Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Oddělení Expertního Inženýrství
Zpráva likvidace pojistné události poškození sklízecí mlátičky požárem Bakalářská práce
Vedoucí Bakalářské práce: prof. Ing. Jan Mareček, DrSc
Vypracoval (a): Miloslav Černý
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zpráva likvidace pojistné události poškození sklízecí mlátičky požárem“ vypracoval samostatně a použil pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.
Brno, dne 30. dubna 2013 Podpis studenta:……………………
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě chci poděkovat zejména své rodině, mým rodičům a přátelům za podporu v období celého studia. Dále vedoucímu této bakalářské práce panu prof. Ing. Janu Marečkovi, DrSc. za metodické vedení práce, cenné rady a konstruktivní připomínky, za čas, který mě věnoval při konzultacích k vypracování této bakalářské práce. Rovněž chci poděkovat HZS Kraje Vysočina za poskytnutí potřebných podkladů.
ABSTRAKT V bakalářské práci je s použitím metodologie pojišťovnictví, oceňování majetku, zemědělské techniky a zjišťování příčin požárů vypracována „Zpráva likvidace pojistné události poškození sklízecí mlátičky požárem“.
KLÍČOVÁ SLOVA Sklízecí mlátička, pojištění, oceňování, vyšetřování požárů, skutečná škoda, likvidace.
ABSTRACT In this bachelor thesis is by using the methodology of insurance, property valuation, valuation of agricultural equipment and investigation of the causes of fires written “The report of claims handling the fire damage of a harvester”.
KEY WORDS Harvester, insurance, valuation, investigation of the causes of a fire, real damage, disposal.
OBSAH 1.
Úvod .......................................................................................................................... 6
2.
Cíl práce..................................................................................................................... 9
3.
Metodika řešení ....................................................................................................... 10 3.1.
Sklízecí mlátička .............................................................................................. 10
3.1.1.
Konstrukční celky ..................................................................................... 11
3.1.2.
Zásady požární bezpečnosti u mobilních zemědělských strojů ................ 17
3.2.
Pojišťovnictví ................................................................................................... 18
3.2.1.
Princip pojištění ........................................................................................ 18
3.2.2.
Základní pojmy komerčního pojištění ...................................................... 18
3.2.3.
Pojištění majetku....................................................................................... 22
3.3.
Princip likvidace pojistných událostí ............................................................... 24
3.3.1. 3.4.
Oceňování majetku........................................................................................... 25
3.4.1. 3.5.
4.
Vysvětlení některých pojmů ..................................................................... 24
Vysvětlení některých pojmů ..................................................................... 26
Vyšetřování požárů .......................................................................................... 28
3.5.1.
Vysvětlení některých pojmů ..................................................................... 29
3.5.2.
Hlavní příčiny vzniku požárů ................................................................... 31
Likvidační zpráva .................................................................................................... 33 4.1.
Základní údaje .................................................................................................. 33
4.2.
Základní údaje o stroji, popis ........................................................................... 34
4.3.
Postup likvidace pojistné události .................................................................... 35
5.
Diskuse .................................................................................................................... 45
6.
Závěr ........................................................................................................................ 47
7.
Seznam použité literatury ........................................................................................ 48
8.
Seznam tabulek ........................................................................................................ 50
9.
Seznam obrázků....................................................................................................... 50
10. Seznam příloh .......................................................................................................... 50
5
1. ÚVOD Podle údajů Statistické ročenky 2012, kterou vydal Hasičský záchranný sbor České republiky, došlo v roce 2012 celkem ke 20 492 požárům s přímou škodou 2 861 950 400 Kč a uchráněnou hodnotou 10 637 936 000 Kč. Z tohoto počtu bylo požárem zasaženo 1 920 dopravních prostředků a pracovních strojů s přímou škodou 832 783 500 Kč, viz tabulka 1. Dále bylo v 9 374 případech prováděno odstraňování úniků ropných látek – provozních náplní vozidel. Tabulka 1: Požáry a škody podle místa vzniku (Statistická ročenka 2012, 2013)
Budova, objekt
Počet
Demolice, skládky odpadu 5 581 Volné skladovací plochy 3 901 Dopravní prostředky a pracovní stroje 1 920 Bytový domovní fond 1 737 Rodinné domky a ostatní budovy pro bydlení 1 697 Lesy 1 549 Ostatní 1 265 Budovy občanské výs., vč. budov dopr. a spoj. 783 Provizoria a účelové objekty u budov 587 Zemědělské plochy a přírodní prostředí 515 Budovy a haly pro výrobu a služby 334 Objekty mimo budovy (bez zemědělských) 174 Budovy a objekty pro garážování 121 Energetické výrobní budovy 85 Budovy pro skladování (bez zemědělských) 68 Budovy pro skladování zemědělských produktů 60 Budovy pro rostlinou a živočišnou výrobu 48 Objekty ve výstavbě a rekonstrukci 47 Objekty v zemědělství 20 Celkem 20 492
Index [%]
Škoda v tis. [Kč]
Index [%]
100 97 89 99 102 116 98 99 94 86 99 102 99 86 99 79 100 77 77 ---
41 657,80 9 626,60 832 783,50 135 671,30 273 924,20 46 210,30 4 445,70 245 972,80 53 406,90 14 480,80 525 656,70 15 879,10 61 300,50 162 859,30 200 638,00 72 703,40 69 710,00 45 949,30 4 074,20 2 816 950,40
126 62 248 122 106 651 38 91 102 73 91 87 130 455 65 75 385 226 53 ---
Z těchto výše uvedených údajů vyplývá, že denně dojde v České republice průměrně k 56 požárům s průměrnou škodou 7 800 000 Kč. Mezi nejčastější příčiny vzniku požárů se podle statistických údajů za rok 2012 řadí technické závady s počtem 2 766 případů, dále nedbalost v 2 722 případech a následně úmyslné zapálení s počtem 1 588 případů.
6
Česká asociace pojišťoven uvádí ve svých ročních statistikách o pojištění motorových vozidel za rok 2012 celkem 6 897 387 vozidel pojištěných formou povinného pojištění a 1 653 526 vozidel pojištěných nad rámec zákona formou smluvního havarijního pojištění, viz tabulka 2. Tabulka 2: Přehled počtu pojištěných vozidel dle druhu pojištění (Statistické údaje, 2013)
2011 ks 6 739 606 1 570 025
Ukazatel Počet pojištěných vozidel - POVINNÉ POJ. Počet pojištěných vozidel - HAVARIJNÍ POJ.
2012 ks 6 897 387 1 653 526
Index 2012 /2011 102.3 105.3
Za toto období je Českou asociací pojišťoven vykazováno celkem 652 223 pojistných událostí z čehož připadá 288 404 pojistných událostí krytých z povinného pojištění a 358 813 krytých z havarijního pojištění, viz tabulka 3. Tabulka 3: Přehled počtu pojistných událostí dle druhu pojištění (Statistické údaje, 2013)
2011 ks 671 825 315 314 356 511
Ukazatel Pojistné události celkem Počet poj. událostí - POVINNÉ POJ. Počet poj. událostí - HAVARIJNÍ POJ.
2012 ks 652 223 288 404 358 813
Index 2012 /2011 97.1 91.5 100.6
Výše celkových škod je stanovena částkou 18 894 436 000 Kč. Z této částky připadá na povinné pojištění škoda ve výši 9 759 719 Kč a na smluvní havarijní pojištění 9 079 784 Kč, viz tabulka 4. Tabulka 4: Přehled škod dle jednotlivých druhů pojištění (Statistické údaje, 2013)
Ukazatel Pojistné události celkem Pojistné události - POVINNÉ POJ. Pojistné události - HAVARIJNÍ POJ.
2011 v tis. [Kč] 19 893 706 10 870 980 9 022 726
2012 v tis. [Kč] 18 894 436 9 759 719 9 079 784
Index 2012 /2011 95.0 89.8 100.6
Z uvedených údajů vyplývá, že denně dojde v České republice v průměru k 1 787 pojistným událostem s průměrnou škodou 28 969 Kč. Výše uvedené statistické údaje nám jasně ukazují na potřebu institutu pojištění majetku různých subjektů jako eliminaci rizik spojených s provozem vozidel. Jedním ze základních nástrojů zajištění ekonomické stability podnikajícího právního subjektu či 7
soukromé fyzické osoby je pojištění vycházející ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, všeobecně označované jako zákonné pojištění. Škody, na které se tento zákon nevztahuje, lze krýt formou smluvního havarijního pojištění vycházejícího ze zákona č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví. Ze široké škály pojistných produktů dnes pojišťovny působící na českém pojistném trhu nabízejí i samostatné pojištění pro zemědělce, kde samostatný produkt tvoří pojištění zemědělských strojů nebo stacionárních strojů, mechanismů či výrobních linek. Do rizik krytých těmito produkty je zahrnuto i pojištění rizika požáru na samojízdných sklízecích zemědělských strojích.
8
2. CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je na vzorovém příkladu vypracovat zprávu o likvidaci pojistné události poškození sklízecí mlátičky požárem, určit výši pojistného plnění pojistitelem a vyvodit případná doporučení. Podkladem pro tuto bakalářskou práci je skutečná událost požáru sklízecí mlátičky ze dne 13. srpna 2012, která je evidována u Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina, Územního odboru Žďár nad Sázavou pod evidenčním číslem 6112005XXX.
9
3. METODIKA ŘEŠENÍ Bakalářská práce je řešena ve dvou samostatných kapitolách. První, teoretická část práce je zaměřena na upřesnění jednotlivých pojmů, které se v této práci používají. Jedná se tedy o přiblížení problematiky sklízecích mlátiček, objasnění funkce a konstrukčních skupin, dále na oblast pojišťovnictví, pojišťování motorových vozidel a zemědělských strojů, základní pojmy z oblasti oceňování majetku, na přiblížení problematiky zjišťování příčin požárů, přiblížení pojmu požár, ohnisko požáru a v poslední části na proces likvidace pojistných událostí. Druhá, praktická část práce je zaměřena na vypracování vlastní zprávy o likvidaci pojistné události s využitím Odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru k požáru. Z důvodu ochrany osobních a firemních údajů byly v materiálech některé údaje pozměněny nebo jinak upraveny.
3.1. Sklízecí mlátička Samojízdné sklízecí mlátičky jsou zemědělské stroje určené pro sklizeň obilovin, jejichž úkolem je posečení zralého porostu, jeho následné vymlácení (oddělení zrna od ostatních částí) a v poslední fázi naložení získaného zrna na dopravní prostředek. Ten pak odveze zrno na další zpracování. Žací ústrojí je v pracovní poloze umístěno čelně před mlátičkou a má záběr větší, než je šířka mlátičky. Posečený porost prochází z menší části přímo, z větší části je však dopravován současně zleva a zprava do středu žacího stolu, kde posečený porost mění svůj směr pohybu o 90° a prochází dále ve směru pohybu stroje přes podávací mechanismus do mlátícího mechanismu se separátorem. Podle mlátícího mechanismu je můžeme dělit na mlátičky s tangenciálním mláticím mechanismem (mlácená hmota postupuje kolmo na osu otáčení mlátícího bubnu) a s axiálním mláticím mechanismem (mlácená hmota postupuje ve směru osy otáčení mlátícího bubnu). Zde dochází k uvolňování zrna. Dále pak kolem odmítacího bubnu, který směřuje hrubý omlat na hlavní vytřásací ústrojí. To tvoří pět stupňovitých kláves s hřebeny, které zajišťují posun slámy. Uvolněné zrno propadává do čisticího ústrojí, které tvoří stupňovitá vynášecí deska, ventilátor, skříň čistidla a síta. Odtud je pak vymlácené a vyčištěné zrno 10
dopravováno nejčastěji šnekovým dopravníkem do zásobníku sklízecí mlátičky. Po jeho zaplnění, které je signalizováno obsluze na ovládacím panelu, je zrno transportováno pomocí sklopného šnekového vyprazdňovacího dopravníku do přistaveného nákladního vozu. 3.1.1. Konstrukční celky Z hlediska funkce lze podle Červinky a kol. (1991) sklízecí mlátičku rozdělit na dva hlavní konstrukční celky. A to na sklízecí ústrojí, které provádí sečení sklízené plodiny a jeho následnou dopravu na šikmý dopravník. Dále na základní jednotku s energetickým zdrojem, ve které probíhá oddělení zrna z klasů. Tyto dva základní funkční celky můžeme dále rozdělit na jednotlivá ústrojí. Schéma sklízecí mlátičky je na obrázku 1. Samostatnou kapitolou u moderních strojů je výkonná řídicí elektronika, která ulehčuje obsluze ovládání a dává obsluze stroje více prostoru k soustředění se na jiné úkoly. Například GORDEX spol. s r. o. (2012) uvádí v prospektech u sklízecích mlátiček Massey Ferguson, že zde používají systém „DATAVISION“, který nepřetržitě vyhodnocuje všechny nastavitelné parametry během práce stroje, umožňuje dosažení maximálního výkonu a efektivity při sklizni. Jedná se např. o regulaci otáček přiháněče v závislosti na rychlosti pojezdu stroje, automatické vyrovnávání žací lišty a přední nápravy podle sklonu terénu, automatické nastavení otáček mlátícího bubnu a vzdálenosti mlátícího koše podle navolené sklízené plodiny, nastavení počtu otáček čistícího ventilátoru, sledování výnosů ze sklízených ploch, sledování spotřeby či diagnostiku stroje. Řídicí elektronika je umístěna v dnes již standardně klimatizované kabině obsluhy stroje s uplatnění ergonomických požadavků na pracoviště. Pro noční práci na poli jsou sklízecí mlátičky osazeny výkonnými pracovními světly pro dobré osvětlení žacího adaptéru, osvětlení plochy před strojem.
11
Obr. 1 Schéma sklízecí mlátičky (ČERVINKA, J., 1991)
12
Sklízecí ústrojí s přiháněčem Sklízecí ústrojí (žací adaptér) je podle Červinky a kol. (1991) tvořeno žacím stolem, na němž jsou připevněny děliče porostů, kopírovací plazy, žací lišta, přiháněč a průběžný šnekový dopravník s levou a pravou šroubovicí, obrázek 2.
Obr. 2 Žací adaptér s transportním podvozkem (Agriaffaires.cz, 2013)
Šikmý dopravník s lapačem kamenů Šikmý dopravník je tvořen skříní a dopravním pásem. Ve spodní části jsou čepy na připevnění sklízecího ústrojí a hydromotor pohonu tohoto ústrojí. Na jeho horním konci je lapač kamenů, který je tvořen žlabem s roštovým dnem. Tím propadávají menší kameny a klásky na vynášecí desku. Mláticí ústrojí Tangenciální mláticí mechanismus mlatkového typu, obrázek 3, je podle Jandy (2011) nejčastějším typem mlátícího bubnu. Skládá se z mláticího bubnu, mláticího koše a odmítacího bubnu. Mláticí buben má po obvodu lišty, tzv. mlatky se střídavě levými a pravými zářezy. Tím nedochází k posunu mláceného materiálu na jednu stranu. Součástí je dělící plech, který zabraňuje navíjení slámy na mláticí buben. Pohon je řešen pomocí klínových řemenů přes řemenovou spojku.
13
Obr. 3 Mláticí ústrojí mlatkového typu (JANDA, D., 2011)
Separační ústrojí Hlavním separačním mechanismem podle Jandy (2011) jsou klávesová vytřasadla, obrázek 4, která tvoří 3 až 6 kláves uložených na dvou klikových hřídelích s pěti odstupňovanými přepady. Účinná separační plocha vytřasadel činí několik m2.
Obr. 4 Klávesová vytřasadla (GORDEX s.r.o., 2012)
14
Čisticí ústrojí Čisticí ústrojí tvoří stupňovitá deska, ventilátor, skříň čistidla a síta. Ve výstupu ventilátoru je klapka, která usměrňuje proud vzduchu na síta. Stupňovitá deska a žaluziové síto jsou děleny podélnými lištami pro lepší práci na svahu, obrázek 5. Ve skříni čistidla jsou šnekové odebírací dopravníky zrna a klásků.
Obr. 5 Stupňovité desky čistícího ústrojí (GORDEX s.r.o., 2012)
Zásobník zrna a vyprazdňovací dopravník Šnekový dopravník zrna ústí do zásobníku zrna, obrázek 6, který je umístěný mezi kabinou řidiče a motorem. V dolní části je vyprazdňovací šnek, který je kloubově napojen na sklopný šnekový výložník.
Obr. 6 Zásobník zrna (GORDEX s.r.o., 2012)
15
Ovládací a řídicí ústrojí Ovládací a řídicí ústrojí je vyvedeno do kabiny řidiče a slouží k ovládání motoru, hydrostatického pohon pojezdu, mechanickému ovládání pohonu mlátičky, sklízecího ústrojí, nastavení mláticího koše, ovládání hydraulického zvedání sklízecího ústrojí, řízení, brzdového systému atd. Ústrojí pohonu GORDEX spol. s r. o. (2012) uvádí jako hlavní energetickou jednotkou pro pohon jednotlivých agregátů vznětové motory uzpůsobené pro provoz v prašném prostředí o výkonu dle velikosti stroje až do 400 kW, které dále pohání hydrogenerátor. Přenos točivého momentu na hnací kola je uskutečněn pomocí hydrostatické převodovky, která pracuje ve více rychlostních stupních. Pohony ostatních ústrojí jsou řešeny buď mechanicky pomocí variátorů, klínových řemenů, obrázek 7, nebo pomocí hydraulických pohonů.
Obr. 7 Pohled na systém pohonu pomocí klínových řemenů (Agriaffaires.cz, 2013)
Rám s podvozkem Rám mlátičky je nosným prvkem a tvoří ho dvě bočnice, horní stěna a příčky. Je zároveň určen k nesení obou tuhých náprav, kde přední náprava opatřená brzdovou soustavou je hnací a zadní řídicí náprava je hnaná opatřená hydrostatickým řízením směru jízdy. Příslušenství Základní provozní příslušenství mlátičky je jednonápravový podvozek sloužící k přepravě sklízecího ústrojí. Dalším příslušenstvím rozšiřující využitelnost jsou 16
adaptéry pro sklizeň např. kukuřice, hrášku, travních semen, vtahovací šnek na řepku a boční nože. 3.1.2. Zásady požární bezpečnosti u mobilních zemědělských strojů Při provozu mobilní zemědělské techniky je podle Kumhála a kol. (2007, s. 419) „doporučeno dodržovat několik pravidel požární ochrany. Ty vycházejí především ze zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na prováděcí vyhlášku č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a na vyhlášku č. 247/2001 Sb. o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany. Patří sem následující pravidla: •
Stroj je potřeba udržovat v čistotě.
•
Stroj je nutné udržovat v dobrém technickém stavu. Hrozí zde nebezpečí požáru především od uniklého paliva z uvolněného nebo prasklého palivového vedení a uniklého oleje z hydraulických rozvodů, které se mohou vznítit od rozpáleného výfukového potrubí. Uvolněné a posunuté rotační části či vadná ložiska můžou vlivem zvýšeného tření způsobit požár a to především u sklizňových strojů pracujících s hořlavým materiálem.
•
Stroje musí být vybaveny vhodným druhem hasicího přístroje s dostatečnou hasicí schopností.
•
V případě vzniku požáru na stroji je doporučené odjet ze sklízeného porostu a pak se snažit požár uhasit.
•
Palivo se může doplňovat je s vypnutým motorem mimo sklízený porost. Během provozu je vhodné kontrolovat těsnost palivové soustavy.
•
Před sejmutím krytu akumulátoru se musí okolí krytu očistit a postupovat tak, aby nedošlo ke zkratu. Pojistky se nesmějí zaměňovat za typ s vyšší ochranou hodnotou. Kontroluje se především utažení svorek akumulátorů, neporušenost silových kabelů a ochranných čepiček svorek akumulátorů.
•
Při opravách, které si vyžadují svařovací práce, je třeba vyjet 30 m od hořlavého porostu a stroj důkladně očistit. Pokud to vyžadují podmínky, je vhodné okolí místa svařování zvlhčit vodou a mít připravený vhodný druh hasicího přístroje.
•
Po ukončení práce stroj nesmí zůstat na poli bez dozoru a musí se odpojit 17
akumulátory.“ Mezi další opatření při sklizni plodin, u kterých hrozí zvýšené nebezpečí vzniku požáru a to především na pozemcích s větší rozlohou, kdy by mohlo dojít k velkým škodám na plodinách, lze doporučit přítomnost traktoru s pluhem. Oboráním dostatečné šířky půdy lze oddělit místo vzniku požáru od nesklizeného porostu a tím zamezit dalšímu šíření požáru. Další možností je přítomnost automobilové cisterny s kropící lištou nebo využití asistence cisternové automobilové stříkačky z místní jednoty sboru dobrovolných hasičů obce nebo zemědělského podniku.
3.2. Pojišťovnictví Pojišťovnictví je odvětví národního hospodářství, které se zabývá poskytováním pojistné ochrany a náhradou části škod vzniklých na základě nepředvídatelných nahodilých událostí nebo v určitých případech i očekávaných událostí. Tyto náhrady škod jsou vypláceny ze specializovaných technických rezerv pojišťoven, tvořených z plateb pojistného za uzavřená pojištění. Pojistné je ve své podstatě cenou pojistné ochrany. 3.2.1. Princip pojištění Podstatou pojištění je zabezpečení subjektu před důsledky vystavování se riziku. Jde
tedy o
určitou
formu
přesunu
rizika
negativního
dopadu
nahodilosti
z ekonomického subjektu na speciální instituci – pojišťovnu. Vávrová, Doložílková, Stuchlík (2000) definují princip pojištění jako „mechanismus, kdy klient (pojištěný) přenese svá rizika, jejichž potenciální škodní důsledky se mu jeví z jeho individuálního hlediska jako neúnosné, na pojišťovnu (pojistitele), která při dostatečně velkém souboru rizik podobného charakteru je schopna celkově převzatá rizika při využití inkasovaného pojistného zvládat a učinit je předmětem komerční činnosti“. 3.2.2. Základní pojmy komerčního pojištění Pojistné riziko Pojistné riziko je souhrn rizik krytých příslušným druhem pojištění tak, jak jsou 18
převzata pojišťovnou. Jde o riziko, na které může pojišťovna uzavřít pojistnou smlouvu. Je vždy podrobně vymezeno obsahově, s časovou platností a místním vymezením. Pojistné riziko je specifikováno v zákonech, vyhláškách, smluvních ujednáních a interních směrnicích pojišťoven. (VÁVROVÁ a kol., 2000) Pojistné podmínky Pojistné podmínky obsahují právní úpravu určitého druhu pojištění. Rozlišujeme všeobecné pojistné podmínky a zvláštní (doplňkové, specifické) pojistné podmínky. (VÁVROVÁ a kol., 2000) Všeobecné pojistné podmínky (VPP) – jsou to pojistné podmínky pro určitý druh pojištění. Podle zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, je pojišťovny musely předkládat ke schválení orgánu státního dozoru nad pojišťovnictvím. Nový zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, který vstoupil v platnost dne 1. dubna 2000, tuto povinnost až na výjimky zrušil. Všeobecné pojistné podmínky určují: •
Vymezení pojistné události
•
Způsob uzavření pojistné smlouvy
•
Začátek, dobu trvání a ukončení pojištění
•
Výluky z pojištění (tj. rizika, která nejsou pojištěním kryta)
•
Předmět pojištění
•
Určení pojistného
•
Podmínky poskytování pojistného plnění
•
Výklad pojmů – přesné definice pojištěných rizik (VÁVROVÁ a kol., 2000)
Zvláštní pojistné podmínky Zvláštní pojistné podmínky konkretizují všeobecné pojistné podmínky pro určitého klienta. Konkrétní pojistné podmínky pro dané pojištění jsou dohodnuty v pojistné smlouvě. (VÁVROVÁ a kol., 2000) Pojistná smlouva Pojistná smlouva je právní dokument, na jehož základě vzniká smluvní pojištění 19
fyzických a právnických osob. Pojistná smlouva se vyhotovuje v písemné formě podle platných právních předpisů. Vyjadřuje konkrétní podmínky realizace pojištění závazné pro obě smluvní strany, pro pojišťovnu a pro klienta. V pojistné smlouvě je konkrétně uvedeno především: •
Druh pojištění, na který se pojistná smlouva vztahuje
•
Předmět pojištění
•
Charakteristika rizik, která jsou daným pojištěním kryta
•
Výše a způsob placení pojistného
•
Způsob
stanovení
pojistného
plnění
nebo
výše
pojistného
plnění
(VÁVROVÁ a kol., 2000) Pojistník Pojistník je osoba fyzická nebo právnická, která uzavřela pojistnou smlouvu s pojistitelem a platí pojistné. (VÁVROVÁ a kol., 2000) Pojištěný Pojištěný je osoba, na jejíž majetek, odpovědnost za škodu, život nebo zdraví se pojištění vztahuje. Na základě uzavřené pojistné smlouvy pojištěnému vzniká právo na pojistné plnění bez ohledu na to, zda pojištění sjednal sám nebo jiná osoba = pojistník. (VÁVROVÁ a kol., 2000) Pojistitel Pojistitel je právnická osoba, která má oprávnění provozovat pojištění, tj. komerční pojišťovna. (VÁVROVÁ a kol., 2000) Pojistné Pojistné je cena za poskytnutou pojistnou ochranu. Pojistné je úplata za přenesení negativních finančních důsledků nahodilosti z jednotlivých subjektů na pojistitele. Stručně: pojistné je cenou pojištění. (VÁVROVÁ a kol., 2000) Výše pojistného je zakotvena v pojistné smlouvě a určena podle sazeb pojišťovny platných v době uzavření pojistné smlouvy. Pojistné je hrazeno za pojistné období, kterým je obvykle jeden rok, pokud nebylo pojištění sjednáno na dobu kratší.
20
Pojistná událost Pojistná událost je nahodilá událost, která postihne pojištěný předmět nebo pojištěnou osobu a je popsaná v pojistné smlouvě nebo ve všeobecných pojistných podmínkách. (VÁVROVÁ a kol., 2000) Pojistné plnění Pojistné plnění je náhrada škody od pojistitele v případě, že dojde k pojistné události. Výše pojistného plnění se určuje podle zásad likvidace pojistných událostí a podle platných předpisů právních a cenových. Pojistné plnění pojistitel vyplácí v podobě náhrady části škody na pojištěném majetku nebo v podobě výplaty z úrazového, životního a důchodového pojištění. (VÁVROVÁ a kol., 2000) Pojistná částka Pojistná částka je horní hranice pojistného plnění dohodnutá v pojistné smlouvě nebo určená právním předpisem. Měla by odpovídat pojistné hodnotě. (VÁVROVÁ a kol., 2000) Pojistná hodnota Pojistná hodnota je hodnota pojištěné věci, z níž se vychází při stanovení výše pojistného. (VÁVROVÁ a kol., 2000) Vznik pojištění Pojištění vzniká následující den po dni uzavření pojistné smlouvy a to od 00:00 hodin, pokud není v pojistné smlouvě stanoveno jinak. (VÁVROVÁ a kol., 2000) Rozsah pojištění a výluky z pojištění Rozsah pojištění je zakotven v pojistné smlouvě a blíže specifikován ve všeobecných nebo zvláštních pojistných podmínkách. Zde mohou být také určeny výluky z pojištění, např. škody vzniklé vlivem válečných konfliktů, stávky, chyby konstrukce apod. Povinnosti pojištěného a pojistníka Povinnosti pojištěného a pojistníka jsou dány zákonem a dále pak nad rámec zákona zakotveny ve všeobecných pojistných podmínkách, které jsou nedílnou součástí každé pojistné smlouvy. K povinnostem pojištěného patří povinnost platit pojistné ve sjednaných lhůtách, nahlásit pojistnou událost bez zbytečného odkladu, dále např. u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla patří především povinnost počínat si tak, aby 21
pojistná událost nevznikla. Pokud pojistná událost vznikne, má učinit taková opatření, aby se výše škody dále nezvyšovala, poskytnout pojišťovně potřebnou součinnost a podat pravdivá vysvětlení. Povinnosti pojišťovny (pojistitele) Povinnosti pojišťovny jsou dány příslušnými právními předpisy a pojistnou smlouvou. K základním povinnostem patří poskytnout pojistné plnění v případě pojistné události, provést příslušná šetření potřebná k likvidaci pojistné události a poskytnout přiměřenou zálohu na pojistné plnění v případě, kdy nelze skončit šetření v době kratší tří měsíců. Zánik pojištění Zánik pojištění může nastat z mnoha důvodů ať již ze strany pojištěného nebo ze strany pojišťovny. Mezi nejčastější patří: •
Uplynutí doby, na kterou byla pojistná smlouva sjednána
•
Zánik pojištěného rizika
•
Výpovědí
•
Dohoda mezi pojistitelem a pojišťovnou
•
Nezaplacením pojistného
•
Změnou vlastníka
3.2.3. Pojištění majetku Rozsáhlá problematika pojištění majetku v sobě zahrnuje mimo jiného také pojištění vozidel, které můžeme rozdělit na dvě základní skupiny pojištění a to pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a smluvní havarijní pojištění. Mnohé pojišťovny dnes nabízejí i pojištění pro specifické zemědělské stroje jako jsou traktory, sklízecí stroje a nákladní automobily. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojištění vycházející ze zákona č. 168/1999, zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. Jde tedy o druh pojištění nařízený zákonem, které je povinen uzavřít každý, kdo vlastní vozidlo dle specifikace výše uvedeného zákona mimo výjimky v něm uvedených. Toto pojištění kryje rizika spojená s provozem vozidla na pozemních 22
komunikacích. Pojištěný má právo, aby za něj pojistitel uhradil v určité výši a v určitém rozsahu škodu poškozenému. Patří sem především škody na zdraví či usmrcení, škody způsobené poškozením, zničením nebo ztrátou věci, ušlý zisk, účelně vynaložené náklady na právní zastoupení při uplatňování oprávněných nároků, náhrada nákladů na zdravotní péči poskytnutou poškozenému apod. Zde opět existují zákonem stanovené výjimky z povinnosti pojišťovny hradit za pojištěného škodu poškozenému a to především škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena, škodu, za kterou řidič zodpovídá svému manželu či osobám žijícím ve společné domácnosti, škodu vzniklou manipulací nákladu na stojícím vozidle apod. Zjednodušeně lze říct, že toto pojištění chrání řidiče v případě, kdy způsobil provozem vozidla škodu na cizím majetku či zdraví, ne na svém. Cena pojistného se zde odvíjí především od druhu vozidla, objemu motoru, průběhu pojištění (systém malus/bonus), limitu plnění případných škod, u některých pojišťoven podle rizikovosti jednotlivých skupin řidičů. Havarijní pojištění Havarijní pojištění je komerční záležitostí. Jedná se o dobrovolné pojištění kryjící rizika podle podmínek sjednaných v pojistné smlouvě a všeobecných či zvláštních pojistných podmínkách. Uzavírání pojistných smluv se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a dále zákonem č. 363/1999 Sb., zákon o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví) ve znění pozdějších předpisů. Zjednodušeně lze říci, že toto pojištění chrání řidiče v případě, kdy způsobí provozem vozidla škodu na vlastním vozidle. Mezi hlavní pojistná rizika patří riziko havárie, krádeže, poškození nebo zničení živlem, požár a vandalismus. Pojišťovny nabízejí produkty kombinující různé druhy rizik včetně tzv. komplexního pojištění „Allrisk“. K těmto produktů jsou dále nabízena různá doplňková pojištění např. čelního skla, zavazadel, přepravovaných osob nebo mimořádné výbavy. Některé pojišťovny také nabízejí produkt kombinující povinné ručení s havarijním pojištěním. Pro klienta to přináší výhodu ve formě slevy na pojistném případně lepší asistenční služby apod. Cena pojistného se zde odvíjí především podle částky, na kterou necháme vozidlo pojistit, na míře spoluúčasti v případě pojistné události, na stáří vozidla, regionu, věku pojistitele, na pojištěném riziku apod. 23
Pojištění zemědělských strojů a mechanismů Tento druh specifického komerčního pojištění, které nabízejí některé pojišťovny, kryje škody u zemědělské techniky, která je v době vzniku škody většinou provozována mimo pozemní komunikace a jsou využívány jako pracovní stroje, jako jsou například traktory a sklízecí samojízdné stroje. Toto pojištění je orientováno především na strojní škody. Například na škody, které omezují jejich funkčnost nebo škody způsobené požárem či neznámým pachatelem.
3.3. Princip likvidace pojistných událostí Likvidaci pojistných událostí lze charakterizovat jako souhrn několika pracovních postupů, jejichž cílem je zjistit škodu a poskytnout pojistné plnění klientovi postiženému negativní nahodilou událostí. Pojistná událost musí splňovat podmínky pojištění, tj. musí být v souladu se všeobecnými pojistnými podmínkami uvedenými v pojistné smlouvě a musí vzniknout v období, na které bylo pojištění sjednáno. Postup při likvidaci pojistných událostí lze shrnout do 4 základních fází: •
1. fáze – ohlášení škody klientem
•
2. fáze – registrace škody pojistitelem
•
3. fáze – prověření škody likvidátorem
•
4. fáze – likvidace pojistné události (plnění je poskytnuto, popř. odmítnuto) 3.3.1. Vysvětlení některých pojmů
Ohlášení škody Škodu je třeba co nejdříve po jejím vzniku ohlásit buď přímo pojišťovně, u níž je klient pojištěn, nebo zprostředkovateli pojištění, který je v tomto případě zástupcem příslušné pojišťovny. Pozdní oznámení vzniku škodní události může ztížit šetření pojistitele, což může mít za následek snížení pojistného plnění. Ohlášení škody může být písemné nebo telefonicky operátorovi pojišťovny. Ten zaznamená potřebné údaje pro kontaktování poškozeného likvidátorem. Samostatný likvidátor Podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí provádí samostatný likvidátor pojistných 24
událostí likvidaci na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění. Samostatný likvidátor pojistných událostí musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Registrace škody Na základě písemného nebo jiného ohlášení škody je tato škoda zaevidována a je jí přiděleno registrační číslo, pod kterým je pojistná událost u pojišťovny evidována. Ověření škody likvidátorem Likvidátor v této fázi naváže kontakt s pojištěným s cílem zjistit rozsah škody a pořídit její fotodokumentaci. Poté vyhotoví podrobný popis škody, zjistí její příčiny, způsob jejího odstranění a kdo je za ni odpovědný. Poté ověří, zda příčina vzniku škody skutečně odpovídala pojištěnému riziku a sepíše dokument o pojistné události pod tím identifikačním číslem, pod kterým je již škodní událost vedena od svého písemného ohlášení. Likvidace pojistné události Likvidátor po ukončení všech nezbytných šetření, např. znaleckých posudků, zpráv Policie ČR, odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru ČR v případě požáru apod., vypočítá pojistné plnění té pojistné události, jejíž likvidací je pověřen. Po kontrole věcné správnosti likvidace pojistné události a schválení výpočtu pojistného plnění je pak vyměřená částka vyplacená pojištěnému. Pokud byla škoda způsobena rizikem, na něž se pojištění nevztahuje, pak likvidátor klientovi sdělí, že mu nárok na pojistné plnění nevznikl.
3.4. Oceňování majetku Oceňování je činností, kdy je určitému předmětu, souboru předmětů, práv apod. přiřazován peněžní ekvivalent. (BRADÁČ a kol, 2010) Základní vliv, který působí na cenu majetku je působení nabídky a poptávky. Oceňování majetku se provádí pro různé účely, např. pro: 25
•
Odhad hodnoty majetku při jednání o jeho koupi nebo prodeji
•
Výpočet daní při darování, koupi, prodeji nebo dědictví
•
Podklad pro peněžní ústavy při poskytování úvěrů
•
Uzavírání pojistných smluv
•
Stanovení výše majetkové škody
3.4.1. Vysvětlení některých pojmů Cena Pojem cena je zpravidla používán pro požadovanou, nabízenou nebo zejména skutečně zaplacenou částku za zboží nebo službu. Může nebo nemusí mít vztah k hodnotě, kterou věci přisuzují jiné osoby. Cena je nebo není zveřejněna, zůstává však historickým faktem. (BRADÁČ a kol, 2010) Hodnota Hodnota není skutečně zaplacenou, požadovanou nebo nabízenou cenou. Je to ekonomická kategorie, vyjadřující peněžní vztah mezi zbožím a službami, které lze koupit, na straně jedné a kupujícími a prodávajícími na straně druhé. Při stanovení hodnoty se jedná o odhad. Podle ekonomické koncepce hodnota vyjadřuje užitek, prospěch vlastníka zboží nebo služby k datu, k němuž se odhad hodnoty provádí. Existuje řada hodnot podle toho, jak jsou definovány (např. věcná hodnota, výnosová hodnota, střední hodnota, tržní hodnota apod.), přičemž každá z nich může být vyjádřena zcela jiným číslem. Při oceňování je proto nutné zcela přesně definovat, jaká hodnota je zjišťována. (BRADÁČ a kol, 2010) Cena pořizovací Též „cena historická“. Cena, za kterou bylo možno věc pořídit v době jejího pořízení bez odpočtu opotřebení. Vyskytuje se nejčastěji v účetní evidenci. V zákoně o účetnictví č. 563/91 Sb. Je definována v § 25 odst. 4 písm. A) jako pořizovací cena („cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související“). (BRADÁČ a kol, 2010) Cena reprodukční Též „reprodukční pořizovací cena“. Cena (věcná hodnota), za kterou bylo možno stejnou nebo porovnatelnou novou věc pořídit v době ocenění, bez odpočtu
26
opotřebení. U movitých věcí se zjistí zpravidla cenovým porovnáním. (BRADÁČ a kol, 2010) Obecná cena Též „tržní hodnota“, „tržní cena“, v zákonu o cenách a v zákonu o oceňování majetku “cena obvyklá”. Obvykle se obecná cena zjišťuje porovnáním s již realizovanými prodeji a koupěmi obdobných věcí v daném místě a čase, pokud jsou k tomu dostupné informace. Pokud tyto informace nejsou od statisticky významného souboru dostatečně porovnatelných věcí, je třeba použít náhradní metodiku. (BRADÁČ a kol, 2010) Cena zjištěná Pojmem cena zjištěná, resp. cena administrativní, cena úřední se označuje cena, zjištěná podle cenového předpisu. V současné době je tímto předpisem zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Případy, kdy je třeba jej použít pro ocenění majetku, jsou uvedeny v tomto zákonu – stanoví-li tak jiný předpis, rozhodne-li tak příslušný orgán nebo dohodnou-li se tak strany. (BRADÁČ a kol, 2010) Rozhodný den Den (datum), ke kterému je prováděno oceňování. (BRADÁČ a kol, 2010) Stáří Doba od začátku používání věci do rozhodného dne. (BRADÁČ a kol, 2010) Životnost Schopnost objektu plnit požadované funkce do dosažení mezního stavu při stanoveném systému předpokládané údržby a oprav; číselně se vyjadřuje např. technickým životem s předepsanou pravděpodobností, středním technickým životem nebo střední dobou používání. Mezním stavem se rozumí stav objektu, ve kterém musí být další využití objektu přerušeno pro neodstranitelné porušení bezpečnostních požadavků, neodstranitelné překročení předepsaných mezí stanovených parametrů, neodstranitelné snížení efektivnosti provozu pod přípustnou hodnotu nebo nutnost provedení generální opravy. (BRADÁČ a kol, 2010) Základní (tabulková) životnost Životnost předpokládaná předpisem, literaturou apod. pro určitý druh věcí při provádění údržby. (BRADÁČ a kol, 2010) 27
Amortizace, opotřebení Snížení hodnoty (ceny) věci v závislosti na stáří, technickém stavu a dalších faktorech. (BRADÁČ a kol, 2010) Základní amortizace Amortizace podle obvyklé amortizační stupnice (amortizačního etalonu). U motorových vozidel zpravidla aritmetický průměr procentuelní srážky za dobu provozu a procentuální srážky za odpočet ujetých kilometrů dle amortizačních stupnic. (BRADÁČ a kol, 2010) Technická hodnota Zbytek technického života ke dni ocenění v porovnání s věcí novou a její celkovou předpokládanou životností. (BRADÁČ a kol, 2010)
3.5. Vyšetřování příčin požárů Činnost vyšetřování příčin požárů na základě složitosti jevu, který nazýváme požár, můžeme označit jako jednu z nejobtížnějších kriminalistických disciplín. To i z důvodu, že se při této činnosti naráží na obtíže při získávání důkazního materiálu, který by pomohl určit příčinu vzniku požáru. Důkazní materiál a ohniskové stopy jsou často při hašení požárů zničeny, poškozeny či přemístěny v důsledku prováděných hasebních prací, dohašování, evakuaci ohroženého materiálu z požářiště nebo zřícení požárem poškozených konstrukcí. Při vyšetření konkrétního případu je tedy vedle nemalé role zkušenosti příslušníka ZPP důležitý i jeho včasný příjezd na místo události, svědecká výpověď osoby, která požár jako první zpozorovala, svědecké výpovědi zasahujících hasičů nebo meteorologické podmínky v době vzniku požáru. Dále je vyžadována správná metodika, zjištění a stanovení místa vzniku požáru, odebrání vzorků, zjištění okolností, které svedly dohromady zdroj vznícení, hořlavý materiál a oxidační činidlo. U Hasičského záchranného sboru ČR se touto problematikou zabývají příslušníci ustanovení na funkci zjišťování příčin požárů, tzv. ZPP. Právně je tato činnost zakotvena v zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, v prováděcí vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a 28
výkonu státního požárního dozoru. Obecně lze shrnout postup při vyšetřování do těchto zásad: •
Vznik, zjištění a nahlášení události
•
Oznámení vyšetřovateli požárů, získání prvotních informací
•
Šetření na místě události, ohledání místa, získání informací a poznatků
•
Vyhodnocení poznatků
•
Stanovení vyšetřovacích verzí, jejich vyhodnocení, ověření hypotéz
•
Stanovení příčiny vzniku požáru
•
Navazující činnosti, spolupráce s Policií ČR
Ke každému vyšetřovanému požáru vyhotoví příslušník ZPP tzv. Spis o požáru, jehož součástí je Odborné vyjádření, fotodokumentace k požáru, Zpráva o zásahu, stanovisko Policie ČR, znalecké posudky TÚPO (Technický ústav požární ochrany HZS ČR) v případě odběru vzorků na odbornou expertízu, vyjádření pojišťovny apod. Příslušník ZPP úzce spolupracuje s orgány činnými v přestupkovém a trestním řízení a dále s pojišťovnami, pro které jsou zjištění příčin požárů klíčové pro rozhodnutí k vyplacení pojistné částky, snížení vyplacené pojistné částky v případě zanedbání některých povinností pojištěného nebo nevyplacení pojistné částky v případě úmyslného zapálení. 3.5.1. Vysvětlení některých pojmů Požár Požárem je podle § 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucímu hoření, při kterém osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy byly. Požár lze podle Banasinského a Ševěčeka (1995) také definovat jako nežádoucí proces hoření provázený vznikem tepla, světla a zplodinami hoření, který se bude
29
rozvíjet a šířit do doby, než shoří všechny hořlavé látky nebo vzniknou podmínky pro samouhašení či budou přijata aktivní opatření na uhašení. Za požár se podle SIAŘ GŘ HZS ČR č. 9/2003 (Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR) „nepovažují případy: •
Fyzikální výbuch, výbuch výbušnin, pokud nedojde k hoření materiálu a konstrukcí po výbuchu
•
Hoření vinutí elektrických točivých strojů způsobené elektrickou iniciací, pokud nedojde k rozšíření hoření mimo prostor vinutí
•
Žhnutí elektrické instalace pokud nedojde k jeho rozšíření mimo instalaci
•
Vznícení, ke kterým dochází při výrobě (pokud v technologickém postupu nelze vznik těchto případů vyloučit a jejich likvidace je technicky zajištěna za předpokladu, že nedojde k rozšíření hoření mimo předpokládanou část technologie, nebo pokud jsou specifikovány výhradně jako provozní nehody, za předpokladu, že nesplňují některý ze znaků definice požáru.“ (SIAŘ, 2003)
V těchto výše jmenovaných případech se spis o požáru nezpracovává. Také se nezpracovává v případech, kdy se jedná o požár přírodních porostů mimo lesního, požár odpadů, demolic, vraků vozidel, vznícení potravin při vaření a vznícení sazí v komíně, pokud nevznikne škoda na majetku a nedojde k rozšíření, k usmrcení či zranění osob nebo jejich ohrožení. V těchto případech se pořídí jen záznam obsahující souhrnné informace. Hořlavá látka Hořlavou látkou je látka, která je schopna hořet nebo při své látkové změně vytvářet produkty schopné hořet. Můžeme je rozdělit do čtyř skupin – látky tuhé, kapalné, plynné a hořlavé prachy. Oxidační činidlo Oxidačním činidlem je látka, která přejímá elektrony od jiné látky, oxiduje ji (podporuje proces hoření) a sama sebe redukuje. Nejrozšířenějším oxidačním činidlem je vzdušný kyslík, dále sem patří látky nalézající se v pravé horní části periodické tabulky prvků. Zdroj zapálení Zdrojem zapálení může být energetický zdroj, který je schopen zapálit hořlavý 30
soubor (hořlavý materiál a oxidační činidlo) natolik, že tento může dál samovolně hořet. Důležitá je tedy jeho energetická vydatnost a doba, po kterou je schopen tento zdroj svoji energii předávat. Ohnisko požáru Ohniskem požáru označujeme místo, kde požár vzniknul. Rozlišujeme tři druhy ohnisek – svědecké, požární a kriminalistické. Tato ohniska můžou, ale zároveň nemusí být shodná. Svědecké ohnisko požáru - místo, kde byl požár zpozorován svědky, kteří se v místě události nacházeli v době prvního zpozorování požáru. Požární ohnisko - místo nejintenzivnějšího hoření. Těchto ohnisek může být víc a můžou být izolovaná. Kriminalistické ohnisko - místo, kde skutečně došlo ke vzniku požáru, místo, kde došlo k prvnímu hoření. Ohniskové příznaky Ohniskové příznaky jsou stopy, které vznikají na konstrukcích, zařízeních a předmětech působením plamenného hoření, vysoké teploty a kouře. Stopy požáru Stopy požárů jsou většinou způsobeny dynamikou požáru. Rozlišujeme dva základní druhy stop – stopy pohybu (ovlivněno šířením tepla) a stopy intenzity (ovlivněno množstvím paliva). Některé požáry mohou vykazovat známky obou druhů stop. Mezi nejčastější stopy patří ohniskový kužel, deformace materiálu, degradace materiálu a zřícení konstrukcí. 3.5.2. Hlavní příčiny vzniku požárů Mezi hlavní příčiny vzniku požárů patří např.: •
Výrobní závady a skryté vady
•
Použití nevhodných materiálů, nevhodná konstrukce
•
Provoz zastaralého zařízení, nedostatečná údržba
•
Chyby obsluhy, nezajištění dozoru, samovznícení 31
•
Nedostatečné znalosti požárně technických vlastností zpracovávaných látek
•
Porušování bezpečnostních předpisů a norem
•
Úmyslné zapálení Podle údajů Statistické ročenky 2012 se mezi nejčastější příčiny vzniku požáru
zařadily technické závady v počtu 2 766 případů, nedbalost v počtu 2 722 případů a dále pak úmyslné zapálení v počtu 1 588 případů. Tabulka 5: Nejčastější příčiny vzniku požárů (Statistická ročenka 2012, 2013)
Příčina vzniku požáru Technické závady Nedbalost Úmyslné zapálení
Počet 2 766 2 722 1 588
32
4. LIKVIDAČNÍ ZPRÁVA 4.1. Základní údaje Pojištěný:
AGRO Lhotka a. s. IČ 010 25 325
Pojistník:
AGRO Lhotka a. s. Zárybník 16 591 65 Lhotka IČ 010 25 325
Pojistitel:
Česká pojišťovna a.s. Spálená 75/16, 113 04 Praha 1. Česká republika IČ 452 72 956
Předmět pojištění:
stavební a zemědělské stroje dle přílohy č. 1 pojistné smlouvy 987-56426-26
Číslo pojistné události:
3581197XX
Číslo pojistné smlouvy:
987-56426-26
Datum vzniku pojistné události:
13. 8. 2012
Místo vzniku pojistné události:
k. ú. Horní Radslavice
Datum prohlídky:
15. 8. 2012
Příčina vzniku škody:
požár
Výše škody:
524 515 Kč bez DPH
Plátce DPH:
ANO
Počet stran:
12
Rekapitulace škodní události Ke škodní události podle Odborného vyjádření příslušníka ZPP HZS Kraje Vysočina, evidenční číslo události 6112005XXX, došlo dne 13. 8. 2012 přibližně ve 21:30 hod., kdy byl začínající požár sklízecí mlátičky Massey Ferguson 40 RS 33
zpozorován řidičem, který jej také nahlásil na KOPIS HZS Kraje Vysočina. Požárem byla zasažena větší část stroje. Po neúspěšném pokusu o uhašení přenosnými hasicími přístroji se řidiči ještě podařilo přejet na louku, aby nedošlo k rozšíření požáru na nesklizenou část obilní kultury a navýšení celkové škody. Vyšetřovatel HZS Kraje Vysočina uzavřel vyšetřování požáru jako technickou závadu způsobenou nejpravděpodobněji vadným ložiskem na řemenici klínového řemenového převodu. Vzhledem k této skutečnosti Policie ČR, která se na místo dostavila, věc dále nešetří.
4.2. Základní údaje o stroji, popis Sklízecí mlátička Massey Ferguson 40RS, obrázek 8, patří do konstrukční řady MF 38 40/RS vyráběné od roku 1991. Stroj je určen pro sklizeň obilovin sečením s následným oddělením zrna v mláticím ústrojí od stébelnaté části rostliny. Zrno je následně dočišťováno a dopravováno do zásobníku zrna, odtud dle potřeby šnekovým dopravníkem transportováno do přistaveného vozu.
Obr. 8 Sklízecí mlátička Massey Ferguson 40 RS (MF 40 a 40RS v ječmeni, 2008)
Podvozek sklízecí mlátičky je kolový, přední hnací náprava je opatřena pneumatikami o rozměru 24,5 – 32“, zadní náprava s pneumatikami 500/60- 22,5“ je řiditelná. Brzdy jsou ovládány hydraulicky. Parkovací brzda je ovládaná mechanicky.
34
Základní technické parametry jsou uvedeny v tabulce 6. Tabulka 6: Základní parametry MF 40 RS (Dílenská příručka MF 34/36/38/40)
Parametr se základním žacím adaptérem bez žacího adaptéru s žacím adaptérem na transportním vozíku dle použitých pneumatik přepravní pracovní s vyprazdňovacím dopravníkem
Délka Šířka Výška
Hnací náprava Pneumatiky řídící náprava Hmotnost
Motor
se základním žacím adaptérem Typ Počet otáček Objem Válců Výkon Motorový olej Palivová nádrž Palivo
Rozměr Jednotka 10 567 mm 8 607 mm 16 130 mm 3 450 - 4 400 mm 4 000 mm 4 417 mm 24,5 - 32 " 30,5 -32 " Tera 73×44,00 - 32 " 500/60 - 22,5 " 600/50 - 22,5 " 12 920 kg VALMET 612 DSL -1 2200 min 7,4 l 6 195 kW 23 l 600 l nafta motorová -
Pojezd sklízecí mlátičky je zajišťován pomocí hydrostatického pohonu s třemi rychlostními rozsahy pro jízdu vpřed od rychlosti 0 [km.h-1] do rychlosti 26 [km.h-1] a třemi rychlostními rozsahy pro jízdu vzad 0 [km.h-1] do rychlosti 26 [km.h-1]. K přepravě žacího adaptéru při přejezdu sklízecí mlátičky na delší vzdálenosti nebo po úzkých místních komunikacích slouží transportní vozík, viz obrázek 2.
4.3. Postup likvidace pojistné události Nahlášení pojistné události Popis pojistné události Ke vzniku pojistné události došlo dne 13. 8. 2012 ve večerních hodinách, přibližně ve 21:39 hod., kdy na operační středisko HZS Kraje Vysočina nahlásil řidič
35
požár sklízecí mlátičky na poli v k. ú. Horní Radslavice na parcele číslo 1339/1, okres Žďár nad Sázavou, Česká republika. Po příjezdu jednotek PO hořela skoro celá sklízecí mlátička, která byla po neúspěšném pokusu o uhašení ručními hasicími přístroji odstavena na přilehlé louce, aby se zabránilo šíření požáru na nesklizený porost obilní kultury. Podle sdělení obsluhy bylo v době zasažení stroje požárem v zásobníku zrna celkem 6 000 kg sklizeného obilí odrůda Florett.
Údaje o klientovi Majitel:
AGRO Lhotka a. s. Zárybník 16 591 65 Lhotka IČ 010 25 325
Číslo pojistné smlouvy:
987-56426-26
Číslo leasingové/úvěrové smlouvy:
--- / ---
Číslo bankovního spojení pro výplatu pojistného plnění:
0056645919/0100
Údaje o poškozeném stroji Typ stroje:
sklízecí mlátička Massey Ferguson 40 RS
Rok výroby:
1999
VIN:
55458
Ohlašovatel Jméno, příjmení:
Jan Stehlík
Adresa:
Malá Úpa 13
Telefon:
777 070 111
Oznámení Policii ČR:
ano
Nahlášení pojistné události pojistiteli bylo provedeno následujícího dne, tj. 14. 8. 2012 telefonicky na Klientskou linku servisu České pojišťovny, kdy byl dohodnut i termín prohlídky likvidátorem na 15. 8.2012.
36
Registrace škodní události Na základě telefonického ohlášení pojištěného klienta byla pojistná událost zaevidována pojistitelem pod evidenčním číslem 3581197XX.
Kontrola pojistného krytí Podle uzavřené pojistné smlouvy č. 987-56426-26 a doplňkových pojistných podmínek bylo zjištěno, že pojistnou smlouvou je riziko požáru kryto, místem sjednaným pro pojištění je Česká republika. Sjednaná pojistná částka 6 900 000 Kč, dle přílohy č. 1 pojistné smlouvy (soupis pojištěných zemědělských strojů). Dále byla sjednána pro jednotlivé pojištěné věci spoluúčast ve výši 10 %, minimálně však 10 000 Kč. Doba trvání pojištění byla sjednaná s účinností od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012. Pojistné uhrazeno, stroj není zatížen nesplaceným leasingem nebo úvěrem. Prohlídka poškozeného stroje Prohlídka poškozené sklízecí mlátičky Massey Ferguson 40 RS, rok výroby 1999, VIN 55458, byla provedena místním šetřením dne 15. 8. 2012 likvidátorem pojišťovny. O této skutečnosti byl vyhotoven likvidátorem samostatný zápis o místním šetření. Stroj byl identifikován na základě výrobních štítků, viz foto obrázek 9 a 10, a byla vyžádána technická dokumentace stroje. Dále byla vyžádána účetní dokumentace ke stroji z evidence majetku firmy. Rozsah poškození sklízecí mlátičky požárem, viz pořízená fotodokumentace, obrázek 11, 12, 13, 14, ukazuje na totální škodu, která bude posouzena po odtažení do dílny majitele, rozhodnutí o možnosti opravy či použitelnosti některých funkčních skupin, po vyjádření příslušníka ZPP HZS ČR k příčině vzniku požáru a následně při celkovém vyčíslení škody. Šetřením na místě a výpovědí obsluhy stroje bylo zjištěno, že požár vzniknul v motorovém prostoru sklízecí mlátičky a odtud se postupně rozšířil. Dalším šetřením na místě bylo zjištěno, že na stroji byla za dobu jeho životnosti prováděna pouze základní předepsaná údržba, servisní úkony a měněny pouze běžné spotřební díly.
37
Fotodokumentace k pojistné události Detaily na výrobní štítky z rámu poškozeného stroje, podle nichž je možno stroj identifikovat, obrázek 9 a 10.
Obr. 9: Výrobní štítek
Obr. 10: Výrobní štítek
Celkový pohled z levé strany. Zde jsou zřejmé stopy po vysokém žáru na vypáleném laku od požáru v motorovém prostoru, obrázek 11.
Obr. 11: Celkový pohled z levé stany
38
Celkový pohled z pravé strany. Opět zřejmé stopy po vysokém žáru od požáru v motorovém prostoru, obrázek 12.
Obr. 12: Pravá strana celkový pohled
Obr. 13: Pravá strana detail
39
Detail motorového prostoru odkud se požár rozšířil na další funkční skupiny sklízecí mlátičky, obrázek 14.
Obr. 14: Detail motorového prostoru
Rozsah poškození sklízecí mlátičky Podrobnou prohlídkou v dílně majitele stroje bylo místním šetřením zjištěno poškození požárem (deformace žárem, vysokou teplotou) v tomto rozsahu: - poškozen motor - převodové a hydraulické ústrojí - elektroinstalace - rám stroje - mlátící ústrojí, vytřasadla, čistící ústrojí, šnekové dopravníky - zadní řídící náprava.
Použitelné skupiny, díly: - přední hnací náprava s převody (cena nových dílů 96 000 Kč) - žací adaptér (cena nového adaptéru 490 000 Kč) Ceny použitelných náhradních dílů, viz Zpráva k pojistné události - vyjádření k opravě a ceně použitelných dílů ze dne 22. 8. 2012 dodaná majitelem, byly konzultovány s autorizovaným servisem AGROCENTRUM ZS, s. r. o. Stránecká Zhoř. Uváděné ceny použitelných dílů se shodují. 40
Podle rozsahu škody se jedná o totální škodu, je neekonomické stroj opravovat. Doporučuji použitelné díly odprodat, kovové zbytky odevzdat do kovošrotu a pro pojistné plnění vycházet z ceny časové. Stanovení časové ceny sklízecí mlátičky Pořizovací cena nového stroje Pořizovací cena nového stroje byla doložena z evidence majetku firmy - karta majetku, inventární číslo 0101113. V době pořízení v roce 1999 činila: Sklízecí mlátička MF 40 RS : Žací lišta základní:
6 410 000 Kč 490 000 Kč
Cena celkem:
6 900 000 Kč
Základní amortizace stroje (ZA) Amortizace je snížení hodnoty (ceny) věci v závislosti na stáří, technickém stavu a dalších faktorech. Stáří sklízecí mlátičky v době pojistné události je 13 roků. Tabulková hodnota amortizace pro daný stroj dle tabulek ČP, skupina stroje „C“: ZA = 90 %. Technická hodnota stroje (TH) Technická hodnota stroje je zbytek technického života ke dni ocenění v porovnání s věcí novou. =
× 100 −
× 100 ± 10
%
Kde: THN – výchozí technická hodnota stroje (u strojů po GO 90 %, u ostatních 100 %) ZA – základní amortizace PS – přirážka nebo srážka dle zjištěného technického stavu v den prohlídky
=
100 × 100 − 90 × 100 ± 0 = 10 % 10
41
Hodnota kovového šrotu Za kovový šrot bylo utrženo podle předložených dokladů č. 459168, č. 459169 z kovošrotu Bomet s. r. o Pardubice celkem 39 005 Kč. Seznam dokumentace k pojistné události - pojistná smlouva č. 987-56426-26 ze dne 31. 12. 2011 - hlášení o pojistné události č. 381197XX ze dne 14. 8. 2012 - zápis o prohlídce poškozeného stroje na místě č. 381197/1 ze dne 15. 8. 2012 - výpis z majetkové evidence – karta majetku, inventární číslo 0101113 - provozní dokumentace – servisní manuál, provozní deník č. MF 40 RS/55458 - Zpráva majitele k pojistné události – vyjádření k opravě a ceně použitelných dílů ze dne 22. 8. 2012 - Odborné vyjádření k požáru HZS ČR, evidenční číslo události 6112005XXX ze dne 11. 9. 2012 - Stanovisko Policie ČR, evidenční číslo P-ČR- 25846/1 ze dne 9. 9. 2012 - účtenky o odevzdání kovového šrotu č. 459168, č. 459169, fa Bomet s. r. o.
Vyčíslení pojistného plnění na sklízecí mlátičce Na základě šetření pojistné události poškozené sklízecí mlátičky Massey Ferguson 40 RS (MF 40 RS), VIN 55458, rok výroby 1999, požárem dne 13. 8. 2012 vzniklým technickou závadou je výše amortizace a pojistného plnění uvedena v tabulce 7. Tabulka 7: Vyčíslení amortizace a výše pojistného plnění MF 40 RS, ceny bez DPH
Popis
Cena za jednotku [Kč]
Časová cena stroje 6 900 000 Žací adaptér 490 000 Koncové převody 96 000 Kovový šrot 39 005 Hrubé plnění Odpočet spoluúčasti 10 % Pojistné plnění celkem
Kusů 1 -1 -2 -1
42
Technická Cena celkem hodnota [Kč] [%] 6 900 000 -490 000 -192 000 -39 005
10 10 10
Výše poj. plnění [Kč] 690 000 -49 000 -19 200 -39 005 582 795 -58 280 524 515
Vyčíslení jiných škod vzniklých požárem (neuplatňovaných) Požárem dále bylo znehodnoceno vymlácené zrno v zásobníku zrna sklízecí mlátičky, potravinářská odrůda pšenice Florett, množství celkem 6 000 kg a použito 5 ks přenosných hasicích přístrojů práškových typ PG 6 kg Hastex & Hasper
a
Neuruppin (účelně vynaložené vlastní náklady na snížení škody). Na tyto škody pojištěný ani jiná třetí osoba neuplatnili požadavek na pojistné plnění. Podle Cenového hlášení pro obiloviny ze dne 22. 8. 2012 Státního zemědělského intervenčního fondu (2000 - 2013) byla v tomto období na Plodinové burze Brno cena potravinářské pšenice ve výši 5 760 Kč za tunu. Celkový výčet viz tabulka 8. Naplnění jednoho přenosného práškového přístroje, podle ceníku dostupného na internetu odborné firmy Jaroslav Vidím Hasicí přístroje.net (2006), zahrnuje cenu za 1 kg hasicího prášku, cenu za naplnění a cenu za následnou revizi přístroje před uvedením do používání. Použité přenosné hasicí přístroje typ PG 6 mají obsah hasiva 6 kg v jednom přístroji. Celkový výčet viz tabulka 8. Tabulka 8: Vyčíslení jiných škod (neuplatňovaných), ceny bez DPH
Cena za Cena celkem Množství jednotku [Kč] [Kč]
Popis Pšenice potravinářská Hasicí prášek 6 kg á 49 Kč Plnění hasicího přístroje Revize hasicího přístroje Hrubé plnění Odpočet spoluúčasti 0 % Pojistné plnění celkem
5 760 294 70 40
6 [t] 5 [ks] 5 [ks] 5 [ks]
34 560 1 470 350 200
Technická hodnota [%] 100 100
Výše poj. plnění [Kč] 34 560 1 470 350 200 36 580 0 36 580
Celkové vyčíslení a výše pojistného plnění Na základě zjištěných skutečností je celkové vyčíslení výše pojistného plnění vzniklých škod pojistné události č. 3581197XX uvedeno v tabulce 9, ceny bez DPH. Tabulka 9: Celkové vyčíslení a výše pojistného plnění, ceny bez DPH
Popis
MF 40 RS 582 795 10 524 515 ano 524 515
Výše škody [Kč] Spoluúčast [%] Výše poj. plnění Plnění uplatňována: ano/ne Celková výše poj. plnění [Kč]
43
Ostatní škody 36 580 0 36 580 ne 0
Rozhodnutí o pojistném plnění Vzhledem k výsledkům šetření likvidace pojistné události požárem poškozené sklízecí mlátičky Massey Ferguson 40 RS, VIN 55458, rok výroby 1999 a ke skutečnosti, že se dle Odborného vyjádření, které je evidováno u Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina pod evidenčním číslem 6112005XXX, jednalo o požár způsobený technickou závadou a Policie ČR dále věc nešetří, lze pojistné plnění v celkové částce 524 515 Kč bez DPH pojištěnému vyplatit.
44
5. DISKUSE A DOPORUČENÍ V době škodní události byly na zemědělském bazarovém trhu České republiky dostupné sklízecí mlátičky tohoto typu v průměrné cenové hladině 760 000 Kč bez DPH. Porovnáním časové ceny celého stroje ve výši 690 000 Kč, včetně žacího adaptéru, s pojistným plněním pojišťovny ve výši 524 515 Kč, po odečtu časové hodnoty žacího adaptéru a koncových převodů, odevzdaného kovového šrotu a odečtu spoluúčasti, lze souhlasit s teorií principu pojištění podle Vávrové, Doložílkové, Stuchlíka (2000). Ti definují princip pojištění jako mechanismus, kdy klient (pojištěný) přenese svá rizika, jejichž potenciální škodní důsledky se mu jeví z jeho individuálního hlediska jako neúnosné, na pojišťovnu (pojistitele), která při dostatečně velkém souboru rizik podobného charakteru je schopna celkově převzatá rizika při využití inkasovaného pojistného zvládat. Lze konstatovat, že pojištěný po vyplacení pojistného plnění, odprodeji použitelných dílů a kovového šrotu utržil finanční prostředky blížící se svou výší k cenám v té době nabízených strojů na bazarovém trhu. Prostřednictvím pojistitele snížil negativní dopad škodové události na ekonomické výsledky hospodaření svého podniku. Při požárech sklízecích mlátiček velice často dochází ke škodám velkého rozsahu, případně k totálním škodám a to vzhledem k faktu jaký materiál zpracovávají. Při sklizni dochází k vysoké prašnosti, zanášení filtrů a chladičů provozních náplní motoru, případně namotávání stébel zralé suché plodiny na točivé části stroje, které vede ke zvyšování teploty třením a může dojít k samovznícení. Důležitou prevencí je tedy dodržování technologických přestávek, pravidelná kontrola, údržba a čištění stroje během práce na poli. Kumhál a kol. (2007, s. 419) uvádí, že jedna z příčin vzniku požáru stroje je vadné ložisko, kdy vlivem zvýšeného tření dojde ke vznícení zpracovávaného hořlavého materiálu. Pojistná událost uvedená v této bakalářské práci, jejímž podkladem je Odborné vyjádření k požáru Hasičského záchranného sboru ČR, ve kterém je uvedena jako jedna z nejpravděpodobnějších příčin vzniku požáru právě technická závada na ložisku a volný klínový řemen, jeho teorii potvrzuje. Důležitým faktorem pro snížení škod na těchto strojích je nepodceňování požární prevence a zajištění vhodných hasebních prostředků v místě sklizně. Z Odborného vyjádření k požáru, ve kterém je uvedeno, že bylo použito 5 ks přenosných hasicích přístrojů je zřejmé, že jejich použitím sice nedošlo k uhašení, ale 45
ani k rychlému rozšíření požáru. Obsluha stroje tak získala čas na odstavení sklízecí mlátičky na louku, tím nedošlo k rozšíření na sklízenou obilní kulturu a dalšímu zvýšení škod. Nedostatek hasebních prostředků na místě události před příjezdem jednotek PO, měl však za následek takový rozsah škody, že byla po vyhodnocení označena za totální škodu. Lze tedy doporučit zajištění dostatečných hasebních prostředků na místě sklizně např. asistencí místně příslušné jednotky požární ochrany sboru dobrovolných hasičů obce.
46
6. ZÁVĚR V této bakalářské práci je vypracována zpráva o likvidaci pojistné události poškození sklízecí mlátičky požárem a zároveň přiblížena problematika sklízecích mlátiček, u kterých často dochází ke škodovým událostem vlivem požáru. Dále je přiblížena problematika zjišťování příčin požárů, pojišťovnictví, problematika oceňování movitého majetku a likvidace pojistné události na skutečném příkladu z praxe. Celkové plnění pojistitelem pojištěnému bylo ve výši 524 515 Kč z pořizovací ceny nového stroje 6 900 000 Kč a to při stáří v rozhodné době, kdy k pojistné události došlo, 13 roků. Dodržování zásad technologických přestávek na kontrolu a údržbu stroje během sklizně a dostatek hasebních prostředků by umožnily snížení škod na sklízecích mlátičkách vlivem požáru na minimální finanční částky.
47
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literární zdroje: [1]
BANASINSKÝ, Vladislav a Petr ŠEVĚČEK. Zjišťování příčin požárů. 1995. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - technická univerzita Ostrava, 1995. 1.vyd. ISBN 80-7078-270-6.
[2]
BRADÁČ, A. a kol. Soudní znalectví. 1. vyd. Brno: CERM, 2010. 242 s. ISBN 978-80-7204-704-8.
[3]
BŘEČKA, J. Stroje pro sklizeň pícnin a obilovin. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2001. ISBN 80-213-0738-2.
[4]
ČERVINKA, J. Mechanizace rostlinné výroby (sklizňové stroje a využití strojů v rostlinné výrobě): Návody na cvičení. 1. vyd. Brno: VŠZ, 1991. 171s.
[5]
MASSEY FERGUSON, Dílenská příručka: Sklízecí mlátičky MF 34/36/38/40, 1. vyd. Massey Ferguson, 1999. 569s.
[6]
KUMHÁLA, F. Zemědělská technika: stroje a technologie pro rostlinnou výrobu. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2007. 426 s. ISBN 97880-213-1701-7.
[7]
SIAŘ GŘ HZS ČR č. 9/2003, Hasičský záchranný sbor ČR, Praha 2003, 10 s.
[8]
VÁVROVÁ, E., DOLOŽÍLKOVÁ, M., STUCHLÍK, R. Pojišťovnictví, Vybrané kapitoly pro základní kurz, 1. vyd. Brno: VŠZ, 2000. 86 s. ISBN 80-7157-487-2.
[9]
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
[10]
Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany
[11]
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí)
[12]
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně
[13]
Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem 48
vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) [14]
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví
Internetové zdroje: [1]
Agriaffaires.cz. Kombajn Massey Ferguson MF 40 RS: Agriaffaires: použitá technika - inzeráty [online]. 2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:
zemědělská
http://www.agriaffaires.cz/pouzite-zarizeni/pouzite-kombajny/3340175/masseyferguson-mf-40-rs.html [2]
Česká pojišťovna. Povinné ručení - Česká pojišťovna [online]. 2013 [cit. 201304-17]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?povinne-ruceni
[3]
GORDEX s.r.o. Katalog: MF AKTIVA [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2013-0313].
[4]
Dostupné z: http://www.gordex.cz/?mf-activa,91
JANDA, David. Sklízecí mlátičky: Mlátící a separační mechanismy sklízecích mlátiček. Sklízecí mlátičky: Dokumenty [online]. 2011 [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://kombajny.wz.cz/document/mlatsep.pdf
[5]
Jaroslav Vidim, www.HASICI-PRISTROJE.net [online]. 2006 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.hasici-pristroje.net/cenik/
[6]
MF 40 a 40RS v ječmeni. Zemědělské foto z královéhradecka a okolí [online]. 2008 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://zddk.blog.cz/0808/mf-40-v-jecmeni
[7]
Statistická ročenka 2012. HZS ČR: Statistiky [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné
z:
http://www.hzscr.cz/clanek/statisticke
ročenky
hasičského
záchranného sboru cr.aspx [8]
Statistické údaje. Česká asociace pojišťoven: Statistiky ostatní [online]. 2013, 21. 2. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.cap.cz/statistics.aspx?t=1
[9]
Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2000-2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z:
http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/tis/cenovy_servis
49
8. SEZNAM TABULEK Tabulka 1
Požáry a škody podle místa vzniku
Tabulka 2
Přehled počtu pojištěných vozidel dle druhu pojištění
Tabulka 3
Přehled počtu pojistných událostí dle druhu pojištění
Tabulka 4
Přehled škod dle jednotlivých druhů pojištění
Tabulka 5
Nejčastější příčiny vzniku požárů
Tabulka 6
Základní parametry MF 40 RS
Tabulka 7
Vyčíslení amortizace a výše pojistného plnění MF 40 RS, ceny bez DPH
Tabulka 8
Vyčíslení jiných škod (neuplatňovaných), ceny bez DPH
Tabulka 9
Celkové vyčíslení a výše pojistného plnění
9. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1
Schéma sklízecí mlátičky
Obrázek 2
Žací adaptér s transportním podvozkem
Obrázek 3
Mláticí buben mlatkového typu
Obrázek 4
Klávesová vytřasadla
Obrázek 5
Stupňovité desky čistícího ústrojí
Obrázek 6
Zásobník zrna
Obrázek 7
Pohled na systém pohonu pomocí klínových řemenů
Obrázek 8
Sklízecí mlátička Massey Ferguson 40 RS
Obrázek 9
Výrobní štítek
Obrázek 10
Výrobní štítek
Obrázek 11
Celkový pohled z levé stany
Obrázek 12
Pravá strana celkový pohled
Obrázek 13
Pravá strana detail
Obrázek 14
Detail motorového prostoru
10. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1
Odborné vyjádření k požáru
Příloha č. 2
Zpráva k pojistné události
50
