Mendelova univerzita v Brně. Institut celoživotního vzdělávání. Zhodnocení protidrogové strategie vybrané střední školy Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Zhodnocení protidrogové strategie vybrané střední školy Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Petra Kadlecová

Ing. Ivana Brhelová

Brno 2012 2

3

Děkuji vedoucí bakalářské práce Mgr. Petře Kadlecové za pomoc, cenné rady, odborné vedení a společně strávený čas nad konzultacemi při vypracování bakalářské práce. 4

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zhodnocení protidrogové strategie vybrané střední školy, vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna studijním účelům.

V Brně dne:

Podpis: 5

……………………..

OBSAH

1. ÚVOD ........................................................................................................................ 9 2. CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ............................................................................... 10 2.1 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ ....................................................... 11 2.2 VYMEZENÍ POJMŮ .................................................................................................... 11 2.2.1 CO JSOU TO SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY ( DÁLE SPJ)........................................ 11 2.2.2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVECH ............................. 11 2.3 CO JE TO DROGA ...................................................................................................... 13 2.3.1 DĚLENÍ DROG ........................................................................................................ 14 2.4 CO JE TO ZÁVISLOST ................................................................................................ 15 2.4.1 DĚLENÍ ZÁVISLOSTÍ .............................................................................................. 16 2.4.2 VÝVOJOVÉ FÁZE ZÁVISLOSTÍ ................................................................................ 17 2.5 TYPY DROGOVÝCH ZÁVISLOSTÍ ............................................................................... 18 2.5.1 TABÁK .................................................................................................................. 18 2.5.2 ALKOHOLOVÁ ZÁVISLOST..................................................................................... 18 2.5.3 ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA ................................................................................ 19 2.5.4 KONOPNÉ DROGY .................................................................................................. 19 2.5.5 OPIÁTY ................................................................................................................. 20 2.5.6 STIMULAČNÍ DROGY ............................................................................................. 20 2.5.7 HALUCINOGENY.................................................................................................... 21 2.5.8 PSYCHOTROPNÍ LÉKY ............................................................................................ 21 2.6 PREVENCE ............................................................................................................... 22 2.6.1 PRIMÁRNÍ PREVENCE ............................................................................................ 23 2.6.2 SEKUNDÁRNÍ PREVENCE ....................................................................................... 24 2.6.3 TERCIÁRNÍ PREVENCE ........................................................................................... 24 3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY................................................. 26 3.1 DROGY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ................................................................... 26 3.2 CENTRA PROTIDROGOVÉ PREVENCE NA ÚZEMÍ MĚSTA OPAVY ................................ 32 6

3.3 STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ STAVEBNÍ ................................................................... 32 4. PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE .......................................................... 34 4.1 DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM NA SOU .......................................................................... 34 4.1.1 CHARAKTERISTIKA PRŮZKUMU NA SOU................................................................. 34 4.1.2 CHARAKTERISTIKA VÝBĚROVÉHO SOUBORU ........................................................... 34 4.1.3 CHARAKTERISTIKA PRŮZKUMNÉHO VZORKU .......................................................... 35 4.2 CÍLE A METODIKA VÝZKUMU ..................................................................................... 35 4.2.1 DOTAZNÍKOVÁ METODA ......................................................................................... 35 4.2.2 CHARAKTERISTIKA DOTAZNÍKU ............................................................................. 36 4.2.3 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU NA SOU ......................... 37 4.2.4 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU NA SOU................................... 62 4.2.5 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ METODY ................................................................. 62 4.2.6 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOU OPAVA ..................................................... 62

5. DISKUSE ................................................................................................................. 63 6. ZÁVĚR..................................................................................................................... 65 7. POUŽÍVANÉ ZKRATKY ....................................................................................... 66 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................... 67 9. SEZNAM ................................................................................................................. 71 10. PŘÍLOHY................................................................................................................. 76

7

ABSTRAKT

Klíčová slova: sociální patologie, droga, závislost, prevence

Tato bakalářská práce s názvem Zhodnocení protidrogové strategie vybrané střední školy se v první části zabývá vymezením pojmů, týkajících se sociální patologie, drog a drogové závislosti. Dále se zabývá vývojovou situací výskytu drog ve školských zařízeních na území Moravskoslezského kraje, zejména v Opavě. Druhá část je zaměřena na funkci protidrogových center na území Opavy. Závěr je věnován průzkumnému šetření

školní protidrogové strategie na Středním odborném učilišti

stavebním v Opavě. Cílovou skupinou byli žáci třetího ročníku oboru elektrikář.

8

ABSTRACT

Key words: social pathology, drug, addiction, prevention

This bachelor thesis named Evaluation anti-drugs strategy at selected high school deals with definitions which describes social pathology, drugs and drugs addiction in its first part. Then it explains development of the presence of drugs in the high schools in Moravskoslezsky region, especially in Opava. The second part is focused on the function of anti-drugs centers in Opava. The conclusion deal with the research method about high school drugs strategy on The civic high school in Opava for students who study electrician study program. The target group was students of third year of electrician study program.

9

1. ÚVOD

Předkládaná bakalářská práce se zabývá zhodnocení protidrogové strategie vybrané střední školy. Protidrogová prevence je v dnešní době velmi důležitým tématem především vzhledem k mládeží, jelikož tato skupina je nejvíce citlivá ke skupině sociálně patologických jevů. Proto bychom se neměli této problematice stavět lhostejně a na školách věnovat protidrogové strategii velkou pozornost, a pokusit se tak eliminovat počet potenciálních uživatelů na co nejmenší počet.

„ Drogy tu vždy byly, jsou a budou, proto bychom se měli naučit k tomuto problému postavit čelem.”

10

2. CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Cílem teoretické části mé bakalářské práce je shromáždění odborných poznatků a vypracování literární rešerše na téma protidrogová strategie na střední škole. Hlavní pozornost je zaměřena na protidrogovou prevenci ve školství s definicí základních pojmů. Naše odborná literatura poskytuje k tomuto tématu dostatečné množství ucelených informací, jak pro laickou tak odbornou veřejnost.

Cíl zpracovávaného tématu zahrnuje:

Základní vymezení pojmů k objasnění dané problematiky Co to je droga Jak se projevuje závislost Jednotlivé typy závislosti Členění prevence Analýza na konkrétní škole K dosaženi tohoto cíle byly stanoveny následující úkoly:

Vyhledat odbornou literaturu a tyto zdroje prostudovat Analyzovat dokumenty středního odborného učiliště k protidrogové prevenci Správný výběr dotazníku Předat dotazník respondentům Vyhodnotit vrácené dotazníky Diskuze výsledku Praktická část je řešena na Středním odborném učilišti.

11

Přílohová část se skládá z tabulkové a obrazové dokumentace zabývající se danou problematikou.

2.1 Materiál a metodika zpracování Teoretická část práce vychází ze studia odborné literatury k dané problematice a je koncipována jako literární rešerše dle klíčových slov - sociální patologie, droga, závislost, prevence.

K realizaci aktuálního průzkumu, tj. zjištění pravidel školní drogové strategie a preventivních aktivit na škole, byli zvoleni žáci třetího ročníku odborného učiliště, konkrétně žáci tříletého učebního oboru elektrikář (střední odborné učiliště). Žáci byli osloveni z důvodu znalosti protidrogové strategie na své škole.

2.2 Vymezení pojmů Pro správné pochopení dané problematiky je třeba si nejdříve vymezit základní pojmy, které se vážou k tématu dané bakalářské práce:

Sociálně patologické jevy Droga Závislost Prevence 2.2.1

Co jsou to sociálně patologické jevy ( dále SPJ)

V každodenní praxi se setkáváme s jevy, jímž jsme postupem času (vzhledem k jejich etiologii a dopadu ) začali říkat sociálně patologické ( nebo sociálně deviantní ). Základním znakem SPJ je zřetelná odchylka od sociálního standardu společnosti. Proto se stále hovoří o sociálních deviacích. Je to porušení nebo podstatné odchýlení od některé sociální normy nebo od skupiny norem – nerespektování 12

požadavků, které na individuum nebo skupinu klade určitá norma nebo soubor norem, alternativní forma chování v předepsané, popř. všeobecně akceptované normě. Jelikož při tomto tématu pracujeme s dětmi a dospívajícími, musíme tedy pozorovat výskyt těchto jevů velmi individuálně. Hranice patologie a normy je často vágní. Hranice, kdy se jedná o SPJ není jednoznačná. (Holeček, 2000)

Dělení sociálně patologických jevů:

A. Závislosti - tabakismus -

alkoholismus

-

nealkoholové drogy

-

gambling

-

náboženský fanatismus

-

tetováž a automutilace

B. Jednání vůči sobě

-

suicidua a suiciduální pokusy

-

vandalismus

-

útěky z domova

-

grafitti

-

záškoláctví

-

agresivita a šikanování

-

týrání dětí

-

pohlavní zneužívání

-

kriminalita apod.

C. Jednání asociální

13

D. Jednání pseudoprosociální -

závadové party

-

patologické názorové proudy

-

prostituce

-

promiskuita

-

rowdies – fanoušci

(Braun, 1997, str. 27-28)

2.2.2

Základní informace o SPJ

V rámci výchovně vzdělávacího procesu zaměřeného zejména na zvyšování sociální kompetence dětí a mládeže je nutné předat i určité základní informace o SPJ. Jedná se o problematiku šikany a násilí, záškoláctví, drogových závislostí, alkoholismu a kouření, kriminality a delikvence, rizikového sexuálního chování, vandalismu, virtuálních drog, patologického hráčství, dále pak jevů xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu. Je zde nutno zařadit i témata, jako komerční zneužívání dětí a syndrom týraných a zneužívaných dětí. Zvýšená pozornost musí být věnována také zneužívání anabolik a dalších látek a medikamentů. (Raveaneová, 2004, str.13)

2.3 Co je to droga „Droga je návyková látka, původně „surové léčivo“, omamný prostředek. Tvrdá droga na rozdíl od „měkkých“ drog vyvolává tělesné abstinenční příznaky. Toto kriterium je však dnes považováno za nedostačující a tvrdostí se rozumí též návykový potenciál a celková nebezpečnost“. (Höschl, 1996, str.17)

14

2.3.1

Dělení drog

Dělení drog dle míry rizika Jedná se o rozdělení, které je asi nejznámější a mediálně nejužívanější. Jeho použitelnost a vypovídací hodnota je však omezená, nebere v úvahu mnoho jemných nuancí, které jsou v praxi významné. V tomto rozdělení jsou látky s vyšší mírou rizika označovány jako tvrdé drogy, látky s nižší mírou jako drogy měkké. (Minařík, 2009)

Tabulka č. 1 Zachycení míry rizikovosti některých běžně užívaných látek. MÍRA RIZIKA

"TVRDOST" ZÁSTUPCI Toluen Heroin Morfin vysoká tvrdé Durman Crack LSD Lysohlávky vysoká až střední tvrdé Kokain Pervitin Alkohol Ecstasy střední tvrdé Efedrin Kodein Marihuana relativně malá měkké Hašiš Kokový čaj Káva prakticky bez měkké rizika Čaj Zdroj: Minařík, 2009

Dělení drog podle účinku Drogy se dají v zásadě rozdělit na čtyři základní skupiny. Tyto skupiny látek se mezi sebou odlišují vzhledem, účinky, průběhem závislosti, ale i mírou rizika pro uživatele. 15

(Bernard, 2010, ústní sdělení)

Tabulka č. 2 Základní dělení drog Skupina

Název skupiny

Příklady zástupců

I. skupina

Konopné drogy

Marihuana, Hašiš, Hašišový olej, …

II. skupina

Opiáty

Opium, Heroin, …

III. Skupina

Stimulační drogy

Kokain, Pervitin, Extáze, …

IV. skupina

Halucinogeny

Lysohlávka česká, Lysohlávka kopinatá, LSD-25, …

V. skupina

Psychotropní léky Rohypnol, Diolan, Subutex, Alnagon, … Zdroj: Bernard, 2010,ústní sdělení

Třídění drog z hlediska legislativy Z právního (legislativního) hlediska rozlišujeme drogy na : -

Legální (společnosti tolerované)

-

Ilegální (společnosti netolerované)

2.4 Co je to závislost Höschl, (1996) závislost z lékařského hlediska definuje jako: „Psychologická nebo fyzická potřeba dalšího užívání látky. Psychologická závislost znamená neustálou a nebo opakovanou touhu po látce . Fyzická závislost (=somatická) znamená potřebu dalších dávek jako prevence abstinenčního syndromu. Výskyt abstinenčního syndromu obvykle znamená závislost.“ Návyk na léky, drogy nebo alkohol je podle definice WHO (Světové zdravotnické organizace) stav periodické nebo chronické intoxikace (otravy) psychotropními substancemi (návykovými látkami), jenž je vyvolán opakovaným 16

užíváním přirozené nebo syntetické drogy a je škodlivý pro jednotlivce a pro společnost. (Göhlert, Kühn, 2001) Podle Kaliny 2008, str. 32 „ K základním znakům závislosti patří vysoká touha užít drogu snížená kontrolou nad touto touhou a nad užíváním drogy a snížená odměňující hodnota biologicky přirozených zdrojů odměny“.

2.4.1

Dělení závislostí

WHO stanovila kromě samostatné definice závislosti také rozdělení typů závislostí, protože u lidí vznikly typické znaky užívání různých chemických substancí, které mohou být všechny shrnuty do různých typů závislosti. Typy závislosti se dělí na takzvané „excitační“, tedy aktivující, ty nazýváme také stimulancia. Dále rozeznáváme uklidňující typy, nazýváme sedativa.

Stimulancia - konopný typ - amfetaminový typ - halucinogenní typ - kokainový typ Sedativa - opiátový typ - benzodiazepinový typ - barbirutárový / alkoholový typ - nikotinový typ (Göhlert, Kühn, 2001)

2.4.2

Vývojové fáze závislostí

Počátek Závislost začíná euforickým počátečním stádiem, ve kterém se s drogou volně nakládá, účinek je téměř jen pozitivní a eventuální negativní účinky drogy jsou podceňovány. Postižený se zbavuje úzkosti, prožívá uvolnění a omámení,

17

jakož i vzrůstající pocit sebehodnocení. V euforii, v opojení se často projevuje zvýšené sebevědomí.

Druhé stádium Toto stádium bývá označováno jako kritické stádium navykání. Účinek drogy ustupuje, stává se nutností zvyšování dávek a častější konzum. K tomu přistupují kombinace různých druhů látek. Vedle konopných drog, nikotinu či alkoholu začíná postižený s konzumem amfetaminů nebo halucinogenů (tzv. chemie). Tato fáze je nebezpečná, protože po ní není cesty zpět bez pozdních následků. Tělo přestaví svou látkovou výměnu a hledá možnosti, jak se látek opět zbavit. Orgány jsou po této fázi vždy nějak poškozeny. Nejprve je poškozen mozek (poruchy koncentrace, pozornosti a schopnosti zapamatování). Typickým znakem jsou „poruchy najít slovo“. Nápadné je to nevhodnými přestávkami v řeči a odpovědích. Dochází k finančním potížím, dluhům a začátku obchodování s drogami. U jednotlivců se zvětšuje propast mezi ideálním a reálným obrazem sebe sama. Ubývá schopnosti snášet nepříjemné pocity, jako je úzkost, napětí či bolest. Jednotlivec si brzy už vůbec nedovede představit, že by se obešel bez fetování. Upevní se klasický řetězec denního „kouření“ konopných produkt, víkendová dávka „chemie“ a nutná večerní porce TFC na spaní.

Třetí stádium Je to stádium návyku či závislosti. Dochází ke značnému stupňování dávek na základě ještě většího vývoje tolerance. Nastává ztráta kontroly nad užíváním narkotik, s konzumem se už nedá přestat. Konzument zůstává věrný již jen skupinám účinku, tedy buď stimulanciím nebo sedativům.

Čtvrté stádium Označuje se jako chronické stádium rozkladu. Počíná zde poškození orgánů; játra už nemohou odbourávat jedovaté substance, ledviny je nemohou vylučovat. Projevují se postupující procesy tělesného rozkladu jako cirhózy jater, žaludeční vředy či poškození centrálního nervového systému. (Göhlert, Kühn, 2001)

18

2.5 Typy drogových závislostí

2.5.1

Tabák

Nikotin se užívá buď kouřením nebo žvýkáním tabáku, popř. nikotinových žvýkaček (NICORETTE)

určených původně k odvykání kouření. Vznik závislosti

je vysoce ovlivněn společenskými vlivy a vlivy prostředí. (Höschl, 1996)

2.5.2

Alkoholová závislost

Alkoholismus je definován jako nadměrné užívání nápojů obsahujících alkohol. Alkoholická závislost je nadměrné používání alkoholu s poškozením fyzického nebo duševního zdraví. (Höschl, 1996) Tabulka č. 3 Alkohol Alkohol Vzhled

Bezbarvá tekutina v lahvich nebo ampulích.

Účinek

Všeobecně uklidňuje a tlumivý, uvolňující úzkost a napětí, zbavující zábran.

Předávkování

Poruchy chůze, třes rukou, dráždivost, zakalené vědomí, ochromení dechu, šok, selhání oběhu, smrt. Záchvaty křečí, úzkost, nespavost, nevolnost, pocení, třes, žaludeční křeče, selhání oběhu, bludné představy, bez lékařské pomoci možná i smrt. Zdroj: Göhlert, Kühn, 2001, str.93

Odvykání

2.5.3

Organická rozpouštědla

Skupina látek vyznačující se narkotickým účinkem, snadno dochází k předávkování. Z chemického hlediska se jedná o uhlovodíky. Mezi nejběžnější patří toluen, aceton, chemopren, které jsou volně prodejné. (Anonym, organická rozpouštědla, 2012, online)

19

Tabulka č. 4 Organická rozpouštědla Organická rozpouštědla Vzhled Čirá tekutina s výrazným zápachem Otupění, polospánek, psychický útlum, poruchy vnímání, halucinace, Účinek bolesti hlavy, pocit na zvracení Předávkování Poškození jater, dýchacích cest, mozkových tkání, možné úmrtí Odvykání Abstinenční příznak není uveden Zdroj: Drogin, 2012, online

2.5.4

Konopné drogy

Mezi konopné drogy řadíme ty drogy, které jsou vyrobeny z konopí, tj. tzv. marihuana, hašiš a hašišový olej. (Presl, 2004)

Tabulka č. 5 Konopné drogy Konopné drogy (hašiš a marihuana) Vzhled

Hnědé plátky, hrudky nebo rozemleté části rostliny

Účinek

Krátké zvýšení podnětů, později uklidnění. Konzument je duchem nepřítomný, má pocit, že čas plyne pomalu. Při chronickém užívání dochází k psychotickým symptomům s prožitky odosobnění a neskutečnosti.

Předávkování Zakalené vědomí, problémy s dýcháním, poruchy motorické koordinace, křeče. Odvykání Afektiví labilita, nespavost, předrážděnost nervového systému. Zdroj: Göhlert, Kühn, 2001,str.54

2.5.5

Opiáty

Opiáty jsou drogy s tlumivým účinkem, pocházejí ze surového opia získaného z nezralých makovic opiového máku. Patří zde především heroin v nejrůznějších podobách, ale i „tradiční“ český pouliční „braun“ (směs derivátů kodeinu). (Presl, 2004)

20

Tabulka č. 6 Opiáty Opiáty (heroin) Vzhled

Bílý čí hnědý prášek, tablety, kapsle, ampule.

Účinek

Transcendentální „únik“ s pocitem teplapodobným orgasmu asi 45 minut po injekci, reduke bolesti, agrese a strachu před konfrontací s reálným světem.

Předávkování

Dýchací potíže, podchlazení, pokles krevního tlaku, poruchy srdečního rytmu, slabé reflexy, plicní edém, křeče, smrt.

Odvykání

Nevolnost, zvraceí, průjem, pocení, rozšíření zornic, bušení srdce, nespavost, flush, selhání krevního oběhu silnou ztrátou tekutin. Zdroj: Göhlert, Kühn, 2001,str.74

2.5.6

Stimulační drogy

Budivé látky, k nimž patří zejména pervitin, ale i efedrin nebo kofein. (Nešpor, Provazníková, 1999) Tabulka č. 7 Stimulační drogy

Vzhled Účinek

Předávkování Odvykání

2.5.7

Stimulační drogy Hnědý až bílý prášek, roztok Pokles soustředěnosti, excitace, euforie, pokles tepové frekvence a krevního tlaku, ztráta chuti k jídlu, celková stimulace, pocit zvýšené psychické a fyzické výkonnosti, schopnost vcítit se do druhého, nespavost Pokles tělesné teploty, křeče, halucinatozorně-paranoidní psychóza, možné úmrtí Abstinenční syndrom nebyl popsán Zdroj: Drogin, 2012, online

Halucinogeny

Do skupiny halucinogenních drog patří několik stovek různých látek. Obecně je lze rozdělit do tří základních skupin: přírodní halucinogenní drogy rostlinného původu a z hub (např. mezkalin, durman, psilocybin atd.) 21

přírodní halucinogenní drogy živočišného původu (např. bufetenin) semisyntetické a syntetické, tj. poloumělé a umělé halucinogenní drogy (např. LSD a PCP – „andělský prach“). (Kalina, 2012)

Tabulka č.8 Halucinogeny Halucinogeny (LSD) Vzhled

Tablety, kapsle, papírové balení, výpěstky hub.

Účinek

Zrakové a sluchové bludné vjemy s formálně pseudohalucinačními obsahy, časové a místní orientace, změny v sensorických modalitách.

Předávkování

Úzkost a stihoman na základě poruch vnímání, poruchy vlastního já, extremní vzestup krevního tlaku.

Dodatečný účinek

Ještě po týdnech spontánní poruchy vnímání bez nového užití drogy (flash back). Afektivně emociální nestabilita, vegetativní labilita, nespavost, craving. Zdroj: Göhlert, Kühn, 2001,str.65

Odvykání

2.5.8

Psychotropní léky

Tabulka č.9 Psychotropní léky Psychotropní léky Vzhled Účinek

Tablety, ampule Celkový útlum, setřená řeč, dezorientace

Předávkování

Povrchní dýchání, lepkavá kůže, rozšířené zorníce, slabý a rychlý puls, koma, možné úmrtí

Odvykání Zdroj: Drogin, 2012, online

22

2.6 Prevence Drogovou prevenci můžeme definovat jako iniciativy, aktivity a strategie určené k tomu, aby se zamezilo negativním následkům spojeným se (zne)užívání legálních a nelegálních drog. Patří sem jak možná zdravotní poškození, tak i právní, sociální a další důsledky pro uživatele drog a jejích okolí. Cíle těchto aktivit mohou být různé: předejít (prvnímu) užití drogy, zabránit zneužívání drog a závislosti na drogách, snížit míru obtěžování okolí uživatele nebo předcházet problémům do nichž se uživatel drog může dostat (např. konflikt se zákonem). Školní prevence drog obsahuje všechny výše uvedené aspekty, omezuje se ale na specifické školní prostředí. Zahrnuje prevenci zneužívání drog i pravidla a předpisy ohledně drog, předávání ohrožených studentů do rukou profesionálních zdravotnických služeb či jakékoli dalších aktivity a strategie týkající se užívání drog ve školách. (Maurice, 2005)

Všeobecná prevence se zaměřuje na celou populaci (např. veškeré obyvatelstvo určité země, místní komunitu, školu nebo městskou čtvrť), přičemž preventivní programy mají přinést prospěch každému členovi dané populace. Cílem všeobecné prevence je působit na mladé lidi tak, aby nezačali užívat návykové látky. Příkladem všeobecné prevence je školní protidrogová prevence jako součást školních osnov. (McGrath,Sumnall, McVeigh, Bellis, 2007)

Protidrogová prevence je na školách všech typů velmi důležitým faktorem. Co se týče protidrogové prevence je stěžejním dokumentem Školní minimální preventivní program (MPP). Podle Skácelové (2012) je MPP konkrétní dokument školy zaměřený na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností. MPP je založen na podpoře vlastní aktivity žáků, pestrosti forem preventivní práce se žáky, zapojení celého pedagogického sboru školy a spolupráci se zákonnými zástupci žáků školy. 23

Zpracovává se na jeden školní rok, školním metodikem prevence a podléhá kontrole České školní inspekce. MPP vychází z pokynu MŠMT, č.j.: 1454/2000-51, který do prevence sociálně patologických jevů zařazuje konzumaci drog včetně alkoholu, kouření, kriminalitu, virtuální drogy a gambling, záškoláctví, šikanování a jiná násilí, rasismus, intoleranci apod.

2.6.1

Primární prevence

Primární prevence má za cíl předcházet problémům s návykovými látkami u těch, kdo je ještě nezačali užívat. (Nešpor, 2005, str. 6) Zahrnuje veškeré aktivity školy realizované s cílem předejít problémům spojených s užíváním návykových látek, případně co nejvíce oddálit první kontakt s drogou. (Kalina, Bém, 2003) Aktivity primární prevence máji podporovat zrání jedince, aby co nejbezpečněji prošel cestou hledání vlastní identity. Má rozvíjet jednotlivé předpoklady bio-psychosociálně-spirituálního celku. (Kalina, Kudrle, 2003) K užívání drogy dochází v určitém systému. Bio-psycho-sociální model znázorňuje vztah mezi drogou jejím (třeba i potencionálním) uživatelem a prostředím, ve kterém k interakci mezi drogou a uživatelem dochází. Úkolem prevence je podpora projektivních a omezování rizikových faktorů. (Kalina, Bém, 2003, str.274)

Vznik závislosti:

Biologický předpoklad – návykové látky jsou zprvu používaná jako analgetika pro chronickou a špatně léčenou bolest - starost o výživu - starost o fyzické zdraví - včasná léčba nemocí - prevence úrazu - účinná rehabilitace fyzických hendikepů 24

Psychologický předpoklad – rozvíjení přiměřeného sebevědomí Sociální předpoklad – zdravé sebehodnocení Spirituální předpoklad – smysl života (Kalina, Kudrle, 2003)

2.6.2

Sekundární prevence

Sekundární prevence se také nazývá časnou intervencí. Jejím cílem je intervenovat u těch, kdo začali návykové látky zneužívat, kde ale stav příliš nepokročil. Cílem je zneužívání návykových látek a s ním spojené problémy zastavit nebo omezit na co nejnižší míru. (Nešpor, 2005, str. 6) Předcházení

vzniku,

rozvoji

a

přetrvávání

závislosti

u

osob,

které jsou již užíváním drogy zasaženy a postiženy, případně se na ni stály závislými. Obvykle používána jako souborný název pro včasnou intervenci, poradenství a léčení. (Kalina, 2003) Biologický předpoklad Psychologický předpoklad Sociální předpoklad Spirituální předpoklad (Kalina , Kudrle, 2003)

Škola zde působí jako sprostředkující činitel.

2.6.3

Terciární prevence

Terciální prevence je fakticky léčba závislosti na návykových látkách. (Nešpor, 2005, str. 6)

Předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog. Řadíme zde sociální rehabilitaci, doléčování, podporu v abstinenci, ale i prevenci zdravotních rizik u neabstinujících pacientů. (Kalina, 2003) Škola zde žádné aktivity nevyvíjí. 25

3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

3.1 Drogy v Moravskoslezském kraji Dokument Strategie protidrogové politiky 2005-2009 (2006) představuje následnou situaci, kdy nejčastěji zneužívanou drogou u problémových uživatelů drog v Moravskoslezském

kraji

zůstává,

tak

jako

v

minulých

letech,

pervitin

(metamfetamin). Ubývá případů, kdy je metamfetamin vyráběn z léčiv – tato výroba probíhá převážně v malých nelegálních laboratořích a metamfetamin je určen pro okruh osob blízkých výrobci. Byl zaznamenán nárůst výroby metamfetaminu z efedrinu.

Nadále pokračuje trend geneticky modifikované marihuany, která obsahuje vyšší podíl účinné látky THC (až o 30%) v profesionálně vybavených pěstírnách, řízeným hydroponiím způsobem. Z hlediska užívání nelegálních drog zaujímá marihuana a kanabinoidy druhé místo.

Ve velké oblibě u mládeže je stále extáze, která se distribuje na tanečních technoparty a v rockových klubech.

Školní protidrogová strategie v Moravskoslezském kraji ve školní roce 2007/2008 Školní preventivní strategií se rozumí dlouhodobý preventivní program školy či školského zařízení, jenž je součástí školního vzdělávacího programu, který vychází z příslušného školního vzdělávacího programu, popř. přílohou dosud platných osnov a učebních plánů. Vychází z omezených časových, personálních a finančních investic se zaměřením na nejvyšší efektivitu a jejím hlavním cílem je oddálení nebo snížení výskytu rizikového chování.

Definuje dlouhodobé, střednědobé a v rámci programu (MPP) krátkodobé cíle. 26

minimálního preventivního

Preventivní program je každoročně vyhodnocován z roviny školy či školského zařízení, z roviny oblasti a kraje. Výsledky jsou zapracovány do strategií kraje vedoucí k eliminaci výskytu rizikového chování, jsou vytvářeny priority pro dotační tituly kraje. Školní preventivní strategie v Moravskoslezském kraji jsou realizovány v různé kvalitě ve 154 středních školách. (Moravskoslezský kraj, 2008) Bohužel nepodařilo, se dostat k aktuálním údajům, tak alespoň uvádím údaje ze školního roku 2007/2008. Uvádím jednotlivé okresy Moravskoslezského kraje, ať je možno srovnat okres Opava s ostatními. Je možno porovnávat jednotlivé okresy s různou úrovní života.

Tabulka č.10 Snížená známka z chování SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ-denní studium)

Bruntál

5 913

169

78

18

Průměr (počet sn. známek celkem na 1 žáka celkem) 0,041

FrýdekMístek

9 180

330

237

12

0,061

Karviná

15 520

360

414

21

0,049

Nový Jičín

7 640

133

38

11

0,022

Opava Ostrava Celkem

8 426 20 358 67 037

210 728 1 930

165 301 1 232

15 43 120

0,044 0,05 0,047

Počet žáků ve škole celkem

Počet žáků Počet žáků s 2. s 3. stupněm stupněm

Počet škol

Zdroj: Moravskoslezský kraj, 2008

27

SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Žáků zapojených do školních preventivních strategií dané školy je v kraji 67 037. Na středních školách jsou dle tabulky Snížená známka z chování výsledná data tato: (zvýšení) Frýdek-Místek 6,1 % žáků, Ostrava 5 % žáků (snížení) Nový Jičín 4,9 % žáků, Bruntál 4,1 % žáků

Z celkového

počtu

154

středních

škol

(SOU,

OU,

Gymnázia,

SŠ)

v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 77,9 % škol, tedy o 13,2 % více než v loňském školním období. (Moravskoslezský kraj, 2008)

Tabulka č.11 Neomluvené hodiny SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ-denní studium) Průměr Počet žáků ve škole celkem

Počet žáků

Počet neomluvených hodin celkem

Počet škol

(poče neoml. hod na 1 vykázaného žáka )

Bruntál FrýdekMístek

5 913

515

9 571

17

18,6

9 180

1 599

21 403

12

13,4

Karviná Nový Jičín

15 520

2 366

88 438

27

37,4

7 640

860

13 008

10

15,1


8 426 20 358 67 037

573 7 932

21 255 41 329

15 44

37,1 5,2

13 845

195 004

28

125 14,1 Zdroj: Moravskoslezský kraj, 2008

SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Nejvyšší počet neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka s tímto jevem je v okresech: Karviná - 37,4 neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka Opava – 37,1 neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka, Ostrava – 5,2, Frýdek-Místek - 13,4

Z celkového počtu žáků středních škol mělo neomluvené hodiny 20,6% žáků, což je o 11,1% více než v loňském školním roce. Z celkového počtu 154 středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 81,2 % škol, což je nepatrný nárůst. Při hodnocení průměrného počtu neomluvených hodin na všechny žáky je to takto: BR: 1,6 FM: 2,3; KI: 5,7; NJ: 1,7; OP: 2,5; OV: 2,0. Jednoznačně nejohroženějším okresem je Karviná. Nejlépe, co se týče školní docházky, je na tom okres Bruntál. (Moravskoslezský kraj, 2008)

Tabulka č. 12 Zneužití alkoholu SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet žáků ve škole celkem

Počet řešených případů

Počet škol

Bruntál

5 913

30

7

FrýdekMístek

9 180

12

6

Karviná

15 520

24

8

Nový Jičín

7 640

4

3

8 426 20 358 67 037

10 133 213


29

6 27 57 Zdroj: Moravskoslezský kraj, 2008

SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Případy zneužití alkoholických nápojů na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 37 % středních škol. (Moravskoslezský kraj, 2008)

Tabulka č.13 Kouření SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet žáků ve škole celkem

Počet řešených případů

Počet škol

Bruntál

5 913

90

16

FrýdekMístek

9 180

542

9

Karviná

15 520

277

11

Nový Jičín

7 640

232

7


8 426 20 358 67 037

84 271 1 496


SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Kouření na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 61 % středních škol. Vzhledem k nedodání dat z okresu Bruntál, nebyl tento okres zahrnut do výpočtů. (Moravskoslezský kraj, 2008)

30

Tabulka č.14 Zneužití návykových látek

Bruntál

SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet žáků Počet ve škole řešených Počet škol celkem případů 5 913 9 10

FrýdekMístek

9 180

21

6

Karviná

15 520

33

9

Nový Jičín

7 640

2

1


8 426 20 358 67 037

2 181 248


SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Zneužívání návykových látek, jiných než alkohol a tabák, bylo nuceno řešit 44,1 % středních škol. (Moravskoslezský kraj, 2008)

31

3.2 Centra protidrogové prevence na území města Opavy Zařízení na území města Opavy poskytující služby v protidrogové prevenci:

Tabulka č.15 Centra poskytující služby ohledně protidrogové prevence Název zařízení Zřizovatel Adresa Telefon e-mail Nespecifická primární prevence a nízkoprahová zařízení pro děti Mozaika kontaktí místo pro děti a mládež

Eurotopia o.p.s

Olomoucká 46, 746 01 Opava

553 653 034 777 063 618

[email protected]

Elim, křesťanská společnost Hradecká 16, Club Legal 775 938 075 [email protected] 746 01 Opava pro evangelizaci a diakonii Rolnická 21 Slezská 553 653 239 A, 746 Centrum Elim [email protected] diakonie 775 938 070 06 Opava K - centra a poradentství Krizové a kontaktní Hradecká 16, 553 718 487 o.s. Pod [email protected] centrum „Pod slunečníkem 746 01 Opava 602 786794 slunečníkrm“ Léčba a resocializace Olomoucká Psychiatrická 88, 553 695 111 stát [email protected] léčebna 746 01 Opava Zdroj: STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY 2005-2009, 2006

3.3 Střední odborné učiliště stavební

Charakteristika školy: SOU stavební bylo založeno v roce 1949. Je jediným a nejstarším zařízením tohoto druhu v celém regionu Opavska , od svého vzniku zabezpečuje výchovu a výuku 32

absolventů pro stavebnictví, což v obecnějším pojetí je oblast materiálů a výrobků pro stavebnictví, jejich zpracování do stavebního díla, potřebných pomůcek, nářadí a mechanismů pro zhotovení díla, následně údržba, opravy a rekonstrukce stavebního díla. Tradice školy se vyznačuje vysokou kvalitou absolventů, kteří jsou žádáni podnikateli i podniky pro práce v klasických i moderních technologiích. (Střední odborné učiliště stavební, 2012)

33

4. PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE

4.1 Dotazníkový průzkum na SOU

4.1.1

Charakteristika průzkumu na SOU

Stěžejní praktickou částí této bakalářské práce – Zhodnocení protidrogové strategie vybrané střední školy, je realizace vlastního aktuálního průzkumu. K realizaci bylo použito netestové diagnostické metody. Tato metoda byla využita u dotazníku s názvem „Pravidla, školní drogová strategie a preventivní aktivity”. Informace byly získány u studentů tříletého učebního oboru elektrikář Středního odborného učiliště stavebního v Opavě (dále jen SOU). Do tohoto průzkumu byli zařazeni žáci třetího ročníku.

4.1.2

Charakteristika výběrového souboru

Pro realizaci vlastního průzkumu šetření bylo zvoleno SOU v Opavě. Škola nabízí aktuálně sedm tříletých učebních oborů a dva čtyřleté studijní obory. V učebním oboru elektrikář jsou žáci připravováni na montáž, instalaci, zkoušení, údržbu a opravy elektroenergetických zařízení, elektrorozvodných sítí a kabelových rozvodů, transformoven, rozvoden a elektrického zařízení všeho druhu, včetně instalace domovních slaboproudých zařízení, sloužících k vnitřní komunikaci. V domovní elektroinstalaci provádějí připojení HDS k vnější rozvodné síti a dále veškeré vnitřní rozvody v obytných stavbách i v průmyslových objektech, včetně instalace veškerých elektrospotřebičů. (Střední odborné učiliště stavební, 2012)

34

Obor elektrikář byl vybrán proto, že u tohoto oboru je kladen velký důraz na vysokou bezpečnost práce.

4.1.3

Charakteristika průzkumného vzorku

Dotazník byl předložen 60 studentům tříletého učebního oboru elektrikář Středního odborného učiliště v Opavě. Všichni respondenti byli mužského pohlaví, věkového rozmezí 17-19 let, pro tento dotazník byli vybráni učni oboru elektrikář, jelikož u tohoto oboru se klade větší důraz na bezpečnost práce. Návratnost dotazníku byla 100%. Díky osobní přítomnosti bylo možno jasným zadáním a vysvětlením případných nejasností odstranit neporozumění respondentů a předejít tak nesprávnému zaznamenávání odpovědí.

4.2 Cíle a metodika výzkumu Cílem této metody bylo získat informace od studentů o jejich informovanosti o pravidlech školní drogové strategie a preventivních aktivitách ve škole.

4.2.1

Dotazníková metoda

Dotazník je způsob psaného řízeného rozhovoru. Na dotazy, které jsou na rozdíl od rozhovoru psané, se vyžadují písemné odpovědi. Dotazník je méně časově náročný než rozhovor. Při sestavování dotazníků je třeba promyslet a přesně určit hlavní cíl dotazníkového průzkumu, logicky a stylisticky správně připravit konkrétní otázky. Otázky by měly být anonymní. Tím lze zvýšit upřímnost odpovědí. 35

Dotazník bývá řazen do tzv. metod subjektivních. Subjektivnost dotazníku je dána tím, že vyšetřovaný zde může různým způsobem ovlivňovat své výpovědi. Může se snažit jevit společensky lepší nebo naopak horši; mohou se zde velmi nápadně ukazovat takové tendence, jako je simulace, disimulace, případně argavace apod. Výsledky metody dotazníku jsou často značně zkresleny velkou vnitřní korekcí, autocenzúrou některých zkoumaných osob, které usilují odpovídat ve shodě s tzv. sociální deziderability (sociální žádoucností), tedy adaptivně, nikoliv expresivně (upřímně, ryze, pravdivě). (Kohoutek, 2012)

4.2.2 Charakteristika dotazníku Dotazník s názvem „Pravidla, školní drogová strategie a preventivní aktivity” byl přebrán z publikace Jak ve kole vytvořit zdravější prostředí, příručka o efektivní drogové prevenci, 2005, kterou vytváří Úřad vlády

ČR, program je podporován

MŠMT. Dotazník obsahoval 9 otázek, všechny otázky byly uzavřené (respondenti měli možnost výběru z uvedených možností).

Celé znění dotazníku je uvedeno v příloze č. 11.

Žáci byli vyzvání k upřímnosti a pravdivosti svých odpovědí. Byli informováni o tom, že dotazník je anonymní a jeho výsledky budou využity ke studijním účelům.

Otázky použité v dotazníku: -

Otázka č. 1 – 6 vypovídá o spolupráci studentů a školy na školní preventivní strategii

-

Otázka č. 7 – 8 vypovídá o znalosti školní preventivní strategie žáků na dané škole

-

Otázka č. 9 vypovídá o zhodnocení důležitosti jednotlivých zdrojů k získávání informací 36

4.2.3 Interpretace výsledků dotazníkového průzkumu na SOU

Pro interpretaci výsledků byl zvolen postup rozboru jednotlivých otázek, jak na něj odpovídali respondenti při vyplňování dotazníku. Interpretace výsledků jde v pořadí sledu otázek tak, jak jdou v dotazníku za sebou v pořadí otázka č. 1 - 9.

Otázka č. 1 Myslíš, že by studenti měli mít dovoleno kouřit na nějakém místě v areálu školy? Graf č. 1 Grafické znázornění otázky č.1

Zdroj: vlastní průzkum Podle respondentů by nemělo být dovoleno na nějakém místě v areálu školy kouřit. Pro bylo 28% respondentů z celkových 60 oslovených.

Otázka č. 2 Myslíš si, že by studentům při určitých aktivitách (např. při školních výletech a exkurzích) mělo být dovoleno kouřit? Graf č. 2 Grafické znázornění otázky č.2

Zdroj: vlastní průzkum 37

Podle respondentů by mělo být dovoleno kouřit při určitých aktivitách (např. při školních výletech a exkurzích). Pro bylo 51% respondentů z celkových 60 oslovených.

Otázka č. 3 Měli by se učitelé a studenti ohledně užívání drog (kouření, alkohol, nelegální drogy, léky na předpis) řídit stejnými pravidly? Graf č. 3 Grafické znázornění otázky č.3

Zdroj: vlastní průzkum

Podle respondentů by se měli učitelé a studenti ohledně užívání drog (kouření, alkohol, nelegální drogy, léky na předpis) řídit stejnými pravidly. Pro bylo 68% respondentů z celkových 60 oslovených.

Otázka č. 4 Jak by se ve škole měla řešit otázka kouření?

Tabulka č.16 Otázka č.4 Otázka Znění otázky a možnosti odpovědí č. Jak by se ve škole měla řešit otázka kouření? 4 a) Studentům by nemělo být dovoleno kouřit b) Mělo by se zakázat kouřit ve všech uzavřených místnostech c) Po kuřáky by měla být na školním dvoře vyhrazena zastřešená plocha d) Učitelé by měli mít svou kuřárnu 38

Odpovědi respondentů souhlas nesouhlas − − − 38 22 55

5

35

25

34

26

e) Studenti by měli mít svou kuřárnu. f) Měla by být společná kuřárna pro učitele i studenty. g) Učitelům by nemělo být dovoleno kouřit.

36

24

9

51

23 37 Zdroj: vlastní průzkum

Graf č. 4 Grafické znázornění otázky č.4a


Podle respondentů by nemělo být dovoleno kouřit ve škole. Pro bylo 63% respondentů z celkových 60 oslovených.

Graf č. 5Grafické znázornění otázky č.4b


39

Podle respondentů by mělo být zakázáno kouřit ve všech uzavřených místnostech školy. Pro bylo 92% respondentů z celkových 60 oslovených. Graf č. 6 Grafické znázornění otázky č.4c


Podle respondentů by měla být na školním dvoře vyhrazena zastřešená plocha pro kuřáky. Pro bylo 58% respondentů z celkových 60 oslovených.

Graf č. 7 Grafické znázornění otázky č.4d


Podle respondentů by měli mít učitelé svou kuřárnu . Pro bylo 57% respondentů z celkových 60 oslovených.

40

Graf č. 8 Grafické znázornění otázky č.4e


Podle respondentů by měli mít studenti svou kuřárnu. Pro bylo 60% respondentů z celkových 60 oslovených.

Graf č. 9 Grafické znázornění otázky č.4f


Podle respondentů by neměli mít učitelé i studenti společnou kuřárnu. Proti bylo 85% respondentů z celkových 60 oslovených.

41

Graf č. 10 Grafické znázornění otázky č.4g


Podle respondentů by nemělo být dovoleno učitelům kouřit. Pro bylo 62% respondentů z celkových 60 oslovených.

Otázka č. 5 Myslíš si, že by studenti měli mít ve škole na určitých místech dovoleno pít alkohol?

Graf č. 11 Grafické znázornění otázky č.5


Podle respondentů by nemělo být dovoleno studentům pít alkohol na některých místech školy. Pro bylo 85% respondentů z celkových 60 oslovených.

42

Otázka č. 6 Myslíš si, že by studenti během určitých školních aktivit (školní výlet a exkurze) měli mít dovoleno pít alkohol? Graf č. 12 Grafické znázornění otázky č.6


Podle respondentů by nemělo být dovoleno studentům pít alkohol během určitých školních aktivit (školní výlet a exkurze). Pro bylo 58% respondentů z celkových 60 oslovených studentů.

Otázka č. 7 Víš, co se stane když:¨

Tabulka č.17 Otázka č.7 Otázka č.

Znění otázky a možnosti odpovědí

Odpovědi respondentů

Víš, co se stane když:

7

a) někdo kouří na školním pozemku (např. na hřišti nebo na dvoře)? b) někdo na školním pozemku pije alkohol? c) u sebe někdo má nelegální drogy? d) někdo ve škole užívá nelegální drogy? e) někdo ve škole distribuuje alkohol? f) je někdo ve škole pod vlivem alkoholu nebo drog (intoxikován)? g) někdo ve škole prodává drogy? 43

ano

ne

55

5

49 48

11 12

51

9

44

16

45

15

−

−

−

50 10 Zdroj: vlastní průzkum



Z oslovených 60 studentů ví 92% respondentů co se stane, když někdo kouří na školním pozemku (např. na hřišti nebo na dvoře).

Graf č. 14 Grafické znázornění otázky č.7b


Z oslovených 60 studentů ví 82% respondentů co se stane, když někdo pije alkohol na školním pozemku.

44

Graf č. 15 Grafické znázornění otázky č.7c


Z oslovených 60 studentů ví 80%

respondentů co se stane, když někdo

má u sebe nelegální drogy.



Z oslovených 60 studentů ví 85% respondentů co se stane, když někdo ve škole užívá nelegální drogy.

45



Z oslovených 60 studentů ví 73% respondentů co se stane, když někdo ve škole distribuuje alkohol.



Z oslovených 60 studentů ví 75%

respondentů co se stane, když někdo

je ve škole pod vlivem alkoholu nebo drog (intoxikován).

46



Z oslovených 60 studentů ví 83% respondentů co se stane, když někdo ve škole prodává drogy.

Otázka č. 8 Co si myslíš, že by ve škole udělali, kdyby:

Tabulka č.18 Otázka č.8 Otázka Znění otázky a možnosti Odpovědi respondentů č. odpovědí Co si myslíš, že by ve škole udělali, kdyby: 8 poslali poslali vyloučili něco nic by dopis by ho by ho ze jiného rodičům domů školy a) nějaký student kouřil na 35 12 0 0 13 školním pozemku? b) nějaký student na školním 12 27 9 4 8 pozemku pil alkohol? c) nějaký student měl u sebe 9 15 1 26 9 ve škole nelegální drogy? d) nějaký student ve škole užíval nelegální drogy? e) nějaký student ve škole prodával alkohol? f) byl nějaký student ve škole opilý? g) byl nějaký student ve škole „zfetovaný“?

6

14

7

29

4

9

28

2

15

6

4

12

30

10

4

6

7

8

33

6

47

h) nějaký student ve škole prodával drogy?

6

9

0

34

11




Z oslovených 60 studentů si myslí 58%

respondentů, že se nic nestane,

když nějaký student kouří na školním pozemku.



Z oslovených 60 studentů si myslí 45% respondentů, že by škola poslala dopis rodičům, kdyby nějaký student na školním pozemku pil alkohol. 48



Z oslovených 60 studentů si myslí 43% respondentů, že by byli vyloučení ze školy kdyby, nějaký student měl ve škole nelegální drogy.



Z oslovených 60 studentů si myslí 48% respondentů, že by byli vyloučení ze školy kdyby, nějaký student ve škole užíval nelegální drogy.

49



Z oslovených 60 studentů si myslí 47% respondentů, že by škola poslala dopis rodičům, kdyby nějaký student ve škole prodával alkohol.



Z oslovených 60 studentů si myslí 50% respondentů, že by ho poslali domů, kdyby nějaký student byl ve škole opilý.

50



Z oslovených 60 studentů si myslí 55% respondentů, že by byli vyloučení ze školy, kdyby byl nějaký student ve škole „zfetovaný“.

Graf č. 27 Grafické znázornění otázky č.8h


Z oslovených 60 studentů si myslí 57% respondentů, že by byli vyloučení ze školy, kdyby nějaký student prodával drogy.

Otázka č. 9 Které zdroje jsou podle vás důležité pro získávání informací o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách? 51

Tabulka č.19 Otázka č.9 Otázka Znění otázky a Odpovědi respondentů č. možnosti odpovědí Které zdroje jsou podle vás důležité pro získávání informací o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách? důležitý nepříliš ani trochu zdroj důležitý důležitý 15 29 16 a) učitelé ve škole b) školní materiály (knihy, prospekty, 15 20 25 aktivity atd.) c) kampaně 37 12 11 prokouření d) kampaně proti 33 14 13 alkoholu e) kampaně proti 35 12 13 drogám 9 36 15 f) zprávy v rádiu g) další programy 8 35 17 v rádiu 32 15 13 h) televizní noviny 9 i) další televizní 18 26 16 − − programy j) noviny

30

19

11

k) časopisy l) internet m) reklamy na tabák n) reklamy na alkohol o) konverzace s mými rodiči/zákonnými zástupci

18

34

8

47 30 27

8 17 21

5 13 12

35

12

13

p) konverzace s dalšími dospělými

32

16

12

q) konverzace s přáteli r) další zdroje informací

34

21

5

21

15

24 Zdroj: vlastní průzkum

52



Podle 48% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných od učitelů ve škole nepříliš důležitý zdroj.



Podle 42% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných ze školních materiálu (knihy, prospekty, aktivity atd.) ani trochu důležitý zdroj.

53



Podle 62% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z kampaně pro kouření důležitý zdroj.



Podle 55% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z kampaně proti alkoholu důležitý zdroj.

54



Podle 58%

respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace

o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z kampaně proti drogám důležitý zdroj.



Podle 60% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z rádia nepříliš důležitý zdroj.

55



Podle 59% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z dalších programů v rádiu nepříliš důležitý zdroj.

Graf č. 35 Grafické znázornění otázky č.9h


Podle 53% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z televizních novin důležitý zdroj.

56

Graf č. 36 Grafické znázornění otázky č.9i


Podle 43% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z dalších televizních programů nepříliš důležitý zdroj.

Graf č. 37 Grafické znázornění otázky č.9j


Podle 50% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z novin důležitý zdroj.

57

Graf č. 38 Grafické znázornění otázky č.9k

Zdroj: vlastní průzkum¨

Podle 57% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z časopisů nepříliš důležitý zdroj.

Graf č. 39 Grafické znázornění otázky č.9l


Podle 78% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z internetu důležitý zdroj.

58

Graf č. 40 Grafické znázornění otázky č.9m


Podle 50% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z reklam na tabáku důležitý zdroj.

Graf č. 41 Grafické znázornění otázky č.9n


Podle 45% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z reklam na alkohol důležitý zdroj.

59

Graf č. 42 Grafické znázornění otázky č.9o


Podle 58% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o

tabáku,

alkoholu

anebo

nelegálních

drogách

získávaných

z

komunikace

s rodiči/zákonnými zástupci důležitý zdroj.¨

Graf č. 43 Grafické znázornění otázky č.9p


Podle 53% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z konverzace s dalšími dospělými důležitý zdroj.

60

Graf č. 44 Grafické znázornění otázky č.9q


Podle 57%


o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z konverzace s přáteli důležitý zdroj.

Graf č. 45 Grafické znázornění otázky č.9r


Podle 40%


o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z dalších zdrojů ani trochu důležitý zdroj.

61

4.2.4

Shrnutí výsledků dotazníkového průzkumu na SOU

4.2.5

Vyhodnocení dotazníkové metody

Cílem šetření dotazníkovou metodou bylo zjistit informovanost žáků o pravidlech školní protidrogové strategie. Žáci byli vyzvání k upřímnosti a pravdivosti svých odpovědí. Byli informování o tom, že dotazník je anonymní a jeho výsledky budou použity ke studijním účelům. Cílovou skupinou byli studenti 3. ročníku oboru elektrikář. Dotazník byl vyhodnocován metodou poměrné četnosti jednotlivých odpovědí. Data jsou zpracována formou tabulek (jak celkovou tabulkou, tak jednotlivě tabulkami ke konkrétním otázkám) a grafů (ke konkrétním otázkám). Koláčové grafy jsou procentuálním znázorněním četnosti volených variant odpovědí u jednotlivých otázek. 4.2.6

Minimální preventivní program SOU Opava

Cílem minimálního preventivního programu je ve spolupráci s rodinou formovat takovou osobnost jedince, který je s ohledem na svůj věk schopen se v dané problematice orientovat, zkoumat ji, ptát se, dělat vlastní rozhodnutí, bude si vážit vlastního zdraví, bude umět nakládat s volným časem, zvládat sociální dovednosti, schopnosti apod. Cílovou skupinou tohoto programu jsou všichni žáci školy ( důležité je zaměřit se na žáky nově přicházející do 1.ročníků). Nezbytné je nejen žáky otevřeně informovat o problematice sociálně patologických jevů ve společnosti, ale zejména se věnovat příčinám osvojování si negativních návyků a životních postojů. Za velmi důležitou oblast se pavažuje prohlubování komunikačních dovedností mezi učitelem, rodiči a žáky, rozvíjení správných životních hodnot, posilování sebevědomí, sebeúcty a vzájemné úcty, řešení konfliktů, překonávání překážek a boj proti nudě – smysluplné využívání volného času. (MPP, SOU, 2008) Celý MPP SOU Opava se nachází v příloze č.15. 62

5

DISKUSE

Chceme-li předcházet problémům s návykovými látkami, chránit tak studenty před kontakty s nimi, k tomuto nám na škole slouží komplexní program protidrogové strategie. Tento program by měl připravit základy pro vzájemnou spolupráci a informovanost mezi jednotlivými subjekty. Dále by měl ukázat, že problémy s protidrogovou prevencí se dají řešit společnými silami. Hlavní složkou protidrogové prevence je MPP (minimální preventivní program) zpracován školním metodikem prevence. MPP musí být nastaven tak, aby žáci měly možnost o něm diskutovat, jak se školním metodikem prevence, popřípadě s celým učitelským sborem, včetně učitel odborného výcviku (UOV). Tento program se musí neustále vyvíjet a reagovat na konkrétní situaci školy. V rámci průzkumu na vybrané škole na území města Opavy, kde byl předložen dotazník s názvem „Pravidla, školní drogová strategie a preventivní aktivity“, bylo zjištěno, jak jsou studenti seznámení s protidrogovou strategii na své škole.

Průzkum otázek č. 1 – 6 vypovídá, jak by mohla škola spolupracovat se studenty při tvorbě ŠPS (školní protidrogová strategie). Tyto otázky řeší problematiku kouření, alkoholu a řízení pravidel mezi učiteli a studenty. Slouží jako vodítko pro školního metodika prevence při tvorbě ŠPS.

Z průzkumu otázek č. 7 – 8 vyplívá, že většina oslovených respondentů má dobré znalosti o ŠPS. Znají postihy, které mohou dostat v souvislosti se SPJ. Tyto postihy se nacházejí ve směrnici ředitele č. 13-1/2002 k zamezení negativních jevů.

63

Studenti mají možnost získávat informace o SPJ : - na internetových stránkách školy - při zasedání školního parlamentu - na nástěnkách v prostorách školy věnujících se problematice prevence SPJ ve společnosti

Průzkumu otázky č. 9 vypovídá o důležitosti jednotlivých zdrojů k získávání informací o SPJ. Zdroje jsou k dostání u školního metodika prevence nebo v protidrogových centrech. Studenti považují za důležitější zdroje o SPJ různým kampaním než zdrojům získaných ve škole.

Praktický přínos bakalářské práce spočívá v získání informaci z dotazníkového průzkumu pro tvorbu preventivní strategie pro danou školu.

64

6

ZÁVĚR

Moje bakalářská práce byla zpracována na Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně, v letech 2010-2012. Cílem teoretické části této předkládané bakalářské práce bylo shromáždění odborných poznatků a vypracování literární rešerše. První část práce je zpracována jako literární rešerše, která je obsahem kapitoly 3.1 – 3.3. Tato literární rešerše seznamuje čtenáře s daným popisovaným problémem. Jsou zde vysvětleny jednotlivé důležité pojmy, pro správné pochopení dané problematiky. V druhé části této práce přechází čtenář v kapitole 4.1 - 4.2.5 k praktické části celé práce. Praktická část byla realizována na vybrané škole v Opavě. Tohoto cíle bylo dosaženo metodou dotazníku. Tohoto cíle bylo dosaženo metodou dotazníku. Výsledky dotazníkové metody byly vyhodnoceny a zpracovány v programu MS EXCEL a WORD 2007 a jsou přehledně interpretovány a okomentovány v kapitole 4.2.3 – 4.2.5.

65

7

POUŽÍVANÉ ZKRATKY

THC

–

delta-9-tetrahydrocannabinol=tetrahydro-6,6,9-trimethyl-3-pentyl-6H

dibenzo-[b,d]pyran-1-ol=C21H30O2 WHO – Světová zdravotnická organizace SOU – Střední odborné učiliště stavební v Opavě MPP – Minimální preventivní program SPJ – sociálně patologické jevy UOV – učitel odborného výcviku PPP – pedagogicko psychologická poradna MŠMT – ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ŠPS – školní protidrogová strategie PPP – pedagogicko psychologická poradna

66

8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

MONOGRAFICKÉ PUBLIKACE:

BRAUN, R. A KOLEKTIV AUTORŮ. Sociálně patologické jevy: Sociálně patologická problematika a její řešení ve školní praxi. Praha: Addenda, 1997.

GOLHERT, F. a F. KÜHN. Od návyku k závislosti: Toxikomanie, drogy účinky a terapie. 1.vydání. Praha: Euromedia Group,k.s.-Ikar, 2001. ISBN 80-7202-9509.

HOLEČEK, M. Sociálně patologické jevy: Závislost a my. 2000.

HÖSCHL. Psychiatrie pro praktické lékaře. 1.vydání. Jihočany: H&H, 1996. ISBN 80-85-787-96-2.

KALINA, K. Základy klinické adiktologie. Praha: Grada, 2008. 392 s. ISBN 978-80-247-1411-0.

NEŠPOR, K. Problémy s návykovými látkami ve školním prostředí, časná prevence. Praha: Portál, 2005.

NEŠPOR, K. a H. PROVAZNÍKOVÁ. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami pro rodiče a pedagogy. Třetí, rozšířené vydání. Praha, 1999, 56 s.

RAVEANEOVÁ, N. Primární protidrogová prevence jako součast prevence socialně patologických jevů. Olomoc, 2004. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci,fakulta tělesné výchovy. Vedoucí práce Mudr.Renata Vařeková,Ph.D. 67

Strategie protidrogové politiky 2005-2009: Moravskoslezského kraje. Ostrava: Moravskoslezský kraj, 2006.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE: ČTK. Finanční noviny [online]. 2004 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/kariera/index_img.php?id=48829

Drogin.

[online].

2012

[cit.

2012-03-21].

Dostupné

z:

http://www.spszr.cz/~vonka/drogin/

Drogy-info. Lysohlávky [online]. 2003-2006 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/halucinogeny/lysohlavky

Drogy: Opiáty. Drogy [online]. 2012 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.rect.muni.cz/drogy/POKUS/casti/opiaty.htm

Drogy: Halucinogeny. Drogy [online]. 2012 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.rect.muni.cz/drogy/POKUS/casti/haluc.htm

Anonym: ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA A TĚKAVÉ LÁTKY [online]. 2012 [cit.

2012-05-31].

Dostupné

z:

http://www.rect.muni.cz/drogy/POKUS/casti/solvent.htm

Drogy: CANNABINOIDNÍ DROGY A PRODUKTY KONOPÍ (MARIHUANA, HAŠIŠ)

[online].

2012

[cit.

2012-05-31].

Dostupné

z:

http://www.rect.muni.cz/drogy/POKUS/casti/thc.htm

MAURICE, G. Jak ve škole vytvořit zdravější prostředí: příručka o efektivní školní drogové prevenci [online]. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Úřad vlády České republiky, 2005 [cit. 2012-03-21]. ISBN 80-867-3438-2. 68

Káčko: Třebíč. Halucinogeny [online]. 2012 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.volny.cz/kackotr/rodice/prehled.html

KALINA, K. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup [online]. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, c2003, 343 s. [cit. 2012-03-21]. ISBN 8086734-05-6 (2. SVAZEK).

KALINA, K. a S. BÉM. Drogy a drogové závislosti 2: mezioborový přístup [online]. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, c2003, s. 145-149 [cit. 2012-04-11]. ISBN 80-86734-05-6.

KALINA, K. a S. KUDRLE. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup [online]. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, c2003 [cit. 2012-04-11]. ISBN 80-86734-05-6.

KALINA, K. Halucinogeny stručně. Drogy-info.cz [online]. 2012[cit. 2012-0504].

Dostupné

z:

http://www.drogy-

info.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/halucinogeny/halucinogeny_strucne MINAŘÍK, J. Drogová poradna [online]. 2009, 2009 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.drogovaporadna.cz/o-drogach-obecne.html

KOHOUTEK, R. Http://rudolfkohoutek.blog.cz/ [online].2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné

z:

http://rudolfkohoutek.blog.cz/1002/dotaznik-jako-pruzkumna-

metoda

Anonym. Organická rozpouštědla. [online]. 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/wsedu/zdroj_mat/stud_mat/drogy/BM/music.htm

PEDAGOGICKO PSYCHOLOGICKÁ PORADNA. Preventivní a intervenční programy

PPP

[online].

2012

[cit.

2012-05-29].

http://www.ppp.opava.cz/index.php?content=dokumenty 69

Dostupné

z:

PEDAGOGICKO PSYCHOLOGICKÁ PORADNA. Přehled platných předpisů pro

oblast

prevence

[online].

2010

[cit.

2012-05-29].

Dostupné

z:

http://www.ppp.opava.cz/index.php?content=dokumenty

PEDAGOGICKO PSYCHOLOGICKÁ PORADNA. Žádost o diagnostické šetření

třídy

[online].

2012

[cit.

2012-05-29].

Dostupné

z:

http://www.ppp.opava.cz/index.php?content=dokumenty

MCGRATH, T., SUMNALL H.,MCVEIGH, M., BELLIS, M. Prevence užívání drog mezi mladými lidmi: přehled dostupných informací : nejnovější výzkumné poznatky [online]. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007 [cit. 2012-03-21]. ISBN 978-808-7041-161.

SKÁCELOVÁ, L. Pedagogicko psychologická poradna brno [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.poradenskecentrum.cz/mpp.php

Střední odborné učiliště stavební: Učební obory. Elektrikář [online]. 2012 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.soustop.cz/?q=obory

OSTATNÍ ZDROJE: Minimální preventivní program SOU: školní rok 2010/2011. Opava, 2010. (interní dokumentace školy Střední odborné učiliště stavební v Opavě)

PRESL, Jiří. Drogy: poznej svého nepřítele [publikace]. medea kultur,s.r.o., 2004, 32 s. [cit. 15.2.2012].

70

Školní preventivní strategie SOU: školní rok 2008/2009. Opava, 2008. (interní dokumentace školy Střední odborné učiliště stavební v Opavě)

Školní řád SOU. Opava, 2007. (interní dokumentace školy Střední odborné učiliště stavební v Opavě)

Závěrečná zpráva o plnění MPP SOU ve školním roce 2007/2008. Opava, 2008. (interní dokumentace školy Střední odborné učiliště stavební v Opavě)

BERNARD, J. ústní sdělení, 2010

71

9

SEZNAM Seznam tabulek

Tab. č. 1:

Zachycení míry rizikovosti některých běžně užívaných látek

Tab. č. 2:

Základní dělení drog

Tab. č. 3:

Alkohol

Tab. č. 4:


Tab. č. 5:

Konopné drogy

Tab. č. 6:

Opiáty

Tab. č. 7:

Stimulační drogy

Tab. č. 8:

Halucinogeny

Tab. č. 9:

Psychotropní léky

Tab. č. 10:

Snížená známka z chování

Tab. č. 11:

Neomluvené hodiny

Tab. č. 12:

Zneužívání alkoholu

Tab. č. 13:

Kouření

Tab. č. 14:

Zneužití návykových látek

Tab. č. 15:

Centra poskytující služby ohledně protidrogové prevence

Tab. č. 16:

Otázka č.4

Tab. č. 17:

Otázka č.7

Tab. č. 18:

Otázka č.8

Tab. č. 19:

Otázka č.9

Tab. č. 20:

Vyhodnocení dotazníkové metody

72

Seznam grafů

Graf č. 1:

Grafické znázornění otázky č.1

Graf č. 2:


Graf č. 3:


Graf č. 4:

Grafické znázornění otázky č.4a

Graf č. 5:

Grafické znázornění otázky č.4b

Graf č. 6:

Grafické znázornění otázky č.4c

Graf č. 7:

Grafické znázornění otázky č.4d

Graf č. 8:

Grafické znázornění otázky č.4e

Graf č. 9:

Grafické znázornění otázky č.4f

Graf č. 10:

Grafické znázornění otázky č.4g

Graf č. 11:


Graf č. 12:


Graf č. 13:


Graf č. 14:


Graf č. 15:


Graf č. 16:


Graf č. 17:


Graf č. 18:


Graf č. 19:


Graf č. 20:

Grafické znázornění otázky č.8a 73

Graf č. 21:


Graf č. 22:


Graf č. 23:


Graf č. 24:


Graf č. 25:


Graf č. 26:


Graf č. 27:

Grafické znázornění otázky č.8h

Graf č. 28:


Graf č. 29:


Graf č. 30:


Graf č. 31:


Graf č. 32:


Graf č. 33:


Graf č. 34:


Graf č. 35:

Grafické znázornění otázky č.9h

Graf č. 36:

Grafické znázornění otázky č.9i

Graf č. 37:

Grafické znázornění otázky č.9j

Graf č. 38:

Grafické znázornění otázky č.9k

Graf č. 39:

Grafické znázornění otázky č.9l

Graf č. 40:

Grafické znázornění otázky č.9m

Graf č. 41:

Grafické znázornění otázky č.9n

Graf č. 42:

Grafické znázornění otázky č.9o 74

Graf č. 43:

Grafické znázornění otázky č.9p

Graf č. 44:

Grafické znázornění otázky č.9q

Graf č. 45:

Grafické znázornění otázky č.9r

Sezam obrázků

Obr.č. 1:

Tabák

Obr.č. 2:

Alkohol

Obr.č. 3:

Organická rozpouštědla I.

Obr.č. 4:

Organická rozpouštědla I.

Obr.č. 5:

Přehled konopných produktů: části rostlin, semena, lisovaná pryskyřice (hašiš), cigarety (ionty)

Obr.č. 6:

Pomůcky užívané ke kouření marihuany

Obr.č. 7:

Potřeby ke vpichování heroinu: nejčastěji užívané injekční stříkačky, dezinfekce, „psaníčka”, lžička a citron (nebo kyselina) na rozpouštění drogy

Obr.č. 8:

Potřeby užívané ke kouření (inhalaci) heroinu

Obr.č. 9:

Ukázky vzhledu opiátů – zleva morfin, heroin, braun, kodein

Obr.č. 10:

Pomůcky k aplikaci drogy

Obr.č. 11:

Kokain a potřeby používané k jeho užívání

Obr.č. 12:

Přehled halucinogenů: různé druhy tripů napuštěných LSD, tablety a kapsle s Ectasy

Obr.č. 13:

Halucinogeny

Obr.č. 14:

Lysohlávky

Obr.č. 15:

Lysohlávky

Obr.č. 16:

Příklady léků často zneužívaných jako drogy (Rohypnol, Diolan, Subutex, Alnagon)

75

Seznam příloh

Příloha č. 1:

Tabák

Příloha č. 2:

Alkoholová závislost

Příloha č. 3:


Příloha č. 4:

Konopné drogy I.část

Příloha č. 5:

Konopné drogy II.část

Příloha č. 6:

Opiáty

Příloha č. 7:

Stimulační drogy

Příloha č. 8:

Haluciogeny I.část

Příloha č. 9:

Halucinogeny II.část

Příloha č. 10: Psychotropní léky Příloha č. 11: Dotazník Příloha č. 12: Vyhodnocení dotazníkové metody Příloha č. 13: Školní řád Příloha č. 14: Školní preventivní strategie Příloha č. 15: Minimální preventivní program Příloha č. 16: Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence SPJ Příloha č. 17: Žádost o diagnostické šetření třídy Příloha č. 18: Závěrečná zpráva o plnění MPP Příloha č. 19: Žádost o realizaci preventivních programů PPP

76

10 PŘÍLOHY

77

Mendelova univerzita v Brně. Institut celoživotního vzdělávání. Zhodnocení protidrogové strategie vybrané střední školy Bakalářská práce

Recommend Documents