Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Závislost adolescentů na počítači Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Závislost adolescentů na počítači Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Helena Fejfarová

Vypracovala: Bc. Jana Borovičková

Brno 2012

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Závislost adolescentů na počítači vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.

Brno, dne………………………………… Podpis studenta…………………………...

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Heleně Fejfarové, za cenné rady, ochotu a vstřícný přístup. Děkuji také těm, kteří mi byli nápomocni s grafickou úpravou bakalářské práce.

ABSTRAKT V práci je řešena problematika závislosti adolescentů na počítači. Teoretická část práce se zabývá vymezením pojmů a blíže popisuje problematiku závislostí jako takových. Metodou teoretické části je studium odborných literárních zdrojů a pramenů, literární rešerše, tvorba výpisků a jejich analýza, syntéza a srovnávání. V praktické části je uskutečněno dotazníkové šetření mezi žáky vybrané SOŠ a gymnázia. Získaná data jsou analyzována a zhodnocena. Cílem praktické části je zjistit, zda jsou žáci na počítači závislí, eventuálně odhadnout procento žáků rizikových pro rozvoj závislosti. Dalším cílem je zjistit, jestli má časté používání počítače na žáky negativní vliv (např. konflikt s rodiči a přáteli, únava ve škole, zdravotní problémy). Data získaná dotazníkovým šetřením jsou vyhodnocena jednoduchými statistickými metodami. Z dotazníkového šetření jsou vyvozeny závěry a školám, kde byly dotazníky rozdány, budou poskytnuty výsledky k nahlédnutí.

Klíčová slova: počítač, adolescent, závislost, dotazník, žák

ABSTRACT The paper dealt with the issue of adolescent dependence on the computer. The theoretical part deals with the definitions of terms, and describes in detail the issue of addiction as such. The method is to study the theoretical part of professional resources

and literary sources, literature

synthesis and

comparison. In

students and selected secondary

the

review,

practical part

vocational high

creating excerpts and of the survey carried school. The

data

analysis, out among

obtained are

analyzed and evaluated. The aim of the practical part is to determine whether students are dependent on the computer, possibly estimate the percentage of students at risk for developing dependence. Another objective is to determine whether the frequent use of computers to pupils negative impact (such as conflict with parents and friends, tiredness in school, health problems). Data obtained by questionnaire survey are evaluated by

simple statistical

methods. The survey

conclusions

are

drawn and

schools, where questionnaires were handed out, the results will be made available for inspection.

Key words: computer, adolescent, addiction, questionnaire, student

OBSAH 1

ÚVOD....................................................................................................................... 7

2

CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE................................................................................ 8

3

MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ......................................................... 9

4

3.1

Materiál a metodika teoretické části ................................................................. 9

3.2

Materiál a metodika praktické části .................................................................. 9

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ............................................... 10 4.1

Počítač............................................................................................................. 10

4.2

Internet ............................................................................................................ 10

4.2.1 Nebezpečí internetu ....................................................................................... 11 4.3

Problematika častého používání počítače ....................................................... 13

4.3.1 Vady zraku ..................................................................................................... 14 4.3.2 Vady pohybového aparátu ............................................................................. 14 4.3.3 Obezita ........................................................................................................... 15 4.3.4 Sociální izolovanost....................................................................................... 15 4.3.5 Ergonomie práce na počítači.......................................................................... 15 4.4

Adolescent ...................................................................................................... 17

4.4.1 Definice z pohledu vývojové psychologie..................................................... 17 4.4.2 Problémy adolescentů .................................................................................... 18 4.5

Závislost.......................................................................................................... 19

4.5.1 Závislost na počítači a internetu .................................................................... 20 4.5.2 Prevence závislostí......................................................................................... 26 5

PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE......................................................... 28 5.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření..................................................................... 28

6

DISKUZE ............................................................................................................... 57

7

ZÁVĚR ................................................................................................................... 59

8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 62

9

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ............................................................. 64

SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 66 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 68 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 69

1

ÚVOD

Používání počítače (internetu) a obecně i jakékoliv informační a komunikační technologie je v dnešní době zcela přirozené a během několika desítek let se stalo neoddělitelnou součástí dnešního života. Počítačová, nebo také internetová gramotnost se taktéž stala významným faktorem úspěšnosti. Internet se pro mnohé stal významným komunikačním prostředkem a pro některé i prostředkem k trávení volného času a relaxace. Během posledních let se tedy dramaticky zvýšil počet dospívajících s přístupem na internet i množství internetových aplikací, které mladí lidé používají pro zábavu, získávání informací, navazování nových kontaktů a sociální komunikaci. Někteří žáci středních škol mohou používat počítač v takové míře, že to může mít až negativní dopad na vnímání skutečného světa a každodenní činnosti. Virtuální svět postupně vytlačuje jiné zájmy a koníčky dospívajícího a zaujímá hlavní místo v jeho volném čase a postupně i v životě. Dochází tak k problémům s rodiči, přáteli, zanedbávání školních povinností a následkem může být zhoršení školního prospěchu. Takové užívání internetu se může zvrhnout až v závislostní chování. Závislost na internetu je definována jako nekontrolovatelné a škodlivé používání této technologie, které s sebou nese rozvoj problémů v reálném světě (Beard, Wolf, 2001). Jirovský (2007) uvádí, že vliv technologií na současnou společnost je nesporný. Nesporný je podle něj také vliv na psychiku jednotlivce, na vytváření specifických virtuálních společenství a komunit. Vede to až k zcela jinému pohledu a přístupu k sociálnímu chování. Ohroženou skupinou jsou adolescenti, protože jsou v tomto období podle Vágnerové (1996) vystaveni velkému tlaku jak ze strany vlastního těla, myšlení, pocitů, tak ze strany rodičů, vrstevníků a školy. V bakalářské práci je přiblížena problematika spojená s častým užíváním počítače a internetu žáky, definice období adolescence, co trápí adolescenty a v neposlední řadě je zde shrnuta problematika závislosti na počítači a internetu. V praktické části je vyhodnocen dotazník, který byl rozdán na vybrané SOŠ v Kroměříži a gymnáziu ve Vsetíně. Dotazník je zaměřen na otázky týkající se doby jakou žáci tráví denně na počítači a internetu, čím se na počítači žáci nejčastěji zabývají, zda jejich rodiče zajímá kolik času tráví u počítače a jestli si žáci myslí, že má časté používání počítače vliv na jejich studijní výsledky.

7

2

CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Hlavním cílem práce je:

Cílem teoretické části bakalářské práce je proniknout a shrnout problematiku závislostí, co trápí adolescenty a jaké mohou mít adolescenti potíže při častém používání počítače a internetu.

Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit na základě dotazníkového šetření, zda jsou žáci na počítači závislí, eventuálně odhadnout procento žáků rizikových pro rozvoj závislosti. Dalším cílem je zjistit, jestli má časté používání počítače na žáky negativní vliv (např. konflikt s rodiči, zhoršené studijní výsledky, únava ve škole, zdravotní problémy).

8

3

MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ

3.1 Materiál a metodika teoretické části Teoretická část bakalářské práce je zpracována pomocí literárních a internetových zdrojů, které se týkají problematiky počítačů, internetu, ergonomie práce na počítači, problematiky adolescentů a závislostí. Pro zpracování teoretické části jsou zvoleny metody vědecké práce, což je studium odborných zdrojů, analýza, syntéza, indukce, generalizace a komparace. Teoretická část je zpracována formou literární rešerše.

3.2 Materiál a metodika praktické části V praktické části je vybrán vzorek žáků Střední odborné školy z Kroměříže a Víceletého gymnázia ve Vsetíně. Jde o žáky věkové skupiny 15-19 let. Průzkum je proveden dotazníkovým šetřením, tedy kvantitativní metodou. Dotazník je pohodlným nástrojem sběru velkého počtu dat při různých šetřeních a výzkumech, a při dobré konstrukci může dokonce posloužit i ke zjišťování postojů respondentů. Dotazník může být přínosný, jen je-li zajištěna anonymita respondentů (Čačka, 2001). Podle Gavory (1999), je dotazník nejfrekventovanější metoda získávání údajů, což je často dané lehkou (zdánlivě) konstrukcí dotazníku. V dotazníku je 34 otázek. Nachází se zde otázky otevřené, polouzavřené i uzavřené. Doba potřebná na vyplnění dotazníku je 7-10 minut. Dotazník je sestaven tak, aby podal přehled o činnostech žáků středních škol na počítači a internetu. Jsou zde otázky na dobu strávenou u počítače, o co se žáci nejvíce zajímají na internetu, s kým si žáci dopisují, zda nad počítačem přemýšlí ve chvílích, kdy u něj nejsou apod. Dotazník je uveden v příloze bakalářské práce. Průzkumného šetření se zúčastnilo celkem 150 žáků. Jedná se o 72 žáků SOŠ a 78 žáků gymnázia. Žáci jsou rozděleni na dvě kategorie, dívky a chlapce.

9

4

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

4.1 Počítač V první polovině 20. století, by málokteré dítě napadlo, že se jednou bude místo běhání po venku s kamarády a psaní dopisů pouze sedět doma u počítače a vše ovládat kliknutím myši. Počítač je dnes nedílnou součástí téměř každé domácnosti. Doba se zrychlila a počítač využíváme ke komunikaci, zábavě, seznamování, nákupům a dalším činnostem, které jsme byli zvyklí vykonávat osobně, tzv. tváří v tvář. Takové řešení je sice rychlejší a pohodlnější, ale vše má své pro i proti. Mládež tímto ztrácí kontakt s vrstevníky, nemá dostatek pohybu, můžou se dostavit bolesti zad, zanedbávání školy apod. Časté sezení u počítače může přerůst až v závislost na počítači a internetu. Závislost na počítači bývá velmi často podceňována. Málokdo ji považuje za skutečný problém, včetně těch, kteří jí sami propadli. Je důležité vždy zjistit, kdy se jedná pouze o zálibu, a kdy už o skutečnou závislost.

4.2 Internet Pojem Internet znamená více počítačových sítí navzájem propojených a schopných komunikace. Celosvětová informační a komunikační síť postavená na protokolu TCP/IP. Vychází z celé řady sítí, které jsou navzájem propojeny. V roce 1996 bylo k Internetu připojeno asi 20 mil. uživatelů, každý měsíc přibývá okolo 200 tis. nových uživatelů (Hlavenka, 1997). S rozvojem technologií globální komunikace, zejména internetu, se vytváří nový prostor pro realizaci jedince i nová dimenze pro socializaci. Zkušenosti, které jedinec získává během pobytu v kyberprostoru samozřejmě ovlivňují jeho psychiku, sociální chování, zvyklosti a přístup k hodnotám. Nové druhy pocitů jedince, které zakouší po zapnutí počítače a připojení k síti, jsou psychology často přirovnávány ke známým pocitům a zkušenostem z reálného světa, např. prohlížení webových stránek je přirovnáváno k pocitům, které jedinec zažívá při cestování, k pobytu v jiné zemi. Vliv technologií na současnou společnost je nesporný. Nesporný je i vliv na psychiku jednotlivce, na vytváření specifických virtuálních společenství a komunit, na zcela jiný pohled a přístup k sociálnímu chování. Nová dimenze zkušeností se pak promítá do reálného života a vnitřní střet osobnosti kyberprostoru s osobností žijící v reálném prostoru je u každého jedince nevyhnutelný. Moderní sociologie a psychologie se těmto

10

jevům začíná věnovat, avšak k reálným a použitelným závěrům je ještě daleko (Jirovský, 2007). Internet nabízí člověku bezpečnou virtuální realitu, bezpečný svět, ve kterém se může volně pohybovat, nabízí také poměrně vysokým stupeň anonymity. Současně je mu umožněno do této virtuální reality zakomponovat i fantazijní produkce (Žváček, 2010). Pírko (2005) uvádí, že již zmíněná anonymita se mírně podobá ohni: „dobrý sluha, zlý pán“. Umožňuje totiž žití dvou odlišných životů, což může po čase vést až k rozpadu osobnosti (nikoliv schizofrenie, ale opravdu rozpad – člověk se pak nemůže soustředit na dva či více životních příběhů – „nestíhá“). Často se také setkáváme s jevem internetové agresivity (provokace, urážky, flamewars).

4.2.1 Nebezpečí internetu Počítačová kriminalita Zcizování výukový programů, by bylo možno považovat za speciální formu počítačové kriminality. Počítače se stávají moderním výukovým prostředkem. V poslední době jsou velmi populární počítačové učebnice různých jazyků. Počítač může prověřovat připravenost studentů k maturitě i ke zkouškám na vysokou školu. Na počítačových médiích se zaznamenávají texty knih a učebnic, které mohou být prostřednictvím tiskárny připojené na výstupu počítače kdykoliv vytištěny. Všechny tyto výukové prostředky se stávají předmětem zájmu a spekulací různých osob, které nemají povolení k tvorbě kopií příslušných programů a médií. Programy pro výuku (teachware) jsou vyhledávaným a cenným zbožím. Například firma Apple prodává vzdělávací programy v cenách od 30 do 50 dolarů (Bímová, 1990).

Nebezpečné osoby Kybernetický prostor se stává nezanedbatelnou složkou mnoha domácností. Mnozí rodiče jsou ovšem velmi pohodlní. Nechávají své děti surfovat po internetu a s důvěrou spoléhají na to, že zde děti objeví nevyčerpatelnou zásobárnu informací, která obohatí proces jejich učení. Může se zde objevit i velké nebezpečí, které představují neznámé osoby. Hlavní zásadou při pohybu dětí na internetu je neříkat žádné osobní údaje, telefonní čísla ani adresu bydliště (Kehoe, 1997).

11

Závislost na internetu Ve Spojených státech je závislost na internetu a internetové erotice oblíbeným mediálním strašákem. V Evropě se na příznaky podobných problémů s užíváním internetu poukazuje jen zřídka. Nicméně situace není ani v Evropě příliš příznivá. V Německu výzkumy prokázaly, že zhruba každý dvacátý uživatel internetu se na něm stává závislým, ve Švédsku je takto závislých osob asi 40 tisíc, což je asi 0,6 % uživatelů internetu. Podle zdravotnických průzkumů v Rakousku je u našich jižních sousedů 30 tisíc osob závislých na internetu (rovněž asi 0,6 %). Je to o jednu třetinu více závislých než na heroinu. Je už skutečností, že po určité době se používání internetu projeví na lidské psychice. Vyhledávání virtuální komunikace a virtuálních vztahů je většinou reakcí na neuspokojivé osobní zázemí uživatele. Problematické reálné osobní vztahy vytváří pocity frustrace a existuje nebezpečí, že začne dávat přednost virtuálním vztahům, u nichž získá pocit většího porozumění a obohacení života. Internetový svět se nakonec stane pro uživatele natolik atraktivní, že bude ochoten obětovat svůj skutečný svět a degradovat ho na uspokojení nejzákladnějších fyziologických potřeb (Jirovský, 1997).

Tab. 1 Oblíbenost aplikací pro internetově závislé a nezávislé jedince (Jirovský, 1997) Aplikace

Internetově závislí

Internetově nezávislí

Chatovací místnosti

35 %

7%

MUD

28 %

5%

News

15 %

10 %

e-mail

13 %

30 %

WWW

7%

25 %

Ostatní informační kanály

2%

24 %

Psychiatři znají diagnózu chorobného hráčství na automatech. Jedná se o dobře prozkoumané onemocnění, s jasně rozpoznatelnými symptomy, zřejmými důsledky i propracovanou metodikou léčení. Jinak je tomu u internetové nebo obecně počítačové závislosti. Nejenže na toto téma ještě nebylo zpracováno dostatečné množství odborných studií, ale dosud nebyl navržen žádný vyhovující obecný popis závislosti. Navíc stávající studie se často rozcházejí i v základních údajích, jako např. kolik hodin týdně by měl průměrný „nemocný“ u internetu strávit (Jirovský, 1997). 12

Flaming Internet je charakteristický tím, že je to „prostředí bez zábran“. Výzkumy ukazují, že „flaming“, což je zkráceně agresivní chování ve formě slovního napadnutí, je v prostředí virtuální reality až čtyřikrát častější než v reálném životě. Anonymita, ať už v subjektivním nebo objektivním smyslu, je velmi důležitou vlastností virtuálního světa a do značné míry předurčují chování lidí v tomhle prostředí. Anonymita obecně zvyšuje tendenci účastníků cítit se jako součást skupiny a tím posiluje sounáležitost se skupinovými normami (Šmahel, 2003).

Kyberšikana Kyberšikanu (cyberbullying) lze definovat jako zneužití informačních komunikačních technologií, zejména pak mobilních telefonů a Internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně vyvést z rovnováhy (e-bezpečí, 2009). Konkrétnější představu nabízí například Wikipedie, která ji popisuje jako druh šikany, který využívá elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, e-maily, pagery, Internet, blogy a podobně. Řada jejích projevů může spadat do oblasti kriminálních činů. Její nejobvyklejší projevy představuje zasílání obtěžujících, urážejících či útočných mailů a SMS, vytváření stránek a blogů dehonestujících ostatní, popřípadě může kyberšikana sloužit k posilování klasických forem šikany, nejčastěji prostřednictvím nahrání scény na mobilní telefon a jejího následného rozeslání známým dotyčného, popřípadě vystavení na Internetu. Zejména poslední varianta šikany může být extrémně nebezpečná – pokud se spojí s nějakou velmi ponižující situací, takovéto zveřejnění ponižujících materiálů pro obrovské množství lidí mnohonásobně zvyšuje utrpení a trauma oběti, což na ni může mít až extrémní dopad (Wikipedia, 2012).

4.3 Problematika častého používání počítače Pro žáky je důležité, jaké návyky a životní styl si donesou z rodiny, která má na ně primární vliv. Na žáka mají dále vliv učitelé a vedoucí osobnosti (ve sportu, sdělovacích prostředcích, politice eventuelně v obci). Životní styl se vytváří na základě sociálních vlivů. Škola představuje pro žáka jen část zkušeností týkajících se zdraví, ostatní pocházejí z domova, z komunity, vlivů sdělovacích prostředků a jiné. Školní prostředí se může stát místem, které poskytuje jedinečnou příležitost ke zdravému životnímu stylu, již vhledem ke skutečnosti, že mladí lidé tráví ve škole několik tisíc hodin, a to v rozhodující etapě svého života (v průběhu dětství, dospívání). Možný je i případ 13

opačný, kdy dítě získá ve školním prostředí nežádoucí návyky (nechuť k pohybovým aktivitám, vadné držení těla, chybný pitný režim…) (Průcha, 1998). Jedním z nežádoucích návyků může být také časté sezení u počítače. Může to u žáků vést ke zhoršení problémů se zrakem, ke špatnému držení těla, bolestem zad, obezitě až sociální izolovanosti. 4.3.1 Vady zraku Až 75% lidí si stěžuje na potíže se zrakem u počítače. Hlavní příčinou je náročnost práce u obrazovky na zrak. Zraková náročnost je způsobována trvalým přizpůsobením očí na vidění do blízka, námahou svalů, ovládajících vyklenutí oční čočky a sbíhání os obou očí, rozdílnými jasy různých ploch, na které se člověk dívá a které nenápadně oslňují. Další příčinou mohou být nekorigované vady zraku u lidí, kteří je začnou pociťovat teprve při práci u obrazovky. Výzkumem se zjistilo, že počítačové obrazovky nekazí zrak, potíže s očima jsou většinou způsobeny únavou, která po odpočinku odezní. Nejdůležitější jsou světelné podmínky na pracovišti. Zraková únava u obrazovky začíná asi po 2 hodinách a zřetelně se projevuje po 4 hodinách práce na počítači. Denní světlo je cenné pro zejména pro své příznivé vlastnosti, které nemůže umělé světlo plně nahradit. Dokonale se v prostoru rozptyluje, vytváří měkké stíny a tím přispívá k snadnému vnímání prostoru, jeho spektrální složení je přirozené pro vnímání barev. Nevýhodou je značná intenzita a její proměnlivost. Nejvýhodnější postavení monitoru je bokem k oknu (Hladký, 1995). 4.3.2 Vady pohybového aparátu Asi 60-80% lidí trpí bolestmi zad při sezení. Většina potíží má funkční charakter, tj. nejde zpravidla ještě o poškození pohybových orgánů s morfologickými změnami. Při práci u obrazovek jde o trojí druh potíží. Bolesti zad v bederní a křížové oblasti jsou spojeny s tlakem na páteřní ploténky. Bolesti zad v šíji souvisí zejména s polohou hlavy a horních končetin při práci. Bolesti ruky a paže jsou podmíněny jednak rychlými opakovanými pohyby prstů, jednak nadměrně častým používáním myši. Tělesná cvičení jsou velmi dobrým prostředkem k předcházení potížím pohybové soustavy. Celková doba kompenzačního cvičení by neměla být delší než 5 minut. Zařazujeme cviky na uvolnění rukou, horních končetin, oblasti ramene a krční páteře, a celkové protažení trupu a horních končetin, podle potřeby i polohy úlevové. Jejich účinek spočívá

14

především ve změně činnosti svalových skupin, které jsou jednostranně zatěžovány při stereotypním plnění pracovních úkolů (Hladký 1995). 4.3.3 Obezita V důsledku častého sezení u počítače a nedostatku pohybu může dojít k obezitě. Obezita vzniká interakcí genetických a zevních faktorů. Samozřejmě existují určitá období, která jsou pro rozvoj obezity velmi významná – u žen zejména doba těhotenství a období po něm, dále období přechodu, u dívek doba dospívání, všeobecně pak stresové faktory a určitá období, kdy se snižuje pohybová aktivita – nástup do zaměstnání, založení rodiny, rodinné či pracovní problémy, ukončení sportovní činnosti, odchod do důchodu apod. Hlavní příčinou vzniku obezity je nadměrný přísun energie a její nedostatečný výdej (Hessová, 2012). 4.3.4 Sociální izolovanost Důsledkem častého trávení času u počítače může být kromě zdravotních problémů také sociální izolovanost. Žáci místo trávení volných chvil venku s přáteli sedí doma u počítače a to, co by si s přáteli řekli v přímém kontaktu, si raději napíšou na sociální síti. Ochuzují se tak o zážitky a společně strávené chvíle. Hledají si nové „přátele“ na internetu, se kterými sdílí své problémy a pocity. Nikdy si ale nemůžou být zcela jisti, kdo sedí na druhé straně u obrazovky a jak to s nimi doopravdy myslí. Přímému kontaktu s přáteli se žádné virtuální přátelství vyrovnat nemůže. 4.3.5 Ergonomie práce na počítači Slovo ergonomie pochází z řečtiny, ergon = práce, čili česky řečeno, věda o práci. Činnost u obrazovky je velmi náročná na zrak a možná, že po několika hodinách práce pociťujete nepříjemný tlak a pálení v očích a třeba začnete slzet. U některých z vás mohou být tyto potíže velmi intenzivní a dokonce se vám může zamlžit pohled, zrak může dočasně ztratit ostrost. Z dlouhého vysedávání u obrazovky vás začne bolet šíje a záda okolo lopatek a v bederní oblasti (Hladký, 1995). Optimální vzdálenost obrazovky od očí je pro běžné 14palcové monitory 60cm. Horní okraj obrazovky má být ve výši očí. Písemné podklady mají být umístěny co nejblíže obrazovky. Monitor má být bokem k oknu a zářivky paralelně s oknem. Při práci u monitoru mají klouby končetin svírat pravý úhel, menší osoby si musí dát podložku pod nohy. Žáci často volí velmi špatný způsob sezení, kdy ploténky mezi

15

páteřními obratli jsou stlačovány, hlava příliš předkloněna a nohy postrádají oporu (Hladký, 1995).

Obr. 1 Správné sezení u počítače (Ryvola, 2009) Cílem ergonomického řešení pracovního místa je vytvořit takové pracovní podmínky, aby nedocházelo k nepřiměřené pracovní zátěži, např. svalově-kosterního aparátu (nevhodné pracovní polohy, jednostranné a dlouhodobé zatížení svalových skupin, vznik únavových projevů, pocitů diskomfortu apod.). Ergonomické úpravy usilují o prevenci poškození zdraví na pracovním místě, obvykle nepředstavují větší ekonomické náklady, avšak jejich přínos je z dlouhodobého hlediska značný (snížení nemocnosti, fluktuace, prodloužení produktivního věku) a přispívají k pocitu pracovní pohody (Matoušek, 1998).

16

4.4 Adolescent Z hlediska společenského postavení charakterizuje věkovou kategorii 15-20 let studium v některém ze tří typů středních škol. Tato skutečnost je významným faktorem při vytváření charakteristických společenských znaků, přestože zahrnuje rozsáhlé věkové období od 14-15 do 18-20 let (Hájek et al., 2011). 4.4.1 Definice z pohledu vývojové psychologie Období adolescence je druhou fází relativně dlouhého časového úseku dospívání. Trvá přibližně od 15 do 20 let, s určitou individuální variabilitou. Sociální mezníky jsou v období adolescence dva. Prvním je ukončení povinné školní docházky. Druhým je dovršení přípravného profesního období, tj. konec učebního oboru nebo střední školy, následovaný většinou nástupem do zaměstnání (s výjimkou vysokoškoláků) (Vágnerová, 1996). •

Adolescence je obdobím, v němž jedinec pokračuje ve vytváření své identity.

•

Adolescenti preferují intenzivní prožitky - hlučná hudba, rychlá jízda, slézání vysokých vrcholů a potápění do velkých hloubek, cílem je dosáhnout nějakého maxima. Adolescenti usilují o absolutní řešení - např. v citovém vztahu i v morálním hodnocení akceptují jen to, o čem předpokládají, že by mohlo mít absolutní platnost a je to tudíž hodnotné a jisté. Pak ovšem soudí, že je třeba takovou hodnotu podporovat i svým chováním.

•

Adolescenti mají potřebu neodkladného uspokojení - ta se obecně projevuje tendencí zkrátit dobu, nezbytnou k dosažení nějakého cíle.

•

Adolescenti považují odklad za značnou zátěž. Výsledkem může být rychlá známost, překotný sňatek, ukradené auto apod.

•

Adolescence je přechodné období, které má za úkol poskytnout jedinci čas a možnost, aby dosáhl předpokladů stát se dospělým ve všech oblastech, v nichž to současná společnost vyžaduje (Vágnerová, 1996).

Podle Horta (2000) adolescence znamená výraznou změnu ve vztazích rodičů a dítěte. Pro rodiče bývá obtížné přizpůsobit se změnám dospívajícího dítěte a vycházet vstříc jeho potřebám. Rodiče někdy bolestně prožívají odpoutávání dítěte z rodiny a jeho separačním snahám brání, jindy zase separaci dítěte nadměrně předčasně

17

podporují. Hodně záleží na průběhu vlastní adolescence rodičů a způsobu, jakým řešil rodič v době své adolescence vztahy se svými rodiči.

Tab. 2 Charakteristika žáků staršího školního věku (Pávková, 1999) Starší školní věk (15-18, event. 20 let) Doznívání pubescence, zklidnění tělesného vývoje, zpomalení vývoje - roste hlavně trup, ladnější tvary, vyhraňování typu postavy, dokonalá činnost orgánů - tělesná zdatnost, úplná pohlavní zralost, pohybová koordinace na vysoké úrovni; kritičnost k vlastnímu vzhledu, vliv na psychiku, sebevědomí

Vnímání: zjemňuje se, systematičnost. Pozornost: lepší koncentrace, intenzita, záměrnost. Fantazie: tvůrčí, pokusy o uměleckou tvorbu, denní snění. Paměť: logická, větší kapacita, trvalost, přesnost. Myšlení: vrchol vývoje všech kognitivních operací, forem myšlení. Řeč: živá, barvitá, tvořivá, s humorem.

Postupná stabilizace, lepší sebeovládání, uklidnění citů, které jsou však dále intenzivní, trvá ambivalence. Vývoj vyšších citů: morálních (vlastní úvahy o dobru a zlu), intelektuálních (studijní specializace, zájmy, touha cestovat), estetické (prožívání krásy v umění, přírodě, lidských vztazích)

Od impulzivnosti k rozvážnosti, cílevědomosti a vytrvalosti; vyšší motivy (životní plány, ideály, životní uplatnění); v náročných situacích nebezpečí zkratovitého jednání (i sebevražedné pokusy).

Pocit rovnosti s dospělými, kritičnost k autoritám; přechod ze ZŠ na SŠ (profesní příprava, někteří dosáhnou ekonomické samostatnosti); význam vrstevnických skupin, konformita, kamarádství, přátelství (i na celý život); partnerské vztahy (riziko předčasných těhotenství a sňatků); zájem o společenské dění.

4.4.2 Problémy adolescentů Terminologické kolísání a nejistota v tom, za koho mají být dospívající považováni, se objevují v postojích dospělých k nimi ve způsobu jejich oslovování a jednání s nimi. Přechodný charakter celé etapy způsobuje, že s adolescenty dospělí jednají jednou jako se staršími dětmi (direktivním způsobem), jindy jako s dospělými (s jistou benevolencí, často i s neúměrným očekáváním a požadavky na výkony a odpovědnost). Podle Veselé (2003) toto situační střídání podobných způsobů jednání a oslovování vyvolává při stupňovaném sebecitu mladých lidí i jejich specifické reakce doprovázené nedůvěrou 18

a nejistotou. Konkrétní projevy mladistvých se pak promítají do jejich reakcí na další formy komunikace dospělých s nimi. Malá komunikativnost by mohla být jednou z vážných příčin inklinování k něčemu dosud neznámému - např. drogám. Experimentování

a

riskování

je

důležitou

součástí

dospívání.

Mnoho

dospívajících zkouší nové věci a chování, aby zjistili, nebo ostatním dokázali, kdo vlastně jsou, co nechtějí a chtějí. A probíhá to obvykle v tomto pořadí - nejdříve si ujasňují, co nechtějí a odmítají - teprve pak začnou přicházet na to co chtějí. Nebo si zkusí různé věci, aby si mohli uvědomit, kým nebudou a kým budou (Hajný, 2001). Problémem u některých adolescentů může být také depresivní syndrom adolescentů. Základní symptomy jsou ztráta zájmů, ztráta komunikace, sociální stažení až sociální fobie, kognitivní zhoršení, selhávání ve škole, únava, zvýšená spavost, změny hmotnosti, prudké kolísání nálad, nuda, anhedonie, beznaděj, zoufalství, vitální smutek, zvýšená iritabilita, impulzivita, sebevražedné pokusy nebo zneužívání návykových látek. Pro depresivní dospívající je typické rychlé střídání apatie a lhostejnosti s mnohomluvností a překotným navazováním nových kontaktů bez adekvátní citové vazby (Hort, 2000). Podle Hájka (2008) jsou efektivními metodami zejména interaktivní programy, které žákům pomáhají čelit sociálním tlakům, zkvalitňovat komunikaci, zdolávat konflikty a stresové situace, zvyšovat zdravé sebevědomí, umožňují individuálně působit nebo vést rozhovory v malých skupinách. Naproti tomu neúčinné jsou hromadné jednorázové akce, pouhé předávání informací, zastrašování, citové apely. Prevence znamená něčemu předcházet, vytvořit takové návyky a hodnotové orientace, aby se u žáků vytvářel vnitřní obranný mechanismus proti aktivnímu podílu na negativních jevech.

4.5 Závislost Podle Nešpora (2005) je závislost stav vyplývající z opakovaného užívání drogy, tzn. návykové látky. Projevuje se změnami v prožívání a chování. Z těchto změn je typická neodolatelnost nutkání užívat návykovou látku stále nebo periodicky pro její účinky na psychiku. Závislost psychická je tam, kde si osoba myslí, že potřebuje pokračovat v užívání drogy, aby se vypořádala se svým životem. Závislost fyzická je tam, kde si tělo zvykne na přítomnost drogy a osoba musí dodržovat její braní, aby zabránila abstinenčnímu syndromu. Definice závislosti dle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí: 19

„Syndrom závislosti: Je to skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jednice mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsány), alkohol nebo tabák. Návrat k užívání látky po období abstinence často vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysů syndromu, než je tomu u jedinců, u nichž se závislost nevyskytuje“ (Nešpor, 2005, str.10). U problematiky závislostí je ale důležité zmínit, že se projevují jak ve formě psychické, tak fyzické. Hlavním rysem psychické závislosti je tzv. craving (dychtění po látce nebo účinku, který tato látka vyvolává). Minařík (2003) o psychické závislosti říká, že je důležité si uvědomit, že psychická závislost je v zásadě vážnějším problémem než závislost fyzická, protože zatímco fyzické závislosti je možné se zbavit relativně krátkodobým pobytem na detoxikační jednotce, psychická závislost je důvodem relativně dlouhé léčby a handicapuje uživatele při jakémkoli dalším užití látky, a to i z terapeutických důvodů. 4.5.1 Závislost na počítači a internetu Fenomén závislosti na informačních technologiích se objevuje v literatuře už od konce osmdesátých let minulého století. První obsáhlejší vědeckou práci na toto téma publikovala Margaret Shotton v roce 1989. Vynálezem internetu a jeho představením široké veřejnosti začaly být počítače mnohem více používány a závislost na nich začala mít novou podobu ve formě závislosti na internetu. První zmínka o závislosti na internetu se objevila v literatuře v roce 1995 v textu Ivana Goldberga. V roce 1996 popsala podrobněji fenomén závislostního chování na internetu americká klinická psycholožka Kimberley Young, která také navrhla i první diagnostická kritéria a dotazník, podle kterých lze zjistit, zda je člověk na internetu závislý. Závislost na internetu od devadesátých let přitahuje pozornost odborné i laické veřejnosti po celém světě. V odborné literatuře lze dodnes najít nejednotnou terminologii (například závislost na internetu, problémové používání internetu nebo závislostní chování na internetu) ale i definici (Vondráčková et al., 2009). Podle Nešpora (2005) je závislost na počítači a internetu velice návyková a impulzivní. Rizikovými faktory jsou především, pokud je počítač a internet jako součást náplně práce - může dojít nejen k závislosti samotné, ale také k workoholismu. 20

Hraní počítačových her - zde je nejvíce ohroženou skupinou dětská populace, jedinci zanedbávají školní povinnosti, hraním nevhodných her, jim může virtuální svět splývat s reálným, kde hrozí nebezpečí napodobování záporných hrdinů. Děti mohou být rovněž na nižší sociální úrovni díky častému hraní a mohou mít i somatické problémy například nevolnosti. Rovněž internet může být, dle Nešpora (2005), zdrojem patologického hráčství, protože je dostupný a rychlý. Jiným nebezpečím internetu je takzvané „chatování“, kde spolu lidé písemně komunikují, což kromě závislosti jako takové má i další nebezpečná rizika. Tím je například naivita dětí, které mohou jít s osobou, s kterou komunikují přes internet, na skutečnou schůzku, aniž by mohly znát pravou totožnost této osoby. Závislost na internetu může mít mnoho podob. Jedním z možných, nicméně nepříliš spolehlivých kritérií pro posuzování závislosti, je doba strávená na internetu. Rozpětí uváděné různými výzkumy je velmi široké, a to až 5-25 hodin týdně. ChihHung Ko et al (2005) ve svém výzkumu uvádí, že závislí na internetu jsou online 8,1 hodin týdně, z toho tvoří jen 4,2 hodiny volnočasové aktivity, 65 % závislých studentů se snaží omezit užívání Internetu: 53 % úspěšně, 47 % méně úspěšně či vůbec. U většiny závislých jedinců existovaly již dříve určité psychické problémy, které se pod vlivem internetové závislosti začaly projevovat, nebo prohloubily. Podle Dannona byla internetová závislost nevyhnutelná s postupem času a vývoje. Stejně tak jako se lidé stali závislí na kávě, mobilních telefonech apod. Jak se mění svět, tak se mění i naše závislosti (Gruener, 2007).

4.5.1.1 Příčina závislosti na internetu Příčin závislosti je mnoho, předmět závislosti obecně nahrazuje nebo má nahradit to, co člověku chybí. Partner, rodinné vztahy... Např. extáze může člověku simulovat blízkost jiných lidí, internet nahradí přátele... Každá droga něco supluje, za každou je nějaký konkrétní příběh. Závislost vzniká postupně při opakovaném užívání a jednorázové užití je reakcí

na aktuální stav nepohody, napětí nebo nudy, který droga, ať už pivo,

marihuana nebo internet, promění v pocit štěstí, pohody nebo vzrušení – závislí se vlastně stáváme na tomto slastném pocitu. I proto je scestné obviňovat samotnou drogu a nepodívat se do vlastního nitra (Bobůrková, 2007).

21

4.5.1.2 Typy závislosti na internetu Obecně se závislost na internetu definuje jako nadměrné používání internetu, které s sebou přináší do života jedince psychologické, sociální, pracovní nebo školní komplikace. Výzkumy ukázaly, že si člověk nevybuduje „závislost na internetu“ obecně, ale spíše na konkrétních internetových aplikacích nebo webech. Mezi nejnávykovější aplikace či webové stránky patří ty, které umožňují obousměrnou komunikaci.

Odborníci rozlišují 3 základní typy závislosti na internetu: a) Závislost na online hrách Nejčastěji se jedná o tzv. multiplayer RPG online hry, čili hry na hrdiny pro více hráčů. Tyto hry umožňují tisícům hráčů na celé planetě sejít se ve stejný čas na stejném místě ve virtuálním fantazijním světě. Mezi ty nejčastěji uváděné v souvislosti se závislostí patří World of Warcraft nebo Lineage. b) Závislost na online komunikaci Do této kategorie spadají uživatelé internetu, kteří tráví většinu času online komunikací, ať už se skutečnými, či pouze s internetovými přáteli. Může jít o e-mail, chatroomy, diskusní fóra, ICQ, Skype nebo různé sociální sítě typu Facebook, Twitter. c) Závislost na stránkách s pornografickým obsahem Sem patří soustavní návštěvníci webových stránek s pornografickým obsahem (Vondráčková et al., 2009).

4.5.1.3 Výskyt závislosti na internetu Do současné doby bylo ve světě realizováno několik studií, které se snažily zodpovědět na otázku, jaké procento lidí vykazuje znaky závislostního chování na internetu. Velká část z nich se zaměřila na zjišťování výskytu tohoto rizikového chování u mladších věkových skupin - zejména studentů středních a vysokých škol, protože závislost na internetu je především označována za problém mladých lidí. V této věkové skupině se prevalenční odhady nejčastěji pohybují mezi 6 % až 10 % v závislosti na vzorku studentů a zemi, ve které výzkum proběhl. V obecné populaci se pak uvádí, že kolem 0,3 – 1 % populace vykazuje znaky závislosti na internetu. Odborníci ze Severní Koreje udávají, že až 30 % osob mladších 18 let je ohroženo závislostí na internetu (Vondráčková et al., 2009).

22

Z výsledků studie provedené Šmahelem a jeho spolupracovníky z Masarykovy univerzity v roce 2009 vyplývá, že závislost na internetu lze v České republice pozorovat u 3,4 % obecné populace a dalších 3,7 % je online závislostním chováním ohroženo. K nejvíce ohroženým skupinám podle nich patří osoby ve věku 12-15 let, u nichž prevalence v obou kategoriích dosahovala hodnoty 23 %. Ohroženější závislostí na internetu jsou zejména muži, kteří tráví u internetu déle než šest hodin denně. Vyléčit se dá podle odborníků za 3 měsíce. Odhaduje se, že netholismem je postiženo až 10 % světové populace ve věku 18-30 let. Oficiálně uzná netholismus jako problematickou civilizační nemoc Čína, ale problém si uvědomuje i Británie, Německo a nejvýrazněji Švédsko (Klíčník, 2010).

4.5.1.4 Příznaky závislosti na internetu Závislosti na počítači kupodivu nepropadají jen náctiletí, ale mnohdy jsou to i čtyřicátníci. Rozlišit hranici mezi koníčkem, zvýšeným užíváním a závislostí je velmi obtížné už i proto, že na počítači nevzniká závislost fyzická, ale psychická. Přesto můžeme vypozorovat určité příznaky, které svědčí pro rozvíjející se závislost. Mezi hlavní příznaky patří stavy podobné transu při hraní hry, vzpírání se rodičovským zákazům hraní, neschopnost dodržovat časový limit určený pro tuto činnost (Vrožinová, 2010). „Ztráta zájmu o všechno ostatní je jednou z typických věcí, jak se závislost na internetu může projevovat,“ říká doktor Kalina. Dokonce může nastat i absťák, který se projevuje poruchami spánku, úzkostnými stavy, někdy naopak agresí a vzrušivostí. Dostavit se mohou i psychosomatické poruchy, třeba oběhové či zažívací (Jandová, 2008). Griffiths (2000) používá pojem „technologické závislosti“, a říká, že mají stejné charakteristické vlastnosti jako všechny ostatní závislosti včetně závislosti na chemických látkách. Těmito základními symptomy jsou salience, změny nálad, tolerance, abstinenční příznaky a konflikty. Jakékoli chování, které splňuje následujících 6 kritérií, může být podle Griffithse definováno jako závislost. Je to význačnost, změny nálady, tolerance, odvykací příznaky, konflikt a relaps (recidiva).

23

Jak předcházet závislosti na počítači? •

Stanovte striktní limity, kdy může dítě hrát a kdy ne.

•

Dávejte pozor, aby dítě nehrálo hry u kamarádů.

•

Zjistěte, zda dítě hraním počítačových her nebo surfováním na internetu neutíká od nějakých problémů.

•

V průběhu hraní veďte dítě k tomu, aby si po určité době udělalo přestávku, během ní o hře mluvte.

•

Podporujte dítě v jiných zájmech.

•

Předcházejte tomu, aby se dítě nudilo.

•

Posilujte zdravé sebevědomí dítěte (Vrožinová, 2010).

4.5.1.5 Léčba Vzhledem k poměrně nedávné historii tohoto jevu jsou odborné příspěvky na téma léčebné přístupy k osobám se závislostí na internetu omezené. Obecně se odborníci shodují, že hlavním léčebnou metodou by měla být psychoterapie, která může být v případě závažnějšího stavu doplněná farmakoterapií, zejména antidepresivy. Zajímavou skutečností v této souvislosti je to, že přestože výzkumy ukazují, že závislostní na internetu je ohroženo kolem 6 % populace, odbornou pomoc vyhledává jen zlomek z tohoto počtu. Důvodem je pravděpodobně fakt, že velká část osob své chování včas reflektuje sama nebo díky svým blízkým, a omezí jej svépomocí. Vysvětlením málo častého vyhledávání léčby může být také tendence k popření závislostního chování samotnými závislými nebo i malá informovanost veřejnosti o tomto problému a možnostech jeho léčby (Vondráčková et al., 2009). Také rodinná terapie patří k podstatným prvkům efektivních léčebných programů. Rodina může být zdrojem masivní patologie a četných problémů, může být ale i zdrojem veliké emoční podpory. Fungující rodina zmírňuje dopad nadměrného stresu a rodinné vztahy často motivují k léčbě a pozitivní změně. U dospívajících a mladých dospělých nemívají většinou partnerské vztahy takový význam jako vztah k rodičům. Důvodem je nestabilita partnerských vztahů v této věkové skupině i okolnost, že dospívající je na rodičích (zpravidla ne na partnerovi) ekonomicky i jinak závislý. Práce s rodiči proto bývá zpravidla efektivnější a důležitější. Navíc partneři závislých bývají často také závislí a většinou nemáme zvláštní zájem podporovat pokračování vztahu (Csémy, 1996). 24

Léčba netholismu je složitá, stejně jako léčba alkoholismu a závislosti na hracích automatech. Psychoterapeuti pomáhají nemocnému najít novou životní strategii, zaplnit prázdné bílé místo po internetu. V první řadě se snaží odstranit příčiny, protože většina závislostí vždy k něčemu slouží (Maříková, 2008). 4.5.1.6 Negativní důsledky závislosti na internetu Tento druh závislosti má jako každá jiná závislost především negativní následky. Závislý ztrácí nejen kontakt s lidmi a reálným světem, ale způsobuje si spoustu zdravotních problémů. Kvůli neustálému sezení u počítače v jedné poloze u něj dochází k deformaci páteře a následným bolestem zad. Nedodržování pitného režimu a zásad správného stravování spěje k různým onemocněním a to nejen trávicího traktu. Může docházet k dehydrataci, špatné stravování má za následek bulimii, anorexii nebo naopak obezitu (Mačugová, 2011). Mozek člověka propadajícího závislosti na internetu může být poznamenán zásadním způsobem. S nástupem teenagerského věku dochází k "pletí" nervových spojů. Nadbytečná propojení zanikají a redukovaná síť neuronů získává na výkonu i spolehlivosti. Jednostranná zátěž, jakou představuje dlouhodobé surfování po internetu, může do přirozeného vývoje mozku zasáhnout s nečekanou razancí. Čínští neurologové se pokusili tyto změny zachytit pomocí moderní zobrazovací techniky, jež dovoluje nahlédnout do mozku bez toho, že by sledovaná osoba došla sebemenší újmy na zdraví. Rozdíly ve stavbě mozků studentů z obou skupin byly patrné hned v několika mozkových

centrech.

U

závislých

studentů

došlo

například

ke

zmenšení

příkoníkovitého závitu (následek problémy při ukládání informací do krátkodobé paměti a při jejich pohotovém využívání) nebo obroučkovitého závitu (následek narušení rozhodovací schopnosti). Změny byly patrné i v mozečku a v některých částech mozkové kůry. To má pro člověka závislého na internetu nepříjemný dopad v tom, že se obtížněji donutí vstát od počítače a věnovat záležitostem reálného světa (Petr, 2011).

Vlivem závislosti na internetu může dojít, podle Burdové (2011) k následujícímu: •

Narušení vztahů s blízkými osobami, např. partner nebo rodič, poukazuje na fakt, že dotyčný tráví na internetu víc času než by bylo nutné, ale závislý člověk vše popírá a internet tak může být předmětem hádek.

•

Potíže s prací, např. porucha soustředění, kdy má člověk neustálé nutkání kontrolovat svoje oblíbené stránky a nevydrží soustavně pracovat alespoň 25

30 minut. Práce pak může ztrácet na kvalitě, v horším případě nejsou dodržovány termíny odevzdávání. U žáků se může projevit zhoršení výsledků ve škole. •

Zdravotní potíže, např. dlouhodobé sezení u počítače nejčastěji postihuje zrak a páteř, ale také se mohou objevit poruchy spánku.

•

Trestně-právní pochybení, např. vynechávání školní docházky u studentů nebo vědomé porušování vyhlášek v zaměstnání v oblasti přístupu na internet.

Závislost na internetu bývá, podle Petra (2011) provázena dalšími psychickými problémy, jako jsou deprese nebo závislost na tabáku, alkoholu či drogách. To lze vysvětlit tak, že závislost na internetu představuje jen jeden z projevů celkově problémové osobnosti, která tíhne k širšímu spektru závislostí a k dalším psychickým problémům.

4.5.2 Prevence závislostí Podle Nešpora (2005) je cílem primární prevence předejít užívání návykových látek včetně alkoholu a tabáku nebo ho oddálit do pozdějšího věku, když už jsou dospívající relativně odolnější. Dalším cílem je omezit nebo zastavit experimentování s návykovými látkami, aby se předešlo škodám na tělesném i duševním zdraví. Cílem prevence není tedy předávání informací nebo to, aby se prevence líbila, ale to, aby se cílová populace chovala zdravěji. „Principem peer programů je aktivní zapojení předem připravených vrstevníků. Význam anglického slova „peer“ je ovšem širší nežli jen vrstevník. Je to někdo, s nímž se cílová populace může ztotožnit. Svojí roli tedy hraje nejen věk, ale i např. sociální situace. Členové působí na své vrstevníky. To se může dít v rámci organizovaného programu na školách nebo i neformálně. Takto připravení vrstevníci mohou také zvát své spolužáky do klubu, připravovat pro ně programy, výstavy apod.“ (Nešpor, 2005, str. 85). Podle Kotulána (2005) je sekundární prevence aktuální tehdy, jestliže jedinec již má nějaké zkušenosti s návykovými látkami. Řeší již vzniklé problémy spojené s užíváním jako léčbu a zvládaní abstinenčních příznaků. Provádí se tedy po vzniku nemoc, ale dříve, než tato nemoc způsobí nějaké poškození. Nejúčinnější sekundární a případně i terciární prevencí je terénní práce - Street working. 26

Hlavním cílem terciární prevence je zabránit relapsu a zároveň usnadnit návrat do normálního života (tzv. resocializace) „odléčeným“ závislým. Jak už bylo zmíněno v heslu sekundární prevence, není toto rozdělení podle všech zdrojů totožné. Ve smyslu definice WHO patří do terciární prevence i tzv. harm reduction programy. To je např. rozdávání stříkaček, substituční programy a jiné (terciární prevence, 2011).

27

5

PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE

V praktické části bakalářské je vybrán vzorek žáků střední odborné školy z Kroměříže a víceletého gymnázia ve Vsetíně. Průzkum je proveden dotazníkovým šetřením. Praktická část je tedy řešena pomocí dotazníku. Je vybrán vzorek žáků je věkové skupině 15-19 let. Žáci jsou rozděleni na každém typu školy do dvou kategorií a to na dívky a chlapce. Výsledky dotazníku jsou řešeny formou tabulek a přehledných grafů. Odpovědi dotazovaných žáků jsou zcela subjektivní. Musí se brát v úvahu, že někteří žáci vyplnili dotazník, aniž by nad odpověďmi déle popřemýšleli. Výsledky dotazníkového šetření mají tudíž spíše orientační charakter.

5.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření Vyhodnocení otázky č. 1 Máš doma počítač nebo notebook?

Na první otázku v dotazníku odpovědělo 100 % respondentů shodně, že počítač nebo notebook doma mají (tab. 3).

Tab. 3 Otázka č. 1 Máš doma počítač nebo notebook? Otázka č. 1 Máš doma počítač nebo notebook?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

100

100

100

100

100

0

0

0

0

0

Vyhodnocení otázky č. 2. Kde využíváš připojení k síti internet?

Doma využívá připojení k síti internet 100 % dívek i chlapců z gymnázia, 97 % dívek ze SOŠ a 86 % chlapců ze SOŠ. Ve škole se k internetu připojuje 86 % chlapců ze SOŠ, 57 % dívek z gymnázia, 53 % dívek ze SOŠ a 50 % chlapců z gymnázia. U kamaráda využívá připojení k internetu 50 % chlapců ze SOŠ, 39 % dívek z gymnázia, 26 % chlapců z gymnázia a 21 % dívek ze SOŠ. Jinde (např. v internetové kavárně nebo

28

restauraci) se připojuje k internetu 64 % chlapců ze SOŠ, 41 % dívek ze SOŠ, 17 % dívek z gymnázia a 16 % chlapců z gymnázia (tab. 4).

Tab. 4 Otázka č. 2 Kde využíváš připojení k síti internet? Otázka č. 2 Kde využíváš připojení k síti internet? Dívky SOŠ Chlapci SOŠ Dívky gymnázium Chlapci gymnázium % % % % Doma Ve škole U kamaráda Jinde

97

86

100

100

53

86

57

50

21

50

39

26

41

64

17

16

Žáci se k síti internet se nejčastěji připojují doma, a to 97 % dotázaných žáků. Ve škole se připojuje 57 % dotázaných a u kamaráda se připojuje 30 % dotázaných žáků. Dalo by se říct, že se žáci připojují všude, kde je to možné. Využívají také internetových kaváren a restaurací, které jsou zařazeny do kategorie - jinde. Tuto možnost zvolilo 31 % dotázaných žáků (graf 1).

Respondenti (%)

Otázka č. Kde využíváš připojení k síti internet? 120 100 80 60 40 20 0 doma

ve škole

u kamaráda Odpovědi

SOŠ + gymnázium

Graf 1 Otázka č. 2 Kde využíváš připojení k síti internet?

29

jinde

Vyhodnocení otázky č. 3 Kolik času denně strávíš připojen k síti internet? Na síti internet stráví méně než hodinu za den 14 % dívek ze SOŠ, 9 % dívek z gymnázia a 6 % chlapců z gymnázia. Denně stráví připojeno k internetu 1-2 hodiny 29 % dívek i chlapců ze SOŠ, 28 % dívek z gymnázia a 16 % chlapců z gymnázia. Na internetu stráví 2-4 hodiny denně 33 % dívek ze SOŠ, 31 % chlapců z gymnázia, 29 % chlapců ze SOŠ,a 28 % dívek z gymnázia. Denně stráví připojeno k síti internet 4-6 hodin 34 % chlapců z gymnázia, 22 % dívek z gymnázia, 21 % chlapců ze SOŠ a 14 % dívek ze SOŠ. Na síti internet stráví 6-8 hodin denně 21 % chlapců ze SOŠ, 7 % dívek ze SOŠ i z gymnázia a 6 % chlapců z gymnázia. Více než 8 hodin denně tráví připojeno k síti internet 7 % dívek z gymnázia, 6 % chlapců z gymnázia a 3 % dívek ze SOŠ (tab. 5).

Tab. 5 Otázka č. 3 Kolik času denně strávíš připojen k síti internet? Otázka č. 3 Kolik času denně strávíš připojen k síti internet?

Méně než 1 hodinu 1 - 2 hodiny 2 - 4 hodiny 4 - 6 hodiny 6 - 8 hodiny Více než 8 hodin

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

14

0

9

6

29

29

28

16

33

29

28

31

14

21

22

34

7

21

7

6

3

0

7

6

Celkem je připojeno k síti internet 31 % dotázaných žáků 2-4 hodiny denně (14-28 hodin týdně), 26 % dotázaných žáků je připojeno 1-2 hodiny denně (7-14 hodin týdně), 21 % dotázaných žáků je připojeno 4-6 hodin denně (28-42 hodin týdně), 9 % dotázaných žáků je připojeno méně než 1 hodinu denně (méně než 7 hodin týdně), 8 % dotázaných žáků je připojeno 6-8 hodin denně (42-56 hodin týdně) a 5 % dotázaných žáků je připojeno více než 8 hodin denně (více než 56 hodin týdně) (graf 2).

30

Otázka č. 3 Kolik času denně strávíš připojen k síti internet?

Respondenti (%)

40 30 20 10 0 <1h

1-2 h

2-4 h

4-6 h

6-8 h

>8h

Odpovědi SOŠ + gymnázium

Graf 2 Otázka č. 3 Kolik času denně strávíš připojen k síti internet?

Vyhodnocení otázky č. 4 Kolik času trávíš celkově na počítači denně (připojen + nepřipojen)?

Na počítači tráví celkově (připojeno + nepřipojeno) méně než hodinu za den 11 % dívek z gymnázia, 9 % dívek ze SOŠ, a 9 % chlapců z gymnázia. Celkově (připojeno + nepřipojeno) tráví na počítači denně 1-2 hodiny 20 % dívek z gymnázia, 19 % dívek ze SOŠ, 14 % chlapců ze SOŠ a 9 % chlapců z gymnázia. Na počítači tráví celkově (připojeno + nepřipojeno) 2-4 hodiny denně 38 % dívek ze SOŠ, 37 % dívek z gymnázia, 36 % chlapců ze SOŠ a 31 % chlapců z gymnázia. Celkově (připojeno + nepřipojeno) tráví na počítači denně 4-6 hodin 34 % chlapců z gymnázia, 20 % dívek z gymnázia, 16 % dívek ze SOŠ a 14 % chlapců ze SOŠ. Na počítači tráví celkově (připojeno + nepřipojeno) 6-8 hodin denně 29 % chlapců ze SOŠ, 16 % dívek ze SOŠ, 13 % chlapců z gymnázia a 7 % dívek z gymnázia. Více než 8 hodin denně na počítači tráví (připojeno + nepřipojeno) 7 % dívek z gymnázia, 7 % chlapců ze SOŠ, 3 % dívek ze SOŠ a 3 % chlapců z gymnázia (tab. 6).

31

Tab. 6 Otázka č. 4 Kolik času trávíš celkově na počítači denně (připojen + nepřipojen)? Otázka č. 4 Kolik času trávíš celkově na počítači denně (připojen + nepřipojen)?

Méně než 1 hodinu 1 - 2 hodiny 2 - 4 hodiny 4 - 6 hodiny 6 - 8 hodiny Více než 8 hodin

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

9

0

11

9

19

14

20

9

38

36

37

31

16

14

20

34

16

29

7

13

3

7

7

3

Celkem tráví na počítači denně (připojeno + nepřipojeno) 2-4 hodiny 36 % dotázaných žáků denně (14-28 hodin týdně), 4-6 hodin 21 % dotázaných žáků (28-42 hodin týdně), 1-2 hodiny 17 % dotázaných žáků (7-14 hodin týdně), 6-8 hodin 13 % dotázaných žáků (42-56 hodin týdně), méně než 1 hodinu denně 9 % dotázaných žáků (méně než 7 hodin týdně) a více než 8 hodin denně 5 % dotázaných žáků (více než 56 hodin týdně) (graf 3).

Respondenti (%)

Otázka č. 4 Kolik času trávíš celkově na počítači denně (připojen + nepřipojen)? 40 30 20 10 0 <1h

1-2 h

2-4 h

4-6 h

6-8 h

>8h

Odpovědi SOŠ + gymnázium

Graf 3 Otázka č. 4 Kolik času trávíš celkově na počítači denně (připojen + nepřipojen)?

32

Vyhodnocení otázky č. 5 Kolik času denně trávíš hraním her off-line (nepřipojen k internetu)?

Méně než 1 hodinu denně tráví hraním off-line her (nepřipojeno k internetu) 57 % chlapců ze SOŠ, 38 % chlapců z gymnázia, 22 % dívek ze SOŠ a 15 % dívek z gymnázia. Hraním her off-line tráví 1-2 hodiny denně 14 % chlapců ze SOŠ, 13 % chlapců z gymnázia, 10 % dívek ze SOŠ a 2 % dívek z gymnázia. Hry off-line (nepřipojeno k internetu) 2-4 hodin denně hraje 7 % chlapců ze SOŠ, 3 % chlapců z gymnázia a 2 % dívek z gymnázia. Hry off-line nehraje vůbec 80 % dívek z gymnázia, 67 % dívek ze SOŠ, 47 % chlapců z gymnázia a 21 % chlapců ze SOŠ. Z tabulky (tab. 7) je patrné, že chlapci hrají hry off-line častěji než dívky.

Tab. 7 Otázka č. 5 Kolik času denně trávíš hraním her off-line (nepřipojen k internetu)? Otázka č. 5 Kolik času denně trávíš hraním her off-line (nepřipojen k internetu)?

Méně než 1 hodinu 1 - 2 hodiny 2 - 4 hodiny 4 - 6 hodiny 6 - 8 hodiny Více než 8 hodin Nehraji vůbec

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

22

57

15

38

10

14

2

13

0

7

2

3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

67

21

80

47

Celkem hry off-line nehraje vůbec 63 % dotázaných žáků. Méně než 1 hodinu denně (méně než 7 hodin týdně) hraje celkem 27 % dotázaných žáků. Hry off-line 1-2 hodiny denně (7-14 hodin týdně) hraje celkem 9 % dotázaných žáků a 2 % dotázaných žáků hraje hry off-line 2-4 hodiny denně (14-28 hodin týdně) (graf 4). 33

Respondenti (%)

Otázka č. 5 Kolik času denně trávíš hrajím her off-line (nepřipojen k internetu)? 80 60 40 20 0 <1h

1-2 h

2-4 h

4-6 h

6-8 h

>8h

nehraji vůbec

Odpovědi SOŠ + gymnázium

Graf 4 Otázka č. 5 Kolik času denně trávíš hraním her off-line (nepřipojen k internetu)?

Vyhodnocení otázky č. 6 Souhlasí tvoji rodiče s tím, kolik času trávíš na počítači?

Souhlas rodičů s tím, kolik času tráví na počítači má 50 % chlapců z gymnázia, 39 % dívek z gymnázia, 38 % dívek ze SOŠ a 36 % chlapců ze SOŠ. S tím, kolik času žáci na počítači tráví nesouhlasí rodiče 57 % chlapců ze SOŠ, 31 % chlapců z gymnázia, 26 % dívek z gymnázia a 15 % dívek ze SOŠ. Nezájem o to, kolik času tráví žáci na počítači, mají rodiče 45 % dívek ze SOŠ, 35 % dívek z gymnázia, 19 % chlapců z gymnázia 7 % chlapců ze SOŠ. Celkem souhlasí s trávením času svého potomka na počítači 41 % rodičů dotázaných žáků, nesouhlasí 27 % rodičů a nezájem projevu 33 % rodičů dotázaných žáků. Nejvíce souhlasili s trávením času žáka na počítače rodiče u chlapců z gymnázia (50 %) a nesouhlasili rodiče chlapců ze SOŠ (57 %). O to, kolik tráví žáci na počítači času se nezajímají zejména rodiče dívek. Nezajímají se rodiče 45 % dívek ze SOŠ a 35 % dívek z gymnázia (tab. 8).

34

Tab. 8 Otázka č. 6 Souhlasí tvoji rodiče s tím, kolik času trávíš na počítači? Otázka č. 6 Souhlasí tvoji rodiče s tím, kolik času trávíš na počítači?

Ano Ne Nezajímají se

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

38

36

39

50

41

17

57

26

31

27

45

7

35

19

33

Vyhodnocení otázky č. 7 Jaké jsou okruhy tvého zájmu na internetu?

Aktuální zprávy na internetu zajímají 55 % dívek ze SOŠ, 47 % chlapců z gymnázia, 36 % chlapců ze SOŠ a 35 % dívek z gymnázia. O sport se na internetu zajímají více chlapci (36 % ze SOŠ a 31 % z gymnázia) než dívky (16 % ze SOŠ a 4 % z gymnázia). Kultura na internetu zajímá 29 % chlapců ze SOŠ, 26 % dívek z gymnázia, 14 % dívek ze SOŠ a 13 % chlapců z gymnázia. O erotiku se na internetu zajímá více chlapců (43 % ze SOŠ a 41 % z gymnázia) než dívek (2 % ze SOŠ a 4 % z gymnázia). Hry, které se hrají po síti, zajímají také více chlapce (50 % ze SOŠ a 41 % z gymnázia) než dívky (9 % ze SOŠ a 7 % z gymnázia). Komunikace na internetu zajímá 93 % dívek a chlapců ze SOŠ, 81 % chlapců z gymnázia a 59 % dívek z gymnázia. O hudbu se zajímá 88 % dívek ze SOŠ, 79 % chlapců ze SOŠ a 59 % dívek a chlapců z gymnázia. Filmy na internetu zajímají 86 % chlapců ze SOŠ, 78 % dívek ze SOŠ, 72 % chlapců z gymnázia a 54 % dívek z gymnázia. Na internetu relaxuje 29 % chlapců ze SOŠ, 28 % dívek ze SOŠ, 25 % chlapců z gymnázia a 17 % dívek z gymnázia. Mobily a počítače zajímají na internetu z dotazovaných žáků pouze chlapce (29 % ze SOŠ a 9 % z gymnázia). O internetové obchody 34 % chlapců z gymnázia, 29 % chlapců ze SOŠ, 28 % dívek ze SOŠ a 24 % dívek z gymnázia. Inzertní servery využívají více žáci ze SOŠ (21 % chlapců a 16 % dívek) než žáci z gymnázia (6 % chlapců a 2 % dívek). Své vědomosti na internetu zvyšuje 38 % dívek ze SOŠ, 28 % dívek a chlapců z gymnázia a 14 % chlapců ze SOŠ. Informace o svém koníčku a zájmu hledá na internetu 59 % dívek a 43 % chlapců ze SOŠ, 31 % chlapců a 20 % dívek z gymnázia.

35

Vyhodnocení této otázky ukázalo, že celkově je u žáků největším zájmem na internetu komunikace (80 %), kdy se jedná především o komunikaci přes sociální síť Facebook. Dále se žáci zajímají na internetu o hudbu (72 %) a filmy (70 %). Pozornost si zaslouží také fakt, že se žáci zajímají o aktuální dění (45 %), hledají si informace o svém koníčku a zájmu (39 %) a zvyšují si pomocí internetu vlastní vědomosti (31 %) (tab. 9).

Tab. 9 Otázka č. 7 Jaké jsou okruhy tvého zájmu na internetu? Otázka č. 7 Jaké jsou okruhy tvého zájmu na internetu?

Aktuální zprávy Sport Kultura Erotika Hry, které se hrají po síti Komunikace Hudba Filmy Relaxace Mobily, počítače Internetové obchody (nákup) Inzertní servery Zvyšování vlastních vědomostí Informace o svém koníčku, zájmu, hobby…

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

55

36

35

47

45

16

36

4

31

17

14

29

26

13

19

2

43

4

41

15

9

50

7

41

19

93

93

59

81

80

88

79

59

59

72

78

86

54

72

70

28

29

17

25

24

0

29

0

9

5

28

29

24

34

28

16

21

2

6

10

38

14

28

28

31

59

43

20

31

39

36

Vyhodnocení otázky č. 8 Máš profil na nějaké sociální síti?

Na tuto otázku odpovědělo kladně 100 % dotázaných chlapců, 98 % dívek z gymnázia a 95 % dívek ze SOŠ. Profil na sociální síti nemají pouze 2 % dívek z gymnázia a 5 % dívek ze SOŠ. Nejčastěji žáci ke komunikaci využívají sociální síť Facebook. Dále žáci používají Skype, ICQ, Twitter nebo Google +. Celkem má profil na sociální síti 97 % dotázaných žáků (tab. 10).

Tab. 10 Otázka č. 8 Máš profil na nějaké sociální síti? Otázka č. 8 Máš profil na nějaké sociální síti?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

95

100

98

100

97

5

0

2

0

3

Vyhodnocení otázky č. 9 Používáte v některém z předmětů při výuce ve škole počítač?

Z dotazníku vyplynulo, že počítač ve výuce používají častěji na SOŠ (82 %) než na gymnáziu (44 %). Využívají ho např. v předmětu Informační technologie nebo k tvorbě prezentací pro podporu výuky (tab. 11).

Tab. 11 Otázka č. 9 Používáte v některém z předmětů při výuce ve škole počítač? Otázka č. 9 Používáte v některém z předmětů při výuce ve škole počítač?

Ano Ne

SOŠ %

gymnázium %

82

44

18

56

37

Vyhodnocení otázky č. 10 Použil(a) jsi, nebo v současné době používáš, placené vzdělávací programy?

Placené vzdělávací programy používá 19 % dotázaných chlapců z gymnázia, 9 % dívek ze SOŠ a z gymnázia a 7 % chlapců ze SOŠ. Placený vzdělávací program nepoužívá a ani o tom neuvažuje 37 % dívek z gymnázia, 29 % dívek ze SOŠ, 28 % chlapců z gymnázia a 7 % chlapců ze SOŠ. Placený vzdělávací program nevyužívá a myslí si, že jsou to vyhozené peníze 86 % chlapců a 62 % dívek ze SOŠ a 54 % dívek a 53 % chlapců z gymnázia (tab. 12).

Tab. 12 Otázka č. 10 Použil(a) jsi, nebo v současné době používáš, placené vzdělávací programy? Otázka č. 10 Použil(a) jsi, nebo v současné době používáš, placené vzdělávací programy?

Ano Ne, ale uvažuji o tom Ne, jsou to vyhozené peníze

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

9

7

9

19

29

7

37

28

62

86

54

53

Placené vzdělávací programy považuje celkem 60 % dotázaných žáků za vyhozené peníze. Placený program nevyužilo, ale uvažuje o tom celkem 29 % dotázaných žáků a celkem 11 % dotázaných žáků placený vzdělávací program použil nebo používá (graf 5).

38

Respondenti (%)

Otázka č. 10 Použil(a) jsi, nebo v současné době používáš, placené vzdělávací programy? 80 60 40 20 0 ano

ne, ale uvažuji o tom

ne, jsou to vyhozené peníze

Odpovědi SOŠ + gymnázium

Graf 5 Otázka č. 10 Použil(a) jsi, nebo v současné době používáš, placené vzdělávací programy?

Vyhodnocení otázky č. 11 Při užívání internetu využíváš možnost zakrýt svoji identitu (totožnost) a přikrášluješ nebo jinak upravuješ údaje, o sobě?

Při užívání internetu celkem zakrývá svou identitu a upravuje údaje o sobě spíše chlapci (34 % z gymnázia a 29 % ze SOŠ) než dívky (22 % ze SOŠ a 13 % z gymnázia). Identitu nezakrývá a neupravuje 87 % dívek z gymnázia, 78 % dívek ze SOŠ, 71 % chlapců ze SOŠ a 66 % chlapců z gymnázia. Při užívání internetu celkem zakrývá svou identitu a upravuje údaje o sobě 23 % dotázaných žáků. Identitu si ponechává stejnou celkem 77 % dotázaných žáků (tab. 13).

Tab. 13 Otázka č. 11 Při užívání internetu využíváš možnost zakrýt svoji identitu (totožnost) a přikrášluješ nebo jinak upravuješ údaje, o sobě? Otázka č. 11 Při užívání internetu využíváš možnost zakrýt svoji identitu (totožnost) a přikrášluješ nebo jinak upravuješ údaje, o sobě?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

22

29

13

34

23

78

71

87

66

77

39

Vyhodnocení otázky č. 12 Jakým způsobem komunikuješ nejčastěji na internetu?

Na internetu žáci ze SOŠ i gymnázia nejčastěji komunikují přes sociální síť Facebook. Sociální síť Facebook využívá 83 % dotazovaných žáků jak na SOŠ, tak i na gymnáziu. Dále žáci komunikují přes Skype (9 % gymnázium, 8 % SOŠ), píší sms zprávy přes internet (6 % SOŠ a 3 % gymnázium). ICQ využívá 5 % dotázaných žáků gymnázia a E-mail využívají 3 % dotázaných žáků na SOŠ (tab. 14).

Tab. 14 Otázka č. 12 Jakým způsobem komunikuješ nejčastěji na internetu? Otázka č. 12 Jakým způsobem komunikuješ nejčastěji na internetu?

Chat E-mail Facebook Skype Píši sms přes internet ICQ Jiné

SOŠ %

gymnázium %

0

0

3

0

83

83

8

9

6

3

0

5

0

0

Vyhodnocení otázky č. 13 Používáš (použil-a jsi) internet k partnerskému seznamování?

Internet k partnerskému seznámení používá nebo použilo 29 % dotázaných chlapců SOŠ, 26 % dívek z gymnázia, 24 % dívek ze SOŠ a 16 % chlapců z gymnázia. Internet k této činnosti nevyužívá a nevyužilo 84 % chlapců z gymnázia, 78 % dívek ze SOŠ, 74 % dívek z gymnázia a 71 % chlapců ze SOŠ. Internet k partnerskému seznamování celkem využívá 23 % dotázaných žáků. Internet k partnerskému seznamování celkem nevyužívá 77 % dotázaných žáků (tab. 15).

40

Tab. 15 Otázka č. 13 Používáš (použil-a jsi) internet k partnerskému seznamování? Otázka č. 13 Používáš (použil-a jsi) internet k partnerskému seznamování?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

24

29

26

16

23

78

71

74

84

77

Vyhodnocení otázky č. 14 S kým komunikuješ nejčastěji na internetu?

Podle výsledku dotazníku žáci nejčastěji na internetu komunikují

s kamarády.

S kamarády na internetu komunikuje 86 % chlapců ze SOŠ, 85 % dívek z gymnázia, 78 % dívek ze SOŠ a 63 % chlapců z gymnázia. Se spolužáky na internetu komunikuje 19 % dívek ze SOŠ, 13 % chlapců z gymnázia a 2 % dívek z gymnázia. Dotázaní chlapci ze SOŠ se spolužáky na internetu nekomunikují. S osobami, se kterými se žáci seznámili v přímém kontaktu/osobně, komunikuje 25 % chlapců z gymnázia, 14 % chlapců ze SOŠ, 13 % dívek z gymnázia a 3 % dívek ze SOŠ (tab. 16). Podle výsledků dotazníku celkem 77 % dotázaných žáků komunikuje na internetu s kamarády, se spolužáky a s osobami, se kterými se osobně znají. S osobami, se kterými se žáci seznámili v přímém kontaktu/osobně, komunikuje celkem 12 % dotázaných žáků. Se spolužáky na internetu komunikuje celkem 11 % dotázaných žáků. S lidmi, se kterými se žáci seznámili na internetu (osobně je neznají), nekomunikuje žádný dotazovaný žák (tab. 16).

41

Tab. 16 Otázka č. 14 S kým komunikuješ nejčastěji na internetu? Otázka č. 14 S kým komunikuješ nejčastěji na internetu? Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

0

0

0

0

0

3

14

13

25

12

19

0

2

13

11

78

86

85

63

77

Komunikuji s lidmi, se kterými jsem se seznámil na internetu (osobně je neznám) Komunikuji s osobami, se kterými jsem se seznámil v přímém kontaktu/osobně Komunikuji se spolužáky ze školy Komunikuji s kamarády

Vyhodnocení otázky č. 15 Odmyslíš-li si internet, jaké jsou Tvé další zájmy?

Hobby a koníček je dalším zájmem, pokud si žáci odmyslí internet, pro 95 % dívek ze SOŠ, 86 % chlapců ze SOŠ, 50 % chlapců z gymnázia a 46 % dívek z gymnázia. Sport je dalším zájmem, pokud si žáci odmyslí internet, pro 79 % dotázaných chlapců ze SOŠ, 78 % chlapců z gymnázia, 74 % dívek ze SOŠ a 63 % dívek z gymnázia. Kultura zajímá 74 % dotázaných dívek z gymnázia, 43 % chlapců ze SOŠ, 38 % dívek ze SOŠ a 34 % chlapců z gymnázia. Společenské dění zajímá 79 % chlapců ze SOŠ, 72 % dívek z gymnázia, 53 % chlapců z gymnázia a 48 % dívek ze SOŠ. O vzdělávání sebe sama se zajímá 43 % chlapců ze SOŠ, 35 % dívek z gymnázia, 29 % dívek ze SOŠ a 28 % chlapců z gymnázia (tab. 17). Celkem je pro žáky dalším zájmem, když se odmyslí internet, sport (72 %), hobby a koníček (69 %), společenské dění (59 %), kultura (49 %) a vzdělávání sebe sama (32 %) (tab. 17).

42

Tab. 17 Otázka č. 15 Odmyslíš-li si internet, jaké jsou tvé další zájmy? Otázka č. 15 Odmyslíš-li si internet, jaké jsou Tvé další zájmy? Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

95

86

46

50

69

74

79

63

78

72

38

43

74

34

49

48

79

72

53

59

29

43

35

28

32

Hobby, koníček Sport Kultura Společenské dění Vzdělávání sebe sama

Vyhodnocení otázky č. 16 Používáš internet k získávání a prohlubování informací o výše zmíněných koníčcích a zájmech?

Internet k získávání a prohlubování informací o svých koníčcích a zájmech používají častěji chlapci (100 % ze SOŠ, 97 % z gymnázia) než dívky (88 % ze SOŠ a 83 % z gymnázia). Internet takto nepoužívá 17 % dívek z gymnázia, 12 % dívek ze SOŠ a 3 % chlapců z gymnázia. Internet k získávání a prohlubování informací o svých koníčcích a zájmech používá celkem 89 % dotázaných žáků. Internet k získávání a prohlubování informací o svých koníčcích a zájmech nepoužívá celkem 11 % dotázaných žáků (tab. 18).

Tab. 18 Otázka č. 16 Používáš internet k získávání a prohlubování informací o výše zmíněných koníčcích a zájmech? Otázka č. 16 Používáš internet k získávání a prohlubování informací o výše

zmíněných koníčcích a zájmech?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

88

100

83

97

89

12

0

17

3

11

43

Vyhodnocení otázky č. 17 Využíváš někdy internet k získání vypracovaného domácího úkolu do školy?

Internet k získání vypracovaného domácího úkolu využívají častěji chlapci (93 % ze SOŠ a 91 % z gymnázia) než dívky (83 % z gymnázia a 79 % ze SOŠ). Internet k získání vypracovaného domácího úkolu využívá 21 % dívek ze SOŠ, 17 % dívek z gymnázia, 9 % chlapců z gymnázia a 7 % chlapců ze SOŠ. Internet k získání vypracovaného domácího úkolu využívá celkem 84 % dotázaných žáků a internet k tomuto účelu nevyužívá 16 % dotázaných žáků (tab. 19).

Tab. 19 Otázka č. 17 Využíváš někdy internet k získání vypracovaného domácího úkolu do školy? Otázka č. 17 Využíváš někdy internet k získání vypracovaného domácího úkolu do

školy?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

79

93

83

91

84

21

7

17

9

16

Vyhodnocení otázky č. 18 Používáš internet (surfuješ) na internetu v pracovním týdnu i po 22 hodině?

Internet v pracovním týdnu i po 22 hodině používají častěji chlapci (88 % z gymnázia a 86 % ze SOŠ) než dívky (70 % z gymnázia a 40 % ze SOŠ). Internet v pracovním týdnu i po 22 hodině nepoužívá 12 % chlapců z gymnázia, 14 % chlapců ze SOŠ, 30 % dívek z gymnázia a 60 % dívek ze SOŠ. Internet v pracovním týdnu i po 22 hodině používá celkem 64 % dotázaných žáků. Internet v tuto dobu nepoužívá 36 % dotázaných žáků (tab. 20).

44

Tab. 20 Otázka č. 18 Používáš internet (surfuješ) na internetu v pracovním týdnu po 22 hodině? Otázka č. 18 Používáš internet (surfuješ) na internetu v pracovním týdnu i po

22 hodině?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

40

86

70

88

64

60

14

30

12

36

Vyhodnocení otázky č. 19 V této době (po 22 hodině) trávím čas na počítači na:

Z těchto 64 % dotázaných žáků, co tráví čas na počítači i po 22 hodině, v této době tráví čas na sociální síti 63 % chlapců z gymnázia, 54 % dívek z gymnázia, 50 % chlapců ze SOŠ a 31 % dívek ze SOŠ. Skype v tuto dobu používá 21 % chlapců ze SOŠ, 19 % chlapců z gymnázia, 11 % dívek z gymnázia a 7 % dívek ze SOŠ. Hry on-line hraje po 22 hodině 14 % chlapců ze SOŠ, 3 % chlapců z gymnázia a 2 % dívek ze SOŠ. Hry off-line nehraje a na chatu není v této době žádný z dotázaných žáků. V kategorii jiné žáci odpověděli, že se po 22 hodině na počítači učí nebo využívají E-learning. Tyto činnosti vykonávají z dotázaných pouze žáci gymnázia, 4 % dívek a 3 % chlapců. Po 22 hodině tráví celkem 47 % dotázaných žáků čas na sociální síti, 12 % dotázaných žáků na Skype, 3 % dotázaných žáků hraje hry on-line a 2 % dotázaných žáků dělá jiné věci např. se učí nebo využívá E-learning (tab. 21).

45

Tab. 21 Otázka č. 19 V této době (po 22 hodině) trávím čas na počítači na: Otázka č. 19 V této době (po 22 hodině) trávím čas na počítači na:

Sociální síti Chat Skype Hraji on-line hry Hraji off-line hry Jiné

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

31

50

54

63

47

0

0

0

0

0

7

21

11

19

12

2

14

0

3

3

0

0

0

0

0

0

0

4

3

2

Vyhodnocení otázky č. 20 Byl(a) jsi již někdy ve škole unavený(á), protože jsi trávil(a) noc na počítači nebo internetu (myšleno i internet v mobilu)?

Po noci strávené na počítači nebo internetu potvrdili únavu ve škole spíše žáci gymnázia (52 % dívek a 44 % chlapců) než žáci SOŠ (36 % chlapců a 14 % dívek). Po noci strávené na počítači nebo internetu není ve škole unavených 86 % dívek ze SOŠ, 64 % chlapců ze SOŠ, 56 % chlapců z gymnázia a 48 % dívek z gymnázia (tab. 22). Celkem je po noci strávené na počítači nebo internetu ve škole unavených 34 % dotázaných žáků a 66 % dotázaných žáků po takové noci unavených není.

Tab. 22 Otázka č. 20 Byl(a) jsi již někdy ve škole unavený(á), protože jsi strávil(a) noc na počítači nebo internetu (myšleno i internet v mobilu)? Otázka č. 20 Byl(a) jsi již někdy ve škole unavený(á), protože jsi trávil(a) noc na

počítači nebo internetu (myšleno i internet v mobilu)?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

14

36

52

44

34

86

64

48

56

66

46

Po noci strávené na počítači nebo internetu je ve škole unavených 49 % dotázaných žáků gymnázia a 18 % dotázaných žáků SOŠ. Unavených po takové noci není 82 % dotázaných žáků SOŠ a 51 % dotázaných žáků gymnázia (graf 6).

Respondenti (%)

Otázka č. 20 Byl(a) jsi již někdy ve škole unavený(á), protože jsi strávil(a) noc na počítači nebo internetu (myšleno i internet v mobilu)? 100 80 60 40 20 0 ano

ne Odpovědi SOŠ dohromady

gymnázium dohromady

Graf 6 Otázka č. 20 Byl(a) jsi již někdy ve škole unavený(á), protože jsi trávil(a) noc na počítači nebo internetu (myšleno i internet v mobilu)?

Vyhodnocení otázky č. 21 Myslíš si, že časté trávení času na počítači může mít vliv na Tvé studijní výsledky?

To, že má časté trávení času na počítači vliv na jejich studijní výsledky, si myslí spíše dívky (71 % ze SOŠ a 70 % z gymnázia) než chlapci (59 % z gymnázia a 57 % ze SOŠ). Tento vliv označují žáci za špatný. Uvádí, že nemají čas na učení, a tím se zhoršuje jejich prospěch. To, že časté trávení času na počítači nemá vliv na jejich studijní výsledky, si myslí 43 % chlapců ze SOŠ, 41 % chlapců z gymnázia, 30 % dívek z gymnázia a 29 % dívek ze SOŠ. Tato domněnka žáků je subjektivní, a proto se z ní nedají vyvozovat větší závěry (tab. 23). Celkem si 67 % dotázaných žáků myslí, že časté trávení času na počítači má vliv na jejich studijní výsledky a 33 % dotázaných žáků si myslí, že to žádný vliv na jejich studijní výsledky nemá.

47

Tab. 23 Otázka č. 21 Myslíš si, že časté trávení času na počítače může mít vliv na Tvé studijní výsledky? Otázka č. 21 Myslíš si, že časté trávení času na počítači může mít vliv na Tvé

studijní výsledky?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

71

57

70

59

67

29

43

30

41

33

Vyhodnocení otázky č. 22 Máš kvůli častému používání počítače konflikt s rodiči, přáteli, ve škole apod.?

Konflikt s rodiči, přáteli nebo ve škole kvůli častému používání počítače má podle výsledků dotazníku 21 % chlapců ze SOŠ, 9 % dívek z gymnázia, 6 % chlapců z gymnázia a 2 % dívek ze SOŠ. Bez konfliktu s rodiči, přáteli nebo ve škole kvůli častému používání počítače je 98 % dívek ze SOŠ, 94 % chlapců z gymnázia, 91 % dívek z gymnázia a 79 % chlapců ze SOŠ (tab. 24). Celkem tento konflikt kvůli častému používání počítače potvrdilo 7 % dotázaných žáků a 93 % dotázaných žáků je bez konfliktu s rodiči, přáteli nebo ve škole kvůli častému používání počítače. Odpověď na tuto otázku je subjektivní.

Tab. 24 Otázka č. 22 Máš kvůli častému používání počítače konflikt s rodiči, přáteli, ve škole apod.? Otázka č. 22 Máš kvůli častému používání počítače konflikt s rodiči, přáteli, ve

škole apod.?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

2

21

9

6

7

98

79

91

94

93

48

Vyhodnocení otázky č. 23 Pokud nemáš přístup k internetu jsi:

V pohodě, na počítač nemyslí, zvládá bez problémů jinou činnost, pokud nemá přístup k internetu, je 100 % dotázaných chlapců ze SOŠ, 97 % dívek ze SOŠ, 97 % chlapců z gymnázia a 96 % dívek z gymnázia. Nervózní, nesoustředěné a na počítač pořád myslící, pokud nemají přístup k internetu, jsou 4 % dívek z gymnázia, 3 % dívek ze SOŠ a 3 % chlapců z gymnázia. Celkem je v pohodě a na počítač nemyslí, když nemá přístup k internetu, 97 % dotázaných žáků. Nervózní a nesoustředěné, když nemají přístup k internetu, jsou 3 % dotázaných žáků. Odpověď na tuto otázku je subjektivní (tab. 25).

Tab. 25 Otázka č. 23 Pokud nemáš přístup k internetu jsi: Otázka č. 23 Pokud nemáš přístup k internetu jsi:

Nervózní, nesoustředěný, musíš na počítač pořád myslet V pohodě, na počítač nemyslíš, zvládneš bez problémů jinou činnost

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

3

0

4

3

3

97

100

96

97

97

Vyhodnocení otázky č. 24 Vypínáš na noc počítač?

Na noc vypíná počítač 100 % chlapců ze SOŠ, 93 % dívek ze SOŠ, 88 % chlapců z gymnázia a 85 % dívek z gymnázia. Počítač na noc nechává zapnutý 15 % dívek z gymnázia, 13 % chlapců z gymnázia a 7 % dívek ze SOŠ. Celkem počítač na noc vypíná 90 % dotázaných žáků a 10 % dotázaných žáků počítač nechává na noc zapnutý (tab. 26).

49

Tab. 26 Otázka č. 24 Vypínáš počítač na noc? Otázka č. 24 Vypínáš na noc počítač?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

93

100

85

88

90

7

0

15

13

10

Vyhodnocení otázky č. 25 Obědváš nebo večeříš u počítače?

U počítače obědvají nebo večeří spíše žáci gymnázia (53 % chlapci a 50 % dívky) než žáci SOŠ (33 % dívky a 7 % chlapci). U počítače neobědvá nebo nevečeří 93 % chlapců ze SOŠ, 67 % dívek ze SOŠ, 50 % dívek z gymnázia a 47 % chlapců z gymnázia. Celkem u počítače obědvá nebo večeří 45 % dotázaných žáků a 55 % dotázaných žáků u počítače neobědvá nebo nevečeří (tab. 27).

Tab. 27 Otázka č. 25 Obědváš nebo večeříš u počítače? Otázka č. 25 Obědváš nebo večeříš u počítače?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

33

7

50

53

45

67

93

50

47

55

Vyhodnocení otázky č. 26 Rušíš domluvené akce s přáteli jen kvůli potřebě být na počítači?

Domluvené akce s přáteli ruší jen kvůli potřebě být na počítači 7 % dotázaných chlapců ze SOŠ, 7 % chlapců z gymnázia a 2 % dívek ze SOŠ. Domluvené akce s přáteli neruší jen kvůli potřebě být na počítači 100 % dívek z gymnázia, 98 % dívek ze SOŠ, 93 % chlapců ze SOŠ a 93 % chlapců z gymnázia.

50

Celkem domluvené akce s přáteli jen kvůli potřebě být na počítači ruší pouze 1 % dotázaných žáků. Domluvené akce s přáteli jen kvůli potřebě být na počítači neruší celkem 99 % dotázaných žáků (tab. 28).

Tab. 28 Otázka č. 26 Rušíš domluvené akce s přáteli jen kvůli potřebě být na počítači? Otázka č. 26 Rušíš domluvené akce s přáteli jen kvůli potřebě být na počítači?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

2

7

0

7

1

98

93

100

93

99

Vyhodnocení otázky č. 27 Přemýšlíš o počítači (o hře, chatu, FB, Skypu atd.), když ho zrovna nepoužíváš?

O počítači, když ho zrovna nepoužívá přemýšlí 43 % chlapců ze SOŠ, 25 % chlapců z gymnázia, 21 % dívek ze SOŠ a 20 % dívek z gymnázia. O počítači, když ho zrovna nepoužívá nepřemýšlí 80 % dívek z gymnázia, 79 % dívek ze SOŠ, 75 % chlapců z gymnázia a 57 % chlapců ze SOŠ (tab. 29). Celkem o počítači, když ho zrovna nepoužívá přemýšlí 23 % dotázaných žáků. O počítači, když ho zrovna nepoužívá nepřemýšlí celkem 77 % dotázaných žáků.

Tab. 29 Otázka č. 27 Přemýšlíš o počítači (o hře, chatu, FB, Skypu atd.), když ho zrovna nepoužíváš? Otázka č. 27 Přemýšlíš o počítači (o hře, chatu, FB, skypu atd.), když ho zrovna

nepoužíváš?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

21

43

20

25

23

79

57

80

75

77

51

Vyhodnocení otázky č. 28 Myslíš si, že kvůli trávení času na počítači zanedbáváš školu?

To, že kvůli trávení času na počítači zanedbává školu, si myslí spíše chlapci (50 % ze SOŠ a 41 % z gymnázia) než dívky (33 % z gymnázia a 16 % ze SOŠ). Pocit, že školu kvůli trávení času na počítači nezanedbává, má 84 % dívek ze SOŠ, 67 % dívek z gymnázia, 59 % chlapců z gymnázia a 50 % chlapců ze SOŠ (tab. 30). Celkem si myslí, že kvůli trávení času na počítači zanedbává školu 29 % dotázaných žáků. To, že školu kvůli trávení času na počítači nezanedbává, si myslí 71 % dotázaných žáků (graf 10). Odpověď na tuto otázku je subjektivní.

Tab. 30 Otázka č. 28 Myslíš si, že kvůli trávení času na počítači zanedbáváš školu? Otázka č. 28 Myslíš si, že kvůli trávení času na počítači zanedbáváš školu?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

16

50

33

41

29

84

50

67

59

71

Vyhodnocení otázky č. 29 Znáš ergonomii práce na počítači?

Ergonomii práce na počítači zná 50 % chlapců ze SOŠ, 28 % chlapců z gymnázia, 15 % dívek z gymnázia a 7 % dívek ze SOŠ. O ergonomii práce na počítači slyšelo 65 % dívek z gymnázia, 62 % dívek ze SOŠ, 50 % chlapců z gymnázia a 14 % chlapců ze SOŠ. Ergonomii práce na počítači nezná 36 % chlapců ze SOŠ, 31 % dívek ze SOŠ, 22 % chlapců z gymnázia a 20 % dívek z gymnázia. Celkem ergonomii práce na počítači zná 18 % dotázaných žáků, 56 % dotázaných žáků o ergonomii práce na počítači už slyšela a 26 % dotázaných žáků ergonomii práce na počítači nezná (tab. 31).

52

Tab. 31 Otázka č. 29 Znáš ergonomii práce na počítači? Otázka č. 29 Znáš ergonomii práce na počítači? Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

7

50

15

28

18

62

14

65

50

56

31

36

20

22

26

Ano, znám Ano, slyšel jsem o tom Ne, neznám

Vyhodnocení otázky č. 30 Vypiš, která rizika dle Tvého názoru, hrozí při práci s počítačem.

U této otázky žáci uváděli především •

bolesti hlavy,

•

bolesti zad,

•

problémy se zrakem.

Dále se objevily odpovědi jako •

obezita,

•

závislost,

•

rizikové seznamování,

•

ztráta kontaktu s přáteli,

•

epilepsie,

•

kyberšikana.

Vyhodnocení otázky č. 31 Máš zdravotní potíže, které bys spojoval(a) s prací na počítači? Zdravotní potíže, které by spojovali s prací na počítači, pociťuje 9 % dívek z gymnázia, 9 % chlapců z gymnázia, 7 % dívek ze SOŠ a 7 % chlapců ze SOŠ. Tito žáci uvedli, že se jedná se o bolesti zad, křivá záda, potíže se zrakem nebo pocit únavy. Bez 53

zdravotních potíží, které by spojovali s prací na počítači, je 93 % dívek a chlapců ze SOŠ a 91 % dívek a chlapců z gymnázia (tab. 32). Zdravotní potíže, které by spojovali s prací na počítači, pociťuje celkem 8 % dotázaných žáků a 92 % dotázaných žáků žádné potíže, které by spojovali s prací na počítači nemají (tab. 32). Odpověď na tuto otázku je subjektivní.

Tab. 32 Otázka č. 31 Máš zdravotní potíže, které by jsi spojoval(a) s prací na počítači? Otázka č. 31 Máš zdravotní potíže, které bys spojoval(a) s prací na počítači?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

7

7

9

9

8

93

93

91

91

92

Vyhodnocení otázky č. 32 Myslíš si, že může být člověk závislý na počítači nebo internetu?

To, že člověk může být závislý na počítači nebo internetu, si myslí 100 % dívek ze SOŠ i z gymnázia, 97 % chlapců z gymnázia a 93 % chlapců ze SOŠ. Nemyslí si to pouze chlapci, 7 % ze SOŠ a 3 % z gymnázia. Celkem si myslí, že člověk může být závislý na počítači nebo internetu 98 % dotázaných žáků. Nemyslí si to pouze 2 % dotázaných žáků. Odpověď na tuto otázku je subjektivní.

Tab. 33 Otázka č. 32 Myslíš si, že může být člověk závislý na internetu? Otázka č. 32 Myslíš, si že může být člověk závislý(á) na počítači nebo internetu?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

100

93

100

97

98

0

7

0

3

2

54

Z dotazovaných žáků si myslí, že je závislých 17 % dívek z gymnázia, 7 % dívek ze SOŠ, 7 % chlapců ze SOŠ a 9 % chlapců z gymnázia. Závislí si nepřipadá 93 % dívek ze SOŠ, 93 % chlapců ze SOŠ, 91 % chlapců z gymnázia a 83 % dívek z gymnázia (tab. 34). Závislých si celkem připadá 10 % dotázaných žáků a nemyslí si, že jsou závislí 90 % dotázaných žáků. Odpověď na tuto otázku je subjektivní.

Tab. 34 Myslíš si, že jsi závislý(á)? Myslíš, si že ty jsi závislý?

Ano Ne

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

7

7

17

9

10

93

93

83

91

90

Vyhodnocení otázky č. 33 Myslíš si, že internet Tě spíše obohacuje nebo Tě okrádá o čas?

Obohaceno internetem se cítí být 59 % chlapců z gymnázia, 46 % dívek z gymnázia, 36 % chlapců ze SOŠ a 33 % dívek ze SOŠ. Okradeno o čas se cítí být 57 % chlapců ze SOŠ, 36 % dívek ze SOŠ, 20 % dívek z gymnázia a 9 % chlapců z gymnázia. Na tuto otázku nevědělo jako odpovědět 34 % dívek z gymnázia, 32 % chlapců z gymnázia, 31 % dívek ze SOŠ a 7 % chlapců ze SOŠ. Celkem se cítí být obohaceno internetem 43 % dotázaných žáků, 30 % dotázaných žáků nevědělo co odpovědět a 27 % dotázaných žáků se cítí být internetem okradeno o čas (tab. 35).

55

Tab. 35 Otázka č. 33 Myslíš si, že internet Tě spíše obohacuje nebo Tě okrádá o čas? Otázka č. 33 Myslíš si, že internet Tě spíše obohacuje nebo Tě okrádá o čas?

Obohacuje Okrádá o čas Nevím

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

33

36

46

59

43

36

57

20

9

27

31

7

34

32

30

Vyhodnocení otázky č. 34 Víš co je kyberšikana?

Co je kyberšikana ví 100 % dívek i chlapců ze SOŠ, 98 % dívek z gymnázia a 97 % chlapců z gymnázia. Neví to 2 % dívek z gymnázia a nejsou jisté 3 % chlapců z gymnázia. Celkem ví co je to kyberšikana 98 % dotázaných žáků. Co je kyberšikana neví celkem 1 % dotázaných žáků a jisto si není také 1 % dotázaných žáků (tab. 36).

Tab. 36 Otázka č. 34 Víš co je kyberšikana? Otázka č. 34 Víš co je kyberšikana

Ano Ne Nejsem si jist

Dívky SOŠ %

Chlapci SOŠ %

Dívky gymnázium %

Chlapci gymnázium %

Celkem %

100

100

98

97

98

0

0

2

0

1

0

0

0

3

1

56

6

DISKUZE

Z dotazníkového šetření, které bylo provedeno na vybrané SOŠ a gymnáziu vyplynulo, že 100 % dotázaných žáků počítač nebo notebook doma vlastní (tab. 3). Na otázku, kolik času tráví celkově na počítači za den, připojeni i nepřipojeni, odpovědělo 36 % dotázaných žáků 2-4 hodiny. Tento výsledek ukazuje, že tito žáci stráví na internetu 14-28 hodin týdně. Více k této otázce viz graf 3. Studie mezi uživateli internetu prokázala, že průměrný výsledek stráveného času na internetu je 19 hodin týdně. Průzkum mezi studenty na univerzitě v Austinu v Texasu doložil, že „závislí“ stráví připojeni průměrně 11 hodin týdně, jeden menší odborný test označil jako „patologické uživatele“ už i ty, kteří dosáhli 8,5 hodiny týdně (Jirovský, 1997). Chih-Hung Ko et al. (2005) ve svém výzkumu uvádí, že závislí na internetu jsou online 8,1 h týdně, z toho tvoří jen 4,2 h volnočasové aktivity. Podle těchto studií by bylo závislých na internetu okolo 90 % z dotazovaných žáků. V úvahu by se mělo brát stáří těchto výzkumů, neboť dnes jsou počítače a internet často využívané pomůcky žáků středních škol i při výuce nebo k přípravě domácích úkolů (viz ot. 9 využití počítače ve výuce).V dnešní době se mohou výsledky lišit. Na otázku, zda si myslí, že jsou závislí na počítači, odpovědělo 10 % dotázaných žáků kladně. O tom, že závislí nejsou, je přesvědčeno 90 % dotázaných žáků (tab. 34). Podle odborníků se rozlišuje šest základních příznaků závislosti na internetu. Aby bylo možné říci, že je člověk skutečně závislý, musí nadměrný uživatel internetu splňovat všech šest příznaků. Tyto příznaky jsou podle Griffithse (2000) význačnost, změny nálady, tolerance, odvykací příznaky, konflikt a relaps. Konflikt s rodiči, přáteli nebo ve škole kvůli častému používání počítače potvrdilo 7 % dotázaných žáků (tab. 24). U počítače obědvá nebo večeří 45 % dotázaných žáků (tab. 27), což by podle Vrožinové (2012) mohlo také ukazovat na počínající závislost na počítači. Pouze 3 % dotázaných žáků potvrdilo změnu nálady, pokud nemají přístup k počítači. Uvedli, že jsou nervózní, nesoustředění a musí na počítač pořád myslet (tab. 25). Na noc vypíná počítač 90 % dotázaných žáků (tab. 26). O počítači přemýšlí 23 % dotázaných žáků, když ho zrovna nepoužívají (tab. 29). Přemýšlení o počítači v době, když ho nepoužíváme, značí podle Vrožinové (2012) také o počínající závislosti na počítači. Kvůli trávení času na počítači si myslí 29 % dotázaných žáků, že zanedbává školu (tab. 30). Všech šest základních příznaků závislosti se nevyskytlo u žádného dotazovaného žáka. Rizikových pro rozvoj závislosti, by podle mého odhadu, mohly být 57

asi 3 % dotazovaných žáků. Jednalo by se především o ty žáky, kterým se mění nálada při nepřístupu na počítač (3 %) a ty, kteří musí na počítač myslet i ve chvílích, kdy ho nepoužívají (23 %). Z výsledků studie provedené Šmahelem a jeho spolupracovníky z Masarykovy univerzity v roce 2009 vyplývá, že závislost na internetu lze v České republice pozorovat u 3,4 % obecné populace a dalších 3,7 % je online závislostním chováním ohroženo. K nejvíce ohroženým skupinám podle nich patří osoby ve věku 12-15 let, u nichž prevalence v obou kategoriích dosahovala hodnoty 23 %. Na otázku, zda si žáci myslí, že má trávení času na počítači vliv na jejich studijní výsledky, 67 % odpovědělo, že to vliv nemá (tab. 23). Pokud si žáci mysleli, že to vliv má, jednalo se ve většině případů o vliv negativní (málo času na učení, zhoršení studijních výsledků a prospěchu). Odpověď na tuto otázku je u každého žáka subjektivní, tudíž se z ní nedají vytvořit objektivní závěry. Podle Burdové (2011) může být právě zhoršení prospěchu jedním z negativních důsledků závislosti na počítači a internetu. Naprostá většina dotázaných žáků (92 %) si myslí, že nemají zdravotní potíže, které by spojovali s prací na počítači (tab. 32). Pokud někdo své zdravotní potíže s prací na počítači spojoval, jednalo se především o bolesti zad a zhoršení zraku. Podle Hladkého (1995) až 75% lidí si stěžuje na potíže se zrakem u počítače. Hlavní příčinou je náročnost práce u obrazovky na zrak. Zraková náročnost je způsobována trvalým přizpůsobením očí na vidění do blízka, námahou svalů, ovládajících vyklenutí oční čočky a sbíhání os obou očí, rozdílnými jasy různých ploch, na které se člověk dívá a které nenápadně oslňují. Dále uvádí, že zraková únava u obrazovky začíná asi po 2 hodinách a zřetelně se projevuje po 4 hodinách práce na počítači. Co se týče bolestí zad, Hladký (1995) uvádí, že asi 60-80 % lidí trpí bolestmi zad při sezení. Většina potíží má

funkční

charakter,

nejde

zpravidla

s morfologickými změnami.

58

o

poškození

pohybových

orgánů

7

ZÁVĚR

V bakalářské práci na téma „Závislost adolescentů na počítači“ byla snaha v teoretické části proniknout do problematiky závislosti na počítači, definovat ji a shrnout. Dále se práce zaměřila na to, co trápí adolescenty, jaké mohou mít adolescenti potíže při častém používání počítače a internetu a jaké nebezpečí na internetu hrozí. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit na základě dotazníkového šetření, zda jsou žáci na počítači závislí, eventuálně odhadnout procento žáků rizikových pro rozvoj závislosti. Dalším cílem bylo zjistit, jestli má časté používání počítače na žáky negativní vliv (např. konflikt s rodiči, zhoršené studijní výsledky, únava ve škole, zdravotní problémy). Dotazníkové šetření bylo provedeno na vybrané SOŠ v Kroměříži a na gymnáziu ve Vsetíně. Celkem bylo osloveno 150 žáků, z toho 72 žáků SOŠ a 78 žáků gymnázia. Dotazník byl sestaven z 34 otázek. Otázky byly zaměřeny na dobu, jakou žáci stráví u počítače za den, co žáci na počítači nejčastěji dělají, zda se jejich rodiče zajímají o jejich činnost na počítači a délku jakou u něj stráví. Dále se zde vyskytly otázky, zda má trávení času na počítači vliv na jejich studijní výsledky nebo jestli kvůli trávení času na počítači zanedbávají školu. Nejvíce dotazovaných žáků (32 %) tráví na počítači 2-4 hodiny denně, tedy 14-28 hodin týdně. Více času na počítači tráví chlapci než dívky. Podle Griffithse (2000) musí nadměrný uživatel internetu splňovat všech šest příznaků závislosti na internetu (význačnost, změny nálady, tolerance, odvykací příznaky, konflikt a relaps), aby bylo možné říci, že je člověk skutečně závislý. Všechny tyto příznaky se nevyskytly u žádného žáka. Lze tedy tvrdit, že z dotazovaných žáků není nikdo závislý, i když si to o sobě myslí 10 % dotázaných žáků. Že jsou závislí, si myslí více žáci z gymnázia než žáci ze SOŠ. A více dívky z gymnázia než chlapci z gymnázia. O počítači přemýšlí 23 % žáků, když u něho právě není. O počítači ve chvíli, kdy ho nepoužívají přemýšlí nejvíce chlapců ze SOŠ (43 %). Dívky o počítači přemýšlí celkově méně než chlapci. Nálada se mění 3 % žáků (nervozita, nesoustředěnost), když nemají přístup k počítači. Jsou to spíše žáci z gymnázia (4 % dívky a 3 % chlapci) (tab. 25). Podle toho jsem odhadla, že rizikových pro rozvoj závislosti by mohlo být kolem 3 % dotazovaných žáků. Dalším cílem bylo zjistit, jestli má časté používání počítače na žáky negativní vliv (např. únava ve škole, zhoršené studijní výsledky, konflikt s rodiči, zdravotní 59

problémy). Po noci strávené na počítači nebo internetu je ve škole unavených 49 % dotázaných žáků gymnázia a 18 % dotázaných žáků SOŠ. Celkem 67 % dotázaných žáků si myslí, že časté trávení času na počítači má vliv na jejich studijní výsledky a 33 % dotázaných žáků si myslí, že to žádný vliv na jejich studijní výsledky nemá. To, že trávení času na počítači má vliv na studijní výsledky, si myslí spíše dívky než chlapci (tab. 23). Pokud si žáci mysleli, že to vliv má, jednalo se ve většině případů o vliv negativní (málo času na učení, zhoršení studijních výsledků a prospěchu). Podle Burdové (2011) může být právě zhoršení prospěchu jedním z negativních důsledků závislosti na počítači a internetu. Konflikt s rodiči, přáteli, ve škole apod. má kvůli častému používání počítače celkem 7 % dotázaných žáků a 93 % dotázaných žáků je bez konfliktu s rodiči, přáteli nebo ve škole kvůli častému používání počítače. Konflikt potvrdilo nejvíce chlapců ze SOŠ (21 %) (tab. 24). Zdravotní potíže, které by spojovali s prací na počítači, pociťuje celkem 8 % dotázaných žáků a 92 % dotázaných žáků žádné potíže, které by spojovali s prací na počítači nemají. Častěji cítí potíže, které by spojovali s prací na počítači, žáci gymnázia (tab. 32). Co se týká způsobu trávení času na počítači, byly formulovány následující závěry. Dotazníkem bylo zjištěno, že žáci se k síti internet nejčastěji připojují doma, a to 97 % dotázaných žáků. Ve škole se připojuje 57 % dotázaných a u kamaráda se připojuje 30 % dotázaných žáků. Využívají také internetových kaváren a restaurací, které jsou zařazeny do kategorie - jinde. Tuto možnost zvolilo 31 % dotázaných žáků (graf 1). Celkem údajně dle respondentů souhlasí s trávením času svého potomka na počítači 41 % rodičů dotázaných žáků, nesouhlasí 27 % rodičů a nezájem projevuje dle respondentů 33 % rodičů dotázaných žáků. Nejvíce souhlasili s trávením času žáka na počítače rodiče u chlapců z gymnázia (50 %) a nesouhlasili rodiče chlapců ze SOŠ (57 %). O to, kolik tráví žáci na počítači času se nezajímají zejména rodiče dívek. Nezajímají se rodiče 45 % dívek ze SOŠ a 35 % dívek z gymnázia (tab. 8). Celkově je u žáků největším zájmem na internetu komunikace (80 %), kdy se jedná především o komunikaci přes sociální síť Facebook. Dále se žáci zajímají na internetu o hudbu (72 %) a filmy (70 %). Pozornost si zaslouží také fakt, že se žáci zajímají o aktuální dění (45 %), hledají si informace o svém koníčku a zájmu (39 %) a zvyšují si pomocí internetu vlastní vědomosti (31 %) (tab. 9). Dále bylo zjištěno, že 97 % dotázaných žáků (tab. 10) má profil na sociální síti Facebook nebo Skype a používají je především ke komunikaci s kamarády (77 %) nebo spolužáky ze školy (11 %). Placené vzdělávací programy považuje celkem 60 % dotázaných žáků za vyhozené peníze. Placený 60

program nevyužilo, ale uvažuje o tom celkem 29 % dotázaných žáků a celkem 11 % dotázaných žáků placený vzdělávací program použil nebo používá (graf 5). Celkem ergonomii práce na počítači zná 18 % dotázaných žáků, 56 % dotázaných žáků o ergonomii práce na počítači už slyšela a 26 % dotázaných žáků ergonomii práce na počítači nezná (tab. 31). Jako možná rizika práce na počítači uvedli bolesti zad, zhoršení zraku, obezitu, unavenost, nervozitu, krádeže osobních údajů, ztráta kontaktu s přáteli nebo kyberšikanu. Co je kyberšikana vědělo 98 % dotázaných žáků (tab. 36). V odpovědi, zda je internet obohacuje nebo okrádá o čas, byli žáci značně nejednotní. Obohaceno se cítí 43 % dotázaných, okradeno o čas 27 % dotázaných a 30 % žáků se nemohlo rozhodnout (tab. 35). Obohaceni internetem se cítí být častěji chlapci a okradeny o čas dívky. Z dotazníku je patrné, že žáci na počítači a internetu tráví spoustu času. Jejich počítačová gramotnost by se dala více využít ve výuce, např. tvorbou výukových prezentací, hledáním informací a referátů do výuky apod. S žáky by také mohla proběhnout odborná přednáška na téma závislosti na počítači a internetu. Je možné, že by to některé z nich přimělo popřemýšlet o tom, kolik času tráví na počítači ve virtuálním světě sociálních sítí, a o co je to ochuzuje v reálném životě. Jako ve všech případech, kdy se jedná o žáky, i tady je velmi důležitá spolupráce rodiny a školy. Rodiče by si měli více všímat, kolik času žáci na počítači tráví a co na něm dělají. Ve škole by si měli učitelé všímat, zda žák nechodí do školy unavený, nepřipravený a jestli se mu naráz nezhoršily studijní výsledky. Všechny tyto skutečnosti by si měli rodiče s učiteli sdělovat na pravidelných rodičovských schůzkách. Pokud by příznaky, že něco není s žákem v pořádku, byly silné a závažné, je nutné řešit tuto situaci co nejdříve. Závislosti, ať se jedná o jakoukoliv, je vždy lepší preventivně předcházet, než řešit následky a trápit se dlouhodobou léčbou. Výsledky průzkumného šetření ve vybraných školách neprokázaly výskyt jevu – závislosti na počítači či internetu. Přesto se objevily některé varovné signály v podobě času tráveného některými žáky u počítače, zaznamenáním zhoršení prospěchu ve škole, únavy po noci strávené u počítače, konfliktu s rodinou, přáteli nebo ve škole, změnou nálady v případě, že někteří žáci nemají přístup k počítači, a že někteří žáci musí na počítač myslet i ve chvíli, kdy ho nepoužívají. Někteří respondenti dokonce přímo uvedli, že si myslí, že jsou na počítači závislí. Tyto jevy by se neměly podceňovat. Pokud by se u žáků tyto varovné signály prohlubovaly, je nutné začít situaci řešit co nejdříve. 61

8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY •

BEARD, K. W., WOLF E. M. Modification in the Proposed Diagnostic Criteria for Internet Addiction. CyberPsychology & Behavior. 2001, č. 4, s. 377-383.

•

BÍMOVÁ, A. Počítačová kriminalita a naše doba. Praha: IDG Czechoslovakia, 1990, 137 s. ISBN 80-900-8722-1.

•

CSÉMY, L., NEŠPOR K. Léčba a prevence závislostí: příručka pro praxi. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 1996, 199 s. ISBN 80-851-2152-2.

•

ČAČKA, O. Nástin psychologie: pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 2001, 90 s. ISBN 80-859-3194-X.

•

GAVORA, P. Úvod do pedagogického výskumu. 2. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislavě, 1999, 236 s. ISBN 80-223-1342-4.

•

HÁJEK, B., HOFBAUER B., PÁVKOVÁ J. Pedagogické ovlivňování volného času: trendy pedagogiky volného času. Vyd. 2., aktualiz. Praha: Portál, 2011, 239 s. ISBN 978-802-6200-307.

•

HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Současné trendy. 1. vydání. Praha: Portál, 2008. 240s. ISBN 978-80-7367473-1. s. 192

•

HAJNÝ, M. O rodičích, dětech a drogách: příručka pro praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2001, 133 s. Pro rodiče. ISBN 80-247-0135-9.

•

HORT, V. Dětská a adolescentní psychiatrie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 492 s. ISBN 80-717-8472-9.

•

HLADKÝ, A., GLIVICKÝ V. Škodí počítač našemu zdraví?. 1.vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1995, 103 s. ISBN 80-901-6838-8.

•

HLAVENKA, J. Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací. 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.

•

CHIH-HUNG KO et al. (2005). Gender Differences and Related Factors Affecting Online Gaming Addiction Among Taiwanese Adolescents. The Journal of Nervous and Mental Disease, V.193, 4.

•

JIROVSKÝ, V. Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80247-1561-2.

62

•

KEHOE, B. P. ZEN a umění Internetu. 1. vyd. Praha: BEN, c1997, 168 s. ISBN 80-860-5631-7.

•

KOTULÁN, J. Zdravotní nauky pro pedagogy, Brno: MU, 2005. ISBN 80-2103844-6.

•

MATOUŠEK, O., BAUMRUK, J. Pracovní místo a zdraví: Ergonomické uspořádání a vybavení pracovního místa. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 1998.

•

MINAŘÍK, J. Stimulancia. In Drogy a drogové závislosti. 1. vydání. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003, 344 s. ISBN 80-86734-05-6. Str. 164.

•

NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost, Praha: Portál, 2005. ISBN 807178-831-7.

•

PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 229 s. ISBN 80-717-8295-5.

•

ŠMAHEL, D. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, 2003, 158 s. Psychologická setkávání, sv. 6. ISBN 80-725-4360-1.

•

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996, 353 s. ISBN 80-718-4317-2.

•

VESELÁ, J. Některé problémy mládeže na začátku nového tisíciletí. 1. Pardubice : Ediční středisko Univerzity Pardubice, 2003. 117 s. ISBN 80-7194558-7. str. 81

•

ŽVÁČEK, V. [online]. 2010 [cit. 26. 5. 2012]. Závislost na internetu (netholismus). Dostupné na WWW: http://www.spsaza.cz/skolniweb/modules.php?op=modload&name=Sections&file=index&req=v iewarticle&artid=171&page=1

63

9

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ •

BOBŮRKOVÁ, E. [online]. 2007 [cit. 26. 5. 2012]. Placatá obrazovka nemůže nahradit blízkého člověka. Dostupné na WWW: http://www.psvz.cz/zidkova/doc/vr-studijni_materialy.pdf

•

BURDOVÁ, K. [online]. 2011 [cit. 26. 5. 2012]. Netholismus. Dostupné na WWW: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Netholismus

•

GRIFFITHS, M. [online]. 2010 [cit. 26. 5. 2012] .Does internet and computer addiction exist? Some case study evidence. Dostupné z WWW: http://irep.ntu.ac.uk:1801/view/action/singleViewer.do?dvs=1338134401409~63 9&locale=cs_CZ&DELIVERY_RULE_ID=10&search_terms=SYS%20=%200 00005190&adjacency=N&application=DIGITOOL3&frameId=1&usePid1=true&usePid2=true

•

GRUENER, W. [online]. 2007 [cit. 26. 5. 2012]. Treatment for Internet addiction suggested. Dostupné na WWW: http://www.tgdaily.com/trendwatchfeatures/33445-treatment-for-internet-addiction-suggested

•

E-BEZPEČÍ, [online]. 2009 [cit. 10. 4. 2012]. Kyberšikana. Dostupné na WWW: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/14/39/lang,czech/

•

HESSOVÁ, L., Příčiny vzniku obezity. [online]. 2012 [cit. 2. 5. 2012]. Dostupné na WWW: http://www.obezita.cz/obezita/priciny-obezity/

•

JANDOVÁ, L. [online]. 2008 [cit. 26. 5. 2012].Závislost na internetu může obrátit život vzhůru nohama. Dostupné na WWW: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/146969-zavislost-na-internetu-muzeobratit-zivot-vzhuru-nohama.html

•

KLÍČNÍK, R. [online]. 2010 [cit. 26. 5. 2012]. Netholismus - jste závislí na internetu. Dostupné na WWW: http://www.dsl.cz/clanek/2006-netholismus8211-jste-zavisli-na-internetu

•

MAČUGOVÁ, R. [online]. 2011 [cit. 26. 5. 2012]. Kdy se záliba v internetu zvrhne v závislost?. Dostupné na WWW: http://www.toplekar.cz/archivclanku/kdy-se-zaliba-v-internetu-zvrhne-v.html

•

MAŘÍKOVÁ, M. [online]. 2008 [cit. 26. 5. 2012]. Netholismus: Závislost na internetu. Dostupné na WWW: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/146969zavislost-na-internetu-muze-obratit-zivot-vzhuru-nohama.html 64

•

PETR, J. [online]. 2011 [cit. 26. 5. 2012].Závislost na internetu ničí krátkodobou paměť. Dostupné na WWW: http://www.lidovky.cz/zavislost-nainternetu-nici-kratkodobou-pamet-fl2/ln_veda.asp?c=A110711_132511_ln_veda_ter

•

PÍRKO, M. [online]. 2005 [cit. 26. 5. 2012]. Závislost na internetu - bluf, či realita?. Dostupné na WWW: http://www.lupa.cz/clanky/zavislost-na-internetubluf-ci-realita/

•

RYVOLA, D. [online]. 2009 [cit. 21. 4. 2012]. Správné sezení u počítače aneb ve zdravém těle zdravý duch. Dostupné na WWW: http://www.pcporadenstvi.cz/spravne-sezeni-u-pocitace-aneb-ve-zdravem-telezdravy-duch

•

TERCIÁRNÍ PREVENCE, [online]. 2011 [cit. 7. 10. 2011]. Dostupné z WWW: http://alkohol-alkoholismus.cz/slovnik-t/terciarni-prevence-terminy-primarniprevence

•

VONDRÁČKOVÁ, P., VACEK, J., KOŠATECKÁ, Z. [online]. 2009 [cit. 26. 5. 2012]. Závislostní chování a jeho léčba. Čes. a slov. Psychiat. 105. No. 6-8. pp. 281–289. Dostupné z WWW: http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2009_6_281_289.pdf

•

VROŽINOVÁ, L. [online]. 2010 [cit. 3.3.2011]. Závislost na počítači, jak se jí ubránit. Dostupné na WWW: http://www.topzine.cz/zavislost-na-pocitaci-jakse-ji-ubranit/

•

WIKIPEDIA, [online]. 2012 [cit. 10. 4. 2012]. Kyberšikana. Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyber%C5%A1ikana

65

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Oblíbenost aplikací pro internetově závislé a nezávislé jedince (Jirovský, 1997) ........................................................................................................................................ 12 Tab. 2 Charakteristika žáků staršího školního věku (Pávková, 1999)............................ 18 Tab. 3 Otázka č. 1 Máš doma počítač nebo notebook? .................................................. 28 Tab. 4 Otázka č. 2 Kde využíváš připojení k síti internet? ............................................. 29 Tab. 5 Otázka č. 3 Kolik času denně strávíš připojen k síti internet? ............................ 30 Tab. 6 Otázka č. 4 Kolik času trávíš celkově na počítači denně (připojen + nepřipojen)? ........................................................................................................................................ 32 Tab. 7 Otázka č. 5 Kolik času denně trávíš hraním her off-line (nepřipojen k internetu)? ........................................................................................................................................ 33 Tab. 8 Otázka č. 6 Souhlasí tvoji rodiče s tím, kolik času trávíš na počítači? ............... 35 Tab. 9 Otázka č. 7 Jaké jsou okruhy tvého zájmu na internetu? .................................... 36 Tab. 10 Otázka č. 8 Máš profil na nějaké sociální síti? ................................................. 37 Tab. 11 Otázka č. 9 Používáte v některém z předmětů při výuce ve škole počítač? ....... 37 Tab. 12 Otázka č. 10 Použil(a) jsi, nebo v současné době používáš, placené vzdělávací programy?....................................................................................................................... 38 Tab. 13 Otázka č. 11 Při užívání internetu využíváš možnost zakrýt svoji identitu (totožnost) a přikrášluješ nebo jinak upravuješ údaje, o sobě? ..................................... 39 Tab. 14 Otázka č. 12 Jakým způsobem komunikuješ nejčastěji na internetu? ............... 40 Tab. 15 Otázka č. 13 Používáš (použil-a jsi) internet k partnerskému seznamování? ... 41 Tab. 16 Otázka č. 14 S kým komunikuješ nejčastěji na internetu? ................................. 42 Tab. 17 Otázka č. 15 Odmyslíš-li si internet, jaké jsou tvé další zájmy? ....................... 43 Tab. 18 Otázka č. 16 Používáš internet k získávání a prohlubování informací o výše zmíněných koníčcích a zájmech? .................................................................................... 43 Tab. 19 Otázka č. 17 Využíváš někdy internet k získání vypracovaného domácího úkolu do školy? ......................................................................................................................... 44 Tab. 20 Otázka č. 18 Používáš internet (surfuješ) na internetu v pracovním týdnu po 22 hodině?............................................................................................................................ 45 Tab. 21 Otázka č. 19 V této době (po 22 hodině) trávím čas na počítači na: ................ 46 Tab. 22 Otázka č. 20 Byl(a) jsi již někdy ve škole unavený(á), protože jsi strávil(a) noc na počítači nebo internetu (myšleno i internet v mobilu)? ............................................. 46

66

Tab. 23 Otázka č. 21 Myslíš si, že časté trávení času na počítače může mít vliv na Tvé studijní výsledky? ............................................................................................................ 48 Tab. 24 Otázka č. 22 Máš kvůli častému používání počítače konflikt s rodiči, přáteli, ve škole apod.? .................................................................................................................... 48 Tab. 25 Otázka č. 23 Pokud nemáš přístup k internetu jsi: ............................................ 49 Tab. 26 Otázka č. 24 Vypínáš počítač na noc?............................................................... 50 Tab. 27 Otázka č. 25 Obědváš nebo večeříš u počítače? ............................................... 50 Tab. 28 Otázka č. 26 Rušíš domluvené akce s přáteli jen kvůli potřebě být na počítači? ........................................................................................................................................ 51 Tab. 29 Otázka č. 27 Přemýšlíš o počítači (o hře, chatu, FB, Skypu atd.), když ho zrovna nepoužíváš?..................................................................................................................... 51 Tab. 30 Otázka č. 28 Myslíš si, že kvůli trávení času na počítači zanedbáváš školu? ... 52 Tab. 31 Otázka č. 29 Znáš ergonomii práce na počítači?.............................................. 53 Tab. 32 Otázka č. 31 Máš zdravotní potíže, které by jsi spojoval(a) s prací na počítači? ........................................................................................................................................ 54 Tab. 33 Otázka č. 32 Myslíš si, že může být člověk závislý na internetu? ...................... 54 Tab. 34 Myslíš si, že jsi závislý(á)? ................................................................................ 55 Tab. 35 Otázka č. 33 Myslíš si, že internet Tě spíše obohacuje nebo Tě okrádá o čas? 56 Tab. 36 Otázka č. 34 Víš co je kyberšikana? .................................................................. 56

67

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Otázka č. 2 Kde využíváš připojení k síti internet? ............................................. 29 Graf 2 Otázka č. 3 Kolik času denně strávíš připojen k síti internet? ............................ 31 Graf 3 Otázka č. 4 Kolik času trávíš celkově na počítači denně (připojen + nepřipojen)? ........................................................................................................................................ 32 Graf 4 Otázka č. 5 Kolik času denně trávíš hraním her off-line (nepřipojen k internetu)? ........................................................................................................................................ 34 Graf 5 Otázka č. 10 Použil(a) jsi, nebo v současné době používáš, placené vzdělávací programy?....................................................................................................................... 39 Graf 6 Otázka č. 20 Byl(a) jsi již někdy ve škole unavený(á), protože jsi trávil(a) noc na počítači nebo internetu (myšleno i internet v mobilu)? .................................................. 47

68

PŘÍLOHY

69

Příloha 1

Dotazník Dobrý den, jsem studentka Mendelovy univerzity v Brně. Tento dotazník bude sloužit jako průzkumné šetření k mé bakalářské práci a je zcela anonymní. Bakalářská práce se zabývá chováním adolescentů na počítači. Pravdivě prosím vyplňte všechny otázky v tomto dotazníku. Otázku buď vyplňte dopsání nebo označte zakroužkováním – u vybraných otázek označte třeba i více odpovědí (poznámka za otázkou). Věk: ……………

Pohlaví:

muž

žena

1. Máš doma počítač nebo notebook?

Ano

Ne

2. Kde využíváš připojení k síti internet? (možno více odpovědí) a. doma

c. u kamaráda

b. ve škole

d. jinde ………………………………………

3. Kolik času denně strávíš připojen k síti internet? a. Méně než 1 hodinu

d. 4 - 6 hodiny

b. 1 - 2 hodiny

e. 6 - 8 hodiny

c. 2 - 4 hodiny

f. Více než 8 hodin

4. Kolik času trávíš celkově na počítači denně (připojen + nepřipojen)? a. Méně než 1 hodinu

d. 4 - 6 hodiny

b. 1 - 2 hodiny

e. 6 - 8 hodiny

c. 2 - 4 hodiny

f. Více než 8 hodin

5. Kolik času denně trávíš hraním her off-line (nepřipojen k internetu)? a. Méně než 1 hodinu

e. 6 - 8 hodiny

b. 1 - 2 hodiny

f. Více než 8 hodin

c. 2 - 4 hodiny

g.

Nehraji vůbec

d. 4 - 6 hodiny

6. Souhlasí tvoji rodiče s tím, kolik času trávíš na počítači? Ano

Ne

Nezajímají se o to

70

7. Jaké jsou okruhy tvého zájmu na internetu? (zakroužkuj 5 možností, které nejvíce odpovídají Tvým zájmům na internetu) a. Aktuální zprávy (z domova, ze světa…) b. Sport (výsledky zápasů, kalendář akcí...) c. Kultura (kalendář akcí kin, divadel, koncertů…) d. Erotika (povídky, obrázky, videa…) e. Hry, které se hrají po síti f. Komunikace (facebook, ICQ, e-mail, skype, posílání sms…) g. Hudba (vyhledávání oblíbených písní, skupin – stahování hudby) h. Filmy (vyhledávání a stahování, krátká videa…) i. Relaxace – oddych (kreslené a psané vtipy, povídky…) j. Mobily, počítače ( používání, novinky na trhu...) k. Internetové obchody (nákup) l. Inzertní servery (prodej, koupě, výměna) m. Zvyšování vlastních vědomostí n. Informace o svém koníčku, zájmu, hobby… Jiné - napiš……….……….……….……….……….……….……………

8. Máš profil na nějaké sociální síti? Ano

Ne

Na které? ……………………………………………………

9. Používáte v některém z předmětů při výuce ve škole počítač? Ano

Ne

Pokud ano, v jakém předmětu? …………………………….

10. Použil(a) jsi, nebo v současné době používáš, placené vzdělávací programy? (počítačové programy, výuka cizích jazyků...) a. Ano b. Ne, ale uvažuji o tom c. Ne, jsou to vyhozené peníze 11. Při užívání internetu využíváš možnost zakrýt svoji identitu (totožnost) a přikrášluješ nebo jinak upravuješ údaje, o sobě?

Ano

Ne

12. Jakým způsobem komunikuješ nejčastěji na internetu? a. Chat

e. Píši sms přes internet

b. E-mail

f. ICQ

c. Facebook

g. Jiné………………………

71

d. Skype

13. Používáš (použil-a jsi) internet k partnerskému seznamování? Ano

Ne

14. S kým komunikuješ nejčastěji na internetu? a. Komunikuji s lidmi, se kterými jsem se seznámil na internetu (osobně je neznám) b. Komunikuji s osobami, se kterými jsem se seznámil v přímém kontaktu/osobně c. Komunikuji se spolužáky ze školy d. Komunikuji s kamarády

15. Odmyslíš-li si internet, jaké jsou Tvé další zájmy? (možno více odpovědí) a. Hobby, koníček (např. příroda, zvířata, modelářství, radioamatér...) b. Sport (fitcentrum, cyklistika, hokej, fotbal…) c. Kultura (kino, divadlo, koncerty, výstavy...) d. Společenské dění (se svými vrstevníky, opačným pohlavím…) e. Vzdělávání sebe sama Jiné – napiš……………………………………………………………… 16. Používáš internet k získávání a prohlubování informací o výše zmíněných koníčcích a zájmech?

Ano

Ne

17. Využíváš někdy internet k získání vypracovaného domácího úkolu do školy? Ano

Ne

18. Používáš internet (surfuješ) na internetu v pracovním týdnu i po 22 hodině? a. Ano

Pokud ano, kolik dní

v týdnu?....................................................................... b. Ne

19. V této době (po 22 hodině) trávím čas na počítači na: a. Sociální síti

d. Hraji on-line hry

b. Chat

e. Hraji off-line hry

c. Skype

f. Jiné ………………………………………………….

20. Byl(a) jsi již někdy ve škole unavený(á), protože jsi trávil(a) noc na počítači

nebo internetu (myšleno i internet v mobilu)? Ano

Ne

Pokud ano, jak často?................................................................

72

21. Myslíš si, že časté trávení času na počítači může mít vliv na Tvé studijní výsledky? Ano

Ne

Pokud ano, jaký?...................................................................

22. Máš kvůli častému používání počítače konflikt s rodiči, přáteli, ve škole apod.? Ano

Ne

23. Pokud nemáš přístup k internetu jsi: a. nervózní, nesoustředěný, musíš na počítač pořád myslet b. v pohodě, na počítač nemyslíš, zvládneš bez problémů jinou činnost c. jiné …………………………………………………………………………………….

24. Vypínáš na noc počítač?

Ano

Ne

25. Obědváš nebo večeříš u počítače?

Ano

Ne

26. Rušíš domluvené akce s přáteli jen kvůli potřebě být na počítači?

Ano

Ne

27. Přemýšlíš o počítači (o hře, chatu, FB, skypu atd.), když ho zrovna nepoužíváš? Ano

Ne

28. Myslíš si, že kvůli trávení času na počítači zanedbáváš školu? Ano

Ne

29. Znáš ergonomii práce na počítači? (podmínky správného sezení u PC - vzdálenost očí od monitoru, úhel sklonu opěradla…) a. Ano, znám

b. Ano, slyšel jsem o tom

c. Ne, neznám

30. Vypiš, která rizika dle Tvého názoru, hrozí při práci s počítačem. …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………… 31. Máš zdravotní potíže, které bys spojoval(a) s prací na počítači? Ano

Ne

Pokud ano, jaké? ……………………………………………….

32. Myslíš si, že může být člověk závislý na počítači nebo internetu? a. Ano

Pokud ano

Myslíš si, že ty jsi závislý(á)?

b. Ne

33. Myslíš si, že internet Tě spíše obohacuje nebo Tě okrádá o čas? a. Obohacuje

b. Okrádá o čas

73

c. Nevím

Ano

Ne

34. Víš co je kyberšikana?

Ano

Ne

Nejsem si jist

Děkuji Vám za spolupráci a za pravdivé vyplnění dotazníku.

74