Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Oddělení Expertního Inženýrství
Stanovení technické hodnoty, ceny časové a obecné speciálního drážního vozidla MUV 69 Bakalářská práce
Vedoucí Bakalářské práce: prof. Ing. Jan Mareček, DrSc.
Vypracoval: Karel Hruška
Brno 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma stanovení technické hodnoty, ceny časové
a obecné speciálního železničního vozidla MUV 69 vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.
Vyškov, dne 7. 5. 2013
Podpis studenta…………………………..
Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat prof. Ing. Janu Marečkovi, DrSc. za odborné vedení, konzultace a rady při vypracování této bakalářské práce.
ABSTRAKT Karel Hruška, Technické znalectví a pojišťovnictví, Bakalářská práce V bakalářské práci je zpracován znalecký posudek na stanovení technické hodnoty, ceny časové a obecné speciálního železničního vozidla MUV 69. V první části práce je obecné seznámení s historií soudního znalectví a se znaleckou činností. V další části práce jsou popsány náležitosti znaleckého posudku, kterými jsou nález a posudek. Třetí část se zabývá technickým popisem jednotlivých částí motorového univerzálního vozíku MUV 69. Závěrečnou částí bakalářské práce je znalecký posudek na stanovení technické hodnoty, ceny časové a ceny obecné speciálního železničního vozidla MUV 69.
KLÍČOVÁ SLOVA: Motorový univerzální vozík, znalectví, znalec, nález, posudek
ABSTRACT Karel Hruška, Technical Expertise and Insurance, Bachelor thesis The work contains an expert opinion on the technical value, the generic price and the time-based price of special railway vehicle MUV 69. The first part is a general introduction to the history of connoisseurship and expert activities. The next section describes the essentials of an expert opinion the findings and opinion. The third part deals with the technical description of the various parts of a MUV 69 universal motor truck. The final part of the thesis presents an expert opinion on the technical value, the generic price and the time-based price of special railway vehicle MUV 69.
KEY WORDS Universal motor truck, expertise, expert, finding, opinion
OBSAH OBSAH ............................................................................................................................. 7 1. ÚVOD ........................................................................................................................... 9 2. CÍL PRÁCE ................................................................................................................ 10 3. HISTORIE SOUDNÍHO ZNALECTVÍ ..................................................................... 11 4. ZNALECKÁ ČINNOST............................................................................................. 13 4.1 Pojem znalecké činnosti........................................................................................ 13 4.2 Jmenování znalců .................................................................................................. 13 4.3 Odvolání znalce .................................................................................................... 14 4.4 Výkon znalecké činnosti ....................................................................................... 15 5. SKLADBA ZNALECKÉHO POSUDKU .................................................................. 16 5.1 Náležitosti znaleckého posudku............................................................................ 16 5.2 Nález ..................................................................................................................... 16 5.3 Posudek ................................................................................................................. 18 6. MOTOROVÝ UNIVERZÁLNÍ VOZÍK MUV 69 .................................................... 20 6.1 Základní údaje....................................................................................................... 20 6.2 Rám a kabina ........................................................................................................ 21 6.3 Hnací agregát a převodové ústrojí ........................................................................ 22 6.4 Pojezd a brzdy....................................................................................................... 23 6.5 Vzduchový a elektrický rozvod ............................................................................ 24 6.6 Základní technická data vozíku MUV 69 ............................................................. 25 6.7 Přídavná zařízení k MUV 69 ................................................................................ 26 6.8 Další vývoj a modernizace MUV 69 .................................................................... 29 7. ZNALECKÝ POSUDEK č. 01 / 2013........................................................................ 32 7.1 Úvod...................................................................................................................... 33 7.1.1 Znalecký úkol ................................................................................................ 33 7.1.2 Účel znaleckého posudku .............................................................................. 33 7.1.3 Jméno subjektu vyžadující znalecký úkon..................................................... 33 7.1.4 Datum posouzení ........................................................................................... 33 7.1.5. Komu je znalecký posudek určen ................................................................. 33 7.1.6 Termín pro zpracování posudku .................................................................... 33 7.1.7 Spisové podklady ........................................................................................... 33 7.1.8 Ostatní podklady ............................................................................................ 34 7
7.1.9 Popis prací...................................................................................................... 34 7.2 Nález ..................................................................................................................... 34 7.2.1 Identifikace vozidla........................................................................................ 34 7.2.2 Údaje o provozu, opravách a údržbě ............................................................. 35 7.2.3 Prohlídka a funkční zkouška .......................................................................... 35 7.3 Posudek ................................................................................................................. 35 7.3.1 Výpočet základní amortizace (ZA) ................................................................ 35 7.3.2 Výpočet technické hodnoty (TH) .................................................................. 36 7.3.4 Stanovení obecné ceny................................................................................... 38 7.4 Rekapitulace.......................................................................................................... 39 8. PŘÍLOHY ZNALECKÉHO POSUDKU Č. 1/2013................................................... 41 9. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 48 SEZNAM LITERATURY .............................................................................................. 49 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 50
8
1. ÚVOD Při hospodaření se svým majetkem právnické osoby musí řešit jak stanovit jeho cenu, zvláště pak státní organizace a firmy vlastněné státem. Stanovení odpovídající ceny je o to složitější, čím je majetek starší. Speciální železniční vozidla motorové univerzální vozíky jsou ve velké většině ve vlastnictví státní organizace Správy dopravní cesty a pokud je třeba tyto stroje vyřadit z evidence dlouhodobého majetku, například prodejem jiné firmě k dalšímu využití, musí se stanovit jejich cena. Vzhledem k tomu, že se jedná o právní úkon, musí být přizván znalec, který kvalifikovaně stanoví cenu majetku. Soudní znalci jsou odborníci z různých oblastí lidské činnosti, kteří pomáhají zejména státním orgánům při jejich rozhodovací činnosti, a to aplikací potřebných vědomostí ze svého oboru. Tuto službu smějí znalci poskytovat také fyzickým a právnickým osobám, ale pouze pro potřeby jejich právních úkonů. (Bradáč a kol., 2010) Soudní znalci mají znalosti svého oboru a znají i souvislosti, které se z právního hlediska k věci vztahují. Znalci svým znaleckým posudkem v podstatě přetlumočí problematiku svého oboru do formy, která je srozumitelná i pro orgány a subjekty, kterým je tento posudek určen. (Bradáč a kol., 2010)
9
2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je stanovení technické hodnoty, ceny časové a obecné speciálního železničního vozidla MUV 69. V první části práce je obecné seznámení s historií soudního znalectví a se znaleckou činností. V další části jsou popsány náležitosti znaleckého posudku. Třetí část je věnována technickému popisu motorového univerzálního vozidla MUV 69. Poslední částí této práce je samotný znalecký posudek na stanovení technické hodnoty, ceny časové a obecné speciálního železničního vozidla MUV 69, výrobní číslo 904.
10
3. HISTORIE SOUDNÍHO ZNALECTVÍ Potřeba přizvat odborníky při dokazování vyvstala s rozvojem těch oblastí lidské činnosti, kterých se týkalo. Některé oblasti dosáhly takové úrovně, která již nebyla pro soudce postižitelná a tak museli být pozváni odborníci, kteří měli danou problematiku vysvětlit. (Bradáč a kol., 2010) První pokusy zapojit odborníky do procesních řízení začínají již v 16. století v době inkvizice. Pojem znalé osoby se v trestní řízení začíná objevovat na přelomu 18. a 19. století, s rozvojem vědy a techniky. (Bradáč a kol., 2010) První zjistitelné zmínky o seznamech soudních znalců na našem území pocházejí z roku 1787. V důsledku prudkého rozvoje vědy a techniky v 2. polovině 19. století vyvstala potřeba větší účasti odborníků u soudu. Současně vyplynula potřeba vyčlenění znaleckého posudku jako samostatného druhu důkazu. Toto bylo uzákoněno např. trestním řádem z roků 1873, který byl v českých zemích platný až do roku 1950. (Bradáč a kol., 2010) V letech 1918 až 1949 bylo u nás vedeno několik souběžně vedených seznamů soudních znalců pro: •
odhad nemovitostí a exekučního řízení
•
odhad věcí movitých daných do veřejné dražby
•
pro řízení konkurzní a vyrovnávací
•
pro vyvlastnění k účelům vybudování a provozu drah
•
pro zkoumání lodních vorových nehod a škod při plavbě po Vltavě a Labi
•
pro vyšetřování železničních nehod
•
pro znalectví v dani z obohacení
Zvlášť byly vedeny soudně lékařské rady. Po druhé světové válce byla v ČSR znalecká činnost upravena zákonem č. 167/1949 Sb., o stálých přísežných znalcích a tlumočnících.. Tento zákon sjednotil předcházející seznamy znalců a způsoby jejich jmenování. Zákon
č.
47/1959
Sb.
spolu
s prováděcí
vyhláškou
měl
vymýtit
soukromopodnikatelské způsoby při provádění znaleckých a tlumočnických úkonů. Výběr osoby znalce spočíval na dožadovaném orgánu (organizaci). Znalci zpracovali posudky v rámci pracovního poměru u svého zaměstnavatele. Za obsah posudku nesli osobně plnou odpovědnost, fakturaci prováděl zaměstnavatel. (Bradáč a kol., 2010) 11
Dalším zákonem, kterým byla upravena znalecká činnost, byl zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Tento zákon zavedl do organizační struktury znaleckých pracovišť i vědecké ústavy a odborná pracoviště. Tímto zákonem se znalecká činnost řídí doposud.
12
4. ZNALECKÁ ČINNOST 4.1 Pojem znalecké činnosti Znaleckou činností ve smyslu zákona se rozumí znalecká činnost před státními orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů, jakož i znalecká činnost prováděná v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací (fyzických nebo právnických osob). Při znaleckém posuzování v řízení před státními orgány tedy znalec nemusí zkoumat, zda se jedná o právní úkon. Naproti tomu bude-li požádán o vypracování znaleckého posudku organizací nebo občanem, musí se jednat o posuzování v souvislosti s právním úkonem. Právní úkon přitom může být jen zamýšlený, na základě posudku se pak může nebo i nemusí uskutečnit. Právními úkony občanů nebo organizací mohou být například: •
prodej a koupě
•
převod vlastnictví
•
dělení společného jmění manželů po jejich rozvodu vypořádání podílového spoluvlastnictví
•
reklamace
•
pokus o smír
•
vyřazení dlouhodobého majetku z evidence
(Bradáč a kol., 2010) Naopak znaleckou činností ve smyslu zákona není podávání posudků, upravené jinými předpisy (vztahuje se na některé lékařské posudky) a podávání posudků, které neslouží potřebám řízení před státními orgány ani nejsou v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací. (Bradáč a kol., 2010)
4.2 Jmenování znalců Znalce do funkce jmenuje ministr spravedlnosti nebo z jeho pověření předseda krajského (v Praze předseda městského) soudu podle místa trvalého bydliště znalce. Podmínky pro jmenování znalcem stanoví zákon č 36/1967 Sb. tyto: •
české státní občanství
•
způsobilost k právním úkonům
•
bezúhonnost 13
•
potřebné znalosti a zkušenosti
•
osobní vlastnosti
•
souhlas uchazeče
Pokud tyto podmínky uchazeč splňuje, může si podat žádost o jmenování znalcem. U krajských soudů jsou vytvořeny poradní sbory, které se skládají z nejzkušenějších znalců a tyto pak prověřují jednotlivé žadatele. Splní-li uchazeč požadované podmínky a je-li v daném místě potřeba znalců, je znalec jmenován. Jmenování proběhne složením znaleckého slibu a převzetím jmenovací listiny. Současně se jmenovací listinou obdrží znalec potvrzení, opravňující k objednávce a převzetí znalecké pečeti. (Bradáč a kol., 2010) Dalším dokladem, který jmenovaný znalec obdrží, je znalecký deník. Je to důležitý doklad o celé činnosti znalce. Lze z něj kdykoliv ověřit vytížení znalce, dodržování lhůt pro podání znaleckého posudku, dodržování termínů proplácení znalečného apod. (Bradáč a kol., 2010) Jmenovaný znalec také obdrží průkaz znalce, který mu slouží k prokazování při provádění znaleckých úkonů. V průkaze znalce je vyznačen rozsah znaleckého oprávnění. (Bradáč a kol., 2010) Po jmenování je znalec zapsán do seznamu znalců, který vede příslušný krajský soud a centrálně Ministerstvo spravedlnosti. Seznamy jsou veřejně dostupné a jsou členěny podle oborů, některé obory dále rozčleněné na odvětví. U každého znalce je uvedeno jeho jméno, bydliště, zaměstnání, telefonní spojení, obor, případná užší specializace a další obory, ve kterých má oprávnění ke znalecké činnosti. Rozšíření nebo zúžení znaleckého oprávnění provádí ten, kdo znalce do funkce jmenoval. Znalec je povinen ohlásit každou změnu, která u něj nastala. V případě přestěhování do obvodu jiného krajského soudu je znalec z původního seznamu vyškrtnut a je zapsán do nového seznamu vedeného u krajského soudu, ke kterému přísluší jeho nové bydliště. (Bradáč a kol., 2010)
4.3 Odvolání znalce Pro odvolání znalce a jeho vyškrtnutí ze seznamu znalců stanoví zákon tyto důvody: •
pokud se dodatečně prokáže, že nebyly splněny podmínky jmenování, a nebo jestliže tyto podmínky odpadly 14
•
po jmenování nastanou skutečnosti, pro které znalec nemůže svou činnost trvale vykonávat
•
znalec přes výstrahu neplní nebo porušuje své povinnosti
•
organizace, u níž je znalec zaměstnán prokáže, že mu znalecká činnost brání v řádném výkonu povinností vyplývajících z pracovního poměru
•
žádost samotného znalce o jeho odvolání O odvolání znalce rozhoduje ten, kdo ho jmenoval. Znalec přestává být znalcem
okamžikem doručení rozhodnutí o odvolání z funkce. (Bradáč a kol., 2010)
4.4 Výkon znalecké činnosti Povinností znalce je řádný výkon jeho činnosti, a to ve stanovené lhůtě. Znalec je povinný vykonávat znaleckou činnost osobně. K posouzení dílčích otázek může být přibrán konzultant. O možnost přibrání konzultanta je třeba předem požádat státní orgán, který znalce pro podání posudku ustanovil. Do posudku znalec uvede důvody pro přizvání konzultanta. Znalec pak nese odpovědnost za celý posudek, včetně konzultované části. (Bradáč a kol., 2010) Znalec je v řízení před statním orgánem povinen podat posudek, pokud není vyloučen z důvodu podjatosti. (Bradáč a kol., 2010)
15
5. SKLADBA ZNALECKÉHO POSUDKU 5.1 Náležitosti znaleckého posudku Předpisem jsou náležitosti znaleckého posudku upraveny takto: Vyhláška č. 37/1967 Sb. ve znění dalších předpisů, §13: „V posudku uvede znalec popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek). Písemný znalecký posudek musí být sešit, jednotlivé strany očíslovány, sešívací šňůra připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí. Na poslední straně písemného posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky a číslo položky, pod kterým je úkon zapsán ve znaleckém deníku.“ Zákon č. 36/1967 Sb., § 13: „Podává-li znalec posudek písemně, je povinen každé jeho vyhotovení podepsat a připojit otisk pečeti; stejnou povinnost má tlumočník u ověřovaných překladů.“
5.2 Nález Jak bylo již výše zmíněno jednou z náležitostí, kterou musí znalecký posudek obsahovat, je část nazvaná nález. V této části znalec uvádí výčet otázek, na které má odpovědět a všechny podklady, které při zpracování posudku použil. Tím se stává znalecký posudek přezkoumatelným a znalec získává přehled o použitých podkladech a stavu spisu v době zpracování posudku. (Bradáč a kol., 2010) Podle druhu řízení bývají podklady různé. Záleží také na stádiu řízení, ve kterém je posudek zpracován. Na počátku bývá spis méně obsáhlý. Naopak ve složitějších případech může mít spis v pozdějších stádiích šetření i několik set listů. Kvalita podkladů záleží také na kvalitě práce osob, které podklady zpracovávají. (Bradáč a kol., 2010) Ze soudně znaleckého hlediska členíme podklady na dvě základní kategorie: •
podklady objektivní
•
podklady subjektivní
16
Objektivní podklady jsou takové podklady, u nichž je velmi malá nebo žádná možnost zkreslení podávaných informací. Za takové informace se považují informace, při jejichž pořizování byli použity metody, které zkreslení prakticky vylučují. Sem patří fotodokumentace, stereofotogrammetrická dokumentace, film nebo videozáznam. Za objektivní podklady se považují i pitevní nálezy, lékařské zprávy, podklady z typových listů, z ověřené literatury, měření provedená příslušnými zkušebnami apod. Objektivními podklady jsou i ty, které byly zhotoveny přímým pozorováním osob, které tyto důkazy zajišťují (náčrt, plánek, popis, protokol). (Bradáč a kol., 2010) Subjektivními podklady jsou pak svědecké výpovědi, a to z toho důvodu, že osoby, které toto svědectví podávají, neprovádějí měření veličin. Z tohoto důvodu je třeba brát kvantitativní stránku svědecké výpovědi s určitou rezervou a popřípadě ji ověřit jinými dostupnými metodami. Naproti tomu kvalitativní stránku svědeckých výpovědí je obvykle možno brát za přijatelný podklad pro znalecké posuzování. (Bradáč a kol., 2010) V případech, kdy znalec zpracovává nález z obsáhlého spisu, je pro něj vhodné zpracovat jednoduchý přehled tohoto spisu. V něm se seřadí všechny důležité podklady do systému, podle kterého se poté zpracovává nález, s odkazy na čísla listů spisu. (Bradáč a kol., 2010) „Do nálezu znaleckého posudku uvádí znalec všechny údaje, potřebné pro posuzování. Přitom je potřeba dodržet následující zásady: a) •
Z titulního listu znaleckého posudku musí být jasné: že se jedná o znalecký posudek, jaké je číslo tohoto posudku u znalce. Pokud je znalci uloženo přezkoumat posudek jiného znalce, upozorněna tuto skutečnost již názvem „Revizní znalecký posudek č. X-Y/Z“;
•
kdo posudek vypracoval, že je znalcem a jeho adresa;
•
kdo a kdy posudek vyžádal (pod jakým číslem), a za jakým účelem je posudek vyžadován. Jedná-li se o posudek věci nebo děje k určitému datu, je vhodné uvést i toto datum (např. ocenění ke dni úmrtí);
•
případné zvláštní požadavky objednatele;
•
kolik má posudek listů včetně příloh a v kolika vyhotoveních se předává
•
datum vypracování posudku
Jedná-li se o doplněk již dříve vypracovaného posudku téhož znalce, je třeba uvést, že se jedná o doplněk znaleckého posudku č. ……. ze dne ….. Ve znalecké doložce 17
na konci pak znalec uvede číslo, pod kterým je doplněk zapsán ve znaleckém deníku (bude odlišné od čísla původního posudku). b)
Ve vlastním nálezu je třeba uvést všechny skutečnosti, jež jsou důležité
pro posuzování. Je třeba uvést všechny, ovšem přitom ekonomicky, aby nebyly zbytečně opisovány celé části spisu. c)
V nálezu musí být uvedeny i údaje, jež nakonec případně nebudou souhlasit
se závěry znaleckého posudku. Znalec si nesmí vybírat jen ty podklady, které jsou v souladu s jeho řešením. Musí brát do úvahy všechny a buď je vyloučit jako technicky nepřijatelné (což musí technicky zdůvodnit), nebo s nimi počítat. Jen takový posudek potom bude možné považovat za úplný. d)
Nález musí mít logické členění a musí být srozumitelný i jinému čtenáři
než odborníkovi stejného oboru (stejně tak i potom vlastní posudek).“ (Bradáč a kol., 2010)
5.3 Posudek Další část znaleckého posudku, která je předepsána vyhláškou č. 37/1967 Sb. je část nazvaná posudek. V úvodu této části je pro přehlednost doporučeno zopakovat znalecký úkol. Dále znalec uvede metody a postupy, které byly použity při zpracování znaleckého posudku. (Bradáč a kol., 2010) Poté následuje část, která se zabývá jednotlivými zadanými otázkami ze znaleckého úkolu. Popis problematiky musí být zpracován za pomocí srozumitelných obecně známých výrazů, znalec musí mít na zřeteli, že posudek budou číst i osoby, které nemusí mít žádné povědomí o popisované problematice. V případech, že je použitý odborný termín, je třeba ho vysvětlit. Pokud se v textu nachází málo odborných termínů, je možné je vysvětlit v místě jejich prvního použití. Pokud je odborných termínů více, je vhodné použít samostatnou stať, ve které budou odborné výrazy vysvětlené. Obdobně to platí i u zkratek. V případech, že jsou použity méně známé zkratky, je potřeba je vysvětlit na místě prvního použití nebo v samostatné kapitole „Použité zkratky a symboly“. (Bradáč a kol., 2010) V případech, kdy je posudek obsáhlejší, je vhodné ve shrnutí uvést dílčí závěry a zkoumaný děj přehledně popsat. (Bradáč a kol., 2010) V poslední části posudku jsou vždy uvedeny otázky ze znaleckého úkolu a odpovědi na ně. Znalec postupně uvádí otázky a na každou uvádí odpověď, 18
která vyplývá z vypracované posudkové části. Znalci nepřísluší hodnotit právní otázky. Odpovědi musí být úplné a věcné v plném rozsahu otázky. V případě, že na zadanou otázku není možné odpovědět, musí se tato skutečnost i s důvody uvést. (Bradáč a kol., 2010) Je nutné se také vyvarovat kategorických odpovědí v případech, kdy současný stav poznání neumožňuje jednoznačný závěr, a také naopak zbytečně opatrných formulací. (Bradáč a kol., 2010) Znalci přísluší zpracovat i návrh opatření, a to v případech, že při znaleckém zkoumání zjistí, že je možnost odstranění nějakého negativního děje. Návrh znalec zpracuje v jednoduché formě. Rozpracování a realizace návrhu je pak věcí zadavatele posudku. (Bradáč a kol., 2010) Znalecký posudek je vždy zpracováván účelově a v takovém rozsahu, který je potřebný pro dostatečnou analýzu k zodpovězení položených otázek ve znaleckém úkolu. (Bradáč a kol., 2010)
19
6. MOTOROVÝ UNIVERZÁLNÍ VOZÍK MUV 69 6.1 Základní údaje Motorový univerzální vozík MUV 69 je železniční kolejové vozidlo, které slouží v odvětví traťového hospodářství pro přepravu osob materiálu a jako nosič přídavných zařízení. Vozidlo MUV 69 bylo vyvinuto v roce 1969 a je v různých modifikacích používáno do současné doby. Původním výrobcem byl podnik Mechanizace traťového hospodářství. Obrázek č. 1 Motorový univerzální vozík MUV 69
Vozidlo MUV 69 bylo vyráběno jako náhrada za motorové vozíky Tatra 14-52, které přestaly vyhovovat požadavkům a potřebám traťového hospodářství. Nově vyrobený stroj byl zkonstruován pro vyšší traťovou rychlost, což byl jeden z požadavků, vzhledem ke stále se snižujícím jízdním dobám vlaků. Dalším požadavkem bylo umožnění přepravy většího počtu pracovníků a většího množství materiálu. Toho bylo dosaženo novou konstrukcí rámu a kabiny vozidla. MUV 69 byl zkonstruován jako univerzální vozidlo, které je možné doplňovat různými přídavnými zařízeními, která byla k tomuto účelu zkonstruována. Vozidlo bylo doplněno také různými druhy hydraulických rukou a nakladačů, které usnadňovaly a zrychlovaly práce při nakládce a vykládce materiálů. (Pospíšil, 1989) 20
V průběhu let se toto vozidlo dále vyvíjelo a byli provedeny další úpravy a modifikace, které spočívaly především ve změně typu hnacího agregátu, zvětšení kabiny pro pracovníky a ve změnách hydraulických nakladačů a manipulátorů.
6.2 Rám a kabina Rám vozidla je tvořen čtyřmi podélníky, které jsou propojeny pěti příčníky. Podélníky a příčníky spolu vytváří prostorově tuhou konstrukci schopnou přenášet velké osové síly a vysoké ohybové momenty v podélném i příčném směru. Oba krajní příčníky tvořící přední a zadní čelo rámu, jsou opatřeny svislými závěsnými lištami s otvory pro zavěšení přídavných zařízení. Uprostřed těchto příčníků je umístěn závěs tažné tyče pro připojení přívěsných vozíků. Pro usnadnění demontáže a montáže hnacího agregátu je z předního příčníku vyříznuta středová část. Vložený díl je k ostatnímu rámu přišroubován dvěma vloženými deskami. Na obou vnějších podélnících jsou přivařena oka, která slouží pro uchycení přídavných agregátů a materiálu umístěných na plošině vozíku. K vnitřním příčníkům jsou přivařena oka pro čepy kyvných ramen náprav. V přední části rámu jsou mezi čelní a druhý příčník vložené a přivařené dva U profily jako vedení pro kolečka výsuvného rámu hnacího agregátu. (Pospíšil, 1989) Na přední části rámu je přišroubována kabina, která je určena pro řidiče vozíku, obsluhu přídavných zařízení a přepravu dalších pěti osob. Kostra kabiny je svařená z úhelníků a uzavřených profilů. Vnější plášť tvoří oplechování ocelovým plechem, vnitřní výplně jsou z umakartu, sololitu s koženkou a z akulitu. Na čele kabiny je vyříznutý otvor, který překrývá prostor pro motor a je kryt děrovanou maskou s odnímatelnou clonou pro provoz v zimních podmínkách. V bočních stěnách kabiny jsou umístěny posuvné dveře otvírající se směrem vpřed. Kabina je opatřena dostatečně velkými okny, která umožňují dostatečný výhled řidiči i obsluze přídavných zařízení. Zasklení je provedeno bezpečnostním lepeným vrstveným sklem. Středem přední části kabiny prochází kapota hnacího agregátu zhotovená z ocelového plechu. Je snímatelná, k podlaze kabiny je připevněná čtyřmi rychloupínáky. V levé přední části je umístěno stanoviště řidiče opatřené přístrojovou deskou. Sedadlo řidiče je otočné kolem své osy pro oba směry jízdy. Z tohoto důvodu je stanoviště opatřené zdvojenými ovládacími pedály umožňující ovládat vozidlo v obou polohách sedadla. Napravo od motoru je umístěno sedadlo určené pro obsluhu přídavných zařízení. Přes celou šířku kabiny 21
je v zadní části umístěné sedadlo pro pět sedících osob. Na střeše kabiny jsou umístěny světlomety. (Pospíšil, 1989) Za kabinou je rám překryt rýhovaným ocelovým plechem, který tvoří podlahu plošiny pro přepravu materiálu. Celá podlaha je rozdělena na devět dílů, které je možné samostatně odebrat v případě, že by bylo třeba provést údržbu nebo opravu části pojezdu umístěné pod příslušným dílem krytu podlahy. Jednotlivé díly podlahy jsou k rámu přichyceny pomocí zapuštěných západek a jsou opatřeny dvěma držadly pro snadnější manipulaci. Pod podlahou je k rámu přišroubovaná palivová nádrž. Nádrž je plechová, svařovaná o obsahu 172 litrů. (Pospíšil, 1989)
6.3 Hnací agregát a převodové ústrojí Na motorovém univerzálním vozíku MUV 69 je k pohonu použit vzduchem chlazený vznětový motor T 912-3. Jedná se o čtyřdobý, řadový šestiválec s přímým vstřikem paliva o celkovém objemu válců 8 100 cm3. V přední části motoru je umístěna řemenice pro pohon dynama a chladícího dmychadla chladiče oleje. Na pravé straně motoru je umístěn kompresor, který je určený pro napájení pneumatického systému vozidla tlakovým vzduchem. Do výfukového potrubí je vmontována motorová brzda, která je ovládána elektropneumaticky. (Pospíšil, 1989) Motor je opatřen suchou jednokotoučovou spojkou, na kterou navazuje jízdní čtyřstupňová převodovka s redukcí. Převodovka je bez synchronizace, s čelními ozubenými koly ve stálém záběru. Pro potřeby pohonu pomocných mechanizmů a nástaveb je na jízdní převodovku napojen tzv. zvláštní náhon s hydraulickým čerpadlem. Zapínání tohoto čerpadla se provádí za pomoci zubové spojky ovládané ze stanoviště řidiče. (Pospíšil, 1989) Motor se spojkou, převodovkou a redukcí tvoří jeden funkční celek, který je převzat z nákladního automobilu Praga S5T. Tento celek je uložen ve zvláštním rámu, který je opatřen vodícími kolečky, po nichž je možné vysunovat celý agregát z rámu vozíku před čelo kabiny. Tím je usnadněna údržba a případné opravy. (Pospíšil, 1989) Dalším stupněm v převodovém ústrojí motorového univerzálního vozíku bývá přídavná redukce, která je využívána pro velmi nízké rychlosti. Přídavná redukce má dva převodové stupně, a to přímý záběr a redukovaný chod. Přepínání převodů
22
přídavné redukce se provádí zubovou spojkou, která je ovládána elektropneumaticky ze stanoviště řidiče vozíku. (Pospíšil, 1989) Aby bylo možné jezdit oběma směry v před i vzad při zachování stejných jízdních vlastností, je v motorovém univerzálním vozíku použita reverzní převodovka. Tato převodovka je tří hřídelová, kde jeden hřídel je vstupní a dva výstupní rozdělující výkon rovnoměrně na obě nápravy. Řazení této převodovky je elektropneumatické. Z reverzní převodovky je vyveden náhon tachometru. (Pospíšil, 1989) Posledním stupněm převodového ústrojí jsou nápravové převodovky s kuželovým ozubením z automobilu Tatra 148. Talířové kolo je pevně spojeno nápravami. Spojení mezi jednotlivými převodovkami je provedeno za pomocí kloubových spojovacích hřídelí. (Pospíšil, 1989)
6.4 Pojezd a brzdy Pojezd vozíku je proveden dvěma nápravami. Obě nápravy jsou hnané nápravovými převodovkami. Pojezdová kola jsou monolitická odlitá z ocelolitiny litiny o průměru 700 mm. Na nápravě jsou nalisována na kužel se dvěma péry a jsou zajištěna maticí s pojistnou podložkou. Podobným způsobem jsou na vnějšek nápravy nasazeny kotouče brzdy. Nápravy jsou do rámu stroje zavěšeny dvěma kyvnými rameny z ocelolitiny. Ložiska těchto ramen jsou soudečková dvouřadá naklápěcí a jsou umístěna mezi koly nápravy. Náboj kyvného ramene je opatřen dvěma pryžovými pouzdrovými
pružinami,
kterými
prochází
čep
neotočně
uložený
v rámu.
Na prodlouženém čepu kyvného ramene je uchycen mechanizmus kotoučové brzdy. (Pospíšil, 1989) Nápravy jsou vypružené vinutými pružinami, které jsou uloženy ve vybrání kyvných ramen a v miskách přivařených k podélníkům rámu vozidla. Pro sekundární vypružení jsou na rameno přišroubovány dva válcové pryžové bloky, které přebírají část zatížení při větším zatížení vozidla. Pro zabránění rozkmitání vozidla při jízdě je mezi kyvné rameno a rám motorového univerzálního vozíku vložen teleskopický tlumič. (Pospíšil, 1989) Motorový univerzální vozík MUV 69 je vybaven automobilovou tlakovzdušnou kotoučovou brzdou se dvěma kotouči na vnějšku každé nápravy. Kotouče jsou odlity z ocelolitiny vysokojakostně opracovanými funkčními plochami. Celý mechanizmus brzdy je uložen na svařovaném rámu, který je jedním koncem uchycen přes silentblok 23
k čepu ramene a druhým koncem ke konci kyvného ramene. Takto provedené uspořádání zajišťuje, že brzdové čelisti jsou ve stále stejné poloze vůči brzdovému kotouči. Brzdové čelisti jsou odlity z ocelolitiny, na kterou je nanýtováno brzdové obložení. Tyto čelisti svírají brzdový kotouč z obou stran silou vyvozenou vzduchovým brzdovým válcem o Ø 100 mm přes pákový mechanizmus. (Pospíšil, 1989) Na mechanizmus kotoučové brzdy přední nápravy jsou připojena táhla ruční brzdy, která slouží hlavně pro zabrzdění odstaveného vozidla a jako nouzová brzda při poruše provozní tlakovzdušné brzdy. Táhla ruční brzdy jsou přes lomenou páku připojena k ocelovému lanu, které je při brzdění navíjeno na bubínek. Navíjení lana na bubínek se provádí z kabiny ruční pákou, která je spojena táhlem s pákou západkového mechanizmu. (Pospíšil, 1989)
6.5 Vzduchový a elektrický rozvod Rozvod tlakového vzduchu na motorovém univerzálním vozíku slouží k těmto účelům: •
brzdění motorového vozíku a vozíků přivěšených
•
ovládání vzduchem řazených vzduchových spojek
•
obsluze písečníků
•
obsluze motorové brzdy
•
ovládání přídavných zařízení
(Mechanizace traťového hospodářství, 1981) Zdrojem tlakového vzduchu je dvouválcový kompresor, který je součástí motoru hnacího agregátu, ze kterého je vzduch veden přes čistič do protimrazové pumpy umístěné v kabině. Z protimrazové pumpy je vzduch veden přes vyrovnávač tlaků do hlavního vzduchojemu a dále do pedálových brzdičů a přes brzdič přívěsu do brzdového vzduchojemu. Na hlavní vzduchojem je přes přepouštěcí ventil napojen pomocný vzduchojem. Na vozidle je osazen ještě třetí brzdový vzduchojem, který zvyšuje zásobu vzduchu a zabraňuje ztrátě vzduchu v brzdovém potrubí, ke které by mohlo docházet při častějším brzdění. Všechny tři vzduchojemy mají objem 20 l a jsou umístěny pod podélník rámu na levé straně vozidla. Z pomocného vzduchojemu je vzduch přes filtr přiváděn k houkačce, písečníkům a vzduchovým válcům ovládající motorovou brzdu, řazení reverzu a redukce. (Pospíšil, 1989)
24
Vozík je brzděn jak přímočinně, tak i samočinně. Při přímočinném brzdění je vzduch veden z hlavního vzduchojemu přes pedálový brzdič a dva zpětné ventily do brzdových válců. Dále je pedálovým brzdičem ovládán brzdič přívěsu, který při brzdění snižuje tlak v průběžném potrubí. Poklesem tlaku v průběžném potrubí je řízena funkce rozvaděče, který v závislosti na poklesu tlaku přepouští vzduch z brzdové jímky do brzdových válců. Na průběžné potrubí je napojena záklopka záchranné brzdy. Průběžné potrubí je na obou koncích vozíku ukončeno uzavíracími kohouty a spojkovými hlavicemi. (Pospíšil, 1989) Veškerá elektrická zařízení vozíku MUV 69 pracují s napětím 12 V s výjimkou startéru spalovacího motoru, který pracuje na napětí 24 V. Na kostru je připojen záporný pól baterie. Zdrojem proudu jsou dvě akumulátorové baterie o napětí 12 V dobíjené dynamem. Napětí dodávané dynamem je udržováno na konstantní výši regulátorem napětí. Jako hlavní vypínač slouží spínací skříňka. V přístrojové desce je umístěna automobilová pojistková skříňka s pojistkami 15 A chránícími všechny elektrické okruhy. (Pospíšil, 1989) Elektrickou výbavu tvoří: •
osvětlení kabiny – 1 stropní světlo
•
vnější osvětlení – na kabině umístěná pro oba směry jízdy vždy 2 červená a 2 bílá návěstní světla
•
stěrače – přední a zadní skla kabiny jsou osazena 4 stěrači
•
pískovače – elektromagnetický ventil ovládání pískovačů přední nápravy
•
volba směru a řazení redukcí – elektropneumatické ventily ovládání
(Mechanizace traťového hospodářství, 1981)
6.6 Základní technická data vozíku MUV 69 Délka
6 757 mm
Šířka
2 680 mm
Výška nad temenem kolejnice
2 650 mm
Rozvor náprav
4 200 mm
Světlá výška nad temenem kolejnice
130 mm
Celková hmotnost
7 480 kg ±5 % 60 km.h-1
Konstrukční rychlost Šířka plošiny
2 500 mm 25
Délka plošiny
3 850 mm
Výška plošiny nad temenem kolejnice
805 mm
Ložná plocha plošiny
9,61 m2
Maximální hmotnost nákladu
8 000 kg
(Mechanizace traťového hospodářství, 1981)
6.7 Přídavná zařízení k MUV 69 Jak už vyplývá z názvu vozidla, jedná se o univerzální vozidlo pro potřeby traťového hospodářství. MUV 69 je využíván jako nosič jednoúčelových pracovních mechanizmů. Sem patří: •
Kolejová sněhová fréza KSF 70 určená pro odstraňování sněhu do výšky
1 500 mm. Sněhové frézy jsou zavěšené v předních závěsech na čele vozíku. Pro pohon těchto fréz slouží dva vzduchem chlazené vznětové motory Tatra 928-8 s převodovkou, které jsou umístěné na plošinu MUV 69. Přenos výkonu z těchto agregátů k frézám je proveden pomocí kloubových hřídelů. V zadním závěse je upevněn šípový pluh. Ovládání sněhové frézy i pluhu je pomocí hydraulických válců. (Pospíšil, 1989) Obrázek č. 2 MUV 69.1 s kolejovou sněhovou frézou KSF 70
•
Zhutňovač štěrkového lože ZŠ 72, který se používá ke zhutňování štěrku
v mezipražcových prostorech a za hlavami pražců. Zhutňovač je zařízení s vlastním 26
motorem a je umístěné na plošině MUV 69. V předních závěsech vozíku je zavěšena deska protizávaží. (Pospíšil, 1989) •
Pluh pro úpravu štěrkového lože PUŠL 71, který slouží pro přemísťování štěrku
v prostoru štěrkového lože. Skládá se ze tří hlavních celků, a to z bočních radlic, z čelních radlic a zametače. Boční radlice slouží k úpravě boků štěrkového lože, čelní radlice k přemísťování štěrku příčně po štěrkovém loži a zametač k čištění horních ploch pražců a upevňovadel a k roznášení štěrku na jednu nebo druhou stranu štěrkového lože. Čelní radlice jsou zavěšené na předních závěsných lištách. Zametač je zavěšen na zadních lištách a boční radlice jsou připevněny k rámu, který je umístěn na plošinu vozíku. (Pospíšil, 1989) Obrázek č. 3 MUV 69.2 s pluhem pro úpravu štěrkového lože PUŠL 71
Pro usnadnění manipulace s materiálem byl motorový univerzální vozík vybavován různými druhy nakládacích a zvedacích zařízení a to: •
Hydraulickým nakladačem UNHZ 500 umístěným v zadní části plošiny. Nakladač
je vybavený čelisťovým drapákem slouží k manipulaci se sypkým materiálem. (Pospíšil, 1989)
27
Obrázek č. 4 MUV 69 s nakladačem UNHN 500
•
Hydraulickou rukou HR 2501, HR 2502 a HR 2503, která je umístěna na plošině
vozíku, a to za kabinou nebo na konci vozíku. Tato hydraulická ruka má maximální vyložení 4 000 mm při nosnosti 1 000 kg a maximální nosnost 2 500 kg při vyložení 1 800 mm. (Pospíšil, 1989) Obrázek č. 5 MUV 69 s HR 2503
28
•
Hydraulickou rukou HR 3001 umístěnou na plošině vozíku, a to za kabinou nebo
na konci vozíku. Tato hydraulická ruka má maximální vyložení 5 028 mm při nosnosti 900 kg a maximální nosnost 1 800 kg při vyložení 2 948 mm. (Pospíšil, 1989) Dále může být na vozíku provedena zástavba elektrického agregátu pro svařování, sekačky travních porostů nebo izolované plošiny pro kontrolu trolejového vedení.
6.8 Další vývoj a modernizace MUV 69 S postupem doby vyvstala potřeba modernizovat základní vozík typ MUV 69. Prvotní přestavby spočívaly ve výměně motorů a elektrické výzbroje z 12 V na 24 V. V další fázi se začaly dodávat zmodernizované kabiny, které byli větší a vyšší oproti původním a tím zajišťovaly lepší pracovní podmínky pro obsluhu a dopravované zaměstnance. Od poloviny devadesátých let se začaly být nahrazovány hydraulické ruky různými typy hydraulických manipulátorů (OSTROJ, HIAB, Palfinger), které mají lepší vlastnosti pro použití při práci v oblasti údržby železničních tratí. Obrázek č. 6 MUV 69.2 s velkou kabinou a jeřábem NJ – 70(Ostroj)
29
Přehled provedených změn zástaveb motorů oproti vozidlu MUV 69:
Typ vozidla
MUV 69.1
Motor
Tatra 912 M5/II
Výkon
88 kW
Typ vozidla
MUV 69.2
Motor
Zetor 8602.13, 8701.12, 8703.00
Výkon
100 kW, 85 kW, 89 kW
Typ vozidla
MUV 69.3
Motor
Deutz BF4M 1012 C
Výkon
75 kW
Typ vozidla
MUV 69.4
Motor
Avia D 407.02
Výkon
75 kW
Typ vozidla
MUV 69.5
Motor
Deutz BF 4M1012C
Výkon
82 kW
Typ vozidla
MUV 69.6
Motor
Cummins 4BT 3.9-C
Výkon
82 kW
Typ vozidla
MUV 69.7
Motor
Zetor Z 1301 PP
Výkon
75,5 kW
V roce 2004 byla provedena další modernizace, kdy na původním rámu bylo postaveno nové speciální vozidlo s podobnou koncepcí mechanického přenosu síly jako MUV 69, a to MUV 71 s motorem IVECO. Při dalším vývoji byl motor IVECO 30
nahrazen motorem Caterpillar. V současné době se vyrábějí nová speciální vozidla vycházející s koncepce MUV 69. Těmito vozidly jsou MUV 74.1 a MUV 77, u nichž je přenos výkonu proveden hydrostaticky. Obrázek č. 7 MUV 71 s jeřábem HIAB 088B -2 CL
31
7. ZNALECKÝ POSUDEK Č. 01 / 2013 O stanovení technické hodnoty, ceny časové a obecné speciálního drážního vozidla MUV 69.
Posudek vyžádán kým:
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Oblastní ředitelství Brno Kounicova 26 611 43 Brno IC 70994234
Žádost č. j:
3215/2013-OŘ BNO-ÚT
Ze dne:
26. 2. 2013
Účel vyžádání posudku:
Stanovení technické hodnoty, ceny časové a obecné speciálního železničního vozidla MUV 69 pro účely vyřazení dlouhodobého majetku z evidence
Termín vypracování posudku:
do 30 dnů od obdržení žádosti
Datum ke kterému je posudek zpracován:
5. 3. 2013
Posudek vypracoval:
Karel Hruška Nosálovská 121 682 01 Vyškov
Posudek obsahuje 8 listů a je vyhotoven ve dvou vyhotoveních. Výtisk číslo 1.
32
7.1 Úvod 7.1.1 Znalecký úkol Stanovení technické hodnoty, ceny časové a obecné speciálního železničního vozidla MUV 69. 7.1.2 Účel znaleckého posudku
Vyřazení dlouhodobého majetku z evidence.
7.1.3 Jméno subjektu vyžadující znalecký úkon Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Oblastní ředitelství Brno Kounicova 26 611 43 Brno IČ 70994234
7.1.4 Datum posouzení
5. 3. 2013
7.1.5. Komu je znalecký posudek určen Ing. Petr Novák, vedoucí technického oddělení Oblastního ředitelství Brno, Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
7.1.6 Termín pro zpracování posudku do 30 dnů od obdržení žádosti
7.1.7 Spisové podklady 1. Průkaz způsobilosti e. č. PZ 4112/02-V.34, vydaný dne 12. 11. 2002 Drážním úřadem Praha 2. Zápis o technické kontrole speciálního hnacího vozidla MUV 69 v. č. 904 ze dne 12. 11. 2012 provedené Ing. Karlem Zastoupilem 3.
Zápis o periodické opravě – revizi ze dne 12. 11. 2012 vystavený p. Janem
Vyskočilem 4. Kopie výpisu z evidence majetku k 31. 12. 2012 5. Kniha provozu, prohlídek a oprav vozidla MUV 69, v. č. 904 (počet stran 100) 6. Faktura číslo 4111201122, ze dne 31. 8. 2012, vystavena firmou CZ LOKO 7. Žádost číslo jednací 3215/2013-OŘ BNO-ÚT ze dne 26. 2. 2013
33
7.1.8 Ostatní podklady Informace řidiče SHV p. Kroupy o provozování u údržbě posuzovaného vozidla. Přehled indexu růstu cen od roku 1989 vydaný Českým statistickým úřadem. Metodická pomůcka: Oceňování strojů a strojního zařízení pro účely technického znalectví, autor Radek Knoflíček, vydaná VUT Brno 1997
7.1.9 Popis prací Předmět znaleckého posudku je provozován u Správy železniční dopravní cesty, státní organizace, Oblastního ředitelství Brno, traťmistrovského okrsku Hrušovany nad Jevišovkou. Znalci bylo umožněno provést dne 5. 3. 2013 od 10:00 hod. do 11:30 hod. kontrolu s prohlídkou oceňovaného vozidla. Prohlídky se za objednatele zúčastnili Ing. Petr Novák, vedoucí technického oddělení OŘ Brno a p. Jan Kroupa, řidič SHV TO Hrušovany nad Jevišovkou. Vlastní znalecká činnost spočívala ve zjištění skutečného stavu posuzovaného zařízení v areálu TO Hrušovany nad Jevišovkou. Při oceňování bylo přihlédnuto ke skutečnému technickému stavu v době prohlídky. Při prohlídce a funkční zkoušce byla odzkoušena funkčnost posuzovaného vozidla.
7.2 Nález 7.2.1 Identifikace vozidla Druh vozidla
speciální hnací drážní vozidlo
Typ vozidla
motorový univerzální vozík MUV 69
Výrobní číslo
904
Evidenční číslo
99 54 9628 097-6
Výrobce
MTH Praha
Rok výroby
1984
Datum uvedení do provozu
1. 2. 1984
Držitel vozidla
Správa železniční dopravní cesty, s. o.
Přídavné zařízení
hydraulické zdvihací zařízení HR 3001 výr. č. 0344
34
7.2.2 Údaje o provozu, opravách a údržbě Dle údajů v Knize provozu, prohlídek a oprav a dle sdělení řidiče p. Kroupy je toto vozidlo řádně udržováno, předepsané prohlídky jsou prováděny v pravidelných intervalech dle nařízení předpisu SŽDC S8. Od 22. 10. 2012 do 9. 11. 2012 byla na
vozidle
provedena
v Mechanizačním
středisku
Znojmo
revizní
oprava,
která se provádí v šestiletém intervalu. V rámci této opravy byla provedena celková oprava obou náprav. Prohlídky a zkoušky a revize určených technických zařízení umístěných na tomto vozidle jsou prováděny v termínech dle vyhlášky č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení).
7.2.3 Prohlídka a funkční zkouška Prohlídka a funkční zkouška byla provedena dne 5. 3. 2013 v areálu traťmistrovského okrsku Hrušovany nad Jevišovkou. Při prohlídce funkční zkoušce bylo zjištěno, že technický stav jednotlivých skupin odpovídá stáří motorového univerzálního vozíku MUV 69, výrobní číslo 904. Výjimkou jsou obě nápravy, které v loňském roce prošly celkovou opravou.
7.3 Posudek 7.3.1 Výpočet základní amortizace (ZA) Základní amortizace (ZA) posuzované zařízení je stanovena podle amortizačních stupnic nebo křivek v závislosti na stáří nebo době provozu zařízení. Na základě stáří posuzovaného vozidla (uvedeno do provozu před 29 lety) je stanovena hodnota základní amortizace na 80 %. To neplatí pro nápravy, na kterých byla provedena celková oprava, a po této opravě jsou v provozu prvním rokem. Proto je u náprav stanovena základní amortizace na 10 %. Pro stanovení hodnoty základní amortizace byla použita křivka pro životnost 25 let.
35
7.3.2 Výpočet technické hodnoty (TH) Zbytek technického života zařízení ke dni ocenění v porovnání s věcí novou a jeho prognózovanou životností. Technická hodnota vozidla MUV 69 se vypočítá jako součet poměrných technických hodnot jednotlivých skupin. Výpočet technické hodnoty skupiny (THS)
THS =
VTHS .(100 − ZA)( . 100 ± PS ) 4 10
kde VTHS – výchozí technická hodnota zařízení je hodnota zařízení továrně nového a nebo po generální opravě ve vztahu k hodnotě nově továrně vyrobeného. Stanovuje se takto: - nový továrně vyrobený stroj - VTH = 100 % - stroj po celkové opravě - VTH = 50 – 80 % - stroj po generální opravě - VTH = 90 % - stroj po modernizaci - VTH > 100 % ZA – základní amortizace PS – přirážka (-), srážka (+) dle zjištěného stavu při technické prohlídce Tabulka č. 1 - Výpočet technické hodnoty
Skupina Rám Kabina Motor Převodové ústrojí Dvojkolí Brzdy HR 3001 Celkem
VTHS [%] 100 100 100 100 80 100 100
ZA [%]
PS [%] 80 80 80 80 10 80 80
+5 0 +5 +5 0 +10 +10
THS [%] 21 20 21 21 72 22 22
PDS [%] 20 15 15 13 20 7 10 100
PDS – poměrný díl skupiny z vozidla PHTS – poměrná technická hodnota skupiny
PTHS =
THS .PDS 100
Technická hodnota vozidla MUV 69 v. č. ke dni 5. 3. 2013 činí 31,18 %.
36
PTHS [%] 4,20 3,00 3,15 2,73 14,40 1,54 2,20 31,18
7.4.3 Stanovení časové ceny Časová cena (ČC) zařízení je vyjádřením jeho skutečné hodnoty k datu prohlídky. Obecně se určí tak, že vynásobíme výchozí cenu jeho technickou hodnotou zjištěnou ke dni prohlídky.
ČC =
VCS .TH 100
kde
TH – technická hodnota VCS – výchozí cena stroje je pro stanovení časové ceny: a) pokud je oceňované zařízení dostupné na trhu, pak je výchozí cena stroje pořizovací cenou nového stroje stejného typu zjištěná u výrobce, prodejce nebo dovozce b) pokud se zařízení nevyrábí, nedováží a není jinak dostupné na trhu, pak se VCS stanoví: - cenovým porovnáním - přepočtem pořizovací ceny c) při použití pořizovací ceny v zahraniční měně, je nutno provést přepočet měny kurzem valuty střed k datu ocenění. Cena se uvádí bez daně a se clem. Pro potřebu stanovení výchozí ceny posuzovaného zařízení bude použita metoda přepočtu pořizovací ceny (zařízení se již nevyrábí ani nedováží).
VCS = PC.C.K n
kde PC – pořizovací cena v roce pořízení – 64 626,- Kč (dle výpisu z evidence majetku) C – index růstu ceny mezi roky 1989 až 1991, stanovený dle Metodické pomůcky oceňování strojů a strojního zařízení. Pro motorové lokomotivy - C = 1,7645. Kn – součin indexů růstu cen za jednotlivé roky od roku 1991
VCS = 349900.1,7645.3,0072 = 1856641,− Kč
37
ČC =
1856641.31,18 = 578900,− Kč 100
Časová cena vozidla MUV 69 v. č. ke dni 5. 3. 2013 činí 578 900,- Kč.
7.3.4 Stanovení obecné ceny Obecná cena OC je hodnota zařízení vyjádřená v Kč, za kterou je možné oceňované zařízení koupit nebo prodat na otevřeném trhu.. Je zprůměrňovanou cenou zařízení srovnatelného druhu a užitných vlastností. Získá se vynásobením vypočítané
časové ceny (ČC) koeficientem prodejnosti Kp.
OC = ČC.K p kde
ČC – vypočítaná časová cena Kp − koeficient prodejnosti je zprůměrňovaný poměr mezi skutečně dosaženými prodejními
cenami
a
odpovídajícími
časovými
cenami
resp. srovnatelného typu v rozhodné době a rozhodném místě. OC = 578900.0,7 = 405230,− Kč Obecná cena vozidla MUV 69 v. č. ke dni 5. 3. 2013 činí 405 230,- Kč.
38
věcí
určitého,
7.4 Rekapitulace
Znaleckým úkolem bylo určení technické hodnoty, ceny časové a obecné speciálního železničního vozidla motorového univerzálního vozíku MUV 69, výrobní číslo 904 pro účely vyřazení dlouhodobého majetku z evidence.
Technická hodnota posuzovaného vozidla činní ke dni ocenění 31,18 %. Časová cena speciálního železničního vozidla motorového univerzálního vozíku MUV 69, výr. č. 904 činní ke dni ocenění po zaokrouhlení
578 900,- Kč slovy: pětsetsedmdesátosmtisícdevětset korun českých Tato časová cena je uvedena bez DPH
Obecná cena speciálního železničního vozidla motorového univerzálního vozíku MUV 69, výr. č. 904 činní ke dni ocenění po zaokrouhlení
405 300,- Kč slovy: čtyřistapěttisíctřista korun českých Tato časová cena je uvedena bez DPH
39
7.6 Znalecká doložka Znalecký posudek jsem podal jako student oboru technické znalectví a pojišťovnictví za účelem získání rozhodnutí o jmenování znalcem. Znalecký posudek byl zapsán pod pořadovým 01/2013 znaleckého deníku. Znalečné účtuji na základě připojeného vyúčtování.
Ve Vyškově dne 25. března 2013
Karel Hruška
40
8. PŘÍLOHY ZNALECKÉHO POSUDKU Č. 1/2013 Příloha č. 1 Kopie Průkazu způsobilosti e. č. PZ 4112/02-V.34 (1. strana)
41
Příloha č. 2 Kopie Průkazu způsobilosti e. č. PZ 4112/02-V.34 (2. Strana)
42
Příloha č. 3 Kopie Zápisu o technické kontrole SHV ze dne 12. 11. 2012 (1. strana)
43
Příloha č. 4 Kopie Zápisu o technické kontrole SHV ze dne 12. 11. 2012 (2. strana)
44
Příloha č. 5 Kopie zápisu o periodické opravě – revizi ze dne 12. 11. 2012
45
Příloha č. 6 Motorový univerzální vozík MUV 69, v. č. 904
Příloha č. 7 Pohled zezadu na hydraulickou ruku HR 3001
46
Příloha č. 8 Výrobní štítek vozidla
Příloha č. 9 Výrobní štítek motoru
47
9. ZÁVĚR Cílem práce bylo stanovení technické hodnoty, ceny časové a obecné speciálního železničního vozidla MUV 69. Ve zpracovaném znaleckém posudku byla stanovena technická hodnota, stanovení technické hodnoty, ceny časové a obecné speciálního železničního vozidla MUV 69, výrobní číslo 904, která činní 31,18 %. Časová cena činní 578 900,- Kč. Obecná cena činní 405 230,- Kč. Technická hodnota, cena časová a obecná tohoto vozidla jsou stanoveny ke dni ocenění 5. 3. 2013.
48
SEZNAM LITERATURY 1. BRADÁČ, Albert, Miroslav KLEDUS a Pavel KREJČÍŘ. Soudní znalectví. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010, 242 s. ISBN 978-80-7204-704-8. 2. MECHANIZACE TRAŤOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PRAHA. Technické podmínky - motorový univerzální vozík MUV 69. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, NADAS 1981. 3. KNOFLÍČEK, Radek. Metodická pomůcka: Oceňování strojů a strojního zařízení pro účely technického znalectví. 2. vyd. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 1997. 4. POSPÍŠIL, Bedřich. Motorový univerzální vozík MUV 69 a jeho modifikace.
3.
vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů NADAS, 1989. 5. Zákon č. 37/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících 6. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů 7. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících 8. Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. O oceňování majetku a o změně některých zákonů (oceňovací vyhláška) 9. Vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení)
49
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Kopie Průkazu způsobilosti e. č. PZ 4112/02-V.34 (1. strana) Příloha č. 2 Kopie Průkazu způsobilosti e. č. PZ 4112/02-V.34 (2. strana) Příloha č. 3 Kopie Zápisu o technické kontrole SHV ze dne 12. 11. 2012 (1. strana) Příloha č. 4 Kopie Zápisu o technické kontrole SHV ze dne 12. 11. 2012 (2. strana) Příloha č. 5 Kopie zápisu o periodické opravě – revizi ze dne 12. 11. 2012 Příloha č. 6 Motorový univerzální vozík MUV 69, v. č. 904 Příloha č. 7 Pohled zezadu na hydraulickou ruku HR 3001 Příloha č. 8 Výrobní štítek vozidla Příloha č. 9 Výrobní štítek motoru
50
