Mendelova univerzita v Brně. Institut celoživotního vzdělávání

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Drogová problematika u žáků středních škol Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. Vladislav Jankových

Jan Vladík Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Drogová problematika u žáků středních škol“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Brno, dne 5.12.2012 Podpis studenta:

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu Mgr. Vladislavu Jankových za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Abstrakt Tato bakalářská práce s názvem „Drogová problematika u žáků středních škol“ je zaměřena na dotazníkový průzkum respondentů středních škol. V teoretické části je moje pozornost zaměřena na historii užívání drog, základní pojmy drogové problematiky, nelegální drogy a jejich členění, způsoby užívání a účinky těchto drog a nakonec drogovou prevenci. V praktické části se zabývám stanovením cílů průzkumu a vyhodnocením výsledků dotazníkového průzkumu. Klíčová slova droga, marihuana, prevence, student

Abstract This bachelor thesis entitled “Drug problems of secondary school pupils ” is focused on respondents' questionnaire survey of secondary schools. In the theoretical part is my attention focused on the history of drug use, basic concepts of drug problems, illegal drugs and their breakdown, methods of use and the effects of these drugs and finally drug prevention. In the practical part deals with setting objectives and assessing the results of a questionnaire survey. Keywords drug, marijuana, prevention, student

OBSAH 1

ÚVOD ........................................................................................................ 7

2

CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ................................................................. 8

3

MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ .......................................... 9

4

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ................................ 10

4.1

HISTORIE UŽÍVÁNÍ DROG.................................................................. 10

4.1.1

UŽÍVÁNÍ DROG NA ÚZEMÍ ČR .......................................................... 12

4.1.2

DROGOVÁ SCÉNA V ČR V 90. LETECH 20. STOLETÍ .................... 13

4.2

ZÁKLADNÍ POJMY DROGOVÉ PROBLEMATIKY .......................... 14

4.2.1

DROGA.................................................................................................... 14

4.2.2

NÁVYK ................................................................................................... 16

4.2.3

PSYCHOTROPNÍ EFEKT ...................................................................... 17

4.2.4

ZÁVISLOST ............................................................................................ 17

4.2.5

RIZIKOVÉ FAKTORY VZNIKU ZÁVISLOSTI................................... 18

4.2.6

NARKOMANIE ...................................................................................... 19

4.2.7

NARKOTICKÝ STAV ............................................................................ 19

4.2.8

TOLERANCE .......................................................................................... 20

4.2.9

ABSTINENCE ......................................................................................... 20

4.2.10

ABSTINENČNÍ PŘÍZNAKY .................................................................. 20

4.3

NELEGÁLNÍ DROGY A JEJICH ČLENĚNÍ ........................................ 20

4.3.1

OPIÁTY ................................................................................................... 21

4.3.2

CANNABINOIDY ................................................................................... 24

4.3.3

HALUCINOGENY .................................................................................. 26

4.3.4

STIMULANTY ........................................................................................ 27

4.3.5

TĚKAVÉ LÁTKY ................................................................................... 29 5

4.3.6

TRANKVILIZERY.................................................................................. 29

4.4

PREVENCE ............................................................................................. 31

4.4.1

PRIMÁRNÍ PREVENCE......................................................................... 32

4.4.2

SEKUNDÁRNÍ PREVENCE .................................................................. 32

4.4.3

TERCIÁRNÍ PREVENCE ....................................................................... 33

5

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................ 34

5.1

CÍL PRŮZKUMU .................................................................................... 34

5.2

VÝSLEDKY PRŮZKUMU ..................................................................... 34

6

DISKUZE ................................................................................................. 55

7

ZÁVĚR .................................................................................................... 58

8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................... 59

9

SEZNAM GRAFŮ ................................................................................... 61

10

SEZNAM TABULEK .............................................................................. 62

11

SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................. 63

6

1

ÚVOD

Problematika drog a drogové závislosti je bohužel celosvětovým problémem, který ovlivňuje život nemalému počtu lidí. Současná krutá doba vyžaduje po populaci stále větší požadavky, kterým musí čelit i děti a dospívající mládež. Právě dospívající mládež je rizikovou skupinou, která je užitím drogy a popřípadě následné drogové závislosti ohrožena více než zbytek společnosti. Tito mladí lidé si přejí začlenit se do společnosti, party kamarádů nebo dokonce rodiny a navíc v tomto období prožívají své první lásky. Právě neúspěchy a zklamání z těchto aktivit můžou v jedincích vyvolat touhu po užití návykové látky, která je pro ně v této situaci řešením jejich problémů. Myslím si, že značná část mládeže zkusí nebo užívá drogu právě proto, aby se začlenila do vysněné skupiny populace. Navíc drogy a jejich užívání je pro část společnosti určitým tajemstvím, které si přejí rozpoznat. Do styku s drogou, nebo dokonce s drogovou závislostí se může dostat každý z nás. Někteří lidé tuto problematiku a protidrogovou prevenci berou na lehkou váhu a nevěnují jí velkou pozornost, ovšem i tito lidé se mohou setkat ve svém blízkém okolí s člověkem, kterého pohltilo drogové peklo. Právě v těchto situacích, nebo v situaci vlastní zkušenosti jedince s drogou, lidé vyhledávají odbornou pomoc, která zde už spadá pod sekundární prevenci. Aby toto pokročilé stádium nenastalo, je nutné věnovat velkou pozornost především primární prevenci. V teoretické části práce jsem se pokusil okrajově nastínit historii užívání drog, základní pojmy drogové problematiky, nelegální drogy a jejich členění, způsoby užívání a účinky těchto drog a nakonec drogovou prevenci. Všechny tyto témata byly popsány na základě literatury, která je uvedená v seznamu použití literatury. V praktické části této práce jsem se věnoval stanovením cílů pro průzkum, vyhodnocením výsledků a diskuzi k výsledkům průzkumu.

7

2

CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda mají studenti středních škol zkušenosti s nelegálními drogami a to hlavně s marihuanou. Pro splnění tohoto cíle je nutné práci vypracovávat postupně a plnit následující dílčí cíle. Jako první je vhodné seznámit se s historií užívání drog a to jak na zahraničním území, tak na území České republiky. Druhým cílem je popsat základní pojmy drogové problematiky, jako jsou pojmy droga, návyk, psychotropní efekt, závislost, narkomanie, narkotický stav, tolerance, abstinence, abstinenční příznaky. Dalším dílčím cílem je charakterizovat pojem nelegální drogy a rozčlenit je na opiáty, cannabionidy, halucinogeny, stimulanty, těkavé látky a trankvilizery. Je nutné určit konkrétní drogy, spadající do uvedených skupin a uvézt k nim způsob užití a účinky. Čtvrtým dílčím cílem je objasnit pojem prevence a to s rozdělením na primární, sekundární a terciární prevenci. Jako první dílčí cíl praktické části je nutné stanovit cíle průzkumu. Druhým cílem praktické části je stanovit znění dotazníku a předat dotazníky k vyplnění studentům středních škol. Dalším cílem je vyhodnocení výsledků průzkumu, které musí být podloženo grafy.

8

3

MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ

Bakalářská práce se skládá ze dvou částí a to z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá stavem řešené problematiky a praktická část se věnuje vlastnímu průzkumu. Teoretická část této bakalářské práce vychází z nastudované odborné literatury a internetových zdrojů, zabývajících se danou problematikou. Tyto zdroje jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Průzkumné šetření v praktické části bylo uskutečněno metodou dotazování, tato metoda byla provedena prostřednictvím dotazníku. Jednalo se o anonymní dotazník s osmnácti otázkami různého typu. V dotazníku je použito 11 uzavřených a 7 polozavřených otázek. Dále dotazník zahrnoval i segmentační otázky, ve kterých bylo zjišťováno pohlaví a věk respondentů. Dotazníkový průzkum se uskutečnil v listopadu roku 2012 na dvou středních školách. Respondenty dotazníku byli studenti Vyšší odborné školy ekonomické a zdravotnické a Střední školy v Boskovicích a dále studenti Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Blansku. Tyto školy jsem si vybral z důvodu současné drogové problematiky v obou městech. Tyto města jsou navíc v blízkosti mého trvalého bydliště. Průzkumu se účastnilo 58 studentů, z nichž bylo 27 žen a 31 mužů. Dotazníky byly předloženy studentům druhého ročníku oboru Hotelnictví a turismus z Vyšší odborné školy ekonomické a zdravotnické a Střední školy v Boskovicích, dále pak do prvního ročníku oboru Kuchař číšník a druhého ročníku oboru Nástrojař ze Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Blansku.

9

4

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

„Člověk nepijící, který má svěží všechny své smysly, uvidí tolik krásného v životě, v přírodě, společnosti, ve své práci, o čem se mu ani nezdálo, pokud byl ve své alkoholické mlhovině“ (T. G. Masaryk)

4.1

Historie užívání drog

V sedmém desetiletí 17. století se anglický obchodník jménem Thomas Bowrey plavil s posádkou svých námořníků podél břehů Bengálska. Všimli si, že místní obyvatelé holdují nápoji nazývanému bhang, což jsou sušené drcené listy a semena konopí zalité pramenitou vodou a rozhodli se, že ho taky vyzkouší. “Již záhy to ve většině z nás probudilo nemírné veselí, vyjma dvou nebo tří členů posádky, kteří se, jak se domnívám, obávali, aby jim nápoj neuškodil, ježto na něj nebyli zvyklí“ (Davenport, 2004, str. 15). Bowreyho experiment s bhangem měl větší dopad, než si vůbec Bowrey mohl domyslet. Angličtí zákazníci na indických bazarech předznamenali éru, v níž drogy, nebo také omamné látky, budou představovat mezinárodní komoditu, s kterou se obchoduje na značně nestabilních trzích s vlastní nabídkou a poptávkou (Davenport, 2004). První psychotropní látkou známou lidstvu je patrně opium, přesto i konopí, kterému se rovněž říká marihuana, má velmi dlouhou historii a patří mezi nejrozšířenější halucinogeny. Indové za pomoci konopí léčili úplavici, bolesti hlavy a pohlavní choroby, užívali je však i pro zábavu. K podobným kulturním aspektům užívání konopí se přistupovalo dosti zdráhavě až do začátku 19. století, kdy Francouzi úspěšně dobyli Egypt a Alžírsko a Evropa získala o droze lepší povědomí. K nejdůležitějším psychotropním rostlinám patří listová koka. Ve 13. století považovali peruánští Inkové koku za posvátnou, kterou dostali darem od bohů (Davenport, 2004). Jak uvádí Sydenham “opium v rukou zkušeného lékaře je pro medicínu tak užitečné, neřku-li nezbytné,že by bez něho zcela byla ochromena: kdo správně mu porozumí, vykoná jen s jeho pomocí víc než s jakýmkoli jiným lékem...“ (Davenport, 2004, str. 27).

10

Moderní dějiny užívání narkotik se začaly psát už ve dvacátých letech 19. století. V padesátých letech se změnilo politické pozadí vývozu opia do Číny, ve stejné dekádě dovedli vědci k dokonalosti podkožní injekce, které ve Spojených státech amerických i v Evropě získaly širší oblibu v letech sedmdesátých a následky chorobné touhy po morfiu začaly představovat závažný problém. Někdy kolem roku 1900 přestalo v USA za nejzhoubnější a nejrozšířenější zakázaný návyk platit kouření opia a jeho místo obsadil morfin. Po roce 1910 převzal vedení heroin. Absurdní je, že o rozmach heroinových závislostí se v USA zasloužila právě zákonná opatření namířená proti pokoutnímu či rekreačnímu užívání drog (Davenport, 2004). Na konferencích v Šanghaji a v Haagu zapůsobil americký idealismus na ostatní země tak mocně, že zahájily mezinárodní tažení proti drogám. Jako vedlejší produkt tu vznikla nová forma kapitalistického podnikání. V roce 1912 zpřísnily Spojené státy a některé evropské země své drogové zákony. Mezinárodní drogovou scénu měla po válce monitorovat Společnost národů, která od roku 1921 dostávala stále přísnější instrukce. První etapa opiové konference začínala 17. listopadu 1924 v Ženevě a točila se v podstatě pouze kolem kouření opia. Týkala se tedy převážně zemí Dálného východu a mocností, které měly na Dálném východě kolonie. Druhá etapa konference, zahájená 19. ledna 1925, měla na pořadu jednání deriváty opia a listové koky. Číňané uplatní dostatečně účinná protiopiová opatření, která znemožní pašování opia z Číny (Davenport, 2004). Harry Anslinger, který od roku 1930 do roku 1962 působil jako komisař na Federálním úřadu pro narkotika, byl egoistický, autoritářský, energický, krutý a zřejmě postrádal svědomí. Do dějin se zapsal jako první Američan, kterému se mělo říkat drogový „car“ (Davenport, 2004). Korsické zboží měli narkomani z Ameriky i z Kanady rádi. V roce 1960 se už za heroin pašovaný do USA přes francouzskou spojku utržilo desetkrát víc hotovosti, než třeba v roce 1950. V roce 1969 se podle odhadů pašovalo do USA přes Marseille ročně deset tun heroinu. Když se nakonec asi po dvaceti letech snažení podařilo francouzskou spojku vyřadit z činnosti, uprázdněné místo na trhu zaplnil heroin z Mexika. První muž Bílého domu, jenž měl přímý a katastrofální vliv na drogovou politiku, byl prezident Spojených států Richard Nixon, který vykonával tento úřad od roku 1969 do roku 1974, kdy musel odstoupit z důvodů účasti na aféře Watergate. Jeho postupy většinu problémů 11

jen zhoršovali. Užíval mnoho látek na léčení depresi, pod kterými byl zmaten. Za jeho éry nahlíželi mnozí američtí pozorovatelé omamné látky každou samu za sebe, což drogové politice nijak neprospělo (Davenport, 2004). V Kalifornii v letech 1991 - 1992 začala vzkvétat nová subkultura ve znamení extáze a rave music. Kombinace hudby, technologie a chemických látek dala vzniknout nové „noční ekonomii“. Trhu se od roku 1993 zmocnili dealeři a měli ještě ostřejší lokty než kdy dřív. Za konkrétní příklad úmrtí byl nešťastný třináctiletý chlapec ze Skotska, který se v roce 1997 vypravil do lesa a tam si dal extázi, jenže pak se mu znelíbily její účinky. Někde se doslechl, že je prý může utlumit obyčejná voda, které vypil ohromné množství. Voda se sice doporučuje proti dehydrataci, ke které může dojít při celonočním tanci pod vlivem drog, jenže tohle byl jiný případ. Ten chlapec se tou vodou doslova otrávil (Davenport, 2004). 4.1.1

Užívání drog na území ČR

Nezákonný obchod s drogami se stal novým fenoménem v Československu zejména v letech 1920 – 1925. Zdroj drog na nelegálním trhu byl v podstatě dvojí a to úniky z lékáren a pašování. Na československém území se nelegální obchod s drogami soustřeďoval do Prahy a do severních Čech, kde se pašovaly drogy jak z německého, tak i na německé území, dále pak na sever Moravy a Slezska, kde pašeráci často využívali prostupnosti československo-polské hranice. Drogy dovážené do Polska byly větším dílem pašovány z Německa. Dále pak do ČSR pronikaly drogy ilegálně z Rakouska, Maďarska a Bulharska, jež bylo ve 20. a 30. letech střediskem výroby a exportu opiátů do celého světa (Nožina, 1997). Nárůst zneužívání drog a zvláště kokainu po první světové válce a expanze ilegálního obchodu s touto drogou si v zájmu veřejné bezpečnosti vyžadovala i ustanovení orgánů přímé represe. Z tohoto důvodu byla zřízena Ústředna pro potírání nedovoleného obchodu s omamnými prostředky v ČSR u policejního ředitelství v Praze. Archivované zprávy a materiály Ústředny dnes podávají reálný a velice plastický obraz o světě prodejců a překupníků drog za první republiky. Během studené války Československo, podobně jako i jiné státy východního bloku, prakticky uzavřelo své hranice vůči Západu. Vízová povinnost spojená s povinnou výměnou peněz a další byrokratická opatření znesnadňovala pohyb drogových kurýrů i zásilek. Rovněž nekonvertibilní českosloven12

ská koruna nebyla pro mezinárodní obchodníky s drogami atraktivní měnou. ČSSR proto ležela mimo zájem drogových mafií. To ovšem neznamená, že by drogy přes naše hranice neputovaly. Byly to však v drtivé většině tranzitní zásilky, určené toxikomanům ve třetích zemích. Protože však kontakty s bezpečnostními složkami států západní Evropy téměř neexistovaly, informace o tom, jak a v jakém rozsahu proudí drogy přes naše území, nebyly k dispozici (Nožina, 1997). Na československé drogové scéně, podobně jako v ostatních zemích, existovala určitá „hluchá“ perioda, vyvolaná světovým konfliktem i situací po něm. Rychle se měnila sociální skladba společnosti. Její protikladná skupina – na jedné straně majitelé velkého průmyslu, bank, velkostatků, na druhé straně sociálně nejslabší vrstvy – zmizely nebo zeslábly. Ohlas západního drogového boomu a alternativních kultur sem proto pronikal pouze oslabeně a mnohdy ve zkreslené podobě. Přesto i u nás vznikla drogová scéna, ovšem díky specifickým společenským podmínkám poznamenaná mnoha „lokálními“ zvláštnostmi. V letech těsně po válce u nás fungovala regulace drogového problému, řečeno slovy význačného českého odborníka na toxikomanie J. Rubeše „velmi slušně“. Velký podíl na tom měl celkový nedostatek alkoholu a drog během a krátce po ukončení světového konfliktu. Toxikomanie se vyskytovala zcela výjimečně, a to zvláště u osob přicházejících do styku s drogami ve své odborné práci, jako např. u zdravotníků. Naopak situace 60. až 80. let se již vyznačovala celou řadou neblahých příznaků globálních trendů (Nožina, 1997). 4.1.2

Drogová scéna v ČR v 90. letech 20. století

Další vývoj české drogové scény byl na počátku 90. let velkou neznámou. Odborníci se shodovali v tom, že k rozšíření nezákonného trhu s drogami a ke zvýšení jejich spotřeby u nás v příštích letech dojde a že na to společnost není dostatečně připravena. Na základě dostupných dat a stanovisek domácích i zahraničních expertů byly v Koncepci a programu protidrogové politiky v roce 1993 zformulovány dva scénáře předpokládaného vývoje drogového problému v České republice v nejbližších pěti letech (Nožina, 1997). První scénář předpokládal rychlé vyrovnání domácí drogové scény se západní Evropou: Spotřeba vzroste během pěti let na úroveň Německa či Nizozemí, počet evidovaných závislých a zneužívajících osob se zvýší o 400 % i více, tj. na 20 000 (plus dalších 13

150 000 mimo evidenci), z toho asi 50 % v hlavním městě. Na scénu proniknou zahraniční „tvrdé“ drogy (heroin, kokain) a mezinárodní organizovaný zločin (Nožina, 1997). Druhý scénář počítal s diferencovaným, atypickým růstem: Počet evidovaných stoupne během pěti let o 50 – 100 %, na trhu budou převažovat drogy domácího původu, průnik z tranzitu nebude zásadní. Trestná činnost, zejména organizovaná poroste a dojde ke konkurenčním bojům mezi domácími a mezinárodními organizacemi. V obou případech se s vysokou pravděpodobností kalkulovalo s fenoménem rostoucího výskytu AIDS v souvislosti s injekčním podáváním drog. Ještě v červnu 1994 odborníci na pražské konfereni ICAA (Mezinárodní rada pro alkohol a drogy) zastávali názor, že pro Českou republiku je charakteristický druhý scénář. V průběhu léta však bylo stále jasnější, že dochází ke zvratu (Nožina, 1997). Ve vztahu k drogám je nutné si uvědomit, že drogy neexistují jako problém sám o sobě. Všeobecně máme tendenci povyšovat drogy na jakýsi vůdčí motivátor, idol a středobod dění. Ve skutečnosti však drogy nebyly nikdy ničím jiným než tichým průvodcem a katalyzátorem procesů odehrávajících se v nás a kolem nás. Ve své podstatě je zneužívání drog především projevem existujícího špatného stavu osobnosti a společnosti. Drogy nejsou špatné samy o sobě, špatné bývá jejich užití, resp. zneužití (Nožina, 1997).

4.2 4.2.1

Základní pojmy drogové problematiky Droga

Pod pojmem droga stanovujeme látky přírodní nebo látky chemicky upravené, které působí na psychiku lidí, ovlivňují jejích prožívání a chování. Jedná se o látky návykové, které mohou způsobit závislost. Popsané vlastnosti má i skupina léků. Při léčbě jistých nemocí se využívají látky, které při chybném dávkování a dlouhém užívání mohou způsobit závislost. Látky vyvolávající povznesenou náladu, radost, povzbuzení nebo zapomnění se staly pro člověka něčím tajemným a lákavým. V případě, že je člověk začal užívat i tehdy, kdy jeho tělo nepotřebovalo jejich léčivý účinek, stal se postupem času na nich závislým a nedokázal se z jejich vlivu vyprostit. Pocity omámení pak byly potlačovány nepříjemnými stavy a nastaly zdravotní problémy (Marádová, 2006). 14

Existuje celá řada definic pojmu droga, tyto definice jsou ovšem ovlivněny tím, které látky autor definice za drogy pokládá a které ne. Například Nešpor má za drogu jakoukoliv chemickou nebo přírodní látku, která má schopnost změnit duševní stav, cítění, jednání nebo myšlení člověka (Nešpor, 2011). V této bakalářské práci používám pojem droga pro nelegální návykové látky, mezi které se řadí například extáze, heroin, marihuana, hašiš, pervitin a další. Hlavním důvodem omezení pojmu droga pro tuto práci je to, že podle mého názoru legální drogu již vyzkoušela většina mladých lidí. Navíc si myslím, že pokud se řekne droga, většina lidí si představí právě nelegální návykové látky. 4.2.1.1 Rozdělení drog Drogy se můžou dělit podle několika hledisek. Drogy můžeme rozdělit podle postoje společnosti k droze, podle rizika závislosti nebo podle působení na psychiku. (Substituční, 2012) Podle internetového zdroje (Substituční, 2012) je rozdělení drog následující: Rozdělení podle postoje společnosti k droze • legální drogy – obyčejně se s nimi setkáváme, jsou společensky tolerovány, ale může na ně vzniknout totožná závislost, jako na ilegální drogy. Jedná se například o alkohol, nikotin, léky, kofein nebo organická rozpouštědla. • nelegální drogy – drogy „mimo zákon“, společností netolerované, jejich přechovávání a prodej nebo předání není akceptovatelné ze zákona. Jedná se například o marihuanu, hašiš, pervitin, heroin, extázi a jiné. • měkké drogy – jsou obvykle považovány za ty bezpečnější, u nichž není tak velké riziko závislosti a jejichž uživatelé se nemusí delší období dostat do problémů. Jedná se například o tabák, konopné drogy a extázi. • tvrdé drogy – na tyto drogy se může rozvíjet závislost, tyto drogy se také mnohdy aplikují nitrožilně. Jedná se například o heroin, pervitin nebo kokain.

15

Rozdělení podle rizika závislosti • drogy s mírným rizikem – u těchto drog je riziko pro společnost i pro uživatele relativně malé, z tohoto důvodu bývají tyto drogy společností spíše akceptovány. Jako příklad lze uvést kofein nebo marihuanu. • drogy s vysokým rizikem – u drog této skupiny je riziko vzniku závislosti i riziko komplikací k postoji s tím, co uživatel od drogy získá velké. Pro příklad lze uvést heroin, pervitin, organická rozpouštědla. Rozdělení podle působení na psychiku zdravého člověka • tlumivé látky – mají za následek uvolnění, zklidnění, zpomalení reakcí, pasivitu, ospalost až spánek. Poměrně brzy na ně vzniká těžká fyzická závislost. Jestliže není droga podána, rozvíjí se abstinenční syndrom. Jedná se například o heroin, morfin, léky – anxiolytika, hypnotika. • povzbuzující látky – jedná se o stimulační látky povzbuzující centrální nervový systém. V případě užití se ztrácí únava, potřeba jíst a spát, zvedá se výkon i aktivita, dostavuje se pocit fyzické i duševní síly až euforie. Na tyto drogy vzniká výrazná psychická závislost. Jako příklad lze uvést kokain, pervitin, kofein nebo nikotin. • halucinogenní látky – značně pozměňuje kvalitu vědomí, psychiku, intenzitu a hloubku prožívání, způsobují sluchové a zrakové halucinace, zvyšují intenzitu vnímání prostoru a barev. Jsou nebezpečné pro nepředvídatelnost jejich působení. Obvykle ovlivní rozhodnutí vyzkoušet si i tvrdší drogy. Jedná se například o LSD, lysohlávky nebo konopné drogy. 4.2.2

Návyk

Podle Honeje je návyk „stav, při němž jedinec drogu nutně potřebuje, tíhne k ní, a nemá-li ji, citelně ji postrádá a chybí mu. Nemůže se zcela svobodně rozhodnout, zda si drogu dopřeje či nikoliv, většinou si ji nedokáže odepřít“ (Biotox, 2009).

16

4.2.3

Psychotropní efekt

Psychotropní efekt znamená, že droga užívaná jedincem ovlivňuje či mění vnímání a prožívání vnitřní nebo vnější reality člověka. Změna se obvykle týká emočního prožívání, bývá obyčejně příjemná, ale nemusí to tak být vždy (Spondea, 2012). 4.2.4

Závislost

„Jakákoliv závislost je špatná, ať už je drogou alkohol, morfin nebo idealismus.“ Carl Jung Další důležitou vlastností drogy je drogová závislost neboli toxikomanie, což je „nemoc“ jedince, která se projevuje po opakované aplikaci drogy do organismu. Jedinec si tuhle situaci nemusí vůbec uvědomovat, drogu bere jen ze zábavy a občas. Není tedy důvod se ničeho obávat, a jak samotní uživatelé rádi říkají, mají vše dokonale pod kontrolou a mohou přestat takřka kdykoliv i když už drogu neberou jen občas a ze zábavy, jak si sami nalhávají. Dokud má jedinec látky dostatek, svůj problém si neuvědomuje, i když ho droga už začala poškozovat jak po psychické, fyzické tak i sociální stránce (Marhounová,

1995).

4.2.4.1 Druhy závislostí Dříve byla závislost na drogách definována Světovou zdravotnickou organizací jako stav psychické a fyzické vazby jedince na jednu nebo více drog, užívaných průběžně se škodlivými následky jak pro jedince, tak pro společnost (Marhounová, 1995). Závislost se tedy dělila na psychickou a fyzickou, kdy psychická závislost je popisována jako duševní touha po droze, kterou má jedinec spojenou s určitou další činností, jako např. jdu se bavit, tak si něco vezmu, abych byl uvolněnější. V takové chvíli jedinec zjistí, že je skutečně uvolněnější, má dostatek energie a pro společnost je zábavný. Na další podobné zábavné akci si jedinec vezme drogu znovu, na další zase a zase. Poté přichází zlomový bod, kdy si vezme drogu i mimo událost s přesvědčením, že když si vezme jednou tak se nic nestane. V této situaci se už stává závislým, neboť užívá látku i mimo vytyčené hranice a zde psychická závislost přechází na závislost fyzickou. Fyzická závislost je stav, kdy si organismus na častou aplikaci látky zvykl a po jejím nedodání začne na tuto okolnost reagovat abstinenčními příznaky. Ty se mohou projevovat různými způsoby, jako např. pocení, zvýšená teplota, třes, křeče, bolesti kloubů. 17

Nyní je dle Mezinárodní klasifikace nemocí syndrom závislosti chápán, jako skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky, nebo třídy látek má u daného jedince daleko větší přednost, než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více (Marhoutová, 1995). Jak popisuje Marhounová, mezinárodní klasifikace uvádí, že konečná diagnóza závislosti by se měla určit pouze tehdy, jestliže během posledního roku došlo ke třem, nebo více z následujících jevů: a) „Silná touha, nebo pocit puzení užívat látku b) Potíže v sebeovládání při užívání látky c) Tělesný odvykací stav d) Průkaz tolerance k účinku látky jako vyžadování vyšších dávek látek e) Postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů f) Pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků“ (Marhounová, 1995, str. 56-57) 4.2.5

Rizikové faktory vzniku závislosti

Existuje celá řada odlišných teorií o pravděpodobných příčinách drogové závislosti, všechny tyto teorie spatřují příčinu ve vzájemné kombinaci vlivu prostředí, osobností jedince a dostupností drogy (Presl, 1995). 4.2.5.1 Vliv prostředí Jedná se o podstatný faktor, který má na užívání drog největší podíl. Do této skupiny je možné zahrnout působení všech možných vlivů, které nás obklopují a mají vliv na formování osobnosti. Patří mezi ně například rasová příslušnost, společenská vrstva, stupeň sociální zajištěnosti, život na vesnici nebo ve velkoměstě, škola, televize či internet. Značný vliv má na formování jedince kvalita rodinných vztahů nebo to, zda je rodina úplná, nebo dokonce jedinec rodinu nemá. Další podstatný vliv mají na jedince jeho vrstevníci, přátelé, party nebo jinak uskupené společnosti. Zejména v období dospívání může mít názor vrstevníků větší sílu než obvyklý a „zdravý“ názor rodiny, školy či společnosti jako celku (Presl, 1995). 18

4.2.5.2 Osobnost jedince Do tohoto vlivu je možné zařadit obecné biologické faktory. Jedná se o nejrůznějším způsobem zrozené prenatální postižení plodu, které má za následek narození celkově slabého jedince. Značný vliv zde má příliš vysoký, nebo naopak velmi nízký věk matky. Dalším vlivem při vzniku závislosti můžou být psychogenní vlivy. Vysoké procento osob, které má problémy s drogami, má stanovenou psychiatrickou diagnózu. Další důležitou roli zde hraje dědičnost. Je prokázáno, že v rodinách osob, které jsou závislé na drogách, je zvýšené riziko vzniku závislosti u potomků. Dědičnost je důležitá, i když neexistuje u žádného jedince taková kombinace charakteristik osobnosti, které by předurčovali k jasnému vzniku závislosti (Presl, 1995). Můžeme říci, že každý jedinec si může závislost za určitých podmínek vypěstovat. Mezi tyto podmínky lze zařadit zejména aktuální stresovou situaci jako možný spouštěč, míru neschopnosti a nevůli jedince uvědomit si a přiznat riziko řešení svých osobních problémů pomocí návykových látek, dostatečné sociální zakotvení (profesní a rodinné zázemí) a fungující vztahy s lidmi schopnými dát potřebnou podporu pro snížení rizika volby drog, jako způsobu řešení problémů (Vágnerová, 2004). 4.2.5.3 Dostupnost Práce je zaměřena na prostředí středních škol, kde je možnost setkání s návykovou látkou značně vysoká, nemůžeme se tedy v podstatě ani divit že tu a tam někteří jedinci podlehnou a látku vyzkouší. 4.2.6

Narkomanie

Jak uvádí Honej, lze narkomanii popsat jako „ chorobnou touhu po omamujících prostředcích (narkotikách) a jejich užívání, při čemž vzniká na nich chorobná závislost s následnými tělesnými a duševními poruchami. Není proto vhodné říkat o látkách, které dráždí nervovou soustavu (a nikoliv "omamují"), že je u nich "nebezpečí navození narkomanie". Správné je užívat slova narkomanie jen v souvislostech s látkami vyvolávajícími stavy typicky narkotické (např. morfinem)“ (Biotox, 2009). 4.2.7

Narkotický stav

Za narkotický stav se považuje delirantní stav, automatické vybavování představ, výsledků myšlenkových operací a to bez vztahu ke konkrétnímu prostředí. Jedinec mluví 19

zmatenou řečí, má zvýšenou oscilaci pozornosti, smyslové halucinace, na které se dostavuje obvykle velmi bouřlivá reakce (Pokorný, 2002). 4.2.8

Tolerance

Tolerance, jinými slovy snášenlivost, je způsobilost organismu snášet jisté látky. Jedná se o jev, který se projevuje snižujícím se účinkem totožného množství látky. Tolerance pojednává o tom, že má-li být vyvolán totožný účinek stejné intenzity jako v minulosti, je nutné při vzrůstající toleranci organismu stupňovat dávky látky (Biotox, 2009). 4.2.9

Abstinence

Abstinence je počínání, které vede ke zdržení se užívání drogy z důvodu zdravotních, osobních, sociálních, náboženských, morálních, právních či jiných důvodů. „Abstinentem“ lze nazvat kohokoliv, jenž v současné době abstinuje. Pojem „současný abstinent“ se někdy používá pro výzkumné záměry a je definován pro osoby, které neužívají žádnou látku po určité období, jako například 3, 6 nebo 12 měsíců (Drogy, 2010). 4.2.10

Abstinenční příznaky

Pojem abstinenční příznaky znamená souhrn odvykacích příznaků, které se typicky vyskytují společně. Tyto příznaky se objevují u všech návykových látek a mohou se lišit u každé drogy. Nějaké abstinenční příznaky jsou tak málo očividné, že je možné si jich nevšimnout a zanedbat je, i když jsou třeba subjektivně vnímány nepříjemně. Naproti tomu, některé příznaky jsou značně intenzivní a mohou být eventuálně i životu nebezpečné a to například u morfinu a drog s příbuznými účinky. Abstinenční příznaky mohou být psychické a fyzické. Psychické příznaky se projevují působením jedince na ostatní okolí a to především podrážděností, citovou labilitou, neklidem. Fyzické příznaky pociťuje především sám jedinec, kdy trpí bolestí kloubů, křečemi, zvracením, průjmem (Biotox, 2009).

4.3

Nelegální drogy a jejich členění

Nelegální drogy se dělí na opiáty, cannabinoidy, halucinogeny, stimulanty, těkavé látky a trankvilizery.

20

4.3.1

Opiáty

Jak naznačuje název skupiny, jde o látky vzniklé z alkaloidů surového opia. Na výrobu 1 kg surového opia je zapotřebí šťáva z 20 000 nezralých makovic, které se nařezávají, následně se z nich nechává vykapat šťáva. Tyto látky se nazývají opioidy a používají se především k tlumení bolesti. Vyrábějí se buď již ze zmiňovaného opiového máku, nebo syntetických surovin. Látky, které se připravují z přírodního máku, zde se jedná především o opium, morfin a heroin, jsou označovány jako opiáty. Kromě tlumení bolesti se tyto látky používají jako sedativa, které působí na centrální nervový systém, což má za následek ospalost až spánek. Látky působí na zažívací trakt a lidé, kteří dlouhodobě užívají heroin, často trpí zácpou. V opačném případě však dochází k nevolnosti až zvracení. Zaměříme-li se na účinky těchto látek na životně důležité orgány, jako jsou především mozek, játra, ledviny a srdce, zjistíme, že oproti tabáku či alkoholu jsou tyto drogy poměrně bezpečné i při dlouhodobém užívání. Jejich největší hrozbou je však jiný závažný problém a to závislost, která se na tyto drogy velice rychle vyvíjí. To má za následek časté zvyšování dávek. Tělesnou závislost si může jedinec vypěstovat téměř nevědomě a to např. v nemocnicích, kde jsou pacientům tyto látky vydávány pro svůj tlumící účinek. V případě dlouhodobého užívání opiátů dochází k nahrazování endorfinů, které jsou přirozenými opiáty člověka. V případě vysazení léků trvá tělu určitý čas, než se přizpůsobí zpět. Pacienti, kteří užívají opiáty proti bolestem, necítí "bažení", nestávají se závislými, ale po jejich vysazení pociťují křeče, nevolnost (Drogy, 2010). 4.3.1.1 Opium Opium je jedna z nejstarších známých drog na světě, která se používala již ve starověku jako silné a účinné analgetikum. Vyrábí se z opiového máku (Papaver Somniferum), rostliny, jenž dorůstá do výšky 0,6 - 1,5 metru. Po odkvetení se ještě zelené makovice nařezávají a to kvůli vytékání lepkavé šťávy, která se po zaschnutí seškrábne. Z jedné makovice se dá přibližně získat 0,05 gramu surového opia, které se následně vaří a to kvůli tomu, aby došlo k jeho vyčištění. Do takto připravené látky je možné přidávat hydroxid vápenatý a chlorid amonný, kdy opakovaným zahříváním a ochlazováním vzniká morfin (Ganeri, 2001).

21

Způsoby užívání Surové opium se opakovaně vaří a následně filtruje, čímž se dosáhne maximální koncentrace účinné látky. Nakonec zůstane černá lepkavá pasta, která se usuší a následně kouří (Drogy, 2010). Účinky Při způsobu aplikace kouřením se látka dostává prostřednictvím krve téměř okamžitě do mozku a zde působí jako ostatní opiáty. Jedinec se dostává do dobré nálady, pociťuje celkový útlum a také se u něj mohou dostavovat slabé halucinace a snění. Tento stav vyvolává u uživatele touhu po opakovaném užití drogy. Po užívání dlouhodobého charakteru hrozí u jedince vznik jak psychické, tak i fyzické závislosti (Kalina, 2003). 4.3.1.2 Metadon Metadon je dlouhodobě účinná syntetická látka, která má podobné účinky jako přírodní opiáty. Byla vyvinuta v období druhé světové války v Německu. Na její vytvoření měli velký podíl především vědci Max Bockmühl a Gustav Ehrhart. O těchto dvou vědcích se objevovaly spekulace, že byli součástí Hitlerova snažení o nalezení náhražky opia, jehož dodávka do Německa byla z důvodu války přerušena. V současné době je metadon předepisován při odvykacích programech lidem, kteří byli závislí na heroinu. Látka se pomalu a velmi dobře rozpouští v tucích, což způsobuje její dlouhodobé působení. Může být užíván 1x denně (Preston, 1999). Způsoby užívání Metadon se může aplikovat jak ústně tak i injekčně. Ústně se metadon podává při odvykání ze závislosti na opiátech, injekčně jako pouliční droga (Preston, 1999). Účinky Účinky metadonu jsou obdobné jako u ostatních opiátů, ovšem trvají déle a uživatelé nezažívají tak intenzivní prožitky jako je tomu při užití heroinu. Droga je velmi účinná při podání ústy. Z těchto důvodů bývá používána při léčbě závislosti na jiných opiátech. Při dlouhodobém užívání hrozí riziko počátku závislosti, uživatelé trpí zácpou a dalšími vedlejšími účinky jako je intenzivnější pocení, nespavost a problémy s močením. U nenavyklého jedince může dojít k předávkování již při množství 75 mg, u dítěte při 22

užití 10 mg. Ve světě se objevily případy předávkování dítěte při nechráněném přístupu k metadonu (Drogy, 2010). 4.3.1.3 Heroin Jedná se o jedno z nejúčinnějších analgetik na celém světě. Vyrábí se z jedné ze složek opia a to z analgetika, které je známé pod názvem morfin. Takto vyrobený čistý heroin je dvakrát účinnější než morfin samotný. Své uplatnění nalezl v medicíně, kde se užívá jako prostředek k utlumení bolesti proti kašli a průjmu. Většina heroinu, která se dodávala na americký trh, pocházela z Barmy a jihovýchodní Asie, z oblasti známé jako Zlatý trojúhelník. Na trhu se také objevoval černý tzv. dehtový heroin, který pocházel z Mexika. Tento heroin je vyráběn v pohyblivých laboratořích v blízkosti mexických makových polí. V současné době je však americký trh zásobován heroinem převážně z Kolumbie, ale pro Evropu a Velkou Británii je heroin dovážen převážně z Afghánistánu. K ředění heroinu pro zvětšení objemu se používá mastek, chinin a kypřící prášek (Drogy, 2010). Způsoby užívání Aplikace heroinu se může provádět šňupáním, kouřením nebo injekčním způsobem, kdy poslední z možností je nejrizikovější co se týče nákazy virem HIV, hepatitidou či vzniku kožních abscesů. Při dlouhodobějším užívání heroinu touhle formou si jedinci poničí žíly na horních i dolních končetinách a musejí přistupovat k aplikaci na nebezpečných místech, jako je krk či třísla. Pro uživatele je však způsob aplikace injekčním způsobem nejúčinnější, nástup účinku drogy je takřka okamžitý a s větší intenzitou účinku než u kouření nebo šňupání. Při aplikaci heroinu formou šňupání se droga dostává do těla přes nosní sliznici, zatímco u kouření přes plíce, v těchto případech je tedy účinek drogy ztrátový, jelikož není aplikován přímo do krevního oběhu (Drogy, 2010). Účinky Heroin je mohutně působící analgetikum, jehož účinek přichází nejrychleji ze všech opiátů. Zmírňuje činnost nervového systému, zpomaluje dýchání, srdeční frekvenci a zmírňuje kašlaví reflex. Heroin též rozšiřuje některé cévy, způsobuje tak pocit tepla a tlumí střevní peristaltiku, která má často za následek zácpu. Pro zesílení účinků a intenzity prožitků při užití heroinu kouří uživatelé crack (slangový název pro volnou bázi kokainu), kdy může také dojít k předávkování. V případě delšího přerušení užívání 23

zanikne tolerance k droze a po opakovaném užití stejné dávky drogy, jako před začátkem vysazení, dojde k předávkování. Užívání heroinu po dlouhou dobu s sebou přináší celou řadu různých nemocí. Uživatelé se častokrát necítí dobře, jsou nemocní, zanedbaní, trpí nedostatkem spánku, zanedbávají hygienu a jsou náchylní k infekčním onemocněním (Drogy, 2010). 4.3.2

Cannabinoidy

Cannabinoidy se řadí do skupiny látek, které mají halucinogenní účinky. Mezi nejznámější a nejvýznamnější rostlinu cannabinoidů patří Cannabis, známá též pod názvem Marihuana. Látka obsažena v rostlině Marihuany, která na jedince působí je delta-9tetrahydrocanabinol. Cannabinoidy jsou obecně označovány za iniciační drogy a to z důvodu toho, že jejich uživatelé po čase zkoušejí drogy se silnějšími účinky (Drogy, 2010). 4.3.2.1 Marihuana Tráva, zelí, ganja, tak je označována droga, která se získává z květů různých druhů konopí, ať už setého nebo indického. Její nejúčinnější látka, která působí na jedince, nese název THC a je získávána z květů zmiňované rostliny. Nejvíce je však obsažena v samičích květenstvích (Drogy, 2010). Obsah THC v jednotlivých rostlinách se může lišit a to především v důsledku způsobu pěstování a také samotného druhu konopí. Rostliny, které rostou volně v přírodě, nedosáhnou takového obsahu THC jako rostliny pěstované v domácím prostředí, kde se hodnota THC pohybuje okolo 10 %, kdežto v přírodě je to okolo 5 % THC v rostlině. Rostliny s největším obsahem THC, které může být až 20 %, jsou šlechtěny v Holandsku, kde je taková marihuana legální drogou (Doležal, 1997). Způsoby užívání Marihuana se nejčastěji užívá kouřením, ať už v dýmkách nebo ubalená do speciálních papírků, které jsou k tomu určeny. Takto připravené marihuaně se slangově říká jont. Můžeme ji ale také přidávat do různých pokrmů jako jsou koláče, bramboráčky nebo čaje (Drogy, 2010).

24

Účinky Účinky marihuany jsou takřka totožné s účinky, které se dostavují po požití alkoholu. U jedince dochází k dobré náladě, uvolnění, či zvýšené hovornosti. Dostavení účinků bývá po několika málo minutách po započetí kouření. Doba účinku marihuany bývá v rozmezí jedné až tří hodin, kdy je podstatné vykouřené množství a také samozřejmě obsah THC. V případě aplikace v podobě pokrmu bývá nástup účinku po relativně delší době, až jedné hodiny, ale za to doba trvání účinku se prodlužuje až na několik hodin. Mezi účinky marihuany patří zvýšená smyslová vnímavost a v některých případech dochází k nekontrolovatelným záchvatům smíchu, které jako by nebylo možné zastavit. Při dlouhodobém kouření marihuany se může u jedince projevit psychická závislost, která není u téhle drogy nikterak závažná a lze ji při troše silné vůle překonat. Fyzická závislost, otrava či vážná poškození organismu nebyly zaznamenány. Ovšem jedná-li se o chronické kouření marihuany, může být postiženo dýchací ústrojí a zvyšuje se také riziko onemocnění bronchitidou. Přítomnost drogy v těle můžeme prokázat i po více jak jednom měsíci po vykouření jedné cigarety (Drogy, 2010). 4.3.2.2 Hašiš Pochází z rostliny konopí setého, jedná se o pryskyřici z této rostliny, která je stlačována do malých kousků. Nejčastěji se získává třením květů samičích rostlin, kdy se nám na ruce usazuje vrstva pryskyřice, která má hnědou až černou barvu. Látka, která působí na jedince je rovněž jak u marihuany THC, ovšem v hašiši je zastoupena podstatně větší mírou. Samotný hašiš je pevného skupenství, avšak může být i v podobě kapalné jako hašišový olej, který má daleko silnější účinky (Drogy, 2010). Způsoby užívání Hašiš můžeme stejně jako marihuanu užívat kouřením nebo orální cestou, kdy je přimíchán do potravin. V takovém případě je vhodné, aby potraviny obsahovali dostatek tuků, neboť v nich je látka snadno rozpustná (Drogy, 2010). Účinky Účinky se shodují s účinky marihuany, až na ten rozdíl, že prožitky jsou intenzivnější. Jedinec vnímá zkresleně čas, který se mu zdá, že plyne velmi pomalu. Rovněž dochází

25

ke zvýšené citlivosti smyslů. Pokud jedinec požije větší obsah látky, mohou se dostavit jak zrakové, tak sluchové halucinace (Drogy, 2010). 4.3.3

Halucinogeny

Halucinogeny mají značný vliv na vědomí člověka a způsobují psychické změny, které mohou vést až do stádia toxické psychózy (Kalina, 2003). Ve skupině halucinogenů jsou drogy zastoupeny jak přírodními produkty, tak chemickými látkami, které působí na mozek účinky, které pozměňují vnímání okolních realit. Mají schopnost stopnout nebo obejít mechanismy, které filtrují zvuky, myšlenky a obrazy každodenně mířící do našeho mozku (Drogy, 2010). Uživatelé těchto drog často popisují setkání i s takovými účinky, že "vidí" zvuky nebo "slyší" barvy. Míra a skutečnost prožívaných halucinací závisí převážně na psychickém rozpoložení jedince, na okolí uživatele a v neposlední řadě také na kvalitě drogy. Velké množství drog, spadající do popisované skupiny, je k nalezení ve volné přírodě, převážně v jihoamerických deštných pralesech. Tyto drogy jsou také vyráběny synteticky, z nichž nejznámější je extáze či LSD (Ganeri, 2001). 4.3.3.1 Extáze (MDMA) S extází se můžeme setkat také pod názvy éčko, koláč, pilule, koule nebo také taneční droga. Extáze je synteticky vyráběná látka, která byla objevena na počátku 20 století, kdy byla používána jako přípravek na hubnutí. Účinná látka obsažená v extázi je MDMA, bývá nejčastěji v podobě bílých nebo barevných tablet různých tvarů. Zkratka MDMA je odvozena z chemického názvu 3,4-metylendioxy-N-metylamfetamin (Ganeri, 2001). Způsoby užívání Jelikož se jedná o tablety, bývá nejčastější způsob aplikace orální cestou, kdy se účinná látka aplikuje za pomocí sliznic trávícího ústrojí (Drogy, 2010). Účinky Droga začíná na jedince působit přibližně 20 minut po aplikaci, jedinec v tomto stavu opojení může vydržet i několik hodin. Pocity uživatele bývají popisovány jako stavy euforie, klidu, vyrovnanosti. Dochází taktéž ke zvýšení vnímavosti, které však není provázeno halucinacemi, či zkreslenými vjemy jak tomu bývá u LSD. Stejně jako ostatní 26

drogy, tak samozřejmě i extáze nepodléhá žádné kontrole. Je tedy velmi pravděpodobné, že tabletky budou obsahovat i další příměsi, které mohou být velmi nebezpečné (Drogy, 2010). 4.3.3.2 LSD S názvem LSD se můžeme setkat také pod pojmy trip, papír a další. Jedná se o silně halucinogenní látku, která byla původně získána z kyseliny lysergové, jež se nachází v druhu plísňové houby, která zpravidla postihuje žito. Samotné účinky této látky byly zcela náhodně objeveny roku 1943 Dr. Hofmannem. Droga byla velice oblíbená u příslušníků z řad Hippies. Po řadě úmrtí byla roku 1967 celosvětově zakázána společně s dalšími halucinogeny (Drogy, 2010). Způsoby užívání Nejznámější forma LSD je v podobě tzv. „papírků“ které se vyrábějí, jak již značí název, z papírků o velikosti 6x6 mm, které se namáčí v roztoku LSD a alkoholu. Bývají na nich zobrazeny různé motivy jako např. smajlíci, jahody atd. (Drogy, 2010). Účinky LSD je droga přímo ovlivňující mozek, což má za následek to, že uživatel vidí, slyší a vnímá jinak než obvykle. Tento stav se nazývá „trip“, jedinec může být v opojení i několik hodin. Pokud jedinec drogu aplikuje a není zrovna v dobrém rozpoložení, tzn., že se necítí v dané společnosti pohodlně nebo má špatnou náladu, je veliká pravděpodobnost, že účinek bude velice nepříjemný. Budou se dostavovat deprese, panika, sklíčenost nebo také paranoia, fobie až pocity zešílení atd. Velkým problémem je síla dané drogy, pokud začne působit, neexistuje nic, čím by se daly účinky zastavit či zmírnit. Musí se tedy počkat, až droga přestane zcela působit. V takové situaci je velmi důležité nenechat jedince samotného (Janok, 2010). 4.3.4

Stimulanty

Jedná se o drogy, které působí na centrální nervový systém uživatele. Tyto drogy způsobují pocity pohody, nadbytku energie, sebevědomí a potlačují chuť k jídlu. Jedinec po aplikaci drogy nepociťuje takřka žádnou únavu a potřebu spánku (Drogy, 2010).

27

4.3.4.1 Kokain Existují také jiné názvy pro kokain, jako jsou koks, céčko, cukr nebo sníh. Jedná se o velmi silnou drogu, která je vyráběna z keře koky, přesněji řečeno z jeho listů. Tato rostlina se vyskytuje převážně v horských oblastech Jižní Ameriky s největším výskytem však v Peru, Kolumbii a Bolívii. Účinky této drogy jsou lidstvu známy takřka od nepaměti, kdy jihoameričtí domorodci žvýkali koku již 2500 let př. n. l., užívali ji jako my dnes energetické drinky, nejčastěji tedy při práci. Samotné vyrobení kokainu se však podařilo v druhé polovině 19 stol. Stal se velmi důležitou složkou mnoha léků, které v té době vznikaly. V dnešní době je nám kokain znám především jako droga spojována s luxusem a slavnými osobnostmi ze showbyznysu (Drogy, 2010). Způsoby užívání Jak bylo popsáno v úvodu, nejstarší způsob užívání byl žvýkáním samotných listů koky, kdy se žvýkáním uvolňovali šťávy, které obsahují drogu. Dnes je kokain aplikován formou šňupání z „lajn“. Dostává se tedy do organizmu pomocí nosní sliznice. V hojné míře se začal kouřit crack, což je volná báze kokainu (Drogy, 2010). Účinky Kokain patří k drogám, které nemají dlouhotrvající účinky, nejčastěji v rozmezí 15 až 40 minut, poté se vytrácí. Chceme-li si stav opojení udržet, je nutná aplikace dalších dávek, u jedince se pak dostavují účinky jako výřečnost, hyperaktivita, veselost, jedinec je nabuzen neuvěřitelným množstvím energie. Mezi nepříjemné účinky této drogy patří především pocení, sucho v ústech, ztráta chuti k jídlu, zvýšení srdečního tepu, objevují se i epileptické záchvaty a nespavost. Po časté aplikaci šňupáním dochází k poškození nosní přepážky, tento problém se musí nadále řešit chirurgickým zákrokem. (Drogy, 2010) 4.3.4.2 Metamfetamin S metamfetaminem se lidé mohou nejčastěji setkat pod názvy pervitin, péčko, piko, peří, párno nebo speed. Jedná se o mikrokrystalický prášek bílé barvy, který má hořkou chuť a je bez jakéhokoliv zápachu. Na trhu se také ve velkém množství objevuje ve žluté nebo fialové barvě. Takto zbarvený je následkem zbytků látek, které se používají při domácí výrobě. Hlavní látka, která se využívá pří výrobě této drogy je efedrin. Poprvé 28

byl metamfetamin vyroben v Japonsku roku 1919. Tato látka se může objevovat v mnoha podobách, může se jednat o prášek, krystaly nebo tablety (Drogy, 2010). Způsoby užívání Jak je už popisováno v předchozí podkapitole, může mít droga mnoho podob. Užívá se proto různými způsoby a to injekčně, šňupáním, orálně, je-li však látka v podobě krystalů, užívá se formou kouření (Drogy, 2010). Účinky Nejrychleji se účinek dostavuje po injekční aplikaci, je to prakticky ihned naopak po spolknutí tablety může jedinec čekat až 60 minut než látka začne působit. Droga má velice špatný účinek na funkčnost srdce, jater a imunitního systému. Po aplikaci drogy dochází v těle jedince k využívání veškeré nahromaděné energie, jedinec nemá pocity hladu ani únavy, jeho tělo pracuje takřka na 120 % až do úplného vyčerpání. Na pervitin se velmi rychle vyvíjí psychická závislost a tolerance. Pokud chce jedinec, aby byl jeho stav po užití drogy stejný jako při minulé dávce, musí postupně zvyšovat kvantitu užívané látky. Po odeznění účinků přicházejí stavy deprese, celkové únavy a vyčerpání organismu (Drogy, 2010). 4.3.5

Těkavé látky

Jedná se o snadno přístupné, poměrně levné a silně účinné látky. Z největší pravděpodobnosti z těchto důvodů jsou tyto látky tolik oblíbené u mladistvých, ale například i u bezdomovců a jiných sociálně slabých jedinců. Již po prvním nesprávném užití může dojít k úmrtí jedince a to v důsledku špatného odhadu množství vdechované látky (Ganeri, 2001). Látka se nejčastěji aplikuje do organismu vdechováním odéru z kapesníku nebo kusu látky, která je napuštěná v ředidle nebo toluenu. Jedinec se dostává do stavu podobného silné opilosti, dochází k oblouznění vědomí, následnému spánku a pod dalším vlivem vdechování mnohdy dochází k obrně dýchacího centra a smrti (Drogy 2010). 4.3.6

Trankvilizery

Trankvilizery, jinak sedativa, řadíme mezi drogy s účinkem tlumící úzkosti. Dokážou u jedince odbourat pocit napětí, který vystřídá stav uklidnění. Trankvilizery můžeme 29

rozdělit na tzv. velké a malé. Do skupiny velkých trankvilizérů spadají antipsychotika a neuroleptika, do skupiny malých trankvilizérů patří benzodiazepiny, které se vyznačují účinky tlumení úzkosti, uvolňují svalové napětí, navozují spánek a mají protizáchvatový účinek (Drogy, 2010). 4.3.6.1 Diazepam Diazepam, jinak válium, se užíval nejčastěji k léčbě strachu, paniky, nebo epileptických záchvatů. Lék, který vynalezl Leo Sternbach byl pro používání schválen roku 1963 a v USA byl do roku 1982 nejprodávanějším lékem. Užíval se k léčbě paniky, strachu, epileptických záchvatů, deliria tremens u lidí s dlouholetou závislostí na alkoholu, ordinuje se při úzkosti a ke zklidnění při poruchách spánku (Drogy, 2010). Způsoby užívání Jelikož se jedná o pilulky, tak je diazepam aplikován orální cestou. Jsou však známy případy, kdy se rozdrcený diazepam smíchá s tabákem a následně se kouří (Drogy, 2010). Účinky Jedná se o velmi návykový lék, který je většinou užíván jako doplňková droga nejčastěji smíchaná s alkoholem. Následkem takového způsobu užívání může jedinec upadnout do bezvědomí a na následky zástavy dechu umřít (Drogy, 2010). 4.3.6.2 Rohypnol Tento lék byl syntetizován v 70. letech 20. stol. firmou Hofmann-La Roche ve Švýcarsku. Byl určen k léčení těžké nespavosti, kdy již selhaly jiné způsoby léčby a taktéž působí proti úzkosti a strachu. Narkomany bývá užíván nejvíce jako doplňková droga, např. při užití heroinu k prohloubení jeho účinku, ale také při odbourávání nadměrné intoxikace pervitinem nebo při doznívání jeho účinků. Užívání rohypnolu je v mnoha státech zakázáno, v USA a Kanadě od roku 1996, v ČR není vyráběn a distribuován od roku 2006 (Drogy, 2010). Způsoby užívání Rohypnol bývá nejčastěji užíván ústně ve formě pilulek, často společně s jinými drogami či alkoholem, čímž bývá dosahováno hluboké intoxikace (Drogy, 2010). 30

Účinky Účinky nastupují již po 15 - 20 minutách po požití a přetrvávají zhruba po dobu 4 - 6 hodin. Rohypnol způsobuje útlum centrálního nervového systému, po požití často dochází k usnutí uživatele. Pokud uživatel neusne, má problémy s koordinací pohybů, má snížené svalové napětí, čímž se stává náchylným k pádům a nejrůznějším poraněním. Účinná látka způsobuje také ztrátu paměti, pročež byla mnohokrát zneužita ke znásilnění oběti. Takto postižená osoba nemá schopnost vybavit si, co se stalo v době, když byla pod vlivem léku, osoba bývá nejistá, což vede k neochotě nahlásit znásilnění. Rohypnol řadíme mezi velmi návykové látky. Jejich užívání navozuje několik dalších vedlejších účinků, k nimž patří ztráta motorické kontroly spolu se závratěmi a pomalou koordinací, zmatení, ospalost a zažívací potíže trvající mnohdy více než 12 hodin. Při dlouhodobém užívání vzniká psychická i fyzická závislost, pro dosažení stejných účinků je nutné dávky zvyšovat. Po vysazení vzniká tzv. abstinenční syndrom, který může vést až ke smrti. Požití vysokých dávek v kombinaci s ostatními drogami či alkoholem zesiluje vedlejší účinky a je smrtelné (Drogy, 2010). Způsoby aplikace Způsob aplikace látky má rozhodující efekt na rychlost a intenzitu jejího účinku, ale také na míru intoxikace organismu. To má samozřejmě určující vliv na sílu nežádoucích účinků a následků, které aplikací vznikají, včetně poškození tělesných orgánů (plíce, žíly) a přenos infekcí (např. hepatitida, HIV). Kouření drogy tedy uživateli přináší respirační problémy, zatímco způsob injekčního užití nesterilní cestou zvyšuje riziko infekčního nakažení. Aplikace pomocí jehel nebo jiných injekčních pomůcek zvyšuje riziko přenosu nákazy krevní cestou, např. přenos HIV nebo viru hepatitidy B a C (Drogy, 2010).

4.4

Prevence

Slovo prevence pochází z latinského praeventus – jinými slovy, zákrok předem. V širším slova smyslu znamená předcházení nežádoucího jevu a ochranu před ním, označuje v podstatě všechny aktivity, jejichž cílem je zabraňování rozvoje negativního jevu ve společnosti. V užším slova smyslu je chápána jako prevence jednotlivých negativních jevů - prevence kriminality, prevence závislosti apod. (Štablová, 1997). 31

Cílem prevence je předejít škodám, které jsou způsobené návykovými látkami. Účinná prevence musí ovlivnit chování ve smyslu podpory zdraví. Preventivní strategie lze rozčlenit na dvě skupiny. Jednou skupinou je snižování nabídky návykových látek a druhou skupinou je snižování poptávky po návykových látkách Tyto preventivní strategie se navzájem nevylučují, naopak, posilňují se (Stibůrek, 1995). Je nutné si uvědomit, že problémy, týkající se drog nevymizí a je důležité programy prevence zaměřit hlavně na nejohroženější skupinu lidí jako jsou děti, mládež a také rodiče. Prevenci dělíme na primární, sekundární a terciární. 4.4.1

Primární prevence

Cílem této skupiny prevence je především předcházení užití návykových látek, kde nerozlišujeme, zda se jedná o alkohol, heroin nebo jiné. Jde v podstatě o snahu naučit, nebo navést společnost ke zdravému způsobu života (Nešpor, 2011). Plošné působení na „nezkaženou“ populaci například pomocí médií by mělo být směřováno na fakt, že užívání drog není normální. Jedná se o klíčovou oblast, do které je zahrnuto takřka vše, od informací v rámci vyučování až po ovlivňování názorů jedince i veřejnosti. Do účinné primární prevence musí být zařazena veřejnost, rodina a v neposlední řadě škola, kde se především vytváří základy hodnotového systému mladých lidí a jejich postoje k drogám. Primární prevence se zaměřuje na populaci jako celek nebo přímo na vybrané skupiny. Usiluje o poukázání na zdravý životní styl, zapojení mládeže do volnočasových aktivit a předcházení tím chuti na experimentování s návykovými látkami. Vlastní smysl primární prevence je v tom, že užívání drog by nemělo být společensky akceptovatelnou formou chování mladých lidi (Kalina, 2003). 4.4.2

Sekundární prevence

Sekundární prevence je též označována jako časná intervence. Podstatnou složkou sekundární prevence je včasné rozpoznání drogového problému a jeho léčba. Nezastupitelnou roli zde představuje rodina. Právě změny chování dítěte jako jsou například: usínání přes den, hubnutí, zvýšená aktivita nebo naopak, změna okruhu přátel, zhoršení studijních výsledků atd., jsou výstražné známky toho, že dítě užívá drogu. Důležitý je i fakt, že dítě bude situaci podceňovat a nepřipustí si problém se závislostí. V tento moment záleží na rodičích a to zda dítěti uvěří nebo ne a začnou dítě více pozorovat. 32

Pokud dojde k potvrzení, že dítě drogu užívá, je nutné vyhledat odbornou pomoc. V hojné většině případů se jedná o dlouhou cestu a mezi největší úspěchy můžeme počítat už to, že dítě začne pravidelně navštěvovat terapeutické centrum a spolupracovat (Presl, 1995). Obecným cílem sekundární prevence užívání všech typů návykových látek je zmenšit poptávku po užívaných látkách. Usiluje tedy o to buď zastavit užívání, vést k poklesu užívání, k poklesu počtu uživatelů nebo k poklesu počtu problémových uživatelů (Adiktologie, 2011). 4.4.3

Terciární prevence

Jedná se v podstatě o zmenšování negativních důsledků spojených s užíváním drog. Uživatel už drogy pravidelně užívá, léčit se z jakéhokoliv důvodu zatím nechce, systém prevence tady funguje jako možný eliminátor negativních účinků spojených s toxikománií, jako je např. rozšiřující se výskyt HIV. Mezi základní mechanismy prevence zde patří společností často odsuzované poskytování injekčních stříkaček. Přitom je více než jasné, že pokud už drogový problém vznikl, je pro společnost přijatelnější, aby byl tento problém pod kontrolou. Též léčba „substitucí“ tzn. nahrazení ilegální nečisté drogy za drogu chemicky čistou, kde chemicky čistá droga označuje drogu více bezpečnou

a podanou

v zařízení,

které je tomu

přizpůsobené se nesetkává

s porozuměním společnosti. Přitom tato léčba se zásadně používá tam, kde se už všechny ostatní možnosti nezdařily. Významný je pro tuto prevenci fakt, že spolupráce při podávání drogy mnohdy vede i k tomu, že se dávka sníží a dochází až k úplné abstinenci (Presl, 1995).

33

5 5.1

PRAKTICKÁ ČÁST Cíl průzkumu

Cílem dotazníku bylo zjistit, zda mají studenti zkušenosti s nelegálními drogami a to hlavně s marihuanou. Dále jsem se pokoušel zjistit, jakou formu prevence poskytuje škola studentům v oblasti užívání nelegálních drog a také jakou mají studenti důvěru ve školní zaměstnance.

5.2

Výsledky průzkumu

Otázka č. 1: Jaké je vaše pohlaví? Tab. 1

Pohlaví respondentů

Absolutní četnost

Pohlaví

Relativní četnost

Žena

27

47%

Muž

31

53%

Pohlaví respondentů

47% žena

53%

muž

Graf. 1

Pohlaví respondentů

Celkový počet dotazovaných studentů je 58. Z tohoto počtu je 27 ženského pohlaví a 31 pohlaví mužského. Rozdělení pohlaví je dáno z velké části obory, ve kterých byl dotazník předložen k vyplnění.

34

Otázka č. 2: Jaký je váš věk? Tab. 2

Věk respondentů

Žena Odpověď

Absolutní četnost

Muž Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

15 – 16 let

14

24%

22

38%

17 – 18 let

11

19%

8

14%

19 – 20 let

2

3%

1

2%

Starší 20 let

0

0%

0

0%

Věk respondentů 0% 5% 33% 15 - 16 62%

17 - 18 19 - 20 starší 20 let

Graf. 2

Věk respondentů

Věková kategorie je z velké části daná tím, do kterých ročníků byl dotazník předložen. Dotazníky byly předány do prvního a druhého ročníku středních škol. Ve věkové kategorii 15 – 16 let bylo dotazováno 36 studentů (14 žen a 22 mužů), do věkové kategorie 17 – 18 let spadá 19 studentů (11 žen a 8 mužů), do věkové kategorie 19 – 20 let spadají 3 studenti (2 ženy a 1 muž). Ve věkové kategorii starší 20 let nebyl dotazován žádný student.

35

Otázka č. 3: S kým žijete ve společné domácnosti? Tab. 3

Domácnost respondentů

Žena Odpověď

Muž

Úplná rodina

Absolutní četnost 13

Relativní četnost 22%

Absolutní četnost 19

Relativní četnost 33%

Pouze matka

7

12%

7

12%

Pouze otec

4

7%

1

2%

Pouze prarodiče

2

3%

0

0%

Rodič a jeho druh

0

0%

2

3%

Jiná možnost

1

2%

1

2%

neuvedeno

0

0%

1

2%

Společná domácnost

4%

3%

2% 3% úplná rodina

9%

pouze matka 55%

pouze otec pouze prarodiče

24%

rodič a jeho druh/žka jiná možnost neuvedeno

Graf. 3

Domácnost respondentů

V otázce bydlení bylo nejvíce odpovědí vyplněno pro úplnou rodinu, tedy pro matku a otce ve společné domácnosti a to v počtu 32 studentů (toto se týká 13 žen a 19 mužů). Další nejčastější odpovědí byla společná domácnost pouze s matkou a to celkem u 14 studentů (7 žen a 7 mužů), 5 studentů žije pouze s otcem (4 ženy a 1 muž), pouze s prarodiči žijí 2 studenti a jedná se pouze o ženy. Další 2 studenti odpověděli tak, že žijí s rodičem a jeho druhem, v těchto dvou případech se jednalo o vlastní matku 36

a jejího druha, oba studenti jsou muži. Jeden student (muž ve věkové kategorii 17 – 18 let) uvedl, že žije sám a jedna studentka napsala, že žije pouze se sestrou. Na tuto otázku neodpověděl jeden muž. Otázka č. 4: Vyzkoušeli jste marihuanu? Tab. 4

Zkušenost s užitím marihuany

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Už před střední školou

14

24%

11

19%

Na střední škole

4

7%

3

5%

Nikdy

9

16%

17

29%

Zkušenost s užitím marihuany

43%

45%

už před střední školou na střední škole nikdy 12%

Graf. 4

Zkušenost s užitím marihuany

Na tuto otázku odpovědělo kladně 32 studentů. Již před střední školou vyzkoušelo marihuanu 25 studentů (14 žen a 11 mužů), na střední škole mělo první zkušenosti s marihuanou 7 studentů (4 ženy a 3 muži). Naopak, na tuto otázku odpovědělo 26 studentů záporně (9 žen a 17 muži).

37

Otázka č. 5: Z jakého důvodu jste marihuanu zkusil/a? Tab. 5

Důvod užití marihuany

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Zvědavost

10

31%

10

31%

Rada kamaráda

0

0%

2

6%

Vlastní rozhodnutí

5

16%

2

6%

Z donucení

1

3%

0

0%

Neuvedeno

2

6%

0

0%

Důvod užití marihuany 3% 6% 22%

zvědavost rada kamaráda 63%

6%

vlastní rozhodnutí z donucení neuvedeno

Graf. 5

Důvod užití marihuany

Důvod k prvnímu užití marihuany je převážně ze zvědavosti, zvědavých bylo v tomto případě 20 studentů (10 žen a 10 mužů), druhým převažujícím důvodem je vlastní rozhodnutí, kde se takto rozhodlo 7 studentů (5 žen a 2 muži). Na radu kamaráda vyzkoušeli marihuanu 2 studenti, oba byli muži. Z donucení drogu užila jedna studentka a 2 studentky neuvedly důvod.

38

Otázka č. 6: Užíváte marihuanu i v současné době (za poslední 4 měsíce)? Tab. 6

Užití marihuany v současnosti

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Denně

2

6%

3

10%

1 x týdně

3

9%

3

9%

Více než 1 x týdně

0

0%

0

0%

Ne

10

31%

8

25%

Neuvedeno

3

9%

0

0%

Užití marihuany v současnosti

9%

16% denně 19%

1 x týdně více než 1 x týdně

56%

ne neuvedeno 0%

Graf. 6

Užití marihuany v současnosti

Na otázku, zda v současné době studenti užívají marihuanu, odpovědělo 18 záporně, což je nejčastější odpověď, kterou uvedlo 10 žen a 8 mužů. Druhou nejčastější odpovědí bylo užití marihuany přibližně 1x týdně, což uvedlo 6 studentů (3 ženy a 3 muži). Denně užívá marihuanu 5 studentů, z nichž jsou to 2 ženy a 3 muži. Žádný student neuvedl variantu, že by marihuanu užíval více než 1x týdně (vyjma toho, že látku užívá denně). Četnost užití neuvedly 3 studentky, muži se vyjádřili všichni. 39

Otázka č. 7: Kde vám byla marihuana nabídnuta při prvním užití? Tab. 7

Místo nabídky marihuany

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Území školy

2

6%

3

10%

Ulice

13

41%

9

28%

Diskotéka

0

0%

1

3%

Jiné místo

1

3%

1

3%

Neuvedeno

2

6%

0

0%

Místo nabídky marihuany

3%

6%

6%

16% území školy ulice diskotéka jiné místo neuvedeno

69%

Graf. 7

Místo nabídky marihuany

Jako nejčastější místo prvního setkání s marihuanou 22 studentů uvedlo ulici (13 žen a 9 mužů), dalším nejpočetnějším místem pak je území školy, což uvedlo 5 studentů (2 ženy a 3 muži). Jeden student (muž) uvedl, že marihuana mu byla nabídnuta a zkusil ji na diskotéce. Jiné místo uvedli 2 studenti, byla to jedna žena, která uvedla nesmyslnou odpověď na patřičnou otázku a to „dealery respektuji, proto je nejmenuji“ a dalším

40

byl muž, který sice uvedl jiné místo, ale už je konkrétně nepopsal. Dvě studentky neuvedly místo nabídky marihuany. Otázka č. 8: Kdo vám marihuanu nabídl při prvním užití? Tab. 8

Osoba nabízející marihuanu

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Kamarád

12

35%

12

35%

Spolužák

1

3%

3

9%

Neznámý student

0

0%

1

3%

Cizí člověk

2

6%

0

0%

Jiná osoba

1

3%

0

0%

Neuvedeno

2

6%

0

0%

Osoba nabízející marihuanu 3% 3%

6%

6% kamarád

12%

spolužák neznámý student 70%

cizí člověk jiná osoba neuvedeno

Graf. 8

Osoba nabízející marihuanu

Nejvíce odpovědí na otázku kdo studentům nabídl marihuanu, bylo vyplněno u možnosti kamarád, tato odpověď je od 24 studentů (12 žen a 12 mužů), následující 41

odpovědi už se o mnoho neliší. 4 studenti uvedli jako nabízející osobu spolužáka (1 žena a 3 muži), neznámý student nabídl marihuanu jednomu studentovi (muži), cizí člověk nabídl marihuanu 2 studentkám. Jedna studentka uvedla, že jí drogu nabídla „naše třída dětí“. Dva studenti (muži) odpověděli, že jim marihuanu nabídl jak kamarád, tak spolužák. Dvě studentky na tuto otázku neodpověděly. Otázka č. 9: Hledali jste o marihuaně informace, týkající se účinků a problematiky spojené s jejím užíváním, než jste ji vyzkoušel/a? Tab. 9

Informace o marihuaně před užitím

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Hledal/a

7

22%

5

16%

Nehledal/a

10

31%

9

28%

Neuvedeno

1

3%

0

0%

Informace o marihuaně před užitím

3% 38% uživatel informace hledal uživatel informace nehledal

59%

neuvedeno

Graf. 9

Informace o marihuaně před užitím

12 studentů si hledalo před užitím marihuany informace, týkající se účinků a problematiky spojené s jejím užíváním (jedná se o 7 žen a 5 mužů), naopak, 42

19 studentů si žádné informace nezjistilo (10 žen a 9 mužů), jedna studentka na tuto otázku neodpověděla. Otázka č. 10: Přikláníte se k tomu, aby byla marihuana legalizována? Tab. 10

Legalizace marihuany

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži

Ano

9

Relativní četnost 15%

Spíše ano

4

Ne

Absolutní četnost 8

Relativní četnost 14%

7%

7

12%

8

14%

11

19%

Spíše ne

3

5%

2

4%

Neuvedeno

3

5%

3

5%

Legalizace marihuany

10% 29%

9%

ano spíše ano ne 33% 19%

spíše ne neuvedeno

Graf. 10 Legalizace marihuany

Pro legalizaci marihuany je 17 studentů (9 žen a 8 mužů), 11 studentů (4 ženy a 7 mužů) odpovědělo spíše ano, což značí to, že jsou studenti nakloněni více k legalizaci než proti ní. Naopak, proti legalizaci je 19 studentů (8 žen a 11 mužů), 5 studentů odpovědělo na tuto otázku spíše ne (3 ženy a 2 muži). Důvod neuvedlo 6 studentů (3ženy a 3 muži).

43

Tab. 11

Důvody k legalizaci marihuany

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Zdravotní účinky

5

18%

2

7%

Jiný důvod

3

11%

2

7%

Nevím

1

3%

3

11%

Neuvedeno

4

14%

8

29%

Důvody k legalizaci marihuany

25% 43% zdravotní účinky jiný důvod 18%

nevím neuvedeno

14%

Graf. 11 Důvody k legalizaci marihuany

7 studentů uvedlo, že by chtělo marihuanu legalizovat z důvodu jejích pozitivních zdravotních účinků, na léky, mastičky, olejíčky. Dále 5 studentů uvedlo různý důvod a to, že lidé marihuanu stejně berou a jsou na ní závislý, že je lepší než alkohol, „lepší příroda, než chemie“, „když jsem marihuanou omámen, přemýšlí se mi mnohem líp (třeba nějaký matematický úkol mi trvá vyřešit kratší dobu)“, nebo že stát přichází na černém trhu o peníze. Dále 4 studenti neuvedli smysluplný důvod k legalizaci, jejich odpovědi byli „protože to prostě chci“, „nechápu, proč by měla být zakázaná“, „v malém množství by měla být legální“ a „nevím“.

44

Tab. 12

Důvody proti legalizaci marihuany

Ženy Odpověď Kvůli jejím následkům Jsem proti tomu

Absolutní četnost

Muži Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

2

9%

1

4%

1

4%

1

4%

Nevím

0

0%

2

8%

Jiný důvod

1

4%

2

9%

Neuvedeno

7

29%

7

29%

Důvody proti legalizaci marihuany

13% 8% kvůli jejím následkům 8% 58% 13%

jsem proti tomu nevím jiný důvod neuvedeno

Graf. 12 Důvody proti legalizaci marihuany

Více než polovina studentů nezdůvodnilo jejich názor proti legalizaci marihuany. 3 studenti uvedli, že by marihuanu nechtěli legalizovat z důvodu toho, že kazí zdraví, další 3 studenti uvedli jako důvod to, že jim marihuana vadí, jsou proti ní, „je to svinstvo“ a další podobné argumenty. Dva studenti napsali jako důvod „nevím“ a 3 studenti napsali rozdílné odůvodnění a to: „marihuana smrdí, jak hořící zvratky“, že je ostatním lidem nepříjemná nebo že by ji začal kouřit každý jako lidé, kteří pijí alkohol.

45

Otázka č. 11: Vyzkoušeli jste jiné nelegální drogy, než je marihuana? Tab. 13

Zkušenosti s jinou nelegální drogou než marihuanou

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

3

5%

4

7%

Ne

24

42%

25

44%

Neuvedeno

0

0%

1

2%

Zkušenosti s jinou nelegální drogou než marihuanou 2% 12%

ano ne neuvedeno 86%

Graf. 13 Zkušenosti s jinou nelegální drogou než marihuanou

Za svůj krátký život vyzkoušelo jiné nelegální drogy, vyjma marihuany 7 studentů (3 ženy a 4 muži), 50 studentů s těmito drogami zkušenost nemají (24 žen a 25 mužů), 1 student (muž) na tuto otázku neodpověděl.

46

Otázka č. 12: Jestliže byla předcházející odpověď „ano“ uveďte, o které nelegální drogy se jednalo: Tab. 14

Zkušenosti s jinou nelegální drogou

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Hašiš

3

23%

2

15%

Jiné halucinogeny

1

8%

4

31%

Pervitin

2

15%

1

8%

0%

Zkušenosti s jinou nelegální drogou 0% 0%

0% 0% 0%

hašiš halucinogeny

23% 38%

pervitin kokain heroin barbituráty, sedativa

39%

těkavé látky jíné neuvedeno

Graf. 14 Zkušenosti s jinou nelegální drogou

Ze sedmi studentů se nejvíce zkušeností s užitím jiných nelegálních drog, vyjma marihuany vyskytlo u lsd, „houbiček, papírků“, či jiných halucinogenů a to v počtu 5 studentů (1 žena a 4 muži), na stejném počtu je i hašiš, ten zkusily 3 ženy a 2 muži. Pervitin vyzkoušeli 3 studenti (2 ženy a 1 muž). Z výsledků je patrné, že někteří studenti vyzkoušeli za svůj život více drog.

47

Otázka č. 13: Poskytla vám škola nějaké informace o drogách a jejich důsledcích? Tab. 15

Informace o drogách poskytnuté školou

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Informační letáky

7

11%

4

6%

Hodina na téma drogy

21

32%

17

26%

Návštěva protidrogového centra

1

1%

2

3%

Jiný způsob

5

8%

4

6%

Žádný způsob

0

0%

2

3%

Neuvedeno

0

0%

2

3%

Jiná odpověď

0

0%

1

1%

Informace o drogách poskutnuté školou informační letáky 3% 3% 1% 14%

hodina na téma drogy

17%

návštěva protidrogového centra

4%

jiný způsob 58%

žádný způsob neuvedeno jiná odpověď

Graf. 15 Informace o drogách poskytnuté školou

Na otázku, zda škola poskytla studentům informace o drogách, odpovědělo 38 studentů kladně s tím, že se jednalo o hodinu na téma drogy. Další nejčastější odpověď byla ta, že škola studentům poskytla informační letáky, toto uvedlo 11 studentů. Dalších 9 studentů uvedlo, že jim škola zařídila přednášku od Policie ČR a film o drogách, pro48

mítaný v kině. Dále 3 studenti uvedli, že měli možnost navštívit některé z protidrogových center. Pouze 2 studenti uvedli, že nedostali žádné informace, zde se dá usuzovat, že studenti zrovna chyběli ve škole. Jeden student také uvedlo to, že už si nepamatuje a dva studenti na tuto otázku vůbec neodpověděli.

49

Otázka č. 14: Které z drogových prevencí byste dali přednost? Tab. 16

Nejvíce preferovaná drogová prevence

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Beseda s učitelem

Muži

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

3

5%

0

0%

6

9%

8

13%

6

9%

3

5%

15

24%

20

31%

Jiné

0

0%

1

1%

Neuvedeno

2

3%

0

0%

Film o drogové problematice Přednáška pracovníka protidrogového centra Beseda s bývalým uživatelem drog

Nejvíce preferovaná drogová prevence beseda s učitelem

1% 3% 5%

film o drogové problematice

22%

přednáška pracovníka protidrogového centra 55%

14%

beseda s bývalým uživatelem drog jiné neuvedeno

Graf. 16 Nejvíce preferovaná drogová prevence

U této otázky někteří studenti preferují více možností, nejvíce by podle výzkumu měla úspěch beseda s bývalým uživatelem drog, pro tuto formu se vyjádřilo 35 studentů. Další nejoblíbenější prevencí by podle 14 studentů byl film o drogové problematice, 9 studentů by uvítalo přednášku pracovníka z protidrogového centra. Pouze 3 studenti by uvítali besedu s učitelem, jeden student nevyplnil ani jednu variantu a k otázce na50

psal, že nedává přednost žádné prevenci. Dva studenti na tuto otázku vůbec neodpověděli. Otázka č. 15: Myslíte si, že je ve vaší škole dostatečně svobodná atmosféra, aby se dalo diskutovat o tématu drog (legálních a nelegálních)? Tab. 17

Je ve škole svobodná atmosféra?

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

12

21%

10

17%

Spíše ano

7

12%

14

24%

Ne

4

7%

3

5%

Spíše ne

2

4%

3

5%

Neuvedeno

2

4%

1

1%

Je ve škole svobodná atmosféra?

9%

5% 38%

12%

ano spíše ano ne spíše ne 36%

neuvedeno

Graf. 17 Je ve škole svobodná atmosféra?

Na tuto otázku nejvíce studentů odpovědělo, že si myslí, že je ve škole svobodná atmosféra pro diskuzi o drogách, bylo to 22 studentů, o jednoho méně, tedy 21 studentů 51

uvedlo spíše ano. To, že ve škole není svobodná atmosféra, si myslí 7 studentů, jenom 5 studentů odpovědělo na tuto otázku spíše ne. Na otázku vůbec neodpověděli 3 studenti. Otázka č. 16: Víte o někom z vašich spolužáků nebo kamarádů, že užívá nelegální drogy? Tab. 18

Užívá někdo z okolí studenta nelegální drogy?

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

15

26%

23

40%

Ne

10

17%

8

14%

Neuvedeno

2

3%

0

0%

Užívá někdo z okolí studenta nelegální drogy?

3% 31% ano 66%

ne neuvedeno

Graf. 18 Užívá někdo z okolí studenta nelegální drogy?

Až 38 studentů ví o někom, kdo z jeho spolužáků nebo kamarádů užívá nelegální drogy, pouze 18 studentů uvedlo, že o nikom takovém neví. Na tuto otázku neodpověděli 2 studenti.

52

Otázka č. 17: Pokud byste měl/a problém s drogami, kam byste šel/šla, aby vám pomohl? (jednotlivým možnostem přidělte body od 1 do 5, kdy 5 je pro vás nejvíce přijatelné)

Počet získaných bodů od respondentů 180 160

166

179

140

144

120

123

100 80 72

60 40

3

20 0 učitel

rodiče

kamarádi

poradenské centrum

internet

neuvedeno

Graf. 19 Počet získaných bodů od respondentů

120

počet bodů

100 80 60 40 20 0 učitel

rodiče

kamarádi

internet

neuvedeno

105

poradensk é centrum 61

ženy

23

72

54

2

muži

49

94

74

83

69

1

Graf. 20 Počet získaných bodů od žen a mužů

Nejvíce bodů a tedy největší důvěru studenti mají ve své kamarády. Druhé místo v bodovém hodnocení obdrželi rodiče, třetí místo poradenské centrum, čtvrté místo in53

ternet a poslední místo učitelé, ti tedy mají nejmenší důvěru studentů. Na tuto otázku neodpověděli 3 studenti a někteří studenti nevyplnili body do všech možností. Otázka č. 18: Víte, kde se v okolí školy nachází nejbližší protidrogové centrum? Tab. 19

Nejbližší protidrogové centrum v okolí školy

Ženy Odpověď

Absolutní četnost

Muži Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

4

7%

2

3%

Ne

14

24%

17

30%

Nevím

7

12%

12

21%

Neuvedeno

2

3%

0

0%

Víte, kde je nejbližsí protidrogové centrum v okolí školy?

3%

10%

33% ano ne 54%

nevím neuvedeno

Graf. 21 Nejbližší protidrogové centrum v okolí školy

To, že studenti vědí, kde je nejbližší protidrogové centrum tvrdilo podle dotazníků 6 studentů, pravdu z nich měli ovšem pouze 2 studenti, zbylý 4 studenti napsali správně protidrogové centrum, ovšem ne to nejbližší. Dále 31 studentů uvedlo, že neví, kde se centrum nachází, ale že si tuto informaci dokážou zjistit, 19 studentů uvedlo, že neví kde je nejbližší centrum. Na tuto otázku neodpověděli 2 studenti. 54

6

DISKUZE

V této bakalářské práci jsem formou anonymního dotazníku zjišťoval, jaké jsou zkušenosti studentů středních škol s nelegálními drogami, jakou formu prevence poskytuje škola studentům a také jakou mají důvěru ve školní zaměstnance. Na základě vyhodnocení výsledků z těchto dotazníku lze tvrdit následující skutečnosti: Dotazník k této práci vyplnilo celkem 58 studentů. Z tohoto počtu převažuje pohlaví mužské a to z 53%. Vzhledem k nízkému procentu se dá tvrdit, že odpovědi byly, co se týče pohlaví téměř vyrovnané. Studenti, kteří vyplnili uvedený dotazník, spadají nejčastěji do věkové kategorie 15 – 16 let a to celkem z 62%. Tato kategorie je z velké části daná tím, do kterých ročníků byl dotazník předložen. Dotazníky byly předány do prvního a druhého ročníku středních škol. Dalších 33% studentů spadá do věkové kategorie 17 – 18 let. V otázce bydlení bylo 55% odpovědí vyplněno pro úplnou rodinu, tedy pro matku a otce ve společné domácnosti. Dále 24% studentů uvedlo, že žije pouze s matkou a 9 % studentů žije pouze s otcem. Našli se i tací studenti, kteří žijí bez rodičů, ale těch je zanedbatelné procento. Bylo pro mě velkým a příjemným překvapením vysoké procento studentů, kteří za svůj život nezkusili marihuanu. Celkem 45 % studentů tuto drogu nikdy nezkusilo. Naopak, hrozivých 43% studentů zkusilo marihuanu již před střední školou. Zbylých 12% mladistvých mělo první zkušenost s marihuanou na střední škole. Odhadoval jsem, že většina studentů marihuanu již vyzkoušela, proto jsem byl mile překvapen výsledkem, na druhou stranu jsem neočekával, že tak velké procento studentů zkusilo marihuanu ještě před střední školou. Nejčastěji uváděným důvodem prvního užití marihuany byla zvědavost, tento důvod uvedlo 63% studentů. Marihuanu zkusilo 32 studentů, z toho 56% uvedlo, že tuto drogu neužívají v současnosti. Jednou za týden užívá marihuanu 19% studentů a 16% studentů tuto drogu užívá denně. Nejčastější místo setkání s marihuanou při prvním užití je podle 70% studentů ulice, dalším nejčastějším místem je podle 15% studentů území školy. 55

Průzkumným šetřením bylo zjištěno, že 70% studentů marihuanu nabídl kamarád, dále 12% studentů tuto drogu nabídl spolužák. Z těchto výsledků se dá usuzovat, že většina studentů se s drogou setká právě díky svým kamarádům a spolužákům. Informace, týkající se účinků a problematiky spojené s užíváním marihuany si 59% studentů před užitím drogy nezjistilo, naopak 38% studentů si informace před užitím vyhledalo. K legalizaci marihuany se přiklání 48 % studentů, tito studenti odpověděli z 29 % ano a z 19% spíše ano. Naopak, proti legalizaci je 42% studentů, 33% z nich odpovědělo ne a 9% odpovědělo spíše ne. Rozdíl zde není razantní, ale i přesto by více studentů chtělo tuto drogu legalizovat. Z volných odpovědí na důvody pro legalizaci se nejvíce, a to 43% studentů vůbec nevyjádřilo, dalších 25% studentů uvedlo, že by marihuanu chtěli legalizovat kvůli jejím zdravotním účinkům. Dalších 14% studentů neuvedlo smysluplný důvod a zbytek odpovědí byl různorodý. Z volných odpovědí na důvody proti legalizaci se nejvíce, a to 58% studentů vůbec nevyjádřilo, 13% studentů uvedlo, že by ji nechtěli legalizovat kvůli jejím účinkům. Průzkumný šetřením bylo zjištěno, že 86% studentů nemá zkušenosti s jinými nelegálními drogami, vyjma marihuany, za to 12% studentů tyto zkušenosti bohužel má. Ze sedmi studentů, kteří mají zkušenost s užitím jiné nelegální drogy, než marihuany má 38% studentů zkušenost s lsd, „houbičkami, papírky“, či jinými halucinogeny. Dalších 38% studentů má zkušenost s hašišem a 23% studentů s pervitinem. Na otázku, zda škola poskytla studentům informace o drogách, odpovědělo 58% studentů kladně s tím, že se jednalo o hodinu na téma drogy. Další nejčastější odpověď byla ta, že škola studentům poskytla informační letáky, toto uvedlo 17% studentů, kteří zároveň uvedli to, že měli ve škole hodinu na téma drog. Podle výzkumu by největší úspěch z prevence měla beseda s bývalým uživatelem drog, což uvedlo 55% studentů, film o drogové problematice by preferovalo 22% studentů a přednášku od pracovníka protidrogového centra preferuje 14% studentů. Průzkumným šetřením bylo zjištěno, že si 74% studentů myslí, že je ve škole dostatečně svobodná atmosféra na to, aby se dalo volně diskutovat na téma drog. Tato atmosféra je důležitá proto, aby se studenti nebáli vyjádřit svůj názor a případné zkušenosti s drogou. 56

Až 66 % studentů uvedlo, že ví o někom z jeho kamarádů nebo spolužáků o tom, že užívá nelegální drogu. Toto číslo není moc lichotivé a to z toho důvodu, že se dá usuzovat o tom, že mnoho studentů zkusí drogu také kvůli tomu, že ji užívá jeho kamarád nebo spolužák. Nejvíce bodů na otázku kam by studenti šli, kdyby měli problém s drogami, získali kamarádi a to celkem 179 bodů. Největší důvěru tedy studenti mají ve své kamarády. Druhým místem jsou v bodovém hodnocení rodiče, ti získali 166 bodů, třetí místo získalo poradenské centrum. Naopak, učitelé jsou poslední, za kým by studenti v případě problémů s drogami šli. Učitelé získali 72 bodů. Dále bylo zjištěno, že 54% studentů nezná, kde se v nejbližším okolí školy nachází protidrogové centru, tuto informaci si ovšem v případě potřeby dokážou zjistit. Dalších 33% studentů neví a 10% studentů uvedlo, že ví, kde se takové centrum nachází, ale pouze 2 studenti uvedli správné místo.

57

7

ZÁVĚR

Ve své bakalářské práci jsem se zabýval drogovou problematikou u žáků středních škol. V teoretické části práce jsem nastínil historii užívání drog a to jak na zahraničním území, tak na území České republiky. Dále jsem popsal základní pojmy drogové problematiky, charakterizoval pojem nelegální drogy a rozčlenil je na opiáty, cannabionidy, halucinogeny, stimulanty, těkavé látky a trankvilizery a jako poslední jsem objasnil pojem prevence a to s rozdělením na primární, sekundární a terciární prevenci. V praktické části jsem stanovil cíl průzkumu a dále jsem vypracoval dotazník, který jsem předal na dvě střední školy. Respondenty dotazníku byli studenti Vyšší odborné školy ekonomické a zdravotnické a Střední školy v Boskovicích a dále studenti Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Blansku. Po shromáždění vyplněných dotazníků jsem vyhodnotil jejich výsledky a ty podložil grafy. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda mají studenti středních škol zkušenosti s nelegálními drogami a to hlavně s marihuanou. Respondenti z 55 % případů uvedli, že marihuanu již vyzkoušeli. Myslel jsem si, že těchto studentů bude ještě více, proto mě výsledek příjemně překvapil. Na otázku, zda studenti užili jinou nelegální drogu, než je marihuana odpovědělo 12% respondentů kladně. Drogy byly, jsou a budou nerozdělitelnou součástí lidského života. Není žádným tajemstvím, že návykové látky jsou jedním ze závažných celosvětových problémů této doby. Preventivní programy a dostatečná informovanost populace je zajisté velmi potřebná, ale pro to, aby se tento problém eliminoval, to bohužel nestačí. V prvé řadě by se lidé nad sebou měli zamyslet a uvážit to, zda drogy pomáhají nebo škodí.

58

8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

DAVENPORT-HINES, R. Honba za zapomněním: světové dějiny narkotik: 1500-2000. 1. vyd. Praha: BB art, 2004, s. 503. ISBN 80-734-1202-0. DOLEŽAL, J. Jak se berou drogy. 1. vyd. Praha: Formát, 1997. s. 174. ISBN 80-8615511-0. GANERI, A. Drogy: od extáze k agonii. 1. vyd. Praha: Amulet, 2001. s. 149. ISBN 8086299-70-8. KALINA, K., A KOL. Drogy a drogové závislosti 1. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 319. ISBN 80-86734-05-6. MARÁDOVÁ, E. Prevence závislostí. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. s. 28. ISBN 80-86991-70-9. MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR. K. Alkoholici, feťáci a gambleři. 1. vyd. Praha: Empatie, 1995. s. 110. ISBN 80-901-6189-8. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. 4.vyd. Praha: Portál, 2011. s. 173. ISBN 978-807-3679-088. NOŽINA, M. Svět drog v Čechách. 1. vyd. Praha: KLP-Koniasch Latin Press, 1997. s. 347. ISBN 80-859-1736-X. POKORNÝ, V., TELCOVÁ, J., TOMKO, A. Patologické závislosti. 2. vyd. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky, 2002. s. 194. ISBN 80-86568-02-04. PRESL, J. Drogová závislost. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 1995. s. 88. ISBN 80 – 8580025-X. PRESTON, A. Drogy na předpis II.: Vše o metadonu. Olomouc: Votobia, 1999. s. 166. ISBN 80-7198-383-7. STIBUREK, M. Primární prevence zneužívání drog. In KALINA, K. A KOL. Drogy ze všech stran. Praha: FILIA, 1995. s. 39. ISBN 80-901966-1-6. ŠTABLOVÁ, R. Drogy, kriminalita a prevence. 1. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky, 1997. s. 214. ISBN 80-859-8164-5. 59

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. vyd. Praha: Portál, 2004. s. 870. ISBN 80-7178-802-3. adiktologie.cz [online]. [cit. 2012-7-11]. Dostupné z: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/90/200/Drogova-politika-teoreticky-uvod az-encyklopedie.info [online]. [cit. 2012-4-12]. Dostupné z: http://www.az-encyklopedie.info/fulltext?query=droga biotox.cz [online]. [cit. 2012-2-19]. Dostupné z: http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3opoj.html drogy-info.cz [online]. [cit. 2012-5-4]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/index.php/info/glosar_pojmu/a/aplikace drogy-info.cz [online]. [cit. 2012-4-21]. Dostupné z: http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/halucinogeny/halucinogeny_podrobne drogy.ezin.cz [online]. [cit. 2012-7-25]. Dostupný z: http://drogy.ezin.cz/index.html janok.cz [online]. [cit. 2012-11-18]. Dostupné z: http://www.janok.cz/odrogach.htm#halu spondea.cz [online]. [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.spondea.cz/dospivajici/index.php?url=co-me-jeste-trapi substitucni-lecba.cz [online]. [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.substitucnilecba.cz/rozdeleni-drog

60

9

SEZNAM GRAFŮ

Graf. 1 Graf. 2 Graf. 3 Graf. 4 Graf. 5 Graf. 6 Graf. 7 Graf. 8 Graf. 9 Graf. 10 Graf. 11 Graf. 12 Graf. 13 Graf. 14 Graf. 15 Graf. 16 Graf. 17 Graf. 18 Graf. 19 Graf. 20 Graf. 21

Pohlaví respondentů ........................................................................................ 34 Věk respondentů ............................................................................................. 35 Domácnost respondentů .................................................................................. 36 Zkušenost s užitím marihuany ........................................................................ 37 Důvod užití marihuany ................................................................................... 38 Užití marihuany v současnosti ........................................................................ 39 Místo nabídky marihuany ............................................................................... 40 Osoba nabízející marihuanu............................................................................ 41 Informace o marihuaně před užitím ................................................................ 42 Legalizace marihuany ................................................................................. 43 Důvody k legalizaci marihuany .................................................................. 44 Důvody proti legalizaci marihuany............................................................. 45 Zkušenosti s jinou nelegální drogou než marihuanou ................................ 46 Zkušenosti s jinou nelegální drogou ........................................................... 47 Informace o drogách poskytnuté školou ..................................................... 48 Nejvíce preferovaná drogová prevence ...................................................... 50 Je ve škole svobodná atmosféra? ................................................................ 51 Užívá někdo z okolí studenta nelegální drogy? .......................................... 52 Počet získaných bodů od respondentů ........................................................ 53 Počet získaných bodů od žen a mužů ......................................................... 53 Nejbližší protidrogové centrum v okolí školy ............................................ 54

61

10 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19

Pohlaví respondentů ........................................................................................ 34 Věk respondentů ............................................................................................. 35 Domácnost respondentů .................................................................................. 36 Zkušenost s užitím marihuany ........................................................................ 37 Důvod užití marihuany ................................................................................... 38 Užití marihuany v současnosti ........................................................................ 39 Místo nabídky marihuany ............................................................................... 40 Osoba nabízející marihuanu............................................................................ 41 Informace o marihuaně před užitím ................................................................ 42 Legalizace marihuany ..................................................................................... 43 Důvody k legalizaci marihuany ...................................................................... 44 Důvody proti legalizaci marihuany................................................................. 45 Zkušenosti s jinou nelegální drogou než marihuanou .................................... 46 Zkušenosti s jinou nelegální drogou ............................................................... 47 Informace o drogách poskytnuté školou ......................................................... 48 Nejvíce preferovaná drogová prevence .......................................................... 50 Je ve škole svobodná atmosféra? .................................................................... 51 Užívá někdo z okolí studenta nelegální drogy? .............................................. 52 Nejbližší protidrogové centrum v okolí školy ................................................ 54

62

11 SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – Dotazník ....................................................................................................... 64

63

Příloha 1 – Dotazník

64

65

66

67

68