OBSAH OBSAH EDITORIAL OBSAH

OBSAH EDITORIAL

Vážení přátelé, v rukou držíte třicátétřetí vydání SCOOL!u, jehož tématem je káva a čaj. Nevím jak vy, ale já se spíše řadím mezi “kafaře” než čajíčky ... tedy pardon “čajaře”. Mám rád tu krásně hořkou chuť kvalitní kávy. I když faktem zůstává, že čaj piju podstatně častěji. Toto číslo je tak trochu zlomové. Připravili jsme pro vás nové grafické zpracování, filmový festival, ale také nás opouští spousta skvělých redaktorek, na které už neúprosně tlačí maturita. Já jim přeji mnoho a mnoho úspěchů, ať už u maturity nebo v dalším působení v jakékoliv jiné oblasti. Odvedly opravdu skvělou práci a jejich články by nám všem měly jít příkladem. Děkuji mnohokrát. JÁCHYM DŮJKA ŠÉFREDAKTOR

OBSAH OBSAH

04 Jednou větou... 06 Nenechte se ošálit kávou 08 Cestovatelský koutek 10 Čajovník, kávovník 11 S žížalou na čaj 12 Fairtrade 14 Jak se praží káva 16 Recenze kaváren 18 Dva nápoje bez kterých

12 Co byste měli vědět než si vypijete ranní kávu Ačkoliv náš svět budí zdání vysoce moderní a vyspělé společnosti, všude tomu tak není.

nedokážeme žít

20 Rozhovory s učiteli 22 Absolvent 24 Malý princ 25 Hory 26 Doping ve sportu 27 Zábava

22 Aboslvent: Kamil Horký Krátké povídání s bývalým studentem nejenom o létech ve školních lavicích, ale převážně o zálibě v cestování, krásách Ameriky a přípravě dobré kávy.

SCOOL! - MAGAZÍN GYMNÁZIA V ZASTÁVCE / č.33, duben 2013 Šéfredaktor: Jáchym Důjka Redakce: Katka Jandáková, Ivana Puškarová, Martina Zoblivá, Nikola Valešová, Anna Faustmanová, Karolína Čapková, Martin Suchomel, Ruda Zezula, Václav Kokeš Grafika: Jáchym Důjka Layout: Jakub Maca, Martin Suchomel Webmaster: Martin Suchomel web: scool-mag.cz facebook: facebook.com/CasopisSCOOL email: [email protected] tel: 732 659 640

22OBSAH

cover design: Jáchym Důjka tisk: POINT CZ, s.r.o.

MIXER

Jsme nejlepším školním časopisem Jihomoravského kraje! V pátek 12. dubna se naše redakce zúčastnila krajského kola soutěže Školní časopis roku. Přestože konkurence byla velká, podařilo se nám zvítězit ve všech z možných kategorií. Získali jsme tak tedy ocenění za nejlepší obsah, grafiku a titulní stranu. Pokladem nejcennějším se však pro nás stal zisk titulu Nejlepší školní časopis v Jihomoravském kraji. To nám také umožnilo postup do celorepublikového kola, v němž, jak doufáme, se nám opět podaří uspět a reprezentovat tak naši školu. Naposledy se redakci poštěstilo v roce 2010, kdy jsme vybojovali 2. místo za Grafiku roku, o dva roky dříve jsme pak byli absolutními vítězi a mohli se pyšnit cenou Nejlepší časopis roku 2008. Přesto všechno se na sobě stále snažíme pracovat a s každým novým číslem vám přinášet kvalitnější články i doplňkové mimoškolní akce. Zároveň také budeme rádi za jakoukoli vaši odezvu. Pojďte se s námi podělit o vaše připomínky a názory na našem facebookovém profilu! Jen tak nám pomůžete tvořit kvalitnější časopis. Protože to, koneckonců, musí být především NÁŠ časopis. 2

ISSUE 33

OBSAH 3 3

Martin Suchomel, sexta

Jde to i jinak?

V rámci projektu Žij zdravě se uskutečnil již třetí ročník soutěže O nejlepší školní oběd. Každá z přihlášených jídelen se musela prezentovat kompletním poledním menu, které zahrnovalo tři chody - polévku, hlavní jídlo a dezert. Cena za potraviny na přípravu jedné porce však nesměla překročit hranici 34 Kč, což odpovídá limitu podle vyhlášky o školním stravování. Výhercem se staly kuchařky z brněnské základní školy Náměstí Svornosti. Co říkáte na jejich „dílo“? Myslíte si, že by změna prospěla i u nás? Zajímají vás další soutěžní menu? Načtěte si náš QR kód!

Martin Dojiva

Školní kolo SOČ Dne 18. 3. 2013 proběhlo školní kolo Středoškolské odborné činnosti (SOČ). V letošním roce se sešlo nezvykle mnoho prací. Bylo jich celkem šestnáct. Většina reprezentovala Společenskovědní seminář, kde byla práce součástí výuky. Mimo těchto prací byly představeny dvě práce z chemie. Jedna z nich byla podporována Jihomoravským krajem. Tuto práci mohl díky příspěvku kraje Michael Bátrla zpracovávat na FCh VUT v Brně, pod odborným vedením místního profesora. Všichni studenti byli na své obhajoby dobře připraveni a své práce přes dotěrné otázky poroty

Jáchym Důjka, sexta

Brusel „typické belgické město“ Po umístění se v soutěži „Staň se na den europoslancem“ se nám dostavila možnost zjistit, jak skutečně fungují evropské instituce přímo ve „městě Evropské unie“ v Bruselu. Brusel to je nádherné metropolitní město, kde jak jsem si sám ověřil není problém se ztratit. Na druhou stranu v institucích je vidět všudypřítomná byrokracie. Kterou nadevše dokazuje například pět zaměstnankyň jídelny, které mají pouze na starost zasedací pořádek strávníků.

42JEDNOU VĚTOU...

úspěšně obhájili. Porota měla na závěr složitou práci v rozhodování o konečném pořadí. Jak to dopadlo, můžete nalézt ve výsledkové listině (na stránkách školy). Z každého oboru postupují tři nejlepší práce do okresního kola, které se uskuteční přesně za měsíc 18. 4. 2013 opět na naší škole. Všem postupujícím gratulujeme a přejeme mnoho úspěchů v dalších kolech soutěže. A ostatní mají rok na vypracování své práce. Není to zadarmo, ale vynaložené úsilí se vám bohatě vyplatí při studiu na vysoké škole.

Libor Hejda

Eva Kokešová

Zdárné umístění Divadlo naší studentky Jitka Plucarová (septima) obsadila v krajském kole biologické olympiády v konkurenci brněnských „prestižních“ gymnázií a škol výborné 6. místo v kategorii A. Hana Smutná (sexta) skončila v kategorii B na 12. místě z 39 soutěžících. Gratulujeme a přejeme další úspěchy.

Přejato z gzastavka.cz

Radek Malý

Úspěch v biologii Petr Odroušek ze sekundy obsadil 3. místo v okresním kole biologické olympiády a zajistil si tím účast v krajském kole. Gratulujeme a přejeme hodně zdaru! Přejato z gzastavka.cz

V posledních měsících se mohli divadelní nadšenci naší školy opět zúčastnit několika představení – v únoru to byly v rychlém sledu za sebou osvědčené komedie Hospodská (Reduta 7. 2. 2013) a Brouk v hlavě (Městské divadlo 17. 2. 2013). Na březen a duben se pak naplánoval Lakomec (6. 3. 2013) a v dubnu Revizor (24. 4. 2013), obě představení v Mahenově divadle. Je pravda, že volbu posledních dvou her podpořili hlavně maturanti, kteří si tak mohli těsně před obávanými zkouškami zopakovat divadelní klasiku příjemným způsobem přímo v hledišti divadla. Lakomec překvapil svým moderním pojetím (kostýmy byly ryze současné), ale obsah zůstal věrný originální verzi. Také Revizor byl pro mnohé objevem, neboť působil až nebezpečně aktuálně. Jistě mnohý návštěvník divadla přemýšlel o tom, kolik takových „revizorů“ (rozuměj: poživačných podvodníků) mezi námi stále chodí... Mahenovo divadlo nezklamalo, jistě se tam vypravíme i v budoucnu. Zájemci se mohou těšit např. na Královu řeč.

Radek Hakl

Sukces kvartánů V uplynulých dvou týdnech zaznamenali úspěchy v přírodovědných olympiádách žáci kvarty. Jiří Povolný obsadil v krajském kole Matematické olympiády skvělé 4. místo. Dařilo se též Janu Hruškovičovi, který v okresním kole Fyzikální olympiády skončil též na 4. místě, čímž si zajistil postup do kola krajského.

Foto: ze hry Lakomec

Gratulujeme! Přejato z gzastavka.cz Jáchym Důjka, sexta

Kurzy grafiky Pokud se zajímate o počitačovou grafiku a programování webových stránek kontaktujte mě na e-mailu: [email protected] ISSUE 33

Foto: ze hry Revizor JEDNOU VĚTOU...

35

Natálie Plešáková, oktáva

DRUHY KÁVY aneb Nenechme se opít kávou

Espresso V poslední době se v České republice rozrostl zvyk objednávat si tzv. espresso piccolo nebo pouze piccolo. Pokud zapátráte sami, zjistíte, že nic takového doopravdy neexistuje. Je tu hned několik webových stránek, dokonce i triček a placek, které na tuto skutečnost upozorňují. Pokud si tedy espresso objednáte, měli byste dostat zhruba 25 – 35 ml tekutiny s pěnou oříškové barvy na povrchu, která se po rozhrnutí lžičkou zaceluje. Espresso je ze 7 až 7,2 g upěchované, čerstvě mleté kávy. Voda by měla mít teplotu těsně pod 90 °C a pod tlakem 9 barů (který je konstatní po celou dobu přípravy). Lungo nebo také někdy Americano Když si objednáte tuto kávu, dostanete větší hrnek než u výše zmiňovaných. V našich luzích a hájích se ale tato káva kolikrát připravuje špatně, a tedy i nezdravě. Buď se káva nechává extrahovat mnohem déle než 30 vteřin nebo je mlýnek nastavený více na hrubo. Hrubší nastavení ovlivňuje průtok vody přes kávu v páce a káva vyteče mnohem rychleji. Díky tomu se pak do kávy louhují škodlivé látky. Správně se tedy vyrobí dolitím horké vody (nikoliv vroucí) do espressa. Latté macchiato Obvykle se připravuje do skla. Skládá se, stejně jako cappuccino, z espressa, mléka a mléčné pěny, avšak v latté macchiato najdete více teplého mléka i mléčné pěny. U této kávy se dají také udělat krásné vrstvy. Nejprve se tedy do sklenice nalije mléčná pěna, poté našlehané mléko. Jakmile je toto hotovo, připraví se espresso do malé konvičky. Tou se pomalu espresso nalije doprostřed, mezi mléčné pěny a voilá. Turecká káva A nakonec to, čím jsme začínali. Na přípravu turecké kávy je potřeba džezva, což je nádobka s dlouhým držadlem. Pouze v ní se dá připravit pravá turecká káva. Káva se prvně musí nechat velmi jemně umlít. Do džezvy se dají dvě lžičky této jemně namleté kávy, studená voda a zamíchá se. Poté se džezva i s kávou nechá ohřívat, dokud nebude pěna sahat až po okraj. V tu chvíli se odstaví a po chvíli je možné dát ji zpátky. Tento proces se opakuje třikrát.

6

TÉMA

„Jednoho turka.“ Tato věta se nese skoro každou českou restaurací. Ale to, co ve většině těchto zařízení jako „turka“ dostanete, není pravá turecká káva. A takto bychom mohli pokračovat v několika dalších případech. Pojďme se podívat na zoubek klasickým českým nešvarům ve způsobu podávání kávy. Doppio (= double espresso) Je stejné jako espresso, pouze je při výrobě použitá dvojnásobná dávka kávy, tedy 14 g a také ho tedy dostanete více, asi 50 – 70 ml. Cappuccino Skládá se z espressa, mléka a mléčné pěny (1/3 káva, 1/3 mléko, 1/3 pěna). Pěna by měla být krémová a bez bublinek. Ta se potom nalije na právě připravené espresso. Na povrchu by mělo být zhruba 1 cm mléčné pěny. Macchiato Klasické espresso, do něhož přidáme trochu mléčné pěny. A pokud jste někdy viděli na internetu obrázky malované do kávové pěny, s velkou pravděpodobností jste se koukali zrovna na macchiato. Caffé Latte nebo podle země, ve které se nacházíme také café au lait či flat white Káva připravovaná většinou do velkého šálku. Je vyrobena z espresso lungo či doppio a šlehaného mléka. Díky mléku má, stejně jako macchiato, na povrchu pěnu, která se dá využít ke zkrášlení šálku různými obrázky. Ristretto Oproti espressu je ristretto menší (zhruba 20 ml), ale také silnější. Obsahuje totiž látky, které se z kávy do vody dostanou jako první. Jeho příprava je stejná, ovšem liší se dobou průtoku. Ta je pouhých 18 vteřin.

Teď už tedy víte, jaké je tajemství dobré a správně připravené kávy. Proto na nic nečekejte a vydejte se do kavárny na jedno dobré „piccolo“.

Espresso

klasické

Cappuccino

30 ml espresso +/– 5 ml

crema

kávové nápoje na základě espressa

cappuccino šálek 150—180 ml

espresso šálek 60—90 ml

*World Barista Championship

Espresso dle pravidel WBC* 2012


teplé mléko

mléčná pěna

double shot

Espresso doppio

Caffè latte

moderní

Cappuccino

Ristretto


mikropěna


www.piccoloneexistuje.cz

Americano

moderní

klasické

horká voda

Espresso macchiato


mléčná pěna

Espresso macchiato


mikropěna

20 ml espresso

crema

Příloha 60 ml espresso +/– 10 ml

crema

caffè latte šálek 280—330 ml

ISSUE 33

TÉMA 37


mikropěna

KávovýKlub.eu

Martina Zoblivá, oktáva

Cestovatelský koutek daleká cesta za kávou a čajem

Etiopie - země kávy, ve které se zastavil čas Právě z hor této země, která patří mezi nejchudší státy světa, pochází kávovník arabský. Tento druh kávovníku patří mezi nejvýznamnější. Zušlechťování této rostliny začalo asi před 1200 až 1500 lety, kdy ji začali pěstovat Arabové ze severovýchodní Afriky. V 16. a 17. století se díky rozšiřování islámu dostal až do jihovýchodní Asie. Na rozšíření kávovníku měli obrovský vliv Britové, kteří zakládali plantáže v Indii a na Cejlonu. Ale zpět k Etiopii. Tato africká země, která se nachází na africkém rohu, je velmi chudá. Většina obyvatelstva se živí zemědělstvím a pastevectvím. Zajímavostí je, že Etiopie není jen matkou kávovníku arabského, ale z této oblasti také pochází jeden z nejstarších předků člověka z rodu Australopithecus. Jak už podnadpis napovídá, v zemi, která se dříve nazývala Habeš, se zastavil čas. Na jihu dodnes žijí staré kmeny, které mají svoji vlastní celní správu, dbají na místí tradice a zvyky a mluví neuvěřitelnými 85 jazyky. Etiopie je tedy prostá země, ale s nádhernými přírodními úkazy, jako jsou např. sopka Wonchi, vodopády Tiss Isat na Modrém Nilu nebo jezero Tana.

Žena z etiopskeho kmene Mursi

82TÉMA

Káva a čaj jsou dva nápoje, bez kterých si snad žádný člověk nedokáže představit svůj den. Po probuzení nás vůně a chuť čerstvé kávy může pořádně nabít energií a naopak u kvalitního zeleného nebo černého čaje se nádherně relaxuje. Pojďme se společně podívat na země, odkud tyto lahodné nápoje pochází. Brazílie - místo, kde vše žije fotbalem a karnevalem Když se řekne Brazílie, většina lidí si vzpomene na známý karneval v Riu de Janeiru, Pelého nebo sochu Ježíše. Tato země je ale velmi rozmanitá a dokáže nabídnout mnohem více. Můžete zažít dobrodružnou cestu do srdce pralesa, lovit piraně, pozorovat kajmany nebo relaxovat na světoznámých plážích jako je např. Copacabana. Nálada se zde nese na rytmu samby, všude svítí slunce. Vypadá to na zemi snů, kam se turisté jen hrnou. A počkejte, kolik jich tu bude v roce 2014, kdy se zde konají letní olympijské hry. To bude velká spotřeba nejen výborné místní kávy. A teď se dostáváme k našemu kávovníku. Brazílie patří k největším producentům této báječné plodiny, plantáže zaujímají obrovské plochy. Přes celou zemi se rozprostírá Amazonský deštný prales, který je místem nejbohatším na faunu a flóru. Někdy je nazýván „plícemi světa“. A právě velké plantáže a rozsáhlá těžba dřeva stále tento prales zmenšují a zmenšují. Proti tomuto trendu bojují různé organizace, které snaží ochránit místní indiány i životní prostředí. Protože bez kyslíku se žít nedá.

Brazilský karneval v rytmu samby

Čína – nejlidnatější země světa s dlouhou historií Tato autoritářská asijská země, kde vládne od roku 1949 Komunistická strana Číny, je původní zemí čajovníku čínského. Stálezelená kulturní rostlina z rodu čajovník patří mezi významné plodiny, protože její poupata a listy se využívají pro přípravu jednoho z nejoblíbenějších nealkoholických nápojů. První písemné zmínky o tomto lahodném nápoji pochází ze 3. století n.l. I když v různých legendách je zmíněn i dříve. Od 7. století obliba blahodárného a lahodného čaje vzrostla. A dokonce se dostal i přes hranice. Dnes je čaj tak rozšířený, že si nedovedu představit, že by ho někdy někdo ještě nezkusil. Ale vraťme se k Číně. Čína je nejlidnatější zemí světa, kde počet obyvatel překročil hranici miliardy obyvatel. Její ekonomika je na vzestupu a má nakročeno stát se světovou velmocí. Pro tuto zemi jsou, díky jejímu

zdroje foto: volanidalek.cz; destination360.com; celysvet.cz

georeliéfu, typická velké aglomerace, jako jsou Peking a Šanghaj, a poté vesnice v horách a dalších nehostinných oblastech. Drtivá většina obyvatel žije venkovským životem, a proto významnou roli hraje zemědělství. K zemědělské činnosti je využíváno asi jen 10% povrchu této země. Stovky můžu a žen se denně brodí vodou mezi rostlinami rýže a jen s jednoduchými nástroji sklízí tuto plodinu, která je pro ně velmi významná. Ale Čína nabízí i velké množství různých úkazů. Protože v minulosti patřila Čína k nejvyspělejším říším, dochovalo se nám mnoho památek. Například to jsou Zakázané město v Pekingu, komplex paláců a chrámů, odkud dříve vládli čínští císařové, Velká čínská zeď nebo Terakotová armáda. Čína je zemí rozporů, ale je plná tradicí a zvyků, které ji dělají tím, čím je.

Nádherná čajová plantáž ISSUE 33

TÉMA 39

Anna Faustmannová, septima

Čajovník a

kávovník

Každé mé ráno začínám šálkem čaje a pravidelně po příchodu ze školy si dopřávám šálek kávy. Abych řekla pravdu, nikdy mě nenapadlo přemýšlet o tom, jak taková rostlina čajovníku nebo kávovníku může vypadat. Pro mě čaj obvykle spočívá ve smetcích v sáčku nebo lépe v nějakých podivných sušených částech rostliny. Káva je zase takový ten hnědý prášek, co najdu ve skleněné dóze ve skříňce nad sporákem vlevo (i když na svou obranu musím říct, že jsem viděla v Tchibu a ve Starbucks i kávová zrna). Pokud to máte stejně, pojďme se společně trochu vzdělat.

Kávovník (Coffea) Kávovník je stálezelený keř původem z Etiopie. V přírodě dorůstá do výšky asi 4 metry. Byl vyšlechtěn i trpasličí druh, ze kterého se stala oblíbená pokojová rostliny. Můžete si tedy kávu pěstovat i doma v kuchyni. Ale pozor! Při správném zacházení kávovník doroste do výšky až 1,5 metru, na druhou stranu dá cca 0,5 kg bobů ročně. Jeho větve jsou hustě obaleny kožitými listy, které mají protáhlý tvar. Má velké bílé květy, po 5 – 6 kusech spojené dohromady. Nést plody začíná kávovník po dvou až čtyřech letech. Plody jsou bobule se dvěma nebo třemi semínky. Opět existují tři základní druhy kávovníků, které se odlišují vzrůstem i finální chutí kávy. Oblast, ve které kávovník roste, má také vliv na chuť kávy, kávovníky pěstované ve vyšších nadmořských výškách poskytují kávová zrna jemnější a také s nižším obsahem kofeinu. Rozlišujeme arabský kávovník (70 % z celkové produkce), robusta a liberica. I kávovník roste především ve vlhkých oblastech, kde teplota nikdy neklesá pod 15 °C. Vyhovuje mu tedy subtropický a tropický podnební pás, ale nemá rád přímé slunce. Konkrétně ho najdeme v zemích jako Brazílie, Indie, Mexiko a téměř ve všech afrických zemích.

Čajovník( Camellia Sinensis z čeledi Theaceae) Čajovník je stálezelený keř, který dorůstá v přírodě do výšky 5 až 15 metrů, výjimečně až kolem 30 metrů. Na plantážích ale najdeme asi metrové keříky. Kvůli sběru listů, ze kterých se pak vyrábí náš oblíbený sypaný čaj, nemají ani svůj přirozený tvar, jsou zarovnány do podoby „čajových stolů“ pro pohodlnější sběr a zvýšení úrody. Listy čajovníku jsou tlusté, hladké a kožnaté a mají krátký řapík. Květy jsou bílé, vyrůstají jednotlivě až po třech, mají pět okvětních lístků. Rozlišujeme tři základní skupiny - čajovník čínský, assámský a indočínský. Reálně není možné se setkat s čistými formami, na plantážích jsou kříženci. Nejpodstatnější pro růst čajovníku je vlhkost, proto se mu nejlépe daří v monzunovém klimatu v subtropickém a tropickém podnebném pásu. Zajímavostí je, že kvalitnější čaj dávají rostliny ve vyšších nadmořských výškách. Nejznámější čaj se pěstuje v Indii, Číně, na Ceylonu.

Foto: zahradnictvikruh.cz

Foto: zahradnictvikruh.cz

květ čajovníku

102 T É M A

bobule kávovníku

Anna Faustmannová, septima

S žížalou na čaj!

VER M NES IKOM P MR DÍ! OST

V biologii nás napadla převratná myšlenka, jak se dá využít organických zbytků na nové vybavení školy. Nesmysl? Ne tak docela. A tak se zrodil projekt S žížalou na čaj!

Vlastně (pan učitel Novák promine…) máme hned několik cílů. A rozhodně ne malých. Jednak jsme se rozhodli rozšířit povědomí o tom, co vlastně pan Malý v laboratoři biologie s tou krabicí plnou žížal dělá, a pak bychom chtěli, aby naše škola měla trošku publicity. A proto se na chodbách naší školy v nejbližší době objeví vedle kontejnerů na tříděný odpad i malé vermikomposty. Pan ředitel nám poskytl tři místa, což nám pro začátek bohatě stačí. foto: https://www.facebook.com/pages/S-žížalou-na-čaj/

Vermikomposty budou vypadat jako obyčejné plastové krabice plné žížal. Ale ve skutečnosti se v nich bude dít spousta věcí! Žížaly budou zpracovávat organický materiál (Na každém vermikompostu bude uvedeno, co do něj patří! Jsou to především ohryzky jablek, papírové kapesníky a sáčky od čaje.) a vytvářet krásnou zeminu. Na tomto místě chci upozornit: VERMIKOMPOST NESMRDÍ! Pokud vše funguje, jak má, nemůže se stát, že by vermikompost zapáchal. Jinak samozřejmě ho budou pravidelné „hlídky“ kontrolovat. Prvotním účelem je naučit studenty (pardon, žáky!) třídit i organický materiál. Dalším důvodem je, že žížaly z vermikompostu a vermikompost samotný můžeme prodávat (ve spolupráci s GS) při příležitosti oslav 60. výročí školy. Z peněz, které vyděláme, pokryjeme náklady na nové vybavení školy pro volný čas. A proto bych vás, žáky naší školy, chtěla požádat o spolupráci. Neházejte žížalkám nic, co by jim mohlo uškodit (např. slupky od tropického ovoce plné pesticidů). Naopak pomozte nám, aby byl projekt úspěšný a my pak mohli koupit třeba konvici na čaj, fotbálek nebo něco zábavného na volné hodiny, co využijeme všichni.

ISSUE 33

Slavnostní křest vermikompostu v nevyšším patře

T É M A 311

Karolína Čapková, sexta

Co bychom měli vědět dříve, než si vypijeme svoji ranní kávu? Odkud se káva bere? Káva přestavuje jednu z nejvíce exportovaných surovin. Pro kávovník je nezbytné teplé klima. Zemí, ve kterých jsou dobré podmínky na pěstování kávy, je spousta. Ta nejkvalitnější pochází z rozvojových zemí; Latinské Ameriky, Východní Afriky a Asie. Jak je známo, většina obyvatel zde žije na opravdu nízké životní úrovni. Z chudých zemědělců se za mizerných podmínek stávají takřka otroci bez přístupu k pitné vodě a potravinám. Mezi ně patří i unesené děti. V Ghaně, Africe a Pobřeží slonoviny se uvádí až 1,8 milionů dětí pracujících ve špatných podmínkách. Mimo nedostatku potravy a vody nemají možnost vzdělání. Tohle všechno trápení kvůli uspokojení spotřebitelů, vyžadujících co nejnižší cenu. Je to neustálý koloběh. V momentě, kdy cítíme křivdu, měli bychom se zamyslet. Velmi často býváme tím, kdo znevýhodňuje ostatní v mnoha směrech, i když je to nevědomě, třeba při výhodném nákupu, jak se nám na první pohled může zdát. Tento problém se netýká pouze lidí, ale jde i o zvířata. Věděli jste, že někteří distributoři masa nechávají zvířata žít v podmínkách, ve kterých jsou v obrovském stresu a bolestech, zkrátka v podmínkách neodpovídajících plnohodnotnému způsobu života? Často slýchám otázku, proč je svět tak nespravedlivý.

122 T É M A

Ačkoliv náš svět budí zdání vysoce moderní a vyspělé společnosti, všude tomu tak není. V rozvojových zemích se setkáváme s problematikou nevzdělanosti, nedostatku potravin, pitné vody, jednoduše prostředků, díky kterým lze zajistit základní životní funkce. Jejich nevzdělanosti můžou využít bohatší a vychytralí majitelé plantáží hledající minimálně nákladnou pracovní sílu, díky které budou dál bohatnout.

„... Z chudých zemědělců se za mizerných podmínek stávají takřka otroci bez přístupu k pitné vodě a potravinám...“ Osobně si ale myslím, že ten kdo jej dělá neférovým, jsme především my, lidé. Nezáleží na tom, jestli jsme si vědomi, co způsobujeme. Zkrátka to děláme. Z našich, ať nevědomých chyb, by mělo vyplynout ponaučení. Není od věci se informovat o původu produktů, které kupujeme. Fair Trade aneb jak se můžu podílet na změně? Jsou i jiné způsoby než bezmyšlenkovitě sáhnout po prvním nejlevnějším výrobku v obchoďáku. Čímž mimo jiné poporujeme vykořisťování znevýhodněných zemědělců, ale i dopad na ekosystém, v němž jsou tito lidé nuceni pracovat. Fair Trade je způsob obchodu podílející na zlepšení podmínek a následným zajištěním spravedlivé odměny. Od většiny výrobků v supermarketech se Fair Trade výrobky liší cenou. Cena výrobku je odpovídající cenám biopotravin. Důvod je jednoduchý, aby bylo možné dosáhnout spravedlivých podmínek při vzniku konečné podoby kávy, čokolády nebo třeba textílií, je nezbytné, aby byl výrobek spravedlivě zafinancován. Mnoho velkých společností (Kraft Foods, Hershey) je žádáno, aby neužívaly kakao s podílem dětské práce. Například firma Nestlé nebo Cadbury přistoupily na fair trade kakao jen částečně. Každopádně je to svobodná volba každého z nás.

ISSUE 33

TÉMA 35


Pražení kávy Zelená kávová zrna, která jsou usušena a zbavena dužiny a slupek, obsahují podobné proteiny, kyseliny a kofein stejně tak jako káva pražená. Nicméně neobsahují věc, pro nás zřejmě nejdůležitější, a tou je aroma a chuť. Při pražení kávy probíhají složité chemické procesy, které z kávy dělají onen specifický nápoj. Při správném pražení se vytváří až 700 látek, které jsou nosiči vůní a chutí kávy a poskytují nám kýžený požitek, který oceňujeme při vychutnávání kávy.

Podle legendy zaujalo pasáka koz Kaldiho zvláštní chování zvířat po konzumaci třešní z kávovníku. Přinesl ony třešně místnímu mnichovi, který zavrhl jejich povzbuzující účinky a hodil je do ohně. Následné, dosud nepoznané aroma započalo historii kávy, jak jí známe dnes.

Mezi nejdůležitější fáze zpracování a úpravy kávových zrn bezpochyby patří pražení kávy. Tvrdí se, že je to uměním i vědou zároveň. První záznamy o pražení kávy, které se dochovaly, pocházejí z Egypta a Jemenu a jsou datovány k počátku 16. století. První opravdové pražičky, které se podobají těm, které známe z dnešní doby, se však začaly objevovat až ve druhé polovině 18. století. První patent na pražičku kávy si v Británii podal Richard Bull již v roce 1704, nicméně přelomový byl až patent Elisabeth Dalkinové z roku 1848. Ta se jako první hlouběji zaobírala vlivem teploty a barvy při pražení a svůj stroj uzpůsobila tak, aby mohla obsluha následně oba faktory pečlivě sledovat a ovlivňovat. Zdrojem tepla byli ve většině případů dřevo nebo uhlí a později plyn.

„...Při správném pražení se vytváří až 700 látek, které jsou nosiči vůní a chutí kávy a poskytují nám kýžený požitek, který oceňujeme při vychutnávání kávy...“ Při pražení kávy dochází k působení tepelné energie na zelená kávová zrna po určitou dobu. Prvních několik minut pražení dochází ke zbavení se zbytkové vlhkosti ze zelných zrn. Barvy se postupně mění ze zelené na žlutá a poté začíná hnědnout. Po 5-6 minutách dochází k tzv. prvnímu praskání kávy, kde mezi sebou reagují aminokyseliny a sacharidy a uvnitř kávového zrna dochází k nespočtu chemických změn. Uvnitř zrna se také akumuluje CO2, který slouží jako důležitý indikátor čerstvosti kávy (tvoření cremy na povrchu espressa). Při první praskání dochází k narušení buněčné struktury a přechod od endotermické reakce k exotermické. Po prvním praskání přichází praskání druhé. Dochází k tomu, že esenciální oleje, které nesou aromatické a chuťové látky se dostávají na povrch. Budeme-li dále pokračovat v pražení dojde ke znehodnocení kávy a spálení kávových zrn. Aby se uchovalo veškeré aroma chutě, tak musí dojít ke zchlazení kávy a tím k zastavení probíhajících chemických reakcí.

142 T É M A

Cílem každého pražiče je nalezení rovnováhy mezi různými chuťovými komponenty, což má za následek vznik chuti a aroma. Například pro jemné pražení je specifické květinové a ovocné aroma, oproti tomu u tmavého pražení jsou specifické těžké a zemité tony. V závislosti na kulturních specifikách také pražení kávy má rozdílné styly. V severských zemích se preferuje velmi světlé pražení a

naopak v Itálii se praží tmavěji a pomalu, což potlačuje přirozenou kyselost kávy. Pražení kávy tedy není vůbec jednoduchý proces a pravděpodobně se vám nevyplatí, pro domácí využití, investovat do pražičky. Avšak v Brně naleznete poměrně mnoho pražíren, s natolik širokým výběrem druhů kávy, že si i ten nejnáročnější „kafař“ vybere.

Za poskytnuté informace vděčíme pražírně Gill´s coffee GILL'S COFFEE 602 00 Brno, Veveří 456/9, Po-Pá 8:00-15:00 [email protected] recepce tel. 541 128 111 pražírna tel. 541 128 128 Sandra Ponížilová vedoucí projektu tel. 541 128 327, [email protected] mob. +420 603 800 559 Jan Špalek barista - lektor tel. 541 128 328, [email protected] mob. +420 603 801 113

ISSUE 33

T É M A 315


Recenze kaváren

V rámci kávově-čajového čísla nemůžeme opomenout hodnocení některých kaváren, kromě „domácího“ Netcafé Permoník jsem hodnotil také vybrané brněnské kavárny. Testovanými nápoji byli espresso a cappuccino. V rámci hodnocení mohla kavárna získat maximálně 100% a hodnotilo se podle následujícího systému: 1. Káva - chuť , vůně a její správná příprava (40%) 2. Prostředí kavárny - stylovost, čistota a toalety (30%) 3. Obsluha (20%) 4. Volné (10%)

Café v Domění (Bzz…Bzzz..Café) V hlavní budově Domu umění města Brna, postavené ve stylu vídeňské secese, najdeme kromě výstavních prostor a restaurace také tuto kavárnu. Jedná se o zážitkovou terapeutickou kavárnu, která je provozována ve spolupráci s občanským sdružením Tripitaka. Interiéru dominuje „magnetický“ bar a zajímavě řešené stolečky, spolu s barevnými židlemi. Byl jsem unešen, když jsem zjistil, že toalety zde mají velikost průměrného dvoupokojového bytu! Obsluha byla příjemná a rychlá a panovala zde příjemně ponurá atmosféra. Podávají zde kávu Trieste a spolu s ní také vodu. Po chuťové stránce se jedná o lehce nadprůměrnou kávu za velmi příjemnou cenu. Celkově ideální večerní zašívárna pro ten typ lidí, co můžete vidět v kavárně pracující na svém „ovocném“ notebooku, nebo pro příjemné poklábosení s kamarády.

78% Mezzanine Café Na ulici Údolní, nedaleko Lékařské fakulty MU a JAMU, se nachází studentská kavárna Mezzanine. Interiéru dominují pastelové barvy, červené stolečky a velmi pohodlné bíle židličky. Obsluha byla velmi příjemná a rychlá, ale nemohu ji hodnotit objektivně, jelikož jsem se zřejmě zamiloval do jedné baristky :-). Ohledně kávy nemohu mít žádnou výtku. Kávu zde připravit opravdu umí. V obou případech to bylo to, co byste od kávy měli očekávat. Plná chuť a silné aroma v případě espressa a dokonalá jemnost v případě cappuccina. Připravují zde kávu Filicori a jako prvním v ČR se jim podařilo získat prestižní certifikát Espresso Italiano Locale Abilitato. Dostanete tu i třtinový cukr. Celkově tu můžete najít jednu z nejlépe připravených káv v Brně.

162 T É M A

91%

Netcafé Permoník Není tomu příliš dlouho, co vyrostla v centru Zastávky, v budově Hornického domu, příjemná internetová kavárna s dětským koutkem. Koncepčně se chtěla opírat o hornickou minulost této obce, nicméně veškerý koncept začal a skončil na historických fotkách na stěnách, což je dle mého názoru škoda. Interiéru dominuje pastelově oranžová barva, cihlový bar a velmi pohodlný ratanový nábytek. V letních dnech oceníte příjemné posezení na zahrádce. Obsluha je příjemná, i když někdy trochu pomalejší. Co se kávy týče, tak na tu sem opravdu nechoďte! Mizernou chuť připravené kávy nezachrání ani ta sušenka. Oproti tomu dezerty, to je jedna báseň! Velký výběr a vynikající chuť, v blízkém okolí bezpochyby nic podobného nenajdete. Celkové by se tedy dalo říct, že pokud vynecháte kávu, tak si návštěvu užijete.

63%

Jedna Báseň Před asi rokem a půl vznikl v Brně, kousek od Mahenova divadla, velice zajímavý podnik, který v sobě spojoval kavárnu a vinárnu a od letošního února i restauraci. Vizuální styl a interiér kavárny navrhla úspěšná brněnská kreativní agentura KREATURA. Jedná se o příjemný interiér s dominantní vínovou barvou a pruhovaným dekorem. Obsluha je rychlá a příjemná. Dávají zde zdarma vodu z kohoutku, což se všude nevidí. Stejně jako v případě Mezzanine zde dostanete výborně připravenou kávu. Kromě kávy tu dělají i vynikající domácí limonády a domácí bábovku, a pokud si tu dáte i něco z jídelního lístku, určitě neprohloupíte. Celkově je to ideální kavárna pro posezení s přáteli nad kávou či vínem.

93%

ISSUE 33

T É M A 317

Martina Zoblivá, oktáva

Čaj a káva –

dva nápoje, bez kterých nedokážeme žít Čaj a jeho účinky První zmínky o čaji pochází ze starověké Číny. A Číňané věděli, proč ho pít. Čaj obsahuje kofein, takže náš organismus dokáže povzbudit. Ale dávka kofeinu je menší než v černé kávě. Mezi nejvýznamnější účinky patří snižování cholesterolu, cukru v krvi a je i močopudný. Zajímavostí také je, že v horkých dnech nás teplý čaj dokáže ochladit a naopak v zimě zase pěkně zahřát. Každý druh čaje má však jiné účinky. Například zelený čaj je právě nejvhodnější na letní popíjení. Naopak bílý čaj obsahuje nejméně kofeinu, tak je vhodný na doplňování tekutin po celý den. Ale pozor. Při nadměrné konzumaci má čaj i negativní účinky- roztěkanost, třes, nervozitu a depresi a i nespavost. Způsoby pití a podávání čaje Japonský způsob V Japonsku mají nejraději zelený čaj. Ale příprava je jiná než jinde. Nejprve ho v třecích miskách rozdrtí. Vzniklý prášek vloží do předehřáté konvice a zalijí ho vodou, která však není vroucí. Japonci ho pijí jako aperitiv, a také na zapíjení ryže. Náhražky kávy Obilná káva Nejčastěji je vyráběna z pražených obilných zrn. Podle druhu můžeme ochutnat kávu žitnou, z ječmene nebo špaldovou. Ta je často doporučována jako nejlepší. V těchto směsích najdeme i jedlé kaštany, fíky a další přísady. Obilná káva je skvělou náhražkou, protože neobsahuje kofein a tím pádem nezpůsobuje nespavost ani překyselení žaludku a nezatěžuje ledviny. Nejznámější obilné kávy jsou Melta a Caro, které jsou snadno dostupné v běžných obchodech.

Nepomletá obilná káva

182 T É M A

Tyto nápoje se pijí po celém světě, téměř nikdo si nedokáže představit ráno bez lahodné hořké kávy nebo medem oslazeného čaje. Pojďme se společně podívat, jaké mají tyto nápoje účinky na lidský organismus, jaké jsou způsoby podávání a jaké existují náhražky kávy.

Káva a její účinky Názory na účinky kávy na organismus se velmi liší. Je mnoho aspektů, které ovlivňují působení kávy na člověka – věk, pohlaví a také tělesná hmotnost. Kávy s vysokým obsahem kofeinu mohou způsobit kofeinový šok – bolest hlavy, bušení srdce a třes rukou. Proto jsou lepší jemnější odrůdy, které nás jen povzbudí a dodají nám energii. Podle skandinávské studie mohou tak tři šálky denně pomoci lidem ve středním věku zabránit nebo zpomalit příchod demence nebo Alzheimerovy choroby. Také nám pomůže zmírnit náchylnost na mrtvici. Toto je ale způsobeno ne kofeinem, ale antioxidanty. Ale pozor na závislost. Ta se může objevit u pravidelných konzumentů.

Tibetský způsob Je to nejstarší způsob přípravy čaje. Pije se zde od 6. století n.l.. Čaj je velmi silný, z lisovaných čajových lístků. Do uvařeného čaje přidávají Tibeťané máslo z mléka jaků. Čaj se také osolí. A poté se šlehá v nádobě, která je podobná té, ve které se tlouklo máslo. Vznikne hustý, energeticky hodnotný nápoj. Cikorka Také neobsahuje kofein, ale chuť i barva je kávová. Je tedy vhodná pro děti a kojící matky. Vyrábí se pražením kořene čekanky. V Evropě se pila už v 17. století, ale velmi oblíbená byla hlavně během světových válek, kdy byla kávová krize. Obsahuje velké množství výživných látek, pomáhá při žlučových kamenech, nemocích močových cest a nechutenství.

Čekanka (výrobu cikorky)

Anglický způsob Angličané mají prostě čaj rádi. V téměř každé rodině existuje denní rozvrh, kdy se čaj bude pít. Je to jistá rodinná tradice. Průměrný Angličan vypije za rok dva tisíce šálků. A nesmíme zapomenout, že nejraději je čaj podáván s mlékem. Káva bez kofeinu Doporučuje se lidem se srdečním onemocněním a vysokým tlakem. Ale mnoho odborníku tvrdí, že tato káva není o moc zdravější než káva s kofeinem. Káva je zbavována kofeinu pomocí chemického postupu. Kávové boby jsou namočeny do vody a poté proplachovány methylenchloridem, který absorbuje kofein z těchto bobů. Poté se káva znovu opláchne, aby se zbavila chemikálie. Ale jestli se jí zbaví úplně, to vědět nemůžeme. A jednou z nevýhod bezkofeinové kávy je také to, že chutná jinak než normální káva. Ne že by kofein měl vliv na chuť, ale při výroby bezkofeinové kávy jsou ztracena některé aromata.

Ivana Puškarová, sexta

Národní posedlost v šálku Bridge. Určitě nejsem jediná, kdo nad touhle investicí anglickému jazyku několikrát pochybovačně zakroutil hlavou. Vlastní ho většina z nás, ať už dobrovolně, nebo čistě z principu chodíš do mých hodin, tak ho prostě mít budeš. To celé by mi samozřejmě nevadilo, nebýt toho, že ho potom se železnou pravidelností otevřeme jednou, nezřídka kdy

anglických tradicí pití čaje. Přestože se to celé může zdát jako docela obehraná písnička, ve skutečnosti mě spoustu informací překvapilo. Tak třeba věděli jste, že denně se v Británii vypije na neuvěřitelných 165 milionů šálků čaje? V průměru pak každý obyvatel Království vypije za den tři: první jako ranní povzbuzovač, druhý uprostřed dne jako pracovní

„...Tak třeba věděli jste, že denně se v Británii vypije na neuvěřitelných 165 milionů šálků čaje?...“ vůbec. Tedy alespoň v mých hodinách. A právě tenhle nepochopitelný stav mě donutil si Bridge podrobně prolistovat na vlastní pěst. Přiznávám, že většina článků mě nechala ledově klidnou, asi jako eskymáka čerstvě napadený sníh, každopádně se mi nakonec tohle vynaložení úsilí vrátilo v podobě příjemného poznání. Z malého rámečku na konci stránky na mě vyskočil odkaz na e-knihu jedné z přispivatelek Jo Molloy, která pochází z Velké Británie, část života prožila v Los Angeles a nakonec založila rodinu v Praze. V knize s nekonečným názvem „You Can Take The Girl Out Of Britain, But You Can’t Take Britain Out Of The Girl“ příjemnou, čtivou formou líčí rozdíly mezi životem u nás a ve svém rodném Království. Možná se teď ptáte, jak to celé souvisí s tématem čaje. Jednoduše, vždyť odpověd se přímo nabízí. V jedné z kapitol nás Jo zasvěcuje do ISSUE 33

přestávku spolu s křupavými sušenkami na namáčení a poslední večer, jako pohlazení ke sledování televize po náročném dni. Zároveň šálek čaje slouží jako utěšovací prostředek – pokud se právě s někým rozejdete nebo se vám nepodaří splnit zkoušku, vsaďte se, že vám Brit nabídne hrneček tohoto horkého pokladu. No, nepřipomíná vám to trochu Sheldona Coopera? Pokud jste někdy přemýšleli nad tím, kde se vzal zvyk pití čaje s mlékem, i na to najdete v knížce odpověď. V první řadě mléko slouží k potlačení přílišné hořkosti čaje. Zároveň se však mléko v minulosti používalo k ochraně čínských porcelánových šálků před popraskáním, když se do nich vlévala horká voda. Neméně důležité je také to, že vás mléko uchrání před nevzhlednými hnědými usazeninami na stěnách hrnečku. Jestli budete mít někdy příležitost navštívit tuhle nádhernou,

nekonečnou zelení pokrytou zemi, rozhodně nezapomeňte ochutnat „cream tea“. Nejde přitom o čaj doplněný krémem, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale o šálek čaje servírovaný spolu s domácím koláčem plněným krémem a marmeládou. A jestli ani tak nebude mít tohoto aromatického moku dost, vězte, že v každém hotelovém pokoji na vás zaručeně bude čekat varná konvice a servis pro přípravu čaje. Ať žije Británie! O čaji, Británii a jejích obyvatelích s typickým humorem by se dalo psát ještě dlouze. Pokud jsem vás svou malou exkurzí alespoň trochu navnadila, rozhodně si dočtěte zbytek publikace (www.bridge-online. cz). Dozvíte se tak například, proč Britové s takovou vášní mluví o počasí, co je překvapuje na českých školách anebo co můžete čekat při návštěvě britské hospody. A možná se stejně jako já poučíte, že i ve výukových materiálech se občas dají

T É M A 319

Karolína Čapková,sexta

Rozmotání jazyků profesorkám jazyků Monika Ježová Jak si představujete nejlepší chvíle odpočinku? Já neumím odpočívat. Když mám chvilku klidu, sednu si, otevřu knížku nebo zapnu televizi a za dvě minuty už se zase zvedám, protože vidím někde nepořádek nebo protože si vzpomenu, že je ještě něco potřeba udělat. Proč jste se rozhodla pro toto povolání a konkrétně pro studium jazyků? Jak už to tak bývá, já jsem nikdy učitelkou být nechtěla. Ale protože jsem z učitelské rodiny, geny mě přemohly. Jazyky jsem milovala odjakživa, hlavně proto, že jsem se je nikdy nemusela učit. Šlo mi to samo. Poslední dobou, možná stárnu, nevím, už to tak samo nejde a učí se mi hůř. Možná je to taky proto, že se mi po porodu zhoršil hudební sluch, který je podle mě při učení jazyků velmi důležitý. Kde jste byla na světě nejdál a kde se vám nejvíce líbilo? Já cestuji velmi nerada. Hrozně se kvůli všemu stresuji, takže když někam jedeme, měsíc předtím jsem na nervy. Přála byste si mít nějakou superschopnost? Občas bych si přála neslyšet, co si žáci povídají. A občas zase slyšet. Nebo pochopit mého manžela, to by byla superschopnost!

Máte raději kávu nebo čaj? Mám ráda oboje, kdybych si ale jeden nápoj musela vybrat, byl by to čaj.

Jak vzpomínáte na střední školu? Celkem dobře. Jediné, co mě mrzí je, že až po letech jsem pochopila, jaké štěstí jsem na střední školu měla. Nikdo a nic mě v životě neovlivnil tak, jak studium na tomto gymnáziu a učitelé, kteří mě tu učili.

Jaký druh a proč? Oblíbený druh nebo značku kávy ani čaje nemám, záleží na co mám zrovna chuť.

Co vás po ránu nejlépe povzbudí? Nic, já jsem bručoun od přírody a po ránu je to vůbec nejhorší. Co mě ale zaručeně probere, to jsou žáci v prvních hodinách.

202 R O Z H O V O R

Miluji, když paní profesorka Ježová píše na tabuli. A určitě nebudu jedinej... Přiznání G Zastávka

Máte nějakou oblíbenou tradici v pití těchto nápojů? Má oblíbená tradice při pití kávy je večer s kamarádkami, v kavárně a bez dětí. Už dlouho se mi ale nepoštěstilo, vychutnat si kávu tímto způsobem.

Barbora Štreitová

Máte raději kávu nebo čaj? Nemůžu jednoznačně říct, zda káva nebo čaj. V určitou chvíli přijde vhod něco jiného. Dopoledne v práci nebo odpoledne káva, na horách nebo za dlouhých zimích večerů čaj (někdy i s kapkou rumu:-)) Manžel: Kávy vypije víc. Jaký druh a proč? U kávy dávám přednost espressu nebo latte macchiatu, i když vůně turecké kávy nemá chybu:-) U čajů dávám přednost sypaným čajům, nejoblíbenější mám v současné době zelený s limetou a citronem. Jednou bych ráda ochutnala filipínskou kávu Kopi Luwak. Její kávová zrna projdou trávícím traktem cibetek, a prý se jedná o nejvzácnější a nejluxusnějsí kávu na světě. Manžel: Expressa, protože jsou jednodušší na připravu. Máte nějakou oblíbenou tradici v pití těchto nápojů? Káva a noviny = nejlepší kombinace Manžel: Přijít domů a udělat si kafe. Co vás po ránu nejlépe povzbudí? Třída studentů lačných po vzdělání:-)) ale většinou je to výšlap k budově mateřské školky s mými dvěma syny, kterým se po ránu moc nechce šplhat do kopce. Manžel: Skotačíci děti bez papučí. Jak si představujete nejlepší chvíle odpočinku? Pyžamový den:-) to už se mi dlouho nestalo a asi ani dlouho nestane.

ISSUE 33

Proč jste se rozhodla pro toto povolání a konkrétně pro studium jazyků? Od dětství vedla dvojice učitelka - doktorka. V průběhu studia na gymnáziu jsem zjistila, že přírodovědné předměty nejsou moje parketa (někteří kolegové mi to snad nebudou mít za zlé:-)), takže jsem se ubírala směrem jazykovým. Moje maminka je taky angličtinářka, takže jsem tak trochu věděla, do čeho jdu. Manžel: ... Kde jste byla na světě nejdál a kde se vám nejvíce líbilo? Nejdál to bylo v Thajsku a na Kubě. Obojí perfektní, není co dodat. Manžel: Myslím, že Kuba (a asi to tam špatné nebylo), ale i na Zastávce se jí líbí. Přála byste si mít nějakou superschopnost? Vždycky jsme se učili, že maminky a učitelky vědí všechno. Vzhledem k tomu, že obě funkce nyní zastávám, žadnou další superschnost už nepotřebuji:-) Manžel: Ovládat děti. Jak vzpomínáte na střední školu? Střední škola? Do půlky čtvrtého ročníku vzorná žákyně, pak se to trošku pohoršilo:-) Bohužel jsem neměli ještě takové možnosti cestování, jako mají současní studenti, takže jsme si každý výlet či výjezd náležitě užili. Manžel: Kdo by mohl, na tak krásné věci vzpomínat jinak, než dobře.

R O Z H O V O R 321

Ivana Puškarová, sexta

Kamil Horký: Ze školních lavic na floridské pláže S panem Horkým jsem se sešla brzy ráno v setmělých prostorách školní knihovny. Přestože času nebylo nazbyt, počasí za okny bylo nevlídně pošmourné a zdálo se, že se musí během příštích několika minut dát bezpodmínečně do deště, celý rozhovor se nesl v usměvavém duchu. Strávili jsme tak příjemnou čtvrthodinku, ve které se častěji než by se mohlo zdát, skloňovalo slovo Amerika. A to by, počítám, většina z nás nečekala.

Možná, že se to stává už obligátní otázkou, ale co vy a vaše vzpomínky na studentská léta? V první řadě musím říct, že jsme měli vynikající třídu, skvělou partu lidí a také třídní profesorku paní doktorku Holíkovou, takže těch zážitků je obrovská spousta. Mimo takové ty školní povinnosti jsme zkoušeli organizovat strašně moc věcí – od každoročních letních brigád v Jižních Čechách přes společné jezdění na hory. Dá se říct, že je to pro mě celé takový jeden velký zážitek. U nás ve škole vás pravděpodobně všichni známe jako toho pána z Region Kamery. Inspirovalo vás něco k výběru takového povolání už během studia? To, co dělám, je obrovská náhoda. Mě tady na gymnáziu spíš inspirovalo cestování. Musím pochválit kantora Pepu Malého, který nás učil zeměpis tak, že nás obrovsky bavil. Takže já po gymnáziu jsem v Česku moc dlouho neokouněl a zmizel jsem asi na dvanáct let pryč. Cestoval jsem po světě – po amerických národních parcích a tak podobně. Možná mi skutečnost, že mi vždycky šel sloh, později pomohla, když jsem nastoupil jako redaktor. Vidíte, redaktor. Co školní časopis, byl jste součástí taky této redakce? Ne, co vím, žádný tady ještě nebyl. K nám se ale donesla zpráva, že tradice vydávání studentského časopisu je tady na Gymnáziu už od roku 1957. Vůbec netuším. My jsme maturovali hned po revoluci, takže jsme byli ta poslední parta kompletně vyučená v minulém režimu. Buďto vydávání v průběhu let utichlo anebo je možné, že právě kvůli té předrevoluční době to dělala jen určitá parta vyvolených lidí a prověřených kantorů. Říkal jste, že vás hodně nadchlo cestování. Dá se považovat za jeden z vašich největších koníčků nebo si perfektní odpočinkový den představujete jinak?

222 A B S O L V E N T

Mám dvě maličké děti. Takže jestli můžu být úplně upřímný, naprostý relax by pro mě byl, kdyby se nám podařilo obě dvě strčit na pár hodin k prarodičům. (smích) Ne, to samozřejmě bylo hodně nadnesené. Určitě by to bylo něco spojené s aktivitou a cestováním, ale už ne takový ten ryzí způsob, kdy jsme jezdívali pod širák, už bych spíš chtěl nějaký ten komfort. V tom jsou ideální například Eurovíkendy. Dokázal byste určit místo na planetě, které vás během cest nejvíc uchvátilo? Dá se říct spousta míst, protože každé je něčím specifické. Většina se ale vztahuje právě k Americe,

protože tam jsem strávil asi osm let. Dones vzpomínám na nádherné město, kde jsem žil, což je Sarasota na Floridě. Je to město bohatých lidí, na krásném místě blízko třicetistupňového moře, pláž byla za posledních deset let několikrát vyhlášená jako nejkrásnější na Zemi, takže tam bylo opravdu nádherně, co se týče civilizace. Co se týče přírody a jejích krás, určitě musím zmínit Yellowstonský národní park. Nedá mi to, abych se nezmínila o aktuálním tématu časopisu – káva a čaj. Který z nápojů vy osobně preferujete? Bez kávy nevstanu. Když je čas, čímž myslím hlavně víkendy a volné dny, je to opravdu takový ten rituál uvařit si dobrou poctivou brazilskou nebo mexickou kávu. Nikdy nepiju kávu po páté hodině, protože potom nespím. Tím pádem dávám večer naopak přednost čajům, ať už zelenému nebo bílému.

Můžete. (smích) Tak dobře, budu. Je strašně důležité udělat maturitu, ale pro život vůbec není důležité za kolik ji člověk udělá. Ono by se to těm mladším asi nemělo říkat, protože to potom nabádá k takovému tomu „Ono to půjde na čtyřku.“. Ale vážně, mladý člověk bez životních zkušeností se snaží naučit, mít jedničku dvojku z maturity, ale na to se potom nikdo neptá, první otázka vždycky je „Máte maturitu?“. Proto já bych řekl, učte se tak, jak to stačí a spíš si užívejte každou volnou chvilku mládí.

Máte nějaké oblíbené místo, kam si rád chodíte, ať už ke kávě nebo čaji, posedět? Zrovna mám v hlavě jednu brněnskou kavárničku, kterou provozuje charita. Zrovna mi vypadl název, ale je na Obilném náměstí vedle porodnice. Mám pocit, že se jmenuje Anděl. Tak kam na dobrou kávu už víme. Kdybyste ale měl možnost vzkázat svému mladšímu studentskému já něco, co dnes už dobře víte, kdybyste mu mohl poslat radu, co by to bylo? Můžu být úplně upřímný? (smích)

ISSUE 33

Děkujeme za rozhovor

A B S O L V E N T 323

Jarka Eliášová, Městská knihovna Rosice

Hledání malého prince Přívětivé, veselé a něžné bylo slavnostní zakončení multimediálního festivalu Hledání Malého prince, v jehož organizaci měla prsty Městská knihovna Rosice a Gymnázium T.G.M. Zastávka. Na uspořádání akce, která přesahuje hranice okresu, se obě instituce nedohodly poprvé - před léty proběhlo podobně úspěšné Hledání dona Quijota a letošní projekt vznikl s ohledem na 70. výročí stvoření literární postavy Malého prince. Festival nebyl soutěžní a účastníci mohli zasílat své příspěvky k tématu knihy Antoina de Saint Exuperyho (literární, výtvarné, cizojazyčné) v průběhu několika měsíců, což také poměrně bohatě činili. V sobotu 9. března se pak všichni pořadatelé, účastníci a hosté - sešli v Zámeckém kulturním centru na příjemném setkání nejen s Malým princem. Pozvání do Rosic totiž přijala také herečka Chantal

Poullain, která svým šarmem zcela okouzlila přítomné diváky (i divačky). Večerem zněly francouzské písně v podání pěveckého sboru zastaveckého gymnázia, literární příspěvky členů kroužku tvůrčího psaní při ZŠ Rosice a samozřejmě především úryvky z Malého prince (mimo jiné i v úžasném francouzském originále). Ke zhlédnutí byla připravena prezentace všech festivalových prací (sešlo se jich 60) a výstava různých cizojazyčných vydání Malých princů (ze všech koutů světa), které zapůjčila Michaela Hantková. Přátelskou a uvolněnou atmosféru doplnilo skvělé občerstvení a po skončení lehce oficiálního programu a předání pamětních listů a knih, se hostům ještě dlouho nechtělo odcházet a užívali si výjimečně podařeného kulturního večera.

„Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde ... “

Zleva: V. Kokeš (1. ročník), Ch. Poullain, D. Nevřivý (sekunda)

Chantal Poullain s beránkem

Literární i výtvarné práce z Hledání malého prince si můžete prohlédnout na stránkách školy v sekci Malý princ

242 T É M A

Studenti sekundy a kvinty

Lyžování v Tatrách i Alpách Sekunda v Tatrách „V roce 2013 měla sekunda lyžařský kurz, na kterém jsme se někteří naučili lyžovat, ale všichni jsme se dobře bavili díky dobré společnosti. Největší zážitek pro mě byl, když poslední noc na ubytovně hrála třetí skupina parodii na Partičku – Trapčičku – ale nejhorší zážitek byl, když jsme sjeli z vleku a spolužačka mi zabrzdila na hůlce a já jsem zjistil, že je zlomená, až dole u vleku.“ „Nejlepší bylo, když jsme učili Wendu lyžovat. Jezdili jsme na pomalé pomě a vlekař Roman po nás házel sněhové koule a my mu to opláceli.“ Nejzábavnější byla cesta autobusem, když pan učitel Malý hrál na kytaru a my jsme zpívali.“ „Můj největší pád na horách byl, když jsem asi ve středu jela z prudké části sjezdovky. Jedu, jedu a najednou přede mnou chlap. „Bum!“ To byla teda rána! Asi po dvou minutách jsem se s jeho pomocí zvedla, omluvila se a jakoby si nic nestalo, jsem dojela k naší skupině a zařadila se do řady.“

Kvinta a „prvák” v Alpách

Martin Pátek

V Rakousku na pokoji, když odhrnete záclony, uvidíte něco úžasného. Normální člověk by si představil obrovské kopce, pod kterými se trčí malinký kostelík. Opak je však pravdou. Jediné, co lze vidět, je nikde nekončící mlha, mraky nebo jiné věci, které znemožňují výhled. Zdá se, jako by mlha byla místy šedá, žlutá, ale nikde ne sněhově bílá. Jako by byla uprostřed nejhustší, zatímco na krajích se ztrácela. Bylo nemožné vidět cokoliv jiného, až na jeden okamžik. Bylo pozdě v noci, něco kolem půlnoci. A mlha se rozestoupila a ten, který stál v ten moment na balkoně, zažil něco, co ještě nezažil. Byli vidět obrovské kopce pokryté lesy, ve kterých měl každý strom sněhovou čepici. Nahoře, kde stromy už nerostly, se zračily obrovské kamenné plochy pokryté sněhem i ledem. A přesně, jak jsem říkal, pod nimi se opravdu trčil onen malinký kostelík, který tam zářil jako hvězdička na nebi.

ISSUE 33

T É M A 325

Rudolf Zezula, sexta

Podpůrné látky a doping ve sportu Poprvé se tyto látky začaly užívat na začátku druhé poloviny 20. století. Vyplynulo to z hledání a posouvání hranice výkonu, kterého může člověk dosáhnout. V dnešní době je většina látek, které mají zvýšit

= Doping je ve sportu označení pro užívání zakázaných látek a metod, které mají zvýšit výkonnost sportovce.

sportovcův výkon zakázány a jsou přísně kontrolovány. Ovšem i přes to jsou tyto látky stále hojně užívány, z čehož následně vznikají skandál,y jako např. v poslední době u amerického cyklisty Lance Armstronga.

Nejčastěji užívané zakázané látky: Anabolické steroidy – urychluje zotavení po fyzicky náročném tréninku, slouží k růstu svalů. Testosteron – tato látka se využívá jako anabolikum a také díky tomu, že je na ni velmi těžké přijít v rámci dopingové kontroly. Růstový hormon – podporuje nárůst svalové hmoty, zvyšuje výkon a způsobuje pokles tuku v těle. Krevní doping – zvyšuje přenos kyslíku v krvi a díky tomu zvyšuje výkon sportovce a je v podstatě nezjistitelný.

Cyklistický fenomén Lance Armstrong Určitě jste zaslechli o dopingové aféře, která se provalila v lednu tohoto roku. Americký cyklista a sedminásobný vítěz Tour de France Lance Armstrong se v rozhovoru pro Oprah Winfrey přiznal k tomu, o čem se už mnoho let spekulovalo. Během vítězných Tour de France dopoval a bral zakázané látky. Řekl, že toho lituje, ale že po vyhrání boje nad rakovinou varlat, kterou mu lékaři zjistili v roce 1996, chtěl vyhrát další závody svého života za každou cenu. Antidopingová agentura USA stejně už v srpnu 2012 obvinila Armstronga z dopingu a oznámila, že mu odebere získané tituly za Tour de France. Cyklistovo přiznání toto obvinění jen potvrdilo. Ale Armstrong svým jednáním neztratil jen sportovní tituly a uznání, bude muset vrátit i prémie, které za vítězství získat. A tato částka rozhodně nebude zanedbatelná. Sportovci, kteří se rozhodnou dopovat, neriskují pouze svoji sportovní pověst, ale i svoje zdraví, protože většina těchto látek má i negativní dopad na člověka, což bývá

262 S P O R T

ovšem přehlíženo. Sportovci vidí jen vypracované tělo a výsledky, kterých chtějí dosáhnout jakoukoliv cestou.

ZÁ BA VA Vážení čtenáři, právě jste došli až na konec tohoto čísla :-)

ISSUE 33

S P O R T 327

OBSAH OBSAH EDITORIAL OBSAH

Recommend Documents