MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
ZÁVĚREČNÁ PRÁCE
Brno 2013
Ing. Michal Kurka
Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Studijní program: Rostlinolékařství
Fytoplazma proliferace jabloně Závěrečná práce
Vedoucí závěrečné práce: prof. Ing. Radovan Pokorný, Ph.D. Brno 2013
Zpracoval: Ing. Michal Kurka
Prohlášení Tímto prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci v oboru specializačního studia Rostlinolékařství v rámci programu Institutu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného na Mendelově univerzitě v Brně vypracoval v době studia pod vedením prof. Ing. Radovana Pokorného, Ph.D. Závěrečnou práci jsem vypracoval za použití v této práci uvedených literárních zdrojů a z poznatků při výkonu úředního dozoru při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů. V Brně dne 12. května 2013 Podpis:
Děkuji Prof. Ing. Radovanu Pokornému, Ph.D. za erudovanou odbornou pomoc v oblasti epidemiologie ovocných rostlin, jeho praktické znalosti a připomínky ke zpracování zadaného tématu. Dále děkuji Ing. Janě Suché z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích, která je odpovědnou pracovnici za výzkum virologie, testování a ozdravování odrůd rostlin ovocných rodů a druhů, za vědeckou podporu a odbornou aplikaci výsledků pozorování a testování rozmnožovacího materiálu do této závěrečné práce. Rovněž děkuji paní Evě Černé, v současné době zaměstnankyni SEMPRY Litoměřice, s. r. o., která stála u zrodu testování a ozdravování rozmnožovacího materiálu v České republice v bývalé Šlechtitelské stanici v Těchobuzicích, za poskytnuté informace o počátcích testování a její erudovanou zkušenost v oblasti testování. Děkuji vedení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně za umožnění specializačního studia v oboru Rostlinolékařství na Mendelově univerzitě v Brně.
Souhrn Závěrečná práce pojednává o historii výskytu proliferace jabloně vzhledem k vědeckému zkoumání tohoto onemocnění. V literárním přehledu popisuje výskyt a projevy napadení fytoplazmou, její šíření, náchylnost starších odrůd na proliferaci a praktické zkoušení některých podnoží na odolnost. Pozornost je věnována popisu hostitele, škodlivého organismu a vektorů, kteří jsou schopni onemocnění přenášet z rostliny na rostlinu. Hlavním tématem je správná aplikace certifikačních schémat v procesu výroby zdravého rozmnožovacího materiálu při zabezpečení sledovaných pomologických hodnot odrůdy a jejího původu. V části závěrečné práce je provedena analýza evropské a české legislativy a to jak z historického pohledu, tak i ze současnosti se zaměřením k zamezení šíření proliferace jabloně rozmnožovacím materiálem. V závěru práce jsou výsledky doloženy fotografiemi a vzory úředních dokladů, které se týkají školkařské výroby rozmnožovacího materiálu. Klíčová slova: Proliferace jabloně, Apple Proliferation Phytoplasma, Candidatus Phytoplasma mali
Summary Final thesis is aimed at the history of Apple Proliferation Phytoplasma due to scientific investigation of this disease. The literature review describes the incidence and symptoms of phytoplasma infection, its spread, older varieties predisposition to proliferation and practical testing of some rootstocks for resistance. Attention is paid to describe the host organism and vectors that are capable of transmitting disease from plant to plant. The main topic is the proper application of certification schemes in the process of production of healthy planting material when security monitored pomological value of the variety and its origins. In the thesis is an analysis of European and Czech legislation, both from a historical perspective as well as from the present with a focus on preventing the spread of Apple Proliferation propagating material. In conclusion, the results are illustrated by photographs and models of official documents relating to the nursery production of planting material. Keywords: Apple Proliferation Phytoplasma, Candidatus Phytoplasma mali
OBSAH 1. Ú V O D
7
2. Cíl závěrečné práce
8
3. Literární přehled
9
3.1. Přehled literatury
9
3.2. Zařazení proliferace jabloně v systému
11
3.3. Popis hostitele a popis proliferace jabloně
12
3.4. Hostitelé proliferace jabloně
14
3.5. Přenašeči (vektoři) proliferace jabloně
15
3.6. Základní právní úprava v Evropské unii a v České republice
16
4. Produkce certifikovaného rozmnožovacího materiálu
18
4.1. Analýza legislativy
18
4.2. Certifikační schéma a testování rozmnožovacího materiálu jabloní
22
4.3. Uznávací řízení a kontrola rozmnožovacího materiálu jabloní
27
4.4. Analýza stavu rozmnožovacího materiálu v České republice
31
5. Závěr
34
6. Seznam použité literatury
35
8. Přílohy
37
1.
ÚVOD
Ovocnářství v rámci agrárního sektoru zaujímá významné postavení a to jak z pohledu produkčního intenzivního pěstování pro účely uvedení ovoce na trh, tak i z pohledu samozásobitelského. Podle Českého statistického úřadu bylo v České republice přes 2 300 pěstitelů ovoce hospodařící na více než 21 000 ha ovocných sadů. Z celkového počtu osázených ovocných sadů pěstování jabloní zaujímá téměř 50 % plochy (49,1 %). Přitom pěstování jádrovin má nejvyšší podíl ovocných stromů na jednotku plochy, kdy je to přibližně 1 100 ks na hektar jabloní a 900 ks stromů hrušní, tudíž je potřeba nejvyšší počet výsadbového materiálu. U ostatních ovocných druhů velkého ovoce se počet stromů na jednotku plochy pohybuje kolem 400 ks. Stáří ovocných sadů v České republice je nevyhovující, zvláště u jabloní je v současné době přibližně 42,6 % ovocných sadů přestárlých, nad 25 let. Nelichotivá situace je v tomto ohledu i v kontextu Evropské unie, kdy máme celkově druhé nejstarší ovocné sady. Právě v těchto přestárlých sadech je výskyt škodlivých organismů značný a zabránění dalšímu šíření je obtížné, tak se jeví potřeba zdravého výsadbového materiálu v příštím období velmi aktuální. Kromě škodlivých organismů, které se u jabloní vyskytují pravidelně a každoročně (např. patogen strupovitost jabloně) a kterých zvládnutí ochrany je limitujícím faktorem úspěšného pěstování ovoce dodávaného na trh, tak z pohledu dlouhodobého je bezpodmínečně nutné provádět veškerá preventivní opatření k zamezení použití výsadbového materiálu, který je již infikován škodlivými organismy a který ve výsledku nepřinese plánované sklizně ovoce. Většina popisovaných onemocnění jabloní (způsobeno viry a virům podobnými organismy) se dnes v certifikovaném rozmnožovacím materiálu v podmínkách České republiky téměř nevyskytuje. Je to pravděpodobně z důvodu toho, že bylo zvládnuto testování a případně vizuální selekce a z důvodu, že přenos osivem nebo vektory není, nebo prozatím nebyl zjištěn. Proliferace jabloně jako jedna ze závažných onemocnění jabloní, kterou způsobuje fytoplazma Candidatus Phytoplasma mali, je právě přenosná vektory a tím se stává více nebezpečná v ovocných sadech. 7
2.
CÍL ZÁVĚREČNÉ PRÁCE
Závěrečná práce je věnována problematice proliferaci jabloně, jako jednomu z nejvýznamnějších škodlivých organismů jabloní, která je šířena vegetativně nebo i pomocí vektorů. K uvedenému tématu je nutné prostudovat a zpracovat historické i současné práce vědeckých pracovníků a to jak zahraničních, tak i našich původních autorů. V práci je věnována pozornost biologii patogena a jeho přenašečům. Zvláště je věnována v práci pozornost vývoji vědeckého poznání o výskytu, šíření a škodlivosti dnes karanténního organismu a analýze evropské a české právní úpravy se zaměřením se na rod Malus a výše zmiňovanou proliferaci. Cílem je rovněž zpracovat hlavní zásady certifikace rozmnožovacího materiálu v podmínkách České republiky, které jsou zásadní k zabezpečení výsadbového materiálu odpovídajících pomologických hodnot a dobrého zdravotního stavu, případně popsat podmínky k zamezení dalšího šíření v případě zjištěného výskytu v rozmnožovacím materiálu. V přílohové části závěrečné práce je problematika doložena dokumentací o prováděném uznávacím řízení a fotografiemi o metodách testování a projevu škodlivého organismu.
8
3.
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1. Historie sledování patogena První zpráva o výskytu Candidatus Phytoplasma Mali u třešní (Prunus avium), meruněk (Prunus armeniaca) a slivoní (Prunus domestica) je ze Slovinska. Fytoplazma nebyla detekována z listů nebo lýka sledovaných stromů třešní, ale z kořenů třech stromů. Dále byla detekována ve dvou stromech meruněk z 29 a v jednom stromu z 34 slivoní (Mehle at al., 2007). Proliferace jabloně byla původně popisována jako růstová fyziologická anomálie. Později infekční původ byl zaznamenán v Itálii a v ČR se příčiny tohoto onemocnění sledovaly již počátkem šedesátých let. Průběh onemocnění naznačoval, že se může jednat o virový původ, ale nalezením tělísek podobných mykoplazmám, tzv. MLO organismy, bylo konstatováno, že onemocnění způsobuje fytoplazma, která je geneticky podobná fytoplazmě způsobující chřadnutí hrušní (PD - Pear decline) a evropské žloutence peckovin (ESFY – European Stone Fruit Yellows Phytoplasma), (Erbenová, Kučerová, 2005). Hlavní příznaky přítomnosti proliferace jabloně na ovocných stromech je metlovitost výhonů a tvorba malých plodů. Po laboratorní analýze infikovaných stromků odrůdy Golden Delicious byla prokázána ztráta apikální dominance (Hegele et al., 1998). První výskyt fytoplazmy proliferace jabloně na stromech hrušní detekované zároveň s přítomností chřadnutí hrušně (Pear decline) byl popsán v Maďarsku v roce 1998 (Serrone et al., 1998). První informace z jižní Itálie je z roku 1996, kdy ve vzorcích odebraných v letech 1994 – 1995 ze stromů, které jevily příznaky proliferace jabloně, byla metodou PCR detekována přítomnost této fytoplazmy u všech analyzovaných vzorků (Marcone et al., 1996. Volné šíření proliferace jabloně bylo sledováno v ovocných sadech jabloní v PorýníFalci (Německo) po více než 3 roky. Během šetření se v některých případech šíření fytoplazmy zvýšilo až o 40 %. Bylo vysloveno podezření, že důvodem šíření mohou být dotýkající se a prorůstající kořeny jednotlivých stromů. Dále byl v ovocných sadech zjištěn 9
velký výskyt Fieberiella florii, u některých jedinců byla detekována přítomnost fytoplazmy (Bliefernicht, Krczal, 1995). V provincii Friuli-Venezia Giulia v severní Itálii byl pozorován výskyt proliferace jabloně na odrůdách Florina, Prima a Priscila vysázené v letech 1985 – 1990 v ovocném sadu pěstovaném v režimu ekologického zemědělství. Výskyt napadených ovocných stromů se jevil lokální, což mohlo ukazovat na omezenou schopnost pohybu vektora (Loi et al., 1995). Větší množství podnoží bylo naroubováno infikovanými odrůdami Cox’s Orange Pippin a Golden Delicious a sledování bylo prováděno 4 roky. Naroubované stromky reagovaly velmi rozdílně a byly podle symptomatických projevů rozděleny do pěti skupin. Skupina I: odrůdy roubovány na Malus pumila, charakterizováno nízkou výtěžností, nízkou úmrtností, vysokým počtem metlovitosti a vysokou přítomností fytoplazmy v laboratorní analýze. Skupina II: vysoká úmrtnost jedinců. Skupina III: úmrtnost stejná jako ve skupině II, nižší přítomnost fytoplazmy při laboratorní analýze. Skupina IV: mortalita jedinců kolem 50 %, přítomnost fytoplazmy v laboratorní analýze nízká. Skupina V: většina stromků byla bez příznaků přítomnosti proliferace, nízká mortalita, laboratorní analýzy obvykle nulové. Tato skupina byla roubována na podnože pocházející s křížení Malus sieboldii a Malus sargentii s Malus pumila (Kartte, Seemüller, 1991). V pokusech roubování odrůd jabloní na různé podnože byla pozorována různá úroveň poškození ovocných stromků. V první skupině, kdy odrůda byly roubována na podnože Malus sylvestris, Malus baccata a Malus sikora, byly symptomy poškození po infekci pozorovány každý rok, ale růst nadzemních i podzemních částí stromků se jevil normální. Ve druhé skupině byla odrůda roubována na Malus kansuensis, Malus x moerlandsii, Malus tschonoskii a Malus x purpurea ’Lemoinei‘ a příznaky infekce a špatný růst byla pozorovány během prvních dvou let. Ve třetí skupině kříženců podnoží s Malus sieboldii vykázaly malou úmrtnost a nevykazovaly příznaky onemocnění. Tyto podnože by mohly být potenciální pro rozmnožování (Kartte, Seemüller, 1988). Onemocnění je v dnešní době rozšířeno ve všech státech Evropy. Růst napadených stromů je snížen o 30 – 40 %, výnos až o 95 %, počet plodů je nižší až o 86 %, nižší počet semen a hmotnost ovoce, horší kvalita plodů. Mezi nejdůležitější příznaky onemocnění patří zvětšení palistů a typickým znakem, který však nebývá pravidelně se objevující a obvykle se ukáže na rychle rostoucích výhonech během šokové fáze, je metlovitost. Tato 10
vzniká předčasným rašením pupenů ve vrchní části letorostů diferenciovaných v průběhu léta až na další vegetační období, výhonky jsou slabé, s hlavním letorostem svírající ostrý úhel a jsou napadány patogenem způsobujícím padlí jabloňové. Obdobně „metlovatí“ i kořenový systém (Čača et al., 1981). Mikroorganismus jako mykoplazma byl detekován elektronovým mikroskopem z kořenů a abnormálních výhonů uměle infikovaných rostlin (Brčák et al., 1972). Sledování různých skupin odrůdy Golden Delicious štěpovaných na různých podnožích (M4, M7, M9) prokázalo nižší obsah dusíku a draslíku o 21 až 29 % než kontrola. Ve všech analyzovaných vzorcích byl průměrně nižší obsah o 23 %, draslíku o 36 % a vápníku o 43 % než kontrola (Schmidle, Kunze, 1972).
3.2. Zařazení proliferace jabloně v systému Soustava: Vitae – živé organismy Doména: Bacteria – bakterie Kmen: Firmicutes Třída: Mollicutes Řád: Acholeplasmatales Čeleď: Acholeplasmataceae Rod: Phytoplasma (‘Candidatus Phytoplasma‘) Apple proliferation phytoplasma Obvykle rozvoj lidské činnosti vede k vědeckému poznání při zkoumání souvisejících činitelů. Škodlivé organismy projevující se v případě fytoplazem (v minulosti mykoplazem) různými deformacemi rostlin, barevnými odchylkami, zezelenání květů, bezsemenností rostlin, maloplodostí až mortalitou rostlin se připisovali virům, protože byl prokázán přenos pomocí vektorů. Objevem fytoplazmy v lýku aster v roce 1967 (Doi et al., 1967) a později pomocí laboratorních analýz při určování genetických relací fytoplazem, byl pro tyto organismy zaveden dočasný klasifikační systém (tzv. fylogenetický klasifikační systém) založený na kategorii ‘Candidatus‘, rod ‘Candidatus Phytoplasma‘, druh ‘Candidatus Phytoplasma Mali‘. Podrobněji viz v Přehledu vybraných druhů a izolátů fytoplazem a jejich klasifikace podle IRPCM (2004), Lee et al. (1998), Seemüller et al. (1998), Wei et al. (2007), Navrátil, M., Fialová, R. (eds.), 2008. 11
3.3. Popis hostitele a popis proliferace jabloně Popis hostitele Klasifikace rodu Malus: Říše: Plantae – rostliny Podříše: Tracheobionta – cévnaté rostliny Oddělení: Magnoliophyta – krytosemenné Třída: Rosopsida – vyšší dvouděložné Řád: Rosales – růžotvaré Čeleď: Rosaceae – růžovité Rod: Malus - jabloň Obdobně jsou v klasifikaci dalších potenciálních hostitelů proliferace jabloně zařazeni rody Pyrus a Prunus. Do hlavního hostitele proliferace jabloně rodu Malus patří dnes přes 30 různých samostatných druhů, přitom Malus pumila (jabloň nízká) a Malus sylvestris (jabloň lesní) a další jsou považovány za původní druhy současných ušlechtilých odrůd. Některé z původních druhů jsou samostatné botanické druhy volně rostoucí v Zakavkazí (Írán, Turkestán) a tato oblast je považována za primární zdroje všech dnes pěstovaných odrůd. Postupně záměrnou činností člověka se pěstování jabloní rozšířilo přes Malou Asii, Řecko a Itálii do celé Evropy a později do všech částí světa (kromě severního a jižního pólu). Dnes v oblasti ovocnářství tvoří jabloň nejpěstovanější ovocný druh, zejména v severní části mírného pásma představuje obvykle pěstování jabloní nad 50 %. Pro školkařskou produkci ovocných stromků je použitelné z rodu Malus jednak osivo některých botanických druhů (např. jabloň lesní) a jednak podnože množené vegetativně (např. typy J-TE-G, M 27, M 9, J-TE-E, M7, MM 106, MM 111, A2 a další), které vznikly záměrným šlechtěním. Všeobecně jabloň pro úspěšné pěstování má vysoké požadavky na stanoviště a výživu, jinak podléhá špatnému vývinu a tím citlivostí na škodlivé organismy a různé fyziologické poruchy, v konečném důsledku ke špatné a nízké plodnosti. Pokud jsou zajištěny dobré agroekologické podmínky (světlo, teplota, vláha, půdní podmínky, správná poloha, vhodná odrůda ve vztahu k podnoži), tak jako ovocný druh lze jabloň pěstovat od 12
subtropických oblastí až do oblastí severního mírného pásma, kde průměrná roční teplota je nad 6°C a až 700 m n. m. Přitom je nutné téměř vždy dát pozor na zamokřené polohy a mrazové kotliny, nevhodné jsou rovněž příliš výsušné polohy, pokud není zajištěna závlaha. Pro většinu odrůd je limitujícím faktorem úspěšného pěstování zvládnutí ochrany na strupovitost jabloně (Venturia inaequalis), z dalších významných škodlivých činitelů je to padlí jabloňové (Podospharea leucotricha), ze škůdců obaleč jablečný (Cydia pomonella), květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), pilatka jablečná (Haplocampa testidinea), z virových chorob je to mozaika jabloně (Apple mosaic virus), z fytoplazem zmiňovaná proliferace a z bakterióz bakteriální spála (Erwinia amylovora). Popis proliferace jabloně Ve starší literatuře je proliferace jabloní popisována jako „virový čarověník jabloní“. Je popisováno, že spící pupeny raší, listy jsou obvykle menší a užší, listy světlejší, slabší růst, nižší výnosy ovoce, které má dlouhé stopky a zvětšené palisty. Listy mají ostřejší a nepravidelné zoubkování. Onemocnění se vyskytuje ve Švýcarsku, Holandsku, v Itálii. Byl zjištěn snadný přenos roubováním. Mezi bezpříznakové odrůdy patří Antonovka, mezi náchylné odrůdy patří Delicious, Banánové zimní, Jonathan, Coxova reneta, Boskoopské a Baumanova reneta (Blattný et al., 1956, příloha 1). Hostitelskými rostlinami „viru“ jsou jabloně a hrušně. Onemocnění způsobuje zvětšení palistů se zoubkovaným okrajem a zkrácení listových řapíků, postranní větve vystupují v ostrém úhlu od hlavních větví. Stromy v jarním období raší o 1 – 2 týdny dříve a naopak ukončení vegetace na podzim je dřívější při výraznějším zbarvení do červena. Onemocnění způsobuje i plnokvětost nebo prorůstání květních pupenů v listy, případně může nastat kvetení v průběhu léta z pupenů připravených na další rok. U starších stromů je běžné zmnožení větví, tzv. „metlovitost“, zvláště u „vlků“, které vznikají prorůstáním pupenů. Květy jsou nenormální, ovoce je špatně vyvinuté s nižším obsahem cukrů a kyselin, malé, osivo deformované a špatně klíčí. „Virus“ se přenáší roubováním a očkováním a pravděpodobně se přenáší křísy. Odrůdy jsou různě náchylné a z podnoží bývají příznaky zejména u typu M 4. Plody jsou menší, ulpívají na větvích, jsou méně chutné, mají horší skladovatelnost. Nebezpečí proliferace spočívá zejména v tom, že může být mnoho let v latentní podobě. Typické příznaky se projeví při hlubokém zmlazení nebo 13
přeroubování staršího stromu. Mezi náchylné odrůdy patří Boskoopské, Coxova reneta, Jonathan, Golden Delicious, Boikovo, Ontario, Astrachán bílý, Kanadská reneta, tolerantní se jeví Lord Lambourne, Herme, Antonovka. Zastavení růstu napadených stromů může být o 30 až 40 % a snížení výnosů ovoce od 24 % (Ontario) až do 87 – 95 %, např. Coxova reneta (Lanák et al., 1969; Dvořák, A. 1987; Zacha et al., 1989). Přenos je prokázán i pomocí vektorů, např. penodějka Philaenus spumarius a další křísy. Infikováni mohou být jednotlivá vývojová stadia, kdy inkubační doba může být až dva roky a infekčnost si zachovají po celý život (Hluchý, et al., 1997). Mezi nejvýznamnější evropské autory popisující virová onemocnění a onemocnění způsobující virům podobné organismy patří Mária Németh, Virus, mycoplasma and rickettsia diseases of fruit trees, Akadémiai Kiadó, Budapest, 1986, kde kromě jiného uvádí, že u napadených stromů je snížen obsah chlorofylu až o 23 % a stromy se jeví chlorotické. Charakter projevů proliferace jabloně ukazuje, že je nesystémový, parciální. Pro účely testování je nutné znát průběh a projevy onemocnění. Tělíska fytoplazmy jsou téměř vždy detekovatelné z kořenů rostlin na rozdíl od nadzemních částí, kdy jsou detekovatelná pouze v určitém období (léto, podzim), přitom nejsou prokazatelná v průběhu vysokých teplot. V kořenovém systému lze tělíska najít i při odběru 20°C pod nulou (Erbenová, Kučerová, 2005). Z vědeckého hlediska patří proliferace jabloně mezi jednoduché prokaryotní organismy bez pevné buněčné stěny, jež je možné ji identifikovat pomocí elektronového mikroskopu. Vyskytuje se výhradně v sítkovicích rostlin a v těle přenašečů (vektorů). Všeobecně k detekci fytoplazmóz se používají různé laboratorní metody vyvinuté převážně závěrem minulého století. Dočasná klasifikace byla stanovena na základě genetické příbuznosti.
3.4. Hostitelé proliferace jabloně Amelanchier grandiflora, A. laevis, Cataranthus roseus, Cotoneaster melanocarpa, C. tomentosa, Crateagus monogyma, C. oxyacantha, Cydonia vulgaris, Chaenomeles japonica, Malus baccata, M. coronaria, M. Dawsoniana, M. Eleyi, M. floribunda, M. fusca, M. gloriosa, M. Halliana, M. ionensis, M. kansuenis, M. platycarpa, M. prunifolia, 14
M. pumila, M. purpurea, M. robusta, M. sikimensis, M. toringo, M. x Dawsoniana, Mespilus germanica, Photinai villosa, Pyracantha coccinea, Pyrus communis, Sorbus aria, S. aucuparia, S. hybrida (Németh, 1986).
3.5. Přenašeči (vektoři) proliferace jabloně Nejvýznamnější vektoři jsou mery Cacopsylla picta (Förster) - mera jabloňová) a Cacopsylla melanoneura (Förster) - mera černožilná. Klasifikace rodu Cacopsylla: Říše: Animalia – živočichové Podříše: Eumetazoa Kmen: Arthropoda – členovci Třída: Insecta – hmyz Řád: Hemiptera – polokřídlý Čeleď: Psyllidae – merovití Rod: Cacopsylla – mery Druh: Cacopsylla picta, Cacopsylla melanoneura Mera jabloňová je dlouhá přibližně 3,5 mm, její rozšíření je v celé Evropě, v průběhu vegetace přežívá na jabloních, v zimních obdobích ve vyšších polohách v jehličnatých lesích. Za rok má jednu generaci. Mera černožilná je rovněž dlouhá přibližně 3,5 mm, v průběhu vegetace přežívá na celé řadě růžovitých rostlin, přezimuje stejně jako předešlá ve vyšších polohách. Za rok má jednu generaci. Nelze opomenout při šíření proliferace jabloně z bezpříznakových stromů na velké vzdálenosti i lidský faktor, kdy i v dnešní době může být velkým problémem tohoto onemocnění. Přenos osivem jabloní případně půdními háďátky (např. Xiphinema, Longidorus) prozatím nebyl prokázán.
15
3.6. Základní právní úprava v Evropské unii a v ČR (předpisy platné v současné době) Evropská unie – tzv. marketingové směrnice Směrnice Rady 92/34/EHS ze dne 28. dubna 1992 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (platí pro porosty založené podle této směrnice, přechodné období je do 31. prosince 2018). Směrnice Komise 93/48/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rostlin a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle směrnice Rady 92/34/EHS (platí pro porosty založené podle této směrnice, přechodné období je do 31. prosince 2018). Směrnice Komise 93/64/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (platí pro porosty založené podle této směrnice, přechodné období je do 31. prosince 2018). Směrnice Komise 93/79/EHS ze dne 21. září 1993, kterou se stanoví dodatečná prováděcí ustanovení týkající se odrůdových seznamů rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin, které vedou dodavatelé podle směrnice Rady 92/34/EHS (platí pro porosty založené podle této směrnice, přechodné období je do 31. prosince 2018). Směrnice Komise 2003/111/ES ze dne 26. listopadu 2003, kterou se mění příloha II směrnice 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (platí pro porosty založené podle této směrnice, přechodné období je do 31. prosince 2018). Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (přepracované znění; doposud nemá prováděcí předpisy).
16
Evropská unie – rostlinolékařské předpisy Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství. Česká republika Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby). Vyhláška č. 332/2006 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu. Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů. Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů.
17
4.
PRODUKCE CERTIFIKOVANÉHO ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU
4.1. Analýza legislativy Právní předpisy Evropské unie – marketingové směrnice První směrnice (tzv. „marketingová“ směrnice), která stanovila všeobecné a základní pravidla společného trhu s rozmnožovacím materiálem ovocných rostlin v Evropském hospodářském společenství, aniž byly dotčeny rostlinolékařské předpisy, byla přijata v roce 1992. V seznamu druhů, kterých se tato směrnice týkala a které podléhaly úřednímu dozoru při výrobě a uvádění do oběhu, byl i rod Malus. Směrnice Rady 92/34/EHS, o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (a její prováděcí směrnice), sice definovala VF (virus free = viruprostý, tj. testovaný na všechny známé viry a virům podobné organismy) a VT (virus tested = testovaný na vyjmenované viry a virům podobné organismy) materiál pro případné označení, ale metody, rozsah a četnost testování nestanovila. Stanovila pouze minimální požadavky na zdravotní stav rostlin CAC materiálu (Conformitas Agraria Communitatis = konformní rozmnožovací materiál), kdy „alespoň při zrakovém zkoumání jsou rostliny v zásadě prosté škodlivých organismů a původců chorob snižujících jakost“ (Směrnice Komise 93/48/EHS, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle směrnice Rady 92/34/EHS, čl. 3). Přitom na rod Malus se vztahovaly všechny viry a virům podobné škodlivé organismy. Pokud některé členské státy uplatňovaly při rozmnožování ovocných rodů a druhů doporučená certifikační schéma pro předzákladní, základní a certifikovaný materiál, tak pravidla byla stanovena na národní úrovni jednotlivých členských států (Směrnice Komise 93/48/EHS, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rostlin a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle Směrnice Rady 92/34/EHS, článek 7). Původní Směrnice Komise 92/34/EHS byla přepracována a zveřejněna v roce 2008 – Směrnice Rady 2008/90/ES, ze dne 29. září 2008, o uvádění na trh rozmnožovacího 18
materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce. Podle článku 4 budou stanoveny zvláštní požadavky na ovocné roy a druhy určující podmínky, které musí splňovat předzákladní, základní a certifikovaný rozmnožovací a CAC materiál, kromě jiného i s ohledem na zdravotní stav rostlin, testovací metody a postupy k zabezpečení zdraví rostlin. Právní předpisy Evropské unie – rostlinolékařské předpisy Mezinárodní úmluva na ochranu rostlin (International Plant Protection Convention, IPPC) přijata v Římě 6. prosince 1951 (později doplněna v roce 1979 a revidována v roce 1997, v současné době 178 signatářů), k níž přistoupila ještě ČSSR v roce 1982, položila základ ochrany rostlin před škůdci a chorobami, při prevenci před jejich zavlečením a šířením. Přílohou této dohody byl Vzor rostlinolékařského osvědčení, kterým vývozní stát stvrzoval, že rostliny, části rostlin nebo rostlinné výrobky jsou prosté škodlivých organismů vyhovující platným předpisům na ochranu rostlin dovážejícího státu. V návaznosti na tuto mezinárodní úmluvu bylo nutné vydat rostlinolékařské předpisy uvnitř Evropského hospodářského společenství, protože opatření proti šíření a případná eradikace škodlivých organismů jednotlivými členskými státy byla na různé úrovni a harmonizací předpisů bylo nutné odstranit případné překážky volného obchodu. Směrnice Rady 77/93/EHS, o ochranných opatřeních uvnitř členských států proti zavlékání škodlivých organismů rostlin a rostlinných výrobků, byla přijata 21. prosince 1976. V příloze I byla ještě proliferace jabloně řazena mezi viry a mykoplazmy, jejichž dovoz je zakázán ve všech členských státech. V případě dovozu dřevin rodu Malus materiál byl doprovázen dokumentem stvrzujícím, že v místě pěstování se v posledním vegetačním období viry a mykoplazmy na rostlinách nevyskytovaly. Později byla tato směrnice novelizována a specifikace upřesněna o ustanovení, že rostliny pocházejí z oblastí prostých proliferace jabloně a buď byly vypěstovány podle certifikačního schématu, a nebo byly matečné rostliny, ze kterých rozmnožovací materiál pochází, testovány minimálně jednou za šest let na indikátory nebo jinými rovnocennými metodami. Obdobně je proliferace jabloně řešena i v posledním platném předpisu Směrnice Rady 2000/29/ES, o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich šíření na území Společenství. 19
Právní předpisy Evropské unie – další vývoj V současné době probíhá v Evropské unii rozsáhlá diskuse, zda v „marketingové“ směrnici mají být uvedeny i tzv. regulované (karanténní) škodlivé organismy, kam kromě jiného patří i proliferace jabloně, nebo budou uvedeny pro účely certifikace pouze v rostlinolékařských předpisech. Vývin právních předpisů v EU dnes naznačuje, že rostlinolékařské předpisy budou obsahovat všechny škodlivé organismy (karanténní a kvalitativní), které se na rozmnožovacím materiálu vyskytují a které snižují jeho jakost, včetně metod testování. Marketingové směrnice budou obsahovat jenom principy rozmnožování kromě zdravotního stavu rostlin. Zároveň jsou připravované společné předpisy pro veškerý rozmnožovací materiál s cílem je vydat formou NAŘÍZENÍ, které bude přímo aplikovatelné do národní legislativy všech členských států. Právní předpisy České republiky Právní základ uznávání (certifikace) rozmnožovacího materiálu byl položen zákonem č. 128/1921 Sb., o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení kulturních rostlin. Tento zákon z období první Československé republiky byl prvním zákonem tohoto druhu na světě, týkal se především semenářství polních plodin a pozdější legislativa pro rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů vycházela právě ze semenářských norem. Různá opatření proti zavlékání škůdců při výrobě, dovozu, průvozu a vývozu se objevovala v legislativě bývalého Československa průběžně, tzv. vnější a vnitřní karanténa. „Virózy na ovocných dřevinách“ bez bližší specifikace jako předmět vnitřní a vnější karantény se objevují poprvé až v prováděcím předpisu k zákonu č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve vyhlášce č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby a ve vyhlášce č. 63/1964 Sb., o ochraně proti zavlékání škůdců a chorob rostlin a plevelů při dovozu, průvozu a vývozu (vnější karanténa). V roce 1977 byly tyto předpisy novelizovány a ve vyhlášce č. 51/1977 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 63/1964 Sb., o ochraně proti zavlékání škůdců a chorob rostlin a plevelů při dovozu a vývozu (vnější karanténa), byla proliferace jabloně vyjmenována poprvé v seznamu škůdců vnější karantény. 20
Ve vyhlášce č. 83/1997, o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole, je proliferace jabloně (Apple proliferation phytoplasma) uvedena v seznamu škodlivých organismů, na které se vztahuje ohlašovací povinnost (viz příloha č. 1 vyhlášky), jakožto dovoz a průvoz rostlin rodu Malus napadených viry a virům podobnými organismy (viz příloha č. 6 a 7 vyhlášky). Původní ČSN 46 3601 Osivo a sadba ovocných dřevin platná 1. května 1980 (v zásadě prováděcí předpis k zákonu č. 61/1964 Sb.) rovněž obsahovala regulaci proliferace jabloně, později revidovaná a platná od 1. února 1990 obsahovala – „nesmí se vyskytovat“. ČSN byly platné až do roku 1996. I když testování rozmnožovacího materiálu vyjmenovaných ovocných druhů probíhalo v České republice prakticky od roku 1965, tak až zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin a zejména jeho prováděcí předpis, vyhláška č. 191/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, poprvé popsal „zvláštní jakostní třídy“: viruprostý materiál, jde-li o rozmnožovací materiál, který byl na základě mezinárodně
uznávaných metod shledán prostý všech známých virů a organismů podobných virům přirozeně se vyskytujícím v rámci daného rodu, materiál testovaný na virózy, jde-li o rozmnožovací materiál, který byl na základě
mezinárodně uznávaných metod shledán prostý hospodářsky významných virů a virům podobných organismů. V příloze č. 6 a 7. této vyhlášky byly zdravotní třídy pro jabloně stanoveny následovně: Viruprostý materiál: Apple mosaic virus Apple chlorotic leafspot virus Apple stem grooving virus Apple rubbery wood Apple flat limb Apple stem pitting Apple Spy 227 epinasty and decline Apple platycarpa scaly bark Apple horseshoe wound Apple proliferation
Mozaika jabloně Chlorotická skvrnitost listů jabloně Žlábkovitost kmene jabloně Gumovitost jabloně Zploštělost jabloně Mělká vrásčitost kmene jabloně Epinastie a odumírání Spy 227 Šupinatost kůry Malus platycarpa Podkovitost jabloně Proliferace jabloně 21
Materiál testovaný na virózy Apple mosaic virus Apple chlorotic leafspot virus Apple stem grooving virus Apple rubbery wood Apple flat limb Apple proliferation
Mozaika jabloně Chlorotická skvrnitost listů jabloně Žlábkovitost kmene jabloně Gumovitost jabloně Zploštělost jabloně Proliferace jabloně
Tento systém je v českém prostředí uplatňován doposud a má mezinárodní srovnání.
4.2. Certifikační schéma a testování rozmnožovacího materiálu jabloní Základní principy výroby zdravého rozmnožovacího materiálu jabloní (hrušní, kdouloní) podle doporučeného certifikačního schématu EPPO (European and Mediterranean Plant Protection Organization) Princip certifikačního schématu spočívá na těchto pěti základních prvcích: a)
původ odrůdy a její pomologické vlastnosti,
b)
pravost a čistota odrůdy,
c)
původ jednotlivých kategorií a generací rozmnožovacího materiálu,
d)
zdravotní stav rostlin,
e)
kvalita rozmnožovacího materiálu. Odrůda Šlechtitel cíleně na základě sledovaných pomologických hodnot vybírá vhodného
jedince případně více jedinců stávající odrůdy, případně sleduje a vybírá nově vyšlechtěnou odrůdu, která by již v této fázi měla být rozmnožena na několik kusů. Sleduje zejména znaky odrůdy, které jsou pro šlechtitele významné vzhledem k předpokládanému účelu pěstování, a sleduje, zda stávající odrůda nebo nová odrůda zachovává původní vlastnosti, pro které je sledována. Je to kandidátní rostlina (kandidátní rostliny) pro uplatnění v dalších systému rozmnožování. Obdobně se postupuje v případě výběru
22
podnoží pro vegetativní rozmnožování. U generativních podnoží by mělo být cílem vybrat typ odrůdy (semenného stromu), která produkuje vyrovnané (uniformní) potomstvo. Vybrané kandidátní rostliny jsou pěstovány ve vhodné izolaci (obvykle technický izolát) jednotlivě a odděleně od jiného rozmnožovacího materiálu tak, aby byla zajištěna ochrana proti škodlivým činitelům, v důsledku kterých by mohly být kandidátní rostliny znehodnoceny. Kandidátní rostliny jsou považovány za šlechtitelský materiál, který ještě nepodléhá uznávání (certifikaci), ale šlechtitel o něm vede podrobnou evidenci, aby později mohl prokázat původ odrůdy. Produkce předzákladního rozmnožovacího materiálu Z kandidátních rostlin se odebírá rozmnožovací materiál (rouby, očka) pro účely testování na rostlinné indikátory. Na zdravou podnož (doporučuje se používat semenáč jabloně, na který se generativním rozmnožováním podle dosavadního vědeckého poznání viry a virům podobné organismy nepřenáší) se ve spodní části naočkuje indikátor a nad ní očko z vybrané kandidátní rostliny, tzv. metoda dvojího očkování (viz obrázek 1 a 2). Očkování se provede minimálně v pěti opakováních z každé kandidátní rostliny na různé doporučené indikátory. Očkování se provádí v polních podmínkách v případě, že není nebezpečí přenosu testovaného škodlivého organismu z okolních porostů, nebo se provádí v technických izolátech odděleně od ostatních rostlin. Pokud kandidátní rostliny byly otestovány na všechny doporučené indikátory a sledovány po stanovenou dobu s negativním výsledkem, mohou se kandidátní rostliny prohlásit za předzákladní rozmnožovací materiál a umístit do technického izolátu (viz obrázek 6). Metody testování vegetativně rozmnožovaných podnoží jsou obdobné s tím rozdílem, že na rozmnožovací materiál pocházející z kandidátní rostliny (z kandidátních rostlin) se očkuje (roubuje) pouze indikátor. Případné ozdravování žádané odrůdy probíhá tak, že se naočkuje (naroubuje) na bezvirózní podnož. Doporučuje se u jabloně použít podnož vypěstovanou generativně, kdy podle dosavadního vědeckého poznání se sledované škodlivé organismy osivem nepřenáší. Rostlina se kultivuje v dalším období v termokomoře při stanovené teplotě a stanovenou dobu. Pokud se potom testováním výše uvedenou metodou neprojeví škodlivý organismus, 23
může být rostlina rovněž prohlášena za předzákladní rozmnožovací materiál a umístí se do technického izolátu. Udržování matečných porostů předzákladního rozmnožovacího materiálu Testovaný předzákladní rozmnožovací materiál je udržován v podmínkách zabraňujících infekci, je pravidelně vizuálně sledován a v případně potřeby retestován vhodnými metodami, které jsou prokazatelné pro detekci sledovaného škodlivého organismu. Testované rostliny s pozitivním výsledkem musí být neprodleně z izolátu odstraněny. Doporučuje se, aby tento předzákladní materiál byl rozmnožen a vysázen odděleně od ostatních sadů, kde po určitou dobu by měl být sledován na pravost a čistotu odrůdy, tzv. srovnávací výsadby, případně tuto výsadbu lze prohlásit za udržovací šlechtění. Předzákladní rozmnožovací materiál přemnožen v technickém izolátu za přísných zdravotních podmínek a umístěn opět v technické izolaci je považován opět za předzákladní rozmnožovací materiál. Produkce základního rozmnožovacího materiálu Základní rozmnožovací materiál pro odběr roubů a oček se získá přemnožením předzákladního rozmnožovacího materiálu s přihlédnutím na minimalizaci potřebného množství a v případě ušlechtilých odrůd je tento naroubován na podnože stejné kategorie a zdravotního stavu. Materiál je vysázen do tzv. prostorového izolátu, kde musí být pravidelně vizuálně kontrolován a namátkově laboratorně testován na přítomnost sledovaných škodlivých organismů. Obvykle se na základním rozmnožovacím materiálu neponechávají květy z důvodu nebezpečí infekce (zejména Erwinia amylovora). Základní materiál vegetativně rozmnožovaných podnoží se získá přemnožením předzákladního rozmnožovacího materiálu. V případě výskytu škodlivého organismu na rozmnožovacím materiálu musí být pozitivní stromy neprodleně odstraněny, případně mohou být stanovena další ochranná opatření.
24
Produkce certifikovaného rozmnožovacího materiálu Certifikovaný rozmnožovací materiál pro odběr roubů a oček je získán ze základního rozmnožovacího materiálu naroubováním na podnože stejné nebo vyšší kategorie. Matečný porost vegetativně rozmnožovaných podnoží je získán přemnožením základního rozmnožovacího materiálu. Materiál je vysázen do podmínek zaručující určitou ochranu proti škodlivým činitelům, tj. vytvoření bezpečné vzdálenosti od případných zdrojů infekce vzhledem k způsobu pěstování. Celý průběh procesu výroby rozmnožovacího materiálu podle schématu je kontrolován úředním osobou tak, aby byl znám původ každé rostliny. Metody testování rozmnožovacího materiálu Testování na dřevité indikátory je povinné a nenahraditelné. Může být provedeno v polních podmínkách nebo v technických izolátech. Používá se metoda dvojího očkování (viz obrázek 1 – 6) a sledování rostlin má být prováděno minimálně po dobu dvou let, v případě sledování na plodové škodlivé organismy aspoň po dobu dvou vegetačních období, kdy sledované rostliny přinesou úrodu ovoce. Při testování podnoží se na podnož očkuje pouze indikátor. Sledování je obdobné jako u ušlechtilé odrůdy. Při testování v technických izolátech by měla být zabezpečena regulace teploty (18°C až 25°C). Jako indikátor pro testování proliferace jabloně se používá odrůda Golden Delicious, v případě výskytu se detekuje metlovitost a zvětšení palistů. Testování na bylinných indikátorech je doplňková metoda pro detekci zejména mechanicky přenosných škodlivých organismů. Provádí se v technických izolátech opět za možnosti regulace teploty (18°C až 25°C). Laboratorní metody, jako je např. test ELISA, PCR (nejvíce využívána zejména pro detekci proliferace jabloně), molekulární hybridizace, DAPI, případně další, jsou rovněž považovány za doplňkové. Testování na bylinných indikátorech a laboratorní metody jsou rychlé a relativně ekonomicky výhodné zejména pro otestování rozmnožovacího materiálu s cílem vyřadit infikované rostliny z certifikačního procesu resp. pro zařazení rostlin do ozdravovacího procesu. 25
Všeobecně lze použít pro testování rozmnožovacího materiálu i jiné metody než doporučuje EPPO, ale výsledky musí být prokazatelné a opakovatelné. Ozdravování infikovaných rostlin Speciálně ozdravování jabloní infikovaných rostlin proliferací jabloně je poměrně obtížné a nezaručuje vždy výsledný efekt. Rostliny jsou udržovány v termokomoře při teplotě 38°C po dobu 21 dnů (Németh, 1986). Némethová dále uvádí (podle Georgiu, E.; 1976), že ošetření horkým vzduchem při teplotě 50°C došlo k ozdravení materiálu a potom 55 % oček při očkování se ujalo. Z praxe jsou však výsledky termoterapie rozporuplné a v případě potřeby provedení ozdravení je bezpodmínečně nutné věnovat procesu maximální pozornost. Technicky se v termokomoře odebírají vegetační vrcholy a opakovaně se laboratorně testují až do doby, kdy není zjištěna přítomnost proliferace. Následně je vhodné provést ještě testování na dřevitý indikátor (ústní sdělení zaměstnanců NAKTUIBOUW, Horst, 2002). U
ozdravených
rostlin
ovšem
je
bezpodmínečně
nutné
provést
ověření
pomologických vlastností.
Testování rozmnožovacího materiálu jabloní v podmínkách České republiky Počátky testování jabloní na indikátory jsou v České republice kolem roku 1965, kdy byly zpracovány metodiky testování a první výsadby byly provedeny v roce 1967 v katastru obce Jeleč (dnes k. ú Dolní Týnec, okres Litoměřice). Testování probíhalo ve Šlechtitelské stanici Těchobuzice (dnes SEMPRA Litoměřice s. r. o.), metodika testování z tohoto období je uvedena v příloze 2 a testovací karta viz příloha 3. Později po roce 1990 bylo přeneseno také testování jabloní na indikátory do Uniplantu – šlechtění ovocných dřevin, Skrbeň. Testování prováděl původně zaměstnanec Šlechtitelské stanice v Těchobuzicích a významný šlechtitel odrůd jabloní (např. Dukát, Diadém, Domino, Desert, Denár a další) a podnoží jabloní (řada J-TE, později např. J-OHA, Oltem a další) Ing. Antonín Dvořák. Dlouhodobě až dodnes se testování jabloní a jiných ovocných druhů provádí ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích. Testování v polních 26
podmínkách je vidět na obrázcích 1 až 5 (testovací školka). Otestovaný materiál bez příznaků onemocnění je přenesen do technických izolátů (viz obrázek 6 a 7) a po přemnožení do prostorových izolátů (viz obrázek 8). Na tomto pracovišti jsou trvale rozvíjeny i laboratorní metody k detekci škodlivých organismů, výstupy jsou závazné metodiky certifikačních schémat pro podmínky České republiky. VŠÚO Holovousy patří v oblasti šlechtění a testování ovocných druhů mezi naše nejvýznamnější pracoviště a toto postavení si zachovává minimálně i ve středoevropském kontextu.
4.3. Uznávací řízení a kontrola rozmnožovacího materiálu jabloní Legislativní pravidla pro výkon úředního dozoru v procesu uznávacího řízení (certifikace) a kontroly konformního rozmnožovacího materiálu jabloní jsou v podmínkách České republiky předepsány zákonem číslo 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcího předpisu vyhláškou č. 332/2006 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu. Základní definice a povinnosti výrobců rozmnožovacího materiálu jsou dány v zákonu, podrobnosti o rozmnožování jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce. Fytosanitární kontrola rozmnožovacího materiálu je prováděna ve smyslu zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. Tato kontrola je prováděna pouze s ohledem na možný výskyt regulovaných škodlivých organismů (karanténních škodlivých organismů), kam proliferace jabloně patří. Uznání
(certifikace)
množitelského
porostu
a
rozmnožovacího
materiálu
pocházejícího z tohoto množitelského porostu je možné pouze tehdy, pokud je úřední dozor podle obou předpisů vyhodnocen kladně. Obdobně to platí i pro CAC materiál.
27
Některé základní definice, vymezení pojmů Udržovací šlechtění je postup podle obecně uznávané praxe, zajišťující zachování uniformity a stálosti odrůdy. Šlechtitelský rozmnožovací materiál je rozmnožovací materiál odpovídající úřednímu popisu odrůdy v péči udržovatele odrůdy, který slouží k výrobě rozmnožovacího materiálu předstupně a nepodléhá uznávacímu řízení, pokud není uváděn do oběhu. Množitelský porost ovocného rodu a druhu je souvislá výsadba rostlin stejné skupiny porostů, stejného druhu, odrůdy, kategorie, generace, zdravotní třídy, stáří a u školkařských výpěstků též podnože. Rozmnožovací materiál předstupně (zkratka SE 1, pre-basic) je rozmnožovací materiál vyráběný nebo zajišťovaný udržovatelem odrůdy jako kategorie předcházející základnímu rozmnožovacímu materiálu. Základní rozmnožovací materiál (zkratka E, basic; u ovocných dřevin má dvě generace E I a E II) je rozmnožovací materiál vyrobený udržovatelem nebo pod jeho dohledem přímo ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu nebo z rozmnožovacího materiálu předstupně anebo sloužící k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu. Certifikovaný rozmnožovací materiál (zkratka C, certified) je rozmnožovací materiál vyrobený přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, z rozmnožovacího materiálu předstupně nebo ze základního rozmnožovacího materiálu. Konformní rozmnožovacím materiálem (zkratka CAC) je rozmnožovací materiál odrůdy ovocného rodu a druhu, který nepodléhá uznávacímu řízení. Tento materiál nemůže být označen zdravotní třídou. Zdravotní třída je označení rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocného rodu a druhu, který je viru prostý nebo testovaný na viry. Pro označení zdravotní třídy se používá se zkratka VF a VT. Základní principy uznávání (schéma certifikace) rozmnožovacího materiálu jabloní Rozmnožovací materiál předstupně (SE 1):
pochází ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu,
je udržován v podmínkách zabraňujících infekci jednotlivých rostlin, 28
je pravidelně kontrolován na přítomnost škodlivých organismů, které snižují jakost rozmnožovacího materiálu,
je považován za předstupeň, je-li rozmnožen za stejných podmínek. Základní rozmnožovací materiál:
první generace pochází přímým vegetativním rozmnožováním z rozmnožovacího materiálu předstupně a označuje se E I,
druhá generace pochází přímým vegetativním rozmnožováním z první generace základního materiálu a označuje se E II. Certifikovaný rozmnožovací materiál (C):
pochází z rozmnožovacího materiálu předstupně, z první nebo z druhé generace základního rozmnožovacího materiálu a označuje se C. Některé další podrobnosti rozmnožování jabloní a úřední kontrola Úřední
kontrola
rozmnožovacího
materiálu
jabloní
probíhá
minimálně
v následujících stanovených termínech (tabulka 1): Tabulka 1 Porosty Matečné roubové stromy
První přehlídka v době Druhá přehlídka v době Před sklizní letních roubů a Před dozráváním plodů řízků (obvykle první z důvodu ověření pravosti polovina července). odrůdy 1).
Generativní a vegetativní podnože, zaškolkované 1. 6. až 31. 8. (každého 1. 8. až 30. 9. (každého podnože, výpěstky k roku) roku) expedici Výpěstky v kontejnerech
1. 5. až 30. 6.
Před uváděním do oběhu.
U konformního rozmnožovacího materiálu provádí dodavatel pravidelné kontroly při pěstování s ohledem na vývoj rostlin a vhodnou dobu zjištění případného výskytu škodlivého organismu, o tomto vede záznamy. V případě potřeby odesílá rostliny do laboratoře k provedení analýzy. Úřední dozor je proveden minimálně jednou za vegetační období v porostu a dále kontrola je provedena o vedení evidence o pěstování. 1) Po ověření pravosti odrůdy se v dalších letech odstraňují květy z důvodu možného napadení Erwinia amylowora.
29
Požadavky na minimální izolační vzdálenost od výskytu proliferace jabloně (tabulka 2): Tabulka 2 Porosty Podnože generativní a vegetativní, matečné roubové stromy Semenné stromy (pokud jsou vegetativně přemnoženy) Zaškolkované podnože a školkařské výpěstky
SE 1
E I, E II
C
CAC
TI
500 m
250 m
nestanovena
TI
500 m
250 m
nestanovena
TI
500 m
0m
nestanovena
Proliferace jabloně se v množitelských porostech nesmí vyskytovat. Poznámka: TI = technický izolát Ve stanovených termínech výrobci školkařského materiálu žádají dozorový orgán o provedení uznávacího řízení nebo podávají oznámení o rozsahu výroby konformního rozmnožovacího materiálu podle následujících skupin porostů (jabloně): -
semenné stromy
-
podnože generativní a vegetativní
-
matečné roubové stromy a keře
-
zaškolkované podnože
-
školkařské výpěstky k expedici V procesu uznávacího řízení a kontroly konformního rozmnožovacího materiálu je
každý množitelský porost ve smyslu definice identifikován v listinné podobě (příloha 4 až 6) a zkontrolován se skutečností. Výsledek uznávání je vystavení uznávacího listu (příloha 7) včetně příloh a oznámení o výrobě CAC materiálu, čímž může být materiál uváděn do oběhu. Celé skupině porostů je každoročně přidělen kód podle zavedeného systému, který slouží i v dalších letech k identifikaci původu každého porostu - odrůdy. V případě, že množitelský porost nevyhoví legislativním podmínkám, je vystaveno Rozhodnutí o neuznání (příloha 8).
Rostlinolékařské předpisy Z hlediska rostlinolékařských předpisů je proliferace jabloně součástí soustavné rostlinolékařské kontroly a případný výskyt je hodnocen bez ohledu na kategorie 30
rozmnožovacího materiálu. Izolační vzdálenosti od hostitelských druhů resp. od výskytu škodlivého organismu nejsou stanoveny. Hodnotí se místo produkce a bezprostřední okolí. V případě podezření na výskyt proliferace jabloně v porostu musí být odebrán vzorek k provedení laboratorní analýzy. Pouze laboratorní analýza je závazná, a pokud je potvrzen výskyt, tak rostlinolékařskou správou může být provedeno opatření spočívající ve vydání mimořádného rostlinolékařského opatření k zamezení dalšího šíření škodlivého organismu, zákaz expedice rozmnožovacího materiálu z místa produkce po dobu tří let. Rozmnožovací materiál (matečné porosty podnoží a matečné porosty pro odběr oček, roubů a řízků), který pochází z uznávání (dle zásad certifikačního schématu a nese označení VF nebo VT), nemusí být v dalším období testován na proliferaci jabloně. Rozmnožovací materiál (matečné prosty podnoží a matečné porosty pro odběr oček, roubů a řízků) bez zdravotní třídy a zejména CAC materiál musí být testován v pravidelných šestiletých cyklech minimálně metodou PCR (opatření se de facto vztahuje i na okrasný materiál rodu Malus). Pokud tato podmínka není splněna, materiál by neměl být uváděn do oběhu. Seznam servisních autorizovaných diagnostických laboratoří pověřených Ministerstvem zemědělství k testování rozmnožovacího materiálu je uveden v příloze 10.
4.4. Analýza stavu rozmnožovacího materiálu v České republice Uznávací řízení rozmnožovacího materiálu podle certifikačního schématu je v dnešní době mnohem podrobnější, kde odrůdu, podnož, ročník, kategorii, generaci a zdravotní třídu (vše stejného původu a přesně identifikovatelného porostu v ovocné školce) je možné dosledovat až k původní kandidátní rostlině, než pomocí rostlinolékařských pasů, podle kterých se sleduje obvykle pouze druh v místě produkce bez ohledu na kategorii, zdravotní třídu apod. Obdobně to platí i pro kontrolu CAC materiálu. Vizuální detekce škodlivých organismů zvláště u různých odrůd je poměrně obtížná, kdy u matečných roubových stromů případný výskyt by měl být zpozorován v období rostlinných stresů a to především způsobené nevhodnými agrometeorologickými podmínkami v letních měsících. V závislosti na sledované kategorii pak pravidelná 31
povinnost (u předzákladního materiálu) resp. namátkové testování laboratorními metodami je oprávněna. U vegetativně rozmnožovaných podnoží by mělo být především pozorné vizuální sledování v podzimních měsících, kdy se matečné rostliny budou vybarvovat do červena, případně selekce podnoží při zpracování a třídění (viz obrázek 10 a 14). Vzhledem k velmi velkému počtu matečných rostlin lze laboratorně testovat pouze předzákladní materiál, další kategorie pouze v případě podezření na výskyt proliferace jabloně. Rovněž tak sledování CAC materiálu vegetativních podnoží bude důležitým prvkem detekce vizuální sledování zejména v podzimních měsících vegetačního období. Laboratorní testování vzhledem k jeho ceně lze připustit pouze v případě podezření na výskyt proliferace. Rozsáhlé testování všech matečných rostlin (roubových stromů a zejména vegetativních podnoží) na proliferaci jabloně, tak jak je uvedeno v rostlinolékařských předpisech, je velmi obtížně zvládnout vzhledem k možnostem oprávněných laboratoří a pracovišť (příloha 9) a pro samostatné výrobce by to bylo ekonomicky příliš zatěžující. V tabulce 3 je uvedeno množství matečných keřů vegetativních podnoží a v tabulce 4 počet matečných roubových stromů kontrolovaných ÚKZÚZ v roce 2012 s rozdělením na jednotlivé kategorie a generace a s uvedením zdravotní třídy. Tabulka 3 Druh
Kategorie, generace
Zdravotní třída
Jabloň Jabloň Jabloň
C CAC E II
----
% Uznáno/přehlíženo Uznáno/přehlíženo matečných matek kusů podnoží keřů 61 658 4 995 3 300
285 462 16 460 14 200
27,9 2,3 1,5
69 953
316 122
31,6
VF VF VF VT VT VT
53 500 28 920 64 676 150 462 3 587
526 680 176 460 109 223 300 1 910 13 538
24,2 13,1 29,2 0,1 0,2 1,6
Se zdravotní třídou celkem
151 295
828 111
68,4
Celkem vegetativních podnoží
221 248
1 144 233
100,0
Bez zdravotní třídy Jabloň Jabloň Jabloň Jabloň Jabloň Jabloň
C EI E II C EI E II
32
Tabulka 4 % Uznáno/přehlíženo Uznáno/přehlíženo matečných matek kusů roubů keřů
Kategorie, generace
Zdravotní třída
C CAC EI E II SE 1
------
435 1 101 533 4 018 471
2 807 17 529 23 265 117 470 8 435
2,4 6,2 3,0 22,5 2,6
Bez zdravotní třídy celkem
6 558
169 506
36,7
Jabloň Jabloň Jabloň Jabloň Jabloň Jabloň
VF VF VF VT VT VT
7 137 1 539 880 57 838 849
209 635 24 350 46 943 1 400 16 050 18 300
40,0 8,6 4,9 0,3 4,7 4,8
Se zdravotní třídou celkem
11 300
316 678
63,3
Celkem vegetativních podnoží
17 858
486 184
100,0
Druh Jabloň Jabloň Jabloň
EI E II SE 1 C EI E II
V podstatě ale lze konstatovat, že téměř všechny matečné porosty vegetativních podnoží jabloní jsou pravidelně testovány v ovocných školkách na doporučený indikátor Golden Delicious, jelikož se téměř ve všech ovocných školkách pravidelně pěstuje. Klasifikovat odolnost různých odrůd vůči proliferaci jabloně je v dnešní době velmi obtížné vzhledem k tomu, že většina prací věnována tomuto tématu vyjmenovává starší odrůdy, které se aktuálně v ovocných školkách pěstují jenom ojediněle a do intenzivních ovocných sadů se vůbec nevysazují. Případný výskyt u drobných pěstitelů není publikován. Zkoušené podnože různých kříženců případně botanických druhů a jejich vliv na odolnost současně pěstovaných odrůd na proliferaci jabloně se zatím ve školkařské praxi a ani v ovocnářské výrobě neobjevuje. V historii největší výskyty proliferace jabloně byly zaznamenány u nás na podnoži M4, která se nejvíce rozmnožovala v období „normalizovaných“ pásových výsadeb zákrsků a čtvrtkmenů v sedmdesátých letech minulého století a která neprošla testováním. Všeobecně platí, že legislativní procesy mají i několikaleté zpoždění za vědeckým poznáním, což v případě proliferace jabloně bylo rovněž naplněno.
33
5.
ZÁVĚR
Proliferace jabloně původně označovaná jako čarověník, později považována za onemocnění způsobeno virovými organismy, je historicky známá i v podmínkách České republiky. O to se zasloužili přední čeští školkaři, ovocnáři, šlechtitelé a v neposlední řadě i fytopatologové a nezaostávali v oblasti poznání za evropskou odbornou veřejností. Česká republika (původně Československo) v počátcích testování v šedesátých letech stála v čele procesu výroby zdravého rozmnožovacího materiálu i s ohledem na pomologické vlastnosti. I v současné době je na předních místech – určitě lepší průměr ve státech Evropské unie. Z pohledu vývoje legislativy a úředního dozoru nad výrobou školkařského materiálu a to jak po rostlinolékařské stránce, tak pro stránce pomologických hodnot, původu a pravosti odrůdy, rovněž splňuje nejpřísnější kritéria pravidel Evropské unie, v některých momentech zejména v minulosti dokonce předcházela legislativu unie. Výsledkem celého procesu rozmnožování má být vždy zdravý a konkurence schopný výsadbový materiál, jehož použití pro zakládání intenzivních ovocných sadů má přinášet vysoké úrody kvalitního ovoce. Ovocnářství je v našich podmínkách tradiční zemědělskou výrobou, intenzita pěstování jabloní u nás znázorňuje příloha 11.
34
6.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Blattný, C.; Starý, B.; Nedomlel, J.; Choroby a škůdci ovocných rostlin; Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1956, 534 s. Bliefernicht, K., Krczal, G., Epidemiological studies on apple proliferation disease in southern Germany; Acta Horticulturae, 1995, 386, 444 – 447. Brčák, J.; Králík, O.; Seidl, V.; Mycoplasmas in apple trees infected with the proliferation disease; Biologia plantarum, 1972, 14, 6, 427 – 429. Čača, Z.; Kollár,V.; Novák, B.; Zvára, J.; Zemědělská fytopatologie, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1981, 337 s. Dvořák, A.; Pěstování jabloní; Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1987, 343 s. Erbenová, M.; Kučerová, J.; Proliferace jabloní je stále aktuální, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, Holovousy, 2005. Hegele, M.; Bangerth, F., Guardiola, JL, García Martínez, JL, Quinlan, JD; Changes in IAA and ABA levels in and IAA transport of proliferation-diseased apple trees; Acta
Horticulturae, 1998, 463, 97 - 103.
Hluchý, M.; Ackermann, P.; Zacharda, M.; Bagar, M.; Jetmarová, E.; Vanek, G.; Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné; Biocont Laboratory s. r. o., Brno, 1997, 428 s. Kartte, S.; Seemüller, E.; Studies on resistance within the genus Malus to apple proliferation disease; Mitteilungen aus der Biologischen Bundesanstalt für Landund Forstwirtschaft Berlin-Dahlem, 1988, 245, 508. Kartte, S.; Seemüller, E.; Susceptibility of grafted Malus taxa and hybrids to apple proliferation disease Journal of Phytopathology, 1991, 131, 2, 137 – 148. Lanák, L.; Šimko, K.; Vanek, G.; Atlas chorob a škůdců ovocných plodin, révy vinné a zeleniny; Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1969, 332 s. Loi, N.; Carraro, L.; Musetti, R.; Firrao, G.; Osler, R.; Apple proliferation epidemics detected in scab-resistant apple trees; Věstník Phytopathology, 1995, 143, 10, 581 – 584. Marcone, C.; Ragozzino, A.; Serrone, S. del; Aloj, B., Barba, M.; Seemüller, E.; Detection of apple proliferation and pear decline in southern Italy; Petria, 1996, 6, 2, 149 157. 35
Németh, M.; Virus mycoplasma and rickettsia diseases of fruit trees, Akadémiai Kiadó, Budapest, 1986, 841 s. Serrone, P. del; Starza, S. la; Krystai, L.; Kolber, M.; Barba, M.; Occurrence of apple proliferation and pear decline phytoplasmas in diseased pear trees in Hungary; Journal of Plant Pathology, 1998, 80, 1, 53 - 58. Schmidle, A.; Kunze, L.; The effect of proliferation disease on the content of mineral substances in apple leaves; Phytopathologische Zeitschrift, 1972, 74, 4, 288 – 295. Zacha, V.; Vanek, G.; Nováková, J.; Atlas chorôb a škodcov ovocných drevín a viniča; Vydavateľstvo kníh a časopisov, n. p., Bratislava, 1989, 349 s.
36
7.
PŘÍLOHY
Obrázek 1:
Metoda dvojího očkování při testování na indikátor
Obrázek 2:
Metoda dvojího očkování při testování na indikátor, označení testování
Obrázek 3:
Testovaná odrůda a indikátor, jednoletá školka v jarním období
Obrázek 4:
Testovaná odrůda a indikátor, jednoletá školka na podzim
Obrázek 5:
Testovaná odrůda a indikátor, jednoletá školka v jarním období
Obrázek 6:
Předzákladní materiál v technickém izolátu
Obrázek 7:
Předzákladní materiál v technickém izolátu
Obrázek 8:
Základní materiál v prostorovém izolátu
Obrázek 9:
Proliferace jabloně, zvětšené palisty
Obrázek 10:
Matečnice vegetativních podnoží, označená část – proliferace jabloně
Obrázek 11:
Proliferace jabloně v jednoleté školce
Obrázek 12:
Proliferace jabloně – dospělý strom
Obrázek 13:
Proliferace jabloně – podnože podrůstají z kořenového systému stromu
Obrázek 14:
Proliferace jabloně na podnožích
Příloha 1:
Kopie tab. 21 – Virosy peckovin a jabloní (Blattný et al, 1956)
Příloha 2:
Metodika testování jabloní vyvinuta ve Šlechtitelské stanici v Těchobuzicích v roce 1965
Příloha 3:
Testovací karta ze Šlechtitelské stanice v Těchobuzicích z roku 1967
Příloha 4:
Žádost o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů
Příloha 5:
Příloha žádosti o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů
Příloha 6:
Oznámení o rozsahu výroby konformního rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů
Příloha 7:
Uznávací list
Příloha 8:
Rozhodnutí o neuznání
Příloha 9:
Žádost o provedení soustavné rostlinolékařské kontroly
Příloha 10:
Seznam servisních autorizovaných diagnostických laboratoří
Příloha 11:
Mapa intenzivního ovocnářství jabloní v České republice 37
Obrázek 2
Obrázek 1
Dvo jí očkování – odrůda, indikátor
Dvojí očkování – odrůda, indikátor
Obrázek 3
Obrázek 4 Jednoletá testovací školka na jaře – odrůda, indikátor
Testovací školka na podzim – odrůda, indikátor
38
Obrázek 5
Jednoletá testovací školka na jaře
Obrázek 6
Předzákladní materiál v technickém izolátu 39
Předzákl adní7materiál v technickém izolátu Obrázek
Předzákladní materiál v technickém izolátu
Obrázek 8
Základní materiál v prostorovém izolátu 40
Obrázek 9
Proliferace jabloně – zvětšené palisty (Ackermann, 2007)
Obrázek 10
Proliferace jabloně v porostu – antokyanové zbarvení na podzim (Suilen, 2002) 41
Proliferace jaboně Obrázek 11 – jednoletý šlechtěnec zbarvený do červena (Suilen, 2002)
Proliferace jabloně v porostu – antokyanové zbarvení na podzim (Suilen, 2002) Obrázek 12
Proliferace jabloně – dospělý strom (Ackermann, 2007) 42
Obrázek 13
Proliferace jabloně – podrůstání podnoží z kořenového systému stromu (Ackermann, 2004)
Obrázek 14
Proliferace jabloně na podnožích v pravé části obrázku (Suilen, 2002) 43
Přílo ha 1
44
Přílo ha 2
45
Přílo ha 3
46
Přílo ha 4 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Hroznová 2, 656 06 Brno Žádost o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů (podaná podle § 5 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby))
Rok: 01
02 03 04 Reg. č. IČ: Tel: E-mail: 06 Místo podnikání, liší-li se od adresy podle Adresa dodavatele podle registrace u ÚKZÚZ registrace (§ 5 odst. 1a) (§ 5 odst. 1a) 05
07
10
09
IČ: Tel: 11
Skupina porostů: 12
17
08
Adresa smluvní osoby (§ 5 odst. 1a)
Rod
Počet příloh: Úřední záznamy: Datum přijetí žádosti:
13
Přihlášeno ks
Výměra v ha: Přihlášeno 15 Kategorie, kg generace
14
16
Zdravotní třída
Specifikace žádosti je uvedena v příloze k žádosti.
Evidenční číslo: Dodavatel vyplňuje pouze tučně orámované části žádosti.
V ______________________ dne _________
________________________________________ Podpis dodavatele
47
Přílo ha 5
48
Přílo ha 6
49
Příloha 7 Spisová značka:
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Hroznová 2, 656 06 Brno
V
dne:
Uznávací list č. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský podle zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), uznal množitelské porosty a níže uvedený rozmnožovací materiál pocházející z těchto porostů. Dodavatel: IČ: Registrační číslo: Skupina porostů: Druh (odrůda, podnož)
Kategorie a generace
Zdravotní třída
Počet kusů
Výměra (ha)
Další specifikace uznávacího listu včetně hodnocení množitelských porostů jsou uvedeny v příloze číslo: ………., počet listů: Uznávací list převzal: Dne: Za správnost:
Razítko, jméno, případně jména a příjmení osoby oprávněné k vydávání uznávacího listu podpis
50
Přílo ha 8 Spisová značka:
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Hroznová 2, 656 06 Brno V
dne:
Rozhodnutí o neuznání č. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský podle zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) rozhodl, že množitelský porost a níže uvedený rozmnožovací materiál pocházející z tohoto porostu Dodavatele:
IČ: Registrační číslo:
Skupina porostů:
není uznaný Druh
Kategorie a generace
Zdravotní třída
Počet kusů
Výměra (ha)
Další specifikace rozhodnutí o neuznání včetně výsledku hodnocení množitelského porostu jsou uvedeny v příloze číslo: …………, počet listů: Odůvodnění: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na základě posouzení zákonných podmínek konstatuje, že množitelský porost a rozmnožovací materiál z tohoto porostu pocházející ke dni uznání nevyhověl podmínkám stanoveným v zákoně č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Ministerstvu zemědělství prostřednictvím Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, Odboru trvalých kultur. Toto rozhodnutí převzal: Dne: Za správnost:
Razítko, jméno, případně jména a příjmení osoby oprávněné k vydávání rozhodnutí o neuznání podpis 51
Příloha 9 Příloha k úřednímu sdělení Státní rostlinolékařské správy čj. SRS 069137/2011: Vzor žádosti o provedení soustavné rostlinolékařské kontroly Vzor žádosti o provedení soustavné rostlinolékařské kontroly Podací místo:1
Žádost o provedení soustavné rostlinolékařské kontroly rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) I. Údaje o žadateli Jméno a příjmení nebo obchodní firma (název) žadatele: ………………………….. …………………………………………………………………………………………….… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… Adresa žadatele určená k doručování: ….………………………………………….… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… (obec, ulice, PSČ) Telefon: ……………………………………. Fax: ………………………………………… E-mail: …………………………………….. Registrační číslo: …………………………… II. Předmět žádosti Žádám podle § 13 odst. 1 písm. e) zákona o provedení soustavné rostlinolékařské kontroly rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v přiloženém přehledu - plánu rizikových rostlin, pro období od ………. do …………... Datum: Jméno:
Podpis:
(hůlkovým písmem)
(případně razítko)
52
Příloha k žádosti: Přehled rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v místě produkce – plán rizikových rostlin (celkem .…….. listů) 1
Adresa Oblastního odboru Státní rostlinolékařské správy územně příslušného místu produkce rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v příloze k žádosti
Příloha k žádosti o provedení soustavné rostlinolékařské kontroly
Přehled rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v místě produkce 1) Přehled o pěstovaných rostlinách nebo vyráběných rostlinných produktech a jiných předmětech, jejichž pěstování a výroba probíhá na území České republiky, které před následným uvedením na trh v rámci Evropské unie či přemístěním do chráněné zóny podléhají soustavné rostlinolékařské kontrole podle § 15 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). 2) 3) Příloha žádosti ze dne ……………čj.: ……………… Číslo listu ………/ celkem listů ……… Jméno a příjmení/obchodní název/ osoby registrované podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona: …………………………………………………………………………………………… Registrační číslo: …………………… Adresa provozovny (místa produkce): ……………………………..…………………… ……………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
Umístění v provozovně (pozemek, objekt, řada)
V případě potřeby pokračovat v tabulce na dalších listech 4) Např. název odrůdy, číslo nebo vlastní označení partie 5) Např. u polních a trvalých kultur výměra v ha 6) Uvést ČR nebo označení jiné země původu
53
Určeno do chráněné zóny ano / ne
Původ3)
Bližší identifikace rostlin1)
2)
Druh rostliny (vědecký botanický název), rostlinného produktu, jiného předmětu
od……………. do …….............. Množství
Přehled pro období:
Přílo ha 10 Servisní autorizované diagnostické laboratoře Servisní autorizované diagnostické laboratoře pověřené Ministerstvem zemědělství České republiky podle § 71 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, k níže uvedeným činnostem v oblasti diagnostiky škodlivých organismů: Detekce virů a virům podobných patogenů, bakterií a hub Chmelařský institut s. r. o., Kadaňská 2525, 438 46 Žatec Pověření: 1. Diagnostika a monitoring vybraných virů a virům podobných organismů chmele a karanténních původců tracheomykóz chmele. 2. Diagnostika a monitoring vybraných virů a virům podobných organismů jádrovin, peckovin a révy. 3. Testování fytoplazmy evropské žloutenky peckovin (European stone fruit yellows phytoplasma - ESFY). SEMPRA Litoměřice s. r. o., Českolipská 917/6, 412 01 Litoměřice Pověření: Testování kandidátních rostlin a rostlin v certifikačním schématu ovocných rodů a druhů na dřevité indikátory pro rody Malus a Pyrus. Malus: Apple chlorotic leaf spot virus (ACLSV), Apple mosaic virus (ApMV), Apple stem grooving virus (ASGV), Apple stem pitting virus (ASPV), Apple proliferation phytoplasma (AP), Apple dimple fruit viroid (ADFVd), Apple scar skin viroid (ASSVd), Apple fruit crinkle viroid (AFCVd), Apple flat limb agent, Apple green crinkle agent, Apple horseshoe wound agent, Apple rough skin agent, Apple rubbery wood agent, Apple russet ring agent, Apple russet wart agent, Apple star crack agent Pyrus: Apple chlorotic leafspot virus (ACLSV), Apple stem pitting virus (ASPV), Apple stem grooving virus (ASGV), Pear decline phytoplasma (PD), Pear blister canker viroid (PBCVd), Apple rubbery wood agent, Pear bark necrosis agent, Pear bark split agent, Pear rough bark agent, Pear stony pit agent, Quince sooty ring spot agent, Quince yellow blotch agent a testováním viru šarky švestky (PPV - Plum pox virus) metodou ELISA SEVA - FLORA, s. r. o., Mikulovská 366, 691 42 Valtice Pověření: Testování vybraných virů ovocných dřevin metodou ELISA: Apple chlorotic leafspot virus (ACLSV), Apple mosaic virus (ApMV), Plum pox virus (PPV), Prune dwarf virus (PDV), Prunus necrotic ringspot virus (PNRSV) UNIPLANT - šlechtění ovocných dřevin, Josefa Fialy 51, 783 34 Skrbeň Pověření: Testování kandidátních rostlin a rostlin v certifikačním schématu ovocných rodů a druhů na dřevité indikátory pro rody Malus a Pyrus. 54
Malus: Apple chlorotic leaf spot virus (ACLSV), Apple mosaic virus (ApMV), Apple stem grooving virus (ASGV), Apple stem pitting virus (ASPV), Apple proliferation phytoplasma (AP), Apple scar skin viroid (ASSVd), Flat limb, Horseshoe wound, Rubbery wood; Chat fruit, Green crinkle, Bumpy fruit of Ben Davis, Rough skin, Star crack, Russet ring, Russet wart Pyrus: Apple chlorotic leafspot virus (ACLSV), Apple stem grooving virus (ASGV), Apple stem pitting virus (ASPV), Pear decline phytoplasma (PD), Pear blister canker viroid (PBCVd), Bark split, Bark necrosis, Rough bark, Quince sooty ringspot, Pear stony pit, Quince yellow blotch, Rubbery wood Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s. r. o., Holovousy 1 508 01 Holovousy v Podkrkonoší Pověření: 1. Diagnostika a monitoring vybraných virů a virům podobných organismů ovocných rodů a druhů 2. Testování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů na přítomnost fytoplazmy European stone fruit yellows phytoplasma (ESFY) metodou PCR Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Valtická 337 691 44 Lednice na Moravě Pověření: 1. Testování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů na přítomnost fytoplazmy European stone fruit yellows phytoplasma (ESFY) metodou PCR. 2. Testování kandidátních rostlin a rostlin v certifikačním schématu ovocných rodů a druhů na dřevité a bylinné indikátory pro rody Malus a Pyrus. 3. Testování rostlinných virů révy, broskvoní a meruněk metodou ELISA: Ovocné rody a druhy: Apple chlorotic leafspot virus (ACLSV), Apple mosaic virus (ApMV), Prune dwarf virus (PDV), Prunus necrotic ringspot virus (PNRSV), Plum pox virus (PPV), Apple chlorotic leafspot virus (ACLSV), Apple mosaic virus (ApMV), Cherry green ring mottle virus (CGRMV), Myrobalan latent ringspot virus (MLRSV), Prune dwarf virus (PDV), Prunus necrotic ringspot virus (PNRSV), Plum pox virus (PPV), Strawberry latent ringspot virus (SLRSV), Peach latent mosaic viroid (PLMVd) Réva: Arabis mosaic virus (ArMV), Grapevine fleck virus (GFLV), Grapevine leafroll – assoc. virus - 1(GLRaV-1), Grapevine leafroll – assoc. virus – 3 (GLRaV-3), Grapevine virus A (GVA), Strawberry latent ringspot virus (SLRSV), Tomato black ring virus (TBRV)
55
Přílo ha 11
56
