2015
ROP Informace o regionálním operačním programu
STŘEDNÍ MORAVA
Partner pro váš rozvoj Projekty ROP ve městech a obcích Rozhovory z míst projektů ROP Střední Morava v číslech
Viděno očima
Ivana Matulíka ředitele Úřadu Regionální rady Střední Morava Výbor Regionální rady na konci ledna ještě rozhodl o vyhlášení výzvy na revitalizace náměstí a komunikací na venkově (pro obce od 500 do 5 000 obyvatel). S tímto krokem se již nepočítalo. Ale především odstoupení žadatelů od realizace projektů na přelomu roku v objemu kolem 150 mil. Kč a ministerstvem financí zveřejněná aktualizace prognóz oslabování kurzu Kč/EUR, jejíž dopad je odhadován kolem 50 mil. Kč, situaci změnily. Záměrem je maximálně využít dostupné finanční prostředky regionálního programu v jeho posledním roce (zbývá ještě proplatit cca. 4 miliardy Kč). A proto bylo zvoleno i téma venkova a revitalizací. Důvodem jsou menší projekty (rychlejší příprava)
a velký počet potenciálních žadatelů, když na ukončení je čas jen do konce roku, ale také skutečnost, že finanční prostředky v období 2014–2020 na tyto typy projektů již nebudou k dispozici. Takže lze říci, že jde v tomto smyslu o poslední příležitost, kterou – při vyhodnocení všech rizik – je možné využít. Poslední rok administrace ROP Střední Morava může být ještě „zajímavý“ například tím, že problém kurzových rozdílů je na Střední Moravě řešen s využitím tzv. „klouzavé dotace“. Po provedené bilanci v červenci a v prosinci 2015 tak budou žádosti propláceny s ohledem na reálný zůstatek (kurz, úspory z veřejných zakázek, finanční korekce apod.). Jelikož problematika kurzových rozdílů není v ČR jednotně řešena, přistupuje k tomu každý program jinak. Vyhodnocení úspěšnosti bude zřejmé až v roce 2016. Ale především, spoluprací a společným úsilím lze situaci zvládnout a smysluplně využít poslední finanční prostředky, které jsou v rámci ROP Střední Morava k dispozici.
9 dopravních terminálů
18,3 miliard pro region
135 km silnic
30 kulturních center 190 zastávek veřejné dopravy
767 projektů realizováno
23 mateřských škol
1321 schválených pracovních míst
14 257 milionů proplaceno
Obsah Nové projekty ROP Střední Morava ve městech a obcích
Rozhovor z místa projektu - KUC Zlín
Aktuálně vyhlášené výzvy
Proměny v čase
Smetanovy sady v Olomouci
Foto: Petr Holouš
ROP Střední Morava ve Zlínském kraji
Břestek se pyšní novou návsí V malé obci Břestek na Uherskohradišťsku až do nedávna neměli typickou náves. Díky penězům z ROP Střední Morava se jim ale podařilo neupravenou plochu v centrální části obce proměnit v krásný prostor, kde si přijdou na své všichni místní obyvatelé. Během několika měsíců vyrostla v blízkosti novogotické zvonice náves s dřevěným zastřešeným altánem, vodní kaskádou, lavičkami a travnatými plochami, mezi kterými vedou kamenné a mlatové chodníky. Součástí nově vybudovaného prostoru je i dětské hřiště, pískoviště a houpačky pro nejmenší obyvatele Břestku. Nová náves bude sloužit nejen jako relaxační zóna, ale také jako místo vzájemného setkávání
Nová náves v Břestku všech generací. Pořádat se tady budou i různé kulturní akce a například i tradiční mariánská pouť. V plánech současného vedení obce je také propojení návsi s Mariánskou stezkou, která vede do nedalekých Buchlovic. Na úpravu centrální části získala obec z ROP Střední Morava dotaci ve výši 2,8 milionu korun.
Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje dostala nové sanitky
klimatizovány a disponují například variabilně nastavitelnými nosítky s nosností do 300 kg. Nové moderní sanitky kromě lepší výbavy zajistí i vyšší bezpečnost a komfort posádky i samotných pacientů a zvýší rychlost jejich přepravy. ROP Střední Morava na celý projekt přispěje částkou 35,7 milionu korun. (lin)
Pořízení 6 nových sanitek je součástí velkého projektu Zlínského kraje, jehož součástí je kromě nákupu sanitních vozidel i výstavba dvou výjezdových základen Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Výstavba základny v Rožnově pod Radhoštěm i základny v Morkovicích-Slížanech začala v minulém roce a obě budou dokončeny letos v květnu. Nákup nových sanitek ale nebyl na jejich realizaci nijak vázán, a tak již můžou sloužit svému účelu. Cena jednoho vozu je přibližně 3 miliony korun, další milion stojí vybavení sanitky. To vnitřní je vyrobeno na zakázku, aby vyhovělo potřebám záchranářů. Vozy jsou plně
Nové sanitky pro ZZS ZK / foto: Zlínský kraj
4
ROP Střední Morava v Olomouckém kraji
Žáci ZUŠ Zábřeh budou svůj talent rozvíjet v nových učebnách Na nové prostory čekala Základní umělecká škola Zábřeh několik desetiletí. Díky ROP Střední Morava se dlouholeté snahy o lepší prostředí pro výuku mladých talentů proměnily v realitu a od února dochází 800 dětí do nových bezbariérových prostor. Projekt přestavby nevyužívané budovy Masarykovy školy pro potřeby ZUŠky předložilo město Zábřeh do jedné z posledních tematických výzev, které Úřad Regionální rady vyhlásil, a podařilo se mu získat dotaci ve výši 15 milionů korun. Budova školy prošla vnitřní i venkovní rekonstrukcí, která trvala téměř rok. V upravených prostorách vzniklo 23 učeben pro hudební obor, učebna pro hudebně teoretické předměty, divadelní zkušebny pro literárně-dramatický obor, taneční sál, ateliéry pro výtvarný obor a také zkušebna pro orchestry a komorní soubory. Díky akustickým parametrům bude zkušebna využívána i jako nahrávací studio a koncertní sál. Škola se otevře i širší veřejnosti, v plánu je totiž využití prostor i pro pořádání kulturních a společenských akcí.
Budova ZUŠ / foto: město Zábřeh
Koncertní sál ZUŠ / foto: město Zábřeh
Ve Šternberku revitalizovali ulici v centru i prostor kolem Městského klubu Do dvou velkých projektů spolufinancovaných z ROP Střední Morava – revitalizace centrální části města – ulice u Horní brány a rekonstrukce ulic Masarykova – Krampolova se město Šternberk pustilo v druhé půlce minulého roku. Realizace obou projektů probíhala současně a ve stejném termínu na počátku letošního roku byl v obou opravených lokalitách znovu obnoven provoz. V rámci prvního projektu byla v centru města v ulici u Horní brány upravena místní komunikace. Došlo k předláždění povrchu vozovky a také chodníky, které již nevyhovovaly bezpečnostním podmínkám, byly upraveny a nově zajišťují i bezbariérový pohyb obyvatel. Přibyly i stojany na kola a odpadkové koše. ROP Střední Morava přispěl na tento projekt dotací 4,3 miliony korun. Díky druhému realizovanému projektu získaly nový vzhled ulice Masarykova a Krampolova. Veřejné prostranství v lokalitě těchto ulic, kde se nachází budova Městských kulturních zařízení, bylo v nevyhovujícím stavu a opravu již nutně potřebovalo. Komunikace, které byly v kritickém stavu, dostaly nový povrch vozovky, byly vybudovány parkovací zálivy
a veřejné parkoviště. Opravou prošly chodníky po obou stranách ulic, nyní jsou navíc i bezbariérové. Úpravy celého prostoru se týkaly i regenerace zeleně a prostoru kolem nové cyklostezky. Rekonstrukcí prošel také most přes řeku Sitku, který je součástí protipovodňových opatření. Původní most byl stržen a na jeho místě vyrostl zcela nový. Z ROP Střední Morava bylo na tento projekt uvolněno 20 milionů korun. (lin)
Křižovatka ulic Masarykova-Krampolova
5
Rozhovor z místa projektu
Regenerace historického jádra města, ulice Svatoplukova "Klíč k úspěšnému čerpání dotací z evropských fondů spatřuji v kvalitně připravených projektů."
Město Hranice realizovalo z ROP Střední Morava již 12 projektů. Patří mezi ně například rekonstrukce silnic, revitalizace parku, nové úseky cyklostezek či projekty zaměřené na rozvoj sociálních služeb. Jak se realizace projektů odrazila ve zvýšení atraktivity města Hranice a jaké se k projektům vážou zajímavosti, prozradil v rozhovoru starosta města PhDr. Vladimír Juračka.
Váže se k realizaci některého z 12 úspěšných projektů nějaká zajímavost? VJ: Za zmínku stojí nález schránky na Školním náměstí, která zde byla uložena v roce 1968 u příležitosti sázení lípy - stromu republiky. Nalezena byla v říjnu 2008 při výkopových pracích v rámci realizace projektu II. etapy regenerace historického jádra města. Poté byla otevřena za účasti pana Neuwirtha, který byl přítomen již při jejím ukládání na Školním náměstí v roce 1968, skautů a tehdejšího starosty města Mgr. Miroslava Wildnera. Ve schránce byl časopis Junák a listina o vysazení lípy, jakožto stromu republiky, při příležitosti 50. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Skauti do schránky doplnili aktuální číslo střediskového časopisu Fénix a informace o nejdůležitějších událostech z roku 2008 a opět ji ukryli pod nově vysazenou lípu na Školním náměstí.
Město Hranice se svými 12 úspěšnými projekty za více než 100 milionů korun patří k nejúspěšnějším příjemcům dotace z ROP Střední Morava. Co na to jako starosta města říkáte? VJ: Výsledku si velice cením, ale musím podotknout, že město podalo celkem 19 projektových žádostí, z nichž 12 bylo těch úspěšných. Nejúspěšnějším rokem byl rok 2008, kdy byly vyhlášeny první výzvy. Město do nich podalo celkem sedm projektových žádostí, přičemž v pěti případech jsme uspěli a získali tak dotace téměř 48 milionů korun. Mezi realizovanými projekty nechybí úseky cyklostezek, zařízení sociálních služeb či rekonstrukce a revitalizace městských částí. Vychází realizace těchto různorodých projektů z nějaké koncepční strategie města nebo šlo spíš o jednotlivé, na sobě nezávislé počiny? VJ: Všechny projektové náměty vycházely z aktivit Programu rozvoje města Hranic. Vedení města si uvědomuje význam koncepčních strategií, a proto máme, kromě Programu rozvoje, zpracovanou také Koncepci podpory tělovýchovy mládeže na období 2015–2018, Program rozvoje kultury města Hranice na období 2014–2020, Program ke zlepšení kvality ovzduší, Program regenerace městské památkové zóny a spoustu dalších.
Jak jste již zmínil, ne se všemi projektovými žádostmi předloženými na Úřad Regionální rady Střední Morava město Hranice jako žadatel uspělo. Zkusí město finance na tyto projekty získat v budoucnu znovu, byť i prostřednictvím jiného operačního programu? VJ: Ze sedmi neúspěšných předložených projektových žádostí zrealizovalo město z vlastních zdrojů postupně čtyři záměry. Dva projekty byly podány do výzev ROP SM
6
Rozhovor z místa projektu VJ: Jsem přesvědčen, že v převážné většině pozitivně. Výhrady se občas objevují spíš jen k některým jednotlivostem, nebo když s sebou právě probíhající práce nesou nějaké komplikace. Ale celkově máme kladné ohlasy. Projevuje se to například na návštěvnosti rekonstruovaných Sadů Čs. legií či na využívání cyklostezky. Novou podobu historického centra města velmi oceňují i turisté nebo lidé, kteří se do Hranic vrátili po delší době.
úspěšně znovu, takže nám zbývá zrealizovat už jen jeden projektový záměr, který skončil v hodnocení těsně pod čarou. Jednalo se o projekt „Učíme se o přírodě s přírodou“, do kterého měly být zapojeny 3 hranické základní školy a jehož cílem bylo zrekonstruovat či vybudovat vnitřní učebny přírodovědných předmětů (chemie, přírodopis, fyzika, biologie). Tento projektový záměr podáme v novém programovém období do Integrovaného regionálního operačního programu v rámci specifického cíle 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení.
Revitalizovaný a rekonstruovaný park v Hranicích získal v roce 2013 ocenění „Park roku“. Jak vznikla myšlenka přihlásit Sady Čs. legií do této soutěže? Plánujete přihlásit do některého z dalších ročníků soutěže také zámeckou zahradu v Hranicích, jejíž revitalizace právě probíhá? VJ: Ocenění „Park roku“ je v podstatě ohodnocení kvality projekční práce. Projektovou dokumentaci k Sadům Čs. legií zpracovával autorizovaný zahradní architekt Ing. Radek Pavlačka (Zahrada Olomouc, s.r.o.), který po domluvě s námi park do soutěže přihlásil. Ocenění si velice vážíme, znamená to, že rekonstrukce parku se nám opravdu vydařila. Přihlášení zámecké zahrady do soutěže zvážíme po projednání s projektantem po ukončení fyzické realizace.
Dá se říct, že s rostoucím počtem úspěšných žádostí o dotaci je psaní a příprava dalších projektů jednodušší? VJ: Při přípravě projektů sice čerpáme z bohatých zkušeností, které jsou jedním z předpokladů úspěchu podaných žádostí o dotaci, a to nejen z ROP SM, na druhou stranu podmínky jednotlivých výzev se často mění a řada projektů je zcela specifická, takže zase tak jednoduché to není. Ale samozřejmě, získané zkušenosti se nám hodí a jsou při přípravě nových projektů znát. Jak se podle Vás změnilo město Hranice díky finančním prostředkům z evropských fondů? VJ: Celkově se zlepšil vzhled města jako takový. Dá se říci, že při procházce městem dnes na každém kroku narazíte na akce financované z evropských a národních zdrojů.
Jak by podle Vás probíhal rozvoj města Hranice bez možnosti finanční podpory z evropských fondů? VJ: Město by se zajisté rozvíjelo z vlastních zdrojů, vše by ale probíhalo mnohem pomaleji a museli bychom daleko více zvažovat, kterou akci upřednostnit a kterou prozatím odložit. (cih)
Jak na proměnu města Hranice, a tedy na realizované projekty, reagují obyvatelé města?
Název projektu
Dotace z ROP SM v Kč
Bezbariérové zastávky na trase Hranice–Drahotuše–Slavíč
1 199 639
MHD – jednotným stylem za cestujícími
3 524 786
Hranice – Cyklostezka Bečva II .etapa
12 751 537
Hranice – Cyklostezka Bečva III. etapa
6 868 336
Rekonstrukce Komenského ulice
12 245 893
Regenerace historického jádra města II. etapa
19 574 766
Zřízení azylového domu pro osamělé rodiče s dětmi ve Slavíči Rekonstrukce parku Sady Čs. legií v Hranicích
6 869 610 10 130 978
Modernizace Domova seniorů Hranice
8 069 075
Hranice – stavební úpravy a rozšíření kapacity MŠ Struhlovsko
2 698 553
Rekonstrukce zámecké zahrady Hranice
14 966 336
Za krásami Městské památkové zóny Hranice
2 120 281
7
ROP Střední Morava ve městech a obcích
Projekty ROP Střední Morava ve městech a obcích Města a obce patří mezi největší příjemce dotací z ROP Střední Morava. Jen na projekty zaměřené na rozvoj svého území získaly 7 miliard korun. To jsou více než dvě třetiny z celkové finanční alokace, kterou měl ROP Střední Morava k dispozici v programovém období 2007–2013. Největší podíl z těchto peněz připadá na opravy náměstí, návsí a centrálních částí měst a obcí. Díky dotacím se obnovy dočkaly také parky, kulturní domy a jiná místa určená k vzájemnému setkávání. Evropské peníze podporují i výstavbu a úpravy hřišť a sportovních areálů nebo také modernizace škol, stejně jako projekty na rozvoj zdravotnických zařízení nebo na výstavbu a rekonstrukci domovů pro seniory, azylových domů či zařízení poskytující sociální služby. Dotace z ROP Střední Morava získaly i projekty na rozvoj krizové infrastruktury, například modernizace hasičských zbrojnic nebo vybudování výjezdových stanovišť pro záchrannou službu.
Parkánové zahrady v Olomouci
Hasičská zbrojnice Horní Moštěnice
Centrum obce Zděchov
Učebna v ZŠ Němčice nad Hanou
Projekty ve městech a obcích dle témat Druh projektu
Revitalizace centra-náměstí Revitalizace ostatních částí města, obce Parkoviště
Počet podpořených zařízení
Druh projektu
Počet podpořených zařízení
169
Hřiště, sportovní areál, sportovní hala
118
77
Kulturák, pavilon, informační centrum
30
Zdravotní zařízení, nemocnice
15
7
Parky
22
Krizová infrastruktura
29
Mateřská škola
23
Domov důchodců
17
Základní škola
62
Domov sociální služeb
10
Střední škola / Vyšší odborná škola
31
Poskytování sociálních služeb
9
Stacionář, azylový dům
3
Základní umělecká škola
3
8
Úřad Regionální informuje Rozhovor z místarady projektu
Jednou z dominant Zlína je Kulturní a univerzitní centrum, které je v mnoha směrech unikátní. Součástí tohoto multifunkčního komplexu je budova Kongresového centra, jejíž výstavba byla spolufinancována z ROP Střední Morava. O jedinečnosti centra i jeho nabídce služeb jsme mluvili s vedoucím odboru zlínského magistrátu Ing. Zdeňkem Ševčíkem. Kongresové centrum Zlín je významnou stavbou, která je výjimečná nejen tím, že autorkou projektu je světoznámá architektka Eva Jiřičná. Čím vším se může centrum pochlubit, jaké má přednosti? ZŠ: Kongresové centrum Zlín, přesněji řečeno jedna ze dvou budov Kulturního a univerzitního centra Zlín, realizovaných dle návrhu zlínské rodačky Evy Jiřičné, se nachází v samém středu Zlína. Stavba na první pohled zaujme svým architektonickým řešením, tolik odlišným od většiny pravoúhlých budov ve městě, i použitým venkovním i vnitřním stavebním materiálem. Na budovu se přijíždějí podívat studenti, architekti, ale i lidé různých profesí dokonce i ze zahraničí. Centrum je postaveno jako víceúčelová budova se dvěma sály – velkým pro nejvýše 820 a malým pro maximálně 104 hostů – a několika menšími salonky. Právě tato víceúčelovost umožňuje divadelní, konferenční, plesové, ale i jiné, zákazníkem požadované uspořádání sedadel a stolů. Jednoznačnou předností je špičková akustika pro koncerty velkých hudebních těles. Podle jednoho odborníka na sály by měla být osmá nejlepší na evropském kontinentu, písemně však tuto informaci potvrzenu nemáme. Velmi příjemné je i barevné řešení interiérů.
zřejmě největším přínosem Kongresového centra to, že poskytuje zlínské Filharmonii Bohuslava Martinů špičkový koncertní sál včetně technického a administrativního zázemí. Filharmonie má v budově své sídlo a od roku 2011, kdy začal ostrý provoz, se počet jejích koncertů neustále zvyšuje, přičemž v loňském roce jich v obou sálech uspořádala 75. Prostory Kongresového centra jsou využívány také umělci, různými regionálními soubory či spolky nebo školami. Nesporným plusem je i podzemní parkoviště se 100 parkovacími místy, které je součástí Kongresového centra. Parkoviště je zejména v zimních měsících veřejností hojně využíváno, protože je ve Zlíně obecně málo parkovacích možností a z našeho parkoviště jsou navíc pohodlně dosažitelné všechny úřady. Jaké akce se v centru dají konat? A které z nich jsou nejnavštěvovanější? ZŠ: V Kongresovém centru se dají v podstatě konat libovolné akce, pokud jejich zamýšlené pořádání nezvýší riziko poničení těchto výjimečných prostor a samozřejmě pokud jsou s naším technickým vybavením proveditelné. Běžně jsou u nás pořádány kromě již zmíněných koncertů filharmonie i koncerty rockové, populární, ale i dechovkové hudby. Dále se u nás konají plesy, výroční či slavnostní akce organizací z regionu i širšího okolí, taneční soutěže, vzdělávací akce, prezentace výrobců či výrobků, lékařské akce (např. oční festival s přímým 3D propojením na operační sál se zákroky v přímém přenosu), akce zlínské Univerzity Tomáše Bati apod. Největší a zřejmě i nejvýznamnější akcí je každoroční filmový
Kongresové centrum bylo zrealizováno díky projektu Kulturní a univerzitní centrum Zlín, který byl spolufinancován z ROP Střední Morava. Jaký přínos mělo vybudování KUC pro Zlín a celý region? ZŠ: Kromě architektonického řešení, které již přilákalo k návštěvě Zlína i celého regionu mnoho návštěvníků, je
9
Rozhovor z místa projektu festival pro děti a mládež, jenž je zároveň i nejnavštěvovanější a je významnou propagací města i zlínského regionu. V uplynulém roce zaznamenalo Kongresové centrum rekordní sezonu. Co podle Vás přispělo ke zvýšení návštěvnosti? ZŠ: V roce 2014 nás navštívilo celkem 135 744 návštěvníků. Důvodů je několik. Filharmonie zvýšila počet koncertů, pořadatelé filmového festivalu více využili našich prostor, akcí mimo koncertů filharmonie bylo rovněž více a hodně udělalo i využití foyer pro pořádání výstav a prezentací. Tím vším se návštěvnost rekordně zvýšila. Jaká nejzajímavější akce se v Kongresovém centru konala a jaký významný / zajímavý umělec zde vystupoval? ZŠ: Hodnocení nejzajímavější akce je vždy závislé na subjektivních pocitech a měřítcích. Z ohlasů veřejnosti či návštěvníků však lze vyčíst, že v oblasti vážné hudby to byly zpěvácké hvězdy světového formátu Magdalena Kožená či Rolando Villazón a mnoho dalších špičkových sólových hráčů či dirigentů. Na filmovém festivalu
se pravidelně objevují filmové hvězdy či známí režiséři a některé z nich zanechaly otisk na zlínském chodníku slávy před Velkým kinem. Nesporně zajímavé a populární jsou i společná vystoupení rockových kapel společně s filharmoniky. Plánujete do budoucna nějaké novinky v nabídce služeb Kongresového centra, případně jaké? ZŠ: Fungujeme v podstatě tak, že se snažíme poskytnout našim zákazníkům špičkový a profesionální servis. Průběžně doplňujeme naše technické vybavení podle některých jejich požadavků, ale i dle vývoje techniky. Vše samozřejmě záleží na možnostech rozpočtu města a na tom, jak v Kongresovém centru hospodaříme. Pro tento rok máme záměr centrum vybavit streamovacím zařízením pro přenos obrazu a zvuku z budovy na internet a přenos téhož z velkého sálu do sálu malého a do dalších prostor centra. Momentálně zpracováváme podklady pro strategické rozhodování, jakým směrem se budeme ubírat od roku 2018, tedy po skončení doby udržitelnosti projektu. (lin)
Kulturní a univerzitní centrum Zlín Tento multifunkční komplex je situován v centru města a skládá se ze dvou samostatně funkčních celků: budovy Kongresové centrum Zlín (KUC), jehož investorem je statutární město Zlín a budovy Univerzitní centrum ve Zlíně, jehož investorem je Univerzita Tomáše Bati. Mezi městem a univerzitou byla v roce 2003 uzavřena dohoda o spolupráci „při vybudování areálu KUC Zlín“. Potřeba vybudování tohoto centra byla dána nutností vybudovat kvalitní infrastrukturu pro pořádání kulturních a společenských akcí a také poskytnout odpovídající zázemí pro působení zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů. Základní kámen objektů centra byl položen 26. 6. 2006.
Kongresové centrum získalo několik ocenění: • Stavba roku Zlínského kraje 2010 – hlavní cena v kategorii Stavby občanské vybavenosti • Inside World Festival of Interiors, Barcelona 2011 – stavba vybrána mezi 5 nejlepších budov/interiérů světa roku 2011 ve své kategorii • Grand prix architektů 2011 – nominace na cenu v kategoriích Interiér a Novostavba • Stavba roku 2011 – postup do druhého kola celorepublikové soutěže • Cena České komory autorizovaných inženýrů a techniků 2011 – za projekt ocelové konstrukce střešního diatomu, • Skleněného pláště a restaurace
ROP Střední Morava podpořil výstavbu centra částkou 331 milionů korun.
Velký sál KC Zlín
Interiér KC Zlín
10
Úřad Regionální rady informuje
Počet zrekonstruovaných silnic II. a III. třídy v Olomouckém a Zlínském kraji vzroste Další projekty na úpravu silnic v Olomouckém a Zlínském kraji schválil na svém lednovém jednání Výbor Regionální rady Střední Morava. Na rekonstrukci téměř 30 km silnic II. a III. třídy dostanou oba kraje dohromady 210 milionů korun. A můžou získat dalších 75 milionů korun, které jsou k dispozici v aktuálně běžící výzvě č. 58/2015. Výzva k předložení projektů zaměřených na stavební úpravy a modernizaci silnic II. a III. třídy byla vyhlášena v listopadu minulého roku. Zareagovaly na ni oba kraje a jejich organizace, které mají krajské silnice ve správě. Všech 8 předložených projektů, které Úřad Regionální rady posuzoval, bylo schváleno k dopracování. V Olomouckém kraji budou zrekonstruovány 4 silniční úseky v celkové délce téměř 20 km s dotační podporou 114 milionů korun. Ve Zlínském kraji přispěje ROP Střední Morava na realizaci 4 projektů, díky nimž bude zmodernizováno 10 km silnic za 97 milionů korun. Konkrétní podpořené projekty jsou uvedeny v tabulce pod textem. Výbor Regionální rady Střední Morava také schválil vyhlášení ještě jedné výzvy určené pro silniční projekty, jejíž alokace činí 75 milionů korun. I pro tuto výzvu platí, že své projekty mohou předložit Olomoucký a Zlínský kraj a organizace jimi zřizované a zakládané a musí se týkat úprav či rekonstrukcí silnic II. a III. třídy. Oba kraje však musí počítat s tím, že na realizaci projektů už zbývá pouze krátký čas. Všechny projekty totiž musí být dokončeny nejpozději do 31. 12. 2015, což je termín pro závěrečné vyúčtování peněz z evropských fondů pro období 2007–2013. (lin) 1.1.1 – SILNICE II. a III. TŘÍDY Schváleno VRR k dopracování dne 28. 1. 2015 Olomoucký kraj Název projektové žádosti II/439 Ústí – průtah – hranice okr. Vsetín Silnice II/644 hr. Okresu – Mohelnice, ve staničení 11, 034-20, 396 Stavební úpravy silnice II/150 v Dřevohosticích Silnice II/373 Chudobín – směr Slavětín
Žadatel
Místo realizace
Dotace (reálná výše) v Kč
Olomoucký kraj
Ústí
41 207 203
Správa silnic Olomouckého kraje, p. o.
Mohelnice
42 197 295
Správa silnic Olomouckého kraje, p. o.
Dřevohostice
Správa silnic Olomouckého kraje, p. o.
Litovel
23 497 171
Žadatel
Místo realizace
Dotace (reálná výše) v Kč
Střílky
19 895 586
Nedašova Lhota
41 774 145
Soběsuky
22 253 149
Fryšták
13 261 630
6 794 049
Zlínský kraj Název projektové žádosti SILNICE II/432: Střílky–Lískovec Silnice III/50736: Nedašova Lhota SILNICE II/432: Šelešovice–Olšina Silnice II/490: Fryšták, průjezdní úsek, 2. a 3. etapa
Ředitelství silnic Zlínského kraje, p. o. Ředitelství silnic Zlínského kraje, p. o. Ředitelství silnic Zlínského kraje, p. o. Ředitelství silnic Zlínského kraje, p. o.
11
Úřad Regionální rady informuje
Aktuálně vyhlášené výzvy z ROP Střední Morava Možnost získat ještě dotace z ROP Střední Morava se neplánovaně naskytla malým obcím v Olomouckém a Zlínském kraji a také obou krajům a jejich organizacím, které spravují krajské cesty. Výbor Regionální rady totiž rozhodnul o vypsání výzvy, která je zaměřena na stavební úpravy silnic II. a III. třídy a také na rozvoj území na venkově. Vyhlášena byla také výzva pro oblast rozvoje regionálních center v Olomouci.
VÝZVA Č. 58/2015 1.1.1 Silnice II. a III. třídy Zaměření: stavební úpravy, modernizace a výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy ve vazbě na místní a účelové komunikace Žadatel: kraje Alokace: 75 mil. Kč Uzávěrka: 27. březen 2015 v 12:00 hodin 2.3.1 Fyzická revitalizace území Zaměření: revitalizace návsí, náměstí, parků a dalších veřejných prostranství včetně veřejné zeleně, obnova a výstavba infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací Žadatel: obce s více než 500 obyvateli a méně než 5 000 obyvateli Alokace: 200 mil. Kč Uzávěrka: 13. březen 2015 v 12:00 hodin
VÝZVA Č. 59/2015 2.1
Rozvoj regionálních center pro individuální projekty naplňující Integrovaný plán rozvoje města Olomouc – Městské parky
Zaměření: obnova nedostatečně využívaných prostranství, jejich zpřístupnění, výstavba a rekonstrukce sociálního zázemí Žadatel: statutární město Olomouc (předkladatel IPRM) Alokace: 25 mil. Kč (lin, OMEMO) Uzávěrka: 31. březen 2015 v 12:00 hodin
12
Úřad Regionální rady informuje
Úřad Regionální rady upravil metodiku k zadávání veřejných zakázek Regionální rada Střední Morava vydala s platností od 5. 1. 2015 metodické oznámení č. 44, kterým zpřesňuje nastavený administrativní postup uvedený v metodickém pokynu Zadávání zakázek a veřejných zakázek v programovém období 2007–2013. Úřad přistoupil k úpravě pokynu s ohledem na výsledky auditních kontrol, které u několika projektů odhalily nesrovnalosti v zadaných veřejných zakázkách. Konkrétně se jedná o výskyt nepravdivých referencí, na základě kterých vítězní uchazeči realizovali zakázky. Výsledkem kontrol je rovněž požadavek na uplatnění finančních korekcí ve výši 25% –100 % z poskytnuté dotace. Finanční dopad na jednotlivé příjemce bude v řádu milionů až desítek milionů korun. Zadavatel veřejné zakázky si stanovuje podmínky, které musí zájemci o zhotovení zakázky splnit. Důvody, které ho k nim vedou, si dovede sám nejlépe vyhodnotit a poté i u vítězného dodavatele sám ověřit. Zodpovědnost za případná pochybení a z nich vyplývající následné finanční postihy nese zadavatel. Finanční důsledky se ale dotýkají i poskytovatele. Díky těmto zjištěním přijde program, a tím i příjemci, o desítky až stovky milionů korun. Chyby, které se staly, tedy mají nemalé finanční dopady. V roce 2014 bylo identifikováno pochybení ve veřejné zakázce v podobě nedostatečného posouzení kvalifikace vítězného uchazeče hned ve třech případech. Na základě těchto zjištění vzrostla chybovost ROP Střední Morava o více než 5 % oproti povolené úrovni, která činí 2 %. Následkem vysoké chybovosti je finanční korekce, která bude programu ze strany Evropské komise vypočtena. ROP Střední Morava tak přijde o peníze, které by jinak mohl využít na spolufinancování projektů. Po vyhodnocení situace a zvážení možností, jak situaci nejefektivněji řešit, bylo vydáno metodické oznámení č. 44, jehož úplné znění včetně vymezení jeho platnosti a závaznosti je zveřejněno na webových stránkách Úřadu Regionální rady Střední Morava (http:/www.rr-strednimorava.cz/pro-prijemce/metodicka-oznameni). Důsledkem upravené metodiky je zvýšení administrativní zátěže. Nově má zadavatel zakázky prověřit správnost doložených referencí u vítězné nabídky, a to nejpozději před uzavřením smlouvy s vítězným uchazečem, a potvrdit ji formou čestného prohlášení. Vzhledem ke zvýšenému výskytu tohoto druhu pochybení muselo následovat přijetí opatření. Finanční ztráty jsou nemalé. Příčinami může být záměr nebo nedbalost, obojímu je ale nutné předcházet. (lin)
13
Úřad Regionální rady informuje
ROP Střední Morava je třetím nejúspěšnějším programem z pohledu proplacených prostředků V souvislosti s ukončováním programového období 2007-2013 se stále častěji hovoří o schopnosti České republiky vyčerpat z evropských fondů všechny peníze, které měla v tomto období k dispozici. Některým operačním programům se daří čerpat dotace velmi obtížně, což ovšem není případ ROP Střední Morava. Ten dlouhodobě patří k programům, které mají ve využití peněz z evropských fondů dobré výsledky, a lze očekávat, že vyčerpá všech 18 miliard, které měl v uplynulém období k dispozici.
Úspěšnost ROP Střední Morava dokládají i poslední statistiky, které nechalo zpracovat Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Z podkladů, které ministerstvo předložilo vládě, je zřejmé, že ROP Střední Morava je třetí z celkem 17 programů s nejvyšším podílem proplacených prostředků. Z programu, jehož prostřednictvím jsou čerpány finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj na území Olomouckého a Zlínského kraje, zbývá proplatit přibližně 25 % prostředků z celkového finančního rámce, což činí asi 4 miliardy korun. Podle ředitele Úřadu Regionální rady Střední Morava je to téměř dvakrát tolik, než v běžném roce v minulých letech. Podle něj je úřad na takové množství práce připraven, protože došlo k posílení Odboru kontroly a plateb, který má administraci projektů na starosti. V průběhu celého programového období bylo na Úřad Regionální rady Střední Morava předloženo 2 362 projektů za více než 33 miliard korun. Úspěšných bylo 1215 projektů. Ve srovnání s ostatními regionálními operačními programy má ROP Střední Morava o 15 až 20 % více podpořených projektů. Je to důsledek toho, že žadatelé předkládají více menších projektů. Dokončeno už je 840 projektů za 14 miliard, zbývající jsou v procesu realizace a musí být hotovy do 31. 12. 2015. Peníze z ROP Střední Morava mířily především na zkvalitnění regionální silniční sítě a na rozvoj měst a obcí. Dotace rovněž přispěly ke vzniku téměř 1 500 pracovních míst. Podle dnes známých informací ROP Střední Morava využije celkovou finanční alokaci programu. K tomuto stavu přispělo dobré finanční plánování i přijatá opatření, která umožňují efektivní a plynulé čerpání evropských peněz. Uzavírání nyní již „starého období“ (2007–2013) bude aktuálním tématem až do jara 2016, kdy se budou provádět poslední platby. Poté také budou známa finální čísla, která ukážou, jak byl operační program při čerpání úspěšný.
(lin)
Podíl alokace OP, kterou zbývá proplatit příjemncům do konce programového období 2007–2013 (v %) 39,7 29,8
OP D
31
OP ŽP
33,2
32,5 28,1
OP PI
28,1
OP LZZ
27,3
OP VaVpl
IOP
OP VK
34 29
24,9
OP TP
14
25,1
ROP SZ
ROP MS
ROP JV
ROP SM
28,2 22,3
ROP SV
ROP JZ
25,4
ROP SČ
ROP Střední Morava v číslech
18,3 mld. Kč 17,7 mld. Kč
Alokace ROP Střední Morava 2007–2013
Schválené projekty, vč. plánů a konceptů
14,3 mld. Kč Proplacené finanční prostředky
12 mld. Kč Certifikované finanční prostředky
864 projektů za 13,7 mld. Kč z ROP Střední Morava je ukončeno a slouží místním obyvatelům i turistům.
Schválené projekty ROP Střední Morava podle příjemců Příjemce
Schválená dotace ROP
I DOPRAVA Veřejný sektor
6 795 mil. Kč
Podnikatelé
153 mil. Kč
II MĚSTA A OBCE Veřejný sektor ve městech
3 572 mil. Kč
Veřejný sektor na venkově
2 663 mil. Kč
Regionální centra: Olomouc a Zlín
843 mil. Kč
Podnikatelé - brownfields
302 mil. Kč
III CESTOVNÍ RUCH
Podnikatelé v cestovním ruchu
2 244 mil. Kč
Veřejný sektor v cestovním ruchu
1 119 mil. Kč Data 6. 2. 2015
9 dopravních terminálů
18,3 miliard pro region
135 km silnic
190 zastávek veřejné dopravy
864 projektů realizováno
30 kulturních center
1321 schválených pracovních míst
23 mateřských škol
14 257 milionů proplaceno 15
www.mujprojekt.eu Z ROP Střední Morava bylo úspěšně ukončeno již více než 600 projektů, které dnes plně slouží svému účelu. Podívejte se, kde všude ve Vašem okolí se projekty ROP Střední Morava nacházejí a vyberte si mezi nimi třeba tip na zajímavý výlet nebo si s námi zasoutěžte.
Přehledná mapa více než 600 projektů realizovaných díky finančním prostředkům z ROP Střední Morava Tipy na zajímavé výlety s rodinou či přáteli v olomouckém a zlínském kraji Soutěže pro veřejnost Každý měsíc nová zábavná křížovka představující projekty ROP Střední Morava
Na co se můžete se stránkami www.mujprojekt.eu těšit v roce 2015? • • • •
v květnu oslavíme s vybranými projekty ROP Střední Morava Den Evropy od června bude možné ve vybraných městech Olomouckého a Zlínského kraje navštívit putovní výstavu projektů ROP Střední Morava přes léto nás čeká soutěž spojená s hlasováním o nejlepší projekt ROP Střední Morava v září s vybranými projekty ROP Střední Morava oslavíme Dny evropského dědictví
Veškeré informace o pořádaných aktivitách budou zveřejněny na stránkách www.mujprojekt.eu a také na profilu Můj projekt ROP Střední Morava na sociální síti facebook.
16
Proměny v čase
Místo kamenné zídky porostlé křovím mají v Žulové díky realizaci projektu z ROP Střední Morava odpočinkovou zónu a schodiště Nevyužívaný prostor a kamenná zídka ve městě Žulová na Jesenicku se v průběhu roku 2014 změnili v odpočinkovou zónu a hlavně v nové kamenné schodiště, které významně přispívá k bezpečnější cestě do školy místním žákům i učitelům. Celkové náklady vyšly město Žulovou na více než 3 miliony korun, přičemž 2,6 milionů činila dotace z ROP Střední Morava.
v zatáčce na horizontu a kvůli vysokým opěrným zdem měli navíc chodci i řidiči omezený rozhled. „Nové schodiště je nejvíce využíváno žáky základní školy, kterým se podstatně zkrátil přístup ke škole a k tělocvičně. Schodiště však uvítali také další obyvatelé města, zejména ti, kteří bydlí v ulici Na Rybníčku,“ popsal pan Brožek a dodal: „S novým schodištěm jsou obyvatelé Žulové velmi spokojeni a jsou na tuto další žulovskou dominantu právem hrdi.“ Nově vybudované schodiště je doplněno o odpočinkovou zónu s vyhlídkovou terasou, která kromě možnosti relaxace nabízí zejména v letních měsících výhled na město Žulová a jeho okolí.
„Na místě, kde dnes stojí nové schodiště, byl ještě před rokem pustý břeh s kamennou zídkou, nad níž byl porost divokých křovin. Prostor nebyl nikterak využíván, jen sporadicky udržován,“ přiblížil původní stav fotodokumentarista města Žulová, pan Karel Brožek. Město se proto rozhodlo změnit tento nevyužívaný prostor v nové schodiště, které spojilo Mariánské náměstí s místní základní školou na Školní ulici. Pro žáky, učitele i další obyvatele města se tak cesta ke škole stala nejen výrazně kratší, ale také mnohem bezpečnější. Dříve totiž museli žáci na cestě do školy přecházet přes frekventovanou silnici I.třídy spojující Javorník a Lipovou-lázně. Přechod, který k tomu sloužil, byl však velmi nepřehledný a nebezpečný. Nacházel se
(cih)
17
S ROP Střední Morava na výlet
Tipy na výlet Když se chcete cítit jako na zámku
Když se chcete dostat do formy
Hotel Zámek ve Velké Bystřici u Olomouce se nachází v prostředí zrekonstruovaného Zámeckého náměstí a zámeckého parku se stylovým amfiteátrem. Veřejnosti se znovu otevřel na podzim roku 2014 a svým návštěvníkům dnes nabízí moderní ubytování a zámeckou restauraci s českými i evropskými gastronomickými specialitami. Díky rekonstrukci získal hotel také vhodné prostory pro pořádání nejrůznějších kulturních a společenských akcí.
Lázeňský dům Balnea je součástí lázeňského komplexu Lázní Slatinice u Olomouce. Návštěvníkům nabízí dvoulůžkové pokoje a apartmány, restauraci, bar a při pěkném počasí také letní terasu s lehátky. K protažení těla můžete využít fitness, krytý bazén či whirlpool. V nabídce lázeňského domu samozřejmě nechybí ani nejrůznější druhy masáží a vodní procedury zaměřené na regeneraci pohybového aparátu.
Hotel Zámek Velká Bystřice
Lázeňský dům Balnea Slatinice
Když chcete zavzpomínat na časy minulé
Když se chcete dozvědět něco zajímavého
V historickém centru města Kroměříž se na podzim roku 2014 otevřela jedinečná expozice věnovaná místnímu rodákovi Karlu Krylovi. Expozice vznikla v prostorách zrekonstruovaného Starého pivovaru, památky ze 16. století, a návštěvníky seznamuje s Karlem Krylem prostřednictvím silně emocionálních interaktivních prvků. Můžete zde například doslova šlapat po štěstí, projít se po skleněných střepech, ale hlavně si zde můžete zahrát svou oblíbenou Krylovu píseň.
Zrekonstruované jižní křídlo zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí se proměnilo v muzejní a galerijní centrum, ve kterém bude instalována stálá expozice představující historii rodu Žerotínů. Kromě ní jsou však v průběhu celého roku v centru k vidění nejrůznější tematické výstavy. Aktuálně například výstava zaměřená na židovskou tematiku, výstava představující život Otta Wichterleho, vynálezce kontaktní čočky, či výstava papírových modelů zámků a hradů.
Expozice Karla Kryla v Kroměříži
Muzejní a galerijní centrum v zámku Žerotínů
18
118 sportovních areálů 9 dopravních terminálů
18,3 miliard pro region
135 km silnic
190 zastávek veřejné dopravy
864 projektů realizováno
30 kulturních center
1321 schválených pracovních míst
14 257 milionů proplaceno 23 mateřských školek
17 domovů důchodců
Vydavatel magazínu: Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava Jeremenkova 1211/40b, 779 00 Olomouc IČ: 75084911 Redakce: Úřad Regionální rady Jeremenkova 1211/40b, 779 00 Olomouc tel.: 587 333 315 Kontaktní osoba: Michaela Linhartova tel.: 587 333 315 e-mail:
[email protected] Registrace MK ČR E 18230 Spolufinancováno Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj. Grafická příprava: STUDIO 6.15 s.r.o.
