Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta
Zástavní právo Bakalářská práce
Ústav práva a humanitních věd
Vedoucí práce:
Řešitel práce:
JUDr. Hana Kelblová
Milan Hlaváček
Brno 2007
© Milan Hlaváček, 2007
2
Děkuji JUDr. Haně Kelblové, vedoucí mé bakalářské práce za konzultace, podnětné připomínky a pomoc při orientaci v právních textech.
3
4
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešil samostatně s použitím literatury, která je uvedena v seznamu použité literatury a podle normy pro členění a úpravu disertačních prací. V Černé Hoře dne 05. 05. 2007 .............................................…….
5
6
Abstract Hlaváček, M. Right of lien. Bachelor thesis. Brno, 2007. This text is oriented on many problems of the lien. Thesis is aimed on understanding of main contracts types and their main processing. There are many types of contracts, their possible forms and descriptions. It should bring a better view and orientation in these problems.
Abstrakt Hlaváček, M. Zástavní právo. Bakalářská práce. Brno, 2007. Práce se zabývá problematikou zástavního práva. Popisuje hlavní typy zástavních smluv a jejich zpracování. Je zde uvedeno několik typů smluv, jejich možné formy a popis. Měla by přinést lepší přehled a orientaci v této problematice.
7
8
Obsah 1 Úvod a cíl práce..............................................................................................................13 1.1 Úvod do problematiky...........................................................................................13 1.2 Cíl práce....................................................................................................................14 2 Přehled použité literatury.............................................................................................15 3 Metodika řešení..............................................................................................................17 4 Analýza a řešení problému...........................................................................................18 4.1 Vlastní problematika zástavního práva...............................................................18 4.2 Typy zástavních smluv...........................................................................................22 4.2.1 Zástava movitých věcí.....................................................................................22 4.2.2 Zástava nemovitostí.........................................................................................25 4.2.3 Zástava cenných papírů..................................................................................27 4.2.4 Zástava pohledávek.........................................................................................28 4.2.5 Zástava pohledávky zajištěné zástavním právem.......................................29 4.3 Forma a náležitosti zástavních smluv..................................................................29 4.4 Podrobný pohled na náležitosti zástavních smluv.............................................29 4.4.1 Název smlouvy.................................................................................................30 4.4.2 Osoby vstupující do právního vztahu...........................................................30 4.4.3 Předmět zástavního práva..............................................................................30 4.4.4 Důvod zástavního práva a jeho zřízení.........................................................31 4.4.5 Práva a povinnosti plynoucí z uzavření zástavní smlouvy.......................31 4.4.6 Závěrečná ustanovení......................................................................................33 4.4.7 Projev souhlasu s obsahem a platností smlouvy.........................................33 4.4.8 Přílohy zástavní smlouvy................................................................................34 4.5 Prohlášení ručitele – alternativa zajištění vedle zástavy...................................34 4.5.1 Název a úvodní komponenty.........................................................................35 4.5.2 Závěrečná ustanovení......................................................................................35 4.6 Prohlášení zaměstnance.........................................................................................35 4.6.1 Náležitosti Prohlášení zaměstnance..............................................................35 4.7 Smlouva o úvěru......................................................................................................36 4.8 Funkce a základní problematika smlouvy o úvěru............................................36 4.9 Podrobný pohled na náležitosti smluv o úvěru..................................................37 4.9.1 Název smlouvy.................................................................................................38 4.9.2 Osoby vstupující do právního vztahu...........................................................38 4.9.3 Práva a povinnosti smluvních stran..............................................................38 4.9.4 Účel a vymezení úvěru....................................................................................39
9
4.9.5 Úroková sazba..................................................................................................39 4.9.6 Čerpání úvěru...................................................................................................39 4.9.7 Splácení úvěru a úhrada úroků......................................................................39 4.9.8 Pojištění objektu úvěru....................................................................................40 4.9.9 Forma zajištění..................................................................................................40 4.9.10 Specifické podmínky pro poskytnutí úvěru...............................................40 4.9.11 Závěrečná ustanovení....................................................................................41 4.9.12 Projev souhlasu s obsahem a platností smlouvy.......................................41 4.10 Žádost o provedení vinkulace pojistného plnění.............................................41 4.10.1 Některé náležitosti žádosti o provedení VPP.............................................41 5 Diskuse.............................................................................................................................43 6 Závěr.................................................................................................................................45 7 Seznam použité literatury.............................................................................................46 8 Přílohy..............................................................................................................................47 8.1 Schéma principu podzástavního práva................................................................47 8.2 Praktické příklady smluv z praxe.........................................................................48 8.2.1 Smlouva č. 1 – Zřízení zástavního práva k nemovitostem.........................48 8.2.2 Smlouva č. 2 – Zástavní smlouva k věci movité..........................................51 8.2.3 Smlouva č. 3 – Zástavní smlouva k pohledávce..........................................54
10
Seznam použitých zkratek ObchZ
- zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
ObčZ
- zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
NKČR
- Notářská komora České republiky
KN
- Katastr nemovitostí, ze zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů
k.ú.
- katastrální území
RZ
- Rejstřík zástav
SZP
- Soudcovské zástavní právo
VPP
- Vinkulace pojistného plnění
ZoCP
- Zákon o cenných papírech – zák. č. 591/1992 Sb.
ZP
- Zástavní právo ze zák. č. 513/1991 Sb., ObchZ a 40/1964 Sb., ObčZ
ZS
- Zástavní smlouva
11
12
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod do problematiky
Již od vzniku civilizované společnosti bylo potřeba práva, jenž by bylo dodržováno. Proto byla vytvořena jistá pravidla a normy, podle kterých bylo a je nutno se řídit. Právo nemůže být ve své podstatě naprosto spravedlivé z hlediska morálky, ale je to soubor norem chování, jenž je formálně vnímán a uznáván státem a při jeho porušení také státem – státní mocí sankcionován. Právní povědomí široké veřejnosti není příliš dokonalé. Celé generace lidí se v právních normách a předpisech neorientují, jsou pro ně nepřehledné a těžko se jim v nich hledá to, co potřebují. Tito lidé poté „rezignují a čekají až jak to dopadne“. Avšak neznalost práva nikoho neomlouvá a každý je zodpovědný za to, že se dostatečně neinformoval. V dnešní době je již od střední školy kladen důraz na právní povědomí studentů. Na vysokých školách, neprávnických fakultách, je již kladen velký důraz na získávání znalostí v oblasti práva. Studenti jsou poté mnohem lépe vybaveni znalostmi a připraveni čelit problémům, které je budou v praxi potkávat. Tato práce je zaměřena na problematiku zástavního práva, jenž je věcným právem k věci cizí tj., že jeho podstata spočívá v právu zástavního věřitele domáhat se uspokojení své pohledávky ze zastavené věci vůči dlužníkovi, který nesplnil svůj dluh. Zástavní právo bylo obsaženo již v právu římském. Jednalo se o převod vlastnictví k určité věci na věřitele pod podmínkou, že jakmile dlužník svůj dluh splatí, věřitel, tedy nabyvatel po obdržení plnění musí převést věc zpět převodci. V současné době je základní úprava zástavního práva obsažena v občanském zákoníku z roku 1964. Po novelizaci právní úpravy hypotéčních zástavních listů zůstalo po roce 1995 v obchodním zákoníku jen jediné ustanovení o zástavním právu a to § 299 ObchZ. V § 299 odst.2 obchodní zákoník připouští další způsoby výkonu zástavního práva oproti zákoníku občanskému. Jedná se zejména o prodej ve veřejné dražbě a přímý prodej zástavy věřitelem. Ustanovení § 299 odst.2 ObchZ především ukládá zástavu prodat vhodným způsobem. Prodej zástavy výrazně pod cenou by zajisté nebyl vhodný. Tyto aspekty jsou řešeny zákonným ustanovením o zneužití práva a to v § 265 ObchZ. Ovšem i § 299 ObchZ byl po roce 2001 zrušen novelizací (Sbírka 63/2001, částka 23/2001).
13
1.2 Cíl práce V dnešní době lidé (podnikatelské či nepodnikatelské subjekty) často řeší nedostatek finančních prostředků na uspokojování svých potřeb různými půjčkami, úvěry, hypotékami a leasingy. Dostávají se do rolí dlužníků a za svůj dluh se musejí něčím zaručit pro případ, že by dluh nedokázali splatit věřiteli. Toto řeší právě zástavní právo, které tak poskytuje ochranu věřiteli, že dojde ke splnění jeho pohledávky. Cílem této práce je vysvětlit text zákonů, pomoci k jejich lepšímu pochopení, ukázat jaké jsou druhy zástavních smluv a jak dané smlouvy správně sestavit aby měly všechny náležitosti, co vše lze zastavit, jakým způsobem vzniká podzástava, jaké kroky lze podniknout když dlužník svůj dluh nesplatí a co by mělo obsahovat prohlášení ručitele či dlužníka.
14
2 Přehled použité literatury Důležité informace a materiály jsem čerpal především z právních textů, tj. zákonů, ale také i z internetových zdrojů. Základem je Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., – úplné znění zákona ze dne 26. února 1964 Občanský zákoník, Hlava třetí A: právo zástavní a zadržovací, Oddíl první: zástavní právo § 152 až § 174 ObčZ a § 552 až § 558 ObčZ a další s tímto související jako např. § 569 ObčZ atd. Občanský zákoník byl novelizován zákonem ze dne 8. srpna 2001 a došlo k drobným změnám. Zástavní právo je také obsaženo v obchodním zákoníku a to Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb., - úplné znění zákona ze dne 5. listopadu 1991 Obchodní zákoník, Část třetí: obchodní závazkové vztahy § 297 až § 299, která byla novelizací změněna a část pátá: smlouva o úvěru § 497 až § 507. Velmi cenné jsou také publikace v nichž jsou obsažena ustanovení zákonů, ale také jejich komentáře. Pro svoji práci jsem využil následující publikace výše zmíněného typu: •
Švestka, J. a kol. Občanský zákoník – komentář. 1. vyd. Praha: SEVT, 1991, 686 s., ISBN 80-7049-025-X
•
Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku - 3. díl, A. Doplněk k prvému a druhému dílu novelizace obchodního zákoníku zák. č. 142/1996 Sb. a zák. č. 94/1996 Sb., B. Obchodní závazkové vztahy § 261 - 408, Linde Praha a. s. 1996, 959 s., ISBN 80-7201-047-6
•
Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku - 4. díl, § 409 – 565, Linde Praha a. s. 1997, 600 s., ISBN 80-7201-095-6
•
Holub, M. a kol. Občanský zákoník – komentář, 1. svazek § 1 – 487. Linde Praha a. s. 2002, 734 s., ISBN 80-7201-328-9
Informace o problematice zástavního práva jsem také získal ze skript Vysoké školy ekonomické v Praze. Jedná se o publikaci Bankovnictví od Ing. Petra Dvořáka určenou pro bakalářské studium na VŠE Praha. Specifikace publikace:
15
Dvořák, P. Bankovnictví. 3. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998, 341 s., ISBN 80-7079-585-9. Další přínosnou publikací ze které jsem čerpal a kterou je velmi prospěšné si přečíst je: Janků, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2004, 524 s., ISBN 80-7179-883-5. Tato publikace je naprosto ideální pro rozšíření všeobecného právního povědomí jak studentů neprávnických fakult, tak i široké veřejnosti. V neposlední řadě v dnešní době elektronické komunikace je také dobré se zaměřit na různé internetové zdroje jako jsou například epravo.cz, elektronická adresa: http://www.epravo.cz. Na těchto a jiných internetových stránkách lze najít také mnoho informací pomocí vyhledávače či odkazů. Jsou zde uvedeny znění zákonů, přepisy některých případů či vzory smluv. Informace lze také získat z pořadů vysílaných v televizi. Za zmínku například stojí pořad Občanské judo a reportáž Zástava, vysílaná dne 04. 03. 2007. Lze si ji prohlédnout v TV Archivu televize NOVA anebo zadáním www adresy: http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=04.03.2007&238disclaim=1&238m=p&238p=JU DO&238v=50606.
16
3 Metodika řešení Pro zdárné vypracování je nezbytné provést několik důležitých kroků. V první řadě je nutné opatřit si dostatek informací a najít potřebné materiály. Až nalezneme dostatečné množství literatury v knižní podobě, tak v dnešní době výpočetní techniky je vhodné také „zapátrat“ v internetové síti. Dále je nezbytné najít osobu, která se pohybuje, či pohybovala v řešené problematice a mít tak materiály z praxe. V dnešní době, kdy se stalo masovou (někdy i zkázonosnou) záležitostí chodit do banky pro úvěry a jiné formy půjček peněžních prostředků, jsem zvolil zástavní smlouvy a ostatní dokumenty, které se sepisují právě při poskytování úvěrů bankovními institucemi. Po úvodním seznámení se zástavním právem jako takovým, studiu literatury doporučené i jiné s tímto související a právních předpisů si vytýčím cíle, na něž se v průběhu práce zaměřím. Pokusím se formulovat a interpretovat zákonná ustanovení tak, aby čtenář porozuměl dané problematice a na příkladech z praxe ukáži, co vše musí obsahovat a jakou formu musí zástavní smlouvy mít, co vše může být předmětem zástavní smlouvy, jaké ostatní dokumenty s tímto souvisí a v příloze některé tyto smlouvy a ostatní dokumenty věrně vyobrazím. V diskusi se pokusím shrnout to, k čemu jsem dospěl, zda a komu bude moci být moje práce ku prospěchu. Pokusím se doporučit či navrhnout opatření ke zlepšení. Závěrem je připomenutí vlastní funkce zástavního práva a jeho pozice v současnosti, ale také výhled do budoucna. Všechny zdroje, ze kterých jsem čerpal uvedu v seznamu použité literatury a v přílohách uvedu obrazové schéma znázorňující princip podzástavního práva a příklady smluv z praxe.
17
4 Analýza a řešení problému 4.1 Vlastní problematika zástavního práva Mnoho lidí v dnešní době řeší problém v podobě nedostatku finančních prostředků na splnění svých potřeb. Jedná se o peněžní prostředky jak pro svou vlastní potřebu tak i pro podnikatelské záměry. Nejčastěji to řeší úvěrem u banky. V případě, že banka na tuto žádost přistoupí a úvěr poskytne, tak se také musí patřičně zajistit pro případ, že by klient přestal splácet úvěr. Toto je řešeno zástavním právem a dochází k uzavírání zástavních smluv. Zástavní právo je v praxi nejčastější zajišťovací institut. K dalším formám zajištění patří také například ručení, dohoda o srážkách ze mzdy a jiné. Zástavní věřitel má před ostatními věřiteli prioritní postavení, tudíž dochází-li ke zpeněžení zástavy, je to především on, kdo musí být z dosaženého výtěžku na prvním místě uspokojen. Hlavními funkcemi zástavního práva jsou tedy funkce zajišťovací a uhrazovací. Funkce zajišťovací má tedy v přeneseném slova smyslu představovat „trvalou hrozbu“, která by měla dlužníka stimulovat k řádnému a včasnému plnění zajištěného závazku a funkce uhrazovací plní hlavní smysl zástavního práva, tedy aby dlužník svůj dluh skutečně řádně uhradil. Jako zástava může sloužit věc movitá i nemovitá, spoluvlastnický podíl na věci, pohledávka, obchodní podíl, předmět průmyslového vlastnictví, ochranná známka atd. Avšak musí se jednat o takovou věc, u které zástavci nebrání žádná okolnost předat předmět zástavy a má penězi vyčíslitelnou hodnotu. Ve většině případů se jedná o věc individuálně určenou, v případě věci movité mluvíme o tzv. ruční zástavě a u věci nemovité jde například o hypotéku. Také může jít o věc druhově určenou, například dle váhy. Zástavní právo se také vztahuje na příslušenství a přírůstky, avšak u plodů jen na ty plody, které nejsou odděleny. V případě, že zastavený majetek zůstává v objektu dlužníka (zástavce), požaduje banka jejich oddělené uskladnění tak, aby disponování s tímto majetkem mohlo nastávat pouze se svolením banky.1 Jedná-li se o spoluvlastnický podíl k věci a dojde-li ke zpeněžení podílu, tak mají spoluvlastníci možnost účastnit se případné dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, tak mají přednost při udělení příklepu.
1
Dvořák, P. Bankovnictví. 3. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998, s. 176;
18
Je-li předmětem zástavy pohledávka, musí být postupitelná. Jedná se tedy převážně o peněžité pohledávky. V případě, že je pohledávka nepeněžního charakteru, tak musí být transformovatelná na peníze. Zástavní věřitel zde nemá přímý nárok na plnění, tj. že nejde o postoupení pohledávky. Je-li plněním této pohledávky nějaká určená věc, tak při splatnosti se stane zástavou a peníze se stanou zástavou nepravou. Nejčastější je uzavírání smluvních zástav. Smlouvu uzavírá zástavní věřitel a zástavce. Věřitel je tedy subjekt, který věří, že své půjčené peníze dostane zpět a zástavce je vlastník zastavené věci a současně zpravidla dlužník, ale v některých případech se osoba zástavce může od osoby dlužníka odlišovat. Smlouva musí být vždy písemná, zástava a pohledávka musí být uvedeny nezaměnitelným způsobem. Nezaměnitelným způsobem znamená, že musí být jednoznačně stanoven den, právní důvod vzniku pohledávky, její předmět a také samozřejmě v penězích vyjádřená výše, splatnost a výše úroků. Je-li předmětem zástavy věc movitá, tak se ke smlouvě ještě vyžaduje odevzdání zástavy zástavnímu věřiteli - jedná se o tzv. ruční zástavu, nebo odevzdání zástavy do úschovy třetí osobě a do třetice ještě může být nutný zápis do Rejstříku zástav, který je veden Notářskou komorou České republiky. Je-li uskutečněn zápis do RZ vedený NKČR, pak i samotná smlouva musí být formou notářského zápisu. Je-li zástavou nemovitá věc, která je evidována v katastru nemovitostí, je nutný také vklad zástavního práva do KN. V případě, že není evidována v katastru nemovitostí je nutný zápis do Rejstříku zástav. Pro uspokojení ze zástavy platí, že při vzniku více zástavních práv na jedné zástavě se přednostně uspokojí zástavní právo nejstarší, nestanoví-li zákon jinak.2 Ještě před vznikem zástavního práva je nutné, aby zástavce byl vlastníkem věci, která je do zástavy dávána, případně aby se zastavením věci souhlasil vlastník. Zákon chrání vlastníka, jehož věc byla dána do zástavy bez jeho souhlasu a třetí osobu, která má k zastavení věci jiné právo, neslučitelné se zástavním právem. V těchto případech stanoví, že zástavní právo vznikne jen, je-li věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit.3 V případě pochybností zákon stanovuje nevyvratitelnou domněnku, že zástavní věřitel jednal v dobré víře proto, že by bylo velmi obtížné tuto dobrou víru prokazovat.
2 3
Švestka, J. a kol. Občanský zákoník – komentář. 1. vyd. Praha: SEVT, 1991, s. 194; Tamtéž s. 194;
19
Předmět zástavy může užívat pouze a jen její vlastník, pokud ovšem nebyla odevzdána zástavnímu věřiteli. Stalo-li se tak, je zástavní věřitel povinen pečlivě tuto věc opatrovat a chránit ji před poškozením, ztrátou či zničením. Zástavní věřitel může zástavu užívat jen tehdy, dá-li k tomu zástavce výslovný souhlas. V případě, že zástava ztratila na ceně tak, že se zajištění pohledávky stalo nedostatečné, může zástavní věřitel od dlužníka požadovat, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil. Zákon chrání zástavního věřitele i tím, že stanoví, že v takovém případě ta část pohledávky, která není zajištěna, se stane splatnou.4 Zástavní právo zaniká v okamžiku, kdy zanikne zajištěná pohledávka, samotná zástava anebo když zástavce složí zástavnímu věřiteli cenu zastavené věci, případně zastavených věcí, je-li jich více. V případě, kdy se zástavní věřitel sám vzdá zástavního práva, tak také zaniká, avšak toto vzdání se zástavního práva věřitelem musí být učiněno formou notářského zápisu. Bylo-li v zástavní smlouvě uvedeno nějaké časové omezení trvání ZP, tak toto po uplynutí stanoveného času zanikne. Zástavní právo zaniká i na základě písemné dohody zástavního věřitele se zástavním dlužníkem nebo zástavcem. I když jde o způsob zániku zástavního práva, jenž byl do ObčZ včleněn novelou, která byla provedena 1. 1. 2001, umožňoval ObčZ zánik zástavního práva již dříve. Zánik závazku dohodou je totiž jedním z obecných způsobů zániku závazků podle § 570 a násl. ObčZ, zejména pak § 572 odst. 2 ObčZ. Avšak podle § 170 ObčZ promlčení zajištěné pohledávky nezpůsobuje zánik zástavního práva. V případě, že dlužník nesplní svůj závazek řádně a včas, má věřitel možnost dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníkovi z výtěžku, kterého se dosáhne zpeněžením zástavy. Nelze ujednat jiný způsob uspokojení, než stanoví zákon, tzn., že nelze sjednat tzv. propadnou zástavu, kdy by si ji věřitel při dlužníkově neplnění ponechal a získal by ji do vlastnictví. Nejčastěji dochází ke zpeněžení ve veřejné dražbě. Jedná se o nedobrovolnou dražbu, kterou organizuje dražebník, který musí mít živnostenské oprávnění. Návrh na nedobrovolnou dražbu podává dražební věřitel, jenž musí mít vykonatelné rozhodnutí, které mu přiznává pohledávku. Další možností je taktéž soudní prodej zástavy. Účastníky řízení před soudem jsou zástavní věřitel, tedy žalobce a zástavní dlužník, tedy majitel zástavy. Vlastní prodej zástavy pak probíhá dle ustanovení o výkonu rozhodnutí například prodejem movitých či nemovitých věcí apod. 4
Švestka, J. a kol. Občanský zákoník – komentář. 1. vyd. Praha: SEVT, 1991, s. 196;
20
V praxi také může vzniknout tzv. podzástavní právo. Toto právo vzniká zastavením pohledávky. Jestliže však tato zastavená pohledávka je sama zajištěna zástavním právem, vznikne automaticky ze zákona podzástavní právo, aniž by vlastník podzástavy musel k němu dávat souhlas.5 Zastavit lze i cenné papíry dle zákona o cenných papírech č. 591/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů a ochranné známky dle zákona o ochranných známkách č. 197/1995 Sb., které se řídí § 152 a násl. ObčZ. Dále také může nastat zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech a to tak, že výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti může být nařízen jen v případě, kdy oprávněný přesně a nezaměnitelně označí nemovitost, k níž má být zástavní právo zřízeno, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo notářem doloží, že nemovitost je v jeho vlastnictví, tedy ve vlastnictví povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad. Pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva je rozhodující stav v době zahájení řízení. Nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva se vztahuje na nemovitost se všemi jejími součástmi a příslušenstvím. Zřízení soudcovského zástavního práva se zaznamenává podle zvláštních předpisů do katastru nemovitostí. Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující den, v němž k soudu došel návrh na zřízení SZP, došlo-li několik návrhů ve stejný den, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí SZP pořadím tohoto zástavního práva. Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti každému pozdějšímu vlastníku nemovitosti, který ji nabyl smluvně. Byl-li výkon rozhodnutí zřízením SZP pravomocně zastaven, zástavní právo tím od počátku zaniká. V případě, že byl výkon rozhodnutí pravomocně zastaven jen částečně, platí, že byl od počátku nařízen pro pohledávku jen v takové výši, ve které se nachází po zastavení výkonu rozhodnutí. Usnesení o zastavení nebo o částečném zastavení výkonu rozhodnutí soud zašle po právní moci příslušnému katastrálnímu úřadu. Podle § 569 ObčZ je věřitel povinen vydat dlužníkovi na jeho požádání písemné potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn. Pokud věřitel tuto 5
Holub, M. a kol. Občanský zákoník – komentář, 1. svazek § 1 - 487, Linde Praha a. s. 2002, s. 427;
21
kvitanci dlužníkovi neposkytne, je dlužník oprávněn plnění odepřít a dluh splní až v okamžiku, kdy mu zároveň věřitel dá potvrzení. Kvitance je tedy listina, kterou zástavní věřitel potvrzuje dlužníkovi zánik pohledávky a tudíž i zánik zástavního práva.6 V případě že dlužník dluh splní a věřitel nedodá kvitanci pro vymazání zástavy při zaplacení dluhu a dále toto odmítá, porušuje tím zákon a dlužníkovi nezbývá nic jiného než se obrátit na orgány činné v trestním řízení a podat žalobu aby dosáhl vymazání zástavy. Pokud mu toto mezitím brání v prodeji nemovitosti, je možné požadovat náhradu škody.
4.2 Typy zástavních smluv Mezi bezesporu nejčastější typy zástavních smluv patří zástavní smlouvy k nemovitostem, k věcem movitým a k pohledávkám. Jedná se o smlouvy nejčastěji uzavírané a to proto, že lidé nejčastěji „ručí“ bance svými nemovitostmi, tedy domy, byty, pozemky, pak věcmi movitými, kterými může být například různé vybavení a jiné movité statky a pak převážně subjekty podnikatelského charakteru ručí také svými pohledávkami, které mají vůči svým dlužníkům. Pro ilustrační účely jsou v této kapitole uvedeny zástavní smlouvy k nejpoužívanějším typům zástav a v přílohách jsou umístěny rozsahem náročnější zástavní smlouvy, jenž jsou používány v praxi. 4.2.1
Zástava movitých věcí
Jako zástavy k zajištění úvěru poskytnutého bankou lze použít pouze takové movité věci, které mají relativně stabilní hodnotu, je možné je jednoznačně specifikovat, fyzicky předat a také musí být samozřejmě snadno zpeněžitelné. Z výše uvedeného plyne, že takováto kritéria splňují především suroviny a plodiny, jenž jsou obchodovatelné na burzách a také se v menším měřítku může jednat i o některé hotové výrobky či polotovary. Pro banku nebývají movité věci jako zástavy příliš atraktivní, jelikož jejich obsluha je spojena s relativně vysokými náklady, mohou být problémy s jejich
Stehlík, J. Zástava – reportáž. Pořad: Občanské judo. Vysíláno 04. 03. 2007. Archiv televize NOVA. Dostupné na internetu: http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=04.03.2007&238disclai m=1&238m=p&238p=JUDO&238v=50606; 6
22
likviditou, správným oceněním apod. proto nebývají využívány jako zajištění příliš ve velkém rozsahu.7 Nejvhodnější movitou zástavou, vzhledem ke svým vlastnostem bývají pro banku drahé kovy, včetně mincí z drahých kovů a také případně drahokamy. Movité věci většinou slouží jako zástava k zajištění krátkodobých úvěrů (3 až 6 měsíců). Banky poskytují většinou úvěr do výše 50 až 60 % tržní hodnoty zastavené movitosti, případně 80 až 90 % tržní hodnoty, jedná-li se o drahé kovy. Následující zástavní smlouva vyobrazuje vznik zástavního práva mezi právnickou osobou (zástavní věřitel) a fyzickou osobou (zástavní dlužník). Další zástavní smlouva, která je používána v praxe z oblasti bankovnictví je uvedena v příloze Smlouva č. 2 – Zástavní smlouva k věci movité.
ZÁSTAVNÍ SMLOUVA K MOVITOSTEM* Dnešního dne uzavřeli XYX spol. s r. o. se sídlem Kochov, Úzká 2, PSČ 679 61, IČO 01010101. Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl D, vložka 00001, jednající Jiřím Koupým (dále jen „Zástavní věřitel“) a Jaroslav Hrubý, bytem Babolky 890, Letovice, PSČ 679 61, r.č. 800101/3759, (dále jen „Zástavní dlužník“) (společně dále také „smluvní strany“) tuto zástavní smlouvu uzavřenou dle ustanovení §552 a § 152 a násl. Zákona č. 40/1964 Sb., v platném znění, občanský zákoník (dále také „občanský zákoník“).
7
Dvořák, P. Bankovnictví. 3. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998, s. 175;
23
I. Úvodní prohlášení 1.1. Zástavní dlužník je výlučným vlastníkem osobního automobilu Volkswagen Touareg 4,2 FSI V8 s pořizovací cenou 2.024.100 Kč, rok výroby 2007, státní poznávací značka 12R 2007 s výrobním číslem vozidla (karoserie) ZYXDCF000E430201/2007, výrobním číslem motoru 257350/2007 (dále také „movitost“). 1.2. Zástavní dlužník hodlá k movitosti zřídit zástavní právo ve prospěch Zástavního věřitele. II. Zajišťovaná pohledávka 2.1. Zástavní věřitel má vůči Zástavnímu dlužníkovi pohledávku ve výši 2.000.000 Kč, vyplývající ze smlouvy o půjčce č. 20070404 ze dne 04. 04. 2007. III. Zástava 3.1. K zajištění pohledávky uvedené v článku 2.1. této smlouvy Zástavní dlužník zastavuje movitost specifikovanou v článku 1.1. této smlouvy (dále také “Zástava“) a zřizuje tím zástavní právo Zástavního věřitele k zástavě. Zástavní věřitel toto právo přijímá. IV. Závěrečná ustanovení 4.1. Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této smlouvy nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími předpisy.
V Letovicích dne 13. 04. 2006 Zástavní věřitel
Zástavní dlužník
___________________
___________________
XYX spol. s r. o. Jaroslav Hrubý jednající Jiřím Koupým _________________________________________________________________________ * Pozn.: Tato zástavní smlouva vznikla na základě půjčky ve výši 2.000.000 Kč, kterou poskytla firma XYX spol. s r. o. panu Jaroslavu Hrubému, který zastavil ve prospěch zástavního věřitele svůj zánovní vůz VW Touareg. Skutečné osoby a některé údaje byly z důvodu ochrany osobních údajů nahrazeny fiktivními.
24
4.2.2
Zástava nemovitostí
Zástavní právo k nemovitostem zahrnuje zastavení pozemků, budov včetně anebo bez zařízení či bytů. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších zajišťovacích instrumentů. Lze tímto zajistit prakticky všechny druhy bankovních úvěrů a zároveň je jediným možným druhem zajištění u hypotečních úvěrů. Hypotéka představuje zastavení nemovitosti ve prospěch zástavního věřitele (banky), které mu dává právo uspokojit svoji pohledávku v případě, že dlužník nesplní svůj závazek řádně a včas. Zástavní právo k nemovitosti musí být vloženo do příslušného katastru nemovitostí. Následující zástavní smlouva je příkladem nejjednodušší, v praxi používané zástavní smlouvy k nemovitostem. Další zástavní smlouva je uvedena v příloze: Smlouva č. 1 – Zřízení zástavního práva k nemovitostem.
ZÁSTAVNÍ SMLOUVA* Dnešního dne uzavřeli XY spol. s r. o. se sídlem Kochov, Úzká 1, PSČ 679 61, IČO 01010101. Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl D, vložka 00001, jednající Radkem Veselovským (dále jen „Zástavní věřitel“) a Vladislav Prudký, bytem Babolky 658, Letovice, PSČ 679 61, r.č. 800101/3759 (dále jen „Zástavní dlužník“) (společně dále také „smluvní strany“) tuto zástavní smlouvu uzavřenou dle ustanovení §552 a § 152 a násl. Zákona č. 40/1964 Sb., v platném znění, občanský zákoník (dále také „občanský zákoník“).
25
I. Úvodní prohlášení 1.3. Zástavní dlužník je výlučným vlastníkem budovy č.p. 658 nacházející se na pozemku parc. č., 78 o výměře 220 m2, zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. Babolky, obec Letovice, (dále také „nemovitosti“). 1.4. Zástavní dlužník hodlá k nemovitostem zřídit zástavní právo ve prospěch Zástavního věřitele. II. Zajišťovaná pohledávka 2.1. Zástavní věřitel má vůči Zástavnímu dlužníkovi pohledávku ve výši 2.000.000 Kč, vyplývající ze smlouvy o půjčce č. 20070404 ze dne 04. 04. 2007. III. Zástava 3.2. K zajištění pohledávky uvedené v článku 2.1. této smlouvy Zástavní dlužník zastavuje nemovitosti specifikované v článku 1.1. této smlouvy (dále také “Zástava“) a zřizuje tím zástavní právo Zástavního věřitele k zástavě. Zástavní věřitel toto právo přijímá. IV. Závěrečná ustanovení 4.1. Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této smlouvy nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími předpisy.
V Letovicích dne 13. 04. 2006 Zástavní věřitel
Zástavní dlužník
___________________ ___________________ XY spol. s r. o. Vladislav Prudký jednající Radkem Veselovským _________________________________________________________________________ * Pozn.: Tato zástavní smlouva byla sepsána na základě poskytnutí půjčky ve výši 2.000.000 Kč firmou XY spol. s r. o. panu Vladislavu Prudkému, který zastavil svoji nemovitost a tímto zřídil zástavní právo ve prospěch zástavního věřitele – společnost XY spol. s r. o. Tato zástava slouží zástavnímu věřiteli pro případné splnění pohledávky vůči Vladislavu Prudkému v případě, kdyby tento nebyl schopen svůj závazek řádně splnit. Skutečné osoby a některé údaje byly z důvodu ochrany osobních údajů nahrazeny fiktivními.
26
4.2.3
Zástava cenných papírů
Taktéž jedním z nejužívanějších zástav, které banky při zajištění úvěru zástavním právem využívají je zástava cenných papírů. Hlavní výhodou je jejich snadná převoditelnost, vysoká likvidita, ale i snadné ocenění. Podmínky pro zástavu cenných papírů se přednostně řídí úpravou obsaženou v zákoně č. 591/1992 Sb. o cenných papírech, zejména pak v § 39 až 44 ZoCP. Technika zastavení je avšak rozdílná pro cenné papíry v listinné formě a cenné papíry ve formě zaknihované, tedy dematerializované. Pro cenné papíry v listinné formě se zástavní právo zřizuje na základě písemné zástavní smlouvy a ke vzniku tohoto samotného zástavního práva je potřebné i fyzické předání cenného papíru zástavnímu věřiteli. Má-li cenný papír v úschově či správě třetí osoba, vzniká zástavní právo oznámením této osobě a dále je k tomuto nutné připojit zástavní smlouvu. Ten u koho je cenný papír v úschově, musí jeho zastavení vyznačit ve své účetní evidenci a nemůže tento cenný papír vydat, aniž by k tomu dal souhlas zástavní věřitel. U cenných papírů na řad je třeba vyznačit zastavení přímo na cenném papíru formou zástavního rubopisu. Zástavní věřitel nesmí takový cenný papír dále převádět. Zanikne-li zástavním právem zajištěná pohledávka, je povinností věřitele vyznačit zánik zástavního práva na tomto cenném papíru.8 Pro cenné papíry v zaknihované formě vzniká zástavní právo registrací ve středisku cenných papírů. Tento příkaz k registraci dává zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce a náležitosti tohoto příkazu jsou vymezeny § 42 zákona o cenných papírech. Dále je k němu také nutné přiložit zástavní smlouvu. V případě zániku zástavního práva podává příkaz k registraci zániku opět zástavní věřitel, dlužník či zástavce. Musí k němu být také přiložen doklad prokazující zánik pohledávky nebo zánik zástavního práva. Po dobu trvání zástavního práva se zástava vztahuje i na výnosy plynoucí ze zastaveného cenného papíru a v případě, že pohledávka zajištěná zástavním právem není řádně splněna, může zástavní věřitel tento cenný papír prodat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, avšak je o tomto kroku povinen předem informovat zástavce. Pro zástavu se nejčastěji používají cenné papíry, které splňují přísné nároky z hlediska rizika a likvidity, tedy akcie, dluhopisy, směnky či dispoziční cenné papíry. Akcie, jenž je možné použít pro zástavu musejí být obchodovatelné na burze a výše poskytovaného úvěru se pohybuje kolem 50 až 70 % tržního kurzu akcie. Dluhopisy musejí být taktéž obchodovatelné na burze, avšak vzhledem k 8
Dvořák, P. Bankovnictví. 3. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998, s. 178;
27
nižším výkyvům kurzu oproti akciím je hranice výše poskytovaného úvěru širší a pohybuje se kolem 50 až 90 % tržního kurzu daného dluhopisu. Směnky jako zástavy jsou využívány velmi výjimečně a to proto, že lze použít pouze eskontované směnky a pro klienta banky je zpravidla eskont směnky úrokově výhodnější nežli získání úvěru proti její zástavě. A v poslední řadě dispoziční cenné papíry dávají svému majiteli právo disponovat vymezeným zbožím. V úvahu přichází skladištní list nebo náložný list, které opravňují k dispozici se skladovaným, resp. přepravovaným zbožím a jsou nenahraditelnou podmínkou k uplatnění práv ke zboží.9 4.2.4
Zástava pohledávek
Pohledávku lze zastavit pouze v případě, že předmětem jejího plnění je věc, právo nebo jiná majetková hodnota. Zástavní právo k pohledávce také může vzniknout na základě písemné zástavní smlouvy a přitom je vůči poddlužníkovi (osobě, která je v postavení dlužníka zastavované pohledávky) účinné pouze v případě, kdy je o tomto písemně vyrozuměn od zástavce nebo je mu vznik zástavního práva prokázán zástavním věřitelem a to zpravidla zástavní smlouvou a poté je povinen plnit svůj závazek zástavnímu věřiteli. O tomto plnění je zástavní věřitel povinen informovat zástavce, tedy majitele pohledávky. Jako kvalitní zástava, i když se to zdá být nelogické, také může sloužit bankovní účet případně vkladní knížka a to obvykle ve čtyřech případech. Prvním z nich je, když má klient termínovaný účet, který nechce nebo nemůže okamžitě využít, druhou variantou může být případ, kdy má účet v cizí měně a potřebuje prostředky v měně tuzemské a okamžitou konverzi cizí měny odmítá. V předposledním případě to může být účet, který slouží klientovi (příjemci úvěru) jako zástava, ale nepatří mu, nýbrž třetí osobě. Další a zároveň poslední možností, která se v praxi vyskytuje, mohou být prostředky na účtu či vkladní knížce, které jsou soukromými prostředky podnikatele, který je nechce přímo vkládat do podnikání. V případě, kdy je tedy zástavou bankovní účet či vkladní knížka, tedy zástavou kvalitní, poskytuje banka úvěr až do výše 90% zůstatku na účtu či vkladní knížce a zbytek tvoří rezervu k pokrytí úroků spojených se zajištěnou pohledávkou. Výše uvedené avšak platí jen v případě, kdy je tento účet veden u banky, jenž poskytuje zároveň klientovi úvěr a to z důvodu plné a efektivní kontroly nad chováním klienta. 9
Dvořák, P. Bankovnictví. 3. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998, s. 180;
28
Zástavní smlouva k pohledávce je uvedena v příloze Smlouva č. 3 – Zástavní smlouva k pohledávce. 4.2.5
Zástava pohledávky zajištěné zástavním právem
Jedná se vlastně o podzástavní právo, kdy zastavovaná pohledávka je již zajištěna zástavním právem. K samotnému vzniku podzástavního práva není zapotřebí souhlasu vlastníka zástavy, ale musí mu být bankou jako podzástavním věřitelem jeho vznik oznámen. Princip podzástavního práva je také zobrazen v příloze Obr. 1: Princip podzástavního práva. V případě, že není pohledávka zajištěná podzástavním právem a ani zastavená pohledávka v době splatnosti bance splněna, může se tato domáhat v rámci oprávnění zástavního věřitele uspokojení z podzástavy.10
4.3 Forma a náležitosti zástavních smluv Všechny typy zástavních smluv musí být uzavřeny písemně a to bez jakýchkoliv výjimek. Zástava i pohledávka musí být ve smlouvě uvedeny nezaměnitelným způsobem a to tak, že musí být jednoznačně stanoven den a právní důvod vzniku pohledávky, její předmět a také výše peněžní částky, splatnost a výše úroků. Smlouva musí být neodmyslitelně také podepsána zástavním věřitelem i zástavním dlužníkem. Přesná forma, tedy vzhled a uspořádání zástavních smluv není stanovena, ale je vhodné dodržovat všeobecně zažitý styl a členění.
4.4 Podrobný pohled na náležitosti zástavních smluv V této kapitole (bod 4.4.1 až 4.4.8) uvádím všechny položky a jejich náležitosti, které jsou nutné k samotné platnosti smlouvy a činí smlouvu právně nenapadnutelnou. Zástavní smlouvy lze vyhotovit písemně anebo s použitím psacího stroje či počítače. Na psacím stroji je vhodné nadpisy a důležité součásti zvýraznit podtrháváním, prostrkáním anebo přerážením již naražených znaků (elektronické psací stroje jsou již vybaveny funkcemi pro zvýraznění, kdy automaticky přerážejí 10
Dvořák, P. Bankovnictví. 3. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998, s. 181;
29
jeden znak několikrát přes sebe) a na počítačích lze zvýrazňovat podtržením anebo ztučněním písma – použitím nadefinovaných stylů v textových editorech. V případě sestavení smlouvy rukopisem je nejlépe jej psát na bílý papír psacími potřebami s modrým inkoustem. Tiskneme-li smlouvy na standardním výstupním zařízení, tedy tiskárně, je dobré zvolit tiskárnu laserovou, která má vysokou stálost a odolnost výtisku. Je také možné bez problému používat i tiskárny s inkoustovými tryskami či jehličkové. Médiem pro výtisk smlouvy by měl být také nejlépe bílý papír, avšak dostatečně kvalitní i z hlediska gramáže. 4.4.1
Název smlouvy
Jako název smlouvy lze uvádět označení, které ji nejlépe vystihuje, mohou to tedy být například názvy: „Zástavní smlouva“, „Zástavní smlouva na věc nemovitou“, „Zástavní smlouva na věc movitou“, „Zástavní smlouva k nemovitostem“, „Zástavní smlouva k věci movité“, „Zástavní smlouva k pohledávce“, „Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem“ a ostatní logicky znějící obměny z výše uvedených variant. 4.4.2
Osoby vstupující do právního vztahu
Zde jsou uvedeny smluvní strany, mezi kterými se zástavní smlouva uzavírá, tedy na straně jedné je zástavní věřitel a na straně druhé je zástavce či zástavní dlužník. Musí být jednoznačně určené a bezvýhradně rozlišitelné kdo plní v ZS jakou funkci. Jedná-li se o firmy, tak musí být uveden obchodní název firmy, sídlo, identifikační číslo, v případě, že je firma zastoupená nějakou fyzickou osobou, je nutné uvést jméno, příjmení, adresu bydliště, rodné číslo, případně číslo občanského průkazu. Totéž platí, jde-li se o fyzickou osobu, která jedná sama za sebe a není tedy ničím zástupcem. 4.4.3
Předmět zástavního práva
Zde se uvádí co je předmětem zástavního práva, je-li to věc movitá, nemovitá nebo třeba pohledávka. Například u zástavní smlouvy k nemovitostem zde musí zástavní dlužník prohlásit, že je výlučným vlastníkem bytu, uvést číslo bytu, ve kterém podlaží domu se byt nachází, dále uvést číslo popisné domu, ve kterém se zastavená nemovitost nachází, název obce a ulice. Také musí byt bezpodmínečně
30
uvedena obec, v níž je nemovitost zapsána v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu, na kterém listu vlastnictví to je a o jaké katastrální území obce se jedná. Uvede se zde také výše hodnoty nemovitosti v Kč, která byla vyčíslena na základě znaleckého posudku a kterého dne se tak stalo. Znalecký posudek se přikládá jako příloha ke smlouvě. 4.4.4
Důvod zástavního práva a jeho zřízení
Vymezení za jakých okolností zástava vznikla, nejčastěji je zástavní dlužník dlužníkem na základě smlouvy o půjčce či úvěru, uvede se kterého dne byla tato smlouva uzavřena se zástavním věřitelem. Další náležitostí je výše půjčky v Kč a datum, kdy je splatná. Smlouva o půjčce tvoří opět přílohu zástavní smlouvy. Také je nutné zde uvést ustanovení o tom, že zástavní dlužník zřizuje k výše specifikované nemovitosti zástavní právo ve prospěch zástavního věřitele, kterému to poslouží jako prostředek k zajištění plnění ze smlouvy o půjčce a zástavní věřitel uvede, že toto právo přijímá. 4.4.5
Práva a povinnosti plynoucí z uzavření zástavní smlouvy
Je dobré vymezit všechna práva a povinnosti pro zástavního věřitele a zástavce, plynoucí z uzavření této smlouvy tak, aby se zejména zástavní věřitel mohl chránit před případným nečestným jednáním zástavce. V zástavní smlouvě by tedy neměla chybět následující ustanovení, která musí obě smluvní strany bezvýhradně dodržovat. Jedná se zejména o to, že se zástavce zavazuje v době trvání výše uvedeného závazku v této smlouvě nepřevádět smluvně zástavu bez souhlasu zástavního věřitele. Zástavce také musí prohlásit, že mimo tohoto jediného zástavního práva, které právě v zástavní smlouvě například na nemovitost uzavírá, nevázne žádné další břemeno a ani do data povolení vkladu zástavního práva příslušným katastrem nemovitostí, nevznikne jinému subjektu. A konečně také, že na nemovitosti, jenž jsou předmětem ZS, se nevztahují užívací práva jiných subjektů. Smluvní strany si dohodnou, že pokud pohledávka a příslušenství zástavního věřitele nebudou řádně a včas dlužníkem zaplaceny, je zástavní věřitel oprávněn k uspokojení své pohledávky a jejího příslušenství prodat jménem zástavce předmět zástavy sám anebo prostřednictvím třetí osoby za cenu minimálně ve výši tržní ceny aktualizované v době prodeje.
31
Kupní smlouva vyplývající z výše uvedeného bude uzavřena tak, že kupní cena za prodej zástavy bude uhrazena na účet zástavního věřitele. Z takto uhrazené kupní ceny zástavní věřitel uspokojí svou pohledávku včetně příslušenství a nákladů spojených s realizací zástavy. Vznikne-li i přesto přebytek kupní ceny, tak tento přebytek zástavní věřitel poukáže například ve 30denní lhůtě počínající okamžikem vypořádání všech pohledávek zástavního věřitele včetně úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s realizací prodeje na běžný účet zástavce. V případě zástavy nemovitosti zástavce rovněž zmocní zástavního věřitele, aby jeho jménem podal návrh na zápis vkladu vlastnického práva u příslušného katastrálního úřadu. Zástavní věřitel uvede, že toto právo přijímá. Toto zmocnění má platnost po celou dobu trvání pohledávek zástavního věřitele vůči dlužníkovi, které jsou zajištěny danou zástavní smlouvou. Je také dobré uvést, že tato dohoda nebrání v žádném případě tomu, aby uspokojení pohledávky zástavního věřitele ze zástavy bylo realizováno soudní cestou a aby zástavní věřitel prodal nemovitost ve smyslu § 299 odst. 2 ObchZ přímým prodejem a svým vlastním jménem. Zástavce by se měl dále zavázat, že umožní v souvislosti s přípravou a realizací prodeje zastavených nemovitostí vstup do těchto nemovitostí za účelem zpracování znaleckého posudku, prohlídky nemovitostí potenciálním kupcům a to za doprovodu zástavce, případně osoby jím pověřené. A v případě, kdy by zástavce nesdělil zástavnímu věřiteli osobu, za jejíž účasti bude umožněn vstup do zastavených nemovitostí, je zástavní věřitel oprávněn si tuto osobu zvolit sám. Zástavce se také zaváže zástavnímu věřiteli předložit doklady, které jsou potřebné k provedení znaleckého posudku a také poskytnout vyžádanou součinnost k realizaci zástavy. Zástavce není oprávněn nikterak zmenšovat hodnotu předmětu zástavního práva zřízeného touto smlouvou. Zástavce je dále po dobu trvání této zástavní smlouvy povinen předmět zástavy opatrovat s péčí řádného hospodáře. Zástavce není zejména oprávněn zřídit bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch třetí osoby a ani uzavřít smlouvu o nájmu těchto nemovitostí se třetí osobou na dobu určitou přesahující o více než 6 měsíců dobu splatnosti zajišťované pohledávky za nájemné, které by bylo nižší než je v místě obvyklé. Takové či obdobné ujednání by bylo nutné považovat za zmenšování hodnoty zástavy. Zástavce se zavazuje nejpozději například do 10 dnů od podpisu této smlouvy sjednat pojištění předmětu zástavního práva s vinkulací pojistného plnění ve
32
prospěch zástavního věřitele v případě pojistné události po dobu trvání zástavního práva, a to až do výše zajištění pohledávky. Zástavce se zavazuje prokázat splnění této povinnosti věřiteli např. do 20 dnů od podpisu této smlouvy. Pro případ porušení jednotlivých závazků uvedených v této smlouvě, si strany sjednávají smluvní pokutu v Kč v určité výši pro každý jednotlivý případ porušení povinnosti. Tuto smluvní pokutu je možné uplatnit i opakovaně. Nutno také podotknout, že tímto ustanovením není dotčeno právo zástavního věřitele požadovat náhradu vzniklé škody za porušení uvedených ustanovení smlouvy. Pro případ, kdy by byla pohledávka zajištěná zástavním právem dle této smlouvy postoupena či převedena na jiný subjekt, tak nový věřitel vstupuje do všech práv a povinností zástavního věřitele. V případě převodu či přechodu vlastnického práva uvedeného v této smlouvě vstupuje nabyvatel nemovitostí do všech práv a povinností, které má zástavce na základě této smlouvy. Velmi důležitým ustanovením zástavní smlouvy je i povinnost zástavního věřitele po úplném splnění závazků na úhradu pohledávek zajištěných touto zástavní smlouvou vydat zástavci na jeho výzvu dle § 569 odst. 1 ObčZ písemné potvrzení o splnění pohledávky a zániku zástavního práva podle § 170 ObčZ, které bude také podkladem katastrálnímu úřadu pro výmaz tohoto zástavního práva z katastru nemovitostí. Na druhou stranu je ale dlužník oprávněn plnění odepřít v případě, že mu zástavní věřitel toto potvrzení nevydá, a to dle § 569 odst. 2 ObčZ. 4.4.6
Závěrečná ustanovení
Smlouva je platná a nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy všemi smluvními stranami. Věcně-právní účinky smlouvy nastávají zápisem vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí příslušného katastrálního úřadu. Smlouva je vyhotovena v určitém počtu tzv. stejnopisů, z nichž například smluvní strany obdrží po jednom a katastrální úřad po dvou vyhotoveních. Účastníci také mohou prohlásit, že si text smlouvy důkladně přečetli, s jeho obsahem souhlasí a že tato smlouva byla uzavřena podle jejich skutečné, svobodné a vážné vůle a na důkaz toho pod ni připojují své podpisy. 4.4.7
Projev souhlasu s obsahem a platností smlouvy
V této části smlouvy se uvede místo a datum jejího uzavření a aby tato zástavní smlouva nabyla právní moci, stvrdí to zástavní věřitel a zástavce či
33
zástavní dlužník svými podpisy. Podpis zástavce či zástavního dlužníka by měl být nejlépe úředně ověřen. 4.4.8
Přílohy zástavní smlouvy
Mezi nedílné součásti zástavních smluv patří dokumenty, jež jsou přiloženy k této ZS. Přílohami tedy zejména jsou Znalecký posudek nejlépe soudního znalce či znalce v daném oboru, smlouva o půjčce či úvěru a výpis z katastru nemovitostí příslušného katastrálního úřadu.
4.5 Prohlášení ručitele – alternativa zajištění vedle zástavy Ručení je pro věřitele další alternativou, jak zajistit svou pohledávku vedle zajištění pohledávky pomocí zástavního práva. V tomto dokumentu prohlašuje ručitel, že na sebe bere závazek dlužníka. Ručí tedy za dluh dlužníka zástavnímu věřiteli. V případě, že by dlužník nesplnil pohledávku, kterou vůči němu zástavní věřitel má, musí tuto pohledávku uspokojit ručitel za dlužníka a to do přesně vymezené výše a lhůty, od kdy jej věřitel písemně vyzve k uhrazení dlužné částky. Prohlášení ručitele musí být ve všech případech písemné a i když podle § 303 ObchZ i § 546 ObčZ je nutné aby bylo podloženo smlouvou o ručení, tuto smlouvu neupravuje ObchZ ani ObčZ, takže není nezbytné aby byla provedena písemně. Toto stanovisko potvrzuje i komentář k občanskému zákoníku: „Je třeba, aby s prohlášením ručitele věřitel projevil souhlas. Souhlas lze projevit jakoukoli formou, stačí proto konkludentně. Souhlasu dlužníka není třeba, takže ručení může vzniknout i bez jeho vědomí.“11 Oproti zajištění pohledávky zástavním právem má ručení pro věřitele výhodu v tom, že může dosáhnout uspokojení své pohledávky nikoliv jen ze zástavy, ale z celého majetku ručitele.12 Závazná forma ani náležitosti nejsou přesně stanoveny stejně tak, jak tomu bývá u ostatních písemných smluv. Stručně tedy uvedu její podstatné náležitosti.
11 12
Švestka, J. a kol. Občanský zákoník – komentář, 1. vyd. Praha: SEVT, 1991, s. 366; Tamtéž, s. 367;
34
4.5.1
Název a úvodní komponenty
Jako název, čili záhlaví se uvádí, že jde o Prohlášení ručitele. Toto je dobré zvýraznit vyšším stupněm písma od ostatního textu a také ho ztučnit aby bylo na první pohled jasné o co se vlastně jedná. Dále je v prohlášení nutné uvést osobu ručitele, dlužníka a věřitele. Ke každému musí být uvedeny jejich identifikační údaje, tj. jméno, příjmení, příp. obchodní název, zástupce, adresu bydliště, příp. sídlo firmy, rodné číslo, IČ a ostatní zpřesňující údaje. Ručitel prohlásí, že ve smyslu § 303 ObchZ č. 513/1991 Sb. ručí za závazek dlužníka a dále, že ručitel ručí za závazek vzniklý např. ze smlouvy o úvěru určitého čísla, která byla uzavřena jistého dne mezi dlužníkem a např. komerční bankou, uvede se její sídlo a ostatní náležitosti uvedené v předchozím odstavci a také se vymezí výše částky v Kč nejlépe číselně i slovně. Dále ručitel tímto prohlášením na sebe bere povinnost, že pohledávku banky uspokojí, jestliže tak neučiní dlužník sám a to např. do 10-ti dnů od písemného vyzvání věřitelem. 4.5.2
Závěrečná ustanovení
Na konec dokumentu se uvede místo a datum kdy k uzavření došlo a svoji vůli zde stvrdí ručitel svým podpisem, nejlépe úředně ověřeným.
4.6 Prohlášení zaměstnance Prohlášení zaměstnance o závazcích vůči jiným právnickým osobám, peněžním ústavům nebo i fyzickým osobám neodmyslitelně patří do závazkového práva jehož ustanovení najdeme jak v ObčZ tak i v ObchZ. Zaměstnanec zde čestně prohlašuje a uvádí všechny svoje závazky, které zmenšují jeho příjem. Toto prohlášení je podkladem pro dohodu o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, které musí mít také písemnou formu a slouží pro zajištění pohledávek věřitelem. 4.6.1
Náležitosti Prohlášení zaměstnance
V názvu musí být uvedeno, že se jedná o Prohlášení zaměstnance o závazcích a to vůči jiným právnickým osobám, peněžním ústavům a fyzickým osobám.
35
Zaměstnanec „přísahá“ a prohlašuje, že ke dni žádosti např. o úvěr provádí následující platby. Těmito platbami jsou například měsíční srážky v určité výši v Kč. Na základě jakého rozhodnutí byly splátky stanoveny, např. na již dříve poskytnutý úvěr či půjčku, pak se uvede jeho či její číslo a se kterou institucí se tak stalo a kdy končí tyto splátky nebo ostatní závazky vyplývající např. z pojistné smlouvy, pravidelného spoření apod. V případě, že zaměstnanec nemá dosud žádné závazky, tak tuto skutečnost uvede. Avšak pokud zaměstnanec plánuje žádost o jiné půjčky, musí tuto skutečnost uvést spolu s účelem a výší půjčky. Na konec dokumentu se uvede datum a místo sepsání a také podpis zaměstnance, čímž dá najevo, že výše uvedené je pravdivé a že nezatajil žádnou podstatnou skutečnost.
4.7 Smlouva o úvěru Smlouva o úvěru je upravena v zákoně č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, jedná se o § 497 - § 507 ObchZ., jenž spadá pod Obchodní závazkové vztahy. Úvěrová smlouva patří podle § 261 odst. 3 ObchZ mezi tzv. absolutní obchodní závazkové vztahy. Znamená to, že bez ohledu na postavení smluvních stran a bez ohledu na účel právního jednání (zda jde o úvěr pro účely podnikání nebo o spotřebitelský úvěr) smlouva bude podřízena vždy režimu obchodního zákoníku.13 Smlouva o úvěru je neodmyslitelně spojena se zástavním právem a to proto, že formou zajištění úvěru bývá právě zástavní smlouva například na nemovitost, movitost či pohledávku. Proto zde uvedu jakou funkci smlouva o úvěru má a jaké má náležitosti.
4.8 Funkce a základní problematika smlouvy o úvěru
13
Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku – 4. díl, § 409 – 565, Linde Praha a. s., 1997, s. 374;
36
Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14 Ve smlouvě o úvěru musí být obsaženy ujednání, která tvoří podstatné části této smlouvy. Jedná se zejména o velikost částky, vrácení částky, že je dlužník povinen platit úroky. Úroky je dlužník povinen platit až od okamžiku reálného poskytnutí peněz do okamžiku jejich reálného vrácení – ať už včasného nebo opožděného15, avšak dohoda o výši úroku nemusí být ve smlouvě obsažena, protože zákon má v § 502 ObchZ dispozitivní charakter. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.16 Ve smlouvě také musí být obsaženo zajištění, které je většinou formou zástavní smlouvy či ručitele upraveno v zák. č. 513/1991 Sb. Ztěží si lze představit uzavření úvěrové smlouvy bez jakéhokoliv zajištění splacení úvěru...Náš kodex sice tuto stránku úvěru pomíjí, což je jistě vada právní úpravy, avšak z občanského i obchodního zákoníku lze vyvodit, které zajišťovací prostředky může poskytovatel úvěru začlenit do smlouvy, popř. dohodnout ve zvláštní smlouvě.17 Smlouva o úvěru mezi bankou a jejím klientem velmi často odkazuje na obecné bankovní podmínky. Nutno ovšem nezapomínat na kogentní § 273 ObchZ, podle kterého mají být podmínky stranám známé nebo k návrhu přiložené.18
4.9 Podrobný pohled na náležitosti smluv o úvěru
Zákon ze dne 5. listopadu 1991 Obchodní zákoník, § 497 ObchZ - Smlouva o úvěru Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku – 4. díl, § 409 – 565, Linde Praha a. s., 1997, s. 389; 16 Zákon ze dne 5. listopadu 1991 Obchodní zákoník, § 502 odst. 1 ObchZ - Smlouva o úvěru 17 Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku – 4. díl, § 409 – 565, Linde Praha a. s., 1997, s. 375, s. 376; 18 Tamtéž, s. 376; 14 15
37
Zde uvedu všechny nejdůležitější položky úvěrových smluv a jejich náležitosti, které jsou nutné k samotné platnosti smlouvy a činí smlouvu právně nenapadnutelnou. Úvěrové smlouvy lze vyhotovit písemně anebo s použitím psacího stroje či počítače a platí pro ně vše ostatní, které je již uvedeno v kapitole 4.4 Podrobný pohled na náležitosti zástavních smluv na str. 26 tohoto textu. 4.9.1
Název smlouvy
Aby bylo zřejmé na první pohled o jakou smlouvu se jedná, tak je nutné uvést nejlépe nadpis „Smlouva o úvěru“ písmem vyššího stupně a zároveň ztučněle. Také je možné pod toto napsat že je uzavřená ve smyslu obchodního zákoníku a také třeba ve smyslu zákona o bankách. 4.9.2
Osoby vstupující do právního vztahu
Zde jsou uvedeny smluvní strany, mezi kterými se úvěrová smlouva uzavírá, tedy na straně jedné je banka a na straně druhé je dlužník. Musí být jednoznačně určené a bezvýhradně rozlišitelné kdo plní v úvěrové smlouvě jakou funkci. Jedná-li se v pozici dlužníka o firmy, tak musí být uveden obchodní název firmy, sídlo, identifikační číslo, v případě, že je firma zastoupená nějakou fyzickou osobou, je nutné uvést jméno, příjmení, adresu bydliště, rodné číslo, případně číslo občanského průkazu. Totéž platí, jde-li se o fyzickou osobu, která jedná sama za sebe a není tedy ničím zástupcem. Z pozice banky se uvádí její název, sídlo, IČ, a její zástupce, tedy jeho jméno, příjmení, funkce atd. Je-li dlužník podnikatelem, uvede se předmět jeho podnikání, datum, kdy toto oprávnění vzniklo na základě zápisu do obchodního rejstříku, kterým úřadem je rejstřík veden, oddíl, číslo vložky. 4.9.3
Práva a povinnosti smluvních stran
Ve většině případů bývají v úvěrových smlouvách práva a povinnosti smluvních stran upraveny tzv. „Specifickými úvěrovými podmínkami“ s dalším odkazem na „Obecné úvěrové podmínky“, které vydává konkrétní komerční
38
banka či jiná instituce a nejlépe se uvede datum, kdy tyto podmínky byly dlužníkovi předány. 4.9.4
Účel a vymezení úvěru
V případě účelového úvěru se konkrétně vymezí na co bude sloužit, uvede se časový charakter úvěru, jenž může být krátkodobý střednědobý nebo dlouhodobý, výše úvěru číselně v Kč i slovy, číslo úvěrového účtu a také číslo účtu běžného. Dlužník zde prohlásí, že poskytnutý úvěr použije výhradně na výše uvedený účel. 4.9.5
Úroková sazba
Úroková sazba může být buďto pevná anebo pohyblivá, přičemž úroková sazba je tvořena základní sazbou a odchylkou, která činí určité procento a je po celou dobu trvání závazku neměnná, pokud jsou dlužníkem řádně a včas plněny smluvní podmínky. Pohyblivá úroková sazba je tvořena v závislosti na změnách základní sazby, tj. měnící se základní sazby a pevné odchylky. 4.9.6
Čerpání úvěru
Způsob čerpání úvěru muže být například jednorázový anebo postupný a to ode dne podpisu smlouvy o úvěru, potvrzení vkladu zástavních práv do katastru nemovitostí eventuelně po předložení prohlášení ručitele. 4.9.7
Splácení úvěru a úhrada úroků
Stanoví se způsob splácení úroků, tedy nejčastěji pravidelné měsíční a to například z běžného účtu dlužníka automatickým transferem na základě trvalého příkazu k úhradě. Uvede se zde datum konce splatnosti úvěru, v termínech splácení úvěru se uvede první splátka a její datum, výše částky v Kč, poté ostatní splátky vždy k určitému dni příslušného měsíce spolu s částkami v Kč a také splátka poslední s datem a taktéž se uvede její výše. Stanoví se termíny úhrady úroků např. čtvrtletní na vrub běžného účtu dlužníka.
39
4.9.8
Pojištění objektu úvěru
Dlužník je povinen po celou dobu trvání závazkového vztahu zabezpečit pojištění objektu úvěru proti ztrátám a škodám a provést vinkulaci plnění ve prospěch banky. Nesplnění výše uvedeného se může podmínit smluvní pokutou v určité výši. Objekt úvěru musí být pojištěn v rozsahu, který odpovídá hodnotě pojišťovaného objektu v době uzavření smlouvy o úvěru. Uzavřenou pojistnou smlouvu a vinkulaci pojistného plnění ve prospěch banky dlužník předloží například do 30ti dnů po dočerpání úvěru. Pro případ nedodržení lhůty je možné sjednat smluvní pokutu v určité výši. 4.9.9
Forma zajištění
Zde se uvede o jakou formu zajištění se jedná, tedy většinou o zástavní smlouvu na nemovitost, vymezí se o jakou nemovitost se jedná a také se uvede do jaké částky je sjednáno ručení v prohlášení ručitele. 4.9.10 Specifické podmínky pro poskytnutí úvěru Mezi specifické podmínky úvěrové smlouvy může patřit, že se dlužník zaváže vést své veškeré finanční prostředky na běžném účtu vedeném komerční bankou a zároveň může zmocnit banku k inkasu splátek úroků a splátek úvěrů z tohoto účtu. Dlužník dále může zmocnit banku, aby si sama inkasovala z jeho běžného účtu případné smluvní pokuty, pokud je dlužník neuhradí třeba do 5ti pracovních dnů ode dne výzvy bankou sám. Je nutné stanovit, že zástava, jenž se vztahuje k objektu úvěru bude pojištěna pod smluvní pokutou při nedodržení. Pojistná smlouva včetně vinkulace pojištění bude předložena nejpozději do určitého počtu dní, po dočerpání úvěru. Při případném uhrazení smluvní pokuty, toto nezbavuje dlužníka povinnosti neprodleně předložit bance požadované dokumenty, díky jejímž nepředložení byla pokuta uložena. Kritériem, které může sloužit pro sledování vývoje podnikatelských aktivit mohou být rentabilita tržeb spolu s celkovou zadlužeností.
40
4.9.11 Závěrečná ustanovení V závěru smlouvy o úvěru se dlužník zaváže uhradit bance veškeré platby a poplatky související s poskytnutým úvěrem. Smlouva o úvěru nabývá účinnosti dnem jejího podepsání smluvními stranami či jejich zástupci a zaniká splněním všech závazků z ní vyplývajících. Smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž každý má právní sílu originálu a každá smluvní strana obdrží po jednom vyhotovení. 4.9.12 Projev souhlasu s obsahem a platností smlouvy V této části smlouvy se uvede místo a datum jejího uzavření a aby tato smlouva o úvěru nabyla právní moci, stvrdí tuto svoji vůli obě smluvní strany či jejich zástupci svými podpisy.
4.10 Žádost o provedení vinkulace pojistného plnění Se samotnou zástavou a tedy i zástavní smlouvou, ale také s úvěrovou smlouvou je spjata vinkulace pojistného plnění. Pojem vinkulace lze vysvětlit termínem fixace pojistného plnění ve prospěch komerční banky či jiné instituce. Vinkulací se tedy rozumí povinnost nevyplácet vinklované pojistné plnění po dobu vinkulace. Výjimku tvoří povinnost vyplatit vinklovanou částku zástavnímu věřiteli ze zástavního práva, které se vymezí v této žádosti. Vinkulace se sjednává do doby jejího zrušení jednostranným právním úkonem pojištěného s například písemným souhlasem komerční banky, či jejím zástupcem. Tento souhlas je komerční banka povinna vydat v případě, kdy pohledávka vyplývající z úvěrové smlouvy byla splněna. Vinkulace nelze zrušit jiným způsobem, než který je uveden v předchozím odstavci. Samotné podmínky vinkulace, respektive obsah jejího ujednání nelze měnit do doby zrušení vinkulace. 4.10.1 Některé náležitosti žádosti o provedení VPP V první řadě se musí uvést, že subjekty vstupující do této žádosti, tedy většinou komerční banka, případně jí zastupující osoba a dále ten se kterým tato
41
banka uzavřela smlouvu o úvěru, jeho jméno, adresu, rodné číslo, k úvěru se uvede jeho vymezení, registrační číslo a částka číslem i slovy v Kč. A protože právě úvěr bývá nejčastěji zajištěn zástavním právem k určitému objektu, tak se uvedou všechny patřičné informace. U nemovitostí to mohou být například: popisné číslo nemovitosti, parcelní číslo, výměra (v m2, ha, atd.), u kterého katastrálního úřadu je objekt zapsán v katastru nemovitostí, číslo listu vlastnictví a také komu k předmětu zástavního práva náleží práva vlastnická. Uvádí se zde datum a číslo pojistné smlouvy, na základě které je zastavená věc pojištěna a pro jaký případ je tak učiněno. Dlužník také dává vysloveně neodvolatelný příkaz, aby pojišťovna až do splacení jemu poskytnutého úvěru poukazovala komerční bance na její výzvu případné plnění pojistného. Mimo to se dlužník zaváže ke včasnému placení pojistného a také k tomu, že pojistná smlouva uvedená v této žádosti nebude vypovězena, či on sám nevyvolá skutečnosti rozhodné pro výpověď ze strany pojišťovny, dokud nesplatí úvěr, jenž si vzal u komerční banky nebo jiné instituce. V závěru ještě před tím než se uvede datum a místo podpisu včetně samotného podpisu pojištěného, tento požádá aby například nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne vzniku nároku na pojistné plnění pojišťovna zaslala oznámení na adresu komerční banky či jiné instituce uvedené v této žádosti o připravenosti plnit pojistné.
42
5 Diskuse Zástavní právo nabízí mnoho způsobů ručení, může vzniknout vícero způsoby a ukončení je také možno provést různě, ovšem v rámci zákonných postupů vymezenými příslušnou právní úpravou dané problematiky. Je také možné ručit movitými věcmi, nemovitostmi, cennými papíry, pohledávkami anebo již zastavenými pohledávkami. Zde nastává otázka: „Kterou formu zástavy si zvolit, co je lepší?“ Ale na druhou stranu to, co bude někomu vyhovovat, pro druhého bude již nepřijatelné. Záleží také na jednotlivých stranách, mezi které se staví zástavní právo, tedy pro banku jako instituci v pozici zástavního věřitele bude nejméně rizikové, když dlužník zastaví drahé kovy (zlato), cenné papíry (na burze obchodovatelné dluhopisy) či bankovní účet, případně vkladní knížku. Naopak pro dlužníka, který většinou nedisponuje zlatem ani cennými papíry připadá v úvahu zastavit nemovitost, movité věci či pohledávku. Podle mého názoru je pro dlužníka nejméně rizikové zastavit movitý majetek případně pohledávky, komplikace ovšem nastanou, když dlužník zástavního dlužníka přestane být solventní (jak již to v České republice bývá, když je podnik zadlužen, tak to není jen vůči jednomu subjektu, ale většinou vůči několika dalším a jeho zadlužení se tak neustále zvyšuje). V případě, že dlužník zastaví nemovitost a ještě hůře, když je tato nemovitost jeho obydlím, tak v případě, kdy nebude moci dále splácet svůj dluh vůči věřiteli a přijde na řadu uspokojení věřitele ze zástavy, ztrácí tímto dlužník doslova střechu nad hlavou a kromě materiální ztráty také dochází k nevyčíslitelné ztrátě sociální. Záleží tedy na každém z nás, kterou variantu zvolí, jak zhodnotí možná rizika anebo zda se rozhodne odložit svoji potřebu a uspokojit ji později. Jiná situace ovšem nastává pro podnikatelské subjekty, které musejí čelit dynamicky se rozvíjející konkurenci pružným reagováním na poptávku spotřebitelů a nabídku konkurence ohledně technologií, inovací a rozšiřování sortimentu. Také mají širší možnosti oproti řadovým občanům, jak za své závazky ručit. Mezi nejčastější zástavy zde tedy patří zástava nemovitostí ať se jedná o pozemky anebo stavby přímo spjaté s podnikáním nebo soukromé, movité věci užívané pro zástavu jsou většinou různé přístroje a vybavení podniku a také podnikatelské subjekty zastavují své pohledávky, které mají vůči jiným subjektům. Zákony týkající se zástavního práva podle mého názoru nemají příliš mnoho slabin, avšak musím říci, že by mohlo být lépe ošetřeno ustanovení § 569 ObčZ,
43
kdy je věřitel povinen vydat dlužníkovi na jeho požádání písemné potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn. Realita bohužel může být někde jinde a důvěřivé osoby, které se nechají přesvědčit, že jim věřitel toto potvrzení „někdy příště“ vystaví či donese jsou vystaveny riziku, že se budou muset domáhat prostřednictvím soudů o vymazání zástavy. Proto se domnívám, že místo toho aby věřitel byl povinen vydat dlužníkovi na jeho požádání toto potvrzení, byl věřitel povinen bezvýhradně, čili automaticky toto potvrzení vydat aniž by to bylo vázáno na požádání dlužníka. Jako hlavní výhodu musím především uvést fakt, že takto lze získat peněžní prostředky téměř okamžitě a pokud nenastanou problémy s plněním vůči věřiteli, tak dlužník neutrpí žádnou újmu, snad jen že vynaloží o něco více peněžních prostředků, než je reálná hodnota předmětu na kterou si půjčuje a to zejména o úroky z úvěru a ostatní poplatky s tímto spojené (v případě nemovitostí to mohou být také například znalecké odhady nemovitostí a pojištění). Na druhou stranu jako nevýhodu spatřuji skutečnost, kdy dojde k problému s plněním dluhu vůči věřiteli. Dlužník si totiž v mnoha případech vůbec nepřipouští, že by mohl přijít o zastavenou věc. Není to bohužel jen nějaká formalita a když už zastavíme svůj majetek, musíme počítat s tím, že se kdykoliv může vyskytnout nějaká nenadálá situace (ztráta zaměstnání, zhoršení zdravotního stavu) a k uspokojení věřitele ze zástavy opravdu dojde.
44
6 Závěr Zástavní právo je součástí každodenního života mnoha lidských bytostí, ať se jedná o podnikatelské či nepodnikatelské subjekty. Zástavní právo bylo obsaženo již v právu římském. Od té doby provází lidskou společnost a přes současnost ji bude provázet do budoucna i nadále. Zástavní právo je velmi dobrým zajišťovacím prostředkem a je pro věřitele jedinečným nástrojem, jak dojít k uspokojení svých pohledávek. V případě, kdy dlužník není schopen svůj závazek vůči věřiteli splnit, nastane díky zástavnímu právu splnění dluhu ze zástavy, jenž je zajištěna a ošetřena zástavním právem podle ObčZ. Na druhou stranu tkví problém ve správné koncepci zástavní smlouvy. Musí se v ní dodržovat všechny potřebné náležitosti a nelze opomenout ani sebemenší detail, který by vedl k nepřesnému určení např. předmětu zástavy.
45
7 Seznam použité literatury ANAG. Občanský zákoník a základní občanskoprávní předpisy podle právního stavu k 1. 1. 2004. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 2004, 303 s., ISBN 80-7263-212-4. DVOŘÁK, P. Bankovnictví. 3. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998, 341 s., ISBN 80-7079-585-9. GRULICH, R. Zástavní smlouva – vzor. Internetové stránky www.vzory.cz [online] [cit. 21. 02. 2007]. Elektronická adresa:
. HOLUB, M. a kol. Občanský zákoník – komentář, 1. svazek § 1 – 487. Linde Praha a. s. 2002, 734 s., ISBN 80-7201-328-9. MUNKOVÁ – ZOUFALÝ, Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem, Internetové stránky www.munkova-zoufaly.cz [online] [cit. 21. 02. 2007]. Elektronická adresa:
. JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2004, 524 s., ISBN 80-7179-883-5. OBCHODNÍ ZÁKONÍK, zákon č. 513/1991 Sb., - úplné znění zákona ze dne 5. listopadu 1991 Obchodní zákoník. OBČANSKÝ ZÁKONÍK, zákon č. 40/1964 Sb., – úplné znění zákona ze dne 26. února 1964 Občanský zákoník. PELIKÁNOVÁ, I. Komentář k obchodnímu zákoníku - 3. díl, A. Doplněk k prvému a druhému dílu novelizace obchodního zákoníku zák. č. 142/1996 Sb. a zák. č. 94/1996 Sb., B. Obchodní závazkové vztahy § 261 – 408. Linde Praha a. s. 1996, 959 s., ISBN 807201-047-6. PELIKÁNOVÁ, I. Komentář k obchodnímu zákoníku - 4. díl, § 409 – 565. Linde Praha a. s. 1997, 600 s., ISBN 80-7201-095-6. STEHLÍK, J. Zástava – reportáž. Pořad: Občanské judo. Vysíláno 04. 03. 2007, TV Archiv televize NOVA. [online] [cit. 21. 02. 2007]. Elektronická adresa: . ŠVESTKA, J. a kol. Občanský zákoník – komentář. 1. vyd. Praha: SEVT, 1991, 686 s., ISBN 80-7049-025-X.
46
8 Přílohy
8.1 Schéma principu podzástavního práva Banka
zajištění úvěru zástavním právem k pohledávce
věřitel A
Poskytnutý úvěr
Podnik A dlužník banky
Podzástavní právo k zástavě
pohledávka
Zajištění pohledávky zástavním právem
Podnik B dlužník A - zástavce
Zástava
Obr. 1: Princip podzástavního práva
47
8.2 Praktické příklady smluv z praxe Všechny smlouvy jsou opatřeny fiktivními údaji tak, aby nedošlo k poškození zainteresovaných osob. 8.2.1
Smlouva č. 1 – Zřízení zástavního práva k nemovitostem
Tato smlouva se v praxi využívá pouze v jednodušších případech a nelze ji chápat jako univerzální.
Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem
XY spol. s r. o., Úzká 1, 679 61 Kochov, IČ: 01010101, zastoupená Radkem Veselovským na straně jedné jako zástavní věřitel (dále jen "zástavní věřitel") a Vladislav Prudký, r.č.: 800101/3759, bytem Babolky 658, 679 61 Letovice, na straně druhé jako zástavce a zástavní dlužník (dále jen "zástavce" nebo jen "zástavní dlužník") I. 1. Zástavce prohlašuje a dokládá, že je výlučným vlastníkem následujících nemovitostí, včetně všech součástí a příslušenství souvisejících s jejich provozem, nacházejících se v k.ú. Babolky, obec Letovice, okres Blansko, zapsaných na LV č. 80 u Katastrálního úřadu Blansko, tedy: pozemky: zastavěná plocha a nádvoří o výměře 220 m2, parc. č. 78. 2. Předmětné nemovitosti jsou blíže popsány ve znaleckém posudku Ing. Petra Novotného, č. 20070302 ze dne 02. 03. 2007 3. Zástavce prohlašuje, že výše uvedený nemovitý majetek nabyl do svého vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne 05. 01. 1995, vložené do katastru nemovitostí dne 25. 01. 1995 a že nejsou žádné důvody pro platné odstoupení od této smlouvy, ani pro odstoupení od předchozích nabývacích titulů.
48
II. 1. Zástavní věřitel má za zástavcem pohledávku ve výši 2.000.000 Kč ode dne 04. 04. 2007. Pohledávka vznikla na základě řádně realizovaných dodávek zboží dle Kupní smlouvy ze dne 22. 03. 2007. Dodávky byly řádně převzaty, zboží bylo bez vad a bylo řádně vyfakturováno. 2. Zástavní dlužník tento svůj výše uvedený závazek uznal co do důvodu a výše v Dohodě o uznání závazku a splátkovém kalendáři ze dne 04. 04. 2007, ve které zároveň strany odložily splatnost závazku. III. K zajištění pohledávky zástavního věřitele uvedené v čl. II. odst. 1 za zástavcem zřizuje tímto zástavce zástavní právo ke svým nemovitostem, uvedeným v čl. I. této smlouvy, a to v prospěch zástavního věřitele, která zároveň předmětné nemovitosti do zástavy přijímá. IV. 1. Zástavce prohlašuje, že na nemovitostech nevázne žádné zástavní právo, a ani takové právo nezřídil. 2. Pro účely této zástavní smlouvy strany sjednávají, že hodnota zástavy odpovídá znaleckému posudku uvedenému v čl. I. odst. 2 této smlouvy. V. 1. Zástavce se zavazuje, že bez předchozího písemného oznámení zástavnímu věřiteli nepřevede vlastnické právo k nemovitostem uvedeným v čl. I. této zástavní smlouvy. 2. Zástavce není oprávněn nikterak umenšovat hodnotu předmětu zástavního práva zřízeného touto smlouvou. Zástavce je dále po dobu trvání této zástavní smlouvy povinen předmět zástavy opatrovat s péčí řádného hospodáře. Zástavce není zejména oprávněn zřídit bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch třetí osoby a ani uzavřít smlouvu o nájmu těchto nemovitostí se třetí osobou na dobu určitou přesahující o více než 6 měsíců dobu splatnosti zajišťované pohledávky za nájemné, které by bylo nižší než je v místě obvyklé. Takové či obdobné ujednání by bylo nutné považovat za zmenšování hodnoty zástavy. 3. Zástavce se zavazuje nejpozději do 10 dnů od podpisu této smlouvy sjednat pojištění předmětu zástavního práva s vinkulací pojistného plnění ve prospěch zástavního věřitele v případě pojistné události po dobu trvání zástavního práva, a to až do výše zajištění pohledávky. Zástavce se zavazuje prokázat splnění této povinnosti věřiteli do 20 dnů od podpisu této smlouvy.
49
VI. Pro případ porušení jednotlivých závazků uvedených v čl. V. této smlouvy strany sjednávají smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč pro každý jednotlivý případ porušení povinnosti. Tuto smluvní pokutu lze uplatnit i opakovaně. Tímto ustanovením není dotčeno právo zástavního věřitele požadovat náhradu vzniklé škody za porušení uvedených ustanovení smlouvy. VII. V případě, že zástavce, resp. subjekt, na kterého závazky přejdou, nesplní své závazky k úhradě dluhu uvedeného v čl. I. v termínu splatnosti, je zástavní věřitel oprávněn po výzvě a marném uplynutí tímto stanovené náhradní lhůty 1 měsíce podat návrh soudu o povolení prodeje zástavy dle ust. § 200y a násl. o.s.ř. na náklady zástavce, a z výnosu prodeje zástavy nechat uspokojit svoji pohledávku. VIII. 1. Strany zároveň podepisují společný návrh na vklad práva podle této zástavní smlouvy do katastru nemovitostí. 2. Strany se zavazují poskytnout si vzájemně nejširší možnou součinnost v řízení před katastrálním úřadem. 3. Pokud bude návrh na vklad práva podle této smlouvy do katastru nemovitostí pravomocně zamítnut, zavazují se strany neprodleně tuto smlouvu vzájemnou dohodou zrušit a zároveň uzavřít novou zástavní smlouvu. V takto nově uzavřené zástavní smlouvě budou odstraněny překážky, pro které katastrální úřad vklad zástavního práva zamítl. Nelze-li překážky z objektivních důvodů odstranit, či pokud odmítne zástavce příslušný úkon učinit, stává se pohledávka zástavního věřitele uvedená v čl. II. této smlouvy splatnou uplynutím 10 pracovních dnů ode dne doručení písemné výzvy zástavního věřitele zástavci k odstranění překážek. 4. V případě postoupení či přechodu pohledávky zajištěné zástavním právem dle této smlouvy na jiný subjekt, vstupuje nový věřitel do všech práv a povinností zástavního věřitele. V případě převodu či přechodu vlastnického práva k nemovitostem uvedených v čl. I. této smlouvy vstupuje nabyvatel nemovitostí do všech práv a povinností, které má zástavce na základě této smlouvy. 5. Po úplném splnění závazků na úhradu pohledávek zajištěných touto zástavní smlouvou vydá zástavní věřitel zástavci na jeho výzvu potvrzení pro katastrální úřad o splnění pohledávky a zániku zástavního práva podle § 170 obč. zák., které bude podkladem pro výmaz zástavního práva v katastru nemovitostí. V Kochově dne 13. 04. 2007 zástavní věřitel
50
zástavce (ověřený podpis)
8.2.2
Smlouva č. 2 – Zástavní smlouva k věci movité
Tato zástavní smlouva k movitostem je z bankovní praxe, kdy Komerční banka jako zástavní věřitel uzavírá tuto zástavní smlouvu se zástavním dlužníkem a zajišťuje si tím splnění své pohledávky.
Zástavní smlouva k věci movité uzavřená ve smyslu občanského zákoníku mezi Komerční bankou, a. s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33, IČ: 45317054 zastoupenou panem Ing. Radkem Veselovským, ředitelem pobočky v Letovicích, Masarykovo nám. 18 (dále jen zástavní věřitel) a panem Vladislavem Prudkým, Babolky 658, 679 61 Letovice, RČ 800101/3759 (dále jen zástavce) Vedlejší účastník: XYZ s. r. o., Kladoruby 81, 679 61 Letovice, IČ: 02020202, zastoupená jednatelem panem Antonínem Pomalým, Kladoruby 82, 679 61 Letovice (dále jen dlužník). 1. Zástavní věřitel uzavřel s dlužníkem Smlouvu o úvěru, dle které poskytl střednědobý investiční úvěr na výstavbu čerpací stanice LPG dne 20. 12. 2006 pod reg. Č. X/XYZ/07 znějící na částku 3.000.000 Kč a příslušenství s konečným termínem splatnosti 20. 12. 2010. 2. K zajištění výše uvedeného závazku zastavuje zástavce Jako vlastník zastavované věci osobní automobil Audi S8 5,2 FSI quattro, rok výroby 2006, státní poznávací značka 12R 2006 s výrobním číslem vozidla (karoserie) XYZCDE000F0102034/2006, výrobním číslem motoru 1731423/2006. Způsob nabytí věci: nákup v České republice u Import Volkswagen Group s. r. o., Divize Audi, uhrazeno převodem z bankovního účtu. (dále jen zástava)
51
Zástavce zřizuje zástavní právo zástavního věřitele k zástavě a zástavní věřitel toto právo přijímá. 3. Zástavce se zavazuje, že v době trvání závazku nebude zástava bez souhlasu zástavního věřitele smluvně převedena. 4. V době uzavření zástavní smlouvy činí cena zástavy zjištěná podle znaleckého posudku č. 732 za dne 02. 04. 2007, znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady motorových vozidel pana Ing. Jaroslava Pečeného, Zemědělská 10, 613 00 Brno, Kč 3.432.586,-- slovy: třimilionyčtyřistatřicetdvatisícpětsetosmdesátšestkorunčeských. 5. Specifické podmínky Zástavce je povinen zabezpečit potvrzení zápisu zástavního práva ve velkém technickém průkazu u Dopravního inspektorátu policie. Technický průkaz s vyznačením zápisu předloží zástavce zástavnímu věřiteli v termínu do 20. 04. 2007 pod smluvní pokutou ve výši 10.000 Kč. 6. Zástavce je povinen zabezpečit pojištění výše uvedené zástavy po celou dobu trvání závazkového vztahu vyplývajícího z pohledávky věřitele. Pojistná smlouva (pokladní doklad) č: H, druh pojištění 24, agentura správy 632, druh pojistky: havarijní pojištění, uzavřená s pojišťovnou Česká pojišťovna, a.s., Brno ze dne 18. 01. 2007. Pojištění je sjednáno na dobu neurčitou, uzavřenou pojistnou smlouvu předložil zástavce bance 13. 04. 2007. Zástava vztahující se k zajištění úvěru bude po celou dobu trvání závazku pojištěna pod smluvní pokutou ve výši 10.000 Kč. Zástavce předloží bance do 30 dnů ode dne podpisu této zástavní smlouvy vinkulaci plnění z pojistné události ve prospěch KB, a. s., pobočky v Letovicích pod smluvní pokutou ve výši 10.000 Kč. 7. Smluvní strany se dohodly, že pokud pohledávka a její příslušenství zástavního věřitele nebudou řádně a včas dlužníkem zaplaceny, je zástavní věřitel oprávněn k uspokojení své pohledávky a jejího příslušenství prodat jménem zástavce zastavenou věc sám nebo prostřednictvím třetí osoby za cenu minimálně ve výši tržní ceny aktualizované v době prodeje. Kupní smlouva bude uzavřena tak, že kupní cena za prodej zástavy bude uhrazena na účet zástavního věřitele. Z takto uhrazené kupní ceny zástavní věřitel uspokojí svou pohledávku včetně příslušenství a nákladů spojených s realizací zástavy. Přebytek kupní ceny poukáže zástavní věřitel do 30 dnů od vypořádání všech pohledávek zástavního věřitele včetně úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s realizací prodeje na běžný účet zástavce.
52
Toto ujednání nebrání tomu, aby uspokojení pohledávky zástavního věřitele ze zástavy bylo realizováno soudní cestou. Tato dohoda nebrání tomu, aby zástavní věřitel prodal movitost přímým prodejem svým jménem. Zástavce se zároveň zavazuje předložit zástavnímu věřiteli potřebné doklady k provedení znaleckého posudku včetně přístupu k věci. 8. Zástavce dává předem svůj výslovný souhlas k případné změně v osobě dlužníka, jehož dluh zajišťují. Zajištění dluhu ve smyslu § 532 občanského zákoníku proto bude trvat dále i po této změně. 9. Tato smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu oběma stranami smlouvy. Smlouva se vyhotovuje ve 2 stejnopisech, z nichž každá strana obdrží 1 ze stejnopisů.
V Letovicích dne 20. 04. 2007
………………………………….
...……………………………….
Ing. Jaroslav Veselovský – náměstek, na základě zmocnění ředitele pobočky
zástavce
...………………………………. dlužník
53
8.2.3
Smlouva č. 3 – Zástavní smlouva k pohledávce
Tato zástavní smlouva k pohledávce je z bankovní praxe, kdy Komerční banka jako zástavní věřitel uzavírá tuto zástavní smlouvu se zástavním dlužníkem.
Zástavní smlouva k pohledávce uzavřená ve smyslu občanského zákoníku mezi Komerční bankou, a. s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33, IČ: 45317054 zastoupenou panem Ing. Radkem Veselovským, ředitelem pobočky v Letovicích, Masarykovo nám. 18 (dále jen zástavní věřitel) a Zemědělským obchodním družstvem se sídlem ve Velkých Opatovicích, Krátká 995, IČO 00132659, zastoupeným Ing. Valentinou Novotnou předsedkyní představenstva a Ing. Lucií Špikovou, členkou představenstva (dále jen zástavce) I. Zástavce je věřitelem pohledávky za dlužníkem MILKO C, s. r. o., 569 41 Městečko Trnávka, IČO 49286529 (dále jen poddlužník) 1. ve výši 2.529.989 Kč slovy: Dvamilionypětsetdvacetdevěttisícdevětsetosmdesátdevět korun českých, která je splatná 27. 03. 2007. Pohledávka vznikla na základě dodávky mléka za únor 2007, faktura č. 22261 ze dne 13. 03. 2007 ve výši 2.529.989 Kč. 2. ve výši 2.289.296 Kč slovy: Dvamilionydvěstěosmdesátdevěttisícdvěstědevadesátšest korun českých, která je splatná 30. 04. 2007. Pohledávka vznikla na základě dodávky mléka za duben 2007, faktura č. 22304 ze dne 16. 04. 2007 ve výši 2.289.296 Kč. II. Zástavní věřitel má za zástavcem pohledávku ve výši 6.000.000 Kč slovy: Šestmilionů korun českých a příslušenství, která je splatná 04. 02. 2008. Pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru reg. Číslo 13/20/07 ze dne 04. 02. 2007.
54
III. K zajištění pohledávky zástavního věřitele za zástavcem zmíněné v čl. II. této smlouvy zastavuje zástavce své pohledávky včetně příslušenství zmíněné v článku I. této smlouvy za poddlužníkem MILKO C s. r. o. Městečko Trnávka. Zástavní věřitel zřízení zástavního práva k pohledávce dle této smlouvy přijímá. IV. Zástavce se zavazuje písemně poddlužníka vyrozumět o vzniku zástavního práva k pohledávce dle této smlouvy do 31. 05. 2007. Zástavce se zavazuje předložit zástavnímu věřiteli do 04. 06. 2007 podepsané prohlášení poddlužníka, jehož vzor tvoří přílohu této smlouvy. V případě porušení povinností zástavce zmíněných v tomto článku se zavazuje zástavce zaplatit zástavnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč v termínu do 11. 06. 2007 na č. účtu 600X1X01, vedeného u Komerční banky, a. s. pobočky v Letovicích. Zástavce bere na vědomí, že od okamžiku oznámení nebo prokázání zástavního práva poddlužníkovi, je poddlužník povinen plnit svůj závazek dle čl. V. této smlouvy. V. Zástavní věřitel je oprávněn žádat splácení ze zastavené pohledávky, tj. od poddlužníka, pokud zástavce neuhradil zástavnímu věřiteli pohledávku zmíněnou v č. II. této smlouvy řádně a včas, tzn. pokud neuhradil v termínu a ve sjednané výši byť pouze některou splátku, popř. příslušenství pohledávky. VI. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. Tato smlouva se vyhotovuje ve 2 stejnopisech, z nichž každá strana obdrží po 1 vyhotovení. V Letovicích dne 17. 04. 2004 zástavní věřitel
zástavce
……………………….
……………………….
Ing. Radek Veselovský, ředitel pobočky v Letovicích
ověřený podpis zástavce
55
