Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Mapování vyučovacích metod a forem práce u učitelů odborných předmětů Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Ing. Marie Horáčková

Ing. Irena Vrbová

Brno 2011

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Mapování vyučovacích metod a forem práce u učitelů odborných předmětů vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.

Brno, dne ................................................ Podpis studenta........................................

ABSTRAKT Bakalářská práce Mapování metod výuky a forem práce u učitelů odborných předmětů je složena z teoretické a praktické části. Cílem teoretické části je vypracování literární rešerše o současném stavu řešené problematiky a obsahuje především informace získané z odborné literatury. Praktická část se zabývá provedením a zpracováním dvou výzkumných metod, kterými jsou dotazování a pozorování. Průzkumné šetření se uskutečnilo na třech vybraných středních školách, z nichž dvě jsou státní, a jedna je soukromá.

Klíčová slova: metoda výuky, formy práce, odborný předmět, dotazování, pozorování

ABSTRACT This bachelor thesis called Mapping of the teaching techniques and types of work of special subjects´ teachers is composed of theoretical and practical part. The aim of the theoretical part is elaboration of literature retrieval dealing with contemporary state of the problems and contains mainly information gained from specialist literature. Practical part deals with accomplishment and processing of two experimental methods, namely questioning and observation. Research inquiry was processed at three chosen high schools, two of them being state schools and one private.

Key words: method of teaching, types of work, technique subject, method of questioning, method of observation

OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 5 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................... 6 3 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ .................................................................. 7 4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ...................................................... 9 4.1 Obecná didaktika .................................................................................................... 9 4.2 Vyučovací metody .................................................................................................. 9 4.3 Ekonomika ............................................................................................................ 12 4.4 Funkce ekonomického vzdělávání na středních školách ...................................... 12 4.5 Didaktika ekonomických předmětů ...................................................................... 13 4.6 Vyučovací metody v ekonomickém vzdělávání ................................................... 15 5 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 23 5.1 Základní informace o vybraných školách ............................................................. 23 5.2 Metoda pozorování ............................................................................................... 23 5.3 Metoda dotazování ................................................................................................ 23 6 VÝSLEDKY PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ............................................................... 25 6.1 Vyhodnocení pozorování v hodině ....................................................................... 25 6.2 Interpretace výsledků dotazování ......................................................................... 27 7 DISKUZE .................................................................................................................... 47 8 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 49 POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................. 52 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................................................. 54 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 56

4

1 ÚVOD Vyučování jako činnost učitele a učení jako činnost žáka jsou dva procesy, které tvoří jádro pedagogické komunikace ve škole. Jsou to vzájemně propojené procesy a obvykle se uskutečňují v sociálním prostředí třídy. Učitel svou vyučovací činností podněcuje, v souladu s výukovými cíli, odpovídající učební aktivity žáků. Například zaměřuje pozornost žáků na klíčové informace, vyvolává diskuzi o učivu, zadává jim úlohy pro samostatnou práci a podobně. Těmito postupy tedy navozuje učení žáků. Učením si žáci pod vedením učitele osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i například postoje a rozvíjejí své schopnosti (Maňák, Švec 2003). V odborném předmětu je obtížné zvolit jednu metodu výuky, která by žáky přiměla pozornosti po celou dobu výkladu. Je proto vhodné zvolit více metod a tyto různě střídat a kombinovat je tak, aby učitel nesklouzl k monotónnosti a aby žáci nezískali nechuť k tomuto předmětu. Velmi vhodnými metodami jsou kromě klasických a komplexních, nejrůznější aktivizační metody výuky jako hry, brainstorming, apod. Další důležitou součástí výuky by měla být i motivace žáků. Učitel má totiž žáky motivovat k učení odborného předmětu tak, aby se žáci do výuky těšili a byli v očekávání, jakou formu výuky pedagog zvolí, jakým způsobem jim bude učivo podáno a co se všechno dozví. A kromě běžného předpokladu učitele, naučit žáky samostatnosti, by dalším předpokladem měla být i práce v týmu.

5

2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat metody výuky a formy práce u učitelů odborných předmětů na třech vybraných středních odborných školách. Dalším z cílů je srovnání používaných metod výuky na státní škole a na soukromé škole.

6

3 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Teoretická část se zabývá zpracovanou literární rešerší o současném stavu řešené problematiky, kde jsou využity odborné literární prameny z oblasti pedagogiky, didaktiky, psychologie, ekonomiky. Tyto informace byly získány analýzou dostupné odborné literatury. V praktické části je hlavní metodou dotazování, s technikou dotazníku. Tato metoda je podle Linhartové (2008) považována za metodu hromadného získávání údajů pomocí písemných otázek. Slouží k týmž účelům jako rozhovor. V úvodu dotazníku bývá obvykle uvedena vstupní instrukce, která vysvětluje obecný účel dotazníku a přibližuje dotazovaným, jak formálně dotazník vyplňovat. Dále následují vstupní demografické údaje, jež je ale také možné zařadit až do jeho závěru (Linhartová 2008). Značnou výhodou této metody dotazníku je časově nenáročný sběr velké četnosti dat, ale nelze nevidět ani její mnohá úskalí. Ta spatřujeme zejména v nutnosti obsahově i formálně dokonale zkonstruovat znění dotazníku a dále v tom, že chybějící osobní kontakt dotazovatele s dotazovaným může v mnohých parametrech zkreslit získané hodnoty. Nelze ani podceňovat skutečnost, že mnoho lidí má nechuť k písemnému vyjadřování, písemně se vyjadřuje jen s obtížemi či se ostýchají písemně vypovídat (Linhartová 2008). Jako optimální se považuje 20 až 50 otázek, které musí být stručné, jednoznačné, srozumitelné a nesmí být nápovědné či sugestivní (Ouroda 2009). Výsledky tohoto šetření byly vyhodnoceny pomocí tabelárních přehledů a grafického znázornění, získaná data byla okomentována metodou komparativní. Cílovou skupinou se stali žáci 3. ročníku ze všech tří vybraných středních odborných škol. Tyto střední školy ve stejné časové dotaci vyučují vybraný předmět – ekonomika. Dále je pro mapování metod výuky a forem práce použita metoda pozorování v hodinách ve vybraných oborech. Pozorování znamená sledování člověka, jeho činností a projevů psychiky v souvislosti s působícími činiteli prostředí (Linhartová 2008). V plánu pozorování má být zahrnuto: co konkrétně pozorovat, jak zaznamenávat výsledky pozorování, jak budou získané výsledky analyzované a hodnocené, kdy bude pozorování probíhat, kolik pozorovatelů bude údaje zjišťovat. Při pozorování jde o poznání vnější, jevové stránky věci. Sledují se jevy a procesy tak, jak skutečně 7

probíhají. Jejich podstatu, příčiny je potřeba odhalit myšlenkovými operacemi (Ouroda 2009). Teoretická i praktická část byly zpracovány programem Microsoft Word a Excel. Diskuze a závěr byly odvozeny metodou deduktivní.

8

4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 4.1 Obecná didaktika Slovo didaktika je řeckého původu. Didaskein znamená učit, vyučovat, poučovat, jasně vykládat, dokazovat. Slovo didaktika se překládalo jako umění vyučovat (Skalková 2007). Prvním, který použil toto slovo, je německý pedagog Wolfgang Ratke (15711635), předchůdce J. A. Komenského. A to i přes to, že se didaktickými problémy zabývali myslitelé již od starověku (Pavlík 1949). J. A. Komenský (1948) ve svém známém díle „Didaktika velká“ chápe didaktiku jako všeobecné umění, jak naučit všechny všemu. Pojímá pojem didaktika široce a zahrnuje do něj obecné otázky cíle a úkolů výchovy, otázky obsahu vzdělání, mravní, náboženské a tělesné výchovy, vyučovací zásady i vyučovací metody, teorii školy i organizaci školské soustavy. Jde vlastně o veškerou nauku o výchově, která dnes tvoří předmět celé pedagogiky (Skalková 2007). Didaktiku (obecnou didaktiku) vymezujeme jako teorii vzdělávání a vyučování (Mareš 1998). Zabývá se problematikou vzdělávacích obsahů, které se jakožto výsledky společensko-historické zkušeností lidstva stávají v procesu vyučování individuálním majetkem žáků. Zabývá se zároveň procesem, který charakterizuje činnosti učitele a žáků a v němž si žáci tento obsah osvojují, tedy vyučováním a učením (Kolář, Vališová 2009). 4.2 Vyučovací metody Klasifikace vyučovacích metod je velmi bohatá a rozmanitá. Každý z níže uváděných autorů člení metody výuky různě. Základním dělením podle Ourody (2009) je členění metod výuky na metody plnění cílů výuky a na metody ověřování splnění cílů výuky (diagnostické metody). Přičemž metody plnění cílů výuky dále člení podle: -

Zdroje poznání a typu poznatku na metody slovní (monologické, dialogické,

metody písemných prací, práce s textem) a metody přímé zkušenosti (ilustrace, demonstrace, exkurze, samostatná práce žáků). -

Fáze pedagogického procesu na metody expoziční – sledují u žáků vytvoření

požadovaných

vědomostí

a

dovedností,

kterou

je

například

čtení

textu

s výkladem; metody fixační - sledují upevnění získaných znalostí opakováním 9

a procvičováním, zde řadí metodu písemných cvičení; metody kontrolní - usilující o kontrolu, zda žáci studují, zda správně pochopili učivo a na metody motivační - kde je sledována především motivace žáků k učení, používaná nejčastěji na počátku každé vyučovací jednotky. -

Myšlenkových operací, zde uvádí metodu analytickou, jež umožňuje rozdělení

poznávaných systémů na jejich složky; syntetickou, která znamená opačný postup, to je vytváření z dílčích poznatků celky vyšší úrovně; komparativní, sloužící k poznávání objektů výuky, ale nevysvětluje je; vývojovou, zaměřenou na popis a vysvětlení vývojových stavů a tendencí poznávaných objektů; induktivní, vycházející od konkrétních případů, jevů, předmětů a jejich srovnáváním, analýzou, syntézou se snaží dospět k obecným pojmům, pravidlům, zákonům; deduktivní, která se od induktivní liší tím, že vychází z obecného tvrzení ke konkrétním příkladům; a dogmatickou, charakteristickou tím, že učitel sdělí žákovi vše. -

Aktivizační metody, kde klade důraz na samostatnou práci žáků, jsou jimi hry,

diskusní metody, inscenační metody, situační metody, programované vyučování a problémové vyučování. U metod ověřování splnění cílů výuky, tedy diagnostických metod uvádí: -

Ústní zkoušky, které dále ještě dělí dle toho, ve které fázi vyučovací jednotky

jsou zařazené – orientační, klasifikační. -

Písemné zkoušky – klasické a didaktické testy.

-

Výkonové zkoušky, kterými se zjišťuje úroveň psychomotorických dovedností. Metody výuky klasifikuje Lerner (1986) na metodu, která vychází z charakteru

poznávacích činností žáka při osvojování obsahu vzdělání a ze základní charakteristiky činnosti učitele, který tuto činnost ve výuce organizuje, a to na: Informačně-receptivní

metodu,

která

vysvětlování, popisem, ilustrací, učebních

je

realizována

formou

výkladu,

pomůcek, demonstračních pokusů,

poslechem zvukových nahrávek, atd. Didaktickou podstatu této metody tvoří prezentace hotové informace učitelem a její uvědomělé vnímání a zapamatování na straně žáků; reproduktivní metodu, která je metodou organizovaného opakování způsobů činnosti a její didaktická podstata spočívá v tom, že učitel konstruuje systém učebních úloh pro činnost, která je žákům již známa prostřednictvím informačně-receptivní metody; metodu problémového výkladu, kdy učitel vytyčí žákům problém, tj. takovou učební úlohu, na kterou žáci neznají odpověď a musí se k ní na základě osobních aktivit 10

za pomoci učitele dopracovat; heuristickou metodu, což je osvojování zkušeností z tvořivé činnosti prostřednictvím jednotlivých etap a na výzkumnou metodu, vyžadující od žáků samostatné hledání řešení pro celistvý problémový úkol. Aktivita učitele v procesu výuky u této metody ustupuje do pozadí. Tyto metody dále rozděluje ve vztahu k poznávacím činnostem žáků do dvou základních skupin: reproduktivní metody (informačně-receptivní a reproduktivní) při nichž si žák osvojuje hotové vědomosti a na požádání je reprodukuje a produktivní metody (heuristická a výzkumná), vyznačující se tím, že žák získává převážně samostatně nové poznatky jako výsledek tvořivé činnosti. Metodu problémového výkladu zařazuje do přechodné skupiny, neboť tato metoda předpokládá jak osvojování hotových informací, tak i prvky tvořivé činnosti. Mojžíšek (1975) klasifikuje podobně jako Ouroda fáze pedagogického procesu, vyučovací metody na skupiny motivační, expoziční, fixační, diagnostické, kontrolní a klasifikační. Zároveň uvádí, že pokud má být zvolená výuková metoda didakticky účinná, je žádoucí, aby splňovala tato kritéria: 1.

Je informativně nosná, tj. předává plnohodnotné informace a dovednosti obsahově nezkreslené.

2.

Je formativně účinná, tj. rozvíjí poznávací procesy.

3.

Je racionálně a emotivně působivá, tj. strhne, aktivuje žáka k prožitku učení a poznávání.

4.

Respektuje systém vědy a poznání.

5.

Je výchovná, tj. rozvíjí morální, sociální, pracovní a estetický profil žáka.

6.

Je přirozená ve svém průběhu i důsledcích.

7.

Je použitelná v praxi, ve skutečném životě, přibližuje školu životu.

8.

Je adekvátní žákům.

9.

Je adekvátní učiteli.

10. Je didakticky ekonomická. 11. Je hygienická. Výukové metody dle Maňáka (2003) se nejvíce shodují s Ourodovým rozdělením v tom rozdílu, že Maňák (2003) velmi zjednodušeně definuje a rozděluje výukové metody pouze na:

11

1.

klasické, mezi ně řadí slovní (vyprávění, vysvětlování, přednáška), názornědemonstrační (předvádění, pozorování, instruktáž) a dovednostně-praktické (napodobování, laborování);

2.

aktivizující, zde uvádí řešení problémů, situační, inscenační metody, didaktické hry;

3.

a komplexní, do této skupiny zařadil například – frontální, skupinovou, partnerskou, individuální a individualizovanou výuku, kritické myšlení, televizní výuku, výuku podporovanou počítačem, samostatnou práci žáků.

4.3 Ekonomika Ekonomie jakožto vědní disciplína je poměrně mladá, něco málo přes dvě stě let (Vlček 2005). Je to věda, která se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomikou. Ekonomie patří vzhledem k svému předmětu do skupiny společenských věd. Každá společenská věda včetně ekonomie musí nutně společenskou praxi zjednodušovat, vybírat rysy podstatné od nepodstatných vlivů abstrahovat. Pro ekonomické zákonitosti je typické, že neplatí v každém dílčím případě, ale prosazují se dlouhodobě (Švarcová 1999). Ekonomika má přísnou logiku, i když se často projevuje řadou dílčích zdánlivě nelogických jevů. Dle Žáka a kol. (2002) se zabývá řešením základního problému vzácnosti ekonomických statků a omezenosti zdrojů. Podle Vlčka (2005) pojednává o chování a činnosti lidí a o jejich rozhodování v oblasti, kterou nazýváme hospodářství. 4.4 Funkce ekonomického vzdělávání na středních školách Ekonomické vzdělávání je proces, který umožňuje žákům získat soustavu poznatků z ekonomických a jím příbuzných vědních oborů a z hospodářské praxe a s nimi spojené rozumové a praktické dovednosti, popřípadě i některé návyky. Získané vědomosti, dovednosti a návyky v ekonomických předmětech tvoří ekonomické vzdělání žáků. Výchova v ekonomických předmětech využívá obsahu učiva k cílevědomému a záměrnému působení na žáka tak, aby se v praxi rozvíjely jeho kladné rysy, jimiž také přispívá k rozvoji společnosti.

12

Výuka ekonomických předmětů na středních školách má dvě stránky informativní a formativní neboli vzdělávací a výchovnou. Obě stránky tvoří jednotu a realizují se ve výchovně vzdělávacím procesu v ekonomických předmětech. Vzdělávací funkci ekonomických předmětů posuzujeme z dvojího hlediska. Na jedné straně tyto předměty slouží k rozšiřování a prohlubování všeobecného vzdělání, na druhé straně plní funkci odborného vzdělání (Asztalos 1992). 4.5 Didaktika ekonomických předmětů Výuka ekonomických předmětů je oblastí, kterou studuje vědní obor didaktika ekonomických předmětů (Asztalos 1992). Didaktika ekonomických předmětů je oborovou didaktikou. To znamená, že se zabývá problematikou výuky všech ekonomických předmětů příbuzných nejen obsahově, ale i metodami a organizací práce učitelů a žáků. V rámci výuky těchto předmětů si žáci osvojují poznatky o různých stránkách hospodářského života (Richtar 1989). V souvislosti se systémovými vazbami „žáci a učitel“ řeší didaktika ekonomických předmětů tyto otázky: 1.

proč se vyučuje ekonomickým předmětům – směřujeme ke stanovení cíle vyučování a učení;

2.

čemu se vyučuje v ekonomických předmětech - stanovujeme předmět, obsah vyučování a učení, učební látku, učivo;

4.

koho vyučujeme v ekonomických předmětech, kdo je vyučován, kdo se učí zajímáme se o žáka jako osobnost, který je složitou psychostrukturou;

5.

pomocí čeho vyučujeme a z čeho se žáci učí – směřujeme k využívání prostředků vyučování, k různým materiálně technickým prostředkům a učebním pomůckám potřebným k vyučování ekonomických předmětů, k různým médiím;

6.

kde se vyučuje ekonomickým předmětům – faktor, který vyjadřuje společenské a technické prostředí, kde se vyučuje a kde se žáci učí, odborné učebny, třídní kolektivy, skupinové vyučování, to vytváří tzv. sociostrukturu;

7.

jak se vyučuje ekonomickým předmětům - zajímá především učitele, ale je třeba klást i otázku, jak se žáci učí a jak rozumějí ekonomické látce - vyučovací metody a metody učení (Asztalos 1992).

13

4.5.1 Charakteristika didaktiky ekonomických předmětů Didaktiku ekonomických předmětů lze jako vědní obor charakterizovat takto: -

je to pedagogický vědní obor

-

obor celostátního chápání vědy a umění

-

vědní obor s určitými rysy empirického zaměření

-

je to interdisciplinární obor

-

obor integrující a aplikující různé směry a školy. Didaktiku ekonomických předmětů zahrnujeme mezi pedagogické obory,

protože zkoumá pedagogické zákonitosti projevující se v průběhu vyučování ekonomických předmětů. Z toho důvodu se nezahrnuje do ekonomických věd, protože ty zkoumají ekonomické jevy a procesy hospodářského života. Didaktika ekonomických předmětů na základě dlouhodobých světových tendencí představuje vědní obor, protože se zabývá zobecněnými zákonitostmi vyučování ekonomických předmětů. Její závěry mají obecnější platnost, jsou teoretické povahy aplikovatelné na konkrétní vyučovací podmínky v ekonomických předmětech. Aspiruje na charakteristiku, že je to sice věda, ale je to zároveň i umění. Aplikujeme v ní sice poučky o vyučování, ale opíráme se i o umění učitele jako osobnosti. Oboustranný vztah má k pedagogice a k pedagogické psychologii vzhledem k jednotě obecného a zvláštního v jevech a procesech. Z ekonomických věd získává didaktika ekonomických předmětů poznatkový fond, z něhož vytváří obsah vyučování. Prolínají se v ní ekonomické i didaktické předměty. Uplatní se zde i poznatky jiných oborů (teorie informací, matematiky, technických věd, aj.) (Asztalos 1992).

4.5.2 Struktura didaktiky ekonomických předmětů Uspořádání a soustava poznatků didaktiky ekonomických předmětů je různá. Liší se podle: -

místa vzniku

-

času

-

představitelů, teoretiků i praktiků, kteří struktuře a preferenci problému vtiskují svůj osobitý přístup Vnitřní strukturu představují zpravidla oborová didaktika (studující problémy

vyučování celé skupině ekonomických předmětů) a speciální didaktiky (pojednávají o vyučování jednotlivých ekonomických předmětů. Vnitřní struktura speciální didaktiky 14

se zpravidla člení na obecnou a zvláštní část. Obecná část speciální didaktiky pojednává o společenských otázkách výuky příslušného předmětu (cíle, obsah, funkce, metody, organizace, vyučování, atd.), zvláštní část se zabývá didaktickou analýzou jednotlivých tematických okruhů a jejich metodikou, obsahem a procesem vyučování a učení se konkrétnímu obsahu (Asztalos 1996). 4.6 Vyučovací metody v ekonomickém vzdělávání Vyučovací metody jsou s didaktickým procesem v ekonomickém vzdělávání spojeny jako cesta vedoucí k cíli, které plní jednotlivé ekonomické předměty. Cíle ekonomického vzdělávání jsou východiskem při volbě vhodné vyučovací metody, která k nim vede. Různé metody však mohou vést k rozdílným cílům. Je-li cílem pochopit podstatu ekonomického jevu nebo poznat ekonomickou tendenci, užijeme ve výuce metody vysvětlování, rozhovoru. Slovní sdělení ekonomického faktu učitelem vede k zapamatování určitého konkrétního poznatku. Písemné zkoušení prověří hloubku a šíři znalostí žáka. Sledujeme-li cíle dobrého ústního vyjadřování žáka a jeho vystupování, zvolíme ústní zkoušení. Volba vyučovací metody závisí na obsahu ekonomického vzdělání. Příliš obsažné ekonomické předměty z hlediska nadměrného množství učiva vedou k užití úsporných metod (monologické metody), obsahově přiměřeně koncipované předměty vytvářejí prostor pro aktivizující a dialogické metody (Asztalos 1992).

4.6.1 Charakteristika a dělení vyučovacích metod v ekonomickém vzdělávání podle Asztalose (1992):

A. Metody expoziční Častými metodami expozičními, jimiž sdělujeme nové poznatky žákům nebo se žáky nové poznatky odvozujeme, jsou metody užívající slova mluveného a psaného a metody založené na pozorovací činnosti žáků.

Mluvená komunikace verbální Těchto metod je několik desítek. Některé jsou jednosměrné (monologické), jiné jsou obousměrné formy komunikace (dialogické). V ekonomickém vzdělávání užijeme zejména: 15

Popis Tato metoda znamená slovní označování jevových stránek, které spatřujeme na ekonomických předmětech. Zdůrazňujeme především jevové formy. Užíváme jej často v kombinaci s jinými vyučovacími metodami. Vyprávění Vyprávění je metodou líčení určité ekonomické situace, procesu činnosti. Zdůrazňujeme průběh událostí a jejich různé stránky. Vyprávíme o našich zkušenostech z praxe, z hospodářského života (jak probíhá sčítání lidu, jak se provádí inventura atd.). Vyprávíme o ekonomickém dění vlastně v celém procesu ekonomického vzdělávání, ve všech ekonomických předmětech. Popis ani vyprávění nejsou metodami, jimiž můžeme přivést žáky k pochopení složitosti ekonomických vztahů a podstaty ekonomických dějů. Vysvětlování Metoda vysvětlování slouží k tomu, aby žáci pochopili a viděli v ekonomickém životě hlubší souvislosti. Objasňujeme jednotlivé stránky ekonomiky, podstatné vlastnosti a znaky ekonomických jevů a procesů. Rozvíjíme myšlenkové operace, jimiž žáci pronikají do hloubky ekonomického poznání. Instruktáž Instruktáží podává učitel žákům pokyny, jak mají postupovat při určité činnosti nebo jak mají zacházet s určitými prostředky. Instruktáže použijeme např. k seznámení žáků s plánem exkurze nebo odborné praxe. Přednáška Přednáška je na střední škole v ekonomickém vzdělávání málo rozšířenou metodou. Učitel směřuje k vyvolání pocitových reakcí žáků, chce se informovat, motivovat a stimulovat fundovaným souvislým výkladem logicky uspořádaným podáním látky. Od žáků se vyžaduje schopnost myšlenkové součinnosti s učitelem, vyžaduje delší soustředěnou pozornost, schopnost rozlišování podstatných věcí od podružných v projevu učitele, zručnost v přehledném zachycování poznámek. Přednášky užíváme ve vyšších ročnících obezřetně, jako výchovný nástroj přípravy žáků pro další vzdělávání (Fenstermacher, Soltis 2008). Výukový rozhovor Tento rozhovor představuje dialogickou metodu systematického kladení otázek učitelem i žáky, zaměřeného na jejich aktivizaci. Učitel rozhovor vede pevně, 16

nebo připouští jeho volný průběh. Výukový rozhovor aktivizuje i učitele, který musí ovládat perfektně učivo a problematiku, musí se soustředit, držet hlavní směr výkladu a ovládat techniku kladení a hodnocení otázek. Učitel musí také dobře poznat žáky, jejich znalosti a zkušenosti. Charakter třídy, poznání žáků po psychologické stránce je pro učitele při aplikaci rozhovoru směrodatné. Pomocí výukového rozhovoru vyvozujeme se žáky jejich nové poznání. Nepředkládáme žákům hotové, učitelem zformulované poznatky. V ekonomických předmětech užíváme výkladového rozhovoru často tam, kde jsou jednodušší a samozřejmější poznatky. Rozhovorem zjišťujeme různé názory a nápady žáků, jejich postoje a vztah k ekonomickým událostem a situacím. Při uplatnění výukového rozhovoru postupujeme podle těchto zásad: -

pokládáme otázky celé třídě, jednotlivci jen pro „povzbuzení“

-

žáka vyvoláme po určité pauze, aby přemýšleli i ostatní

-

pokládáme i dodatečné otázky, je-li odpověď neúplná

-

otázky na chytáky nepokládáme, nepřispívají vzájemné důvěře

-

otázky na definice jsou obtížné, užijeme je až na závěr rozhovoru

-

zdvojené otázky nejsou vhodné, odzbrojují žáky, kteří znají odpověď jen na jednu z otázek

-

jsou vhodnější otevřené otázky než úzké s odpovědí „ano“, „ne“

-

žáci mají obdržet hodnocení odpovědi (zpětná vazba)

-

klademe navzájem nesouvisející otázky, aby se každá mohla zhodnotit zvlášť

-

klademe otázky věcně správné

-

otázky formulujeme stručně a srozumitelně

-

typ otázky zvolíme s ohledem na cíl výuky Jednoduchá diskuze Jedná se o diskuzi, která se podobá rozhovoru s tím, že učitel nevyjadřuje

své názory, průběh diskuze jen moderuje. Vzniká spontánně v návaznosti na jinou metodu.

Psaná komunikace verbální Jsou to vyučovací metody, kdy se použije v didaktickém procesu slovního projevu psaného. V ekonomickém vzdělávání se používá zejména metoda práce s učebnicemi a s učebními texty, s odborným a denním tiskem, poznámkové zápisy 17

žáků, pracovní sešity, zápis na tabuli a zápis promítnutý zpětným projektorem. Obdobou jsou metody vyučování pomocí vyučovacích strojů a počítačová výuka. Některé metody psaného projevu doplňují metody mluvené komunikace, jiné jsou důležitými a samostatnými metodami. Práce s učebnicí a s učebním textem Z didaktického hlediska lze tuto metodu považovat za důležitou, neboť ovládá-li žák dovednost správně pracovat s textem, zvyšuje se jeho učební aktivita (Kalhous, Obst 2002). V ekonomickém vzdělávání mají učebnice a učební texty důležité místo. Sdělují žákům nové poznatky, poskytují didaktický materiál k výkladu učitelem, obsahují příklady k procvičování, doplňují otázky k shrnování látky a k orientačnímu opakování a zkoušení, poskytují instrukce pro práci s technikou, obsahují úkoly pro domácí práci žáků, orientují žáky v odborné literatuře. Práce s odborným a denním tiskem Práce s denním tiskem je jednodušší, zvládnou ji všichni žáci. S odborným tiskem a s odbornou literaturou pracujeme na středních školách systematicky jen s nejlepšími žáky. Tato metoda oživuje vyučování ekonomických předmětů a poskytuje rozmanité informace o hospodářském životě, kterými dokreslujeme obecné ekonomické poznatky. Ekonomické obecné učivo opíráme o nejnovější údaje o hospodářství z domova i ze zahraničí, jimiž ověřujeme platnost a pravdivost teoretických poznatků. Z nich vychází učitel při výuce, slouží mu jako konkretizující a ilustrující materiál. Žáci se učí z denního tisku vyhledávat k probírané látce vhodné materiály, fakta a informace. Ty si žáci nemají pamatovat, ale pomoci nich vystihují podstatu ekonomických jevů, obecné rysy ekonomiky, vývojové tendence hospodářství. Z odborného denního tisku vhodné materiály žáci vystřihují, využívají je k doplnění sešitů, na nástěnné tabule, výstavky apod. Vyhledávání, sběr, srovnávání, rozbor a hodnocení takových materiálů učí žáky samostatně pracovat a přispívá k formování jejich ekonomického myšlení. Výsledky své práce mohou vyjádřit v referátech nebo je prezentovat u maturity. Pracovní sešity Tyto pracovní sešity jsou využívány v takové formě výuky, kdy žáci řeší didaktické úkoly s ekonomickou problematikou vedle učebnice. V nich jsou 18

formulovány informace a stanovené úkoly žákům. Jsou doplněné o pracovní pole, v němž žáci postupně podle dílčích úkolů a kroků dotvářejí ekonomickou úlohu a tématiku slovně, početně a graficky. Zápis na tabuli Zápis na tabuli je tradiční formou psané komunikace většinou doplňující mluvený projev učitele. Učitelům slouží tabule jako prostředek k výkladu, žákům k upevňování. Užívá se jí k písemnému zkoušení jednotlivých žáků, užívá se k přehlednému zápisu struktury hodiny a k zápisu hlavních ekonomických pojmů a termínů. Tabule je prostředkem prezentace názornin. V Zápis promítnutý zpětným projektorem Má

podobnou

funkci

jako

zápis

na

tabuli,

je

však

rychlejší

a lze jej zdynamizovat. Zajišťuje větší kontakt se žáky. Počítačová výuka Počítačová výuka je vrcholem technických prostředků umožňujících písemnou komunikaci mezi učitelem a žáky. Výstupní výukové informace mohou být textové, číselné a grafické. Obsah ekonomické výuky i metodický postup je zpředmětněný ve výukovém programu. Pomocí počítačové výuky vhodně zprostředkujeme vyučování programované. Zvyšuje se tak efektivnost, produktivita a kvalita pedagogické práce (Asztalos, Koudela, Rotport 1992).

Metody založené na pozorování Slovní metody umožňují poznávat ekonomický život, jevy, procesy, situace, předměty zprostředkovaně, často v abstraktní podobě. Jsou založeny na poznání rozumovém, které doplňují poznáním smyslovým. Vyskytují se v těchto hlavních podobách: Pozorování ekonomické reality Tato podoba pozorování představuje bezprostřední kontakt s hospodářským životem. Je to pozorování v přirozeném prostředí (výstavy, exkurze). Pozorujeme děje, činnosti, předměty (výrobní proces, manipulace s bankovkami). Pozorování názorem Pozorování názorem umožňuje se kontaktovat s ekonomickým životem zprostředkovaně na vyobrazeních, filmech, videozáznamech, modelech, schématech, grafech, atd., které předvádíme ve výuce. Umožňuje zjednodušený kontakt 19

s ekonomickou realitou, avšak rychleji a efektivněji. V některých případech je to hlavní forma pozorování. Účinnost pozorování zvyšujeme, jestliže je využíváme cílevědomě, záměrně, promyšleně, vědomě, systematicky a dlouhodobě. (Asztalos 1992).

B. Metody fixační Trvalost ekonomického vzdělání, lepší pochopení ekonomické problematiky závisí na upevňování znalostí. Upevňování je nutnou etapou ekonomického vzdělávání. V ekonomických předmětech má fixace různou funkci: upevňuje, prohlubuje a propojuje vědomosti, dovednosti a návyky žáků. Upevňujeme ústně i písemně, slovní mluvenou i písemnou komunikací, pozorováním, atd. Nejužívanějšími formami jsou cvičení, opakování a kombinované metody.

Cvičení Cvičení zařazujeme do vyučovací jednotky, žáci cvičí doma (domácí práce), cvičení začleňujeme jako dílčí souvislé příklady nebo souvislé příklady souhrnné do struktury tematických celků (v účetnictví). Upevňuje účinně vědomosti a dovednosti, které v ekonomických předmětech mají především početní a činnostní charakter a povahu používání a manipulace s technikou. Po výkladu určité látky procvičujeme vědomosti, zpevňujeme dovednosti, vytváříme návyky řešením příkladů a úloh. Tyto didaktické aktivity provádíme vícekrát tak dlouho, dokud se příslušné postupy používané žáky dostatečně nezpevní. V ekonomických předmětech vyžadují některá cvičení materiální zajištění (tiskopisy, doklady, formuláře, kalkulačky, psací stroje, atd.).

Opakování Opakováním vytváříme syntézu získaných vědomostí, uvádíme je do soustavy. Jako

prostředek

proti

zapomínání

je

formou

slovní

reprodukce

(mluvené

či psané) naučených poznatků, slouží k upevňování vědomostí o pojmech, poučkách, zákonech, tendencích, vztazích, názorech, ideách a jiných obecných ekonomických poznatcích. Zařazujeme je do vyučovacích jednotek na počátek či konec školního roku, souhrnně po probrání tematického celku, před klasifikačním obdobím, před maturitou. 20

Opakování probíhá ve škole, žáci se na ně připravují především doma. V převážné části ekonomických předmětů používáme k upevňování jak cvičení, tak i opakování. Domácí práce žáků souvisí s cvičením i s opakováním.

Kombinované metody fixace Znamenají, že k upevňování znalostí žáků užíváme forem, které jsou společné i pro expozici poznatků. Znalosti upevňujeme rozhovorem, pozorováním, spojením s praxí, diskusí, atd.

C. Metody kontroly výsledků Výsledky ekonomického vzdělání diagnostikujeme (pozorujeme práci a chování žáků ve vyučování), kontrolujeme zvládnutí obsahu vzdělání (zkoušíme), hodnotíme úsilí žáka (pochvalou, kritikou) a žáka klasifikujeme (určujeme stupeň osvojení učiva známkou).

Zkoušky V ekonomických předmětech mají plné uplatnění zkoušky písemné, ústní i praktické. Často se užívá didaktických testů. Ke zkoušení slouží také vyučovací stroje a počítače. Podstatu zkoušky vyjadřují její funkce: didaktické funkce (zjištěné nedostatky ve vědomostech si má žák doplnit), motivační funkce (žák se učí i pro dobrou známku, vytváří společenský tlak na plnění povinností), selektivní funkce (složení zkoušky je předpokladem postupu v dalším studiu), administrativní funkce (zkoušky jsou nástrojem kontroly práce nejen žáků, ale i učitele). Tyto dělíme: Ústní zkoušky Ústní zkoušky zařazujeme do vyučovacích jednotek, zařazujeme je na období před klasifikací, vyskytují se u maturitních zkoušek. Uplatňují se ve všech ekonomických předmětech. Žáky zkoušíme individuálně především při zjišťování vědomostí, uplatňují se i při kontrole některých dovedností, zejména rozumových (Ouroda 2009).

21

Písemné zkoušky U písemných zkoušek se vedle vědomostí klade důraz na dovednosti. Prokazují schopnost samostatné práce žáka. Při písemné zkoušce se slovně reprodukuje text (vyjadřuje se podstata jevu), řeší se příklady, účtuje se, píší se obchodní dopisy, sestavují se přehledy. Písemné zkoušky taktéž zařazujeme do běžné výuky nebo před klasifikaci. Vyskytují se u maturity. Praktické zkoušky Praktické zkoušky v ekonomických předmětech prokazují dovednosti žáků především činnostního charakteru. Žáci vypracovávají úkoly, které jsou řešeny též v hospodářské praxi. Zpravidla je zařazujeme jako druh maturitní zkoušky na závěr studia k prověření komplexního přístupu k ekonomické činnosti. Didaktické testy Didaktické testy zařazujeme do běžné výuky i do závěru studia tematických celků. Nejsou vhodné pro souhrnné zkoušení ani k maturitě. Jsou zvláštní formou písemného zkoušení. Zjišťujeme jimi v ekonomických předmětech především takové znalosti žáků, které mají povahu faktů a pojmů. Omezená uplatnění mají při zjišťování vědomostí žáků o vztazích a souvislostech a tam, kde chceme posoudit úroveň myšlení žáků. Zkoušení vyučovacími stroji Je zajištěno registrací chybných či správných odpovědí, kterými žák reaguje na předloženou informaci strojem a jeho mechanizmy. Zkoušení počítačové Je obdobou zkoušení vyučovacími stroji s rozdílem, že se k expozici otázek, k reakci žáka, k registraci odpovědí, k jejich třídění podle správnosti a ke zhodnocení žáka užívá počítačová technika. (Asztalos 1992).

22

5 PRAKTICKÁ ČÁST 5.1 Základní informace o vybraných školách Pro výzkumné šetření byly osloveny tři odborné střední školy: A. Střední lesnická škola, obor Lesnictví B. Střední průmyslová škola, obor Stavební materiály C. Soukromá střední odborná škola, obor Správce informačních systémů Hlavním kritériem pro výběr školy byla výuka stejného odborného předmětu, kterým je ekonomika, ve stejném ročníku s přibližně stejnou hodinovou dotací. Všechny tři zkoumané střední školy vyučují ekonomiku ve 3. a ve 4. ročníku a to 2 hodiny týdně. Přičemž jediná škola A má 1 x za měsíc cvičení z ekonomiky trvající 4 hodiny. Zajímavou výhodou je, že je mezi těmito třemi školami škola soukromá, takže v bakalářské práci je možnost porovnat používání vyučovacích metod na soukromé a státní škole. Pro získání informací v praktické části byly v této bakalářské práci použity dvě empirické metody, kdy byly informace získávány přímo ve školském prostředí. Z těchto metod byla využita metoda pozorování a dotazování. 5.2 Metoda pozorování Tato metoda byla prováděna přímo ve všech třech vybraných odborných školách, v každé dále vybrané třídě a to náslechem v hodinách. Pozorování bylo provedeno jednorázové a neexperimentální. To znamená, že sledujeme děj, který jsme nevyvolali a do kterého jsme nezasahovali. Pozorování v hodinách ekonomiky se uskutečnilo v každém vybraném učebním oboru vždy jednou, a to se svolením ředitele školy a po předchozí domluvě s vyučujícím pedagogem. 5.3 Metoda dotazování Dotazníky byly do vybraných škol doneseny osobně, vyčkalo se na jejich vypracování a poté se od žáků zrovna vysbíraly. Metoda dotazování byla použita až po metodě pozorování. Dotazník byl anonymní a obsahoval celkem 16 otázek (viz příloha č. 1).

23

Obsahuje tyto typy otázek: -

Uzavřené, volí se z několika odpovědí (např. ano-ne-nevím)

-

Polouzavřené (ano-ne-nevím-jiné)

-

Otevřené, na tyto otázky se odpovídá zcela volně

-

Škálovací

Dotazník je rozdělen na tyto oblasti zájmu: 1.

Základní identifikační otázky (pohlaví žáka, vztah žáka k předmětu ekonomika)

2.

Používané metody a učební pomůcky (při vyučovací hodině)

3.

Hodnocení pedagogických schopností učitele odborného předmětu ekonomika

4.

Motivace žáků ze strany pedagoga

5.3.1 Přehled zúčastněných respondentů Celkem se průzkumného šetření zúčastnilo 70 žáků. Zastoupení žáků z jednotlivých škol je znázorněno v tab. 1. Tab. 1 Přehled zúčastněných respondentů

Škola A B C celkem

dívky 3 9 10 22

chlapci 24 14 10 48

celkem 27 23 20 70

(Zdroj: Vlastní práce)

Z celkového počtu 70 dotazovaných žáků bylo 48 chlapců a 22 dívek, poměr je nevyrovnaný a je to dáno hlavně vybranými studijními obory. Na škole A i škole B převažují ve vybraných oborech chlapci, na škole C je poměr pohlaví v oboru zcela vyrovnán. 5.3.2 Návratnost dotazníku Zpracováno bylo 70 dotazníků (22 dívek, 48 chlapců). Návratnost dotazníků byla tedy 100 %. Na všech 16 otázek v dotazníku odpovědělo vždy všech 70 dotázaných respondentů.

24

6 VÝSLEDKY PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ V rámci celé bakalářské práce jsou některé výsledky šetření uváděny v tabulkách a grafech (pro lepší přehlednost a snadnější zpracování). 6.1 Vyhodnocení pozorování v hodině 6.1.1 Škola A Výuka probíhala v audiovizuální učebně, kde se žáci na každou hodinu ekonomiky přesouvají. Tato učebna je vybavena počítačem, dataprojektorem, interaktivní tabulí a epiprojektorem. Opakování proběhlo postupně u tabule a celkem byli vyzkoušeni dva žáci. Když zkoušený žák něco nevěděl, otázka byla položena do třídy. Opakování látky z minulé hodiny proběhlo formou zkoušení žáka v lavici. Převažující metodou, která byla v této hodině použita byl výklad – monolog učitele za pomocí prezentace v power pointu, kdy pedagog seděl za katedrou, četl prezentaci a doplňoval ji vlastními slovy za použití metod: vysvětlování, diktování. Žáci si psali informace sdělené navíc pedagogem do předem vytištěné přednášky anebo do notebooků. Během výuky třikrát žáci položili učiteli otázku k probíranému tématu, učitel nejasnost vysvětlil a pokračoval ve výkladu. Použité učební pomůcky byly počítač, dataprojektor.

6.1.2 Škola B Výuka probíhala ve třídě. Opakování látky z minulé hodiny proběhlo formou frontálního opakování a diskuzí mezi učitelem a žákem. Metodou výuky použitou v této hodině byl výklad, přičemž pedagog stál u tabule a občas přešel do úrovně první řady lavic ve třídě. Při této metodě si žáci zapisovali všechny důležité informace sdělené pedagogem do sešitu. V průběhu výkladu nového učiva byla využita metoda diskuze, kterou vyvolali žáci. Týkala se použití ekonomiky v praxi. Učitel ochotně se žáky na toto téma diskutoval. Pedagog zadal žákům práci ve skupinách. Pracovali s učebnicí, ze které počítali vzorový příklad. 25

Poté učitel zadal na tabuli jiný příklad. Tento správně a nejrychleji vyřešený příklad skupinou byl pedagogem oceněn tak, že příklady zadané za domácí úkol zůstávaly pro tuto skupinu dobrovolné a tito žáci je tedy nemuseli počítat v domácím úkolu, čímž je motivoval k větší pracovitosti (pilnosti) v hodinách. Před závěrem vyučovací hodiny učitel za pomocí žáků shrnul nově probrané učivo. V závěru hodiny byl žákům zadán domácí úkol, pět typů příkladů, které se v následující hodině měly kontrolovat krátkou písemnou prací na začátku hodiny. Použité pomůcky v této hodině byly počítač, dataprojektor, učebnice, kalkulačka.

6.1.3 Škola C Výuka probíhala ve třídě. V úvodní části hodiny zadal pedagog žákům matematický kvíz, žáci pracovali individuálně – úvodní motivace. Žáci se tak mají začít soustředit na hodinu a vyplnit čas, než učitel zapíše do třídní knihy. Opakování probíhalo u tabule, formou skupinového zkoušení, vyvoláni byli tři žáci, pedagog položil otázku a odpovídal vždy jenom jeden, když něco nevěděl, odpovídal druhý, třetí, v případě, že nevěděl ani jeden ze zkoušených otázka byla položena do třídy. Před zahájením výkladu nového učiva, proběhlo krátké opakování látky z minulé hodiny formou frontálního opakování. Metodou výuky byl výklad, přednášení za pomocí prezentace v power pointu. Pedagog chodil po třídě, držel se hlavních bodů prezentace a doplňoval mnoho informací (danou látku). Další metodou slovní byla řízená diskuze vyvolaná pedagogem. Žáci si zapisovali všechny podstatné a důležité informace sdělené pedagogem do sešitu. Na konci výkladu pedagog novou látku shrnul a potom pokládal otázky žákům do třídy. Za domácí úkol si žáci měli na příští hodinu připravit kvízy. V další hodině si poté měli čtyři vyvolaní žáci namísto opakování vylosovat jeden z podepsaných kvízů (aby se vědělo, zda si nevytáhne svůj připravený), a pokud by jej správně vyřešili 26

do 2,5 minuty,, dostali by jedničku, pokud ne, jedničku by dostal stal nevyvolaný žák ze třídy, který by znal řešení. V případě, že řešení by neznal nikdo ze žáků žák ve třídě, známku výbornou získá žák, který kvíz připravil. Na závěr vyučovací čovací hodiny pedagog sdělil sd žákům téma příští říští vyučovací vyu hodiny. Použité pomůcky ůcky v této hodině byly počítač, dataprojektor. 6.2 Interpretace výsledků výsledk dotazování 6.2.1 Škola A Otázka č. 1: Jakého jste pohlaví? Pohlaví respondentů 24

Počet respondentů

27 18 9

3 0 chlapec

dívka

Graf 1. Pohlaví respondentů (Zdroj: Vlastní práce) Graf.

Celkem se dotazníkového šetření šet na této škole zúčastnilo astnilo 27 žáků, žák z toho 24 chlapců a 3 dívky.

Otázka č.. 2: Jaký máte vztah k odbornému předmětu tu ekonomika?

Počet

respondentů

Vztah respondentů k předmětu ekonomika 27 24 21 18 15 12 9 6 3 0

11 8 5

3

oblíbený neoblíbený

žádný

nevím

Graf. 2 Vztah respondentů k předmětu ekonomika (Zdroj: Vlastní práce)

Z výsledků vyplývá, že ekonomika na této škole je pro 11 respondentů respondent oblíbená. Neutrální vztah má k ní 8 respondentů. Jako neoblíbený předmět označili ozna ekonomiku 3 respondenti a 5 respondentů respondent zvolilo odpověď nevím. 27

Otázka č.. 3: Jakou formou probíhá opakování učiva u z minulé hodiny? V tomto polouzav zavřeném typu dotazníkové otázky mohli respondenti respondent volit více odpovědí.

Počet respondentů

Forma opakování látky 27 24 21 18 15 12 9 6 3 0

18 16

zkoušení hromadné žáka v lavici opakování

5

6

učitel zopakuje sám

diskuze

Graf. 3 Forma opakování látky z minulé hodiny

(Zdroj: Vlastní práce) práce

Opakování pakování nově probrané látky z minulé hodiny probíhá nejčastěji nej formou hromadného opakování a zkoušením žáka v lavici.

Otázka č. 4: Jakou metodu výuky nejčastěji nej ji používají pedagogové vyučující vyu odborný předmětt ekonomika? Tab. 2 Metoda výuky

počet žáků výklad 27 celkem 27 (Zdroj: Vlastní práce)

Nejčastěji ji používanou metodou výuky v odborném předm ředmětu ekonomika je na této škole výklad, kde tuto metodu zvolilo všech 27 dotázaných respondentů. respondent

Otázka č.. 5: Jaké další metody používají pedagogové při při výuce předmětu p ekonomika? V tomto polouzav zavřeném typu dotazníkové otázky mohlii respondenti zvolit více odpovědí.

28

Další metody výuky diktování řešení problémů problém projektová výuka rozhovor vyprávění popisování vysvětlování

6 2 2 2 2 9 7 0

3

6 9 12 15 18 21 24 27 Počet respondentů

Graf. 4 Další metody výuky


Dalšími metodami používanými pedagogem na této škole ve výuce předmětu ekonomika jsou vysvětlování, ětlování, tlování, popisování a diktování, kde tyto metody zvolilo přibližně p stejný počet et respondentů. respondentů Metodu vyprávění, ní, rozhovoru, projektové výuky a řešení problémů označili ili vždy jenom 2 respondenti.

Otázka č. 6: Probíhá ve Vašich hodinách ekonomiky diskuze? d

Počet respondentů

Diskuze 27

23

18 9

4

0 ano

ne

Graf 5 Diskuze Graf.

Na

otázku,

zda

probíhá


v hodinách

ekonomiky omiky diskuze,

23 respondentů,, že ano, 4 respondenti respondent odpověděli, li, že diskuze neprobíhá.

Otázka č. 7: Jak často diskutujete v předmětu ekonomika?

Počet respondentů

Četnost diskuze 27

17

18

6

9 0 každou hodinu

Graf. 6 Diskuze – četnost

občas


29

odpov odpovědělo

Na tuto otázku neodpověděli neodpov 4 respondenti, kteří v předchozí ředchozí otázce uvedli, že diskuze v hodinách ekonomiky neprobíhá. Podle odpovědí dí 17 respondentů respondent probíhá diskuze na této škole každou vyučovací hodinu, a podle 6 respondentů respondent probíhá diskuze v předmětu ekonomika občas. ob

astěji začíná diskuzi? Otázka č. 8: Kdo častěji

Počet respondentů

Začátek diskuze 27 18

11

9

9

3

0 žák

pedagog

Graf. 7 Začátek diskuze

žák i pedagog


Na tuto otázku opět op neodpověděli 4 respondenti, kteří ří uvedli, že diskuze v hodinách ekonomiky neprobíhá. Nejčastěji otevírá diskuzi podle 11 respondentů respondent žák, 9 uvedlo, že žák i pedagog a nakonec 3 respondenti odpověděli pedagog. pedagog

p estávkách o tématech, které se učíte u v předmětu Otázka č. 9:: Diskutujete o přestávkách ekonomika?

Počet respondentů

Diskuze o přestávkách 27

17

18

10 9 0 ano

ne

Graf. 8 Diskuze o přestávkách (Zdroj: Vlastní práce)

10 respondentůů na této škole diskutuje o přestávkách p estávkách se spolužáky o tématech, které probírají v předmě edmětu ekonomika, z toho 2 respondenti ještěě uvedli, uved že diskutují jen kvůli otázkám v písemce a u zkoušení. Dalších 17 respondentů respondent o přestávkách na témata probíraná v předmětu předm ekonomika nediskutuje.

30

Otázka č. 10:: Používají učitelé u v odborném předmětu tu ekonomika učební u pomůcky?

Počet respondentů

Používání učebních pomůcek 27

24

18 9

3 0 ano

ne

Graf. 9 Použití učebních pomůcek (Zdroj: Vlastní práce) práce

Podle 24 respondentů respondent učitel v předmětu ekonomika učební ební pomůcky pom používá, 3 respondenti, i, ale odpověděli, odpově že žádné pomůcky učitel nepoužívá.

Otázka č. 11: Jaké učební čební pomůcky pom v předmětu ekonomika pedagogové nejčastěji nej používají? V této otevřené ené otázce někteří respondenti uvedli li více nejčastěji nejč používaných pomůcek přii výuce ekonomiky.

Počet

respondentů

Učební pomůcky 27 24 21 18 15 12 9 6 3 0

24 18 15 12

počítač

interaktivní dataprojektor tabule

Graf. 10 Učební pomůcky

učebnice


Nejčastější pomůůckou ve výuce je podle 24 respondentů počíta čítač, z toho 18 respondentů ještěě uvedlo i interaktivní tabuli, 15 respondentů respondent dataprojektor a 12 respondentů napsalo, že pedagog při p i výuce ekonomiky používá učebnici. uč

31

Otázka č. 12:: Zvýší se Váš zájem o probírané učivo, u ivo, když je vysvětleno vysv na praktickém příkladu? íkladu? Vysvětlení na praktickém příkladu Počet respondentů

27

15

18

8

9

3

1

0 ano vždy

to záleží na dle toho, probírané zda učivu látce porozumím

ne

Graf. 11 Vysvětlení na praktickém příkladu (Zdroj: Vlastní práce) práce

15 respondentů uvádí, že jejich zájem o probírané učivo čivo se vždy zvýší, když je vysvětleno tleno na praktickém příkladu. p Podle 8 respondentůů to záleží na probírané látce, u 3 respondentůů se zájem zvýší dle toho, zda vysvětlenému lenému učivu u porozumí a 1 respondentu se v tomto případě p zájem o učivo nezvýší.

Otázka č. 13:: Jak hodnotíte pedagogické schopnosti učitele v odborném předmětu p ekonomika? U této otázky měli mě respondenti ke každé uvedené schopnosti pedagoga napsat známku jako ve škole, tedy stupeň stupe 1 jako výborná a stupeň 5 jako nedostatečná. nedostate Pedagogické schopnosti učitele 4

1,6

1,6

1,6

1,6

1,8

vysvětlení problému

praktický příklad

mezipředmětové vztahy

2

vysvětlení nového učiva

3

srozumitelnost výkladu

Známka

5

1,5 objektivnost při hodnocení

1

Graf. 12 Pedagogické schopnosti učitele (Zdroj: Vlastní práce) práce

Hodnocení pedagogických schopností učitele u v tomto předmě ředmětu ukazuje, že má pedagog schopnosti podle respondentů respondent do průměru 1,6; kroměě mezipředmětových vztahů, kde respondentii častěji hodnotili učitelovy schopnosti známkou chvalitebnou, ale i dobrou. 32

Otázka č. 14:: Motivuje Vás učitel u svým způsobem sobem výuky k učení odborného předmětu ekonomika? Motivace Počet respondentů

27

19 18

8

9 0 ano

ne

Graf. 13 Motivace


19 respondentůů učitel u svým způsobem výuky k učení ení ekonomiky motivuje, motivuje 8 respondentů nemotivuje.

Otázka č. 15:: Máte vlastní zájem zjišťovat zjiš ovat další informace o probírané látce v předmětu tu ekonomika?

Počet respondentů

Zjišťování dalších informací 27

15

18

12 9 0 ano

ne

Graf. 14 Zjišťování dalších informací (Zdroj: j: Vlastní práce) práce

Potřebu ebu nebo zájem zjišťovat zjiš ovat další informace o probírané látce má 12 respondentů.. 15 respondentů respondent další informace k probírané látce v ekonomice nezjišťuje. Otázka č. 16: Co byste zlepšil/a ve výuce předmětu p ekonomika? Tato otázka byla otevřeného otev typu, takže na ni žáci odpovídali zcela volně. voln Tab. 3 Návrh na zlepšení z ve výuce

nic nevím vše je perfektní více pomůcek pom všechno, zrušil bych předmět p

počet respondentů 19 4 2 1 1

celkem

27 (Zdroj: Vlastní práce) práce

33

Na otázku, co by respondenti respondent zlepšili ve výuce v předm ředmětu ekonomika, jich 19 odpovědělo,, že nic. 4 na tuto otázku napsali, že neví. 2 respondenti respondent napsali, že vše je perfektní. Více učebních u pomůcek by si přál ál 1 respondent a 1 by chtěl zlepšit všechno tím, že by zrušil celý předmět p ekonomika.

6.2.2 Škola B Otázka č. 1: Jakého jste pohlaví?

Počet respondentů

Pohlaví respondentů 24 18

14

12

9

6 0

chlapec

dívka

Graf. 15 Pohlaví respondentů (Zdroj: Vlastní práce)

Celkem se dotazníkového šetření šet na této škole zúčastnilo astnilo 23 respondentů, respondent z toho 14 chlapců a 9 dívek.

Otázka č.. 2: Jaký máte vztah k odbornému předmětu tu ekonomika? Vztah žáků k předmětu tu ekonomika

Počet respondentů

24 20 16

12 12

6

8

2

4

3

0 oblíbený

neoblíbený

žádný

nevím

Graf. 16 Vztah žáků k předmětu ekonomika (Zdroj: Vlastní práce) práce

Z výsledků dotazníkového šetření šet vyplývá, že ekonomika na této škole je pro 12 respondentůů oblíbeným předmětem. p 6 respondentů označilo označ tento předmět jako neoblíbený a 3 respondenti respondent zvolili odpověď nevím. Žádný ádný vztah k ekonomice označili 2 respondenti.

34

Otázka č.. 3: Jakou formou probíhá opakování učiva u z minulé hodiny? V tomto polouzavřeném polouzav typu dotazníkové otázky mohli respondenti respondent volit více odpovědí.

Počet respondentů

Forma opakování látky 24 21 18 15 12 9 6 3 0

21 13 7

7

zkoušení žáka v lavici

hromadné učitel opakování zopakuje sám


diskuze


Opakování nově probrané látky z minulé hodiny probíhá nejčastěji nej formou hromadného opakování kování a diskuzí. diskuzí

Otázka č. 4: Jakou u metodu výuky nejčastěji nej ji používají pedagogové vyučující vyu odborný předmětt ekonomika? Tab. 4 Metody výuky

počet žáků výklad 23 celkem 23 (Zdroj: Vlastní práce)

Nejpoužívanější ější metodou výuky v předmětu tu ekonomika je na této škole výklad.

Otázka č.. 5: Jaké další metody používají pedagogové při při výuce předmětu p ekonomika? V tomto polouzav zavřeném typu dotazníkové otázky vybírali respondenti více možností.

35

Další metody výuky 4

řešení problémů

3

předvádění ění učebních u pomůcek

7

televizní výuka

8

projektová výuka

2

rozhovor

4

vyprávění

17 17

popisování vysvětlování

0

4

8 12 16 20 24 Počet respondentů

Graf. 18 Další metody výuky používané ve výuce


Další metodou ve výuce ekonomiky je vysvětlování a popisování. popisování Tyto metody zvolilo přibližně stejnýý počet po respondentů. Pedagog dále používá metodu projektové a televizní výuky,, vyprávění, vypráv řešení problémů, předvádění ní učebních uč pomůcek a rozhovor.

Otázka č. 6:: Probíhá ve Vašich hodinách ekonomiky diskuze? d Tab. 5 Diskuze

počet 23 23

ano celkem


Na otázku, zda probíhá v hodinách ekonomiky diskuze, odpovědělo odpov všech 23 respondentů, že ano.

Otázka č. 7: Jak často diskutujete v předmětu ekonomika?

Počet respondentů

Četnost diskuze 24 20 16 12 8 4 0

20

každou hodinu

1

2

1x týdně

občas

Graf. 19 Diskuze – četnost (Zdroj: Vlastní práce)

Diskuze probíhá v předmětu ekonomika každou ždou hodinu, dle odpovědí odpov 20 respondentů.. 2 respondenti diskutují v hodině ekonomiky ky občas ob a 1 uvedl, že diskutují 1x týdně, ě, což vychází na každou druhou vyučovací vyu ovací hodinu. 36

Otázka č. 8: Kdo častěji astěji začíná za diskuzi? Začátek diskuze Počet respondentů

24 18

12 12

7 4

6 0 žák

pedagog

Graf. 20 Začátek diskuze

žák i pedagog


Nejčastěji začíná číná diskuzi podle 12 respondentů respondent učitel.

Otázka č. 9:: Diskutujete o přestávkách p estávkách o tématech, které se učíte u v předmětu ekonomika? Diskuze o přestávkách Počet respondentů

24

16

18 12

7

6 0 ano

ne

Graf. 21 Diskuze o přestávkách (Zdroj: Vlastní práce)

O přestávkách diskutuje 7 respondentů, zbylých 16 na témata, která se učí u v předmětu tu ekonomika, nediskutuje.

Otázka č. 10:: Používají učitelé u v odborném předmětu tu ekonomika učební u pomůcky?

Počet respondentů


21

18 12 6

2

0 ano

ne


37

Učební pomůcky ůcky učitel v ekonomice používá podle 21 respondentů, respondent další 2 respondentii tvrdí, že nepoužívá.

Otázka č. 11: Jaké učební čební pomůcky pom v předmětu ekonomika pedagogové nejčastěji nej používají? V této otevřené řené otázce respondenti uváděli li více nejčastěji nejčast používaných pomůcek. Učební pomůcky Počet respondentů

24 20

17 14

16 12 8

5

4 0 počítač

učebnice

televize

Graf. 23 Učební pomůcky (Zdroj: Vlastní práce))

Nejvíce používanou učební u pomůckou v předmětu tu ekonomika je podle 17 respondentů počítač čítač. 14 respondentů uvedlo jako učební ební pomůcku pom učebnici a ostatních 5 uvedlo televizi.

Otázka č. 12:: Zvýší se Váš zájem o probírané učivo, u ivo, když je vysvětleno vysv na praktickém příkladu? Vysvětlení na praktickém příkladu Počet respondentů

24 20 16

12

12 8

6

4

4

1

0 ano vždy

to záleží na probírané látce

dle toho, zda učivu porozumím

Graf. 24 Vysvětlení Vysv na praktickém příkladu

ne


Podle 12 respondentů respondent se zájem o probírané učivo zvýší, pokud je vysvětleno vysv na praktickém příkladu, íkladu, ale záleží to na probírané látce. To u 6 respondentů respondent se zájem o učivo v tomto případě ípadě zvýší vždy. Podle 4 to záleží na tom,, zda učivu u porozumí 38

a 1 respondent odpověděl, odpově že pokud učitel látku vysvětlí tlí na praktickém příkladu, p jeho zájem o probírané učivo uč se tím vůbec nezvýší.

Otázka č. 13:: Jak hodnotíte pedagogické schopnosti učitele u v odborném předmětu p ekonomika? U této otázky měli mě žáci ke každé schopnosti napsat známku jako ve škole, tedy stupeň 1 jako výborná a stupeň stupe 5 jako nedostatečná. Pedagogické schopnosti učitele 4

2,4 1,3

1,3 praktický příklad

1,6


2

1,6


3


Známka

5

1,5

Graf. 25 Pedagogické schopnosti učitele

objektivnost při hodnocení


1


Respondenti této školy B vyhodnotili učitelovy u itelovy pedagogické schopnosti vyjmenované výše s průměrem prům do stupně 2, tedy chvalitebný.. Nejlépe si pedagog vede podle respondentů se schopností vysvětlit vysv tlit problém a s provázáním učiva u na praktický příklad. íklad. Jako nejhorší schopnost schopnos (podle průměru 2,4) uvádějí mezipředmětové mezipř vztahy, tedy že pedagog moc neuvádí učivo u do souvislostí s ostatními předmě edměty.

Otázka č. 14:: Motivuje Vás učitel u svým způsobem sobem výuky k učení odborného předmětu ekonomika?

Počet respondentů

Motivace 24

21

18 12 6

2

0 ano

ne

Graf. 26 Motivace


Učitel předmětu ětu ekonomika svým způsobem sobem výuky motivuje k učení 21 respondentů, další 2 nemotivuje vůbec. 39

Otázka č. 15:: Máte vlastní zájem zjišťovat zjiš ovat další informace o probírané látce v předmětu tu ekonomika?

Počet respondentů

Zjišťování dalších informací 24 18

15

12

8

6 0 ano

ne

Graf. 27 Zjišťování dalších informací (Zdroj: Vlastní práce) práce

Dalšíí informace o probírané látce zjišťuje zjiš 8 respondentů,, což je 1/3 z celé třídy.

Otázka č. 16:: Co byste zlepšil/a ve výuce předmětu ekonomika? V této otevřené ené otázce respondenti odpovídali zcela volně. voln Tab. 6 Návrh na zlepšení ve výuce

počet žáků 14 5 3 1 23

nic nevím mladší učitelku u zrušit zkoušení celkem


Nejvíce je s výukou spokojeno 14 respondentů, 5 neví, co by zlepšili ve výuce předmětu tu ekonomika. 3 si přejí p mladší paní učitelku a 1 by úplně zrušil zkoušení.

6.2.3 Škola C Otázka č. 1: Jakého jste pohlaví? Pohlaví respondentů Počet respondentů

20 15

10

10

chlapec

dívka

10 5 0

Graf. 28 Pohlaví respondentů (Zdroj: Vlastní práce)

40

Dotazníkového šetření šet se na této škole C zúčastnilo astnilo celkem 20 respondentů, z toho je 10 chlapců a 10 dívek. Poměr Pom pohlaví je zde zcela vyrovnán.

Otázka č.. 2: Jaký máte vztah k odbornému předmětu tu ekonomika? Vztah žáků k předmětu ekonomika

Počet respondentů

20 16 12

7

8

5

5

žádný

nevím

3

4 0 oblíbený

neoblíbený

Graf. 29 Vztah respondentů respondent k předmětu ekonomika (Zdroj: Vlastní práce) práce

Za oblíbený předm ředmět považuje ekonomiku 7 respondentů.. 3 ekonomiku v oblibě nemají, 5 respondentů neví a 5 má k předmětu tu ekonomika vztah žádný.

Otázka č.. 3: Jakou formou probíhá opakování učiva u z minulé hodiny? V tomto polouzavřeném polouzavřeném typu dotazníkové otázky mohli žáci volit více odpovědí. odpov Forma opakování látky 20 Počet respondentů

20 16 12 8

5

4 4

6

3

1

0 zkoušení zkoušení hromadné žáka u žáka v opakování tabule lavici

test


učitel zopakuje sám

diskuze


Opakování učiva čiva z minulé hodiny probíhá formou hromadného ho opakování podle všech dotázaných respondentů. respondent

41

Otázka č. 4: Jakou metodu výuky nejčastěji nej používají pedagogové vyučující vyu odborný předmětt ekonomika? Tab. 7 Metody výuky

počet respondentů výklad 20 celkem 20 (Zdroj: Vlastní práce)

Výklad jako metodu výuky, kdy u ní může že být použita prezentace v power pointu, zvolilo všech 20 respondentů. respondent

Otázka č.. 5: Jaké další metody používají pedagogové při při výuce předmětu p ekonomika? V tomto polouzav zavřeném typu dotazníkové otázky vybírali respondenti více možností. Další metody výuky 2

samostatná práce žáků žák

9

řešení problémů problém

20

projektová výuka

9

hry

4

rozhovor

14

popisování

2

vysvětlování

0

4

8

12

16

20

Počet respondentů

Graf. 31 Další metody výuky výu


20 respondentůů uvedlo uved jako další používanou metodu výuky projektovou výuku. Dalšími metodami jsou popisování, řešení problémů,, hry, rozhovor, vysvětlování vysv a samostatná práce žáků. žáků

Otázka č. 6:: Probíhá ve Vašich hodinách ekonomiky diskuze? d Tab. 8 Diskuze

ano celkem

počet respondentů 20 20 (Zdroj: Vlastní práce)

Na otázku, zda probíhá v hodinách ekonomiky iky diskuze, odpovědělo odpov všech 20 respondentů,, že ano.

42

Otázka č. 7: Jak často diskutujete v předmětu ekonomika? Tab. 9 Diskuze – četnost

každou hodinu celkem

počet respondentů 20 20 (Zdroj: Vlastní práce)

Diskuze na této škole C probíhá z odpovědí dí všech dotázaných respondentů respondent každou hodinu. Otázka č. 8: Kdo častěji astěji začíná za diskuzi? Tab. 10 Začátek diskuze

počet respondentů 20 20

pedagog celkem


Nejčastěji začíná číná diskuzi, dle odpovědí všech 20 respondentů,, učitel. u Otázka č. 9:: Diskutujete o přestávkách p estávkách o tématech, které se učíte u v předmětu ekonomika?

P o č e t respondentů

Diskuze o přestávkách 20

16

15 10 5

4

0 ano

ne

Graf. 32 3 Diskuze o přestávkách (Zdroj: Vlastní práce) práce

4 respondenti diskutují o přestávkách, p 16 respondentů nediskutuje. Otázka č. 10:: Používají učitelé u v odborném předmětu tu ekonomika učební u pomůcky?

Počet respondentů


19

15 10 5

1

0 ano

ne


43

Z odpovědí 19 respondentů respondent je zřejmé, že učitel v předmětu ětu ekonomika používá učební pomůcky. Jen 1 respondent uvedl, že učitel itel žádné pomůcky pom v předmětu ekonomika nepoužívá.

Otázka č. 11: Jaké učební čební pomůcky pom v předmětu ekonomika pedagogové nejčastěji nej používají? V této otevřené řené otázce respondenti uváděli uvád li více nejčastěji nejčast používaných pomůcek. Učební pomůcky Počet respondentů

20

17

15 10

6 5 0 počítač

učebnice

Graf. 34 Učební pomůcky (Zdroj: Vlastní práce))

Z nejčastěji používaných učebních u pomůcek v předmětu ětu ekonomika jsou to počítač a učebnice.

Otázka č. 12:: Zvýší se Váš zájem o probírané učivo, u ivo, když je vysvětleno vysv na praktickém příkladu? íkladu? Vysvětlení na praktickém příkladu Počet respondentů

20 16 12

10 6

8

2

2

dle toho, zda učivu porozumím

ne

4 0 ano vždy

to záleží na probírané látce

Graf. 35 Vysvětlení Vysv na praktickém příkladu


Jestliže je probírané učivo u vysvětleno na praktickém příkladu, íkladu, zvýší se tak vždy zájem 10 respondentů, ů, podle podl 6 to záleží na probírané látce, 2 respondenti respondent odpověděli, že se zájem zvýší ší dle toho, zda učivu u porozumí a podle 2 respondentů respondent se zájem o probírané učivo, ivo, když je vysvětleno vysv na praktickém příkladu, nezvýší. 44

Otázka č. 13:: Jak hodnotíte pedagogické schopnosti učitele u v odborném předmětu p ekonomika? U této otázky měli m respondenti ke každé schopnosti napsat známku jako ve škole, tedy stupeňň 1 jako výborná a stupeň stupe 5 jako nedostatečná. Pedagogické schopnosti učitele 4

1,7

1,7

1,7

1,7


praktický příklad

2


3


Známka

5

2,2 1,4

Graf. 36 Pedagogické schopnosti učitele

objektivnost při hodnocení


1


Z odpovědí zúčastn častněných respondentů vyplývá, že pedagog na této škole C má pedagogické schopnosti většinou v v průměru 1,7 kromě mezipředm ředmětových vztahů, kde je tento průměr 2,2.

Otázka č. 14:: Motivuje Vás učitel u svým způsobem sobem výuky k učení odborného předmětu ekonomika? Motivace Počet respondentů

20

15 15 10

5 5 0 ano

ne

Graf. 37 Motivace


15 respondentůů učitel uč svým způsobem výuky motivuje, 5 nemotivuje vůbec. v

45

Otázka č. 15:: Máte vlastní zájem zjišťovat zjiš ovat další informace o probírané látce v předmětu tu ekonomika? Zjišťování dalších informací Počet respondentů

20 15 10

11

9

5 0 ano

ne

Graf. 38 Zjišťování dalších informací (Zdroj:: Vlastní práce) práce

9 respondentůů zjišťuje zjiš další informace k probírané látce, 11 respondentů respondent ne.

Otázka č. 16:: Co byste zlepšil/a ve výuce předmětu p ekonomika? V této otevřené ené otázce respondenti odpovídali zcela volně. voln Tab. 11 Návrh na zlepšení ve výuce

nic nevím evím výuka v počítačové učebně rozdělení do menších skupin celkem

počet respondentůů 10 4 4 2 20 (Zdroj: Vlastní práce) práce

10 respondentůů je s výukou ekonomiky zcela spokojeno, 4 neví, 4 chtějí, cht aby výuka probíhala v počítačové po učebně, a 2 si přejí rozdělit při ři výuce do menších skupin.

46

7 DISKUZE Z celkového počtu 70 dotázaných respondentů na třech středních odborných školách je 48 chlapců a 22 dívek, poměr je nevyrovnaný a je to dáno hlavně dotázanými studijními obory. Na škole A i B převažují ve vybraných oborech chlapci, na škole C je poměr pohlaví ve zkoumaném oboru zcela vyrovnán. Provedený průzkum na odborných školách dále ukazuje, že ekonomika je u 43 % respondentů předmět oblíbený, nejvíce však na škole B, kde se ekonomika stala zároveň i nejméně oblíbenou. Opakování učiva z minulé hodiny probíhá formou hromadného opakování na všech třech školách. Z nejpoužívanějších metod výuky, dle metody dotazování, je to na všech třech školách výklad. Toto souhlasí i s metodou pozorování v hodině, kdy byla na všech třech zkoumaných školách použita také metoda výkladu. Z dalších používaných metod výuky je to na všech třech zkoumaných školách metoda popisování. Na škole A dále metoda vysvětlování. Podle respondentů používá při výuce ekonomiky pedagog i metodu diktování, kterou uvedli respondenti pouze na této škole. Na škole B jsou dalšími používanými metodami metoda vysvětlování a pouze respondenti této školy uvedli metodu televizní výuky. Pedagog na škole C používá ve výuce ekonomiky dále metodu projektové výuky a opět jenom respondenti této školy uvedli metodu didaktických her. Diskuze každou hodinu probíhá na škole C a diskuzi nejčastěji otevírá pedagog. Diskuze poté probíhá i o přestávkách a to na témata, která se žáci učí v ekonomice a to nejvíce na škole A a nejméně na škole C. Používání učebních pomůcek je nejčastěji na škole C, nejméně pak na škole A. Všechny zkoumané školy používají v hodinách ekonomiky nejčastěji jako učební pomůcku počítač. Největší zájem o probírané učivo, pokud je při výuce vysvětleno na praktickém příkladu mají respondenti ze škol A a C a to vždy. Co se týká pedagogických schopností jednotlivých vyučujících pedagogů předmětu ekonomika, tak největší schopnost vysvětlit problém a využít praktický příklad ve výuce má učitel na škole B, který ale zároveň zcela neuvádí učivo do souvislostí s ostatními vyučovacími předměty. Objektivitu při hodnocení žáků 47

si zachovává pedagog na škole C. Na všech třech školách byli učitelé nejhůře hodnoceni, co se týká mezipředmětových vztahů. To znamená, že jim zřejmě chybí schopnost uvádět učivo ekonomiky do souvislostí s jinými předměty nebo se tím nezabývají, ale žáci to dle výsledků dotazníkového průzkumu evidentně postrádají. Jedná se o samostatné zjišťování dalších informací mimo výuku. Nejvíce dokáže motivovat žáky k učení ekonomiky pedagog na škole B, nejméně pak na škole A. Žáci školy C dále zjišťují informace o probírané látce v tomto předmětu, naopak na škole B už žáci další informace nezjišťují vůbec.

48

8 ZÁVĚR V této bakalářské práci bylo provedeno mapování metod výuky a forem práce u učitelů odborných předmětů, a sice v odborném předmětu ekonomika na třech středních odborných školách, z toho dvě byly státní a jedna soukromá. Bakalářská práce má dvě části, teoretickou, ve které jsou literárním přehledem zpracovány metody výuky a praktickou, ve které bylo provedeno a následně vypracováno dotazníkové šetření a přímé pozorování v hodině. V této bakalářské práci byly použity metody získávání informací a to empirické metody, kdy jsou informace získávány přímo ve školském prostředí. Každá výzkumná metoda má svoje klady, ale také slabá místa. Je proto vhodné kombinovat metody, využívat více metod, jak při získávání informací o řešeném problému, tak při jejich zpracování. Metody výuky v odborných předmětech na odborných školách: Lze říci, že učitelé v odborném předmětu používají jako nejčastější metodu výuky výklad s použitím prezentace v power pointu. Na jednu stranu je metoda výkladu vhodná příprava žáků na vysokou školu, kde se s touto metodou budou žáci setkávat nejčastěji. Na druhou stranu je ale střední škola pro pedagoga nejlepší příležitostí k tomu, jak si metody výuky vyzkoušet, jak je rozvíjet, osvojovat si jejich techniku, zdokonalovat se v jejich provádění, jak je aplikovat na odborné předměty, jak je předávat žákům, a to tak, aby prezentovaným metodám nejenom rozuměli, ale aby je i zároveň přiměly a motivovaly k učení, oblíbenosti a porozumění v odborných předmětech. Srovnání metod výuky v odborných předmětech na státních a soukromých středních odborných školách: Metody výuky se na těchto školách podstatně liší. Státní škola A Podle dotazníkového šetření i pozorování v hodině je na státní škole A nejpoužívanější metodou výuky výklad. Další metody nejsou tak časté, ale přesto je z průzkumu zřejmé, že je pedagog občas používá. Jsou jimi popis a vysvětlování. Jedinou aktivizující metodou užívanou pedagogem v předmětu ekonomika na této škole je diskuze, kterou uvedlo stejný počet žáků jako metodu diktování. Pouze na této státní škole A, jako jediné, byla dotazníkovým šetřením i pozorováním v hodině zjištěna právě tato metoda diktování.

49

Dalším zajímavým poznatkem, zjištěným průzkumem na této škole metodou pozorování v hodině je, že si žáci zapisují poznámky z výkladu ve vyučovací hodině do předem vytištěných prezentací (pokud si je přinesou, případně vytisknou) anebo přímo do notebooků. Státní škola B Tato škola používá k výuce předmětu ekonomika také metodu výkladu. Nejčastěji používanou aktivizující metodou je metoda diskuze. Další metody výuky stejně často používány jsou klasické metody a to vysvětlování a popis. Zajímavou metodou používanou vyučujícím pedagogem v odborném předmětu ekonomika je televizní výuka. Soukromá škola C Pedagog na soukromé škole C, jako jediné ze všech třech zkoumaných škol, používá všechny tři metody – klasickou, aktivizující i komplexní (rozdělení dle Maňáka 2003). Nejčastěji uplatňuje metodu výkladu, tedy klasickou metodu. Další metodou je potom metoda komplexní – zde používá projektovou výuku. Z dotazníkového průzkumu je zřejmé stejně časté použití aktivizující metody, a sice diskuze. Dalšími metodami, které žáci označili v dotazníku za nejčastěji používané jsou popis a řešení problémů. Vyučující pedagog tohoto předmětu jako jediný ze třech připravuje do výuky didaktické hry. Z průzkumu tedy vyplývá, že nejčastěji a nejvíce používá různé druhy metod výuky v odborném předmětu ekonomika pedagog na soukromé škole. Závěrem lze říci, že na státních školách jiné metody výuky kromě klasického výkladu jsou velmi málo používány a uplatňovány. Zda je to dáno hodinovou dotací na odborné předměty, kvalifikací pedagogů, anebo učebními osnovami nelze ovšem říci. Otázkou také zůstává, jak je ředitel školy nakloněn dalšímu vzdělávání a rozvíjení svých pedagogů. Zda mají možnost absolvovat semináře, školení, kurzy atd. To vše bychom museli dále zkoumat. Co lze ale říci je, že je pro pedagoga velmi snadné odvykládat učivo z prezentace v power pointu, kdy pokud nechce, nemusí ani doplňovat různé souvislosti, poučky, vlastní názor, detailnější informace a stačí mu tedy, když tuto prezentaci pouze přečte. Je to totiž nejjednodušší příprava na vyučovací hodinu anebo téměř žádná, pokud se obsah prezentace nemění a zůstává stejný pro několik roků dopředu. Osobně si nemyslím, že by se pedagog zdržoval při vyučovací hodině používáním různých druhů metod, že by to odpoutalo pozornost žáků, že by nestihl 50

probrat danou látku anebo ji patřičně vysvětlit, ale myslím si, že je to o zaběhnutém systému z minulosti v našem školství, o kvalifikovanosti, přístupu, dovednostech, vědomostech, nadhledu a odbornosti pedagogů. Že spousta pedagogů není pro svou práci zapálena a škola, případně žáci s tím nic nesvedou. Z provedeného průzkumu nelze dále usuzovat, zda je používaný způsob výuky vázaný k věku pedagogů, protože ten nebyl v rámci průzkumu zjišťován. V očích žáků je učitel představitelem nejenom školy, ale i vyučovacího předmětu. V jeho činnosti musí skloubit jak odborné tak i pedagogické vědomosti a dovednosti, zároveň, ale i kulturní rozhled. Úspěch vyučování a v mnoha směrech i učení je spjat s jeho osobností, s jeho charakterovými a morálními vlastnostmi, s jeho odbornou, pedagogickou a psychologickou připraveností a širokým všeobecným rozhledem. Jen na něm záleží, jaké metody výuky zvolí, jak utvoří obsah učiva, vystihne logické spojitosti, využije didaktických zásad. Dobrý učitel by měl v sobě spojovat všechny potřebné vlastnosti, ale zároveň samozřejmě zůstat individualitou. Dobrý učitel dělá hlavně svoji profesi s láskou, zájmem a dobrými výsledky (Starý 2008).

51

POUŽITÁ LITERATURA ASZTALOS, O. Oborová didaktika ekonomických předmětů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze 1992. 140 s. ISBN 80-7079-063-6 ASZTALOS, O. Ekonomické vzdělávání v systému středního a vyššího školství v České republice. Praha: VŠE, 1996. ISBN 80-7079-319-8. ASZTALOS, O., KOUDELA, J., ROTPORT, M. Vybrané problémy z didaktiky ekonomických předmětů. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze 1992. 123 s. ISBN 80-7079-362-7 FERNSTERMACHER, G. D., SOLTIS J. F., Vyučovací styly učitelů. 1. vyd. Praha: Portál 2008. 128 s. ISBN 978-80-7367-471-7 GEIGER, K. Methodik der Lehre der Wechselstromtechnik. Berlin: VEB Verlag Technik 1956. KALHOUS, Z., OBST, O., A KOL. Školní didaktika. 1.vyd. Praha: Portál 2002. 448 s. ISBN 80-7178-253-X. KOLÁŘ, Z., VALIŠOVÁ, A. Analýza vyučování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing 2009. 232 s. ISBN 978-80-247-2857-5 KOMENSKÝ, J. A., Didaktika velká. 3. vyd. Brno: Komenium 1948. 252 s. KOTRBA T., LACINA, L. Praktické využití aktivizačních metod ve výuce. 1. vyd. Brno: Společnost pro odbornou literaturu 2007, 188 s., ISBN 978-80-87029-12-1 LINHARTOVÁ, D. Pedagogická komunikace pro učitele. Brno: MZLU v Brně 2001. 76 s. ISBN 80-7157-556-9 LINHARTOVÁ, D. Psychologie pro učitele. 2. vyd. Brno: MZLU v Brně 2008. 260 s. ISBN 978-80-7375-222-4 MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. 1. vyd. Brno: Paido 2003 222 s. ISBN 807315-039-5 MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. 1. vyd. Praha: Portál 1998. 240 s. ISBN 807178-246-7 MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha: SPN 1984. 238 s. PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. 1.vyd. Praha: Portál 2001. 144 s. ISBN 80-7178-584-9 OURODA, S. Oborová didaktika. 2. vyd. Brno: MZLU v Brně 2009. 118 s. ISBN 97880-7375-332-0 PAVLÍK, O. Didaktika. Bratislava: Státne nakladatelstvo 1949. 238 s. 52

PETTY, G. Moderní vyučování. 3 vyd. Praha: Portál 2004. 380 s. ISBN 80-7178-978-X RICHTAR, B. Didaktika ekonomických předmětů II.díl. 1. vyd. Brno: VŠZ v Brně 1989. 178 s. SITNÁ, D. Metody aktivního vyučování – Spolupráce žáků ve skupinách. 1. vyd. Praha: Portál 2009. 152 s. ISBN 978-7367-246-1 SKALKOVÁ, J., Obecná didaktika. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 328 s. ISBN 978-80-247-1821-7 STARÝ, K., A KOL. Pedagogika ve škole. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 152 s. ISBN 978-80-7367-511-0 ŠVARCOVÁ, J., Ekonomie – stručný přehled. Teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. 1. vyd. Zlín: CEED nakladatelství a vydavatelství 1999. 270 s. ISBN 80-902552-2-1 VLČEK, J. A KOL. Ekonomie a ekonomika. 3.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 560 s. ISBN 80-7357-103-X ŽÁK, M. A KOL. Velká ekonomická encyklopedie. 2 vyd. Praha: Linde, a. s. 2002. ISBN 80-7201-381-5

53

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tab. 1 Přehled zúčastněných respondentů Tab. 2 Metoda výuky Tab. 3 Návrh na zlepšení ve výuce Tab. 4 Metody výuky Tab. 5 Diskuze Tab. 6 Návrh na zlepšení ve výuce Tab. 7 Metody výuky Tab. 8 Diskuze Tab. 9 Diskuze Tab. 10 Začátek diskuze Tab. 11 Návrh na zlepšení ve výuce Graf. 1. Pohlaví respondentů Graf. 2 Vztah respondentů k předmětu ekonomika Graf. 3 Forma opakování látky z minulé hodiny Graf. 4 Další metody výuky Graf. 5 Diskuze Graf. 6 Diskuze – četnost Graf. 7 Začátek diskuze Graf. 8 Diskuze o přestávkách Graf. 9 Použití učebních pomůcek Graf. 10 Učební pomůcky Graf. 11 Vysvětlení na praktickém příkladu Graf. 12 Pedagogické schopnosti učitele Graf. 13 Motivace Graf. 14 Zjišťování dalších informací Graf. 15 Pohlaví respondentů Graf. 16 Vztah žáků k předmětu ekonomika Graf. 17 Forma opakování látky z minulé hodiny Graf. 18 Další metody výuky používané ve výuce Graf. 19 Diskuze – četnost Graf. 20 Začátek diskuze Graf. 21 Diskuze o přestávkách 54

Graf. 22 Použití učebních pomůcek Graf. 23 Učební pomůcky Graf. 24 Vysvětlení na praktickém příkladu Graf. 25 Pedagogické schopnosti učitele Graf. 26 Motivace Graf. 27 Zjišťování dalších informací Graf. 28 Pohlaví respondentů Graf. 29 Vztah respondentů k předmětu ekonomika Graf. 30 Forma opakování látky z minulé hodiny Graf. 31 Další metody výuky Graf. 32 Diskuze o přestávkách Graf. 33 Použití učebních pomůcek Graf. 34 Učební pomůcky Graf. 35 Vysvětlení na praktickém příkladu Graf. 36 Pedagogické schopnosti učitele Graf. 37 Motivace Graf. 38 Zjišťování dalších informací

55

SEZNAM PŘÍLOH 1. Dotazník

56

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Recommend Documents