Možnosti využití analýzy sociální sítě v podniku

Možnosti využití analýzy sociální sítě v podniku 1

Libor Měsíček , Jan Mészáros

2

1

Univerzita J. E. Purkyně, Přírodovědecká fakulta, Katedra informatiky České mládeže 8, 400 96 Ústí nad Labem

2

Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra informačních technologií nám. W. Churchilla 4 130 67 Praha 3 [email protected] ; [email protected]

Abstrakt: Metody analýzy sociální sítě se stále častěji rozšiřují i do dalších oborů, jednou z oblastí je i řízení portfolia IT projektů. Zajištění nezávislost odhadů hodnotitelů IT projektů je jedním z klíčových faktorů pro úspěšný výběr nejvhodnějšího mixu projektů. Analýzou dostupných zdrojů informací (ať veřejných tak vnitropodnikových) lze identifikovat vazby mezi osobami, určit projekty navrhované či prosazované vlivnou osobou v podniku. Omezení tohoto vlivu je nutné k zajištění efektivního fungování portfolia. Klíčová slova: Analýza sociální sítě, řízení portfolia IT projektů, hodnocení, vazba Abstract: Methods of the social networks analysis are increasingly being applied in other fields, one of them is IT Project Portfolio Management. One of the key factors for the successful selection of the most appropriate projects mix is to ensure the independence of the evaluators’ estimates for IT projects. By the analysis of the available sources of information (both public and in-house) it’s possible to identify links between persons, mark projects proposed and promoted by an influential person in the company. Limitation of this influence is necessary to ensure effective function of the portfolio. Key words: Social network analysis, IT Project Portfolio Management, evaluation, connection

Úvod Analýza vztahů v podniku, způsobů sdílení znalostí, sestavování efektivních týmů a řada dalších oblastí stále více těží z poznatků více než osmdesát let trvajícího výzkumu v oblasti analýzy sociálních sítí. Jednou z praktických aplikací tohoto poznání je analýza komunikační sítě podniku za účelem doporučení vhodných a pokud možno maximálně nezávislých hodnotitelů interních IT projektů. Ověření návrhů uvedených v tohoto článku bylo realizováno ve velké pojišťovací společnosti se samostatným IT oddělením. Náplň práce tohoto IT oddělení spočívá

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2013

97

Libor Měsíček, Jan Mészáros

převážně v realizaci projektů pro ostatní oddělení na základě jejich požadavků a po schválení záměrů jednateli společnosti.

1. Teoretická východiska Nejprve shrňme základní pojmy a koncepty použité v tomto článku.

1.1 IT Project Portfolio Management S rostoucí důležitostí informačních technologií pro fungování organizace a její úspěch v konkurenčním boji formuluje F.W. McFarlen (1981) myšlenku aplikovat moderní teorii portfolia na oblast informačních technologií. Definicí IT Project Portfolio Managementu je celá řada, uveďme jen jednu z nich: „Soubor projektů a prací s nimi spojenými, které jsou sdruženy s cílem umožnit efektivní řízení prací na naplnění strategických cílů podniku.“ PMI (2006). Jak upozorňuje Schwalbe (2010) mají experti obecně sklon věci podceňovat. Zkušení odborníci do odhadů doby zpracování jednotlivých úkolů často nezahrnují lidský faktor. Tedy situaci, kdy plánovaný úkol bude muset z nějakého důvodu zpracovávat méně zkušený pracovník a splnění tohoto úkolu mu může trvat déle, než bylo plánováno. Pokud by se v projektu těchto zdržení vyskytlo významné procento, došlo by k problémům s realizací projektu v plánovaném, čase, ceně a kvalitě. Odhady investičních nákladů se v prvních fázích projektu jen obtížně stanovují, proto dochází k vytváření určité rezervy. Jak uvádí Fiala (2011) nepřesnost odhadu investičních nákladů se v předinvestiční fázi pohybuje v rozmezí ±30 - 50% a s postupujícím projektem se zpřesňuje. Je možné najít případy, kdy objem nákladů vzrostl násobně oproti původně plánovaným nákladům. Přílišný optimizmus při formulování odhadů výnosů pak může vést k problémům celé společnosti. Proto doporučuje při tvorbě odhadů spíše obezřetnost. Zároveň uvádí, že „manažeři často zakládají investiční rozhodnutí spíš na falešných scénářích úspěchu a optimistických iluzích spojených s přeceňováním výnosů a podceňují pravděpodobnost nepříznivého vývoje faktorů ovlivňujících výsledky projektů.“ Fiala (2011). Při sestavování portfolia IT projektů je zároveň nutné si neustále uvědomovat existenci a vliv trendů v IT a Hype křivky. Tuto křivku sestavuje mj. společnost Gartner a představuje vztah očekávání jednotlivých technologií a jejich připravenost k nasazení (více na stránkách společnosti Gartner). Zařazení projektů užívajících „trendy“ technologii, ovšem bez dostatečného otestování, zkušeností a zralosti vede k významnému růstu rizika a nejistoty projektu. Jak upozorňuje Kislingerová (2008) průzkum mezi 256 společnostmi ukázal, že nejčastějším způsobem hodnocení dokončených projektů (nikoli pouze IT projektů) spočívá v porovnání nákladovosti projektu vzhledem k plánu (111 respondentů) a také hodnocení skutečně dosažených efektů projektu s využitím ukazatelů ekonomické efektivnosti vzhledem k plánu (89 respondentů). To ukazuje na minimální důraz na neekonomické efekty, jejich sledování a hodnocení. Podle Fotr (2009) jen minimum společností vyhodnocuje projekty pomocí post-auditů. Časté problémy zmiňované nejen v oblasti hodnocení IT projektů jsou malá skupina hodnotitelů nebo rozdílná kvalita a odbornost hodnocení RegioPartner (2012). Jednou z příčin lze spatřovat v existenci sociálních vazeb a vlivu zájmových skupin. Proto je třeba v závislosti na okolnostech skupinu rozdělit, a tím se vyhnout sociologickým 98


Možnosti využití analýzy sociální sítě v podniku

jevům jako je například konformita, tedy snaha jedince začlenit se do skupiny a převzít nebo přizpůsobit se převládajícím názorům.

1.2 Analýza sociální sítě Analýza sociálních sítí se zabývá zkoumáním a popisem vztahů mezi uzly (reprezentující jedince, týmy, organizace nebo zdroje informací) prostřednictvím např. map (sociogramů) a metrik. Sociogram graficky znázorňuje formální vztahy a jejich strukturu. Ke znázornění těchto relevantních vazeb mezi uzly se užívá hran. Jacob Levy Moreno sledoval interakce uvnitř malých sociálních skupin a při své práci začal využívat systém záznamů komunikace a interakce. Zároveň jako jeden z prvních využívá grafické znázornění sociálních sítí a vytváří sociogram Moreno (1934). Siegfried Frederick Nadel popsal teorii o sociálních strukturách Nadel (1957). Tato teorie tvoří základ pro matematickou analýzu sítí. Tím, že dojde k oddělení formální stránky komunikace od obsahu komunikovaného lze identifikovat a porovnávat vzorce a struktury různých sociálních skupin a vytvářet modely těchto vztahů. Mitschel ve svých publikacích Mitschell (1969) postupně vyjasňuje parametry vztahů mezi osobami, skupinami osob a povahou těchto interakcí. Vychází z Barnsova přístupu k popisu sociálních sítí, založeném na skupinách mezilidských vztahů. Z nich odvozuje „personal order“ což je vzor osobních vztahů člověka k určité skupině a vztahy členů skupiny mezi sebou. Jako jeden ze základních stavebních prvků analýzy sociálních sítí identifikoval komunikaci, při které dochází k přenosu informací mezi členy skupiny, ustanovování sociálních norem a také dosažení shody. Druhou částí je pak sledování toků informací, přesunu zboží, zdrojů a služeb Scott (2000). V Leenders (2007) jsou publikovány výsledky podporující význam použití mapování analýzy sociální sítě pro objasnění rozdílů ve výkonech a některých týmů v porovnání s jinými týmy ve společnosti. Podle těchto závěrů je pro úspěch důležitá existence alternativních komunikačních cest a dobré propojení na odborníky s potřebnou znalostí. U každého vztahu lze sledovat celou řadu parametrů, mezi základní patří: Reciprocita (reciprocity) Reciprocita popisuje vztah z pohledu vyváženosti, tedy zda existuje podobný nebo stejný vztah mezi oběma jeho účastníky nebo jde jen o jednostranný vztah, který není druhou osobou opětován. Stálost (durabitlity) Stálost pak vyjadřuje trvání jednotlivých vztahů a jejich odolnost. Intenzita (intensity) Intenzita vyjadřuje sílu vtahu a důsledků z něj plynoucích. Díky těmto metrikám mohl popisovat jednotlivé vztahy a vyvodit z nich závěry. U sociální sítě můžeme určovat podobně jako u vztahu řadu ukazatelů. Mezi nejvýznamnější patří ukazatele charakterizující míru kontroly jedince nad tokem informací v sítí a jeho postavení v síti. V Aggarwal Ch. (2011) je popsán výpočet metriky betweenes centrality uzlu i (1). Tedy pozici uzlu na nejkratších komunikačních cestách ostatních uzlů sítě.


99


(1) kde:

– betweenes centrality uzlu i – počet všech nejkratších cest z uzlu j do uzlu k vedoucích přes uzel i – počet všech nejkratších cest z uzlu j do uzlu k

2. Proces mapování vztahu mezi navrhovatelem, hodnotitelem a schvalovatelem projektového záměru V úvodní části článku jsou mj. uvedeny některé vlivy členství ve skupině a sociální vazby mezi jedinci. Tento vliv se v závislosti na faktorech (např. morální integrita jedince, síla a počet vazeb na okolí) může, ale nemusí, negativně projevit na kvalitě výstupu procesu hodnocení projektového záměru IT projektu. Jde především o ovlivňování některé ze stran s cílem změnit množinu schválených projektových záměrů. Prostřednictvím analýzy sociální sítě a doplňujících sociologických metod je možné identifikovat s vysokou mírou jistoty existenci a charakteristiky vazeb mezi jedinci. Na základě této analýzy je pak možné navrhnout obsazení rolí účastnících se procesu výběru projektových záměrů s cílem minimalizovat možné negativní vlivy. Navržený proces mapování vztahů mezi zainteresovanými stranami má tedy za cíl identifikovat existující vztahy a doplnit proces hodnocení projektových záměrů o doporučení vhodné osoby pro tvorbu posudků a hodnocení projektových záměrů z množiny potenciálních kandidátů splňujících ostatní požadavky a zároveň snížit potenciální vliv osob, které mohou mít zájem o ovlivnění výsledků výběru. Jednotlivé zájmové skupiny jsou pro tento proces relativně dobře strukturované. První skupinou jsou navrhovatelé projektů. Motivací této skupiny je nejčastěji prosazení realizace navrhovaných projektů a zajištění jejich dostatečného financování. Na základě předložených podkladů je další skupinou provedeno často anonymizované hodnocení projektových záměrů. Dochází tedy k odstranění části informací a tím se snižuje možnost identifikovat předkladatele projektového záměru přímo z dokumentace. Podle výsledku hodnocení projektů, skupiny omezení (především finančního, personálního a časového) a vzájemné provázanosti projektů jsou pak jednotlivé projekty schvalovány a zahajovány. Analýzy vztahů mezi těmito třemi skupinami může identifikovat nežádoucí vazby vedoucí k ovlivnění složení výsledného portfolia projektů.

2.1 Mapování sociální sítě Mapování sociální sítě má za cíl popsat vztahy ve sledované skupině. Je výchozím pro navazující kroky procesu. Proces má poskytnout odpovědi na následující otázky: Jaká je struktura vztahů mezi navrhovateli, hodnotiteli a schvalovateli projektů? Existují mezičlánky propojující tyto skupiny? Jaký je pravděpodobný vliv existence 100



propojení na výslednou množinu projektů? Lze rozšířit ovlivněnou skupinu o nové členy bez vazeb na existující členy ostatních skupin? Kdo jsou vhodní kandidáti na rozšíření skupiny? Nalezení odpovědí na tyto otázky má za cíl proces mapování sociální sítě na obrázku 1. Projektové záměry

Seznam možných navrhovatelů, oponentů a schvalovatelů

Záznamy minulých hodnocení

Začátek vyhodnocování IT project potfolia

Přijetí rozhodnutí o rozsahu analýzy

Záznam o emailové komunikaci

Definice rozsahu analýzy sociální sítě

Strukturované záznamy o komunikaci

Zpracování dat

Záznam z IM

Mapa předmětné sociální sítě

Vytvoření mapy vztahů uvnitř sítě Ano

Informace z voleně dostupných zdrojů

Jsou použitá data dostatečná k vytvoření mapy sociální sítě?

Ne

Záznamy řízených rozhovorů

Dotazníky pro zúčastněné osoby

Doplnění existujících informací z dalších zdrojů

Ano Vyhodnocení získaného modelu sociální sítě

Je možné odstranit problémy?

Ne

Má model dostatečnou vypovídací hodnotu?

Ne Změna koncepce analýzy sociální sítě

Ano

Neúspěšné ukončení

Úspěšné ukončení

Obrázek 1 Mapování vztahů mezi navrhovateli, hodnotiteli a schvalovateli Zdroj: Autoři Do procesu vstupuje informace o projektových záměrech, seznam zainteresovaných osob a záznamy o minulých hodnoceních. V prvním kroku je přijato rozhodnutí o rozsahu analýzy (zda se bude vyhledávat pouze spojení přímé anebo zda se bude analýzy snažit najít i nepřímá spojení přes mezičlánky). V závislosti na stanoveném rozsahu jsou shromážděna data a informace (snadno analyzovatelná jsou data z hlaviček e-mailové komunikace, různých instant messangerů atd.). Dalším vhodným zdrojem informací jsou volně dostupné databáze a rejstříky, záznamy o vzdělání a účasti v odborných společnostech a dalších organizacích. Na základě těchto informací je s podporou softwarového nástroje vytvořena mapa existence vztahů mezi osobami.


101


V závislosti na množství dostupných informací je možné tuto mapu doplnit o informace získané dodatečně z dotazníků a případně i rozhovorů. Výsledný model je posouzen a případně přepracován s upravenými parametry.

2.2 Doporučení složení skupin hodnotitelů a schvalovatelů pro projektové záměry Proces doporučující složení skupin hodnotitelů a schvalovatelů popisuje obrázek 2. Na základě získaného přehledu vztahů uvnitř množiny navrhovatelů, hodnotitelů a schvalovatelů projektového záměru dochází k vyhodnocení existence vztahů s potenciálem ovlivnění výsledku hodnocení. Vzniká seznam možných trojic rolí navrhovatele, hodnotitele a schvalovatele. V případě, že je v síti příliš málo členů a metrika hustoty vztahů sítě dosahuje vyšší hodnoty je třeba tuto síť doplnit o nové kandidáty a tím zaručit nižší míru propojení v rámci sítě. Dojde tedy k navržení rozšíření sítě o další členy a poté jsou postupně navrhování vhodní kandidáti z pohledu jejich nezávislosti pro jednotlivé projektové záměry. Projektové záměry

Mapa sociální sítě

Dokončení mapování sociální sítě Seznam nevhodných skupin navrhovatel/ hodnotitel/ schvalovatel

Vyhodnocení existence vztahů uvnitř sítě

Seznam vhodných hodnotitelů

Navržení rozšíření okruhu hodnotitelů

Navržení rozšíření okruhu schvalovatelů

Seznam vhodných schvalovatelů

Jsou možné změny Navržení vhodných hodnotitelů a schvalovatelů pro projektové záměry

Přijetí návrhu

Úprava podmínek a rozsahu analýzy

ano

Hodnotitelé a schvalovatelé pro jednotlivé projektové záměry

Úspěšné ukončení

Nejsou možné změny Neúspěšné ukončení

Obrázek 2 Proces doporučení složení skupin hodnotitelů a schvalovatelů pro projektové záměry. Zdroj: Autoři 102



3. Výsledky analýzy Pro pilotní ověření nasazení prezentovaných procesů byla využita spolupráce s IT oddělením velké společnosti. Vedení společnosti definovalo požadavek na rozsah analýzy mapování vztahů v podniku. V souladu s ověřovaným modelem byl definován rozsah analýzy a období, za které budou zpětně analyzována data pro tvorbu mapy sociálních vazeb. Vzhledem k objemu dat, časové náročnosti výpočtů při strukturální analýze dat došlo ke shodě na období 6 měsíců. Zároveň společnost poskytla informace o pracovních pozicích a kompetencích jednotlivých zaměstnanců. Analýza vycházela z dat hlaviček e-mailových zpráv z podnikového poštovního serveru. Před touto analýzou bylo nutné provést čištění a přípravu těchto dat. Tedy především provést filtraci adres a odstranění zpráv generovaných automatickými systémy. Vzniklá mapa tedy zachycuje pouze existenci vztahu osoby N k osobě M v rámci společnosti. Již nenese informaci o vyšších vlastnostech tohoto vztahu (pozitivní/negativní), což je pro strukturální/matematickou analýzu sociální sítě postačující. Analýza vlastností vztahu na základě analýzy dokumentů a těl zpráv by si vyžadovala souhlas zaměstnanců a další sociologické nástroje (např. řízené rozhovory, dotazníky). Vzniklá mapa vztahů uvnitř společnosti je vyobrazena na obrázku 3.

Obrázek 3 Grafická reprezentace komunikace uvnitř společnosti. Zdroj: Autoři SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2013

103


Je zřejmé, že někteří zaměstnanci z popisu své práce nemusí komunikovat s větším počtem dalších zaměstnanců prostřednictvím elektronické komunikace. Naopak zaměstnanci ve středu spirály komunikují pravidelně s řadou dalších zaměstnanců. Na obrázku 4 jsou zvýrazněny zprávy přicházející a odcházející od ředitele IT a komunikace těchto uzlů s dalšími uzly sítě. Je zřejmé, že ředitel IT komunikuje s řadou dalších zaměstnanců společnosti. Mezi nimi je vedení společnosti, podřízení ředitele IT i osoby zapojené do projektů pro ostatní oddělení společnosti. Je zřejmé, že v rámci sítě spolu komunikují i jednotliví podřízení mezi s sebou. Jak bylo možné očekávat, má ředitel IT nejvyšší středovou centralitu (hodnota 2348) ze všech IT zaměstnanců společnosti. Tedy lze říci, že IT ředitel má dobrou kontrolu/přehled o informacích které se šíří komunikační sítí podniku a jeho podřízených. Obecně nejvyšší centralitu mají ovšem před očištěním dat metodici. To lze vysvětlit jejich častým rozesíláním podkladů a odpovědi na otázky vztažené ke změnám. Analýza potvrdila, že nejvýznamnější osobou v síti podniku je ředitelka obchodního oddělení s nejvyšší hodnotou metriky eigenvector v celém souboru. Ředitel IT je z pohledu analýzy komunikace v síti mezi 5% nejvlivnějších osob. Soulad závěrů učiněných na základě analýzy získané sítě byl otestován ve společnosti a tím byla ověřena dobrá vypovídací hodnota získaného modelu.

Obrázek 4 Grafická reprezentace komunikace uvnitř společnosti se zvýrazněnou komunikací ředitele IT. Zdroj: Autoři

104



Obrázek 5 popisuje vztahy mezi navrhovatelem konkrétního projektu a ostatními zaměstnanci sledované společnosti. Z něj je zřejmé, že navrhovatel má díky svému postavení ve společnosti přímou vazbu na jednoho z jednatelů, ředitele IT oddělení a na další důležité pozice s rozhodujícím vlivem ve společnosti. Pro zajištění objektivního hodnocení jeho návrhů lze tedy doporučit rozšíření skupiny hodnotitelů o externí spolupracovníky. Tím se sníží výše popsané riziko prosazení projektu na základě příliš optimistických odhadů přínosů potenciálního projektu a neobjektivního zhodnocení rizik.

Obrázek 5 Grafická reprezentace komunikace navrhovatele IT projektu s dalšími zaměstnanci (některé uzly nejsou záměrně pojmenovány, jedná se o podpůrné role ve společnosti). Zdroj: Autoři

4. Diskuse Analýza ukázala velké rozdíly v míře využití e-mailu mezi zaměstnanci, to lze vysvětlit především odlišnou náplní práce. Na základě analýzy se podařilo identifikovat významné osoby a skupiny osob v podniku bez předchozí informace, komu patří zkoumaná adresa.


105


Pro obsazování rolí hodnotitelů a schvalovatelů se jako důležitý ukazatel může jevit počet uzlů mezi navrhovatelem a konkrétní významnou osobou. Pokud je tato hodnota nulová (tedy, existuje přímé spojení mezi navrhovatelem a vybranou osobou) je pravděpodobné, že anonymizace projektového záměru nebude dostatečné protiopatření a informace o existenci záměru pronikne k vybrané osobě jinými kanály. Podle např. reciprocity a počtu spojení (pokud vycházíme čistě ze strukturální analýzy) lze odhadnout sílu a povahu vztahu (před přijetím finálního rozhodnutí je třeba rozšířit množinu zdrojů dat o další vstupy). Pokud při analýze zjistíme vysokou hustotu a sílu jednotlivých vazeb je třeba rozšířit množinu hodnotitelů o osoby bez vazeb na současnou síť. Tedy o osoby bez zjevných vazeb na navrhovatele projektu a jeho blízké okolí. Analýza získané mapy sítě může také odhalit možné dopady odchodu nebo přesunu významných osob, které by mohly narušit tok informací ve společnosti. Z pohledu analýzy vztahů a využití pro potřeby IT Project Portfolio Managementu se podařilo identifikovat a popsat pozici navrhovatele vybraného projektu. Na základě vyhodnocení této pozice jako silně navázané na rozhodující osoby v podniku bylo doporučeno rozšířit skupinu hodnotící projekt o další, nezávislé, hodnotitele mimo společnost. Tato analýza by měla být ovšem ještě zpodobněna dodatečnými zdroji informací (dotazníky, veřejné databáze atd.). Tím bude zajištěna vyšší míra objektivity hodnocení daného projektového záměru a tím i vyšší kvalita výsledné množiny realizovaných projektů.

5. Závěr Článek se zaměřil na využití analýzy sociální sítě uvnitř podniku, na základě získaných výsledků se podařilo doporučit vedení společnosti zvážení spolupráce s externím hodnotitelem některých, (prostřednictvím mapování sítě) identifikovaných, projektů s vysokou mírou rizika ovlivnění (vědomého či nevědomého) hodnocení projektových záměrů. To umožní společnosti zvýšit míru nezávislosti a objektivitu hodnocení projektových záměrů a tím i zvýší pravděpodobnost, že výsledná kvalita portfolia spuštěných IT projektů bude lépe odpovídat skutečné potřebě společnosti a přínos z těchto realizovaných projektů bude pro společnost maximální. V článku představené procesy mají především za cíl zmapovat strukturu sítě a odhalit projektové záměry s vysokým potenciálním rizikem ovlivnění odhadů. Na případové studii byla demonstrována možnost mapovat vztahy uvnitř společnosti a zhodnotit míru vlivu navrhovatele na případné ovlivnění hodnocení navrhovaného projektu a jeho spuštění. Zároveň je možné touto metodou identifikovat a porovnávat míru vlivu navrhovatelů ve společnosti a jejich propojení se skupinou hodnotitelů. Díky vysoké míře využití e-mailu při komunikaci ve společnosti lze označit náklady spojené s vytvořením mapy sociální sítě za zanedbatelné v porovnání s ostatními ICT náklady. Přínosy získané touto analýzou nejen pro IT Project Portfolio Management společnosti, ale i pro vrcholný management společnosti spočívají v jasném určení významu jednotlivých zaměstnanců pro přenos informací v rámci společnosti a identifikace možných důsledků při jejich odchodu či přesunu na jinou pracovní pozici.

106



Literatura Aggarwal Ch., 2011: Social Network Data Analytics Springer 502pp. McFarlen F.W., 1981: Portfolio approach to information systems. Harvard Business Review,59(5),: pp. 142-150 Fiala, J., Souček, I., 2011: Investiční rozhodování a řízení projektů: Jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. Praha: Grada Publishing, 408pp. Fotr, J, Švecová, L. Špaček, M., 2009: Postaudity investičních projektů jako nástroj učení se. Ekonomický časopis, č. 57, Bratislava:Ekonomický ústav SAV a Prognostický ústav SAV, pp.633-652 Kislingerová E. a kol., 2008: Vyhodnocení dotazníků. [Interní materiál Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze zpracovaný v rámci řešení výzkumného záměru Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptačních procesy MSM 6138439905.] Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze Leenders, R., Kratzer, Th.A.J. Van Engelen, J., Jo, K. L., 2007: “Innovation team networks: the centrality of innovativeness and efficiency”, International Journal of Networking and Virtual Organisations Vol 4 No. 4 Mitschell J., 1969: The Concept and Use of Social Networks in Mittchell Social Networks in Urban Situations. Manchester: Manchester University Press Moreno J.,1934: Who Shall Survive? New York: Beacon Press Nadel S.,1957: The Theory of Social Structure. London: Cohen and West PMI, 2006: The Standard for Portfolio Management Project. Project Management Institute. 146pp Schwalbe K., 2010: Řízení projektů v IT. Brno: Computer Press. 632pp RegioPartner, 2012: III. souhrnná pololetní zpráva Organizace evaluačně – expertních fokusních skupin OP LZZ 2010, [on-line]. [cit. 2012-06-10], Dostupné z WWW:< https://forum.esfcr.cz/dview.attachment.htm?f=21090,1740> Scott J., 2000: Social network analysis: a handbook. London: SAGE Publications, 240 pp.

JEL: C88, L86


107

Možnosti využití analýzy sociální sítě v podniku

Recommend Documents