Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Oddělení expertního inženýrství

Historie a vývoj pojišťovnictví Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Ing. Roman Ptáček, Ph. D.

Petra Menšíková

Brno 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto práci: „Historie a vývoj pojišťovnictví“ vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smluvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:

………………………………………………………… podpis

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Romanu Ptáčkovi, Ph. D. za odbornou pomoc, za cenné rady a připomínky při vypracování bakalářské práce.

ABSTRAKT Práce se zabývá celosvětovou historií a vývojem pojišťovnictví až po současnost. Ve velké míře je zaměřena na neživotní pojištění v České republice v období povodní roku 2002 a srovnání produktů tří nejznámějších pojišťoven na českém trhu. Analýza ukazuje na výhody a nevýhody produktů pro klienty, a případné rozdíly u jednotlivých pojišťoven. Pro klienty neživotního pojištění je a vždy bude důležitým nástrojem pro boj s nepřízní osudu.

Klíčová slova: pojišťovnictví, neživotní pojištění, povodně, analýza

ABSTRACT This work concerns the global development of insurance from the past to today. A large part of the work focuses on property insurance in the Czech Republic during the floods of 2002 and compares the products of the three best-known insurers in the Czech market. Analaysis outlines the advantages and disadvantages of the products for clients and the differences between individual insurance companies. For clients, property insurance is, and always will be, an important element in the fight against difficult circumstances.

Key terms: insurance, property insurance, floods, analysis

1

ÚVOD ............................................................................................................................................ 7

2

CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ................................................................................................................ 8

3

HISTORIE A VÝVOJ POJIŠŤOVÁNÍ ................................................................................................... 9 3.1 3.2 3.3

4

POČÁTKY POJIŠŤOVÁNÍ VE SVĚTĚ......................................................................................................... 9 DĚJINY ČESKOSLOVENSKÉHO POJIŠŤOVNICTVÍ ...................................................................................... 12 VÝVOJ ČESKÉHO POJIŠŤOVNICTVÍ V OBDOBÍ OD R. 1991 AŽ PO SOUČASNOST ............................................ 14

NEŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ .................................................................................................................. 20 4.1 4.2 4.3

CHARAKTERISTIKA NEŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ......................................................................................... 20 POJISTNÉ UDÁLOSTI V NEŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ V DŮSLEDKU ŽIVELNÍCH UDÁLOSTÍ ........................................ 20 ŽIVELNÍ POJIŠTĚNÍ .......................................................................................................................... 25

5 VÝVOJ POJISTNÉHO TRHU PODLE PŘEDEPSANÉHO POJISTNÉHO NEŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ (OBDOBÍ 2002-2007) ........................................................................................................................... 26 6 ROZBOR VÝVOJE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ V NEŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ, KTERÉ SE UDÁLY NA POJISTNÉM TRHU ČESKÉ REPUBLIKY V DŮSLEDKU ŽIVELNÍCH UDÁLOSTÍ POVODNÍ ROKU 2002 .......... 30 6.1 6.2 6.3 7

POJIŠTĚNÉ ŠKODY, JEJICH VÝŠE A STRUKTURA ...................................................................................... 30 PLNĚNÍ POJIŠŤOVEN ....................................................................................................................... 31 JAK POJIŠŤOVNY ZVLÁDLY SITUACI PO KATASTROFÁLNÍCH POVODNÍCH ...................................................... 33

KOMERČNÍ POJIŠŤOVNY NA POJISTNÉM TRHU ........................................................................... 35 7.1 7.2 7.3

ČESKÁ POJIŠŤOVNA ........................................................................................................................ 35 KOOPERATIVA, POJIŠŤOVNA, A. S. ..................................................................................................... 37 ALLIANZ POJIŠŤOVNA, A. S. .............................................................................................................. 38

8

OBČANSKÝ ZÁKONÍK ................................................................................................................... 41

9

ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 42

10

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ................................................................................... 44

6

1

ÚVOD Větší části naší společnosti se při slově „historie“ vybaví nezajímavé téma třeba

v podobě nudných hodin ve školních lavicích. Nebýt ale historie, nebylo by dneška. Přítomnost nám nabízí podobnost s událostmi již z dob minulých. Studium historie nám tak dává velký obzor v analogii, a tím se můžeme poučit z jednání lidí dob minulých. Tímto poučením předcházíme nepříznivým dopadům nebo použitím příkladů v náš prospěch. Bakalářská práce je zaměřena na téma „Historie pojišťovnictví“. Popis, vývoj a charakteristika oblasti pojišťovnictví, ale také vývoj neživotního pojištění v období povodní v roce 2002 je obsahem této práce. Jedná se o souhrn změn a událostí, které popisují historii pojišťovnictví u nás i ve světě, ale také současný stav v České republice od počátku až po současnost pojišťovnictví. Historické události, které měly velký a zásadní vliv na změny pojišťovnictví, velmi často probíhaly mimo naše území a několikrát ovlivnily i nás. Historická

spojení

jsou

jedním

z důležitých

hledisek,

které

ovlivňují

pojišťovnictví během vývoje. Politická i ekonomická situace ve státě i v zahraničí je velice spojena s vývojem pojišťovnictví, ale také se způsobem života lidí a jejich potřebami.

7

2

CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je vypracování stručného přehledu dějin pojišťování a

pojišťovnictví. V období od prvopočátku až po současnost sleduji z dostupných zdrojů vývoj pojišťovnictví jak v českých zemích, tak i v zahraničí. Práci jsem rozdělila do časových pásem, časových dat v historii pojišťovnictví. Prostor v mé bakalářské práci vyplní také analýza neživotního pojištění v období povodní v roce 2002. Zaměřím se na problematiku a podstatné změny mezidobí před a po katastrofické události.

8

3

HISTORIE A VÝVOJ POJIŠŤOVÁNÍ

3.1

Počátky pojišťování ve světě Už od pradávna je člověk sužován strachem z množství rizik, která ho v životě

ohrožují. Ve snaze těmto rizikům předcházet a minimalizovat je, se postupně vyvíjelo pojišťovnictví až do podoby, jak ho známe dnes. Myšlenka pojištění je velice stará. V jistém smyslu se dá říci, že pojištění se objevilo současně s výskytem lidské společnosti, a to v podobě vzájemné pomoci. Příkladem může být i pomoc členu určité komunity, kterému vyhořel dům a jeho sousedé mu pomohli postavit nový. Tato pomoc je v dnešní společnosti velice vzácná, jak se může každý z nás přesvědčit nebo pocítit. Starověk

Záznamy o prvopočátcích různých forem obchodních dohod jsou už ve starověku. Obchodní dohody by se daly přirovnat k pojištění, byly velmi kusé a nepřesné stejně jako přibližné letopočty historie pojišťovnictví. Zkušenosti přivedly lidstvo k myšlence k pojištění. Realizace této myšlenky bylo zřízení společného fondu potravin z důvodu neúrody, války a přírodních katastrof. Jsou ztráty, které se dají nahradit, ale existují i takové, které nahradit nelze. Již z archeologických nálezů, které jsou dochované, je jasné, že prvopočátky pojišťovnictví z celosvětového pohledu jsou dochovány a pocházejí ze starověkého Egypta. Jedná se už o období 2 500 let před naším letopočtem. V této době už existovaly dohody egyptských kameníků, v kterých se uzavíraly společné úmluvy o vzájemném krytí výdajů spojených s pohřbem člena cechu. Cechy – hospodářská zřízení tehdejší Evropy, která se vyvíjela z rodinných svazků. Z nich vzešly řemeslnické cechy, jejichž význam se udržel do 18. století. Cechy zakládaly četné mistrovské a tovaryšské pokladnice a bratrstva za účelem podpory členů v nemoci a poskytování pohřebného, čímž byly dány opět základy pojišťování. Dokonce v babylonské říši, 2 000 let před Kristem, existovalo pojišťovnictví, uzavírali je majitelé velbloudích karavan o vzájemném krytí případných ztrát. 9

Ve starověké Indii, 1000 let před naším letopočtem, se pojišťovaly úvěry mezi kastou (skupinou, společenstvím) obchodníků.

800 let před naším letopočtem ve

fénické říši bylo vymyšleno první dopravní pojištění lodí a převáženého zboží. Během expanze (zvětšování) antického Řecka se 400 let před naším letopočtem sjednávaly dohody o vyplácení dávek. Byla to jistá forma dnešního sociálního pojištění například pro nemocné či zmrzačené vojáky během války. V době 50 let našeho letopočtu, v období největší slávy římského impéria bylo založeno několik institucí. Tyto instituce díky platbám příspěvků zajišťovaly důstojný pohřeb členů těchto spolků. V pozdější době se dokonce vyplácely drobné finanční prostředky pozůstalým. Samozřejmostí byly i formy pojištění obchodních karavan a námořních lodí, kdy pojištění pokrývalo rizika. V pozdější době byla tato myšlenka přizpůsobena a doplněna pojmem rizika a jeho společným sdílením. Riziko představovalo možnost ztráty převážně majetkové, ale i poškození zdraví nebo úmrtí. Ve středověku, v 10. Století, byl ve Středomoří velmi aktuální námořní obchod a k největším rizikům patřila rizika spojená s námořní plavbou. Nedokonalost lodí, navigace, později i pirátství a neustálé války byly velmi riskantní. Středověk

V 11. až 12. století se spolu s rozvojem řemesel a obchodu vyvíjí nová seskupení, a to cechy, různá profesní bratrstva, gildy. Řada z nich měla centrální pokladnici, ze které se vyplácela podpora během nemoci člena cechu nebo v případě smrti. Pro tento účel nemůžeme komentovat každou historickou zmínku o pojišťovnictví. Můžeme vynechat několik století a dostaneme se přímo do světadílu Evropy, kde se začalo toto odvětví vyvíjet společně s rozvojem obchodu a řemesel. Vznikaly gildy, které byly založeny společenstvím kupců a řemeslníků. Kupecké gildy poskytovaly nejen právní ochranu, ale i do určité míry provozovaly pojištění lodní dopravy a požární pojištění. Již ve stanovách pojištění rizika měly zabezpečení a vytvoření společné pokladny. Z této pokladny bylo vypláceno plnění, došlo-li k naplnění všech kritérií rizika. Nejstarší dochovanou smlouvou je smlouva z roku 1308, která byla řazena do oblasti životního pojištění. Tato smlouva byla uzavřena mezi opatem kláštera sv. 10

Vavřince v Paříži a arcibiskupem kolínským, což dokazuje, že kromě majetkového pojištění se objeví i jiné formy životního pojištění nebo penzijního připojištění. Pohledem naší doby se jednalo o klasické důchodové pojištění, které bylo jednorázově zaplaceno. Toto pojistné bylo vyčísleno na částku 2 400 limů, doživotně vyplácený důchod činil 400 limů. V té době se však jednalo o obcházení církevních zákazů spojených s půjčováním peněz na úrok. Dalším ukazatelem je etapa komerčního námořního pojištění a současně námořního práva, kdy byla sepsána pojistná smlouva s datem 13. 4. 1379. Tato pojistná smlouva byla podepsána v Evropě, v italské Pise. Námořní pojištění odstartovalo dosti velké tempo a jeho těžiště se přesunulo do Anglie a Francie s tím, že v Londýně se vytvořilo světové centrum námořního pojištění.

Novověk

V novověku, roku 1676, byla založena Generální požární pokladna v Hamburgu. Byla první řádnou požární pojišťovnou. Roku 1680 v Londýně vznikla první komerční pojišťovna „The Fire office“, aby se předešlo dalším podobným masivním finančním škodám, které zasáhly Anglii po vyhoření jejího hlavního města v roce 1666. O deset let později, v roce 1699, Jan Kryštof Bořek podal návrh na povinné pojištění budov. Občané měli přispívat do společného protipožárního fondu, bohužel tento návrh nebyl přijat. I matka Terezie chtěla prosadit tento návrh a poslala jej zemským úřadům jako výzvu k založení těchto institucí. Po dlouhém řešení a průtazích byl návrh opět zamítnut. Kolem roku 1687 Edward Lloyd založil makléřskou burzu se sídlem ve své kavárně, kde se scházeli kupci, makléři a námořníci. Na základě těchto informací vybudoval pan Lloyd největší informační centrum o pohybu lidí, zboží, o haváriích a jejich pojišťování. Tak vznikla největší pojišťovací „burza“ na světě.

Informace

přinášel potenciálním zákazníkům při šálcích kávy, kdy začal uzavírat první pojišťovací obchody pro nejstarší a největší anglickou námořní pojišťovnu – corporation of Lloyds. V průběhu roku 1771 se prostory Lloydovy kavárny staly nedostačujícími, proto se služba námořního pojištění přesunula do prostor londýnské burzy. Díky rozšíření 11

činnosti a nabídky pojištění se z makléřské společnosti „Lloyd“ stal průkopník v této oblasti finančních služeb a později celosvětové centrum námořního pojištění. Během roku 1777 byla zřízena pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku, která však neměla dlouhého trvání. Po roce 1822 zahájily činnost na českém území dvě zahraniční pojišťovny se sídlem ve Vídni a Terstu. Na počátku 19. století vznikly bez povolení první pojišťovací firmy, tehdy na území habsburské monarchie. Jednalo se o pojišťovací společnost vedenou pod názvem Přístav – Komárno. Byla to pojišťovna zřízená na pojištění zásilek obilí po Dunaji.

Dějiny československého pojišťovnictví

3.2

V českých zemích byl založen první pojišťovací ústav v roce 1827 a nesl název „První Česká vzájemná pojišťovna“. Tato pojišťovna začala nabízet požární pojištění nemovitostí, později i pojištění movitostí a krupobitní pojištění, dále pak životní pojištění. Sídlo této pojišťovny bylo v Praze, ve Spálené ulici. Zakladatelem byl Josef Matyáš, hrabě z Thurmu a Hobenstejnu a František Josef, hrabě z Vrby. O tři roky později, v roce 1830, byla založena v Brně Moravskoslezská vzájemná pojišťovna. V období roků 1862 – 1914 byly založeny pojišťovny a pojišťovací spolky. Díky odbornosti a politické prozíravosti představitelů pojišťovnictví se podařilo uchránit prostředky klientů během válečného období 1914 – 1918 a po vzniku samostatné Československé republiky zahájit novou etapu, a to etapu československého pojišťovnictví. Kromě dalších nově založených českých pojišťoven na trhu aktivně působily i zahraniční pojišťovny. Například Slávie, pojišťovna Praha, Koruna nebo Patria. Období let 1918 – 1938 lze pojmenovat jako období rozvoje existujících pojišťoven a vzniku nových pojišťovacích ústavů (Union, Merkur, Legie, Slovanská a Čechoslávia). Hospodářská krize, která v letech 1929 – 1933 postihla celý svět, se pojišťoven dotkla minimálně. Projevila se pouze v počtu sepsaných smluv, a tím zpomalením rozvoje pojištění ve 30 letech.

12

Období okupace Československa hitlerovským Německem bylo pro české pojišťovnictví velkým pádem dolů, tyto české pojišťovny předávaly kmeny z odtržených území německým a maďarským pojišťovnám. Hlavně německé pojišťovny se velmi rychle adaptovaly na území protektorátu a velmi rychlým vzestupem zvyšovaly svoji činnost. Vedení českých pojišťoven se ujali nacističtí správci a v době okupace přišlo řešení, a to v podobě fúzí některých ústavů. Dne 24. října 1945 byl prezidentem Československé republiky vyhlášen dekret č. 103/1945 Sb. o znárodnění pojišťoven. Znárodnění se týkalo více jak 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků. Na celý proces znárodnění dohlížela pojišťovací rada. Přes útlum pojišťovnictví v období protektorátu za 2. sv. války byla výsledkem předválečného období existence celkem 733 pojišťoven a pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací v roce 1945. O dva roky později, a to 1. ledna 1947, bylo založeno v Československu pět pojišťoven národních podniků. Jednalo se zejména o pojišťovny Slavia n. p., Československá pojišťovna n. p., pojišťovna Slovan n. p. a Nemocenská pojišťovna n. p.. V roce 1948 se vytvořil monopol jediné pojišťovny, která nesla název Československé pojišťovny n. p. Tak byl na několik desetiletí přerušen přirozený tržní vývoj pojišťovnictví. Tato pojišťovna byla po pěti letech zapsána pod názvem Státní pojišťovna – tzv. státní pojišťovací ústav. Její administrativní a organizační struktura členila Československou republiku. Členění spočívalo v rozdělení Československa na Česko a Slovensko. V jednotlivých krajích byly založeny krajské správy, v okresech inspektoráty. Velmi důležitou částí byla zvláštní složka, která byla pověřena organizováním zahraničního pojištění. Pojištění organizací od roku 1953 se zúžilo v podstatě na pojištění jednotlivých zemědělských družstev, které bylo od roku 1952 povinné dle zákona, také na smluvní. Další změny byly provedeny od 1. ledna 1964, kdy vstoupil v platnost nový zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve kterém má kapitola pojišťovnictví samostatný oddíl, což je velmi důležité pro právní postavení pojišťovny. Dalším zákonem č. 82/1966 Sb. o pojišťovnictví dostala Státní pojišťovna statut státní hospodářské organizace, a tím se stala pojišťovacím a zajišťovacím podnikem v rámci působnosti ministerstva financí. V důsledku ústavního zákona č. 143/1968 Sb., 13

o československé federaci, schváleného parlamentem s účinností od 1. ledna 1969, kdy byla rozdělena státní pojišťovna oficiálně na Českou státní pojišťovnu se sídlem v Praze a Slovenskú štátnú poisťovňu se sídlem v Bratislavě. Monopolní období českého, respektive československého pojišťovnictví trvalo až do počátku 90. let. Změnou Československa na federativní stát a rozdělením jedné pojišťovny na dva samostatné komplexy se změnily pojistné potřeby jak v České republice, tak i na Slovensku. Nové pojistné potřeby byly také spojovány s přítomností sovětských vojsk. Patřilo sem pojištění motorových vozidel sovětské armády a její odpovědnosti způsobené jak občanům a organizacím v Čechách, tak i na Slovensku. Největší změnu v potřebách pojištění způsobila výstavba ropovodu a plynovodu v Československu a s ní spojená rizika.

3.3

Vývoj českého pojišťovnictví v období od r. 1991 až po

současnost Právní rámec pro změny související se zaváděním tržní ekonomiky a soukromého podnikání vytvořily v oblasti pojišťovnictví zejména nové zákony o pojišťovnictví. V České republice jde o zákon č. 185/1991 Sb. udělením povolení ministerstva financí České a Slovenské republiky coby dozorčích orgánů nad pojišťovnictvím mohly od té doby na území České a Slovenské federativní republiky podnikat v pojišťovnictví i další pojišťovny, v právní formě založené jako akciové společnosti, státní podniky a družstva. Zásadní změna se též uskutečnila v účetnictví pojišťoven, kde zákonem č. 320/1993 Sb. byla schválena novela zákona o pojišťovnictví, na kterou navázala vyhláška MF č. 52/1994 Sb., kterou byla upravena tvorba, použití a způsob umístění technických rezerv pojišťovny. Právní úpravu postavení a činnosti pojišťoven zahrnoval také obchodní zákoník, občanský zákoník a v neposlední řadě daňové zákony.

Rozdělením federativního státu k 1. 1. 1993 se vytvořily podmínky pro samostatný rozvoj českého pojistného trhu. České pojišťovnictví se vyvíjí v tržním prostředí v souladu s normami Evropské unie. Značné kompatibility se podařilo

14

dosáhnout v ekonomice pojištění (účetnictví, technické rezervy, solventnost). Obecně se rozšířila mezinárodní spolupráce jak na úrovni státu, tak i české asociace pojišťoven. Soubor právních předpisů zůstal v platnosti až do let 1999 až 2000, přičemž zejména umožnil zakládání nových pojišťoven, a tím se zvýšil rozvoj konkurence. Dále se rozšířily nabídky pojistných produktů a také se soustavně zkvalitňovaly poskytované služby. Rok 1999 se stal z hlediska české legislativy velmi průlomovým. Proběhla transformace zákonného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorového vozidla na pojištění smluvní – povinné, a to zákonem č. 168/ 1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Tímto zákonem byla též zřízena Česká kancelář pojistitelů, následně poté byla vydána prováděcí vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. Vznikla krizová situace, kterou vyřešila novela tohoto zákona a byla přijata pod č. 307/1999 Sb. V podstatě jí byly rozšířeny výjimky z povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu pro vozidla speciálních policejních služeb. Další, a to klíčovou normou, která byla přijata v roce 1999, je zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví a změně souvisejících zákonů. Ministerstvo financí k tomuto danému zákonu vydalo provádějící vyhlášku č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon o pojišťovnictví. Ten byl také novelizován, a to zákonem č. 159/2000 Sb. Pravomocí ministerstva financí byl zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví rozšířen o oblasti prevence, finančního zdraví pojišťovny a přinesl další úkoly, jakými jsou registrace pojišťovacích a zajišťovacích makléřů, zveřejňování seznamů odpovědných pojistných matematiků, vymezení informačních povinností pojišťovny včetně obsahu příslušných výkazů. Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. června 1999 vznikl dne 1. 9. 2000 v rámci ministerstva Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění. Třetím stěžejním zákonem, který se týkal pojišťovnictví, byl zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně občanského zákoníku a zákona o živnostenském podnikání. V ustanovení tohoto zákona bylo upraveno smluvní pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře.

15

Pro české pojišťovnictví mělo zásadní význam přijetí zákona č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1999 Sb. o daních z příjmu. Ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Na základě příslušných ustanovení tohoto zákona získalo daňovou podporu životní pojištění, to znamená ty pojistné produkty, které mají charakter „spořící složky“ a mají doplňkovou funkci v celém důchodovém systému. Týká se to pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití a také důchodového pojištění, kde jsou v zákoně označeny legislativní zkratkou soukromé životní pojištění. Zavedeny byly dva okruhy, a to pro zaměstnavatele a zaměstnance a pro individuálního pojištěného a poplatníka. V roce 2001 pojistný trh zaznamenával velmi zajímavou dynamiku růstu. Podle tehdejších údajů se zdálo, že se české pojišťovnictví konečně blíží západoevropským trhům. Rok 2001 byl prvním rokem nového století a pojišťovny v České asociaci pojišťoven do něj vcházely s celou řadou cílů jak v části legislativní, tak v oblasti růstu pojistného trhu. V tomto roce došlo ve stálých cenách ke zvětšení hrubého domácího produktu, které bylo dáváno především růstem domácí realizované poptávky. Dále také nadprůměrně vzrůstala produkce investičních výrobků, výrobků pro mezi spotřebu a pro dlouhodobou spotřebu. Rok 2001 zaznamenával pozitivní obrat i ve stavební výrobě. Tento rok byl typický zintenzivněním harmonizačního procesu ve shodě s plánem vlády ČR, a to implementovat právní akty EU do českého práva do konce roku 2002. Ministerstvo financí odstartovalo přípravu plánu novely zákona o pojišťovnictví a návrhu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a nezávislých likvidátorech pojistných událostí s tím, že vlastní legislativní proces se bude vyvíjet v roce 2002. Pojišťovnictví se taktéž týká i celá řada právních předpisů, které dosáhly účinnosti v roce 2001. Jedná se o životní pojištění, pojištění odpovědnosti, požární pojištění a podobně. Rok 2002 v souvislosti s pojištěním a pojišťovnictvím zůstane natrvalo spojen s největší přírodní katastrofou ve střední a východní Evropě, kterou byly srpnové povodně. Zasáhly značnou část území České republiky s poměrně velkým soustředěním obyvatelstva i majetku. Tato katastrofická událost, jakou povodně bezpochyby byly, však jasně poukázala, že je nutno přeměnit způsob oceňování rizika, přehodnotit sazby i stávající pojistné produkty. Podstatný tlak na změnu přišel ze strany zajišťoven, které se podstatně podílely na úhradě povodňových škod. Pojišťovny v roce 2002 i přes povodně 16

a jiné ničivé vlivy rozšířily svoji činnost. Podařilo se docílit vzestupu předepsaného pojistného ve výši 12,5 % při rychlejším růstu v životním než neživotním pojištění. Významným znakem vývoje v roce 2002 je uspíšenou prací na dokončení harmonizace českého pojistného práva s právními předpisy Evropské unie k pojišťovnictví. Posledním rokem před přistoupením České republiky k Evropské unii byl rok 2003. Pro české pojišťovnictví to znamenalo ukončit proces harmonizace českého pojistného práva s legislativou EU. Ekonomický vývoj v roce 2003 probíhal v podstatě při stagnaci cen. Rok 2003 je možno začlenit mezi úspěšné roky, pokud mluvíme o vývoji pojistného trhu. V roce 2004 byla Česká republika první rokem součástí Evropské unie. Evropská problematika v roce 2003 nápadně ovlivňovala činnost České asociace pojišťoven ČAP i jejích členů, komerčních pojišťoven. V prvním čtvrtletí byly publikovány čtyři klíčové zákony týkající se pojištění a pojišťovnictví, a to zákon o pojistné smlouvě, zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí nebo novela zákona o pojišťovnictví a novela zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pro pojišťovny znamenalo přistoupení České republiky k Evropské unii nejen povinnost používat v praxi nových zákonných požadavků a omezení, ale také schopnost působit na jednotném pojistném trhu Unie. Tuto možnost získaly i pojišťovny působící v jiných zemích EU. Postupem času se jich v ČR zapsalo několik desítek. Souhrn znalostí původních členských zemí EU nicméně napovídá, že vliv přeshraničního poskytování služeb na národní pojistné trhy je prozatím velmi malý. V roce 2005 nedošlo v legislativě na rozdíl od předchozích let k žádným přelomovým zvratům upravujícím oblast pojišťovnictví. Českou republiku ani nepostihly nějaké rozsáhlejší přírodní katastrofy. Pojistný trh se v České republice v roce 2006 z pohledu finančního hospodaření pojišťoven, konkurenčního prostředí, vývoje pojistných plnění a likvidace škod rozvíjel velmi dobře. Tempo růstu předepsaného pojistného ovšem nedosáhlo takové úrovně, aby vzrostla celková pojištěnost a Česká republika se přiblížila běžné úrovni tohoto ukazatele v Evropské unii. Velmi důležitým znakem vývoje pojistného trhu bylo v roce 2006 posílení jeho finanční stability. Kumulovaný výsledek po zdanění, i když 17

nevyplývá jen z pojistně-technické činnosti, dosáhl rekordní úrovně za celé období od počátku původu konkurenčního prostředí v roce 1991. Po dvou letech zpomaleného růstu přinesl roku 2007 na českém pojistném trhu viditelné oživení. Celkové předepsané pojistné vzrostlo o téměř 9 %, což ve srovnání s obdobím let 2005 - 2006 znamená v podstatě zdvojnásobení tempa. Rok 2007 se do české pojišťovací historie zaznamená zřejmým způsobem i tou nejhorší větrnou živelní událostí v historii způsobenou orkánem Kyril. Likvidace téměř 80 tisíc pojistných událostí v rozsahu více než 2,2 miliardy korun byla pro členské pojišťovny ČAP obtížnou, ale velice dobře zvládnutou zkouškou. Pojišťovny dokázaly příkladnou flexibilitu a do 3 měsíců po katastrofě vypořádaly téměř 90 procent hlášených pojistných událostí. Svým objemem se do počtu škod tato živelní událost může porovnávat pouze s katastrofálními povodněmi z roku 2002. Psal se rok 2008, pojistný trh v České republice se vyznačoval stabilitou a příznivým růstem. Pojistný trh se pozitivně rozvíjel z hlediska finančního hospodaření pojišťoven, z hlediska konkurenčního prostředí a vývoje pojistných plnění, ale i likvidace škod. Dobrou zprávou je také skutečnost, že tolik diskutovaný finanční a ekonomický pokles ve světě i v České republice se do rozvoje pojistného trhu promítnul jen velmi omezeně. Ohlédneme-li se za úspěchy členských pojišťoven, prokázaly nám, že pojistný sektor je skutečně odvětví, které na rozdíl od ostatních oblastí reagovalo na ekonomický stav s mírným zpožděním. Očekávání pro rok 2009 nepatřila k těm úplně optimistickým. Roční úspěchy ale potvrdily rovnováhu českého pojišťovnictví i to, že je tuzemský pojistný trh připravený se s ekonomickou situací srovnat. Výsledky členských pojišťoven též prozrazují jejich rychlou reakci na aktuální změny na trhu. Svá portfolia pojišťovny rozšířily o produkty, jejich kritéria přizpůsobily dané ekonomické situaci, zohlednily soudobé možnosti a potřeby pojistníků. Předvídavé chování klientů bylo možné pozorovat minimálně v oblasti životního pojištění. Vývoj, který zaregistroval pojistný trh v České republice v roce 2010, byl ve vlastním výsledku nejednoznačný. Náš trh je zvláštní tím, že zpravidla opisuje ekonomickou situaci se zpožděním, proto se v loňském roce dala očekávat jeho 18

pokračující stagnace. I přes tuto pokračující stagnaci reálného trhu životního pojištění pokračovaly pojišťovny v roce 2010 s řadou produktových inovací a přítomné spektrum nabídky přístupné klientům mohlo konkurovat zralým zahraničním trhům, kde je kvalitní životní pojištění docela obvyklou součástí života většiny obyvatel. Rok 2010 nezaznamenal produktové inovace, volby či řadu legislativních změn. Do dějin pojistného trhu se zaznamenal i kvůli prozatím nejvyšší frekvenci živelních katastrof v moderní historii. Důsledkem rozmarů počasí čelily pojišťovny opakovaně četnému náporu klientů, kteří ve spojitosti se sněhovou kalamitou, povodněmi či krupobitím nahlásili během roku téměř 150 tisíc pojistných událostí, což prezentuje oproti předešlému roku takřka stoprocentní nárůst. V oblasti legislativy byla v roce 2010 předností pro kterékoli pojišťovny rámcová směrnice Solvenci II, která přeběhla do konečné fáze a na jejíž implementaci se pojistný trh nepřetržitě připravoval. Rok 2011 se stal pro český pojišťovací úsek velkou výzvou. Po několika letech růstu pojistného trhu se dostavil poprvé v novodobé historii mírný pokles. Výsledek pojistného trhu zachraňovalo podobně jako v předešlých letech životní pojištění. Zpomalená dynamika této části ale nestačila na to, aby celý trh setrval v černých číslech. V roce 2012 došlo k poklesu HDP. HDP se celkově snížilo o 1,3 %. O tento pokles hrubého domácího produktu se v průběhu roku 2012 postaralo hlavně stavebnictví a služby podpořené snížením průmyslové výroby. V České republice klesla domácí poptávka, a to o dost výrazněji než tomu bylo v roce 2011. V tom to roce také dále pokračoval propad investiční aktivity pro podnikatelské subjekty i vládní instituce.

19

4

NEŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

4.1

Charakteristika neživotního pojištění Neživotní pojištění pojednává o krytí celé škály pojistných nebezpečí, které jsou

neživotního rázu. V rámci tohoto pojištění jsou kryta rizika odlišných charakterů. Jde tedy o všechna pojištění, která nelze řadit do životního pojištění. Jedná se především o pojištění majetku, pojištění zodpovědnosti za škodu, pojištění úrazu a také zdravotní a sociální pojištění. Můžeme tedy vycházet z toho, že pojistné plnění se hradí na základě rizika pojistné události, lze tedy mluvit i o rizikových pojištěních. V neživotním pojištění není jisté, zdali se v konkrétní pojistné smlouvě vyskytne po dobu trvání pojištění nějaká pojistná událost a kolikrát, nebo se vůbec nevyskytne. Pojistné plnění se vyplácí pouze v případě vzniklé pojistné události.

4.2

Pojistné události v neživotním pojištění v důsledku živelních

událostí Podstata pojištění či ochrana proti finančním důsledkům nahodilosti, se v té nejzákladnější podobě ukazuje v konstrukci neživotních, obzvlášť i v klasických majetkových pojištěních, ve kterých se nahrazuje nahodilé poškození nebo zničení dané věci patřící pojištěnému. Ve svých začátcích klasickým tradičním rizikem pojištění majetku bylo riziko požární. Tímto historicky neživotní pojišťovny začínaly zpravidla jako pojišťovny požární. Klienti pojišťoven si časem přáli širší krytí příčin věcných škod, a proto se postupným přidáváním dalších zdrojů nebezpečí do spojených pojistek z požárního rizika stalo riziko živelní. Mezi pojistitelné živly je nejčastěji obsahován požár, výbuch, povodeň nebo záplava, krupobití, bezprostřední úder blesku, vichřice, pád stromů nebo stožárů, zřícení skal nebo zemin, sesouvání půdy, sesouvání nebo zřícení lavin. Také bývá pojistitelné zemětřesení či tíha sněhu nebo námrazy. Nárok na pojistné plnění 20

může poškozenému vzniknout i tehdy, pokud došlo k odcizení nebo ztracení pojištěné věci, která souvisí s živelnou událostí. Pojišťovny ve svých daných produktech mají snahu některá nebezpečná živelní rizika, která vychází z katastrofálních realizací, z pojistného krytí vylučovat, anebo je za zvláštní sazby připojišťovat. Těmito nebezpečnými riziky jsou například zemětřesení nebo ničivá povodeň. Analogií požárního rizika z hlediska historických původů je riziko krupobití. Krupobitní pojišťovny měly ve své době vysokou oblibu zejména v zemědělských oblastech. Mezi klasická rizika, která jsou zahrnována do věcných pojištění, patří riziko krádeže. Pojišťovny většinou požadují, aby věci byly proti prosté krádeži zajištěny. Proto do produktů zařazují podmínku takzvané kvalifikované krádeže, „ to znamená, že kryt pojištěním je jen případ, kdy pachatel překonal překážku chránící věc před odcizením, pokud už rovnou nebylo v pojistných podmínkách řečeno, že jsou kryty škody na majetku způsobené vloupáním, nebo loupežným přepadením“. (Daňhel a kol., 2005, s. 162). Zvýšený smysl pojišťování rizika havárie, tedy události, která na předmět pojištění působila náhle a mechanicky, byla odezvou rostoucího počtu automobilů na silnicích. Pojištění vozidel se časem stalo objemově nejpočetnější skupinou neživotního pojištění. Pojištění majetku obsahuje krytí celé řady rizik, která můžeme dělit podle jejich následků na rizika. Při realizaci těchto rizik dochází ke vzniku úplných věcných škod nebo dochází ke vzniku finančních ztrát. Do první části se řadí rizika havarijní, vodovodní, strojní rizika, rizika odcizení a vandalství, ale obzvlášť také rizika živelní, která jsou v dané podobnosti obsažena ve většině druhů pojištění majetku. Mluvíme tedy o rizicích přímých škod na majetku, způsobených živelní událostí. Do oblasti druhé zahrnujeme rizika přerušující provoz nebo rizika úvěrová.

21

Zajištění majetku lze dosáhnout několika skupinami pojistných produktů. Tyto skupiny majetkového pojištění vznikly ze všedních nezbytností lidí. Individuální pojištění se rozvíjela podle pojistných nebezpečí, nebo podle majetkových subjektů nebo zájmů. Níže popisuji konkrétní produkty pojištění majetku v jednotlivých kategoriích pojistných produktů, které obsahují živelní rizika.

Pojištění majetku obyvatelstva K nejdůležitějším produktům pojištění majetku obyvatelstva patří pojištění domácnosti, havarijní pojištění a pojištění budov. 

Pojištění domácnosti – je jedno ze základních skupin pojištění majetku obyvatelstva. Subjektem pojištění je souhrn movitých věcí, které tvoří zařízení domácnosti a slouží k provozu domácnosti. Pojištění se obvykle vztahuje i na movité věci, které se staly součástí souboru zařízení domácnosti.



Pojištění budov – objektem tohoto pojištění je budova. Lze tedy mluvit o pojištění nemovitostí, jako jsou například rodinné domy včetně samostatně stojících garáží či plotů. Dále to mohou být byty a bytové domy nebo rekreační objekty či objekty ve výstavbě. Rozměr živelních rizik zahrnující krytí do pojištění budov se v určitých výsledcích jednotlivých pojišťoven hodně liší.



Havarijní pojištění – havarijní pojištění pokrývá škody na motorových vozidlech, ať už je řidič neovlivnil, nebo zcela či částečně ovlivnil. Principem pojistného zajištění v rámci havarijního pojištění je krytí pojistného nebezpečí havárie, to znamená rozbití nárazem.

22

Pojištění podnikatelských a průmyslových rizik V této skupině pojištění majetku je uplatňováno velké množství druhů pojištění. K těm nejpodstatnějším patří živelní pojištění, pojištění technická, pojištění dopravní a jiná. 

Živelní pojištění – je obvyklým pojistným produktem v rámci pojišťování podnikatelského subjektu. Živelní pojištění pokrývá škody na majetku, které byly způsobeny realizací živelních rizik, mezi které patří požár, výbuch, vichřice, záplava, povodeň, blesk a jiné.

Toto živelní pojistné nebezpečí je definováno v pojistných

podmínkách určitého druhu pojištění. V důsledku živelního pojištění bývá pokryto i vodovodní pojistné nebezpečí. 

Pojištění technická – zde se uplatňuje několik skupin pojištění, ke kterým náleží především pojištění strojní, montážní pojištění, pojištění elektronických zařízení, stavební pojištění. Strojní pojištění obsahuje krytí škod ve spojitosti s poškozením strojů a strojních zařízení způsobených jejich provozem. Pokrývá rizika havárie strojů nebo celých strojních souborů a zařízení. Pojištění montážních rizik kryje veškerá rizika spojená s montáží strojů a strojních zařízení.



Pojištění proti odcizení – objektem pojištění proti odcizení je majetek podnikatelského subjektu pro případ odcizení nebo poškození a zničení majetku jednáním pachatele, které směřovalo ke krádeži vloupáním nebo loupežnému přepadení.

Pojištění proti

odcizení může zahrnovat rozdílný rozsah krytí rizika odcizení. 

Pojištění dopravní – jedná se o pojištění pro případ poškození, zničení nebo ztráty věci při dopravě. Výchozím rizikem při dopravě zajištěným je riziko havárie. Vedle toho dopravní pojištění obsahuje krytí následujících rizik, obzvláště živelních a rizika odcizení.

23

Pojištění zemědělských rizik Při pojišťování zemědělských podniků jsou kromě druhů pojištění, které se uplatňují v podnikatelské sféře, využívány speciální druhy pojištění, a to pojištění plodin a pojištění hospodářských zvířat. Pojištění na území rostlinné a živočišné produkce představuje krytí pojistných nebezpečí, která mají zvláštní charakter. 

Pojištění plodin -

kryje rizika majetkových škod na rostlinné

výrobě. První a také častokrát používanou formou pojištění plodin je takzvané krupobitní pojištění, které kryje jenom riziko zničení nebo poškození plodin krupobitím. Pojišťovny se zvlášť zaměřují na krytí rizika krupobití z důvodu lehké prokazatelnosti a nezaměnitelnosti škod, které jsou způsobené tímto rizikem s odlišnými škodami na plodinách. Následující druh pojištění plodin můžeme nazývat pojištění proti vybraným rizikům, které vedle rizika krupobití pokrývá další rizika, jako jsou například povodně, vichřice či jarní mráz. Nejrozsáhlejší podobou krytí rizik spojených s rostlinnou výrobou je pojištění úrody plodin, které kryje finanční ztráty na výrobě rostlinné produkce, které se vyvinuly v důsledku působení souboru vlivů.

V podmínkách České republiky se v dnešní době

uplatňuje vedle krupobitního pojištění i pojištění plodin. Také je uplatňován příspěvek pojištění plodin v rámci podpory zemědělského podnikání prostřednictvím dotace na pojistné pojištění plodin od státu. 

Pojištění

hospodářských

zvířat

–

jedná

se

o

pojištění

hospodářských zvířat, které se uplatňuje na skupiny hospodářských zvířat, jako jsou krávy, ovce, koně, drůbež a podobně. Kryje škody ve spojení s uhynutím, utracením či nutnou porážkou v případě několika rizik, mezi které patří mimo jiné i riziko živelní. Vedle tohoto pojištění celkových škod se dá uplatnit i pojišťování jednotlivých hospodářských zvířat, které se chovají ke zvláštním účelům. Můžeme hovořit například o závodních koních nebo zvířatech domácích a jiných. Česká republika jako stát podporuje živočišnou výrobu příspěvky k cenám pojištění hospodářských zvířat. 24

4.3

Živelní pojištění Jedná se o základní druh pojištění, bez kterého se neobejde žádný odpovědný

majitel jakéhokoliv majetku. Živelní škody přicházejí nepředvídaně a dokáží přivodit velké škody a mohou mít zcela drtivý dopad pro každého, kdo tato rizika zlehčuje a není na ně připraven. Pojištění živelní dokáže důsledky běsnění živlu ztlumit a dát majetek do takového pořádku, v jakém byl před událostí, která ho zdemolovala, nebo odškodnit způsobené škody.

Předmět pojištění Toto pojištění se ujednává pro případ škod vyvolaných živelní událostí na vlastním majetku, který se pro tyto záměry dělí do několika nezávislých skupin. Každá skupina má samostatné předpoklady pro vstup do pojištění a pojištění se řeší samostatně. Orientačně členíme majetek do následujících skupin: -

Nemovitosti – je možno je pojistit jako souhrn, anebo každou nemovitost samostatně

-

Vlastní věci movité – jedná se zpravidla o soubor celého movitého majetku

-

Cizí věci movité – soubor majetku, který používáte nebo za který zodpovídáte, ale není ve vašem vlastnictví

-

Věci užívané – veškerý majetek, který využíváte ke své činnosti, ale nemáte ho ve svém vlastnictví, většinou se jedná o pronájmy

-

Věci převzaté – majetek, který jste přebrali za účelem nějaké vykonané činnosti

-

Vlastní zásoby

-

Cizí zásoby Do takto rozděleného majetku se nezahrnují motorová vozidla, protože na ty je oddělný druh pojištění.

25

VÝVOJ POJISTNÉHO TRHU PODLE PŘEDEPSANÉHO

5

POJISTNÉHO NEŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ (období 2002-2007) Rozsah předepsaného pojistného v neživotním pojištění mělo v předešlých letech stoupající tendenci. Toto tvrzení je podkladem v grafu níže, který znázorňuje, jak se

V tis. Kč

rozvíjela velikost předepsaného pojistného v České republice od roku 2002. 160 000 000 140 000 000 120 000 000 100 000 000 80 000 000 60 000 000 40 000 000 20 000 000 0

Životní pojištění Neživotní pojištění Celkem

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 roky

Graf 1: Vývoj velikosti předepsaného pojistného v ČR (v tis. Kč) (Statistické údaje ČAP)

V srpnu r. 2002, podstatnou část území naší republiky postihly povodně, které zasáhly střední a východní Evropu. Pojišťovnictví však dokázalo, že dobře zvládlo i přírodní katastrofu takové velikosti a navázalo na úspěšný rozvoj předešlých let. V roce 2003 si pojistný trh udržel značný růst. Na rozdíl od předchozích let se spojilo tempo růstu životního a neživotního pojištění, ačkoli si životní pojištění udrželo určitý předstih. Procento životního pojištění vzrostlo v roce 2002 o 1,2 % na 38,8 % na celkovém předepsaném pojistném a přiměřeně poklesla část neživotního pojištění. V neživotním pojištění vzrostl podíl na celkovém předepsaném pojistném pojištění průmyslu, ale také podnikatelů a pojištění domácností. U dalších pojištění se podíl zachoval nebo se o něco snížil. Hlavním motorem růstu předepsaného pojistného neživotního pojištění bylo zejména pojištění majetku, zde se projevila potřebná reakce pojišťoven v okruhu sazeb na situaci, která vznikla po povodních v srpnu roku 2002. Rok 2004 se stal prvotním rokem členství České republiky v Evropské unii. Proto bylo nezbytné v pojišťovnictví ještě před přistoupením provést nutné právní 26

předpoklady a podmínky, a takto vyhovět požadavkům náležitých směrnic, především nárokům na zapojení do jednotného pojistného trhu. V České republice se celkové předepsané pojistné v roce 2004 na rozdíl od roku 2003 zvýšilo o 6,3 %. Část životního pojištění se na souhrnném předepsaném pojistném zvýšil o 0,5 % na 39,3 % a přiměřeně poklesnul podíl neživotního pojištění. Nejvíce vzrostla část pojištění budov a staveb obyvatel, jednalo se o 0,2 % a poklesl podíl pojištění a podnikatelů, a to o 0,8 %. (Výroční zpráva, 2004) Důležitým převratem oproti roku 2002 byla v roce 2004 stagnace majetku. Pokud vezmeme v úvahu jen pojistné odvětví 8, bylo v roce 2003 dosaženo nárůstu předepsaného pojistného ve výši 31,7 %, v roce 2004 se jednalo pouze o 2,2 %. Dáno je to tím, že po povodních r. 2002 proběhlo v roce 2003 podstatné narovnání sazeb. Skoro na polovinu, to je z 11,6 % na 6,9 %, poklesl nárůst předepsaného pojistného u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V pojištění domácností dosáhl počet platných pojistných smluv k 31. 12. 2004 takřka k 1819 tis..

Ve srovnání s rokem 2003 vzrostl o 8,9 %. Tímto se zvýšila

propojištěnost na 47,5 %, jedná se o výsledek poměru platných smluv k celkovému počtu obydlených domácností v České republice. Rozvoje kmene, a to téměř o 11,3 %, bylo v roce 2004 dosáhnuto i u pojištění budov a staveb obyvatel. To ukazuje, že občané začali věnovat svému majetku více pozornosti. Rok 2005 nepřinesl žádné větší přírodní katastrofy či hromadné pojistné události pro Českou republiku. Růst celkového předepsaného pojistného tím byl nižší než v minulých letech. Celkové předepsané pojistné v ČR v roce 2005 vzrostlo o 4,1 % oproti roku 2004. Předepsané pojistné u životního pojištění se zvýšilo o 1,7 % a u neživotního pojištění můžeme mluvit o 5,6 %. Větší dynamičnost růstu neživotního pojištění v porovnání s životním pojištěním přinesla nižší podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném. V porovnání s rokem 2004 se v roce 2005 snížila část pojištění průmyslu a podnikatelů na celkovém předepsaném pojistném o 0,9 %. V ostatních sledovaných pojištěních podíly mírně vzrostly nebo se zachovaly ve stejné úrovni.

27

Rychlost růstu celkového předepsaného pojistného v letech 2002-2003 byla pokaždé vyšší než 10 %, ale v následujících letech 2004-2005 byla menší než 10 %. Vývoj byl tedy vyvolán snížením dynamiky růstu, konkrétně u životního pojištění. V neživotním pojištění byla a je určitá situace v jakémkoli jeho pojistném odvětví. Po nárazovém zvýšení sazeb u majetkových pojištění po povodních v roce 2002 docházelo k určité stagnaci sazeb, a to v letech 2004-2005. Bylo to důsledkem vlivu silné konkurence. Přispěla tomu skutečnost, že v rámci uceleného pojistného trhu EU vykonávaly pojištěnÍ na našem území i pojišťovny z ostatních členských státu EU, a to na základě volnosti poskytování služeb s největším vlivem v oblasti pojištění průmyslu a podnikatelů. Neživotní pojištění jako celek ovlivnilA v roce 2005 obzvláště stagnace růstu u majetkových podnikatelských pojištění. Předepsané pojistné bylo vyšší jen o 2,0 %. Trochu příhodnější situace byla u majetkových pojištění občanů. Předepsané pojistné u pojištění budov a staveb vzrostlo v porovnání s rokem 2004 o 7,8 % a u pojištění domácností se jednalo o 4,3 %. Počet pojistných smluv ve kmeni se takřka nezměnil u pojištění domácností. Například v roce 2004 jich bylo 1 775 tis. a v roce 2005 1 782 tis. Poměr počtu platných pojistných smluv k souhrnnému počtu obydlených domácností, tedy propojištěnost, docílila v roce 2005 přibližně kolem 47 %. Z toho vyplývá, že i přes zkušenosti s katastrofálními povodněmi v letech 1997 a 2002 více než polovina domácností v České republice nemá smluvené pojištění domácnosti. V následujícím roce 2006 opět Českou republiku nezachvátila ani jedna významná přírodní katastrofa a stále pokračuje snížené tempo růstu předepsaného pojistného, dynamika růstu celkového předepsaného pojistného byla beze změny. Dále rovněž vzrostla konkurence na českém pojistném trhu i ve spojení s členstvím ČR v EU. Celkové předepsané pojistné v roce 2006 vzrostlo na rozdíl od roku 2005 o 4,2 %. Předepsané pojistné u životního pojištění se zvýšilo o 5,1 % a u neživotního pojištění to bylo o 3,7 %. Dynamičnost růstu v porovnání s neživotním pojištěním byla vyšší u životního pojištění, které vedlo ke vzrůstu podílu životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném z 38,4 % v roce 2005 na 28,7 % roku 2006. Neživotní pojištění bylo ovlivněno silnou konkurencí v růstu předepsaného pojistného u pojištění podnikatelů, havarijního pojištění a pojištění odpovědnosti 28

z provozu vozidla. Důležitým faktorem u neživotního pojištění je rovněž obchodní aktivita pojišťoven z různých členských států EU, a to na území České republiky na základě svobody poskytování služeb. Kalkulovaný podíl zahraničních objektů je na úrovni 1-2 % celkového předepsaného pojistného zejména v oblasti pojištění průmyslu podnikatelů. V roce 2006 neživotní pojištění jako celek ovlivnila obzvláště stagnace růstu až snížení u podnikatelského pojištění majetku. Předepsané pojistné se snížilo o 0,4 %. Celkově se snížila podnikatelská pojištění o 0,9 %. Pojištění občanů naopak vzrostla, a to jak u pojištění všeobecné odpovědnosti, která se zvýšila o 8,4 %, budov a staveb, které se zvýšilo o 7,0 %, tak i domácností, které zaznamenalo růst o 4,2 %. I přesto nemá více než polovina domácností v České republice pojištění domácností. Tempo růstu celkového předepsaného pojistného se v roce 2007 zvýšilo oproti minulým dvěma letům více jak dvakrát, a tím dosáhlo 8,8 %. Zásadní podíl na růstu mělo v první řadě životní pojištění, které se zvýšilo o 14,6 %. Neživotní pojištění mělo v roce 2007 rychlejší růst než v roce 2006, a to 5,2 % vůči 3,8 %, ale pořád nedosahovalo vývoje předešlých let. Začátkem roku 2007 zasáhla český pojistný trh podstatná živelní událost, orkán Kyril. Veškeré pojištěné škody dosahovaly více než 2,2 mld. Kč. Během celkového vzrůstu objemu předepsaného pojistného na trhu a rychlejšímu tempu růstu životního pojištění, které dosáhlo zvýšení o 14,6 %, přesáhl podíl životního pojištění poprvé v historii stupeň 40 % a vzrostl na 40,7 %, a to na úkor neživotního pojištění. Přes mírný pokles v neživotním pojištění představovalo stále více než polovinu pojištění vozidel, to je pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (29,9 %) a havarijní pojištění vozidel (20,9 %), celkem 50,8 % oproti 52,2 % z roku 2005. Podstatný podíl na celkovém rozsahu předepsaného pojistného neživotního pojištění si stále zachovávalo pojištění majetku.

29

6

ROZBOR VÝVOJE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ

V NEŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ, KTERÉ SE UDÁLY NA POJISTNÉM TRHU ČESKÉ REPUBLIKY V DŮSLEDKU ŽIVELNÍCH UDÁLOSTÍ POVODNÍ ROKU 2002

Srpnové povodně ve střední a východní Evropě, byly v roce 2002 největší světovou přírodní katastrofou, která postihla velkou část území České republiky. Příčina povodní byla způsobena postupem dvou výrazných tlakových níží, které byly spojeny s frontálním systémem postupujícím přes střední Evropu, a to v krátkém časovém rozmezí za sebou. Obě tlakové níže postupovaly jen zvolna, proto se období trvalých srážek prodlužovalo. V několika sledovaných profilech vodních toků v České republice byly zaznamenávány nejvyšší vodní stavy a průtoky v historii. V srpnu 2002 bylo povodněmi zasaženo v rozdílném rozsahu celkem 43 okresů v rámci 9 krajů. Povodněmi bylo dotčeno přímo nebo nepřímo 15,5 % obyvatel České republiky. Veškeré škody na majetku byly odhadnuty na více než 70 mld. korun.

6.1

Pojištěné škody, jejich výše a struktura Odhady povodňových škod u 17 členských pojišťoven ČAP, které řešily škody u

svých klientů, již dokazují, že srpnová povodeň přinesla klientům pojišťoven historicky největší škody v ČR. Předběžné odhady se k 30. 6. 2003 vyšplhaly k cca 82 tisícům pojistným událostem, kdy škody byly vyčísleny přes 36,7 mld. Kč. Ve srovnání s poslední velkou povodní z roku 1997 výrazně vzrostl podíl pojištěných škod na souhrnných ekonomických ztrátách z povodní. Ekonomické ztráty činily v roce 1997 63 mld. Kč a pojišťovny uhradily 9,7mld. Kč, což znamená v přepočtu 15,4 %. Celková škoda v roce 2002 činila již zmíněných 73 mld. Kč (Výroční zpráva, 2005), „což při odhadovaných 36,7 mld. Kč vyplacených pojistných plnění znamená, že podíl pojišťoven na celkových ekonomických škodách přesahuje 50 %“. (ČAP, Výroční zpráva, 2002). Rozdílný je také poměr povodněmi zasaženého majetku občanů a podnikatelů. V roce 1997 škody na majetku občanů dosahovaly celých 35 % celkového objemu pojištěných škod, v roce 2002 to bylo pouze 20 %. Dalších 80 % škod připadá na 30

podnikatele a průmysl. Povodně 2002 zasáhly ve velké míře městské a průmyslové aglomerace. Analýza škod na majetku obyvatel a na majetku průmyslových a podnikatelských objektů z pohledu počtu škod a hodnoty škod byl při povodních z roku 2002 následný: pojištění obyvatel činilo 83,3 % z celkového počtu škod při pouhých 20,3 % z hodnoty celkových škod, kdežto 16,7 % pojistných událostí v pojištění průmyslových a podnikatelských objektů dosahovalo plných 79,7 % hodnoty celkových škod.

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Občané Průmysl a podnikatelé

Počet pojistných událostí

Výše škod

Graf 2: Počet pojistných událostí a výše škod při povodních r. 2002 (v %) (Výroční zpráva ČAP, 2002)

6.2

Plnění pojišťoven Pojišťovací instituty okamžitě reagovaly na povodňovou situaci a byly připraveny

svým klientům pomoci. V prvé řadě uklidnily první euforii veřejnosti. V prvním krizovém týdnu od 12. 8. 2002 pomocí asociace daly prohlášení, že situaci zvládnou finančně a splní své závazky. Ubezpečily též veřejnost, že jejich likvidátoři a zástupci, kteří ihned přišli do terénu, pružně přistoupí k likvidaci pojistných událostí a ve zdůvodněných případech a na žádost klienta poskytnou zálohy. Pak ještě uskutečňovaly rozsáhlou informační kampaň s cílem vybídnout klienty na jejich povinnosti související kupříkladu s oznámením pojistné události, vyčíslením škod apod.

31

Pojišťovny zajišťovaly rychlou práci a už dva měsíce po povodních vyřídily 38 % pojistných událostí a vyplatily 25 % plnění včetně záloh. Celkovou spokojenost během likvidací škod v postižených oblastech potvrdily i výsledky výzkumu. Ten realizovala Česká asociace pojišťoven prostřednictvím společnosti STEM/MARK, a to v květnu 2003. Se snahou a jednáním zástupců pojišťoven bylo 84 % dotázaných spokojeno, 81 % pozitivně oceňovalo rychlost vyřízení pojistné události a dalších 77 % plnění závazků pojišťovnou. Spokojenost převažovala i s informováním o postupu vyřizování pojistné události, s rychlým vyřízením výplaty pojistného plnění i s vyplacením zálohy pojišťovnou.

Tabulka 1: Průběh vyplácení pojistných plnění ze srpnových povodní r. 2002 (www.mesec.cz)

K datu 16. 9. 2002 14. 10. 2002 11. 11. 2002 9. 12. 2002 31. 12. 2002 31. 1. 2003

Počet měsíců po pojistné události 1 2 3 4 5 6

Vyplacená pojistná Vyplacená plnění (%) včetně záloh (mld. Kč) 2,80 7,70 11,00 14,00 16,40 20,20

plnění

9 25 36 43 49 55

Údaj „Vyplacená plnění (%)“ je nepřesný postupným zvyšováním celkového odhadu škod, to znamená, že nekoresponduje s odhadem celkových škod ve výši 36,8 mld. Kč.

32

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40%

Řady1

30% 20% 10% 0%

Graf 3: Průběh vyřizování pojistných událostí ze srpnových povodní r. 2002 (Výroční zpráva ČAP 2002)

6.3

Jak pojišťovny zvládly situaci po katastrofálních povodních Srpnové povodně byly zcela mimořádného charakteru nejen velkým rozsahem

způsobených škod, ale také i rychlostí a intenzitou změny počasí v podobě přívalových dešťů, a tím rozvodněním vodních toků. Všechny pojišťovny se snažily upřesňovat průběžné odhady škod, které přesáhly 30 miliard korun. Je jasné, že nejcitlivěji byli povodněmi zasažení lidé, kterým voda zničila domy nebo byty a museli být evakuováni. Likvidace ze strany pojišťoven probíhaly rychle a efektivně, čerpaly ze zkušeností z povodní před pěti lety, roku 1997, kdy byly rychle sestaveny zkušené týmy. Celková částka se projevila až po zimním období a týkala se hlavně domů, bytů, které byly vysoušeny a bylo je třeba dolikvidovat. Majetkové škody se nedaly urychlit, jednalo se o stamilionové až miliardové škody, ke kterým se museli vyjádřit specialisté pojišťoven. Pojišťovnám šlo hlavně o to, aby image pojišťovnictví po povodních neklesla, ale spíše aby měla vzrůstající tendenci. Nešlo jen o vyplácená plnění, ale bylo to spíše o reputaci a otázce cti pojišťoven k pojistitelům.

33

Všechny pojišťovny efektivně zajistily svoji stabilitu a solventnost vůči postiženým lidem povodněmi. Všechny pojišťovny v České republice požadovaly nadále spolupráci se státem v případě katastrof v takto výjimečném rozsahu. Záplavy se mohou kdykoli opakovat, velká míra nejistoty pojišťovny nenechávala chladnými a hledaly další koncepci ve spolupráci se státem v dalším období, aby nedocházelo k debatám, co má zaplatit stát, jakou má mít míru sociální pomoc a hlavně jaký podíl mají mít pojišťovny. Faktem je, že i stát potřebuje vytvářet rezervy na takové mimořádné situace a ČAP jednala s ministerstvem financí a ministerstvem pro místní rozvoj a hledala koncepčnější řešení pro další roky. Z krátkodobějších opatření bylo snahou to, že zajistitelé začali znovu zkoumat výsledek svého podnikání na českém trhu. Nebylo žádným tajemstvím, že částka za povodňové škody z let 1997 až 2002, činila skoro 10 miliard korun, se doposud pojišťovnám nezadařilo získat nazpět. Plynou z toho i další těžkosti, které v roce 2002 stály před pojišťovnami vůči zajistitelům. Týkaly se smluv pro rok 2003. Zajišťovny už nechtěly pokrývat některé typy zajištění, které se často týkaly povodní a záplav. Dále nebyly ochotné poskytovat štědré zajištění bez určitých limitů a globálně vysoce podražily. Pojišťovny nemohou bez zajištění vůbec existovat, některá rizika se můžou kdykoli opakovat, proto mají pojišťovny, co se opatření týče, několik možností, jak fungovat. Jedna z možností je určitá rizika nepojišťovat, ale to by byl krok zpět pro pojišťovny, i když tuto možnost některé země volí. V České republice má pojištění povodní a záplav tradici, obzvlášť občanské pojištění. Pokud se mluví o průmyslu, nepojišťovat toto riziko by mohlo znamenat, že finanční tlak zajistitelů by nebyl tak důrazný. Pojišťovny tedy došly k závěru, že by to nebylo nejlepší řešení a měly by pojišťovat alespoň v nějakém rozsahu. Pojišťovny musely tuto situaci zhodnotit a vypracovat plány krytí, hlavně pro občanské pojištění. Plány obsahovaly, co bude v budoucnu pojistitelné a co ne. Pojišťovny si musely zmapovat, co a v které oblasti povodní pojistily, aby se dokázalo rozlišit složitější metody podle potenciálního nebezpečí v dané oblasti. U pojištění průmyslu se nedal brát rozsah solidarity, tím pádem se dané riziko muselo objevit v ceně pojistného.

34

Ke zvýšení cen v majetkovém pojištění muselo dojít, pokud chtěly pojišťovny přežít v roce 2003. Pojišťovny neměly žádné další finanční prostředky, kterými by se zaplatila zajištění. Úspora byla jen z pojistného. Hospodářské výsledky pojišťoven za rok 2001 nesignalizovaly nějaký hlavní obrat, co se týče ziskovosti v neživotním pojištění, neměli pojišťovny v té době žádné větší disponibilní zdroje. Škody ze záplav r. 2002 nutily pojišťovny k zamyšlení nad

celou škálou

technických otázek, které musely být do budoucna uspokojivě řešeny, počínaje vztahem se státem, přes přiměřenou cenu pojistného, až po potřebnou míru spolupráce se zajistiteli.

7

KOMERČNÍ POJIŠŤOVNY NA POJISTNÉM TRHU

7.1

Česká pojišťovna Česká pojišťovna a. s. je všeobecnou pojišťovnou, která provádí pojišťovací a

zajišťovací činnost v kterýchkoliv standardních pojištěních. Uskutečňuje zákonná pojištění a smluvní pojištění jako jsou pojištění majetku, osob a odpovědnosti za škodu. Dále zde jsou další pojištění, a to pojištění průmyslu, podnikatelů, zahraniční pojištění a zajištění či zemědělské pojištění. Mimo těchto nejdůležitějších činností provádí směnárenskou a úvěrovou činnost a uskutečňuje pojištění a služby za devizové prostředky. Tradice České pojišťovny se odvíjí od roku 1827, kdy v Praze vznikla První česká vzájemná pojišťovna. Česká pojišťovna zpočátku poskytovala pouze požární pojištění nemovitostí. V druhé polovině 19. století byla První česká vzájemná pojišťovna tak silnou institucí, kterou neotřásly ani náhrady škod po několika velkých požárech koncem století včetně největší pojistné události, kterou byl tenkrát požár rozestavěného Národního divadla. Počátkem 20. století První česká vzájemná pojišťovna začala

35

poskytovat svým klientům také životní pojištění, dále pojištění proti vloupání a také pojištění zákonné odpovědnosti a úrazu. Po roce 1948 vznikla jediná Československá pojišťovna, která si monopolní postavení udržela do roku 1991. V tomto roce byl zákonem o pojišťovnictví otevřen trh a umožňuje vzestup dalších pojišťoven. Česká pojišťovna si stále drží své výsadní postavení na vysoce konkurenčním prostředí. Česká pojišťovna jakožto univerzální pojišťovna poskytuje na více než 700 obchodních místech prakticky veškeré skupiny pojištění v odvětvích životních a neživotních pojištění. V roce 1999 prodělala Česká pojišťovna jako první z tuzemských pojišťoven ratingový proces. Při internacionálním úvěrovém ratingu vyhrála Česká pojišťovna známku BBB. Česká pojišťovna vyhrála v soutěži Hospodářských novin Nejlepší pojišťovna 2013 a stala se tak klientsky nejlepší neživotní pojišťovnou roku. Soutěž Hospodářských novin Nejlepší pojišťovna se deklaruje již popáté. Oceněny jsou takové pojišťovny, které jsou schopny klientům nabídnout nejpříznivější produkty a služby, velmi dobře s nimi komunikují, jsou pro ně pochopitelné a poukazují na své dobré hospodářské výsledky. 

Pojistné produkty České pojišťovny a) Životní pojištění -

Kapitálové životní pojištění

-

Pojištění dětí a mládeže

-

Důchodový program ZÁRUKA

-

Manažerské kapitálové pojištění

-

Životní pojištění závažných onemocnění

-

Kolektivní pojištění osob

-

Kolektivní kapitálové pojištění

-

Investiční životní pojištění

b) Neživotní pojištění -

Úrazové pojištění

-

Cestovní pojištění 36

-

Pojištění majetku a odpovědnosti za škodu občanů

-

Havarijní pojištění vozidel

-

Pojištění majetku a odpovědnosti za škodu v průmyslu

-

Pojištění přepravy zásilek

-

Pojištění plodin a hospodářských zvířat

-

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla

- Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

7.2

Kooperativa, pojišťovna, a. s. Pojišťovna Kooperativa patří k druhé největší české pojišťovně, která vznikla po

roce 1989, kdy došlo k obnově konkurenčního trhu, a to nejen v pojišťovnictví. Jedná se o první komerční pojišťovnu založenou v roce 1991. Kooperativa se může pyšnit podílem 22% předepsaného pojistného v ČR. Pojišťovna Kooperativa je zastoupena v České republice širokou škálou obchodních míst, které můžeme najít nejen ve velkých, ale i menších městech. Tato pojišťovna je univerzální, poskytuje komplexní pojišťovací služby, produkty, ale také servis pro neživotní a životní pojištění. Mezi hlavní produkty této pojišťovny patří především pojištění vozidel, jako je povinné ručení, havarijní pojištění. Dále se pojišťovna zabývá pojištěním majetku a odpovědnosti, pojištěním domácností, pojištěním průmyslových a podnikatelských rizik a jiným.



Pojistné produkty pojišťovny Kooperativa a) Životní pojištění -

Kapitálová životní pojištění

-

Důchodová pojištění

b) Neživotní pojištění -

Úrazová pojištění

-

Pojištění pro cesty a pobyt 37

-

Havarijní pojištění

-

Pojištění majetku a odpovědnosti občanů

-

Pojištění průmyslu a podnikatelů

-

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla

-

Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

7.3

Allianz pojišťovna, a. s.

V roce 1992 získala povolení podnikat v pojišťovnictví v České republice i největší evropská pojišťovací společnost, německá holdingová pojišťovna Allianz AG Holding v Mnichově pomocí své dceřiné společnosti Allianz pojišťovna, a. s. se sídlem v Praze. Praha patří mezi třetí pracoviště této pojišťovny ve východní Evropě. V této době měla už i zastoupení v Budapešti a v Moskvě. Mezi další její pracoviště patří oblastní ředitelství a pobočka na Slovensku. První pojišťovnu Allianz založili pod jménem Allianz Vesicherung, AG v roce 1890 v Berlíně a zabývala se životním a požárním pojištěním. V současné době se její pobočky nacházejí ve více než 70 zemích světa. Pojišťovna zaměstnává 120 tisíc pracovníků a její roční příjem přesahuje 50 mld. euro. Mateřské společnosti Allianz AG byl firmou Standard & Poor´s udělen AAA – rating, což nám dokazuje finanční spolehlivost celé skupiny. Allianz pojišťovna, a. s. v ČR začala svou činnost 1. 1. 1993, její základní kapitál dosahuje 600 mil. Kč a vykonává svoji činnost jako univerzální pojišťovna. Pojišťuje veškerá rizika v oblasti životního i neživotního pojištění. V roce 2000 se pojišťovně podařilo dosáhnout výborné třetí pozice na českém pojistném trhu s tržním podílem skoro 9 %. Celkový nárůst předepsaného pojistného vzhledem k roku 1999 dosahoval cca 100% i v případě transformace takzvaného povinného ručení. V roce 2001 byl také posilněn vlastní kapitál pojišťovny o takřka 1 miliardu Kč. Tyto finanční prostředky posílily finanční sílu Allianz pojišťovny a umožnily i její další rozvoj v budoucnu.

38



Pojistné produkty pojišťovny Allianz a) Životní pojištění -

Program Život

-

Program Budoucnost

-

Program Abeceda

-

Program Olymp

-

Program Pojištění pro mladou rodinu

-

Program Zdraví

-

Program Junior

-

Vkladové úrazové pojištění

b) Neživotní pojištění -

Úrazové pojištění osob ve vozidle

-

Připojištění závažných onemocnění

-

Cestovní pojištění

-

Pojištění majetku a odpovědnosti občanů

-

Pojištění podnikatelů a průmyslu

-

Pojištění motorových vozidel

-

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení)

Dle výroční zprávy České asociace pojišťoven mají tyto tři pojišťovny podle celkového objemu předepsaného pojistného a neživotního pojištění největším podíl na trhu. Potvrzují to následující grafy.

39

Předepsané pojistné Česká pojišťovna

Kooperativa

Allianz

Ostatní

30%

41%

7%

22%

Graf 4: Podíl na trhu České republiky podle předepsaného pojistného (Výroční zpráva ČAP, 2007)

V případě předepsaného pojistného v neživotním pojištění nesmíme opomenout také skutečnost, že první tři pojišťovny českého pojistného trhu si dělí mezi sebou něco kolem 70 %, což tedy znamená, že na veškeré další pojišťovny na pojistném trhu zbývá pouze něco málo kolem 30 %.

Neživotní pojištění 35 30 25 20 15 10 5 0

Česká pojišťovna Kooperativa Allianz Ostatní

Graf 5: Podíl na trhu České republiky podle neživotního pojištění (Výroční zpráva ČAP, 2007)

40

OBČANSKÝ ZÁKONÍK

8

Občanský zákoník nám mění české soukromé právo. 1. ledna 2014 vešel v platnost nový občanský zákoník, tímto zažije české soukromé právo jednu ze svých největších proměn. Tento nový občanský zákoník se především zabývá občanským právem a jeho struktura je rozdělena do pěti částí o 17 hlavách. V občanském zákoníku jsou nejvýraznější změny zejména v oblasti nemovitostí, předkupního práva nebo sousedských vztahů, ale také odpovědnosti, evidence v katastru nemovitostí, nájmů a další. Jinou změnou v rámci nového občanského zákoníku je také úprava pojistné smlouvy v § 2758 až 2872 s tím, že stávající zákon. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, se s platností nového občanského zákoníku, tj. 1. ledna 2014 zruší. Důvodová zpráva tento vývoj vysvětluje jak teoretickými, tak i praktickými důvody. Jeden z hlavních důvodů je, že občanský zákoník má jako určující a obecnou zásadu soukromého práva obsahovat co možná úplné uzákonění smluvních typů. U pojistné smlouvy, která zakládá soukromé pojištění, je její zařazení do zákona občanského práva nadmíru důležité a ze systematického hlediska logické, jelikož se jedná o právní úpravu týkající se soukromého života lidí. Nový občanský zákoník také rozšiřuje nároky poškozených na odškodnění škod a zvyšuje důraz na vymezení výše odškodného dle skutečné situace poškozeného. I v dalších případech se může rozšířit skupina osob, která toto odškodnění může požadovat. Pojišťovny se ve spojitosti se změnami v odškodňování v občanském zákoníku musí připravit na zvýšené náklady, do kterých je už nyní započítána úhrada zásahů hasičů a od roku 2014 také 3% odvodu do Fondu zábrany škod.

41

9

ZÁVĚR V současné společnosti si při vyslovení slova pojišťovnictví každý z nás vybaví

různé věci, nehody, živelní pohromy a každý z nás s nimi má jinou zkušenost. Nepříjemné události, které nás překvapí zcela nečekaně, potřebujeme řešit co nejrychleji a operativně, abychom se zase vrátili co nejrychleji do našeho každodenního života. Pojišťovnictví, to znamená mít pojištění a v neposlední řadě peníze. Peníze, nezbytná součást naší minulosti, přítomnosti, budoucnosti. Také názory a požadavky každého z nás se mohou lišit, proto i zkušenosti s našimi pojišťovnami mohou být rozdílné. Historie a vývoj pojišťovnictví je pro naši společnost velmi důležitý a zásadní. Jedná se o naši budoucnost a poučit se z historie, z chyb a z poznatků je krokem vpřed. Pojišťovny ve velké míře ovlivňovaly vývoj ve všech státech už od počátku svého vzniku. V některých případech byly pojišťovny nedílnou součástí vývoje ekonomiky v zemích, které byly postiženy válkou a rozhodovaly o prohře či vítězství. Česká země nikdy nebyla ekonomicky nezávislou až na krátké období první republiky a současnost. Z velké části své historie česká ekonomika pojišťovnictví čerpala z ekonomických zkušeností větších státních celků. V počátku to bylo z habsburské monarchie, v kratším období za druhé světové války z Německa a to ve formě Protektorátu, a v neposlední řadě bylo využito i vlivu Sovětského svazu. Politika zemí dopadala i na celkovou ekonomiku, a tím ovlivňovala i sféru pojišťovnictví. V českých zemích se pojišťovnictví vyvíjelo od doby, kdy byly založeny první pojišťovny ve světě, a tlak ze zahraničí je značně ovlivňoval. Největší odklon od západní Evropy v trendu pojišťoven byl v naší zemi zaznamenáván v období komunismu. Existovala jen jedna pojišťovna, která byla vlastněná státem a centrálně řízené ekonomiky. Po pádu komunismu začal nový start pro pojišťovny a vývoj pojišťovnictví. Už čtvrt století se rozvíjí celé pojišťovnictví od základů. Čerpá ze zkušeností a kapitálu ze zahraničí, chce se co nejlépe přiblížit standardům nejen v Evropské unii, ale i v celém světě. Další vývoj a posun pojišťovnictví je vždy provázen složitým politickým vyjednáváním a ve velké většině i realitě oboustranného výhodného řešení. 42

Přibližně od začátku 21. století znepříjemňovalo život celému světu vlny přírodních katastrof, jejichž příčinou jsou výkyvy přírodní rovnováhy. Podle světových statistik počet živelních pohrom dost vzrostl. Hlavním důvodem toho vzrůstu je příroda spojená s počasím. Na toto téma v médiích probíhají nesčetné diskuse týkající se změn globálního klimatu. Některé názory směřují k negativnímu a necitlivému chování naší současné společnosti k přírodě a s tím je spojen názor o možnosti globálního oteplování. Odpůrci tohoto názoru tvrdí, že naše zeměkoule prochází pouze neklidným obdobím, které se opakuje v periodách a negativní vliv člověka na přírodu je minimální. Poměrně velká část názorů dospívá dle dalších podrobných studií k závěru, že neklidné období ještě zdaleka neskončilo. Můžeme tedy počítat s velkou pravděpodobností i s dalšími nepředvídatelnými událostmi. Mám na mysli záplavy či povodně zapříčiněné silným deštěm, sílou větru, to znamená velké nebezpečí v podobě vichřice, nebo velkého sucha, které může způsobit rozsáhlý požár. Obsah a volba mé práce se ubíraly směrem souvisejícím s živelním pojištěním a řešením trvalých problémů spojených s množstvím přírodních katastrof, kterým musí čelit nejen obyvatelé České republiky, ale i lidé na celém světě. Přírodní katastrofy mohou přinášet enormní ztráty a škody nejen na majetku klientů pojišťoven, ale i v nejhorším případě na lidských životech. Mnou předložená bakalářská práce rozebírá oblast neživotního pojištění v důsledku životních událostí, kterou jsem se pokusila analyzovat. Hlavním záměrem je rozbor a vývoj několika živelních událostí, a to nejrozsáhlejších povodní, které postihly Českou republiku v roce 2002.

43

10

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ

Marvan, M.: Dějiny pojišťovnictví v Československu, 1. díl, Vydavatelství a nakladatelství Novinář, Praha, 1989 Marvan, M., Chaloupecký, J.: Dějiny pojišťovnictví v Československu, 2. díl, Alfa Konti, Bratislava, 1993 Chaloupecký, J., Marvan, M.: Dějiny pojišťovnictví v Československu, 3. díl, Česká pojišťovna, a.s., Praha, 1997 Voženílek, V., Chlaň, A.: Pojišťovnictví, Pardubice, 2003 Čejková, V., Šedová, J., Čapková, D.: Pojišťovnictví, Brno, 2001 Martinovičová, D.: Pojišťovnictví, Brno, 2006 Ducháčková, E., Daňhel J. a kol.: Pojistné Trhy, Změny v postavení pojišťovnictví v globální éře, První vydání, 2012 Ducháčková, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví, Nakladatelství Ekopress, s. r. o., 3 vydání, Praha 4, 2009 Ducháčková, E., Daňhel J.: Teorie Pojistných trhů, Professional Publishing, první vydání, 2010

Dostupné z internetových stránek-[online]-Finanční vzdělávání. [cit.2013-08-15]. Zdroj: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=394 Dostupné z internetových stránek-[online]-Historie pojišťovnictví v české republice. [cit.2013-08-20]. Zdroj: http://www.allrisk.cz/historie-pojistovnictvi-v-ceske-republice.html Dostupné z internetových stránek-[online]-Počátky pojišťovnictví. [cit.2013-08-26]. Zdroj: http://www.allrisk.cz/pocatky-pojistovnictvi-ve-svete.html Dostupné z internetových stránek-[online]-Broker team. [cit.2013-09-04]. Zdroj: http://www.brokerteam.cz/historie Dostupné z internetových stránek-[online]-Pojišťovnictví. [cit.2013-10-08]. Zdroj: http://poradci.sweb.cz/stranky/historie.htm Dostupné z internetových stránek-[online]-Historie pojišťovnictví. [cit.2013-11-08]. Zdroj: http://www.epojisteni.info/ostatni/historie-pojistovnictvi/ Dostupné z internetových stránek-[online]-Historie pojišťovnictví. [cit.2013-11-08]. 44

Zdroj: http://www.epojisteni.info/ostatni/historie-pojistovnictvi/ Dostupné z internetových stránek-[online]-Pojišťovna Slávie. [cit.2014-01-08]. Zdroj: http://www.slavia-pojistovna.cz/historie/ Dostupné z internetových stránek-[online]-Ekonomie otázky. [cit.2014-01-14]. Zdroj: http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/06/zaloen-prvn-esk-vzjemn-pojiovny.html Dostupné z internetových stránek-[online]-Pojištění pro každého. [cit.2014-03-06]. Zdroj: http://www.pojisteniprokazdeho.cz/pojisteni-prumyslu/zivelne-pojisteni Dostupné z internetových stránek-[online]-Česká pojišťovna. [cit.2014-03-13]. Zdroj: http://www.ceskapojistovna.cz/historie-a-vyvoj-cp Dostupné z internetových stránek-[online]-Finanční svět. [cit.2014-03-13]. Zdroj: http://www.financnisvet.eu/historie-pojistovny-kooperativa/ Dostupné z internetových stránek-[online]-Výroční zprávy. [cit.2014-03-20]. Zdroj: http://www.cap.cz/o-nas/vyrocni-zpravy Dostupné z internetových stránek-[online]-Občanský zákoník. [cit.2014-04-13]. Zdroj: http://zakony.centrum.cz/obcansky-zakonik-novy Dostupné z internetových stránek-[online]- Pojistná smlouva v novém občanském zákoníku. [cit.2014-04-13]. Zdroj: http://www.cap.cz/45-cestina/tiskove-centrum/pravni-publikace/62-pojistnasmlouva-v-novem-obcanskem-zakoniku Dostupné z internetových stránek-[online]- Legislativní změny přinesou rozšíření odškodňování pro občany, více peněz na prevenci a odstraňování dopravních nehod, ale i vyšší náklady pro pojišťovny. [cit.2014-04-13]. Zdroj: http://www.cap.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy-a-informace/tiskovezpravy/632-94

VÝROČNÍ ZPRÁVA ČAP: Jak dál v pojišťovnictví po katastrofálních povodních. Pojistný obzor. 2002. Roč. 79. Č. 10 ISSN 0032-2393. Str. 2-3 VÝROČNÍ ZPRÁVA ČAP: Katastrofické povodně 2002. Pojistný obzor. 2003. Roč. 80. Č. 9. ISSN 0032-2393. Str. 5 TISKOVÁ ZPRÁVA ČAP: Dva roky po povodních. Pojistný obzor. 2004. Roč. 81. Č. 9. ISSN 0032-2393

45