Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Sociální sítě ve vzdělávání na středních školách Závěrečná práce

Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Foltýnek, Ph.D.

Ing. Marcel Vytečka

Brno 2014

Poděkování Děkuji vedoucímu této práce Mgr. Tomášovi Foltýnkovi, Ph.D. za hodnotné rady a čas, který mi věnoval. Dále děkuji vyučujícím z Institutu celoživotního vzdělávání za poskytnuté konzultace k problematice závěrečné práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Sociální sítě ve vzdělávání na středních školách vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 25. dubna 2014

_______________________________

Abstract Vytečka, M., Using Social Networks for Education at Secondary Schools. Final thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2014. Thesis deals with the issue of usage of social networks for education at secondary schools. In the theoretical part are listed results of the literary research, regarding to problematic of this thesis. Practical part of the thesis is focused on evaluation of data, which has been obtained from the survey. Results are compared with a scientific literature and based on this comparison is created a SWOT analysis. At the end of the thesis are formulated recommendations for secondary school’s teachers, who are using social network for support of education process. Keywords Social network, support for education, education, e-learning

Abstrakt Vytečka, M. Sociální sítě ve vzdělávání na středních školách. Závěrečná práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Práce je zaměřena na možnost využití sociálních sítí pro podporu vzdělávání na středních školách. V teoretické části jsou uvedeny výsledky rešerše dostupné literatury, týkající se této problematiky. Praktickou část tvoří zpracování dat, získaných dotazníkovým šetřením. Výsledky zpracování jsou porovnány s odbornou literaturou a je zpracována SWOT analýza. V závěru práce jsou formulována doporučení pro učitele středních škol, využívající sociální sítě pro podporu vzdělávání. Klíčová slova Sociální síť, podpora vzdělávání, vzdělávání, e-learning.

Obsah

5

Obsah 1

2

3

4

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod.......................................................................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce ............................................................................................................................................... 10

Materiál a metody zpracování

11

2.1

Vymezení statistické jednotky.................................................................................................... 11

2.2

Statistické znaky............................................................................................................................... 11

2.3

Metody zpracování dat .................................................................................................................. 13

2.3.1

Statistické metody ................................................................................................................ 13

2.3.2

SWOT analýza......................................................................................................................... 14

Současný stav řešené problematiky

15

3.1

Literární rešerše ............................................................................................................................... 15

3.2

Závěry z literární rešerše.............................................................................................................. 17

Praktická část

18

4.1

Otázky vztahující se k účtu na sociální síti ............................................................................ 18

4.2

Otázky vztahující se ke zkušenostem s podporou výuky ................................................ 20

4.3

Otázky vztahující se k vyhodnocení otázek s otevřenou odpovědí ............................. 23

4.4 Otázky vztahující se ke zkušenostem s šikanou a dalšími negativními jevy na sociální síti........................................................................................................................................................ 24 5

Výsledky práce a diskuze 5.1

25

SWOT analýza.................................................................................................................................... 25

5.1.1

Silné stránky ........................................................................................................................... 25

5.1.2

Slabé stránky .......................................................................................................................... 26

5.1.3

Příležitosti................................................................................................................................ 26

5.1.4

Hrozby ....................................................................................................................................... 26

5.2

Doporučení pro učitele .................................................................................................................. 29

5.3

Diskuze ................................................................................................................................................. 29

6

Závěr

31

7

Literatura

32

A

Dotazník pro dotazníkové šetření

34

Seznam obrázků

6

Seznam obrázků Obr. 1

Zastoupení sociálních sítí mezi respondenty

19

Seznam tabulek

7

Seznam tabulek Tab. 1

Vymezení statistické jednotky

11

Tab. 2

Kvantitativní znaky

11

Tab. 3

Kvalitativní znaky

12

Tab. 4

SWOT tabulka

14

Tab. 5

Počet respondentů v jednotlivých kategoriích

18

Tab. 6

Počty respondentů vlastnící účet na sociální síti

18

Tab. 7

Zastoupení jednotlivých sociálních sítí mezi respondenty

19

Tab. 8

Počty přátel, stáří účtu a pročtení licenčního ujednání respondenty

20

Počty žáků, kteří mají skupinu přátel odpovídající jednotce ve vzdělávání

20

Tab. 9

Tab. 10

Jak často žáci sdílejí výukové materiály ve skupině

21

Tab. 11

Počet žáků mající učitele v přátelích a konzultace učiva

21

Tab. 12

Hodnocení užitečnosti studijních materiálů sdílených učitelem

22

Tab. 13

Odhad času na sociální síti věnovaný studijním záležitostem

22

Tab. 14

Čas věnovaný ke studiu v závislosti na sdílených materiálech od učitele

22

Tab. 15

Negativní aspekty využívání soc. sítě

24

Tab. 16

SWOT tabulka obsahující silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby využití soc. sítí pro podporu výuky

28

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Člověk potřebuje komunikovat, aby mohl vést sociální život (NAKONEČNÝ, 2009). S rozvojem komunikačních technologií, umožňující komunikaci lidí napříč kontinenty v řádu stovek milisekund, přišly na svět prostředky, které mohou sdružovat jednotlivce do provázaných skupin. Termín „Sociální síť“ použil jako první profesor J. A. Barnes při studiu sociálních vazeb v norské rybářské vesnici v roce 1954. Zjistil, že sociální život lze vidět jako množinu bodů, ze kterých je vazbami vytvořena kompletní síť vztahů (Iltanet, 2014). V dnešní době je termín využíván zejména ve spojitosti s online komunikačními nástroji. V aktuálních zdrojích je sociální síť definována jako webová stránka nebo jiná aplikace, která umožňuje uživatelům komunikovat mezi sebou prostřednictvím zasílání informací, komentářů, zpráv, obrázků a dalších (Social Network, 2014). (Dictionary Reference, 2014) uvádí definici sociální sítě jako online komunitu lidí se stejným zájmem, kteří používají webovou stránku nebo jiné technologie ke vzájemné komunikaci za účelem sdílení informací, zdrojů a dalších, tzv. pracovně-orientovaná sociální síť. V době psaní této práce jsou sociální sítě stále na vzestupu, dle počtu nových i stávajících uživatelských účtů. Po raketovém startu o několik let zpátky se však počet účtů začíná stabilizovat. Jen malé procento lidí, kteří mají přístup k internetu, nevlastní žádný účet na sociální síti. Toto tvrzení podporují i výsledky dotazníku, který je hlavním zdrojem dat pro tuto práci. Vlastnictví účtu také již dávno není dominantou mladých, technicky založených lidí ale povědomí o této problematice se dostalo i k široké veřejnosti. V tomto trendu se však skrývá i úskalí využívání účtů. I Lidé, kteří nejsou technicky zdatní, dokáží díky jednoduchému a intuitivnímu ovládání účet využívat, již si ale neuvědomují možná nebezpečí. Bez pročtení licenčního ujednání sdílí na sociálních sítích své osobní informace a nezřídka se stává, že nemají nastaveno ani základní omezení přístupu k těmto datům. Kdokoli má poté prostřednictvím internetu přístup k osobním a často citlivým datům neopatrného uživatele. Z tohoto důvodu vznikají aktivity, jako například semináře a školení šířící „osvětu“ mezi uživateli a nabádající je k větší opatrnosti. Tato závěrečná práce se zabývá analýzou využití sociálních sítí pro podporu vzdělávání na středních školách. Učitel, uvažující o podpoře výuky na střední škole prostřednictvím sociální sítě, musí zvážit, zda pozitiva tohoto přístupu převáží jeho negativa. Sociální sítě skýtají mnoho příležitostí ale i velké množství hrozeb, na které si musí dát pozor a snažit se je minimalizovat. Přečtením této práce získá středoškolský učitel povědomí o pravidlech, které je vhodné dodržovat při využívání sociálních sítí pro podporu vzdělávání. Pravidla vycházejí jak z technických faktů, tak z pedagogických poznatků.

Úvod a cíl práce

10

1.2 Cíl práce Cílem této práce je analýza možností využití sociálních sítí pro vzdělávání na středních školách, identifikování silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jejich využití. Dále formulace závěrů a doporučení pro učitele středních škol, týkající se správného využití sociálních sítí jako podporu vzdělávacího procesu.


11

2 Materiál a metody zpracování Hlavním zdrojem primárních dat pro tuto práci je dotazníkové šetření mezi žáky a učiteli středních škol. Šetření bylo provedeno v období od listopadu 2013 do března 2014. Dále jako zdroje dat slouží dostupná odborná literatura, vědecké články a vlastní zkušenosti autora. Metody použité pro zpracování dat jsou zejména metody popisné statistiky. V následujících odstavcích jsou charakterizovány statistická jednotka a statistické znaky vytvořeného dotazníku podle (Blašková, 2012). Velice podobné rozdělení uvádí ve své práci také Minařík (2000).

2.1 Vymezení statistické jednotky Charakteristika statistické jednotky se skládá ze tří složek (Blašková, 2012). • Z věcného vymezení, určujícího s jakými objekty budeme pracovat. • Z časového vymezení, udávajícího časové období, ve kterém s jednotkou pracujeme. • Z prostorového vymezení, charakterizujícího území, ke kterému je práce s jednotkou vztažena. V Tab. 1 je uvedeno vymezení statistické jednotky vytvořeného dotazníku. Tab. 1

Vymezení statistické jednotky Složka jednotky

Určení složky

Věcné vymezení

Žáci a učitelé středních škol.

Časové vymezení

Žáci a učitelé ve školním roce 2013/2014.

Prostorové vymezení

Česká republika.

2.2 Statistické znaky Následující tabulky zobrazují rozdělení statistických znaků vytvořeného dotazníku podle (Blašková, 2012). Znaky jsou rozděleny na kvantitativní (Tab. 2) a kvalitativní (Tab. 3). Tab. 2

Kvantitativní znaky

Charakteristika Diskrétní

Spojité

Název znaku

Možné odpovědi

Počet přátel na soc. síti. <10, 10–50, 50–100, 100–150, >150 Čas na soc. síti, věnovaný <10 %, 10–30 %, 30–50 %, >50 % studiu. Věk respondenta Reálná čísla Stáří účtu na soc. síti.

Reálná čísla


Tab. 3

12

Kvalitativní znaky

Charakteristika

Název znaku

Možné odpovědi Muž, žena Ano, ne Ano, ne

Dichotomické

Pohlaví Vlastnictví účtu na soc. síti Znalost smluvního ujednání soc. sítě. Členství ve skupině, jejíž členové odpovídají školní třídě. Členství ve skupině, jejíž členové odpovídají celé škole. Členství ve skupině, jejíž členové odpovídají konkrétnímu předmětu. Využití skupiny pro výměnu studijních materiálů. Sdílíte ve skupině materiály, sloužící jako tzv. „taháky“? Pomáhají Vám soc. sítě v orientaci ve školním prostředí? Máte některého z učitelů ve Vašich přátelích? Konzultuje s Vámi učitel učivo? Poskytuje Vám učitel studijní materiály prostřednictvím soc. sítě? Setkal/a jste se s kyberšikanou1 prostřednictvím soc. sítě? Umístil/a jste vy nebo někdo z Vašich přátel na sociální síť video /audio nahrávku některého z učitelů? Umístil/a jste vy nebo někdo z Vašich přátel na sociální síť nahrávku zesměšňující některého ze spolužáků? Zařazení Používané soc. sítě

Slovní Jak často ve skupině sdílíte studijní materiály? Pomohly Vám materiály vložené od učitele ve studiu?

1

Ano, ne Ano, ne Ano, ne Ano, ne Ano, ne Ano, ne Ano, ne Ano, ne Ano, ne Ano, ne Ano, ne

Ano, ne žák, učitel, zaměstnanec, jiné Facebook, Google+, Lidé, LinkedIn, MySpace, Twitter, Plurk, jiné Denně, týdně, měsíčně, méně, než jednou měsíčně Ano, spíše ano, spíše ne, ne

Jedná se o šikanování jiné osoby pomocí informačních technologií – internetu, mobilních telefonů, apod. (např. vydírání, ubližování, ztrapňování, obtěžování, ohrožování, zastrašování apod.). Zdroj: Policie ČR


13

Dále jsou v dotazníku vytvořeny volné otázky, týkající se konkrétních předmětů, u kterých nejčastěji učitelé poskytují podporu prostřednictvím sociální sítě a jaké vylepšení podpory výuky by respondenti uvítali. Na konci celého dotazníku je prostor pro připomínky a podněty formou volného textu. Tyto otázky jsou vyhodnoceny individuálně a autor je rozvede v kapitole Výsledky práce a diskuze.

2.3 Metody zpracování dat 2.3.1

Statistické metody

Popis jednotlivých metod statistického zpracování dat autor uvádí dle zdrojů (Blašková, 2012) a (Minařík, 2000). Jsou voleny s ohledem na charakter získaných dat. Využity budou zejména metody třídění a přehledného zobrazení statistických dat. Následuje jejich výčet s uvedením stručné charakteristiky. • Jednoduché třídění hodnot diskrétního znaku o Absolutní četnost o Kumulativní četnost o Relativní četnost v % o Relativní kumulativní četnost • Grafické znázornění rozdělení četností o Histogram (sloupcový graf) o Polygon (spojnicový graf) o Výsečový graf • Charakteristiky polohy o Průměr o Medián • Charakteristiky variability o Variační rozpětí o Průměrná odchylka Uvedené metody jsou aplikovány na data získaná dotazníkovým šetřením. Graficky znázorněné výsledky a formulované závěry z tohoto zpracování jsou uvedeny v kapitole Praktická část. Jako prostředek pro aplikaci vzorců konkrétních metod na zdrojová data a vytvoření grafického znázornění, byl použit software Microsoft Excel 2010.


2.3.2

14

SWOT analýza

SWOT analýza je složením počátečních písmen anglických slov Strengths, Weaknesses, Opportunities a Threats. Česky – silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby (Foret, 2012). Podoba analýzy je uvedena v Tab. 4. Nejčastěji je tato metoda využívána k určení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňující konkrétní podnik. V této práci bude SWOT analýza provedena za účelem nalezení pozitiv a negativ využití sociálních sítí pro podporu vzdělávání na středních školách na základě dat, získaných dotazníkovým šetřením a studiem odborné literatury. Prostředkem pro vytvoření tabulky, včetně všech výpočtů, byl software Microsoft Excel 2010. Konkrétní podoba SWOT tabulky je uvedena v kapitole Výsledky práce a diskuze. Tab. 4

SWOT tabulka Zdroj: překresleno z (Foret, 2012)

Pomocné pro plnění cílů Škodlivé pro plnění cílů

Vnitřní faktory

Silné stránky

Slabé stránky

Vnější faktory

Příležitosti

Hrozby


15

3 Současný stav řešené problematiky V kapitole je uveden přehled odborné literatury a vědeckých publikací, které se týkají problematiky využití sociálních sítí ve výuce. K vyhledání článků byly použity databáze dostupné ze sítě MENDELU a to konkrétně SCOPUS, Web of Science a SpringerLink. Dále placená databáze ACM Digital Library, sborník pedagogicky zaměřené konference Informatika a internetové zdroje. Použitá klíčová slova: Social Networks Education, Social Networks, Social Network teaching a jejich české ekvivalenty.

3.1 Literární rešerše (Adámek, 2011) ve svém článku uvádí zkušenosti s využitím diskusního fóra a fanpage stránky2 k podpoře výuky. Stránka byla založena na sociální síti Facebook. Jako výhody použití sociální sítě Facebook pro podporu výuky uvádí následující pozitiva: větší aktivitu studentů při vkládání odkazů, systém práce s odkazy na sociální síti, zobrazování informací z fanpage stránky na vlastní „home“ stránce a lepší přístupnost z mobilních zařízení. Další uvedenou výhodou je veřejná odpověď na dotazy a tím ušetření času, o který by vyučující přišel při odpovědích individuálních. Tvrzení je podpořeno provedením měření času, stráveného odpovídáním na emaily hromadného organizačního charakteru v porovnání s komentářem na diskusním fóru. V článku dále uvádí výsledky anonymní ankety mezi studenty. Z průzkumu vyplývá, že u studentů došlo ke zvýšení zájmu o vyvěšené materiály a ocenili obousměrnou komunikaci s vyučujícím. Celkově autor tohoto článku hodnotí zkušenosti s využitím Facebooku kladně. (Hernández, 2011) ve svém článku vyzdvihuje potenciál sociálních síti pro vzdělávání. Navrhuje model e-moderace, rozdělený na pět fází. Fáze jedna: přístup a motivace. Jde zejména o založení účtu a motivování studentů ke studiu. V případě sociální sítě Facebook je tento krok méně důležitý, protože většina studentů již účet vlastní a prostředí zná. Fáze dvě: online socializace. Socializace je dle autora podmínkou úspěšné spolupráce. Kladně hodnotí organizaci účastníků do skupin. Fáze tři: výměna informací. Tato fáze je zejména o výměně informací, průzkumu a objevování. Každý student zde dostane určitou roli. Fáze čtyři: budování znalostí. Studenti jsou více nuceni společně pracovat a zjišťovat si nové informace sdílet mezi sebou. Fáze pět: vývoj. Tato fáze je o kritickém myšlení a kreativních nápadech. Jedná se o nejproduktivnější fázi. Výsledky této metodiky jsou úspěšné. Ukázalo se, že Facebook je schůdná platforma pro realizaci tohoto typu výuky. Toto komunikační rozhraní se prokázalo jako dostatečné. V závěru uvádí nevýhodu sociálních sítí, kterou je absence úplných možností organizace účastníků.

2

Jedná se o stránku založenou za účelem sdílení informací o společnosti, produktu, umělci, či za jiným účelem. Zdroj: Facebook.com


16

(Benson, 2011) popisuje metody, jak lze využít sociální sítě ve vzdělávání. Uvádí, že sociální sítě mají velký dopad způsob komunikace mezi lidmi a to zejména u mladších generací. Uvádí několik kategorií použití sociální sítí ve službách vzdělávání. První z nich je nábor nových studentů a sdílení informací o vzdělávací instituci. Druhou je integrace sociální sítě do administrativních služeb školy. Třetí je použití pro výuku a sdílení materiálů. Autor uvádí, že v tomto ohledu není stále plně využit jejich potenciál. Nejčastěji jsou podporovány technicky zaměřené předměty a kurzy. Čtvrtou je využití sociálních sítí pro získávání informací o absolventech a jejich uplatnění na trhu práce. Součástí této kategorie je i nábor zaměstnanců z řad absolventů. V závěru článku autor uvádí myšlenku, že studenti mohou prostřednictvím sociálních sítí získat mnoho informací v průběhu životního cyklu studenta. Nicméně musí se správně určit, které informace mohou dobře posloužit pro získání znalostí. Na úplný závěr také uvádí myšlenky, že sociální sítě mohou spojovat absolventy a studenty i za zdmi vzdělávací instituce, což může přinést užitek obou stranám. (Shiu, 2010) zveřejnil studii o použití sociálních sítích pro organizaci předmětů ve vzdělávání. Důraz klade na úsporu nákladů, které jsou vydávány za tradiční elearningové platformy. Ve své studii se zaměřil na Facebook z důvodu nejpočetnější skupiny uživatelů. V článku formuluje mnoho vlastností, potenciálně využitelných pro výuku. Zejména vytvoření účtu zdarma, propracovaný systém vytváření skupin, práce s materiály a příspěvky a mnoho dalších. Popisuje případovou studii použití sociální sítě Facebook pro výuku konkrétních předmětů. Organizačně zajišťují zakládání stránek jednotlivých předmětů jejich vyučující. Na každé takovéto stránce lze vytvořit více diskuzí a alb s materiály pro výuku. Studentský účet si zakládají studenti samostatně. Výhodou je přístup na stránky z mobilních zařízení, přístup k aktualitám předmětu, vytváření kvízů na procvičení látky a další. V závěru formuluje výsledky případové studie. Výsledky hodnotí kladně a uvádí mnohé výhody. Tím, že je Facebook nejpopulárnější sociální síť, není třeba trénink pro její použití ve výuce. Dále jeho multi-platformnost, tedy přístup z různých typů zařízení. Lehká distribuce výukových materiálů, možnost příspěvků a diskuzí k řešené problematice a uživatelská přívětivost. Autor využití sociální sítě pro výuku doporučuje. (Gottardo, 2012) publikuje zkušenosti s použitím sociální sítě pro distanční vzdělávání. Výzkum byl zejména zaměřen na analýzu aktivit studentů v diskusních fórech zaměřených na problematiku předmětu. Výsledky výzkumu mohou posloužit vyučujícím a tutorům pro zpětnou vazbu jejich distančních kurzů. Jedním z prostředků, který by mohl úlohu sociální sítě převzít je informační systém školy. Výhodou tohoto přístupu je fakt, že každý žák má ihned po přijetí vytvořený účet. Informační systém je často vybaven diskusními fóry, na kterých lze organizační a další informace sdílet. Nemá však zpravidla tak propracované rozhraní pro práci s příspěvky a sdílením materiálů. Dále nemá výhodu propojení populární sociální sítí. Žáci nemají tak vysokou motivaci pro navštívení stránek s předměty. V současné době však nemá většina středních a škol zavedený tak rozsáhlý informační systém, obsahující rozhraní pro diskuze a sdílení materiálů. Pokud by o něj měly zájem, jedná se o investici nezanedbatelných finančních prostředků.


17

Informační systém také není jednorázová investice, je nutné jej udržovat a to stojí další prostředky. Pokud se nabízí možnost využít dostupné technologie zdarma, nebylo by rozumné investovat jakékoli prostředky. Využití zdarma dostupných sociálních sítí má také své nevýhody. Pozitiva i negativa jsou v závěru této práce uvedeny.

3.2 Závěry z literární rešerše Autoři prací, uvedených v předchozí kapitole, hodnotí využití sociálních sítí ve výuce jako přínosné. Ve většině zdrojů jsou formulovány jak výhody, tak i některé nevýhody tohoto přístupu. Tyto faktory jsou zahrnuty vytvořené SWOT analýzy a výsledky jsou uvedeny v kapitole Výsledky práce a diskuze. Na případových studiích, popsaných v odborné literatuře, bylo ukázáno, že při dodržení určitých pravidel lze využít potenciál sociálních sítí s výhodou pro podporu vyučovacího procesu. Případová studie nasazení sociální sítě do podpory výuky na české střední škole nebyla autorem v době psaní této práce nalezena.

Praktická část

18

4 Praktická část Stěžejním zdrojem dat pro zpracování praktické části této práce je dotazníkové šetření. Podrobné znění otázek dotazníku a popis statistické jednotky jsou popsány v kapitole Materiál a metody zpracování. V době zpracovávání této práce dosáhl rozsah získaného statistického souboru 160 platných odevzdaných anketních lístků. Dalšími zdroji pro zpracování je odborná literatura a vlastní zkušenosti autora práce.

4.1 Otázky vztahující se k účtu na sociální síti V této kapitole jsou zpracována data, vztahující se k vlastnění účtu na sociální síti, počtu přátel v konkrétním účtu a osobní informace o respondentovi. Uvedené závěry vztažené k určitému zařazení respondenta (žák, učitel ad.) jsou míněny v rámci odpovědí dotazníku. Autor se nepokouší nadměrně zobecňovat závěry získané zpracováním dat z dotazníkového šetření. V Tab. 5 jsou uvedeny počty respondentů dle zařazení do některé cílové skupiny. Pro některá další zpracování jsou omezeny skupiny respondentů podle zařazení. U otázek hodnotících přímo názory žáků nebo učitelů, jsou tito vyfiltrováni. Tab. 5

Počet respondentů v jednotlivých kategoriích

Kvalifikátor Celkový počet respondentů Počet žáků Počet učitelů Počet zaměstnanců Respondenti s jiným zaměřením

Počet respondentů 160 141 5 8 6

Jeden z velmi důležitých bodů dotazníku je otázka, zda dotazovaný vlastní účet na některé sociální síti. V Tab. 6 jsou uvedeny počty respondentů s účty v některé sociální síti. Při porovnání absolutního počtu žáků a počtu žáků s účtem na sociální síti vyplyne informace, že 95,7 % žáků z řad respondentů vlastní účet v některé sociální síti. Z celkového počtu 5 učitelů, mají účet na sociální síti 4 učitelé. Tab. 6

Počty respondentů vlastnící účet na sociální síti

Kvalifikátor Respondenti s účtem v některé soc. síti Počet žáků s účtem v soc. síti Počet učitelů s účtem v soc. síti

Počet respondentů 150 (93,7 %) 135 (95,7 %) 4 (80 %)

Praktická část

19

Následuje Tab. 7 s výčtem konkrétních sociálních sítí, na kterých má respondent účet. Jeden respondent může mít současně více účtů. Na základě porovnání s celkovým počtem žáků zjistíme, že 93,6 % žáků vlastní účet na sociální síti Facebook. Druhé místo obsadila sociální sít Google+ s 55,3 %. 100 % učitelů, mající nějaký účet na sociální síti, vlastní účet Facebook. Tab. 7

Zastoupení jednotlivých sociálních sítí mezi respondenty

Kvalifikátor Facebook Google+ Lidé LinkedIn MySpace Twitter Plurk Žáci s účtem na soc. síti Facebook Učitelé s účtem na soc. síti Facebook

Počet respondentů 147 (92 %) 83 (52 %) 25 (15,6 %) 22 (13,8 %) 4 (2,5%) 36 (22,5 %) 0 (0 %) 132 (93,6 %) 4 (80 %)

Ostatní sociální sítě jsou spíše okrajové, viz Obr. 1. Toto zjištění koresponduje s ostatními šetřeními v rámci jiných zdrojů (Benešová, 2013). Mnoho závěrečných prací a článků se proto zaměřuje přímo na sociální síť Facebook a ostatní nebere v potaz. Dotazník, sloužící jako zdroj dat k této práci, nevztahuje žádné otázky ke konkrétní sociální síti. Velká popularita některých sociálních síti je však fakt, který musí být do zpracování zahrnut.

Obr. 1

Zastoupení sociálních sítí mezi respondenty

Tab. 8 uvádí počty přátel v sociální síti a průměrné stáří vlastněného účtu. Nejvíce respondentů uvedlo počet přátel více než 150. Ukazuje se tím silné propojení mezi jednotlivými uživateli sociální sítě. Alarmující je počet uživatelů, kteří si

Praktická část

20

nepročetli licenční ujednání sociální sítě před používáním účtu. Vzhledem k charakteru účtu na sociální síti, na kterém drtivá většina uživatelů sdílí osobní informace, je tento nedostatek závažným rizikem pro samotné uživatele. Nebezpečné je to zejména v případě, kdy je učitel ve skupině žákových přátel na sociální síti. Tab. 8

Počty přátel, stáří účtu a pročtení licenčního ujednání respondenty

Kvalifikátor Nejčastější odpověď k počtu přátel Druhá nejčastější odpověď k počtu přátel Průměrné stáří účtu v letech Počet lidí, kteří si pročetli celé licenční ujednání Počet lidí, kteří si nepročetli celé licenční ujednání

Počet respondentů Více než 150 Mezi 100 a 150 4,2 17 (10,6 %) 135 (84,4 %)

4.2 Otázky vztahující se ke zkušenostem s podporou výuky Podkapitola vyhodnocuje data vztahující se k dosavadní zkušenosti respondentů s realizovanou podporou výuky a k zakládání neoficiálních diskusních stránek ve skupině žáků. V Tab. 9 jsou zaznamenány počty uživatelů, vlastnící skupiny přátel, odpovídající organizačním jednotkám ve školství. Výsledky těchto otázek se vztahují přímo k podpoře výuky. Jedná se o tzv. neoficiální studijní skupiny a stránky. Vznikají spontánně bez účasti vyučujících. Počty respondentů, mající vytvořeny studijní skupiny, nasvědčují širokému využití těchto neoficiálních stránek. 87 % žáků, kteří mají účet na sociální síti, je členem skupiny odpovídající školní třídě. Více o neoficiálních diskusních fórech lze nalézt v (Adámek, 2011). Tab. 9

Počty žáků, kteří mají skupinu přátel odpovídající jednotce ve vzdělávání

Kvalifikátor Počet žáků, kteří mají skupinu odpovídající třídě Počet žáků, kteří mají skupinu odpovídající škole Počet žáků, kteří mají skupinu odpovídající předmětu Počet žáků, využívající skupinu pro výměnu studijních materiálů

Počet respondentů 123 (87 %) 87 (54,3 %) 63 (39,3 %) 128 (80 %)

Tab. 10 zobrazuje četnost vystavování studijních materiálů ve studijní skupině, vytvořené v sociální síti. Aktivita v této části je značná. 108 respondentů sdílí studijní materiály častěji, než měsíčně, jedná se o 77 % žáků. Je třeba upozornit, že toto sdílení se děje bez zásahu učitele, jedná se o neoficiální skupiny třídy a předmětů. Absolutně nejmenší počet respondentů uvedl, že nový materiál se v jejich skupině objevuje méně než jednou měsíčně. Tedy pouze 5 % uživatelů, patřících do některé skupiny, odpovídající školní organizační jednotce, sdílí materiály méně než jednou měsíčně.

Praktická část

Tab. 10

21

Jak často žáci sdílejí výukové materiály ve skupině

Kvalifikátor

Počet respondentů

Denně Týdně Měsíčně Méně, než jednou měsíčně Celkem

34 (24 %) 74 (52,4 %) 12 (8,5 %) 7 (5 %) 127 (90 %)

Kumulativní počet respondentů 34 (24 %) 108 (77 %) 120 (85 %) 127 (90 %) 127 (90 %)

Další otázka byla zaměřena na sdílení tzv. „taháků“ ve vytvořené studijní skupině. Kladně odpovědělo 60 respondentů. Vytváření vlastních taháků, i když s úmyslem jejich použití při písemce, může přinášet jistý užitek. Pokud si žák vytvoří vlastní tahák, musí přitom použít literaturu, případně výpisky z problematiky předmětu a tím si učivo opakuje. Pokud ale dostane „tahák“ hotový a jen si jej vytiskne a použije při písemné zkoušce, je to čistě negativní jev. Vysoký počet respondentů, sdílející si již hotové materiály sloužící k použití při písemné práci, lze označit za riziko. Následující otázka se týkala pomoci v orientaci ve školním prostředí. Pro žáka prvního ročníku je nástup do školy spojen se strachem z neznámého. Pokud je ale členem skupiny, odpovídající např. celé škole, může se na mnoho informací dotázat již před začátkem nástupu do školy, tedy do pro něj nového prostředí. Důležitost tohoto faktoru podporuje fakt, že kladnou odpověď označilo celkem 119 respondentů. Záporně pouze 16. Tento odstavec je věnován otázce, zda respondenti mají některého ze svých učitelů v přátelích. V Tab. 11 jsou uvedeny počty žáků mající učitelé v přátelích. Následující otázky se věnovaly konzultacím s učitelem prostřednictvím sociální sítě a sdílení studijních materiálů učitelem. Celkově 48 žáků odpovědělo kladně na otázku, zda mají učitele v přátelích. Zajímavých výsledků je dosaženo, pokud dojde ke kombinaci s dvěma následujícími otázkami. 41 žáků má učitele v přátelích, ale nekonzultuje žádné učivo. 39 žáků mající učitele v přátelích nesdílí žádné výukové materiály s tímto učitelem. Proč tedy učitele v přátelích mají? Přílišné sdílení informací osobního charakteru mezi učitelem a žákem je jistě negativní aspekt. Při spojení žáka a učitele přes sociální síť přímo k této výměně dochází. Z odpovědí plyne, že někteří učitelé nevyužívají toto spojení pro podporu výuky. Tab. 11

Počet žáků mající učitele v přátelích a konzultace učiva

Kvalifikátor Počet žáků, kteří mají některého učitele v přátelích. Počet žáků, kteří mají některého učitele v přátelích a nekonzultují s ním žádné učivo. Počet žáků, kteří mají některého učitele v přátelích, se kterými učitel nesdílí žádné materiály.

Počet respondentů 48 (34 %) 41 (29 %) 39 (27,6 %)

Praktická část

22

Tab. 12 uvádí hodnocení spokojenosti žáků se sdílenými materiály od učitele. Z výsledků vyplývá, že 90 % žáků, kterým učitelé sdílí materiály prostřednictvím sociální sítě, shledává toto sdílení užitečné pro studium. Tab. 12

Hodnocení užitečnosti studijních materiálů sdílených učitelem

Kvalifikátor Pomáhají vám sdílené materiály od učitele ve studiu?

Ano Spíše ano Spíše ne Ne

Počet respondentů 10 8 2 0

Poslední otázka v této kategorii zjišťuje poměrnou dobu strávenou na sociální síti, kdy se uživatel věnuje studijním záležitostem. Nejvíce respondentů odhaduje, že řešení studijních záležitostí jim zabírá 10 až 30 % času. Pokud do řešení studijních záležitostí respondent započítal i chatování se spolužáky o novém učiteli ve škole, je tento výsledek očekávatelný. Hned druhé místo dle počtu respondentů obsadila odpověď méně, než 10 %. Tab. 13 uvádí ostatní odhady. Tab. 13

Odhad času na sociální síti věnovaný studijním záležitostem

Kvalifikátor Méně, než 10 % Odhadněte, kolik času na Mezi 10 a 30 % sociální síti věnujete stuMezi 30 a 50 % dijním záležitostem. Více, než 50 %

Počet respondentů 58 (41 %) 65 (46 %) 20 (14 %) 7 (5 %)

V tomto odstavci jsou vyhodnoceny odpovědi ohledně času ve vztahu ke sdíleným materiálům od učitele a názoru na užitečnost těchto materiálů. V Tab. 14 jsou zobrazeny výsledky vztahu, kdy jsou žákovi sdíleny materiály pro podporu výuky (výsledky jsou vyváženy absolutním počtem respondentů a uvedeny v %). Další tabulka zobrazuje výsledky vztažené k odpovědi, zda sdílené materiály shledává respondent užitečnými. Tab. 14

Čas věnovaný ke studiu v závislosti na sdílených materiálech od učitele

Kvalifikátor Nesdílí materiály a věnuje méně než 10 % času. Sdílí materiály a věnuje méně než 10 % času. Sdílí užitečné materiály a věnuje méně než 10 % času. Nesdílí materiály a věnuje 10–30 % času. Sdílí materiály a věnuje 10–30 % času. Sdílí užitečné materiály a věnuje 10–30 % času. Nesdílí materiály a věnuje 30–50 % času. Sdílí materiály a věnuje 30–50 % času. Sdílí užitečné materiály a věnuje 30–50 % času. Nesdílí materiály a věnuje více než 50 % času. Sdílí materiály a věnuje více než 50 % času. Sdílí užitečné materiály a věnuje více než 50 % času.

Procento respondentů 39 % 33 % 33 % 40 % 43 % 39 % 15 % 19 % 22 % 6% 5% 6%

Praktická část

23

Z tabulek vyplívá, že pokud učitel sdílí materiály, sníží se počet žáků, věnující studiu méně než 10 %. V kategorii 10–30% dojde jen k malým rozdílům. Předpokládaný důvod poklesu žáků v kategorii 10–30 % i přes užitečné materiály je odliv do vyšší kategorie. Větší nárůst můžeme pozorovat v kategorii 30–50% věnovaného času. Pokud jsou žákům sdíleny užitečné dokumenty, stoupne v kategorii 30– 50 % počet kladných odpovědí o 7 %.

4.3 Otázky vztahující se k vyhodnocení otázek s otevřenou odpovědí Mezi otázkami v dotazníku byly tři s otevřenou odpovědí. V této kapitole jsou jednotlivé otázky vyhodnoceny individuálně. Závěry učiněné z odpovědí jsou uvedeny vždy u konkrétní otázky. Odpovědi jsou konfrontovány s odbornou literaturou a výsledky jsou využity pro vytvoření SWOT analýzy v následující kapitole. V první otázce se měli respondenti vyjádřit, jakou formu výuky by uvítali. V následujícím výčtu jsou uvedeny odpovědi vztahující se k podpoře pomocí sociální sítě. • • • • • • • • • • • •

Více materiálu v elektronické podobě a v dostatečném předstihu před výukou Prezentace Stručnější dokumenty a více praktických ukázek Více sdílených dokumentů Sdílení pracovních listů a předloh pro protokoly Praktické ukázky 2× Interaktivní Podpora učitelem ve studijní skupině Odkazy na webové stránky s problematikou učiva E-learning Prezentace, sdílení filmů Odpovědi na organizační otázky a krátké konzultace

Z odpovědí vyplívá, že žáci postrádají sdílení dokumentů, vztahující se k problematice výuky. Někteří by také uvítali možnost rozsahově menší konzultace s učitelem. Jedná se o tytéž aktivity, které využil při své výuce (Adámek, 2011). Volné odpovědi této konkrétní otázky ukazují potřebu sdílení informací od učitele k žákům. Je možné využít s výhodou možnosti dnešních komunikačních technologií. Druhá otázka se týkala konkrétních předmětů, jejichž učitelé využívali podporu výuky prostřednictvím sociální sítě. Mezi předměty jednoznačně převládají technické předměty, zejména informatika a algoritmizace. Ostatní předměty jsou zastoupeny v podstatně menším množství. Tento výsledek koresponduje s výsledky práce uvedenými v (Benson, 2011). Třetí otázka s volnou odpovědí nechávala respondentům prostor pro jakékoli vyjádření k problematice dotazníku. Následující obsahuje odpovědi přeformulované na klady a zápory použití podpory výuky prostřednictvím sociální sítě.

Praktická část

24

Negativa • Nedostupnost internetu • Závislost na sociálních sítích • Nebezpečí psychické závislosti, návrh předmětu psychohygiena a sociální sítě • Žáci tráví na sociálních sítích moc času • Ztráta soukromí při špatném nastavení sociální sítě • Ne všichni žáci mají účet na konkrétní síti • Rušení ostatními interaktivními aplikacemi při učení • Ztráta autority při neformální diskuzi s učitelem v přátelích Pozitiva • Zkušenosti s podporou výuky prostřednictvím Fan page • Konzultace, jak se spolužáky, tak s učiteli • Sociální sítě jsou důležité při přípravě na výuku V odpovědích na tuto volnou otázku se silněji projevila negativa použití sociálních sítí. Některá z nich lze eliminovat správným přístupem, s některými je nutné při použití počítat a minimalizovat je. Data získaná z volných otázek jsou použita pro tvorbu SWOT tabulky v dalších podkapitolách této práce.

4.4 Otázky vztahující se ke zkušenostem s šikanou a dalšími negativními jevy na sociální síti Celkem tři otázky, zařazené v dotazníku, se věnují negativním aspektům využívání sociální sítě. První otázka se zaměřuje přímo na kyberšikanu. Kyberšikana je závažný a těžko zjistitelný prohřešek. Dle dotazníku se s ní setkalo téměř 20 % respondentů. Dále umisťování materiálů zesměšňujících někoho ze spolužáků je již počátek jeho izolace v kolektivu žáků. Z pohledu učitele je velmi nebezpečné, pokud někdo na sociální síť umístí zesměšňující, někdy až vulgární materiály jeho osoby. Někteří učitelé si neuvědomují, že tomuto napomáhají, pokud mají své žáky v přátelích. Tyto negativní aspekty jsou zahrnuty do SWOT analýzy celého přístupu. Tab. 15

Negativní aspekty využívání soc. sítě

Kvalifikátor Počet respondentů, kteří se s kyberšikanou setkali Počet uživatelů, kteří mají zkušenost s umísťováním zesměšňujících materiálů o spolužácích na soc. síť Počet uživatelů, kteří mají zkušenost s umísťováním zesměšňujících materiálů o učitelích na soc. síť

Počet respondentů 32 (20 %) 26 (16,3 %) 20 (12,5 %)

Výsledky práce a diskuze

25

5 Výsledky práce a diskuze Kapitola obsahuje vytvořenou tabulku SWOT analýzy na základě výsledku zpracování dat zjištěných dotazníkovým šetřením. Jednotlivé silné, slabé stránky a příležitosti a hrozby jsou rozvedeny a diskutovány. V závěru jsou uvedena doporučení pro učitele, kteří uvažují o využití sociálních sítí pro podporu výuky.

5.1

SWOT analýza

Analýza obsahuje shrnutí silných a slabých stránek sociálních sítí s ohledem na jejich využití pro podporu vzdělávání. Příležitosti a hrozby jsou analyzovány z vnějšího prostředí, a to jak technologického, tak sociálního. V Tab. 16 jsou zobrazeny identifikované slabé a silné stránky současně s příležitostmi a hrozbami. 5.1.1

Silné stránky

Diskuze, organizační záležitosti. Sociální síť má již vytvořené podmínky pro založení diskuze s možností přidávání komentářů k vyvěšenému obsahu. Tato infrastruktura plně vyhovuje pro konzultace probíraného učiva. Skupiny žáků. Dle průzkumného šetření je 87 % žáků s aktivním účtem členem skupiny odpovídající organizační jednotce školy. Fan page stránka. Sociální síť Facebook umožňuje vytvoření tzv. fan page stránky, na které je možné publikovat komentáře a další sdílený obsah. Přístup na tuto stránku je i pro osoby bez aktivního účtu na sociální síti. Pokud tedy bude konkrétní osoba namítat, že si nechce vytvořit účet, není to žádná obtíž. Naproti tomu uživatelé, kteří mají vytvořený účet, si mohou obsah fan page stránky vyvěšovat na svou vlastní domovskou stránku a mít tak přehled, co nového se na stránce objevilo. Popularita. V odborné literatuře bylo často zmíněno, že využití populárních a hojně využívaných sociálních sítí přináší mnohé výhody. Uživatelé prostředí již znají, z běžného života a nejsou nuceni se přizpůsobovat novému. Uživatelská přívětivost. Sociální sítě jsou navrženy a implementovány takovým způsobem, aby jejich použití bylo co nejvíce intuitivní a navazování kontaktů a vytváření skupin jednoduché. Tím je učiteli ulehčeno od složitého vytváření obsahu v jiných platformách pro sdílení dokumentů a e-learning. Dostupnost. Jedinou podmínkou využívání stránky na sociální síti je přístup k internetu. Založení účtu i prohlížení veřejných stránek je zdarma. Například v případě sociální sitě Facebook je toto řešeno stránkou Fan page. Podpora učitelem. Díky dostupnosti internetu je možné konzultovat učivo častěji a s rychlejší odezvou, než je tomu v běžné praxi. Pokud je učitel ochoten zkontrolovat stránku předmětu i v odpoledních hodinách, případně o víkendu, žákovi se dostane odpovědi na jeho otázku rychleji, než při osobní konzultaci. V některých sociálních sítích je možné vytvářet testy a dotazníky, které mohou být využity pro podporu výuky a opakování učiva. Tyto testy a dotazníky nikdy nesmějí být povinné z důvodu porušení podmínky „dostupnost internetu“ zmíněnou níže.


26

Sdílení dokumentů. Nesporná výhoda je ve sdílení učebních dokumentů prostřednictvím webové stránky. Dostanou se k žákům okamžitě po vyvěšení. Dostanou se i žákům, kteří jsou nemocní a nemohou fyzicky být ve školních prostorách. Sdíleny mohou být elektronické dokumenty, odkazy na webové stránky, videa a mnoho dalších souborů. 5.1.2

Slabé stránky

Nemožnost plné organizace. Při vytvoření stránky nemůže učitel přesně organizovat jednotlivé osoby, kterým má být obsah sdílen. Při použití fan page stránky může na obsah přistoupit kdokoli. Odlákání pozornosti. Při použití sociální sítě je uživatel vystaven mnohému interaktivnímu obsahu. Může jej vyrušit chatování s přáteli, online hry, reklamy a další vystavovaný obsah. Je zřejmé, že žák nebude využívat sociální síť převážně na studijní záležitosti. Pokud věnuje alespoň nějaký čas na prohlédnutí sdílených materiálů a vyplnění např. opakovacího kvízu, cíl snažení je splněn. 5.1.3

Příležitosti

Oslovení široké veřejnosti. Prostřednictvím stránky na sociální síti lze také účinně prezentovat celou střední školu a poskytovat informace, novinky o studiu, vybavení laboratoří apod. Vše toto a odkazy na stránky s rozvinutou podporou výuky mohou žáky základních škol motivovat pro volbu konkrétní střední školy. Začlenění do existující sociální skupiny. Možnost využití existující sociální skupiny. Tato možnost je ale poměrně nebezpečná z důvodu narušení neoficiálního zaměření skupiny a může významně narušit její fungování. 5.1.4

Hrozby

Nedostupnost internetu. Přestože je většina domácností s dětmi na střední škole připojena k internetu, stále není možné předpokládat, že opravdu každý žák se denně dostane na internet. Tato vnější hrozba není bohužel ovlivnitelná, a proto by se učitel měl vyvarovat umísťovat na sdílenou stránku např. povinné testy a další kriticky důležitý obsah. Zrušení služby. Protože je služba stránek a účtů sociálních sítí zdarma a není majetkem jeho uživatele, existuje nebezpečí, že dojde k výrazným změnám, nebo dokonce ke zrušení služby. Tuto hrozbu musí mít učitel vždy na paměti a vytvářený obsah mít vždy zálohovaný na jiném médiu. Nesmí také stránce přidělit příliš velkou důležitost ve vyučovaném předmětu, aby po případném znemožnění využívání mohl pokračovat ve výuce. Některé osoby nechtějí účet. Některé osoby si nechtějí vytvářet účet na sociální síti z různých důvodů. Nikdy by neměla nastat situace, kdy by žák byl za tento svůj postoj znevýhodňován, např. nemožností stahovat sdílené materiály. Tuto hrozbu je možné eliminovat použitím veřejně dostupné stránky, namísto sdílení materiálů a komentářů do uzavřených skupin. Uzavřené skupiny tvoří tzv. neoficiální fóra, do kterých jsou žáci zapojeni dobrovolně.


27

(Kyber)šikana. Tento negativní jev není možné ovlivnit přímo použitím, či nepoužíváním stránky pro podporu výuky. Je však nutné dbát na správné použití stránky tak, aby nedošlo k zesměšňování či dokonce k ponižování žáků. Stránka s komentáři může potenciálně i odhalit počáteční fáze šikany mezi žáky. Ztráta autority učitele. Tato hrozba se vztahuje zejména k případům, kdy mají žáci učitele v přátelích. Záleží vždy na osobnosti učitele a nelze tuto problematiku zobecňovat. Nicméně, dle zkušeností autora je tímto podpořeno snížení autority učitele z důvodu sdílení osobních informací. V mnohých případech vedlo k rozvinutí tykání učitelům a dalších negativních jevů. Ztracená autorita učitele se nesnadno získává zpátky, žáci si mezi sebou informace předávají velice rychle a napříč jednotlivými ročníky. V médiích se v posledních letech objevilo mnoho reportáží, kdy učitel musel opustit pracovní místo na konkrétní střední škole, kde se dopustil on sám, nebo některý z jeho žáků zvlášť závažného negativního činu. Psychická závislost. Některé zdroje uvádějí nebezpečí psychické závislosti na sociálních sítích. Byly provedeny studie, kdy byl testovaným subjektům odepřen přístup k jejich účtu a následně se u nich projevily abstinenční příznaky. Pokud učitel vytvoří stránky s podporou výuky, mohl by u některých jednotlivců přidat další důvod, proč trávit na sociální síti více a více času, aby nepřišli o nějaké aktuální informace. Tato hrozba se týká jen malého procenta uživatelů, ale pokud by se u někoho projevila závislost, musí pomoci odborník.


28

Tab. 16 SWOT tabulka obsahující silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby využití soc. sítí pro podporu výuky

Vnitřní faktory

Pomocné pro plnění cílů

Škodlivé pro plnění cílů

Silné stránky

Slabé stránky

Diskuze, organizační záležitosti Skupiny žáků Fan page stránka Popularita Uživatelská přívětivost Dostupnost Podpora učitelem Sdílení dokumentů

Nemožnost plné organizace Odlákání pozornosti

Příležitosti

Vnější faktory

Oslovení široké veřejnosti Začlenění do existující sociální skupiny

Hrozby

Šikana Ztráta autority učitele Nedostupnost internetu Zrušení služby Psychická závislost Některé osoby nechtějí účet


29

5.2 Doporučení pro učitele Z výsledků dotazníkového šetření a následného sestavení SWOT tabulky lze formulovat následující doporučení pro učitele středních škol, uvažující o nasazení podpory výuky prostřednictvím sociální sítě: • Založení volně dostupné stránky bez nutnosti vlastnění účtu žáky. Využijí se silné stránky: „Fan page stránka“, „dostupnost“ a „uživatelská přívětivost“. Eliminují se hrozby: „Některé osoby nechtějí účet“. • Na stránku vkládat zajímavé materiály a podporovat diskuze i mezi žáky. Využijí se silné stránky: „sdílení dokumentů“ a „Diskuze“. • Učitel by měl začít komentovat sdílené materiály jako první, aby motivoval žáky k vlastním příspěvkům. Využijí se silné stránky: „Podpora učitelem“ a „organizační záležitosti“. • Pravidelně zálohovat materiály umístěné na stránce. Eliminují se hrozby: „Zrušení služby“. • Na stránku neumisťovat povinné testy ani důležité zdroje učiva (nedostupné jiným způsobem). Eliminují se hrozby: „Nedostupnost internetu“. • Učitel by neměl mít žáky v přátelích a sdílet s nimi osobní profil. Eliminují se hrozby: „Ztráta autority“. • Dbát na správnou formulaci odpovědí žákům prostřednictvím diskuze. Nikdy nesmí existovat náznak zesměšňování žáka učitelem, např. na špatně položený, nebo „hloupý“ dotaz. Snížení pravděpodobnosti hrozby: „šikana“. • Doporučení na využití multimediálních a poutavých pomůcek pro osvojení látky. Využijí se silné stránky: „Uživatelská přívětivost“. Dále možnost vytváření testů a kvízů.

5.3 Diskuze Doporučení jsou formulována na základě informací zjištěných dotazníkovým šetřením a literární rešerší. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno přímo na žáky a učitele středních škol a výsledky se promítají zejména v doporučeních praktických, příkladně „sdílení materiálů“ a „šikana“. Výsledné poznatky z literární rešerše byly použity zejména pro definování obecných, až technických doporučení, jako například „dostupnost internetu“ a „vlastnictví účtu na sociální síti“. Autor se zaměřil zejména na kvalitu a vypovídající hodnotu doporučení, než na kvantitu. Pro lepší čitelnost a pochopení všech doporučení jsou jednotlivé silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby využívání sociálních sítí podrobně rozepsány v podkapitole 5.1 SWOT analýza. Autor při tvorbě doporučení vycházel také z osobních zkušeností. Zdrojem podnětů mu bylo vlastní studium na střední škole a zprostředkované prožité situace žáků, studujících na střední škole v roce 2014. Dalším významným a hlavně aktuálním zdrojem mu byla praxe na střední škole, kdy se setkal s realitou středního školství v roli učitele. Při vypracovávání hrozeb pro konstrukci SWAT tabulky byly


30

také významným zdrojem média. Za posledních několik let se vyskytlo mnoho reportáží, které se více či méně týkají problematiky této práce. Bohužel to byly z pohledu zúčastněného učitele spíše negativní situace. Poslední část této diskuze je zaměřena na, dle názoru autora, nejvážnější hrozbu, kterou je „ztráta autority“. Tato hrozba zdaleka není spojena jen s využíváním sociálních sítí pro podporu výuky. Je však spojena s problematikou této práce velice úzce. V běžné výuce může snadno učitel přijít o těžce nabitou autoritu při sdělování osobních informací o své osobě. Při přímé výuce by učitel neměl se žáky udržovat příliš otevřený vztah. To je obecně známo. Totéž omezení však musí platit i při využívání sociální sítě. V některých případech si učitel nemusí bezprostředně uvědomit, že přátelstvím se žáky na sociální síti je porušeno právě toto pravidlo.

Závěr

31

6 Závěr V dnešní moderní době nemůžeme ignorovat nástup informačních technologií a i učitelé mohou těchto nástrojů využít k jejich prospěchu. Tato práce ukazuje, jak lze využít sociální sítě ke sdílení studijních materiálů a ke konzultacím např. nepochopeného učiva. V práci je vyhodnoceno dotazníkové šetření zaměřené na tuto problematiku. Na jejím základě jsou identifikovány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby tohoto přístupu. Na závěr kapitoly Výsledky práce a diskuze jsou uvedena doporučení pro středoškolské učitele, při jejichž dodržení jsou využity silné stránky a jsou eliminovány nebo zmírněny identifikované hrozby.

Literatura

32

7 Literatura ADÁMEK, Martin. Využití Facebooku pro výuku. In: Informatika XXIV/2011. Brno: ES Mendelovy univerzity v Brně, 2011, s. 11-12. ISBN 978-80-7375-520-1. BENEŠOVÁ, Zuzana. Sociální sítě jako moderní nástroj komunikace a propagace. Brno, 2013. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. BENSON, V., S. MORGAN a H. TENNAKOON. Social Networking in Higher Education: A Knowledge Convergence Platform. In: 4th World Summit on the Knowledge Society. Berlin: Springer-Verlag, 2011, s. 416-425. ISBN 978-3-642-35878-4. DOI: 10.1007/978-3-642-35879-1_50. BLAŠKOVÁ, Veronika. Statistika I. 2. přeprac. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012, 204 s. ISBN 978-80-7375-648-2. Dictionary Reference. Dictionary.com [online]. Dictionary.com, LLC, 2014 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://dictionary.reference.com/browse/social+network FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. 1. vyd. Brno: Edika, 2012, 184 s. ISBN 978-80-266-0006-0. GOTTARDO, E. a R. NORONHA. Social networks applied to distance education courses: analysis of interaction in discussion forums. In: Proceeding WebMedia '12 Proceedings of the 18th Brazilian symposium on Multimedia and the web. New York: ACM, 2012, s. 355-358. ISBN 3-642-14656-2 978-3-64214656-5. HERNÁNDEZ, R., Ch. GUETL a H.R. AMADO-SALVATIERRA. Facebook for emoderation: a Latin-American experience. In: I-KNOW '11 Proceedings of the 11th International Conference on Knowledge Management and Knowledge Technologies. New York: ACM, 2011, Article No. 37. ISBN 978-1-4503-0732-1. DOI: 10.1145/2024288.2024332. Iltanet. International Legal Technology Association [online]. International Legal Technology Association, 2014 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.iltanet.org/MainMenuCategory/Publications/WhitePapersandSu rveys/Social-Networking.html MINAŘÍK, Bohumil. Statistika I.: popisná statistika. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000, 98 s. ISBN 80-7157-421-x. NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Vyd. 2., rozš. a přeprac. Praha: Academia, 2009, 498 s. ISBN 978-80-200-1679-9. SHIU, H., J. FONG a J. LAM. Facebook - education with social networking websites for teaching and learning. In: ICHL'10 Proceedings of the Third international conference on Hybrid learning. Heidelberg: Springer-Verlag, 2010, s. 59-70. ISBN 3-642-14656-2 978-3-642-14656-5. Social Network. Oxford Dictionaries [online]. Oxford University Press, 2014 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/definition/english/social-network

Přílohy

33

Přílohy


A Dotazník pro dotazníkové šetření Výsledky budou zpracovány v závěrečné práci oboru učitelství odborných předmětů *Povinná pole Věk * Pohlaví * o

muž

o

žena Zařazení *

o

žák

o

učitel

o

zaměstnanec

o

jiné Máte účet v některé sociální síti? * Pokud odpovíte ne, můžete odeslat dotazník po této otázce. Děkuji

o

ano

o

ne Uveďte, prosím, v jakých:

o

Facebook

o

Google+

o

Lidé

o

LindedIn

o

MySpace

o

Twitter

o

Plurk

o

Jiné: Odhadněte, kolik let máte účet ve Vaší nejpoužívanější sociální síti:

34


Uveďte počet Vašich přátel na této sociální síti: o

méně než 10

o

mezi 10 a 50

o

mezi 50 a 100

o

mezi 100 a 150

o

více než 150 Pročetli jste si celé smluvní ujednání při registraci do sociální sítě?

o

ano

o

ne Máte ve Vaší sociální síti skupinu přátel přibližně odpovídající Vaší třídě?

o

ano

o

ne Máte ve Vaší sociální síti skupinu přátel přibližně odpovídající Vaší škole?

o

ano

o

ne Máte ve Vaší sociální síti skupinu přátel odpovídající jednomu předmětu?

o

ano

o

ne Využíváte skupiny přátel pro výměnu studijních materiálů?

o

ano

o

ne Pokud jste odpověděli ano, uveďte, jak často se ve skupině sdílí nový studijní materiál:

o

denně

o

týdně

o

měsíčně

o

méně, než jednou měsíčně Sdílíte ve skupině materiály, sloužící jako „taháky“ při písemných pracích?

o

ano

o

ne

35


36

Pomáhají Vám sociální sítě v orientaci ve studiu a ve školním prostředí? o

ano

o

ne Máte některého z Vašich učitelů v přátelích?

o

ano

o

ne Pokud jste odpověděli ano, uveďte, zda s Vámi učitel konzultuje látku?

o

ano

o

ne Poskytuje Vám učitel studijní materiály prostřednictvím sociální sítě?

o

ano

o

ne Pokud ano, napište z jakých předmětů: Pokud jste odpověděli ano, uveďte, zda Vám to pomohlo při studiu.

o

ano

o

spíše ano

o

spíše ne

o

ne Napište, prosím, jakou formu podpory výuky byste uvítali:

Setkal/a jste se s kyberšikanou* prostřednictvím sociální sítě? *Jedná se o šikanování jiné osoby pomocí informačních technologií - internetu, mobilních telefonů, apod. (např. vydírání, ubližování, ztrapňování, obtěžování, ohrožování, zastrašování apod.). Zdroj: Policie ČR o

ano

o

ne


37

Umístil/a jste vy nebo někdo z Vašich přátel na sociální síť video /audio nahrávku některého z učitelů? o

ano

o

ne Umístil/a jste vy nebo někdo z Vašich přátel na sociální síť nahrávku zesměšňující některého ze spolužáků?

o

ano

o

ne Odhadněte v procentech, kolik času stráveného na sociální síti věnujete studijním záležitostem:

o

méně, než 10 %

o

10 až 30 %

o

30 až 50 %

o

více než 50 % Uveďte, prosím, jakýkoli vlastní komentář k řešené problematice.

Odeslat

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Recommend Documents