Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Uplatnění absolventů středních škol na trhu práce Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

PhDr. Jana Čihounková

Ing. Lenka Putyerová Brno 2010

2

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Uplatnění absolventů středních škol na trhu práce, vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne: Podpis studenta: 3

Poděkování: Touto cestou děkuji paní PhDr. Janě Čihounkové za odborné vedení a připomínky při řešení mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat středním školám za jejich spolupráci.

4

ABSTRAKT

V bakalářské práci je popsaná problematika nezaměstnanosti absolventů středních škol. Dále se práce zabývá kompetencemi žáků, které jsou podle zaměstnavatelů nedostatečné pro uplatnění na trhu práce. Výzkum byl proveden na 2 středních školách, bylo použito 7 různých oborů. Byl zjištěn názor žáků jako budoucích absolventů, na uplatnění absolventů na trhu práce. Výzkum byl proveden dotazníkovým šetřením. Dotazník obsahuje 18 otázek k dané problematice mé práce. Dotazníky byly rozdány pouze žákům čtvrtých ročníků. Celkový počet dotazníků k vyhodnocení bylo 111. Návratnost dotazníků ze škol byla 100%. Otázky od č. 1 do č. 15 byly zhodnoceny s výzkumem Národního ústavu odborného vzdělání (NUOV). Otázky č. 16, 17, 18 byly položeny z vlastního zájmu, pro mé zjištění, jak žáci vnímají výuku, zda ví, kde hledat práci a také zda budou vstupovat na trh práce s pocitem, že se uchytí na trhu práce nebo ne. Z výsledků mého šetření a výzkumu NUOV vyšlo, že největší příčina špatného uplatnění absolventů SŠ je nedostatečná praxe, znalosti a dovednosti, dále velký počet absolventů a nezájem o absolventy. Za důležité kompetence vidí žáci schopnost být zodpovědný, flexibilní, mít znalost cizího jazyka a umět číst a porozumět pracovním instrukcím. Důležitý faktor, který ovlivní přijetí uchazeče je aktivní hledání práce, obor a úroveň vzdělání, klíčové kompetence. Dotazovaní žáci jsou spokojeni se svým výběrem studia a mají plnou podporu svých rodičů.

Klíčová slova: nezaměstnanost, absolventi, trh práce, kompetence,

5

ABSTRACT

This thesis deals with the problems of unemployment of graduates and their competence which are, according to employers, insufficient for labour market. The research was realized at two secondary schools, in seven different branches. The students´ opinions, as future graduates, about their asserts at labour market were ascertained. The method of questionnaire was used during the research. The questionnaire consists of 18 questions relating to my thesis. The questionnaires were distributed to the students of fourth year. Total number of questionnaires for evaluation was 111. The rate of return of the questionnaires from secondary schools was 100 %. The questions 1 to 15 were evaluated with the research of National Institution of Technical and Vocational Education (NUOV). Questions number 16, 17, 18 were asked because of my own interest in the topic, how students perceive the lessons, if they know where to find a job and if they get into labour market with the feeling of striking foot or not. Main findings emerged from my investigation and the research of National Institution of Technical and Vocational Education (NUOV) were as follows. The main reason of bad assert of graduates is insufficient work experience, knowledge and skills, the high number of graduates and no interest in graduates. The students consider the skill of being responsible, flexible, having knowledge of a foreign language and knowledge of reading and understanding work instruction as important competences. The important factor, which influences the applicant admission to work, is looking for a job actively, specialization and the level of education and the key competence. The questioned students are satisfied with their choice of studies and their parents fully support them.

Key words: unemployment, graduates, labour market, competence

6

OBSAH: 1. ÚVOD -----------------------------------------------------------------------------------------9 2. CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE---------------------------------------------------------- 10 3. MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ---------------------------------------- 11 4. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY-------------------------------- 12 4.1. Nezaměstnanost absolventů středních škol---------------------------------------- 12 4.1.1. Nezaměstnanost absolventů středních škol v době hospodářské krize------ 12 4.1.3. Nezaměstnanost čerstvých absolventů středních škol ------------------------- 13 4.1.4. Dlouhodobá nezaměstnanost absolventů středních škol ---------------------- 13 4.2. Profesní a klíčové kompetence ------------------------------------------------------- 15 4.2.1. Kompetence součástí rámcově vzdělávacích programů

a školních

vzdělávacích programů --------------------------------------------------------------------- 16 4.3. Kompetence absolventů středních škol potřebných na trhu práce ---------- 18 4.3.1.Nedostatečné kompetence z pohledu uplatnění se na trhu práce ------------- 19 4.3.1.1 Praktické dovednosti a znalosti praxe--------------------------------------- 19 4.3.1.2. Schopnost řešit problém a nést zodpovědnost ----------------------------- 20 4.3.1.3. Rozvoj cizích jazyků ----------------------------------------------------------- 20 4.4. Uplatnitelnost absolventů na trhu práce - shrnutí------------------------------- 21 5. PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY --------------------------------------------------- 23 5.1. Profily oslovených škol a jejich oborů---------------------------------------------- 23 5.1.1. Střední průmyslová škola chemická v Brně------------------------------------- 23 5.1.1.1. Profily oborů, které byly osloveny k vyplnění dotazníků----------------- 23 5.1.2. Střední odborná škola obchodu a Střední odborné učiliště řemesel v Moravském Krumlově------------------------------------------------------------------- 25 5.1.2.1 Profily oborů, které byly osloveny k vyplnění dotazníků ----------------- 25

7

5.2. Popis výzkumu -------------------------------------------------------------------------- 27 5.3. Metody zpracování --------------------------------------------------------------------- 27 5.4. Výsledky z dotazníků ------------------------------------------------------------------ 28 6. DISKUZE----------------------------------------------------------------------------------- 58 7. ZÁVĚR -------------------------------------------------------------------------------------- 63 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ------------------------------------------------- 65 9. SEZNAM PŘÍLOH ----------------------------------------------------------------------- 68

8

1. ÚVOD Absolventi škol představují na trhu práce skupinu, která v současné době nepatří mezi ty nejohroženější. Mnohem problematičtější je v současnosti postavení mladistvých, osob bez kvalifikace či osob starších 50 let. I přesto je skupina řazena k těm, kterým je třeba věnovat pozornost a péči, hlavně v dnešní ekonomické situaci. Přechod ze školy do světa práce je důležitou životní etapou každého jedince. Tento přechod ovlivní jeho budoucí pracovní kariéru a podílí se také na jeho budoucí kvalitě života. Podle úspěchu nebo neúspěchu absolventa v pracovním světě, jak rychle a jakým způsobem nalezne vhodné pracovní místo, může ovlivnit chování jedince v jeho přístupu k práci a k jeho motivaci se aktivně zapojit do pracovního života. Trh práce je místo, kde dochází ke střetu poptávky po pracovní síle s její nabídkou a tedy i ke konfrontaci požadavků a nároků zaměstnavatelské sféry. Mladí lidé vstupují do pracovního života, a jsou vybaveni kompetencemi a znalostmi, které jsou nezbytné nadále rozvíjet k danému pracovnímu zařazení, a je třeba se přizpůsobovat požadavkům jednotlivých zaměstnavatelů. Školní příprava během studia může pomoci přispět k tomu, aby přechod ze školy do světa práce, byl co nejplynulejší. Je velmi důležité, aby v průběhu školní přípravy měli žáci možnost poznat reálné pracovní prostředí, získat konkrétní představy o pracovním životě a o možnostech svého uplatnění. Tímto způsobem se mohou žáci aktivně zapojit do pracovního života. Je tedy důležité, aby absolventi byli připraveni na to, jaké požadavky mohou vyžadovat jejich budoucí zaměstnavatelé a podle toho se připravit na vstup do světa práce.

9

2. CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Cílem této bakalářské práce bylo vypracování literární rešerši o uplatnění absolventů středních škol na trhu práce. Shromáždit teoretické poznatky z problematiky nezaměstnanosti absolventů středních škol, popsat kompetence, které jsou nedostatečné během studia na střední odborné škole a dále možné uplatnění absolventů středních škol na trhu práce. V praktické části bakalářské práce bylo cílem zjistit názor studentů čtvrtých ročníků budoucích absolventů na pohled nezaměstnanosti absolventů středních škol, na dovednosti a znalosti, které získali během studia a také zjistit jaký mají názor na uplatnění absolventů středních škol na trhu práce. Dále zhodnotit získané údaje z dotazníkového šetření s údaji Národního ústavu odborného vzdělávaní.

10

3. MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Teoretická

část

bakalářské

práce

byla

zpracována

vyhledáváním

a shromaždováním odborné literatury k danému tématu. Praktická část bakalářské práce byla realizovaná formou dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření bylo provedeno pouze na středních odborných školách. Střední školy byly voleny podle toho, zda ředitel nebo učitel dal svolení k umožnění tohoto dotazníkového šetření. Osloveny byly následující střední školy: Střední odborná škola obchodu a Střední odborné učiliště řemesel v Moravském Krumlově a Střední průmyslová škola chemická v Brně. Na Střední škole v Moravském Krumlově byly vybrány 4 maturitní obory, které byly osloveny. U Střední průmyslové školy chemické v Brně, která má také 4 maturitní obory, byly osloveny pouze 2 maturitní obory.

11

4. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 4.1. Nezaměstnanost absolventů středních škol 4.1.1. Nezaměstnanost absolventů středních škol v době hospodářské krize

Ekonomická krize je v dnešní době téma, které se promítá do života všem jednotlivcům, firmám a okolním zemím. Většina odborníků se zaobírá otázkou jejího vzniku, průběhu a vlivu na hospodářskou recesi. Trh práce představuje komplexní a propojený celek. Na jedné straně stojí ekonomické vlivy, jako je růst či pokles hospodářství a na druhé straně hraje důležitou roli sociálně demografické vlivy, související s vývojem věkové i vzdělanostní struktury obyvatel (Skácelová, Vojtěch, 2009). Nezaměstnaní absolventi a mladí lidé nebyli spojováni se skupinami, které by byly postiženy vysokou nezaměstnaností, ale jak uvádí Skácelová a Vojtěch (2009) vlivem dnešní ekonomické krize se situace absolventů na pracovním trhu opět mění, hlavně v období příchodu nových absolventů na trh práce. Konkurence na trhu práce se se vzrůstající nezaměstnaností zvyšuje a nedostatečné pracovní zkušenosti absolventů znamenají na pracovním trhu velký handicap. Kdyby došlo k otevření nových podniků nebo přijímání nových pracovníků, budou se absolventi nacházet v konkurenci mezi zkušenými uchazeči s praxí a budou mít větší problémy se prosadit. Ekonomická situace posílila útlum zaměstnavatelů natolik, že jsou nuceni omezovat výrobu, nepřijímat nové uchazeče případně jsou nuceni propouštět své stávající pracovníky. Podle Mareše (2002), který vidí důvod nezaměstnanosti absolventů v tom, že jistý negativní vliv mají také masmédia, které poukazují na nezaměstnané absolventy z pohledu, jejich neochotě přijmout pracovní nabídku z důvodu malého finančního ohodnocení. Jsou neochotní k mobilitě nebo mají přehnané požadavky. Podle názoru pracovníků z úřadů práce, je obecně nejčastější příčina nezaměstnanosti absolventů nedostatečná odborná praxe. Další příčiny nezaměstnaných absolventů, jsou z důvodu vysokých počtů absolventů z určitých oborů a dlouhodobý nezájem ze strany zaměstnavatelů o absolventy (Skácelová, Vojtěch, 2009).

12

4.1.3. Nezaměstnanost čerstvých absolventů středních škol Přijetí čerstvého absolventa, znamená někdy pro zaměstnavatele krok do neznáma. Přijímá tak riziko, že kompetence nebo odborné a profesní znalosti a dovednosti absolventa neodpovídají výkonu povolání. Skácelová a Vojtěch (2009) uvádí, že převážná část absolventů pořádně neví, co konkrétně by chtěli dělat a v krátké době vyzkouší více různých zaměstnání. Pro zaměstnavatele to znamená zvýšení nákladů na zaučení a nedostatečnou jistotou, že u nich absolvent zůstane. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů stoupla oproti dubnu 2008 ve všech kategoriích

vzdělání,

kromě

absolventů

gymnázií.

Nejvyšší

nezaměstnanost

je u absolventů s nižší úrovní vzdělání, a také u absolventů nástavbového studia po vyučení. Tento důvod je dán především tím, že studenti nástavbového studia mají vyšší očekávání o svém pracovním uplatnění a o platovém ohodnocení po získání maturitního vzdělání (Chamoutová, 2009). V letních měsících se na úřady práce přihlásí další noví absolventi středních škol. Bohužel pracovní trh nebude schopen vlivem ekonomické krize absorbovat čerstvé absolventy stejným tempem, jako tomu bylo dříve. Příchodem nových absolventů se výrazně zvýši nezaměstnanost.

4.1.4. Dlouhodobá nezaměstnanost absolventů středních škol

Chamoutová

(2009)

ze

svého

výzkumu

uvádí,

že

s

dlouhodobou

nezaměstnaností se potýkají především absolventi nižšího středního vzdělání s výučním listem a absolventi vyšších odborných škol. Mezi absolventy středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem je sice také poměrně vysoký podíl dlouhodobě

nezaměstnaných,

ale

vzhledem

k

tomu,

že

je

téměř

stejný

jako v předchozím roce, okolo 37 %. Situace se v ekonomické krizi oproti loňsku nezhoršila. Dlouhodobá nezaměstnanost se nevyhýbá ani absolventům s vyšší úrovní vzdělání a pravidlo, že absolventi vyšších odborných škol jsou postiženi dlouhodobou nezaměstnaností méně, než maturanti a vyučení, přestává platit. Podle Mareše a Sirovátky (2003) je možné vysvětlit příčinu dlouhodobé nezaměstnanosti tím, že rostoucí počet dlouhodobě nezaměstnaných způsobuje jistou soutěživost mezi sebou a snižuje tak šanci uplatnění se na trhu práce.

13

Nezaměstnanost může mít negativní dopad na všechny absolventy škol, ale také na lidi, kteří své zaměstnání nebo práci ztratili. Vliv nezaměstnanosti absolventů na jejich zdravotní stav může být různý, může ovlivnit jejich fyzické a psychické zdraví, případně může způsobit jisté sociálně – patologické jevy. Charakteristika sociálně patologických jevů se podle Pokorného, Telcové, Tomka, (2003) rozumí chování jedince nezdravým životním stylem, nedodržováním nebo porušováním sociálních norem, zákonů, předpisů a etických hodnot. Jeho chování a jednání vede k poškozování zdraví jedince. Také Buchtová et. al. (2002) uvádí, že u nezaměstnaných absolventů středních škol, bez zájmu o získání zaměstnání se mohou objevovat závažné výchovné a psychologické problémy. Pokud si absolventi neosvojí potřebné návyky, nebudou schopni pracovat ani v dospělosti. Vzniklý stav může potom vést k sociálně patologickému chování. Nejznámějším fyzickým vlivem dnešní doby je stres, který může způsobit, případně navodit různá onemocnění jako jsou na příklad: srdeční arytmie, infarkt, střevní potíže, ateroskleróza, žaludeční vředy, záněty a další. Zesilujícím faktorem těchto onemocnění je špatný životní styl, konzumace alkoholických nápojů, kouření a užívání jiných drog. Mezi psychický vliv na zdraví jedince bych zařadila psychickou deprivaci neboli narušení psychické rovnováhy absolventa. U nezaměstnaného absolventa se vytváří pocit méněcennosti a úzkosti. Linhartová (2008, s. 232) vysvětluje deprivaci jako „krajní nedostatek něčeho, co je nezbytné pro uspokojování důležité potřeby“. Jak fyzické, tak i psychické vlivy mohou ovlivnit zdraví nezaměstnaného absolventa na tolik, že může být schopný ubližování sebe samého nebo v horším případě může spáchat sebevraždu. Svým chováním může dávat signál okolí, že potřebuje pomoc. Je důležité, aby rodiče i škola připravovala své děti – žáky, k zvládání těžkých životních situací, které mohou v životě přijít a klást důraz na psychickou odolnost ve svém budoucím životě.

14

4.2. Profesní a klíčové kompetence Pojem kompetence Palán definuje jako „schopnost vykonávat určitou funkci nebo soubor funkcí“ (Palán, 2002, s. 98). Dále Palán (2002) vyjadřuje kompetence pracovníků nebo absolventů, jako jeho popis znalostí, schopností, povahových rysů, postojů, dovedností a zkušeností. Být kompetentní znamená umět se vyrovnat s kritickými, spletitými, nepřehlednými a nepředvídatelnými situacemi. V dnešní době se můžeme setkat s pojmem kvalifikace. Slovo kompetence bývá nahrazeno kvalifikací. Podle Vetešky (2008) můžeme pojem kompetence definovat jako jedinečnou schopnost člověka úspěšně jednat a dále rozvíjet svůj potenciál na základě integrovaného souboru vlastních zdrojů. Kompetence, kterými jsou pracovníci, absolventi a uchazeči o zaměstnání v různé míře vybaveni, lze podle Burdové a Paterové (2009), rozdělit na profesní a klíčové: Klíčové kompetence Jedná se o znalosti, schopnosti a dovednosti, které se jeví jako nezbytné pro úspěšné uplatnění nejenom na trhu práce, ale i v běžném životě. Jejich zvládnutí by mělo přispět k větší flexibilitě absolventů. Absolventi by měli být schopni vykonávat různé odborné úkoly nebo měnit bez větších problémů různé profese. S tím, jak získávají na významu kvalifikace jednotlivých profesí a měnící se požadavky na trhu práce, roste i důraz kladený na klíčové kompetence. Palán (2002) popisuje klíčové kompetence jako odborné kompetence, nutné k úspěšnému výkonu povolání. Získávají se zejména v průběhu odborného vzdělávání a to v rámci výcviku na pracovišti. Neodpovídající zvládnutí klíčových kompetencí je jednou z příčin nízkého uplatnění absolventů na trhu práce. „Nabývání klíčových kompetencí je celoživotní proces, který pozitivně působí na osobní rozvoj a určuje mj. míru ekonomického statusu“ (Veteška, 2008, s. 48).

15

Profesní kompetence Profesní kompetence jsou úzce spjaty s konkrétní odborností a jejich zvládnutí umožňuje nebo usnadňuje výkon určitých profesí či povolání. Mezi nejvíce preferované schopnosti a dovednosti lze zařadit čtení a porozumění pracovním instrukcím, ochotu učit se, komunikační schopnosti, zběhlost v používání výpočetní techniky, schopnost nést zodpovědnost a řešit problém, schopnost týmové práce či zběhlost v zacházení s informacemi. Trhlíková a Vojtěch (2004) se vyjadřují k nedostatku klíčových kompetencí u absolventů, které jsou potřebné k uplatnění na trhu práce. Za nedostatečnou považuje hlavně úroveň jazykové přípravy, neboť absolventi nejsou schopni v cizím jazyce konverzovat, dále komunikační dovednosti a schopnost řešit samostatně problém. Je důležité učit žáky odpovědnosti a samostatnosti v rozhodování, vztahu k pracovním povinnostem, motivovat je k učení a dalšímu vzdělávání, naučit je pracovat s informacemi, orientovat se na trhu práce a schopnosti formulovat reálné cíle při hledání zaměstnání.

4.2.1. Kompetence součástí rámcově vzdělávacích programů a školních vzdělávacích programů Dnešní české školství pocítilo jisté změny ve způsobu vzdělávání žáků. Přichází nová kurikulární reforma, která ovlivní výuku žáků. Výuka by měla být pro ně zajímavější a především účinnější pro získání všech znalostí a dovedností. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR) zavedlo do českého školství rámcové vzdělávací programy, které říkají školám i učitelům jak vést správnou strategii vzdělání. Učitelé už tak nebudou vázáni na tradiční osnovy výuky, kterých se musí držet, protože učitel v plánech nepopisuje, co má učit, ale popisuje, jaké dovednosti mají jeho žáci mít. Je zde možnost některé méně podstatné látky vynechat či zredukovat, za účelem splnění základních cílů výuky nebo naopak prodloužit u některých přínosných projektů. Především je kladen důraz na kompetence žáků, které mají získat během studia. Je důležité, aby jejich znalosti a vědomosti byly propojeny s lepším uplatněním na trhu práce a zařazení do lepší společnosti. Rámcové vzdělávací programy můžeme brát jako pravidla pro vzdělání žáků. Říkají školám, jaké cíle jsou potřeba v práci s žáky 16

dosáhnout, čeho se žáci mají naučit na úrovni svého vzdělání. Dalo by se říct, že tvoří jistou optimální představu o vzdělání žáků. Rámcový vzdělávací program, není program, podle kterého by se mělo učit, ale program, podle kterého se tvoří školní vzdělávací programy. Rámcově vzdělávací programy jsou tedy základním východiskem pro zpracování školních vzdělávacích programů. Školní vzdělávací program, je program, podle kterého má škola fungovat – učit. Každá škola má dnes u svých oborů zavedený školní vzdělávací program, podle kterého je vedená výuka a výchova žáků zvoleného studia. Výhodou toho to zavedení je, že i sami rodiče mohou vidět, jakým směrem bude jeho dítě vzděláno a vychováno, v případě přijetí na danou střední školu. Cílem školního vzdělávacího programu je rozvoj myšlenkových operací, poznatků a vědomostí, osvojení si praktických poznatků, postupů a nástrojů potřebných k uplatnění na trhu práce. Naučit žáky týmové, ale i samostatné práce, rozvíjet jejich osobnost a vést je k morálním hodnotám a rozvíjet další nové vlastnosti, dovednosti a znalosti, které jsou v životě potřebné (Kašparová et. al., 2008). K naplnění všech stanovených cílů v rámcových vzdělávacích programech pro všechny typy vzdělání, je podle Šulcové (2008) potřeba uplatnění postupů a metod podporující tvořivé myšlení, samostatnost a odlišnost výuky a zároveň schopnost týmové práce a kooperativní spolupráce, tedy používat aktivizaci ve výuce a vzdělání. Maňák a Švec (2003) uvádí pro aktivizaci výuky používat aktivizující metody, do kterých řadí např.: metodu diskusní, metodu řešení problému, metodu situační, didaktické hry aj. Zaměstnavatelé a zaměstnavatelské svazy doposud nezasahovali do výuky ani do praxe na středních školách. V rámci kurikulární reformy je poskytnut prostor pro spolupráci a účast zaměstnavatelů při vytváření školních vzdělávacích programů. Legislativně i finančně by měly být podpořeny různé formy spolupráce mezi školami a zaměstnavateli (např.: praktická výuka uskutečňována přímo ve firmách, externí výuka odborníků na školách, stáže) (Skácelová, Vojtěch, 2008). Kompetence, které si sami školy stanovují ve svých školních vzdělávacích programech, většinou neodpovídá znalostem a dovednostem absolventa školy. Přestože je zavedena nová reforma, podle které by se měli učitelé řídit, tak ne všichni učitelé činní. Po názoru učitelů z mého okolí, zjišťuji, že převážná většina učitelů starší generace zůstává „ve svých zajetých kolejích“ a výuka probíhá stejným způsobem jako před reformou tzv. memorování učiva. Kdežto mladší ročník učitelů vyhledává různé 17

aktivity a metody, jak hodinu udělat co nejzajímavější a mají snahu co nejvíc zapojit žáky do výuky. Školy se snaží zavést klíčové i odborné kompetence do studia na své škole, ale podle názorů zaměstnavatelů se vyskytují jisté nedostatky u absolventů všech vzdělání. Z výzkumu Kalouskové a Vojtěcha (2008) vyplývá, že zaměstnavatelé shledávají u absolventů středních škol značný nedostatek ve zběhlosti v cizích jazycích, v praktických dovednostech a znalostech z praxe, nejsou schopnosti řešit problém, nést zodpovědnost a nemají schopnost prezentace a sebeprezentace. U těchto kompetencí by se měla škola více zaměřit na jejich zkvalitnění. V případě rozdělení klíčových a profesních kompetencí, zaměstnavatelé mírně preferují profesní dovednosti a to v 51,5 % oproti dovednostem klíčových v 48,5 %. Vyjádření respondentů z výzkumu Kalouskové et. al. (2004) vyplývá, že by se školní příprava měla více zaměřit na posilování klíčových kompetencí žáků. Zároveň se objevuje názor, že vedle podporování zdravého sebevědomí, je nutné naučit žáky také skromnosti. Pouze absolventi vybaveni potřebnými klíčovými kompetencemi budou podle názoru zaměstnavatelů připraveni na širší uplatnění na trhu práce.

4.3. Kompetence absolventů středních škol potřebných na trhu práce Absolventi středních škol po odchodu ze školy, si odnášejí získané kompetence do svého života. Kompetence, které jsou pro absolventy středních škol nejdůležitější z pohledu uplatnění na trhu práce, jsou ve větší míře nedostatečné. Jak již bylo řečeno výše, velký nedostatek zaměstnavatelé vidí:

v praktické dovednosti a znalosti praxe, ve zběhlosti v cizím jazyce, ve schopnosti řešit problém a nést zodpovědnost, ve schopnosti prezentace a sebeprezentace; Skácelová a Vojtěch ve svém výzkumu s pracovníky úřadu práce (2009) uvádí, že přes 70 % dotazovaných respondentů považuje za velmi důležité, aby absolventi středních škol dovedli používat výpočetní techniku a byli ochotni se dále učit a vzdělávat. Ovládali čtení a porozumění pracovním instrukcím, byli zodpovědní, měli rozvinuté komunikační dovednosti a schopnosti a uměli pracovat s informacemi.

18

Na nedostatky, které mají absolventi středních škol, by se měly školy zamyslet nad vzděláním svých žáků a při vytváření školních vzdělávacích programů se více zaměřit na nedostatky ve výuce, jak v teoretické tak i v praktické. Škola a zaměstnavatelská sféra by měla navzájem spolupracovat.

4.3.1. Nedostatečné kompetence z pohledu uplatnění se na trhu práce 4.3.1.1 Praktické dovednosti a znalosti praxe Zmiňovaná kompetence je pro absolventy středních škol nejdůležitější. Bohužel, se zde setkáváme, že znalosti a praktické dovednosti jsou velmi slabé u absolventů. Většina škol nemá finanční nebo prostorové prostředky, aby mohla přizpůsobit praktickou výuku požadavkům trhu práce. Kalousková a Vojtěch (2008) popisují požadavky zaměstnavatelů především na rozšíření, zkvalitnění a navýšení praktické části výuky ve škole. Větší zaměření výuky na praxi v rozšířeném pohledu na reálné pracovní prostředí. Kdyby se podařilo zavedení intenzivnější spolupráce škol se zaměstnavatelskou sférou, bylo by možné v dostatečné míře reagovat na potřeby praxe. Praktická výuka by měla probíhat pod vedením odborníků, aby žáci byli seznámeni s nejnovějšími technologiemi a trendy v daném oboru a byli schopni uplatňovat teoretické poznatky v praxi. Absolvent by měl být vybaven nejenom teoretickými vědomostmi a znalostmi, ale i praktickými zkušenostmi a dovednostmi. Zkušenosti mohou žáci získat prostřednictvím stáží, brigád či exkurzí. „Celkový objem odborné praxe ve výuce je malý a neodpovídá požadavkům, které zaměstnavatelé na pracovníky kladou“ (Trhlíková, Vojtěch, 2004, s. 35). Aby znalosti, schopnosti a dovednosti absolventů škol více odpovídaly požadavkům trhu práce, je podle Burdové a Paterové (2009) potřeba úzkého propojení zaměstnavatelské a vzdělávací sféry. Jedná se o spolupráci mezi podniky a školami. Cílem je, aby žáci měli možnost doplnit své teoretické znalosti s praktickými poznatky a seznámit se s reálným pracovním prostředím. Sekundární sektor ve velké míře umožňuje exkurze a návštěvy žáků na pracovišti, jednak i přímo vykonání praxe v rámci výuky. Firmy často inzerují přímo na školách volná pracovní místa, zřetelně více se jich věnuje i sponzorování škol. Zřejmá je i spolupráce v oblasti poskytování

19

technického vybavení a materiálů pro výuku a rovněž i participace na výzkumných projektech škol. Možnost praxe pro žáky je nejčastější formou spolupráce se školami.

4.3.1.2. Schopnost řešit problém a nést zodpovědnost Těsné propojení teoretické výuky s praktickým využíváním znalostí, poměrně úzce souvisí i s dalším častým požadavkem zaměstnavatelů týkající se výchovy žáků a to vedení k větší samostatnosti. Tento pojem je velice široký, vyučující by měli podporovat žáky nejenom v samostatné práci, ale i v samostatném myšlení a úsudku. Žáci by měli umět samostatně řešit úkoly a rozhodovat se při řešení problému. Sami by měli přicházet s novými nápady a podněty. Měli by být schopni vyjádřit své myšlenky a názory, a zároveň by je měli umět obhájit. Důležité je, aby žáci uměli pracovat s informacemi, dokázali pracovat v týmu a byli schopni diskutovat o výsledcích své práce. Je potřeba, aby si uvědomovali nutnost nést zodpovědnost za své rozhodování a jednání, a to se všemi důsledky (Kalousková, Vojtěch, 2009). S tím to problémem u absolventů zároveň souvisí i jejich nedostatečná kompetence ve schopnosti umět prezentovat informace a schopnost vyjádřit svůj názor. Pro absolventy středních škol je tato kompetence důležitá v budoucí práci a žáci by ji měli mít zcela osvojenou.

4.3.1.3. Rozvoj cizích jazyků Další nedostatečnou kompetencí u absolventů středních škol byla jmenovaná nedostatečná zběhlost v cizím jazyce. Také Trhlíková a Vojtěch (2004) jsou stejného názoru, že výuka cizích jazyků je nedostačující. Nejčastěji je uváděna jejich neschopnost komunikovat v cizím jazyce. Zaměstnavatelé požadují nejlépe zběhlost ve dvou cizích jazycích. Pro zlepšení výuky podle Kalouskové a Vojtěcha (2009) je vhodné zapojení zahraničních lektorů případně výměné pobyty do zahraničí. Převážná část škol umožňuje výměnu žáků se svojí partnerskou školou v zahraničí. Zde si žáci, osvojí komunikaci i psaní v cizím jazyce a nabudou nových zkušeností v zahraničí. Například Střední průmyslová škola chemická v Brně, tuto výměnu umožňuje. Ohlasy od žáků i učitelů jsou velmi kladné.

20

V učitelských novinách se vyjadřuje paní Bilkovská ze školní inspekce na nedostatek rodilých mluvčí ve výuce cizích jazyků. Podle ní, na tento nedostatek má v současné době vliv ekonomická situace. Naše školy jsou rády, že uživí naše domácí české učitele a těžko budeme lákat rodilé mluvčí do našich škol. I přesto vidí jisté pokroky ve výuce cizích jazyků, jako je zlepšení materiálních podmínek a otevřenost vůči světu, využití internetu, účast na různých projektech a získání grantů a hlavně zlepšení podmínek pro uplatnění cizího jazyka, už v době školní výuky (Doubrava, 2010).

4.4. Uplatnitelnost absolventů na trhu práce - shrnutí Hlavní body uplatnění absolventů závisí na celkové ekonomické, politické i sociálně demografické situaci v zemi, na celkové nezaměstnanosti, na školském systému a vzdělávací nabídce, ale také na možnostech a aktivitách v daných regionech (Skácelová, Vojtěch, 2009). Pravděpodobnost, že se absolventi uplatní na trhu práce okamžitě po odchodu ze střední školy není tak časté, hlavně v dnešní ekonomické situaci. Jak jsem již zmínila, absolventi mají značné nedostatky ve svých kompetencích, které by si měli osvojit během svého studia na střední škole. I když absolvent nevyniká výbornou znalostí a praktickými dovednostmi může podle Kalouskové a Vojtěcha (2008) absolvent nabídnout v sobě pracovníka, který je flexibilní a ochotný se dále učit a vydělávat. Někteří zaměstnavatelé v příjímání absolventů vidí dobrou spolupráci v tom, že zaměstnavatel si absolventa naučí návykům a pracovního nasazení podle svých představ. Převážná část podniků také přijímá absolventy s vidinou, že nebudou muset absolventovi tolik zaplatit, jako pracovníkovi se získanou praxí. S ohledem na neustále se měnící podmínky na pracovním trhu je nezbytné, aby mladí lidé byli v dostatečné míře vybaveni nejenom potřebnými odbornými znalostmi a dovednostmi, ale také obecně využitelnými kompetencemi, které jim umožní pružně reagovat na potřeby konkrétních zaměstnavatelů (Kalousková, Vojtěch, 2008). Problémem uplatnitelnosti absolventů škol na trhu práce podle Skácelové a Vojtěcha (2009) lze spatřit v nedostatečné motivaci absolventů k hledání pracovního

21

uplatnění, v nevyhovující struktuře vzdělávací nabídky a méně v nedostatečném zájmu zaměstnavatelů o absolventy škol. Aktivní přístup absolventů při hledání zaměstnání je nejdůležitější faktor pro jejich dobré uplatnění na trhu práce. Doufejme, že zavedením nové reformy ve školství, se kompetence našich absolventů středních škol zlepší a jejich uplatnění bude žádoucí i z pohledu jejich znalostí a dovedností a nebudou bráni jako“ levná pracovní síla“. Pro zlepšení uplatnění absolventů na trhu práce, byl v současné době Institutem trhu práce vytvořen projekt, digitální karty pro žáky a studenty. Karta má zjednodušit výběr budoucího povolání i vstup na trh práce. Karta je určena nejen samotným žákům a studentům, kteří díky ní získají odbornou praxi a budou moci aktivně budovat svou kariéru již během studia a komunikovat s budoucím zaměstnavatelem, ale i školám a zaměstnavatelům, kteří získají bezplatný poradenský servis při výběru potenciálních zaměstnanců a budou mít zároveň možnost vybírat a formovat studenty již během jejich studia. Digitální karta je teprve na začátku své existence. V současné době probíhá testování na školách a celý systém je připraven na zavedení do praxe. Římovský (2010) ve své práci navrhuje spolu s pracovníky ÚP, zavedení povinného předmětu „TRH PRÁCE“, který by se měl podle jejich názoru vyučovat už na druhém stupni ZŠ a také po celou dobu na středních školách. Aby nový předmět přinesl pozitivní výsledky, je důležité zajištění kvalifikovaných pedagogů, nejlépe externistů se znalostí trhu práce, ale také doplnit tento předmět o exkurze na ÚP, do jednotlivých středních škol a provozů určitých významných zaměstnavatelů v daném regionu. Ukončení tohoto předmětu, by směřovalo ke kvalitnímu uplatnění na trhu práce, ať již u firem anebo v podnikání.

22

5. PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY 5.1. Profily oslovených škol a jejich oborů 5.1.1. Střední průmyslová škola chemická v Brně Samostatná, tehdy Vyšší odborná škola chemická, byla založena 1. září 1951. Od školního roku 1998 / 99 veškeré prostory budovy slouží jen chemikům. V souvislosti se zavedením nových studijních oborů a zaměření se ve škole zřizovali nové specializované laboratoře, učebny. Ve škole je nyní devět laboratoří určených pro praktickou výuku chemie anorganické, organické, fyzikální a analytické a pro výuku chemické techniky, biologie, biochemie a mikrobiologie. Laboratoře jsou standardně vybaveny pro výuku těchto předmětů. To umožňuje zajištění lepších podmínek pro studium v praktické výuce. Od školního roku 2001 / 2002 byla v souladu s učebními plány jednotlivých oborů zavedena povinná výuka dvou cizích jazyků anglického a německého. Oblíbeným doplňkem výuky jsou jedno i vícedenní výjezdy žáků do zahraničí. Pro školní rok 2010 / 2011 plánuje ředitelství školy otevření čtyř tříd 1. ročníku denního studia těchto oborů a zaměření: Aplikovaná chemie (zaměření analytická chemie), Aplikovaná chemie (zaměření farmaceutické substance a zaměření na ochranu životního prostředí), Analýza potravin, Přírodovědné lyceum. Všechny obory denního studia jsou čtyřleté, ukončené maturitní zkouškou.

5.1.1.1. Profily oborů, které byly osloveny k vyplnění dotazníků Obor: Analýza potravin Absolvent nalezne uplatnění v potravinářském průmyslu, především jako potravinářský technik pro kontrolu jakosti a hygieny. Uplatní se také jako laborant v oblasti

kontroly

jakosti

potravin

v podnicích

a institucích

zabývajících

se mikrobiologickými, chemickými, biologickými a fyzikálně - chemickými rozbory, např. v provozních laboratořích potravinářských závodů, státních laboratořích inspekce potravin, soukromých akreditovaných laboratořích, úpravnách vod a čistírnách odpadních vod a v institucích ochrany životního prostředí. Další možnost uplatnění je ve výrobních provozech potravinářských závodů v oblasti nákupu

23

Příklady typických pracovních činností:

potravinářský technik pro kontrolu jakosti a hygieny, laborant, potravinářský mistr, potravinářský technolog, dispečer, normovač.

Absolvent disponuje:

vysokou odborností v oblasti mikrobiologie, analytické chemie a technologie a hygieny potravin, znalostmi přírodních věd, dovedností pracovat s odbornými texty, schopností kultivovaně komunikovat (ústně i písemně) v českém, anglickém a německém jazyce a využívat k této komunikaci i prostředky IKT Obor: Přírodovědné lyceum Vzdělávání žáků v oboru Přírodovědné lyceum probíhá tak, aby jeho absolventi byli všestranně vzdělaní lidé, kteří jsou svými schopnostmi a vědomosti na úrovni absolventů škol gymnaziálního typu, avšak s důrazem na přírodovědnou oblast vzdělávání. Žákům je tak umožněna vysoce kvalitní příprava na studium především přírodovědně a technicky zaměřených vysokých škol. Pokud absolvent nebude pokračovat ve studiu, může ve svém budoucím zaměstnání vykonávat činnosti provozního i laboratorního charakteru nebo administrativní a správní činnosti.

Absolvent disponuje:

vědomostmi z biologie, chemie, geografie, fyziky a matematiky, včetně laboratorních návyků pro práci v chemické, biologické či mikrobiologické laboratoři, přehledem o technologických procesech zejména chemického a biochemického charakteru využitelných v chemickém průmyslu, potravinářství a při ochraně a tvorbě životního prostředí, všeobecným humanitním a kulturním přehledem, schopností kultivovaně komunikovat (ústně i písemně) v českém, anglickém a německém jazyce a využívat k této komunikaci i prostředky IKT.

24

5.1.2. Střední odborná škola obchodu a Střední odborné učiliště řemesel v Moravském Krumlově Rozhodnutím MŠMT ČR byla zřízena od 1. 9. 2001 SOŠ Moravský Krumlov se čtyřletými studijními obory s maturitou a to strojírenství se zaměřením na autodiagnostiku a opravárenství a obchodně podnikatelská činnost. Další změna nastala od 1. 7. 2002, kdy se zřizovatelem stává Jihomoravský kraj. Vzniká nová zcela polyfunkční integrovaná škola s novým názvem Střední odborná škola, Střední odborné učiliště a Odborné učiliště. V prosinci 2003 škola získala certifikace Společenstva kovářů a zámečníků a kovářů podkovářů Čech, Moravy a Slezska. V srpnu 2005 byla škola přejmenována na Střední odborná škola a Střední odborné učiliště. V letech 2005 - 2007 byly postupně modernizovány tři počítačové učebny a postavena nová hala pro výuku oboru truhlář na odloučeném pracovišti v Polánce. V roce 2005 / 2006 byl poprvé otevřen nový čtyřletý obor s maturitní zkouškou technické lyceum a o rok později 2006/2007 obor autotronik. V srpnu 2006 byla škola přejmenována na Střední odborná škola obchodní a Střední odborné učiliště řemesel

5.1.2.1 Profily oborů, které byly osloveny k vyplnění dotazníků

Obor: Autotronik Je určen pro přípravu vysoce kvalifikovaných odborníků pro údržbu, diagnostiku a opravy motorových vozidel, kteří budou schopni uplatnit své odborné vzdělání především v autoopravárenské praxi, ve výrobě aut a v živnostenském podnikání. Absolvent studijního oboru Autotronik bude středoškolsky vzdělaný odborník se všeobecným i odborným vzděláním. Po absolvování nástupní praxe bude připraven k výkonu náročných dělnických činností v oblasti údržby, diagnostiky a oprav motorových vozidel. Může zastávat funkce technicko – hospodářských pracovníků, přijímacího technika, vedoucího autoservisu, vedoucího opraven, apod., také se může uplatnit v samostatném podnikání v oblasti autoopravárenství.

25

Obor: Ekonomika a podnikání Absolvent studijního je středoškolsky vzdělaný pracovník se všeobecným a odborným vzděláním nutným pro výkon obchodně provozních funkcí v obchodních institucích všech právních forem a v službách. Charakteristickým rysem studia je profesně koncipovaná orientace umožňující vstup absolventů do všech druhů obchodních institucí provozující vnitřní i zahraniční obchod, do oblasti peněžnictví, cestovního ruchu, do státní a veřejné správy a dalších služeb. Systém celého studia je plně podřízen potřebám obchodně podnikatelské praxe.

Obor: Technické lyceum Studijní obor pro žáky se zájmem o techniku, matematiku a přírodní vědy. Vzdělávací program technického lycea se vyznačuje rozšířenou výukou matematiky, fyziky a výpočetní techniky. Absolventi oboru jsou připravováni ke studiu na vysokých technických školách, mohou si však odbornou přípravu také doplnit studiem na vyšší odborné škole. Absolvent technického lycea se může uplatnit i přímo v praxi v oblasti informačních technologií.

Obor: Podnikání Absolvent je připraven pro dráhu podnikatele, majitele firmy či společnosti. Získává znalosti převážně z oblasti ekonomicko administrativní a zvyšuje si úroveň již získaného vzdělání. Toto se realizuje především ve všeobecně vzdělávacích předmětech. Důraz je kladen i na zvýšení jazykových dovedností. Typickými činnostmi, kterými se absolventi studijního oboru podnikatelství budou zabývat, jsou manažerské a marketingové činnosti ve firmě, činnosti spojené s nákupem, výrobou a prodejem, činnosti zabezpečující finanční hospodaření. Nedílnou součástí přípravy je účetnictví, cenová tvorba, daňová agenda, zvládnutí právní nauky, psychologie osobnosti.

26

5.2. Popis výzkumu K výzkumné části bakalářské práce byla použita metoda dotazníkového šetření. Vytvořený dotazník byl předložen pouze žákům čtvrtých ročníků maturitních oborů. Dotazník byl rozdán v období dubnu, kdy žáci již pomalu ukončovali studium na střední škole a připravovali se na praktické maturitní zkoušky. U Střední odborné školy v Moravském Krumlově, byla provedena konzultace se zástupcem ředitele pro teoretické vyučování s panem Ing. Alešem Stýskalíkem, zda by bylo možné předložit dotazníky žákům čtvrtých ročníků maturitních oborů. Během předání dotazníků na školu, bylo vysvětleno panu Ing. Alešovi Stýskalíkovi potřebné instrukce k vyplnění dotazníků a důvod mého výzkumu v této problematice. Dotazníky byly rozdány mezi třídní učitele čtvrtých ročníků, aby je ve svých hodinách rozdali žákům k vyplnění a opětnému vrácení na ředitelství. Návratnost u této školy byla 100 %. U Střední průmyslové školy chemické v Brně byl postup trochu jiný. Zde jsem absolvovala odbornou praxi, během které jsem shromaždovala data. Konzultace ohledně možného vyplnění dotazníků byla přímo s třídními učiteli čtvrtých ročníků. I zde bylo možné dát žákům dotazníky k vyplnění. Průběh vyplňování jsem si vedla sama. Vyplnění proběhlo na začátku hodiny, nejdříve byl 5 - 10 minutový výstup, kde bylo představení mé osoby a seznámení žáky co po nich chci a proč. Poté jsem jim sdělila instrukce k vyplnění. Zde měli žáci výhodu v případě nejasností se zeptat přímo mě. Návratnost dotazníků opět 100 %. Dotazník pro žáky byl anonymní, obsahuje 18 otázek (dotazník viz příloha č. 1) zaměřených k dané problematice mého tématu bakalářské práce. Součástí dotazníku bylo mé představení žákům a stručně definované instrukce pro vyplnění dotazníku.

5.3. Metody zpracování Po vrácení všech dotazníků, byly dotazníky převedeny do elektronické podoby a údaje ze všech dotazníků vyhodnoceny. Vyskytly se i dotazníky, které nebylo možné brát k vyhodnocení. Celkový počet dotazníků bylo 115. U 4 dotazníků, nebylo možné provést vyhodnocení. Použitelný počet dotazníků pro vyhodnocení bylo 111 dotazníků. Výsledky

jsou

zpracovány

tabulárně

27

a graficky,

vyjádřeny

procentuálně.

Konečné výsledky z mého výzkumu byly porovnány s výsledky z Národního ústavu odborného vzdělávání. K vyhodnocení bylo použito programu MS Office Excel.

5.4. Výsledky z dotazníků Otázky z dotazníku byly vyhodnoceny jednotlivě. U každé otázky je uvedená tabulka s odpověďmi a se získanými hodnoty. Každá tabulka s hodnoty byla převedena na procenta. U otázek č. 1, 2, 3, 4, 5, 10 není provedeno rozdělení dat na obory jako u zbytku otázek. Je to z důvodu velkého množství dat a nepřehlednosti v tabulkách v praktické části bakalářské práce. V označení oborů je použito zkratek v tabulkách, které jsou vysvětleny níže. Rozdělení dat podle oborů, je pro lepší orientaci v hodnotách, aby byla možná představa, kolik žáků v daném oboru na určitou otázku odpovědělo. Dále u každé otázky je vytvořený graf a stručný popis, k jakému výsledku se došlo. ZKRATKY OBORŮ: PL - přírodovědné lyceum AP - analýza potravin PO - podnikání EP - ekonomika a podnikání TL - technické lyceum AT - autotronik Tabulka č. 1 Počet dotazovaných respondentů rozdělených podle oborů a věku

MUŽI ŽENY

PL 10 15

∑ OBORY AP PO EP TL AT 12 12 2 12 15 63 9 6 16 2 0 48

CELKEM

25

21

18

18

14

15

111

VĚK 18

1

3

0

8

4

5

21

VĚK 19 VĚK 20 VĚK 21

22 2 0

16 2 0

5 10 3

9 0 1

9 1 0

8 2 0

69 17 4

CELKEM

25

21

18

18

14

15

111

POHLAVÍ

VĚK

28

Tabulka č. 2 Procentické rozdělení respondentů podle pohlaví a věku MUŽI

63

57%

ŽENY CELKEM

48 111

43% 100%

VĚK 18

21

19%

VĚK 19

69

62%

VĚK 20 VĚK 21

17 4

15% 4%

CELKEM

111

100%

Dotazovaní respondenti

MUŽI 43%

ŽENY 57%

Graf č. 1 Rozdělení respondentů podle pohlaví Největší počet dotazovaných žáků byli muži, tento fakt je způsobený z důvodu, že obor autotronik obsahuje 15 mužů a žádnou ženu. V případě zvolení smíšeného oboru by mohl být počet mužů a žen stejné.

29

Věk dotazovaných respondentů

4% 19%

15%

VĚK 18 VĚK 19 VĚK 20 VĚK 21

62%

Graf č. 2 Rozdělení respondentů podle věku Z grafu č. 2 je možné vidět, že největší počet žáků ve čtvrtých ročnících jsou žáci ve věku 19 let.

30

Otázka č. 1 Jaké jsou podle Vás příčiny nezaměstnanosti u absolventů SŠ?

U této otázky měli žáci seřadit odpovědi podle stupnice od 1 - největší příčina až do 9 - nejmenší příčina. Žáci měli také možnost uvést i jinou příčinu nezaměstnanosti absolventů, která není uvedena ve výběru odpovědí. Největší počet respondentů u každé odpovědi, je pro lepší přehlednost zvýrazněna tučně v tabulce č. 4. Tabulka č. 3 Počet respondentů odpovídající na otázku č. 1 ODPOVĚDI

Seřazení stupnice 3 4 5 6 7 19 10 8 3 4 19 12 9 5 6 15 13 18 18 10 15 18 14 13 5 7 10 16 17 24

1 48 Nedostatečná odborná praxe 29 Vysoké počty absolventů 7 Dlouhodobý nezájem o absolventy 7 Zaměstnavatelé jsou v útlumu Místa jsou obsazována pracovníky 3 s neodbornou kvalifikací

2 17 25 13 14 5

Kompetence absolventů neodpovídají 5 požadavkům zaměstnavatelů

11 14 23 11 11 18 9

Nezájem absolventů pracovní nabídku Nedostatečná specializace Jiná příčina

přijmout 5 5 0

7

6

8 3 4 14 17 21

9 0 0 0 5 7 0

12 15 21 18 20 6

18 15 12 18 15 13 13 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Tabulka č. 4 Počet respondentů odpovídajících na otázku č. 1 - převedení na procenta ODPOVĚDI

Seřazení stupnice % 1

2

3

4

5

6

7

8

9

Nedostatečná odborná praxe Vysoké počty absolventů Dlouhodobý nezájem o absolventy Zaměstnavatelé jsou v útlumu

43 26 6 6

15 23 12 13

17 17 14 14

9 11 12 16

7 8 16 13

3 5 16 12

4 5 9 5

3 4 13 15

0 0 0 5

Místa jsou obsazována pracovníky s neodbornou kvalifikací Kompetence absolventů neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů Nezájem absolventů přijmout pracovní nabídku Nedostatečná specializace Jiná příčina

3

5

6

9

15 16 22 19 6

5

10 13 21 10 10 16 8

5

6

5 0

16 14 11 16 14 12 12 0 0 0 0 0 0 0 0 0

31

5

0

11 14 19 16 18 5

Otázka č. 1 Jaké jsou podle Vás příčiny nezam ěstnanosti u absolventů SŠ?

Nedostatečná specializace

Nezájem absolventů přijmout pracovní nabídku 9 Kompetence absolventů neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů

8 7 6

Místa jsou obsazována pracovníky s neodbornou kvalifikací

5 4 3

Zaměstnavatelé jsou v útlumu

2 1

Dlouhodobý nezájem o absolventy

Vysoké počty absolventů

Nedostatečná odborná praxe

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

% dotazovaných respondentů

Graf č. 3 Rozdělení možných příčin nezaměstnanosti podle seřazení dle stupnice od 1 do 9. Jak uvádí graf č. 3 za největší příčinu nezaměstnanosti absolventů, vidí 43 % respondentů důvod nedostatečnou odbornou praxi, dále 26 % uvádí příčinu nezaměstnanosti z důvodu velkého počtu absolventů a 16 % uvedlo, že nezaměstnanost je způsobená dlouhodobým nezájmem o absolventy. 22 % dotázaných si myslí, že nezaměstnanost není ovlivněna tím, že by pracovní místa byla obsazována pracovníky s neodbornou kvalifikací.

32

Otázka č. 2 Co je příčinou špatného uplatnění absolventů v některých profesích? U této otázky měli také žáci své odpovědi seřadit podle stupnice od 1 – největší příčina do 7 – nejmenší příčina. Možnost uvedení jiné příčiny byla zařazena také do odpovědí. Tuto odpověď nikdo nezvolil. V tabulce č. 6 jsou tučně zvýrazněné největší získané hodnoty. Tabulka č. 5 Počet respondentů odpovídajících na otázku č. 2 Seřazení stupnice 2 3 4 5 6 32 10 11 3 2 27 48 11 8 5

7 1 1

15 18 4 6

25 15 2 8

34 11 9 12

24 30 19 16

7 22 41 24

3 14 30 40

0 1 3 13

0

0

0

0

0

0

0

ODPOVĚDI 1 51 a 19

Nedostatečná odborná praxe Nedostatečné znalosti, schopnosti dovednosti Nedostatečná specializace Silná konkurence mezi nezaměstnanými Neochota pracovat v této profesi Nezájem o dívky z důvodu možného nástupu na MD Jiné…

Tabulka č. 6 Počet respondentů odpovídajících na otázku č. 2 – převedeno na % ODPOVĚDI 1 46 a 17

Nedostatečná odborná praxe Nedostatečné znalosti, schopnosti dovednosti Nedostatečná specializace Silná konkurence mezi nezaměstnanými Neochota pracovat v této profesi Nezájem o dívky z důvodu možného nástupu na MD Jiné…

33

Seřazení stupnice % 2 3 4 5 6 7 29 9 10 3 2 1 24 43 10 7 5 1

14 16 4 5

23 14 2 7

31 10 8 11

22 27 17 14

6 20 37 22

0

0

0

0

0

3 13 27 36

0 1 3 12

0

0

Otázka č. 2 Co je příčinou špatného uplatnění absolventů v některých profesích?

Nezájem o dívky z důvodu možného nástupu na MD Neochota pracovat v této profesi

7 6

Silná konkurence mezi nezaměstnanými

5 4 3

Nedostatečná specializace

2 Nedostatečné znalosti, schopnosti a dovednosti

1

Nedostatečná odborná praxe 0

10

20

30

40

50


Graf č. 4 Příčiny špatného uplatnění rozděleno ve stupnici od 1 do 7. Největší

příčinou

špatného

uplatnění

uvedlo

46 %

dotazovaných

jako nedostatečnou odbornou praxi. Další příčinou, už ne tak velkou uvedlo 43 % dotazovaných nedostatečné znalosti, schopnosti a dovednosti. Za velmi malou příčinu uvedlo 36 % dotazovaných, že nezájem o dívky z důvodu možného nástupu na MD nemá vliv na špatné uplatnění absolventů.

Otázka č. 3 Které kompetence jsou pro Vás důležité, abyste byli úspěšní na trhu práce?

Zde u této otázky žáci měli své odpovědi seřadit podle toho, jak moc je daná kompetence pro ně důležitá. Označení bylo: 1 - velmi důležité, 2 – spíše důležité, 3 spíše nedůležité, 4 - nedůležité. K vyhodnocení bylo použito pouze sloupce 1 - velmi důležité a 2 - spíše důležité. Tyto dva sloupce v % převedení, jsou zvýrazněny žlutou barvou v tabulce č. 8

34

Tabulka č. 7 Vyhodnocení odpovědí u otázky č. 3 ODPOVĚDI Čtení a porozumění pracovním instrukcím Ochota se učit Adaptabilita a flexibilita Schopnost být zodpovědný Komunikační schopnosti a dovednosti Schopnost vést Schopnost práce v týmu Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při plnění pracovních úkolů pracovního uplatnění

1 36 48 55 69 51 26 48 54 či 23 48 43 43 40

Schopnost řešit problém Schopnost rozhodovat Zběhlost v používání IT Zběhlost v zacházení s informaci

Seřazení stupnice 2 3 4 47 21 5 37 11 3 43 9 4 33 7 2 41 11 7 55 27 7 42 17 5 35 11 8 30 43 13 50 42 41 38

8 19 14 15

3 4 8 9

Tabulka č. 8 Vyhodnocení odpovědí u otázky č. 3 – převedeno na % ODPOVĚDI Čtení a porozumění pracovním instrukcím Ochota se učit Adaptabilita a flexibilita Schopnost být zodpovědný Komunikační schopnosti a dovednosti Schopnost vést Schopnost práce v týmu Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při plnění pracovních úkolů pracovního uplatnění

Seřazení stupnice % 1 2 3 4 32 42 19 5 43 33 10 3 50 39 8 4 62 30 6 2 46 37 10 6 23 50 24 6 44 38 15 5 49 32 10 7 27 39 12 či 21 43 39 39 36

Schopnost řešit problém Schopnost rozhodovat Zběhlost v používání IT Zběhlost v zacházení s informaci

35

45 39 37 34

7 17 13 14

3 3 7 8

Otázka č. 3 Které kom petence jsou pro Vás důležité, abyste byli úspěšní na trhu práce?

Schopnost být zodpovědný Adaptabilita a flexibilita

Zběhlost v cizích jazycích

Komunikační schopnosti a dovednosti Schopnost práce v týmu

Schopnost řešit problém velmi důležité

Ochota se učit

spíše důležité Zběhlost v používání IT

Schopnost rozhodovat Zběhlost v zacházení s inf ormaci Čtení a porozumění pracovním instrukcím Schopnost vést Práce s čísly při plnění pracovních úkolů či pracovního uplatnění 0

20

40

60

80

100

% kladných odpovědí

Graf č. 5 Kompetence důležité pro uplatnění na trhu práce Za velmi důležité kompetence respondenti uvedli na prvním místě schopnost být zodpovědný (62 %), dále být adaptabilní a flexibilní (50 %) a mít velmi dobrou znalost cizího jazyka (49 %). Za spíše důležité kompetence považují dotazovaní respondenti umět vést (50 %), mít schopnost řešit problémy (45 %) a další spíše důležitou kompetenci označili čtení a porozumění pracovním instrukcím (42 %).

36

Otázka č. 4 Které faktory ovlivní Vaše dobré uplatnění v praxi? Také u otázky č. 4 byly odpovědi na otázku řazeny podle důležitosti 1 - velmi důležité, 2 - spíše důležité, 3 - spíše důležité, 4 - nedůležité. Ke grafickému vyhodnocení byly použity hodnoty ze sloupce 1 - velmi důležité, 2 - spíše důležité. Sloupce, použité k vyhodnocení jsou barevně označeny v tabulce č. 10.

Tabulka č. 9 Vyhodnocení otázky č.4 ODPOVĚDI Aktivní přístup k hledání zaměstnání Odborné vzdělání Úroveň vzdělání Připravenost absolventa orientovaného na trhu práce

Seřazení stupnice 1 2 3 4 68 34 6 2 65 34 8 3 65 36 7 1 28 51 25 6

Klíčové kompetence Schopnost udělat dojem na zaměstnavatele Široké odborné a profesní znalosti a dovednosti

32 45 61

47 46 38

37 13 16

10 3 1

Úzké (a hluboké) odborné a profesní znalosti a 43 dovednosti (speciální)

42

19

7

Tabulka č. 10 Vyhodnocení otázky č. 4 – převedeno na % ODPOVĚDI

Připravenost absolventa orientovaného na trhu práce

Seřazení stupnice % 1 2 3 4 61 31 5 2 59 31 7 3 59 32 6 1 25 46 23 5

Klíčové kompetence Schopnost udělat dojem na zaměstnavatele Široké odborné a profesní znalosti a dovednosti

29 41 55

42 41 34

33 12 14

9 3 1

Úzké (a hluboké) odborné a profesní znalosti a 39 dovednosti (speciální)

38

17

6

Aktivní přístup k hledání zaměstnání Odborné vzdělání Úroveň vzdělání

37

Otázka č. 4 Které faktory ovlivní Vaše dobré uplatnění v praxi?

Aktivní přístup k hledání zaměstnání

Úroveň vzdělání

Odborné vzdělání Široké odborné a profesní znalosti a dovednosti

velmi důležité

Schopnost udělat dojem na zaměstnavatele

spíše důležité

Úzké (a hluboké) odborné a profesní znalosti a dovednosti (speciální) Klíčové kompetence Připravenost absolventa orientovaného na trhu práce 0

20

40

60

80

100

%kladných odpovědí

Graf č. 6 Velmi důležité a spíše důležité faktory ovlivňující uplatnění v praxi. Za velmi důležité faktory pouvažuje 61 % dotazovaných respondentů, aby absolventi byli aktivní při hledání práce, 59 % přisuzuje důležitost odbornému vzdělání a úrovni vzdělaní a 55 % uvedlo důležitým faktorem široké odborné a profesní znalosti a dovednosti. Za spíše důležité považuje 46 % dotázaných připravenost absolventa, který se umí orientovat na trhu práce, 42 % uvedlo za důležitý faktor klíčové

kompetence

a

41 %

přiřadilo

důležitost

schopnosti

udělat

dojem

na zaměstnavatele.

Otázka č. 5 Jaké jsou hlavní problémy pro uplatnitelnost absolventů středních škol? Otázka č. 5 byla vyhodnocena podle velikosti problému uplatnění na trhu práce. Žáci měli k odpovědím přiřadit čísla dle velikosti: 1 - velký problém, 2 - spíše velký problém, 3 - spíše malý problém, 4 - není problém. Hodnoty pro vytvoření grafu, byly

38

použity ze sloupce s označením 1- velký problém, 2- spíše velký problém. Sloupce jsou barevně označeny v tabulce č. 12. Tabulka č. 11 Vyhodnocení odpovědí u otázky č. 5 ODPOVĚDI

Seřazení stupnice 1 2 3 4 V nedostatku spolupráce škol se zaměstnavatelskou sférou 37 32 24 15 V praxi absolventů v průběhu studia- učení (rozsah 35 42 24 9 v kvalitě) V nedostatečné motivaci absolventů k hledání pracovního 31 32 37 10 uplatnění V nevyhovující struktuře vzdělávací nabídky a její 19 pružností na trhu práce

38

44

7

V nedostatečném zájmu zaměstnavatelů o absolventy škol

51

31

15

11

V nedostatečném zájmu pracovat V kvalitě a obsahu vzdělávání na školách V nedostatečné informovanosti žáků o světě práce

29 19 36

30 39 35

37 35 29

13 15 18

V malé prostupnosti vzdělávacích programů

11

34

39

23

Tabulka č.12 Procentuální vyhodnocení otázky č.5 ODPOVĚDI

Seřazení stupnice % 1 2 3 4 V nedostatku spolupráce škol se zaměstnavatelskou sférou 33 29 22 14 V praxi absolventů v průběhu studia- učení (rozsah 32 v kvalitě) V nedostatečné motivaci absolventů k hledání pracovního 28 uplatnění

38

22

8

29

33

9

V nevyhovující struktuře vzdělávací nabídky a její 17 pružností na trhu práce

34

40

6

V nedostatečném zájmu zaměstnavatelů o absolventy škol

46

28

14

10

V nedostatečném zájmu pracovat V kvalitě a obsahu vzdělávání na školách V nedostatečné informovanosti žáků o světě práce

26 17 32

27 35 32

33 32 26

12 14 16

V malé prostupnosti vzdělávacích programů

10

31

35

21

39

Otázka č. 5 Jaké jsou hlavní problém y pro uplatnitelnost absolventů středních škol?

V nedostatečném zájmu zaměstnavatelů o absolventy škol V nedostatku spolupráce škol se zaměstnavatelskou sférou V nedostatečné informovanosti žáků o světě práce V praxi absolventů v průběhu studia- učení (rozsah v kvalitě) spíše velký problém

V nedostatečné motivaci absolventů k hledání pracovního uplatnění

velký problém

V nedostatečném zájmu pracovat

V kvalitě a obsahu vzdělávání na školách V nevyhovující struktuře vzdělávací nabídky a její pružností na trhu práce V malé prostupnosti vzdělávacích programů 0

10

20

30

40

50

60

% dotázaných respondentů

Graf č. 7 Hlavní problémy uplatnitelnosti absolventů středních škol Za velké problémy uvedli dotazovaní respondenti nezájem zaměstnavatelů o absolventy ze škol (46 %), dále 33 % uvedlo, že velký problém je v nedostatečné spolupráci škol se zaměstnavatelskou sférou a v nedostatečné informovanosti žáků o světě práce a v praxi absolventů (32 %). Za spíše velký problém vidí 38 % dotázaných v praxi absolventů a v kvalitě a obsahu vzdělání na školách (35 %).

Otázka č. 6 Které důvody jsou podle Vás pro přijímání absolventů na pracovní trh důležité? U otázky č. 6 měli žáci označit maximálně 5 odpovědí, zde uvedli důvody, které podle nich umožňují přijmutí absolventů na trh práce. U této otázky mohli dotazovaní žáci uvést i vlastní odpověď, která nebyla na výběr.

40

Tabulka č. 13 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 včetně převedení na % ODPOVĚDI AT TL Nezatíženost na předchozí pracovní návyky 1 0 12 13 Jazyková vybavenost 11 13 Dovednosti v práci s PC 13 11 Ochota se vzdělávat 8 6 Flexibilita 8 5 Nové teoretické znalosti 6 3 Otevřenost vůči firemní filosofii 1 0 Finanční stimuly (dotace na mzdy z ÚP) 6 4 Originalita nápadů 0 0 Jiné důvody: Pracovitost, praxe, hloubkové odborné znalosti, krása

OBORY EP PO 3 0 16 14 15 18 14 11 14 15 7 7 3 4 1 1 9 8 2 0

AP 2 19 16 16 18 11 3 1 9 1

PL 3 22 18 20 22 6 9 1 13 1

∑

%

9 96 91 85 81 44 28 5 56 4

8 86 82 77 73 40 25 5 50 4

80

90

Otázka č. 6 Které důvody jsou podle Vás pro přijím ání absolventů na pracovní trh důležité?

Jiné důvody: Finanční stimuly (dotace na mzdy z ÚP) Nezatíženost na předchozí pracovní návyky Otevřenost vůči firemní filosofii Nové teoretické znalosti Originalita nápadů Flexibilita Ochota se vzdělávat Dovednosti v práci s PC Jazyková vybavenost 0

10

20

30

40

50

60

70


Graf č. 8 Důvody pro přijímaní absolventů na trh práce Podle dotazovaných respondentů u otázky č. 6 uvedlo 86 % jako nejdůležitější důvod pro přijetí na trh práce, aby absolventi byli vybaveni jazykovou dovedností, poté 77 % dotazovaných označilo jako důležité, aby absolventi měli značné dovednosti v práci s počítačem. Dalším důležitým důvodem pro přijetí uvedlo 77 % dotazovaných respondentů ochotu se nadále vzdělávat. U této otázky bylo možné, aby dotazovaní napsali případně i jiný důvod přijetí na trh práce. 4 % dotazovaných odpovědělo

41

jako jiný důvod pracovitost, praxe, hloubkové odborné znalosti, ale také krása absolventa.

Otázka č. 7 Které důvody tvoří hlavní problém pro nepřijímání absolventů na pracovní trh? U otázky č. 7 měli dotazovaní žáci možnost si vybrat maximálně 3 odpovědi. U této otázky byla možnost napsat i jiné důvody než, které měli na výběr. Tabulka č. 14 Vyhodnocení odpovědí u otázky č. 7 včetně % ∑ % OBORY AT TL EP PO AP PL Nedostatek praxe a pracovních zkušeností 15 12 18 16 19 23 103 93 u absolventů Nereálné představy o výši mzdy, pracovní 7 8 7 10 15 11 58 52 době, pracovním zařazením Omezená možnost přijmout absolventy na 4 4 4 4 5 9 30 27 dobu určitou 5 6 6 3 10 10 40 36 Nízká úroveň pracovní morálky Neschopnost přizpůsobit se firemní 5 4 6 10 8 4 37 33 filozofii, neschopnost proniknout do způsobu práce 0 0 0 1 0 0 1 Jiné důvody: 1 Přijímají raději lidi s praxí nebo vyučené, maturanti nemají šanci ODPOVĚDI

42

Otázka č. 7 Které důvody tvoří hlavní problém pro nepřijím ání absolventů na pracovní trh?

Jiné důvody: Neschopnost přizpůsobit se firemní f ilozof ii, neschopnost proniknout do způsobu práce

Nízká úroveň pracovní morálky

Omezená možnost přijmout absolventy na dobu určitou Nereálné představy o výši mzdy,pracovní době, pracovním zařazením Nedostatek praxe a pracovních zkušeností u absolventů 0

20

40

60

80

100


Graf. č. 9 Důvody pro nepřijímání absolventů na trh práce Hlavním důvodem pro nepřijímání absolventů na trh práce uvedlo 93 % dotázaných respondentů nedostatek praxe a pracovních zkušeností u absolventů, dalším závažným důvodem nepřijetí absolventů označilo 52 % dotázaných respondentů, že absolventi mají nereálné představy o výši mzdy, pracovní době a pracovním zařazením. U této otázky byla možnost uvést i jiné důvody než jsou dané. Jako jiné důvody pro nepřijímání absolventů na trh práce uvedli, že zaměstnavatelé raději přijímají lidi s praxí nebo vyučené absolventy a žáci ze středních škol nemají možnost se uplatnit.

43

Otázka č. 8 Jaký obor a typ vzdělání byste si zvolili, pokud byste měli možnost zopakovat svoji volbu? Zde u otázky č. 8 měli dotazovaní žáci možnost vybrat pouze jednu odpověď. Tabulka č. 15 Vyhodnocení otázky č. 8 včetně % ODPOVĚDI

OBORY AT TL EP PO 2 3 1 1 1 1 1 0 10 3 6 11 2 7 10 6

Gymnázium Jiný obor na SOU Jiný obor na SOS Stejný obor na SOS

AP 4 2 3 12

PL 5 1 7 12

∑

%

16 6 40 49

15 5 36 44

Otázka č. 8 Jaký obor a typ vzdělání byste si zvolili, pokud byste m ěli m ožnost zopakovat svoji volbu?

15% Gymnázium 5% 44%

Jiný obor na SOU Jiný obor na SOS Stejný obor na SOS

36%

Graf č. 10 Nová volba oboru a typu vzdělání Na otázku jaký obor a typ vzdělání by si žáci zvolili při možnosti zopakovat svoji volbu, odpovědělo 44 % respondentů, že by si zvolili stejný obor i stejnou školu. Dalších 36 % respondentů by si zvolili jiný obor na střední škole.

44

Otázka č. 9 Z jakých důvodů byste si raději zvolili jiný obor? U otázky č. 9 byla možná varianta si vybrat maximálně 5 odpovědí. U této otázky se 2 dotazovaní žáci nevyjádřili. Důvodem jejich nevyplnění usuzuji na přehlédnutí otázky v dotazníku. Tabulka č. 16 Vyhodnocení otázky č. 9 včetně % ODPOVĚDI Neměnil/a bych, jsem spokojen/á Obor mě přestal zajímat Obor je příliš náročný Obor jsem vlastně nechtěl/a studovat Špatná příprava pro vstup do praxe Obor neumožňuje dobrý výdělek Špatná příprava na VŠ Úroveň přípravy v oboru je nízká Obor není perspektivní V daném oboru se obtížně hledá zaměstnání 2 dotázání neodpověděli na tuto otázku

OBORY AT TL EP PO 0 5 7 3 1 3 6 3 0 3 2 5 2 3 3 4 13 4 5 5 2 0 1 0 10 3 3 4 10 3 2 2 2 2 0 2 5 7 3 6

AP 11 4 6 1 1 3 2 2 4 3

PL 12 7 3 7 4 4 2 3 2 5

∑

%

38 24 19 20 32 10 24 22 10 29

35 22 17 18 29 9 22 20 9 27

Otázk a č. 9 Z jak ých důvodů bys te s i radě ji zvolili jiný obor?

Obor není perspektivní Obor neumožňuje dobrý výdělek Obor je příliš náročný Obor jsem vlastně nechtěl/a studovat Úroveň přípravy v oboru je nízká Špatná příprava na VŠ

Obor mě přestal zajímat V daném oboru se obtížně hledá zaměstnání Špatná příprava pro vstup do praxe Neměnil/a bych, jsem spokojen/á 0

5

10

15

20

25

30

% dotazovaných re s ponde ntů

Graf č. 11 Důvod změny oboru

45

35

40

Otázka č. 9 z části navazuje na otázku č. 8, zde se měli dotazovaní respondenti vyjádřit, z jakých důvodů by změnili svůj obor na jiný. U 35 % dotazovaných by obor neměnili, protože jsou spokojeni. U 29 % dotazovaných respondentů považují jako možnou změnu oboru z důvodu špatné přípravy pro vstup do praxe a 27 % by změnilo obor z důvodu, že by se v daném oboru špatně hledalo zaměstnání.

Otázka č. 10 Jak byste hodnotili své nynější získané kompetence ze školy? U otázky č. 10 bylo potřeba, aby dotázaní žáci seřadili své získané kompetence podle stupnice jejich znalosti, od 1 - velká znalost do 7 - žádná znalost. Tabulka č. 17 Vyhodnocení kompetencí u otázky č. 10 ODPOVĚDI

Seřazení stupnice 1

2

3

4

5

6

7

Odborné teoretické znalosti

35 23 20 11 5

11 3

Všeobecné znalosti

21 33 21 10 10 10 5

Odborné praktické znalosti

14 19 24 18 18 13 16

Jazykové dovednosti

6

Dovednost práce na PC

27 22 20 12 17 11 9

Komunikace

20 24 16 16 10 17 5

Samostatné rozhodování

17 15 22 11 11 11 23

16 21 23 13 10 12

Tabulka č. 18 Vyhodnocení kompetencí u otázky č. 10 v % ODPOVĚDI

Seřazení stupnice %

Odborné teoretické znalosti

1 2 3 4 5 32 21 18 10 5

6 7 10 3


19 30 19 9

9


13 17 22 16 16 12 14


5


24 20 18 11 15 10 8

Komunikace

18 22 14 14 9


15 14 20 10 10 10 21

46

9

14 19 21 12 9

5 11

15 5

Otázka č. 10 Jak byste hodnotili své nynější získané kom petence ze školy?


Komunikace


7


5

6

4 3


2 1


Odborné teoretické znalosti 0

5

10

15

20

25

30

35

% dotazovaných respondetů

Graf č. 12 Kompetence získané během studia na střední škole U této otázky uvedlo 32 % dotazovaných, že největší získanou znalostí ze střední školy jsou odborné teoretické znalosti, dále zvolili jako velkou znalost dovednost práce na PC (24 %) a všeobecné znalosti (19 %). Jako spíše velkou znalost uvedli dotazovaní žáci všeobecné znalosti (30 %) a komunikaci (22 %). Za dobrou znalost považují dotazovaní žáci odborné praktické znalosti (22 %) a znalost cizích jazyků (21 %). Jako velkou neznalost považuje 21% dotazovaných žáků neschopnost samostatného rozhodování.

Otázka č. 11 Z jakých důvodů byste odešli pracovat do jiného oboru? Na otázku č. 11 se měli dotazovaní žáci vyjádřit, z jakého důvodu by odešli pracovat do jiného oboru, zde mohli zvolit maximálně 3 odpovědi. Byla zde možnost zvolit i jiný důvod, než bylo nabídnuto. Po sečtení hodnot ze všech oborů, byl výsledek převeden na %.

47

Tabulka č. 19 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11 ODPOVĚDI

OBORY AT TL EP PO 2 11 9 11 Nízký plat 9 7 10 15 Pracovní podmínky 3 4 4 3 Nemám o práci v oboru zájem 8 7 5 10 Neseženu práci v oboru 3 1 1 1 Jiný důvod: Z nedostatku praxe, větší atraktivnost, nízký potenciál oboru.

AP 18 14 3 12 1

PL 11 13 9 13 1

∑

%

62 68 26 55 8

56 61 23 50 7

Otázka č. 11 Z jak ých důvodů byste odeš li pracovat do jiného oboru?

Jiný důvod: Nemám o práci v oboru zájem Neseženu práci v oboru Nízký plat

Pracovní podmínky 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

60

65

% dotazovaných res ponde ntů

Graf č. 13 Důvody odchodu pracovat mimo obor U otázky č. 11: Z jakých důvodů byste odešli pracovat do jiného oboru, uvedlo 61 % dotazovaných, že odchod z oboru by byl z důvodu nevyhovujících pracovních podmínek a 56 % by odešlo z důvodu nízkého platu. 7% dotazovaných zvolilo vlastní vyjádření důvodu, proč by odešli pracovat do jiného oboru, jejich odpověď byla z důvodu nedostatku praxe ve svém oboru, větší atraktivnosti jiného oboru a také z nízkého potenciálu oboru.

48

Otázka č. 12 Na základě čeho jste si vybírali svůj konkrétní obor? U otázky č. 12 bylo možné zvolit maximálně 5 odpovědí. I zde se mohli dotázaní žáci vyjádřit svým vlastním názorem na danou otázku. Po sečtení hodnot ze všech oborů, byl výsledek převeden na %.

Tabulka č. 20 Vyhodnocení odpovědí u otázky č. 12 včetně převedení na %

Uplatnění v zaměstnání Informace o škole

∑ OBORY AT TL EP PO AP PL 14 5 9 11 15 7 61 2 3 3 6 4 6 24 2 4 4 9 11 3 23 1 2 2 2 8 12 27

Blízkost bydliště

11

10 11 11

5

5

53 48

Rodiče to chtěli Dobrá škola Vzor v rodině Přijetí dle prospěchu

1 0 2 4

2 3 1 9

4 10 2 9

6 13 3 17

18 31 12 51

ODPOVĚDI Zájem o obor Zkušenost známých

5 2 1 7

0 3 3 9

2 0 1 1 1 6 Doporučení vých. poradce/ učitele 0 4 1 0 7 8 Dobrá příprava na VŠ 0 1 2 2 3 1 Jiné důvody: Velký odborný rozsah, osobní zájem, strach z nepřijetí na jinou školu,

% 55 22 21 24 16 28 11 46

11 10 20 18 9 8 nebylo

možné si vybrat jiný obor, dostal jsem špatné informace o škole, nevěděl jsem kam jít;

49

Otázka č.12 Na základě čeho jste si vybírali svůj konkrétní obor?

Jiné důvody: Doporučení vých. poradce/ učitele Vzor v rodině Rodiče to chtěli Dobrá příprava na VŠ Uplatnění v zaměstnání Zkušenost známých Informace o škole Dobrá škola Přijetí dle prospěchu Blízkost bydliště Zájem o obor 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

60


Graf č. 14 Důvody volby svého současného oboru

Největším důvodem proč si žáci vybrali svůj obor, byl jejich zájem (55 %), dále jejich volbu ovlivnila blízkost bydliště (48 %) a také přijetí na střední školu podle prospěchu se základní školy (46 %). Jak je vidět z grafu č. 12, tak důvod výběru školy, že je to dobrá škola se umístila tato možná odpověď až na čtvrtém místě (28 %). 8 % dotázaných žáků uvedlo vlastní důvod výběru své školy a to: velký odborný rozsah, osobní zájem, strach z nepřijetí na jinou školu, nebylo možné si vybrat jiný obor, dostal jsem špatné informace o škole, nevěděl jsem kam jít.

50

Otázka č. 13 Jakými způsoby podporují rodiče vaše vzdělání? U otázky č. 13 měli dotázaní žáci možnost označit maximálně 4 odpovědi. Po sečtení hodnot ze všech oborů, byl výsledek převeden na %.

Tabulka č. 21Vyhodnocení otázky č. 13 včetně převedení na % ODPOVĚDI

∑ %

OBORY AT TL EP PO AP PL

Kupují mi knížky, encyklopedie, časopisy, 8 CD 4 Zkoušejí mě ze školních vědomostí

5

10 10 17 13 63 57

3

7

2

1

6

23 21

Docházím do zájmových kroužků

1

0

0

0

0

4

5

5

Rodiče se učí se mnou

0

0

0

0

1

4

5

5

Navštěvuji jazykově vzdělávací kurzy

1

2

0

1

1

2

7

6

Navštěvuji přípravu k přijímacím zkouškám Rodiče mi zařídili doučování

1

0

3

0

4

4

10 9

4

2

3

1

3

2

15 14

Nepodporují žádným způsobem

4

6

6

7

4

7

34 31

Otázka č. 13 Jakým i způsoby podporují rodiče vaše vzdělání?

rodiče se učí se mnou docházím do zájmových kroužků navštěvuji jazykově vzdělávací kurzy navštěvuji přípravu k přijímacím

zkouškám

rodiče mi zařídili doučování zkoušejí mě ze školních vědomostí nepodporují žádným způsobem Kupují mi knížky, encyklopedie, časopisy, CD 0

10

20

30

40

50

%dotazovaných respondentů

Graf č. 15 Podpora vzdělání rodiči

51

60

Jak je již vidět z grafu č. 15, tak 57 % dotázaných žáků je svými rodiči podporována nákupem knih, encyklopedií, časopisů a CD. Dále 31 % dotazovaných uvedlo, že jejich rodiče je ve vzdělání nepodporují žádným způsobem. U 21 % dotazovaných, rodiče své děti zkouší ze školních vědomostí a 14 % dotazovaných má od rodičů zařízené doučování.

Otázka č. 14 Jaký máte důvod, proč nepokračovat ve studiu na vysoké škole? U otázky č. 14 bylo možné z výběru odpovědí označit až 6 odpovědí. Po sečtení hodnot ze všech oborů, byl výsledek převeden na %. Tabulka č. 22 Vyhodnocení otázky č. 14 ODPOVĚDI

∑ %


Chci se osamostatnit

6

3

3

8

10 9

39 35

Studovat se mi už nechce

3

5

6

4

6

6

30 27

SŠ se mi zdá dostačující

0

1

0

1

2

6

10 9

Studium by pro mě bylo příliš obtížné

7

1

7

5

4

6

30 27

Finanční důvody

4

2

6

6

3

6

27 24

Nikdy jsem nechtěl ve studiu pokračovat 2

1

1

1

0

1

6

6

3

1

6

5

5

26 24

V rodině jsme o studiu na VŠ 0 neuvažovali Většina kamarádů taky nebude studovat 3

0

1

1

0

0

2

2

1

1

0

0

1

6

5

Rodiče chtějí, abych šel do práce

1

1

2

1

0

0

5

5

Chci studovat na VŠ

0

7

10 0

8

8

33 30

Nemám dobry prospěch

52

5

Otázk a č. 14 Jaký m áte důvod, proč nepokračovat ve s tudiu na vys ok é š k ole ?

V rodině jsme o studiu na VŠ neuvažovali Rodiče chtějí, abych šel do práce Většina kamarádů taky nebude studovat Nikdy jsem nechtěl ve studiu pokračovat SŠ se mi zdá dostačující Nemám dobry prospěch Finanční důvody Studium by pro mě bylo příliš obtížné Studovat se mi už nechce Chci studovat na VŠ Chci se osamostatnit 0

5

10

15

20

25

30

35

40

% dotazovaných res pondentů

Graf č. 16 Důvod nepokračovat na VŠ

Důvod proč nepokračovat ve studiu na vysoké škole uvedlo 35 % dotazovaných, že se chce osamostatnit, dalších 30 % by chtělo ve studiu na vysokou školu pokračovat. Důvodem proč nepokračovat ve studiu uvádí 27 % dotazovaných, že studovat se jim už dále nechce, a že studium na vysoké škole by bylo pro ně příliš obtížné. Pro 24 % dotazovaných žáků by bylo studium na vysoké škole finančně náročné a nemají dobrý prospěch.

Otázka č. 15 Splňuje studium Vaše očekávání? Zde bylo možné odpovědět pouze jednu odpověď. Po sečtení hodnot ze všech oborů, byl výsledek převeden na %. Tabulka č. 23 Vyhodnocení otázky č. 15 ODPOVĚDI

∑ %


Rozhodně ano

0

3

1

3

4

6

Spíše ano

8

4

9

11

16

17 65 59

Ne

7

7

8

4

1

2

53

17 15

29 26

Otázk a č. 15 Splňuje studium Vaše oče kávání?

Ne

Spíše ano

Rozhodně ano

0

10

20

30

40

50

60

70


Graf č. 17 Spokojenost se studiem Jak uvádí graf č. 17 převážná většina dotazovaných žáků (59 %) uvedlo, že jejich studium spíše splnilo jejich očekávání, 15 % dotazovaných je si plně vědoma, že jejich očekávaní je naplněno a u 26 % dotazovaných žáků došlo k nesplnění jejich očekávání.

Otázka č. 16 Jaká je Vaše výuka? U otázky č. 16 mohli dotazovaní žáci označit maximálně 2 odpovědi. Po sečtení hodnot ze všech oborů, byl výsledek převeden na %. Tabulka č. 24 Vyhodnocení otázky č. 16 ODPOVĚDI

∑ %


Velmi zajímavá, při výuce učitel používá 3 názorné pomůcky 9 Vždy se naučím něco nového

3

9

3

13

8

3

7

14

12

17 62 56

Výuka mě nebaví, většina učitelů je ve 8 své hodině nudná

12

13 5

7

9

54

39 35

54 49

Otázk a č. 16 Jak á je Vaš e výuk a?

Velmi zajímavá, při výuce učitel používá názorné pomůcky

Výuka mě nebaví, většina učitelů je ve své hodině nudná

Vždy se naučím něco nového

0

10

20

30

40

50

60

% dotazavoných respondentů

Graf č. 17 Názor na výuku Při zjištění názoru žáků na jejich vyučovací hodiny bylo zjištěno, že 56 % dotazovaných se vždy něco nového naučí a 49 % uvedlo, že jejich výuka je nebaví a většina učitelů je ve své hodině nudná. Pouze 35 % dotazovaných uvedlo, že je pro ně výuka velmi zajímavá a že učitel při výuce používá názorné pomůcky.

Otázka č. 17 Kde budete hledat práci po skončení školy?

Na otázku č. 17 mohli žáci vybrat maximálně 3 odpovědi. Po sečtení hodnot ze všech oborů, byl výsledek převeden na %. Tabulka č. 25 Vyhodnocení otázky č. 17

Rodiče mi pomůžou

∑ % OBORY AT TL EP PO AP PL 13 12 15 16 18 23 97 87 8 5 5 3 1 8 30 27

ÚP

13 8

Mám hodně známých

4

4

Nebudu hledat práci, přijde sama

0

1

10 10 13 15 69 62 5 5 3 2 23 21 0 0 2 1 4 4

Prohlížení inzerátů

7

8

14 8

ODPOVĚDI Internet

55

14 14 65 59

Otázka č. 17 Kde budete hle dat práci po s končení školy?

Nebudu hledat práci, přijde sama Mám hodně známých Rodiče mi pomůžou

Prohlížení inzerátů

ÚP

Internet 0

5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 % dotazovaných respondentů

Graf č. 18 Hledání práce po skončení školy Jak je vidět na graf č. 18, 87 % respondentů uvedlo, že při hledání práce využije internet, dalších 62 % využije pomoci ÚP a 59 % bude prohlížet nabídky inzerátů práce. 27 % dotazovaných spoléhá na své rodiče, že jim pomůžou při hledání budoucího zaměstnání.

Otázka č. 18 Jako budoucí absolventi, myslíte si, že po skončení škol bude o Vás zájem na trhu práce? Zde měli dotazovaní žáci možnost odpovědět pouze 1 odpověď. Po sečtení hodnot ze všech oborů, byl výsledek převeden na %.

Tabulka č. 26 Vyhodnocení otázky č. 18 včetně % převedení ODPOVĚDI

∑ %


Ano

0

2

0

1

6

6

15 14

Ano, už nyní mám sehnané místo v oboru

3

1

1

2

0

0

7

Ano, ale budu pracovat mimo obor

3

1

3

5

1

4

17 15

Nevím, nepřemýšlel /a jsem o tom

2

9

5

6

9

11 42 38

Nebude o mě zájem

7

2

10 3

4

4

56

6

30 27

Otázka č. 18 Jako budoucí abs olventi, m yslíte si, že po skončení školy bude o Vás zájem na trhu práce?

Ano, už nyní mám sehnané místo v oboru

Ano

Ano, ale budu pracovat mimo obor

Nebude o mě zájem

Nevím, nepřemýšlel /a jsem o tom 0

5

10

15

20

25

30

35

40

% dotazovaných responde ntů

Graf č. 19 Vyjádření názoru žáků na uplatnění po skončení školy Na otázku zda o žáky čtvrtých ročníků bude po ukončení střední školy zájem na trhu práce, uvedlo 38% dotazovaných, že neví a nepřemýšleli o tom. Je zajímavé, že žáci měsíc před maturitou, neví a ani nepřemýšlí, kam jejich cesta povede. U 27 % dotazovaných byla zvolena odpověď, že nebude o ně jako budoucí absolventy zájem.

57

6. DISKUZE Vyhodnocené vlastní výsledky jsou nyní zhodnoceny s výsledky Národní ústavu odborného vzdělání (dále jen NUOV), který se touto problematikou zabývá. Výzkumem k této problematice se zabývají tito pracovníci z NUOV: Skácelová a Vojtěch (2009), Trhlíková, Vojtěch a Úlovcová (2008), Burdová a Paterová (2009) Kalousková a Vojtěch (2008) a Úlovcová et. al. (2009).

Otázka č. 1 Jaké jsou podle Vás příčiny nezaměstnanosti u absolventů SŠ?

Za největší příčinu nezaměstnanosti je uvedena odborná praxe, velký počet absolventů a také nezaměstnanost způsobena dlouhodobým nezájmem o absolventy. Také Skácelová a Vojtěch (2009) při dotazování na tuto otázku, došli k závěru, že příčina nezaměstnanosti je z důvodu nedostatečné odborné praxe, vysokým počtem absolventů a dlouhodobým nezájmem o absolventy.

Otázka č. 2 Co je příčinou špatného uplatnění absolventů v některých profesích?

Při zjištění názoru, co je největší příčina špatného uplatnění opět uvedli dotazovaní, nedostatečnou odbornou praxi, dále nedostatečné znalosti a dovednosti. Dále dotazovaní uvedli, že nezájem o dívky z důvodu nástupu na MD velmi málo ovlivňuje jejich uplatnění na trhu práce. I zde Skácelová a Vojtěch (2009) došli ke stejně velké příčině, jako v mém výzkumu Také uvádí, že největší příčinou je nedostatečná odborná praxe, nedostatečné znalosti, schopnosti a dovednosti absolventa a také neochota absolventů pracovat ve své profesi. Nástup dívek na MD neovlivňuje jejich uplatnění na trhu práce.

Otázka č. 3 Které kompetence jsou pro Vás důležité, abyste byli úspěšní na trhu práce?

Při zjištění důležitých kompetencí u absolventa docházím k jiným výsledků, než Skácelová a Vojtěch (2009), kteří uvádí za důležitou kompetenci absolventů jejich zběhlost v používání výpočetní techniky a aby byli ochotni se dále učit a vzdělávat. Další důležitou kompetenci považují čtení a porozumění pracovním instrukcím. Z mého 58

výzkumu vyplývá, že je důležité, aby absolvent byl schopný zodpovědnosti, byl adaptabilní a flexibilní a měl velmi dobrou znalost cizího jazyka. Za spíše důležité kompetence považují dotazovaní respondenti umět vést, mít schopnost řešit problémy a další spíše důležitou kompetenci označili až čtení a porozumění pracovním instrukcím.

Otázka č. 4 Které faktory ovlivní Vaše dobré uplatnění v praxi?

Výsledky od Skácelové a Vojtěcha (2009) a z mého výzkumu jsou u této otázky shodné, za velmi důležitý faktor pro uplatnění v praxi, uvádí dotazovaní respondenti, aby absolventi byli aktivní při hledání své práce. Skácelová a Vojtěch (2009) a mé výsledky přisuzují důležitost v úrovni vzdělání, klíčových kompetencí a oboru vzdělání. Důležitým faktorem je také podle dotázaných ve schopnosti udělat na zaměstnavatele dojem. Skácelová a Vojtěch (2009) ve svém výzkumu mají za velmi důležitý faktor ještě široké odborné a profesní znalosti a dovednosti, kdež to z mého výzkumu ji dotazovaní žáci považují za spíše důležitou.

Otázka č. 5 Jaké jsou hlavní problémy pro uplatnitelnost absolventů středních škol?

Z mého výzkumu vychází, že velké problémy vidí dotazovaní respondenti v nezájmu zaměstnavatelů o absolventy ze škol, další velký problém je v nedostatečné spolupráci škol se zaměstnavatelskou sférou a v nedostatečné informovanosti žáků o světě práce. Za spíše velký problém vidí dotázaní žáci v praxi absolventů, v kvalitě a obsahu vzdělání na školách. Skácelová a Vojtěch (2009) uvádí, že velký problém je v nedostatečné spolupráci škol se zaměstnavatelskou sférou, další hlavní problém je v praxi absolventů v průběhu studia. Za spíše velký problém vidí v nedostatečném zájmu zaměstnavatelů o absolventy škol a méně velký problém v nedostatečné motivaci absolventů k hledání pracovního uplatnění.

59

Otázka č. 6 Které důvody jsou podle Vás pro přijímání absolventů na pracovní trh důležité?

Podle dotazovaných respondentů u otázky č. 6, uvedlo jako nejdůležitější pro přijetí na trh práce, aby absolventi byli vybaveni jazykovou dovednosti poté jako důležité označili, aby absolventi měli značné dovednosti v práci s počítačem. A další důležitý důvod pro přijetí uvedli dotazovaní respondenti ochotu se nadále vzdělávat. Nejdůležitějším důvodem pro přijímání absolventů je podle Burdové a Paterové (2009) nezatíženost předchozími pracovními návyky, dále čerstvé teoretické znalosti a znalost nových technologií a další důvod uvedli, že zaměstnavatelé oceňují ochotu se vzdělávat.

Otázka č. 7 Které důvody tvoří hlavní problém pro nepřijímání absolventů na pracovní trh?

Hlavním důvodem pro nepřijímání absolventů na trh práce uvedli dotázaní respondenti, nedostatek praxe a pracovních zkušeností u absolventů dalším závažným důvodem nepřijetí absolventů označili, že absolventi mají nereálné představy o výši mzdy, pracovní době a pracovním zařazením. Největším důvodem pro nepřijímání absolventů je podle výzkumu Burdové a Paterové (2009) nereálné představy o výši mzdy, pracovní době, pracovním zařazením a dalším důležitým problémem je nedostatek praxe a pracovních zkušeností a nízká úroveň pracovní morálky.

Otázka č. 8 Jaký obor a typ vzdělání byste si zvolili, pokud byste měli možnost zopakovat svoji volbu?

Na otázku jaký obor a typ vzdělání by si žáci zvolili při možnosti zopakovat svoji volbu, odpověděli, že by si zvolili stejný obor i stejnou školu. Další respondenti by si zvolili jiný obor na střední škole. Z výzkumu Trhlíkové, Vojtěcha a Úlovcové (2008), vyplývají stejné výsledky.

60

Otázka č. 9 Z jakých důvodů byste si raději zvolili jiný obor?

Z mého výzkumu označili dotazovaní, že by obor neměnili, protože jsou spokojeni. Dotazovaní respondenti považují případnou změnu oboru z důvodu špatné přípravy pro vstup do praxe, a že by se v daném oboru špatně hledali zaměstnání. Podle výsledků Trhlíkové, Vojtěcha a Úlovcové (2008), by dotázaní respondenti změnili svůj obor z důvodu, že ho vlastně nechtěli studovat, důvodem změny dále uvedli, že obor neumožňuje dobrý výdělek a že je přestal obor zajímat.

Otázka č. 10 Jak byste hodnotili své nynější získané kompetence ze školy?

Dotazovaní žáci uvedli, že největší získanou znalostí ze střední školy jsou odborné teoretické znalosti, dále zvolili jako velkou znalost dovednost práce na PC a všeobecné znalosti. Jako spíše velkou znalost uvedli dotazovaní žáci všeobecné znalosti a komunikaci. Za dobré znalosti považují dotazovaní žáci odborné praktické znalosti a znalost cizích jazyků. Jako velkou neznalost považují dotazovaní žáci neschopnost samostatného rozhodovaní. Hodnocení získaných kompetencí podle Trhlíkové, Vojtěcha a Úlovcové (2008), hodnotili dotazovaní jako velmi dobré znalosti odborné teoretické znalosti, dále uvádí velmi dobrou dovednost práce na PC. Všeobecné znalosti také hodnotí jako velmi dobré. Za méně dobrou znalost považují znalost jazykovou.

Otázka č. 11 Z jakých důvodů byste odešli pracovat do jiného oboru?

Odchod z oboru by byl z důvodu dotazovaných respondentů z nevyhovujících pracovních podmínek a z důvodu nízkého platu. Dotazovaní zvolili vlastní vyjádření důvodu, proč by odešli pracovat do jiného oboru, jejich odpovědi byly z důvodu nedostatku praxe ve svém oboru, větší atraktivnosti jiného oboru a také z nízkého potenciálu oboru. Výzkum Trhlíkové, Vojtěcha a Úlovcové (2008) uvádí, že největší počet dotazovaných, by odešlo z důvodu, že nesežene práci v oboru, dále že nemá o práci v oboru zájem a pak z důvodu pracovní podmínek.

61

Otázka č. 12 Na základě čeho jste si vybírali svůj konkrétní obor?

Největším důvodem proč si žáci vybrali svůj obor, byl jejich zájem o obor, dále jejich volbu ovlivnila blízkost bydliště a možné přijetí na střední školu podle prospěchu se základní školy. Výsledky Úlovcové et.al. (2009) uvádí také na prvním místě, že měli dotazovaní o obor zájem a další volba byla z důvodu dobrého uplatnění v zaměstnání a jako poslední uvedené byly informace o škole.

Otázka č. 13 Jakými způsoby podporují rodiče vaše vzdělání?

Převážná část dotázaných uvedla, že jejich rodiče jejich vzdělání podporují nákupem knih, encyklopedií, časopisů a CD. Dále odpověděli, že jejich rodiče zkouší své děti ze školních vědomostí, nebo zařídili svým dětem doučování. Podle výzkumu Úlovcové et.al. (2009) je také na prvním místě, že rodiče podporují své děti ve vzdělání hlavně nákupem knih, encyklopedií, časopisů a CD, dále je zkouší ze školních dovedností. Z výsledku Úlovcové et.al. (2009) vyplývá, že dotazovaní respondenti jsou z velké části podporovány návštěvami zájmových kroužků a jazykových kurzů.

Otázka č. 14 Jaký máte důvod, proč nepokračovat ve studiu na vysoké škole?

V této otázce č. 14 se s Úlovcovou et. al. (2009) shodujeme. Dotázaní respondenti v obou výzkumech uvedli, že důvodem nepokračovat na VŠ je podle nich, že se chtějí osamostatnit, dále studovat se jim už nechce a studium na vysoké škole by bylo příliš obtížné a po finanční stránce náročné. Výzkum Úlovcové et. al. (2009) také uvádí, že respondenti také uvedli odpověď, že SŠ se jim zdá dostačující.

Otázka č. 15 Splňuje studium Vaše očekávání?

U otázky č. 15 jsem s Trhlíkovou, Vojtěchem a Úlovcovou (2008) došli ke stejnému závěru, velká část dotazovaných uvádí, že jejich studium spíše splnilo jejich očekávání.

Otázky č. 16, č. 17, č. 18 byly voleny jen pro mé zjištění, jak žáci vnímají výuku, zda ví, kde hledat práci a také zda budou vstupovat na trh práce s pocitem, že se uchytí na trhu práce nebo ne. Tyto otázky nejsou srovnány. 62

7. ZÁVĚR

Jak ukazují oba výzkumy, shodující se ve výsledcích, že absolventům středních škol chybí pro uplatnění na trhu práce především odborné praktické dovednosti a odborná praxe. Nedostatečná odborná praxe bývá vždy, na prvním místě uvedená jako velký důvod, proč absolventi nejsou na trhu práce uplatněni. V dnešní ekonomické situaci bude pro dnešní absolventy velmi obtížné najít si práci jak v oboru, tak i mimo jejich obor. Z výzkumu také jednoznačně vyplývá, i když se tato otázka neuváděla v dotazníku,

že

praktická

výuka

na

školách

asi

není

dostatečně

kvalitní.

Neboť dotazovaní žáci, vždy uvádí nedostatečnou odbornou praxi. U většiny škol chybí spolupráce se zaměstnavatelskou sférou. V praktické výuce se nenachází odborníci znalí praxe a také na školách chybí možnost vytvoření reálného prostředí pro praktickou výuku. Při možné spolupráci škol se zaměstnavateli, by žáci tuto zkušenost mohli získat, případně i možnost získání práce u daného zaměstnavatele. Zavedením školské reformy můžeme očekávat jistou změnu, ale záleží hlavně na škole a vyučujících, jak se k tomu problému postaví a zda ho budou chtít řešit. Důležitou věcí, co by školy také mohly zlepšit ve své teoretické výuce je znalost cizích jazyků, aby žáci byli schopni plynule komunikovat. Z výsledků vyplývá, že znalost cizího jazyka, není až tak silnou stránkou absolventů. Další důležitou věcí, na kterou se při výzkumu došlo, že žáci nejsou schopni se sami rozhodovat. Ve školách není prostor k tomu, aby mohli žáci sami rozhodnout, zda je daná věc problém nebo řešení je správné či špatné. I zde u toho problému by pomohla jistá spolupráce s pracovním světem, nebo výuku přizpůsobit tak, aby sami žáci byli učeni, jak se rozhodnout a zda rozhodnutí je správné. K tomu, aby absolvent získal práci, je za potřeby pozitivního postoje při hledání práce. Při uplatnění na trhu práce je také velmi dobré, aby se absolvent uměl nabídnout, ukázat to málo co umí, v čem je dobrý a co ovládá. Měl by vyzvednout své získané kompetence ze školy či z odborné praxe co má, a ty v kterých si není jist, raději postavit do pozadí. Podle názoru žáků, je důležité, aby absolventi byli schopni nést zodpovědnost, byli adaptabilní a flexibilní a měli dobrou znalost cizího jazyka. Převážná část žáků „budoucích absolventů“ je se studiem na střední škole spokojena a svůj obor by neměnili. Ve svém studiu mají podporu svých rodičů.

63

Přestože učitelé na středních školách začínají učit podle nové školské reformy, tak vyplývá podle zjištěných výsledků od žáků, že výuka je pro ně stále nezajímavá, i když nových poznatků se naučí hodně. Při hledání práce uvedli dotazovaní žáci, že budou využívat převážně internet a pomoc ÚP. Většina žáků ještě nepřemýšlela o tom, zda se uplatní na trhu práce.

64

8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

BUCHTOVÁ, B, et al. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 236 s. ISBN 8024790068.

BURDOVÁ, J., PATEROVÁ, P. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – šetření v zemědělské sféře. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2009. 26 s.

CHAMOUTOVÁ,D. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2009. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2009. 62 s.

KALOUSKOVÁ, P., VOJTĚCH, J. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – souhrnný pohled. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 42 s.

KALOUSKOVÁ, P., ŠŤASTNÁ, P., ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce – 2004. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2004. 34 s.

KAŠPAROVÁ, J., et al. Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU: Rámcové vzdělávací programy. 1. vyd. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 87 s. ISBN 9788085118124.

LINHARTOVÁ, D. Psychologie pro učitele. 2. vyd. Brno: MZLU, 2008. 257 s. ISBN: 9788073752224.

MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 219 s. ISBN: 8073150395.

MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vyd. Sociologické nakladatelství, 2002. 172 s. ISBN 8086429083.

MAREŠ, P., SIROVÁTKA, T. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2003. 272 s. ISBN 8021030488.

65

PALÁN, Z. Lidské zdroje: Výkladový slovník. 1. vyd. Praha: Academie, 2002. 284 s. ISBN 8020009507.

POKORNÝ, V., TELCOVÁ, J., TOMKO, A. Prevence sociálně patologických jevů: Manuál praxe. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky r. s., 2003. 186 s. ISBN 8086568040.

ŘÍMOVSKÝ, P. Vliv vzdělání na uplatnitelnost absolventů středních škol na trhu práce ve vybraném regionu. Brno, 2010. 153 s. Diplomová práce. Masarykova Univerzita.

SKÁCELOVÁ, P., VOJTĚCH, V. Názory pracovníků úřadů práce na uplatnění absolventů škol v období ekonomické krize. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2009. 32 s.

ŠULCOVÁ, R. Aktivizační metody a formy práce v chemickém vzdělávání v kontextu RVP - zaměřeno na přípravu učitelů chemie. Praha: UK PřF, 2008. 245 s. Dizertační práce. Univerzita Karlova.

TRHLÍKOVÁ J., VOJTĚCH J. Názory pracovníků úřadu práce na uplatnění absolventů škol. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2004. 42 s.

ÚLOVCOVÁ, H. et. al. Uplatnění absolventů škol na trh práce – 2008. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2009. 100 s. ISBN: 9788087063217.

VETEŠKA, J. Kompetence ve vzdělání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 159 s. ISBN 8024717700.

Internetový zdroj :

DOUBRAVA, L. Angličana či Američana ve výuce již téměř nepotkáte. ČŠI: Školy se potýkají s nedostatkem učitelů cizích jazyků. Učitelské noviny [online]. 2010, 4, [cit. 2010 – 05 - 12].

Dostupný

. 66

z

WWW:

SPŠCH Brno: Střední průmyslová škola chemická v Brně [online]. 2007, [cit. 2010 04 - 12]. Dostupný z WWW: < http://www.spschbr.cz/>.

SOŠo a SOUř Moravský Krumlov: Střední odborná škola obchodu a Střední odborné učiliště řemesel v Moravském Krumlově. [online]. 2002 [cit. 2010 – 04 - 12]. Dostupný z WWW: < http://sis.znojmo.cz/soumk/index.html>.

MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí: Institut trhu práce připravuje digitální kartu pro studenty. [online]. 2007 [cit. 2010 – 05 - 12]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/5249>.

67

9. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Dotazník použitý v dotazníkovém šetření

68

Příloha č. 1

Dotazník pro studenty čtvrtých ročníků na středních školách Vážení studenti, jmenuji se Lenka Putyerová. Tento rok končím studium na Mendelově univerzitě v Brně na Institutu celoživotního vzdělání, obor učitelství odborných předmětů. Tento dotazník, který se právě nachází před Vámi, bude použit pro vyhodnocení mého výzkumu k bakalářské práci. Přes dotazníkový průzkum s Vaší pomocí chci zjistit, jaký je Váš názor „jako budoucích absolventů Vaší školy“ na pohled nezaměstnanosti absolventů a jejich uplatnění na trhu práce. Tento dotazník je anonymní a jeho výsledky budou sloužit pouze pro mé účely k bakalářské práci. Děkuji Vám za Váš čas a za Vaše zodpovědné vyplnění mého dotazníku. Základní informace o respondentovi Název současné školy……………………………………......................................... ……………………………………………………………………………………… Ročník:……………… Obor:……………………………………………………………………………….. Pohlaví: ŽENA x MUŽ Věk:………………… Instrukce k dotazníku než začnete:

1) Otázky a odpovědi si pořádně přečtěte a poté prosím zakroužkujte Vámi zvolenou odpověď. 2) U každé otázky budete mít postup, jakým způsobem odpovědět (odpovědí můžete zakroužkovat i více). 3) Snažte se dělat co nejméně chyb, pokud budete chtít svou odpověď změnit, řádně tuto změnu označte. 4) Pokud bude pro Vás otázka nesrozumitelná, zeptejte se vyučujícího nebo osoby, která Vám dotazník rozdala.

69

1) Jaké jsou podle Vás příčiny nezaměstnanosti u absolventů SŠ? (Seřaďte odpovědi na stupnici od 1- největší příčina do 9 - nejmenší příčina.) nedostatečná odborná praxe vysoké počty absolventů dlouhodobý nezájem o absolventy zaměstnavatelé jsou v útlumu místa jsou obsazována pracovníky s neodbornou kvalifikací kompetence absolventů neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů nezájem absolventů přijmout pracovní nabídku nedostatečná specializace jiná příčina ………………

2) Co je příčinou špatného uplatnění absolventů v některých profesích? (Seřaďte odpovědi na stupnici od 1 - největší příčina do 7 - nejmenší příčina.) nedostatečná odborná praxe nedostatečné znalosti, schopnosti a dovednosti nedostatečná specializace silná konkurence mezi nezaměstnanými neochota pracovat v této profesi nezájem o dívky z důvodu možného nástupu na MD jiné…………

3) Které kompetence jsou pro Vás důležité, abyste byli úspěšní na trhu práce? (Kompetence podle důležitosti označte:1 - velmi důležité, 2 - spíše důležité, 3 spíše nedůležité, 4 – nedůležité.) čtení a porozumění pracovním instrukcím ochota se učit adaptabilita a flexibilita schopnost být zodpovědný komunikační schopnosti a dovednosti (ústní a písemné) schopnost vést schopnost práce v týmu zběhlost v cizích jazycích práce s čísly při plnění pracovních úkolů či pracovního uplatnění schopnost řešit problém schopnost rozhodovat zběhlost v používání IT zběhlost v zacházení s informacemi

70

4) Které faktory ovlivní Vaše dobré uplatnění v praxi? (Faktory rozdělte podle důležitosti a označte 1 - velmi důležité, 2 - spíše důležité, 3 - spíše nedůležité, 4 - nedůležité) aktivní přístup k hledání zaměstnání odborné vzdělání úroveň vzdělání připravenost absolventa orientovaného na trhu práce klíčové kompetence schopnost udělat dojem na zaměstnavatele široké odborné a profesní znalosti a dovednosti úzké (a hluboké) odborné a profesní znalosti a dovednosti (speciální)

5) Jaké jsou hlavní problémy pro uplatnitelnost absolventů středních škol? (Seřaďte odpovědi podle velikosti problému 1 - velký problém, 2 - spíše velký problém, 3 -spíše malý problém, 4 -není problém.) v nedostatku spolupráce škol se zaměstnavatelskou sférou v praxi absolventů v průběhu studia – učení (rozsah v kvalitě) v nedostatečné motivaci absolventů k hledání pracovního uplatnění v nevyhovující struktuře vzdělávací nabídky a její pružností na trhu práce v nedostatečném zájmu zaměstnavatelů o absolventy škol v nedostatečném zájmu pracovat v kvalitě a obsahu vzdělávání na školách v nedostatečné informovanosti žáků a studentů o světě práce v malé prostupnosti vzdělávacích programů

6) Které důvody jsou podle Vás pro přijímání absolventů na pracovní trh důležité? (Zde můžete označit maximálně 5 odpovědí.) -

nezatíženost na předchozí pracovní návyky jazyková vybavenost dovednosti v práci s PC ochota se vzdělávat flexibilita nové teoretické znalosti „znalosti nových technologií“ otevřenost vůči firemní filosofii finanční stimuly (dotace na mzdové náklady z ÚP) originalita nápadů jiné důvody…………….

71

7) Které důvody tvoří hlavní problém pro nepřijímání absolventů na pracovní trh? (Zde můžete označit maximálně 3 odpovědi.) -

nedostatek praxe a pracovních zkušeností u absolventů nereálné představy o výši mzdy, pracovní době, pracovním zařazení omezená možnost přijmout absolventy na dobu určitou nízká úroveň pracovní morálky neschopnost přizpůsobit se firemní filozofii, neschopnost proniknout do způsobu práce jiné důvody…………….

8) Jaký obor a typ vzdělání byste si zvolili, pokud byste měli možnost zopakovat svoji volbu? (Vyberte jednu odpověď.) -

gymnázium jiný obor na SOU jiný obor na SOŠ stejný obor na SŠ

9) Z jakých důvodů byste si raději zvolili jiný obor? (Zde můžete označit maximálně 5 odpovědí.) -

neměnil/a bych, jsem spokojený/á obor mě přestal zajímat obor je příliš náročný obor jsem vlastně nechtěl/a studovat špatná příprava pro vstup do praxe obor neumožňuje dobrý výdělek špatná příprava na VŠ úroveň přípravy v oboru je nízká obor není perspektivní v daném oboru se obtížně hledá zaměstnání

10) Jak byste hodnotili své nynější získané kompetence ze (Seřaďte odpovědi na stupnici od 1- velká znalost do 7- žádná znalost.) odborné teoretické znalosti všeobecné znalosti odborné praktické dovednosti jazykové znalosti dovednost práce s PC komunikace samostatné rozhodování

72

školy?

11) Z jakých důvodů byste odešli pracovat do jiného oboru? (Zde můžete označit maximálně 3 odpovědi.) -

nízký plat pracovní podmínky nemám o práci v oboru zájem neseženu práci v oboru jiný důvod………………….

12) Na základě čeho jste si vybírali svůj konkrétní obor? (Zde můžete označit maximálně 5 odpovědí.) -

zájem o obor zkušenost známých uplatnění v zaměstnání informace o škole blízkost bydliště rodiče to chtěli dobrá škola vzor v rodině (tradice) přijetí dle prospěchu doporučení výchovného poradce / učitele dobrá příprava na VŠ jiné…………………………………….

13) Jakými způsoby podporují rodiče vaše vzdělání? (Zde můžete označit maximálně 4 odpovědi.) -

kupují mi knížky, encyklopedie, časopisy, CD zkoušejí mě ze školních vědomostí docházím do zájmových kroužků rodiče se učí se mnou navštěvuji jazykově vzdělávací kurzy navštěvuji přípravu k přijímacím zkouškám rodiče mi zařídili doučování nepodporují žádným způsobem

14) Jaký máte důvod, proč nepokračovat ve studiu na vysoké škole? (Zde můžete označit maximálně 6 odpovědí.) -

chci se osamostatnit studovat se mi už nechce chci na pokračovat na VŠ SŠ se mi zdá dostačující studium by pro mě bylo příliš obtížně finanční důvody

73

-

nikdy jsem nechtěl ve studiu pokračovat nemám dobrý prospěch v rodině jsme o studiu na VŠ neuvažovali většina kamarádů taky nebude studovat rodiče chtějí, abych šel do práce

15) Splňuje studium Vaše očekávání? ROZHODNĚ ANO

SPÍŠE ANO

NE

16) Jaká je Vaše výuka? (Zde můžete označit maximálně 2 odpovědi) -

velmi zajímavá, při výuce učitel používá názorné pomůcky vždy se naučím něco nového výuka mě nebaví, většina učitelů je ve své hodině nudná

17) Kde budete hledat práci po skončení školy? (Zde můžete označit maximálně 3 odpovědi.) -

internet rodiče mi pomůžou ÚP mám hodně známých nebudu hledat práci, přijde sama prohlížení inzerátů

18) Jako budoucí absolventi, myslíte si, že po skončení školy bude o Vás zájem na trhu práce? (Zde můžete označit jednu odpověď) -

ano ano, už nyní mám sehnané místo v oboru ano, ale budu pracovat mimo obor nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom nebude o mě zájem

74

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Recommend Documents