Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Zhodnocení revitalizace obytného domu panelového konstrukčního systému B60 Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval (a):
Ing. Bc. Petr Junga, Ph.D.
Bohdana Šlégrová
Prohlášení o autorství Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zhodnocení revitalizace obytného domu panelového konstrukčního systému B60 vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.
Brno, dne ………………………………………
Podpis studenta: ………………………………..
Poděkování Tímto bych chtěla velmi poděkovat vedoucímu práce panu Ing. Bc. Petru Jungovi, Ph.D. za odborné rady a přístup při vedení celé bakalářské práce. Také přednášejícím za jejich cenné rady a blízké rodině za podporu při studiu a zkouškách.
ABSTRAKT Bohdana Šlégrová, Technické znalectví a pojišťovnictví, Bakalářská práce. V této bakalářské práci je provedeno Zhodnocení revitalizace obytného domu panelového konstrukčního systému B60. V rešeršní části je popsána charakteristika panelové výstavby v České republice, podrobné uvedení vad a poruch, které se v panelové zástavbě vyskytují. Praktický příklad ukazuje celkovou studii včetně technické prohlídky, popisy prací před i při samotné revitalizaci. Slouží i k návrhu technologie oprav, tedy k zamezení průniků vlhkosti a tepelným ztrátám v jednotlivých bytech. Samotná revitalizace potom prodlužuje životnost stavby samotné, snižuje náklady na energetickou spotřebu celého domu i jednotlivých bytových jednotek. Velký vliv má i zpracování energetického auditu, který je v této práci zmíněn okrajově. KLÍČOVÁ SLOVA Obvodový plášť, poruchy, stavební konstrukce, tepelné ztráty, vady, životnost stavby.
ABSTRACT Bohdana Šlégrová, Technical Expertising and Insuransing, Bachelor work The Bachelor work describes Evaluation of the revitalization of a residential building panel B60 structural systém. The assessment is done with regards to the construction lifetime period. In the research part there is described characteristic of panel flats construction in Czech Republic, detailed listing of defects and malfunctions which occur in panel flats construction. The practical example is showing the overall study including the technical inspection, work descriptions before and after the revitalization itself. It is also used to propose the reconstruction technologies which mean to prevent the moisture seepage and the heat loss in individual flats. The revitalization itself prolongs the building lifetime period, decreases energetic consumption expenses of the whole building as well as of all individual flats. The energetic audit processing which is just marginally mentioned in this work has also big influence. KEY WORDS Perimeter surface, malfunctions, building construction, heat loses, defects, building lifetime period.
OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................................................... 9 2. CÍLE........................................................................................................................... 10 3. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SOUVISEJÍCÍ TERMINOLOGIE ...................................... 11 4. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA ........................................... 14 4.1 Zákonná legislativa ............................................................................................. 14 4.2 Technická legislativa........................................................................................... 15 5. HISTORICKÝ A SOUČASNÝ STAV PANELOVÝCH STAVEB ..................... 16 6. REVITALIZACE...................................................................................................... 19 7. ŽIVOTNOST A STÁŘÍ STAVBY .......................................................................... 19 7.1 Životnost stavby .................................................................................................. 19 7.1.1 Technická životnost...................................................................................... 21 7.1.2 Ekonomická a morální životnost.................................................................. 21 8. STÁŘÍ STAVBY ....................................................................................................... 22 9. VADY STAVBY........................................................................................................ 22 9.1 Odstranitelné a neodstranitelné vady .................................................................. 23 9.2 Nebezpečné vady a neškodné vady..................................................................... 23 9.3 Vizuálně zjistitelné a skryté vady ....................................................................... 23 10. PORUCHY .............................................................................................................. 24 11. METODY OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTI A BYTOVÝCH JEDNOTEK PANELOVÉHO KONSTRUKČNÍHO TYPU ................................................... 27 11.1 Oceňování bytů a nebytových prostor............................................................... 27 11.2 Nákladová metoda výpočtu ceny bytu a nebytového prostoru – HLAVA I, § 13 ................................................................................................................................. 28 11.3 Porovnávací metoda výpočtu ceny bytu a nebytového prostoru – HLAVA III, § 25 ................................................................................................................................. 29
12. PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 31 13. MATERIÁLY A TECHNOLOGIE ZPRACOVÁNÍ .......................................... 35 13.1 Prováděné práce při revitalizaci ........................................................................ 35 13.1.1 Bourací práce ................................................................................................. 35 13.1.2 Nové práce ..................................................................................................... 35 13.1.3 Sanace ............................................................................................................ 36 13.1.4 Oprava dílců obvodového pláště.................................................................... 36 13.1.4.1 Zateplení konstrukcí budovy…………………………………… 36 13.1.5 Zateplení pláště .............................................................................................. 39 13.1.6 Oprava lodžií.................................................................................................. 40 13.1.7 Ostění oken a dveří......................................................................................... 40 13.1.8 Náhrada vnějších otvorových výplní tepelně technicky dokonalejšími........ 41 13.1.9 Oprava a zateplení střechy ............................................................................. 41 13.1.10 Výměna vstupních stěn do objektů .............................................................. 42 13.1.11 Zateplení vybraných vnitřních konstrukcí ................................................... 42 13.1.12 Opravy a zkvalitnění otopné soustavy, ventilů, měření tepla ...................... 42 13.1.13 Architektonické řešení – vnější omítky........................................................ 43 13.1.14 Oprava nebo výměna elektrických zařízení a rozvodů, silnoproud a slaboproud .............................................................................................................. 43 13.1.15 Oprava hromosvodů a protipožárních zařízení ........................................... 43 13.1.16 Ostatní .......................................................................................................... 43 14. ZÁVĚR A DISKUZE.............................................................................................. 44 15. PŘÍLOHY................................................................................................................ 51
1. ÚVOD Stav panelových domů je v současné době velmi diskutované téma a proto bylo mou volbou při zpracování bakalářské práce. Důvodem je jejich energetická náročnost a špatný technický stav. Jelikož zastoupení panelových domů v ČR je třetina všech trvale obydlených bytových domů, je nutno řešit tuto problematiku detailněji než dosud a zabývat se opravdu efektivními řešeními pro různé typy panelových soustav podle jejich tepelně technického stavu, stáří, možnosti využití obnovitelných zdrojů energie dané lokality. Díky vlně vzestupu počtu rekonstrukcí v posledních letech, hlavně v oblasti zateplování obvodových plášťů, střech a výměn okenních otvorů, vyvstávají nové problémy a otázky týkající se dopadů nejčastějších opatření. Jedná se o dopady ekonomické, environmentální, ale i hygienické (problémy s výměnou vzduchu, s vlhkostí a plísněmi), ztráty tepla v konstrukcích i v rozvodech, jak z teplárny, tak i případně plynárny k místu předávací stanice i v objektu samém. S těmito fakty souvisí nejen ekonomická náročnost pro uživatele bytů, ale i vysoká zátěž při výrobě tepla pro životní prostředí. Použití vhodných metod při posuzování technického stavu vede k identifikaci vad a poruch. Důležité je posouzení technického stavu budovy takovým způsobem, aby se předešlo zanedbání podstatných oprav a to původního obvodového pláště, spár, střešních konstrukcí, ale i statických vad a poruch. V této práci se zaměřím na technické zhodnocení, použité postupy prací a samozřejmě použité stavební materiály u konkrétního stavebního objektu. Okrajově zmíním metodu ocenění pro byty v panelových zástavbách a způsoby jejich výpočtů.
9
2. CÍLE Cílem této bakalářské práce je objasnit podstatu proč je vhodné provádět technické zhodnocení, energetický audit i následnou kompletní modernizaci bytového fondu v daném objektu. Zhodnotit výsledky snížené energetické spotřeby v domě po zateplení pláště i střechy a výměně okenních i dveřních otvorů. Jaké nutné postupy je důležité dodržet při samotných pracích, z jakého důvodu se doporučují. Stanovení základních typů vad či poruch a jejich podstatu vzhledem k mnou vybrané stavbě samotné. Jejich opravitelnost v rámci kompletní revitalizace. Při revitalizaci panelových objektů je mým cílem popsat, co všechno zjišťuje, navrhuje a také provádí stavební společnost, jaké jsou použity stavební materiály pro konkrétní revitalizaci. Okrajově budou zmíněny metody ocenění budov a bytů, bez ohledu na míru opotřebení vnitřních částí bytu. Praktický příklad bude demonstrován na panelovém domě konstrukčního typu B60 stojícího v městě Brně v části Černá Pole na ulici Bieblova.
10
3. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SOUVISEJÍCÍ TERMINOLOGIE Energetický audit: je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobu a úrovni využívání energie v budovách a návrh opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. [www. 1]
Energetická náročnost: energetická náročnost budovy je rozdělena do 7 klasifikačních tříd A až G (mimořádně úsporná až mimořádně nehospodárná). Jednotlivé třídy energetické náročnosti mají své hranice odlišné podle typu budovy. Hranice tříd energetické náročnosti hodnocené budovy jsou udávány v kWh/m². [www. 2]
Izoplast: dřevovláknitá deska, izolační, nelisovaná. Je vyráběna z jehličnatého dřeva mokrou cestou, je pouze předlisována a potom se suší. Používá se ve stavebnictví na tepelnou izolaci stěn, nebo podkrovních šikmin. Vyrábí se v tloušťkách 6 – 20 mm. [www. 3]
IPA: asfaltový pás, hydroizolace střech. Ve skladbě střešního pláště se pás používá pro podkladní vrstvy a mezivrstvy. U vícevrstvých systémů se doporučuje pás kombinovat s pásem s nosnou vložkou z netkaného rouna ze syntetických vláken nebo skelné tkaniny. Ve skladbě střešního pláště je možné dále pás využít jako parozábranu. Hydroizolace podzemních částí staveb a podzemních objektů proti vlhkosti a vodě. Pás se navrhuje proti zemní vlhkosti zpravidla v jedné vrstvě. [www. 4]
Lodžie: je zastropený prostor v budově otevřený navenek do exteriéru a oddělený jen sloupy, arkádami, kolonádou nebo zábradlím. Na rozdíl od balkonu nevystupuje ven z obvodové zdi. V tomto smyslu je malá lodžie běžná v současných obytných domech, včetně panelových. [www. 5]
Obestavěný prostor: obestavěný prostor spodní, vrchní části budovy a zastřešení v m³. Nezahrnuje nevytápěné prostory, jako jsou lodžie, atiky, závětří apod. (Vyhláška č. 3/1997 Sb., 2012)
11
Obvodový plášť: obalové konstrukce budov jsou stavební prvky a konstrukce, které "obalují" vnitřní prostředí budovy a oddělují ho tak od vnějšího prostředí. Mezi tyto konstrukce a prvky patří: střešní pláště, obvodové stěny, okna, střešní okna, vstupní dveře, lehké obvodové pláště a podlahy oddělující vnitřní prostředí budovy od zeminy. [www. 6]
Panelový objekt: dům vybudovaný z prefabrikovaných panelů, proto se mu v angličtině říká Prefab. ČSN používá označení konstrukční stěnový systém z prefabrikovaných panelů. [www. 7]
PVC – Polyvinylchlorid (PVC): je druhou nejpoužívanější umělou hmotou na Zemi. Vyrábí se polymerací vinylchloridu (těkavý, jemně nasládlý plyn, bod varu = 139 °C) a od většiny běžných plastů se liší obsahem chloru. Výroba od roku 1935. Přibližně polovina z celosvětově vyráběného množství se používá v stavebnictví. Polyvinylchlorid se vyrábí polymerací vinylchlorid monomeru (VCM). Řadí se vlastně mezi nehořlavé polymery. [www. 8] Součinitel prostupu tepla: označuje se písmenem U a udává v jednotkách W/(m2K), charakterizuje tepelně izolační schopnost konstrukce. V tepelné technice budov to je nejdůležitější veličina, s níž pracují architekti a stavební inženýři při navrhování •
Součinitel prostupu tepla obvodovým zdivem U
•
Součinitel prostupu tepla okny a dveřmi UW
•
Součinitel prostupu tepla střechou UR
•
Součinitel prostupu tepla podlahou US
[www. 9] Stavební deník: je písemný záznam o průběhu prací na staveništi. Stavební deník vede osoba, která provádí stavbu. Deník je veden od prvního dne započetí stavby, až do dne kdy se odstraní vady a nedodělky podle kolaudačního rozhodnutí. Ve stavebním deníku musí být obsaženy všechny důležité okolnosti týkající se stavby, zejména časový postup prací na stavbě, odchylky od dokumentace schválené stavebním úřadem v stavebním řízení. Stavební deník musí být po kolaudaci stavby archivován následujících 10 let. [www. 10]
12
Tepelná vodivost - Součinitel tepelné vodivosti: v fyzice označuje tepelná vodivost schopnost daného kusu látky, konstrukce vést teplo. Představuje rychlost, s jakou se teplo šíří z jedné zahřáté části látky do jiných, chladnějších částí. Tepelná vodivost dané látky je charakterizována součinitelem tepelné vodivosti. Součinitel tepelné vodivosti bývá často chybně označován přímo jako tepelná vodivost, součinitel je však měrná tepelná vodivost (tzn. teplo za jednotku času), který projde každým čtverečním metrem desky tlusté metr, jejíž jedna strana má teplotu o 1 kelvin vyšší než druhá. [www. 11]
Zastavěná plocha: plocha půdorysného řezu vymezená vnějším obvodem svislých konstrukcí budovy v m². Započítává se i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například haly, dvorany, schodiště. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. (Vyhláška č. 3/1997 Sb., 2012)
13
4. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA 4.1 Zákonná legislativa •
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.
•
Zákon č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.
•
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) ve znění zákona č. 281/2009 Sb. s účinností od 1. 1. 2011 a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.
•
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů.
•
Zákon č. 406/200 Sb., o hospodaření energií a související předpisy ve znění pozdějších předpisů.
•
Vyhláška č. 268/2011 Sb., o technických požadavcích stavby.
•
Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
•
Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ve věcech stavebního řádu.
•
Vyhláška č. 26/2009 Sb., ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích na výstavbu.
•
Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.
•
Vyhláška č. 526/2006 Sb., o věcech stavebního řádu.
•
Vyhláška č. 213/2001 Sb., náležitosti energetického auditu.
•
Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách.
•
Vyhláška 494/2000 Sb., Nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť.
•
Vyhláška č. 202/1999 Sb., Ministerstva vnitra, která se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří.
•
Vyhláška č. 178/1997 Sb., Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky.
•
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. 14
4.2 Technická legislativa •
ČSN 73 4301 – Obytné budovy
•
ČSN 73 4055 – Výpočet obestavěného prostoru
•
ČSN 73 2480 – Provádění a kontrola montovaných betonových konstrukcí
•
ČSN 73 0540 – 1,2,3,4 – Tepelná ochrana budov
•
ČSN 73 0802 – Požární bezpečnost staveb
•
ČSN 73 0810 – Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí
•
ČSN 06 0210 – Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění
•
ČSN EN ISO 13832 – Tepelné chování budov – Výpočet potřeby energie na vytápění
•
ČSN EN 72 7202/2002 – Tepelně izolační výrobky pro stavebnictví – průmyslově vyráběné výrobky z pěnového polystyrenu
15
5. HISTORICKÝ A SOUČASNÝ STAV PANELOVÝCH STAVEB V této kapitole se zmíním o vývoji panelové výstavby, jako jednoho ze způsobů prefabrikované výstavby. Ta se stala v České republice i v Evropě, významnou stavební technologií druhé poloviny 20. století. Dále představím informace ze směrnice EU o energetické náročnosti budov. V poslední části této kapitoly se budu věnovat zjištění technického stavu budov postavených panelovou technologií. [www. 12] Celkový počet bytových domů postavených panelovou technologií je téměř 200 000. Počet bytů v těchto domech je 1,2 milionu, což představuje zhruba 55 % všech bytů v bytových domech a 30 % celkového bytového fondu. Téměř 60 % bytů je starších 30 let. [www. 12] Panelové domy byly postaveny v bývalém Československu v roce 1940. V tomto roce byl zahájen vývoj panelu firmou Baťa. V roce 1940 spatřuje světlo světa experimentální domek z litého betonu, s výrobou panelů přímo na staveništi, předchůdce prvních panelových domků. Na přelomu let 1940 a 1941 se ve Zlíně staví první dva vícepodlažní bytové domy a přibývá dalších pokusných staveb. S cílem nahradit pracné vyzdívání příček a obvodových stěn cihlami se ve Zlíně začíná experimentovat s použitím velkých betonových tvárnic s obsahem strusky či plynu. Začíná se s výstavbou montovaných dvoupodlažních domků ze železobetonových modulů o velikosti 90 ˟ 270 cm. Pro snadné omítání měly nejstarší panely na vnějším povrchu vrstvu lepenky či minerální plsti, jiné prototypy obsahovaly kupříkladu izolační vrstvu z pazdeří. Na vnitřní straně byly panely upraveny například vrstvou sololitu. [www. První 12]větší sídliště postavené z těchto domů je v Praze 4 na Zelené lišce (výstavba 1954–55). Specialitou tohoto domu byla tepelná izolace ze silikorku (mikroporézní hmota) a spoje mezi obvodovými panely byly překrývány ozdobnými pilastry. Tyto první panelové domy, ještě s lidskou tváří, byly zdobeny různými detaily, domovními znameními, arkádovými vchody, mozaikami. Tyto detaily se postupem doby z našich panelových domů vytratily. [www. 12] Konstrukční uspořádání, konstrukční soustavy panelových bytových domů, postavených v období let 1950 až 1991, rozdělujeme podle vnějších rozměrů na stěnové soustavy, složené ze stěn uspořádaných ve směru obou os x a y, zpravidla k sobě kolmých, a ze stropních desek ve vodorovných rovinách. Stěny i stropy mají otvory - okenní,
16
dveřní, otvory pro schodiště, instalace a podobně. Podle půdorysných rozměrů B ˟ L dělíme panelové domy na dvě skupiny: • řadové domy: skládají se zpravidla ze dvou i více sekcí; vysoké řadové domy s malou hloubkou jsou označovány též jako domy deskové, • bodové domy: rozměry B ˟ L se od sebe příliš neliší, jsou-li domy vysoké, říkáme jim domy věžové.
V květnu 2010 Evropský parlament schválil novelu evropské směrnice o energetické náročnosti budov. Nová směrnice 2010/31/EU bude postupně zaváděna do legislativy všech členských zemí EU a od roku 2013 již bude závazná. Evropská směrnice ukládá povinnost významně snížit energetickou náročnost budov v členských státech Evropské unie. Od roku 2020 proto budou mít všechny nově postavené budovy v EU téměř nulovou spotřebu energie. Požadavky jak na novostavby, tak na stávající zástavbu budou nabíhat postupně. Nejúčinnější formou, jak snížit energetickou náročnost, je přitom prevence v podobě snížení spotřeby energií na vytápění. [www. 13] Do poloviny roku 2012 pak nabude právní moci novela zákona č. 406/2000 Sb., která ukládá splňovací povinnost již od počátku roku 2013. A od roku 2015 bude nutné vystavovat průkaz energetické náročnosti budovy nejen u velkých, ale i středně velkých budov pro veřejnost. V energetickém průkazu budovy budou zaneseny veškeré potřebné energetické údaje. Jedná se o obdobu energetických štítků spotřebičů. V roce 2019 pak budou muset být nové budovy veřejné správy konstruovány s téměř nulovou spotřebou energie. V poslední fázi, tj. od roku 2021, se nároky na téměř nulovou spotřebu energie budou týkat již všech nových budov. Novela směrnice ukládá snížit spotřebu energie pro více typů budov, než tomu bylo dosud, povinnost se nově týká všech větších rekonstrukcí bez ohledu na jejich velikost. Plnění této základní povinnosti se dokládá tzv. průkazem energetické náročnosti budovy, tzv. štítkem. [www. 13] Tento štítek bude muset obsahovat informace o celkové roční spotřebě energie dodané do uvedené budovy, vyvolané spotřebě prvotních energetických zdrojů a také o emisích. Dalšími údaji, které bude nutno uvést je výsledek porovnání s tzv. referenční budovou a údaje o kvalitě obálky budovy.
17
Energetický průkaz bude nutné předložit vždy, nejen v případě nové či rekonstruované budovy, ale také při prodeji nebo pronájmu nemovitosti. Zákazník se tak bude moci tímto dokladem při koupi nebo nájmu řídit a může zvážit, zda jeho investice bude správně zhodnocena i o budoucí náklady na bydlení jako takové. [www. 14] Úsporou může být dosaženo především zateplením obálky budovy a zpětným získáváním tepla při větrání (tzv. rekuperací) v návaznosti na to větším využitím obnovitelných zdrojů energie. Nejjednodušší formou, jak snížit energetickou náročnost budovy, je její prevence v podobě kvalitního zateplení. Výsledkem bude až pětinásobné snížení spotřeby energie na vytápění proti stavu před deseti lety. A to od první topné sezóny v budově. Rekuperace neboli zpětné získávání tepla je děj, při němž se přiváděný vzduch do budovy předehřívá teplým odpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale v rekuperačním výměníku odevzdá většinu svého tepla přiváděnému vzduchu. [www. 14] V České republice je stále téměř 200 milionů m2 nezateplených obvodových stěn. V době očekávaného zdražování cen energií, nejeden z nás, zejména obyvatelé panelových domů, zvažuje revitalizaci, která může přinést úspory až 80 % na vytápění a klimatizaci. Zateplení je nutno provést v dostatečné míře a zejména kvalitně. Pro správné zateplení je nutno dodržet několik základních kroků ve výběru kvalitního materiálu a způsobu zateplení. Obecně platí, že tloušťka izolace menší než 100 mm je až na malé výjimky naprosto neekonomická. S výhledem na příštích deset až patnáct let se jeví jako optimální šířka izolace 150 – 200 mm. [www. 14] Posouzení technického stavu nemovitosti má velký vliv na odhad životnosti stavby, případně stavebních konstrukcí. Při zjišťování technického stavu nemovitosti používáme různé metody a průzkumy jejichž cílem je identifikovat vady, případně bezvadný stav objektu. Posuzování zahrnuje rozsáhlou oblast znalostí stavebních postupů a materiálů, případně i přizvání odborníků při zjištění větších vad. Na stav objektu má z dlouhodobého hlediska vliv jeho udržování a běžné opravy. Zanedbáním pravidelné údržby a oprav lze zapříčinit zchátrání celého objektu. Důležité je i věnování se domu po jeho revitalizaci. Technický stav má i nezanedbatelný vliv na oceňování nemovitosti i jednotlivých bytových jednotek. (BRADÁĆ a kol., 2004) V praxi při posuzování technického stavu nemovitostí může nastat situace, kdy se oceňují dvě téměř identické nemovitosti vybudovány stejnou technologií, při stavbě byly použity stejné stavební materiály a byly dokončeny ve stejné době. Přesto po určité době, když dochází k technickému i energetickému zhodnocení a i ocenění těchto 18
nemovitostí, jsou patrné rozdílné výsledky. Hlavní příčinou je technický stav nemovitostí, ovlivněný hlavně tím zda jsou na nemovitostech prováděny opravy a další běžné údržby. Jakým způsobem je nemovitost obývána, kde je postavena /krajinově, podnebím apod. (DRÁPALOVÁ, 2006) U nově postavené nemovitosti, může mít na technický stav negativní vliv snaha investorů o úspory na nákladech při realizaci projektu, použitím méně kvalitních stavebních materiálů nebo nekvalitní práce provedena nekvalifikovanými pracovníky dodavatele stavby. U staré zástavby, resp. panelových domů postavených do roku 1994, kdy byly zkolaudovány poslední domy v Brně - Novém Lískovci, může vlastník – družstevník ovlivnit technický stav budovy práce správně zajištěnou, zhodnocenou a provedenou revitalizací. S ohledem na pracovní postupy, použitý materiál a kvalitu práce. V městě Brně je 8 sídlišť s touto výstavbou, některá jsou plně panelová, jiná smíšená, doplněná do krajiny, kde stojí i cihlové domy. (DRÁPALOVÁ, 2006)
6. REVITALIZACE
Revitalizace je komplexní souhrn prvků, které prodlužují životnost budov, v našem případě bytového domu. Je to modernizace budovy, jeho pláště – obvodových konstrukcí, ale také i vnitřního společného vybavení jako jsou výtahy, vstupní prostory apod. Přičemž životnost panelového domu je cca. 40 let. Samotná revitalizace zlepší nejdůležitější záležitost, a to ekonomiku jeho provozu, s tím související náklady na vytápění v jednotlivých bytových jednotkách a dále zlepší jeho vzhled, zvýší kulturu bydlení a hodnotu ocenění jednotlivých bytových jednotek v modernizovaném domě. (Profiplast, 2011)
7. ŽIVOTNOST A STÁŘÍ STAVBY
7.1 Životnost stavby Životnost stavby je schopnost stavebního objektu plnit požadované funkce až do dosažení mezního stavu. Mezní stav objektu nedovoluje jeho další používání z důvodu bezpečnosti, neodstranitelného překročení předepsaných mezí stanovených parametrů nebo nutnost generální opravy. Důležitou roli hraje předpoklad, že po celou dobu prováděná běžná údržba a opravy. Číselně se vyjadřuje technickým životem s předepsanou 19
pravděpodobností, středně technickým životem nebo střední dobou používání. (TESAŘÍKOVÁ et STŘÍBRNÝ, 2009)
Ze stavebně technického hlediska ovlivňuje životnost staveb několik podmínek jako: •
způsob založení stavby k daným základovým podmínkám,
•
návrh stavby, konstrukční řešení a její samotné technologické provedení prvků dlouhodobé životnosti (jsou to prvky, které se obvykle nemění po celou dobu trvání stavby – základy, svislé nosné konstrukce, stropy, krovy), jejich životnost je více jak 100 let a je na nich závislá funkčnost stavby,
•
způsob a intenzita užívání stavby,
•
preventivní údržby a opravy,
•
z technického i z ekonomického hlediska i vliv prováděných modernizací.
Pokud některou z podmínek zanedbáme nebo chybně analyzujeme, snížíme tím životnost objektu a můžeme tak přispět k předčasnému dosažení mezního stavu. (TESAŘÍKOVÁ et STŘÍBRNÝ, 2009) Mezi hlavní činitele, kteří rozhodují o životnosti stavby, patří konstrukční hmoty, nesprávná koncepce stavby ve vztahu ke konstrukci, statické problémy – místo umístění stavby, prostředí a údržba, jako je běžná oprava objektu. Další činitelé snižující životnost konstrukce jsou smršťování, únava betonu, účinky teplotních vlivů, deformace základů - podloží, koroze betonu a oceli, působení různých kyselin, přetěžování konstrukce a nelze opomenout i výrobní závady. Při stanovení životnosti stavebního objektu nelze stanovit přesnou časovou hranici. Některé části stavebního objektu mohou být ve velmi špatném technickém stavu, kdežto jiné jsou v dobrém, provozuschopném stavu.
Životnost rozdělujeme na dvě základní skupiny: •
technická životnost
•
ekonomická a morální
20
7.1.1 Technická životnost Jedná se o fáze životního cyklu stavebního objektu, a to od počáteční fáze investiční (realizace), přes fázi provozní, až do konečné fáze likvidace. Obdobně se charakterizuje životnost i u funkčních dílů, kde se navíc určuje cyklus a rozsah oprav v letech.
S ohledem na rozsah oprav můžeme konstrukční prvky rozdělit na dva typy životností: •
dlouhodobá životnost – jedná se o prvky, resp. konstrukce, které se během doby trvání vůbec nemění, nebo pouze částečně při generální opravě. Patří sem základy svislé nosné konstrukce, svislé nenosné konstrukce, střešní konstrukce, vodorovné konstrukce. Schodiště – nosná. Minimální životnost těchto prvků ovlivňuje životnost celého stavebního objektu. Jejich opravy bývají časově i finančně velmi náročné. A závisí na nich funkční plnění budovy. Dlouhodobá životnost je stanovena dle typu konstrukce. Kratší je u dřevostavby a delší v případě použití cihelného materiálu.
•
krátkodobá životnost – tuto životnost mají stavebně technické prvky. Opravy a výměny jsou u nich prováděny častěji. V dnešní době je odvislá od použitých materiálů. Její poměr na stavbě se zvyšuje. (TESAŘÍKOVÁ et STŘÍBRNÝ, 2009)
7.1.2 Ekonomická a morální životnost A) Ekonomická životnost je doba od vzniku stavby až do okamžiku ztráty její ekonomické užitečnosti. Tento stav je spojen s trvalým snižováním výnosů z důvodu nepřiměřeně vysokých nákladů. B) Morální životnost je pojem velmi relativní a určení, kdy je stavba v důsledku technického pokroku a ekonomické situace moderní či nikoliv, závisí do značné míry na posuzovateli. Je to doba od vzniku stavby do okamžiku zastarání stavby. Důvodem může být již nevyhovující dispoziční řešení, zastaralý styl stavby, překonané standardy a technologie, změny trhu, rozvoj území atd. (TESAŘÍKOVÁ et STŘÍBRNÝ, 2009)
21
8. STÁŘÍ STAVBY Stářím stavby z hlediska oceňování a posuzování technického stavu se rozumí doba, jež uplyne od začátku užívání stavby (zpravidla od data právní moci kolaudačního rozhodnutí) do rozhodného dne. Po provedené generální opravě, kdy se v mezích povolených tolerancí obnoví původní technické vlastnosti stavby, se někdy udává stáří od data ukončené generální opravy. (BRADÁČ a kol, 2004)
9. VADY STAVBY V této a další kapitole se zaměřím na nejzávažnější a nejčastěji se vyskytující vady a poruchy panelových domů a na příčiny jejich vzniku. Vady a poruchy se vyskytují u všech typů staveb bez ohledu na použití konstrukčního materiálu (kámen, cihly, ocel, dřevo a jejich kombinace) a vznikají působením mnoha vlivů. •
Vadou stavby se rozumí vadné provedení některé stavební konstrukce. Vadné provedení může mít souvislost v pochybení projektanta, investora, dodavatele stavby nebo jiného účastníka výstavby.
•
Porucha může vzniknout jako důsledek vady, nebo může nastat i z jiných příčin.
•
Může být způsobena vadným provedením některé části stavby nebo ji mohou způsobit vnější vlivy (např. otřesy od okolní dopravy). (TESAŘÍKOVÁ et STŘÍBRNÝ, 2009)
Vady lze rozdělit do několika skupin, které právně upravuje zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník: • • •
odstranitelné a neodstranitelné nebezpečné a neškodné vizuálně zjistitelné a skryté (TESAŘÍKOVÁ et STŘÍBRNÝ, 2009)
22
9.1 Odstranitelné a neodstranitelné vady •
Odstranitelnou vadou rozumíme takovou vadu, kterou lze odstranit opravou a plnění se tak stává bezvadným. Některé odstranitelné vady jsou však právním řádem považovány za tak významné, že jsou s nimi spojeny stejné právní následky jako s vadou neodstranitelnou. Do této skupiny patří situace, kdy se na věci vyskytuje větší počet vad (podle soudní praxe musí jít nejméně o tři vady). Nebo se stejná vada vyskytne opakovaně (podle soudní praxe jde o opětovné vyskytnutí vady tehdy, pokud se vada po opravě vyskytla ještě 2x). (TESAŘÍKOVÁ et STŘÍBRNÝ, 2009)
•
Neodstranitelnou vadou je zejména taková vada, kdy věc nelze opravit z technického hlediska. Za neodstranitelné se dále považují vady, které sice technicky odstranitelné jsou, ale charakter takových vad a náklady na uvedení do bezvadného stavu jsou neúměrně vysoké. (TESAŘÍKOVÁ et STŘÍBRNÝ, 2009)
9.2 Nebezpečné vady a neškodné vady •
Neškodné a nebezpečné vady neohrožují bezpečnost a zdraví osob, nemají vliv na stabilitu stavby a ani nezpůsobují nefunkčnost stavby nebo její části. Obvykle se neodstraňují, pokud výrazně neovlivňují estetiku a vzhled objektu.
•
Nebezpečné vady ohrožují zdraví a život osob, bezpečnost užívání, stabilitu stavby nebo její části. Je jí například narušená statika, která může vést ke zřícení některé části stavby (např. stropní konstrukce) nebo je přinejmenším důvodem poruchového stavu stavby (např. přerušení instalačních rozvodů vlivem chybně provedené dilatace). (BRADÁČ, 1997)
9.3 Vizuálně zjistitelné a skryté vady •
Vizuálně zjistitelné a skryté vady jsou odhaleny běžnou pozorností při obvyklé prohlídce či obvyklém postupu převzetí díla. Podle občanského zákoníku platí, že u zjevných vad nelze uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady. Uplatnit se dá pouze v případě, když poskytovatel výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoliv vad.
23
•
Skryté vady jsou takové, které nemohly být zjištěny běžnou pozorností při obvyklé prohlídce zboží či obvyklém postupu převzetí díla. Přitom tyto vady již existovaly, neprojevily se však tak, aby byly vadami zjevnými. (BRADÁČ, 1997)
Mezi hlavní působící vlivy patří: •
Mechanické vlivy – statické zatížení, přetížení, nárazy.
•
Fyzikální vlivy – změny teploty, vlhkosti, požár (vysoké teploty), mráz (nízké teploty)
•
Chemické vlivy – plyny, vody (měkké, kyselé, agresivní), organické látky
Všechny tyto vlivy postupně rozrušují strukturu konstrukce a při nadměrném působení způsobují poruchy. Jednou z největších příčin vzniku neodstranitelných vad je vlhkost. Setkáváme se s ní běžně, a to ať už jde o vlhkost v konstrukcích, či vlhkost vnitřního prostředí. Vlhkost sama o sobě je jak pro konstrukce, tak i pro člověka prospěšná a potřebná. Je nezbytnou součástí všech pórovitých stavebních materiálů, ze kterých se konstrukce vytváří a v samotném objektu vytváří potřebné mikroklima důležité pro zdravý život člověka. Pokud, ale dojde k většímu nahromadění vlhkosti v určitých místech konstrukce, stává se problémem, protože může zapříčinit sníženou funkčnost a spolehlivost objektu. (BRADÁČ, 1997)
10. PORUCHY
Porucha stavebního objektu nebo konstrukčního prvku vznikne narušením rovnováhy mezi vnitřními a vnějšími vlivy, jedná se o situaci, kdy vnější zatížení je vyšší než únosnost konstrukčního prvku.
Poruchy hodnotíme z hlediska statické závažnosti: •
poruchy staticky nevýznamné – tyto poruchy neohrožují funkčnost stavby, působí však neesteticky, a proto je odstraňujeme. Oprava bývá obvykle jednoduchá a nenáročná
24
•
poruchy závažné – pro zajištění bezpečnosti stavby díla musí být vhodně zvolenými metodami odstraněny
•
poruchy staticky velmi závažné – havarijní. Tyto poruchy vyžadují okamžitý zásah. Zpoždění zajišťovacích prací a následných sanačních opatření může vést k zničení stavebního objektu. V případě výskytu těchto poruch je třeba pečlivě zvážit vhodnost opravy, často bývá účelnější objekt zbourat a postavit nový. (BRADÁČ, 1997)
Poruchy též dělíme podle: •
stavebních materiálů – poruchy betonových konstrukcí, poruchy ocelových konstrukcí, poruchy zděných a jiných prvků
•
částí narušených konstrukcí – poruchy stropů, sloupů, základů, střech
•
období vzniku – během přípravy staveb, během výstavby, při užívání stavby.
Poruchy stavebních konstrukcí mohou být: •
vizuálně zjistitelné – jev poznatelný zrakem (viditelné trhliny ve stěně nebo na stropní konstrukci, průsak vody do objektu, zkorodované části ocelové konstrukce nebo spojovacích prvků, nedokonalá funkce oken, dveří či jiných zařízení)
•
vizuálně nezjistitelné – jsou nebezpečnější než poruchy vizuálně zjistitelné (pokročilá koroze výztuže železobetonu, snížená stabilita a zhoršené vlastnosti betonu nebo zděné konstrukce pod vrstvou omítky nebo obkladu, nižší než požadovaná pevnost betonu). (BRADÁČ, 1997)
Příčiny poruch: •
projektantem stavby – projekty menšího rozsahu, jsou často vypracovány projektanty, kteří nemají potřebnou kvalifikaci. Při projektování rekonstrukcí, modernizací, sanací, atd., při zásahu do stávajícího objektu, je nutné pátrat po původní projektové dokumentaci,
•
dodavatelem stavby – nedodržením technologického postupu, předpisů a norem, nedodržením projektu, 25
•
investorem – dodavatel stavby při její realizaci často improvizuje. (BRADÁČ, 1997)
Zjišťování poruch:
Poruchy se na konstrukcích projevují různými způsoby. Závisí na způsobu namáhání, na typu konstrukčního prvku a druhu použitého materiálu. Některé poruchy přímo signalizují příčinu a dobu svého vzniku. Někdy je obtížné rozhodnout, zda jde z hlediska času o poruchu starší nebo o poruchu vzniklou nedávno. Proto je nutno poruchu pozorovat a s využitím vhodných metod sledovat změny. Nejvíce poruch se projevuje trhlinami, sedáním, deformacemi, tzn. vychylováním a posunem konstrukce, nadměrnými ohyby a průhyby atd. Trhliny jsou viditelný projev napětí, které překročilo mez pevnosti použitého materiálu. Každá trhlina svědčí o nežádoucích pohybech jednotlivých částí stavby. Podle množství, tvaru, šířky a místa trhlin v konstrukci určujeme závažnost poruchy. Tvar, rozměry a průběh trhlin jsou vodítkem pro zjištění příčin jejich vzniku. Správné určení příčiny vzniku trhlin je ztíženo častým spolupůsobením většího počtu příčin. (BRADÁČ, 1997)
Trhliny mohou být: •
neškodné – které kazí pouze vzhled stavby,
•
závažné (varující) – nejzávažnější jsou trhliny v pohybu, které upozorňují na staticky závažnou stavební poruchu, která může vést až zřícení konstrukce. Kromě pohybu trhlin sledujeme teplotu a vlhkost v prostředí, případné vibrace v okolí a celkový stav pozorované konstrukce. K posouzení technického stavu potřebujeme mít kompletní a ucelené informace o posuzovaném objektu. K tomuto účelu se provádí různé průzkumy staveb. Pomocí těchto průzkumů zjišťujeme nejen technický stav objektu, ale i informace, které mají na posouzení vliv nebo se musí při posouzení zohlednit. (BRADÁČ, 1997)
26
11. METODY OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTI A BYTOVÝCH JEDNOTEK PANELOVÉHO KONSTRUKČNÍHO TYPU 11.1 Oceňování bytů a nebytových prostor • Byt Byt je místnost nebo soubor místností určených k bydlení a jeho součásti a příslušenství se musí oceňovat včetně podílů na společných částech a to jak uvnitř stavby, tak i mimo ni, pokud k této stavbě patří. To stejné platí i u příslušenství a případných staveb vedlejších. • Nebytový prostor Nebytový prostor je místnost nebo soubor místností, které neslouží k bydlení a to i včetně příslušenství, a oceňuje se včetně podílu na společných částech domu. Stejně jako u oceňování bytů i ty, které jsou mimo oceňovanou nemovitost, ale s ní souvisejí a jsou ke společnému užívání. Nutno podotknout, že společné prostory nejsou příslušenstvím bytu ani společné části domu.
Cena bytu a cena nebytového prostoru se zjistí jako podíl z ceny stavby. Velikost každého podílu je závislá na poměru podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru v dané stavbě. Přitom je nutné zohlednit vybavení a stav bytové jednotky nebo případně nebytového prostoru. Podlahová plocha bytu a nebytového prostoru se zjišťuje jako součet všech plošných výměr podlah jednotlivých místností a dále také prostor tvořících příslušenství bytu nebo nebytového prostoru.(Vyhláška č.3/2008 Sb., 2012)
Panelový dům, respektive bytové jednotky patří do kategorie J – byty v domech více-bytových typových. Dle Vyhlášky č. 3/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Při oceňování nemovitosti, bytů a nebytových prostor postupujeme podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) a dle Vyhlášky č.3/2008 Sb. o provedení některých ustanovení zákona
27
č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (oceňovací vyhláška) Vyhláška č. 3/2008 Sb., stanoví hlediska a způsoby oceňování. Byt a nebytový prostor se oceňuje nejčastěji nákladovým nebo porovnávacím způsobem. Zde nám vyhláška udává hlediska, která se při porovnání berou v úvahu. (Vyhláška č. 3/2008 Sb., 2012) Technický stav objektu je jedním z kritérií, které zpřesňují odhad ceny a životnosti stavby. V revitalizovaném domě se navíc zvýší tržní hodnota jednotlivých bytových jednotek.
11.2 Nákladová metoda výpočtu ceny bytu a nebytového prostoru – HLAVA I, § 13 Cena se zjistí vynásobením počtu m² podlahové plochy, dle přílohy č. 1 Vyhlášky č.3/2008 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Základní cena bytu nebo také nebytového prostoru se násobí koeficienty . Základní cena je za m² a je stanovená dle typu stavby, jak je uvedeno v příloze č. 2 a č. 3, Vyhlášky č.3/2008 Sb.
Dle vzorce: ZCU = ZC˟K1˟K4˟K5˟Kp ZCU základní cena upravená ZC
základní cena dle přílohy č. 2, 3 nebo 6, Vyhlášky č.3/2008 Sb.
K1
koeficient přepočtu základní ceny, dle druhu konstrukce (příloha č. 4, Vyhlášky č.3/2008 Sb.)
K4
koeficient vybavení stavby a oceňovaného bytu či nebytového prostoru
K5
koeficient polohový, dle přílohy č. 14, Vyhlášky č. 3/2008 Sb.
Kj
koeficient změny cen staveb, dle přílohy č. 38, Vyhlášky č. 3/2008 Sb.
Kp
koeficient prodejnosti, dle přílohy č. 39, Vyhlášky č. 3/2008 Sb.
28
11.3 Porovnávací metoda výpočtu ceny bytu a nebytového prostoru – HLAVA III, § 25 Metoda ocenění bytové jednotky ve více-bytovém domě je chápána jako cena dokončeného bytu ve vlastnictví, dle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů. V budově typu J z přílohy č. 2 včetně jeho příslušenství viz kapitola 9.1.2 Zjistíme vynásobením počtu m² podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1 Vyhlášky č.3/2008 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, indexovanou průměrnou cenou uvedenou v příloze č. 19, v tabulce č. 1 upravenou dle vzorce: CU = IPC˟I K této ceně je započteno standardní vybavení budovy, ve které se oceňovaný byt nachází. CU
cena upravená za m² podlahové plochy bytu
I
index cenového porovnání vypočtený dle vzorce I = It˟Ip˟Iv
IPC…indexovaná průměrná cena dle přílohy č. 19 tabulky č. 1 – pro námi zhodnocovaný objekt umístěný v Jihomoravském kraji – v městě Brně – městské části Černá Pole – Brno 3 – cena 38 401 Kč
It
index trhu
dle vzorce: It = 1 +
Ti
hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu trhu z přílohy č. 18 a Tabulky
č. 1 z Vyhlášky č.3/2008
Ip
index polohy
dle vzorce Ip = 1 +
Pi
hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu polohy z přílohy
29
č. 18 a Tabulky č. 4 a č. 5, č. 6 Vyhlášky č. 3/2008 Sb. – dle velikosti obce, kde je daná oceňovaná jednotka a dům umístěn.
Hodnota kvalitativního pásma (Pi), je pro námi vybraný dům panelového typu B60 je 0.
Index konstrukce budovy dle vzorce: Iv = (1 + ∑9i=1 Vi)˟V10
Iv
index konstrukce
Vi
hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu konstrukce a vybavení
z přílohy č. 19 Tabulky č. 2, Vyhlášky č.3/2008 Sb.
Index konstrukce pro námi vybraný dům panelového typu B60 byl před modernizací – 0,05 a po jejím provedení 0.
30
12. PRAKTICKÁ ČÁST Popis nemovitosti Jedná se o bytový dům panelového typu B60 v městě Brně, v sídlišti Brno - Černá Pole, dům o 13 nadzemních podlaží, 48 bytových jednotkách se stejnou metráží 3+1 umístěných v krajních traktech, sklepy v přízemí domu, balkony umístěny ve štítových stěnách. Základní údaje jsou uvedeny v tabulce č. 1 Bakalářské práce. Budova byla postavena v roce 1965 panelovou technologií (B60). Technologie s parapetním pláštěm. Základními typy byly Typ G57 a G57-A s krajovými variantami (brněnským B60, v Ostravě GOS64, atd.) Převažovaly v bytové výstavbě až do počátku 70. let, celkově bylo v těchto systémech až do roku 1973 postaveno 245 tisíc bytů. (DRÁPALOVÁ, 2006) Dům má pravidelný půdorys – je založen na monolitické základové desce tloušťky 400mm, kdy ve středu objektu jsou dva výtahy (nosnosti 250 kg) a kolem vede chodba se schodištěm. Výtahová šachta je provedena z panelů. Strojovna výtahů umístěna za výtahy ve 13NP. V prvním nadzemním podlaží je vstup, kancelář, kočárkárna, dílna, vstupní uzel tepla s přípravou TUV a netopené sklepní kóje. Ve 2. až 13.NP jsou na patře vždy čtyři byty. Na každé podestě jsou dvě skříně pro dvě bytové jednotky s vedením elektrické energie s elektroměry a další dvě s rozvody vody s vodoměry a rozvod plynu s plynoměry. Pod 1.NP vedou rovnoběžně s čelní fasádou dva průchozí vzájemně propojené kanály, v nichž je hlavní rozvod topné vody a přívod plynu. Objekt má nosné stěny v příčném i podélném směru v modulech 2400 mm, 3600 mm a 5400 mm. Stěnové panely mají tloušťku 150 mm, příčky 80 mm a stropní panely 100 mm. Obvodový plášť tvoří celo-stěnové betonové a částečně keramické panely tloušťky 270 mm. Povrchová úprava panelů je nástřik fasádní barvou. Spáry mezi panely jsou zatmeleny. V 70. létech 20. století byly zatepleny boční stěny objektu 40 mm izolační omítkou. Lodžiové stěny s balkónovými dveřmi mají tloušťku 150 mm a z vnitřní strany jsou zatepleny 15 mm izoplastu. Ve štítových stěnách jsou umístěny balkony, z nichž některé jsou opatřeny zasklením. Boční stěny lodžií jsou tvořeny dvěma panely o tloušťce 150 mm, mezi nimiž je 10 mm skelné rohože. 31
Na objektu je plochá jednoplášťová střecha, jejíž základ je tvořen stropními panely nad posledním podlažím. Otvor pro vstup na ni je z 13 NP pomocí kovového žebříku uloženého na stěně. Po obvodu atikových panelů z vnitřní strany jsou uložené duté cihly pro odvětrání pískového násypu. Tepelná izolace střechy je vytvořena plynosilikátovými deskami o tl. 200 mm a vrstvou písku ve spádu 30 až 140 mm. Nosná část stropní konstrukce nad nejvyšším podlažím je provedena z prefabrikovaného železobetonového panelu tl. 100 mm. Původní okna v bytech v čelních stěnách jsou dřevěná se sdruženými křídly. V bočních stěnách jsou pouze lodžie s balkónovými dveřmi s proskleným nadsvětlíkem. Těsnění oken bytů je individuální záležitostí nájemníků. Nová plastová okna a balkónové dveře byly v některých bytových jednotkách vyměněna již dříve. Ostatní výměna provedena v rámci celkové revitalizace Okna v 1. NP jsou kovová jednoduchá. Vstupní prosklená stěna je kovová s jednoduchým sklem. Další prosklená kovová stěna, která byla původně na objektu v 1. NP byla zazděna. V příloze na obr. č. 1 až č. 4, jsou jednotlivé pohledy na vybranou budovu před revitalizací. Schodiště je jednoramenné umístěné uprostřed objektu za výtahovou šachtou. Výtahová šachta je provedena z panelů, v ní jsou dva výtahy o nosnosti 250 kg. Strojovna je umístěna v posledním 13.NP. Na objektu byl proveden Energetický audit společností DEA Energetická agentura, spol. s r.o. v roce 2006. Revitalizace v rozsahu níže uvedeném započata v roce 2007. Byl použit jak úvěr vlastníků bytových jednotek, tak i program Zelená úsporám a v případě již dříve vyměněných oken a dveří na balkónech splátka úvěru pro bytovou jednotku snížena. Výtah z rozpočtu na vybranou nemovitost je proveden v tabulce č. 2 Bakalářské práce.
32
Provedené rekonstrukce a opravy před započatou modernizací
Na objektu byly před samotnou modernizací provedeny tyto rekonstrukce: •
zatepleny boční stěny – štíty (tepelně izolační perlitovou omítkou na rabicové pletivo o celkové tloušťce 40 mm)
•
oprava střechy – 1996, 2002
•
rekonstrukce předávací stanice, vč. regulace na patě domu, instalace TRV a RTN – 1998
•
nové nátěry oken, oprava spár mezi panely – 2004
Tabulka č. 1 – Základní údaje o hodnoceném panelovém domu (Zdroj: DEA Energetická agentura s.r.o., 2006) Základní údaje Parametr
Hodnota
Zastavěná plocha
359 m²
Obestavěný prostor celkem
13 681 m³
Obestavěný vytápěný prostor, obytná podlaží
12 281 m³
Počet nadzemních podlaží
13
Počet podzemních podlaží
0
Výška objektu (bez strojoven výtahů, výdechů
37 m
VZT apod.) Počet bytových jednotek
48
Rok výstavby
1965
33
Tabulka č. 2 - Výtah z rozpočtu na regeneraci objektu Bieblova 18, Brno (Zdroj: PROFIPLAST, 2006) Akce:
Regenerace panelového domu Bieblova 18
Investor:
PROFIPLAST
č. pol.
Název položky
Cena v Kč
1
Obvodový plášť
4 290 000
2
Výměna oken
3 467 000
3
Strop – přízemí – 1.NP
113 268
4
Střecha
285 900
5
Ostatní – Balkonové dveře, žaluzie, boční dveře v přízemí
738 170
Cena včetně DPH
8 895 338
34
13. MATERIÁLY A TECHNOLOGIE ZPRACOVÁNÍ
13.1 Prováděné práce při revitalizaci •
Vlastní realizaci předcházela technická a investiční příprava. Prvním krokem bylo provedení technicko-ekonomické analýzy. Na základě těchto podkladů byl proveden návrh oprav, revitalizace a použité materiály,
•
Provedení kompletního tepelně izolačního systému dle zadání certifikovaným systémem s izolantem polystyren včetně čištění tlakovou vodou (dle požárních předpisů) a minerální vata,
•
Výměna oken a balkonových dveří – individuálně,
•
Nátěr podhledů a stěn lodžií akrylátovou barvou včetně penetrace,
•
Zámečnická úprava zábradlí lodžií pro možnost zateplení,
•
Překotvení hromosvodů včetně revize,
•
Osazení nových větracích mřížek včetně demontáže stávajících,
•
Dodávka a montáž mrazuvzdorné dlažby na soklíky lodžií,
• Montáž větracích mřížek atiky, • Kompletní demontáž a montáž nových klempířských prvků z titan-zinkového plechu (stříšky nad lodžiemi, oplechování KZS a parapetů oken).
13.1.1 Bourací práce Vybourání ocelových okenních otvorů, vstupní ocelové prosklené stěny s dveřním otvorem vel. 3450 mm/2670 mm a bočních vstupních dřevěných prosklených dveřních otvorů. Demontování stávajících dřevěných oken a balkonových dveří. Demontování zábradlí a zasklení všech lodžií. Demontáž hromosvodu a vybourány stávající vrstvy střechy včetně oplechování. Vybourány všechny vrstvy střešního pláště až na nosné panely.
13.1.2 Nové práce Nové práce byly navrženy v souladu a doporučením energetického auditu budovy – zpracovaného v roce 2006. A také stavební dokumentací provedenou společností PROFIPLAST spol. s r.o. 35
13.1.3 Sanace Nebyly nutné žádné sanace základů, opravy hydroizolace spodní stavby ani statických vad. Základové konstrukce byla a i nadále je stabilní a plní svoji funkci.
13.1.4 Oprava dílců obvodového pláště Dílce obvodového stavu byly v dobrém stavu, jejich povrch vykazoval lokální poškození, které bylo dle potřeby opraveno při samotné revitalizaci. Také tepelně izolační perlitové omítky tloušťky 40 mm provedené na štítových plochách byly stabilní, drobná zjištěná poškození jsou pouze vlivem vlhkosti. Spáry opraveny dříve a po kontrole před revitalizací byly bez vad. Při provádění stavebních prací byly místně opraveny narušené omítky a povrch panelů. Z vnitřní strany zjištěny svislé trhlinky ve stycích stěn způsobené objemovými změnami panelů- Po zateplení bylo jejich vzniku zamezeno.
Stavební realizace •
příprava podkladu,
•
demontáž klempířských prvků,
•
osazení soklové lišty,
•
lepení izolačních desek tmelem,
•
fixace izolačních desek hmoždinkami,
•
nanesení stěrkové hmoty a vtlačení armovací mřížky do hmoty,
•
přestěrkování armovací mřížky tmelem,
•
aplikace penetračního nátěru,
•
nanesení minerální šlechtěné omítky, po vyzrání aplikace fasádního nátěru.
13.4.1.1 Zateplení konstrukcí budovy a) Zateplení obvodových stěn Rozdělení způsobů zateplení je graficky vyjádřeno na obr. č. 1 Bakalářské práce.
36
b) Zateplení obvodových stěn z vnitřní strany Tento způsob izolace sebou přináší řadu úskalí: •
velké teplotní rozdíly ve zdivu, které není zvenčí chráněno proti výkyvům počasí zateplovacím systémem. Při tomto způsobu může být zdivo podstatně rychleji narušováno než při zateplení zvenčí,
•
nebezpečí kondenzace vlhkosti v tepelné izolaci nebo v samotné konstrukci. U dřevěných staveb a dřevěných trámových stropů hrozí kondenzace v úrovni zhlaví trámů,
•
nelze odstranit všechny tepelné mosty,
•
jsou izolovány pouze dílčí části budov, proto má tento systém většinou menší účinnost,
•
nutnost využití pečlivě provedených parotěsných vrstev na vnitřní straně izolace,
•
zmenšení akumulace tepla v obvodovém plášti – místnosti rychleji chladnou,
•
zmenšení vnitřního prostoru.
Zateplení zevnitř nachází své uplatnění pouze tam, kde nelze zateplení zvenčí z jakýchkoli důvodů provést, například u historických objektů. Tepelné mosty podle způsobu zateplení jsou znázorněny na obr. č. 2 Bakalářské práce. Vnější zateplovací systémy jsou nejčastějším způsobem tepelné izolace objektů. Jejich obrovskou výhodou je celistvost tepelně izolační vrstvy. Izolace chrání objekt jako celek, nejen jeho oddělené části. Použitím vnějšího zateplovacího systému se také podstatnou měrou snižuje namáhání obvodové konstrukce – zejména jejich spojů – výkyvy teplot a povětrnostními vlivy. Na obr č. 3 Bakalářské práce, je zobrazen průběh teplot v nezatepleném plášti a v zatepleném plášti právě zevnitř a zvenku a jejich rozdílnost. Pro trvalé obývání je také důležité zachování masivního zdiva uvnitř izolačního systému, což zaručuje dostatečnou tepelnou setrvačnost vnitřního prostoru.
Obrázek č. 1: Způsoby zateplení, základní rozdělení. (Zdroj: DEA Energetická agentura s.r.o., 2006) 37
Obrázek č. 2: Tepelné mosty ve zdivu nezatepleném, zatepleném zevnitř a ve zdivu zatepleném zvenčí. (Zdroj: DEA Energetická agentura s.r.o., 2006)
Průběh
teplot Průběh
v nezatepleném stavu
teplot
ve
zdivu při zateplení
Průběh
teplot
zateplení zvenčí
zevnitř
Obrázek č. 3: Průběh teplot ve vybrané nemovitosti nezateplené, zateplené zevnitř a zvenku. (Zdroj: DEA Energetická agentura s.r.o., 2006)
38
p
Jeho použitím dojde k těmto změnám: •
zlepší se tepelná pohoda a kvalita užívání,
•
vyrovnanější povrchová teplota sníží riziko vzniku poruch povrchových úprav konstrukcí v důsledku tepelných mostů,
•
vnější zateplení snižuje přehřívání budovy v letním období,
•
sníží se zatížení otopného systému,
•
nabízí nové řešení povrchových úprav budovy (struktura, barva, tvar).
Fasádní kontaktní zateplovací systémy se dodávají v různých tloušťkách. Běžně používané jsou od 50 mm do 150 mm. Součinitel tepelné vodivosti je určen vlastnostmi polystyrenu nebo minerální vlny: •
polystyrenové desky tepelná vodivost λ 0,040-0,045 W/(m˙K)
•
minerální vlna tepelná vodivost λ 0,039-0,042 W/(m˙K)
Vlastní porovnání energetické náročnosti vybrané budovy před a po revitalizaci je uvedeno v tabulce č. 4 přílohy, kde je vidět součinitel prostupu tepla důležitých konstrukčních částí budovy, jako je právě obvodová konstrukce, kde je rozdíl 1,06 W/(m˙K), u oken je 1,08 W/(m˙K) a u střechy 0,42 W/(m˙K). Neméně důležitým srovnáním je spotřeba energie pro vytápění a spotřeba samotné energie. Kde opět vidíme rozdíly oproti původnímu nezateplenému stavu a novému stavu po kompletní revitalizaci a to pro obě spotřeby v průměru o 300 000 kWh za rok. Tepelní zisky ze slunečního záření ani tepelní zisky z vnitřních zdrojů tepla se modernizací objektu nemění.
13.1.5 Zateplení pláště Stávající železobetonové panely B60 tloušťky 270 mm (U=1,43-1,63 W˙m¯² K¯¹) – spáry vyplněny trvale pružným tmelem. Bude použit kontaktní izolační fasádní systém s polystyrénovým a minerálním izolantem a s akrylátovými roztíratelnými omítkami zrnitosti 1,5 mm (STOMIX BETADEKOR, WEBER TERRANOVA). Suchý lepící tmel šedý, suchý štěrkový tmel šedý, tkanina perlinková, penetrační lak, PolystyrenEPS 70 F nebo minerální vata s podélným vláknem tloušťky 100 mm, 80 mm a 50 mm, kotvený talířovými hmoždinkami – dle tloušťky izolace. Na štítech, kde byla izolace 39
40 mm použity delší hmoždinky. Od stavební výšky nad 22,5 m minerální vata s podélným vláknem tloušťky 100 mm. Kotvení izolantu pomocí talířových hmoždinek EJOT TID 60 dl. 135–155 mm – 5 ks/m² a hmoždinkami dl. 155 mm s kovovým trnem na plochách s minerální vatou – 6 ks/m². Jako omítka použit Teraplast zrnitý 1,5 mm – roztíraná akrylátová omítkovina včetně penetrace. Nový zateplovací systém respektuje dilatace na objektu. Zateplovací systém v domě je řešen protipožárním způsobem a to podle výšky pater, dle obr. č. 15 a č. 16 přílohy. Do 9m nad zemí je systém bez nadstandardních požadavků, výška 9-22,5 m vyhovuje pro třídu reakce na oheň B, kde tepelná izolace musí vyhovovat třídě reakce na oheň E. Tepelná izolace použita z těžce hořlavých hmot C1. Od 22,5 m výš je zateplovací systém vyhovující pro třídu reakce na oheň A1 nebo A2.
13.1.6 Oprava lodžií Bylo demontováno stávající ocelové zábradlí s výplněmi z drátoskla a také demontováno zasklení – které si vlastníci nechali dříve udělat. Poté bylo zpět vráceno. Zábradlí bylo upraveno vzhledem k zateplovacímu systému fasády. Nebyly na něm provedeny nové nátěry. Na stávající kotvy v panelech byly osazeny nové konzoly a zábradlí k nim uchyceno šroubovými spoji. U bytů, kde nebyla provedena výměna dveří na lodžiích, byly použity dveře jednokřídlé, ven otevíratelné okno s pevným zasklením, nadsvětlík s pevným zasklením. Materiál plast, 5 komorový profil rám 80mm, zaskleno izolačním dvojsklem 4-16-4 mm, celoobvodové kování, barva bílá. V několika bytech zůstaly původní dřevěné dvoukřídlé dveře.
13.1.7 Ostění oken a dveří Byl použit suchý lepící tmel šedý, polystyren-perimetr nebo minerální vata s podélnými vlákny tloušťky 20 mm od stavební výšky 22,5 m minerální vata s podélným vláknem tloušťky 20 mm, suchý štěrkový tmel šedý, tkanina perlinková, penetrační lak, akrylátová roztíratelná omítka zrnitosti 1,5 mm.
40
Stěny 1PP: Stávající panel tloušťky 270 mm. Povrch upraven na poškozených plochách včetně sanace armovací stěrkou, provedena probarvená akrylátová omítka a dozdění.
13.1.8 Náhrada vnějších otvorových výplní tepelně technicky dokonalejšími Provedena výměna stávajících tepelně i akusticky nedokonalých výplní dřevěné zdvojené konstrukce. Okenními konstrukcemi dochází často k největším ztrátám tepelné energie, a to jak prostupem (příliš vysoká hodnota součinitele prostupu tepla U), tak infiltrací v důsledku vysoké spárové průvzdušnosti. Byla použita plastová okna 5 komorového profilu v bílé barvě se zasklením 4-16-4 mm (v suterénu a na střeše 3 komorový profil), zasklena izolačními dvojskly. Okno tříkřídlové, 3x otevíravé, 1x sklopné, rám 80mm. Zaskleno izolačním dvojsklem Float, kování celoobvodové, dvoustupňové těsnění. Součinitel prostupu tepla okna k=1,3 W
m² K¯¹
13.1.9 Oprava a zateplení střechy Stávající skladba střechy je: •
Hydroizolační fólie PVC
•
Souvrství – nátěr, 3 IPA natavena, provizorní krytina Np, Naf, T500, Naf
•
Plynosilikátové desky 200 mm
•
Vrstva praného písku 30–140 mm
•
Stropní panel 100 mm
Střecha prošla dříve sanací hydroizolačního pláště foliovým systémem (PVC) BUESSCHERPLAN 1,2. Tímto byla zajištěna nejen hydroizolační funkce střechy, ale i tepelně izolační. Na rekonstrukci střechy s novými tepelně izolačními vrstvami ze spádového polystyrenu v minimální tloušťce 140 mm a nové živičné hydroizolaci – SBS modifikovaný živičný pás s břidličným posypem PLUVITEC TECH 3000 tloušťky 1,2 mm, použity spádové klíny z polystyrenu EPS100S tloušťky 140–340 mm, nataven FOALBIT – parotěsná zábrana.
41
Nová střešní okna budou plastová z 3 komorového profilu, barvy bílé se zasklením 4-16-4mm, ovládané pákovým ovladačem z podlahy 13.NP. Větrací žaluzie opískovány a opatřeny novým nátěrem. Větrací otvory střechy v atice zachovány, na povrchu zateplení osázeny nové plastové větrací mřížky o průměru 60 mm. Na střeše provedeno nové oplechování z titanzinkového plechu o síle 0,63 mm. Obrázek č. 14 přílohy, ukazuje půdorys střechy v novém stavu. Tepelný odpor Nové konstrukce R = 4,179 m² K W¯¹ Součinitel prostupu tepla U = 0,232 Wm¯² K¯¹, bylo požadováno 0,3 W m¯² K¯¹)
13.1.10 Výměna vstupních stěn do objektů Hlavní vstupní stěna hliníkové konstrukce zasklená bezpečnostním sklem s dvoukřídlovými dveřmi opatřenými bezpečnostním zámkem, kováním tzv. klika-klika a samozavíračem. Zvonková tabla byla měněna před revitalizací.
13.1.11 Zateplení vybraných vnitřních konstrukcí Zatepleny stropní konstrukce 1.NP pod obytnými prostorami. Tady byly velké tepelné ztráty z důvodu nevytápění těchto prostor – hlavně sklepních částí domu. A také prochlazování podlah u 2.NP. Použit kontaktní zateplovací systém s minerálním izolantem tloušťky 60 mm s vnitřní stěrkovou omítkou a malbou v bílé barvě. Celkový tepelný odpor stropní konstrukce po zateplení R= 1,650 W˙m¯² K¯¹ Součinitel prostupu tepla U= 0,6 W ˙m¯² K¯¹, W
(tady bylo požadováno 0,6
˙m¯² K¯¹) Stropní konstrukce nad prostorem vstupního technického podlaží bude na spodní
straně opatřena nehořlavou tepelnou izolací.
13.1.12 Opravy a zkvalitnění otopné soustavy, ventilů, měření tepla Práce na otopné soustavě nebyly součástí projektu, opravy na ni byly provedeny ještě před samotnou revitalizací.
42
13.1.13 Architektonické řešení – vnější omítky Venkovní omítky jsou silikátové, roztíratelné ve světlých tónech, vzorkovnice STOMIX. Teplé oranžové, béžové a hnědé tóny. Konečný povrch proveden omítkou zrnitosti 1,5 mm. Barevné řešení je vidět v příloze na obr. č. 17 a č. 18.
13.1.14 Oprava nebo výměna elektrických zařízení a rozvodů, silnoproud a slaboproud Elektroinstalace nebylo nutné měnit nebo modernizovat, jelikož tyto byly a jsou prováděny v rámci běžné údržby domu.
13.1.15 Oprava hromosvodů a protipožárních zařízení Provedena celková revize protipožární a bezpečnostní. Při samotném zateplení byly demontovány a po zhotovených pracích zpět namontovány dle stávajícího provedení. Na střeše byla provedena nová bleskosvodná soustava z drátů FeZn 8 mm a propojena s nově instalovanými svody.
13.1.16 Ostatní Jedná se o nášlapné vrstvy a konstrukce podlah ve společných prostorách, komunikační prostory, vstupní prostor jako jsou schránky a osvětlení, výměna vstupních dveří do jednotlivých bytových jednotek, oprava strojoven a předávacích stanic. Úpravy, opravy ani výměny těchto částí nebyly nutné, jelikož byly provedeny před revitalizací objektu.
43
14. ZÁVĚR A DISKUZE V této bakalářské práci bylo hlavním cílem popsat revitalizaci bytového domu postaveného panelovou technologií v roce 1965 a zhodnotit její vliv na spotřebu, respektive náklady na teplo a ohřev. Na přelomu tisíciletí se stavěly budovy s průměrnou spotřebou energie kolem 150 kWh/m² za rok. Dnes se díky zpřísněným normám pohybujeme již mezi 100 až 120 kWh/m². V budoucnu se mají snížit až na pouhých 10 či 20 kWh/m². Nejjednodušší formou, jak snížit energetickou náročnost, je prevence právě v podobě komplexního zateplení. Přesto v České republice doposud zůstává přes 200 milionů m² obvodových stěn nezateplených. [www. 15] Zjistila jsem, dle provedené analýzy předaných dat, že již v prvním roce po revitalizaci objektu bylo snížení nákladů a spotřeby energie na vytápění o třetinu nižší než v letech, kdy nebyl dům zateplen, a okna byla původní dřevěná. Průměrná spotřeba byla do doby kompletní revitalizace průměrně 1 650 GJ za rok a po samotné modernizace se pohybuje v průměru 830 GJ za rok, což představuje snížení nákladů o 300 000 Kč, jak lze vidět v tabulce č. 2 Přílohy této bakalářské práce. Minimální rozdíly, které jsou vidět v roce 2007, jsou způsobeny jen délkou resp. průměrnou denní a noční teplotou v zimním období, kdy se větší část topné sezóny pohybovaly teploty kolem bodu mrazu. Tudíž bylo nutné i v revitalizovaných objektech, respektive v bytových jednotkách více a déle topit. Pro srovnání je uvedena v příloze i tabulka č. 3 na ohřev vody, kde jsou data analyzována stejným způsobem, ale k jejich snížením nedošlo. Spotřeba vody, respektive ohřev vody nemá vliv na regeneraci objektu. Závisí to pouze na jednotlivých bytových jednotkách a lidech v nich bydlících. Praktický příklad, který jsem použila, demonstroval, jaké postupy a materiály byly použity pro regeneraci vybraného panelového domu. Mým cílem bylo dokázat, že revitalizace panelové zástavby je důležitá, jak už z důvodu prodloužení její celkové životnosti, tak hlavně z ekonomického hlediska do bu-
44
doucnosti, kdy náklady na vytápění budou stále ve stoupající tendenci. Samozřejmě nelze opomenout ani kulturu bydlení a zvýšení prodejní ceny bytové jednotky. Po zkušenostech s bydlením ve vybraném domě před jeho revitalizací a poté po jejím dokončení bylo ihned vidět, že podklady, které byly zpracovány a výhody v nich uvedené, které měly vést ke zlepšení, byly naplněny. Hlavní problémy, jako netěsné spáry a hlavně nedostatečné tepelné a izolační vlastnosti obvodových konstrukcí a také hygienické poruchy, kdy vznikaly plísně v interiérech, často zmiňovaný chlad v bytech nad sklepními prostory, nedostačující tepelně technické vlastnosti okenních otvorů z dob vzniku stavby, všechny tyto vlivy se projevovaly vysokými tepelnými ztrátami a tudíž i vysokými náklady na ohřev a vytápění v celém domě a jednotlivých bytových jednotkách, byly revitalizací odstraněny. Nutno podotknout, že některé panelové domy procházejí částečnou revitalizací, jako jsou jen výměna okenních otvorů v jednotlivých bytových jednotkách, s tím, že tímto klesne spotřeba za vytápění. Nebo dochází k zateplení a opravám jen střechy, největší štítové stěny většinou umístěné na severní stranu nebo k novému spárování mezi panely z důvodu prasklin a vnikání vlhka. Bohužel jen tato částečná revitalizace nevede ke snížení spotřeby za vytápění. Je opravdu nutné si uvědomit, že velké úniky jsou nejen okenními otvory a případně balkónovými dveřmi, ale i spárami, obvodovým pláštěm a otvory ve společných prostorech – jako jsou sklepy, technické místnosti v domě, ale i nezateplené podlahy pod 1.NP. Dobře je to vidět v tabulce č. 1 v příloze, kde jsem srovnala původní a nový stav ve vlastnostech konstrukcí - tepelných ztrát v posuzované nemovitosti. Nejvíce jsou patrné ztráty právě v obvodových konstrukcích a na střeše, u těchto konstrukcí je rozdíl tepelných ztrát více jak trojnásobný. Proto je opravdu velmi důležité to o čem jsem se již zmínila, provést komplexní revitalizaci celých objektů. Celkové vyčíslené ekonomické náklady na revitalizaci vybraného domu byly ve výši 8 895 338 Kč. Byl použit dotační program Panel (program na podporu oprav bytových domů). Úhrada nákladů prostřednictvím úvěru u České spořitelny ve výši 5 000 000 Kč a zbylá část prostředků ve výši 3 895 338 Kč ze složených finančních prostředků jednotlivých bytových jednotek. Průměrná cena za bytovou jednotku pro úvěr je 84 000 Kč. Reálná doba návratnosti vložených finančních prostředků do revitalizace je dle energetického auditu od společnosti DEA Energetická agentura – 11 let.
45
SEZNAM LITERATURY Knihy: BRADÁČ A., 1997: Soudní inženýrství. 1. vyd. CERM, s.r.o., Brno, 719 s. ISBN 80 –7204–057–X
BRADÁČ A. a kolektiv, 2010: Soudní znalectví. CERM, s.r.o., Brno, 242 s. ISBN 978–80–7204–704–8
ČEJKA, Z. Technická zpráva požární ochrany, zakázka č. 06-121, 2006, 12 s.
PARLAMENT České republiky, 2011: Vyhláška č. 3/1997 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška) k 1. 1. 2012. SAGIT, Ostrava ISBN: 978-80-7208-887-4
DEA Energetická agentura, spol. s r.o., 2006: Energetický audit pro objekt Bieblova 18, Brno – Černá Pole, 87 s.
DRÁPALOVÁ J., 2006: Regenerace panelových domů. ERA, Brno, 142 s. ISBN: 80-7366-054-7
PROFIPLAST, spol. s r.o., 2005: Cenová nabídka - Regenerace bytového domu Bieblova 18 Brno.
PROFIPLAST, spol. s r.o., 2006: Souhrnná zpráva pro stavební řízení č.245/06-11, Regenerace bytového domu Bieblova 18 Brno.
TESAŘÍKOVÁ, M.; STŘÍBRNÝ, P., 2009: Životnost stavby a neodstranitelné vady. Sborník anotaci z konference, JUFOS, Brno ISBN: 978–80–214–3822–4
46
VAVERKA, J. a kolektiv, 2006: Stavební tepelná technika a energetika budov. VUT, Brno, 648 s. ISBN: 80-214-2910-0
ČESKÁ REPUBLIKA – PARLAMENT, 2011: Vyhláška č. 3/1997 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška) platná od 1. 1.2012 SAGIT, Ostrava ISBN: 978-80-7208-887-4
Internetové stránky: [www. 1] EkoWATT CZ s. r. o., 2011: Úspory energie. Databáze online [cit. 2012-05-10]. Dostupné na:
[www. 2] EkoWATT CZ s. r. o., 2011: Úspory energie. Databáze online [cit. 2012-05-10]. Dostupné na:
[www. 3] WIKIPEDIE, 2011: Dřevovláknitá deska. Encyklopedie online [cit. 2012-05-16]. Dostupné na:
[www. 4] STAVEBNINY-DS.CZ, 2011: Asfaltová lepenka - modifikované hydroizolační pásy. Databáze online [cit. 2012-05-16]. Dostupné na:
47
[www. 5] WIKIPEDIE, 2012: Lodžie. Encyklopedie online [cit. 2012-05-16]. Dostupné na:
[www. 6] Benvelop, 2010: Obalové konstrukce budovy – obálka budovy Databáze online [cit. 2012-05-16]. Dostupné na:
[www. 7] EkoWATT CZ s. r. o., 2011: Lze z panelového domu udělat šetrné a zároveň kvalitní bydlení. Databáze online [cit. 2012-05-10]. Dostupné na:
[www. 8] WIKIPEDIE, 2012: Polyvinylchlorid. Encyklopedie online [cit. 2012-05-16]. Dostupné na:
[www. 9] Vega, společnost s ručením omezeným, 2010: Stavebnictví a interiér 2/2010. Databáze online [cit. 2012-05-16]. Dostupné na:
[www. 10] WIKIPEDIE, 2012: Stavební deník. Encyklopedie online [cit. 2012-05-16]. Dostupné na:
[www. 11] WIKIPEDIE, 2012: Tepelná vodivost. Encyklopedie online [cit. 2012-05-16]. Dostupné na:
48
[www 12] DRUŽBA, stavební bytové družstvo, 2011: Informační listy č. 28 prosinec 2011, str. 5, Proč pokračovat v regeneracích panelových domů. Databáze online [cit. 2012-05-16]. Dostupné na:
[www. 13] Sdružení EPS ČR, 2010: Mýty a pověry kolem zateplování, Databáze online [cit. 201204-30]. Dostupné na:
[www. 14] Sdružení EPS ČR, 2010: TISKOVÁ ZPRÁVA 28. června 2011 – Nová legislativa, Databáze online [cit. 2012-04-30]. Dostupné na:
[www. 15] Sdružení EPS ČR, 2010: TISKOVÁ ZPRÁVA 28. června 2011 - Energetická náročnost budov. Databáze online [cit. 2012-04-30]. Dostupné na:
49
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Způsoby zateplení, základní rozdělení. Obrázek č. 2: Tepelné mosty ve zdivu nezatepleném, zatepleném zevnitř a ve zdivu zatepleném zvenčí. Obrázek č. 3: Průběh teplot ve vybrané nemovitosti nezateplené, zateplené zevnitř a zvenku.
Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Základní údaje o hodnoceném panelovém domu. Tabulka č. 2: Výtah z rozpočtu na regeneraci objektu Bieblova 18, Brno.
50
15.
PŘÍLOHY
51
SEZNAM PŘÍLOH Seznam obrázků:
Obrázek č. 1: Posuzovaná nemovitost – pohled ze zadní části – před revitalizací. Obrázek č. 2: Posuzovaná nemovitost – pohled ze zadní části – před revitalizací. Obrázek č. 3: Posuzovaná nemovitost – boční pohled – před revitalizací. Obrázek č. 4: Posuzovaná nemovitost – vstupní část – před revitalizací. Obrázek č. 5: Umístění vybraného objektu – mapa obecná. Obrázek č. 6: Umístění vybraného objektu – mapa letecká. Obrázek č. 7: Panelový dům po revitalizaci. Obrázek č. 8: Úvodní strana – Energetický audit spol. DEA. Obrázek č. 9: Úvodní strana – Požárně bezpečnostní řešení. Obrázek č. 10: Situace 1:500 Obrázek č. 11: Legenda k situaci 1:500 Obrázek č. 12: Půdorys 1.NP stávající stav. Obrázek č. 13: Půdorys 1.NP nový stav. Obrázek č. 14: Střecha - nový stav po revitalizaci. Obrázek č. 15: Pohled na vybraný objekt západní strana – požárně bezpečnostní výšky. Obrázek č. 16: Pohled na vybraný objekt severní strana – požárně bezpečnostní výšky. Obrázek č. 17: Pohled na vybraný objekt západní strana – barva vnější omítky. Obrázek č. 18: Pohled na vybraný objekt severní strana – barva vnější omítky.
Seznam tabulek:
Tabulka č. 1: Srovnání vlastností jednotlivých konstrukcí. Tabulka č. 2: Porovnání spotřeby vytápění v letech 2003–2011. Tabulka č. 3: Porovnání ohřevu vody v letech 2003–2008. Tabulka č. 4: Porovnání energetické náročnosti vybrané budovy před a po revitalizaci.
Obrázek č. 1: Posuzovaná nemovitost – boční pohled – celá budova. (Zdroj: PROFIPLAST, 2007)
Obrázek č. 2: Posuzovaná nemovitost – pohled ze zadní části – před revitalizací. (Zdroj: PROFIPLAST, 2007)
Obrázek č. 3: Posuzovaná nemovitost – boční pohled – před revitalizací. (Zdroj: PROFIPLAST, 2007)
Obrázek č. 4: Posuzovaná nemovitost – vstupní část – před revitalizací. (Zdroj: PROFIPLAST, 2007)
Tabulka č. 1: Srovnání vlastností jednotlivých konstrukcí. (Zdroj: Energetický audit DEA, 2006) Srovnání vlastností konstrukcí před provedenou revitalizací a po dokončení Ztráty Tepelné ztráty H [W/K] Konstrukce
Původní stav
Vybraná varianta
Podlaha
149
75
Obvodové zdivo
2908
661
Střecha
208
65
Výplně otvorů
1599
897
Ztráty větráním
1563
938
Tabulka č. 2: Porovnání spotřeby vytápění v letech 2003–2011. (Zdroj: Vlastní analýza, Bohdana Šlégrová, 2012) Vytápění období
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
spotřeba
GJ
GJ
GJ
GJ
GJ
GJ
GJ
GJ
GJ
leden
411
378
329
413
255
174
únor
296
257
267
290
195
132
březen
193
245
260
254
167
118
duben
140
111
99
96
67
60
květen
3
53
35
24
18
18
červen
0
0
0
12
0
0
červenec
0
0
0
0
0
0
srpen
0
0
0
0
0
0
září
0
26
12
0
44
25
říjen
218
117
116
100
108
72
listopad
188
223
219
162
110
86
prosinec
324
305
285
236
205
146
celkem
1772
1715
1622
1587
1169
831
828
930
825
GJ
GJ
GJ
GJ
GJ
GJ
GJ
GJ
GJ
GJ
celkem
746 190 786 343
862 690
926 741 631 366 535 897 540 095 577 127 499 579
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Tabulka č. 3: Porovnání ohřevu vody v letech 2003–2008. (Zdroj: Vlastní analýza, Bohdana Šlégrová, 2012) Pozn.: Podklady pro období 2009–2011 nebyly dispozici. Ohřev období
2003
spotřeba
2004
2005
2006
2007
2008
GJ
GJ
GJ
GJ
GJ
leden
42
35
39
37
47
únor
32
32
28
29
30
březen
32
35
37
34
33
duben
31
33
30
33
29
květen
38
30
30
28
25
červen
15
28
24
27
25
červenec
27
20
24
13
23
srpen
13
24
22
32
20
září
26
22
23
22
22
říjen
31
31
26
32
29
listopad
29
29
27
32
27
prosinec
37
34
32
24
31
354
353
342
345
343
341
149 397
160 716
175 876
197 496
184 136
217 236
423,72/GJ
455,03/GJ
514,86/GJ
572,45/GJ
536,84/GJ
leden-listopad
celkem GJ celkem Kč
cena za GJ
631,00/GJ prosinec 697,60/GJ
Tabulka č. 4: Vlastní Porovnání energetické náročnosti vybrané budovy před a po revitalizaci. (Zdroj: Energetický audit DEA, 2006) Energetický průkaz budovy Bieblova 18, Brno
Tepelně technické parametry budovy
označení
jednotky
původní
nový stav
Součinitel prostupu tepla plné části obvodových konstrukcí
Uj
Wm¯ ¹˙K¯ ¹
1,37
0,31
Součinitel prostupu tepla oken
U˟
Wm¯ ¹˙K¯ ¹
2,46
1,38
Součinitel prostupu tepla střechy
Us
Wm¯ ¹˙K¯ ¹
0,61
0,19
Součinitel prostupu tepla stropu nad nevytápěným prostorem
Un
Wm¯ ¹˙K¯ ¹
0,44
0,22
Spotřeba energie budovy pro vytápění bez uvažování tepelných zisků
Ev
kWh
613 440
315 470
Tepelní zisky z vnitřních zdrojů tepla
Evz
kWh
70 332
70 332
Tepelní zisky ze slunečního záření
Evs
kWh
35 166
35 166
Roční spotřeba energie budovy
Es
kWh
518 492
220 522
Obrázek č. 5: Umístění vybraného objektu – mapa obecná. (ZDROJ: www.mapy.cz, 2012)
Obrázek č. 6: Umístění vybraného objektu – mapa letecká. (ZDROJ: www.mapy.cz, 2012)
Obrázek č. 7: Panelový dům po revitalizaci. (Zdroj: Bohdana Šlégrová, 2012)
• Obrázek č. 8: Úvodní strana – Energetický audit spol. DEA. (Zdroj: Energetický audit DEA, 2006)
Obrázek č. 9: Úvodní strana – Požárně bezpečnostní řešení. (Zdroj: Ing. Zdeněk Čejka, Technická zpráva požární ochrany)
Obrázek č. 10: Situace 1:500 (Zdroj: PROFIPLAST, 2007)
Obrázek č. 11: Legenda k situaci 1:500 (Zdroj: PROFIPLAST, 2007)
Obrázek č. 12: Půdorys 1.NP stávající stav. (Zdroj: PROFIPLAST, 2007)
Obrázek č. 13: Půdorys 1.NP nový stav. (Zdroj: PROFIPLAST, 2007)
Obrázek č. 14: Střecha - Nový stav po revitalizaci. (Zdroj: PROFIPLAST, 2007 )
Obrázek č. 15: Pohled na vybraný objekt západní strana – požárně bezpečnostní výšky. (Zdroj: PROFIPLAST, 2007)
Obrázek č. 16: Pohled na vybraný objekt severní strana – požárně bezpečnostní výšky. (Zdroj: PROFIPLAST, 2007)
Obrázek č. 17: Pohled na vybraný objekt západní strana – barva vnější omítky. (Zdroj: PROFIPLAST, 2007)
Obrázek č. 18: Pohled na vybraný objekt severní strana – barva vnější omítky. (Zdroj: PROFIPLAST, 2007)
