MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2012
JIŘÍ OTAVA
Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Současný stav sekundárního školství v rámci penitenciární praxe a možnosti jeho rozvoje Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Pavel Vyleťal
Jiří Otava Brno 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Současný stav sekundárního školství v rámci penitenciární praxe a možnosti jeho rozvoje“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.
Brno, dne 31.5.2012 Podpis studenta: Jiří Otava
Poděkování
Touto cestou bych rád poděkoval vedoucímu práce Mgr. Pavlu Vyleťalovi za cenné podněty a rady při zpracování bakalářské práce a dále za jeho trpělivost a laskavost.
Jiří Otava
ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je popis reálného stavu sekundárního školství v rámci penitenciární praxe a nastínění možností jeho vývoje v nejbližší budoucnosti. První část práce pojednává obecně o výkonu trestu odnětí svobody, o jeho účelu, o Vězeňské službě ČR a o specifických kategoriích odsouzených. Dále se práce zabývá Programem zacházení a pedagogickými a odbornými pracovníky, kteří zajišťují výkon trestu odnětí svobody. Stěžejní část práce tvoří kapitoly o možnostech vzdělávání se zaměřením na sekundární vzdělávání v rámci penitenciární praxe. Na teoretickou část navazuje výzkumné šetření, které je zaměřeno na získání dat prostřednictvím dotazníku. Respondenty dotazníku jsou osoby ve výkonu trestu odnětí svobody. Účelem dotazníku je získat subjektivní informace o kvalitě zprostředkovaného vzdělávání a vizích jeho případného rozvoje. Takto získaná data jsou vyhodnocena a interpretována v závěru práce. Ve svém šetření jsem se zaměřil na vzdělávání poskytované ve Věznici Světlá nad Sázavou a ve Věznici Valdice. Výzkum práce spočívá v analýze současného stavu a ve zhodnocení možností pro jeho možný rozvoj vzhledem k požadavkům na trhu práce. Klíčová slova: výkon trestu odnětí svobody, odsouzený, Vězeňská služba ČR, program zacházení, vzdělávání, střední odborné učiliště, školské vzdělávací středisko
ABSTRACT The goal of the thesis is the description of the reality of secondary education in penitentiary practice and the outline of its possible development in the nearest future. The first part of the thesis deals with the imprisonment and its purpose, with the Prison Service of the Czech Republic, and with specific categories of prisoners. The thesis also deals with the Treatment Program and with educational and professional staff who secure prison sentences. The main part of the thesis consists of chapters about learning opportunities with a focus on secondary education in penitentiary practice. The theoretical part is followed by research which is aimed at obtaining data through a questionnaire. The respondents of the questionnaire are people in prison. The purpose of the questionnaire is to obtain subjective information about the quality of mediated education and its possible development visions. The data are evaluated and interpreted in the conclusion of the thesis. The investigation is focused on the education provided in prisons Světlá nad Sázavou and Valdice. The research is based on the analysis of the current situation and on the evaluation of its possible development according to the requirements of the labour market. Key words: imprisonment, prisoner, the Prison Service of the Czech Republic, the Treatment program, education, secondary vocational school, education centre
OBSAH:
1
ÚVOD
8
2
CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
9
3
MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ
10
4
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
12
4.1
Účel trestu
12
4.2
Právní úprava vězeňství
13
4.3
Vězeňská služba České republiky
14
4.4. Pedagogičtí a jiní odborní zaměstnanci zajišťující VTOS
14
4.4.1 Speciální pedagog
15
4.4.2 Psycholog
15
4.4.3 Vychovatel
16
4.4.4 Vychovatel – terapeut
16
4.4.5 Sociální pracovník
16
4.5
Specifické kategorie odsouzených
17
5
PROGRAM ZACHÁZENÍ
18
5.1
Přijímací a nástupní oddělení
18
5.2
Volba programu zacházení
19
5.3
Minimální program zacházení
22
5.4
Hodnocení programu zacházení
23
6
MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ VE VÝKONU TRESTU
25
6.1
Primární vzdělávání
26
6.2
Sekundární vzdělávání
29
6.3
Terciární vzdělávání
29
6.4
Kurzy
31
7
SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
33
7.1
Přijímací řízení a závěrečné zkoušky
35
7.2
Učitelé
36
7.3
Rámcové a školské vzdělávací programy
37
7.4
Odloučená pracoviště Středního odborného učiliště
37
7.4.1 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Heřmanice (Opava)
38
7.4.2 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Pardubice
39
7.4.3 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Plzeň
40
6
7.4.4 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Rýnovice
41
7.4.5 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Valdice
43
7.4.6 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Všehrdy
44
7.4.7 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Světlá nad Sázavou
45
7.5
Střední odborné učiliště Jiřice
49
7.6
Střední odborné učiliště Vinařice
51
7.7
Reálná situace vzdělávání ve výkonu vazby
52
8
PRAKTICKÁ ČÁST
53
8.1
Výsledky šetření
53
9
DISKUSE
64
10
ZÁVĚR
66
11
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
68
12
SEZNAM PŘÍLOH
71
7
1
ÚVOD Výchova ve věznicích je důležitým prostředkem práce s odsouzeným a přispívá
k humanizaci vězeňství. Je také důležitým prostředkem k umožnění opětovného zařazení propuštěného odsouzeného zpět do společnosti. Zřejmě to je také důvod, proč je prvním bodem Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. (89) 12/1989 zabývající se výchovou ve vězeňství stanoveno, že všichni odsouzení mají mít přístup k výchově, jež by měla zahrnovat základní vzdělávání, odbornou výchovu, kulturní a tvořivé činnosti, tělesnou výchovu a sporty, sociální výchovu a také možnost navštěvovat knihovnu. Výchovné možnosti by měly být co nejširší. Výchova ve vězení by měla mít za cíl celkový rozvoj osobnosti, s přihlédnutím k její sociální, ekonomické a kulturní souvislosti (Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. (89) 12/1989, dostupné z WWW: http://www.odsouzeni.estranky.cz/clanky/paragrafy/o-vychove-veznu.html). Právo na vzdělání je v České republice ústavně zaručeno. Je zakotveno v čl. 33 Listiny základních práv a svobod. V průběhu výkonu trestu odnětí svobody (dále jen VTOS) je odsouzeným dle § 27 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, omezen či přerušen výkon taxativně stanovených ústavně zaručených práv a svobod. Mezi ně však nenáleží právo na vzdělání odsouzeného. Možnost realizovat toto právo není ani ve výkonu trestu vyloučena, nýbrž pouze modifikována s ohledem na podmínky výkonu trestu odnětí svobody. Téma své bakalářské práce jsem si vybral z následujícího důvodu. Již od roku 2008 jsem příslušníkem Vězeňské služby ČR. Služebně jsem zařazen ve Věznici Kuřim. Prostředí výkonu trestu je mi tedy velmi blízké. Vzhledem k oboru, který studuji, jsem spojil tyto dvě oblasti a zvolil si téma „Současný stav sekundárního školství v rámci peniteciární praxe a možnosti jeho rozvoje“. Práce pojednává o edukaci ve výkonu trestu odnětí svobody (dále jen VTOS) a je zaměřena především na oblast sekundárního vzdělávání.
8
2
CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Teoretická část bakalářské práce se věnuje penitenciárnímu prostředí, neboť
seznámení se s touto oblastí je důležité pro pochopení této problematiky jako celku. Popisuje účel VTOS, Vězeňskou službu ČR, pedagogické a jiné pracovníky a specifické kategorie odsouzených. Dále se práce věnuje programu zacházení, na který navazuje kapitola o možnostech vzdělávání ve VTOS. Následuje stěžejní kapitola o sekundárním vzdělávání. Cílem teoretické části bakalářské práce je seznámit čtenáře s reálným stavem sekundárního školství v rámci penitenciární praxe. Na teoretickou část navazuje část praktická s výsledky provedeného šetření. Praktická část se zabývá současným stavem poskytovaného vzdělání odsouzeným ve VTOS, konkrétně jakým věkovým skupinám je umožněno vzdělávání, jaká je čekací doba pro zařazení do učebního oboru, jaká je spokojenost odsouzených s poskytovaným vzděláním, s pomůckami, zda je pro ně problematické plnit zadané úkoly a také jaký obor, který v současné době není v nabídce, by odsouzení uvítali. Cílem praktické části práce je tedy získání subjektivních informací o kvalitě zprostředkovaného vzdělávání a o vizích jeho případného rozvoje.
9
3
MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Teoretická část bakalářské práce vychází ze studia odborné literatury zabývající
se danou oblastí a z materiálů zpracovaných Vězeňskou službou České republiky, tedy z výroční zprávy, statistické ročenky apod. Dále vychází také z různých internetových zdrojů, na kterých lze nalézt informace k dané problematice. Při zpracovávání práce bylo využito též stanovisek veřejného ochránce práv (viz. seznam použité literatury). Cenné informace byly poskytnuty vedoucí školského vzdělávacího střediska ve Věznici Světlá nad Sázavou Mgr. Koukalovou. Zaměření a cíl praktické části byl popsán v předchozí kapitole. K průzkumnému šetření byl použit kvantitativně orientovaný průzkum, protože jeho záměrem bylo zjištění informací od většího počtu osob. Byla tedy použita technika dotazník. Jednalo se o anonymní dotazník s 20 otázkami různého typu, zaměřených například na spokojenost studentů s probíhající výukou, apod. (viz. Příloha č.1: Dotazník). Respondenty dotazníku byli odsouzení ve VTOS. Pro výběr vzorku zkoumaných osob byl zvolen záměrný výběr studujících odsouzených ze dvou věznic, a to z Věznice Světlá nad Sázavou a z Věznice Valdice. Ve věznici Světlá nad Sázavou jsou umístěny k VTOS odsouzené ženy. Dotazníky zde byly předány k vyplnění vězeňkyním, které studují dvouletý učební obor „Textilní a oděvní výroba“ se zaměřením na výrobu oděvů. Šetření jsem provedl v měsíci dubnu 2012 prostřednictvím vedoucí školského vzdělávacího střediska Mgr. Koukalové. K vyplnění bylo předáno celkem 20 dotazníků. V současné době je však v učebním oboru zařazeno do 1. ročníku 7 odsouzených a do 2. ročníku 5 odsouzených žen. Z tohoto důvodu byly získány informace od celkového počtu 12 odsouzených žen. Ve Věznici Valdice jsou k výkonu trestu umístěni muži. Dotazník byl předán v měsíci dubnu 2012 celkem 18-ti studentům v tříletém učebním oboru „obráběč kovů“. Jednalo se o studenty 1. ročníku. Učební obor je určen pro muže zařazené do typu věznice s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Pro zpracování získaných dat byla zvolena metoda k vyhodnocení četností odpovídající pro průzkum. Získaná data byla uspořádána a ke každé otázce byla sestavena tabulka s počty odpovědí. Podle této tabulky byl následně vytvořen
10
a interpretován výsečový graf pro jasné znázornění procentuálního zastoupení jednotlivých odpovědí.
11
4
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
4.1 Účel trestu Trest můžeme definovat jako jeden z prostředků státního donucení, které stát používá při plnění svých funkcí vedle prostředků politických, ekonomických aj. Nejcharakterističtějším a nezbytným znakem trestu je, že se jím určité osobě, která se dopustí protiprávního jednání, působí určitá újma (např. újma na svobodě, újma majetková apod.), po dobu nezbytně nutnou k VTOS. Jde tu o znatelné zásahy do občanských práv. Pohrůžka takovými újmami je obsažená v trestním zákoníku. Jejich ukládání a výkon mají odvracet pachatele i ostatní členy společnosti od páchání trestné činnosti. České trestní právo je založeno na zásadách humanismu v souladu s evropskými vězeňskými pravidly. Podstata humanizace vězenství spočívá především v ocenění a uznání odsouzených jako občanů, v neponižování jejich lidské důstojnosti, v uznání kontinuity života ve vězení a ve společnosti a zároveň v garanci základních lidských práv a svobod a to nejen jejich zákonným vymezením, ale také ve vytvoření způsobu jejich dovolání v případě porušení či nedodržení. Podstatné je také zabezpečení materiálních podmínek života vězňů. V neposlední řadě je humanizace spojena též s omezením občanských práv vězňů výhradně v souladu se zákonnými postupy a prostředky (Francek, 1999). Aby byl trest efektivní, musí být komplexní, všestranný, zasahující do všech vrstev a složek narušené osobnosti. To znamená, že újma obsažená v trestu nemá převyšovat nezbytně nutnou potřebu ochrany společnosti. Moderní penologie tvrdí, že základním účelem trestu je jeho regulativní úloha. Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, již nestanovuje, co je účelem VTOS, tak jako tomu bylo v předchozím zákoně č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v § 23. Vzhledem k této skutečnosti se při vymezení účelu trestu vychází stále z výše uvedeného § 23 trestního zákona platného do 31.12.2009. Účelem trestu je tedy chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti. Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. Takto popsaný účel trestu v sobě obsahuje jednak funkci odstrašující pachatele od další trestné činnosti (tzv. individuální prevence) a mimo to také funkci, jejímž 12
smyslem je odstrašení všech jedinců ve společnosti od podobné činnosti (tzv. generální prevenci).
4.2 Právní úprava vězeňství Vězeňský systém působí jako nástroj realizace trestu odnětí svobody, jež upravují především níže uvedené právní normy:
a)
Zákon č. 555/1992 Sb., o vězeňské službě a justiční stráži České republiky,
v platném znění - upravuje organizační členění Vězeňské služby České republiky a stanovuje oprávnění a povinnosti příslušníků a občanských zaměstnanců Vězeňské služby ČR.
b)
Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění
– upravuje zejména práva a povinnosti odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody.
c)
Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, v platném znění - upravuje práva
a povinnosti obviněných osob, které se nachází ve výkonu vazby.
d)
Vyhláška MS č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí
svobody - prováděcí předpis k zákonu č. 169/1999 Sb.
e)
Vyhláška MS č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, v platném
znění - prováděcí předpis k zákonu č. 293/1992 Sb.
f)
Oblast vzdělávání ve VTOS se řídí stejnými předpisy, jaké jsou stanoveny
pro tuto oblast mimo VTOS. Specifickým předpisem je v této oblasti nařízení ministra spravedlnosti č. 1/2007, o zřízení školy pro osoby ve VTOS nebo výkonu vazby.
Pro úplnost je třeba podotknout, že konkrétní podmínky jsou v jednotlivých věznicích upraveny ještě vnitřními řády věznic, vydanými v souladu se zákony a aprobované Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR. Vnitřní řád však již není právní normou.
13
Zákony upravující VTOS stanovují shodně cíl výkonu trestu: dovést vězně k tomu, aby si uvědomoval svou odpovědnost vůči společnosti a aby byl schopen vést v budoucnu řádný život. K tomu napomáhá mimo jiné i vzdělávání ve VTOS.
4.3 Vězeňská služba České republiky Dohled nad VTOS zajišťuje Vězeňská služba České republiky (dále jen VS ČR). VS ČR byla zřízena k 1.1.1993 zákonem č. 555/1992 Sb., o vězeňské službě a justiční stráži. Vznikla transformací stávajícího Sboru nápravné výchovy ČR. Důvodem vzniku VS ČR nebyl, jak by se mohlo zdát, rozpad Československé federace, neboť i před rokem 1989 bylo vězeňství v kompetenci jednotlivých republik. Byla zde spíše společenská objednávka na konstituování nové demokratické instituce, jež by v praxi realizovala VTOS a výkon vazby. Česká společnost vstoupila do období demokratizace, jejíž procesy se dotýkaly i vězeňství. V této době se počalo s humanizací vězeňství v České republice. Zákon č. 555/1992 Sb., o vězeňské službě a justiční stráži zakotvil organizaci Vězeňské služby ČR a stanovil meze, v nichž se oprávnění a povinnosti zaměstnanců Vězeňské služby ČR mohou pohybovat. Vězeňská služba ČR zajišťuje zejména výkon vazby, VTOS, výkon zabezpečovací detence a v rozsahu stanoveném výše uvedeným zákonem, také ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví, správě soudů, při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti. Vězeňská služba je ozbrojeným bezpečnostním sborem.
4.4 Pedagogičtí a jiní odborní zaměstnanci zajišťující VTOS Klíčovým úspěchem vězeňského systému je vztah mezi lidmi, tedy mezi odsouzenými osobami a vězeňským personálem. Interakční vztah má největší vliv na to, jaké má výkon trestu klima. Pro působení na odsouzené má každý pracovník ve věznici jasně stanovené úkoly a povinnosti. Každý zaměstnanec VS ČR musí před nástupem do své funkce absolvovat nástupní kurz, který se realizuje v Institutu vzdělávání VS ČR. Toto školské zařízení se nachází ve Stráži pod Ralskem a specialisté, jež pracují s odsouzenými, v něm absolvují výcvik v rozsahu 6-ti týdnů. Pro příslušníky VS ČR trvá tento kurz 3 měsíce. 14
Cílem tohoto kurzu je seznámit nové zaměstnance se základy služební přípravy, s problematikou VTOS a výkonu vazby. V humanitních předmětech se výuka zaměřuje především na praktický výcvik a jiné dovednosti, jež jsou specifické pro práci ve věznici. Vedle humanitních předmětů jako je pedagogika, psychologie, sociologie, právo a etika jsou v tomto typu kurzu začleněny předměty odborně zaměřené: teorie řízení, výpočetní technika, základy sebeobrany apod. Úkoly zaměstnanců oddělení výkonu trestu upravuje nařízení generálního ředitele č. 21/2010, úkoly příslušníků a občanských zaměstnanců při zabezpečování výkonu trestu odnětí svobody. Zmíněné nařízení generálního ředitele stanovuje jednak společné úkoly a pracovní povinnosti zaměstnanců a také pracovní náplň jednotlivých zaměstnanců oddělení výkonu trestu.
4.4.1 Speciální pedagog
Speciální pedagog je koordinačním a stmelujícím prvkem činnosti pracovního týmu specialistů na oddělení VTOS. Působnost speciálního pedagoga spočívá zejména v garantování odborné úrovně realizace programu zacházení a vnitřní diferenciace (bližší vysvětlení viz. kapitola č. 5: Program zacházení). Jeho práce spočívá zejména ve sledování kvality účasti svěřených odsouzených v programu zacházení a změny v jejich chování, přičemž vhodné změny podněcuje a upevňuje, podílí se na zpracování průběžného hodnocení programu zacházení. Speciální pedagog vytváří pedagogickou charakteristiku. Ta se zaměřuje na kriminální anamnézu, hodnotí současný delikt, rodinnou i osobní anamnézu, způsoby chování a vystupování, postoje, aktivity a eventuální potřeby v oblasti pracovní, hygienické návyky, vzdělávací schopnosti, aktivity volného času, včetně kulturní a sportovní oblasti, právní vědomí včetně míry akceptování vlastní viny.
4.4.2 Psycholog
Psycholog je odborný zaměstnanec, který poskytuje u odsouzených odborné psychologické služby. Úkolem psychologa je provádění vstupního psychologického vyšetření s každým přijímaným odsouzeným na oddělení VTOS a současně provádět vstupní psychologické vyšetření a psychotesty s každým žadatelem o pracovní místo ve vězeňství. Mimo to poskytuje poradenskou psychoterapeutickou péči a pomáhá 15
vyřešit různé typy krizových situací s odsouzenými. Psycholog vypracovává psychologickou charakteristiku, především pro účely vhodného přístupu zacházení a jednání s odsouzeným ze strany výchovných pracovníků věznice. Je doplněna informacemi ze znaleckého posudku, dřívější psychiatrické léčby a dalšími poznatky z vyšetření, které by mohly být důležité pro vychovatele.
4.4.3 Vychovatel
Vychovatel při práci s odsouzenými plní samostatně a tvůrčím způsobem stanovené úkoly. Musí znát osobně odsouzené, kteří jsou mu svěření do péče, pedagogicky je usměrňuje. Musí znát sociální vztahy a skupinovou atmosféru na svém stanoveném oddělení. Podílí se na sestavování programu zacházení u svěřených odsouzených.
Vede aktivity programu zacházení, přičemž sleduje kvalitu účasti
odsouzených. Zpracovává průběžná hodnocení programu zacházení a předkládá návrhy hodnocení zasílaných věznicí příslušným orgánům. Vychovatel vede osobní karty odsouzených, provádí v nich průběžné zápisy postihující probíhající naplňování účelu výkonu trestu u odsouzeného.
4.4.4 Vychovatel - terapeut
Vychovatel-terapeut je odborný zaměstnanec oddělení výkonu trestu, který realizuje individuální a skupinové terapie v rámci terapeutických programů a ve specializovaných odděleních. V rámci koncepce zacházení s odsouzenými ve specializovaných odděleních a v terapeutických programech se podílí na zpracování projektů pro jednotlivé kategorie odsouzených při zachování zásad vnější a vnitřní diferenciace. Podílí se též na tvorbě skladby programu zacházení a jednotlivých speciálně výchovných aktivit.
4.4.5 Sociální pracovník
Základním úkolem sociálního pracovníka je samostatná sociální práce, která je zaměřena zejména na plynulý přechod odsouzených do řádného občanského života. Při její realizaci dbá na zajištění a dodržení kvality poskytovaných sociálních služeb. Podílí se na vytváření koncepce zacházení s odsouzenými, programů zacházení a také 16
na zpracování návrhu vnitřní diferenciace odsouzených. Spolupracuje s příslušnými orgány sociálního zabezpečení. Poskytuje samostatné sociálně právní poradenství, provádí výchovnou i poradenskou činnost pro odsouzené. Udržuje přímé pracovní kontakty s orgány státní správy, církvemi, charitativními a zájmovými občanskými sdruženími v místě věznice a podle potřeby i v místě trvalého pobytu odsouzených. Navazuje potřebné kontakty s blízkými osobami svěřených odsouzených a podílí se na řešení jejich sociálních problémů. Zpráva sociálního pracovníka obsahuje údaje nejen o dosavadním sociálním vývoji a současné sociální situaci, ale zejména aktuální sociální problémy, rodinnou situaci, vztahy, stav pohledávek, výkon rozhodnutí, osobní doklady a občanství.
4.5 Specifické kategorie odsouzených Specifickými
kategoriemi
odsouzených
rozumíme
v souladu
se
zákony
upravujícími VTOS skupiny odsouzených, které mají částečně odlišné podmínky výkonu trestu od standardního VTOS. Do této skupiny řadíme mladistvé, odsouzené ženy, trvale pracovně nezařaditelné, odsouzené s poruchami duševními a s poruchami chování, odsouzené k doživotnímu trestu a cizince. Zacházení s mladistvými je v mnohem větší míře individualizované. Věznice se zaměřuje především na výchovu a zabezpečení přípravy na budoucí povolání odsouzených jedinců. Účast na vzdělávání je na rozdíl od ostatních povinná.
17
5 PROGRAM ZACHÁZENÍ Program zacházení upravuje zákon č. 169/1999 Sb., o VTOS a dále je upraven také ve vyhlášce ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád VTOS. V rámci interních předpisů Vězeňské služby ČR upravuje tuto problematiku metodický list ředitele odboru výkonu vazby a výkonu trestu Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky č. 9/2008.
5.1 Přijímací a nástupní oddělení Po nástupu do VTOS se odsouzení umísťují do přijímacího oddělení, a to na dobu nejméně jednoho týdne. Během pobytu na uvedeném oddělení se jedinec podrobuje
nezbytným
diagnostickým
a
lékařským
vyšetřením.
Diagnostiku
odsouzeného provádí odborníci - speciální pedagog, psycholog, sociální pracovník a vychovatel.
Ve výkonu trestu se v souladu se zákonem odděleně umisťují: a) Muži od žen b) Mladiství od dospělých c) Recidivisté od prvotrestaných d) Nedbalostní trestné činy od úmyslných trestných činů e) Pracovně nezařaditelní f) S poruchami duševními a poruchami chování g) Doživotně odsouzení h) Odsouzení s uloženým ochranným léčením
Ve věznicích pro VTOS je třeba, aby odsouzení byli rozdělováni podle vnitřního členění a to zejména podle následujících pravidel:
-
je třeba oddělit skutečně nebezpečné odsouzené od ostatních
-
je třeba oddělovat mentálně defektní a psychopatické odsouzené
-
mladiství, prvotrestaní, a sexuální devianti musí být zvlášť odděleni od osob vyžadujících standardní zacházení. 18
Po vyřazení odsouzeného komisí z přijímacího oddělení je umístěn do nástupního oddělení, která jsou na rozdíl od přijímacích oddělení, zřízena ve všech věznicích. Každý odsouzený, který je přijat do věznice, musí být přechodně umístěn do nástupního oddělení. Doba pobytu na tomto oddělení zpravidla nepřevyšuje dva týdny. Během pobytu v nástupním oddělení se odsouzený podrobně seznamuje s obsahem zákona, vyhlášky, vnitřního řádu a s prostředím, ve kterém bude trest vykonávat. Funkce nástupního oddělení spočívá u odsouzených, kteří nastoupili do VTOS v celkové adaptaci na vězeňské prostředí. Pro přemístěné odsouzené z jiných věznic slouží nástupní oddělení k jejich seznámení se s podmínkami zdejšího prostředí. V nástupním oddělení se zpracovává komplexní zpráva o odsouzeném. Komplexní zpráva je shrnutím výsledků psychologického, pedagogického, případně lékařského posouzení a jiných dostupných materiálů k osobě odsouzeného. Její obsah je důvěrný. Odsouzený je povinen strpět úkony, které souvisejí s jeho identifikací, a podrobit se úkonům nezbytným pro zpracování komplexní zprávy. Pedagogické, psychologické a sociální posouzení se zpracovává u odsouzených s trestem delším než tři měsíce na základě orientačních pohovorů nebo diagnostických vyšetření, zaměřených zejména na posouzení rizik a potřeb odsouzeného. O použitých metodách rozhoduje příslušný odborný zaměstnanec. Lékařské posouzení se zpracovává u všech odsouzených. Po prokazatelném seznámení se s právy a povinnostmi odsouzeného a po splnění všech předešlých úkonů se odsouzený zpravidla do tří dnů předvolá před odborné zaměstnance (zařazovací komise), kteří s ním projednají obsah programu zacházení a určí vychovatele, jemuž je svěřen do péče. Následně je odsouzený přemístěn na určené oddělení, kde bude moci plnit svůj program zacházení.
5.2 Volba programu zacházení Program
zacházení
obsahuje
konkrétně
formulovaný
cíl
působení
na odsouzeného, metody zacházení s odsouzeným směřující k dosažení cíle, jakož i způsob a četnost hodnocení. Pravidelnou součástí programu zacházení je určení způsobu zaměstnávání odsouzeného, jeho účast na pracovní terapii, vzdělávání anebo jiné náhradní činnosti, směřující k vytvoření předpokladů pro jeho samostatný způsob 19
života. Pokud u odsouzeného přichází v úvahu více variant programu zacházení, je mu umožněn výběr. Program se nezpracovává v případě, kdy odsouzený má vykonat trest nebo zbytek trestu, který je kratší než 3 měsíce. Program zacházení se vytváří v nástupním oddělení. Zpracovává se na základě komplexní zprávy o odsouzeném především s ohledem na délku trestu, charakteristiku osobnosti a příčiny trestné činnosti. V rámci programu zacházení se pro odsouzenou osobu nejméně 3 měsíce před propuštěním vytvářejí podmínky pro její samostatný způsob života mimo VTOS. To znamená, že je odsouzený umístěn do výstupního oddělení, kde je již připravován na propuštění. Součástí bývá i vycházka na Městský úřad, kde je seznámen s postupem po propuštění z VTOS. Při vypracování programu zacházení spolupracují odborní zaměstnanci podle potřeby s příslušnými orgány sociálního zabezpečení.
Program zacházení s odsouzenými se člení na několik částí:
a) pracovní aktivity :
-
zaměstnávání
-
práce potřebná k zajištění každodenního provozu věznice,
-
pracovní terapie, která je vedena zaměstnanci VS ČR s potřebným odborným vzděláním.
Práce je nejdůležitějším prostředkem zacházení s odsouzenými. Smysluplná, dobře řízená a organizovaná práce rozvíjí pracovní návyky odsouzených a s tím související vlastnosti jedinců. Získání a upevnění návyku pracovat zvyšuje vyhlídku odsouzeného na reintegraci zpět do společnosti. Zákon o VTOS ukládá odsouzenému povinnost pracovat (§ 29 odst. 1), dovoluje-li mu to jeho zdravotní stav a je-li rozhodnutím ředitele věznice na návrh odborné komise zařazen do zaměstnání. Odsouzení jsou zařazováni do práce s přihlédnutím k jejich vzdělání a získané praxi v daném oboru, zdravotnímu stavu, výši jejich pohledávek, délce trestu, atd. Možnosti pracovního zařazení ve věznici je možné rozdělit na následující oblasti:
-
pracoviště vlastních vnitřních provozů věznice,
-
pracoviště provozované na základě smlouvy s jinými subjekty uvnitř věznice,
-
pracoviště vnější na základě smlouvy s cizími subjekty. 20
b) vzdělávací aktivity
rozdělujeme do následujících skupin:
-
vzdělávání organizované (či realizované) středním odborným učilištěm, učilištěm a odborným učilištěm – nabídka vzdělávacích aktivit je každý rok aktualizována (učební obory, základní škola, odborné, všeobecně vzdělávací a jiné kurzy),
-
vzdělávání vedené či kontrolované zaměstnanci oddělení výkonu trestu (jazykové, kurzy občanské nauky, kurz základů obsluhy PC apod.),
-
vzdělávání v korespondenčních kursech a v síti základních, středních, vyšších odborných nebo vysokých škol České republiky.
Vzdělávacími aktivitami a vzděláváním obecně se bakalářská práce bude podrobněji zabývat v kapitolách 6 a 7.
c) speciálně výchovné aktivity:
rozumí se jimi individuální a skupinová speciální pedagogická a psychologická působení vedená kompetentními zaměstnanci, zejména:
-
terapeutická (zejména sociální výcvik, psychoterapie, arteterapie, pohybová terapie),
-
sociálně právní poradenství,
-
trénink zvládání vlastní agresivity.
Pokud hovoříme o odsouzených jako o narušených jedincích, kteří potřebují pozitivní působení, jsou tyto speciální výchovné aktivity ideálním prostředkem, jak dosáhnout napravení a následné resocializace odsouzeného zpět do společnosti při využití moderních poznatků speciální pedagogiky a psychologie.
d) zájmové aktivity:
jsou nejrůznější formy individuální a skupinové zájmové činnosti organizované 21
a vedené zaměstnanci s potřebným odborným vzděláním, které rozvíjejí v souladu s účelem výkonu trestu schopnosti, vědomosti a sociální dovednosti odsouzených. Vedením těchto aktivit jsou pověřeni zpravidla vychovatelé a speciální pedagogové. Dříve se na těchto aktivitách velkou mírou podíleli pedagogové volného času. Tato funkce však byla zrušena. Zájmovými aktivitami jsou např. různé kroužky: poslechový kroužek, kroužek šipek, rukodělný kroužek, kondiční cvičení, zahradnický kroužek, kynologický kroužek apod.
e) oblast utváření vnějších vztahů:
do této oblasti řadíme aktivity, které v kladném směru přispívají k soběstačnému životu po propuštění z výkonu trestu - udržování písemného kontaktu s rodinou, kamarády, udržování vazeb s blízkými, vyřizování nezbytných dokladů pro jednání na úřadech práce apod. V průběhu výkonu trestu a především v době před propuštěním se odsouzený aktivně připravuje na další život. Odsouzenému je v této oblasti nápomocen zejména sociální pracovník. Odsouzený v této oblasti může také navazovat kontakty s charitativními organizacemi a jinými subjekty, které mu mohou pomoci v prvních dnech života po jeho propuštění z VTOS. Řadí se sem také spolupráce s probační a mediační službou.
Zaměstnanci věznice nabídnou odsouzenému na základě komplexní zprávy výběr z alternativ programů, vycházejících z možností věznice, které pro něj považují za vhodné. Přitom se nemusí jednat o výběr celého programu, ale jeho částí. Výběr programu stvrzuje odsouzený svým podpisem. Alternativy jsou voleny tak, aby ve svém formativním důsledku byly rovnocenné. Kombinace alternativ umožňují sestavit programy v potřebné míře individuální pro každého jedince.
5.3 Minimální program zacházení Jestliže si odsouzený nezvolí žádný z nabídnutých programů zacházení, je zařazen do tzv. minimálního programu zacházení, jež je stanoven vnitřním řádem věznice. Jeho základ tvoří především pracovní činnost tedy zaměstnávání, práce pro věznici, pracovní terapie, apod., které odpovídají zdravotnímu stavu odsouzeného.
22
5.4 Hodnocení programu zacházení Naplnění cíle programu zacházení jednotlivého odsouzeného se hodnotí pravidelně ve stanovených termínech. Při hodnocení se program zacházení aktualizuje v souladu s vývojem jedince a změnami v jeho chování, hodnotách, jednání apod. Aktualizací programu zacházení rozumíme i zařazení do minimálního programu zacházení či přechod do individualizovaného programu zacházení. Hodnocení úspěšnosti plnění programu zacházení projednávají zaměstnanci oddělení výkonu trestu s odsouzeným. Odsouzený se na aktualizaci programu zacházení podílí. Programy zacházení jsou na základě příslušných ustanovení vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., zpravidla vyhodnocovány následovně:
a) 1x za měsíc ve věznici pro mladistvé, b) 1x za 2 měsíce ve věznici s dohledem a dozorem a ve výstupních odděleních věznic s ostrahou a se zvýšenou ostrahou, c) 1x za 3 měsíce ve věznici s ostrahou, d) 1x za 6 měsíců ve věznici se zvýšenou ostrahou.
Ve věznicích jsou odsouzení umísťováni do jednotlivých oddělení, v nichž podléhají vnitřní diferenciaci, jež je složena ze tří skupin. Do 1. prostupné skupiny vnitřní diferenciace (dále jen PSVD) zařazujeme odsouzené s aktivním přístupem k výkonu trestu. Do 2. PSVD, která je většinou také výchozí skupinou z nástupního oddělení, jsou zařazeni odsouzení, kteří plní základní povinnosti, a zpravidla začínají plnit program zacházení. Do 3. PSVD zařazujeme odsouzené, kteří opakovaně nebo závažným způsobem porušují kázeň a pořádek, nedodržují vnitřní řád věznice, neplní program zacházení a podobně. V průběhu výkonu trestu se odsouzenému mění diferenciační skupina, dle jeho přístupu k výkonu trestu.
O diferenciační skupině
rozhoduje ředitel věznice nebo jeho zástupce na základě doporučení odborných zaměstnanců. Od vnitřní diferenciace je třeba odlišit pojem vnější diferenciace. Zde se jedná o zařazení odsouzeného do příslušného typu věznice, tedy do věznice s dohledem, dozorem, ostrahou a zvýšenou ostrahou. O zařazování odsouzených do jednotlivých typů věznic rozhoduje soud.
23
Je ovšem také podstatné doplnit, že efektivnost programů zacházení je přímo závislá na podmínkách, v nichž jsou realizovány. Problémy se mohou vyskytnout kupříkladu v omezenosti prostorů, materiálních prostředků a také se ještě někde můžeme setkat s nedostatkem odbornosti ze strany zaměstnanců věznic. Nejvíce je ovšem úspěšné plnění programů zacházení závislé na osobnosti odsouzeného, jeho postojích a zájmech (České vězeňství, 5/2004).
24
6 MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ VE VÝKONU TRESTU Vzdělávací aktivity, které se realizují ve VTOS, je možné rozlišit na tzv. formální a neformální aktivity. Rozdíl je především v jejich formě ukončení, kdy formální vzdělávání je ukončené formálním všeobecně platným potvrzením (osvědčením, vysvědčením, diplomem, výučním listem) o dosaženém stupni vzdělání v určitém oboru, kdežto o absolvování neformální aktivity odsouzení nezískávají žádné všeobecně platné doklady. Za vzorné plnění úkolů však mohou být kázeňsky odměněni. Neformální aktivity jsou aktivity vedené zaměstnanci věznice, případně i odsouzeným (jazykové kroužky atd.), jsou to vlastně zájmové aktivity (viz. kapitola 5.2: Volba programu zacházení). „Resocializace je procesem zbavování se původních vzorů chování a přejímání nových vzorů v kontextu základního životního přechodu. Tou může být, jak stimulující vliv terapeutické skupiny v rámci aktivit ve výkonu trestu, tak i deprimující vězeňské klima (vězeňská subkultura). V každém případě je na jedince vyvíjen mimořádně silný tlak, který mnohdy nabývá forem diktátu jediné silné autority reprezentující společnosti daného druhu.“ Mařádek (2005 in Vyleťal, 2011, nepublikované sdělení). Podle Sochůrka (2007) se resocializací rozumí složitý proces nápravy a změny neuspokojivé socializace, jež se v penitenciárních podmínkách nazývá též korektivní socializací či penitenciární resocializací. Je používána proto, aby se odlišila od resocializace u jedinců, jež sice mají problém se socializací, ale ne natolik, aby jejich nedostatečná socializace vyústila v páchání trestné činnosti. Vězeňská populace je velmi heterogenní. Není možné stanovit univerzální metodu účinného zacházení s vězni. Proto jsou vypracovány diferencované metody zacházení s vězni určené pro specifické skupiny odsouzených. Dnes se v každé věznici umožňuje všem odsouzeným věnovat se výchovněvzdělávacím činnostem dle jejich zájmu a potřeby. Cílem těchto programů je zejména umožnění větší šance plnohodnotného navrácení vězňů zpět do společnosti, zlepšení jejich morálky a chování. Pokud se podíváme na vývoj vzdělávání v rámci penitencirání praxe, tak je nutné vzpomenout na následující události: „V roce 1965 došlo k významné změně v československém vězeňství. V tomto roce byl výkon trestu upraven zvláštním zákonem, který nabyl účinnosti dnem 1. 8. 1965
25
a s novelizacemi platil až do 31.12.1999. To byla ve své době ojedinělá záležitost, neboť samostatný zákon tohoto charakteru v historii našeho státu až do té doby neexistoval a neměl obdobu ani ve většině států na světě. Ustanovení zákona pak byla rozpracována prováděcí vyhláškou, kterou byl Řád výkonu trestu odnětí svobody. …Podle nového zákona o výkonu trestu odnětí svobody se účelu výkonu trestu dosahovalo nápravně výchovnou činností. Ta byla souhrnem působení stanoveného pořádku a kázně, pracovní výchovy a kulturně výchovné práce. Jednou ze složek kulturně výchovné práce bylo vzdělávání odsouzených“ (Zahnaš, 2011, str. 3). Právní úprava zahrnovala Standardní minimální pravidla pro zacházení s odsouzenými, které vydala OSN. Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, stanovil bližší podmínky pro organizaci a obsahové zaměření všeobecného i odborného vzdělávání odsouzených. Paragraf 31 jmenovaného zákona řešil všeobecné vzdělávání odsouzených tak, že odsouzeným, u nichž pro to byly vzhledem k jejich schopnostem, věku a délce trestu předpoklady, se obvykle umožnilo, aby získali základní, střední nebo úplné střední vzdělání. Bylo stanoveno, že vyučování se provádí zásadně v mimopracovní době. Paragraf 25 téhož zákona následně stanovil povinnost, aby byly vytvářeny podmínky pro získání a zvyšování pracovní kvalifikace odsouzených (Tamtéž, 2011). V současné době je možné ve výkonu trestu zprostředkovat studium na všech stupních, tj. primární, sekundární i terciární. Vzdělávání odsouzených je postaveno na roveň zaměstnání a může tedy probíhat v pracovní době. Odsouzení zařazení do denní formy studia jsou pro účely zákona o VTOS posuzováni jako odsouzení zařazení do zaměstnání.
6.1 Primární vzdělávání Hlavním významem vzdělávacích reedukačních programů je odstranění negramotnosti odsouzených. Jsou organizovány kurzy čtení a psaní pro negramotné. Někteří odsouzení totiž nemají před nástupem výkonu trestu ukončené základní vzdělání, či jsou absolventy zvláštních škol. V kontextu si mohou doplnit znalosti na úrovni základních škol s možností získání patřičného vysvědčení o ukončení základní povinné školní docházky.
26
Údaje o počtu negramotných osob jsou sledovány ve Statistických ročenkách Vězeňské služby ČR. Každá věznice musí usilovat o to, aby měli všichni odsouzení přístup ke vzdělávacím programům. Tyto by měly být možná, co nejvíce komplexní a měly by uspokojovat jejich individuální potřeby. Zvláštní pozornost je pak v této oblasti věnovaná mladistvým odsouzeným, pro něž je vzdělávání se ve výkonu trestu stanoveno jako povinná součást programu zacházení. Pro výuku v rozsahu základní devítileté školy nemá Vězeňská služba ČR potřebnou akreditaci Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Z tohoto důvodu byly vytvořeny kurzy dokončení základního vzdělání a přípravné kurzy za účelem nástupu do oboru školského vzdělávacího střediska (dále jen ŠVS) či do zvláštní školy. „Absolvování těchto kurzů není formálně dokládáno žádným závěrečným vysvědčením či dokladem. Zvláštní školu a nedokončené základní vzdělání k 31. prosinci 2010 mělo více než 1200 odsouzených, 53 odsouzených bylo bez základního vzdělání“ (Biedermanová, Petras, 2011, str. 22).
Tabulka č. 1: složení vězněných osob podle nejvyššího dosaženého vzdělání podle stavu k 31.12.2011 (Statistická ročenka VS ČR, 2011, str. 93)
27
Vězeňská služba České republiky zajišťuje základní vzdělání odsouzených, kteří nemají dokončenou povinnou školní docházku, nejen prostřednictvím výše uvedených kurzů, ale také zprostředkováním výuky na základních školách. Za tímto účelem jsou se základními školami uzavírány smlouvy. „Ve Věznici Všehrdy zajišťovala povinnou školní docházku (PŠD) ve školním roce 2009/2010 speciální pedagožka Mgr. Ilona Kalauzová. Věznice uzavřela se Základní školou Údlice smlouvu o Zabezpečení doplnění povinné školní docházky mladistvých odsouzených ve výkonu trestního opatření odnětí svobody. Výuka mladistvých probíhala 2x týdně s externími učiteli podle individuálních výukových plánů kmenové školy. Věznice zajistila možnost plnění vzdělávání PŠD učiva základní školy třem mladistvým odsouzeným. Dvěma z nich bylo ve věznici předáno vysvědčení za celý školní rok, třetímu byl návrh hodnocení za 2. pololetí zaslán do výchovného ústavu, kam byl po ukončení výkonu trestního opatření umístěn. Speciální pedagožka Mgr. Jiřina Vopatová zajišťovala plnění PŠD učiva základní praktické školy (dříve zvláštní školy). Během školního roku 2009/2010 bylo pod jejím vedením vyučováno v rámci programu zacházení celkem 6 mladistvých odsouzených, kteří ve spolupráci s kmenovými základními školami získali závěrečné vysvědčení“ (Vězeňská služba ČR. Povinná školní docházka (2010) [online]. [cit.2012-3-22] dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznicevsehrdy-96/informacni-servis-1635/vzdelavani-352/povinna-skolni-dochazka). V roce 2010 byla provedena kontrola v této oblasti veřejným ochráncem práv, který ve svých závěrech konstatoval následující skutečnosti: „V souvislosti s mladistvými se ochrance setkal s problémem při naplňování povinné školní docházky, kterou má věznice podle ustanoveni § 26 odst. 8 ZVV (pozn. zákon o výkonu vazby) povinnost zabezpečit. Příslušníci VS ČR se často setkávají s neochotou školských pracovníků docházet do věznice, neboť není právními předpisy stanoveno, která škola by měla výuku zajišťovat; výuku mladistvých nejčastěji zajišťuje vězeňský speciální pedagog. V praxi se lze setkat s informacemi o snaze některých zařízení se této povinnosti vyhnout (např. tím, že výuku fakticky provádí vychovatel, který žáka i známkuje a škola známky pouze formálně „potvrdí“ nebo dokonce, že žák k přezkoušení do příslušné školy prostě opakovaně nebyl dodán, načež mu byla povinná školní docházka ukončena v nižším ročníku…). Naopak jako přiklad dobré praxe lze označit spolupráci VV Ostrava (pozn. Vazební věznice, dále jen VVO) s Církevní základní školou P. Pittra z Ostravy – Přívozu, v rámci níž se podařilo vytvořit zcela nadstandardní (bohužel v rámci dalších věznic spíše výjimečnou) plnění povinné školní 28
docházky, která probíhá přímo v prostorách VVO a je realizována přímo určenými učiteli této školy. Škole se údajně podařilo celému projektu zabezpečit nezbytný oficiální rámec, takže ve VVO má z hlediska školního vzdělávacího programu vlastně detašované pracoviště“ (JUDr. Motejl a kol., 2010, str. 93).
6.2 Sekundární vzdělávání Sekundární vzdělávání je ve výkonu trestu zajišťováno především prostřednictvím středního odborného učiliště Vězeňské služby ČR. Vzhledem k tomu, že sekundární vzdělávání je hlavním tématem bakalářské práce, bude se mu věnovat samostatná kapitola č. 7.
6.3 Terciární vzdělávání Poslední a současně jen velmi málo využívanou formou vzdělávání ve VTOS je studium vysokoškolské. Hlavním důvodem malého zájmu jsou především finance (odsouzení si vysokoškolské studium musí hradit z vlastních prostředků). Možností jak během výkonu trestu zvýšit svoji kvalifikaci studiem na vysoké škole není mnoho. V nabídce je například celoživotní vzdělávání poskytované Masarykovou univerzitou v Brně. Výuka probíhá na Masarykově univerzitě, na ekonomicko správní fakultě. Studium na škole probíhá formou celoživotního vzdělávání. Ve třetím ročníku navazuje na tuto formu kombinované bakalářské studium. Podmínky pro přijetí jsou především zaplacení školného ve výši cca 20.000,- Kč za semestr, což činí asi 75.000,- Kč za celé studium. Po přijetí ke studiu je odsouzený přemístěn do Vazební věznice a Ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno (dále jen VVaÚpVZD Brno), to platí pro odsouzené muže. Ženy mohou vysokou školu tímto způsobem studovat ve věznici Světlá nad Sázavou. K přijetí je požadováno také ukončené středoškolské vzdělání s maturitou, kladné hodnocení a doporučující stanovisko kmenové věznice a komise ředitele VVaÚpVZD Brno. Dále také dobrý zdravotní stav z důvodu pracovního zařazení. Odsouzený musí být zařazen ve věznici typu s dozorem nebo ostrahou. Nesmí být zařazen dle nařízení generálního ředitele č. 82/2006 (jedná se o nařízení generálního
29
ředitele VS ČR o zjištění fyzického násilí), do uvedených skupin (nízká mentální úroveň, možná oběť násilí, možný pachatel násilí apod.). Ke studiu nejsou přijímáni odsouzení, kteří již mají absolvovaný bakalářský nebo magisterský studijní program. Počet studentů je limitován volnou kapacitou ve výše uvedených věznicích.
V nabídce je studijní program management,
bankovnictví, veřejná ekonomika a správa, regionální rozvoj a správa, regionální rozvoj a cestovní ruch. Studium programů celoživotního vzdělávání umožňuje přizpůsobit délku studia individuálním možnostem uchazeče. Základní model je v délce 4 semestrů a poté přestup na kombinované bakalářské studium. VVaÚpVZD Brno v rámci Dohody o spolupráci s ekonomicko správní fakultou zajišťuje koordinaci výuky a vstup lektorů. Byla vybudována také studovna s počítačem pro odsouzené. Provoz intranetové linky, která je zabezpečená, si hradí odsouzení z vlastních finančních zdrojů. Konzultace v jednotlivých předmětech probíhají ve VVa ÚpVZD Brno či prostřednictvím intranetové linky (Vězeňská služba ČR. Projekt integrace odsouzených osob ve výkonu trestu do studia na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity pro akademický rok 2011-2012 (18.1.2011) [online]. dostupný
z WWW:
http://vscr.cz/veznice-svetla-nad-sazavou-93/o-nas-1628/vykon-
vezenstvi-462/vzdelavani-veznenych-1054/projekt-integrace-odsouzenych-osob-vevykonu-trestu-do-studia-na-ekonomicko-spravni-fakulte-masaryko). Ekonomicko správní fakulta je dále zapojena v rámci programu EU SOCRATES podprogramu GRUNDTVIG do projektu EPLLA (Engaging of Prisoners in Life-Long Learning Activities – Zapojení vězňů do aktivit celoživotního vzdělávání). Projektu se zúčastnilo celkem pět zemí Česká republika, Severní Irsko, Malta, Itálie, Dánsko. V rámci projektu byla i výměna zkušeností v přístupu ke vzdělávání vězňů s hlavním zřetelem na celoživotní a distanční studium. Úkolem bylo mimo jiné vypracování srozumitelných skript, které by byly v praxi použitelné pro odsouzené. Pomocí kritických čtenářů, kterými byli odsouzení, bylo možno ověřit, zda jsou studijní texty dostatečně srozumitelné, přehledné a zda odpovídají potřebám praxe. Úloha takového kritického čtenáře obnášela nastudovat studijní text v zadaném termínu, zaznamenat do něj návrhy úprav a oprav a vypracovat kontrolní testy společně s dotazníkem, přičemž studijní zátěž nesměla přesáhnout 80 hodin měsíčně.
Dva roky činnosti
kritického čtenáře byly kompenzovány dvěma lety bezplatného studia v rámci celoživotního vzdělávání a jedním rokem v kombinovaném bakalářském programu. Vysokoškolské studium bylo zajištěno šesti odsouzeným, z toho jedné ženě 30
z Věznice Opava a jednomu muži z Věznice Kuřim. Ve spolupráci s touto fakultou je studium v současnosti dále realizováno. V roce 2010 studovalo na ekonomicko správní fakultě Masarykovy univerzity 14 odsouzených. Další spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání nabízí Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Vysokoškolské vzdělávání ve Vazební věznici Praha Ruzyně probíhalo v roce 2010. Jednalo se o projekt „Centrum pro vysokoškolské vzdělávání“, který započal již v roce 2009 (Biedermanová, Petras, 2011). Vysokoškolské vzdělávání může probíhat také v podobě individuálního vzdělávání, které probíhá např. korespondenční formou. Z hlediska zákona o VTOS je tato forma bezproblémovým institutem. Problém nastává v době, kdy je potřeba, aby se studující odsouzený dostavil na přezkoušení osobně. V takovém případě je nutné povolení vedení věznice k opuštění věznice. Tato praxe není příliš častá. Ve Věznici Kuřim se zmíněným problémem účasti na přezkoušení vypořádali následující formou a to tak, že vyučující docházela do věznice za odsouzeným na konzultace a také ke zkouškám.
6.4 Kurzy Další možností vzdělávání odsouzených jsou akreditované kurzy. Organizují je jednotlivá školská vzdělávací střediska nebo je věznice organizují samy, v rámci krátkodobých reintegračních programů. V některých případech ve spolupráci s občanskými sdruženími na základě grantů poskytnutých z Evropských fondů. O krátkodobé, certifikované vzdělání je mezi odsouzenými velký zájem. V souvislosti s rozvojem moderních technologií jsou i mezi odsouzenými velmi oblíbené a vyhledávané kurzy ovládání PC. Jsou většinou zajišťovány a certifikovány civilními institucemi, jako např. ve věznicích Jiřice a Heřmanice. Rekvalifikační kurzy jsou ukončeny závěrečným dokladem o absolvování. Jsou jimi např. kurzy obsluha nízkotlakých kotlů (Drahonice), obsluha vysokozdvižných vozíků (Kynšperk), školení svářečů (Mírov), číšník (Nové Sedlo), apod. Kurzy nabízí i věznice, které nemají školská vzdělávací střediska. Věznice Znojmo nabízí dlouhodobě kurz kuchař. Od roku 2004 je tento kurz akreditován ministerstvem školství a má formu rekvalifikace. Délka kurzu je stanovena na celkovou dobu 24 týdnů. Podmínky pro přijetí jsou následující : 31
- ukončené základní vzdělání, - rozhodnutí ředitele o zařazení studia do programu zacházení, - zdravotní způsobilost, - stanovisko musí předložit také zařazovací komise a organizátor, -
odsouzený musí mít ještě odpovídající délku zbytku VTOS, aby kurz dokončil.
Ve Věznici Kynšperk nad Ohří jsou v nabídce kurzy: kurz pro obsluhu křovinořezu, kurz pro obsluhu křovinořezu a benzínové sekačky a základní kurz pro práci s přenosnou řetězovou motorovou pilou. Kurzy jsou zakončeny závěrečnou zkouškou. Úspěšní absolventi získají Osvědčení - certifikát pro práci s jednotlivými stroji s celoživotní platností a Průkaz kvalifikace, z něhož není zřejmé, že bylo získáno ve věznici. Náklady na kurz hradí plně VS ČR z prostředků účelově vázaných na prevenci kriminality. V rámci věznic jsou dále pořádány různé kurzy, které jsou součástí programu zacházení, ale jejich účastník nezíská žádné osvědčení o jejich absolvování. K dispozici mají odsouzení také knihovny ve věznicích, v nichž jsou zařazeni. Mnoho výzkumů dokazuje, že samo vzdělávání ve všeobecných předmětech nemá téměř žádný nápravně výchovný efekt. Důraz je tedy v posledních letech kladen na vzdělávání vězňů v pracovních oborech s možností rekvalifikace (Mezník, 1995).
32
7
SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Nařízením ministra spravedlnosti č. 1/2007 v souladu s ustanovením § 172 odst. 3
zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, byla zřízena v roce 1992 škola pro osoby ve výkonu vazby nebo ve VTOS. Jedná se o Střední odborné učiliště (dále jen SOU), se sídlem v Praze 4, Na Veselí 51, které je organizační jednotkou VS ČR. SOU je výchovně vzdělávací zařízení, které poskytuje osobám ve výkonu vazby nebo ve VTOS jednak přípravu pro výkon povolání a odborných činností v učebních a studijních oborech, doplnění základního vzdělání v kursech pro získání základního vzdělání, a také doplnění nebo rozšíření kvalifikace ve vzdělávacích kurzech. Ředitelství výše uvedeného učiliště je dislokováno v Praze. Odloučená pracoviště SOU neboli ŠVS, jejichž prostřednictvím se zajišťuje vzdělávání osob ve výkonu vazby nebo ve VTOS, jsou zřízena ve věznicích: Heřmanice, Pardubice, Plzeň, Rýnovice, Světlá nad Sázavou, Valdice a Všehrdy. Výchovně vzdělávací činnosti SOU jsou zajišťovány pedagogickými pracovníky s odpovídající kvalifikací. Činnost SOU finančně zajišťuje Vězeňská služba ČR. O přidělení finanční částky z celkového rozpočtu, který je přidělen SOU pro jednotlivá ŠVS rozhoduje ředitel SOU. Nejvyšší povolený počet žáků SOU činí 432 odsouzených. Pravomoci, které náleží podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, České školní inspekci, vykonává generální ředitelství Vězeňské služby. Novelizací zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství zákonem č.139/1995 Sb. musela všechna střední odborná učiliště znovu podat žádost o zařazení do sítě škol podle nových předpisů, podle nichž musely být všechny třídy školy umístěny v územní působnosti jednoho školského úřadu. Vzhledem k tomu, že vzdělávání odsouzených je specifickou záležitostí, kdy SOU není finančně napojeno na školský úřad a stávající organizace SOU je výhodnější než zřizování samostatných učilišť v jednotlivých věznicích, rozhodlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen MŠMT ČR) o udělení výjimky (č.j. MŠMT 3771/07-21). Střední odborné učiliště, Učiliště a Odborné učiliště Vězeňské služby ČR bylo tedy zařazeno s účinností od 20. 6. 1996 do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení České republiky
33
a má tedy statut řádné střední školy. SOU VS ČR je definováno jako jedna zastřešující instituce, která sdružuje celkem tři typy škol. Jedná se o: 1.
střední odborné učiliště, kde se vyučují učební obory pro úspěšné absolventy základních škol,
2.
učiliště, kde se v učebních oborech vzdělávají žáci, kteří základní školu ukončili v nižším než 9. ročníku nebo 9. ročník nedokončili úspěšně,
3.
odborné učiliště, kde se v učebních oborech s upravenými učebními osnovami vzdělávají žáci ze zvláštních škol.
SOU se však nezaměřuje pouze na organizování zavedených učebních oborů. Nedílnou součástí jsou také kurzy pro doplnění vzdělání poskytovaného základní školou a odborné kurzy k získání nebo rozšíření stávající kvalifikace odsouzeného (Váňa, 1998). Vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu zajišťuje po stránce obsahové MŠMT, a po stránce organizační a ekonomické Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Vzdělávací programy jednotlivých zařízení dělíme podle délky jejich trvání na dlouhodobé a krátkodobé. Mezi dlouhodobé vzdělávací aktivity řadíme učební obory, jejichž klasická délka se pohybuje mezi dvěma a třemi lety. To je však jeden ze zásadních problémů při vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu. Délky jejich trestů jsou často kratší než trvání výuky. Existují tři možnosti, jak studium dokončit. Odsouzený má možnost pravidelně docházet do vězeňského komplexu po propuštění, či si může vybrat studium dálkovou formou nebo dokončení studia na příslušné škole. Tyto možnosti však využívá pouze minimum odsouzených.
V častých případech
tak dochází k jevu, že student započatý obor nedokončí. Proto je z tohoto pohledu vhodnější umísťovat odsouzené do krátkodobějších záučních kurzů, které trvají přibližně od 6-ti týdnů do 10-ti měsíců a odsouzený má tak větší šanci dokončit kurz ještě během pobytu ve věznici. Tyto kurzy jsou většinou orientovány na doplnění základního vzdělání a také na získání či rozšíření stávající kvalifikace odsouzeného. V nabídce jsou také zkrácené kurzy večerní, které umožňují odsouzeným vzdělávat se a současně vykonávat zaměstnání. Ve věznicích, které nemají zřízena ŠVS VS ČR, organizuje vzdělávání oddělení výkonu trestu. Úroveň vzdělávání je v jednotlivých věznicích různá. Jsou organizovány např. všeobecné vzdělávací kurzy se zaměřením na výuku cizích jazyků. Z osvědčení o dosaženém vzdělání nesmí být patrné, že vzdělání bylo získáno ve VTOS. 34
Důležitá pro výuku je i spolupráce s jednotlivými odděleními věznice. Se speciálními pedagogy je konzultován výběr odsouzených, neboť právě oni mají největší přehled o nově příchozích odsouzených a jejich vzdělanostní úrovni. Vychovatelé jednotlivých oddělení jsou prostředníky mezi ŠVS a případnými zájemci o vzdělávání. Zúčastňují se průběžného vyhodnocování studijních výsledků jednotlivých odsouzených a řeší společně s učiteli jejich problémy. Vychovatelé zpětně informují jednotlivé vyučující o aktuálních problémech odsouzených, omlouvají případné absence ve výuce (Vězeňská služba ČR. Školské vzdělávací středisko (1.7.2010) [online]. dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-svetla-nad-sazavou-93/onas-1628/vykon-vezenstvi-462/vzdelavani-veznenych-1054/vzdelavani-odsouzenych5935). Zavádění vzdělávacích aktivit klade na věznice a jejich prostorové možnosti vysoké nároky. Kontrolu v této oblasti provádí i veřejný ochránce práv. V jeho závěrech je konstatováno, že se při svých návštěvách věznic setkává s různou úrovní a kvalitou poskytovaného vzdělání. Veřejný ochránce práv se například setkal s postupným snižováním oborů, jejich kapacity a to i přes to, že se neustále zvyšuje počet odsouzených. Dále byla zjištěna též snaha upřednostňovat dospělé odsouzené před mladistvými, protože jsou méně problémoví. Další nedostatek byl shledán zejména v tom, že přes prázdniny neběží výuka v učebních oborech, ani v kurzech a proto pokud odsouzený nastoupí výkon trestu například v lednu, tak jej nelze zařadit do učebního oboru, ale musí čekat až do září (JUDr. Motejl a kol., 2010). Středoškolské vzdělání ukončené maturitou realizované ve věznicích, které nemají školská vzdělávací střediska, odsouzení mohou absolvovat ve věznicích Praha – Ruzyně, Hradec Králové a Ostrava.
7.1 Přijímací řízení a závěrečné zkoušky Přijímací řízení do učebních oborů v rámci ŠVS VS ČR probíhá pomocí testů. Například k přijetí do oboru Textilní a oděvní výroba se zaměřením na výrobu oděvů ve ŠVS Věznice Světlá nad Sázavou, je zapotřebí úspěšně složit přijímací zkoušky, které probíhají pomocí jednoduchých testů, které se skládají ze základů českého jazyka a matematiky. Přihlíženo je i k osobnosti odsouzených, doporučení vychovatele a speciálního pedagoga. U praktických předmětů se k zařazení do oboru vyjadřuje též
35
lékař. U středoškolských studií a učebních oborů, které jsou vyučovány na školách mimo VTOS, jsou přijímací zkoušky skládány na základě kritérií zaslaných touto školou. U kurzů organizovaných ŠVS je vyhodnocují jednotliví vyučující tohoto střediska. Následně se společně posuzují a stanoví se závěr. U vzdělávání, které zaštiťují vzdělávací instituce mimo VS ČR, jsou výsledky vyhodnocovány zástupci těchto škol. Odsouzení jsou o výsledcích informováni vychovatelem ihned po uzavření výběrového řízení, či je jim doručen dopis z dané školy. Členy zkušební komise při závěrečných zkouškách na SOU jsou ředitel SOU, či jeho zástupce, vedoucí ŠVS, či jeho zástupce a učitel ŠVS. Ředitel SOU následně také vydává formální potvrzení o ukončení vzdělání. Příprava na závěrečné zkoušky začíná zpracováním harmonogramu zkoušek, jmenováním zkušební komise a jejího předsedy. Otázky k závěrečným zkouškám, které vycházejí z tematických plánů pro jednotlivé předměty, jsou předány studentům. Na přípravu mají odsouzení několik dnů volna. Zkušební komise zkouší jednotlivé studenty učebních oborů z jednotlivých předmětů. Zkouška se skládá z písemné, praktické a ústní zkoušky. Systém je stejný jako u maturity. U ústních zkoušek si studenti nejprve vylosují otázku, následuje písemná příprava a ústní odpovědi. Maturitní zkoušky probíhají stejným způsobem jako na školách mimo VTOS. Mimo ŠVS probíhají závěrečné zkoušky v příslušných školských zařízeních standardním způsobem jako u ostatních žáků.
7.2 Učitelé ŠVS VS ČR Učitelem může být pouze osoba, která má čistý trestní rejstřík a splňuje všechny potřebné náležitosti dle zákona o pedagogických pracovnících. Požadavky ze strany věznic na učitele jsou: -
odpovídající vzdělání,
-
čistý výpis z rejstříku trestů,
-
splnění náležitostí ke vstupu do objektu (průkaz totožnosti, odevzdání telefonu a jiných záznamových zařízení apod.),
-
absolvování bezpečnostního proškolení.
36
Ze strany edukátorů musí být dodržovány předpisy upravující VTOS včetně vnitřního řádu. Učitele musejí počítat s delším časem potřebným pro vstup do věznice. Zvláštní režim věznic nedovoluje vnášení a vynášení předmětů bez omezení. Požadavky učitelů na vlastní notebook, záznamová zařízení či jinou techniku se oznamují předem a podléhají písemnému povolení ředitele věznice. Mobilní telefony, diktafony, fotoaparáty a kamery nesmí být bez povolení vedení věznice do věznic vnášeny.
7.3 Rámcové a školské vzdělávací programy V souladu s novými principy kurikurální politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání, tzv. Bílé knize v ČR a zakotvenými v Zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, je do vzdělávací soustavy zaveden systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních, a to státní a školní. Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů zastupují Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy. Národní program vzdělávání formuluje požadavky na vzdělání, které jsou platné v počátečním vzdělávání jako celku. Rámcové vzdělávací programy vymezují závazné rámce vzdělávání pro jednotlivé etapy (pro předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní úroveň představují školní vzdělávací programy, podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. Školní vzdělávací program si vytváří každá škola dle zásad stanovených v příslušném rámcovém vzdělávacím programu. SOU VS ČR má pro své obory zpracovány školské vzdělávací programy v souladu s rámcovými vzdělávacími programy stanovenými pro jednotlivé obory. Stejně je tomu i v případě SOU Jiřice a SOU Vinařice.
7.4 Odloučená pracoviště Středního odborného učiliště V současné době je zřízeno 7 odloučených pracovišť středního odborného učiliště VS ČR a to ve věznicích Heřmanice, Pardubice, Plzeň, Rýnovice, Světlá nad Sázavou, Valdice a Všehrdy. V procesu působení na odsouzeného představuje vzdělávání ve SOU komplexní, systematický a velmi smysluplný program. Jedná se o stálé,
37
intenzivní působení na odsouzené v rozsahu více než 25 hodin týdně po dobu 10-ti měsíců v roce dle délky učebního oboru 2 - 3 roky. Získání výučního listu či jiného osvědčení je pro odsouzené stěžejním bodem z hlediska lepší šance zapojit se zpět do občanského života po propuštění z výkonu trestu. Dosažené vysvědčení a výuční listy jsou platné celostátně. Pedagogicky zaměřená edukační činnost v učilištích Vězeňské služby ČR je zajišťována pracovníky v trvalém pracovním poměru. Je také využívána spolupráce s externími učiteli. Externí pracovníci vyučují na základě dohod o pracovní činnosti.
7.4.1 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Heřmanice (Opava)
Původně bylo ŠVS zřízeno ve Věznici Opava. Po přestěhování ŠVS Věznice Opava do Věznice Heřmanice probíhaly v období od 1. října 2009 do 21. října 2009 přípravné práce v prostorách věznice, jež byly ŠVS přiděleny pro výuku odsouzených osob.
Tabulka č. 2: nabídka vzdělávání ŠVS ve Věznici Heřmanice Učební obory Elektrotech. výroba
Délka
Kategorie M ml., M 2 roky A,B
Kurzy
Délka
Kategorie
Dělník v elektotechnice Zámečnické práce Praktická rodinná škola Základy práce na PC
10 týdnů 10 týdnů 5 měsíců 5 týdnů
Muži ml. Muži ml. Ženy A,B Muži ml.
Legenda k tabulce č. 2: M – muži, Ž – ženy, ml. – mladiství, A – dohled, B – dozor Zdroj: www.vscr.cz
Věznice Heřmanice spolupracuje mimo jiné i se soukromým Středním odborným učilištěm Dako a začala tak s výukou 3-letého učebního oboru zámečník. Tato spolupráce je specifická v tom, že odborné předměty vyučují zaměstnanci učiliště a všeobecné předměty zaměstnanci věznice, nikoli však v rámci svých povinností, ale jako další pracovní úvazek pro SOU Dako. ŠVS Věznice Heřmanice nabízí mimo učební obory také vzdělávání pro odsouzené muže v podobě tříměsíčních záučních kurzů - Dělník v elektrotechnice a Zámečnické práce.
38
Charakteristika záučních kurzů
Kurz Dělník v elektrotechnice – „absolvent tohoto krátkodobého záučního kurzu je po teoretické i praktické stránce připraven vykonávat jednoduché elektrotechnické práce dle návodu a pod vedením osazovat a manipulovat s elektrotechnickými součástkami a montovat jednoduchá elektrotechnická zařízení. Po úspěšném absolvování kurzu a vykonání závěrečné zkoušky obdrží odsouzený potvrzení o absolvování kurzu. Délka kurzu činí dle potřeby 16 až 18 týdnů“ (Vězeňská služba ČR. Vyhodnocení uplynulého školního roku (29.8.2011) [online]. [cit.2012-3-26] dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-hermanice-73/o-nas-1577/skolske-vzdelavacistredisko-1095/).
Kurz Zámečnické práce – „absolvent tohoto krátkodobého záučního kurzu je po teoretické i praktické stránce připraven vykonávat základní operace při ručním zpracování kovových i nekovových materiálů. Používá vhodné pracovní postupy, prostředky a měřidla při výrobě jednoduchých kovových i nekovových součástek. Po úspěšném absolvování kurzu a vykonání závěrečné zkoušky obdrží odsouzený potvrzení o absolvování kurzu. Délka kurzu činí dle potřeby 16 až 18 týdnů“ (Vězeňská služba ČR. Vyhodnocení uplynulého školního roku (29.8.2011) [online]. [cit.2012-3-26] dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-hermanice-73/o-nas-1577/skolske-vzdelavacistredisko-1095/).
7.4.2 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Pardubice
Školské vzdělávací středisko ve věznici Pardubice vzniklo v r. 1983. Od 1. 9. 1983 byla zahájena výuka v učebním oboru výroba konfekce formou večerního studia. Základní podmínkou studia bylo splnění povinné školní docházky úspěšným dokončením 8. nebo vyššího ročníku základní školy. Absolvování tohoto učebního oboru poskytovalo odsouzeným kvalifikaci a výuční list pro výkon dělnických povolání ve výrobě dámské a dětské konfekce. V současné době jsou v nabídce dvouleté učební obory, a to výroba konfekce, práce ve stravování a šití prádla. Vše je určeno pro muže zařazené do věznice s dozorem a ostrahou.
39
Tabulka č. 3: nabídka vzdělávání ŠVS ve Věznici Pardubice Učební obory Výroba konfekce Práce ve stravování Šití prádla
Délka
Kategorie
Kurzy
Délka
Kategorie
2 roky
Muži B,C
10 měs.
Muži B,C
2 roky 2 roky
Muži B,C Muži B,C
Kurz základní školy Kurz výtvarného zpracování keramiky Zdravotnický kurz Kurz malířských a natěračských prací Kurz anglického jazyka Kurz zahradnických a pěstitelských prací Kurz základů výpočetní techniky
10 měs. 10 dnů
Muži B,C Muži B,C
10 měs. 10 měs.
Muži B,C Muži B,C
10 měs.
Muži B,C
10 měs.
Muži B,C
Legenda k tabulce č. 3: B – dozor, C – ostraha, Zdroj: www.vscr.cz Školské
vzdělávací
středisko
v Pardubicích
úzce
spolupracuje
např. s: Integrovanou střední školou oděvní Pardubice, ISŠ elektrotechnickou, Soukromým stavebním učilištěm Pardubice, Praktickou rodinnou školou.
7.4.3 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Plzeň
„Věznice Plzeň je v současné době z hlediska ubytovací kapacity největší věznicí v České republice. Společně s výkonem vazby má kapacitu 1156 vězněných osob. Profilována je jako věznice s ostrahou, ve věznici jsou zřízena oddělení pro výkon trestu mladistvých a pro výkon trestu odsouzených zařazených v typu věznice se zvýšenou ostrahou. Ve věznici je rovněž zřízeno specializované oddělení pro odsouzené s poruchou osobnosti a chování, způsobenou užíváním psychotropních látek“ (Vězeňská služba ČR. Výkon trestu ve Věznici Plzeň (30.9.2011) [online]. [cit.2012-3-26] dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-plzen-47/o-nas-1613/vzdelavani-a-zamestnavani-veznu849/vykon-trestu-ve-veznici-plzen-6358). Školské vzdělávací středisko ve Věznici Plzeň nabízí mimo kurzy (viz. Tabulka č. 4: nabídka vzdělávání ŠVS ve Věznici Plzeň) také tříletý učební obor zámečník, který je určen pro může vykonávající trest odnětí svobody ve věznici s ostrahou a se zvýšenou ostrahou.
40
Tabulka č. 4: nabídka vzdělávání ŠVS ve Věznici Plzeň Učební obory
Délka
Kategorie
Zámečník
3 roky
Muži C,D
Kurzy
Délka
Kategorie
Malíř natěrač
5 měs.
Malíř natěrač Dělník v elektrotechnice Český jazyk pro cizince Německý jazyk Kurz výpočetní techniky Kurz pro pologramotné Doplnění základního vzdělání Doplnění základního vzdělání
3měs. 5 měs. 10 měs. 10 měs. 5 měs. 10 měs.
Muži C Muži ml.,Mobv. Muži C Muži C Muži C Muži C Muži C Muži ml.,Mobv. Ženy ml., Žobv.
10 měs. 10 měs.
Legenda k tabulce č. 4: M – muži, Ž – ženy, ml. – mladiství, obv.- obvinění, C – ostraha, D – zvýšená ostraha Zdroj: www.vscr.cz 7.4.4 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Rýnovice
„Školské vzdělávací středisko (dále jen ŠVS) Rýnovice bylo vybudováno na základě podnětu tehdejšího ministra spravedlnosti ČSR (pozn. Československé republiky) z roku 1981, kdy se vytvořila pracovní komise ze zástupců MŠ ČSR (pozn. ministerstva školství ČSR) a pracovníků správy SNV ČSR (pozn. Sboru nápravné výchovy), jejíž jednání vyústilo ve zpracování zásad postupu pro vytvoření výchovně vzdělávacího systému v podmínkách vězeňství. Smyslem zmíněného systému se měla stát příprava odsouzených na kvalifikovanou práci v dělnických profesích, realizovaná ve středním odborném učilišti. Ve vybraných NVÚ (pozn. nápravně výchovných ústavech - Libkovice, Opava, Pardubice, Příbram, Rýnovice, Valdice a Vinařice) tak začalo budování tříd, dílen odborného výcviku, stavebních dvorů, metodických kabinetů a řešilo se jejich vybavení. ŠVS Rýnovice bylo útvarem státního školského dozoru MŠ ČSR schváleno a doporučeno jako způsobilé mezi prvními v roce 1983. Dne 1.7.1983 rovněž došlo ke zřízení Středního odborného učiliště Praha 4, Táborská 988 a jeho zařazení do sítě školských zařízení. Tím započala na rýnovickém ŠVS výuka ve strojírenských učebních oborech ve spolupráci s tehdejším n.p. LIAZ. Až do roku 1989 opustila brány NVÚ Rýnovice více než stovka vyučených. Po pádu komunistického režimu bylo nutné hledat nové alternativy, hlavně prostory pro dílny odborného výcviku. Proběhla i přestavba prostor s učebnami pro teoretickou výuku a podařilo se vybavit 41
dílnu pro strojní i ruční obrábění kovů“ (Vězeňská služba ČR. Školské vzdělávací středisko
(23.2.2012)
[online].
[cit.2012-3-28]
dostupný
z WWW:
http://vscr.cz/veznice-rynovice-48/informacni-servis-1625/vzdelavani-odsouzenych227/skolske-vzdelavaci-stredisko-181). Hlavním programem ŠVS Rýnovice je v současné době zajišťování výuky ve tříletém strojírenském oboru Obráběč kovů. V polovině devadesátých let byl otevřen jeden ročník učebního oboru Strojní mechanik. V této době pod patronací ŠVS probíhaly záuční kurzy na profese brusič skla, brusič-hranař, brusič-kulič, holič a další. Dnes probíhají záuční kurzy na profesi mačkář skla. Jejich uplatnění je ve věznici nové. V posledních letech se začátkem každého školního roku pravidelně otevírají dva první, dva druhé a jeden třetí ročník studia. Kritéria pro přijetí jsou následující: -
ukončená základní škola,
-
dostatečná délka trestu k absolvování studia,
-
zájem ze strany odsouzeného.
Majoritní část učňů tvoří relativně mladí odsouzení ve věku 20 - 30 let, výjimkou však nejsou ani starší ročníky. Studium je završeno vykonáním závěrečné učňovské zkoušky, která sestává z části písemné, praktické a ústní. K jejímu vykonání se každoročně dopracuje asi 30 až 40 učňů a jejich úspěšnost se pohybuje nad hranicí 90%. Za zmínku jistě stojí fakt, že vždy několik odsouzených, kteří jsou v průběhu studia podmíněně propuštěni z výkonu trestu, využije možnosti, která je jim ŠVS nabízena a dokončí školu dálkově. Na chodu ŠVS Rýnovice se podílí 4 stálí pedagogové a 6 učitelů odborného výcviku. Další 3 pedagogové docházejí vyučovat externě (Vězeňská služba ČR. Školské vzdělávací středisko (23.2.2012) [online]. dostupný
z
WWW:
http://vscr.cz/veznice-rynovice-48/informacni-servis-
1625/vzdelavani-odsouzenych-227/skolske-vzdelavaci-stredisko-181). Mimo učební obory je také každý rok realizován kurz doplnění základního vzdělání a několikrát probíhaly i kurzy pro negramotné a pologramotné odsouzené. V prostorách ŠVS se nacházejí dvě specializované učebny informačních technologií, které jsou využívány v rámci studia učebních oborů a specializovaných kurzů i k samostudiu cizích jazyků. Odsouzení zde mají k dispozici přes dvacet výkonných PC sloužících hlavně pro výuku náročných technologií v odborných kurzech obrábění na číslicově řízených strojích. Získané vědomosti a dovednosti si odsouzení mohou
42
prakticky vyzkoušet na školní CNC (computer numeric control) frézce, která je umístěna v dílnách odborného výcviku. Průběžně jsou rovněž realizovány kurzy základů práce s PC a pro zájemce kurzy tvorby webových aplikací. Odsouzení mohou využít také školní intranet, kde mohou nalézt spoustu zajímavých informací i aktualizované zpravodajství. K dispozici odsouzeným je bohatá školní knihovna, videotéka a fonotéka (Vězeňská služba ČR. Školské
vzdělávací
středisko
(23.2.2012)
[online].
dostupný
z WWW:
http://vscr.cz/veznice-rynovice-48/informacni-servis-1625/vzdelavani-odsouzenych227/skolske-vzdelavaci-stredisko-181).
Tabulka č. 5 : nabídka vzdělávání ŠVS ve Věznici Rýnovice Učební obory
Délka
Kategorie
Kurzy
Délka
Kategorie
8 měs.
Muži B,C
1 měs.
Muži B,C
6 týdnů
Muži B,C
1 měs.
Muži B,C
webových aplikací
1 měs.
Muži B,C
Knihař - vazař
1 měs.
Muži B,C
Kurz mačkář skla
1 měs.
Muži B,C
Kurz doplnění učiva ZŠ Obrábění kovů
2roky
Muži B,C
(akreditovaný) Kurz základů obsluhy PC
Obráběč kovů
3roky
Muži B,C
(akreditovaný) Kurz ovládání CNC obrábění Kurz ovládání programu zoner Základy tvorby
Legenda k tabulce č. 5: B – dozor, C – ostraha, Zdroj: www.vscr.cz 7.4.5 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Valdice
ŠVS Valdice vzniklo 1. 4. 1983. Obory, které jednotlivá ŠVS nabízí, jsou z velké části shodná. Nabídka závisí jednak na vedení věznice a také na úrovni spolupráce se vzdělávacími institucemi v regionu věznice. U Věznice Valdice existuje funkční spolupráce na středoškolské úrovni vzdělávání s Biskupským gymnáziem Bohuslava Balbína v Hradci Králové, Soukromou střední podnikatelskou školou ALTMAN s.r.o. v Jičíně a Věznicí Valdice. Vzdělávání odsouzených, kteří jsou přihlášeni a zařazeni 43
na gymnaziální studia probíhá dálkovou formou s každoročním ročníkovým přezkoušením tamními učiteli a závěrečnou maturitní zkouškou. Odsouzení studující střední podnikatelkou školu si studium hradí. Výuka probíhá denně 4 hodiny. Doba vzdělávání v souvislosti s délkou uloženého trestu odsouzeným je jednou z hlavních příčin nepříliš vysokého počtu zájemců. První maturitní zkoušky ve valdické věznici se konaly 13.6.2006 ve studijním oboru Ekonomika a podnikání. Účastnilo se celkem 5 maturantů. Zkouška tak uzavřela první etapu novodobé spolupráce ŠVS Valdice s civilními školami. Zajímavostí je, že i přes těžkou organizaci ve výuce složil v roce 2007 maturitní zkoušku v té době nemladší doživotně odsouzený v České republice (Vězeňská služba ČR. Vzdělávání odsouzených (17.2.2012) [online]. Dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-valdice95/o-nas-1632/vykon-vezenstvi-366/zamestnavani-odsouzenych-1305/). Tabulka č. 6: nabídka vzdělávání SOU ve Věznici Valdice Učební obory Obrábění kovů Obráběč kovů
Délka
Kategorie
2 roky
Muži C,D
3 roky
Muži C,D
Kurzy Kurz pro doplnění učiva ZŠ (akred.) Přípravný kurz - matur. studia Kurz Svářeč (akteditovaný) Přípravný kurz Kurz Základy výpočetní techniky Kurz anglického jazyka Kurz Malíř - natěrač Kurz Knihař Kurz MS-Office Excel Kurz Zoner Callisto
Délka
Kategorie
10 měs.
Muži C,D
10 měs.
Muži C,D
2měs. 1měs.
Muži C,D Muži C,D
10 týdnů 10 měs. 5. měs. 5. měs. 5.měs. 5. měs
Muži C,D Muži C,D Muži C,D Muži C,D Muži C,D Muži C,D
Maturitní studia Ekonom.a podnikání
Délka Kategorie 3roky dálkově Muži C,D 4roky Gymnázium dálkově Muži C,D
Legenda k tabulce č. 6: C – ostraha, D – zvýšená ostraha, Zdroj: www.vscr.cz 7.4.6 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Všehrdy Odsouzení ve Věznici Všehrdy mohou studovat v 5-ti dvouletých učebních oborech, kterými jsou Elektrotechnická výroba, Práce ve stravování, Sadovnické a květinářské práce, Strojírenské práce a učební obor Zpracování dřeva. Věznice 44
Všehrdy je profilována jako věznice pro mladistvé. Hlavním úkolem je tedy začlenit do výuky především mladistvé odsouzené. Ti mají zájem především o tříměsíční záuční kurzy, kterými jsou kurz strojírenské výroby, kurz ručního zpracování dřeva, kurz květinářských prací, kurz stavební výroby, kurz výroby rozvaděčů elektrické energie, kurz základy elektroinstalačních prací, kurz malířských a natěračských prací, kurz tepelného zpracování kovů, kurz keramický, kurz práce s počítačem a kurz reprografický. Po jejich absolvování získávají odsouzení výuční list či osvědčení o absolvování kurzu. Není vyloučeno absolvování více kurzů během roku. Tabulka č. 7: nabídka vzdělávání ŠVS ve Věznici Všehrdy Učební obory Sadovnické a zelin.práce Provoz spol. stravování Strojírenská výroba Elektrotechnická výroba Zpracování dřeva
Délka 2 roky 2 roky 2 roky 2 roky 2 roky
Kategorie M ml., M A,B M ml., M A,B M ml., M A,B M ml., M A,B M ml., M A,B
Kurzy Stavební výroba (akreditovaný) Květinář - zelinář (akreditovaný) Strojírenská výroba (akreditovaný) Zpracování dřeva (akreditovaný) Kovářský kurz (akreditovaný) Kurz výroby rozvaděčů
Délka 5 měs. 5 měs. 5 měs. 5 měs. 5 měs. 5 měs.
Kurz elektroinstalačních prací 5 měs. Malíř - natěrač
5 měs.
Tepelné zpracování kovů 5 měs. Kurz techniky administrativní práce 5 měs. Kurz reprografických technik 5 měs. Práce na PC
5 měs.
Kategorie Muži ml., obv. Muži ml., obv. Muži ml., Muži A,B Muži ml., Muži A,B Muži ml., Muži A,B Muži ml., Muži A,B Muži ml., Muži A,B Muži ml., Muži A,B Muži ml., Muži A,B Muži ml., Muži A,B Muži ml., Muži A,B Muži ml., Muži A,B
Legenda k tabulce č. 7: M – muži, ml. – mladiství, obv. – obvinění, A – dohled, B – dozor Zdroj: www.vscr.cz
7.4.7 Školské vzdělávací středisko ve Věznici Světlá nad Sázavou Ve Věznici Světlá nad Sázavou jsou k VTOS umístěny pouze odsouzené ženy. „Vzdělávání odsouzených žen je důležitou částí programů zacházení. Může se vhodně doplňovat se současným zařazením do zaměstnání. U odsouzených, které pracovat nemohou (např. ze zdravotních důvodů) nahrazuje pracovní činnost. Pro odsouzenou 45
je tím stanovena konkrétní povinnost a je zde možnost zvýšení její kvalifikace. Nezanedbatelná je i preventivní stránka vzdělávání. Toto všechno má velký význam nejen během výkonu trestu, ale může to sehrát významnou roli i po propuštění při shánění případného pracovního uplatnění. Získání osvědčení nebo vysvědčení z kurzu dává odsouzeným ženám lepší možnosti při hledání vhodného zaměstnání po propuštění z výkonu trestu. Tím ŠVS významně přispívá k naplnění účelu výkonu trestu odnětí svobody a je pevnou součástí mnohých programů zacházení“ (Vězeňská služba ČR. Školské vzdělávací středisko (7.1.2010) [online]. [cit.2012-3-28] dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-svetla-nad-sazavou-93/o-nas-1628/vykon-vezenstvi462/vzdelavani-veznenych-1054/vzdelavani-odsouzenych-5935). Vzdělávací aktivity zajišťuje v této věznici ŠVS, které vzniklo v roce 2001. Externím pracovištěm SOU je od roku 2008. Středisko je vybaveno dostatečným počtem učeben, kabinetů, učebních pomůcek i potřebnou výpočetní technikou. Výuku zde zajišťuje 5 stálých a 4 externí učitelé a učitelé odborné výchovy. Vzdělávací programy jsou rozděleny do několika stupňů, kdy nejvyšším je dvouletý učební obor a dále je to kurz základní školy a kurz praktické rodinné školy (Vězeňská služba ČR. Školské vzdělávací středisko (7.1.2010) [online]. dostupný z WWW:
http://vscr.cz/veznice-svetla-nad-sazavou-93/o-nas-1628/vykon-vezenstvi-
462/vzdelavani-veznenych-1054/vzdelavani-odsouzenych-5935). V roce 2008/2009 byl zahájen dvouletý učební obor výroba konfekce. Cílem výuky bylo získávání základních vědomostí a přehledu v odvětví strojů a zařízení, konstrukci střihů, oděvní technologie a oděvních materiálů. Ve vyučovacích předmětech český jazyk, matematika, občanská nauka, cizí jazyk, základy přírodních věd a výpočetní technika bylo cílem prohloubení vědomostí získaných v základní škole a rozšíření všeobecných znalostí. Cílem odborného výcviku bylo pak dosažení dovedností a návyků důležitých pro výkon jednoduchých činností v oblasti šití oděvů. První absolventky složily závěrečnou zkoušku v červnu 2010. Kvůli celkové reformě středního školství přešlo ŠVS od školního roku 2010/2011 na dvouletý učební obor Textilní a oděvní výroba se zaměřením na výrobu oděvů. Z pohledu MŠMT se jedná o studium večerní, protože rozsah 30-32 hodin denního studia by ve stávajícím personálním obsazení mohl být jen těžko řádné plněn. Z pohledu VS ČR se žákyně vykazují jako na denním studiu, protože dochází do školy 21 hodin týdně. Jmenovaný učební obor má stanoven pouze jedno tabulkové místo pro učitele odborného výcviku. Vyhláška stanovuje, že na jednoho učitele odborného výcviku smí být ve střídě pouze 46
8 žáků. I když při výběru je přihlíženo k délce trestu, věznice není schopna ovlivnit různé přemístění, podmíněné propuštění, změny zdravotního stavu apod. V současné době je v 1. ročníku zařazeno 7 žen, ve 2. druhém ročníku 5 žen. Společně s 1. ročníkem učebního oboru studují také odsouzené ženy zařazené do kurzu Šití interiérového vybavení. Po jeho absolvování se ženy mohou přihlásit ke zkoušce a získat osvědčení o získání profesní kvalifikace „Šička interiérového vybavení“ a „Úpravy a opravy oděvů“.
V nabídce ŠVS Světlá nad Sázavou jsou dále následující kurzy:
- Praktická rodinná škola - kurz „je určen hlavně pro odsouzené mladistvé a mladé dospělé, pro které není v dané době možnost pracovního zařazení a přitom je nutné je zařadit do nějaké organizované činnosti. Důležité je to, že se zároveň jedná o formu časově ohraničeného (5 měsíců) systematického vzdělávání. Právě rodinná škola je vhodná pro ženy s kratšími tresty a se základním vzděláním, kde zařazení do zaměstnání vzhledem ke krátkému trestu většinou nepřichází v úvahu. Kromě teoretických předmětů jako jsou český jazyk, matematika, základy společenských věd a výchova k občanství zde probíhá i výuka základů vaření, práce s PC, ručních prací a hygieny a péče o tělo. V každém běhu kurz navštěvuje 16 studentek“ (Vězeňská služba ČR. Školské vzdělávací středisko (7.1.2010) [online]. [cit.2012-3-28] dostupný z WWW:
http://vscr.cz/veznice-svetla-nad-sazavou-93/o-nas-1628/vykon-vezenstvi-
462/vzdelavani-veznenych-1054/vzdelavani-odsouzenych-5935).
- Základní škola - „je určena pro ženy s většími mezerami v základním vzdělání, případně prakticky bez vzdělání. U některých žen se jedná hlavně o zdokonalení ve čtení a psaní (správný pravopis) a dále i ostatních předmětech základní školy. V současnosti jsou to matematika, zeměpis, přírodopis, hudební výchova a ruční práce. Také v případě těchto žen musí fungovat patřičná motivace a mnoho záleží na jejich snaze a píli, která potom přímo souvisí s dosaženými výsledky i oceněním. Kurz navštěvuje celoročně 16 žákyň“ (Vězeňská služba ČR. Školské vzdělávací středisko (7.1.2010) [online]. [cit.2012-3-28] dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-svetla-nad-sazavou-93/o-nas1628/vykon-vezenstvi-462/vzdelavani-veznenych-1054/vzdelavani-odsouzenych-5935).
47
- Základy výpočetní techniky (délka 5 měsíců) - Výuka češtiny pro cizince ( délka10 měsíců) - Základy kuchyňských prací (délka 5 měsíců) - Základy gramotnosti (délka 10 měsíců) - Šití interiérového vybavení (délka 10 měsíců)
Věznice spolupracuje také s jinými školskými subjekty, jako např. se střední školou v Humpolci, kdy se jedná o dálkové čtyřleté maturitní studium anebo Masarykovou univerzitou v Brně, která nabízí tříleté bakalářské studium. Dále byla uzavřena dohoda o spolupráci při vzdělávání odsouzených žen se Střední školou obchodu a služeb Jihlava. Odsouzené, které jsou během výkonu trestu pracovně zařazeny v kuchyni, mohou v rámci nového vzdělávacího programu získat tzv. dílčí kvalifikaci v učebním oboru „Výpomoc při přípravě pokrmů“ (Vězeňská služba ČR. Školské vzdělávací středisko (7.1.2010) [online]. dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-svetla-nad-sazavou-93/o-nas-1628/vykon-vezenstvi462/vzdelavani-veznenych-1054/vzdelavani-odsouzenych-5935).
Tabulka č. 8: nabídka vzdělávání SOU ve Věznici Světlá n. Sázavou Učební obory Textilní a oděvní výroba
Délka
Kategorie
Kurzy
Délka
Kategorie
2 roky
Ženy
Praktická rodinná škola Záuční kurz výroby konfekce Kurz ZŠ (1-5 třída) Základy práce s počítači - zač. Základy práce s počítači Základy kuchařských prací Přípravný kurz na maturitní studium Kurz tvůrčího psaní Právní minimum Kurz základů gramotnosti
5 měs.
Ženy B,C,D
5 měs. 10 měs.
Ženy B,C Ženy B,C,D
3 měs. 5 měs.
Ženy B,C Ženy B,C
5 měs.
Ženy B,C,D
10 měs. Ženy B,C 10 měs. Ženy B,C 2,5 měs. Ženy B,C, Ž-ml. 10 měs.
Ženy B,C
Legenda k tabulce č. 8: Ž – ženy, ml. – mladiství, B – dozor, C – ostraha, D – zvýšená ostraha Zdroj: www.vscr.cz
48
7.5 Střední odborné učiliště Jiřice V současné době je novinkou v oblasti vzdělávání v prostředí výkonu trestu nové střední odborné učiliště v Jiřicích, jehož zřizovatelem je Mgr. Bc. Jan Beer. Škola má sídlo na ulici Ruská cesta 404 v Lysé nad Labem. Největší zajímavostí, která se týká této školy, je skutečnost, že jejím ředitelem je bývalý odsouzený, kterému skončil trest odnětí svobody v roce 1997, kdy opustil rýnovickou věznici, kde byl umístěn pro majetkový trestný čin. Za podvod byl odsouzen na 9 let. Ve Věznici Rýnovice absolvoval učiliště pro obráběče kovů, což byl jeho první kontakt s vězeňským vzdělávacím systémem. Maturitu si dodělal na Středním odborném učilišti v Praze a poté absolvoval bakalářské a magisterské studium v oboru sociální a masové komunikace na vysokých školách v Hradci Králové a Praze. Ve studiu pokračuje doktorandským programem na bratislavské Vysoké škole Sv. Alžběty a od roku 2008 si také přibral dálkové studium práv v Brně. Záběr aktivit pana Mgr. Bc. Jana Beera je velmi široký. Jednu dobu působil jako producent romské zpěvačky Věry Bílé a od roku 2007, kdy mu by zahlazen trest za výše uvedený podvod je také coby přísedící členem soudního senátu Městského soudu v Praze (SOU Jiřice, dostupné z www.soujirice.cz). Střední odborné učiliště Jiřice připravuje budoucí pracovníky ve stavebních oborech. Škola je účelně vybavená a studium je bezplatné. Ve škole je kladen velký důraz na slušné chování, vystupování a celkovou morálku. Střední odborné učiliště nabízí dva tříleté obory: 36 - 57 - E/01 Malířské a natěračské práce a 39 - 41 - H/01 Malíř a lakýrník. Jedná se o střední školu pro žáky ve VTOS. Ke studiu jsou přijímáni absolventi základní školy praktické nebo základní školy, u nichž je dispozice, že mají předpoklady pro vzdělávání v odborném učilišti. Uchazeči jsou přijímáni do všech oborů na základě přijímacích zkoušek. Kritéria pro přijímací řízení: a)
doklad o ukončení základní školní docházky nebo vyššího typu vzdělávání (výjimkou nejsou ani absolventi jiných učilišť nebo maturanti),
b)
řádně vyplněná přihláška, dobrý zdravotní stav,
49
c)
doporučení přijímací komise, délka trestu více jak 2 roky do konce nebo do podmíněného propuštění,
d)
dobré výsledky písemného testu ze všeobecných znalostí.
Důraz je kladen na socializaci žáků do společnosti po propuštění z VTOS. Při výuce se střídá týden teoretického vyučování s týdnem odborného výcviku. Odborný výcvik probíhá v dílnách, kde žáci pracují pod vedením zkušených mistrů. Během odborného výcviku je po zvládnutí základních technických návyků simulován proces práce na zakázce. Po dokončení studia získá absolvent střední vzdělání s výučním listem. Kapacita školy je 120 žáků denního studia. Jsou zřízeny 2 třídy denního studia. Zaměstnání jsou celkem 3 učitelé, 2 učitelé odborného výcviku a 1 externí účetní. Do 1. ročníku v září 2011 bylo přijato 42 odsouzených. Denně je do výuky zařazeno 5 hodin teoretických předmětů – čeština, matematika, fyzika, chemie či společenské vědy. Střední odborné učiliště Jiřice je škola středního typu pro odsouzené muže. Studium na tomto učilišti je součástí programu zacházení ve věznici, žákům (odsouzeným) je zaznamenáno do programu zacházení a pravidelně hodnoceno. Škola (učebny, kabinet, specializované učebny) je umístěna v budovách uvnitř střeženého areálu Věznice Jiřice. V individuálním vzdělávacím plánu a v jiných formách studia než denních je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného vzdělávacím programem. Individuální vzdělávací plán zpracovává třídní učitel ve spolupráci s jednotlivými učiteli. Žák je seznámen se svým plánem a jeho průběhem, stejně jako s termíny zkoušek. Závěrečná zkouška u žáků se středním vzděláním s výučním listem se skládá z písemné zkoušky, ústní zkoušky a praktické zkoušky z odborného výcviku v souladu s příslušnými předpisy. V současné době uvažuje Mgr. Bc. Jan Beer o rozšíření učilišť do dalších věznic, kdy už proběhly jednání v některých věznicích, např. ve Věznici Kuřim. Zde se jeho vize setkaly s úspěchem a je již uvažováno o zřízení učiliště i v této věznici. Jak vše dopadne, závisí na Generálním ředitelství VS ČR a dalších státních institucích (SOU Jiřice, dostupné z www.soujirice.cz).
50
7.6 Střední odborné učiliště Vinařice V září 2007 se rozeběhla ve Věznici Vinařice spolupráce se soukromým středním odborným učilištěm. Učiliště realizuje svou výuku přímo v prostorách věznice, není však součástí VS ČR. Věznice zajišťuje bezpečnost všech zúčastněných a prostory. Tento projekt je částečně spolufinancován učilištěm z fondů Evropské unie a je zaměřen převážně na jedince sociálně vyloučené, kteří se dříve nikdy nevyučili a měli potíže ve vzdělávání. Primárním cílem je získat po skončení výkonu trestu díky dokončení vzdělání lepší možnosti uplatnění na trhu práce. „Do prvního ročníku nastoupilo 102 žáků ve třech třídách. Pro výuku byl zvolen dvouletý učební obor - Provoz společného stravování (65-51-E/5001). Tento obor je určen i žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším než devátém ročníku, nebo devátý ročník neukončili úspěšně. Absolventi školy budou připraveni provádět činnosti na úseku přípravy pokrmů, nápojů, ale i zajišťovat obsluhu v ubytovacích zařízeních. Kromě práce v kuchyni se jedná také o činnosti v hotelových prádelnách, při dopravě zavazadel, zajišťování taxi, hotelové recepce či vrátného. Jedná se o denní studium, v jeho obsahu jsou všeobecně vzdělávací předměty (český jazyk a literatura, občanská nauka, matematika, tělesná výchova) a odborné předměty (technika provozu, odborný výcvik). Absolventi obdrží buď výuční list, nebo při dřívějším odchodu ze studia potvrzení o absolvování části výuky“ (Vězeňská služba ČR. SOU Vinařice (3.2.2010) [online]. [cit.2012-3-28] dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-vinarice97/o-nas-1636/duchovenska-sluzba-a-nevladni-organizace-1025/sou-vinarice-1101/). Zřizovatelem a současně ředitelem SOU Vinařice je Ing. Karel Vodička. Projekt je postaven na integrovaném vzdělávacím programu. Je schválen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Za věznici stáli u vzniku tohoto projektu dnes již bývalý ředitel věznice plk. Mgr. Bohdan Vrba a jeho zástupce plk. Mgr. Luboš Beránek (Vězeňská služba ČR. SOU Vinařice (3.2.2010) [online]. dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-vinarice-97/o-nas-1636/duchovenska-sluzba-a-nevladniorganizace-1025/sou-vinarice-1101/). „S dvouapůlletým odstupem lze provoz učiliště hodnotit jako úspěšný. Každý nový školní rok je zahajován s dalšími 102 žáky z řad odsouzených, v červnu 2009 proběhlo předávání prvních výučních listů 64 absolventům učiliště, z nichž 24 pokračuje v rozšiřujícím studiu ve třetím nástavbovém ročníku, které se nově rozeběhlo právě 51
v loňském roce. Do budoucna se uvažuje o rozšíření nabídky o další obory a další formy vzdělávání odsouzených. Samozřejmě velké množství žáků přináší i různé provozní potíže a zvýšené nároky na bezpečnost. Výsledkem je smysluplný program trávení času odsouzených během výkonu trestu, který může napomoci jejich resocializaci a bezproblémovému uplatnění po propuštění z výkonu trestu“ (Vězeňská služba ČR. SOU
Vinařice
(3.2.2010)
[online].
[cit.2012-3-28]
dostupný
z WWW:
http://vscr.cz/veznice-vinarice-97/o-nas-1636/duchovenska-sluzba-a-nevladniorganizace-1025/sou-vinarice-1101/).
7.7 Reálná situace vzdělávání ve výkonu vazby Ve výkonu vazby není ze strany VS ČR poskytováno formální vzdělávání. Vazba je pouze zajišťovací institut pro řádný průběh trestního řízení a měla by trvat co nejkratší možnou dobu. Přesto je v zákoně o výkonu vazby upravena povinnost VS ČR nabídnout mladistvému účast v preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a sportovních programech. VS ČR má za povinnost každému mladistvému obviněnému zabezpečit plnění povinné školní docházky. Ve školním roce 2011/2012
byla například ve Vazební
věznici Olomouc zajišťována povinná školní docházka jednomu mladistvému obviněnému.
52
8
PRAKTICKÁ ČÁST V teoretické části bakalářské práce je popsána problematika vzdělávání
odsouzených v českých věznicích. V kapitole č. 1 je stručně vysvětleno, co je účelem VTOS, co je Vězeňská služba ČR, a v krátkosti jsou představeni pedagogičtí a jiní pracovníci, kteří zajišťují VTOS. Dále je vysvětlen pojem program zacházení. Následuje popis možností vzdělávání ve VTOS se zaměřením na sekundární vzdělávání. Praktická část se zabývá současným stavem poskytovaného vzdělání. Konkrétně se zaměřuje na otázky, jakým věkovým skupinám je umožněno vzdělávání, jaká je čekací doba pro zařazení do učebního oboru, apod. Cílem praktické části je tedy získání subjektivních informací o kvalitě zprostředkovaného vzdělávání a o vizích jeho případného rozvoje. Bližší informace o metodice zpracování jsou uvedeny v kapitole č. 3: Materiál a metodika zpracování. Respondenty dotazníku byli odsouzení ve VTOS. Pro výběr vzorku zkoumaných osob byl zvolen záměrný výběr studujících odsouzených ze dvou věznic, a to z Věznice Světlá nad Sázavou a z Věznice Valdice. Dotazníky byly předány ve Věznici Světlá nad Sázavou k vyplnění 12-ti odsouzeným, které studují dvouletý učební obor „Textilní a oděvní výroba“ se zaměřením na výrobu oděvů. Ve Věznici Valdice byly dotazníky předány celkem 18-ti studentům v tříletém učebním oboru „obráběč kovů“. Jednalo se o studenty 1. ročníku.
8.1 Výsledky šetření V rámci průzkumného šetření byly získány následující informace: Otázka č. 1: Jak jste se dozvěděl/a o možnosti vzdělávání ve výkonu trestu?
Graf č. 1: Způsoby získání informací o možnostech vzdělávání ve VTOS 53
Z celkového počtu 30-ti dotázaných se 11 odsouzených (7 mužů, 4 ženy) dozvědělo o možnostech vzdělávání od vychovatele, 5 (1 muž, 4 ženy) od speciálního pedagoga, 8 (5 mužů, 3 ženy) od odsouzených, 5 (4 muži, 1 žena) z nástěnky a jeden (1 muž) na otázku neodpověděl. Otázka č. 2: Jak dlouho jste čekal/a na umístění do školy?
Graf č. 2 : Čekací doba odsouzených na umístění do školy Z celkového počtu 30-ti dotázaných nečekali na umístění do školy 3 odsouzení (1 muž, 2 ženy), 8 odsouzených (6 mužů, 2 ženy) čekalo 1 měsíc, 14 odsouzených (6 mužů, 8 žen) čekalo 2-5 měsíců, 4 odsouzení (4 muži) čekali více než půl roku a 1 neodpověděl.
Otázka č. 3: Jaké vzdělání jste dosáhl/a před nástupem do výkonu trestu odnětí svobody?
Graf č. 3: Dosažené vzdělání studujících odsouzených před nástupem do VTOS.
54
Z celkového počtu 30-ti dotázaných mělo 15 odsouzených (10 mužů, 5 žen) před nástupem do výkonu trestu odnětí svobody dosažené pouze základní vzdělání, 9 (5 mužů, 4 ženy) střední odborné vzdělání zakončené výučním listem, 5 (2 muži, 3 ženy) střední vzdělání s maturitou a jeden (1 muž) vysokoškolské vzdělání. Otázka č. 4: Do jaké věkově kategorie spadáte?
Graf č. 4: Věkové složení studujících odsouzených Z celkového počtu 30-ti dotázaných spadalo 7 odsouzených (1 muž, 6 žen) do věkové kategorie od 18-25 let, 11 odsouzených (8 mužů, 3 ženy) do věkové kategorie od 26-30 let, 4 odsouzení (4 muži) do věkové kategorie od 31-35 let a 8 (5 mužů, 3 ženy) do věkové kategorie více než 35 let. Otázka č. 5: Z jakého důvodu jste se rozhodl pro vzdělávání v rámci výkonu trestu?
Graf č. 5: Důvody pro vzdělání ve VTOS u studujících odsouzených Z celkového počtu 30-ti dotázaných se rozhodlo pro vzdělávání v rámci výkonu trestu 18 (7 mužů, 11 žen) odsouzených z důvodu rozšíření vzdělání a získání výučního listu, 6 (6 mužů) odsouzených z důvodu sebezdokonalování, 3 (2 muži, 1 žena) odsouzení z důvodu dlouhého výkonu trestu a 3 (3muži) neodpověděli. 55
Otázka č. 6: Jakým způsobem si myslíte, že to co se učíte ve škole, využijete v praxi?
při hledání zaměstnání k úspěchu v pracovním životě neví
3% 27% 27%
pro osobní potřebu
10% 13%
chtějí zůstat v oboru neodpovědělo
7% 13%
vzdělání nevyužijí
Graf č. 6: Způsoby využití získaného vzdělání v praxi Z celkového počtu 30-ti dotázaných odpovědělo 8 odsouzených (6 mužů, 2 ženy), že získané vědomosti využijí při hledání zaměstnání, 3 (3 muži) odsouzení k úspěchu v pracovním životě, 2 (1 muž, 1 žena) neví, 4 (4 ženy) pro svou osobní potřebu v domácnosti, 4 (4 ženy) se chtějí oboru věnovat i po výkonu trestu, 1 odsouzený (1 muž) získané vzdělání nijak nevyužije a 8 odsouzených (7 mužů, 1 žena) neodpovědělo. Otázka č. 7: Jste spokojen/a s materiálně didaktickými prostředky: a) s učebními pomůckami (učebnice, modely, školní obrazy, promítaná zobrazení, video i audio záznamy, výukové počítačové programy)
Graf č. 7: Spokojenost s učebními pomůckami Z celkového počtu 30-ti dotázaných je 26 odsouzených (17 mužů, 9 žen) spokojeno s učebními pomůckami a 4 (1 muž, 3 ženy) jsou nespokojeni. 56
b) se zařízením (školní nábytek, nářadí, různé měřící přístroje, laboratorní přístroje a jiné vybavení učeben)
Graf č. 8: Spokojenost se školním zařízením
Z celkového počtu 30-ti dotázaných je 27 odsouzených (15 mužů, 12 žen) spokojeno se školním zařízením a 3 (3 muži) jsou nespokojení.
c) s výukovými prostory (učebny, laboratoř, přednáškové sály, dílny, ale také školní pozemky, hřiště, apod.)
Graf č. 9: Spokojenost s výukovými prostory Z celkového počtu 30-ti dotázaných je 27 odsouzených (17 mužů, 10 žen) spokojeno s výukovými prostory, 3 (1 muž, 2 ženy) jsou nespokojeni.
57
Otázka č. 8: Cítíte se dostatečně zapojen/a do aktivit ve výuce?
Graf č.10: Zapojení odsouzených do aktivit ve výuce
Z celkového počtu 30-ti dotázaných se všichni cítí být dostatečně zapojeni do aktivit ve výuce.
Otázka č. 9: Jsou dle Vašeho názoru vyučující dostatečně schopni Vám zprostředkovat výuku?
Graf č. 11: Názor odsouzených na schopnost učitelů zprostředkovat výuku Z celkového počtu 30-ti dotázaných je 29 odsouzených (18 mužů, 11 žen) názoru, že vyučující jsou dostatečně schopni zprostředkovat výuku, 1 (1 žena) je názoru, že nikoli.
58
Otázka č. 10: Jak hodnotíte úroveň probíhající výuky? Ohodnoťte jako ve škole na stupnici 1 - 5.
Graf č. 12: Úroveň probíhající výuky na stupnici od 1 do 5 (hodnoceno jako ve škole) Z celkového počtu 30-ti dotázaných hodnotí probíhající výuku 13 odsouzených (5 mužů, 8 žen) jedničkou, 7 odsouzených (3 muži, 4 ženy) dvojkou, 4 odsouzení (4 muži) trojkou, 2 odsouzení (2 muži) čtyřkou a 4 odsouzení (4 muži) pětkou.
Otázka č. 11: Co byste doporučil/a pro zlepšení výuky?
Graf č. 13: Doporučení odsouzených pro zlepšení výuky Z celkového počtu 30-ti dotázaných je 14 odsouzených (6 mužů, 8 žen) spokojeno se stávající výukou a nic by neměnili, 2 odsouzení (1 muž, 1 žena) by uvítali více odborných předmětů, 2 odsouzení (1 muž, 1 žena) by uvítali klid ve třídě a slušné chování spolužáků, 2 (2 muži) by chtěli lepší učebnice, 3 (2 muži, 1 žena) nevědí, 7 (6 mužů, 1 žena) neodpovědělo.
59
Otázka č. 12: Jaký obor, který není v současné době v nabídce, byste uvítal/a?
pečovatelka kadeřnice, kosmetička cukrářská výroba, pekař truhlář
3%
20%
17%
10% 24%
3% 3%
13%
7%
kuchař, číšník programátor automechanik žádný obor neodpovědělo
Graf č. 14: Učební obory, které by odsouzení uvítali a nejsou v současné době v nabídce Z celkového počtu 30-ti dotázaných by 1 odsouzená uvítala obor pečovatelka, obor kadeřnice, kosmetička by uvítalo 5 odsouzených žen, cukrářská výroba, pekař 3 odsouzené ženy, truhlář 1 odsouzený muž, kuchař-číšník 4 odsouzení muži, programátor 2 odsouzení muži, automechanik 1 odsouzený muž, o žádný nový obor nemá zájem 7 odsouzených (4 muži, 3 ženy), neodpovědělo 6 odsouzených mužů.
Otázka č. 13: Jakou formou výuka nejčastěji probíhá?
Graf č. 15 – Nejčastější formy výuky
60
Z celkového počtu 30-ti dotázaných odpovědělo 6 odsouzených (2 muži, 4 ženy), že výuka probíhá nejčastěji skupinovou formou a 24 odsouzených (16 mužů, 8 žen) odpovědělo, že výuka probíhá nejčastěji hromadnou formou. Otázka č. 14: Jaká z následujících metod je ve výuce nejčastěji používána?
Graf č. 16: Nejčastější metody ve výuce Z celkového počtu 30-ti dotázaných 14 odsouzených (9 mužů, 5 žen) odpovědělo, že nejčastější metodou ve výuce je přednáška, 6 (5 mužů, 1 žena) uvedlo instruktáž, 7 (2 muži, 5 žen) praktický aktivní nácvik činnosti a 3 (2 muži, 1 žena) neodpověděli.
Otázka č. 15: Jaké jsou vztahy mezi spolužáky ve třídě?
Graf č. 17: Vztahy ve třídě Z celkového počtu 30-ti dotázaných uvedlo 17 odsouzených (7 mužů, 10 žen), že jsou ve třídě přátelské vztahy, 12 odsouzených (10 mužů, 2 ženy) odpovědělo, že vztahy ve třídě jsou neutrální a jeden odsouzený je označil za nepřátelské.
61
Otázka č. 16: Máte problém plnit zadané úkoly?
Graf č. 18: Problémy s plněním zadaných úkolů Z celkového počtu 30-ti dotázaných mají pouze 3 odsouzení (2 muži, 1 žena) problémy plnit zadané úkoly, 27 odsouzených (16 mužů, 11 žen) problémy nemá.
Otázka č. 17: Myslíte si, že jsou učitelé při hodnocení spravedliví?
Graf č. 19: Názor odsouzených na spravedlivé hodnocení učitelů Z celkového počtu 30-ti dotázaných si 28 odsouzených (16 mužů, 12 žen) myslí, že jsou učitelé při hodnocení spravedliví, 2 (2muži) si myslí, že nejsou spravedliví. Otázka č. 18: Vaše dosavadní studijní výsledky ve škole jsou - dle klasifikace převážně?
Graf č. 20: Studijní výsledky odsouzených 62
Z celkového počtu 30-ti dotázaných má 7 odsouzených (4 muži, 3 ženy) dosavadní výsledky ve škole převážně jedničky, 14 (8mužů, 6 žen) dvojky, 8 (5 mužů, 3 ženy) trojky a jeden (1 muž) čtyřky.
Otázka č. 19: Rozhodl byste se pro podobné vzdělávání se i na svobodě?
Graf č. 21: Odpověď odsouzených na otázku, zda by se rozhodli pro podobné vzdělávání i na svobodě Z celkového počtu 30-ti dotázaných by se 12 odsouzených (7 mužů, 5 žen) rozhodlo pro podobné vzdělávání i na svobodě, 18 (11 mužů, 7 žen) odsouzených nikoliv. Otázka č. 20: Myslíte si, že po ukončení výkonu trestu (propuštění z vězení), budete mít díky vzdělávání se ve výkonu trestu, širší uplatnění na trhu práce (najdete si možná lepší zaměstnání)?
Graf č. 22: Názor odsouzených na lepší šanci uplatnění na trhu práce díky získanému vzdělání
Z celkového počtu 30-ti dotázaných si 26 odsouzených (18 mužů, 8 žen) myslí, že bude mít díky získanému vzdělání lepší uplatnění na trhu práce, 4 (4 ženy) si myslí, že nikoli. 63
9
DISKUSE V praktické části bakalářské práce jsem se snažil získat pomocí dotazníků
subjektivní informace o současném stavu poskytovaného vzdělávání v rámci penitenciární praxe. Na základě vyhodnocených výsledků z těchto dotazníků lze konstatovat následující skutečnosti: Nejčastější způsob, kterým se odsouzení dozvídají o možnostech vzdělávání ve VTOS jsou informace od vychovatele. O vzdělávání v rámci VTOS se tímto způsobem dozvědělo celkem 36% odsouzených. Čekací doba na umístění vězňů do učebního oboru je většinou od 2 do 5 měsíců. V tomto rozmezí čekalo na umístění ke studiu celkem 47% odsouzených. Základní vzdělání má před započetím učebního oboru 50% odsouzených. Učební obory však mohou studovat i odsouzení s vysokoškolským vzděláním. Nejčastěji jsou ke studiu přijímáni odsouzení ve věkovém rozmezí od 26-30 let. Studium však není nijak věkově omezeno, 27% dotázaných studujících je starších 35 let. Z důvodu rozšíření svého vzdělání a za účelem získání výučního listu se rozhodlo studovat 60% odsouzených. Dalších 20% kvůli sebezdokonalování. Našli se i jedinci, pro které byl důvodem dlouhý trest a vzdělávání v rámci VTOS je pro ně způsobem, jak tento čas plnohodnotně využít. Získané vzdělání využije 27% odsouzených k hledání zaměstnání a stejný počet k úspěchu v pracovním životě. Již nyní se 3% odsouzených domnívají, že získané vzdělání nijak nevyužijí. Průzkumným šetřením bylo zjištěno, že je 87% odsouzených spokojeno s učebními pomůckami, 90% se školním zařízením a 90% s výukovými prostory. Všichni dotázaní odsouzení se cítí být dostatečně zapojeni do výuky. Z celkového počtu 30-ti odsouzených má 97% za to, že učitelé jsou dostatečně kvalifikováni ke zprostředkování výuky. Známkou jedna hodnotí probíhající výuku 44% odsouzených. V prováděné výuce by 46% odsouzených nic neměnilo. Jako návrh na zlepšení kvality výuky bylo ze strany odsouzených doporučeno např. lepší učebnice, slušné chování studujících odsouzených, klid ve třídě a více odborných předmětů.
64
Dále bylo zjištěno, že 23% odsouzených nemá zájem o žádný nový obor. Celkem 17 % odsouzených, jednalo se o samé ženy, by uvítalo obor kadeřnice, kosmetička. Mezi dalšími návrhy byl učební obor cukrář, pekař, truhlář, automechanik a další. Dle mého názoru, by nebylo špatné alespoň zauvažovat o zřízení učebního oboru kadeřnice – kosmetička ve ŠVS Věznice Světlá nad Sázavou. Vzhledem k tomu, že jsou zde umístěny pouze ženy, lze předpokládat, že by byl o tento obor do budoucna velký zájem. Výuka probíhá nejčastěji hromadnou formou. Nejčastější metodou ve výuce je přednáška. Pokud se podíváme na klima ve třídě, tak z šetření vyplynulo, že 57% odsouzených hodnotí vztahy ve třídě jako přátelské. Celkem 90% odsouzených nemá problém plnit zadané úkoly. Za spravedlivé považuje učitelé při hodnocení 93% odsouzených. Z celkového počtu 30-ti dotázaných odsouzených prochází 47% studiem s nejčastější známkou dvě. Pro podobné vzdělávání i na svobodě by se rozhodlo 40% odsouzených. Celkem 87% odsouzených věří, že díky získanému vzdělání bude mít lepší uplatnění na trhu práce. Ke kvalitě poskytovaného vzdělání SOU VS ČR je třeba konstatovat, že příznačným znakem SOU VS ČR je značná průběžná obměna žáků během jednoho školního roku. Zdaleka ne všichni své studium úspěšně završí. Zatímco někteří rozšíří svoji kvalifikaci hned několika certifikáty, jsou i tací, kteří školou projdou takříkajíc „bez výsledku“. Někteří nezaviněně (přemístění, podmíněné propuštění apod.), jiní vlastní vinou nebo selháním. Kvalitu vzdělávací činnosti SOU VS ČR, není možné kvantifikovat statistikou výslednosti studia. za jejich nelehkou práci dík a uznání.
65
Pedagogickému personálu ŠVS patří
10
ZÁVĚR Pokud se budeme zabývat postojem laické veřejnosti k VTOS jako takovému,
určitě bychom nedošli k jednotným postojům. Názory na vězení jsou různé. Idealisté se k této instituci stavějí pozitivně a hájí své přesvědčení, že se jedná o instituci, která je nástrojem k nápravě kriminálně narušených jedinců. Skeptici, kterých je dle mého názoru většina a nelze se tomu v současné době ani divit, naopak zastávají názor, že vězení jen tak někoho nenapraví. Smysl této instituce v českých podmínkách selhává. Často se setkávám s názorem, že VTOS nemá v České republice žádný nápravný výsledek. Mnozí pobyt ve výkonu trestu přirovnávají k dovolené, či zastávají názor, že jediné, co vězení přináší je skutečnost, že se zde odsouzení naučí, co doposud ještě neuměli, kdy také hovoří o vysoké škole zločinců. I přes veškeré názory samozvaných odborníků nelze popřít skutečnost, že pobyt ve výkonu trestu je velmi silná, stresující zkušenost, která jedinci zásadně ovlivní život. První stránkou věci je samotný vliv vězeňského prostředí. Druhou považovanou za ještě náročnější, je následný návrat zpět do běžného života. Jedinec, který se vrací z vězení do běžného života, si musí být vědom, že za branami věznice dopad jím spáchaného trestného činu nekončí. Jedinec se vrací po více či méně dlouhé době do svého původního prostředí, což mnohdy nebývá zrovna jednoduché. Umožnění vzdělání odsouzeným, je pro ně z tohoto podhledu velkým přínosem. V České republice je poměrně velká nabídka možností vzdělávání pro vězněné osoby. Ve VTOS je možné dokončit základní vzdělání, dodělat si učební obor, maturitu či dokonce studovat vysokou školu. Věznice nabízí odsouzeným možnost se dále vzdělávat a tím jim napomáhá ke snadnějšímu návratu do společnosti a lepšímu pracovnímu uplatnění. Pokud se odsouzenému po propuštění z VTOS podaří rychle se uplatnit především v profesní oblasti, je předpokládána malá pravděpodobnost recidivy a s ní spojeného návratu do vězení. Jedním z hlavních cílů výkonu trestu, a tedy i programu zacházení s odsouzenými, je pozitivní působení na jejich osobnosti, kdy jednou z nejefektivnějších forem je vzdělávání. Co se týče dalšího rozvoje sekundárního vzdělávání, by bylo vhodné se zabývat postavením vzdělávaných odsouzených v denní formě studia. Přestože v zákoně
66
o VTOS jsou rovnoprávní se zaměstnanými, ve skutečnosti jsou znevýhodněni tím, že pracující odsouzení si mohou ze mzdy hradit své výdaje ve VTOS. Zadluženost studujících odsouzených se studiem pouze zvyšuje, bylo by proto vhodné např. zvážení odpuštění
pohledávek
VTOS.
Tímto
by
byli
odsouzení
více
motivováni
k sebevzdělávání. Dalším kladným vývojem v této oblasti by bylo zřízení možnosti formálního sekundárního vzdělávání ve více věznicích na Moravě. Prozatím jediné ŠVS na Moravě je ve Věznici Heřmanice. V tomto ohledu by mohlo být velkým přínosem úspěšné zřízení SOU, které funguje již v Jiřicích, ve Věznici Kuřim. Cílem mé bakalářské práce bylo předložit čtenáři přehled o současném sekundárním školství v rámci penitenciární praxe a nastínit možnosti jeho rozvoje v nejbližší budoucnosti. Bakalářskou práci je možno využít pro odsouzené, kteří mají zájem o vzdělávání ve VTOS. Obsahuje informace o všech stupních vzdělávání a také o možnostech vzdělání v různých kurzech.
67
11
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY:
MONONGRAFIE
BIEDERMANOVÁ, E., PETRAS, M. Možnosti a problémy resocializace vězňů, účinnost programů zacházení. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2011. 98s. ISBN 978-80-7338-115-8. FRANCEK, J. Zločin a trest v českých dějinách. Praha: Rybka, Euromedia Group: Knižní klub, 1999. 463 s. ISBN 80-242-0087-2. JŮZL, M., OLEJNÍČEK, A. Penologie a penitenciární pedagogika. Brno: IMS, 2004. 121 s. ISBN 80-85605-30-9. MAŘÁDEK, V. Vězeňství. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2005. 203 s. ISBN 80-7368-002-5. MEZNÍK, J. a kol. Základy penologie. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 75 s. ISBN 80-210-1248-X. MOTEJL, O. a kol. Sborník vězeňství. Praha: Wolsters Kluwer, a.s., 2010. 333 s. ISBN 978-80-7357-606-6. SOCHŮREK, J. Kapitoly z penologie I.díl: Úvod do teorie trestu a trestání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007. 53 s. ISBN 978-80-7372-203-6. SOCHŮREK, J. Kapitoly z penologie II. díl: Teorie a praxe zacházení s vězněnými. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007. 77 s. ISBN 978-80-7372-204-3. VÁŇA, M. Střední odborné učiliště, učiliště a odborné učiliště Vězeňské služby ČR, 1983 – 1998. Praha: Vězeňská služba ČR, 1998. 122s. ČASOPISY A PUBLIKACE
GŘ VS ČR. Výroční zpráva VS ČR za rok 2010. Praha: VS ČR, 2011. 64 s. Vězeňská služba ČR. Efektivnost programů zacházení. České vězeňství č. 5/2004. VS ČR, Praha: 2004. ISSN 1213-9297. Vězeňská služba ČR. Evropská vězeňská pravidla, Praha: 2006. ISSN 1213-9297, Příloha časopisu České vězeňství č. 1/2006. Vězeňská služba ČR. Statistická ročenka Vězeňské služby ČR 2011. Praha: VS ČR, 2011, 118 s. č.j. VS 11/4/2012-50/Všeob./413. VYLEŤAL, P., Filozofická fakulta Pardubice, 2011. (nepublikované sdělení). 68
PRÁVNÍ PŘEDPISY A VNITŘNÍ PŘEDPISY VS ČR PARLAMENT ČR. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů: Předpis č. 169/1999 Sb. Praha: ČR, 1999. PARLAMENT ČR. Zákon o vězeňské službě a justiční stráži: Předpis č. 555/1992 Sb. Praha: ČR, 1992. PARLAMENT ČR. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): Předpis č. 561/2004 Sb. Praha: ČR, 2004. VYHLÁŠKA MS č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. NAŘÍZENÍ ministra spravedlnosti č. 1/2007, o zřízení školy pro osoby ve VTOS nebo výkonu vazby. NAŘÍZENÍ generálního ředitele VS ČR č. 21/2010, úkoly příslušníků a občanských zaměstnanců při zabezpečování výkonu trestu odnětí svobody. METODICKÝ LIST ředitele odboru výkonu vazby a výkonu trestu Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky č. 9/2008, kterým se upravuje obsah a způsob vedení osobní karty obviněných a odsouzených.
SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ Český helsinský výbor, dostupný z http://www.helcom.cz. Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. (89) 12/1989 [online]. Poslední revize 9.5.2012. dostupný z WWW: http://www.odsouzeni.estranky.cz/clanky/paragrafy/ovychove-veznu.html. Střední odborné učiliště Jiřice, dostupný z http://www.soujirice.cz. Vězeňská služba ČR. Povinná školní docházka (21.7.2010) [online]. dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-vsehrdy-96/informacni-servis-1635/vzdelavani-352/povinnaskolni-dochazka. Vězeňská služba ČR. Projekt integrace odsouzených osob ve výkonu trestu do studia na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity pro akademický rok 2011-2012 (18.1.2011) [online]. dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-svetla-nad-sazavou93/o-nas-1628/vykon-vezenstvi-462/vzdelavani-veznenych-1054/projekt-integraceodsouzenych-osob-ve-vykonu-trestu-do-studia-na-ekonomicko-spravni-fakultemasaryko. Vězeňská služba ČR. Školské vzdělávací středisko (1.7.2010) [online]. dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-svetla-nad-sazavou-93/o-nas-1628/vykon-vezenstvi462/vzdelavani-veznenych-1054/vzdelavani-odsouzenych-5935. Vězeňská služba ČR. Vyhodnocení uplynulého školního roku (29.8.2011) [online]. dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-hermanice-73/o-nas-1577/skolske-vzdelavacistredisko-1095/. 69
Vězeňská služba ČR. Výkon trestu ve Věznici Plzeň (30.9.2011) [online]. dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-plzen-47/o-nas-1613/vzdelavani-a-zamestnavani-veznu849/vykon-trestu-ve-veznici-plzen-6358. Vězeňská služba ČR. Školské vzdělávací středisko (23.2.2012) [online]. dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-rynovice-48/informacni-servis-1625/vzdelavaniodsouzenych-227/skolske-vzdelavaci-stredisko-181. Vězeňská služba ČR. Školské vzdělávací středisko (7.1.2010) [online]. dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-svetla-nad-sazavou-93/o-nas-1628/vykon-vezenstvi462/vzdelavani-veznenych-1054/vzdelavani-odsouzenych-5935. Vězeňská služba ČR. Vzdělávání odsouzených (17.2.2012) [online]. dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-valdice-95/o-nas-1632/vykon-vezenstvi-366/zamestnavaniodsouzenych-1305/. Vězeňská služba ČR. www.vscr.cz. Vězeňská služba ČR. SOU Vinařice (3.2.2010) [online]. [cit.2012-3-28] dostupný z WWW: http://vscr.cz/veznice-vinarice-97/o-nas-1636/duchovenska-sluzba-anevladni-organizace-1025/sou-vinarice-1101/. http://zpd.nuov.cz. http://delta.uiv.cz/pam3.asp?red_izo=651036101. http://www.psprague.sky.cz/main/Ucebni_obory.html. ZAHNAŠ, P. Historie vzdělávání vězněných osob (6) [online]. ČAS, číslo 11/2011. Budišov nad Budišovkou: Moravská expedice, 2011. dostupný z WWW: www.marianka.eu/Čas\AS 11 2011.doc.
70
12
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Nabídka učebních oborů SOU VS ČR
71
