Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Volnočasové aktivity žáků obchodních akademií Závěrečná práce

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Volnočasové aktivity žáků obchodních akademií Závěrečná práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Mgr. Petra Kadlecová

Ing. Petra Procházková

BRNO 2011

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma „Volnočasové aktivity žáků obchodních akademií“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Brně dne 14. února 2011

Poděkování Děkuji PhDr. Janě Čihounkové za odborné vedení, ochotu a trpělivost. Dále děkuji všem pedagogům obchodních akademií, kteří nechali své žáky vyplnit dotazník ve svých hodinách a pomohli tak vzniknout této závěrečné práci.

Abstrakt PROCHÁZKOVÁ, P. Volnočasové aktivity žáků obchodních akademií Brno: Mendelova univerzita, 2011. Tématem závěrečné práce jsou volnočasové aktivity žáků obchodních akademií. Teoretická část je zaměřena na důležitost kvalitně stráveného volného času, nejčastější determinanty prostředí, a také na současné trendy ve volbě volnočasových aktivit. Empirická část práce vyhodnocuje dotazníkové šetření z hlediska způsobu a volby volného času u žáků obchodních akademií z pohledu celkových výsledků a dále provádí komparaci u žáků z měst a vesnic. Klíčová slova: Volný čas, aktivity, kroužky, žáci, obchodní akademie Abstract PROCHÁZKOVÁ, P. Leisure Activities of business academy students Brno: Mendel University, 2011th The theme of the thesis is the Leisure Activities of Business Academy Students. The theoretical part focuses on the importance of spending quality leisure time, the most common environmental determinants, as well as on current trends in the choice of leisure activities. The research evaluates the survey in terms of method and choice of free time of the business academy students from the perspective of the overall results and provides comparison with pupils from towns and villages. Keywords: Leisure time, activities, clubs, students, business academy

Obsah

1.

ÚVOD ............................................................................................................................ 6

2.

CÍL PRÁCE ................................................................................................................... 7

3.

MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ .................................................................. 7

4.

LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................... 8

5.

4.1

Volný čas ............................................................................................................ 8

4.2

Typologie volného času ...................................................................................... 9

4.3

Životní styl ........................................................................................................ 10

4.4

Instituce zaměřené na trávení volného času...................................................... 11

4.5

Faktory ovlivňující chování mládeže ................................................................ 12

4.6

Současný trend ve volném čase ........................................................................ 14

4.7

Volný čas jako investice do budoucna .............................................................. 17

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 19 5.1

Charakteristika souboru .................................................................................... 19

5.2

Celkové výsledky .............................................................................................. 20

5.3

Výsledky za skupinu žáci z vesnic.................................................................... 30

5.4

Výsledky za skupinu žáci z měst ...................................................................... 35

6.

DISKUZE .................................................................................................................... 41

7.

ZÁVĚR ........................................................................................................................ 44

8.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 46

9.

PŘÍLOHY .................................................................................................................... 47 9.1

Dotazník - Volnočasové aktivity u středoškolské mládeže .............................. 47

9.2

Průvodní dopis pedagogům............................................................................... 52

1. ÚVOD Volný čas u zaměstnaných lidí je tak nedostatkové zboží a přesto jsou mezi námi tací, kteří ho mají k dispozici a neumí s ním mnohdy kvalitně naložit. Jsou to žáci středních škol, kteří po školní výuce, splnění domácích povinností a napsání domácích úkolů řeší mnohdy dilema, co s volným časem? Někteří si tuto otázku ani nepoloží a okamžitě zapínají počítač v lepším případě televizi. Ti aktivnější se jdou „projít ven“. Budou oba dva ilustrované případy jednou prospěšné těmto mladým lidem? Budou se moci pochlubit nějakým zvláštním uměním, nějakou životní výhrou či osobním úspěchem? Na základní škole, zejména na prvním stupni, jsou to rodiče, kteří vybírají zájmové kroužky a snaží se děti směřovat určitým směrem, někoho sportovně, jiného zase umělecky. Již na druhém stupni si žák sám uvědomuje, co ho baví, a této aktivitě se věnuje pod dohledem rodičů nadále, a nebo žák odmítne pokračovat v tom, čemu se již několik let věnoval. Situace žáka střední školy je jiná, zde je v zájmu žáků samotných, v jaké činnosti bude dál rozvíjet svůj talent, trávit volný čas a rozvíjet svoji osobnost. Představy rodičů se s představami těchto žáků často velmi lišší, přesto organizovaně trávený volný čas je pro ně jako vychovatele příjemnější, než odmítnutí veškerých volnočasových aktivit. V dnešním uspěchaném světě je téma volnočasových aktivit mládeže aktuálnější než dříve. Tento fakt je dán tím, že kvalita a způsob trávení volného času významně ovlivňuje budoucí život a žebříček hodnot jedinců. Vhodně zvolený koníček, kterému se ve svém volném čase budou žáci středních škol věnovat, dokáže zahnat nudu a stereotyp, který je pro tuto věkovou kategorii nebezpečným. Žáci, kteří nemají žádné volnočasové aktivity, inklinují často k různým závislostem. Nemusí to být přímo kriminalita, kouření, drogy, ale dnes často diskutované agresivní počítačové hry.

6

2.

CÍL PRÁCE

Hlavní cíl práce je zjistit charakteristiky typické pro způsob trávení volného času žáků obchodních akademií ve věku 15 – 19 let, a dále porovnání těchto charakteristik u žáků, kteří žijí ve velkých městech a žáků žijící v malých městech nebo vesnicích. Dalším cílem je na základě odborné literatury poukázat na možnosti a důležitost volby způsobu trávení volného času. Dále upozornit na nejčastější a nejdůležitější determinanty prostředí, které ovlivňují mládež a také poukázat na současné trendy ve volbě volnočasových aktivit.

3. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Závěrečnou práci tvoří literární přehled a vlastní práce. První část řeší volný čas na úrovni teoretické. Je zaměřena na pojem volný čas, způsoby trávení volného čas a další pojmy, které s hlavním tématem úzce souvisí, z pohledu několika autorů, kteří se této problematice věnují ve svých publikacích. Empirická část závěrečné práce je postavena na dotazníkovém šetření. Vyplněné dotazníky podaly obraz o potřebách, kvalitě, způsobu a preferenci volnočasových aktivit u zkoumaného vzorku. Dotazník „Volnočasové aktivity mládeže“ byl dostupný v elektronické podobě na webových stránkách www.ppartep.wz.cz (znění dotazníku viz příloha č. 1). Na základě průvodního dopisu (viz příloha č. 2) byli osloveni pedagogové obchodních akademií po celé České republice s žádostí, aby se jejich žáci zúčastnili dotazníkového šetření. Výběrový soubor tvořili žáci obchodních akademií. Dotazník čítal 12 vlastních otázek a 4 identifikační. Mezi identifikačními otázkami se nacházela otázka na bydliště respondenta, která člení vzorek respondentů na dva zkoumané celky, které jsou v rámci závěrečné práce srovnávány mezi sebou. Při zpracování dotazníku byly výsledky vyhodnoceny sumarizací údajů, tj. rozdělení zjištěných hodnot znaků na četnosti absolutní a nejvíce byly využity četnosti relativní.

7

4. LITERÁRNÍ PŘEHLED 4.1 Volný čas Na otázku, co je to volný čas, odpovídá Němec (2002), že „je to čas, v němž člověk svobodně volí a dělá takové činnosti, které mu přinášejí radost, potěšení, zábavu, odpočinek, které obnovují a rozvíjejí jeho tělesné a duševní schopnosti, popř. i tvůrčí schopnosti.“ Pojem „volný čas“ je označován jako odpočinek, rekreace, zájmové činnosti, zábava, dobrovolné vzdělávání a i časové ztráty s těmito činnostmi spojené. Je důležité od sebe oddělit pracovní činnosti, povinnosti a volný čas. Někdy jsou považovány za volnočasové aktivity i drobné práce v domácnosti, ale není to tak. Ve volném čase se věnujeme činnostem, které máme rádi, které nás baví, uspokojují nás, přinášejí radost a uvolnění. Nedostatek osobních kvalitních zájmů chápeme jako závažný negativní osobnostní rys, dlouhodobý nedostatek pocitu ze smysluplného využití volného času vyvolává nespokojenost, rozladěnost a bývá často zdrojem různých výstřelků v chování. Pestrost volného času závisí na věku, pohlaví, vzdělání, tělesné a duševní kondicí, zaměstnáním jedince, rodinným stavem a tradicemi daného prostředí. Dospělí lidé si svůj volný čas koordinují sami, sami se rozhodují, co a kdy budou dělat, ale u dětí a u mládeže je žádoucí pedagogické ovlivňování a to z výchovných důvodů. Děti ještě nemají dostatek zkušeností a neumí se orientovat v oblastech zájmových činností. Proto se může špatně trávený volný čas stát zdrojem velmi vážného ohrožení, jako například úrazy, šikana, překročení zákona, agresivita, proto by se mělo s výchovou k volnému času začít již od nejútlejšího věku. Zde sehrávají velkou roli i mimoškolní výchovná zařízení a organizace Další vlivy jsou škola, učitelé, kamarádi, vrstevníci, hromadné sdělovací prostředky, literatura. Neznamená to jen pozitivní vzory, ale i negativní Do volnočasových aktivit dětí nepatří vyučování, základní péče o zevnějšek, povinnosti spojené s provozem rodiny a domácnosti. To znamená, že součástí volného času není jídlo, spánek, zdravotní péče, hygiena a jiné činnosti zabezpečující biologickou existenci (Pávková, 2002). 8

4.2 Typologie volného času Na problematiku volného času se můžeme dívat z několika různých pohledů, např.: - ekonomické hledisko, - sociologické a sociálně-psychologické hledisko, - politické hledisko, - zdravotně-hygienický pohled, - pedagogické hledisko. Ekonomické hledisko – je důležité, kolik prostředků investuje společnost do zařízení pro volný čas. Volný čas není jen vzdělávací a výchovná činnost, ale stalo se z něj i komerční odvětví, které však rezignuje na vzdělávací cíle a kultivaci osobnosti. Průmysl volného času je největším odvětvím světového hospodářství. Řadí se sem zábavní průmysl, sportovní organizace, cestovní kanceláře, výrobce oblečení pro sport a volný čas aj. O úrovni společnosti svědčí i to, kolik prostředků jsou lidé ochotni věnovat pro využití volného času. Sociologické a sociálně-psychologické hledisko – přispívají činnosti ve volném čase k utváření mezilidských vztahů a pomáhají tyto vztahy kultivovat? Absence sociálních vazeb jsou jedny z vlivů, které formují jedince tak, že s ním lze lépe manipulovat a který nalézá možnost seberealizace v sociálně závadném prostředí. Dalším, silně působícím sociálním vlivem jsou hromadné sdělovací prostředky, zejména televize. Jejich působení je jistě v mnoha směrech pozitivní, ale jsou zde i mnohá nebezpečí plynoucí z nevhodných pořadů, např. detektivní a kriminální seriály vyšetřující brutální vraždy, s otevřenými pohledy na mrtvoly a provedení těchto trestných činů. Vlastní aktivita je nahrazována pasivním sledováním akcí bez hlubšího prožitku. Politické hledisko – do jaké míry stát svými orgány zasahuje do volného času obyvatelstva a jaká bude školská politika. Zda v rámci školské soustavy bude věnována patřičná pozornost i zařízením pro ovlivňování volného času, avšak při ovlivňování volného času dětí a mládeže by stát neměl narušovat jeho základní specifika. Státní zainteresovanost spočívá především v zakládání a ovlivňování zařízení pro volný čas 9

dětí a mládeže, v pomoci organizacím, sdružením a spolkům pracujícím s dětmi a mládeží, vytváření kladných postojů dospělých členů společnosti k dětským aktivitám ve volném čase, v konstituování pedagogiky volného času a přípravy profesionálních i dobrovolných pedagogů pro tuto činnost. Zdravotně-hygienické hledisko – sleduje, jak lze ve volném čase podporovat zdravý tělesný i duševní vývoj člověka. Zdravotníky zajímá respektování křivky výkonnosti jedince, hygiena prostředí, duševního života a sociálních vztahů, uspořádání režimu dne. Správné využívání volného času se pozitivně projevuje ve zdravotním stavu člověka (Pávková, 2002).

4.3 Životní styl Způsob využívání volného času je jedním z důležitých ukazatelů životního stylu. Životní styl je souhrn životních forem, které jedinec aktivně prosazuje. Zahrnuje hodnotovou orientaci člověka, projevuje se v jeho chování, i ve způsobu využívání a ovlivňování materiálních i sociálních životních podmínek. Každý člověk má systém hodnot, který je individuální a utváří se vlivem životních podmínek a aktivitou jedince. Pro některé lidi je největší hodnotou práce, plnění povinností chápou jako své životní poslání a volný čas je pro ně něco nepatřičného a nesprávného. Takovým lidem jsou často svěřovány mimořádné a vyčerpávající úkoly. A pokud jsou to matky rodin, často zápasí s časem, přehnaný smysl pro povinnost je zdrojem konfliktů v rodině, selhávají a cítí se nespokojeny a nepochopeny. Volný čas je pro ně v podstatě nedosažitelný. Pro jiné lidi jsou pracovní povinnosti nutné zlo a zájmy a koníčky jsou pro ně nejvýznamnější životní náplní. Někdy se vyhraněné zájmové činnosti stanou novým povoláním.Podceňování, ani přeceňování volného času není správné. Člověk by měl uvést do rovnováhy povinnosti a volný čas. Obě oblasti jsou v životě stejně významné. Dále se hodnotová orientace projevuje v protikladu mít či být. Mnozí lidé se zaměřují spíše na nákup drahého zboží, než na jeho využití ve volném čase. Toto zboží si kupují proto, že v očích ostatních si zvyšují svou osobní prestiž. Takový příklad můžeme vidět 10

například u špičkově vybavených lyžařů, kteří na svahu pózují, ale nelyžují, apod. Volný čas ovlivňuje i míra aktivity, kolik úsilí je člověk schopen a ochoten vynaložit pro splnění svých plánů a tužeb. Například člověk toužící poznat cizí země usilovně pracuje, šetří, do určité míry omezuje své potřeby, studuje cizí jazyky, historii a geografii a po určité době realizuje své plány. Jinému stačí číst knihy o cizích zemích, dívat se na fotografie a dokumentární filmy. Každý člověk dává ve svém volném čase přednost buď samotě, menšímu kolektivu anebo rušnějšímu společenskému životu. Existují osamělí turisté, i účastníci hromadných organizovaných dálkových pochodů. Základní návyky a postoje si všichni přinášíme ze své původní rodiny a proto při výběru partnera posuzujeme i jeho vztah k volnému času. V partnerských vztazích je důležitá vzájemná tolerance, zakazovat partnerovi jeho zájmové činnosti je chybné a poškozuje to kvalitu vztahu. Kvalitní osobní záliby člověka jsou velkou celoživotní oporou. Existují období, ve kterých se to projevuje zvláště výrazně, např. mateřská dovolená, odchod dospělých dětí z rodiny, odchod do důchodu, ztráta zaměstnání, ztráta životního partnera, nemoc, apod. Například manželé středního věku, jejichž děti se osamostatnily a opustily domov, jsou často bezradní a nedokáží zaplnit vzniklý prostor a v tomto období mohou vznikat manželské konflikty (syndrom prázdného hnízda). Pokud si takoví partneři zachovali svoje zájmy z mládí, mohou je nyní intenzivněji rozvíjet. Není nutné, aby zájmy byly společné, ale aby byly pochopené a tolerované. Osobní zájmy a záliby dokáží někdy člověka zachránit v náročných životních situacích, neštěstích a ztrátách (Pávková, 2002).

4.4 Instituce zaměřené na trávení volného času Mezi společenské instituce, kde děti a mládež tráví svůj volný čas po škole, řadíme např.: školní družiny – zaměřují se na práci s dětmi prvního stupně základní školy a zpravidla jen nižších ročníků, zajišťuji sociální péči a bezpečnost dětí v době, kdy jsou rodiče v zaměstnání,

11

školní kluby – pracují s dětmi středního školního věku, se žáky druhého stupně základní školy (vzhledem k ekonomickým problémům škol se kluby ruší, a to výrazně snižuje možnost ovlivňovat volný čas dospívajících v období časné adolescence, které je z výchovného hlediska velmi významné), střediska pro volný čas dětí a mládeže – zahrnují bývalé domy dětí a mládeže, stanice turistů a přírodovědců a stanice zájmových činností, zaměřují se především na realizaci specializovaných činností pod odborným pedagogickým vedením, domovy mládeže, dětské domovy. Dětí a mládež se ve svém volném čase dále mohou vzdělávat v činnostech, které je zajímají. Mohou navštěvovat: základní umělecké školy – nabízí hudební, taneční, výtvarné a literárně – dramatické obory dětem, mládeži i dospělým s vyhraněnými zájmy a schopnostmi v estetickovýchovné oblasti, připravují pro studium na středních a vysokých školách s uměleckým zaměřením, jazykové školy – má obdobnou funkci v oblasti výuky cizích jazyků, občanské sdružení, sdružení dětí a mládeže, tělovýchovné a sportovní organizace a osvětová zařízení (Pávková, 1999).

4.5 Faktory ovlivňující chování mládeže Chování a jednání mladých lidí, jejich vlastnosti a projevy jsou ovlivněny různými vnitřními i vnějšími činiteli, které na jedné straně podmiňují vznik důležitých obecných rysů v dospívání, na druhé straně však způsobují rozvoj individuálních odlišností každého chlapce a dívky. Některé z těchto formativních rysů jsou typické pouze pro adolescenci, jiné se v průběhu vývoje dítěte nezměnily, ale jsou prožívány odlišným způsobem, jiné existovaly už v předchozích stadiích, ale v dospívání nabývají odlišné kvality. V životě dospívajících převládá zaměření na dospělost, mění se životní cíle a postoje, vztah k sobě a k jiným. Mizí dětská vyrovnanost a rovnováha. V dospívání se mění rejstřík činností, vynořují se nové potřeby, jiné se stávají naléhavějšími. Mladý člověk se osamostatňuje, touží po osobní nezávislosti a svobodě. Chce se samostatně 12

rozhodovat v závažných věcech i v maličkostech. Činí si nároky na volbu přátel, způsob trávení volného času i oblékání. V práci i zábavě usiluje o získání znaků, dovedností a vlastností, jež mu symbolizují dospělost. Postoj k těmto znakům, vlastnostem a dovednostem však nemusí vždy odpovídat systému hodnot, které jim přikládá výchova a škola. Typické pro mnohé chlapce i dívky může být v tomto období dovednost řídit auto či motocykl, kouřit, mít známost, umět hrát šachy, karty a jiné společenské, hry, chodit do restaurací a zábavních podniků, pít alkoholické nápoje atd. Společenské vlivy Již od narození je vývoj dětské psychicky velmi silně ovlivňován společenskými vztahy, kontakty a interakcemi s lidmi, s nimiž je dítě v každodenním bezprostředním styku. Zprvu je to matka, otec, sourozenci, rodiče, známí, učitelky v mateřské škole atd. V průběhu školní docházky se vzájemné styky dětí mezi sebou i s dospělými rozšiřují. Společenské vlivy lze třídit různým způsobem a podle různých hledisek, např. - vlivy prvotních a druhotných skupin, v nichž jedinec žije, - skupiny formální a neformální, - vlivy bezprostřední a zprostředkované, - vlivy konkrétní a celospolečenské, Z hlediska výchovného rozlišujeme působení funkcionální a intencionální apod. Rodina je prvotní neformální skupina, v níž je jedinec angažován celou svou osobností a která má velký význam při formování každého člověka. Adolescent je velmi silně ovlivňován předchozí rodinnou výchovou, rodinnými vztahy, v nichž dítě vyrůstalo i osobním příkladem rodičů. Život každé rodiny má své vyhraněné charakteristické znaky, takže mezi jednotlivými rodinami existují velké kvalitativní rozdíly jak ve vzájemných vztazích, tak i v míře a síle výchovného působení. Vrstevníci Únik z rodiny je posilován potřebou sdružovat se s mladými lidmi stejného věku, uzavíráním kamarádských a přátelských svazků, touhou po společenském životě mimo rámec rodiny a zájem o styky s mladými lidmi opačného pohlaví. 13

Vrstevnické skupiny mají různou tvářnost a úroveň. OD dívčích a chlapeckých kamarádských dvojic, které mají společná tajemství, společné zájmy učí se spolu a chodí spolu ven, přes neformální skupiny sdružující mládež kolem určitých zájmů a činností až po skupiny organizované, jakými může být školní třída, ale také chuligánská parta, představující pro mladistvého určitou možnost společenského využití. Ačkoliv žáci střední školy se účastní života různých skupin, přece školní třída, kterou navštěvují, hraje důležitou sociální úlohu v jejich životě. Učitel by měl být seznámen se strukturou a vnitřní dynamikou každé třídy, ve které učí. Podstatné rozdíly v základních rysech mládeže však vznikají vlivem společensko historických podmínek, jimiž prošla a prochází mládež každé země, v níž žije. Na mládež tedy působí faktory ekonomické, sociální i ideologické (Single, 1966).

4.6 Současný trend ve volném čase Volný čas se stal bohatstvím společnosti a lidským a sociálním zdrojem dalšího rozvoje společnosti. Disponibilní čas je říší lidské svobody, v níž člověk může být sám sebou a ve svobodně zvolených aktivitách sám sebe rozvíjet a seberealizovat se. Rozvojem sebe sama v relevantní míře současně také rozvíjí společnost. Význam tohoto rozměru volného - disponibilního času je diferencován podle stavu rozvoje dané společnosti a jejich

společenských

vztahů

(především

ekonomických)

a

pozice

jedince

ve společnosti. Tam, kde je člověk v pracovní době odcizen sám sobě, evoluční a individuální význam volného času stoupá. Objem volného času ve společenské evoluci narůstal po dvou osách. První dimenze znamenala při rozvoji výrobních a společenských sil dosažení situace, v níž nejdříve jedinci a posléze sociální skupiny ve specifickém postavení se mohli do určité míry vymanit z činností nezbytných pro jejich přežití a přežití jejich rodiny, rodu, kmene. Tedy v prvé dimenzi šlo o vznik subjektů s disponibilním časem. Okruh subjektů s disponibilním časem postupně narůstal až k situaci, kdy disponibilní čas se stává „sociální výbavou“ každého člena dané společnosti.

14

V druhé dimenzi jde o postupný kvantitativní nárůst volného času těchto subjektů. Spojením obou dimenzí získáváme objem disponibilního času dané společnosti, který je významnou potencialitou společnosti. Je to oblast, v níž je společnost osvobozena od nezbytných činností pro svou prostou reprodukci a jako výraz svobodné subjektivity člověka může docházet uvnitř společnosti a prostřednictvím společnosti k seberealizaci člověka a k evolučnímu posunu společnosti. Podobného charakteru jako volný - disponibilní čas je v důsledku vývoje společenských vztahů a výrobních sil vznik sociální kategorie mládeže. Příčiny jejího vzniku a její společenská funkce jsou podobné jako u disponibilního času. Vzniká jako společenská nadstavba v rozvinuté společnosti, která má již tolik zdrojů, že může vyčlenit vrstvu populace v určité fázi socializace a pouze jí připravovat na její kvalitní budoucí působení ve společnosti. Vznik sociální skupiny, která se může pouze připravovat, kultivovat, vzdělávat je revolučním milníkem ve společenské evoluci. Úhrnný disponibilní čas společnosti je potencionalitou, možným lidským a sociálním zdrojem společenského rozvoje. V tomto směru lze úhrnný disponibilní čas společnosti považovat za významný indikátor stavu společnosti. O transformaci potenciální dimenze disponibilního času do společenské reality rozhodují další atributy společnosti jako je vzdělanostní struktura, infrastruktura společnosti pro volnočasové aktivity, instituty

a

mechanismy

pro

implementaci

výsledků

volnočasových

aktivit

do společenských procesů, rozvoj lidské kreativity ve společnosti, jak ve směru její hloubky, tak rozšíření v podílu populace, kvalita naplňování volného času, propojenost volnočasových aktivit, infrastruktury volnočasových aktivit, apod. s hlavními procesy společenské reprodukce. Za života posledních generací se neustále urychluje proměna charakteru trávení volného času. Akcelerace těchto proměn je spojena s technologickým vývojem a s nástupem nových médií. Pro současnou starší generaci hlavním médiem, které proměnilo její volný čas a životní styl, byla televize, pro současnou generaci mládeže to jsou nové informační a komunikační technologie: osobní počítač, mobil, internet. Tato podoba médií se technologicky a funkčně propojuje v multimédiích, spojujících vlastně celý technologický a mediální vývoj 20. a 21. století. 15

Zdroj: http://blisty.cz/art/29205.html Předchozí graf ukazuje jak se ve věkové skupině 15 – 18 let od roku 1982 vyvíjely frekvence vybraných volnočasových aktivit. V metodice opakované ve výzkumech od roku 1982 respondent přiřazoval v baterii volnočasových aktivit frekvenci, s jakou danou

aktivitu

provozuje: 1 nikdy, 2 výjimečně, 3 občas

či

alespoň

jednou

měsíčně, 4 často či alespoň jednou týdně, 5 denně anebo téměř denně. V grafu jsou uvedeny průměry aktivit dané věkové skupiny. V referátu použitá data jsou z empirických výzkumů, které byly realizovány v rámci grantu MPSV ČR „Vliv komputerizace na edukační procesy a na osobnost člověka v informační společnosti“. Jednak jde o reprezentativní výzkum české populace, jehož data byla získána technikou standardizovaného rozhovoru na výběrovém souboru 1818 respondentů. Druhý výzkum byl realizován na základních a středních školách, technikou sběru dat bylo dotazníkové šetření. Jedná se o předběžné výsledky, prozatím bylo nahráno 718 dotazníků. Na počátku devadesátých let se objevuje hlavní nositel formující se informační společnosti – osobní počítač. Zatímco v minulosti trvalo i generace než inovace prostoupila celou společností a stala se součástí jejího života, nasycení společnosti sofistikovanou inovací, jakou osobní počítač bezesporu je, proběhlo v rozmezí sociálního věku jedné generace mládeže, jak ilustruje graf. V současnosti mládež 16

ve věku 15 – 18 let využívá počítač se stejnou frekvencí, jako sleduje televizi, což je dlouhodobě nejfrekventovanější volnočasová aktivita. Již v roce 2000 česká populace trávila s médii třetinu svého bdělého stavu a dvě třetiny volného času. Kvalitativně nová situace nastává od konce devadesátých let, kdy ve spektru médií si česká společnost osvojuje další technologii-internet. Prostřednictvím těchto dvou technologií dochází ke konstrukci virtuální reality a kyberprostoru. Volný čas, který děti, mládež, střední i starší generace prožívají s médii, dostává modifikovanou podobu a roste jeho význam. Organizace a prožívání volného času se systémově mění. Občas se vedou ve společnosti diskuse o vlivu médií, či mediálního násilí,

avšak

stále

vyhrávají

ekonomické

zájmy

zaobalené

do

liberální

ideologie. Společnost si stále neuvědomuje závažnost působení médií. Nejde o vliv jednoho pořadu, jednoho média, ale o trvalý tlak komplexu médií. Vliv reklamy je podceňován. Reklama však působí celkově, to znamená hodnotami, které prezentuje, estetikou a intelektuální úrovní svých produktů, životním způsobem, který prodává a umělým světem, který prezentuje. Ovlivňuje způsob komunikace a vnímání. Komunikace se pod vlivem médií, především však reklamy, stala primitivnější, psaný i písemný projev je vulgárnější a agresivnější (Sak, 2006).

4.7 Volný čas jako investice do budoucna Jak využívat a naplňovat volný čas se mladý člověk musí učit v rámci své socializace. Výchova k účelnému využívání volného času a jeho vhodné organizaci je tedy součástí výchovně vzdělávacího procesu. Ve stávající společnosti se projevuje relativní narůstání volného času mladé generace. Je např. osvobozována od mnoha dříve obvyklých povinností souvisejících s chodem domácnosti apod. Mění se systém hodnot nejen mladé generace, ale celé společnosti, filozofická kategorie “být” se nahrazuje kategorií “mít” - vlastnit. Kvalita a intenzita osobního zážitku je nahrazována jeho kvantitou, místo vlastního aktivního konání určité volnočasové činnosti se lidé spokojují s receptivní účastí – tj. sledováním aktivit jiných, přičemž je často přímá osobní účast nahrazována zprostředkováním masmédii, pak se intenzita osobního prožitku z recepce v izolovaném domácím prostředí snižuje, třeba až na pouhou kulisu. Má-li volný čas plnit své poslání, je potřebí vytvářet podmínky a podporovat žádoucí aktivní činnosti, 17

které mohou nabízet zařízení pro volný čas dětí a mládeže. O volném čase se hovoří i jako o rizikovém faktoru, či jako o časované bombě. Jeho množství relativně vzrůstá, kvantita však neznamená automaticky jeho kvalitní využívání. Neovlivňování využívání volného času a výchovy k němu ze strany společnosti a ponechání této oblasti zcela na komerci by mělo nedozírné následky. Pokud není institucionální nabídka v místě dostatečná a odpovídající, mohou si mladí lidé nacházet jiné aktivity, které jsou často společensky nežádoucí. Je známo, že výchova je levnější a úspěšnější než převýchova. Proto prostředky vynaložené do ovlivňování volného času celé mladé generace jsou investicí do budoucnosti (Institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, 2000). Stát ovlivňuje volný čas dětí a mládeže, aniž při tom narušuje jeho základní specifika. Státní zainteresovanost spočívá: - v zakládání a financování sítě zařízení pro volný čas dětí a mládeže, ovlivňování jejich činnosti k pestré a diferencované nabídce pro různé věkové a sociální skupiny v různých zájmových činnostech, - v pomoci organizacím, sdružením a spolkům pracujícím s dětmi a mládeží, - ve vytváření podmínek pro uspokojování tužeb dětí a mládeže po spontánní aktivitě ve volném čase, - ve vytváření kladných postojů dospělých členů společnosti k výchově dětí a mládeže ve volném čase, - v konstituování pedagogiky volného času, včetně výzkumné činnosti a podílu na přípravě pedagogů volného času ať již profesionálních nebo dobrovolných, - vytvářením informačního systému k aktivitám volného času dětí a mládeže budoucnosti (Institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, 2000).

18

5. PRAKTICKÁ ČÁST 5.1 Charakteristika souboru Dotazníkového šetření se zúčastnili žáci středních škol – obchodních akademií, z toho 32 mužů (30 % respondentů) a 74 žen (70 % respondentů). Dotazník byl rozeslán na obchodní akademie v Čechách i na Moravě e-mailovou formou. Mezi oslovenými obchodními akademiemi se nachází Obchodní akademie Pionýrská Brno, Obchodní akademie Bučovice, Mohelnice, Svitavy a také obchodní akademie v Praze. V průvodním dopise (viz příloha č.2) byli osloveni pedagogové, aby dotazník umístněný na webu ppartep.wz.cz jejich žáci vyplnili a pomohli tak zpracovat tuto závěrečnou práci. Celkem jsem obdržela 109 vyplněných on-line dotazníků, kdy u tří případů došlo k duplicitě

odeslání

vyplněného

dotazníku.

Tyto

duplicitní

odpovědi

byly

z vyhodnocení dotazníku vyloučeny. Složení respondentů dle věku, navštěvovaného ročníku a místa bydliště dle počtu obyvatel je zpracováno v tabulce č. 1 a č. 2. Tabulka č. 1 udává procentní

zastoupení žáků v závislosti na věku a na bydlišti

respondenta. Tabulka č. 1: Struktura respondentů dle věku Počet obyvatel v bydlišti respondentů Věk 14-15 16-17 18-19 nad 20

do 1 000 0 15 18 0

1 001 do 50 000 50 001 do 300 000 nad 300 000 Relativní četnosti zastoupení respondentů v % 0 0 3 22 0 6 19 4 6 0 3 5

Zdroj: vlastní výpočty

19

Tabulka č. 2: Struktura respondentů dle studovaného ročníku Ročník

do 1 000 0 17 19 0

první druhý třetí čtvrtý

Počet obyvatel v bydlišti respondentů 1 001 do 50 000 50 001 do 300 000 nad 300 000 Relativní četnosti zastoupení respondentů v % 5 1 4 20 1 5 20 1 6 1 0 0

Zdroj: vlastní výpočty Tabulka č. 2 představuje strukturu respondentů porovnávající navštěvovaný ročních obchodní akademie v závislosti na bydlišti respondenta. Údaje jsou v procentním vyjádření.

5.2 Celkové výsledky Začátek dotazníku měl za cíl zamyslet se nad pojmem volný čas a jeho časovou dispozici ve vztahu k osobě respondenta. Odpovědi na první dvě otázky byly pojaty žáky velmi osobitě, proto k jejich vyhodnocení je použita průměrná hodnota odpovědí. 1) Kolik hodin průměrně vnímáte jako Váš volný čas během pracovního týdne? Žáci odpověděli, že jejich volný čas měří na 17 hod během celých pěti pracovních dnů. 2) Kolik hodin průměrně vnímáte jako Váš volný čas během víkendu? Víkend je vnímán žáky obchodních akademií jako dny volného času. Respondenti odpověděli, že v sobotu a v neděli mají celých 24 hodin pro sebe. 3) Přidělte k jednotlivým činnostem počet hodin, které věnujete dané možnosti každou středu. Ke všem nabízeným možnostem napište průměrný čas v celých hodinách, jenž strávíte danou činností. Součet hodin musí činit 24. Tabulka č. 3 uvádí u denních činností modus hodinové dotace. Tato typická hodnota, v tomto případě délka trvání určité činnosti během dne, je stanovena pro všechny skupiny zkoumání (všichni respondenti, respondenti z vesnic a měst). Z výsledků vyplývá, že mezi žáky z vesnic a měst nejsou výrazně rozdíly v délce trvání určitých

20

denních činností. Žák tráví nejčastěji sedm hodin ve škole, dvě hodiny na brigádě a také důležitá informace, že žáci ve všední den spí devět hodin. Tabulka č. 3: Modus hodinové dotace na činnosti během dne Činnosti během dne

Všichni respondenti (hodiny)

Respondenti vesnice (hodiny)

Respondenti město (hodiny)

fyziologické potřeby (osobní hygiena, stravování)

2

2

2

škola brigáda doprava domácí práce osobní volno spánek

7 2 1 3 8 9

7 1 1 2 6 9

7 2 2 2 7 9

Zdroj: vlastní výpočty 4) Preference volnočasových aktivit. Vyjádřete zastoupení jednotlivých druhů aktivit ve všední den: Údaje v tabulce jsou v procentním vyjádření. Tabulka č. 4: Zastoupení aktivit ve všední den v % Aktivity

vůbec

málo

často

téměř vždy

sport cestování vzdělávání PC a internet auto-moto zdraví a krása návštěva kulturních akcí příroda bar, diskotéka domácí hobby, dům a zahrada hry věda a výzkum tv a filmy lenošení vztahy diskuze, povídání

9 19 0 1 46 4 28 26 42 14 37 65 10 5 7 6

48 48 36 19 43 43 62 48 37 65 46 32 42 43 27 26

29 28 47 48 6 44 10 25 15 19 12 3 37 35 39 42

14 5 17 32 5 9 0 1 6 2 5 0 11 17 27 26

Zdroj: vlastní výpočty Odpovědi u jednotlivých činností byly převedeny na relativní četnosti dle frekvence konání jednotlivé aktivity (vůbec, málo často, téměř vždy) ve všední den.

21

Graf č. 1: Zastoupení aktivit ve všední den v % v%

vůbec

málo

často

po ví dá ní

vz ta hy

di sk uz e,

y le no še ní

f il m a tv

vý zk um

hr y

a vě da

př í ro da ba r , ho di sk bb ot y, ék dů a m a za hr ad a do m ác í

ce st ov án í vz dě lá vá ní PC a in te rn et au to -m ot zd o ra ná v vš ía tě kr va ás ku a ltu rn íc h ak cí

sp or t

70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

téměř vždy

Zdroj: vlastní výpočty Z výše vyjmenovaných činností je ve všední den počítač a internet nejoblíbenější činností vůbec u žáků obchodních akademií. Této aktivitě se věnují každý den, což odpovídá studiím. Vzděláváním se zabývá 64 % všech dotázaných téměř každý den. Vztahy, diskuze a povídání doplňují čas mezi vzděláváním a počítačem. Při těchto sociálních aktivitách, je často přistiženo, téměř polovina všech dotázaných. Ve všední den pouze 10 % dotázaných žáků věnuje návštěvě kulturních akcí a ani na domácí hobby, dům a zahradu si žáci téměř nenajdou čas. Věda a výzkum není oblíbenou náplní všedního dne žáka obchodní akademie, 65 % žáků se touto aktivitou vůbec nezabývá. 5) Vyjádřete zastoupení jednotlivých druhů aktivit o víkendu: * Jak často se danou činností zabýváte? Odpovědi u jednotlivých činností byly převedeny na relativní četnosti dle frekvence konání jednotlivé aktivity (vůbec, málo často, téměř vždy) o víkendu.

22

Tabulka č. 5: Zastoupení aktivit o víkendu v % Aktivity

vůbec

málo

často

téměř vždy


1 12 25 5 47 6 21 15 19 17 40 74 5 1 6 7

40 35 60 21 33 42 41 51 23 59 40 23 26 30 19 22

41 49 11 41 12 38 33 27 31 20 12 3 52 46 32 43

18 4 4 33 8 14 5 7 27 4 8 0 17 23 43 28

Zdroj: vlastní výpočty Graf č. 2: Zastoupení aktivit o víkendu v % v%

vůbec

vý zk um tv a film y le no še ní di v zt sk ah uz y e, po ví dá ní

hr y

a vě da

sp or t

ce st ov án í vz dě lá vá PC ní a in te rn et au to -m zd ná ot ra o vš v tě í a va kr ku ás ltu a rn íc h ak cí do m p ř ír ác ba od íh r, a ob d is by k ,d ot ék ům a a za hr ad a

80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

málo

často

téměř vždy

Zdroj: vlastní výpočty Žáci o víkendu se hlouběji nevěnují vědě a výzkumu 74 % dotázaných žáků. Pro žáky obchodních akademií by věda a výzkum představovala věnovat se četbě ekonomických periodik a věnovat tak nadstandardní zájem ve studované ekonomické problematice. Oproti všednímu dni, kdy se žáci věnují vzdělávání, o víkendu se raději věnují jiným zájmům. Oblíbenou víkendovou činností je sledování televize a filmů spolu s lenošením. Při tomto způsobu trávení víkendu žáci opět nezapomínají na své vztahy 23

a internetové aktivity. O víkendu více jak polovina žáků tráví čas na diskotéce či v baru. Také 49 % dotázaných často vyjede na výlet. Velmi málo žáků dokáže svůj volný čas prožít v přírodě, ať se jedná o víkend či všední den. Aktivnější způsob trávení volného času si vynahrazuje většina žáků při sportovních aktivitách. 6) Jaký způsob trávení volného času Vám nejvíce vyhovuje? Graf č. 3: Způsob trávení volného času

21%

aktivně pasivně

79%

Zdroj: vlastní výpočty Kdyby si žáci mohli vybrat, upřednostnili by aktivní trávení volného času oproti pasivnímu. Pro organizovaný volný čas se vyjádřilo 79 % všech dotázaných žáků, přestože jejich současný volný čas se skládá z pasivních činností jako je sledování televize, setkání s kamarády apod. Mladý člověk by rád využil aktivně volný čas, ale díky různým překážkám, kterým se věnuje další část dotazníku, často nemůže. 7) S kým obvykle nejčastěji trávíte volný čas ve všední den? Jak vyplývá z předchozích odpovědí, žáci střední školy preferují vztahy a vše kolem nich. Proto přítel či přítelkyni jsou osoby, se kterými nejčastěji tráví svůj čas mladí lidé po patnáctém roce života. Dalších 26 % dotázaných odpovědělo, že nejčastěji volný čas věnují přátelům. Což odpovídá životnímu stylu mladistvých.

24

Graf č. 4: Osoby, se kterými žáci tráví volný čas 2%

9%

6% 7%

rodiči/em sourozenci/em přítlem/kyní 26%

kamarádem/kou přáteli 33%

sám/sama s někým jiným

17%

Zdroj: vlastní výpočty 8) Kdo nejčastěji ovlivní výběr vašich volnočasových aktivit? Ve výběru mimoškolních aktivit nás motivuje okolí, zejména naše nejbližší okolí. V předchozích otázkách žáci uvádí nejčastěji důraz na kamarády a přítele(kyně), se kterými tráví velkou část dne a i podstatnou část svého volného času. Doba strávená na střední škole je plná budování vztahů a prohlubování přátelství. Proto přítel či přítelkyně nebo kamarád(ka) je ten, kdo ovlivní výběr volnočasových aktivit nejčastěji, tj. u 80 % všech respondentů. U 15 % dotázaných ovlivní výběr aktivity rodiče. Graf č. 5: Osoby, které ovlivňují výběr volnočasových aktivit 4% 15%

40%

kamarád/ka přítel/kyně rodiče sourozenec/ci

41%


25

9) Využíváte organizovaného trávení volného času? Důležitým poznatkem, který vyplynul z dotazníku, je skutečnost, že plných 69 % žáků obchodních akademií tráví volný čas organizovaně, tzn. v zájmovém kroužku, skupině, škole umění apod. Graf č. 6: Organizovaný volný čas

31%

ano ne

69%

Zdroj: vlastní výpočty 10) Jaké jsou tvé mimoškolní aktivity? Jak nejraději trávíš volný čas? Tabulka č. 6: Nejoblíbenější mimoškolní aktivity Zastoupení dané aktivity u všech dotázaných

Aktivita

chodím do kroužků jsem doma a koukám se na televizi jsem doma a čtu si mám trénink jsem doma a hraji hry na počítači kamarádi jdu ven

Relativní četnost v% 10 32 22 30 14 6 11

Absolutní četnost 11 34 23 32 15 6 12

Zdroj: vlastní výpočty U této otázky mohli žáci vybírat i více variant volnočasových aktivit. Možnost jiné zvolilo 23 žáků a uvedli tak další svoje soukromé mimoškolní aktivity, které nebyly nabídnuty v odpovědích.

Mezi nejčastěji zmíněnými zálibami jsou pes, facebook,

procházky, filmy, fitness centra, koncert či brigády.

26

Nejraději se žáci obchodních akademií dívají doma na televizi. Tento výsledek je shodný s výzkumem, který byl proveden sociologem, pedagogem doc. PhDr. Petrem Sakem, CSc. (Sak, 2006). Překvapivě pouze o 8 % méně lidí uvedlo jako aktivitu četbu a to 22 % dotázaných. Nejoblíbenějším aktivním způsobem trávení volného času je trénink, jenž zaujímá druhou pozici v mimoškolních aktivitách. Kolem 14 % žáků se baví hrami na počítači nebo jdou ven za kamarády a 10 % vyplní svůj volný čas kroužkem. 11) Pokud chodíš do kroužku, do jakého? Tabulka č. 7: Typ navštěvovaného kroužku Typ kroužku sportovní výtvarný hraji na hudební nástroj pěvecký taneční

Zastoupení kroužku u všech dotázaných Relativní četnost Absolutní v% četnost 73 38 3 2 13 7 10 5 3 2

Zdroj: vlastní výpočty Mezi žáky obchodních akademií najdete 73 % sportovců, kteří navštěvují po škole během týdne sportovní kroužek. Dalších 23 % je zaměřeno spíše umělecký směr (zpěv či hra na hudební nástroj). Tanec je specifická sportovní aktivita, které se věnují 3 % žáků. 12) Kolikrát týdně se těmto aktivitám věnuješ? Každá volnočasová aktivita vyžaduje nejen hodně úsilí, ale také hlavně času, aby se žák v daném kroužku prosadil a dosáhl tak ve svém zájmu úspěchu a ocenění. Pouze 17 % respondentů se věnuje své aktivitě pouze jednou týdně. Většina dotázaných se své zálibě věnuje více jak třikrát během týdne. Žáci středních škol mají zájem a také svůj osobní prostor se věnovat sportu, umění, hudbě a je velmi pozitivní, že opravdu svůj čas neváhají obětovat právě nějaké volnočasové aktivitě.

27

Graf č. 7: Frekvence návštěv volnočasové aktivity

17%

25%

jednou dvakrát třikrát 24%

12%

čtyřikrát vícekrát

22%

Zdroj: vlastní výpočty 13) Chtěl/a by ses věnovat ještě něčemu jinému? Pro žáky středních škol není typické navštěvovat co nejvíce kroužků, jak je tomu u žáků základních škol, proto 58 % všech dotázaných již nemá potřebu se věnovat další volnočasové aktivit. Výběr zájmové činnosti, které se bude mladiství věnovat téměř každý den, je ovlivněno nejčastěji tím, jak žák zvládá studium a dojíždění s ním spojené. 14) Pokud jsi na předešlou otázku odpověděl/a ano, co Tě ještě zajímá? Jaký sport či kroužek bys chtěl/a navštěvovat? Zájem žáků obchodních akademií je směřován hlavně na sport. V dotazníku se často objevili sportovní aktivity jako stále oblíbený aerobic, bojová umění, squosh, stolní tenis, hokej, tancování či volejbal. Jeden žák odpověděl, že by rád navštěvoval šachy, protože si myslí, že šachy jsou nejvíce logická hra na světě. Pouze dva respondenti uvedli, že by se ve svém volném čase věnovali hudbě. Výtvarný kroužek by preferoval pouze jeden respondent. 15) Můžeš využívat volný čas, jak si sám přeješ? Pouze 16 % dotázaných si myslí, že nemůže využívat volný čas tak, jak by si sami přáli. Naopak 84 % studujících střední školu není ničím a nikým omezováno, aby kvalitně trávili svůj volný čas. Všichni tito žáci jsou cílovou skupinou různých zájmových sdružení, spolků či klubů, které mají za cíl jim v jejich svobodné volbě výběru 28

mimoškolní aktivity podat pomocnou ruku a učinit vhodnou nabídku volnočasového programu. 16) Pokud jsi na předešlou otázku odpověděl/a ne, co nebo kdo ti v tom brání? Největší překážku pro kvalitní trávení volného času žáci spatřují v pracovních povinnostech nejen doma , na brigádě, ale také velmi často školní úkoly a příprava. 17) Jak ovlivňuje studium na Tvé střední škole způsob trávení volného času? Na volný čas, který patří k nejpříjemnějším částem dne, má negativní vliv nejvíce dojíždění, dále pak školní aktivity jako je odpolední vyučování a později příprava zejména na odborné předměty. Pouze 20 % dotázaných si myslí, že na způsob trávení volného času nemá jeho studium žádný vliv. Tabulka č. 8: Vlivy působící na trávení volného času Typ vlivu na volný čas nijak dojíždím dlouhá příprava do školy odpolední vyučování

Zastoupení vlivu u všech dotázaných Relativní četnost v%

Absolutní četnost

20 61 48 48

21 62 49 49

Zdroj: vlastní výpočty 18) Dosáhl/a jsi ocenění v nějaké zájmové aktivitě? Tato otázka byla položena se záměrem, aby si žáci uvědomili, že i díky vhodně zvolené volnočasové aktivitě mohou dostat ocenění a být tak na sebe pyšní. Mezi odpověďmi se nachází velmi vysoká umístění často i na národní úrovni. Jedná se o výhry v baseballu, fotbale, běhu, sportovní gymnastice, plávání, atletice či baletu. Jeden žák se mohl pochlubit chemickou olympiádou z dob základní školy či umístění v zajímavé aktivitě agilitě se psem.

29

5.3 Výsledky za skupinu žáci z vesnic Z dotazníku byly vybrány pouze otázky, které zkoumají kvalitu a volbu volnočasových aktivit u žáků pocházejících z vesnic. Kritériem pro zařazení do kategorie vesnice byly obce do 1000 obyvatel. Do této skupiny patří 37 žáků obchodních akademií. 1) Vyjádřete zastoupení jednotlivých druhů aktivit ve všední den: * Jak často se danou činností zabýváte? Věda, výzkum a také barové aktivity u žáků z vesnic vůbec nenajdeme v jejich časovém harmonogramu ve všední den. Dále činnosti spojené auto-moto s ohledem na nízký věk respondentů nejsou typickou volnočasovou aktivitou. Nejčastěji žáci z vesnic tráví u televize, počítače a při přípravě do školy. I ve všední den nezapomínají žáci na vztahy a diskuze s přáteli. Tabulka č. 9: Zastoupení aktivit ve všední den v % Aktivity

vůbec

málo

často

téměř vždy


14 17 0 3 52 7 28 17 48 10 38 72 14 7 3 7

52 48 31 31 38 55 55 52 38 66 45 28 42 41 32 17

34 32 52 38 7 31 17 31 10 21 10 0 41 38 34 52

0 3 17 28 3 7 0 0 4 3 7 0 3 14 31 24

Zdroj: vlastní výpočty Odpovědi u jednotlivých činností byly převedeny na relativní četnosti dle frekvence konání jednotlivé aktivity (vůbec, málo často, téměř vždy) ve všední den. 2) Vyjádřete zastoupení jednotlivých druhů aktivit o víkendu: * Jak často se danou činností zabýváte? 30

O víkendu se do popředí dostává sport, cestování a opět vztahy. Naopak se málo žáci věnují vzdělávání všeobecně. Překvapením zůstává skutečnost, že žáci z vesnice velmi málo navštěvují přírodu a nevěnují se domácím končíkům či zahradě. Tabulka č. 10: Zastoupení aktivit o víkendu v % Aktivity

vůbec

málo

často

téměř vždy


3 21 31 10 52 14 24 17 24 17 41 77 10 0 10 7

38 31 55 24 34 48 45 52 24 59 42 23 28 38 21 21

55 45 10 38 7 24 24 31 24 21 14 0 48 34 28 55

4 3 4 28 7 14 7 0 28 3 3 0 14 28 41 17

Zdroj: vlastní výpočty Odpovědi u jednotlivých činností byly převedeny na relativní četnosti dle frekvence konání jednotlivé aktivity (vůbec, málo často, téměř vždy) o víkendu. 3) Jaký způsob trávení volného času Vám nejvíce vyhovuje? Žákům pocházejících z vesnic je cizí pasivní trávení volného času (pouze 17 % by upřednostnilo pasivní způsob trávení volného času), raději by se zapojili do určité volnočasové aktivity, které by se pak mimo školní dobu mohli věnovat. 4) S kým obvykle nejčastěji trávíte volný čas ve všední den? Nejpreferovanějším společníkem ve volných chvílích žáků středních škol je přítel (kyně) nebo přátelé všeobecně. Pouze 3 % dotázaných odpověděli, že tráví čas sami. Přátelé, přítel(kyně) a party jsou nejbližším společníkem žáků středních škol a není tomu jinak ani u žáků pocházejících z vesnic. 31

Graf č. 8: Osoby, se kterými žáci tráví volný čas 3%

24%

10% 7% rodiči/em sourozenci/em přítelem/kyní kamarádem/kou přáteli 35%

sám/sama

21%

Zdroj: vlastní výpočty 5) Kdo nejčastěji ovlivní výběr vašich volnočasových aktivit? Jelikož nejvíc času nás doprovází nejbližší lidé jako je přítel (kyně) či kamarádi, tak i výběr kroužku či mimoškolní aktivity je ovlivněn jejich názory. Mládež nechce být s kamarády jen ve školní lavici, ale má potřebu s nimi být v kontaktu i v odpoledních hodinách, právě při různých sportovních aktivitách či jiných typech kroužků. Rodiče jsou až na třetím místě a ovlivní výběr pouze necelé čtvrtině dotázaných žáků. Tabulka č. 11: Osoby, které ovlivňují výběr volnočasových aktivit Ovlivnitel výběru volnočasové aktivity kamarád(ka) přítel(kyně) rodič(e)

Relativní Absolutní četnost v četnost %

35 41 24

13 15 9

Zdroj: vlastní výpočty 6) Využíváte organizovaného trávení volného času? Využití volného času aktivním způsobem je preferováno i u této cílové skupiny žáků, i když celá jedna třetina se nakonec přiklonila k pasivnímu trávení volného času.

32

7) Jaké jsou tvé mimoškolní aktivity? Jak nejraději trávíš volný čas? Tabulka č. 12: Nejoblíbenější mimoškolní aktivity

Aktivita

kroužky chození ven četba kamarádi televize trénink

Zastoupení dané aktivity u všech dotázaných Relativní četnost v% 17 14 21 3 31 28

Absolutní četnost 5 4 7 1 11 9

Zdroj: vlastní výpočty Pasivnější způsob trávení je cítit v odpovědích na tuto otázku. Televize a četba je největší zábava žáků pocházejících z vesnic. Z aktivního způsobu trávení volného času je nejoblíbenější sport, venkovní aktivity a různé druhy kroužků. 8) Pokud chodíš do kroužku, do jakého? Sportovní aktivity vedou na plné čáře u respondentů ve věku 15 až 20 let, je to životním stylem i pro žáky pocházejících z vesnic. Sportovní kroužek navštěvuje 79 % všech těch, kteří využívají aktivního využití volného času. Zbytek žáků z vesnic dochází do pěveckého kroužku a nebo se věnují hře na hudební nástroj. 9) Kolikrát týdně se těmto aktivitám věnuješ?

Díky špatné dopravní dostupnosti, a místě kde žák z vesnice studuje, se frekvence návštěvy volnočasové aktivity oproti celku snížila více jak o polovinu, na dvě návštěvy týdně.

33

Graf č. 9: Frekvence návštěv volnočasové aktivity

18%

18%

jednou dvakrát třikrát

18%

čtyřikrát vícekrát

28%

18%


10) Můžeš využívat volný čas, jak si sám přeješ? Žáci středních škol si z velké části

(79 % respondentů) sami volí způsob trávení

volného času a tím nepřímo ovlivňují i své budoucí životní směřování. 11) Jak ovlivňuje studium na Tvé střední škole způsob trávení volného času? Tabulka č. 13: Vlivy působící na trávení volného času Typ vlivu na volný čas nijak dojíždím dlouhá příprava do školy odpolední vyučování


Absolutní četnost

10 57 23 10

4 21 8 4

Zdroj: vlastní výpočty Největším nepřítelem volby volnočasové aktivity je její dostupnost jak místní tak časová. Z charakteru vesnice vyplývá časté dojíždění do většího města, kde žák studuje a také často své přátele. Většina zájmových kroužků je právě v těchto střediskových městech a dopravní dostupnost bývá v odpoledních a hlavně večerních hodinách nevyhovující, čemuž respondenti přiřadili 53 %, jako nejvíce ovlivňujícího činitele.

34

12) Dosáhl/a jsi ocenění v nějaké zájmové aktivitě? Pokud ano o jaká ocenění se jednalo. Pokud se žáci středních škol rozhodnout věnovat nějakému sportu či zpěvu, jsou více jak z poloviny úspěšní a dosahují různých ocenění a účastní se soutěží. Odpověď ano na tuto otázku uvedlo 55 % respondentů. Chtějí být v tom, co dělají nejlepší. Respondenti uváděli nejčastěji výhry ve sportovních soutěží, někteří dokonce i na národní úrovni.

5.4 Výsledky za skupinu žáci z měst Z dotazníku byly vybrány pouze otázky, které zkoumají kvalitu a volbu volnočasových aktivit u žáků pocházejících z měst s počtem obyvatel nad 50 000 obyvatel. Do této skupiny je zařazeno 19 žáků obchodních akademií. 1) Vyjádřete zastoupení jednotlivých druhů aktivit ve všední den: * Jak často sedanou činností zabýváte? Takový obyčejný všední den žáka obchodní akademie by vypadal asi takto. Dopoledne by byl ve škole, tam se vzdělával a věnoval se kamarádům a partnerům. Průběžně během dne by chodil na počítač a na internet a byl by tak ve vztahu s okolím nejen osobním, ale také internetovém. Odpoledne by šel zasportovat a věnoval se tak zdraví a kráse. Večer by udělal nutnou přípravu do školy a opět na internetu či venku s kamarády by povídal a diskutoval. Ve všední dny žáci nepreferují barovou zábavu a diskotéky, ale bohužel zapomínají také na výlety do přírody a na návštěvu kulturních akcí, ač žijí ve městech a mají tak lepší nabídku kulturních aktivit, než jejich spolužáci bydlících na vesnici. Odpovědi u jednotlivých činností tabulce č. 14 byly převedeny na relativní četnosti dle frekvence konání jednotlivé aktivity (vůbec, málo často, téměř vždy) ve všední den.

35

Tabulka č. 14: Zastoupení aktivit ve všední den v % Aktivity

vůbec

málo

často

téměř vždy


0 33 0 0 40 8 27 40 40 13 53 80 7 7 7 0

60 27 34 20 47 46 66 34 47 59 33 20 53 67 19 39

13 40 53 53 0 46 7 26 13 28 14 0 33 13 61 54

27 0 13 27 13 0 0 0 0 0 0 0 7 13 13 7

Zdroj: vlastní výpočty 2) Vyjádřete zastoupení jednotlivých druhů aktivit o víkendu: * Jak často se danou činností zabýváte? Tabulka č. 15: Zastoupení aktivit o víkendu v % Aktivity

vůbec

málo

často

téměř vždy


0 7 12 0 27 7 20 19 33 13 33 100 0 0 0 7

34 33 74 47 40 39 47 54 14 67 41 0 27 40 13 13

34 53 14 13 20 47 33 19 40 20 7 0 59 40 34 59

32 7 0 40 13 7 0 8 13 0 19 0 14 20 53 21


36

Odpovědi u jednotlivých činností byly převedeny na relativní četnosti dle frekvence konání jednotlivé aktivity (vůbec, málo často, téměř vždy) o víkendu. Pokud všední den dopoledne vyplnila škola a vzdělávání, o víkendu se žáci věnují úplně jiným zálibám. Velmi málo to jsou domácí práce a vůbec se nevěnují vědě a výzkumu, přesto televize a filmy spolu internetem jsou neběžnější celodenní aktivitou. O víkendu nezapomenou na svůj oblíbený sport, večer zajdou na diskotéku či do baru s přáteli a věnují se, jak je pro tuto věkovou skupinu typické, budováním mezilidských, ale hlavně partnerských vztahů. O víkendu je větší prostor i zájem navštěvovat kulturní akce a často žáci z měst vyjíždí na různé výlety, nejčastěji asi do přírody. Pro žáky obchodních akademií je také typická vlastnost starat se o své tělo a svou vizáž,což ukazují i výsledky dotazníkového šetření. 3) Jaký způsob trávení volného času Vám nejvíce vyhovuje? Pro aktivní způsob se vyjádřilo 67 % respondentů, kteří jsou zařazeni do skupiny žáků z města. 4) S kým obvykle nejčastěji trávíte volný čas ve všední den? Graf č. 10: Osoby, se kterými žáci tráví volný čas 7%

7%

13% rodiči/em přítlem/kyní 33%

kamarádem/kou přáteli sám/sama s někým jiným

27%

13%

Zdroj: vlastní výpočty Více jak 50 % žáků středních škol žijících ve městě tráví čas s přítelem(kyní) či s přáteli. Do pozadí se dostávají rodinní příslušníci, např. s rodiči tráví nejčastěji čas jen 7 % z dotázaných žáků z měst.

37

5) Kdo nejčastěji ovlivní výběr vašich volnočasových aktivit? Graf č. 11: Osoby, které ovlivňují výběr volnočasových aktivit 7%

40%

kamarád/ka přítel/kyně rodiče

53%

Zdroj: vlastní výpočty 6) Využíváte organizovaného trávení volného času? Pouze 13 % žáků navštěvující obchodní

akademie žijících ve městech nevyužívá

organizovaného volného času a nevěnuje se tak aktivně žádnému z nabízených volnočasových aktivit. 7) Jaké jsou tvé mimoškolní aktivity? Jak nejraději trávíš volný čas? Tabulka č. 16: Nejoblíbenější mimoškolní aktivity

Aktivita

pes chození ven hry na počítači sport televize

Zastoupení dané aktivity u všech dotázaných Relativní četnost v% 20 33 20 33 47

Absolutní četnost 4 6 4 6 9

Zdroj: vlastní výpočty Žáci obchodních akademií, kteří pochází z měst, nejraději tráví volný čas u televize. Pokud bychom zahrnuli televizi a hry na počítači do jedné kategorie, pak by tyto domácí aktivity překonali pohybové jako je sport a trávení volného času venku. 38

8) Pokud chodíš do kroužku, do jakého? Žáci z měst také preferují sportovní kroužky před humanitní hrou na hudební nástroj či zpěvem.

Sport

zastupuje

67

%

všech

navštěvovaných

organizovaných

volnočasových aktivit. Mezi ostatní kroužky, které žáci v dotazníku uvedli jsou zpěv a hra na hudební nástroj. Stejně jako žáci z vesnic nikdo neuvedl výtvarný či jinak rukodělný typ volnočasové činnosti. 9) Kolikrát týdně se těmto aktivitám věnuješ? Z níže uvedeného grafu vyplývá, že volnočasovým aktivitám se žáci věnují z 30 % téměř každý den. Stejný počet respondentů odpovědělo, že se věnují aktivitám dvakrát denně, což odpovídá průměrným návštěvám organizovaných volnočasových aktivit, zejména sportovního zaměření. Graf č. 12: Frekvence návštěv volnočasové aktivity

30%

30%

dvakrát třikrát čtyřikrát vícekrát 20%

20%

Zdroj: vlastní výpočty 10) Můžeš využívat volný čas, jak si sám přeješ? Pro většinu žáků je volný čas jejich osobní záležitostí a jak s ním kvalitně či méně kvalitně naloží, záleží opravdu na nich samotných. Pouze 7 % z dotázaných žáků z měst necítí, že by mohlo využívat volný čas, tak jak by si přáli a představovali.

39

11) Jak ovlivňuje studium na Tvé střední škole způsob trávení volného času? Tabulka č. 17: Vlivy působící na trávení volného času Typ vlivu na volný čas nijak dojíždím dlouhá příprava do školy odpolední vyučování


Absolutní četnost

19 24 24 33

3 5 5 6

Zdroj: vlastní výpočty Žáky obchodních akademií nejvíce zatěžuje odpolední vyučování. Odborné zaměření obchodní akademie vyžaduje delší přípravu do školy (psaní strojem, obchodní korespondence, fiktivní firma a další). Pro 57 % žáků představuje škola významný činitel, který ovlivní způsob a také délku volného času. Přestože respondenti žijí ve městě, udávají jako překážku pro jejich volný čas dojíždění a to z 24 %. Avšak z celku je to nevýznamné zastoupení. Z výsledků vyplývá, že bydlení ve městě je pro volbu a délku volného času, více příznivější, než bydlení na vesnici. 12) Dosáhl/a jsi ocenění v nějaké zájmové aktivitě? Pokud ano o jaká ocenění se jednalo. Více jak polovina z těch, kteří se věnují ve městech svému koníčku, zažívá úspěchy. Nejčastěji se jedná o výhry ve sportovních soutěžích jak individuálních, tak týmových hrách.

40

6. DISKUZE Společným znakem pro město a vesnici je skutečnost, že se žáci opravdu věnují vzdělávání, které je pro všechny skupiny společné. Dále se respondenti z obou skupin shodují na tom, že se vůbec nevěnují vědě a výzkumu. Ten by byl více zastoupen u studentů vysokých škol. Žáci z vesnic velmi málo sportují ve všední dny. Žáci z vesnic upřednostňují vztahy před ostatními aktivity. Tito respondenti odpověděli, že vztahům se věnují téměř vždy z 31 %. Oproti tomu žáci z města se raději věnují sportu či PC a internetu. U obou činností se vyskytují téměř vždy ve všední den z 27 %. Víkend u obou skupin respondentů není v žádném případě ve znamení vědy a výzkumu, přesto žáci z vesnice se této činnosti alespoň někdy o víkendu věnují (23 %). Všichni respondenti, kteří bydlí ve městě, shodně odpověděli, že se této aktivitě nevěnují vůbec. Další nejméně častou aktivitou u žáků obchodních akademií z vesnic je záliba v autech a činnosti s ní spojené (odpověď vůbec uvedlo 52 % dotázaných). Ve městech si zase o víkendu 33 % respondentů vůbec nevěnuje hrám. Dalším společným znakem jsou diskuze a povídání, kterému se věnují tito mladí lidé z více jak 55 %. V odpovědích které se zabývali jednotlivými aktivitami ve všední den, se žáci věnovali vzdělávání, o víkendu se této činnosti věnuje v obou skupinách jen 14 %. Nejméně však žáci z vesnic, kteří odpověděli, že se vůbec nevějí z 31 % oproti žákům z měst, kteří uvedli 12 %. V obou skupinách je nejčastější a také určitě nejoblíbenější aktivitou o víkendu vztahy a vše kolem nich. Je velmi zajímavé, že žáci ze skupiny vesnice chtějí trávit svůj volný čas pasivně pouze ze 17 %. Je to právě možná tím, že nemají čas a možnosti jej trávit aktivně, jako žáci ve městech. Ti odpověděli, že by jim vyhovovalo pasivní způsob mimoškolních aktivit a to u 33 % dotázaných. Nejčastěji žák obchodní akademie tráví s přítelem(kyní) a poté s přáteli, ať je z města či vesnice. Výraznější rozdíl je u výběru sourozence, kterého si vybírá 7 % respondentů 41

z vesnice pro mimoškolní aktivity. Nikdo z dotázaných žáků z měst nevybral svého sourozence jako toho, s kým by nejčastěji pobýval po skončení vyučování. Respondenti z vesnic přece jen více tráví čas s rodinnými příslušníky, než jejich vrstevníci z měst. Vliv rodičů na výběr volnočasových aktivit je výrazně vyšší u žáků pocházejících z vesnic, tento vliv uvedlo 24 % respondentů. U žáků z města je tento vliv minimální (pouze 7 %). S touto otázkou by mohla být projena otázka týkající se využití volného času podle osobních představ žáků obchodních akademií. Spokojenost cítí 93 % žáků pocházejících z měst, což je o plných 14 % více než u žáků bydlících na vesnicích. Bydlení ve městě má své výhody a také samozřejmě nedostatky. Mezi výhody patří vyšší nabídka volnočasových aktivit. Respondenti z měst tráví svůj volný čas organizovaně z 87 %. Žáci bydlící na vesnici uvedli pouze v 66 % případech, že využívají organizované aktivity. Ale jak vyjádřili v odpovědi na otázku, zda by chtěli využít svůj volný čas, odpověděli nejčastěji, že by si přáli aktivně, více jak u žáků z měst. Co rád dnešní mladý člověk dělá ve svém volném čase? Tuto otázku si kladou všechny starší generace. Překvapivě vede sledování televize u obou dotazovaných skupin. Překvapivě žáci z vesnic udávají za svou oblíbenou aktivitu kroužky a to 17 % dotázaných dále pak trénink. Sport je pro 33 % žáků obchodních akademií nejoblíbenější aktivita hned po sledování televize. Stejně jak rádi žáci z měst chodí na sport, neodmítnou ani pozvání kamarádů jít někam ven, avšak neorganizovaně. Oproti nim spolužáci z vesnic raději přečtou pěknou knížku či časopis, než by šli ven a za kamarády. Volnočasovým aktivitám se dotázaní žáci z měst věnují častěji než jejich vrstevníci z vesnic, kde nejvíc dotázaných (28 %) uvedlo, že svému kroužku se věnují dvakrát týdně. Díky bydlišti ve větším městě mohou mladí lidé se věnovat své zálibě častěji vzhledem k nabídce ale také dopravní dostupnosti. Na tuto otázku pohlíží obě skupinu respondentů v některých aspektech různě. Shodují se na jedné věci a to, že 23 % respondentům dlouhá příprava do školy zkracuje jejich volný čas. Studium na obchodní akademii nijak neovlivňuje 19 žáků z měst a o 9 % 42

méně pak žáků žijících na vesnici.Pro tuto skupinu však největším nepřítelem volného času je dojíždění a to pro celých 57 % dotázaných. U žáků z měst je nejhůře hodnoceno odpolední vyučování a to pro 33 % žáků obchodních akademií, kteří pochází z velkých měst.

Návštěva kroužků a různých sportovních aktivit není jen otázkou tzv. zabití volného času, ale pro 93 % respondentů z měst je to i způsob, jak dosáhnout nějakého ocenění, uznání či výhry. U vrstevníků zařazených do skupiny vesnice je o to o plných 38 % méně. Tento výraznější nepoměr je dán také nabízenými možnostmi trávení volného času v určitém městě. Děti vyrůstající ve větších městech mají bohatší možnost výběru více či méně kvalitních zařízení, kroužků a sportovních aktivit než je tomu na menších městečkách a vesnicích. Dále příprava do školy spojená s dojížděním neumožní těmto mladým lidem se věnovat kroužkům naplno. Dále je to podpora v rodině a další vlivy, které pomáhají mladým lidem dosáhnout ve svých volnočasových aktivitách ocenění a úspěchu. Při srovnání výsledků tohoto dotazníku s výsledky výzkumu provedeného v rámci grantu MPSV ČR (Sak, 2006) dojdeme k téměř shodným preferencím volnočasových aktivit. Nejčastěji věková skupina 15 – 18 let tráví svůj volný čas u televize, kterou současně nahrazuje počítač (internet) a dále povídání s přáteli. Mezi méně časté aktivity patří zahrada a pobyt v přírodě. Respondenti, kteří odpovídali na dotazník, který je součástí této práce, preferovali více pouze sportovních aktivit, než respondenti u výše zmíněného výzkumu.

43

7. ZÁVĚR Pro svou závěrečnou práci jsem si vybrala téma, které mě zajímalo z několika hledisek. Volný čas je velmi výrazným faktorem, který ovlivňuje osobnost žáka a směřuje ho tak pro další jeho osobní, ale také profesní život. Učitelé, rodiče a zejména prarodiče jsou ti, o žácích ve věku 15 až 20 let často říkají, že tato generace je lenivější, pasivnější a málo aktivní, oproti té předešlé a hlavně té jejich. Proto jsem si tyto a další otázky položila a odpověď jsem hledala mezi žáky obchodních akademií v České republice. Všude v ulicích, autobusech či nákupních střediscích se setkáváme s pasivním způsobem trávení volného času mladých lidí. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že si žáci obchodních akademií představují či přejí naopak aktivnější způsob trávení volného času. Pro aktivní způsob trávení volného se času se vyslovilo 79 % z dotázaných, ale organizované vedení jejich volnočasových aktivit využívá o deset procent respondentů méně. Dokonce jako nejoblíbenější mimoškolní aktivity označili žáci televizi, četbu, kamarády a chození ven. Kroužky a trénink jsou nejoblíbenějšími pro 40 % z dotázaných.

V těchto otázkách si žáci obchodních akademií protiřečí.

Na jedné straně si přejí aktivní volný čas, ale na straně druhé upřednostňují pasivní volnočasové aktivity. Žáci jsou ve volbě volnočasové aktivity nejčastěji ovlivněni lidmi, ze svého okolí, jako jsou kamarádi či partneři. Tyto osoby jsou pro více jak 80 % mladých lidí vzorem a inspirací k volbě zájmového koníčku. O žácích z měst se také říká, že jsou líní, nejraději chodí po barech, diskotékách nebo se jen tak z nudy pohybují po velkých obchodních střediscích či navštěvují multikina. Žáci z vesnic jsou všeobecně vyzdvihováni pro svou větší disciplínu a vyšší motivaci k smysluplnému trávení volného času. Vyhodnocený dotazník poukazuje na to, že sice žáci z měst by upřednostnili pasivní způsob trávení volného času častěji, než spolužáci z vesnic, přesto právě žáci z měst jsou ti, kteří ve vyšší míře využívají organizovaného trávení volného času. Žáci z vesnic jsou omezeni dopravou, proto nemohou využívat

44

často nabízených kroužků. To může být jeden z důvodu, proč mezi žáky z vesnic je stále ještě oblíbena četba knih a časopisů jako jedna z možností jak trávit volný čas. Záliba žáků obchodních akademií v diskotékách a barech, zejména o víkendu, není ovlivněna bydlištěm žáka. Za touto zábavou o víkendu vyráží shodně více jak polovina žáků obchodních akademií. Diskotéky o víkendu vůbec nenavštěvuje 33 % žáků z měst. Žáci z vesnic odpověděli, že pouze pro 24 % tuto formu trávení víkendu a jejich volného času nevyužívají. Pro ostatní žáky obchodních akademií

je to nejčastější

víkendová večerní aktivita. Každý člověk se rodí s určitými talenty a vlohami, kterým je potřeba se od ranného věku věnovat a pěstovat si v nich zálibu. Tím se mladý člověk naučí disciplíně, zodpovědnosti a také hlavně se naučí kvalitně a smysluplně trávit volný čas. Je velmi důležité, aby se tento „kapitál“ rozvíjel nejen u žáků základních škol, ale zejména středních škol, kdy mladý člověk upřednostňuje hlavně vztahy, kamarády a různé party. Žáci rádi využijí organizované volnočasové aktivity, pokud je jim vhodně nabídnuta, je pro ně inspirativní či jinak zajímavá, nejlépe nacházející se v blízkosti jejich školy či bydliště. Toto už je však úkol pro různá občanská sdružení, neziskovou organizaci, ale hlavně na správném a uvážlivém rozhodnutí nejen komunální politiky.

45

8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY NĚMEC, J. aj. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido, 2002. 119 s. ISBN 80-7315-012-3. PÁVKOVÁ, J. aj. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2002, 231 stran. ISBN 807178-711-6. PÁVKOVÁ, J. aj. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 1999. 229 s. ISBN 807178-295-5. SAK, P. Proměny volného času a zaostávání pedagogiky. Britské listy [online]. 2006. [cit. 2010-08-15] Dostupný na www: KRAUS, B. aj. Středoškolská mládež a její svět na přelomu století. Brno: Paido, 2006. 156 s. ISBN 80-7315-125-1. HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-927-5. SINGULE, F. Střední škola a její vzdělávací problémy. Praha: SPN, 1966 Mediaresearch. Životní styl? Málo sportu, více času na internetu. [online]. Praha 2009. [cit.2010-11-16] Dostupné z: http://www.mediaresearch.cz/file/171/tz-zivotni-stylmalo-sportu-vice-casu-nainternetu. pdf Institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mládež na prahu 3. tisíciletí. [online]. Praha 2000. [cit.2010-03-12] Dostupné z: http://www.vyzkummladez.cz/zpravy/1135332867.pdf

46

9. PŘÍLOHY 9.1 Dotazník - Volnočasové aktivity u středoškolské mládeže Děkuji Vám, milí žáci za Váš čas při vyplnění formuláře. Výsledky dotazníku budou využity pro vytvoření závěrečné práce na Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně. Děkuji ještě jednou za spolupráci. Ing. Petra Procházková *Povinné pole 1) Kolik hodin průměrně vnímáte jako Váš volný čas během pracovního týdne? * 2) Kolik hodin průměrně vnímáte jako Váš volný čas během víkendu? *

3) Přidělte k jednotlivým činnostem počet hodin, které věnujete dané možnosti každou středu.

Ke všem nabízeným možnostem napište průměrný čas v celých hodinách, jenž strávíte danou činností. Součet hodin musí činit 24. fyziologické potřeby (osobní hygiena, stravování) * škola * brigáda * doprava * domácí práce * osobní volno * spánek *

47

4) Preference volnočasových aktivit Vyjádřete zastoupení jednotlivých druhů aktivit ve všední den: * Jak často se danou činností zabýváte? vůbec

málo

často

téměř vždy

sport cestování vzdělávání PC a internet auto-moto zdraví a krása návštěva kulturních akcí příroda bar, diskotéka domácí hobby, dům a zahrada hry věda a výzkum TV a filmy lenošení vztahy diskuze, povídání

48

5) Vyjádřete zastoupení jednotlivých druhů aktivit o víkendu: * Jak často se danou činností zabýváte? vůbec

málo

často

téměř vždy

sport cestování vzdělávání PC a internet auto-moto zdraví a krása návštěva kulturních akcí příroda bar, diskotéka domácí hobby, dům a zahrada hry věda a výzkum TV a filmy lenošení vztahy diskuze, povídání

6) Jaký způsob trávení volného času Vám nejvíce vyhovuje? * (aktivně, pasivně)

49

7) S kým obvykle nejčastěji trávíte volný čas ve všední den? * rodiči/em sourozenci/em přítelem/kyní kamarádem/kou přáteli sám/sama s někým jiným 8) Kdo nejčastěji ovlivní výběr vašich volnočasových aktivit? * spolužák/čka kamarád/ka přítel/kyně rodič/e prarodič/e sourozenec/ci 9) Využíváte organizovaného trávení volného času? * (ano, ne) 10) Jaké jsou tvé mimoškolní aktivity? Jak nejraději trávíš volný čas? * (alespoň jedna) Chodím do kroužku/ů. Jsem doma a koukám se na televizi. Jsem doma a čtu si. Mám trénink. Jsem doma a hraji hry na počítači. Jiné: 11) Pokud chodíš do kroužku, do jakého? sportovní výtvarný hraji na hudební nástroj pěvecký folklorní Jiné:

50

12) Kolikrát týdně se těmto aktivitám věnuješ? jednou dvakrát třikrát čtyřikrát vícekrát 13) Chtěl/a by ses věnovat ještě něčemu jinému? * 14) Pokud jsi na předešlou otázku odpověděl/a ano, co Tě ještě zajímá? Jaký sport či kroužek bys chtěl/a navštěvovat? 15) Můžeš využívat volný čas, jak si sám přeješ? * 16) Pokud jsi na předešlou otázku odpověděl/a ne, co nebo kdo ti v tom brání? 17) Jak ovlivňuje studium na Tvé střední škole způsob trávení volného času * nijak dojíždím dlouhá příprava do školy odpolední vyučování Jiné: 18) Dosáhl/a jsi ocenění v nějaké zájmové aktivitě? * Pokud ano o jaká ocenění se jednalo.

Pohlaví: * Věk * Ročník * Obec, ve které bydlíte: * do 1000 obyvatel 1 001 do 50 000 obyvatel 50 001 do 300 000 obyvatel nad 300 000 obyvatel

51

9.2 Průvodní dopis pedagogům Vážení pedagogové, obracím se na Vás s laskavou prosbou o vyplnění dotazníku Vašimi studenty, který naleznete pod tímto odkazem:

ppartep.wz.cz. Jsem studentkou Doplňujícího

pedagogického studia při Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně a v rámci své závěrečné práce jsem vytvořila dotazník. Výsledky průzkumu budou sloužit pro vypracování této práce. Úkolem průzkumu je zjistit, jaké jsou nejčastější volnočasové aktivity a jejich preference u studentů obchodních akademií. Dalším cílem práce je zjistit odlišnosti mezi způsobem trávení volného času u studentů menších a velkých měst a objasnit, co tuto případnou odchylku způsobuje. Dotazník je určen všem ročníkům obchodních akademií, je anonymní a jeho elektronická forma usnadňuje vyplnění. Doporučuji tento dotazník zařadit do suplující výuky či poslední vyučovací hodiny u předmětů, jejichž výuka probíhá na počítači. Zodpovězení několika otázek je odhadnuta na cca 15 minut. Dotazník naleznete zde: ppartep.wz.cz. Prosím o jeho vyplnění do 30. června 2010. Děkuji Vám za ochotu a spolupráci. Přeji pěkný den a jsem s pozdravem

Ing. Petra Procházková

52

Příloha 3

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Volnočasové aktivity žáků obchodních akademií Závěrečná práce

Recommend Documents