2015
ROP Informace o regionálním operačním programu
STŘEDNÍ MORAVA
Partner pro váš rozvoj Rozhovory o projektech v cestovním ruchu Chyby a problémy ve veřejných zakázkách Soutěž o NEJ projekt ROP Střední Morava
Viděno očima
Ivana Matulíka ředitele Úřadu Regionální rady Střední Morava Letošní léto bude pro ROP Střední Morava skutečně horké, bez ohledu na počasí. V rámci nepodnikatelských projektů bude v prvním srpnovém týdnu proveden propočet tzv. „klouzavé dotace“, která se bude týkat 338 projektů. Výbor Regionální rady na svém jednání 5. srpna 2015 rozhodne o reálné výši dotace. Tedy jestli bude moci být vyplaceno 85% anebo méně (poslední propočty hovoří o 81,5% dotace). Po tomto rozhodnutí bude zahájeno proplácení na účty příjemců. Výši reálně vyplacené dotace potom ovlivní nejen aktuální kurs koruny vůči Euru, ale i úspory vyplývající z veřejných zakázek, objem
nezpůsobilých výdajů, uplatňované finanční korekce atd. Od začátku letošního roku již bylo proplaceno na účty příjemců 1 miliarda a 75 milionů korun. Do konce roku to mají být ještě 3 miliardy a posledních 600 mil. Kč v příštím roce. V roce 2015 by měly být celkem proplaceny 4 mld. Kč, což je o 1,7 mld. Kč více, než bylo proplaceno v roce 2014 a o 2,2 mld. Kč více než v roce 2013. Ve srovnání s ostatními operačními programy v období 2007-2013 je ROP Střední Morava na 4. a 5. místě spolu s ROP Střední Čechy (celkový počet programů je 17). Příjemcům již bylo proplaceno 81,1% prostředků z celkové alokace operačního programu. Dovoluji si popřát nejen všem příjemcům a jejich dodavatelům na jedné straně, ale i kolegům z úřadu na straně druhé, aby se podařilo tento nelehký úkol bez větších problémů zvládnout. Aby léto zůstalo „horké“ jen tak akorát…
9 dopravních terminálů
190 zastávek veřejné dopravy
155 km silnic
29 kulturních center
939 projektů realizováno 23 mateřských škol 1275 schválených pracovních míst
Obsah Nové projekty ve městech a obcích
Rozhovor z místa projektu - město Kroměříž
Nejčastější chyby a problémy ve veřejných zakázkách
Letní soutěž o NEJ projekt ROP Střední Morava
Hotel Horal
ROP Střední Morava v Olomouckém kraji
foto: www.prostejov.eu
V Prostějově otevřeli chráněné bydlení a sociálně terapeutickou dílnu Na konci dubna proběhlo ve Vrahovicích slavnostní
hendikepovaní, bylo tady pro ně vytvořeno 6 nových pracovních míst. Kromě dílny vzniklo rekonstrukcí budovy také 5 bezbariérových chráněných bytů se sociálním zázemím, jejichž součástí jsou i malé kuchyňky. Kapacita chráněného bydlení je 14 uživatelů, kteří získají šanci začlenit se do života a nebýt závislí na pomoci rodiny nebo zdravotnických zařízení. ROP Střední Morava podpořil realizaci projektu dotací 15 milionů korun.
otevření budovy Občanského sdružení LIPKA Prostějov, která bude sloužit hendikepovaným lidem jako chráněné bydlení. Projekt nazvaný Mám kam jít si klade za cíl prevenci sociálního vyloučení mladistvých a dospělých lidí se zdravotním postižením, a to právě prostřednictvím vybudování chráněného bydlení a sociálně terapeutické dílny v podobě malé cukrárny. V té budou pracovat sami
Litovel láká na vyhlídku z opravené radniční věže Jedna z turistických zajímavostí města Litovel, Radniční
věž stojící na náměstí Přemysla Otakara, se v nové sezóně představí návštěvníkům v opravené podobě. Čtyřboká hodinová věž pocházející z 15. století, která je nemovitou kulturní památkou, totiž prošla rekonstrukcí. Věž patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům, které Litovel nabízí. Z otevřeného ochozu tvořeného kamennou balustrádou a kamennými toskánskými sloupy podepírajícími střechu věže se nabízí krásný výhled na centrum města a na celé
Litovelské Pomoraví. Na ochoz a ke komůrce ponocného vede 174 schodů, na jednom z odpočívadel jsou umístěny již nefunkční věžní hodiny. Přestože věž byla v minulosti několikrát opravována, byl její stav velmi špatný a prostor ochozu byl místy v havarijním stavu. Díky dotaci byl zrekonstruován interiér a ochoz Radniční věže, čímž došlo i ke zvýšení bezpečnosti návštěvníků. Těch nyní může na věž zavítat daleko více. Dotace z ROP Střední Morava dosáhla částky cca 2,5 miliony korun. (lin)
Interiér Radniční věže
Ochoz Radniční věže
4
ROP Střední Morava ve Zlínském kraji
V Uherském Brodě vzniklo digitální planetárium kosmických těles na obloze i ve vesmíru. Připraveny jsou pořady pro veřejnost, pro mateřské školy a základní školy i pro gymnázia. Planetárium obsahuje datový projektor a počítač se speciálním softwarem simulátoru hvězdné oblohy. Databáze počítače obsahuje katalog 600 000 hvězd. Kopule planetária má průměr 5 metrů. Uherský Brod je třetím městem na Moravě, kde je možné takovou unikátní atrakci navštívit.
Do realizace projektu s jednou velkou zajímavostí se
pustilo město Uherský Brod. V rámci projektu Naučné stezky okolím Uherského Brodu totiž vytvořili i tzv. planetární stezku, jejíž současí je i digitální planetárium. To je umístěno v přízemí Domu kultury na Mariánském náměstí. Planetárium má kapacitu 25 osob a je určeno pro širokou veřejnost, turisty nebo třeba školy. Cílem je prostřednictvím pořadů v planetáriu ukázat pohyby
Bojkovice se pyšní novým náměstím výraznými sloupy, další okrasou je i vodní prvek. Přes řeku Olšavu, která protéká kolem náměstí, se klene nová lávka a u břehu přibyly schůdky a terásky osazené trávou. V blízkosti lávky stojí i nová autobusová zastávka s trafikou a vybudováno bylo i nové parkoviště u Mariánského sloupu. Součástí projektu byla také úprava zeleně a dosazení mobiliáře. Na realizaci tohoto projektu získalo město Bojkovice z ROP Střední Morava dotaci ve výši téměř 10 milionů korun.
Úplně nového centrálního náměstí se dočkali v Bojkovi-
cích. Prostor, který by plnil přirozenou funkci centra města, tady dosud chyběl a tento nedostatek se podařilo napravit právě díky projektu, který získal podporu z ROP Střední Morava. Jeho realizací vznikla nová odpočinkově-klidová zóna, která zároveň umožňuje pořádání kulturních a společenských akcí. Na centrální ploše vyrostlo náměstí s originální dominantou v podobě výtvarného objektu tvořeného
(lin)
Náměstí v Bojkovicích
Středová část náměstí
5
Rozhovor z místa projektu
Prachárna Olomouc
Olomoucký pevnostní systém ožil díky dotacím z ROP Střední Morava Město Olomouc bylo svého času jednou velkou tereziánskou pevností, kterou obklopoval třicetikilometrový prstenec pětadvaceti vojenských pevnůstek a fortů. Ty měly za úkol chránit město před útokem nepřátelských vojsk. Olomoucký systém pevnůstek a fortů je spolu s Terezínem v České republice naprosto unikátní a nikde jinde u nás takový systém vojenského opevnění nenajdeme. Většina olomouckých vojenských pevnůstek byla vystavěna ve druhé polovině 18. století a není tedy divu, že mnoho z nich se do dnešní doby vůbec nedochovalo. Díky ROP Střední Morava však mohla být aspoň část těchto významných objektů zrekonstruována a nabízí veřejnosti jedinečné expozice s vojenskou tematikou. Povídali jsme si o tom s panem Janem Bednářem, předsedou spolku Pevnostní město Olomouc.
Jak obecně hodnotíte přínos financí z evropských fondů do rozvoje kulturního a historického dědictví, konkrétně vojenských fortů a pevnůstek? JB: Možnost čerpat dotace z evropských fondů byl jednoznačně rozhodující moment pro objevení a zpřístupnění „utajeného“ klenotu historických fortifikačních staveb veřejnosti. Jinak by cesta k opravám a otevření pevnůstek byla velmi složitá a dlouhá. Technický stav těchto objektů totiž nebyl dobrý a navíc většinu těchto staveb provozují neziskové organizace, které zpravidla nedisponují potřebnými finančními prostředky, aby mohly samy realizovat rekonstrukce.
hovořit o všech fortifikacích v Olomouci, použiji pojem pevnůstky, pokud jen o fortech, bez Korunní pevnůstky, tak to budou forty. Navíc jsou „do hry“ zapojeny i další objekty, jako například prachárny, studny, sídlo velitelů pevnosti Olomouc atp. Pevnostní stavby kolem Olomouce jsou vzácným unikátem a mají velký potenciál v oblasti turistického ruchu. Město tím také získalo možnost využít nové venkovní i vnitřní prostory k pořádání kulturních a sportovních akcí. Úzká spolupráce města Olomouce a neziskových organizací na pevnůstkách je toho dokladem. V souvislosti s opevněním ze třicátých let minulého století, které byly vybudovány kolem hranic, se pravidelně účastníme prezentace fortifikací na FORTEXPO v Dobrošově a snažíme se navázat spolupráci s organizacemi, které provozují pevnosti kolem hranic. Zatím je to jen na úrovni vzájemné propagace. V budoucnu plánujeme „Fortifikační turistiku“ – vícedenní zájezdy po vojenských památkách pro širokou veřejnost. Zatím to funguje na úrovni fanoušků vojenské historie.
V čem spatřujete hlavní přínos obnovy vojenských pevnůstek a fortů v okolí Olomouce případně v celém Olomouckém kraji? JB: Na úvod se krátce zastavím u pojmů fort a pevnůstka. Je to taková trochu tajenka. „Fort“ je cizí slovo pro „pevnůstku“. Ale například Korunní pevnůstka není fort, ta je o víc jak o sto let starší než zmiňované forty. Pokud budeme
6
Rozhovor z místa projektu Jak na zpřístupnění olomouckých pevnůstek reaguje veřejnost? JB: Když porovnáme návštěvnost za posledních šest let, jak na samotných prohlídkách, tak na jednotlivých akcích, můžeme konstatovat, že roste zájem téměř geometrickou řadou. Za tu dobu se vytvořily i tradice a každoročně se některé programy opakují se stále rostoucím zájmem. Dá se říct, že pevnůstky našly svoje místo v kulturním a sportovním dění v regionu. Navíc každoročně přibývají další aktivity a tím stoupá zájem veřejnosti.
Mohl byste přiblížit, jak se za posledních několik let změnilo využití pevnůstek a fortů? JB: V současnosti je možné navštívit devět pevnůstek. Je to úctyhodné číslo přesto, že některé pevnůstky jsou otevřené jen po domluvě. Mimo standardní prohlídky nabízí pevnůstky řadu zajímavých aktivit, od hostinské činnosti přes kulturní a společenské akce až po sportovní vyžití. I přes to, že jednotlivé olomoucké pevnůstky patří různým majitelům, existuje mezi nimi nějaká vzájemná spolupráce? JB: Jednotlivé neziskové organizace se sdružily do spolku s názvem „Pevnostní město Olomouc“ s cílem propagovat pevnostní charakter města a návazné aktivity. Spolupráce trvá již řadu let a je do ní zapojeno i město Olomouc. Jedná se zejména o tzv. měkké projekty – propagační materiály, ale máme za sebou i řadu společných akcí jako například cyklo vyjížďky po pevnůstkách, akce na dvou fortech byly zahrnuty i do oficiálních oslav 70. výročí od konce druhé světové války. V tomto s námi spolupracoval i Olomoucký kraj.
Jak hodnotíte proměnu jednotlivých olomouckých pevnůstek v posledních letech? Kterou rekonstrukci vojenských pevností považujete za nejzdařilejší? JB: Všechny zpřístupněné pevnůstky a další objekty prošly výraznou proměnou. Došlo doslova ke zviditelnění jejich architektonické krásy. Na dotace z ROP Střední Morava dosáhly celkem čtyři pevnůstky a jsem přesvědčen, že všechny projekty se podařily. V současné době máme připraveny další projekty a teď jen čekáme, jestli bude vypsaná nová výzva, abychom mohli ještě zkvalitnit současnou nabídku. (cih)
Název projektu
Dotace RR v Kč
Pevnůstka Radíkov – Poterna
8 331 372
Barokní bastionová pevnost – Prachárna Olomouc
7 265 425
Stavební úpravy fortu XXII. a vybudování expozice prezentující vojenské opevnění města Olomouce
5 070 540
Muzeum Lagerfort XIII
9 855 942
Lazecký fort XXII
Radíkov-Poterna
Interiér fortu XIII Lagerfort
7
ROP Střední Morava ve městech a obcích
Evropské dotace pomáhají obnovit i parky unie připomínají Evropský den parků. Poprvé se Evropský den parků slavil v roce 1999 a jeho hlavním smyslem je zdůraznění významu národních parků při záchraně přírodního a kulturního dědictví evropského kontinentu. První národní parky byly na evropském kontinentu vyhlášeny 24. května 1909 ve Švédsku. Jako Evropský den parků vyhlásila tento den Federace evropských parků (EUROPARC), která zastřešuje 370 organizací, jež se starají o národní parky a také o chráněné krajinné oblasti či přírodní parky a biosférické rezervace. Z ROP Střední Morava sice nebyl podpořen žádný národní park, ale za to poskytnul dotace na obnovu 22 parků ve městech a obcích v Olomouckém a Zlínském kraji.
Celkově do této oblasti směřovala částka o něco málo převyšující 265 milionů korun. Největší koncentrace revitalizovaných parků s pomocí dotace z ROP Střední Morava je ve městě Olomouc. Byly zde upraveny Čechovy, Bezručovy a Smetanovy sady a také byly do původního stavu navráceny parkánové zahrady na hradbách Univerzity Palackého. Rekonstrukcí prošel i park Michalov v Přerově, zámecký park v Bílovicích nebo třeba park Kinských ve Valašském Meziříčí. Výraznou proměnou prošel také park s názvem Sady Čs. legií v Hranicích, který po své rekonstrukci získal v roce 2013 ocenění „Park roku“. V poslední době pak díky dotaci z ROP Střední Morava prošel obměnou také Park Komenského ve Zlíně a Zámecká zahrada v Hranicích.
Zámecký park v Bílovicích
Park u zámku Kinských ve Valašském Meziříčí
Park Michalov v Přerově
Park Komenského ve Zlíně
Smetanovy sady v Olomouci
Sady Čs. legií v Hranicích
Každoročně 24. května si všechny země Evropské
(lin)
8
Rozhovor z místa projektu „Bez dotační podpory by město Kroměříž tak širokou škálu aktivit v tak krátkém časovém úseku realizovalo jen s velkými obtížemi.“
Město Kroměříž získalo v uplynulém programovém období z ROP Střední Morava dotace ve výši téměř 100 mil. Kč na realizaci celkem 8 projektů. Jaký přínos měly evropské dotace pro město a co se díky nim změnilo, nám prozradil starosta Mgr. Jaroslav Němec.
Město Kroměříž bylo při čerpání dotací z ROP Střední Morava poměrně úspěšné. Kolik peněz město z tohoto programu získalo a co všechno se za ně podařilo vylepšit? JN: Město Kroměříž získalo z ROP Střední Morava asi 100 milionů korun, částku však zatím nelze přesně vyčíslit vzhledem k tomu, že realizace části projektů ještě není dokončena. Město bylo úspěšným žadatelem v případě osmi projektů, které pomohly v řadě oblastí. Kroměříž získala svou část cyklostezky vedoucí po břehu řeky Moravy, zcela se proměnilo Hanácké i Slovanské náměstí, změnil interiér i šíře možností využití kina Nadsklepí. Méně viditelné, ale podstatné je rovněž rozšíření integrovaného vyrozumívacího a varovacího systému, které koordinovaně vznikalo na území celého Zlínského kraje. V neposlední řadě pak nesmím zapomenout na expozici kroměřížského rodáka Karla Kryla, na řešení prostranství před Květnou zahradou a doplnění informačního systému, který slouží návštěvníkům města.
přínosem. ROP Střední Morava pomohl rozšířit informační systém a zkultivovat část veřejných prostranství na turisticky atraktivních trasách. Nabídku možností pro návštěvníky rovněž zajímavě rozšiřuje zcela netradiční expozice Karla Kryla. Ale abychom byli objektivní je nutno doplnit, že řada projektů byla řešena také soukromými investory – podnikateli v cestovním ruchu. Ti s podporou dotace zkvalitnili své ubytovací kapacity a zlepšili služby, takže i díky těmto projektům se Kroměříž stala zajímavější. Zájem turistů o město nelze opírat pouze o projekty řešené z ROP, cestovní ruch ovlivňuje celá řada faktorů na národní i globální úrovni. Z místních vlivů má významný dopad rovněž vznik Národního centra zahradní kultury a v loňském roce dokončená rozsáhlá obnova Květné zahrady. Jak hodnotí návštěvníci novou infrastrukturu a zda je ovlivňuje, budeme v následujících letech průběžně sledovat.
Mnohé z těchto projektů byly podpořeny z prioritní osy „cestovní ruch“. Vyplatilo se městu tyto projekty realizovat? Zaznamenali jste díky tomu větší zájem turistů o Kroměříž? JN: Cestovní ruch je pro Kroměříž velmi významným tématem. Jsme město, kterému dominuje památka UNESCO a to je jednak lákadlo pro návštěvníky, ale rovněž závazek vůči nim a odpovědnost vůči občanům – cestovní ruch musíme řešit tak, abychom návštěvníky do města přilákali a udrželi, ale současně podpořit takové formy cestovního ruchu, které budou pro město samotné
Jaké jsou ohlasy samotných obyvatel Kroměříže na realizované projekty? Který z projektů zaznamenal nejpozitivnější ohlasy? JN: Pozitivním ohlasem je samotná změna v chování obyvatel a návštěvníků Kroměříže. Zvýšila se návštěvnost kulturních akcí, stačí projít se po dříve neutěšených náměstích, která se nyní stala místem pro odpočinek ale i setkávání lidí, výrazně nás překvapil skutečně intenzivní provoz na cyklostezce. Potvrzuje nám to fakt, že realizované projekty mají, navzdory řadě potíží, s nimiž se město muselo potýkat, svůj výrazný smysl. Občané samozřejmě nerozlišují, který operační program a jakou dotaci město využilo a je nutno konstatovat, že svůj významný přínos má
Cyklostezka Kroměříž-Kvasice
Hanácké náměstí
9
Kino Nadsklepí
Expozice Karla Kryla
také Integrovaný plán rozvoje města, který pomohl zlepšit bydlení na sídlištích a projekty zaměřené na energetické úspory a životní prostředí.
JN: Evropské fondy se pro města výrazně mění a ztrácíme řadu možností, k nimž patří řešení problematiky veřejných prostranství a občanské vybavenosti, zcela mizí možnost podpory investic do cestovního ruchu. Opakovaně představované integrované přístupy nakonec nejsou k dispozici městům nad 25 tisíc obyvatel, k nimž Kroměříž patří. Kroměříži, ale i dalším městům, tak nezbývá nic jiného, než se nové situace přizpůsobit a přehodnotit svůj přístup. S využitím vícezdrojového financování samozřejmě počítáme, chystáme se reagovat na výzvy Integrovaného regionálního operačního programu, zaměříme se na podporu zaměstnanosti a vzdělávání. Zajímají nás i nově nabízená témata, k nimž patří například podpora kreativity a další. Nelze opomenout ani problematiku energetických úspor a šetrného přístupu k životnímu prostředí.
Realizovalo či realizuje město projekty na základě nějakého strategického dokumentu či koncepce? JN: Město Kroměříž má svůj Strategický plán, který ukazuje dlouhodobé směřování města, pracujeme rovněž s dílčími materiály zaměřenými do tematických oblastí. Aktualizace materiálů, které musí živě reagovat na změny v Kroměříži i na národní úrovni nás v tomto období samozřejmě čeká. Je některý z projektů podpořených z ROP Střední Morava něčím unikátní? Případně váže se k realizaci některého z projektů nějaká zajímavost? JN: Za zmínku určitě stojí přinejmenším už zmiňovaná cyklostezka podél Baťova kanálu, která odvedla cyklisty z frekventovaných komunikací, ale současně je doslova rájem pro bruslaře, způsobem, jak se mohou aktivní lidé přesouvat podél řeky Moravy. Jeví se, že na tento projekt zcela přirozeně navážou další aktivity ať už podnikatelské sféry nebo řešené veřejnou správou a věříme, že dojde k přirozenému propojení pohybu po řece, na jejích březích i ve městě samotném. Budete evropské fondy využívat i v programovém období 2014–2020? Máte už nějaké konkrétní plány?
A na závěr prosím krátké shrnutí přínosů ROP Střední Morava pro město Kroměříž. JN: Každá investiční akce, která pozitivně ovlivní prostor města, přináší vedlejší efekty. Atraktivita veřejných prostranství láká obyvatele i návštěvníky, kteří pak využívají nabízené služby. Ty tak logicky mají příležitost stabilizovat se a rozvíjet. Kdyby se město nesnažilo o dlouhodobý rozvoj, obtížněji by se žilo třeba i podnikatelům, kteří navazují právě na zajímavý a žijící prostor města. Objektivně musím konstatovat, že bez dotační podpory by se tak široká škála aktivit v tak krátkém časovém úseku realizovala jen s velkými obtížemi. (lin)
Projekty, na které město Kroměříž získalo dotaci z ROP Střední Morava: Název projektu
Dotace RR v Kč
Cyklostezka podél Baťova kanálu – úsek Kroměříž, Střížovice, Kvasice
20 766 074
Revitalizace prostoru bývalých kasáren – Hanácké náměstí v Kroměříži
23 873 082
Infrastruktura pro kulturní akce v Kroměříži
16 533 682
Rozšíření a zálohování varovacího a vyrozumívacího systému města Kroměříž Revitalizace Slovanského náměstí v Kroměříži
5 014 313 10 695 788
Informační systém v Kroměříži – městě památek UNESCO
4 079 573
Úprava nástupní plochy před Květnou zahradou
5 439 745
Starý pivovar – expozice Karla Kryla
6 982 311
10
Úřad Regionální rady informuje
Obce předložily do poslední výzvy na rozvoj venkova rekordní počet žádostí, o dotace v celkové výši 200 milionů korun se podělí 40 z nich O poslední peníze určené na rozvoj území na venkově projevily malé obce mimořádný zájem. Úřadu Regionální rady bylo předloženo celkem 115 žádostí za 651 milionů korun. Z tohoto počtu splnilo podmínky dané ve výzvě 90 projektů, u nichž by celková výše dotace činila 425 milionů korun. Příslib dotace ale získalo pouze 40 obcí, mezi které bude rozděleno 200 milionů. Výzva č. 58/2015 zaměřená na revitalizaci veřejných ploch či rekonstrukci místních komunikací byla určena pro obce
s 500 až 5 000 obyvateli. Alokovaná částka pro uvedenou výzvu činila 200 milionů korun. Tyto peníze zůstaly k dispozici poté, co na konci roku 2014 došlo k odstoupení dlouhodobě připravovaných projektů v řádu 100 milionů korun a také z úspor z realizovaných veřejných zakázek. Přestože již vyhlašování výzev nebylo plánováno, rozhodnul Výbor Regionální rady o využití peněz prostřednictvím vyhlášení výzvy pro malé obce. Předložené projektové žádosti za 651 milionů ale limit 200 milionů přesáhli více než trojnásobně. Tak velký zájem bohužel nemohl být plně uspokojen. Z 90 projektů, které prošli procesem kontroly a hodnocení, jich příslib dotace získalo 40. „Přestože i další projekty splnily podmínky, nebylo bohužel možné podpořit všech 90 žádostí. Navýšení dané alokace o dalších 225 milionů by snížilo výši dotace na již schválené projekty, které mají uzavřené smlouvy s tzv. klouzavou dotací,“ vysvětlil Ivan Matulík, ředitel Úřadu Regionální rady. „V praxi by to například u projektu za 10 milionů znamenalo snížení dotace o půl milionu korun,“ doplnil Matulík. ROP Střední Morava v průběhu let 2007 až 2015 vyhlásil výzvu na fyzickou revitalizaci území na venkově celkem osmkrát a prozatím bylo v této oblasti mezi žadatele rozděleno 1,3 miliardy korun. Výzva č. 58/2015 dala malým obcím jednu z posledních šancí získat peníze na opravy návsí a náměstí nebo třeba obecních cest a chodníků. Z Integrovaného regionálního operačního programu, který je pro programové období 2014–202 nástupcem regionálních programů, totiž už (lin) nebude tento typ aktivit podporován.
Příklady již realizovaných projektů:
Náves v Břestku
Veřejné plochy v Bystrovanech
Centrum obce Čechy pod Kosířem
Centrum obce Dolní Bečva
11
Úřad Regionální rady informuje
Projekty schválené k dopracování v Olomouckém kraji Dotace (reálná výše) v Kč
Název projektové žádosti
Žadatel
Revitalizace obce Bělá pod Pradědem – v části od ZD po parkoviště u dolního kostela
Obec Bělá pod Pradědem
3 414 518
Revitalizace veřejného prostranství Horní Štěpánov
Obec Horní Štěpánov
2 191 766
Fyzická revitalizace území v obci Paseka
Obec Paseka
5 266 000
Revitalizace veřejných prostranství v obci Dlouhá Loučka – II. etapa
Obec Dlouhá Loučka
7 085 322
Revitalizace středu obce Osek nad Bečvou
Obec Osek nad Bečvou
2 384 371
Revitalizace jižní části obce Sudkov
Obec Sudkov
5 423 159
Revitalizace okolí kulturního domu v Soběchlebích
Obec Soběchleby
4 835 779
Revitalizace veřejného prostranství v Šumvaldě a Břevenci
Obec Šumvald
8 235 294
Revitalizace veřejného prostranství ve městě Němčice nad Hanou
Město Němčice nad Hanou
8 235 255
Fyzická revitalizace území u kostela a ZŠ Dolany
Obec Dolany
8 234 483
Revitalizace obce Rovensko
Obec Rovensko
4 579 218
Hlubočky – stavební úpravy chodníků a komunikací
Obec Hlubočky
7 932 734
Senice na Hané – revitalizace veřejného prostranství
Obec Senice na Hané
6 417 654
Moderní a bezpečné centrum v obci Vlkoš
Obec Vlkoš
3 769 669
Brodek u Prostějova – chodníky, zpevněné plochy ul. Císařská
Městys Brodek u Prostějova
5 856 466
Revitalizace návsi v Bohutíně
Obec Bohutín
3 013 502
Revitalizace lokality Na Okálech – Hornická ve Zlatých Horách
Město Zlaté Hory
8 235 294
Rekonstrukce parkovacích stání a místních komunikací v obci Brodek u Konice
Obec Brodek u Konice
1 705 580
Revitalizace centra obce Bělotín II
Obec Bělotín
4 953 642
12
Úřad Regionální rady informuje
Projekty schválené k dopracování ve Zlínském kraji Dotace (reálná výše) v Kč
Název projektové žádosti
Žadatel
Chodníky a veřejná prostranství podél komunikací III/4222 a III/42821 v Tupesích
Obec Tupesy
5 536 752
Revitalizace centra obce Březnice
Obec Březnice
2 609 292
Revitalizace středu obce Horní Lideč
Obec Horní Lideč
3 737 847
Rekonstrukce centrální části obce Hluk
Město Hluk
8 134 325
Revitalizace centra obce Březolupy – III. etapa
Obec Březolupy
7 443 651
Revitalizace středu obce Lidečko – II.etapa
Obec Lidečko
4 370 478
Spytihněv - Komplexní revitalizace centra obce I. etapa
Obec Spytihněv
7 384 066
Revitalizace centra obce Dolní Bečva – 2. etapa
Obec Dolní Bečva
2 589 090
Revitalizace centra obce Kněžpole
Obec Kněžpole
4 515 170
Revitalizace centrální části Města Bojkovice
Město Bojkovice
6 039 178
Revitalizace místní části u mateřské školy v obci Ratiboř
Obec Ratiboř
5 088 187
Náves v obci Leskovec
Obec Leskovec
3 278 275
Revitalizace centra Vizovic
Město Vizovice
4 198 459
Revitalizace středu obce Starý Hrozenkov
Obec Starý Hrozenkov
3 013 189
Revitalizace centra města Uherský Ostroh při ulici Komenského
Město Uherský Ostroh
3 610 534
Rekonstrukce ulice Nádražní Ostrožská Nová Ves
Obec Ostrožská Nová Ves
5 352 385
Jasenná - bezpečná a přístupná obec pro všechny
Obec Jasenná
4 238 409
Obnova veřejného prostranství Karolinka
Město Karolinka
3 777 700
Revitalizace veřejných ploch v obci Lukov
Obec Lukov
4 183 031
Revitalizace středu obce Bílovice
Obec Bílovice
2 922 859
Revitalizace prostranství u základní školy v obci Boršice u Blatnice
Obec Boršice u Blatnice
4 622 274
13
Úřad Regionální rady informuje
Okružní křižovatka Dobrovského v Olomouci
ROP Střední Morava vyčerpal celou alokaci, poslední peníze podpoří rekonstrukci silnic O uplatnění úplně posledních dotací z ROP Střední Morava rozhodnul počátkem června Výbor regionální rady. K dopracování bylo schváleno 6 projektů na modernizace silnic v Olomouckém a Zlínském kraji za více než 100 milionů korun. Tím je celá finanční alokace vyčleněná pro období 2007–2013 vyčerpána. Úřad Regionální rady posuzoval celkem 6 žádostí o dotace na rekonstrukci silnic, které v rámci poslední vyhlášené
výzvy předložily Olomoucký kraj, Správa silnic Olomouckého kraje a Ředitelství silnic Zlínského kraje. Všech 6 žádostí úspěšně prošlo kontrolním a hodnotícím procesem a následně byly Výboru Regionální rady předloženy ke schválení. Všichni tři příjemci musí s realizací projektů začít co nejdříve, aby vše stihli ve velmi krátkém čase, který je dán konečným termínem pro proplácení dotací. Vše musí být hotovo do 31. 12. 2015, kdy končí lhůta pro závěrečné vyúčtování peněz z evropských fondů pro období 2007– 2013. ROP Střední Morava, jehož prostřednictvím jsou čerpány finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj na území Olomouckého a Zlínského kraje, zodpovídal v programovém období 2007–2013 za uplatnění více než 18ti miliard korun. Z této částky bylo podpořeno cca 1 200 projektů obcí, měst, krajů, podnikatelů a neziskových organizací. Aktuálně je z částky 18,3 miliardy korun vyplaceno 15,3 miliard, zbývající dotace budou v průběhu roku 2015 postupně vypláceny, podle toho, jak budou aktuálně realizované projekty postupně dokončovány. (lin)
Projekty schválené k dopracování: Název projektové žádosti
Žadatel
Místo realizace
Dotace (reálná výše) v Kč
Stavební úpravy silnice II/150 Rokytnice – Předmostí
Správa silnic Olomouckého kraje, p. o.
Rokytnice
15 254 937,94
III/36916 Šumperk – okružní křitovatka, ul. Temenická
Olomoucký kraj
Šumperk
8 182 943,37
II/446 Chomoutov – Pňovice, křižovatka silnic II/446 a III/44613
Olomoucký kraj
Štěpánov
3 935 400,55
III/44317 Velká Bystřice – okružní křižovatka
Olomoucký kraj
Velká Bystřice
14 456 747,24
Silnice II/481: Prostřední Bečva – Hutisko
Ředitelství silnic Zlínského kraje, p. o.
Prostřední Bečva
17 847 536,00
Silnice III/4837: Prostřední Bečva – Pustevny
Ředitelství silnic Zlínského kraje, p. o.
Prostřední Bečva
42 389 148,20
14
Úřad Regionální rady informuje
Nejčastější chyby a problémy při realizaci veřejných zakázek a zakázek (s ohledem na aktuální vývoj rozhodovací praxe UOHS a auditních orgánů) 1. Neprodloužení lhůty pro podání nabídek nebo žádostí o účast v případě úpravy nebo změny zadávacích podmínek K délce lhůty pro podání nabídek Úřad obecně uvádí, že tato lhůta by měla dodavatelům zaručovat dostatečný časový prostor, aby se o veřejné zakázce nejen dozvěděli, ale také aby mohli zpracovat svoji nabídku tak, aby co nejlépe odpovídala všem požadavkům zadavatele. Za zcela nepřípustný je potom nutno označit takový postup, kdy zadavatel v krátkém časovém úseku před uplynutím lhůty pro podání nabídek změní zadávací podmínky způsobem majícím vliv na rozhodování dodavatelů o podání nabídky, aniž by dodavatelům poskytl dostatek času na přípravu nabídky. Dále Úřad uvádí, že úprava zadávacích podmínek může mít nepochybně vliv na rozhodování dodavatelů o podání nabídky, neboť právě nastavení zadávacích podmínek a požadavky zadavatele jsou stěžejním podkladem pro rozhodnutí o podání nabídky. Pokud tedy zadavatel v šetřeném případě změnil popis předmětu plnění, mohl mít tento jeho postup vliv na rozhodnutí dodavatelů o podání nabídky. 2. Nezveřejnění změny oznámení ve VVZ formou opravného oznámení, typicky změny lhůty pro podání nabídek Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup uvedený v § 147 odst. 8 zákona, neboť v uveřejněném „Oznámení o zakázce“ neprovedl úpravy, jež se týkaly prodloužení lhůty pro podání nabídek a změny lhůty pro dokončení zakázky, jež byla v zadávací dokumentaci uvedena jako Dokončení stavebních prací a výkonu činnosti autorského dozoru, a které byly oznámeny pouze prostřednictvím dodatečných informací č. 1 a č. 2 odeslaných všem známým dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace, a zároveň porušil zásady transparentnosti a zákazu diskriminace stanovené v § 6 zákona tím, že neuveřejněním úprav v již uveřejněném vyhlášení znemožnil potenciálním uchazečům se o nich dozvědět, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. 3. Podstatná změna smlouvy – prodloužení termínu realizace, nevymáhání smluvních pokut za prodlení dodavatele Důkladný zadavatel by měl smluvní pokuty uvedené ve smlouvě uplatňovat vždy, jsou-li splněny jejich podmínky. Smluvní pokuty představují jednu z podmínek pro splnění smlouvy. Smlouva je se všemi jejími podmínkami, coby součást zadávací dokumentace, všem potenciálním uchazečům, kteří připravují svou nabídku rovněž na základě těchto podmínek, známa předem. Neuplatnění uvedených smluvních pokut představuje podstatnou změnu výchozích podmínek zakázky, protože tato změna mohla mít dopad na konkurenci: pokud by potenciální uchazeči předem věděli, že se smluvní pokuty uplatňovat nebudou, pak by uchazeči, kteří se podání zdrželi, by bývalí mohli svou nabídku podat a uchazeči, kteří nabídku podali, by bývalí mohli podat nabídku jinou. Neuplatnění smluvních pokut proto představuje porušení zásady rovného zacházení a transparentnosti v rámci příslušného zadávacího řízení. 4. Podstatná změna smlouvy – změna platebních podmínek, či jiné zvýhodnění dodavatele „Dne 4. 6. 2012 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále jen „Dodatek č. 1“). Podle čl. V odst. 9 Smlouvy o dílo budou platby prováděny na základě dílčích faktur vystavených ve 2 originálech provedených a odsouhlasených prací vystavených za kalendářní měsíc po jednotlivých objektech. Úhrada odsouhlasených dílčích faktur za provedené práce bude uskutečněna v roce 2013 nejpozději 31. 3. 2013. Návrh Smlouvy o dílo obsažený v nabídce vybraného uchazeče se v čl. V odst. 9 shodoval s výše uvedenou dikcí Smlouvy o dílo. Dle čl. III Dodatku č. 1 se v čl. V Cena díla a platební podmínky mění odstavec č. 9 takto: Platby budou prováděny na základě dílčích faktur provedených a odsouhlasených prací vystavených za kalendářní měsíc po jednotlivých objektech 30 dnů po jejich obdržení objednatelem. Dle čl. IV Smlouvy o dílo se zhotovitel zavazuje dokončit stavbu do 20. 8. 2012. Úřad konstatuje, že výše popsaná změna Smlouvy o dílo není v souladu s § 82 odst. 2 zákona. Na změny smluv, které jsou v rozporu se zadáním a vybranou nabídkou je potřeba pohlížet tak, jako by ve znění těchto změn byla uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky, neboť podle nich bude fakticky probíhat plnění zakázky. 5. Požadavek zadavatele na dispozici s obalovnou živičných směsí, betonárnou či obdobným technickým zařízením v rámci technických kvalifikačních předpokladů Jestliže tedy zadavatel již v oznámení zadávacího řízení takto omezil dodavatele, kteří se mohou o veřejnou zakázku ucházet, tím, že tito dodavatelé musí již v okamžiku, kdy se o veřejnou zakázku začnou ucházet podáním nabídky, disponovat obalovnou nebo smlouvou o smlouvě budoucí s vlastníkem obalovny, a podle požadavků zadavatele vstoupit do smluvního vztahu, ve vztahu konkurenčním, je důvodu tento požadavek vnímat coby nástroj omezující počet možných dodavatelů, což je projevem skryté diskriminace. Nepochybně totiž existovali dodavatelé, kteří obalovnou nedisponovali, a nepodařilo se jim uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí s vlastníkem obalovny, a přesto byli schopni veřejnou zakázku řádně a v rozsahu požadovaném splnit.
15
Úřad Regionální rady informuje 6. Požadavek zadavatele na předložení pojistné smlouvy či certifikátu již ve fázi podávání nabídek Tento požadavek svou povahou odpovídá ekonomické a finanční kvalifikaci, avšak po 1. dubnu 2012 lze splnění tohoto druhu kvalifikace prokazovat pouze předložením čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku. K dnešnímu datu nám není známo, že by bylo vydáno pravomocné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které by se uvedenou problematikou zabývalo v souvislosti se zadávacím řízením zahájeným po 1. 4. 2012, nicméně výše uvedený požadavek výslovně nedoporučujeme do zadávacích podmínek implementovat. Pro úplnost uvádíme, že k požadavku na předložení pojistné smlouvy u vítězného dodavatele s pojistným plněním v přiměřené výši, ale až ke dni podpisu smlouvy – jako součásti obchodních podmínek, které zavazují pouze jednoho vítězného uchazeče – nemáme připomínek. 7. Požadavek na doložení pojistné smlouvy či bankovní záruky vydané finanční institucí se sídlem v ČR …požadavek na předložení bankovní záruky vystavené tuzemskou bankou byl požadavkem nepřiměřeným a diskriminujícím ty dodavatele, kteří spolupracují nebo z nějakého důvodu chtějí spolupracovat se zahraniční bankou. Tato diskriminace nespočívá ve skutečnosti, že by pro takovouto skupinu bylo obecně těžší získat bankovní záruku od tuzemské banky, nicméně ve skutečnosti, že pro stanovení takovéhoto požadavku ze strany zadavatele nebyl prokázán objektivní důvod. Jak správně podotknul v odůvodnění napadeného rozhodnutí již Úřad, zadavatel při koncipování zadávacích podmínek, jakožto i po celou dobu správního řízení opomíjí variabilitu, kterou mu bankovní sektor v otázkách zajištění plnění poskytuje a plně dopadá na jím předestřená rizika. 8. Neuvádění požadavků zadavatele na kvalifikaci dodavatelů v Oznámení o zakázce uveřejňovaném ve Věstníku veřejných zakázek Jedná se o problematickou praxi zadavatelů, kteří často v uveřejňovacím formuláři (Oznámení o zakázce) neuvádí úplný výčet kvalifikačních předpokladů, nýbrž pouze odkazují na zadávací dokumentaci. Tento postup zadavatelů je považován za neodůvodněně riskantní, a to s ohledem na nález auditu Evropské komise, který výše uvedený problém považuje za pochybení a uděluje za něj finanční opravu ve výši 25% způsobilých výdajů vztahujících se k dané zakázce. 9. V zadávací dokumentaci jsou uvedeny požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, ačkoliv to není odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Zadavatelé často neoprávněně užívají výjimku dle § 44 odst. 11 zákona o veřejných zakázkách, ačkoliv to není odůvodněno předmětem veřejné zakázky a požadavkem na vymezení předmětu veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek. Do výkazu výměr pak umísťují odkazy na obchodní firmy, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, ochranné známky atd. Samotné uvedení klauzule, ve které zadavatel prohlašuje, že umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení, není všespásné, a pokud požadavky zadavatele na specifické označení výrobků apod. nejsou odůvodněny specifickým předmětem veřejné zakázky, jedná se vždy o pochybení. Zadavatel by tak měl vždy užít maximální snahy popsat předmět veřejné zakázky za použití obecného popisu. Nedodržení této snahy pak může vést k porušení zásady zákazu diskriminace. 10. Neoprávněné dělení zakázek Při posouzení, zda došlo k nepřípustnému dělení předmětu veřejných zakázek, se přihlíží k věcným, časovým a místním (geografickým) souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky je tvořen jedním souvislým funkčním celkem. Rovněž lze použít obecné pravidlo, dle kterého platí, že je-li plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou. (OKP)
Upozornění: Velice často se neoprávněné dělení zakázek vyskytuje u zadávání zakázek nebo veřejných zakázek na zpracování různých stupňů projektové dokumentace k téže stavbě. Pokud tedy zadavatel má v úmyslu zadat více zakázek na zpracování projektové dokumentace k téže stavbě v průběhu jednoho účetního období, pak tyto jednotlivé zakázky spolu souvisejí, neboť předmětem těchto (veřejných) zakázek má být komplexní zpracování projektové dokumentace, a to v různých stupních a fázích této dokumentace, přičemž cílem všech těchto činností je projekčně připravit a zabezpečit podmínky pro přípravu vlastní realizace stavebního projektu. V tomto případě tak předpokládaná hodnota obou zakázek musí být stanovena jako vzájemný součet jednotlivých po sobě jdoucích zakázek, které má zadavatel v úmyslu zadat, a dle tohoto součtu rovněž patřičně zadána v odpovídající kategorii MP ZZ, či dle ZVZ.
16
ROP Střední Morava v číslech
18,7 mld. Kč Schválené projekty, vč. plánů a konceptů
18,3 mld. Kč Alokace ROP Střední Morava 2007–2013
15,3 mld. Kč Proplacené finanční prostředky
12,5 mld. Kč Certifikované finanční prostředky
939 projektů za 14,5 mld. Kč z ROP Střední Morava je ukončeno a slouží místním obyvatelům i turistům.
Schválené projekty ROP Střední Morava podle příjemců Příjemce
Schválená dotace ROP
I DOPRAVA Veřejný sektor
6 825 mil. Kč
Podnikatelé
153 mil. Kč
II MĚSTA A OBCE Veřejný sektor ve městech
3 326 mil. Kč
Veřejný sektor na venkově
2 825 mil. Kč
Regionální centra: Olomouc a Zlín
827 mil. Kč
Podnikatelé - brownfields
302 mil. Kč
III CESTOVNÍ RUCH
Podnikatelé v cestovním ruchu
2 178 mil. Kč
Veřejný sektor v cestovním ruchu
1 114 mil. Kč Data 8. 6. 2015
9 dopravních terminálů
18,3 miliard pro region
155 km silnic
190 zastávek veřejné dopravy
939 projektů realizováno
29 kulturních center
1275 schválených pracovních míst
23 mateřských škol
15 329 milionů proplaceno 17
Den Evropy s ROP Střední Morava
Návštěvníci Lazeckého fortu v Olomouci
4. ročník Dne Evropy s projekty ROP Střední Morava opět zval na zajímavá místa v regionu Městská plovárna v Luhačovicích, Expozice Karla Kryla v Kroměříži, Arcibiskupský palác v Olomouci či Muzeum vě-
zeňství v Uničově. To je jen výčet míst v Olomouckém a Zlínském kraji, která mohla letos, 9. května na Den Evropy, veřejnost navštívit zdarma nebo za zvýhodněné vstupné. Již po čtvrté totiž Úřad Regionální rady Střední Morava ve spolupráci se svými partnery pořádal Den Evropy. Letos mohla veřejnost v rámci Dne Evropy zdarma nebo za zvýhodněné vstupné navštívit celkem devět míst v Olomouckém a Zlínském kraji. Již tradičně se do akce zapojil Arcibiskupský palác v Olomouci, uničovské Muzeum vězeňství, šternberská Expozice času či zámek Lešná u Valašského Meziříčí. Veřejnost mohla zajít také na Lazecký fort v Olomouci, do Muzea Kočárů v Čechách pod Kosířem, na plovárnu v Luhačovicích, do 14|15 BAŤŮV INSTITUT ve Zlíně a letos nově také do Expozice Karla Kryla v Kroměříži. Den Evropy s ROP Střední Morava a zvýhodněné vstupné na vybraná místa v Olomouckém a Zlínském kraji se každoročně těší velkému zájmu ze strany veřejnosti. Letos navštívilo vybrané projekty přes 3000 návštěvníků. Kromě zvýhodněného vstupu čekalo na nejrychlejší návštěvníky na každém místě také překvapení v podobě symbolického dárku s logem ROP Střední Morava a webových stránek Můj projekt. (cih)
Návštěvníci Arcibiskupského paláce v Olomouci
Návštěvníci Muzea kočárů v Čechách pod Kosířem
18
Můj projekt
Letní hlasování o NEJ projekt podpořený z ROP Střední Morava Ani v letošním roce nechybí v průběhu léta soutěž s projekty ROP Střední Morava. Tentokrát má veřejnost od 1. 6. až do 30. 9. možnost vybrat hlasováním svůj "nej" projekt. Po skončení hlasování bude ze všech platně registrovaných hlasujících vylosováno 33, pro které jsou ve spolupráci a příjemci dotace ROP Střední Morava připraveny pěkné ceny. Letní hlasování o NEJ projekt začalo 1. 6. 2015 přesně ve 12:00 a skončí 30. 9. 2015 v 00:00. V průběhu 4 mě-
síců má veřejnost na stránkách www.mujprojekt.eu možnost podpořit hlasem jeden z více než 700 projektů, které jsou na stránkách publikovány. Hlasující smí hlasovat pro jeden, dva nebo tři projekty, které ze svého pohledu vnímá jako nejlepší, nejhezčí, nejpřínosnější, nejzajímavější či zkrátka jakkoli jinak „nej-“. Vyhodnocení nejúspěšnějších projektů proběhne na začátku října, kdy budou vyhodnoceny za každý kraj tři nejlepší projekty v oblasti dopravy, rozvoje regionu a cestovního ruchu. Zároveň bude za každý kraj vybrán jeden absolutní vítěz, tedy projekt, který získá nejvíce hlasů. Na začátku října bude také ze všech platně registrovaných hlasujících vylosováno 33, kteří se mohou těšit na pěkné ceny. První 3 vylosovaní hlasující získají dárkové poukazy do hotelu Alexandria v Luhačovicích, do Relax centra Kolštejn v Branné a do lázní v Ostrožské Nové Vsi. Na dalších 30 hlasujících čekají balíčky s turistickými průvodci a propagačními předměty od Centrály cestovního ruchu Východní Morava, Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu a ROP Střední Morava. Hlasování na stránkách je velmi jednoduché. Stačí se zaregistrovat a pak jen rozdělit 1–3 hlasy mezi vybrané projekty. (cih)
HLASUJ A VYHRAJ v soutěži o NEJ projekt financovaný z Regionálního operačního programu Střední Morava
19
Můj projekt
Putovní výstava fotografií projektů podpořených z ROP Střední Morava V průběhu celého léta až do konce října může veřejnost v různých městech Olomouckého a Zlínského kraje navštívit putovní výstavu fotografií projektů, které byly zrealizovány díky finančním prostředkům z ROP Střední Morava. Výstava začala 17. 6. v Jeseníku a skončí 31. 10. ve Zlíně. Putovní výstava fotografií projektů ROP Střední Morava je další letní aktivitou, kterou Úřad Regionální rady Střední
Morava připravil pro veřejnost. Prezentované projekty jsou mimo jiné i zajímavými tipy na výlet po Střední Moravě. Na celkem devíti panelech prezentuje výstava výsledky ROP Střední Morava od roku 2007 napříč všemi oblastmi podpory. Z celkem 1200 podpořených projektů byli vybráni zástupci za oblast školství, dopravy, krizové infrastruktury, cestovního ruchu, revitalizace návsí a náměstí, ale také projekty z oblasti zdravotnictví, sociálních služeb či třeba volnočasových aktivit, parků apod. Výstava začala 17.6. v budově Městského úřadu v Jeseníku, poté se přesouvá do Olomouce, odkud zamíří do Valašského Meziříčí, Kroměříže, Šternberka, Uherského Hradiště, Prostějova, Přerova a skončí ve Zlíně. V každém městě bude výstava nainstalována na veřejně přístupném místě a k vidění zde bude po dobu dvou týdnů. Pouze ve Zlíně se výstava zdrží celý měsíc. (cih) 17. 6. – 28. 6. 2015
Jeseník, budova Městského úřadu na ulici Karla Čapka
29. 6. – 17. 7. 2015
Olomouc, přízemí budovy RCO
13. 7. – 26. 7. 2015
Valašské Meziříčí MGC Zámku Žerotínů
27. 7. – 9. 8. 2015 10. 8. – 23. 8. 2015
Kroměříž, Kino Nadsklepí Šternberk – Expozice Času
24. 8. – 6. 9. 2015
Uherské Hradiště, Kino Hvězda
7. 9. – 20. 9. 2015
Prostějov, budova radnice
21. 9. – 30. 9. 2015 1. 10. – 31. 10. 2015
Přerov, Hotel Jana Zlín, budova krajského úřadu
20
Proměny v čase
Revitalizace Gahurova prospektu aneb Z běžné zelené plochy moderní místo vzájemného setkávání Původní zelené prostranství mezi Kongresovým centrem Zlín, Štefánikovou ulicí a Priorem pochází z konce 20. let minulého století a nese název po F.L. Gahurovi, který tehdy pracoval na projektu velkokapacitních ubytoven pro Baťovy dělníky. Smyslem tohoto prostranství, které bylo jakousi loukou a parkem dohromady, bylo především vytvořit místo pro odpočinek a relaxaci obyvatel města Zlína. A to mu zůstalo dodnes, i když se jeho vzhled v posledních letech radikálně změnil. Gahurův prospekt byl v roce 2013 díky finanční podpoře z ROP Střední Morava komplexně revitalizován. Celkové náklady na realizaci projektu si vyžádaly skoro 15,5 milionu korun, přičemž více než 13 milionů korun pokryla dotace z ROP Střední Morava. Z původní nezajímavé zelené plochy v centru města se tak stal jedinečný prostor, který je denně využíván nejen studenty nedaleké Univerzity Tomáše Bati, ale také obyvateli města Zlína. „Letos jsem se tu již stihla i opalovat. Je to moc příjemné místo a být student, jsem tu každý den, hlavně když je teplo a svítí sluníčko,“ uvedla obyvatelka Zlína paní Šárka Pavelková a dodala: „Dříve to bylo místo, kudy lidé spíš jen procházeli. Zkracovali si tak cestu anebo se vyhýbali cestě podél silnice. Dnes zde ale najdete po celý den desítky lidí, kteří sem chodí cíleně trávit svůj volný čas. Sedí na trávě, povídají si s přáteli nebo se třeba učí.“
Gahurův prospekt se realizací projektu z ROP Střední Morava změnil k nepoznání. Zelená plocha zůstala sice z velké části zachována, ale ve své spodní části byla doplněna o tzv. zapuštěné chodníky, které z dálky evokují, jako by chodci zelení doslova proplouvali. Tyto chodníky jsou doplněny o široké obrubníky, které nabízejí místo k sezení, takže celé místo působí vzdušně a příjemně. „Líbí se mi zachování svahovitého vzhledu díky těm zapuštěným chodníkům. Navíc je v celém prostoru bezplatná Wifi, takže jako student si to tady opravdu užívám,“ popisuje student místní univerzity Boris Dvořák. Že se realizace projektu podle návrhu architektky Jitky Ressové a jejího týmu skutečně vydařila, dokládají i ocenění, které již Gahurův prospekt stihl získat. Odnesl si hlavní cenu v kategorii Stavba roku 2013 Zlínského kraje a umístil se na druhém místě v soutěži Park roku 2014. (cih)
21
Na cestách s ROP Střední Morava
Tipy na výlety s ROP Peníze z ROP Střední Morava pomohly vzniku či obnově spousty zajímavých míst v Olomouckém a Zlínském kraji. Lidé je postupně začínají objevovat a trávit v těchto místech svůj volný čas nejen s rodinou, ale se všemi svými blízkými či přáteli. Proto stojí za to na některá místa podpořená z ROP Střední Morava upozornit.
Spanilá věž zámku v Tovačově
Galerie Konírna v Lipníku nad Bečvou
Když jste rádi slunci blíž
Když si rádi něco prohlížíte
Máte rádi rozhled? Pak se určitě v létě nezapomeňte vydat na nedávno zpřístupněnou Spanilou věž zámku v Tovačově nedaleko Olomouce. Po vyšlápnutí 200 schodů si můžete vychutnat unikátní výhled na okolí z věže v netypickém tvaru osmihranu. Ve zrekonstruované věži si navíc můžete prohlédnout expozice v nově opravených komnatách.
Galerie Konírna v Lipníku nad Bečvou se nachází v západním křídle místního zámku pod originální střešní zahradou. V přízemí galerie a také v tzv. prostoru Na patře lze po celý rok shlédnout expozici kovářských soch a plastik a pravidelně se zde konají také doplňkové tematické výstavy. Aktuálně například výstava obrazů slovinské malířky Anky Krašna.
Nový Světlov
ZOO Lešná
Když se rádi obklopujete pěknými věcmi
Když máte rádi zvířata
Zámek Nový Světlov se nachází nedaleko Bojkovic a jeho sloh anglické tudorské gotiky vytváří spolu s okolím Bílých Karpat neopakovatelnou atmosféru tohoto místa. Zámek je po celý rok vyhledávaným cílem nejen českých, ale také zahraničních turistů. Kromě komentovaných prohlídek zámku si zde můžete vychutnat také divadelní či hudební představení.
Zlínská zoologická zahrada je druhou nejnavštěvovanější ZOO v České Republice. Na návštěvníky zde nečekají jen cizokrajná zvířata, ale taky originální tematické expozice. Jednou z nich je třeba expozice o Etiopii, v níž jsou kromě afrických zvířat k vidění také originální etnografické předměty a ukázka stylových chýší přibližujících svět etiopských obyvatel.
Více tipů na výlet do míst podpořených z ROP Střední Morava najdete na
14 22
118 sportovních areálů 9 dopravních terminálů
18,3 miliard pro region
155 km silnic
190 zastávek veřejné dopravy
939 projektů realizováno
29 kulturních center
1275 schválených pracovních míst
15 329 milionů proplaceno 23 mateřských školek
17 domovů důchodců
Vydavatel magazínu: Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava Jeremenkova 1211/40b, 779 00 Olomouc IČ: 75084911 Redakce: Úřad Regionální rady Jeremenkova 1211/40b, 779 00 Olomouc tel.: 587 333 315 Kontaktní osoba: Michaela Linhartova tel.: 587 333 315 e-mail:
[email protected] Registrace MK ČR E 18230 Spolufinancováno Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj. Grafická příprava: STUDIO 6.15 s.r.o.
