského výchovného systému je potřeba, aby se vaše dítě účastnilo pořádaných akcí (schůzky, výpravy), aby je nevynechávalo bez závažného důvodu (ten je vhodné oznámit a dítě omluvit). Pokud vidíte jeho zájem, podporujte jej, ptejte se ho, co dělal, jak postupuje při plnění úkolů. Je to ze začátku něco nového - potřebuje vaší pomoc. Další akce Jsou to rozmanité akce jako Mikulášská besídka nebo Vánoční akademie, koupání v bazénu, lyžování, Svojsíkův závod, hra po městě Brně, návštěva kina, ples pro rodiče, humanitární akce, skautská pouť, Betlémské světlo apod.

CO ČEKÁ VAŠE DÍTĚ V NAŠICH ODDÍLECH Nejprve je to zkušební doba (individuálně jeden až dva měsíce), během které pozná činnost oddílu, zjistí, zda se mu líbí a vyhovuje mu. Potom si může pořídit a nosit skautský kroj a začíná si plnit tzv. Nováčkovskou zkoušku. Po jejím splnění se stává právoplatným členem a může na táboře nebo při jiné slavnostní příležitosti složit skautský slib (u mladších členů to je světluškovský nebo vlčácký slib). Po tomto přijetí bude plnit další části skautské stezky a odborné zkoušky. Kolem patnáctého roku bude mít možnost (spolu se svými kamarády) přejít mezi rovery a rangers a pokračovat v náročnějším, ale o to zajímavějším skautském programu nebo se podílet na vedení družin a později oddílů.

KDO ODDÍL VEDE A PRACUJE S DĚTMI V čele oddílu stojí vůdce - dospělý skautský činovník, který má splněnou vůdcovskou zkoušku, má zdravotnický kurz a je k vedení pověřen střediskem. Na přípravě programu se podílí jeho zástupce a rádcové družin - starší skauti většinou ve věku 15 až 18 let, kteří mají složeny různé zkoušky zajišťující jejich kvalifikaci při práci s dětmi.

Schůzky Každá družina má jednou týdně v určený den schůzku ve své klubovně, která trvá 1,5 - 2 h. Klubovna je u fary ve Starém Lískovci. Schůzka, která je vedena starším skautem, je plná her, pohybu a učení se novým věcem. Je potřeba nosit vybavení na schůzku.

KOLIK STOJÍ ČLENSTVÍ •

Výpravy Konají se nejčastěji v sobotu jednou za měsíc. Vydáváme se do zajímavých míst někam za město, kde nás kromě nedlouhého pěšího výletu čekají dobrodružné hry, poznávání přírody aj. S sebou je nutné vybavení na jednodenní výpravu.

•

Vícedenní akce Konají se asi 1x do měsíce o víkendu. Využíváme nejčastěji fary (např. ve Štítné nad Vláří v Bílých Karpatech nebo ve Valči u Třebíče) a nebo chatové osady (např. RaJ u Letohradu). S sebou si bereme vybavení na vícedenní výpravu.

•

registrační příspěvek - platí se v lednu na celý rok. Tyto peníze se využijí na organizaci celého skautského hnutí (velkou část odvádíme vyšším organizačním složkám Junáka) nebo na činnost střediska (vybavení kluboven apod.). Příspěvek je přibližně 400 Kč na rok. peníze na výpravy - většinou u jednodenní výpravy asi 40 Kč na vlak, vstupné, teplý čaj apod. (neplatí se vždy), u vícedenní akce (platí se ubytování, doprava a strava) na 3 dny max. 300 Kč a u třítýdenního tábora asi 2400 Kč. počáteční výdaje na vybavení - skautský kroj, skautské tričko, tábornické vybavení (spacák, karimatka, ešus, pevné boty, …). Doporučujeme se předem poradit se skautským vedoucím, který vám doporučí nejvhodnější výbavu a kde vše nakoupit.

Další informace můžete nalézt na www.skaut.cz nebo na stránkách našeho střediska

Tábory Nejočekávanější akcí bývá vždy třítýdenní tábor na začátku července v Orlických horách.

http://27-stredisko.sweb.cz 11

vyrazte s oddílem či partou

do zahraničí nebo na velkou akci  Klíč - národní jamboree

- termín konání: 30. 4. - 4. 5. 2008 - místo konání: Plzeň - účast všech od 10 do 16 let, od 16 let se můžeš stát členem servis-teamu - zaregistruj se už nyní na webu akce: http://www.klic2008.cz

Středoevropské jamboree v Polsku

- navazuje na Fénix, Eurocor, Tatracor, Orbis) - termín konání: 1. - 10. 8. 2008 - místo: nedaleko Krakowa - možnost přihlásit se jako účastník nebo člen IST (mezinárodní serviceteam)

Roverway 2009

- roverské setkání konající se na Islandu - věk účastníků: 16 - 22 let - pro starší možnost účastnit se jako člen IST - více na www.roverway.is

Světové jamboree 2011 ve Švédsku - začni shánět sponzory :-) - www.worldscoutjamboree.se/en

Světové jamboree 2015 v Japonsku - to si přece nemůžeš nechat ujít

A takovou třešničkou na dortě je JOTI (jamboree on the internet) - to jen sedíš doma u komplu a celý svět máš přímo před sebou. Prostřednictvím internetu můžeš navazovat spojení se skauty po celém světě. Koná se každý rok, vždy třetí úplný víkend v říjnu od soboty 00:01 do neděle 23:59 místního času. Letošní 50. výročí připadne na 20. - 21. 10. 2007. http://www.skauting.cz/jotajoti/ zdroj: občasník vsetínských skautů Stoupa (Magda) 12

strom

z doby dinosaurů JINAN DVOULALOČNÝ (GINKGO BILOBA) Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) je nejstarším žijícím stromem na světě, který existoval již v éře dinosaurů. Vyznačuje se totiž vysokou odolností vůči klimatickým změnám a přírodním živlům, včetně ohně. První ginkga se objevily na planetě před 200 miliony let. Původem pochází z Číny odkud se dostal do Evropy v roce 1727. Dosáhne výšky až 30 metrů a šířky 9 metrů, ale roste pomalu a existují různé variety (zakrslé, převislé…). Je dvoudomý, tedy pohlaví jsou fyzicky oddělená. Samičí stromy bývají nižší s rozložitější korunou. Druhový název strom nese podle výrazných na dva laloky rozdělených vějířovitých listů s vějířovitě uloženou hustou žilnatinou. Olistění je světle zelené na podzim nádherně zežloutne. Plodem je žlutá, zapáchající peckovice. Ve své domovině se ginkga dožívají až 2000 let. Díky své odolnosti proti chorobám a znečištění ovzduší se staly oblíbenými dekorativními stromy ve městech. V dnešní době je ginkgo biloba považována za nejrozšířenější přírodní léčivo v Evropě. Sbírají se listy a to od jara do začátku léta. Totiž látky v listech zlepšují prokrvení mozku a přísun kyslíku a cukru do buněk, čímž chrání mozkové buňky. Také mají kladné účinky na poruchy sluchu, zraku a na senilitu. V Brně lze ginkgo bilobu spatřit v klášterní zahradě na Mendlově náměstí, v parku Lužánky, v parku na Chaloupeckého náměstí, na Slovákově ulice a na zahradě Moravského zemského muzea. Eva D.