11. ročník | Leden – únor
ROP Informace o regionálním operačním programu
STŘEDNÍ MORAVA
Partner pro váš rozvoj Projekty ROP Střední Morava v regionu Rozhovor se starostou Velkých Losin Tipy na výlet s ROP Střední Morava
Viděno očima
Ivana Matulíka ředitele Úřadu Regionální rady Střední Morava Příprava nového období 2014–2020 se časově blíží do finále, ale i v kontextu informací o čerpání a stavu přípravy existuje stále ještě spousta nezodpovězených otázek. Tomuto tématu věnujeme samostatný článek v Magazínu. A při této příležitosti považuji za důležité zmínit vyjádření ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové: „Velmi si cením dosavadních výsledků čerpání Regionálních programů a práce zaměstnanců rady. Právě lidé v regionech, které jsem nedávno označila za rodinné stříbro, budou velmi důležití při čerpání evropských dotací v budoucím období let 2014–2020. Příjemci evropských peněz se nemusí obávat, že by si pohoršili, spíše naopak. Budeme vycházet z toho, co v regionech máme.“ Po dlouhé době tak konečně slyšíme pozitivní signál, který nám pomůže nejen bez dalších rizik dokončit dnes již staré období, kde nás všechny společně ještě čeká obrovské
množství práce. Schválené projekty v ROP Střední Morava v různých fázích administrace již máme, ale zbývá ještě do konce roku 2015 proplatit asi třetinu všech prostředků. Přičemž můžeme potvrdit, že vše nasvědčuje tomu, že ROP Střední Morava využije beze zbytku finanční rámec, který je pro území Olomouckého a Zlínského kraje k dispozici. Ale současně, že bude možné využít a navázat na získané zkušenosti a napomoci rozvoji obcí, měst a krajů v „novém období 2014–2020“. Informace, že je Česká republika nejhůře čerpající zemí z EU fondů, se nečte dobře, zejména v kontextu přípravy na využití prostředků pro nové období. I z toho důvodu je důležité klást si otázku, jaké jsou příčiny tohoto stavu a zda lze v nejbližším období očekávat změny k lepšímu. Můžeme využít zkušenosti jak naše, tak ale i například ze zahraničí. Poláci patří k nejúspěšněji čerpajícím zemím, je to především proto, že se tomuto tématu politicky i odborně dlouhodobě věnují a věnovali. Především – vybudovali odpovídající odborné kapacity na všech úrovních státní a veřejné správy, kterým svěřili plánování a administraci fondů a „udělali“ z tohoto tématu národní prioritu. Takže volbám navzdory byla zachována kontinuita věcných priorit a rozhodování.
9 dopravních terminálů
18,5 miliard pro region 151 zastávek veřejné dopravy
661 projektů realizováno
111 km silnic
32 kulturních center 23 mateřských škol
1507 schválených pracovních míst
12 082 milionů proplaceno
Obsah Rozhovor z místa projektu
Rizika při čerpání evropských dotací
Programové období 2014–2020
Proměny v čase
Jezuitská kolej v Uherském Hradišti
ROP Střední Morava v Olomouckém a Zlínském kraji
Pavilon A1 Výstaviště Flora Olomouc
fotografie: Jan Andreáš
Zmodernizovaný pavilon olomouckého výstaviště se znovu otevřel veřejnosti V polovině února se po více než roční rekonstrukci veřejnosti znovu otevřel pavilon A olomouckého výstaviště Flora. Jeho znovuotevření doprovázel již devatenáctý ročník výstavy cestovního ruchu a využití volného času TOURISM EXPO, kterou navštívilo na 10 000 návštěvníků, což je třikrát více než v loňském roce a dvakrát více než před dvěma lety. „Takovou rekordní návštěvnost vnímám jednoznačně pozitivně. Jsem rád, že se lidé přišli podívat na nový pavilon i na program první výstavy. Doufám, že návštěvníci zachovají výstavišti přízeň i při dalších pořádaných aktivitách,“ zhodnotil znovuotevření pavilonu A ředitel Výstaviště Flora Olomouc Jiří Uhlíř. Rekonstrukce a modernizace hlavního pavilonu výstaviště probíhala přes rok a Regionální operační program Střední Morava na ni přispěl částkou 21,5 milionu korun. Pavilon z konce 60. let se díky rekonstrukci dočkal moderní podoby. Z jeho původního vzhledu zůstala zachována pouze základní konstrukce, která díky novému izolačnímu trojsklu získala reprezentativní vzhled. Pavilon je navíc možné zvenku i zevnitř zatemnit žaluziemi, které mají současně akustickou funkci, a udělat z něj vhodný prostor pro konání kulturních a společenských akcí, jako jsou například plesy. Nová je také vzduchotechnika a vytápěné podlahy. Součástí projektu bylo i rozšíření prostoru pavilonu, což s sebou přináší větší komfort jak pro vystavovatele, tak pro návštěvníky. „Pavilon A je základním prvkem celého výstaviště a jeho rekonstrukce a modernizace znamená velkou obnovu výstavnictví Olomouckého kraje,“ shrnuje přínos modernizace pavilonu ředitel Uhlíř a pokračuje: „Ve srovnání
s výstavišti v jiných městech je navíc to olomoucké jedinečné pro svou polohu, kdy tvoří jakousi symbiózu s městskými parky. Návštěvníci se tak během výstav mohou těšit z příjemného prostředí jak nového pavilonu, tak také Smetanových sadů.“ Komplexní rekonstrukce a modernizace Výstaviště Flora Olomouc sestává celkem ze tří dílčích částí. Tou první je právě zmíněná rekonstrukce hlavního pavilonu A. Do dubna letošního roku by měla být dokončena také správní budova s dvoupatrovou restaurací s kapacitou 120 míst, která bude s hlavním pavilonem spojena lávkou. Součástí komplexní revitalizace je také parkoviště pro auta a autobusy, nová komunikace spojující Zamenhofovu a Wolkerovu ulici a samozřejmě nové chodníky, kanalizace a veřejné osvětlení. Celá revitalizace pavilonu A a jeho okolí vyjde zhruba na 166 milionů korun, přičemž více než 66 milionů korun pokryje dotace z Regionálního operačního programu Střední Morava. Související projekty komplexní modernizace Výstaviště Flora Olomouc, kterými je správní budova a parkoviště, jsou z ROP Střední Morava podpořeny v rámci olomouckého zónového Integrovaného plánu rozvoje měst – Městské parky Olomouc. V rámci stejného integrovaného plánu byla v minulosti podpořena také rozsáhlá revitalizace Rudolfovy aleje ve Smetanových sadech. Smetanovy sady se tak spolu se zmodernizovaným výstavištěm staly reprezentativním místem nejen města Olomouc, ale také celého Olomouckého kraje. Na obnovu olomouckých parků bylo z ROP Střední Morava v letech 2017–2013 vyčleněno bezmála 190 milionů korun. (cih)
2
Rozhovor z místa projektu Ing. Stanislav Gregůrek
Na konci minulého roku se na Velehradě slavnostně otevřelo nové moderní Turistické centrum. ROP Střední Morava přispěl na jeho výstavbu více než 17 miliony korun, dalších více než 6 milionů činily finance obce. K čemu Turistické centrum Velehrad slouží a na co všechno se mohou jeho návštěvníci těšit, prozradil starosta obce pan Ing. Stanislav Gregůrek.
starosta obce Velehrad
„Velehrad, jako duchovní a poutní místo, si kulturní stánek zaslouží.“
Jak vznikla myšlenka vybudovat na Velehradě Turistické centrum? Impulsem vybudovat na Velehradě Turistické informační centrum byla potřeba mít v obci kapacitně dostatečný společenský sál, kde by se odehrávaly veškeré kulturně-společenské akce. Doposud jsme tento prostor postrádali.
Turistické centrum vzniklo tzv. na zelené louce. Pustila by se obec do jeho výstavby, i kdyby nezískala dotaci z ROP Střední Morava? Pro výstavbu Turistického centra byl vybrán ideální prostor v centru obce. Sice tím došlo k zabrání malé části parkovací plochy, ale centrum je zde pohodlně přístupné pro obyvatele a návštěvníky, neboť se v blízkosti nachází náměstí, autobusová zastávka, škola, Dům Cyrila a Metoděje a areál kláštera. Pokud by obec nezískala dotaci z ROP Střední Morava, tak by se v současné době do výstavby určitě nepustila, protože finanční možnosti obce jsou přece jen omezené a my jsme právě dokončili dobudování cyklostezek, generální rekonstrukci čistírny odpadních vod, místní komunikace a podobně.
Co všechno nové centrum turistům nabízí a co nabízí obyvatelům obce Velehrad? Jelikož se podařila zajistit finanční dotace z ROP Střední Morava, za což jsme velmi vděční, obec se rozhodla vybudovat toto turisticko-informační centrum dle podmínek stanovených programem, a to je turismus a výstavnictví. Návštěvníkům a občanům slouží společenský sál, informační centrum a prostory pro pořádání výstav. Při zahájení a otevření Turistického centra byla za pomoci Slováckého muzea Uherské Hradiště nainstalována také stálá výstava s názvem „Cyrilometodějský Velehrad“. Na měsíc březen a duben je pak připravena řada dalších výstav.
Projekt Turistického centra Velehrad je prvním úspěšně realizovaným projektem obce. Jak byste shrnul zkušenosti s jeho přípravou a také spolupráci s Úřadem Regionální rady Střední Morava? Po schválení záměru vybudovat tento kulturní stánek jsme se spolu s podáním žádosti o dotaci pustili do zpracování architektonické podoby centra, vyřizovali paralelně všechny úkony potřebné k realizaci a pevně doufali, že se nám podaří finance zajistit. To se zdařilo a jsme moc rádi. Spolupráce jak s Krajským úřadem ve Zlíně, tak s Úřadem Regionální rady Střední Morava byla perfektní, vždy nám vycházeli naprosto profesionálně vstříc. Chtěl bych za to všem, kteří mají zásluhu na tom, že se dílo podařilo a bude sloužit další léta, vyslovit velké poděkování od zastupitelstva obce a občanů Velehradu.
V čem spatřujete hlavní přínos Turistického centra pro obec Velehrad? Plný provoz plánujeme na jaře tohoto roku a od Turistického centra si slibujeme větší informovanost a kulturní zážitky jak pro občany, tak pro návštěvníky Velehradu. Zájemci by měli v centru obdržet veškeré informace nejen o minulosti a současnosti obce Velehrad, ale také by měli mít možnost shlédnout řadu výstav a dále být seznámeni s životem a děním Mikroregionu Buchlov, který zahrnuje na 14 obcí a Velehrad je taktéž jeho součástí.
(cih)
Turistické informační centrum Velehrad
Interiér turistického centra Velehrad
3
Rozhovor z místa projektu financovaného z ROP
Areál zdraví ve Velkých Losinách
„Bez dotačních prostředků by rozvoj v naší oblasti byl jen ztěžka možný“ Velké Losiny. Malebná lázeňská obec v podhůří Jeseníků s unikátní ruční papírnou a krásným renesančním zámkem, místem proslulým bolavou historií v podobě čarodějnických procesů. Ale také obec, kde vědí, jak čerpat evropské dotace a jsou v tom úspěšní. Díky tomu se zde dobře žije nejen místním, ale rádi se sem vrací i lázeňští hosté a turisté. O projektech minulých, současných i budoucích jsme hovořili se starostou obce Ing. Norbertem Pfefferem.
Pane starosto, Velké Losiny jsou v čerpání dotací úspěšným příjemcem. Na co všechno jste finanční prostředky z ROP Střední Morava využili a byly tyto prostředky využity účelně? 1. února 2014 jsme slavnostně zahájili provoz Areálu zdraví, který se skládá ze tří samostatných staveb – Relaxační a sportovní zóna u Areálu zdraví, samotná stavba Areálu zdraví a přístupová komunikace a parkoviště u Areálu zdraví. Tyto stavby byly samostatně projektovány, financovány a také dotačně podpořeny. Celkově jsme na vybudování celého areálu získali z ROP Střední Morava dotaci ve výši o něco málo přesahující 16 milionů korun. Z již dříve realizovaných projektů je potřeba uvést stavbu Naučné stezky ve Velkých Losinách podpořenou evropskými dotacemi částkou 1,6 milionu korun. V současnosti realizujeme další projekt „Revitalizace náměstí lázeňské obce Velké Losiny“, který má termín dokončení v květnu letošního roku. Vedle toho připravujeme další žádosti. Účelnost vynalože-
ných peněz dokládá právě v případě Areálu zdraví doplnění nabídky na využití volného času pro návštěvníky naší oblasti Jeseníků. Projekty naší lázeňské obce také navazují na jiné významné privátní projekty v regionu, např. Therme Park v Lázních Velké Losiny nebo lyžařský areál K3 Sport Kouty nad Desnou. Jaké jsou ohlasy obyvatel i návštěvníků obce na realizované projekty? Který z projektů se podle vás setkává s nejpozitivnějšími ohlasy veřejnosti? Od prvního dne, kdy bylo možné Areál zdraví, třeba i ne v plném rozsahu, využívat, projevovali o něj občané velký zájem. Venkovní relaxační plocha u Areálu zdraví se stala cílem výletů obyvatel místních i z nedalekého okolí, hlavně rodin s malými dětmi. Také víceúčelová hala si postupně nachází své uživatele při konání sportovních nebo kulturních akcí. Atraktivitu ještě zvýší otevření nové restaurace.
4
Rozhovor z místa projektu financovaného z ROP Co pro vás znamenaly dotace z ROP Střední Morava? Realizovali byste své plány na rozvoj obce i v případě, že byste dotace nedostali? V případě Areálu zdraví se o využití dané lokality ve Velkých Losinách vedly diskuze již několik desetiletí a v plánech byla různá sportoviště nebo i aquapark. Všechny plány skončily při vyčíslení potřebných nákladů na realizaci. Při schvalování stávajících projektů se také zvažovalo zamítnutí, zvlášť když byla projektu přiřknuta veřejná podpora a dotace byla snížena jen na 40 % uznatelných nákladů. Zastupitelstvo obce nakonec rozhodlo, že budeme tyto projekty realizovat i při vyšší finanční účasti obce. Vedení obce věří, že hotové dílo se kladně projeví ve zvýšené retenci turistů ve Velkých Losinách i v okolních obcích neboť cestovní ruch má významný vliv na zaměstnanost v regionu.
Z ROP Střední Morava čerpají finanční prostředky i další obce ze Šumperska, vybaví se vám nějaké další projekty ostatních příjemců, které považujete za přínosné, originální a které by bez činnosti ROP Střední Morava bylo jen stěží možné realizovat? V rámci IPRÚ Šumpersko byly i sousední obce (Rapotín, Loučná nad Desnou) příjemci dotace z ROP Střední Morava. Spolu s dalšími obcemi jsme sdruženi ve Svazku obcí údolí Desné a je naším zájmem jednotlivé investice do rozvoje cestovního ruchu nebo rozvoje venkova koordinovat a vzájemně si nekonkurovat. Důsledkem útlumu a restrukturalizace zemědělské prvovýroby v našem regionu je oblast cestovního ruchu vhodnou náhradou aspoň na částečné vyplnění vzniklé propasti v zaměstnanosti místních obyvatel. V čem jako úspěšný příjemce vidíte hlavní přínos činnosti ROP Střední Morava? ROP Střední Morava není jediný zdroj dotací, který obec Velké Losiny využívá. Jeho hlavní přínos vidím v tom, že jednotlivé dotační výzvy jsou vyhlašovány podle konkrétních potřeb regionu a jejich cílení je možné blíže konkretizovat. Podobně umí řešit lokální potřeby i dotace vyhlašované prostřednictvím MAS. Tím ale nijak nesnižuji význam dotačních programů státních fondů a ministerstev.
Je podle vás rozdíl v realizaci prvního projektu a projektů dalších (druhých, třetích)? Je možné říct, že s realizací dalších projektů již víte jak na to a administrativa spojená s realizací projektů je jednodušší? Obec Velké Losiny v současnosti dokončila tři stavby podpořené ROP Střední Morava. I když generální zhotovitel byl jeden, místo i čas realizace byl shodný, bylo v souladu s uzavřenými smlouvami o poskytnutí dotace nutné řídit a vyhodnocovat každou akci přísně samostatně, a to od podání žádosti o dotaci přes žádosti o platbu až po monitorovací zprávy. Nedovedu si představit splnění všech požadavků na administraci bez účasti společností, které se zabývají problematikou dotačního managementu a organizací výběrových řízení. To s sebou nese samozřejmě další, mnohdy ne malou, potřebu financí. A jestli při dalších projektech máme větší zkušenosti a realizace je jednodušší? Snad jen, že už se tolik nedivíme. V každém případě platí, že poskytovatel dotace má pravdu a jeho požadavky je třeba splnit.
Pokud bude mít vaše obec příležitost získat evropské dotace i v budoucnu, využijete ji? Máte připraveny nějaké další projekty? V současné době obec Velké Losiny realizuje investiční akci, která je podpořena z ROP Střední Morava a také se projednává další žádost o dotaci na revitalizaci centrální části obce, kterou bychom rádi ještě letos zahájili. Samozřejmě nadále řešíme projektovou přípravu schválených záměrů obce tak, abychom byli připraveni a mohli rychle reagovat na další případné dotační výzvy. (lin)
Interiér Areálu zdraví
5
Sportovní akce v Areálu zdraví
ROP Střední Morava a IPRÚ Jesenicko
80 milionů korun zůstane na Jesenicku Reakce na nevyužité peníze? Výzva pro Jesenicko! Výzvu zaměřenou na předkládání projektových žádostí v prioritní ose 3 Cestovní ruch, oblasti podpory 3.1. Integrovaný rozvoj cestovního ruchu, podoblasti podpory 3.1.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pro individuální projekty naplňující Integrovaný plán rozvoje území Jesenicko vyhlásil počátkem února Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava. Reagoval tak na oznámení jesenické radnice, že nevyčerpá přislíbenou dotaci ve výši 80 milionů korun. Jeseničtí totiž upustili od plánu výstavby Regionálního aquaparku Jeseník, jehož přípravě věnovali 5 let. Snahou Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava a jeho předsedy, olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila, bylo ponechat „nevyužitých“ 80 milionů na Jesenicku. Po projednání záměru se starosty z dotčeného území Výbor Regionální rady rozhodnul, že dotační peníze mohou dotčené obce využít na jiné projekty. V rámci vyhlášené výzvy tak mohou obce žádat o dotace na projekty související např. s parkováním nebo sportem, ale musí splnit podmínku vázanosti projektů na cestovní ruch.
Historie Regionálního aquaparku Jeseník Záměr vybudování Wellness centra Jeseník představila jesenická radnice veřejnosti poprvé v roce 2008. Tehdy obří projekt za více než 300 milionů korun, jehož součástí bylo vybudování krytých a venkovních vodních ploch, vnitřní wellness zóny, tobogánů a jiných různých atrakcí, měl přispět k přilákání turistů a zvýšení atraktivity regionu Jesenicka. Analýza předloženého projektu ale ukázala, že nebyla splněna hranice finanční efektivity a projekt tak na evropské dotace nedosáhnul. Nové vedení jesenické radnice nechalo na počátku roku 2011 zpracovat detailní posouzení projektu Wellness centra Jeseník a následně
byl projekt přepracován a představen v redukované verzi. V této nové variantě, zlevněné o 100 milionů korun a s novým názvem projektu – Regionální aquapark Jeseník, již projekt splnil stanovené podmínky a získal příslib dotace ve výši 80 milionů korun z Regionálního operačního programu Střední Morava. Na projekt, který měl zvýšit atraktivitu území z pohledu cestovního ruchu, se ale městu opakovaně nepodařilo, kvůli nezájmu bank na spolufinancování projektu, zajistit 50 milionový úvěr a jeseničtí zastupitelé tak museli rozhodnout o jeho definitivním konci. (lin)
Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) Střední Morava, jako jeden z mála regionů soudržnosti v České republice, už od roku 2007 ve své investiční strategii aplikuje takzvaný integrovaný přístup k vybraným územím. Záměrem je zajistit koncentraci, provázanost a efektivitu investic. Tento přístup se týká zejména oblasti cestovního ruchu. V Olomouckém a Zlínském kraji bylo vytipováno šest území (Olomoucko, Šumpersko, Jesenicko, Luhačovicko, Rožnovsko, Horní Vsacko) s vysokým potenciálem cestovního ruchu. Tato území byla prioritně podporována z ROP Střední Morava. Jedním příkladem za všechny je území Jesenicka. Díky dobře zacíleným investicím dnes na tomto území dobře fungují služby veřejného i soukromého sektoru, které vznikly s podporou evropských investic a v oblasti nabízejí přidanou hodnotu. Plán integrovaného rozvoje území Jesenicka je zaměřen na podporu aktivit vázaných na oblast cestovního ruchu a realizovaných ve správním území obcí Jeseník, Lipová-Lázně, Ostružná, Bělá pod Pradědem a Česká Ves.
6
Úřad Regionální rady informuje Do měst a obcí putuje dalších163 milionů na rozvoj cestovního ruchu Výbor Regionální rady na svém únorovém zasedání schválil k dopracování dvacítku projektů na podporu rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém a Zlínském kraji. Schválené projekty krajů, měst, obcí a neziskových organizací se podělí o celkem 163 milionů korun. Výzva určená pro veřejný sektor byla vyhlášena na podzim předešlého roku a obsahovala podmínku, že předložené projekty musí prokázat přímý dopad na cestovní ruch a vliv na zvýšení počtu návštěvníků v území. Koncem listopadu se na Úřadu Regionální rady sešlo celkem 29 projektových žádostí a ke schválení jich finálně bylo doporučeno 20. Evropské peníze poputují do 4 oblastí aktivit směřujících k podpoře rozvoje cestovního ruchu. Těmi jsou výstavba infrastruktury pro aktivní a kulturně-poznávací formy cestovního ruchu, lázeňství a výstavnictví, dále rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch. Třetí oblastí je vybudování turistických okruhů či naučných stezek a poslední aktivitou jsou stavební úpravy kulturních a technických památek.
Schválené projekty k dopracování Název projektové žádosti
Žadatel
Dotace ROP
Plumlov – atraktivní přehrada
Město Plumlov
6 301 680
Muzeum vitráží (Zábřeh)
Občanské sdružení Muzeum Vitráží
5 593 477
MiniZOO Podhorského venkova (Hanušovice)
VÝHLED, o.s.
2 077 443
Modernizacev sportovního areálu a jeho zázemí v prostoru rekreačního střediska Bozeňov
Centrum volného času Bozeňov o.s.
7 629 739
Víceúčelová sportovní hala a wellness ve sportovním areálu Véska
Občanské sdružení Sportovní klub Véska
Zmizelí sousedé – naučná stezka (Hanušovice)
Česká a moravská města, o.s.
2 883 101
Stálá muzejní expozice na zámku v Citově
Obec Citov
3 812 885
Rozvoj zlatokopeckého skanzenu ve Zlatých Horách
Město Zlaté Hory
9 736 610
Tančírna v Račím údolí
Obec Bernartice
10 036 840
Muzeum Bedřicha Smetany v Týně nad Bečvou
Obec Týn nad Bečvou
5 064 085
Zámek Náměšť na Hané – severní křídlo
Městys Náměšť na Hané
8 088 860
Pradědovo dětské muzeum (Bludov)
Jeseníky přes hranici
Regionální muzeum v Dobromilicích
Obec Dobromilice
5 699 724
(Ne)muzeum aneb Cesta k pokladu (Bludov)
Pamfilia, o.s.
5 208 938
Vařákovy paseky – věděcká rekonstrukce vypálené usedlosti s expozicí napojená na síť naučných stezek
Obec Lačnov
8 345 820
Rozhledna Kelčský Javorník
Podhostýnský mikroregion
6 874 437
Muzeum řeznictví (Valašské Meziříčí)
Sdružení pro zachování tradic řeznického řemesla na Valašsku
11 115 726
Muzeum pro všechny (Uherské Hradiště)
Občanské sdružení Muzeum pro všechny
3 980 900
Expozice lidové architektury – muzeum v přírodě Rochus (Uherské Hradiště)
Park Rochus, o.p.s
Naučné stezky okolím Uherského Brodu
Město Uherský Brod
7
22 585 689
13 648 468
20 581 692 3 919 014
Úřad Regionální rady informuje
Rizika při čerpání evropských dotací Deset miliard korun nedočerpaných v roce 2013 z evropských fondů posunulo Českou republiku na pomyslnou první příčku v tabulce nejhůře čerpajících evropských zemích. A podobné problémy očekává Ministerstvo pro místní rozvoj ČR i v letošním roce. Dle ministryně Věry Jourové může za problémy s čerpáním hned několik věcí. „Docházelo průběžně ke špatnému finančnímu plánování. Špatný byl i kontrolní systém,“ sdělila nová ministryně pro místní rozvoj v médiích a doplnila: „Největší riziko nedočerpání se týká ministerských operačních programů.“ Naopak regionální operační programy, mezi něž se řadí i ROP Střední Morava, jsou v čerpání evropských peněz nejúspěšnější. Nová vláda, která si dala za cíl zlepšit vztahy s Evropskou komisí, zařadila evropské fondy mezi své priority a začíná hledat opatření, jak riziko nevyčerpaných prostředků za období 2007–2013 co nejvíce minimalizovat. Všechna ministerstva dostala za úkol zmapovat reálná rizika při čerpání z evropských fondů a nastavit krizové plány, aby bylo zajištěno maximálně efektivní čerpání evropských dotací. Výslednou sadu opatření pak na svém zasedání 5. 3. 2014 schválila vláda. „V krizových plánech není žádný samo spásný nápad nebo opatření, která nám skokovým způsobem odčerpají finance.
Přesto tam jsou věci, které mohou velmi pomoci,“ řekla ministryně Jourová na setkání s novináři 6. 3. 2014. ROP Střední Morava se problematikou „efektivního vyčerpání evropských finančních prostředků“ zabývá průběžně, trvale vyhodnocuje rizika a přijímá odpovídající opatření. Jen za posledních 5 let přijal řídící orgán ROP Střední Morava 4 systémová a 7 operativních opatření. Jedním z nich je i vytvoření „finančního polštáře“, který poskytuje dostatečný prostor k eliminaci rizik, aby mohl být finanční rámec ROP Střední Morava efektivně využit.
Opatření přijaté řídícím orgánem ROP Střední Morava Jedním z rizik, na která ROP Střední Morava reagoval přijetím operativního opatření, patří riziko nedodržení pravidla n+2. Toto pravidlo stanovuje minimální objem prostředků, které musí být v jednotlivých letech za projekty proplaceny a současně vykázány Evropské komisi. Pokud by tyto finanční prostředky nebyly ve stanoveném termínu vyúčtovány, Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava by o tyto chybějící prostředky přišla a neměla by je k dispozici k financování závazků, které vyplývají ze smluv o poskytnutí dotace. I když je pravděpodobnost, že tato situace nastane, poměrně malá (cca 5 %), bylo nutné přijmout odpovídající opatření. Řídící orgán ROP Střední Morava tak na svém lednovém jednání rozhodnul o stanovení povinnosti příjemců (u projektů ve stanovené fázi administrace) dodržet objem plánovaných Žádostí o platbu v období od 1. 1. do 30. 9. 2014. Tyto tzv. ŽoPky jsou uvedeny v rámci předběžného finančního harmonogramu, který je přílohou Smlouvy o poskytnutí dotace. Tato povinnost je nově zařazena mezi podstatné změny projektu.
Aktuálním celorepublikovým tématem je také problematika nálezů auditního orgánu. V poslední době došlo k jejich nárůstu, který je dán především zpřísněním kontrol. Výraznou roli hraje i skutečnost, že dochází k rozdílnému posuzování stejných jevů kontrolními orgány. Jsou i případy, kdy v minulosti byla stejná věc ve výběrovém řízení posouzena bez nálezu a nyní
je při další kontrole vyhodnocena jako problematická. Jedná se především o problém se smluvními pokutami a s podmínkami v rámci zajištění obalovaných směsí u silnic. Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava opakovaně upozornil Ministerstvo pro místní rozvoj ČR i Ministerstvo financí ČR na systémový problém a požádal o řešení na úrovni České republiky. (lin)
Finanční sankce za porušení stanovených postupů Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava je povinen postupovat v souladu s administrativními postupy a na základě zjištění Auditního orgánu Ministerstva financí ČR musí reagovat, bohužel i finančními sankcemi. Příjemcům, u jejichž projektů nalezl auditní orgán nesrovnalost, je Úřad Regionální rady povinen vydat tzv. Platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně. Vůči Platebnímu výměru může příjemce podat odvolání na Ministerstvo financí ČR. Proto je důležité, aby příjemce dotace věnoval kontrolám maximální pozornost a v případě, že považuje kontrolní nález za neoprávněný, využil možnosti vznést vůči němu odpovídající námitky.
8
Úřad Regionální rady informuje
Finance z evropských fondů v novém programovém období 2014–2020 Přípravy České republiky na čerpání financí z evropských fondů v období 2014–2020 se blíží do finále. Klíčový dokument Dohoda o partnerství by měl být odeslán do Bruselu v polovině dubna a podle nové ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové by již k zásadním změnám v jeho znění dojít nemělo.
Přípravy České republiky na nové programové období Za přípravu nového programového období, tedy za návrh jednotlivých operačních programů, metodik a přípravu klíčového dokumentu – Dohody o partnerství, je odpovědný každý členský stát samostatně. Dohoda o partnerství je závazný dokument, podléhající schválení Evropské komisi (EK), který předurčuje zaměření a podobu jednotlivých operačních programů. Ustavuje tedy způsob využití prostředků evropských strukturálních investičních fondů (ESIF) v průběhu programového období 2014–2020. Příprava a neformální jednání s EK o podobě této Dohody budou probíhat ještě do konce března. Podle nové ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové by však ve znění Dohody mělo docházet jen k dílčím změnám „Jedná se o dokument, který se připravoval dva roky, a podílely se na něm stovky lidí. Text Dohody je navíc limitován i ze strany požadavků Komise a v neposlední řadě i z časového hlediska. Vláda se k Dohodě dostala až v absolutním finále a je si vědoma, že ji nemůže v tento moment vzít
a rozcupovat. To jednoduše není možné, čas na radikální zásahy nám již nikdo nedá. Nová vláda však bude chtít udělat průmět svého programového prohlášení a Dohody,“ uvedla Jourová v rozhovoru pro EurActiv a dodala: „Nalézt průmět se nám daří poměrně dobře, nicméně někde asi dojde k menším realokacím, tedy přesunům peněz. Naší prioritou je veřejná infrastruktura, životní prostředí a doprava. Vláda o tom ale bude teprve jednat. Nyní jsme ve fázi, kdy sbíráme podněty od jednotlivých ministerských rezortů.“ Celkovou zodpovědnost za přípravu České republiky na čerpání fondů nese Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR). Kraje, obce a další partneři jsou do těchto příprav zapojeni v rámci partnerství na národní úrovni formou účasti v pracovních skupinách, odborných platformách a v rámci připomínkového řízení k jednotlivým dokumentům. Finální podoba návrhu Dohody o partnerství bude ve druhé polovině dubna předložena Evropské komisi.
Úřady Regionálních rad by měly zůstat zachovány i v období 2014–2020 Pro nové programové období 2014–2020 budou všechny původní Regionální operační programy (ROPy) nahrazeny společným Integrovaným regionálním operačním programem (IROP), který bude centrálně řízen MMR ČR, nikoli příslušnými Regionálními radami, jako tomu bylo u ROPů. Podle posledních jednání by měl mít IROP v programovém období 2014–2020 až o 4,5%1 vyšší alokaci, než mělo dosavadních sedm ROPů dohromady (4,6 miliardy Euro). To v přepočtu vychází asi na 210 milionů Euro, tedy zhruba šest miliard korun. Kdo bude za tento centrální IROP komunikovat s žadateli a příjemci v území a bude se tedy zabývat administrací IROPu v jednotlivých krajích, zatím není rozhodnuto. Rada Asociace krajů České republiky ve svých připomínkách usiluje 1
o to, aby byly současné Regionální rady, respektive Úřady Regionálních rad, využity jako zprostředkující subjekty a aby tak byla zachována kontinuita, a to především proto, že se potvrdilo úspěšné čerpání ROPů. K podobnému řešení se na 9. zasedání Asociace krajů ČR 4. března v Sokolově přiklonila i ministryně Jourová. „Přicházíme s jednoduchým řešením, kdy by ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím veřejnoprávních smluv využilo servis Úřadů regionálních rad, tedy jejich personální kapacitu, a jasně by stanovilo požadavky na činnost, kterou by tito odborníci na čerpání z evropských fondů zabezpečovali,“ uvedla Jourová. Podle ministryně by se tak žadatelé mohli se svými projekty i nadále obracet na kvalifikované specialisty přímo v regionech.“
Dle návrhu dokumentu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020, verze pro SEA hodnocení, únor 2014
9
Úřad Regionální rady informuje Jaké oblasti budou v regionech v novém programovém období podporovány? IROP bude zaměřen na snižování územních rozdílů, zkvalitnění infrastruktury a posílení konkurenceschopnosti v regionech, posílení veřejných služeb, zaměstnanost a podporu vzdělanosti, jako jednoho z pilířů zvyšování kvality života obyvatel, a posílení institucionální kapacity veřejné správy. Ve srovnání s ROPy by měl být větší důraz kladen na podporu zaměstnanosti, regionální ekonomiky a veřejné infrastruktury. Nově by mohla být podpora zaměřena například také na sociální bydlení, sociální podnikání, podporu zaměstnanosti, snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení nebo informační a komunikační technologie ve veřejné správě. Veškeré zaměření je však prozatím pouze ve fázi návrhů, které se do jisté míry ještě mohou v průběhu jednání s Evropskou komisí ještě změnit.
Integrované přístupy v regionech bude možné nově financovat v kombinaci z různých operačních programů Nová legislativa Evropské komise umožňuje část financí z IROPu vyčlenit na tzv. integrované přístupy, tedy pro potřeby řešení problémů konkrétního území na základě předem zpracované rozvojové strategie. Integrované přístupy jsou postaveny na „vylepšených“ principech jako dnešní integrované plány rozvoje (Integrovaný plán rozvoje měst a Integrovaný plán rozvoje území). Výhodou těchto integrovaných přístupů je to, že předem vyčleněné peníze do území umožní plánování a zajistí financování pro komplexní, provázané a smysluplné projektové záměry. Oproti minulému období bude navíc možné integrované přístupy financovat v kombinaci z různých operačních programů, což ještě podpoří komplexnost projektových záměrů. Pro území NUTS II Střední Morava jsou v současné době navrženy tyto integrované přístupy – Integrovaná územní investice (ITI) pro Olomouckou aglomeraci, tvořenou městy Olomouc, Přerov a Prostějov a jejich zázemí, která na
základě usnesení vlády ČR ze dne 22.1. 2014 rozšířila stávající počet 6 městských aglomerací na 7. Zlínská aglomerace, tj. krajské město Zlín a jeho zázemí bude řešena prostřednictvím nástroje Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ). Pro území obcí do 25 000 obyvatel vymezené místními akčními skupinami (MAS) v rámci obou krajů bude využito nástroje komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Dále bude územní dimenze řešena individuálními projekty v režimu cílených výzev ve smyslu diferenciace území. V území krajů by měla vzniknout regionální „stálá konference“ jakožto platforma partnerů z řad regionální a místní samosprávy a hospodářských a sociálních partnerů, která by se podílela na plánování a přípravě územní dimenze včetně integrovaných přístupů, s cílem koordinovat rozvoj v území kraje a vydávat doporučení pro řídící orgány jednotlivých OP k cílení výzev. Tyto návrhy nástrojů pro uplatnění integrovaných přístupů však ještě nejsou definitivní. (cih/hol)
Od kdy bude možné podávat projektové žádosti do výzev v novém programovém období? Až do března 2014 bude probíhat příprava finální verze Dohody o partnerství a její připomínkování. Nejpozději 22. dubna by měla být tato Dohoda a následně i programy předloženy Evropské komisi ke schválení. Ze zkušeností z programového období 2007–2013 a pokud půjde vše „hladce“, mohly by být první výzvy na příjem projektových žádostí vyhlašovány zhruba v závěru roku 2014.
Aktuální informace k období 2014–2020 naleznete na:
10
ROP Střední Morava v číslech
18,5 mld. Kč 18 mld. Kč
Alokace ROP Střední Morava 2007–2013
Schválené projekty, vč. plánů a konceptů
12,1 mld. Kč Proplacené finanční prostředky
9,4 mld. Kč Certifikované finanční prostředky
661 projektů za 10,7 mld. Kč z ROP Střední Morava je ukončeno a slouží místním obyvatelům i turistům.
Schválené projekty ROP Střední Morava podle příjemců Příjemce
Schválená dotace ROP
I DOPRAVA Veřejný sektor
6 522 mil. Kč
Podnikatelé
164 mil. Kč
II MĚSTA A OBCE Veřejný sektor ve městech
3 276 mil. Kč
Veřejný sektor na venkově
2 655 mil. Kč
Regionální centra: Olomouc a Zlín
846 mil. Kč
Podnikatelé - brownfields
357 mil. Kč
III CESTOVNÍ RUCH
Podnikatelé v cestovním ruchu
2 317 mil. Kč
Veřejný sektor v cestovním ruchu
1 232 mil. Kč Data z 3. 3. 2014
9 dopravních terminálů
18,5 miliard pro region
111 km silnic
151 zastávek veřejné dopravy
661 projektů realizováno
32 kulturních center
1507 schválených pracovních míst
23 mateřských škol
12 082 milionů proplaceno 11
Můj projekt
Videosoutěž Natoč video a vyhraj cenu: Na WWW.MUJPROJEKT.EU přibyla nová galerie videí z projektů ROP Střední Morava. Už jste je viděli? V minulém roce proběhla na stránkách www.mujprojekt.eu videosoutěž pro veřejnost, v rámci které soutěžící natáčeli zajímavá a originální videa z míst, která byla finančně podpořena z ROP Střední Morava. Cílem videosoutěže bylo zábavnou formou informovat širokou veřejnost o výsledcích činnosti ROP Střední Morava v regionu a ukázat jim místa, která vznikla díky realizaci některého z projektů finančně podpořeného z ROP Střední Morava. Průběh soutěže byl rozdělen na dvě části. Nejprve veřejnost pořizovala videozáznamy z projektů ROP Střední Morava a tyto videospoty vkládala prostřednictvím nahrávacího rozhraní na webové stránky www.mujprojekt.eu. Ve druhém kole soutěže probíhalo hlasování veřejnosti o nejpovedenější video. Toho se zúčastnilo bezmála 1600 hlasujících, kteří mezi soutěžní videa rozdělili více než 4000 hlasů a rozhodli tím o sedmi vítězích soutěže, kteří byli odměněni cenami. Symbolickou odměnu v podobě balíčku propagačních předmětů obdržel také každý účastník soutěže, který vložil do galerie aspoň jedno soutěžní video. V průběhu soutěže bylo na webové stránky vloženo 39 soutěžních videí, kterým nechybí originalita, vtip a hlavně je z nich patrné, že projekty ROP Střední Morava plní svůj účel a slouží obyvatelům i návštěvníkům Střední Moravy. Soutěžící si pro své videozáběry z projektů ROP Střední Morava nejčastěji vybírali cyklostezky, z konkrétních projektů pak nejvíce videí zachycuje hotel JANA v Přerově či Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm. V mnoha případech videa zazname-
12
návají konkrétní přínos projektu pro své uživatele, jako například videospot z in-line stezky Hejčínské louky v Olomouci nebo z Cyklostezky Bečva. Jiná videa zase v průběhu dvou minut představují proměnu v čase vybraných míst, jako třeba v případě projektu revitalizace parku ul. Sokolská v Tlumačově či modernizace SŠ polygrafické v Olomouci. Všechna videa jsou stále k vidění ve videogalerii na stránkách Můj projekt, která doplnila stávající galerii fotek a obrázků (ty jsou výsledkem soutěží pro veřejnost z minulých let) a nabízí tím další pohled na projekty z ROP Střední Morava tak, jak je vidí jejich uživatelé – široká veřejnost. Soutěžení s Úřadem Regionální rady Střední Morava však loňským rokem rozhodně neskončilo. Také pro rok 2014 připravujeme velkou soutěž pro veřejnost s projekty ROP Střední Morava a rozhodně ani letos nebudou chybět aktivity u příležitosti Dne Evropy či Dnů evropského dědictví. Veškeré informace k soutěžím a akcím pro veřejnost budou včas zveřejněny na www.mujprojekt.eu nebo na facebooku Můj projekt ROP Střední Morava. (cih)
Proměny v čase
Centrum denních služeb v Šumperku získalo díky realizaci projektu spolufinancovanému z ROP Střední Morava novou moderní tvář Centrum denních služeb v prostorách Speciální školy pro žáky s více vadami v Šumperku bylo od roku 1997 až do roku 2010 provozováno ve staré budově bývalé mateřské školy. Ta však byla ve velmi špatném stavu, chátrala a svými provizorními prostory neposkytovala klientům dostatečný komfort, kapacitu a naprosto nevhodná byla pro imobilní klienty. V průběhu let 2010–2012 proto proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy centra denních služeb, a to se tak doslova proměnilo k nepoznání. „Díky rekonstrukci jsme získali krásné moderní prostory, bezbariérové toalety, výtah a díky nové střeše se navíc budova rozšířila o třetí patro, čímž narostla její kapacita,“ shrnula rekonstrukci objektu ředitelka denního centra Nataša Vykydalová. Celá rekonstrukce si vyžádala náklady více než 28 milionů korun, přičemž 24 milionů činila dotace z ROP Střední Morava. „Díky realizaci projektu jsme mohli naše služby rozšířit o dlouho očekávané oddělení pro těžce a hluboce mentálně postižené klienty a také jsme se stali doposud jediným zařízením v regionu města Šumperk, které nabízí služby i imobilním klientům. Významná je také odlehčovací služba a vznik nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Tímto jsme se zařadili mezi zaměstnavatele zaměstnávající více jak 50 % osob se zdravotním postižením,“ vyjmenovává přínosy projektu zaměřeného na rekonstrukci denního centra ředitelka Vykydalová.
V nově zrekonstruované kuchyni v suterénu budovy, která vaří pro žáky ZŠ Pomněnka, uživatele sociálních služeb a cizí strávníky, vznikla realizací projektu chráněná dílna pro 4 osoby se sníženou pracovní schopností. „Dále se podařilo vytvořit chráněná pracovní místa na úklid pro 4 osoby a na zahradnické práce jsme zaměstnali 3 osoby se sníženou pracovní schopností. Některá pracovní místa vykonávají i zaměstnanci s mentálním postižením,“ doplnila ředitelka. Centrum denních služeb je určeno pro dospělé osoby s mentálním a kombinovaným postižením starší 18 let. Nabízí mimo jiné také chráněné bydlení pro 8 osob a odlehčovací službu. Realizací projektu podpořeného z ROP Střední Morava vznikla v rámci denního centra keramická a pedigová dílna (pedig je přírodní materiál, vnitřní část stonku ratanové liány, ze kterého se plete podobně jako například z proutí), tělocvična a cvičná kuchyň. Všechny tyto prostory jsou využívány jak žáky speciální školy, tak uživateli sociálních služeb. Denní centrum služeb je pravidelně otevíráno i široké veřejnosti. „Pořádáme vernisáže, které se již stávají tradicí a také kurzy jógy. Veřejnost dále seznamujeme s naší činností prostřednictvím prodejních výstav výrobků vyráběných našimi uživateli. Mezi ně patří kromě výrobků z keramiky a pedigu také výrobky drátkované, tkané, šité a svíčky,“ přiblížila ředitelka denního centra.
13
(cih)
Na cestách s ROP Střední Morava
Tipy na výlety s ROP Peníze z ROP Střední Morava pomohly vzniku či obnově spousty zajímavých míst v Olomouckém a Zlínském kraji. Lidé je postupně začínají objevovat a trávit v těchto místech svůj volný čas nejen s rodinou, ale se všemi svými blízkými či přáteli. Proto stojí za to na některá místa podpořená z ROP Střední Morava upozornit.
Mořské klimatické lázně v Rožnově pod Radhoštěm
Komunikační a koordinační centrum Rapotín
Mořské klimatické lázně v Rožnově pod Radhoštěm jsou určeny všem milovníkům moře a všeho, co k němu patří. Lázně simulují klimatické prostředí Mrtvého moře, které je známo svými pozitivními léčebnými a regeneračními účinky. Při návštěvě mořských lázní si užijete koupel v mořské vodě i se skutečnými mořskými řasami, vyzkoušíte detoxikační sílu mořského křemičitého bahna, doplníte vitamin D na sluneční louce a dokonce budete dýchat i slaný mořský vzduch.
Komunikační a koordinační centrum v Rapotíně je svou polohou doslova bránou do Jeseníků. Turisté zde mohou získat informace a propagační materiály o celém regionu Jeseníků, před centrem se nachází také infokoutek s dotykovou obrazovkou. Pro obyvatele obce Rapotín a okolí nabízí komunikační centrum vhodné prostory pro pořádání společenských a kulturních akcí, jako jsou plesy, konference či výstavy.
Penzion Arigone Olomouc
Turistické informační centrum Velehrad
Čtyřhvězdičkový penzion Arigone se nachází přímo v historickém centrum hanácké metropole Olomouc. Svým návštěvníkům nabízí stylové ubytování v pokojích s vlastním hydromasážním sprchovým boxem, masážní vanou a infrasaunou. V Penzionu Arigone si na své přijdou také všichni milovníci relaxačních služeb a masáží. V široké nabídce nechybí oblíbená masáž lávovými kameny, parafínové zábaly či třeba havajská nebo antistresová masáž.
Od konce roku 2013 funguje na Velehradu nové moderní Turistické informační centrum. Návštěvníci sem mohou zavítat pro informace vztahující se k tomuto poutnímu a duchovnímu místu anebo třeba navštívit výstavu s názvem Cyrilometodějský Velehrad, která představuje milníky spjaté nejen s Velkomoravskou říší, ale také právě s Velehradem. V rámci výstavy je možné zhlédnout unikátní historické fotografie a bezmála 100 sbírkových předmětů.
Více tipů na výlet do míst podpořených z ROP Střední Morava najdete na
14
110 sportovních areálů 9 dopravních terminálů
18,5 miliard pro region
111 km silnic
160 zastávek veřejné dopravy
661 projektů realizováno
32 kulturních center
1507 schválených pracovních míst
12 082 milionů proplaceno 23 mateřských školek
18 domovů důchodců
Vydavatel magazínu: Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava Jeremenkova 1211/40b, 779 00 Olomouc IČ: 75084911 Redakce: Úřad Regionální rady Jeremenkova 1211/40b, 779 00 Olomouc tel.: 587 333 315 Kontaktní osoba: Michaela Linhartova tel.: 587 333 315 e-mail:
[email protected] Registrace MK ČR E 18230 Spolufinancováno Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj. Grafická příprava: STUDIO 6.15 s.r.o.
Číslo 9/2014 vychází 24. 3. 2014
