Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Oddělení Expertního Inženýrství
Zpráva likvidace pojistné události poškození sklízecí řezačky požárem Bakalářská práce
Vedoucí Bakalářské práce: prof. Ing. Jan Mareček, Drsc.
Vypracoval: Lukáš Černý
Brno 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma zpráva likvidace pojistné události poškození sklízecí řezačky požárem vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně. Brno, dne 25. 1. 2013 Lukáš Černý
Poděkování Zde bych chtěl poděkovat všem přednášejícím v průběhu studia a především vedoucímu mé bakalářské práce panu prof. Ing. Janu Marečkovi, DrSc. za rady, připomínky a vedení bakalářské práce.
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá tématem likvidace pojistné události po požáru sklízecí řezačky. První část
bakalářské práce se věnuje terminologii a legislativě
v pojišťovnictví, požáru a jeho příčinám a dále popisu samojízdných sklízecích řezaček. Druhá část je zaměřena na vypracování samostatné likvidační zprávy, tato část obsahuje také prakticky využitelná doporučení, aby k takovýmto pojistným událostem nedocházelo. Účetní cena sklízecí řezačky v době požáru byla 1 000 000 Kč. Škoda byla odhadnuta na 800 000 Kč. V přílohách je práce doplněna o odborné vyjádření HZS, zakázkový list opravy a daňový doklad za odvoz kontaminovaného odpadu. Klíčová slova: pojišťovnictví, požár, sklízecí řezačka.
Abstract This bachelor thesis deals with investigation of the claim after the fire of the forage harvester. The first part of the work is focused on terminology and legislation in the insurance, fire and its causes and description of the self-propelled forage harvesters. The second part is focused on the development of self-liquidation report, this section also contains practically usable recommendation to avoid such damages. Book value of the forage harvester at the time of the fire was 1,000,000 CZK. Damage was estimated to 800 000 CZK. Annexes of the work is complemented by expert opinion FRS, custom sheet repair and invoice for the removal of contaminated waste. Key words: insurance, fire, forage harvesters.
OBSAH 1. Úvod.............................................................................................................................. 7 2. Cíl práce ........................................................................................................................ 8 3. Současný stav řešené problematiky .............................................................................. 9 4. Použitá terminologie ................................................................................................... 10 5. Právní úprava pojišťovnictví....................................................................................... 12 6. Likvidace pojistných událostí ..................................................................................... 13 6.1 Ohlášení škody klientem ....................................................................................... 13 6.2 Registrace škody ................................................................................................... 13 6.3 Prověření škody likvidátorem ............................................................................... 13 6.4 Likvidace pojistné události ................................................................................... 14 7. Požár ........................................................................................................................... 15 7.1 Příčiny vzniku požárů ........................................................................................... 15 7.1.1 Požáry v důsledku technických závad ........................................................... 16 8. Sklízecí řezačky .......................................................................................................... 19 8.1 Konstrukce sklízecích řezaček .............................................................................. 20 8.1.1 Základní jednotka .......................................................................................... 21 8.1.2 Adaptéry......................................................................................................... 26 9. Určení nebezpečí v rostlinné výrobě .......................................................................... 29 10. Likvidační zpráva k pojistné události vzniklé poškozením sklízecí řezačky Massey Ferguson požárem ........................................................................................................... 30 11. Diskuze a doporučení................................................................................................ 39 12. Závěr ......................................................................................................................... 40 13. Seznam použité literatury ......................................................................................... 41 14. Seznam obrázků ........................................................................................................ 42 15. Seznam tabulek ......................................................................................................... 42 16. Seznam příloh ........................................................................................................... 43
1. Úvod Pojišťovnictví je činnost zasahující do života každého z nás. Je to činnost, která má za úkol finančně vykompenzovat vzniklou pojistnou událost. O pojištění lze tedy hovořit jako o druhu finanční služby. Pojištění nabízí krytí rizik – pojistnou ochranu pro případ vzniku pojistné události, přičemž riziko představuje možnost vzniku událostí s výsledkem odchylným od cíle. Zemědělství je typická činnost, která vyžaduje pojištění. Na trhu jsou k dispozici speciální zemědělská pojištění, ta kryjí škody způsobená na plodinách a zvířatech. Pro případ pojištění zemědělských strojů jsou k dispozici strojní pojištění. V zemědělství se vyskytují stroje, které nemusejí být pojišťovány např. stroje pro zpracování půdy (pluhy, brány, válce). Většina strojů v zemědělství je drahá na pořízení a je výhodné je pojistit např. sklizňové stroje. Typickým příkladem stroje, který se pojišťuje, je sklízecí řezačka. Cena nové sklízecí řezačky se pohybuje v řádech milionů korun. V případě poškození nebo zničení nepojištěného stroje to může vést k vážným finančním problémům zemědělského podniku. Tyto stroje se nejčastěji pojišťují na novou cenu s podmínkou, že limitem plnění při totální škodě je časová cena stroje.
7
2. CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je vytvoření likvidační zprávy pojistné události poškození sklízecí řezačky požárem. Pojistná událost vznikla požárem samojízdné sklízecí řezačky značky Massey Ferguson v srpnu roku 2006 na katastrálním území obce Měřín. K požáru došlo při práci na poli a to konkrétně při sklizni slámy ze řádku po sklízecí mlátičce. Informace o příčinách vzniku požáru jsou získané přímo od hasičského záchranného sboru kraje vysočina územního odboru Žďář nad Sázavou. Informace o účetní hodnotě a tržní ceně stroje jsou získané od zemědělského podniku, který sklízecí řezačku v době vzniku pojistné události vlastnil.
8
3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Problematika likvidace pojistné události byla již řešena v mnoha bakalářských pracích. Likvidace pojistné události na stroji způsobené požárem byla řešena v závěrečné práci studijního programu: Technické znalectví a likvidace pojistných událostí. Jedná se o práce: „Likvidace pojistných událostí na strojích“ (Ing. Radek Vlasák, 2007) a „Likvidační zpráva na škodní události na poškození strojního zařízení, stroje“, (Ing. Radek Zeman, 2008). V prvním případě se jedná o pojistnou událost způsobenou na zemní fréze v důsledku požáru. V tomto případě byl požár způsoben nedbalostí při zpracování půdy. V druhém případě se jedná pojistnou událost způsobenou na mikrotunelovacím zařízením v důsledku požáru. Požár byl v tomto případě založen úmyslně. V obou případech se jedná o úplnou – totální škodu strojů, obě pojistné události byly šetřeny ze strany policie. Výše uvedené pojistné události jsou, co se týče rozsahu a způsobu poškození stroje nejpříbuznější s pojistnou událostí uvedenou v praktické části této práce.
9
4. POUŽITÁ TERMINOLOGIE Pojistná smlouva – je právní dokument, na jehož základě vzniká smluvní pojištění fyzických a právnických osob. Pojistná smlouva se vyhotovuje v písemné formě podle platných právních předpisů. Vyjadřuje konkrétní podmínky realizace pojištění závazné pro obě smluvní strany, pro pojišťovnu a pro klienta. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, pokud nastane nahodilá událost v pojistné smlouvě podrobně specifikovaná. Pojistník, který s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel, se v pojistné smlouvě zavazuje platit pojistné za poskytovanou pojistnou ochranu za stanovených podmínek. [11] Pojistitel – právnická osoba, která je oprávněná provozovat pojišťovací činnost, tj. komerční pojišťovna. [11] Pojistník – osoba fyzická nebo právnická, která uzavřela pojistnou smlouvu s pojistitelem a platí pojistné. [11] Pojištěný – osoba, na jejíž majetek, odpovědnost za škodu, život nebo zdraví se pojištění vztahuje. Na základě uzavřené pojistné smlouvy pojištěnému vzniká právo na pojistné plnění bez ohledu na to, zda pojištění sjednal sám nebo jiná osoba = pojistník. [11]
Pojistné – cena za poskytnutou pojistnou ochranu. Pojistné je úplata za přenesení negativních finančních důsledků nahodilosti z jednotlivých subjektů na pojistitele. Stručně: pojistné je cenou pojištění. [11] Pojistná událost – nahodilá událost, která postihne pojištěný předmět nebo pojištěnou osobu a je popsaná v pojistné smlouvě nebo ve všeobecných pojistných podmínkách. [11] Pojistné plnění – náhrada škody od pojistitele v případě, že dojde k pojistné události. Výše pojistného plnění se určuje podle zásad likvidace pojistných událostí a podle platných předpisů právních a cenových. [11] Pojistné podmínky – obsahují právní úpravu určitého druhu pojištění. Rozlišujeme všeobecné pojistné podmínky a zvláštní pojistné podmínky. [11] Pojistná částka – horní hranice pojistného plnění dohodnutá v pojistné smlouvě nebo určená právním předpisem. Měla by odpovídat pojistné hodnotě. [11]
10
Pojistná hodnota – hodnota pojištěné věci, z níž se vychází při stanovení výše pojistného.[11] Cena pořizovací – též „cena historická“. Cena, za kterou bylo možno věc pořídit v době jejího pořízení bez odpočtu opotřebení. [2] Obecná cena – též „tržní hodnota“, „tržní cena“, v zákonu o cenách a v zákonu o oceňování majetku „cena obvyklá“. Cena, za kterou je možno stejnou nebo porovnatelnou věc v daném místě a čase prodat nebo koupit. [2] Časová cena – časová cena je cena věci vypočtená bezprostředně před pojistnou událostí, tak že od prodejní či jiné obdobné ceny této věci stanovené k datu ocenění se odečte částka odpovídající skutečnému opotřebení dané věci, k němuž došlo v době od jejího pořízení jako nové od data ocenění. [2] Oprava – souhrn úkonů, jimiž se odstraňují následky opotřebení, mechanického poškození nebo výrobních vad věci nebo jejích částí. Opravou se obnovují jejich správné funkce a vzhledové vlastnosti. [2] Stáří – u motorových vozidel resp. strojů a zařízení stáří od data uvedení do provozu do dne, ke kterému je ocenění prováděno. [2] Životnost – schopnost objektu plnit požadované funkce do dosažení mezního stavu při stanoveném systému předpokládané údržby a oprav. Mezním stavem se rozumí stav objektu, ve kterém musí být další využití objektu přerušeno pro neodstranitelné porušení bezpečnostních požadavků, neodstranitelné překročení předepsaných mezí stanovených parametrů, neodstranitelné snížení efektivnosti provozu pod přípustnou hodnotu nebo nutnost provedení generální opravy. [2] Základní (tabulková) životnost – životnost předpokládaná předpisem, literaturou pro určitý druh věcí při provádění údržby. [2] Amortizace, opotřebení – snížení hodnoty věci v závislosti na stáří, technickém stavu a dalších faktorech. [2]
11
5. PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠŤOVNICTVÍ Právní úprava pojišťovnictví se dělí: •
Pojistné právo veřejné
•
Pojistné právo soukromé
Pojistné právo veřejné se týká zejména systémů a pravidel provozování činnosti patřících do odvětví pojišťovnictví, stanovuje pravidla a podmínky podnikání a státní dozor nad pojišťovnictvím. Základem je zákon o pojišťovnictví a související vyhlášky Ministerstva financí, stanovující tvorbu, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny. [11] Pojistné právo soukromé se týká pojištění jako právního vztahu a upravuje základní pravidla pro smluvní pojištění, jehož základem je pojistná smlouva. [11] Pojišťovnictvím se zabývají následující zákony a vyhlášky: •
zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví
•
zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě
•
zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí
•
zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
•
vyhláška č. 433/2009 Sb. o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny
•
vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví
•
vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí
•
vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [3]
Za tvorbu primární legislativy (zákonů) zodpovídá Ministerstvo financí. Za sekundární legislativu (za tvorbu prováděcích předpisů - vyhlášek) zodpovídá Česká národní banka.
12
6. LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ Likvidace pojistné události je charakterizována jako souhrn pracovních postupů, jejichž cílem je zjistit škodu a poskytnout pojistné plnění klientovi postiženému negativní nahodilou událostí. Pojistná událost, za kterou pojištěný žádá výplatu pojistného plnění, musí splňovat podmínky pojištění. Pojistná událost musí být tedy v souladu se všeobecnými pojistnými podmínkami uvedenými v pojistné smlouvě, dále smluvním ujednáním pojistitele a musí vzniknout v období, na které bylo pojištění sjednáno. [11] Postup při likvidaci pojistné události má čtyři základní fáze: 1. fáze – ohlášení škody klientem 2. fáze – registrace škody pojistitelem 3. fáze – prověření škody likvidátorem 4. fáze – likvidace pojistné události
6.1 Ohlášení škody klientem Škodu je třeba co nejdříve po jejím vzniku ohlásit bud přímo na pojišťovně, nebo zprostředkovateli pojištění, který je v tomto případě zástupcem příslušné pojišťovny. Pozdním oznámením vzniku škodní události může ztížit šetření pojistitele, což může mít za následek snížení pojistného plnění. Ohlášení škody musí být vždy písemné, aby mohlo být přijato jako podklad pro likvidaci škody. Právo na plnění z pojištění při vzniku pojistné události může být promlčeno ve lhůtě do tří let od doby, kdy mohlo být vykonáno poprvé. [11]
6.2 Registrace škody Na základě písemného ohlášení škody pojištěným nebo zplnomocněným zástupcem je tato škoda zaevidována a je jí přiděleno registrační číslo, pod kterým je pojistná událost u pojišťovny vedena. [11]
6.3 Prověření škody likvidátorem Likvidátor v této fázi naváže kontakt s pojištěným s cílem zjistit rozsah škody a pořídit její fotodokumentaci. Poté vyhotoví podrobný popis škody, zjistí její příčiny, způsob jejího odstranění a kdo je za ni odpovědný. Poté ověří, zda příčina vzniku škody skutečně odpovídala pojištěnému riziku a sepíše dokument o pojistné události. [11] 13
6.4 Likvidace pojistné události Likvidátor po ukončení všech nezbytných šetření, např. znaleckých posudků, zpráv policie apod. vypočítá pojistné plnění pojistné události. Po kontrole věcné správnosti likvidace pojistné události a schválení výpočtu pojistného plnění je pak vyměřená částka vyplacena pojištěnému. [11] Vznik pojistné události
Registrace
Písemně, telefonicky,
pojistné události
elektronicky
Administrace
Zadání prohlídky
Vyžádání potřebných
pojistné události
likvidátorovi
dokumentů
Provedení
Stanovení rozsahu
prohlídky PU
poškození
Kompletace
Kompletace
Posouzení
pojistné události
dokumentů
nároku na plnění
Stanovení výše
Převod plnění na
plnění PU
účet pojištěného
Uzavření
Revize pojistné
pojistné události
události
Obrázek 1 - Schema postupu při likvidaci pojistné události
14
7. POŽÁR Podle platného zákona o požární ochraně je požár definován jako každé nežádoucí hoření, při kterém došlo ke škodám na materiálních hodnotách, nebo které mělo za následek usmrcení nebo zranění osob. Za požár ve smyslu současně platných právních předpisů se považuje i nežádoucí hoření, při kterém sice nedošlo ke škodě, ale kde byly bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo materiální hodnoty. Platným zákonem ve výše uvedeném textu je, Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. [1] Požár je možné také definovat jako proces hoření, vzniklý nechtěně nebo úmyslně, který se bude rozvíjet a šířit do doby, než: •
shoří vše hořlavé
•
vzniknou podmínky pro samouhašení požáru
•
budou přijata aktivní opatření na jeho lokalizaci a uhašení [1]
Pro proces hoření je nutné vzájemné působení třech složek: •
hořlavé látky
•
vzdušného kyslíku
•
iniciačního energetického zdroje [7]
7.1 Příčiny vzniku požárů Pro účely jednotného statistického sledování událostí se požáry podle příčin jejich vzniku dělí na: •
požáry úmyslně založené
•
požáry způsobené dětmi do 15 let
•
požáry založené nedbalostí
•
požáry od komínových těles
•
požáry od topidel
•
požáry v důsledku technických závad
•
požáry samovznícením
•
požáry v důsledku výbuchů
•
požáry v důsledku manipulace s hořlavými látkami
•
požáry v důsledku mimořádných příčin 15
•
jiné příčiny vzniku požáru
•
dále nešetřené [7]
7.1.1 Požáry v důsledku technických závad Do této skupiny příčin vzniku požárů se zařazují technické příčiny s výjimkou komínových těles a topidel, které tvoří samostatnou specifickou skupinu. Z hlediska statistického sledování a možnosti vyhodnocování se tato skupina člení do níže uvedených podskupin: •
cizí předměty ve stroji
•
nesprávná údržba
•
výboje statické elektřiny
•
zkrat v rozvodových soustavách a elektrických zařízeních
•
jiskření v elektrických zařízeních
•
vada materiálu, konstrukce, opotřebení a stárnutí
•
úlety jisker z výfuků a parních strojů, případně brzdného systému
•
tření a přehřátí [7]
Požáry v důsledku vniknutí cizího předmětu do stroje Jedná se o úzce specifikovanou příčinu vzniku požáru, ke které dochází v důsledku vniknutí cizího předmětu do stroje, či technologického zařízení. Typickou příčinou je vniknutí kamene do senometu či samosběracího vozu. Jedná se o cizí předmět, který v technickém zařízení svou nežádoucí přítomností a pohybem vytváří mechanické jiskry, od kterých se vzněcují lehce hořlavé materiály (seno a sláma). Obdobně je tomu i u jiných technologických zařízení, kde cizí předmět narušuje průběh předem plánovaného technologického procesu a způsobuje havarijní stavy zařízení. [7] Požáry v důsledku nesprávné údržby V tomto případě se jedná o porušení technologických a jiných technických předpisů v oblasti údržby technologického i jiného zařízení. Zpravidla jde o neodborně prováděnou údržbu, a to především osobami bez příslušné odborné způsobilosti, či nedodržení stanovených termínů pravidelné údržby. K řádnému zdůvodnění této příčiny vzniku požáru je nutné seznámit se s příslušnými technickými předpisy pro provádění údržby na daném druhu zařízení. [7]
16
Požáry v důsledku výboje statické elektřiny Statická elektřina je ve své podstatě elektrická jiskra, která je zvláštním způsobem svého vzniku. Elektrostatické náboje nevznikají účinkem elektrického proudu, ale určitým pohybem izolovaných těles, jímž se náboj indukuje. Elektrostatické náboje však nevznikají pouze třením, ale mohou být vyvolány i dotykem, odtržením, lomem, vypařováním nebo indukcí. Elektrostatický náboj se může vytvořit jak na předmětech nevodivých, tak i na předmětech vodivých nebo polovodivých, pokud jsou dostatečně izolovány. Nejčastější příčinou hromadění elektrostatického náboje je pohyb, a to jak vlastní tak i styk s pohybujícími se částicemi zpracovávané hmoty. [7] Požáry v důsledku zkratu v rozvodových soustavách a elektrických zařízeních Elektrický zkrat – spojení dvou nebo více různých elektrických potenciálů přes velmi malý odpor. Příčiny zkratu jsou následující: •
nedokonalost, vady, nedotažené kontakty
•
nedostatečná zkratová odolnost a nedostatečné vzdušné vzdálenosti
•
poškození, cizí zásahy, povětrnostní vlivy
•
chybná manipulace
•
cizí kovové vodivé předměty na holých spojích
•
přepětí
Nejčastější příčinou je přepětí, které vzniká zpravidla nedostatečnou izolací v zařízeních. Často je zkrat vyvolán kombinací dvou nebo více příčin. [1] Požáry od nežádoucích přechodových odporů Přechodový odpor je způsoben nedokonalým dotykem spojované části vodiče s druhým vodičem nebo se svorkou, kdy proud z celkového průřezu vodiče musí náhle projít velmi malou styčnou ploškou, což znamená značně zvětšený odpor. Množství tepla, které se při tom tvoří za čas t je vyjádřeno následující rovnicí: [1] =
. .
17
Požáry nebo výbuchy od jiskření v elektrických zařízeních V praxi označujeme jiskření: • provozní • poruchové Oba typy jiskření vznikají všude tam, kde byl přerušen elektrický obvod, kterým protéká elektrický proud nebo kde byl odpojen obvod od napětí. Provozní jiskření – vzniklé na třecích a kluzných kontaktech nebo na dotykových kroužcích elektrických motorů – mezi uhlíky a kroužky nebo lamelami komutátorových motorů. Nelze mu zabránit, proto musí být izolováno od nebezpečného prostředí. Poruchové jiskření – vzniká na nedokonalých spojích, mezi vodiči se starou, poškozenou nebo navlhlou izolací, při náhodném mechanickém přerušení vodičů. [1] Vada materiálu, konstrukce, opotřebení a stárnutí Do této skupiny se zatřiďují takové příčiny vzniku požáru, jejichž důvod je v technických závadách materiálů, jejich stárnutí a opotřebení v důsledku provozu a používání. Typickou technickou závadou patřící do této kategorie je únik paliva u karburátorů a palivových čerpadel některých motorových vozidel. Jedná se o technickou vadu konstrukce vlisovaných ocelových nátrubků do těles karburátorů a palivových čerpadel, která jsou z hliníkových slitin. V důsledku neshodné tepelné roztažnosti obou materiálů dochází k jejich uvolnění. Obdobně je tomu u jiných materiálů, jejichž životnost je provozem překročena a ztrácejí původní vlastnosti. [7] Úlety jisker z výfuků a parních strojů, případně brzdného systému Tato skupina příčin vzniku požárů je tak úzce specifikovaná, že je dána vlastním názvem. V oblasti brzdného systému je nejčastější příčinou vzniku požáru úlet jisker z brzd souprav železniční dopravy. [7] Tření a přehřátí Do této podskupiny příčin vzniku požárů se začleňují případy vznícení látek a materiálů třením a přehřátím v důsledku působení jiného tepelného zdroje. Zpravidla se jedná o příčiny vzniku požárů v souvislosti s jinou technickou závadou. [7]
18
8. SKLÍZECÍ ŘEZAČKY Sklízecí řezačky jsou stroje, které porost sečou a řežou na krátkou řezanku. Současně řezanku dopravují do velkoobjemového vozu, nebo do zásobníku. Používají se k sečení nízkých plodin k přímému krmení, nebo k horkovzdušnému sušení. Výhodou řezání píce na poli je zvýšení objemové hmotnosti při přepravě, snadnější manipulace s řezankou a při srovnání s lisováním odpadají náklady na provázek. [10] Rozdělení sklízecích řezaček podle řezacího mechanismu: a) kolové b) bubnové •
s dlouhým bubnem
•
s krátkým bubnem
Kolové řezací mechanismy se používají u méně výkonných strojů, které bývají nesené na tříbodovém závěsu traktoru. Typickým příkladem je jednořádková sklízecí řezačka na kukuřici. S ohledem na stále se měnící polohu osy otáčení nožového kola a velké setrvačné síly není vhodné konstruovat nožové kolo o velkém průměru. [8] Bubnové říčky s dlouhým bubnem mají buben stejně dlouhý, jako šířku záběru. Materiál se dopravuje v celé šíři, ale kvalita řezu v tenké vrstvě není dobrá. Proto jsou tyto stroje použitelné výhradně pro silážní plodiny, kde při intenzivním stlačení na kvalitě řezanky příliš nezáleží a také silné stonky kukuřice nebo slunečnice lze řezat i za těchto podmínek. [8] S ohledem na nedostatky řezaček kolových i bubnových s dlouhým bubnem se dnes převážně a u výkonných strojů téměř výhradně používají bubnové řezačky s krátkým bubnem, které tvoří určitý kompromis mezi oběma krajnostmi v šířce ústí řezacího mechanismu. [8]
19
8.1 Konstrukce sklízecích řezaček Sklízecí řezačky jsou samojízdné, nesené nebo návěsné. Návěsné řezačky se používají zpravidla pouze pro sklizeň zeleného krmení, nesené se používají především pro malé výkonnosti při sklizni kukuřice na menších rodinných farmách. [8] Samojízdná sklízecí řezačka se skládá z níže uvedených částí: a) Základní jednotka •
Podávací ústrojí
•
Řezací ústrojí
•
Drticí ústrojí
•
Dopravní ústrojí
•
Energetický zdroj
•
Pohony a ovládání pracovních mechanismů
•
Kabina s kontrolními a ovládacími prvky
•
Rám s podvozkem
b) adaptéry
Obrázek 2- Sklízecí řezačka
20
Popis částí sklízecí řezačky: 1,2- podávací ústrojí
7- metač
3- protiostří
8- odhazovací koncovka
4- řezací buben
9- klapka
5- odhazové potrubí
10- detektor kovu
6- drticí válce
11- brousící zařízení
8.1.1 Základní jednotka Podávací ústrojí Podávací ústrojí dopravuje materiál od příslušného adaptéru k ústí řezacího mechanismu. Podávací ústrojí se skládá ze dvou dvojic válců. První dvojice válců má za úkol materiál přicházející od žacího nebo sběracího mechanismu dopravit. Následují válce vkládací, které materiál vkládají do ústí řezacího mechanismu. Podávací ústrojí je poháněno přes převodovku, kterou se dá měnit rychlost otáčení válců a tím nastavit délka řezanky. Díky převodovce, spojce a brzdě lze dosáhnout okamžitého zastavení vkladače nebo jeho zpětný chod. [8]
Obrázek 3- Podávací ústrojí New Holland [4]
Řezací ústrojí Řezací mechanismu sklízecí řezačky s krátkým bubnem se skládá z nožového bubnu o průměru 0,4 až 0,8 m a délky 0,45 až 0,7 m a protiostří. Počet nožů je 2 až 46 a bývá volitelný. Některé bubny mají dvě řady nožů o přibližně poloviční délce, než je délka řezacího bubnu. To je výhodné při vniknutí cizího tělesa do řezacího mechanismu. V tom případě dojde k poškození pouze jednoho nože a nemusí tak dojít k havárii 21
celého bubnu. Jiné stroje mají jednotlivé nože složeny i z více částí, např. 4, které jsou v případě potřeby výměnné. [8] Moderní stroje jsou však proti vniknutí cizích ocelových předmětů, které mohou způsobit havárii, chráněny automatickým zařízením. Podstatou je, že v podávacím ústrojí je v prvním spodním válci umístěn detektor ocelových předmětů. Ten identifikuje ocelový předmět při průchodu přes tento válec a okamžitě dá pokyn k zastavení podávacího ústrojí. Ocelový předmět se tak vůbec nedostane k řezacímu bubnu. [8]
Obrázek 4- Řezací buben New Holland [4]
Drticí ústrojí Vzhledem k přísným požadavkům na kvalitu řezanky, zvláště při sklizni celých rostlin, kde se požaduje mechanické narušení zrna jak obilí, tak kukuřice, se rozšířilo používání dořezávacích mechanismů nebo drtičů semen. V praxi se používají tato řešení: •
Dořezávací síta. Za řezací buben se vloží síto s kruhovými nebo čtvercovými otvory. Zvětší se tak opásání bubnu a ztíží odchod řezanky. Výkonnost stroje se však sníží a stoupnou energetické nároky.
•
Drhlíkové dno. Hladké dno pod řezacím bubnem se vymění za dno ve tvaru stupňovitých desek nebo za dno s žebrováním.
•
Drticí řezací bubny. Jedná se o řezací bubny s větším počtem nožů. Počet řad nožů je zpravidla dvojnásobný ve srovnání s klasickým řezacím bubnem.
•
Dvojice rýhovaných drticích válců. Válce jsou umístěny na místě výstupu řezanky z řezacího mechanismu. Jeden z válců je odpružený a jeden má vyšší obvodovou rychlost, než druhý. Materiál prochází mezerou mezi válci (1 až 25 mm) a je jimi drcen. Jedná se dnes asi o nejrozšířenější řešení. [8] 22
Obrázek 5 - Rýhované drtící válce New Holland [4]
Dopravní ústrojí Dopravníky řezanky mohou být: •
Pneumatické
•
Mechanické
•
Kombinované
Pneumatické dopravníky řezanky mohou mít ventilátor na samostatném hřídeli mimo hřídel nožového bubnu, po stranách nožového bubnu nebo se využívá ventilačních účinků samotného bubnu a současně kinetické energie, kterou udílí řezací buben řezance. [8] Mezi mechanické dopravníky řezanky se řadí dopravníky lištové a šnekové. Lištové dopravníky se skládají z příčných lišt tažených dvěma řetězy. Výhodou je to, že nerozhazují řezanku mimo vůz. Nelze ji však nasměrovat do určitého místa ve voze, jako koncovku dopravníku pneumatického. Také jsou poměrně těžké. Dnes se používají poměrně vyjímečně u silážních vozů. Šnekové dopravníky se vyskytují u některých sklízecích řezaček zahraniční výroby a slouží pro dopravu řezanky do metače. [8] U výkonných strojů se dnes nejčastěji používají metače, které jsou umístěny zpravidla za drtícími válci a dodávají řezance dostatečnou energii k její dopravě do vedle jedoucího velkoobjemového vozu. [8] Mezi další části dopravního ústrojí patří koncovka a klapka, ty mají za účel zajistit rovnoměrné zaplnění dopravního prostředku řezanky.
23
Obrázek 6 - Metací ústrojí New Holland [4]
Energetický zdroj Pro provoz samojízdných sklízecích řezaček se používají spalovací motory o výkonu 100 až 500 kW. Tyto výkony nejčastěji zabezpečují vznětové přeplňované šesti nebo osmi válcové motory. Motor pohání pracovní mechanismy, pojezdový mechanismus, čerpadla hydraulické soustavy, alternátor na výrobu elektrické energie a ventilátor chladičů vody a oleje. Část příkonu motoru je spotřebována na pojezd stroje (20 – 30 % výkonu motoru), další část příkonu je spotřebována na vkládání, řezání a dopravu materiálu (30 – 50 %) a zbylá část výkonu je ztrátová. Pohony a ovládání pracovních mechanismů Pohon pojezdových kol bývá řešen u moderních strojů zpravidla hydraulicky, u strojů s menší výkonností někdy také mechanicky. Řízení směru jízdy je hydrostatické, zapojeno v sérii s obvodem pro ovládání mechanismů, nebo má samostatný hydraulický obvod. Pracovní mechanismy sklízecích řezaček jsou poháněny mechanicky, elektricky nebo hydraulicky. Ovládají se tyto mechanismy: •
Zvedání žacího válu
•
Zvedání přiháněče širokozáběrového žacího válu pro vysoké plodiny
•
Natáčení odhazové koncovky a klapky
•
Pojezdový variátor při mechanickém pohonu pojezdových kol
24
Hydraulická soustava samojízdných sklízecích řezaček slouží k těmto účelům: •
Řízení směru jízdy
•
Ovládání pracovních mechanismů
•
Pohon pracovních mechanismů
•
Pohon pojezdových kol [8]
Pohon pracovních mechanismů je obvykle řešeny tak, že nožový buben je poháněn od motoru řemenovým převodem, který umožňuje přerušení přenosu výkonu. Jedná se o řemenovou spojku. Další převody slouží k pohonu mechanismů žacího válu a přes reverzační převodovku také pro pohon vkladače. [10]
Obrázek 7 - Systém pohonu pracovních mechanismů New Holland [4]
Kabina s kontrolními a ovládacími prvky Základními požadavky na kabinu jsou především funkčnost, ergonomie, dobrý výhled z kabiny a snadnost ovládání. V kabině dnešních řezaček hýbá zabudován monitor, na kterém obsluha stroje vidí důležité údaje o jeho činnosti. Má- li stroj hydrostatický pohon pojezdových kol, je v kabině jediná ruční páka, kterou se stroj rozjíždí a zastavuje, mění pojezdová rychlost i smysl jízdy vpřed a vzad a také brzdí. Novější stroje mají na této páce umístěny také další základní ovládací prvky (ovládání adaptérů, natáčení odhazové koncovky a klapky). [8]
25
Rám s podvozkem Rám sklízecí řezačky je uložen poměrně nízko a je svařovaný. Přední hnací kola mají zpravidla pevnou nápravu s koncovými převody. Zadní řídící náprava je výkyvná a může být vybavena přídavným hydrostatickým pohonem kol. [10] 8.1.2 Adaptéry Adaptéry se připojují k základní jednotce řezačky, díky adaptérům lze použít stroj pro sklizeň širší škály plodin. Adaptéry zajišťují větší využití řezačky během roku. Adaptér pro sběr ze řádků Tento adaptér se používá především pro sklizeň píce za účelem jejího následného senážování. Před sběrem je píci třeba posekat (např. rotačním žacím strojem), usušit na přibližně 40 % vlhkosti a nařádkovat shrnovačem. V průběhu sušení se píce obrací pomocí obraceče. [8]
Obrázek 8 - Adaptér pro sběr ze řádků New Holland [4]
Univerzální žací adaptér pro vysoké plodiny. Tento adaptér se používá pro tlustostébelnaté plodiny seté do řádku i plošně. Skládá se ze dvou nebo více bubnů rotujících okolo svislé osy, které mají na spodní části připevněny nože k uříznutí stonků a na horní části prsty, dopravující uříznuté plodiny ke vkladači řezačky. [10]
26
Univerzální žací adaptér pro vysoké plodiny má tu výhodu, že při jeho použití není nutno respektovat při sklizni, to jak byl porost při setí založen. Se strojem proto není nutné jezdit ve směru zasetých řádků, jako se řádkovým žacím adaptérem pro vysoké plodiny. [8]
Obrázek 9 - Univerzální žací adaptér pro vysoké plodiny New Holland [4]
Řádkový žací adaptér pro vysoké plodiny Tento adaptér má samostatné jednotky vytvořené z děličů a dvou řetězových dopravníků s unášeči. Děliče navádějí řádek rostlin k řetězovým dopravníkům. Po zachycení stonků dopravníkem dojde k jejich uříznutí buď prstovou žací lištou, nebo rotačním žacím mechanismem se svislou osou otáčení. Při sklizni je nutné přizpůsobit organizaci práce tomu, jak byl porost založen. [8]
Obrázek 10 - Řádkový žací adaptér pro vysoké plodiny New Holland [4]
27
Adaptér pro sklizeň rychle rostoucích dřevin Adaptér je vybaven zařízením, které před řezačkou sklápí stromky. Sklopené stromky jsou následně odříznuty buď jedním, nebo dvěma vertikálními pilovými kotouči a poté jsou podávacím ústrojím vloženy do řezacího ústrojí řezačky. Tento typ adaptéru zajišťuje větší využití řezačky během roku a tím redukuje fixní náklady na jednotku výkonu. Adaptér je určen pro sklizeň vrbových a mladých topolových porostů do průměru 15 cm.
Obrázek 11 - Adaptér pro sklizeň rychle rostoucích dřevin New Holland [4]
28
9. URČENÍ NEBEZPEČÍ V ROSTLINNÉ VÝROBĚ Odvětví zemědělství se privatizováním rozpadlo na velké množství malých subjektů. Při této transformaci došlo k rozsáhlé obměně řídicích pracovníků, jejichž znalosti předpisů k zajištění bezpečnosti práce, technických zařízení, ochrany zdraví a předpisů stanovujících pracovní podmínky jsou většinou nedostatečné. Dalším nepříznivým faktorem v zemědělství je nedostatek finančních prostředků, který způsobuje zpomalení obměny techniky a potíže s její údržbou. [10] Tabulka 1 - Určení nebezpečí u sklizňových strojů [9]
Zdroj nebezpečí Výška stroje
Šířka stroje
Délka stroje a soupravy
Nebezpečí
Zásady bezpečné práce
Kolize při průjezdu nízkými
Znalost technických hodnot
profily
stroje a dopravního značení
Kolize při průjezdu úzkými profily
Přeprava po komunikacích podle předpisů (maximální šířka 3m)
Kolize při průjezdu úzkými
Zvýšená pozornost při
profily
přepravě Dodržení dovolené hmotnosti
Hmotnost soupravy
Ztráta ovladatelnosti stroje
soupravy, kontrola tlaku v pneumatikách, dodržení povolené rychlosti soupravy
Přítomnost nepovolaných osob v pracovním prostoru
Hmotné škody a úrazy
stroje Sklon terénu
Převrácení stroje.
Otáčení a couvání
Ztráta ovladatelnosti stroje
Vytahování a vlečení
Přetížení spojky
Připojování a odpojování adaptérů Strojní části rotační nebo s posuvným pohybem
Nesprávné připojení ke stroji
Namotání na rotační části
29
Pečlivá kontrola pracovního prostoru Dodržovat předepsanou svahovou dostupnost Nevypínat spojku na svahu a neřadit převodové stupně Použití tažné tyče nebo lana Připojovat a odpojovat bezpečně na bezpečném místě Použití ochranných krytů a dílů
10. LIKVIDAČNÍ ZPRÁVA K POJISTNÉ UDÁLOSTI VZNIKLÉ POŠKOZENÍM SKLÍZECÍ ŘEZAČKY MASSEY FERGUSON POŽÁREM Tato likvidační zpráva je vypracována jako součást bakalářské práce absolventa studia bakalářského studijního programu Technické znalectví a pojišťovnictví. Likvidační zpráva vychází ze skutečné pojistné události, proto jsou některé údaje ve zprávě a přílohách vynechány nebo znečitelněny pro zachování ochrany osobních údajů. Číslo pojistné události:
XXXXXXXXXX
Číslo pojistné smlouvy:
XXXXXXXXXX
Platnost pojištění:
od 15. 10. 2005
Pojištěný:
Pojištěný
Popis škody:
Požár sklízecí řezačky Massey Ferguson 5150
Prohlídka a fotodokumentace provedena technikem pojišťovny. Ve spise doloženo:
Zpráva hasičského záchranného sboru Zakázkový list opravy stroje
Předmět pojištění:
Sklízecí řezačka
Pojistné uhrazeno:
Ano
Datum vzniku škody:
21. 08. 2006
Místo vzniku škody:
katastrální území Měřín pozemek R - 14 Blatiny
Příčina škody:
Požár
Pojistná částka/limit:
4 000 000 Kč
Spoluúčast:
10 %, minimálně však 10 000 Kč
30
Rekapitulace základních faktů Dne 21. 8. 2006 v podvečerních hodinách došlo k požáru samojízdné sklízecí řezačky Massey Ferguson 5150. K požáru došlo při práci na poli a to konkrétně při sklizni slámy ze řádků po sklízecí mlátičce. Z odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina, které je přílohou likvidační zprávy vyplívá možná příčina vzniku požáru. Pravděpodobnou příčinou požáru je vznícení hořlavého prachu a dalších nečistot v motorovém prostoru řezačky, nelze však ani vyloučit technickou závadu na elektrické instalaci. V době příjezdu HZS hořela téměř celá řezačka včetně strniště na ploše cca 10 x 70 m. Rychlost šíření požáru na stroji značně ovlivnily provozní kapaliny, které se vyskytují v různých soustavách stroje (nafta, hydraulický olej, motorový olej). Zásahem HZS nedošlo k rozšíření požáru na celou řezačku a rovněž bylo zamezeno šíření požáru po strništi. Vzhledem k intenzitě hoření je na místě stroj považován za totálně zničený s hodnotou využitelných zbytků rovnající se ceně kovového odpadu. Ke škodě došlo na stroji, který je v pojistné smlouvě uveden, v důsledku pojistného nebezpečí, na které se pojištění vztahuje. Pojistná událost je tedy považována za likvidní.
Obrázek 12 - Ohořelá sklízecí řezačka – levá strana [5]
31
Obrázek 13 - Ohořelá sklízecí řezačka - pohled zepředu [5]
Obrázek 14 - Ohořelá sklízecí řezačka - pravá stran [5]
Obrázek 15 - Motorový prostor řezačky [5]
32
Hlášení pojistné události K pojistné události došlo dne 21. 8. 2006 v podvečerních hodinách přibližně v 18:30 v oblasti katastrálního území Měřín pozemek R- 14 Blatiny. Pojistná událost byla pojistiteli nahlášena následující den tedy 22. 8. 2006.
Prohlídka poškozeného stroje Dne 23. 6. 2006 byla pracovníkem pojišťovny provedena prohlídka poškozeného stroje Massey Ferguson 5150, který je předmětem pojistné smlouvy. Po prohlídce stroje je stroj považován za zničený, jedná se tedy o totální škodu. Identifikace stoje podle výrobních štítků nebyla provedena, výrobní štítky byly následkem požáru zničeny.
Činnost pojištěné společnosti Pojištěná společnost se zabývá především rostlinnou výrobou a živočišnou výrobou. Rostlinná výroba je orientována na pěstování plodin pro krmivovou základnu společnosti či spolupracujících firem a je doplněna o pěstování plodin tržních – konzumních brambor, potravinářské pšenice, sladovnického ječmene a řepky olejné. Živočišná výroba společnosti je zaměřena na chov skotu, prasat a oborový chov zvěře.
Činnost poškozeného stroje Samojízdná sklízecí řezačky jsou využívány při přípravě krmiv pro živočišnou výrobu a výrobu řezanky pro energetické účely. Při sklizni řezanky je porost posečen pomocí žacího válu nebo adaptéru. Sklizený materiál je poté dopraven pomocí podávacího mechanismu do řezacího ústrojí. Řezací mechanismus se v dnešní době nejčastěji konstruuje jako bubnový, u starších strojů může být použit i kolový řezací mechanismus. Nařezaný materiál je pomocí metače a ventilačního účinku řezacího mechanismu dopravován do dopravního prostředku. Výroba řezanky přímo na poli má výhodu při dopravě materiálu a ve výkonnosti. Řezanka má v porovnání s celými rostlinami vyšší měrnou hmotnost a to má za následek vyšší efektivitu dopravy.
33
Popis stroje Stroj je poháněn řadovým vznětovým šesti válcovým motorem. Pojezd stroje je řešen hydrostatickým převodem s náhonem na přední nápravu, zadní náprava je řídící. Pracovní ústrojí – vkládací a řezací ústrojí je umístěno před přední nápravou. Vkládací ústrojí je poháněno přes převodovku a je opatřeno spojkou a brzdou. Řezací ústrojí je bubnové a je poháněno řemenovým převodem. Dopravní ústrojí je opatřeno metačem, který je poháněn řemenovým převodem. Základní technické údaje stroje uvádí níže uvedená tabulka: Tabulka 2 - Rozměrové parametry
Ukazatel
Massey Ferguson 5150
Délka [mm]
6 420
Šířka [mm]
3 300
Výška [mm]
3 535
Rozvor [mm]
2 700
Hmotnost [kg]
9 210
Tabulka 3 – Výkonnostní a technické patametry
Ukazatel
Massey Ferguson 5150
Motor
-
Výkon [kW]
302
Objem [l]
12,5
Počet válců
6
Palivová nádrž [l]
680
Řezací buben
-
Průměr [mm]
610
Šířka [mm]
680
Počet nožů
48
Otáčky [min-1]
1 200
Hmotnost [kg]
340
Rok výroby/výrobní číslo
1997/nezjištěno
Stav počítadla motohodin
nezjištěno 34
Podle zjištěných údajů z provozní dokumentace se jedná o stroj, který byl pravidelně udržovaný. Z dokumentace stroje nelze zjistit stav počítadla motohodin. Aktuální provozní kniha nebyla předložena. Tento typ sklízecí řezačky firmy Massey Ferguson se vyráběl od roku 1994 do roku 1997.
Stanovení časové ceny stroje Pořizovací cena nového stroje Stroj byl pojištěn na novou cenu, s podmínkou že limitem plnění při zničení stroje je jeho časová cena. Pro zjištění časové ceny stroje je třeba nejprve určit novou cenu stroje. V době pojistné události již nebyl tento typ sklízecí řezačky na trhu dostupný. Z účetní evidence předložené pojištěným lze stanovit historickou pořizovací cenu stroje 4 000 000 Kč s DPH. Technická hodnota stroje (TH) Stroj by zařazen do amortizační skupiny pro stroje s předpokládanou životností 10 let. V době pojistné události se jedná o stroj starý 9 let. U takto starých strojů je obvyklá technická hodnota 14 %. Dle doloženého zakázkového listu opravy navýšeno o 5 % za provedenou údržbu a opravu. Podle metody oceňování hmotného majetku se určí technická hodnota stroje dle vztahu: =
∗ 100 − 10
∗ 100 ±
%
Kde značí: THN – výchozí technická hodnota strojů (u strojů po GO 90 %, u ostatních 100 %) ZA – základní amortizace PS – přirážka nebo srážka dle zjištěného technického stavu při prohlídce =
100 ∗ 100 − 86 ∗ 100 + 5 = 14,7 % 10
35
Přirážka 5 % dle zjištěného technického stavu je uplatněna z důvodu provedené údržby a opravy stroje 3 měsíce před vznikem pojistné události (zakázkový list opravy stroje je přílohou práce) Výpočet časové ceny Časová cena stroje je vyjádření jeho skutečné technické hodnoty k datu ocenění a obecně se určí vynásobením výchozí ceny a technické hodnoty stroje dle vztahu: #Č =
%# ∗ 100
&č
Kde značí: VC – výchozí cena stroje TH – technická hodnota stroje #Č =
4 000 000 ∗ 14,7 = 588 000 &č 100
Vypočtená časová cena je s DPH.
Porovnán nákladů na opravu Limitem pojistného plnění tohoto stroje je jeho časová cena, která činí 588 000 Kč. Po odborné konzultaci v autorizovaném servisu strojů Massey Ferguson byla oprava stroje prohlášena za neekonomickou. Náklady na opravu stroje by přesahovaly časovou cenu stroje, škodu lze považovat za totální a stroj za zničený.
Stanovení použitelných zbytků Na základě prohlídky stroje a s ohledem na způsob poškození nebyla možná použitelnost zbytků stroje na náhradní díly. Po vypuštění všech provozních náplní a separaci nekovových částí stroje lze prodat stroj společnosti zabývající se odkupem druhotných surovin. Při uvažované hmotnosti zbytku stroje 7 tun a ceně železného odpadu 3 Kč/kg činí cena zbytku 21 000 Kč.
36
Pojistně technické údaje Stroj byl pojištěn pro případ krádeže a poškození jakoukoli nahodilou událostí, která není v pojistné smlouvě vyloučena. Pro poškození požárem se tedy vztahuje výplata pojistného plnění. Stroj byl pojištěn na novou cenu s podmínkou, že při totální škodě je limitem plnění časová cena stroje. Pojistná částka byla sjednána na hodnotu 4 000 000 Kč, spoluúčast pojištěného činí 10 %. Pojištěný doložil doklad vlastnictví stroje, výpis z účetní evidence.
Dodržení pojistných podmínek Pojištěný doložil vedení evidence stroje a jeho údržby. Doložena byla také kvalifikace obsluhy stroje. V době vzniku pojistné události nedošlo k porušení pojistných podmínek, které jsou uvedeny v pojistné smlouvě. Podle vyjádření HZS kraje Vysočina nebylo zjištěno porušení předpisů o požární ochraně. Nelze tedy využít práva krácení pojistného plnění vůči pojištěnému.
Návrh výpočtu pojistného plnění Časová cena stroje
588 000,- Kč
Cena použitelných zbytků
- 21 000,- Kč
Škoda na stroji
567 000,- Kč
Odečet spoluúčasti 10 % (ze škody)
56 700,- Kč
Podpojištění
nebylo uplatněno
Výsledné pojistné plnění
510 300,- Kč
Pojistné plnění v celkové výši 510 300 Kč s DPH bude vyplaceno na účet poškozeného klienta.
37
Vyčíslení další škody V důsledku poškození stroje požárem došlo ke kontaminaci zeminy únikem provozních kapalin ze stroje. Tato kontaminovaná zemina o hmotnosti 7 420 kg musela být odvezena společností zabývající se odvozem nebezpečných odpadů. Výplata pojistného plnění za odvoz kontaminované zeminy byla uplatněna z povinného ručení stroje (škoda nevznikla na provozovaném stroji, ale provozem stroje na majetku třetí osoby). Škoda
70 638,- Kč
Odečet spoluúčasti 10 % (ze škody)
63 574,- Kč
Pojistné plnění je stanoveno na základě předložených dokladů provedených prací za účelem odstranění škody způsobilou firmou. Pojistné plnění v celkové výši 63 574 Kč s DPH bude vyplaceno na účet poškozeného klienta.
38
11. DISKUZE A DOPORUČENÍ Tato část bakalářské práce se zabývá praktickými doporučeními, aby nedocházelo k pojistným událostem způsobených na zemědělských sklizňových strojích. Jednotlivá nebezpečí uvedena v tabulce číslo 1 (Určení nebezpečí u sklizňových strojů) nepředstavují totální škodu stroje, ale pouze částečnou škodu. Totální škodu stroje představuje především poškození v důsledku požáru. Jednotlivé příčiny vzniku požáru jsou rozebrány v kapitole 7.1, přičemž nejčastější příčina vzniku požáru na zemědělských strojích je v důsledku technické závady na stroji. V konkrétním případě uvedeném v likvidační zprávě se jedná o požár v důsledku vznícení nečistot v motorovém prostoru. Podle výše uvedených příčin vzniku požáru se jedná o požár způsobený v důsledku nesprávné údržby. Z konkrétního případu lze odvodit několik praktických doporučení, aby se předcházelo obdobným pojistným událostem. •
Provozovat technicky nezávadný stroj
•
Provozovat pouze udržovaný a čistý stroj
•
Údržbu mohou provádět pouze kvalifikovaní pracovníci
•
Údržbu řádně evidovat (z důvodu případného pojistného plnění)
•
Mít k dispozici ve stroji přenosný hasicí přístroj (práškový)
Výše uvedené doporučení by měl dodržovat ve svém zájmu pojištěný. Ze strany pojišťoven se jedná o zábrannou činnost, která se snaží předcházet vzniku pojistných událostí. V konkrétním případě by zábranná činnost představovala zájem pojišťovny na protipožárních opatřeních a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Postup likvidace pojistných událostí je obdobně řešen v knize: „Expertní inženýrství v systémovém pojetí“ (Janíček Přemysl, Marek Jiří a kolektiv autorů, 2013). Podobně je řešen postup likvidace pojistné události v závěrečných pracích: „Likvidace pojistných událostí na strojích“ (Ing. Radek Vlasák, 2007) a „Likvidační zpráva na škodní události na poškození strojního zařízení, stroje“, (Ing. Radek Zeman, 2008). Postupy likvidace pojistných událostí, které jsou uvedené ve výše zmíněných závěrečných prací a knize potvrzují správný postup likvidace v praktické části této bakalářské práce.
39
12. ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo vysvětlení pojmů souvisejících s likvidací pojistných událostí a postup likvidace pojistné události. Dále je práce zaměřena na zjišťování příčin vzniku požáru, které souvisí s konkrétním případem uvedeným v likvidační zprávě. Dále byly v teoretické části bakalářské práce popsány sklízecí řezačky a používané mechanismy u těchto specifických zemědělských strojů. V praktické části bakalářské práce je vypracovaná z dostupných zdrojů samostatná likvidační zpráva. Tato pojistná událost se stala před téměř sedmi roky, z tohoto důvodu bylo obtížné sehnat odpovídající podklady o provozovaném stroji, jako je stav počítadla motohodin, výrobní číslo stroje, údaje o údržbě a opravách. Tyto údaje jsou pro likvidaci pojistných událostí nezbytné a mohou značně ovlivnit výsledné pojistné plnění. Pojistné plnění ovlivnila technická hodnota stroje, která byla navýšena o 5 %, z důvodu provedené údržby a opravy stroje 3 měsíce před vznikem pojistné události. Výše uvedené pojistné plnění se od skutečného mohlo zásadně lišit, z důvodu nedostatku informací o použitelných zbytcích stroje. V likvidační zprávě jsou použitelné zbytky stroje uvažovány pouze ve formě šrotu, ve skutečnosti však mohly být některé nepoškozené části stroje zhodnoceny jako náhradní díly. Navrhované pojistné plnění bylo vypočteno na hodnotu 510 300 Kč s DPH.
40
13. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BANASINSKÝ V a ŠEVĚČEK P. Zjišťování příčin požáru. Ostrava: Vysoká škola báňská - technická univerzita Ostrava, 1995. ISBN 80-7078-270-6 [2] BRADÁČ, Albert, Miroslav KLEDUS a Pavel KREJČÍŘ. Soudní znalectví. Vyd. 1. Brno: Cerm, 2010, 242 s. ISBN 978-80-7204-704-8 [3] Cap.cz: Právní předpisy - ČR [online]. 2010 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+pr%C3%A1v n%C3%AD+p%C5%99edpisy+%C4%8CR [4] Farmsystems.sk: New Holland FR 9040. [online]. 2010 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.farmsystems.sk/navigator/newholland/rezacky/online/modely/FR9040/r_gal .html [5] HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR KRAJE VYSOČINA [cit. 25. 4. 2013] [6] JANÍČEK, P a MAREK, J. Expertní inženýrství v systémovém pojetí. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 592 s. ISBN 978-80-247-4127-7 [7] KOLEKTIV AUTORŮ. Zjišťování příčin vzniku požárů I. Praha: Ministerstvo vnitra - Ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2000. ISBN 80-902852-1-X [8] KUMHÁLA, František. Zemědělská technika: stroje a technologie pro rostlinnou výrobu. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2007, 426 s. ISBN 978-80-2131701-7. [9] NOVÁK, Milan. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v zemědělství. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2008. ISBN 978- 80-86973-96-8 [10] ROH, Jiří, František KUMHÁLA a Petr HEŘMÁNEK. Stroje používané v rostlinné výrobě. 2.vyd. . Praha: ČZU, 2000, 269 s. ISBN 80-213-0614-9. [11] VÁVROVÁ, E, DOLOŽÍLKOVÁ M a STUCHLÍK R. Pojišťovnictví: Vybrané kapitoly pro základní kurs. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-80-7157-487-3
41
[12] VLASÁK, R. Likvidace pojistné události na strojích: Závěrečná práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Institut celoživotního vzdělávání, 2007. 41 s. Vedoucí závěrečné práce Jan Mareček [13] ZEMAN, R. Likvidační zpráva na škodní události na poškození strojního zařízení, stroje: Závěrečná práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Institut celoživotního vzdělávání, 2008. 38 s. Vedoucí závěrečné práce Jan Mareček
14. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Schema postupu při likvidaci pojistné události .......................................... 14 Obrázek 2- Sklízecí řezačka ........................................................................................... 20 Obrázek 3- Podávací ústrojí New Holland [4] ................................................................. 21 Obrázek 4- Řezací buben New Holland [4] ..................................................................... 22 Obrázek 5 - Rýhované drtící válce New Holland [4] ....................................................... 23 Obrázek 6 - Metací ústrojí New Holland [4] .................................................................... 24 Obrázek 7 - Systém pohonu pracovních mechanismů New Holland [4] ......................... 25 Obrázek 8 - Adaptér pro sběr ze řádků New Holland [4] ................................................ 26 Obrázek 9 - Univerzální žací adaptér pro vysoké plodiny New Holland [4] ................... 27 Obrázek 10 - Řádkový žací adaptér pro vysoké plodiny New Holland [4] ..................... 27 Obrázek 11 - Adaptér pro sklizeň rychle rostoucích dřevin New Holland [4]................. 28 Obrázek 12 - Ohořelá sklízecí řezačka – levá strana [5] .................................................. 31 Obrázek 13 - Ohořelá sklízecí řezačka - pohled zepředu [5] ........................................... 32 Obrázek 14 - Ohořelá sklízecí řezačka - pravá stran [5] .................................................. 32 Obrázek 15 - Motorový prostor řezačky [5] ..................................................................... 32
15. SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Určení nebezpečí u sklizňových strojů [9].................................................... 29 Tabulka 2 - Rozměrové parametry ................................................................................. 34 Tabulka 3 – Výkonnostní a technické patametry............................................................ 34
42
16. SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Odbroné vyjádření HZS ............................................................................... 44 Příloha 2 – Daňový doklad za odvoz odpadu ................................................................. 47 Příloha 3 – Zakázkový list opravy .................................................................................. 48
43
Příloha 1
44
45
46
Příloha 2
47
Příloha 23
48
