Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Efektivní využití volného času
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Mojmír Vážanský, CSc. Brno 2010
Vypracovala: Martina Zedníková
Prázdný list pro Zadání práce (ICV)
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Efektivní využití volného času“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Brně 6.6. 2010
Martina Zedníková
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu práce PaedDr. Mojmíru Vážanskému, CSc. za odborné vedení bakalářské práce. Také děkuji studentům středních škol Pardubického kraje, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Vážím si pomoci Renáty Nešporové při překladu abstraktu do anglického jazyka a Jakuba Macháčka při předání dotazníků studentům Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Poděbradská v Pardubicích. Nesmím opomenout své rodiče a bratra Davida, kteří mě ve studiu vždy podporovali a za jejichž pomoc jsem velice vděčná.
ABSTRAKT ZEDNÍKOVÁ, M. Efektivní využití volného času. Brno : Mendelova univerzita, 2010. 52 s. Tématem bakalářské práce je efektivní využití volného času. Její teoretická část se zaměřuje na sledování činitelů, kteří ovlivňují způsob trávení volného času mládeže. Média a nové technologie proměňují charakter trávení volného času. Společnost se mění a s ní i možnosti smysluplného výběru volnočasových aktivit. Empirická část bakalářské práce posuzuje kvalitu využívání volného času mládeže na vybraných středních školách. Doplňuje tak teoretickou část, která vychází ze studia odborné literatury.
Klíčová slova Volný čas, aktivity, mládež, kvalita volnočasových aktivit, mimoškolní výchova.
ABSTRAKT ZEDNÍKOVÁ, M. Effective utilization of leisure time. Brno : Mendel University, 2010. 52 s. The topic of this bachelory thesis is the effective utilization of leisure time. It´s theoretical part is focused on the monitoring of the factors which influence the way how young people spend their leisure time. Media and new technologies change the character of spending one’s free time. Our society changes as well and so do the possibilities of a meaningful choice of leisure time activities. The empirical part of this paper evaluates the quality of the utilization of leisure time of young people at selected secondary schools. It thus completes the theoretical part which is based on the work with special literature.
Key Words Leisure time, activities, young people, quality of leisure time activities, out of school education.
OBSAH 1. Úvod .........................................................................................................................7 2. Cíl práce ....................................................................................................................8 3. Materiál a metody zpracování ....................................................................................9 4. Současný stav řešené problematiky.......................................................................... 10 4.1 Volný čas a jeho důležitost ................................................................................ 10 4.2 Funkce výchovy mimo vyučování...................................................................... 11 4.2.1 Výchovně-vzdělávací funkce ...................................................................... 11 4.2.2 Preventivní funkce ...................................................................................... 12 4.2.3 Zdravotní funkce ......................................................................................... 12 4.2.4 Sociální funkce ........................................................................................... 12 4.3 Mimoškolní výchova a zájmová činnost............................................................. 13 4.4 Nejvýznamnější občanská sdružení, organizace a hnutí dětí a mládeže v ČR...... 16 4.5 Činitelé ovlivňující volný čas mládeže ............................................................... 18 5. Empirická část ......................................................................................................... 20 5.1 Přehled zřízených institucí s možností využití volného času ............................... 20 5.2 Prezentace výsledků výzkumu ........................................................................... 22 6. Diskuze ................................................................................................................... 34 6.1 Dotazníková šetření ........................................................................................... 34 6.2 Shrnutí výsledků a doporučení ........................................................................... 49 7. Závěr ....................................................................................................................... 50 8. Seznam použité literatury ........................................................................................ 51
6
1. ÚVOD Volný čas, pojem, pod kterým si lze představit ledacos a také ledacos pod něj schovat. Výběr činností ve volném čase závisí na každém jedinci. Ukazuje na jeho potřeby, zájmy nebo hodnoty. Mladí lidé vytváří svůj životní styl a trvalejší kulturní zaměření. Formuje se celoživotní orientace člověka. Proto je velice důležité upozornit na kvalitu trávení volného času mládeže ve výše uvedeném věku. Špatná volba volnočasových aktivit totiž může vést mimo jiné k rozvoji sociálně patologických jevů. Volný čas, respektive způsob jeho naplnění, je důležitým faktorem prevence negativních jevů. Dává člověku prostor pro svobodný výběr aktivit. Jeho význam nelze vystihnout v jedné větě, každý člověk mu totiž přikládá jinou důležitost a jiný smysl. Existuje velké množství organizací, které disponují širokou škálou volnočasových aktivit. Tyto služby využívají děti i mládež především po splnění školních povinností. Specializované výchovně-vzdělávací programy nabízejí kulturní zařízení, zájmová sdružení
(společensko-vědní,
přírodovědné,
esteticko-výchovné,
tělovýchovné
či vědecké), dále církevní domy, školní kluby, domovy mládeže apod. Otázkou zůstává, zda-li je tato nabídka dostačující a do jaké míry je využívána.
7
2. CÍL PRÁCE Cíl bakalářské práce spočívá ve vyhledání a zhodnocení možností využívání volného času současné mládeže. Dalším cílem je prostřednictvím odborné literatury posoudit důležitost a funkce mimoškolní výchovy, mládežnických organizací, tělovýchovných zařízení či kulturních institucí. Empirická část analyzuje kvalitu trávení volného času mládeže na vybraných středních školách v Pardubickém kraji a zvažuje možnosti využívání volného času, které studenti v tomto regionu mají. Dotazník předložený studentům v Chrudimi, Pardubicích, Litomyšli a Vysokém Mýtě obsahuje otázky zaměřené především na způsob trávení volného času. Dále zjišťuje, zda respondenti považují svůj výběr volnočasových aktivit za smysluplný. Dotazníkové šetření provedené na vybraném vzorku mládeže slouží k porovnání s celorepublikovými výzkumy zabývajícími se tématem volného času a jeho naplnění. Výsledky dotazníkového průzkumu byly poskytnuty vedení škol, jejichž studenti se průzkumu zúčastnili.
8
3. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Bakalářská práce se člení do dvou částí. Teoretická část vychází ze studia odborné literatury, tj. metody sběru informací. První část písemného materiálu se věnuje možnostem využití volného času a důležitosti mimoškolní výchovy. Druhá, empirická část bakalářské práce, spočívá v dotazníkovém šetření. Dotazník předložený studentům prvních až třetích ročníků vybraných středních škol analyzuje kvalitu jejich volného času. Výsledky dotazníkového šetření slouží ke stanovení závěrů a k porovnání s poznatky celorepublikových výzkumných šetření v oblasti volného času. Oslovení respondenti navštěvují střední školy v Chrudimi, Pardubicích, Litomyšli a ve Vysokém Mýtě, tedy vzdělávací instituce v odlišných částech Pardubického kraje. Specifikem dotazníku je zaměření na Pardubický kraj a jeho občany, proto přináší empirické poznatky o studentech tohoto regionu. Výběrový soubor reprezentuje 125 respondentů. Člení se podle pohlaví, typu navštěvované střední školy a věku. Dotazník tvoří patnáct otázek, třináct uzavřených s možností volby čtyř odpovědí a dvě otevřené. V případě uzavřených otázek respondenti volí vždy jednu z nabízených odpovědí. Dotazníky byly distribuovány studentům v rámci vyučovací hodiny. Předložení dotazníků studentům předcházely četné opravy ve formulaci otázek i odpovědí. Srozumitelnost dotazníku ověřil pretest. Na základě výpovědí asi patnácti studentů bylo znění některých otázek a odpovědí změněno. Konečná verze dotazníku je součástí přílohy bakalářské práce. Kvůli snaze získat přesnější a pravdivější údaje nevyžadoval dotazník udání jména ani příjmení a otázky byly kromě dvou případů uzavřené. Návratnost dotazníků byla stoprocentní. Výpovědi studentů byly zaznamenány do tabulkového procesoru, který je následně převedl do podoby výsečového grafu. Zvolený typ grafu ukazuje, v jakých procentních četnostech byly jednotlivé otázky zodpovězeny. Výsledky dotazníkového šetření slouží k porovnání s celorepublikovými výzkumy provedenými na větším vzorku mládeže. Potvrdily, nebo naopak vyvrátily jejich platnost v daném regionu. Za mládež se v České republice běžně považuje věková skupina 18-26 let, proto se bakalářská práce věnuje převážně zmíněné věkové kategorii. Bližší postup komparace
výzkumů v oblasti volného času uvádí kapitola 6.1
Dotazníková šetření.
9
4. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 4.1 Volný čas a jeho důležitost Volný čas představuje chvíle bez povinností, nutné práce, pro studující mládež jsou to především chvíle oproštěné od přípravy na vyučování. Volný čas tráví jedinec dobrovolně a s určitým očekáváním, přináší mu radostné okamžiky, uvolnění, odpočinek. Volný čas se charakterizuje jako volně disponibilní časový prostor, který může pro jedince znamenat svobodu a v němž se může nezávisle na jakýchkoli povinnostech výhradně svobodně realizovat a dělat to či ono, k čemu jej nikdo nenutí a k čemu také není podvědomě nucen (Vážanský, 1993). Spousta aj. (1996) tvrdí, že ne každou aktivitu volného času člověk skutečně za volný čas pokládá. Řada lidí do této kategorie zařazuje především činnosti odpočinkové. Stále více se těší oblibě rekreační činnosti prováděné zpravidla v rodinném kruhu. Jejich obsahové a časové zastoupení je různé vzhledem k věkovým a sociálním skupinám. Mezi činnostmi volného času poskytujícími odpočinek, zábavu a vzdělávání by měly být určité proporce. Naplňování volného času pouze pasivním odpočinkem nebo naopak nezřízenou zábavou či neustálým studiem představuje typy jeho krajně nevyváženého využívání. Existují lidé, kteří volný čas využít neumí. Mezery v příležitostech pro volný čas i neschopnost využít existující nabídku se mohou projevit nežádoucím jednáním dospělých vůči dětem a mladým lidem, ale i mladých příslušníků společnosti vůči dospělým nebo vrstevníkům. Typickými příznaky neefektivně využitého volného času jsou brutalita, vandalismus, agresivita (Hofbauer, 2004). Specifickou zvláštností volného času dětí a mládeže je to, že z výchovných důvodů je žádoucí jeho pedagogické ovlivňování. Z hlediska dětí a mládeže se do volného času neřadí vyučování a činnosti s ním související, sebeobsluha, základní péče o zevnějšek a osobní věci nebo povinnosti spojené s provozem rodiny či domácnosti (Pávková aj., 2002). Pedagogické ovlivňování volného času poskytuje příležitost vést jedince ke vhodnému využívání volného času, formovat jeho zájmy, uspokojovat a kultivovat lidské potřeby, rozvíjet specifické schopnosti a žádoucí vlastnosti osobnosti. Způsob odpočinku, zábavy a rekreace ovlivňuje psychohygienu jedince. Hodnotné a trvalé zájmy pozitivně působí na partnerské vztahy a výchovu dětí v rodině (Němec aj., 2002). 10
Pedagogika volného času se totiž zabývá neobyčejně významnou součástí života dětí a mládeže, konkrétně tím, co dělají, když nejsou ve škole. Tento čas lze vyplnit velmi odlišnými způsoby, od kulturních nebo sportovních aktivit až po kriminální činnost, proto má pedagogika volného času společenskou důležitost (Průcha, 2006). Volný čas má rostoucí vliv na edukační utváření člověka. Vytvořil samostatnou oblast vlivu a zároveň se stal součástí života a působení rodiny, školy a sociálního prostředí. Rozšiřuje oblast lidské svobody, alternativního rozhodování nejen o sobě, ale také o druhých. Rychlým tempem se rozvíjejí rozmanité nabídky aktivit pro volný čas a jedinci tak mají velké možnosti rozvoje individuálních a kolektivních zájmů (Němec aj., 2002).
4.2 Funkce výchovy mimo vyučování Významnou oblast výchovy dětí a mládeže mimo vyučování představuje pedagogické ovlivňování volného času. Výchova mimo vyučování plní funkci výchovně-vzdělávací, preventivní, zdravotní a sociální. Aby splnily zmíněné funkce svůj účel, musí se vzájemně prolínat a doplňovat. Jednotlivé organizace zabývající se výchovou mimo povinnou školní docházku plní zmíněné funkce dle svého charakteru. Výchovně- vzdělávací instituce efektivně naplňují volný čas dětí a mládeže.
4.2.1 Výchovně-vzdělávací funkce Na plnění výchovné funkce je kladen zvlášť velký důraz. Jednotlivé instituce se podílejí podle svých specifických možností a legislativně vymezeného poslání na rozvíjení žádoucích postojů a morálních vlastností jedince. Uspokojují jejich zájmy a významné lidské potřeby (Pávková aj., 2002). Prostřednictvím pestrých a zajímavých činností jsou vychovávaní jedinci motivováni k hodnotnému využívání volného času, k získávání nových vlastností, dovedností i návyků a tím k rozvoji poznávacích procesů a k celoživotnímu vzdělávání. Úspěchy v zájmových mimoškolních aktivitách přinášejí pocit uspokojení, příležitost k seberealizaci a přiměřenému sebehodnocení a jsou tak důležitým motivačním faktorem v další činnosti. Na základě praktických činností a zkušeností si mladí lidé vytvářejí vlastní názor na život a na svět (Bajtoš, Honzíková, 2007).
11
4.2.2 Preventivní funkce Prevence negativních jevů hraje významnou roli v efektivním využití volného času mládeže. Mezi sociálně-patologické jevy, které se u mladistvých vyskytují, patří: drogová závislost, alkoholismus, kouření, kriminalita, virtuální drogy, patologické hráčství, záškoláctví, šikanování, vandalismus, xenofobie, rasismus a další. Prevence je chápána ve třech rovinách. Primární prevence je určená především kriminálně nerizikové části populace. Sekundární prevence se zaměřuje na kriminálně rizikové jedince a skupiny. Terciární prevence usiluje o léčení těch, kteří jsou negativními jevy zasaženi. Preventivní funkce mimoškolní výchovy, zvláště prevence primární, je žádoucí nejen pro cílovou skupinu (děti a mládež), ale i pro okolí, které je potencionálně ohroženo sociálně patologickými jevy. Je ovšem obtížné přesvědčit děti a mládež např. o tom, že normální je nekouřit, když sami rodiče nepřímo bojují proti tomuto přesvědčení.
4.2.3 Zdravotní funkce Nejen tělovýchovné organizace a spolky plní zdravotní funkci v mimoškolní výchově. Pro zdraví dětí a mládeže je nezbytný pohyb, zvláště na čerstvém vzduchu, který kompenzuje dlouhé sezení ve školních lavicích. Instituce pro výchovu mimo školní vyučování plní zdravotní funkci už jenom tím, že nenásilně nutí střídat činnosti různého charakteru (duševní a tělesné, pracovní a odpočinkové apod.). Umožňují mladým lidem pobyt v příjemném prostředí s přáteli. Je-li účelně volené, hygienicky nezávadné a esteticky přijatelné, má velký zdravotní význam. Motivující jsou instituce, které zdůrazňují důležitost dodržování správné životosprávy a racionální výživy.
4.2.4 Sociální funkce Pávková aj. (2002) tvrdí, že výchovně-vzdělávací instituce vyrovnávají rozdíly mezi nestejnými materiálními i psychologickými podmínkami v rodinách. Tím pomáhají zejména dětem z méně podnětného nebo konfliktního rodinného prostředí. Celou svou prací se dále podílejí na utváření bohatých a žádoucích sociálních vztahů. Zvlášť významnou funkci plní zařízení, které přebírají trvale nebo přechodně funkci rodinné výchovy (např. dětské domovy, domovy mládeže).
12
Schopnost mluvit před lidmi, schopnost naslouchat, schopnost být otevřený vůči druhým, schopnost spolupracovat, to jsou sociální schopnosti, kterým se mladí lidé učí prostřednictvím společných aktivit v rámci mimoškolních institucí. Kolektiv je podle Jůvy aj. (2001) jedním z významných výchovných prostředků. Má jasný cíl své činnosti i vnitřní dělbu úkolů a funkcí. Výchovné působení kolektivu je dáno především jeho veřejným míněním, které usměrňuje názory i chování jednotlivých členů.
4.3 Mimoškolní výchova a zájmová činnost Mimoškolní výchova, pojem blízký pedagogice volného času. V prvním případě se jedná o označení jedné z oblastí výchovy, ve druhém případě jde o obor pedagogiky, který se zabývá teoretickými i praktickými aspekty výchovy ve volném čase. Pedagogika volného času nabývá v současnosti stálé většího významu (Bajtoš, Honzíková, 2007). Na výchově dětí a mládeže v době mimo vyučování se podílí rodina, škola, zařízení pro výchovu mimo vzdělávání, některé další subjekty a jiné společenské vlivy. Mimoškolní výchova probíhá mimo vyučování a bezprostředního vlivu rodiny, je institucionálně zajištěná a uskutečňuje se převážně ve volném čase. Zároveň výrazně přispívá k prevenci společensky nevhodných a škodlivých forem chování, což je významné zejména v současné společenské situaci, kdy narůstá kriminalita mladistvých a snižuje se věk delikventů. Vhodné pedagogické ovlivňování volného času dětí a mládeže je jednou z účinných forem prevence závažných výchovných problémů, jako jsou projevy agresivity, záškoláctví, drogová závislost, gamblerství, závislost na virtuální droze a dalších (Pávková aj., 2002). Mimoškolní výchova je nezastupitelnou organickou součástí komplexní výchovy mladé generace a dospělých a má rovnocenné postavení se školní a rodinnou výchovou. Plní základní cíle výchovného programu společnosti avšak specifickými prostředky, ve zvláštních podmínkách a za použití odlišných forem, metod a prostředků, které podporují aktivitu a samostatnost vychovávaného jedince. Zvláštnost mimoškolní výchovy je v bohatosti bezprostředních prožitků (Bajtoš, Honzíková, 2007). Mimoškolní výchova je výchovná činnost organizovaná mimo školu. Představují ji zařízení, organizace, instituce, hnutí a nadace, např. Domy dětí a mládeže, Centra
13
volného času, Junák, Pionýr, Brontosaurus atd. Jsou to právě společenské instituce, které vytvářejí podmínky pro realizaci cílů výchovy mimo vyučování. K těm nejčastěji navštěvovaným zařízením určeným středoškolákům pro výchovu mimo vyučování patří domovy mládeže, základní umělecké školy a jazykové školy. K oblíbeným mimoškolním zařízením dále řadíme střediska pro volný čas dětí a mládeže, církve a náboženská společenství. Dalšími typy zařízení pro mimoškolní výchovu jsou občanská sdružení, tělovýchovná a sportovní zařízení, v neposlední řadě pak kulturně-osvětové instituce.
Domovy mládeže Domovy mládeže slouží jako výchovné a ubytovací zařízení pro středoškolskou mládež, která vzhledem ke vzdálenosti zvolené školy od místa trvalého bydliště nemůže dojíždět denně. Jejich posláním je udržet zájem studentů o vybraný směr studia a přispívat ke smysluplnému využívání volného času. Vzhledem k věkovým zvláštnostem je velmi důležité respektování principu dobrovolnosti, což předpokládá realizaci zájmových činností formou nabídek s uplatněním vhodné motivace (Němec aj., 2002).
Základní umělecké školy Základní umělecké školy nabízí obory hudební, hudebně-pohybové, výtvarné a literárně-dramatické. Poskytují uplatnění dětem, mládeži i dospělým s vyhraněnými zájmy a schopnostmi v esteticko-výchovné oblasti. Základní umělecké školy připravují pro studium na středních a vysokých školách s uměleckým zaměřením.
Jazykové školy Jazykové školy nabízí výuku cizích jazyků. Připravují pro studium na středních a vysokých školách s výukou cizích jazyků.
Střediska pro volný čas dětí a mládeže Střediska pro volný čas dětí a mládeže zahrnují domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností. Jsou to zařízení zaměřená především na realizaci specializovaných zájmových činností pod odborným pedagogickým vedením. Organizují zájmovou činnost pravidelnou (v kroužcích) i příležitostnou. Významné je, že umožňují účast dětem, mládeži, rodičům s dětmi a případně i dalším zájemcům (Pávková aj., 2002). 14
Zájmová činnost je dle Němce aj. (2002) aktivita zaměřená na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. Na rozdíl od zábavy a odpočinku má vždy aktivní charakter. Obsahuje volní složku a významně tak ovlivňuje osobnost vychovávaného. Zájmová činnost je vždy spojena s citovými prožitky. Zájmové činnosti členíme dle obsahu na vědecko-technické a vědecké, technicko-praktické, společenskovědní, přírodovědné (pěstitelské a chovatelské), esteticko-výchovné, tělovýchovné (sportovní a turisticky zaměřené). Střediska zájmových činností vycházejí ze zájmu, tedy z individuální, relativně stálé připravenosti člověka zabývat se předměty a aktivitami, které pokládá za významné. Zájem se projevuje vzhledem k různým oblastem lidských aktivit ve volném čase. Rozvoj zájmu, hlavní motivace členství, je jak východiskem, tak cílem (Hofbauer, 2004). Dospívající potřebují poznávat svět, orientovat se v něm i zasahovat do jeho dění. Hledají takové zkušenosti, které odpovídají jejich předpokladům, v nichž by vynikli a dosáhli uspokojení. Podněcování a usměrňování jejich zájmové činnosti tvoří předpoklad pro budoucí profesionální orientaci. Aktivní účastí na zájmové činnosti se děti a mládež učí plánovat činnosti a řešit vzniklé problémy. Vytváří si dovednosti vytyčit si cíl, promýšlet cesty k jeho dosahování, postupovat podle předem stanoveného plánu, překonávat překážky a objektivně hodnotit výsledky vlastní činnosti (Němec aj., 2002). Střediska volného času jsou všestranně působící střediska, která uskutečňují výchovně vzdělávací a rekreační činnosti pro děti, mládež, rodiče a případné další zájemce. Děje se tak formou pravidelné zájmové činnosti, činností v době prázdnin, přehlídkami a soutěžemi, příležitostnými akcemi a nabídkou spontánních aktivit během celého roku. Pravidelná zájmová činnost probíhá v zájmových kroužcích, příležitostná zájmová činnost se uskutečňuje formou jednorázových akcí nebo akcí pravidelně se opakujících. Prázdninová činnost je realizována formou táborů a odborných soustředění (převzato z www.litomysl.cz, 2001-2010).
Církve a náboženská společenství Církve a náboženská společenství se v České republice zaměřují na výchovu dětí a mladistvých nejčastěji v duchu křesťanských myšlenek (např. salesiánská střediska mládeže, sdružení evangelické mládeže apod.).
15
Tělovýchovná a sportovní zařízení Od druhé poloviny 19. století si tělovýchovná sdružení vytvořila nejdelší tradice. V průběhu vývoje se přidružovaly organizace sportovní (turistické). V roce 2001 bylo v Českém svazu tělesné výchovy 85 řádných a přidružených členských organizací s více než 8 tisíci tělovýchovných jednot a sportovních klubů s celkovým počtem 1,3 milionu členů (Němec aj., 2002).
Kulturně-osvětové instituce Kulturně-vzdělávací instituce rovněž náleží mezi významné a často navštěvované instituce, které kultivují osobnost mladého člověka, spoluutváří jeho hodnotový systém a obohacují emocionální život. Do kulturně-osvětových institucí řadíme galerie, muzea, knihovny, památníky, divadla atd. V těchto institucích se mladí lidé často setkávají s uměleckou tvorbou. Umění patří k výrazným výchovným prostředkům. Umělecká díla a tvůrčí umělecké činnosti obohacují poznání, a to zvláště v oblasti společenské. Spolupůsobí při tvorbě světonázorových, politických a mravních postojů jedince ke skutečnosti, podstatně ovlivňují jeho estetickou citlivost a rozvíjejí jeho tvořivost (Jůva aj., 2001).
4.4 Nejvýznamnější občanská sdružení, organizace a hnutí dětí a mládeže v ČR Asociace turistických oddílů mládeže (ATOM) Asociace turistických oddílů mládeže ČR je občanské sdružení dětí a mládeže s celorepublikovou působností zaměřené především na turistiku a tábornictví. Členové ATOM se scházejí na oddílových schůzkách, podnikají řadu tuzemských i zahraničních výprav, pořádají letní tábory, věnují se vysokohorské turistice, organizují akce pro veřejnost apod.
Česká tábornická unie (ČTU) Česká tábornická unie je organizací, která volně sdružuje děti, mládež i dospělé na základě společného zájmu o tábornictví. Tábornictví považuje za zájmové hnutí orientující se na poznávání přírody, její aktivní ochranu a s tím spojený život v přírodě. Cílem výchovy je také rozvíjení tábornických dovedností a sportovní vyžití v přírodě (Němec aj., 2002). 16
Junák-svaz skautů a skautek ČR Skauting lze označit dvěma slovy, dobrý kolektiv a dobrá příležitost. Jednak skupina lidí, přátel, kamarádů, jednak příležitost žít život dynamicky a smysluplně. Skauting je celosvětově největší výchovné hnutí pro děti a mladé lidi. Umožňuje jim žít a dělat věci společně a staví před ně příležitosti, které jsou zároveň zábavou, zároveň způsobem, jak poznávat nové věci. Skauting dává do života řadu sociálních dovedností. Ve skautingu se lidé učí hledat smysluplnost toho, co dělají, kam nasměrovat svůj život a proč. Skauting je příležitost vstoupit do dospělosti jako člověk, který ví o svých kvalitách
io
tom,
proč
nebýt
sám,
proč
být
součástí
týmu
(převzato
z www.verejnost.skaut.cz, 2001-2010).
Pionýr Pionýr je demokratické, dobrovolné, samostatné a nezávislé sdružení dětí, mládeže a dospělých. Zabývá se osvětovou, výchovnou, vzdělávací a charitativní činností. Podporuje tvorbu a naplňování zejména sociálních, kulturních a sportovních programů především s ohledem na ochranu práv dětí a rozvíjení jejich zájmové činnosti. Podporuje českou státnost. Vede své členy k aktivnímu občanství a kladným morálním hodnotám (převzato z www.pionyr.cz, 2001-2010).
Brontosaurus Jedná se o nepolitické, nezávislé a otevřené hnutí mladých lidí. Cílem hnutí je vychovávat všechny občany k ekologickému jednání, odpovědnému ke společnosti a přírodě. Brontosaurus chce vychovávat k takovému životnímu stylu, který nebude ničit a poškozovat životní prostředí. Hlavní zaměření činností hnutí je tvorba a ochrana životního prostředí (Němec aj., 2002).
Young Men’s Christian Association (YMCA) YMCA je nejstarší celosvětová organizace pro mladé lidi, která nabízí pestrou paletu aktivit pro kvalitní trávení volného času. Usiluje o harmonický rozvoj člověka, jeho duše a těla. Je otevřena všem lidem bez rozdílu rasy, pohlaví, náboženského vyznání, sociálního postavení, fyzických i duševních schopností. Pracuje ve 124 zemích světa a má asi 45 milionů členů. V České republice měla k 30.11. 2009 přibližně 5 000 členů (převzato z www.ymca.cz, 2001-2010).
17
Young Women’s Christian Association (YWCA) Křesťanské sdružení mladých žen YWCA je celosvětová organizace založená v roce 1855 v Londýně jako dobročinná, sociální a vzdělávající organizace pro ženy s křesťanským zaměřením. Dnes sdružuje přes 25 miliónů žen a dívek ve 122 zemích celého světa. Jejím posláním je harmonicky a komplexně rozvíjet osobnost dítěte, mládeže i dospělých a spolupůsobit s rodinou i školou na rozšiřování zájmů svých členů (převzato z www.ywca.cz).
4.5 Činitelé ovlivňující volný čas mládeže Podle Pávkové aj. (2002) do zásadně pozitivního celospolečenského vývoje (mírový vývoj a odstranění rozdělení Evropy, rostoucí počet demokratických zemí, humanistický, citlivý přístup k dítěti, systematická politika zaměřená na mládež aj.) pronikají i v naší zemi četné negativní prvky. V politické dimenzi jsou to nové vlny násilí, netolerance a agresivity vůči jednotlivcům i skupinám. Činnost zařízení volného času negativně ovlivňují ekonomické problémy, hospodářská stagnace či krize v zemi nebo regionu. Chronická nezaměstnanost zhoršuje životní úroveň mnoha rodin. Mládež tvoří velkou část nezaměstnaných. Za negativní vlivy lze také považovat podmínky, v nichž dnešní děti a mladí lidé vyrůstají. Denně na ně působí zejména aktuální stav a klima v rodině, která se stává místem prvotní realizace jejich volného času i vytváření příslušných návyků. Mnohdy však není schopna umožnit a podněcovat zapojení dětí do aktivit volného času. Problémy se projevují také u současné školy, která v mnoha případech rezignovala na část svých mimovyučovacích aktivit. Problémy vznikají v neposlední řadě i ve spolužití a kulturních rozdílech jiných, zejména mimoevropských etnik, tvořících mnohdy nezanedbatelnou část populace. Situaci komplikuje neexistence nebo derealizace závazných pravidel, např. zásad či norem ploch, prostor a zařízení pro herní, zájmové či další volnočasové aktivity v návaznosti na celkovou vybavenost obcí a městských částí. Moderní styl života ve volném čase ovlivňují jak životní situace, objektivní podmínky, tak i subjektivní nároky na průběh životní dráhy, socio-demografické charakteristické znaky i veškeré příležitosti a překážky, které jedince obklopují. Důležitou proměnnou se jeví stupeň ochoty člověka reálně vnímat, chápat, pozorovat a aplikovat kvalitativní životní úroveň (Vážanský, Smékal, 1995). 18
Podle Pávkové aj. (1999) se děti a dospívající mládež často shromažďují živelně a rizikově, bez větší pozornosti dospělých a při nedostatečné kapacitě zařízení vhodných pro neformální skupiny. Nedostatek prostoru pro využívání volného času mládeží (tělocvičny, bazény, knihovny, kina, divadla atd.) je v kontrastu s množstvím podniků (heren, barů, restaurací atd.), které osobnost mladého člověka příliš nerozvíjí. Prostory a zařízení určené pro trávení volného času mění svou podobu. Volnočasové aktivity se často uskutečňují v prostorách tomuto účelu původně neurčených. Může se jednat o prostředí, které podněcuje vznik nových činností, ne vždy smysluplných. Zastřešené objekty, převážně na okrajích měst, mnohdy slouží k setkávání mladých lidí bez smysluplného cíle. Taková místa poznamenávají negativní jevy, jako je vandalismus a neúcta k přírodě. Množství nedopalků a odpadků všude kolem značí o zájmech těchto lidí. Neefektivní využívání volného času je typické pro sociálně patologické jevy, jako je záškoláctví, delikvence, kriminalita, drogová závislost nebo členství v sektách. Prevence rizikového chování dětí a mladistvých spočívá mimo jiné ve smysluplném využití volného času.
19
5. EMPIRICKÁ ČÁST 5.1 Přehled zřízených institucí s možností využití volného času Následující přehled naznačuje, jaké možnosti mají nejen studenti, ale i obyvatelé a návštěvníci níže uvedených měst při volbě volnočasových aktivit. Jedná se o přibližný nástin vzdělávacích, kulturních, církevních a jiných institucí v jednotlivých městech v roce 2009-2010. Zmíněný přehled institucí vychází především z webových stránek jednotlivých měst, proto výčet organizací, které nabízí volnočasové aktivity, není zcela kompletní. Zájmové vzdělávání je určeno především dětem a mládeži, ale i jejich rodičům a dalším dospělým účastníkům. Vede k vytváření a utužování sociálních vztahů a vazeb, podporuje komunikaci, uspokojuje potřebu seberealizace, má preventivní funkci v oblasti sociálně patologických jevů a zdraví. Smysluplně tak vyplňuje volný čas jedince.
V Chrudimi se nachází:
6 středních škol,
3 muzea,
Městská knihovna,
Základní umělecká škola,
Dům dětí a mládeže,
Městské kino,
cca 20 spolkových organizací (např.: Český svaz ochránců přírody, pěvecký sbor Slavoj, Národopisný soubor Kohoutek, Loutkářský spolek Kacafírek, Filmový klub, Foto klub, Chrudimský kaktusář, Kynologický klub, Klub psychotroniky a UFO,…),
cca 10 sportovních klubů (Vodácké sdružení Kačeři, Plaváček, Hokejový klub, Klub rekreačních běžců, Taneční klub Besta, Spolek turistiky, Tělocvičná jednota Sokol, Tělovýchovná jednota Chrudim,…),
cca 7 církevních institucí (převzato z www.chrudim.cz, 2001-2010).
20
V Litomyšli je zřízeno:
5 středních škol,
Regionální muzeum,
Městská knihovna,
Základní umělecká škola,
Dům dětí a mládeže,
Městské kino,
cca 30 spolkových organizací (např.: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Klub filmových amatérů, Spolek leteckých modelářů, Spolek patchworku, Sdružení dobrovolných hasičů, Pionýrská skupina Marie Sedláčkové, …),
cca 30 sportovních klubů (např.: Billard centrum, cyklistický oddíl, Duathlon – Triathlon Club Litomyšl, FBC Peaksport Litomyšl, Freestyle bike team Litomyšl, Hokejový club Litomyšl, Jezdecký klub Alice a Lukáše Machových,…),
cca 10 církevních institucí (převzato z www.litomysl.cz, 2001-2010).
Ve Vysokém Mýtě se nachází:
5 středních škol,
Regionální muzeum,
Městská knihovna,
Městská galerie,
Kino,
Šemberovo divadlo,
Dům dětí a mládeže,
cca 10 spolkových organizacích (např.: eMko- nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, Junák- svaz skautů a skautek ČR, Divadelní spolek ŠEMBERA, o.s., Filmový klub, Sdružení dobrovolných hasičů,…),
cca 30 sportovních klubů (např.: Aeroklub Vysoké Mýto, Atletický Club Vysoké Mýto, Autoklub Karosa Vysoké Mýto, Basketbalový klub, Český kynologický svaz, Český rybářský svaz, Falcon kickbox Vysoké Mýto, Oddíl moderního sportovního karate, TJ Sokol Vysoké Mýto, Oddíl stolního tenisu Orel,…),
cca 6 církevních institucí (převzato z www.vysoke-myto.cz, 2004-2009). 21
V Pardubicích funguje:
17 středních škol (převzato z www.stredniskoly.cz, 2002-2010),
3 muzea,
Krajská knihovna,
9 galerií,
3 kina,
2 divadla,
11 klubů,
6 kulturních center,
18 církevních institucí,
43 kulturních a společenských sdružení,
3 turistické spolky,
2 chovatelské spolky,
6 vědecko-technických center a spolků,
3 autokluby,
2 radioamatérské spolky a sdružení,
5 spolků týkajících se ochrany přírody,
cca 30 služeb a aktivit, které mají konkrétní výchovnou a sociální náplň,
železničářské spolky a sdružení, letecké spolky a sdružení, astronomické spolky a sdružení ,…(převzato z www.firmy.cz, 1996-2010).
5.2 Prezentace výsledků výzkumu Výpovědi studentů byly zaznamenány do tabulkového procesoru. Zvolený typ výsečového grafu ukazuje, v jakých procentních četnostech byly jednotlivé otázky zodpovězeny. Grafy jsou řazeny podle pořadí otázek v dotazníku. Grafy obsahují popisy výsečí, komentáře a relativní četnost odpovědí respondentů.
22
Pohlaví
27%
73%
ženy
muži
Graf č. 1 Pohlaví respondentů Výzkumu se zúčastnilo celkem 125 respondentů. Téměř tři čtvrtiny žen (91) a asi jedna čtvrtina mužů (34). Gymnázia, obchodní akademie i zahradnické školy navštěvuje zpravidla většina žen, proto je výrazný rozdíl mezi zástupci obou pohlaví.
Škola
13% 23% 10%
22%
32%
Gymnázium Vysoké Mýto Obchodní akademie Chrudim Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Pardubice Střední škola zahradnická Litomyšl Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodu a služeb Chrudim
Graf č. 2 Navštěvovaná škola Respondenti jsou studenti škol, které se nacházejí v různých okresech Pardubického kraje, tj. Chrudim, Ústí nad Orlicí, Svitavy a Pardubice. Nejvíce respondentů navštěvuje Střední odbornou školu a Střední odborné učiliště Poděbradská v Pardubicích. 23
Věk
15%
18%
28%
39%
15 let
16 let
17 let
18+ let
Graf č. 3 Věk Dotazníkového šetření se zúčastnili studenti prvních, druhých a třetích ročníků středních škol. Nejpočetnější věkovou skupinou byli šestnáctiletí (39 %), dále sedmnáctiletí (28 %). Respondenti osmnáctiletí a starší představují v celkovém vzorku 15 %. Patrně z důvodu, že dotazník vyplňovali na začátku školního roku a ještě nedosáhli plnoletosti. Tato skutečnost se týká především studentů třetích ročníků. Věnuješ se aktivně nějakému sportu?
8% 17% 39%
36%
ano
ne
rád/a bych ale nemám kde
rád/a bych, ale chybí mi finance
Graf č. 4 Sportovní aktivita Ve vybraném vzorku středoškolské mládeže se aktivně věnuje sportu čtyřicet devět studentů (39 %). Zbývající se sportu aktivně nevěnují, přestože by část z nich chtěla. Ty limituje nedostatek financí nebo místa ke sportování. 24
Hraješ na nějaký hudební nástroj?
5%
10%
12%
73%
ano, krátce
ano, už dlouho
ne
ne, ale ráda bych
Graf č. 5 Hudební nástroj Téměř tři čtvrtiny dotazovaných na hudební nástroj nehrají. Už dlouho se hře na hudební nástroj věnuje 15 studentů (12 %). Někteří z oslovených by se takové dovednosti chtěli naučit (10 %).
Sbíráš něco?
14% 4% 47%
35%
ano, mám velkou sbírku
ano, začínám
ne
už ne, ale dříve ano
Graf č. 6 Sběratelství Téměř polovina studentů něco v minulosti sbírala. Aktuálně se tomuto zájmu věnuje 18 % z celkového vzorku mládeže. Většina z nich je ve sběratelství pokročilá.
25
Jsi členem/členkou nějaké organizace?
13% 5% 9%
73%
ne
ne, ale byl/a jsem
ne, ale rád/a bych
ano
Graf č. 7 Členství v organizaci Téměř tři čtvrtiny oslovených nejsou členy žádné organizace, dvanáct oslovených (9 %) však v minulosti bylo. Šestnáct studentů (13 %) je členem nějaké organizace: sportovní kluby (5), Sdružení dobrovolných hasičů (3), Junák – Svaz skautů a skautek ČR (2), kombinace: sportovní klub + Junák – Svaz skautů a skautek ČR (2), náboženské organizace (2), Sdružení rybářů (1), Greenpeace (1).
26
Kolik času denně strávíš sledováním pořadů na TV, PC nebo DVD?
3%
13%
39%
45%
do 0,5 hod.
0,5- 1 hod.
1- 2 hod.
nad 2 hod.
Graf č. 8 Sledování pořadů na TV, PC nebo DVD Pouze čtyři studenti (3 %) stráví sledováním pořadů na TV, PC nebo DVD méně než půl hodiny. Tři z nich aktivně sportují, hrají na hudební nástroj nebo jsou členy nějaké organizace.
Kolik času denně strávíš studiem a přípravou do školy?
11% 28%
26%
35%
do 0,5 hod.
0,5- 1 hod.
1- 2 hod.
nad 2 hod.
Graf č. 9 Studium Třicet pět studentů (28 %) se studiu a přípravě do školy věnuje méně než půl hodiny denně. Lze předpokládat, že jsou mezi nimi studenti, kteří se přípravě do školy nevěnují vůbec. Z nich je 12 mužů, 12 z vybraného vzorku mládeže aktivně sportuje nebo hraje na hudební nástroj. Devatenáct z nich je ve věku 15-16 let. Třináct 27
dotazovaných (10 %) se studiu věnuje více než dvě hodiny denně. Šest z nich navštěvuje školu v Chrudimi. Více než dvě hodiny denně stráví studijními povinnostmi čtyři muži (z celkového počtu 34).
Jak nejčastěji trávíš víkendy?
13%
16%
12%
59%
doma s rodiči, u prarodičů
s přáteli (venku, disco)
brigáda, práce doma
zájmová činnost, sport
Graf č. 10 Trávení víkendů Sedmdesát čtyři respondentů (59 %) nejčastěji tráví víkendy společně se svými přáteli. Třicet devět z nich (53 %) to považuje za smysluplné využití volného času. Dvacet studentů (16 %) tráví víkendy nejčastěji doma s rodiči nebo u prarodičů.
Jak často navštěvuješ kulturní zařízení jako jsou divadla, knihovny nebo muzea?
17%
50% 27%
6%
vůbec
jednou měsíčně
v měsíci několikrát
Graf č. 11 Kulturní zařízení 28
1- 3x do roka
Dvacet jedna dotazovaných (17 %) nenavštěvuje kulturní zařízení jako jsou divadla, knihovny nebo muzea vůbec. Vliv na již zmíněnou skutečnost může mít to, že dvanáct z nich stráví několik hodin denně u PC. Osm studentů (6 %) navštěvuje taková zařízení několikrát do měsíce.
Jak často používáš internet?
4% 31%
23%
42%
denně- cca na hodinu
denně- několik hodin
několikrát v týdnu
výjimečně
Graf č. 12 Internet Padesát tři respondentů (42 %) používá internet několik hodin denně. Čtyřicet jedna z nich si myslí, že svůj volný čas tráví smysluplně nebo spíše smysluplně. Pouze pět studentů (4 %) využívá internet výjimečně. Vliv na tento fakt může mít zjištění, že dva z nich stráví studiem a přípravou do školy více než dvě hodiny denně, dva sledují pořady na TV, PC nebo DVD více než dvě hodiny denně a jeden hraje na hudební nástroj a zároveň aktivně sportuje.
29
Jak často navštěvuješ akce jako jsou diskotéky, koncerty nebo návštěvy kina?
18%
22%
30% 30%
každý týden
každých 14 dní
jednou měsíčně
1- 3x do roka
Graf č. 13 Návštěva diskoték, koncertů a kin Akce jako diskotéky, koncerty nebo návštěvy kina navštěvuje jednou měsíčně 30 % oslovených studentů. Stejné množství respondentů takové akce navštěvuje každých čtrnáct dní.
Kolik knih měsíčně přečteš?
9% 9%
52% 30%
žádnou
1
2
3 a víc
Graf č. 14 Četba Šedesát pět dotazovaných (52 %) nepřečte měsíčně ani jednu knihu. Padesát pět z nich stráví sledováním pořadů na TV, PC nebo DVD alespoň jednu hodinu denně. Jednu knihu měsíčně přečte 30 % respondentů.
30
Co považuješ za smysluplné využití volného času?
14%
40%
39% 7%
povídání s přáteli
studium
zájmová činnost, sport
jiné
Graf č. 15 Smysluplné využití volného času Ti, kteří za smysluplné využití volného času považují studium, se z 56 % věnují škole více než dvě hodiny denně. Ti, kteří označili za efektivní využití volného času zájmovou činnost a sport, z 61 % aktivně sportují. Sedmnáct studentů (14 %) odpovědělo jinak: přítel, přítelkyně (5), činnost, která mě nejvíce baví (2), činnost spojená se zahradničením (2), PC (2), odpočinek (1), brigáda (1), hudba (1), sex (1), fantasy šerm (1), výlety (1).
31
Myslíš si, že svůj volný čas trávíš smysluplně?
5%
25%
38%
32%
ano
spíše ano
spíše ne
ne
Graf č. 16 Smysluplné trávení volného času Čtyřicet sedm dotazovaných (38 %) si myslí, že svůj volný čas tráví smysluplně. Za smysluplné využití volného času považují: povídání s přáteli (20), studium (3), zájmová činnost, sport (14), jiné (10). Sedm studentů (5 %) si myslí opak. Čtyři z nich si stěžují na nedostatek financí, dva na dopravu. Jednomu by k efektivnímu využití volného času pomohlo svolení rodičů.
32
Pomohlo by Ti něco z nabídky v tom, aby si trávil svůj volný čas užitečněji?
29% 43%
12% 16%
finance
lepší doprava (do většího města apod.)
svolení rodičů
nebýt lenošný
Graf č. 17 Limitující faktory Ti, kterým by k lepšímu využití volného času pomohlo např. lepší spojení do větších měst, navštěvují školy v těchto městech: Vysoké Mýto (7), Chrudim (6), Pardubice (6), Litomyšl (1). Patnáct dotazovaných (12 %) považuje za důležitý faktor v efektivním využívání volného času svolení rodičů. Třináct z nich je ve věku 15- 16 let. Třicet šest studentů (29 %) označilo poslední možnost, tedy nebýt lenošný. Patnáct respondentů, kteří tuto možnost zvolili, stráví několik hodin denně používáním internetu. Šestnáct z nich sleduje pořady na TV, PC nebo DVD více než dvě hodiny denně.
33
6. DISKUZE Z dotazníkového šetření provedeného na vzorku mládeže ve zvoleném regionu vyplývá řada skutečností. Některé z nich potvrzují zjištění celorepublikových výzkumů Národního institutu dětí a mládeže MŠMT, další je vyvrací. Důležitým měřítkem těchto výzkumů je rok jejich konání a věk respondentů.
6.1 Dotazníková šetření Jednotlivé části v kapitole 6. Diskuze jsou řazeny podle pořadí otázek v dotazníku zjišťujícím naplňování volného času mládeže v Pardubickém kraji (viz Příloha č.1). Tabulky č. 1 Aktivní sport, č. 8 Sledování TV, videa, DVD, č. 10 Studium 3, č. 13 Kulturní zařízení 3, č. 14 Internet 2 a č. 16 Návštěva diskoték a večírků ukazují, jak často mladí lidé provozují volnočasové aktivity, které jim byly nabídnuty ve dvou bateriích. Z každé baterie respondenti vybrali jednu aktivitu, která je jim nejbližší. Aby byly výsledky a následný závěr co nejpřesnější, diskuze vychází ze čtyř dotazníkových šetření provedených v různých letech. Tří celorepublikových, jednoho z území Pardubického kraje. Jedná se o výzkumy Institutu dětí a mládeže MŠMT ČR s názvy: Aktuální problémy mladé generace (2006), Mládež ČR 2002 (2002) a Děti, mládež a volný čas (1997). Publikace Mládež ČR 2002 srovnává výsledky výzkumů z let 1997 (957 respondentů) a 2002 (524 respondentů). Tabulky v diskuzi naznačují relativní četnost odpovědí respondentů na jednotlivé otázky. Institut dětí a mládeže MŠMT ČR v Praze plní úkoly vyplývající ze státní politiky vůči mladé generaci a jejímu volnému času. Uskutečňuje výzkumy a vzdělávání pracovníků, vytváří koncepční a metodické materiály, v různých zájmových oblastech pořádá soutěže a přehlídky, poskytuje informace, zprostředkovává a rozvíjí mezinárodní kontakty. Tyto úkoly plní společně se státní a veřejnou správou a s nestátními neziskovými organizacemi (Hofbauer, 2004).
34
Sportovní aktivita Tab. č. 1 Aktivní sport (v % za ČR, n = 1633 dotázaných ve věku 15 - 26 let) A-denně, B-alespoň 1x týdně, C-méně než 1x týdně, D-méně než 1x měsíčně, E-vůbec Aktivita
A
B
C
D
E
Aktivní sport
15,9
33,3
18,9
14,9
17,1
(Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Aktuální problémy mladé generace v ČR, 2006) Tab. č. 1 Aktivní sport ukazuje, jak často mladí lidé sportují. Denně sport provozuje 15,9 % respondentů, alespoň jednou týdně pak 33,3 % dotázaných. Sportu se nevěnuje 17,1 % mládeže. Dotazníkové šetření v Pardubickém kraji naznačuje, že se sportu aktivně věnuje 39 % dotazovaných (Graf č. 4 Sportovní aktivita). Přestože zde není udána četnost sportovních aktivit, uvažuji, že aktivní sportovci trénují alespoň 1x týdně. Je také nutné přihlížet na fakt, že tělesná výchova je povinná součást školních osnov. Proto jsou hodnoty obou dotazníků podobné.
Tab. č. 2 Sportovní aktivita 2 (v % za ČR, n = 957/524 dotázaných ve věku 15 - 19 let) A- denně nebo téměř denně, B- týdně, C- měsíčně, D- méně často, E- vůbec ne 1997 2002 A B C D E A B C D E Věnujete se aktivitám pro zlepšení tělesné kondice
23
29
14
18
16
32
34
13
13
8
Sportujete závodně? 14 7 3 7 70 Sportujete rekreačně? 21 32 17 18 13 (Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Mládež ČR 2002, 2002)
18 27
7 36
3 16
7 15
66 5
Výše uvedená tabulka porovnává sportovní aktivitu mládeže ve věku 15-19 let v letech 1997 a 2002. Z výsledků vyplývá, že asi třetina oslovených (v roce 1997 i 2002) sportuje jednou týdně, ať už se věnují aktivitám pro zlepšení tělesné kondice nebo sportují rekreačně. Ti, kteří sportují závodně, věnují svému koníčku čas vícekrát týdně. V roce 2002 ubylo těch, kteří se sportu nevěnují vůbec. Nárůst sportovních aktivit je dán zvyšující se nabídkou sportovních klubů a sportů obecně. Přibývá také sportovišť (tenisových kurtů, plaveckých bazénů, sjezdových tratí,
35
snowparků). Pozitivní reklamu sportu dělají úspěšní čeští sportovci, kteří jsou mládeži vzorem a nepřímo tak nabízí veřejnosti sport, jemuž se sami věnují. Sportu a pohybu se v dnešním světě mobilů, televizí a internetu přisuzuje stále větší důležitost. V době, kdy široká část veřejnosti tráví třetinu dne v zaměstnání nebo ve škole, znamená sport důležitý kompenzační prostředek. Sportování v rozumné míře a správným způsobem je důležitým preventivním krokem k udržení zdraví a kondice. Takový druh pohybu lze považovat za efektivní využití volného času.
Hudba K otázce: „Hraješ na nějaký hudební nástroj?“ se kladně vyjádřilo 17 % dotázaných (Graf č. 5 Hudební nástroj). Ti hrají na hudební nástroj krátce nebo delší dobu. Častějšími návštěvníky základních uměleckých škol jsou žáci prvního stupně základních škol, kteří mají v oblibě hudební i výtvarné obory. Vyšší návštěvnost dětí mladšího školního věku vyplývá z větší kontroly rodičů, plnění jejich přání nebo rozkazů. Děti v tomto věku jsou zvídavější, nadšené pro věc, která je baví. Učí se převážně mechanicky, což je u hry na hudební nástroj výhodou. Následné pokroky žáky motivují. Pubescenti se vyznačují mimo jiné nevyhraněností zájmů. Adolescence je naopak obdobím intenzivního ujasňování a uvědomování si vlastní struktury hodnot. Je proto pravděpodobnější, že trvalý zájem o hudbu (zpěv, hru na hudební nástroj) vznikne až ve vývojovém stupni adolescence. Spíše se ukotví, je-li zájem o hudbu podporován i v dětství. Z dotazníkového šetření ovšem nevyplývá, jaký má mládež vztah k hudbě. Mezi aktivní hrou na hudební nástroj, popř. zpěvem a pasivním poslechem hudby je výrazný rozdíl.
36
Tab. č. 3 Poslech hudby (v % za ČR, n = 957/524 dotázaných ve věku 15 - 19 let) A- denně nebo téměř denně, B- týdně, C- měsíčně, D- méně často, E- vůbec ne 1997 2002 A B C D E A B C D E Posloucháte hudbu při studiu, práci apod.?
67
11
3
10
8
Posloucháte hudbu 76 14 3 5 1 dle vlastního výběru? Sledujete videoklipy a koncerty hudebních 22 34 15 21 8 skupin v TV? Posloucháte hudbu 64 18 4 10 5 z rádia? (Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Mládež ČR 2002, 2002)
75
11
1
7
5
82
14
1
2
0
22
30
17
21
10
66
17
5
8
4
Mezi činnostmi, kterým se mladí lidé věnují nejčastěji, jednoznačně dominuje poslech hudby. Většina respondentů (více než 70 %) ji poslouchá každý den. Zájem o hudbu (poslech rádia nebo vlastní výběr hudby) v roce 2002 mírně vzrostl. Respondenti ji rádi poslouchají především proto, že se při ní odreagují, uklidní. Hudba jim pomáhá zapomenout na každodenní starosti a přijít na jiné myšlenky. Z výše uvedených výsledků lze konstatovat, že mladí lidé (středoškoláci) mají vztah k hudbě velice pozitivní. Nelze přesně konkretizovat vliv hudby na lidi, jedno je však jisté, hudba pozvedá náladu a proto má své místo v naplňování volného času.
Sběratelství Tab. č. 4 Sběratelství 2 (v % za ČR, n = 957/524 dotázaných ve věku 15 - 19 let) A- denně nebo téměř denně, B- týdně, C- měsíčně, D- méně často, E- vůbec ne 1997 2002 A B C D E A B C D E Věnujete se sběratelství?
6
8
11
18
56
6
6
9
19
60
(Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Mládež ČR 2002, 2002) Sběratelství se podle Tab. č. 4 Sběratelství 2 vůbec nevěnuje 56 %, resp. 60 % dotázaných. Ostatní se sběratelství věnují alespoň někdy. Na otázku uvedenou v dotazníku pro mládež Pardubického kraje: „Sbíráš něco?“ odpovědělo záporně 82 % oslovených (Graf č. 6 Sběratelství). Téměř polovina z nich 37
(47 %) se sběratelství věnovala v minulosti. Procento sběratelů je v roce 2009 v regionu Pardubice nižší oproti celorepublikovým výzkumům v roce 1997 a 2002. Z těchto výsledků lze soudit, že sběratelství nepatří k časté náplni volného času.
Členství v organizacích Tab. č. 5 Členství v organizaci 2 (v % za ČR, n = 957/524 dotázaných ve věku 15 - 19 let) Jste členem nějakého občanského sdružení, zájmové organizace nebo nadace? 1997 2002 Ano 16 9 Ne 84 91 (Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Mládež ČR 2002, 2002) Studenti Pardubického kraje odpověděli na podobnou otázku negativně v 87 % (Graf č. 7 Členství v organizaci). Výsledky obou dotazníkových šetření prováděných v různých letech a na jiném vzorku mládeže se poměrně shodují. Mládež na prahu třetího tisíciletí nejeví přílišný zájem o členství v občanských sdruženích, zájmových organizacích ani nadacích.
(v % za ČR, n = 1633 dotázaných ve věku 15 - 26 let)
Trávení volného času ve volnočasové organizaci 80 70 60 50 40 30 20 10 0 s přáteli
s partnerem
s rodiči
sám
v organizaci
Graf č. 18 Členství v organizaci (Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Aktuální problémy mladé generace v ČR, 2006) 38
Nejméně z nabízených subjektů tráví respondenti volný čas ve volnočasové organizaci. Většina tam netráví vůbec žádný čas a jen 14,3 % tam chodí často či velmi často. Lze navíc tvrdit, že s rostoucím věkem zájem o organizované volnočasové aktivity klesá, což může vysvětlovat zejména klesající množství volného času, ale také měnící se struktura zájmových aktivit u starších respondentů.
Tab. č. 6 Typ členské organizace (v % za ČR, n = 1633 dotázaných ve věku 15 - 26 let) Typ organizace Podíl v souboru státní 22,7% nestátní nezisková 33,1% soukromá 29,9% vlastní iniciativa 20,2% jiné 1% (Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Aktuální problémy mladé generace v ČR, 2006) Pozn.: součet nedává 100%, respondenti mohli volit více odpovědí, někteří se účastní více organizovaných aktivit. Tab. č. 6 Typ členské organizace podává informaci o tom, jaký typ členské organizace navštěvují ti, kteří uvedli, že se věnují volnočasové aktivitě organizovaně. Mezi organizacemi, do kterých respondenti docházejí za volnočasovou aktivitou, výrazně nepřevyšuje ani jeden typ. Nejvíce však dotázaní uváděli, že se jedná o nestátní neziskovou organizaci (33,1 %).
Sledování pořadů na TV, PC nebo DVD Tab. č. 7 Sledování oblíbené televizní stanice (v % za ČR, n = 957/524 dotázaných ve věku 15 - 19 let) A- denně nebo téměř denně, B- týdně, C- měsíčně, D- méně často, E- vůbec ne 1997 2002 A B C D E A B C D E Sledujete Vaši oblíbenou televizní stanici?
59
23
6
5
7
53
24
7
10
5
(Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Mládež ČR 2002, 2002) Denně sleduje oblíbenou televizní stanici 59 % dotázaných. Alespoň jednou týdně 23 %. Sledovanost televizních stanic se v letech 1997 a 2002 příliš neliší.
39
Tab. č. 8 Sledování TV, videa, DVD (v % za ČR, n = 1633 dotázaných ve věku 15 - 26 let) A-denně, B-alespoň 1x týdně, C-méně než 1x týdně, D-méně než 1x měsíčně, E-vůbec Aktivita
A
B
C
D
E
Sledování TV, 41,4 36,4 14,5 6,8 0,9 videa, DVD (Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Aktuální problémy mladé generace v ČR, 2006) Z předchozích tabulek je patrné, že sledování pořadů v TV, na videu nebo DVD je velmi častou náplní volného času. Jelikož není znám obsah pořadů, nelze posoudit efektivnost využití volného času. Velké množství času stráveného sledováním pořadů v televizi a jiných médií potvrzuje skutečnost, že studenti středních škol v Pardubickém kraji věnují této aktivitě více než dvě hodiny z 39 % (Graf č. 8 Sledování pořadů na TV, PC nebo DVD). Jednu až dvě hodiny denně využívá zmíněnou aktivitu 45 % respondentů.
Studium Tab. č. 9 Studium 2 (v % za ČR, n = 957/524 dotázaných ve věku 15 - 19 let) A- denně nebo téměř denně, B- týdně, C- měsíčně, D- méně často, E- vůbec ne 1997 2002 A B C D E A B C D E Učíte se do školy?
65
19
5
8
3
54
25
5
10
6
(Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Mládež ČR 2002, 2002) Z Tab. č. 9 Studium 2 je čitelný pokles četnosti studia během týdne. V roce 1997 se denně věnovalo přípravě do školy 65 % studentů, v roce 2002 54 %. Těch, kteří se škole nevěnují vůbec, je poměrně malé množství (3 % resp. 6 %).
40
Tab. č. 10 Studium 3 (v % za ČR, n = 1633 dotázaných ve věku 15 - 26 let) A-denně, B-alespoň 1x týdně, C-méně než 1x týdně, D-méně než 1x měsíčně, E-vůbec Aktivita
A
B
C
D
E
Studium, příprava na školu, mimoškolní vzdělávání
28,9
31,6
12,7
10,1
16,7
(Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Aktuální problémy mladé generace v ČR, 2006) Tab. č. 10 Studium 3 se hodnotami výrazně liší od Tab. č. 9 Studium 2. Množství studentů, kteří se připravují na školu či mimoškolní vzdělávání, klesá. Naopak přibývá studentů, kteří se nepřipravují vůbec. Rozdílné výsledky mohou být způsobeny rozlišným věkem účastníků obou šetření. Zatímco u náctiletých lze předpokládat, že navštěvují střední školu, u starších se tato aktivita předpokládat nemusí. Z dotazníkového šetření v Chrudimi, Vysokém Mýtě, Litomyšli a Pardubicích vyplývá, že 28 % studentů stráví nad školní přípravou maximálně třicet minut (Graf č. 9 Studium). V tomto souboru jsou jistě i tací, kteří žádnou přípravu nedělají. Půl hodiny až jednu hodinu denně věnuje školním povinnostem 35 % oslovených, což je poměrně pozitivní číslo. Výzkumy se shodují v tom, že pečlivější přístup v přípravě do školy mají dívky.
Trávení víkendů Tab. č. 11 Nejfrekventovanější činnosti ve volném čase ve všední den a o víkendu (v % za ČR, n = 692 dotázaných, 15 - 29 let) Všední den
Víkend
sledování televize
1.
kontakt s přáteli
1.
kontakt s přáteli
2.
sledování televize
2.
poslech hudby
3.
společenský tanec
3.
četba knih
4.
návštěva kina
4.
příprava na vyučování
5.
poslech hudby
5.
(Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Děti, mládež a volný čas, 1997) Struktura činností ve všední den a o víkendu se liší. Patrně z důvodu školní docházky přes týden a většího množství volna v sobotu a neděli. Příprava na vyučování ve všední den souvisí zcela zřejmě s potřebou respondentů připravit se na vyučování pro další den. Tato potřeba pak logicky není tak silná o víkendu. Kontakt s přáteli 41
je činnost vyhledávána v obou případech, stejně tak sledování televize. Společenský tanec je třetí nejfrekventovanější činností o víkendu, ovšem ve všední den se tato aktivita na prvních příčkách neobjevuje. Četba knih je zase výsadou všedních dní, což je opět aktivita často spojená se studiem. Z provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že mládež prvního až třetího ročníku středních škol Pardubického kraje stráví sledováním televize velkou část volného času (Graf č. 8 Sledování pořadů na TV, PC nebo DVD). V úvahu beru, že středoškolák má přibližně šest hodin, které může využít podle svých přání a priorit. Minimálně jednu hodinu denně sleduje televizi 84 % studentů. Internet využívá denně alespoň hodinu 73 % oslovených (Graf č. 12 Internet). Proto by se tato aktivita jistě dostala mezi prvních pět nejčastějších činností dne. Četba knih by se v roce 2009 pravděpodobně mezi pěti nejfrekventovanějšími aktivitami všedního dne nevyskytla. Tato hypotéza vychází z faktu, že víc než polovina dotazovaných nepřečte měsíčně žádnou knihu (Graf č. 14 Četba). Kontakt s přáteli zůstává i v 21. století častou a oblíbenou aktivitou. Vyplývá to z tvrzení, že 59 % mladistvých tráví víkendy s přáteli a 40 % respondentů považuje kontakt s přáteli za smysluplné využití volného času (Graf č. 10 Trávení víkendů).
Kulturní zařízení Tab. č. 12 Kulturní zařízení 2 (v % za ČR, n = 957/524 dotázaných ve věku 15 - 19 let) A- denně nebo téměř denně, B- týdně, C- měsíčně, D- méně často, E- vůbec ne 1997 2002 A B C D E A B C D
E
Navštěvujete divadlo?
36
1
2
15
45
38
1
1
13
48
(Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Mládež ČR 2002, 2002) Z Tab. č. 12 Kulturní zařízení 2 je čitelné, že divadlo vůbec nenavštěvuje 38 %, resp. 36 % dotázaných. Podobná situace se vyskytuje v letech 1997 i 2002. Méně často navštěvuje divadlo 45 %, resp. 48 % studentů
42
Tab. č. 13 Kulturní zařízení 3 (v % za ČR, n = 1633 dotázaných ve věku 15 - 26 let) A-denně, B-alespoň 1x týdně, C-méně než 1x týdně, D-méně než 1x měsíčně, E-vůbec Aktivita
A
B
C
D
E
Návštěva divadla, muzea, galerie, koncertů vážné hudby
0,2
1,7
11,3
45,8
41
(Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Aktuální problémy mladé generace v ČR, 2006) Podobné výsledky odráží Tab. č. 13 Kulturní zařízení 3. Vůbec nenavštěvuje divadla, muzea, galerie nebo koncerty vážné hudby 41 % respondentů. Většina ostatních účastníků výzkumu se zmíněných akcí účastní méně než jednou v měsíci.
(v % za ČR, n = 1633 dotázaných ve věku 15 - 26 let)
Nevěnují se kultuře vůbec 70 60 50 40 Typ studia
30 20 10 0 Studenti gymnázií, SŠ
Studenti SOU, OU
Studenti VŠ, VOŠ
Graf č. 19 Kulturní zařízení (Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Aktuální problémy mladé generace v ČR, 2006) Graf č. 19 Kulturní zařízení ukazuje podíl těch, kteří se kulturním akcím nevěnují vůbec. Nejméně zájemců o kulturu se objevuje mezi studenty středních odborných učilišť a odborných učilišť (62 % se kultuře nevěnuje vůbec). Více se kultuře věnují studenti gymnázií a středních škol (39,6 % z nich se kultuře nevěnuje vůbec). Vyšší nárůst zájmu u kulturu je patrný u studentů vysokých a vyšších odborných škol.
Z provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že mládež prvních až třetích ročníků středních škol Pardubického kraje nenavštěvuje kulturní zařízení jako jsou 43
divadla, knihovny nebo muzea vůbec v 17 % (Graf č. 11 Kulturní zařízení) Vybraný vzorek mládeže se nečlenil podle typu studia, šetření se zúčastnili jak studenti gymnázia, středních škol, tak učilišť. Oproti celorepublikovým výzkumům je zjištěná suma pozitivně nižší přibližně o 20 %. Vysvětlením podstatného výkyvu může být povinná účast na kulturních akcích v rámci školní docházky. Polovina studentů navštíví kulturní zařízení jednou až třikrát ročně, což může být zapříčiněno právě povinnou školní účastí. Další vliv na zjištěný výkyv lze odečíst z formulace otázky v dotazníku. Kromě divadel a muzeí také zjišťuje návštěvnost knihoven. Možná právě tato instituce zvyšuje procento účastníků v kulturních zařízeních.
Internet Tab. č. 14 Internet 2 (v % za ČR, n = 1633 dotázaných ve věku 15 - 26 let) A-denně, B-alespoň 1x týdně, C-méně než 1x týdně, D-méně než 1x měsíčně, E-vůbec Aktivita
A
B
C
D
E
Počítač – internet, hry, 37,1 34,2 13 7,8 7,9 programování (Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Aktuální problémy mladé generace v ČR, 2006) Internet, prostředek k zábavě, nákupu, informacím, komunikaci, zaměstnání, studiu. To vše a mnohem víc je předností a zároveň nebezpečím internetu. Často nahrazuje veřejné knihovny a jiné vzdělávací instituce. Otázkou zůstává, jak je internet mládeží využíván. Dle Tab. č. 14 Internet 2 je činnost spojená s počítačem provozována každý den 37, 1 % respondentů. Alespoň jednou týdně ho využívá 34, 2 % dotázaných. Z výsledků dotazníkového průzkumu mezi studenty Pardubického kraje vyplývá, že internet používá denně alespoň hodinu 73 % studentů, což představuje téměř dvojnásobek oproti celorepublikovým zjištěním (Graf č. 12 Internet). Internet se stává výraznou náplní volného času adolescentů. Jeho obliba dokonce stoupá, to potvrzují předchozí tabulky. Jestli se jedná o efektivní využití volného času rozhoduje volba činnosti na počítači a způsob využívání internetu. I počítačová (internetová) hra může představovat smysluplné využité volného času, jestliže přináší chvíle radosti a odpočinku.
44
Návštěva diskoték, koncertů a kin Tab. č. 15 Návštěva diskoték, koncertů a kin 2 (v % za ČR, n = 957/524 dotázaných ve věku 15 - 19 let) A- denně nebo téměř denně, B- týdně, C- měsíčně, D- méně často, E- vůbec ne 1997 2002 A B C D E A B C D Chodíte tančit na diskotéky, či někam 6 34 17 22 21 7 37 21 15 jinam? Chodíte na koncerty 2 3 12 37 46 2 3 15 42 populární hudby? Chodíte na filmy do kina? 3 7 36 45 9 2 7 49 37 (Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Mládež ČR 2002, 2002)
E 20 38 4
Akce jako jsou diskotéky se konají nejčastěji o víkendu, proto uvažuji, že nejčastější označenou možností v nabídce četnosti návštěv podobných akcí bude „týdně“. Výše zmíněné aktivity uskutečňuje týdně 34 %, resp. 37 % v roce 2002. Menší zájem se jeví o koncerty populární hudby (46 % je vůbec nenavštěvuje). Filmy v kinech sleduje jednou měsíčně až 49 % studentů.
Tab. č. 16 Návštěva diskoték a večírků (v % za ČR, n = 1633 dotázaných ve věku 15 - 26 let) A-denně, B-alespoň 1x týdně, C-méně než 1x týdně, D-méně než 1x měsíčně, E-vůbec Aktivita
A
B
C
D
E
Návštěva klubů, diskoték, zábav, 2,9 32,5 28,9 24 11,6 večírků Návštěva kina 0,2 3,7 25,5 57,3 13,4 (Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Aktuální problémy mladé generace v ČR, 2006) Podobné výsledky naznačuje Tab. č: Návštěva diskoték a večírků, která udává, že alespoň jednou týdně navštěvuje kluby, zábavy, diskotéky nebo večírky 32,5 % respondentů. Návštěva kina je opět záležitostí nejčastěji měsíčních intervalů, jak už tomu bylo u předchozí tabulky. Výsledky zjištěné mezi studenty Chrudimi, Pardubic, Litomyšle a Vysokého Mýta jsou poněkud odlišné. Každý týden navštěvuje diskotéky, koncerty nebo kina 22 % oslovených adolescentů (Graf č. 13 Návštěva diskoték, koncertů a kin). Tuto hodnotu pravděpodobně snižuje nižší návštěvnost kin.
45
Četba Tab. č. 17 Četba 2 (v % za ČR, n = 957/524 dotázaných ve věku 15 - 19 let) A- denně nebo téměř denně, B- týdně, C- měsíčně, D- méně často, E- vůbec ne 1997 2002 A B C D E A B C D E Čtete knihy?
28
22
18
18
14
27
21
19
19
14
(Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Mládež ČR 2002, 2002)
Tab. č. 18 Četba 3 (v % za ČR, n = 1633 dotázaných ve věku 15 - 26 let) A-denně, B-alespoň 1x týdně, C-méně než 1x týdně, D-méně než 1x měsíčně, E-vůbec Aktivita
A
B
C
D
E
Četba knih, 29,2 43,8 14,9 8,2 4 novin, časopisů (Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Aktuální problémy mladé generace v ČR, 2006) Výsledky výzkumů jsou srovnatelné v množství každodenních čtenářů (asi 28 %). Odlišné jsou pak v počtu čtenářů, kteří čtou alespoň jednou týdně. Podle Tab. č. 18 Četba 3 čte týdně o polovinu respondentů více než udává Tab. č. 17 Četba 2. Podle průzkumu Ústavu pro českou literaturu Akademie věd a Národní knihovny patří Češi mezi nejpilnější čtenáře v Evropě. Češi mají velké domácí knihovny, což jinde v Evropě není standardem. Průměrně má ve své knihovně každý Čech 274 knížek. Mezi nejoblíbenější autory českého čtenáře patří Michal Viewegh, Agatha Christie, Karel
Čapek
a
Erich
Maria
Remarque.
Průměrný
český
čtenář
si přečte za rok až 6 knih. Osmdesát tři procent Čechů přečte za rok minimálně 1 knihu. Průměrný český čtenář si přečte za rok až 6 knih (Trávníček, 2008). Více naznačuje Graf č. 20 Čtenářská úroveň v ČR.
46
Jak moc čtou Češi? 6% 9%
16% nečtenář sporadický čtenář
14%
pravidelný čtenář stálý čtenář silný čtenář vášnivý čtenář 39%
16%
Graf č. 20 Čtenářská úroveň v ČR (převzato z www.knihovna.obedovice.cz) Nejvíce se mezi obyvateli České republiky vyskytují sporadičtí čtenáři, kteří přečtou jednu až šest knih za rok (39 %). Stejné množství je nečtenářů a pravidelných čtenářů, kteří přečtou ročně sedm až dvanáct knih (16 %). Stálých čtenářů, jež přečtou třináct až dvacet čtyři knih během jednoho roku je 14 %. Silných čtenářů je v české populaci 9 %. Více než padesát knih ročně přečtou vášnivý čtenáři (6 %). Statistika množství přečtených knih mezi studenty Pardubického kraje hovoří jinak. Více než polovina nepřečte měsíčně ani jednu knihu (Graf č. 14 Četba). Tzn., že většina studentů by patřila do kategorie nečtenář nebo sporadický čtenář. Jednu knihu měsíčně přečte 30 % respondentů. Ti by podle výše uvedeného grafu spadali do kategorie pravidelný čtenář.
47
Limitující faktory Tab. č. 19 Limitující faktory 2 (v % za ČR, n = 957/524 dotázaných ve věku 15 - 19 let) A-rozhodně ano, B-spíše ano, C-spíše ne, D-rozhodně ne, E-neví 1997 A B
C D E Je to v mladých lidech samých, mají nedostatek 18 45 18 10 9 zájmu a chuti dělat něco smysluplného. Dospělí nevedou děti a mládež ke vhodnému 12 31 35 13 9 využívání volného času. Institucí, které se starají o kvalitní naplnění volného 22 32 21 16 9 času mládeže, je málo. A to co dělají, není pro 11 33 28 11 17 mládež příliš zajímavé Podmínky pro sportování v místě Vašeho bydliště 25 19 22 29 5 jsou špatné. Ve vašem okolí je málo možností ke kulturnímu 27 29 20 17 7 vyžití. Hodnotné trávení volného 28 34 17 14 7 času je finančně náročné. (Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Mládež ČR 2002, 2002)
2002 A B
C
D
E
22
49
17
5
6
12
30
35
14
10
19
26
27
17
12
16
32
27
8
17
17
22
25
31
4
23
28
25
20
5
31
33
20
12
5
Podle více než tří pětin respondentů je překážkou vhodného trávení volného času nezájem mladých lidí, kteří nemají chuť dělat něco smysluplného. Menší překážkou je potom malá iniciativa rodičů ve volbě volnočasových aktivit. Třetina shledává problém v samotných institucích, kterých je podle tvrzení dotázaných málo a služby, které poskytují pro mládež nejsou příliš zajímavé. Polovina respondentů nesouhlasí s tvrzením, že podmínky pro sportování v místě svého bydliště jsou špatné. Více než polovina studentů má podle výpovědí málo možností ke kulturnímu vyžití a považuje trávení volného času za finančně náročné. Z výsledků průzkumu v Pardubickém kraji vyplývá, že 43 % studentů považuje za největší limitující faktor v efektivním využívání volného času finance (Graf č. 17 Limitující faktory). Téměř třetina oslovených shledává limitující faktor ve vlastní lenosti. Méně výraznými faktory je svolení rodičů či lepší doprava do většího města apod.
48
6.2 Shrnutí výsledků a doporučení Způsob trávení volného času je důležitou součástí procesu vytváření žebříčku hodnot a priorit, který probíhá především v dětství a mládí člověka. Proto se tomuto tématu věnuje několik celorepublikových výzkumů, jejichž poznatky posloužily jako podklad k bakalářské práci s názvem Efektivní využití volného času. Oblíbenou zájmovou činností mládeže zůstává sport. Jednou týdně se mu věnuje asi třetina mládeže. Mezi nejfrekventovanějšími činnostmi mladých jednoznačně dominuje poslech hudby. Většina respondentů ji poslouchá každý den. Výrazně menší zájem mají studenti o sběratelství a členství v organizacích. Velmi častou náplní volného času je sledování pořadů v TV, na videu nebo DVD. Většina studentů si zmíněnou aktivitu volí denně a to až několik hodin. Taktéž studiu se věnuje většina respondentů každý den. Pouze výzkum „Aktuální problémy mladé generace v ČR“ (2006) uvádí, že denně se přípravě do školy věnuje 29 % studentů. Až 40 % respondentů nejeví žádný zájem o návštěvu kulturních zařízení jako jsou divadla nebo muzea. Nárůst zájmu o internet je však značný. Denně ho alespoň hodinu používá 73 % dotázaných, což představuje téměř dvojnásobek oproti celorepublikovým zjištěním. Na diskotéky a večírky chodí přibližně třetina oslovené mládeže jednou týdně. Ze zjištění vyplývá, že více než polovina oslovených nepřečte měsíčně ani jednu knihu. Téměř třetina studentů považuje za limitující faktor ve smysluplném trávení volného času finance. Existuje několik doporučení, které mohou pomoci jednak mládeži, která je potencionálně ohrožena sociálně patologickými jevy, jednak volnočasovým organizacím, které ze svých návštěvníků často finančně profitují. Jedním z řešení je výraznější reklama volnočasových aktivit. Možné je docházení zástupců organizací zabývajících se mimoškolní výchovou přímo do škol. Osobní setkání může nalákat více zájemců. Limitujícím faktorem pro studenty se jeví finance. Snížení nákladů na provozování volnočasových aktivit by bylo také možným řešením. Vliv na trávení volného času mládeže má pochopitelně škola, která by měla studenty motivovat a podněcovat ke smysluplným činnostem. Mladí lidé příliš nečtou, řešením by mohl být návrh moderních publikací. Zájem o sběratelství může podnítit kolektivní (třídní) sbírka určitých předmětů, např. formou mezitřídní soutěže. Hra na hudební nástroj může být finančně oceněna v rámci reprezentace školy. Odměnou za příkladné studium nebo jinou záslužnou činnost může být vstupenka na kulturní akci, sportoviště atd. 49
7. ZÁVĚR Pochopit důležitost volného času je zřejmé. Stejně tak uvědomit si, že je to právě v období adolescence, kdy se formuje celoživotní orientace člověka. Je zásadní všímat si toho, jak lidé v juvenilním věku svůj volný čas tráví. Je v zájmu většiny institucí (školy, rodiny, zájmových organizací atd.) vést děti ke smysluplnému využití volného času. Zvláště v dnešní době, kdy se výrazným elementem v možnostech trávení volného času stala média. Internet nebo televize vytěsňují aktivity typu četby, návštěvy kulturních akcí, výletů do přírody apod. Televizi sledují denně téměř všichni oslovení studenti Pardubického kraje. Stále oblíbenou činností zůstává poslech hudby a sport. Klesá zájem o sběratelství a členství v organizacích. Každodenní činností je také studium. Asi třetina studentů se mu věnuje až jednu hodinu denně. Víkendy tráví mládež převážně s přáteli. Po školních povinnostech přichází prostor pro svobodný výběr aktivit. Smysluplnou volbou může být členství ve střediscích pro volný čas dětí a mládeže. Mimoškolní výchova totiž plní několik významných funkcí, konkrétně zdravotní, sociální, výchovně-vzdělávací, v neposlední řadě funkci preventivní. Proto mají pedagogika volného času a instituce zabývající se naplněním volného času stále větší společenskou důležitost. K významným občanským sdružení a organizacím na území České republiky patří Asociace turistických oddílů mládeže, Česká tábornická unie, Junák-svaz skautů a skautek ČR, Pionýr, Brontosaurus, YMCA a další. Jsou to instituce, jejichž posláním je optimálně využít volný čas dětí a mládeže. Svou důležitost v efektivním využití volného času mají také domovy mládeže, základní umělecké školy, jazykové školy, církve a náboženská společenství, tělovýchovná a sportovní zařízení či kulturněosvětové instituce. Prostřednictvím volnočasových aktivit má člověk možnost se seberealizovat, rozvíjet talent a naplňovat své potřeby. Umění trávit volný čas vypovídá totiž o hodnotách a úrovni té které společnosti. Cíle bakalářské práce vyhledat a zhodnotit možnosti využívání volného času současné mládeže, dále posoudit důležitost a funkce mimoškolní výchovy, byly splněny. Dotazníkové šetření provedené na území Pardubického kraje poskytlo informace k porovnání s celorepublikovými výzkumy v oblasti volného času.
50
8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BAJTOŠ, J., HONZÍKOVÁ, J. Vybrané statě školní pedagogiky. 1. vyd. Plzeň : Západočeská univerzita, 2007. 192 s. ISBN 978-80-7043-595-3. HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. 1. vyd. Praha : Portál s.r.o., 2004. 176 s. ISBN 80-7178-927-5 JŮVA, V. jun., JŮVA, V. sen., PROCHÁZKOVÁ, M., ŠIMONÍK, O., ŠŤÁVA, J. Základy pedagogiky pro doplňující pedagogické studium. Brno : Paido, 2001. 118 s. ISBN 80-85931-95-8 NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT ČR. Aktuální problémy mladé generace v ČR [online]. 2007 [cit. 2010-4-3]. Dostupný z WWW: < http://www.vyzkum-mladez.cz/zpravy/1174039212.pdf > NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT ČR. Děti, mládež a volný čas [online]. 1997 [cit. 2010-4-12]. Dostupný z WWW:
NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT ČR. Mládež ČR 2002 [online]. 2002 [cit. 2010-4-12]. Dostupný z WWW: NĚMEC, J. aj. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času pro doplňující pedagogické studium. Brno : Paido, 2002. 119 s. ISBN 80-7315-012-3. PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B., HRDLIČKOVÁ, V., PAVLÍKOVÁ, A. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. 1. vyd. Praha : Portál s.r.o., 1999. 231 s. ISBN 80-7178-295-5 PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B., HRDLIČKOVÁ, V., PAVLÍKOVÁ, A. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy výchovy mimo vyučování a zařízení volného času. 3. vyd. Praha : Portál s.r.o., 2002. 231 s. ISBN 80-7178-711-6 PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky, Úvod do studia oboru. 2. vyd. Praha : Portál s.r.o., 2006. 272 s. ISBN 80-7178-944-5 SPOUSTA, V. aj. Kapitoly z pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1996. 40 s. ISBN 80-210-1274-9. TRÁVNÍČEK, J. Čteme? 1. vyd. Brno : Host, 2008. 208 s. ISBN 80-7294-270-1
51
VÁŽANSKÝ, M. Volný čas a pedagogika zážitku. Brno : Masarykova univerzita, 1993. 64 s. ISBN 80-210-0428-2 VÁŽANSKÝ, M.. SMÉKAL, V. Základy pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno : Paido, 1995. 186 s. ISBN 80-901737-9-9. www. firmy.cz [online]. 1996-2010 [cit. 2010-3-30]. Dostupný z WWW: www. chrudim.cz [online]. 2001-2010 [cit. 2010-3-30]. Dostupný z WWW: www.knihovna.obedovice.cz [online]. [cit. 2010-5-19]. Dostupný z WWW: www. litomysl.cz [online]. 2001-2010 [cit. 2010-3-30]. Dostupný z WWW: www. litomysl.cz [online]. 2001-2010 [cit. 2010-5-20]. Dostupný z WWW: www. pardubickykraj.cz [online]. 2008 [cit. 2010-3-29]. Dostupný z WWW: www. pionyr.cz [online]. [cit. 2010-5-20]. Dostupný z WWW: www. stredniskoly.cz [online]. 2002-2010 [cit. 2010-3-30]. Dostupný z WWW: www. verejnost.skaut.cz [online]. [cit. 2010-5-20]. Dostupný z WWW: www. vysoke-myto.cz [online]. 2004-2009, [cit. 2010-3-30]. Dostupný z WWW: www. ymca.cz [online]. 2008, [cit. 2010-5-20]. Dostupný z WWW: www. ywca.cz [online]. 2008, [cit. 2010-6-6]. Dostupný z WWW: < http://www.ywca.cz/o-nas/> 52
Dotazník
Příloha č. 1
Milí studenti! Jmenuji se Martina Zedníková, jsem studentkou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a žádám Vás o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce s názvem „Efektivní využití volného času“. Mnohokrát děkuji za Váš čas! Pohlaví: Škola:
Věk:
Označte vždy pouze jednu správnou odpověď! 1. Vyber smajlíka, který odpovídá tomu, jak se právě cítíš!
a)
b)
c)
d)
2. Věnuješ se aktivně nějakému sportu? a) ano c) rád/a bych, ale nemám kde b) ne d) rád/a bych, ale chybí mi finance 3. Hraješ na nějaký hudební nástroj? a) ano, krátce b) ano, už dlouho
c) d)
ne ne, ale rád bych
4. Sbíráš něco? a) ano, mám velkou sbírku b) ano, začínám
c) d)
ne už ne, ale dříve ano
5. Jsi členem/členkou nějaké organizace? a) ne b) ne, ale byl/a jsem c) ne, ale rád/a bych d) ano, vypiš jaké: ______________________________ 6. Kolik času denně strávíš sledováním pořadů na TV, PC nebo DVD? a) do 0,5 hod. c) 1-2 hod. b) 0,5- 1 hod. d) nad 2 hod. 7. Kolik času denně strávíš studiem a přípravou do školy? a) do 0,5 hod. c) 1- 2 hod. b) 0,5- 1 hod. d) nad 2 hod.
8. Jak nejčastěji trávíš víkendy? a) doma s rodiči, u prarodičů b) s přáteli (venku, disco)
c) d)
brigáda, práce doma zájmovou činností, sportem
9. Jak často navštěvuješ kulturní zařízení jako jsou divadla, knihovny nebo muzea? a) vůbec c) v měsíci několikrát b) jednou měsíčně d) 1-3x do roka 10.
Jak často používáš internet? a) denně-cca na hodinu b) denně-několik hodin
c) d)
několikrát v týdnu výjimečně
11. Jak často navštěvuješ akce jako jsou diskotéky, koncerty nebo návštěvy kina? a) každý týden c) jednou měsíčně b) každých 14 dní d) 1-3x do roka 12. Kolik knih měsíčně přečteš? a) žádnou b) 1
c) d)
2 3 a víc
13. Co považuješ za smysluplné využití volného času? a) povídání s přáteli b) studium c) zájmová činnost, sport d) jiné, vypiš: _________________________________ 14. Myslíš si, že svůj volný čas trávíš smysluplně? a) ano c) spíše ne b) spíše ano d) ne 15. Pomohlo by Ti něco z nabídky v tom, aby si trávil svůj volný čas užitečněji? a) finance c) svolení rodičů b) lepší doprava (do většího města apod.) d) nebýt lenošný
Děkuji za spolupráci!
