Mendelova univerzita v Brně. Institut celoživotního vzdělávání

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Kvalifikace žáků vybraných středních škol v kontextu evropského vzdělávání Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc.

Vypracovala: Ing. Daniela Vítovská Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Kvalifikace žáků vybraných středních škol v kontextu evropského vzdělávání vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně. Brno, dne………………………………… Podpis studenta…………………………..

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala všem, kteří mi pomohli při zpracování bakalářské práce, především doc. PhDr. Daně Linhartové, CSc. za odborné vedení a konzultování práce, Mgr. Jitce Vidlákové, Ph.D. za odborné konzultace a všem pedagogům, se kterými jsem se během svého studia na Institutu celoživotního vzdělávání setkala, a jejichž přístup, myšlenky a podněty se odrazily na vlastním zpracování práce. Nemalé díky patří i Ing. Branislavu Broskovi ze Střední odborné školy vinařské a Středního odborného učeliště zahradnického ve Valticích za poskytnutí Školních vzdělávacích programů.

Abstrakt Bakalářská práce řeší prvotní důsledky reformy středního školství na základě porovnání školních vzdělávacích programů (ŠVP) vybraných českých středních odborných škol s Evropským rámcem kvalifikací (EQF). Teoretická část se sestává ze studia a následné orientace autora v českém a evropském legislativním rámci výše zmíněné problematiky a v pedagogické dokumentaci středních škol. Cílem teoretické i praktické části je na základě analýzy vybraných legislativních a pedagogických dokumentů posoudit, na kolik je současná pedagogická dokumentace vybraných středních škol, které realizují studijní obor 16-01-M/01 Ekologie a ochrana životního prostředí, v souladu s Evropským rámcem kvalifikací. Na závěr bakalářské práce bude na základě výše zmíněných analýz navržena možná změna (rozšíření) školních vzdělávacích programů týkajících se kvalifikace žáků středních škol.

Klíčová slova Kvalifikace, školská reforma, školský zákon, Rámcový vzdělávací program, Školní vzdělávací program, Evropský rámec kvalifikací, Národní soustava kvalifikací, Soustava oborů vzdělání, přiřazovací proces, obor vzdělání, Ekologie a ochrana životního prostředí, vzdělávací soustava

Abstract Bachelor thesis deals with the first impacts of reform at secondary schools. It is made by comparison of school educational programs (SEP) of selected Czech secondary schools with the European Qualifications Framework (EQF). The theoretical part consists of study and author´s orientation in the Czech and European legislative framework of the above issues, and documentation of secondary schools. Results of theoretical and practical part are based on an analysis of selected legislative and educational documents. The aim of thesis is to assess, if the current educational documentation of selected secondary schools which provide degree course 16-01-M/01 Ecology and environmental protection is in accordance with the European Qualifications Framework. In conclusion of the thesis the changes (expansions) of school educational programs will be proposed, which are related to the qualification of secondary school students.

Key words Qualifications, education reform, educational law, Framework Education Programme, School educational programme, European Qualifications Framework, the National Qualifications Framework, System of fields of education, the referencing process, field of education, Ecology and environmental protection, educational system

Obsah 1

ÚVOD

9

2

CÍL PRÁCE

10

3

MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ

11

4

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

13

4.1 POJMY

13

4.2 SOUČASNÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC A STRATEGIE V ČESKÉ REPUBLICE

19

4.2.1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY – OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC

19

4.2.2 ŠKOLSKÝ ZÁKON

20

4.2.3 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 211/2010 SB. O SOUSTAVĚ OBORŮ VZDĚLÁNÍ V ZÁKLADNÍM, STŘEDNÍM A VYŠŠÍM ODBORNÉM VZDĚLÁVÁNÍ

22

4.2.4 ZÁKON O UZNÁNÍ VÝSLEDKŮ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

22

4.3 ŠKOLSKÁ REFORMA

23

4.4 KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY V ČR

25

4.4.1 NÁRODNÍ PROGRAM ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE (TZV. BÍLÁ KNIHA)

25

4.4.2 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (RVP)

26

4.4.3 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (ŠVP)

29

4.5 SOUSTAVA OBORŮ VZDĚLÁNÍ (SOV)

30

4.6 EVROPSKÝ RÁMEC KVALIFIKACÍ (EQF)

32

4.7 NÁRODNÍ SOUSTAVA KVALIFIKACÍ (NSK)

35

4.8 PŘIŘAZOVACÍ PROCES V ČR

37

5

PRAKTICKÁ ČÁST A VÝSLEDKY PRÁCE

40

5.1 EVROPSKÝ RÁMEC KVALIFIKACÍ – LEVEL 4

40

5.2 NÁRODNÍ SOUSTAVA KVALIFIKACÍ – ÚROVEŇ 4

41

5.3 SOUSTAVA OBORŮ VZDĚLÁNÍ

41

5.4 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

44

5.5 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

45

5.5.1 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA VINAŘSKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ ZAHRADNICKÉ, VALTICE

45

5.5.2 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZAHRADNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ RAJHRAD

48

7

5.6 VÝSLEDKY ŘEŠENÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI – OBSAHOVÁ ANALÝZA 6

51

DISKUSE

53

6.1 VÝSLEDKY UČENÍ (VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ) A JEJICH POJETÍ

53

6.2 ČASOVÝ HARMONOGRAM VZNIKU A SCHVÁLENÍ VYBRANÝCH LEGISLATIVNÍCH A PEDAGOGICKÝCH DOKUMENTŮ, PŘIŘAZOVACÍ PROCES

54

6.3 NÁVAZNOST JEDNOTLIVÝCH HODNOCENÝCH DOKUMENTŮ

58

6.3.1 EVROPSKÝ RÁMEC KVALIFIKACÍ – NÁRODNÍ SOUSTAVA KVALIFIKACÍ

58

6.3.2 EVROPSKÝ RÁMEC KVALIFIKACÍ – SOUSTAVA OBORŮ VZDĚLÁNÍ

58

6.3.3 NÁRODNÍ SOUSTAVA KVALIFIKACÍ – SOUSTAVA OBORŮ VZDĚLÁNÍ

59

6.3.4 NÁRODNÍ SOUSTAVA KVALIFIKACÍ – RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

59

6.3.5 SOUSTAVA OBORŮ VZDĚLÁNÍ – RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

59

6.3.6 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM – ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

59

6.3.7 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM – EVROPSKÝ RÁMEC KVALIFIKACÍ

59

6.3.8 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM – EVROPSKÝ RÁMEC KVALIFIKACÍ

60

6.4 SCHÉMA NÁVAZNOSTI ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ NA EVROPSKÝ RÁMEC KVALIFIKACÍ (ZHODNOCENÍ HYPOTÉZY)

61

6.5 NÁVRH ZMĚNY A JEJÍ ODŮVODNĚNÍ

62

6.6 NÁMĚTY K DALŠÍMU STUDIU, ROZŠÍŘENÍ TÉMATU

63

7

ZÁVĚR

64

8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

66

9

SEZNAM TABULEK

70

10 SEZNAM OBRÁZKŮ

70

11 SEZNAM ZKRATEK

71

12 SEZNAM PŘÍLOH

72

13 PŘÍLOHY

73

8

1

ÚVOD Vzhledem k členství České republiky v Evropské unii a její legislativě

je zapotřebí, abychom neustále konfrontovali vlastní legislativní rámce s evropskými. Od roku 2004 prochází české školství tzv. kurikulární (školskou) reformou, ve stejném roce se začíná rozvíjet projekt Evropského rámce kvalifikací na evropské úrovni. V letech 2006 – 2012 je v ČR realizována Národní soustava kvalifikací, od roku 2008 formálně přijat Evropský rámec kvalifikací a spuštěn tzv. přiřazovací proces. Výše nastíněný harmonogram aktivit vede k úvahám, zdali jsou cíle školské reformy odpovídající právě Evropskému rámci kvalifikací. Předkládaná bakalářská práce řeší prvotní důsledky reformy středního školství a na základě porovnání Školních vzdělávacích programů vybraných středních škol s Evropským rámcem kvalifikací se vyjadřuje k provázanosti dokumentů a aplikace základních principů na různých úrovních pedagogické a legislativní dokumentace. Dle předběžného literárního průzkumu, který předcházel zpracování bakalářské práce, se autorka domnívá, že tvorba školních vzdělávacích programů navazuje ve svých základních principech přes rámcové vzdělávací programy a Národní soustavu kvalifikací právě na Evropský rámec kvalifikací. Tuto základní hypotézu (vyjádřenou na obr. 1) se předkládaná práce pokusí potvrdit, resp. vyvrátit.

Obr. 1: Schéma hypotézy návaznosti Školního vzdělávacího programu na Evropský rámec kvalifikací, autor: D. Vítovská, 2012

9

2

CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce – a to jak teoretické, tak praktické části, které na sebe

navazují – je na základě rozboru základních pedagogických a legislativních dokumentů národní i evropské úrovně potvrdit, resp. vyvrátit návaznost tvorby školních vzdělávacích programů, přes rámcové vzdělávací programy a Národní soustavu kvalifikací, na Evropský rámec kvalifikací. Na závěr bakalářské práce bude na základě výše zmíněných analýz navržena možná změna (rozšíření) školních vzdělávacích programů týkajících se profesního zaměření a kvalifikace žáků středních škol.

10

3

MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Předkládaná bakalářská práce se sestává z teoretické části (4 Současný stav řešené

problematiky), praktické části (5 Praktická část) a vlastního zhodnocení zjištěných fakt a výsledků v podobě diskuse (6 Diskuse). Sběr dat pro přehled současného stavu řešené problematiky probíhal především z odborných publikací a internetových zdrojů, které přímo nebo nepřímo souvisí se školským zákonem a Evropským rámcem kvalifikací. To znamená, že dokumenty jsou časově omezeny převážně rokem 2004 1. Na základě informací z teoretické části jsou v praktické části posuzovány základní pedagogické a legislativní dokumenty formou obsahové analýzy 2. Jedná se o: • European qualification framework (EQF) – level 4 (Evropský rámec kvalifikací – úroveň 4) • Národní soustava kvalifikací (NSK) – úroveň 4 • Soustava oborů vzdělání (SOV): Oddíl D, obor vzdělání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí. • Rámcový vzdělávací program (RVP) pro obor vzdělání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí (2008) • Školní vzdělávací program (ŠVP) 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí − Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické, Valtice − Střední odborná škola zahradnická a Střední odborné učiliště Rajhrad

1

Související dokumenty, které byly považovány za relevantní – jako např. Národní program

rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílá kniha) z roku 2001 – byly do literárního přehledu zahrnuty taktéž. 2

Dle Dismana (2009) je obsahová analýza kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéhokoliv

druhu. Obsahová analýza se může zabývat právě tak obsahem sdělení jako jeho formou, autorem i adresátem takového sdělení.

11

Během analýzy výše zmíněných dokumentů byla v rámci návaznosti jednotlivých dokumentů porovnávána následující kritéria 3: 1) Kvalifikace 2) Výsledky vzdělávání 4: •

vědomosti

•

dovednosti

•

návyky

3) Kompetence: •

klíčové

•

odborné

4) Uplatnění absolventa

Závěrečná vyhodnocení se opírala nejen o výsledky praktické části (porovnání výše jmenovaných dokumentů), ale i o časový harmonogram klíčových legislativních a pedagogických dokumentů. Na závěr byl zpracován stručný návrh rozšíření školních vzdělávacích programů, resp. Rámcového vzdělávacího programu, oboru vzdělání 16-01-M/01

Ekologie

a životní prostředí.

3

Kritéria vychází ze základního pedagogicko-psychologického pojmosloví, kterým se zabývají

různí autoři (viz kapitola 4 Současný stav řešené problematiky, 4.1 Pojmy) 4

Výsledky vzdělávání (resp. učení) jsou hodnoceny v návaznosti na definici (Čáp, Mareš, 2001)

„vědomosti, dovednosti, návyky, navyklé techniky zvládání zátěže, získané motivy, zájmy, postoje a hodnotové orientace; souhrnně předpoklady či dispozice získané učením. Zřejmě mají značný význam z hlediska vyučování a školy, ale jejich význam je širší: např. sociální a komunikační dovednosti a návyky se chápou jako součást takových rysů osobnosti, jako je vztah k lidem, kooperativnost, afiliace, atd.“

12

4

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

4.1 Pojmy Kvalifikace (angl. qualification) jako pojem vyjadřuje formální výsledek hodnoceného a platného výchovně-vzdělávacího procesu, kterého je dosaženo při rozhodnutí příslušného orgánu, že jedinec dosáhl standardizovaných výsledků daného procesu (European union, 2008). Veteška a Tureckiová (2008) rozumí kvalifikací soustavu schopností potřebných k získání způsobilosti k výkonu určité specifické činnosti. Podle NÚOV je kvalifikace zkouškou ověřená schopnost toho, co člověk opravdu zná, umí a co je schopen vykonávat (Evropský rámec kvalifikací, 2008b, online). Vzdělání (angl. education) je v institucionálním pojetí chápáno jako společensky organizovaná činnost zabezpečovaná institucí školství, formálního vzdělávání, celoživotního učení. Běžně se rozlišuje několik úrovní vzdělání, např. základní, středoškolské a vysokoškolské. (Průcha, Walterová, Mareš, 2009) Celoživotní vzdělávání (někdy též celoživotní učení; angl. lifelong learning, zkr. LLL) je stále poměrně nevyjasněný a silně obecný pojem. Na jednu stranu vyjadřuje téměř nepřetržitý proces osobnostního rozvoje (od narození po smrt jedince) a na straně druhé určitý typ politiky a organizace vzdělávacích soustav. Palán (2006, in Strategie celoživotního učení ČR 2007) definuje celoživotní učení jako „zásadní koncepční změnu pojetí vzdělávání, jeho organizačního principu, kdy všechny možnosti učení – ať už v tradičních vzdělávacích institucích v rámci vzdělávacího systému či mimo ně – jsou chápány jako jediný propojený celek, který dovoluje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a který umožňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoli během života.“ Celoživotní učení lze členit do dvou základních etap, které označujeme jako počáteční a další vzdělávání. Počáteční vzdělávání zahrnuje základní (primární a nižší sekundární stupeň – ISCED 1, 2), střední (vyšší sekundární stupeň – ISCED 3a nástavbové studium pro absolventy středního vzdělání s výučním listem – ISCED 4) a terciární vzdělávání (ISCED 5, 6). Další vzdělávání probíhá po dosažení určitého stupně vzdělání, resp. po prvním vstupu vzdělávajícího se na trh práce. Často se mluví spíše o celoživotním učení, nikoliv vzdělávání, aby se zdůraznil význam i takových učebních aktivit každého jedince, které 13

nemají organizovaný ráz, to znamená samostatného učení například při práci, při pobytu v přírodě, na kulturních akcích. Celoživotní učení tedy zahrnuje formální, neformální a informální vzdělávání 5 (Strategie celoživotního učení ČR, 2007). Výsledky učení (někdy též výsledky vzdělávání; angl. learning outcomes) vyjadřují to, co posluchač (žák, student) zná, čemu rozumí a co je schopen dělat po dokončení výchovně-vzdělávacího procesu. Studijní výsledky jsou v evropských legislativních dokumentech definovány z hlediska znalostí, dovedností a kompetencí (European union, 2008). Obsah a rozsah výsledků vzdělávání je předmětem četných diskusí. Průcha, Walterová a Mareš (2009) vysvětlují vzdělávací výsledky jako „produkt v podobě vědomostí, dovedností, postojů, hodnot, zájmů aj., vznikající působením vzdělávacích procesů vzdělávajících se subjektů“. Průcha (2009) tedy kategorizuje výsledky vzdělání na: • Vědomosti vztahující se k učivu jednotlivých předmětů či témat • Dovednosti, a to jednak ty, jež se vztahují ke konkrétnímu učivu (např. dovednost orientovat se v zeměpisné mapě), a jednak ty, které jsou výsledkem integrovaného působení školní edukace 6 (např. dovednost psát, číst) • Postoje, zájmy, hodnotové orientace a vlastnosti afektivního typu (např. zájem o literaturu či umění, postoj k dějinám vlastního národa). Například Linhartová (2008) uvádí, že „jestliže budeme chápat pojem učení v širším slova smyslu, pak za jeho výsledky budeme pokládat nejen vědomosti, dovednosti a návyky, ale i vlastnosti osobnosti, zejména schopnosti. Zúžíme-li svůj úhel pohledu, potom budeme uvažovat pouze o vědomostech, dovednostech a návycích.“ 5

Formální vzdělávání je realizováno ve vzdělávacích institucích a zahrnuje získávání na sebe

zpravidla navazujících stupňů vzdělání (základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem, středního vzdělání s maturitní zkouškou, vyššího odborného vzdělání v konzervatoři, vyššího odborného vzdělání, vysokoškolského vzdělání). Neformální vzdělávání je poskytováno v zařízeních zaměstnavatelů, soukromých vzdělávacích institucích, nestátních neziskových organizacích, ve školských zařízeních a dalších organizacích. Nutnou podmínkou pro realizaci tohoto druhu vzdělávání je účast odborného lektora, učitele či proškoleného vedoucího. Nevede k získání stupně vzdělání. Informální vzdělávání je neorganizované, zpravidla nesystematické a institucionálně nekoordinované samovzdělávání a proces osobnostního rozvoje. (Strategie celoživotního učení ČR, 2007) 6

Průcha (2009) nahrazuje pojmem „edukace“ pojmem „výchova a vzdělání“.

14

Pro potřeby bakalářské práce jsou výsledky vzdělávání chápány jako soubor vědomostí, dovedností a návyků. Kompetence se vyčleňují zvlášť. a) Znalosti (někdy též vědomosti; angl. knowledge) představují výsledky osvojování informací prostřednictvím učení. Znalosti jsou souborem faktů, principů, teorií a praktických postupů, které souvisejí s oborem studia nebo práce. V kontextu evropského rámce kvalifikací jsou znalosti označovány jako teoretické a / nebo faktické (European union, 2008). Podle Průchy, Walterové a Mareše (2009) odráží jak společensko-historickou zkušenost generací, tak individuální zkušenost jedince. Výše zmínění autoři uvádí, že „vědomosti jsou hlavní kategorií obsahu vzdělávání ve všech školských kurikulech 7 a v souladu s tím jsou hlavním objektem zjišťování a měření vzdělávacích výsledků jak na národní úrovni, tak v mezinárodním srovnávání.“ b) Dovednosti (angl. skills) jsou vysvětlovány jako způsobilost člověka k provádění určité činnosti (Průcha, Walterová, Mareš, 2009), popř. jako schopnost uplatnit znalosti a využít vlastních myšlenkových operací při plnění úkolů a řešení problémů (European union, 2008). V kontextu Evropského rámce kvalifikací jsou dovednosti popisovány jako kognitivní (používání logického, intuitivního a tvůrčího myšlení) nebo praktické (zahrnující manuální zručnost a používání metod, materiálů, nástrojů a přístrojů). Dle Linhartové

(2008)

jsou

dovednosti

charakterizovány

především

šikovností, úspěšností, správností, samostatností a poměrnou lehkostí ve vykonávání určité činnosti, a to i ve změněných podmínkách. c) Návyky (angl. habits) jsou definovány jako sklony člověka vykonávat v určité situaci nebo na určitý podnět sérii činností v ustálené podobě, v neměnném pořadí. Může se jednat o návyk senzomotorický, návyk chování, způsobu myšlení i učení. Upevňuje se opakováním a odměňováním. (Průcha, Walterová, Mareš, 2009) Kompetence (angl. competence) vyjadřují prokazatelnou schopnost používat znalosti a dovednosti a osobní, sociální nebo metodické schopnosti při pracovních nebo studijních situacích a v profesním a osobnostním rozvoji. V kontextu Evropského rámce 7

Školské kurikulum je pro tento případ chápáno jako vzdělávací program, projekt, plán.

15

kvalifikací jsou kompetence popsány ve smyslu odpovědnosti a samostatnosti (European union, 2008). České prostředí jimi rozumí ohraničené struktury schopností a znalostí a s nimi související dovednosti, postoje a hodnotové orientace, které jsou předpokladem pro výkon žáka – absolventa ve vymezené činnosti, vyjadřují jeho způsobilost nebo schopnost něco dělat, jednat určitým způsobem. (Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí, 2008, online). Veteška a Tureckiová (2008) uvádí, že „pojem kompetence tedy můžeme definovat také jako jedinečnou schopnost člověka úspěšně jednat a dále rozvíjet svůj potenciál na základě integrovaného souboru vlastních zdrojů, a to v konkrétním kontextu různých úkolů a životních situací, spojenou s možností a ochotou (motivací) rozhodovat a nést za svá rozhodnutí odpovědnost.“ V RVP se kompetence formálně dělí na klíčové a odborné, ve skutečnosti však neexistují odděleně, prolínají se: •

Klíčové kompetence (dále jen KK) jsou souborem požadavků na vzdělání, zahrnující vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a pracovní uplatnění. KK nejsou vázány na jednotlivé vyučovací předměty, nýbrž vytvářejí obecný základ vzdělávání, tudíž jsou univerzálně použitelné v různých situacích. KK jsou rozvíjeny v celoživotním učení (Průcha, Walterová, Mareš, 2009).

•

Odborné kompetence se odvíjejí od kvalifikačních požadavků na výkon konkrétního povolání a charakterizují způsobilost absolventa k pracovní činnosti. Tvoří je soubor odborných vědomostí, dovedností, postojů a hodnot potřebných pro výkon pracovních činností daného povolání nebo skupiny příbuzných povolání.

Vzdělávací soustava, někdy též vzdělávací nebo školský systém (angl. educational system), odpovídá pro potřeby bakalářské práce souboru všech škol, školských zařízení a jiných vzdělávacích institucí, jejich pracovníci, materiální a finanční prostředky, legislativní úpravy, který jako celek zajišťuje ve státě realizaci

16

vzdělávání 8 (Česká republika, 2004; Průcha, Walterová, Mareš, 2009). Schéma vzdělávací soustavy je uvedeno v Příloze I. Vzdělávací soustava v ČR. ISCED (International Standard Classification of Education), čili Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání byla vypracována a vydána UNESCO v roce 1976, aby sloužila jako nástroj vhodný pro shromažďování, zpracování a zpřístupňování vzdělávacích statistik jak v jednotlivých zemích, tak v mezinárodním měřítku (Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED, 2012, online).

Tab. 1: Informativní přehled kódového značení úrovní vzdělávání podle ISCED 1997 kód

úroveň vzdělání

0

Preprimární vzdělávání

1

Primární vzdělání nebo první stupeň základního vzdělání

2

Nižší sekundární vzdělání nebo druhý stupeň základního vzdělání

3

2A

Nižší sekundární vzdělání - přímý přístup ke vzdělání úrovně 3

2B

Nižší sekundární vzdělání - přímý přístup ke vzdělání úrovně 3C

2C

Nižší sekundární vzdělání - konečné vzdělání, přímý vstup na trh práce

Vyšší sekundární vzdělávání 3A

Vyšší sekundární vzdělání - přímý přístup ke vzdělání úrovně 5

3B

Vyšší sekundární vzdělání - přímý přístup ke vzdělání úrovně 5B

3C

Vyšší sekundární vzdělání - konečné vzdělání, přímý vstup na trh práce, přístup ke vzdělání úrovně 4A

4

5

Postsekundární neterciární vzdělání 4A

Postsekundární neterciární vzdělání - přímý přístup ke vzdělání úrovně 5

4B

Postsekundární neterciární vzdělání - přímý přístup ke vzdělání úrovně 5

4C

Postsekundární neterciární vzdělání - přímý přístup ke vzdělání úrovně 5

První stupeň terciárního vzdělání

8

Dle § 7, odstavce (1) Školského zákona „Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení podle

tohoto zákona.“

17

6

5A

První stupeň terciárního vzdělání - přímý přístup ke vzdělání úrovně 6

5B

První stupeň terciárního vzdělání - konečné vzdělání, přímý vstup na trh práce

Druhý stupeň terciárního vzdělávání zdroj: Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED, 2012, online

Střední vzdělání je stupeň vzdělání, který žák získá úspěšným ukončením vzdělávacího programu střední školy v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání (EACEA, 2009/2010, online). Střední vzdělání s maturitní zkouškou je stupeň vzdělání, které žák získá úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu střední školy v délce 4 let denní formy vzdělávání, vzdělávacího programu nástavbového studia v délce 2 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Může je též získat žák šestiletého programu konzervatoře, nejdříve po čtyřech letech studia, nebo žák osmiletého programu konzervatoře po osmi letech studia (EACEA, 2009/2010, online). Střední

škola

je

druh

školy,

poskytující

vyšší

sekundární

vzdělání.

U gymnaziálních oborů i nižší sekundární vzdělání. (EACEA, 2009/2010, online) Střední odborná škola je označení pro střední školu, která uskutečňuje čtyřleté obory středního vzdělání s maturitní zkouškou a/nebo jedno- či dvouleté obory středního vzdělání, ukončeného závěrečnou zkouškou. Připravuje zpravidla pro výkon odborných činností, zejména technickohospodářských, zdravotnických, pedagogických, uměleckých. Obory ukončené maturitní zkouškou připravují i pro studium na vysoké škole. (EACEA, 2009/2010, online) Vzdělávací programy (angl. educational programme) dle Průchy (2000) označují souhrnně různé dokumenty, které komplexně vymezují koncepci, cíle, obsah a jiné složky vzdělávání v určitém stupni a druhu škol. Jsou obvykle schvalovány a zaváděny ministerstvy školství nebo jinými orgány řízení vzdělávání ve státě nebo regionu a mají normativní charakter, tj. jsou závazné pro fungování příslušné úrovně vzdělávacího systému.

18

4.2 Současný legislativní rámec a strategie v České republice 4.2.1 Úvod do problematiky – obecný politický rámec (zpracováno dle Národní vzdělávací fond (NVF) a Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV), 2009/2010, online) Česká republika vznikla v lednu 1993, kdy se Česká a Slovenská federativní republika rozdělila na dva státy. V r. 1995 se Česká republika stala členem OECD 9, v r. 2004 se stala členem Evropské unie, které v prvním pololetí r. 2009 předsedala. Ústava České republiky přijatá 16. prosince 1992 poskytuje obecný právní rámec pro další vývoj legislativy. Práva občanů a povinnosti státu vzhledem ke vzdělávání jsou dány Listinou základních práv a svobod (zákon, který je součástí ústavního pořádku). Zaručuje především právo na „bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách“. Další deklarované základní povinnosti (např. povinná školní docházka) a práva (např. právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu) odkazují na zákonnou úpravu. V oblasti odborného vzdělávání a přípravy sehrála důležitou roli Kodaňská deklarace z roku 2002. Všechny priority a příslušné nástroje Kodaňského procesu, které si kladou za cíl umožnit lepší transparentnost kvalifikací, a tím i usnadnit mobilitu občanů a jejich celoživotní vzdělávání, mezi které patří mimo jiné i EQF (Evropský rámec kvalifikací), jsou v ČR zaváděny nebo se jejich zavedení připravuje (Národní přiřazovací zpráva České republiky, 2011). K 1. lednu 2005 vstoupil v platnost nový školský zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Stanoví zásady a cíle vzdělávání, dvoustupňový systém tvorby vzdělávacích programů (dokumentů), jimiž se má cílů dosahovat, a výchovně-vzdělávací soustavu, která je má realizovat. Tu tvoří školy, které uskutečňují vzdělávání na základě centrálně formulovaných rámcových vzdělávacích programů a vyšší odborné školy, a dále školská zařízení, která poskytují vzdělávání a služby, jež vzdělávání ve školách doplňují nebo podporují. 9

Organisation for Economic Cooperation and Development, český název: Organizace pro

ekonomickou spolupráci a rozvoj

19

Zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů upravuje (s účinností od 1. 1. 2005) předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich další vzdělávání a kariérní systém. Zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (č. 306/1999 Sb.) nahradil předchozí úpravu dotací prostřednictvím nařízení vlády. Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních (č. 109/2002 Sb.) upravuje výchovu dětí a mladistvých bez patřičného rodinného zázemí nebo s poruchami chování. Zákon o vysokých školách (č. 111/1998 Sb., mnohokrát novelizovaný) umožnil rozvoj neuniverzitního a soukromého sektoru v oblasti vysokého školství. Změnil právní postavení vysokých škol, které už (s výjimkou vysokých škol vojenské a policejní) nejsou institucemi státními, ale veřejnoprávními a disponují vlastním majetkem a širokou autonomií. V květnu 2006 (s platností od srpna 2007 plně) vstoupil v platnost zákon č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Tento zákon umožňuje dospělým získat plnohodnotný doklad o kvalifikaci dosažené prostřednictvím praxe a kursů, aniž by museli chodit do školy. 4.2.2 Školský zákon Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některá jiná vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanovuje podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále jen „vzdělávání“) uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství. Dále vymezuje zásady a cíle vzdělávání, jako je např. rovný přístup každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání, zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod, možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání a další. Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména: 20

a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života, b) získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání, c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost, d) pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti, e) utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého, f)

poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku,

g) získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví. Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení podle tohoto zákona. Škola uskutečňuje vzdělávání podle tzv. vzdělávacích programů. Ve školském zákoně v části Vzdělávací programy je ustanoveno, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) zpracovává Národní program vzdělávání, kde by měly být rozpracovány cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezeny hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků. Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů. (Česká republika, 2004)

21

Střednímu školství se v rámci školského zákona věnuje ČÁST ČTVRTÁ STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Cíle středního vzdělávání upravuje § 57: „Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.“ Střední vzdělání je rozděleno na tři stupně: střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou. „Vláda stanoví nařízením obory vzdělání, v nichž lze dosáhnout středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem jakož i středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou a středního vzdělání s maturitní zkouškou, jejich návaznost na učební a studijní obory podle předchozích právních předpisů a počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku.“ (viz 4.2.3. Nařízení vlády č. 211/2010 Sb. o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání) 4.2.3 Nařízení vlády č. 211/2010 Sb. o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání Nařízení vlády č. 211/2010 Sb. o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání navazuje na školský zákon a uvádí „soustavu oborů vzdělání s uvedením oborů vzdělání, v nichž lze dosáhnout základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, vyššího odborného vzdělání v konzervatoři a vyššího odborného vzdělání, jejich návaznost na obory vzdělání podle předchozích právních předpisů, návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia a nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku“. 4.2.4 Zákon o uznání výsledků dalšího vzdělávání Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) upravuje 22

systém ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání; kvalifikace; kvalifikační standardy dílčí kvalifikace; hodnotící standardy dílčí kvalifikace; Národní soustavu kvalifikací; pravidla udělování, prodlužování platnosti a odnímání autorizace k ověřování výsledků dalšího vzdělávání; práva a povinnosti účastníků dalšího vzdělávání; působnost orgánů vykonávajících státní správu v oblasti ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání rozlišuje kvalifikace úplné a kvalifikace profesní; kvalifikace profesní jsou zpravidla součástí úplných profesních kvalifikací. Táž profesní kvalifikace může být zároveň součástí dvou nebo více úplných profesních kvalifikací. Seznam úplných profesních kvalifikací rozlišovaných, potvrzovaných a uznávaných na území České republiky schvaluje, mění a zrušuje MŠMT a zveřejňuje jej v Národní soustavě kvalifikací. Odborná způsobilost dosažená získáním stupně vzdělání v určitém oboru vzdělání podle zvláštního právního předpisu je v Národní soustavě kvalifikací vždy uváděna jako alespoň jedna úplná profesní kvalifikace. Seznam profesních kvalifikací rozlišovaných, potvrzovaných a uznávaných na území České republiky schvaluje, mění a zrušuje MŠMT s ohledem na potřeby trhu práce a zveřejňuje jej v Národní soustavě kvalifikací. Zákon dále upravuje podmínky a potvrzení získání profesních kvalifikací pro určité povolání 10. Zákon uvádí i obecné podmínky hodnocení dosažené odborné způsobilosti.

4.3 Školská reforma Na základě nového školského zákona (viz kapitola 4.2.2 Školský zákon) z roku 2004 byla zahájena tzv. školské (kurikulární) reforma. Důvody pro systémovou a komplexní kurikulární reformu v ČR byly čerpány ze dvou oblastí, a to z ekonomické a společenské (změna pracovního trhu, schopnost reagovat na stále se měnící pracovní a životní podmínky, schopnost pracovat s informačními zdroji; potřeba flexibilní a přizpůsobivé pracovní síly, která je z našeho pohledu tzv. kompetentní) a z vnitřní, která spočívá v samotné škole (Veteška, Tureckiová, 2008).

10

O Národní soustavě kvalifikací bude pojednáno v samostatné kapitole 4.7 Národní soustava

kvalifikací (NSK).

23

Dle MŠMT (Školská reforma, 2006, online) „školská, nebo též kurikulární reforma přináší především změny v obsahu a cílech vzdělávání. Kromě předávání znalostí kladou nyní školy ve své práci důraz na to, aby se žáci naučili s informacemi pracovat a osvojili si další celoživotní dovednosti, tzv. klíčové kompetence, které jim mají usnadnit plnohodnotný život ve 21. století.“ Jedním z článků kurikulární reformy je např. nový systém tvorby vzdělávacích programů. Kurikulární dokumenty jsou tvořeny na dvou úrovních: státní – v podobě Národního programu vzdělávání (NPV) a rámcových vzdělávacích programů (RVP) – a školní – v podobě školních vzdělávacích programů (ŠVP), podle kterých se uskutečňuje vzdělávání v konkrétní škole (Rámcový vzdělávací program: pro obor vzdělávání 16-01.M/01 Ekologie a životní prostředí, 2008, online). Základním rozdílem oproti dřívějšímu způsobu jednotných osnov pro všechny školy je, že si školy samy vytváří tzv. školní vzdělávací program na základě státem schváleného RVP určitého oboru. Tvorba a schvalování RVP – stejně jako zavádění vlastních ŠVP – probíhala postupně podle stanoveného harmonogramu (Harmonogram, 2006, online). Podle Letáku pro podporu kurikulární reformy (2006) dává tedy nová koncepce vzdělávání učitelům škol větší pravomoci, ale zároveň požaduje i větší odpovědnost při přípravě výuky. Učitelé stanovují nejvhodnější učivo i metody (na základě RVP) a cíleněji reagují na potřeby konkrétních dětí, na podmínky škol, na zájmy žáků i požadavky jejich rodičů. „Všechny naznačené změny by měly vést především k tomu, že se žáci budou učit rádi, že získají dovednosti i způsoby jednání, které budou mít smysl a které bez problému uplatní v dalším životě a v zaměstnání doma i kdekoli v zahraničí. Změny by měly navodit i takové vztahy ve školách, jejichž odrazem budou samostatní, sebevědomí a aktivní lidé, kteří budou zároveň dostatečně odpovědní vůči sobě i svému okolí. Lidé, kteří budou umět prožít svůj život plodně právě s využitím dovedností, které ve škole získali.“ (Leták pro podporu kurikulární reformy, 2006, online) 11 Školská reforma je prezentována široké veřejnosti různými způsoby. Jedním z nich je např. tzv. Desatero školské reformy (Desatero školské reformy, 2006, online).

11

Leták pro podporu kurikulární reformy (2006) je uveden v příloze bakalářské práce.

24

Viz Příloha II. Desatero školské reformy a Příloha III. Leták pro podporu kurikulární reformy: Motivační dopis.

4.4 Kurikulární dokumenty v ČR 4.4.1 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha) Národní program rozvoje vzdělávání v České republice vznikl roku 2001 na základě usnesení vlády České republiky č. 277 ze dne 7. dubna 1999, která v něm schválila hlavní cíle vzdělávací politiky. Přijaté cíle se staly východiskem „Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice“ zveřejněné MŠMT dne 13. května 1999. Dle Kotáska a spol. (2001) je tzv. Bílá kniha závazný vládní dokument a je pojata jako systémový projekt, formulující myšlenková východiska, obecné záměry a rozvojové programy, které mají být směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy ve střednědobém horizontu. Časovým horizontem strategického dokumentu je rok 2005, v některých jeho částech s potřebným zřetelem k období do roku 2010. Vyjadřuje vládní záměry v oblasti vzdělávání a z nich vyplývající legislativní a organizační opatření a rozvojové programy. Dokument se snaží vyjadřovat celospolečenské potřeby. Předmětnou oblastí, o níž se pojednává, je integrující se vzdělávací soustava ve své sociální, kulturní, politické, hospodářské a environmentální podmíněnosti. Dokument se týká jak východisek a předpokladů rozvoje celé vzdělávací soustavy, tak specifických vnitřních otázek jednotlivých vzdělávacích sektorů i stupňů a druhů škol. Dokument je členěn do tří částí, které odpovídají třem hlavním sektorům vzdělávání a pojednávají o předškolním, základním a středním vzdělávání dětí a mládeže od 3 do 19 let (tzv. regionální školství – předmět školského zákona č. 561/2004 Sb.), vzdělávání mládeže ve vzdělávacích institucích terciární úrovně a o vzdělávání dospělých osob. Strategický dokument Bílá kniha řeší i Evropskou a mezinárodní spolupráci ve vzdělávání: „Poněvadž česká vzdělávací politika bude podstatně ovlivňována mezinárodním kontextem, formulují se záměry mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání, s důrazem na začlenění do evropských a atlantických struktur (…) V tomto kontextu bude mezinárodní spolupráce České republiky ve všech oblastech vzdělávání 25

koncipována a realizována tak, aby svými důsledky přispěla k prohloubení její integrace do euroatlantických a evropských struktur, k posílení regionální spolupráce a k systematickému využívání zahraničních zkušeností v domácích podmínkách. Bude se uskutečňovat jako spolupráce založená na mnohostranném základu v rámci mezinárodních

organizací

(zejména

Evropské

unie,

OECD,

Rady

Evropy

a OSN/UNESCO) i jako spolupráce bilaterální.“ (Kotásek a spol., 2001) Bílá kniha řeší rovněž otázky celoživotního vzdělávání a uznávání profesních kvalifikací na mezinárodní úrovni: „Dalším úkolem je uznávání kvalifikace, jež je nutná pro výkon tzv. regulovaných profesí v Evropské unii. V Evropské unii byl zaveden systém uznávání profesních kvalifikací, který zaručuje, že jestliže zájemce z určité země Evropské unie chce regulovanou profesi vykonávat v jiné zemi, může tak učinit, pokud prokáže, že dosáhl příslušné kvalifikace v domovském členském státě, kde ho tato kvalifikace opravňuje k vykonávání příslušné profese. Jestliže jsou podstatné rozdíly v tom, jaké domácí kvalifikace dosáhl a jaká je požadována v hostitelské členské zemi, musí projít adaptačním obdobím vzdělání nebo absolvovat zkoušku způsobilosti. Česká republika bude muset tento systém převzít a ustanovit pro něj národního koordinátora.“ (Kotásek a spol., 2001) Současně s tvorbou dokumentu Bílá kniha vznikal návrh nového školského zákona. „Bílou knihu a zákon lze proto chápat i při odlišné dikci jako vzájemně se doplňující nástroje proměn českého vzdělávání.“ (Kotásek a spol., 2001) 4.4.2 Rámcový vzdělávací program (RVP) 12 Jak je uvedeno ve školském zákoně 13 (§ 3, odst. 2) „pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání (…) se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů (…)“ RVP pro střední školy jsou státem vydané pedagogické (kurikulární) dokumenty, které vymezují závazné požadavky na vzdělání v jednotlivých oborech a stupních vzdělání, tzn. zejména výsledky vzdělávání, kterých má žák v závěru studia dosáhnout, 12

Vztaženo převážně na RVP pro střední odborné školy

13

Úplné znění č. 317/2008 Sb.

26

obsah vzdělávání, základní podmínky realizace vzdělávání a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů. Pro školu jsou tyto dokumenty závazné, veřejně přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. (Rámcový vzdělávací program: pro obor vzdělávání 16-01.M/01 Ekologie a životní prostředí, 2008, online) § 4 školského zákonu již plně popisuje RVP: (1) Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Podmínky ochrany zdraví pro uskutečňování vzdělávání stanoví MŠMT v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. (2) Rámcové vzdělávací programy musí odpovídat nejnovějším poznatkům: a) vědních disciplín, jejichž základy a praktické využití má vzdělávání zprostředkovat, a b) pedagogiky a psychologie o účinných metodách a organizačním uspořádání vzdělávání přiměřeně věku a rozvoji vzdělávaného. Dle školského zákona by měl RVP odpovídat soustavě oborů vzdělání (na základě Nařízení vlády č. 211/2010 Sb. o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání). V rámci školské reformy vznikl pro každý obor vzdělání samostatný RVP. RVP pro odborné školy byly připraveny v několika fázích v Národním ústavu odborného vzdělávání (NÚOV), poté je schválilo a vydalo MŠMT. (Národní ústav odborného vzdělávání: Rámcové vzdělávací programy, online) Podle RVP pro obor vzdělání 16 – 01 – M/01 Ekologie a životní prostředí usilují všeobecně RVP pro střední odborné vzdělávání o vytvoření pluralitního vzdělávacího prostředí a podporu pedagogické samostatnosti škol, a proto vymezují pouze požadované výstupy (výsledky vzdělávání) a nezbytné prostředky pro jejich dosažení, zatímco způsob realizace vymezených požadavků ponechávají na školách; o lepší uplatnění absolventů středního odborného vzdělávání na trhu práce a jejich připravenost dále se vzdělávat, popřípadě se bezproblémově rekvalifikovat, a vést kvalitní osobní

27

i občanský život a v neposlední řadě také o zvýšení kvality a účinnosti středního odborného vzdělávání. V obecném úvodu všech RVP pro střední odborné školy jsou uvedeny širší souvislosti RVP: • RVP jsou zpracovány pro obory vzdělání zařazené v nové soustavě oborů vzdělání. Pro každý obor vzdělání existuje jeden RVP. • Vzdělávání vymezené v RVP odborného vzdělávání vychází ze čtyř cílů vzdělávání pro 21. století formulovaných komisí UNESCO: učit se poznávat, učit se učit, učit se být, učit se žít s ostatními a navazuje na cíle a obsah vzdělávání stanovené RVP základního vzdělávání. • Požadavky na odborné vzdělávání a způsobilosti (kompetence) absolventů vycházejí

z požadavků

trhu

práce

popsaných

v

profesních

profilech

a kvalifikačních standardech, na jejichž zpracování se podíleli představitelé zaměstnavatelů. • RVP stanovují především výsledky (výstupy) vzdělávání – co má žák umět a být schopen na určité úrovni odpovídající jeho předpokladům prokázat. Učivo není cílem vzdělávání, ale prostředkem k dosažení požadovaných výstupů. • RVP jsou zpracovány tak, aby zajišťovaly srovnatelnou úroveň odborného vzdělávání a přípravy všech absolventů a aby zároveň umožňovaly škole reagovat na potřeby trhu práce v regionu nebo vytvářet odborná zaměření pro určité skupiny odborných činností. • RVP kladou důraz na význam všeobecného vzdělání pro rozvoj žáků a na jeho průpravnou funkci pro odborné vzdělávání a pro získání kompetencí potřebných k výkonu povolání. Všeobecné vzdělávání je důležité pro celoživotní vzdělávání (učení), pro porozumění současným jevům ve společnosti i rychlému vývoji vědy a techniky a pro přizpůsobení se měnícím se životním i pracovním podmínkám. • Do všeobecného vzdělávání je nově začleněno vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích (ICT) a základní ekonomické vzdělávání (kromě oborů, kde obě oblasti mají odborný – profesní charakter); dosud byly řazeny do odborných vyučovacích předmětů. 28

• Obsah vzdělávání je v RVP koncipován nadpředmětově podle vzdělávacích oblastí (např. jazykové vzdělávání, společenskovědní vzdělávání, ekonomické vzdělávání, odborné vzdělávání); usiluje se o funkční propojení teorie a nácviku dovedností (praxe). • Oblasti všeobecného vzdělávání jsou jednotné pro celý stupeň vzdělání a navazují na RVP základního vzdělávání. Oblast odborného vzdělávání je zpracována samostatně pro jednotlivé obory vzdělání, i když se v některých oborech vzdělání mohou vzhledem k jejich charakteru objevit obdobné obsahové okruhy. • RVP stanovují i tzv. průřezová témata (Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie), která plní zejména výchovnou a motivační funkci. Škola je může realizovat nejen ve výuce, ale také jinými aktivitami. • Struktura RVP vychází z požadavků na RVP vymezených ve školském zákoně. • RVP mají 12 kapitol, z nichž některé jsou společné pro všechny RVP. 4.4.3 Školní vzdělávací program (ŠVP) ŠVP je stěžejním pedagogickým dokumentem školy, na jehož základě škola realizuje vzdělávání v daném oboru vzdělání. Je povinnou součástí dokumentace školy. Základní charakteristika ŠVP je uvedena v § 5 školského zákona 14: Školní vzdělávací programy: (1) Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž je podle § 3 odst. 2 vydán rámcový vzdělávací program, musí být v souladu s tímto rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být ve školním vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (například modulů). (2) Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž není vydán rámcový vzdělávací program, stanoví zejména konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. 14

Úplné znění č. 317/2008 Sb.

29

Dále stanoví popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní škole nebo školském zařízení uskutečňuje. (3) Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy nebo školského zařízení zveřejní na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení; do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno. ŠVP si každá škola vytváří sama a začleňuje do něj specifika potřebné pro výuku na dané škole. Národní ústav odborného vzdělávání vypracoval v roce 2008 Metodiku tvorby školních vzdělávacích programů pro SOŠ a SOU (Kašparová a kol., 2008). Základní koncepce ŠVP (školního kurikula) se odvíjí od koncepce příslušného RVP. ŠVP předkládá požadované výstupy (výsledky vzdělávání) na škole, uvádí způsob jejich realizace a prostředky pro jejich dosažení. ŠVP je tvořen s ohledem na lepší uplatnění absolventů na trhu práce, s ohledem na jejich připravenost dále se vzdělávat, případně rekvalifikovat. (Školní vzdělávací program: obor vzdělání Ekologie a životní prostředí. Rajhrad, 2010, online) Stěžejní částí ŠVP je v každém případě tzv. profil absolventa 15, protože charakterizuje kompetence absolventa vymezené v RVP z hlediska záměrů školy. Odvíjí se od něj koncepce a obsah celého vzdělávacího programu; plní informační funkci uvnitř i vně školského systému. To znamená jak na vstupu (pro žáky a jejich rodiče při volbě vzdělávacího programu), tak na výstupu (pro zaměstnavatelskou oblast či pro volbu navazujícího vzdělávání). (Kašparová a kol., 2008)

4.5 Soustava oborů vzdělání (SOV) Soustava oborů vzdělání je uvedena v Nařízení vlády č. 211/2010 Sb. o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (viz kapitola 4.2.3 Nařízení vlády č. 211/2010 Sb.), v úvodu nařízení jsou vypsány skupiny oborů 15

Profil absolventa obsahuje základní identifikační údaje, popis uplatnění absolventa v praxi,

výčet kompetencí absolventa (výsledky vzdělávání) a způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání, stupeň dosaženého vzdělání.

30

vzdělání a uveden přehled kategorií dosaženého vzdělání (viz tab. 2: Přehled kategorií dosaženého vzdělání). Tab. 2: Přehled kategorií dosaženého vzdělání

ISCED 16

Kód Dosažené vzdělání B,

Obory vzdělání poskytující zkladní vzdělání s výjimkou oborů 1, 2A, 2C

C

vzdělání 78-62-C/01 Praktická škola jednoletá a 78-62-C/02 Praktická škola dvouletá, které poskytují střední vzdělání

J

Obory vzdělání poskytující střední vzdělání (bez výučního listu 3C a maturitní zkoušky)

E

Dvouleté a tříleté obory vzdělání poskytující střední vzdělání 3C s výučním listem (určené hlavně pro žáky se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním; jsou koncipovány s nižšími nároky v oblasti všeobecného i obecně odborného vzdělání; absolventi jsou připraveni pro výkon jednoduchých prací v rámci dělnických povolání)

H

Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem

L

Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou; 3A, 4A

3C

v případě, že pořadové číslo začíná číslicemi 0 až 4, jedná se o obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou, u kterých je součástí vzdělávání i odborný výcvik; v případě že pořadové číslo začíná číslicí 5, jedná se o obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou Obory vzdělání poskytující střední zdělání s maturitní zkouškou

3A

N

Obory vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání

5B

P

Obory vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání v konzervatoři

5B

K, M

zdroj: Nařízení vlády č.211/2010 Sb.

16

Přiřazeno pro orientaci dle Konstrukce klasifikace kmenových oborů vzdělání, 2012, online

31

4.6 Evropský rámec kvalifikací (EQF) Česká republika se k principům společného evropského nástroje EQF přihlásila přijetím Lisabonské strategie a konceptu celoživotního učení (Národní přiřazovací zpráva České republiky, 2011). Evropský rámec kvalifikací (EQF) je společný evropský referenční rámec, který propojuje systémy kvalifikací jednotlivých členských států. EQF představuje referenční převodní nástroj pro srovnávání kvalifikačních úrovní odlišných systémů, které se poté stávají čitelnějšími a srozumitelnějšími. Podporuje celoživotní vzdělávání a rovnocenné příležitosti ve společnostech založených na znalostech, stejně jako další integraci evropského trhu práce, mobilitu občanů mezi zeměmi a zároveň respektuje bohatou rozmanitost národních vzdělávacích systémů (European union, 2008; European commission, 2008). Cílem EQF je srozumitelnost a porovnatelnost kvalifikací v evropských zemích (Evropský rámec kvalifikací, 2008a, online). EQF je jednotná stupnice osmi úrovní, do kterých lze zařadit všechny kvalifikace (Evropský rámec kvalifikací, 2008b, online) a které pokrývají celou škálu kvalifikací, od základní až po pokročilé (European commission, 2008). Úrovně EQF jsou popsány znalostmi,

dovednostmi

a

kompetencemi

a

založeny

na

výsledcích

učení

(viz tab. 3: Popis jednotlivých úrovní v rámci EQF). Dokument EQF byl projednán Evropským parlamentem a Radou v prosinci 2007 a formálně přijat v únoru 2008. V témže roce byl zahájen proces implementace na národní úrovni. Tzv. přiřazovací proces, ve kterém mají jednotlivé země provázat EQF s národními rámci kvalifikací, je proces dobrovolný. (Brychnáčová a kol., online) Brychnáčová a kol. dále uvádí, že „členské státy by měly přizpůsobit své národní kvalifikační rámce EQF (tzn. přiřadit všechny kvalifikace k osmi úrovním jednotného EQF) a od roku 2012 by měla každá kvalifikace získaná na území EU obsahovat odkaz na EQF. První fáze, zaměřená na propojení vnitrostátních systémů kvalifikací s EQF a případné zpracování vlastních rámců kvalifikací, bude ukončena v roce 2010.“ Šnajdrová (2011) hodnotí přiřazovací proces v ČR slovy: „Česká republika měla pro přiřazovací proces dobrou výchozí pozici. Principy, na kterých byl EQF vytvářen, jsou obsaženy v reformních krocích, kterými český vzdělávací a kvalifikační systém prochází již od roku 2004. Český systém klasifikace stupňů vzdělání dosahovaných v počátečním 32

vzdělávání (soustava oborů vzdělání a princip klasifikace kmenových oborů vzdělání, KKOV) a úrovně kvalifikací vedených v registru Národní soustava kvalifikací přiřazení k úrovním EQF umožňují, protože jsou založeny na výsledcích učení.“ Dále Šnajdrová (2011) uvádí, že v ČR byly zatím přiřazeny k úrovním EQF kvalifikace získané ve středním a vysokoškolském vzdělávání a také dílčí kvalifikace získané v systému uznávání dalšího vzdělávání na základě Národní soustavy kvalifikací. Základní schéma přiřazení úrovní počátečního vzdělání v ČR k úrovni EQF bylo pro lepší přehlednost doplněno do tabulky úrovní EQF (viz tab. 3: Popis jednotlivých úrovní v rámci EQF). Platnost EQF v ČR bude od roku 2012, kdy budou všechny nové diplomy, vysvědčení, osvědčení a dokumenty Europassu opatřeny příslušnou úrovní EQF (Evropský rámec kvalifikací, 2008b, online). Pro předkládanou bakalářskou práci je velice důležitá poznámka uvedená v dokumentu A European Qualifications Framework (EQF) for lifelong learning (Evropský rámec kvalifikací (EQF) pro celoživotní učení, 2005, online), že EQF nenahrzuje existující národní a/nebo odvětvové soustavy; plní doplňkové a odlišné úkoly a neměla by být chápána jako „souhrn“ nebo „reprezentativní průměr“ národních/odvětvových

soustav.

EQF

nemůže

zahrnovat

podrobné

popisy

jednotlivých kvalifikací, učebních tras nebo podmínek přístupu. To je úkolem soustav kvalifikací na národní a/nebo odvětvové úrovni. Národní systémy a instituce si ponechávají schopnost zvyšovat a překračovat to, co stanovuje EQF. EQF by měl podle téhož dokumentu poskytovat „pouze“ (dobrovolný) rámec pro odvětvové a oborové organizace a sdružení, který by jim umožňoval identifikovat vzájemná spojení, synergie a možné překrývání nabídky na odvětvové a národní úrovni.

33

Tab. 3: Popis jednotlivých úrovní v rámci EQF

Úroveň 1

Dosažené vzdělání v ČR 17

znalosti

dovednosti

kompetence

základy vzdělání (základní škola speciální)

•

•

•

základní všeobecné znalosti

základní dovednosti požadované k vykonávání jednoduchých úkolů

Úroveň 2

základní vzdělání, střední vzdělání bez výučního listu,

•

základní faktické znalosti v oboru práce nebo studia

•

střední vzdělání s výučním listem (délka studia 2 roky)

pracovat nebo studovat pod přímým dohledem ve strukturovaném prostředí

základní kognitivní a praktické dovednosti požadované pro

•

používání relevantních informací za účelem plnění úkolů

pracovat nebo studovat pod dohledem s určitou mírou samostatnosti

a řešení běžných problémů s použitím jednoduchých pravidel a nástrojů Úroveň 3

střední vzdělání s výučním listem (délka studia 3 roky)

•

znalosti faktů, zásad, procesů a obecných pojmů v oboru

•

řada kognitivních a praktických dovedností požadovaných při plnění úkolů a řešení problémů výběrem a použitím

práce nebo studia

základních metod, nástrojů, materiálů a informací Úroveň 4

střední vzdělání s maturitní zkouškou (všeobecné,

•

s odborným výcvikem, odborné)

faktické a teoretické znalosti v širokých souvislostech

•

řada kognitivních a praktických dovedností požadovaných při

•

nést odpovědnost za splnění úkolů v práci nebo ve studiu

•

při řešení problémů přizpůsobovat své chování okolnostem

•

schopnost řídit sebe samého v rámci pokynů v oblastech práce

řešení konkrétních problémů v oboru práce nebo studia

v oboru práce nebo studia

nebo studia, které jsou obvykle předvídatelné, ale mohou se měnit •

dohlížet na běžnou práci jiných osob a nést určitou odpovědnost za hodnocení a zlepšování pracovních či vzdělávacích činností

Úroveň 5

Úroveň 6

programy krátkého cyklu (v ČR se teprve budou vytvářet)

vysokoškolské – bakalářský studijní program, vyšší

•

•

odborné vzdělání (vč. konzervatoří)

rozsáhlé, specializované, faktické a teoretické znalosti

•

rozsáhlá škála kognitivních a praktických dovedností

v oboru práce nebo studia a uvědomování si hranic

požadovaných při rozvíjení tvůrčích řešení abstraktních

těchto znalostí

problémů

pokročilé znalosti v oboru práce nebo studia zahrnující

•

kritické chápání teorií a zásad

pokročilé dovednosti prokazující zvládnutí oboru a smysl pro

•

řídit a kontrolovat pracovní či vzdělávací činnosti, při nichž dochází k nepředvídatelným změnám

•

posuzovat a rozvíjet své vlastní výkony a výkony ostatních

•

řídit soubor složitých technických nebo odborných činností či

inovace, jež jsou požadovány při řešení složitých

projektů a nést odpovědnost za rozhodování v nepředvídatelném

a nepředvídatelných problémů ve specializované oblasti práce

kontextu pracovní nebo vzdělávací náplně

nebo studia

•

nést odpovědnost za řízení odborného rozvoje jednotlivců a skupin

Úroveň 7

vysokoškolské – magisterský studijní program

•

•

vysoce specializované znalosti, z nichž některé jsou

•

speciální dovednosti požadované při řešení problémů

•

v popředí znalostí v oboru práce nebo studia, sloužící

ve výzkumu a/nebo při inovacích s cílem rozvíjet nové

jsou složité, nelze je předvídat a vyžadují nové strategické

jako základ originálního myšlení nebo výzkumu

znalosti a postupy a integrovat poznatky z různých oblastí

přístupy

kritické uvědomování si znalostí v oboru a na rozhraní

•

různých oborů Úroveň 8

vysokoškolské – doktorský studijní program

•

řídit a transformovat pracovní nebo vzdělávací kontexty, které

znalosti na špičkové úrovni v oboru práce nebo studia a na rozhraní oborů

nést odpovědnost za přispívání k odborným znalostem a postupům a/nebo za posuzování strategických výkonů týmů

•

vysoce pokročilé a specializované dovednosti a techniky,

•

vykazovat značnou autoritu, inovační potenciál, samostatnost

včetně syntézy a hodnocení, požadované při řešení kritických

a akademickou a odbornou integritu a trvalé odhodlání přicházet

problémů ve výzkumu a/nebo inovacích a při rozšiřování

s novými myšlenkami a vyvíjet nové postupy na špičkové úrovni

a novém definování stávajících znalostí nebo odborných

v oboru práce nebo studia, včetně výzkumu

postupů

angl. zdroj: European union, 2008; český zdroj: Úrovně EQF, 2008; upraveno

17

Doplněno dle Šnajdrová, 2011, online

34

4.7 Národní soustava kvalifikací (NSK) Národní

soustava

kvalifikací

(angl.

national

qualifications

framework)

představuje nástroj pro klasifikaci kvalifikací podle souboru kritérií pro určitou úroveň dosaženého vzdělání, jehož cílem je začlenit a sladit národní kvalifikační subsystém a zlepšit průhlednost přístupnost, vývoj a kvalitu kvalifikací ve vztahu k trhu práce a občanské společnosti v rámci Evropské unie (European union, 2008). Podle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání je národní soustava kvalifikací veřejně přístupný registr všech úplných profesních a profesních kvalifikací potvrzovaných, rozlišovaných a uznávaných na území České republiky a podle § 6 je vedena a zveřejňována státní příspěvkovou organizací zřízenou k tomuto účelu MŠMT – Národním ústavem odborného vzdělávání v Praze – v elektronické podobě

způsobem

umožňujícím

dálkový

přístup.

(Viz

http://www.narodni-

kvalifikace.cz/) Cílem NSK je „podporovat srovnatelnost výsledků učení dosažených různými cestami, umožňující uznávání skutečných znalostí a dovedností nezávisle na způsobu jejich získání; srovnatelnost kvalifikačních úrovní v ČR a v rámci EU, přenos požadavků světa práce do vzdělávání a veřejnou informovanost o všech celostátně uznávaných kvalifikacích.“ (Národní soustava kvalifikací, 2006, online) Národní ústav odborného vzdělávání dělí Národní soustavu kvalifikací do několika na sebe navazujících projektů, u kterých je třeba odlišovat věcný význam: Tab. 4: Projekty národní soustavy kvalifikací (Národní ústav odborného vzdělávání) - popis a odkazy

označe

Časový

ní

horizont

NSK

2006 – 2012 18

Popis projektu

Odkaz

Národní soustava kvalifikací

www.narodnikvalifikace.cz

NSK 1

2005 – 2008

Rozvoj národní soustavy

www.nsk.nuov.cz

kvalifikací podporující propojení počátečního a dalšího vzdělávání (= systémový projekt MŠMT 18

Informace převzatá z časového vymezení internetových stránek projektu

35

realizovaný NÚOV) NSK2

2009–2015

Rozvoj a implementace

http://www.nuov.cz/nsk2

Národní soustavy kvalifikací (= individuální národní projekt MŠMT) zdroj: autor: D. Vítovská, 2012

Dle internetových stránek projektu NSK2 (Rozvoj a implementace NSK, 2008, online) „zatím obsahuje národní soustava kvalifikací především kvalifikace řemeslné a kvalifikace z oblasti služeb. Hlavním cílem projektu NSK2 je doplnit kvalifikační soustavu o kvalifikace dalších úrovní, tj. zejména úrovně maturitní a v závislosti na poptávce trhu práce i o kvalifikace vyšších úrovní. Potřebnost a kvalita výstupů jsou zaručeny širokým zapojením expertů ze všech oblastí světa práce.“ Jak je uvedeno na stránkách NSK (NSK: Národní soustava kvalifikací b, online): „Cílem NSK není nahradit stávající vzdělávací soustavy a struktury. NSK pouze usiluje o jejich provázání, zastřešení a zprůhlednění.“ NSK podporuje celoživotní učení a tedy srovnatelnost výsledků učení dosažených různými formami učení a vzdělávání, umožňující uznávání skutečných znalostí a dovedností nezávisle na způsobu jejich získání. Kvalifikační úrovně jsou díky NSK srovnatelné jak v ČR, tak v EU. Dalším cílem NSK je přenos požadavků světa práce do vzdělávání a zvýšení veřejné informovanosti o všech celostátně uznávaných kvalifikacích. Úplnou profesní kvalifikací rozumíme dle internetových stránek NÚOV „způsobilost vykonávat určité povolání, případně více povolání (např. cukrář, kadeřník, instalatér, ekonom, architekt), s perspektivou, že se bude jednat o povolání obsažené, resp. obsažená v Národní soustavě povolání.“ (Úplná profesní kvalifikace, 2008, online). Úplnou profesní kvalifikaci je možné získat třemi způsoby: 1.

Přípravou v rámci počátečního vzdělávání, tj. úspěšným absolvováním oboru vzdělání (SŠ, vyšší odborná škola), resp. studijního programu (vysoká škola) umožňujícího uplatnění v některém povolání (stávající způsob).

2.

Získáním profesních kvalifikací, které jsou podmnožinou příslušné úplné profesní kvalifikace, a poté složením zkoušky předepsané školským zákonem pro tuto úplnou profesní kvalifikaci (nový způsob ve smyslu zákona č. 179/2006 Sb.). 36

3.

Získáním profesní kvalifikace nebo profesních kvalifikací umožňujících výkon určitého povolání v kombinaci se získáním stupně vzdělání v některém oboru vzdělání (nový způsob ve smyslu zákona č. 179/2006 Sb.) 19. Profesní kvalifikací rozumíme dle internetových stránek NÚOV „způsobilost

vykonávat určitou pracovní činnost nebo více pracovních činností, které ve svém celku umožňují určité profesní uplatnění (např. příprava studené kuchyně, výroba perníků, výroba čepic, lití a retušování figurálního porcelánu aj.). Jsou to určité úzké „jednotky práce“, může jít i o jednu činnost, která však je uplatnitelná na trhu práce. (…) Profesní kvalifikaci je možné získat úspěšným složením zkoušky podle hodnoticího standardu příslušné profesní kvalifikace.“ Soustava profesních kvalifikací je propojena se soustavou úplných profesních kvalifikací, s níž vytvoří jeden systém. (Profesní kvalifikace, 2008, online) Zatímco soustava úplných profesních kvalifikací má již svůj předobraz v soustavě oborů vzdělání a studijních programů, soustava profesních kvalifikací je zcela nový produkt.

4.8 Přiřazovací proces v ČR Od roku 2008 probíhají v evropských zemích tzv. přiřazovací procesy, v rámci kterých jsou všechny kvalifikace v jednotlivých zemích přiřazovány k osmi úrovním společného evropského rámce kvalifikací. Přiřazení úrovní počátečního vzdělání v ČR k úrovni EQF je uvedeno v kapitole 4.6 Evropský rámec kvalifikací, v tab. 3: Popis jednotlivých úrovní v rámci EQF. Proces, ve kterém evropské země přiřazují kvalifikace k osmi úrovním Evropského rámce kvalifikací, je podmíněn splněním deseti kritérií a postupů schválených Poradní skupinou EQF (Deset kritérií a postupů v přiřazovacím procesu, 2008, online). Uvedeny jsou pouze kritéria relevantní k obsahu a cíli bakalářské práce: Kritérium 1. Odpovědnost a/nebo pravomoci všech příslušných národních orgánů zapojených do procesu přiřazování, včetně národního koordinačního střediska, jsou 19

Jde např. o případy, kdy občan má určitý stupeň vzdělání a získá profesní kvalifikace vedoucí

k některé úplné profesní kvalifikaci tohoto stupně (např. vyučený zedník získá dílčí kvalifikace vedoucí k úplné kvalifikaci čalouník), patří sem také úplné profesní kvalifikace, pro které nepřipravuje žádný obor vzdělání ani žádný studijní program.

37

jasně stanoveny a zveřejněny příslušnými orgány veřejné správy. „Za proces přiřazování odpovídá MŠMT, které ustanovilo Koordinační centrum pro EQF (dále KC EQF), jehož úkolem je mj. koordinace přiřazovacího procesu. Koordinační centrum EQF je organizační součástí Národního ústavu odborného vzdělávání (dále NÚOV).“ Kritérium 2. Existuje jasná a prokazatelná vazba mezi úrovněmi kvalifikací národního rámce nebo systému kvalifikací a deskriptory úrovní Evropského rámce kvalifikací. „Deskriptory úrovní NSK vznikaly v souvztažnosti k deskriptorům EQF. Přesto, že nejsou strukturované na znalosti, dovednosti a způsobilosti a jsou pojaté činnostně, jsou s deskriptory EQF kompatibilní. Návrh přiřazení úrovní NSK k deskriptorům EQF schválilo MŠMT v lednu 2010.“ Kritérium 3. Národní rámec nebo systém kvalifikací a jeho kvalifikace jsou založeny na zásadě a cíli výsledků učení a jsou provázány s postupy pro validaci neformálního a informálního učení a se systémy kreditů, pokud takové systémy existují. „Kurikulární dokumenty (RVP) pro kvalifikace získávané v počátečním primárním a sekundárním vzdělávání jsou popsány očekávanými výsledky učení. Tento princip umožnil jejich analýzu a následné přiřazení úrovní kvalifikací k EQF. Ověřování výsledků neformálního a informálního učení umožňuje zákon č. 179/2006 (Česká republika, 2006). Hodnoticí standardy kvalifikací zveřejněné v registru odborných kvalifikací (NSK), viz www.narodni-kvalifikace.cz, jsou popsány výsledky učení a jejich předvedení u zkoušky je podmínkou získání osvědčení.“ Kritérium 4. Postupy pro zahrnutí kvalifikací do národního rámce kvalifikací nebo pro popis postavení kvalifikací v národním systému kvalifikací jsou transparentní. „RVP pro počáteční primární a sekundární vzdělávání popisují očekávané výsledky učení žáků v daných oborech a jsou tvořeny ve spolupráci se sociálními partnery.“ Kritérium 5. Národní systém(y) zajišťování kvality v oblasti vzdělávání a profesní přípravy odkazuje/odkazují na národní rámec nebo systém kvalifikací a je/jsou v souladu s příslušnými evropskými zásadami a pokyny. „Systém zajišťování kvality je zakotven v právních dokumentech týkajících se všech typů vzdělávání (školský zákon, vysokoškolský zákon, zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) a je organickou součástí procesů vedoucích k dosažení kvalifikací na všech úrovních.“

38

Podle Národní přiřazovací zprávy České republiky (Národní přiřazovací zpráva České republiky, 2011) přiřadila Česká republika k Evropskému rámci kvalifikací pro celoživotní učení svůj vzdělávací a kvalifikační systém. Zavedený systém klasifikace kategorií dosaženého vzdělání v počátečním vzdělávání a existující úrovně kvalifikací vedených v registru NSK přiřazení k úrovním EQF umožňují, a to zejména proto, že jak popisy výstupů v počátečním vzdělávání, tak deskriptory úrovní a standardy kvalifikací v NSK jsou založeny na zásadě a cíli výsledků učení. K úrovním EQF jsou v ČR přiřazovány úrovně kvalifikací získávaných: v systému počátečního primárního a sekundárního vzdělávání 20, v systému terciárního vzdělávání, v systému uznávání výsledků dalšího vzdělávání dle zákona č. 179/2006 Sb.

• • •

Tab. 5: Přiřazení úrovně kvalifikací/stupňů vzdělání získaných v základním a středním vzdělání v ČR k úrovním EQF

EQF

Stupně vzdělání získávané v základním a středním vzdělávání

4 3

4 3

2

2

1

1

Kategorie oborů vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou K, L, M střední vzdělání s výučním listem (v délce H, E 3 roky) základní vzdělání, střední vzdělání, střední C, E, J vzdělání s výučním listem (v délce 2 roky) základy vzdělání B

zdroj: Národní přiřazovací zpráva České republiky, 2011

Zatím došlo k přiřazení úrovní kvalifikací získávaných ve vzdělávacím systému tzv. stupňů vzdělání (např. střední vzdělání, vysokoškolské vzdělání atd.) a úrovní dílčích kvalifikací získávaných v dalším vzdělávání (např. pokladní, montér výtahů, psovod horské služby atd.) k úrovním EQF. (Viz také Příloha IV. Přiřazovací proces.) Komplexní národní kvalifikační rámec v ČR zatím vytvořen nebyl a nebyly ani ukončeny diskuse o jeho potřebnosti. (Národní přiřazovací zpráva České republiky, 2011)

20

Z hlediska zaměření bakalářské práce na střední odborné vzdělání jsou v následující části

uvedeny pouze relevantní informace k tématu práce.

39

5

PRAKTICKÁ ČÁST A VÝSLEDKY PRÁCE

5.1 Evropský rámec kvalifikací – level 4 Jak již bylo uvedeno v teoretickém přehledu výše, v dokumentu A European Qualifications Framework (EQF) for lifelong learning (Evropský rámec kvalifikací (EQF) pro celoživotní učení, 2005, online) se uvádí, že EQF nemůže zahrnovat podrobné popisy jednotlivých kvalifikací, učebních tras nebo podmínek přístupu. Z tohoto důvodu autorka čerpá pouze z popisu výsledků učení v níže uvedené tabulce (tab. 6: Popis jednotlivých úrovní v rámci EQF – úroveň 4). Tab. 6: Popis jednotlivých úrovní v rámci EQF - úroveň 4 Dosažené vzdělání v ČR

znalosti

dovednosti

kompetence

• faktické a

• řada kognitivních

• schopnost řídit

21

Úroveň

střední vzdělání s

4

maturitní zkouškou

teoretické

a praktických

sebe samého

(všeobecné,

znalosti

dovedností

v rámci pokynů

s odborným

v širokých

požadovaných při

v oblastech práce

výcvikem,

souvislostech

řešení konkrétních

nebo studia, které

odborné)

v oboru práce

problémů v oboru

jsou obvykle

nebo studia

práce nebo studia

předvídatelné, ale mohou se měnit • dohlížet na běžnou práci jiných osob a nést určitou odpovědnost za hodnocení a zlepšování pracovních či vzdělávacích činností

angl. zdroj: European union, 2008; český zdroj: Úrovně EQF, 2008, online; upraveno

21

Doplněno dle Šnajdrová, 2011, online

40

5.2 Národní soustava kvalifikací – úroveň 4 Na veřejně přístupném registru http://www.narodni-kvalifikace.cz/ nelze profesní kvalifikaci z oblasti Ekologie a ochrany životního prostředí odpovídající střednímu odbornému vzdělání (úroveň 4) dohledat.

„Z oblasti ekologie a životní prostředí

vznikají profesní kvalifikace Strážce přírody a Průvodce přírodou. Byly schváleny sektorovou radou a nyní jsou na Ministerstvu životního prostředí (MŽP, autorizující orgán) k připomínkování. V letošním roce by měl vzniknout profesní kvalifikace Samostatný skalník.“ (Dvořáková 2012) Na internetových stránkách „Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce“ jsou zveřejněny základní informace o povoláních (např. Strážce přírody, Inspektor ochrany lesa, Inspektor ochrany přírody a krajiny, Hydrolog, Meteorolog, a jiné) s odkazem na Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) ve skupině oborů 16-Ekologie a ochrana životního prostředí (Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce, 2007, online). NSK není v důsledku výše zmíněných fakt v praktické části řešena. Jak již bylo uvedeno výše, soustava úplných profesních kvalifikací má svůj předobraz v soustavě oborů vzdělání a studijních programů, na což je navázáno v následující kapitole.

5.3 Soustava oborů vzdělání Nařízení vlády č. 211/2010 Sb. o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání uvádí následující obory vzdělání v oblasti Ekologie a ochrany životního prostředí: D2) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou Tab. 7: Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (upraveno) Skupina

Kód

Obor vzdělání

Kód

Nahrazovaný obor vzdělání

nahrazovaného oboru vzdělání 16

Ekologie a ochrana životního prostředí 16-01-M/01

Ekologie a životní

16-01-M/001

prostředí

Ochrana a torba životního prostředí

16-01-M/002

41

Ochrana přírody a prostředí

16-01-M/004

Ekologie a ochrana krajiny

16-01-M/005

Ochrana a obnova životního prostředí

16-02-M/01

Průmyslová ekologie

16-02-M/001

Průmyslová ekologie

zdroj: Česká republika, 2010. Nařízení vlády č. 211/2010 Sb.

Na internetových stránkách „Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce“ je možné vyhledat charakteristiku oboru Ekologie a životní prostředí (Ekologie a životní prostředí: Kód oboru: 16-01-M/01, 2007, online): EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Kód oboru: 16-01-M/01 Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) (Kód: Kategorie vzdělání: M) Ekologie a ochrana životního prostředí (Kód: 16) Skupina oborů: Výstupní certifikát: vysvědčení o maturitní zkoušce Charakteristika přípravy v oboru Žáci se naučí posuzovat stav životního prostředí v konkrétních podmínkách a navrhovat postupy týkající se ochrany a tvorby životního prostředí, tj. odebírat vzorky půdy, vody, ovzduší a biologických materiálů pro následné analýzy, vyhodnocovat výsledky analýz a navrhovat opatření ke zlepšení stavu životního prostředí, posuzovat vliv lidské činnosti v podnikatelské a komunální sféře, obsluhovat technologická zařízení k odstraňování odpadů, čistíren odpadních vod a vodárenských úpraven, navrhovat a realizovat revitalizační postupy a rekultivace postižených území, navrhovat postupy při péči o chráněná území a veřejnou zeleň, propagovat na veřejnosti zásady ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje a poskytovat informace v oblasti ochrany životního prostředí. Pro vzdělávání v tomto oboru jsou významné vyučovací předměty (vzdělávací oblasti) základní školy: Přírodopis, Chemie, Zeměpis. Učivo uvedených předmětů je důležité pro tento obor a bude na střední škole rozvíjeno a prohlubováno.

42

Uplatnění absolventů v oboru Absolventi jsou kvalifikovaní pracovníci v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí. Uplatní se jako ekologové ve státní správě a samosprávě na referátech životního prostředí, na stavebních odborech, na správách chráněných krajinných oblastí a národních parků, na inspektorátech české inspekce životního prostředí, v laboratořích, které monitorují a kontrolují složky životního prostředí, v průmyslových podnicích orientovaných na odpadové a vodní hospodářství, ve firmách zabývajících se hydrogeologickým

průzkumem,

ochranou

ovzduší,

rekultivacemi,

ve vodohospodářských, lesnických a zemědělských provozech i v oblasti ekologického poradenství. Absolventi mohou pokračovat ve studiu na vyšších odborných školách nebo vysokých školách, zejména v oborech zaměřených na ekologii a životní prostředí, v oborech zemědělských a lesnických, případně i v oborech pedagogických a sociálních.

43

5.4 Rámcový vzdělávací program Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Název a kód oboru vzdělání:

16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí

Stupeň vzdělání:

střední vzdělání s maturitní zkouškou

Délka vzdělávání a forma vzdělávání: 4 roky v denní formě vzdělávání 1-2

roky

v denní

formě

vzdělávání

ve zkráceném studiu pro absolventy oborů vzdělání ukončených maturitní zkouškou Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 29.5.2008 čj. 6907/2008-23 Zdroj: Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí, 2008, online; dostupné z: http://zpd.nuov.cz/RVP/ML/RVP%201601M01%20Ekologie%20a%20zivotni%20prostredi.pdf

Dle RVP pro obor vzdělání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí (2008) se „klíčové kompetence odborného vzdělávání odvíjejí od Evropského referenčního rámce klíčových kompetencí 22 pro celoživotní vzdělávání a navazují na KK RVP ZV 23.“ Hodnocení RVP dle zvolených kritérií (kvalifikace, dosažený stupeň vzdělání, výsledky vzdělávání, kompetence, uplatnění absolventa v praxi (dle KTP 24), uplatnění absolventa a průřezová témata jsou uvedeny v tab. 8: Výsledky řešení praktické části – obsahová analýza vybraných legislativních a pedagogických dokumentů. 22

Klíčové kompetence jsou v rámci Evropského referenčního rámce klíčových kompetencí

definovány jako „kombinace znalostí, dovedností a postojů odpovídajících určitému kontextu. Klíčovými kompetencemi jsou ty, jež všichni potřebují ke svému osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a pro pracovní život“. Referenční rámec zahrnuje osm klíčových kompetencí: 1. komunikace v mateřském jazyce, 2. komunikace v cizích jazycích, 3. matematická kompetence a základní kompetence v oblasti vědy a technologií, 4. kompetence k práci s digitálními technologiemi, 5. kompetence k učení, 6. kompetence sociální a občanské, 7. smysl pro iniciativu a podnikavost, 8. kulturní povědomí a vyjádření. (European Union, 2006) 23

KK RVP ZV – klíčové kompetence Rámcových vzdělávacích programů základního vzdělání

24

KTP – kartotéka typových pozic. KTP je jádrem tzv. Integrovaného systému typových pozic,

který představuje „průběžně aktualizovaný soubor informací o světě práce a nástrojů pro využití těchto informací. Je to databáze o struktuře, náplni jednotlivých profesí, mzdách, požadované kvalifikaci, školách i volných pracovních místech.“ (Integrovaný systém typových pozic (ISTP), online)

44

5.5 Školní vzdělávací program 5.5.1 Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické, Valtice Skupina oborů:

Ekologie a ochrana životního prostředí

Název a kód oboru vzdělání:

16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí

Stupeň vzdělání:

střední vzdělání s maturitní zkouškou

Délka vzdělávání:

4 roky

Forma vzdělávání:

denní studium

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010

Verze:

-

Zdroj: Školní vzdělávací program: obor vzdělání Ekologie a životní prostředí [CD-ROM]. Valtice, 2010.

ŠVP SOŠ vinařské ve Valticích pro obor vzdělání 16-01-M/01 pojednává o odborných a klíčových kompetencích v kapitole 2. 4. Pojetí a cíle ŠVP a o výsledcích vzdělání v kapitole 1.3. Výsledky vzdělávání. Obsah kapitoly 1.3. Výsledky vzdělání je uveden zde: Absolvent je vzděláván tak, aby: • • • • •

získal vědomosti a dovednosti, které mu umožní uplatnit se na trhu práce a které mu usnadní rozhodování o další vzdělávací cestě; porozuměl významu vzdělání pro svoji úspěšnou kariéru a chápal nutnost celoživotního vzdělávání a učení; si osvojil dovednosti potřebné pro další studium, tj. metody vlastního učení a práci s informačními a komunikačními technologiemi; byl schopen pohotově se rozhodovat a pracovat samostatně i v týmu; se zasazoval o udržitelnost života na Zemi a o udržitelný rozvoj jako integraci environmentálních, ekonomických, technologických a sociálních přístupů k problematice ochrany životního prostředí.

V profilující oblasti odborného vzdělání absolvent: • • • •

používá správnou odbornou terminologii; orientuje se v právních předpisech ČR a EU v oblasti ochrany životního prostředí má pracovní návyky pro praktickou činnost laboratoři je schopen monitorovat životní prostředí a vyhodnocovat měření 45

• • • • • • • • • • •

umí pracovat s odbornou literaturou, technickou dokumentací a normami je obeznámen s přírodními zdroji a s jejich čerpáním je informován o toxických látkách a jejich účincích na živé organizmy je obeznámen o hospodaření s odpady orientuje se v zákonech a předpisech o ochraně přírody a prostředí aktualizuje své vědomosti, dovednosti a informace o celkovém stavu životního prostředí dovede pracovat s informacemi z oblasti ekologie a ochrany životního prostředí a při jejich zpracování a při plnění administrativních, organizačních a odborných úkolů používat výpočetní techniku je schopen sledovat monitory používané při studiu životního prostředí ovládá základní a důležité specifické zásady podnikání v oboru, postupy managementu a marketingu v podmínkách tržní ekonomiky má možnost získat oprávnění k řízení motorových vozidel je schopen provádět osvětovou činnost v oboru

Absolvent je veden k tomu, aby: • • • •

dodržoval příslušné platné normy a standardní postupy; dodržoval předpisy bezpečnosti práce s přístroji, stroji a zařízeními se zřetelem na zdraví a minimalizaci škodlivých vlivů na pracovní a životní prostředí; chápal kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti; pracoval se svěřenými pracovními prostředky a pomůckami šetrně.

V oblasti obecných vědomostí, dovedností a postojů se absolvent vyznačuje: • • • • • • •

spolehlivou znalostí českého jazyka a schopností jeho kultivovaného užívání ve všech komunikativních situacích včetně vyjadřování o odborné problematice; znalostí dvou světových jazyků na úrovni běžné komunikace a dovednosti číst s porozuměním a s pomocí slovníků jednoduché odborné nebo populárně odborné texty; osvojením poznatků z matematiky a přírodních věd a určitých principů vědeckého myšlení; schopností aktivně využívat prostředky informačních a komunikačních technologií pro osobní, studijní i pracovní úkoly; schopností orientovat se na trhu práce a vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli; pochopením principů fungování demokratické společnosti; schopností aplikovat zásady péče o zdraví a správné životosprávy v osobním životě, aktivně usilovat o zdokonalení své tělesné zdatnosti.

Absolvent je veden k tomu, aby: • • •

jednal odpovědně, samostatně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný; dbal na dodržování zákonů a pravidel chování; ctil život jako nejvyšší hodnotu; 46

• • • • •

vystupoval proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; aktivně se zajímal o společenské a kulturní dění u nás i ve světě i o veřejné záležitosti lokálního charakteru; byl hrdý na tradice a hodnoty svého národa, chápal a znal jeho minulost i současnost v evropském i světovém kontextu; uměl myslet kriticky – dokázal posoudit věrohodnost informací, nenechával se manipulovat, tvořil si vlastní úsudek a byl schopen diskuse; dbal o dobré jméno firmy a usiloval o dosažení nejvyšší kvality své práce, výrobků a služeb.

Kvalifikace, dosažený stupeň vzdělání, kompetence (klíčové

a

odborné),

uplatnění absolventa v praxi (dle KTP24), uplatnění absolventa a průřezová témata jsou uvedena v tab. 8: Výsledky řešení praktické části - obsahová analýza vybraných legislativních a pedagogických dokumentů. Z výše uvedených informací o výsledcích vzdělání a níže uvedených odborných a klíčových kompetencích odpovídající hodnocenému ŠVP je patrné, že absolvent k tomu, aby například jednal odpovědně, samostatně a aktivně, aby dodržoval příslušné platné normy, standardní postupy a předpisy, aby chápal kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti, aby mohl provádět laboratorní a senzorickou analýzu, vyhodnocovat výsledky a navrhovat příslušná opatření, atd., musí mít faktické a teoretické znalosti v širokých souvislostech v oboru práce nebo studia, řadu kognitivních a praktických dovedností požadovaných při řešení konkrétních problémů v oboru práce nebo studia a samozřejmě musí být schopen řídit sebe samého v rámci pokynů v oblastech práce nebo studia, ale i dohlížet na běžnou práci jiných osob a nést určitou odpovědnost za hodnocení a zlepšování pracovních či vzdělávacích činností.

47

5.5.2 Střední odborná škola zahradnická a Střední odborné učiliště Rajhrad Skupina oborů:

Ekologie a ochrana životního prostředí

Název a kód oboru vzdělání:

Ekologie a životní prostředí 16-01-M/01

Stupeň vzdělání:

střední vzdělání s maturitní zkouškou

Délka vzdělávání:

4 roky

Forma vzdělávání:

denní

Účinnost od:

1. září 2010

Verze:

I.

Zdroj: Školní vzdělávací program: obor vzdělání Ekologie a životní prostředí. Rajhrad, 2010; dostupné z: http://www.skolarajhrad.cz/cz/skolni-vzdelavaci-programy

ŠVP SOŠ zahradnické v Rajhradě pro obor vzdělání 16-01-M/01 pojednává o odborných a klíčových kompetencích v kapitole 2.8 Požadované kompetence absolventů školy a o výsledcích vzdělání v kapitole 2.4.3 Výsledky vzdělávání. Výsledky vzdělání je uveden zde: V oblasti profese • • • • • • • • • • • • •

Posuzuje stav životního prostředí v konkrétním prostoru a přírodní vztahy v souvislosti s lidskou činností. Analyzuje vlivy lidské činnosti na životní prostředí a posuzuje je z hlediska právních předpisů. Rozpozná nežádoucí a nedovolené vlivy lidské činnosti na životní prostředí a navrhuje opatření k jejich eliminaci. Nakládá s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. Ovládá principy, postupy a užití chemických, fyzikálních a mikrobiologických metod laboratorní a senzorické analýzy. Odebírá vzorky, provádí analýzy jednotlivých složek ŽP, vyhodnocuje získaná data, navrhuje optimální řešení. Provádí územní inventarizaci. Dodržuje hygienu a bezpečnost práce. Organizuje práce při údržbě chráněných částí přírody a veřejné zeleně. Zdůvodní ekologicky šetrné hospodaření v krajině. Kontroluje lidskou činnost v oblasti podnikatelské a komunální sféry, dodržování právních norem. Ovládá základy správního řízení a základní principy tvorby projektů. Orientuje se v základní legislativní struktuře týkající se ochrany přírody. 48

Absolvent je veden tak, aby • • • • • • • • • • •

chápal kvalitu jako nástroj konkurenceschopnosti dodržoval stanovené normy a předpisy efektivně hospodařil s finančními prostředky, orientoval se v tržní ekonomice a jednal ekonomicky ekonomicky a ekologicky nakládal s materiály, odpady, energiemi a vodou pracoval samostatně i v týmu dokázal řídit práci v týmu a motivovat jeho členy vhodným způsobem dokázal prezentovat výsledky své práce dokázal pracovat s informacemi a kriticky je hodnotit uměl vhodně prezentovat svoje schopnosti a výsledky své práce používal prostředky informačních technologií pro osobní i pracovní úkoly, využíval je k dalšímu vzdělávání dokázal vhodně komunikovat s potencionálními zaměstnavateli

Předpoklady absolventa pro další rozvoj v pracovním, občanském a osobním životě: • • • • • • • •

vyjadřuje se správně mluvenou i psanou formou mateřského jazyka dle komunikační situace používá cizí jazyk na komunikační úrovni stupně B1, ovládá základní odbornou terminologii má základní znalosti o fungování občanské demokratické společnosti vyhledává, kriticky hodnotí a využívá informace z různých zdrojů jedná v duchu udržitelného rozvoje ovládá základní pracovně právní předpisy a zásady bezpečnosti práce, poskytne pomoc při úrazu nebo náhlém onemocnění zná zásady správné životosprávy aplikuje teoretické poznatky v praxi

Vzdělávání směřuje k tomu, aby v oblasti citů, postojů, preferencí a hodnot absolvent • • • • • • • • • •

ctil život jako nejvyšší hodnotu jednal čestně a zodpovědně dodržoval zákonné a morální normy dokázal chránit své oprávněné zájmy vážil si lidské svobody a lidských práv, preferoval humánní a demokratické hodnoty nepodléhal předsudkům a stereotypům zajímal se o veřejný život, aktivně se ho zúčastňoval chránil životní prostředí pociťoval zodpovědnost za vlastní zdraví, usiloval o zdravý životní styl a zdokonalování své tělesné zdatnosti vážil si národního i světového kulturního dědictví a chránil je.

Kvalifikace, dosažený stupeň vzdělání, kompetence (klíčové

a

odborné),

uplatnění absolventa v praxi (dle KTP ), uplatnění absolventa a průřezová témata jsou 24

49

uvedena v tab. 8: Výsledky řešení praktické části - obsahová analýza vybraných legislativních a pedagogických dokumentů. V závěru hodnocení ŠVP, je nutné opět připomenout, že pro to, aby absolvent předkládaného oboru mohl například posuzovat stav životního prostředí v konkrétním prostoru a přírodní vztahy v souvislosti s lidskou činností, aby mohl ovládat principy, postupy a užití chemických, fyzikálních a mikrobiologických metod laboratorní a senzorické analýzy, aby dokázal organizovat práci při údržbě chráněných částí přírody a veřejné zeleně nebo kontrolovat lidskou činnost v oblasti podnikatelské a komunální sféry,

dodržování

právních

norem

a

aby

chápal

kvalitu

jako

nástroj

konkurenceschopnosti, a mnohé další, musí mít faktické a teoretické znalosti v širokých souvislostech v oboru práce nebo studia, řadu kognitivních a praktických dovedností požadovaných při řešení konkrétních problémů v oboru práce nebo studia a samozřejmě musí být schopen řídit sebe samého v rámci pokynů v oblastech práce nebo studia, ale i dohlížet na běžnou práci jiných osob a nést určitou odpovědnost za hodnocení a zlepšování pracovních či vzdělávacích činností.

50

5.6 Výsledky řešení praktické části – obsahová analýza Tab. 8: Výsledky řešení praktické části - obsahová analýza vybraných legislativních a pedagogických dokumentů

Hodnocené dokumenty

EQF – level 4

Hodnotící kritéria

SOV 16-01-M/01 Ekologie

RVP 16-01-M/01 Ekologie

ŠVP 16-01-M/01 Ekologie

ŠVP 16-01-M/01 Ekologie

a životní prostředí 25

a životní prostředí (2008)

a životní prostředí (Rajhrad) 26

a životní prostředí (Valtice) 27

Kvalifikace

Level 4

V přiřazovacím procesu: level 4

Chybí odkaz na SOV, EQF a NSK

Chybí odkaz na EQF

Chybí odkaz na EQF, i na NSK

Dosažený stupeň vzdělání

střední vzdělání s maturitní

Úplné střední odborné vzdělání

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

zkouškou (všeobecné, s odborným

s maturitou (kód M)

faktické a teoretické znalosti

V rámci jednotlivých vzdělávacích

Výsledky vzdělávání jsou uvedeny

Výsledky vzdělávání jsou uvedeny

v širokých souvislostech v oboru

oblastí – vždy uvedeny konkrétní

v kapitole 5.5.2 Střední odborná škola

v kapitole 5.5.1 Střední odborná škola

práce nebo studia

výsledky vzdělávání, učivo a rozvoj

zahradnická a Střední odborné učiliště

vinařská a Střední odborné učiliště

řada kognitivních a praktických

kompetencí

Rajhrad

zahradnické, Valtice

Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Komunikativní kompetence Personální a sociální kompetence Občanské kompetence a kulturní povědomí • Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám • Matematické kompetence • Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi

• • • • •

Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Komunikativní kompetence Personální a sociální kompetence Občanské kompetence a kulturní povědomí • Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám • Matematické kompetence • Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi

• • • •

výcvikem, odborné)

Výsledky

Vědomosti

učení (výsledky vzdělávání)

Dovednosti

dovedností požadovaných při řešení konkrétních problémů v oboru práce nebo studia

Návyky Kompetence

Klíčové

• schopnost řídit sebe samého v rámci pokynů v oblastech práce nebo studia, které jsou obvykle předvídatelné, ale mohou se měnit • dohlížet na běžnou práci jiných osob a nést určitou odpovědnost za hodnocení a zlepšování pracovních či vzdělávacích činností

Odborné

25

Ekologie a životní prostředí: Kód oboru: 16-01-M/01, 2007, online

26

Střední odborná škola zahradnická a Střední odborné učiliště, Rajhrad

27

Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické, Valtice

• • • • •

• Posuzovat a hodnotit lidskou činnost ve vztahu k ŽP a jednat v souladu se strategií udržitelného rozvoje • Provádět laboratorní a senzorickou

51

• Posuzovat a hodnotit lidskou činnost ve vztahu k ŽP a jednat v souladu se strategií udržitelného rozvoje • Provádět laboratorní a senzorickou analýzu, vyhodnocovat výsledky

komunikativní personální a sociální řešit problémy kompetence k práci s informacemi a využívání prostředků informačních a komunikačních technologií • kompetence k aplikaci matematických postupů při řešení praktických • k pracovnímu uplatnění - orientovat se na trhu práce.

• Posuzovat a hodnotit lidskou činnost ve vztahu k ŽP a jednat v souladu se strategií udržitelného rozvoje • Provádět laboratorní a senzorickou analýzu, vyhodnocovat výsledky

• • • •

Uplatnění

Uplatnění

absolventa

absolventa v praxi

analýzu, vyhodnocovat výsledky a navrhovat příslušná opatření Vykonávat a organizovat konkrétní činnost v ochraně ŽP, ochraně a tvorbě krajiny a rozvoji venkova Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje

KTP 28)

absolventa

Průřezová témata

28

a navrhovat příslušná opatření • Vykonávat a organizovat konkrétní činnost v ochraně ŽP, ochraně a tvorbě krajiny a rozvoji venkova • Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci • Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb • Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje

hydrolog (kód: 25012) meteorolog (kód: 15515) asistent státní správy (kód: 100009) referent státní správy (kód: 100010) inspektor ochrany lesa (kód: 30473) inspektor ochrany vod (kód: 30472) inspektor ochrany ovzduší (kód: 30470) inspektor ochrany přírody a krajiny (kód: 30469) inspektor odpadového hospodářství (kód: 30471) strážce přírody (kód: 30488)

(dle

Uplatnění

a navrhovat příslušná opatření • Vykonávat a organizovat konkrétní činnost v ochraně ŽP, ochraně a tvorbě krajiny a rozvoji venkova • Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci • Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb • Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje

• pracovník veřejné správy v oblasti životního prostředí, lesnictví a zemědělství, na stavebních odborech, na správách chráněných krajinných oblastí a národních parků, na inspektorátech české inspekce životního prostředí, v hygienické službě, v oblasti ekologického poradenství a vzdělávání • v laboratořích a institucích, které monitorují a provádějí kontrolu složek životního prostředí, v podnicích zabývajících se rekultivacemi, péčí o zeleň, hydrogeologickým průzkumem, nakládáním s odpady, uplatní se také ve vodním hospodářství a při ochraně ovzduší • v povoláních ekolog – pracovník ochrany přírody a krajiny, ochrany čistoty ovzduší a referent životního prostředí státní správy, hydrolog a meteorolog

• kvalifikovaní pracovníci v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí • ekologové ve státní správě a samosprávě na referátech životního prostředí, na stavebních odborech, na správách chráněných krajinných oblastí a národních parků, na inspektorátech české inspekce životního prostředí, v laboratořích, které monitorují a kontrolují složky životního prostředí, v průmyslových podnicích orientovaných na odpadové a vodní hospodářství, ve firmách zabývajících se hydrogeologickým průzkumem, ochranou ovzduší, rekultivacemi, ve vodohospodářských, lesnických a zemědělských provozech i v oblasti ekologického poradenství • možnost pokračovat ve studiu na vyšších odborných školách nebo vysokých školách, zejména v oborech zaměřených na ekologii a životní prostředí, v oborech zemědělských a lesnických, případně i v oborech pedagogických a sociálních

• • • •

Občan v demokratické společnosti Člověk a životní prostředí Člověk a svět práce Informační a komunikační technologie

KTP – kartotéka typových pozic

52

• pracovník veřejné správy v oblasti životního prostředí, lesnictví a zemědělství, na stavebních odborech, na správách CHKO a národních parků, na inspektorátech české inspekce životního prostředí, v hygienické službě, v oblasti ekologického poradenství a vzdělávání • v laboratořích a institucích, které monitorují a provádějí kontrolu složek životního prostředí, v podnicích zabývajících se rekultivacemi, péčí o zeleň, hydrogeologickým průzkumem, nakládáním s odpady, ve vodním hospodářství a při ochraně ovzduší • další pracovní pozice v oborech propojených s ochranou přírody, a to především v neziskové sféře a dalších organizacích zabývající se ochranou přírody a environmentálním vzděláváním

• • • •

Občan v demokratické společnosti Člověk a svět práce Člověk a životní prostředí Informační a komunikační technologie

• pracovník veřejné správy v oblasti životního prostředí, lesnictví a zemědělství, na stavebních odborech, na správách chráněných krajinných oblastí a národních parků, na inspektorátech české inspekce životního prostředí, v hygienické službě, v oblasti ekologického poradenství a vzdělávání • v laboratořích a institucích, které monitorují a provádějí kontrolu složek životního prostředí, v podnicích zabývajících se rekultivacemi, péčí o zeleň, hydrogeologickým průzkumem, nakládáním s odpady, uplatní se také ve vodním hospodářství a při ochraně ovzduší • v povoláních ekolog – pracovník ochrany přírody a krajiny, ochrany čistoty ovzduší a referent životního prostředí státní správy, hydrolog a meteorolog

• • • •

Občan v demokratické společnosti Člověk a svět práce Člověk a životní prostředí Informační a komunikační technologie zdroj: autor: D.Vítovská, 2012

6

DISKUSE V teoretické části bakalářské práce byly popsány základní legislativní a pedagogické

dokumenty týkající se vzdělávání, uznávání kvalifikací, výsledků učení, a dalších souvisejících témat v oblasti kvalifikace žáků středních odborných škol. Je zapotřebí si však ujasnit nejen základní popis, ale i vztahy a vzájemné střety jednotlivých dokumentů. Diskuse se bude věnovat jednotlivým často sporným nebo nenavazujícím tematickým celkům především v rámci přiřazovacího procesu.

6.1 Výsledky učení (výsledky vzdělávání) a jejich pojetí Evropský rámec kvalifikací považuje za výsledky učení znalosti, dovednosti a kompetence (někdy překládáno jako „způsobilost“). České dokumenty vycházející z EQF tuto definici přebírají, ale již neřeší pedagogicko-psychologické pojetí odborníků 29. Tyto nejasnosti ve výkladu a překladu pojmů vedou často ke špatné orientaci a tudíž i návaznosti jednotlivých dokumentů na Evropský rámec kvalifikací. Jak je uvedeno v Národní přiřazovací zprávě ČR (2011): „Výsledky učení (vzdělávání) nemají v českém školském systému jednotnou podobu napříč vzdělávacími stupni. Již samotný termín se překládá z anglického „learning outcomes“ do českého jazyka rozdílně. Zatímco v primárním a sekundárním vzdělávání je zvykem používat termín výsledky vzdělávání, překlad doporučení EQF pracuje s termínem výsledky učení a v terciárním vzdělávání se užívají výstupy z učení. V systému uznávání neformálního a informálního vzdělávání (v registru NSK) se pro označování jednotek výsledků učení, ze kterých se skládají dílčí kvalifikace, používá termín způsobilosti (kompetence), které však nejsou explicitně strukturované na znalosti, dovednosti a způsobilosti, jak je tomu v EQF (…) Důležité však je, že všechny tyto termíny vyjadřují to, co se od jedince očekává, co zná, čemu rozumí a co je schopen vykonávat po ukončení vzdělávacího procesu.“ V navazující práci je třeba vždy dávat pozor na pojmosloví a předem si pojmy, se kterými se pracuje, zcela objasnit. 29

Výsledky učení jsou charakterizovány vědomostmi, dovednostmi a návyky (někdy též schopnostmi).

Kompetence jsou postaveny mimo rámec výsledků učení.

53

6.2 Časový harmonogram vzniku a schválení vybraných legislativních a pedagogických dokumentů, přiřazovací proces V tab. 9: Harmonogram vzniku a schválení vybraných legislativních a pedagogických dokumentů je přehledně zpracován časový harmonogram vzniku a schválení vybraných legislativních a pedagogických dokumentů, se kterými bylo v rámci bakalářské práce pracováno. Na první pohled se může jevit jako diskutabilní vznik Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha, 2001) a teprve poté schválení školského zákona (2004), který zadává tvorbu Národního programu vzdělávání a dále RVP a ŠVP. Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, který zakotvuje vznik Národní soustavy kvalifikací, předchází svým vznikem v ČR formální přijetí Evropského rámce kvalifikací (2008). Jak ale uvádí Kadlec (in Evropský rámec kvalifikací (EQF) pro celoživotní učení, 2005, online): „Relativně jasné kontury vytvářené soustavy evropské mohou být pro rozvoj soustav národních (tedy i české) inspirující. Tato možnost souvisí i s načasováním rozvoje příslušných soustav. Systémový projekt NSK byl zahájen koncem dubna, materiál Evropské komise informující o pokroku v přípravě EQF byl zástupcům členských států EU zpřístupněn v květnu. Zdá se tedy, že načasování nemůže být lepší.“ Tvorba evropských legislativních dokumentů je tedy provázána s českými, ačkoliv to na první pohled není patrné. Důležité je, že společenské požadavky na vzdělávací soustavu se vyvíjí podobným směrem a výše zmiňované dokumenty se opírají o stejné principy (výsledky učení, kompetence). Na časový harmonogram navazuje i systém a harmonogram přiřazovacího procesu v ČR, který je stěžejním bodem v uznávání kvalifikací na několika úrovních vzdělávací soustavy. Názory na kvalitu samotného přiřazovacího procesu se různí. Šnajdrová (2011) hodnotí přiřazovací proces v ČR slovy: „Česká republika měla pro přiřazovací proces dobrou výchozí pozici. Principy, na kterých byl EQF vytvářen, jsou obsaženy v reformních krocích, kterými český vzdělávací a kvalifikační systém prochází již od roku 2004. Český systém klasifikace stupňů vzdělání dosahovaných v počátečním vzdělávání (soustava oborů vzdělání a princip klasifikace kmenových oborů vzdělání, KKOV) a úrovně kvalifikací vedených v registru Národní soustava kvalifikací přiřazení k úrovním EQF umožňují, protože jsou založeny na výsledcích učení.“ 54

Naopak Brychnáčová a kol. se zmiňují o problematickém stanovování návrhu deskriptorů připravovaného Národního rámce kvalifikací (NRK) úrovni středního vzdělávání kvůli rozdílům v závěrečných zkouškách, které nemají jednu úroveň, a to ani v podobě nové státní maturity. „Návrh deskriptorů úrovní NRK ČR vychází především ze závazného obsahu základního a středního vzdělání stanoveného příslušnými RVP, a je tedy třeba zdůraznit, že v jednotlivých úrovních tohoto rámce mohou být konkrétní výsledky vzdělávání s ohledem na individuální schopnosti žáků a absolvovaný typ školy odlišné.“ Navržené soubory deskriptorů pro úroveň 1 – 4 NRK ČR vycházejí z Evropského rámce kvalifikací, který využívá členění jednotlivých úrovní na znalosti, dovednosti a kompetence. Přiřazovací proces, ve kterém by měla Česká republika přiřadit k Evropskému rámci kvalifikací pro celoživotní učení svůj vzdělávací a kvalifikační systém, je dlouhý a složitý, především pak tvorba Národního systému kvalifikací, která je plánována minimálně do roku 2015. Na příkladu dvou ŠVP vzdělávacího oboru Ekologie a životní prostředí 16-01-M/01 a jim příbuzným kvalifikacím je jasně patrné, že proces stále není u konce. Na internetových stránkách „Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce“ (Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce, 2007, online) jsou k dohledání povolání jako strážce přírody, inspektor ochrany lesa, inspektor ochrany přírody a krajiny, hydrolog, meteorolog, avšak na internetových stránkách http://www.narodni-kvalifikace.cz/, které jsou výsledkem projektu NSK zatím zveřejněné nejsou. Z výše uvedeného je patrné, že systém doposud není kompletní a tudíž se nemůže ani odrazit v ŠVP daného oboru.

55

Tab. 9: Harmonogram vzniku a schválení vybraných legislativních a pedagogických dokumentů; navazuje na teoretickou část předkládané bakalářské práce 30

rok 2001

působnost ČR

2004 2004

EU ČR

1.1.

2005

ČR

Červen

2005

ČR

2005 2008 2006

ČR

2006

EU

akce Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha) Počátek vývoje EQF Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Nařízení vlády č. 689/2004 Sb., soustava oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání Dokument „Evropský rámec kvalifikací (EQF) pro celoživotní učení Informace o aktuálním stavu“ Rozvoj národní soustavy kvalifikací podporující propojení počátečního a dalšího vzdělávání Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání Key competences for lifelong learning

2006 -

ČR

Národní soustava kvalifikací

datum

30.12.

30

ČR

Poznámky Návaznost na EU: kapitola „Evropská a mezinárodní spolupráce ve vzdělávání“ → Národní program vzdělávání MŠMT → RVP → ŠVP

Informace o evropských jednání o EQF (= systémový projekt MŠMT realizovaný NÚOV) www.nsk.nuov.cz → NSK Doporučení členským státům rozvíjet klíčové schopnosti u všech osob v rámci strategií celoživotního učení. → popis kvalifikací řemeslných a kvalifikací z oblasti

Zvýrazněné řádky odpovídají stěžejním dokumentům systému vzdělání nebo dokumentům, kterými se bakalářská práce zabývá podrobněji

56

2012 2008 2008 2008 2009 2009 2015

EU EU ČR ČR ČR

31. května

2010

ČR

Srpen

2010

ČR

Jaro červen 20.7. Od

2011 2011 2011 2012

ČR ČR ČR EU / ČR

Únor

5.1.

(www.narodni-kvalifikace.cz) služeb Formální přijetí EQF Přiřazovací proces Č. 317/2008. Úplné znění zákona č. 561/2004 Sb. Implementační plán Strategie celoživotního učení ČR Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací (= individuální národní projekt MŠMT) http://www.nuov.cz/nsk2 Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., soustava oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání MŠMT schválilo harmonogram přiřazovacího procesu Semináře v ČR – představení EQR Národní přiřazovací zpráva České republiky Národní přiřazovací zpráva; schválena vládou ČR Platnost EQF: kvalifikace získaná na území EU obsahovat odkaz na EQF zdroj: autor: D. Vítovská, 2012

57

6.3 Návaznost jednotlivých hodnocených dokumentů Hodnocení shrnuje poznatky z teoretické a praktické části bakalářské práce a odkazuje se na výsledky řešení praktické části, tab. 8: Výsledky řešení praktické části - obsahová analýza vybraných legislativních a pedagogických dokumentů. 6.3.1 Evropský rámec kvalifikací – Národní soustava kvalifikací Dále Šnajdrová (2011) uvádí, že v ČR byly zatím přiřazeny k úrovním EQF kvalifikace získané ve středním a vysokoškolském vzdělávání a také dílčí kvalifikace získané v systému uznávání dalšího vzdělávání na základě Národní soustavy kvalifikací. Postup provázanosti je popisován v dokumentu Národní přiřazovací zpráva České republiky: „Deskriptory úrovní NSK vznikaly v souvztažnosti k deskriptorům EQF. Přesto, že nejsou strukturované na znalosti, dovednosti a způsobilosti a jsou pojaté činnostně, jsou s deskriptory EQF kompatibilní. Každá kvalifikace, kterou je možné získat postupem podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, tzn. kvalifikace osvojená mimo počáteční vzdělávání – tzv. dílčí kvalifikace 31 – má určitou kvalifikační úroveň popsanou pracovními kompetencemi (způsobilostmi). Deskriptory popisující úrovně kvalifikací v NSK byly vytvářeny v úzké návaznosti na deskriptory osmi úrovní evropského rámce kvalifikací. Ve srovnání s deskriptory EQF jsou v národním dokumentu použity aktivní formulace, tj. deskriptory popisují činnosti, které jsou na dané úrovni požadovány pro výkon povolání nebo pracovní pozice. I přes tuto formální odlišnost bylo porovnáním deskriptorů popisujících jednotlivé úrovně kvalifikací NSK s deskriptory EQF zjištěno, že osm úrovní kvalifikačního rámce NSK dobře odpovídá osmi úrovním Evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení.“ Z výše uvedeného je patrné, že NSK je vytvářena v souladu s EQF a provázanost je zajištěna díky promyšleným deskriptorům. 6.3.2 Evropský rámec kvalifikací – Soustava oborů vzdělání I v této kapitole je zapotřebí zmínit Šnajdrovou (2011), která uvádí, že v ČR byly zatím přiřazeny k úrovním EQF kvalifikace získané ve středním a vysokoškolském vzdělávání. To znamená, že obory vzdělání kategorie K, L, M (střední vzdělání 31

Pojem „dílčí kvalifikace“ byl v novele zákona č. 179/2006 Sb. (zákon o uznávání výsledků

dalšího vzdělávání) změněn na „profesní kvalifikace“

58

s maturitní zkouškou) byly přiřazeny ke kvalifikační úrovni 4 (EQF, tudíž i NSK) 32. Viz Příloha IV. Přiřazovací proces. 6.3.3 Národní soustava kvalifikací – Soustava oborů vzdělání Od vztahu těchto dvou projektů se odvíjí i vztah následující (NSK – RVP). SOV by měla odpovídat úplným profesním kvalifikacím, uváděných v zákoně č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Ačkoliv, jak uvádí Dvořáková (2012): „…úplné profesní kvalifikace nemusí vycházet ze soustavy oborů a nejsou vytvořeny jako následek rámcových oborů vzdělání a oborů vzdělání, tvoří se na základě požadavků trhu práce.“ V každém případě, aby byl systém kompletní a funkční, je zapotřebí se v přiřazovacím procesu zamyslet především nad tímto vztahem. 6.3.4 Národní soustava kvalifikací – Rámcový vzdělávací program V pojetí RVP (Rámcový vzdělávací program: pro obor vzdělávání 16-01.M/01 Ekologie a životní prostředí, 2008, online) je uvedeno, že „požadavky na odborné vzdělávání a způsobilosti (kompetence) absolventů vycházejí z požadavků trhu práce popsaných v profesních profilech a kvalifikačních standardech, na jejichž zpracování se podíleli představitelé zaměstnavatelů.“ V uplatnění absolventa (na konkrétním příkladě RVP pro obor vzdělání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí) se již odkaz na profesní kvalifikace (ať již úplné nebo dílčí) neobjevuje. V tomto bodě byly shledány nedostatky, které se však v průběhu budoucího sestavování NSK a přiřazovacího procesu mohou poměrně snadno setřít. 6.3.5 Soustava oborů vzdělání – Rámcový vzdělávací program Vztah a návaznost SOV – RVP funguje výborně. 6.3.6 Rámcový vzdělávací program – Školní vzdělávací program ŠVP na RVP navazují, což je dáno školským zákonem a zpracováním Metodiky tvorby ŠVP (Kašparová a kol., 2008). 6.3.7 Rámcový vzdělávací program – Evropský rámec kvalifikací Na základě § 4 školského zákonu, který plně popisuje RVP, nelze usuzovat na provázanost tohoto dokumentu s EQF, neboť v zákoně nejsou zmiňovány ani 32

Viz tab. 5: Přiřazení úrovně kvalifikací/stupňů vzdělání získaných v základním a středním

vzdělání v ČR k úrovním EQF.

59

výsledky učení, ani kompetence. RVP dle školského zákona „stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání…“ viz kapitola 4.4.2 Rámcový vzdělávací program (RVP). Ze základního vymezení RVP (Rámcový vzdělávací program: pro obor vzdělávání 16-01.M/01 Ekologie a životní prostředí, 2008, online) „vymezují závazné požadavky na vzdělání v jednotlivých oborech a stupních vzdělání, tzn. zejména výsledky vzdělávání, kterých má žák v závěru studia dosáhnout, obsah vzdělávání,… “ lze usuzovat na návaznost RVP na EQF ve svém základním principu. RVP pracují s klíčovými kompetencemi a výsledky učení 33, a ačkoliv se v RVP přímý odkaz na EQF neobjevuje, lze i tak usuzovat na provázanost RVP a EQF v základních principech. K závěrečnému shrnutí je možné využít fakta z Národní přiřazovací zprávy ČR (2011): „Za účelem ověření vztahu mezi úrovněmi kvalifikací získávaných v základním a středním vzdělávání a evropským rámcem kvalifikací bylo provedeno srovnání očekávaných výsledků vzdělávání v RVP s deskriptory vymezující úrovně 1 až 4 v EQF. Srovnání ukázalo, že v celkovém zaměření jsou dokumenty v souladu. Úrovně kvalifikací jsou definovány na základě výsledků učení a jejich využívání. Proces učení je pojímán komplexně, tj. zahrnuje osvojování znalostí a dovedností v oblasti kognitivní, motorické i sociální. Znalosti a dovednosti nejsou uvažovány izolovaně, nýbrž jsou integrovány do širších kompetencí (způsobilostí). Přiřazení konkrétních výsledků vzdělávání k příslušným úrovním EQF vykazuje jasnou a významnou podobnost.“ 6.3.8 Školní vzdělávací program – Evropský rámec kvalifikací Za předpokladu, že RVP navazují na EQF a SVP na RVP, lze vyslovit závěr, že ve svých základních principech navazují Školní vzdělávací programy na Evropský rámec kvalifikací, i když ještě stále chybí přímý odkaz ve Školních vzdělávacích programech.

33

Deset kritérií a postupů v přiřazovacím procesu (2008): Kriterium 3. „Kurikulární dokumenty

(rámcové vzdělávací programy, dále RVP) pro kvalifikace získávané v počátečním primárním a sekundárním vzdělávání jsou popsány očekávanými výsledky učení. Tento princip umožnil jejich analýzu a následné přiřazení úrovní kvalifikací k EQF“

60

6.4 Schéma návaznosti školních vzdělávacích programů na Evropský rámec kvalifikací (zhodnocení hypotézy) ŠVP ve svých základních principech navazují na EQF, konkrétně přes RVP (resp. SOV). Zatím nedopracovaná mezera se jeví v návaznosti RVP (resp. SOV) na NSK, která již plně odpovídá formou deskriptorů vymezení úrovní Evropského rámce kvalifikací. Aktualizované schéma návaznosti (tedy zpřesnění původní hypotézy) je uvedeno na obr. 2.

obr. 2: Schéma návaznosti Školních vzdělávacích programů na Evropský rámec kvalifikací - výsledek bakalářské práce, autor: D. Vítovská, 2012

61

6.5 Návrh změny a její odůvodnění ŠVP (resp. RVP) ve svých základních principech navazují na EQF, avšak kvůli nesladěnému harmonogramu schvalování legislativních a pedagogických dokumentů se tento vztah v reálných dokumentech neprojevuje. Z tohoto důvodu je zapotřebí ŠVP (resp. RVP) aktualizovat, zejména pak po dokončení přiřazovacího procesu a projektu Národní soustava kvalifikací (cca rok 2015) 34. V rámci aktualizace pedagogické dokumentace škol je zapotřebí doplnit: •

odkaz na Evropský rámec kvalifikací v rámci úrovně vzdělání: kvalifikace dle EQF 35 – v části Základní informace o ŠVP (resp. RVP) 36:

•

odkaz na Národní soustavu kvalifikací: seznam odpovídajících kvalifikací dle NSK 37 a další možnosti celoživotního vzdělávání, včetně odkazu na jejich podrobné charakteristiky – v části Uplatnění absolventa (ŠVP i RVP):

34

Vzpomeňme však závazky ČR, které popisuje např. Brychnáčová a kol.: „Členské státy by měly

přizpůsobit své národní kvalifikační rámce EQF (tzn. přiřadit všechny kvalifikace k osmi úrovním jednotného EQF) a od roku 2012 by měla každá kvalifikace získaná na území EU obsahovat odkaz na EQF. Platnost EQF v ČR bude od roku 2012, kdy budou všechny nové diplomy, vysvědčení, osvědčení a dokumenty Europassu opatřeny příslušnou úrovní EQF (Evropský rámec kvalifikací, 2008b, online). 35

Pro konkrétní případ vybraných středních odborných škol v rámci předkládané bakalářské práce:

EQF – level 4. 36

Resp. Identifikační údaje oboru (ŠVP), Identifikační údaje profilu absolventa (ŠVP), Učební

plán (ŠVP), Organizace vzdělání (RVP) – dosažený stupeň vzdělání 37

V případě oboru vzdělání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí: např. hydrolog, meteorolog,

inspektor ochrany lesa, inspektor ochrany vod, inspektor ochrany ovzduší, inspektor ochrany přírody a krajiny, inspektor odpadového hospodářství, strážce přírody a další

62

6.6 Náměty k dalšímu studiu, rozšíření tématu Bakalářská práce stručně zachytila systém legislativních a pedagogických dokumentů v rámci vzdělávací soustavy ČR. Problematika kvalifikací je však mnohem složitější, než se na první pohled zdálo. Navazující studium by mělo řešit hlubší vztahy a obsahovou a časovou provázanost jednotlivých dokumentů a projektů, především návaznost NSK na SOV a opačně, a tím i ověřit funkčnost a přesnost závěrečného tvrzení ohledně návaznosti ŠVP na EQF – viz 6.4 Schéma

návaznosti

školních

vzdělávacích programů na Evropský rámec kvalifikací (zhodnocení hypotézy). Výsledky předkládané bakalářské práce mohou být využity jako studijní materiál, který stručně shrnuje problematiku dokumentů týkajících se kvalifikace žáků v evropském kontextu anebo jako podnět k aktualizaci vzdělávacích programů.

63

7

ZÁVĚR Autorka bakalářská práce shrnula obsah stěžejních legislativních a pedagogických

dokumentů v oblasti vzdělávací soustavy na národní a evropské úrovni a časový harmonogram jejich vzniku (resp. schvalování), porovnala obsah vybraných dokumentů a vyjádřila se k jejich vzájemné provázanosti v klíčových bodech. Časový harmonogram vzniku a schvalování jednotlivých stěžejních dokumentů týkající se problematiky kvalifikací na národní i evropské úrovni se jeví jako nejednotný a nelogický. Z tohoto důvodu nejsou návaznosti podchyceny přímo v realizovaných projektech a dokumentech, avšak ve svých principech na sebe dokumenty navazují. Úvodní hypotéza, která považovala návaznost Školních vzdělávacích programů na Evropský rámec kvalifikací za přímou linii vedoucí přes rámcové vzdělávací programy

a

Národní

soustavu

kvalifikací,

byla

vyvrácena

a modifikována

do následujícího zjištění: Školní vzdělávací programy odpovídají svým zpracováním Rámcovým vzdělávacím programům navazujících na Soustavu oborů vzdělání. Soustava oborů vzdělání by měla být předobrazem pro vznik tzv. úplných profesních kvalifikací v Národní soustavě kvalifikací, která již přímo navazuje na Evropský rámec kvalifikací. V užším kontextu, který je předmětem řešení předkládané bakalářské práce, by měly školní vzdělávací programy navazovat v klíčových bodech na Evropský rámec kvalifikací. Na základě studia základních pedagogických a legislativních dokumentů byla formou obsahové analýzy posouzena provázanost jednotlivých vybraných dokumentů v základních klíčových bodech (podle zvolených kritérií). Ve vybraných školních vzdělávacích programech nebylo nikde uvedeno, pro jakou úroveň evropské kvalifikace je žák střední odborné školy konkrétního oboru připravován. Ve ŠVP SOŠ zahradnické v Rajhradě je v kapitole uplatnění absolventa vyjmenováno několik typových pozic dle Kartotéky typových pozic. Při výběru navazujícího studia (případě předkládané bakalářské práce se jedná o střední vzdělání s maturitní zkouškou na střední odborné škole) po základním vzdělání je možné se rozhodovat podle oboru vzdělání, oboru vzdělání podle zvoleného povolání anebo školy a oborů, které se na dané škole vyučují. Obor vzdělání odpovídá 64

na otázku: „Co chci studovat?“ a je řešen v rámci SOV (Soustava oborů vzdělání) a odpovídajících RVP a ŠVP. Obor vzdělání podle zvoleného povolání odpovídá na otázku: „Čím chci být? Jaké bude moje budoucí povolání?“ a je řešen v rámci NSK (dříve KTP – Kartotéky typových pozic). Z výše uvedeného vyplývá, že SOV (resp. RVP a ŠVP) a NSK by měly být provázány alespoň v základních principech, jako jsou výsledky učení (výsledky vzdělání) a kompetence (klíčové a odborné). To vše by měl zastřešovat Evropský rámec kvalifikací, který má přispět k větší transparentnosti kvalifikačních systémů jednotlivých evropských zemí, snazšímu uznávání kvalifikací i jejich částí a podpořit tak mezinárodní mobilitu. Na základě porovnání vybraných pedagogických a legislativních dokumentů byl vyvozen závěr, že tvorba ŠVP ve všech bodech navazuje na RVP, ale již není nutně provázaná s NSK 38. V rámci přiřazovacího procesu došlo k přiřazování typových pozic NSK a úrovní vzdělávání k EQF. Přiřazení konkrétních oborů vzdělání k EQF se v RVP neodrazilo. Z tohoto důvodu je zapotřebí ŠVP (resp. RVP) aktualizovat, zejména pak po dokončení přiřazovacího procesu a projektu Národní soustava kvalifikací (cca rok 2015). V rámci aktualizace pedagogické dokumentace škol je zapotřebí do základních informací ŠVP doplnit odkaz na Evropský rámec kvalifikací v rámci úrovně vzdělání a v části „Uplatnění absolventa“ seznam odpovídajících kvalifikací dle NSK. Předkládaná bakalářská práce přináší pouze nástin problematiky, která se po prostudování literárních zdrojů a jiných pramenů jeví mnohem složitější, než je autorka schopná v časovém horizontu přípravy práce postihnout.

38

Vyjma ŠVP SOŚ zahradnické v Rajhradě, kde je v rámci kapitoly Uplatnění absolventa patrná

návaznost alespoň na KTP, vzor pro současnou NSK.

65

8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Monografie 1.

ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 655 s. ISBN 80-717-8463-X.

2.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 6. dotisk 3.vyd. Praha: Karolinum, 2009, 374 s. ISBN 80-246-0139-7.

3.

EUROPEAN COMMISSION. The European Qualifications Framework for Lifelong Learning (EQF). Belgium: Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2008. ISBN 978-92-79-08474-4.

4.

KAŠPAROVÁ, J. a kol. Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU. 1.vyd. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. ISBN 978-8085118-12-4. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/RVP/RVPmetodika.pdf

5.

KOTÁSEK, J. a spol. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. 1.vyd. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání – nakladatelství Tauris, 2001, 98 s. ISBN 80-211-0372-8. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-msmt-2007

6.

LINHARTOVÁ, D. Psychologie pro učitele. Druhé nezměněné vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375222-4.

7.

PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 4., aktualizované vydání. Praha: Portál, 2009, 481 s. ISBN 978-80-7367-503-5.

8.

PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky: Úvod do studia oboru. 1.vyd. Praha: Portál, 2000, 269 s. ISBN 80-717-8399-4.

9.

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Nové rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-807-3676-476.

10. Strategie celoživotního učení ČR. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2007. ISBN 978-80-254-2218-2. 11. VETEŠKA, J., TURECKIOVÁ, M. Kompetence ve vzdělávání. 1. vyd. Praha: Grada, 159 s. Pedagogika (Grada), 2008. ISBN 978-802-4717-708. Legislativní dokumenty 12. Česká republika. Nařízení vlády č. 211/2010 Sb. o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. In: 2010, roč. 2010, Částka 71. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/11266 13. Česká republika. Zákon č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). In: Sbírka zákonu České republiky. 2006, roč. 2006, Částka 61. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/21404 14. Česká republika. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Sbírka zákonů Česká 66

republika. 2004, roč. 2004, Částka 190. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon 15. Česká republika. Úplné znění zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), jak vyplývá z pozdějších změn. In: Sbírka zákonů č. 317 / 2008. Částka 103. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/uplne-zneni-zakona-c-561-2004-sb 16. European Union. Recommendation of the European parliament and of the Council of 18 December 2006 on Key competences for lifelong learning: (2006/962/ES). In: 2006. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:394:0010:0018:EN:PDF 17. European union. Recommendation of the European parliament and of the Council on the establishment of the European Qualifications Framework for lifelong learning. In: 23.4.2008. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:111:0001:0007:EN:PDF Internetové stránky 18. NSK: Národní soustava kvalifikací a) [online]. NÚV a TREXIMA, spol. s r. o., 2006-2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.narodnikvalifikace.cz/default.aspx 19. NSK: Národní soustava kvalifikací b) [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.nsk.nuov.cz/ 20. NSK2: Rozvoj a implementace NSK [online]. NÚOV, 2008 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/nsk2 21. Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce [online]. Národní ústav odborného vzdělávání, 2007 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.infoabsolvent.cz Elektronické dokumenty a ostatní internetové zdroje 22. BRYCHNÁČOVÁ, E. Návrh deskriptorů pro úrovně 1 – 4 připravovaného Národního rámce kvalifikací (základní školy, praktické školy a gymnázia): Studie o přiřazování kvalifikací v počátečním vzdělávání k úrovním 1-4 EQF [online]. Výzkumný ústav pedagogický v Praze [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/narodni-prirazovaci-zprava-ceske-republiky 23. Deset kritérií a postupů v přiřazovacím procesu. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. NÚOV, 2008 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/deset-kriterii-a-postupu-v-prirazovacim-procesu?lred=1 24. EACEA, Evropská komise. Organizace vzdělávací soustavy České republiky: 2009/2010 [online]. In: Eurydice. Dostupné z: http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/eurybase/eurybase_full_re ports/CZ_CS.pdf 25. Evropský rámec kvalifikací. a) Národní ústav odborného vzdělávání [online]. NÚOV, 2008 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/eqf 67

26. Evropský rámec kvalifikací. b) Národní ústav odborného vzdělávání [online]. NÚOV, 2008 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/evropsky-rameckvalifikaci-1 27. Evropský rámec kvalifikací (EQF) pro celoživotní učení: Informace o aktuálním stavu [online]. 1. verze. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2005 [cit. 2012-04-1]. Dostupné z: http://www.kvalita1.nuov.cz/data/721_EQF_1_verze.pdf 28. Harmonogram. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Školská reforma [online]. MŠMT, 2006 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/harmonogram 29. Integrovaný systém typových pozic (ISTP). Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/istp 30. Konstrukce klasifikace kmenových oborů vzdělání. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2012, 15.11.2007 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/konstrukce_klasifikace_kmenovych_oboru_ vzdelani_ 31. KVAČKOVÁ, R. Jakou máte úroveň? ptá se Evropa. In: Národní ústav odborného vzdělávání [online]. NÚOV, 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/jakou-mate-uroven-pta-se-evropa 32. Leták pro podporu kurikulární reformy: Motivační dopis. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, 2006 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1 33. Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání - ISCED. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2012, 31.3.2008 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/mezinarodni_standardni_klasifikace_vzdela vani_isced_ 34. Národní přiřazovací zpráva České republiky. Praha: Koordinační centrum pro EQF při Národním ústavu odborného vzdělávání, 2011. Dostupné z: http://www.nuov.cz/narodni-prirazovaci-zprava-ceske-republiky 35. Národní soustava kvalifikací. MŠMT [online]. 2006 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/narodni-soustava-kvalifikaci 36. Národní ústav odborného vzdělávání: Rámcové vzdělávací programy. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy 37. Národní vzdělávací fond (NVF) a Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV). Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě [online]. Vydání 2009/2010. 63 s. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/system-vzdelavani-vcr 38. Profesní kvalifikace. NSK 2: Rozvoj a implementace NSK [online]. NÚOV, 2008 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/nsk2/dilci-kvalifikace 39. Rozvoj a implementace NSK. NSK2 Rozvoj a implementace NSK [online]. NÚOV, 2008 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/nsk2

68

40. Školská reforma. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, 2006 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma 41. ŠNAJDROVÁ, L. EQF pomůže lidem najít práci v zahraničí. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. NÚOV, 2011 [cit. 2012-02-17]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/eqf-pomuze-lidem-najit-praci-v-zahranici 42. Úplná profesní kvalifikace. NSK 2: Rozvoj a implementace NSK [online]. NÚOV, 2008 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/nsk2/uplna-kvalifikace 43. Úrovně EQF: Úrovně EQF popsané znalostmi, dovednostmi a kompetencemi. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. NÚOV, 2008 [cit. 2012-02-17]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/urovne-eqf Hodnocené dokumenty 44. Ekologie a životní prostředí: Kód oboru: 16-01-M/01. Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce [online]. NÚOV, 2007 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://www.infoabsolvent.cz/KatalogOboru/SeznamKategorii.aspx?FormyStudia =23&Zrizovatele=3 45. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Národní ústav odborného vzdělávání., 2008. Dostupné z: http://zpd.nuov.cz/RVP/ML/RVP%201601M01%20Ekologie%20a%20zivotni% 20prostredi.pdf 46. Školní vzdělávací program: obor vzdělání Ekologie a životní prostředí [online]. Rajhrad, 2010. Dostupné z: http://www.skolarajhrad.cz/cz/skolni-vzdelavaciprogramy 47. Školní vzdělávací program: obor vzdělání Ekologie a životní prostředí [CD-ROM]. Valtice, 2010. Ústní a písemné sdělení 48. Dvořáková, Z. 2012: Národní soustava kvalifikací. Emailová korespondence. 11.5.2012

69

9

SEZNAM TABULEK

Tab. 1: Informativní přehled kódového značení úrovní vzdělávání podle ISCED 1997 17 Tab. 2: Přehled kategorií dosaženého vzdělání .............................................................. 31 Tab. 3: Popis jednotlivých úrovní v rámci EQF ............................................................. 34 Tab. 4: Projekty národní soustavy kvalifikací (Národní ústav odborného vzdělávání) popis a odkazy ................................................................................................................ 35 Tab. 5: Přiřazení úrovně kvalifikací/stupňů vzdělání získaných v základním a středním vzdělání v ČR k úrovním EQF ....................................................................................... 39 Tab. 6: Popis jednotlivých úrovní v rámci EQF - úroveň 4 ............................................ 40 Tab. 7: Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (upraveno) . 41 Tab. 8: Výsledky řešení praktické části - obsahová analýza vybraných legislativních a pedagogických dokumentů ............................................................................................. 51 Tab. 9: Harmonogram vzniku a schválení vybraných legislativních a pedagogických dokumentů; navazuje na teoretickou část předkládané bakalářské práce ....................... 56

10 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Schéma hypotézy návaznosti Školního vzdělávacího programu na Evropský rámec kvalifikací, autor: D. Vítovská, 2012 ..................................................................... 9 obr. 2: Schéma návaznosti Školních vzdělávacích programů na Evropský rámec kvalifikací - výsledek bakalářské práce, autor: D. Vítovská, 2012 ................................ 61

70

11 SEZNAM ZKRATEK Zkratka

Originální název

Český překlad

angl.

Anglicky

Anglicky

ECVET

The European Credit system for Vocational

Evropský systém přenosu kreditů

Education and Training

v odborném vzdělávání

European quality assurance in vocational

Evropský rámec pro zajišťování kvality

EQAVET

education and training EQF

The European qualification framework

Evropský rámec kvalifikací

EU

European union

Evropská unie

ISCED

International Standard Classification of

Mezinárodní standardní klasifikace

Education

vzdělávání

KK

Klíčové kompetence

Klíčové kompetence

KKOV

Klasifikace kmenových oborů vzdělání

Klasifikace kmenových oborů vzdělání

KTP

Kartotéka typových pozic

Kartotéka typových pozic

LLL

Lifelong learning

Celoživotní učení

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo školství, mládeže a

České republiky

tělovýchovy České republiky

NRK

Národní rámec kvalifikací

Národní rámec kvalifikací

NSK

Národní soustava kvalifikací

Národní soustava kvalifikací

NÚOV

Národní ústav odborného vzdělávání

Národní ústav odborného vzdělávání

OECD

Organisation for Economic Cooperation and

Organizace pro ekonomickou spolupráci

Development

a rozvoj

RVP

Rámcový vzdělávací program

Rámcový vzdělávací program

SOŠ

Střední odborná škola

Střední odborná škola

SOV

Soustava oborů vzdělání

Soustava oborů vzdělání

SŠ

Střední škola

Střední škola

ŠVP

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program

UNESCO

United Nations Educational, Scientific

Organizace Spojených národů pro

and Cultural Organization

výchovu, vědu a kulturu

Základní vzdělání

Základní vzdělání

ZV

71

12 SEZNAM PŘÍLOH Příloha I. Vzdělávací soustava v ČR. zdroj: BRYCHNÁČOVÁ, E. Návrh deskriptorů pro úrovně 1 – 4 připravovaného Národního rámce kvalifikací (základní školy, praktické školy a gymnázia): Studie o přiřazování kvalifikací v počátečním vzdělávání k úrovním 1-4 EQF [online]. Výzkumný

ústav

pedagogický

v

Praze

[cit.

2012-04-17].

Dostupné

z: http://www.nuov.cz/narodni-prirazovaci-zprava-ceske-republiky Příloha II. Desatero školské reformy. zdroj: Desatero školské reformy: Školská reforma - už je tady; Co přinese vám a vašemu dítěti?. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, 2006

[cit.

2012-02-16].

Dostupné

z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/desatero-skolske-reformy Příloha III. Leták pro podporu kurikulární reformy: Motivační dopis. Zdroj: Leták pro podporu kurikulární reformy: Motivační dopis. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, 2006 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1 Příloha IV. Přiřazovací proces – vyznačení úrovně 4, která odpovídá předmětu řešení předkládané bakalářské práce. Zdroj: Národní přiřazovací zpráva České republiky. Praha: Koordinační centrum pro

EQF

při

Národním

ústavu

odborného

vzdělávání,

z: http://www.nuov.cz/narodni-prirazovaci-zprava-ceske-republiky

72

2011.

Dostupné

13 PŘÍLOHY Příloha I. Vzdělávací soustava v ČR

73

Příloha II. Desatero školské reformy

Příloha III. Leták pro podporu kurikulární reformy: Motivační dopis

Příloha IV. Přiřazovací proces – vyznačení úrovně 4, která odpovídá předmětu řešení předkládané bakalářské práce