Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Tvorba didaktických pomůcek do odborného předmětu Dendrologie na střední škole Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Ing. Lenka Danielová, Ph.D.
Bc. Ivana Lampartová
Brno 2011
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Tvorba didaktických pomůcek do odborného předmětu Dendrologie na střední škole“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.
V Brně, dne………………………………... Podpis diplomanta………………………….
Poděkování Touto cestou bych velice ráda chtěla poděkovat vedoucímu Bakalářské práce paní Ing. Lence Danielové, Ph.D. za podporu a odborné vedení při zpracování bakalářské práce.
ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá tvorbou didaktické pomůcky do odborného předmětu Dendrologie na střední škole. Využívání moderních didaktických prostředků ve výuce umožňuje používat moderní metody výuky. Tyto prostředky slouží ve výukovém procesu k dosažení stanovených výukových cílů. Práce vymezuje v teoretické části problematiku rozdělení, popisu, funkcí a využití didaktických pomůcek pro odborné předměty. Metodou teoretické části je studium odborných literárních zdrojů, tvorba výpisků a jejich analýza, syntéza a komparace. Cílem praktické části je tvorba nové didaktické pomůcky. Tato pomůcka má za úkol motivovat a aktivovat žáky v hodině a zjednodušit práci učitelům. Navrhovanou pomůckou bude CD disk do odborného předmětu Dendrologie. Pomůcka bude v praktické části této práce blíže popsána. Dále bude uvedeno její využití a zhodnocení. V závěru práce bude shrnuta důležitost využívání didaktických pomůcek ve výukovém procesu. Klíčová slova: Didaktika, didaktická pomůcka, učitel, žák, výukový proces
ABSTRACT The theme of my work is the creation of didactic aids in vocational courses at Dendrology on the high school. The use of modern didactic aids for teaching allows the use of modern teaching methods. These aids are used in the teaching process to achieve the learning objectives. The work sets out the theoretical problems of distribution, description, function and use of teaching aids for vocational courses. Methods of theoretical study of the professional literary sources, creation of excerpts and their analysis, synthesis and comparison. The aim of the practical part of the creation of new didactic aids. This tool aims to motivate and activate students in class and facilitate the work of teachers. The proposed aid will be CD to the vocational course Dendrology. The aid will be describe in the practical part of this work. It will set out its use and evaluation. In the end this work will be summarize importance of using teaching aids in the learning process. Key words: Didactic, didactic aid, teacher, student, educationall process
OBSAH
1. ÚVOD .................................................................................................... 8 2. CÍL ......................................................................................................... 9 3. MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ ................................ 10 4. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY......................... 11 4.1
Historie vzdělávání ...................................................................... 11
4.2
Nemateriální vyučovací prostředky........................................... 12
4.2.1
Didaktické principy – zásady...................................................................... 12
4.2.2
Výukové cíle ............................................................................................... 14
4.2.3
Výukové metody......................................................................................... 15
4.2.4
Organizační formy výuky ........................................................................... 16
4.3
Hmotné - materiální didaktické prostředky ............................. 18
4.3.1
Klasifikace materiálních didaktických prostředků ..................................... 20
4.3.2
Funkce materiálních didaktických prostředků ............................................ 22
4.3.3
Některá doporučení pro práci s materiálními didaktickými prostředky ..... 22
4.3.4
Učební pomůcky ......................................................................................... 23
4.3.5
Didaktická technika .................................................................................... 25
4.3.6
Účelová zařízení školy................................................................................ 26
4.3.7
Výpočetní technika ve výuce...................................................................... 26
4.4
Současné didaktické prostředky využívané v odborném
předmětu Dendrologie........................................................................... 27 5. PRAKTICKÁ ČÁST.......................................................................... 28 5.1
Učební osnova učiva dendrologie na vybrané střední škole.... 28
5.2
Odborný předmět Dendrologie .................................................. 31
6. VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE .................................................. 32 6.1
Návrh moderní didaktické pomůcky do předmětu
Dendrologie............................................................................................. 32
6
6.2
Využití moderní pomůcky v odborném předmětu
Dendrologie............................................................................................. 33 7. ZÁVĚR ................................................................................................ 41 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................. 42 9. SEZNAM OBRÁZKŮ........................................................................ 44 10. SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................ 45
7
1.
ÚVOD Vzdělávání a výchova člověka je obtížný a velmi složitý proces. Tento
dlouhodobý proces je postaven na hledání stále nových postupů a metod vyučování. Velkou roli zde hraje síla osobnosti učitele. Výchova učitele je o to zodpovědnější, protože právě učitel bude bezprostředně formovat mladé lidi ve výukovém procesu, ovlivňovat jejich vztah ke společnosti, k lidem, k povolání, bude spoluvytvářet jejich charakter. V dnešní společnosti dochází k velmi rychlému rozvoji techniky, vědy a výroby. Na společnost jsou kladeny větší nároky, požadavky na kvalifikaci a tím i úroveň vzdělání. Vzdělání se tedy stává kolektivní společenskou potřebou. V dnešní moderní době mají učitelé možnost využít při výuce širokou škálu didaktických pomůcek za podpory didaktické techniky. Didaktické pomůcky i technika se během historie velmi zdokonalila. Předpokladem úspěšné a kvalitní výuky je schopnost učitele využívat všechny dostupné didaktické prostředky, které dnešní moderní doba nabízí. Přesto tyto didaktické prostředky a technika nemohou zcela nahradit funkci samotného učitele ve výukovém procesu. Využívání moderních didaktických prostředků ve výuce umožňuje využívat moderní metody výuky. Vyučování se tak stává pohodlnější nejen pro učitele, ale i pro žáky. Tyto prostředky slouží ve výukovém procesu k dosažení stanovených výukových cílů.
Tématem mé bakalářské práce je „Tvorba didaktických pomůcek do odborného předmětu Dendrologie na střední škole“. Bakalářská práce je rozdělena na literární a praktickou část. Každá část se dále člení do několika kapitol a podkapitol. V první literární části bude na základě literárních rešerší objasněn současný stav řešené problematiky a historický vývoj didaktiky jako vědy. Dále jsou zde vymezeny základní pojmy dané problematiky. Podle různých autorů uvedu základní rozdělení didaktických prostředků. V praktické části je popsán odborný předmět Dendrologie, uveden rámcový rozpis učiva pro danou střední školu a zhodnocení současných didaktických pomůcek využívaných v tomto odborném předmětu. Vlastní práce bude obsahovat návrh nové didaktické pomůcky pro tento předmět a její využití v praxi.
8
2.
CÍL Cílem mé bakalářské práce na téma „Tvorba didaktických pomůcek do odborného
předmětu Dendrologie“ na střední škole je poukázat na nutnou potřebu využívání těchto pomůcek ve výchovně-vzdělávacím procesu. Cílem práce je pomocí literárních rešerší popsat nynější didaktické prostředky využívané v procesu výuky. Uvést jejich rozdělení, funkčnost a možnost využití v praxi. Na základě těchto rešerší vypracovat návrh nové didaktické pomůcky do vybraného odborného předmětu. Cílem praktické části bude navrhnout takovou pomůcku do výuky, která bude splňovat veškeré didaktické zásady. Pomůcka musí být funkční a účelná, aby mohla být využita v praxi. Výsledkem mé práce bude vytvoření CD disku do odborného předmětu Dendrologie. CD disk bude zpracován na základě získaných informací a podle učebních osnov ze Střední zahradnické školy v Ostravě. Na přenosném disku budou zpracovány soubory v programu PowerPoint a Word. Soubory zpracované v programu PowerPoint budou obsahovat prezentace s teorií z oblasti dendrologie, fotografie okrasných dřevin. Dále zde bude zpracována ukázková prezentace s poznávacím testem okrasných dřevin. V programu Word bude vytvořen stručný souhrn sadovnických hodnot okrasných dřevin, didaktická hra (křížovka) a didaktický test z učiva na CD. Touto cestou by se mohlo názorným způsobem usnadnit učení žáků. Pomocí navrhované pomůcky by se žáci mohli názornou a zábavnou formou připravit do vyučování, zopakovat si své nabyté znalosti a připravit se tak na závěrečné didaktické testy.
9
3.
MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Metodou zpracování teoretické části bylo především studium odborných
literárních zdrojů, tvorba výpisků a jejich analýza, syntéza a komparace. Při zpracovávání teoretické části mé bakalářské práce byly využity a porovnány literární zdroje z dané problematiky od různých autorů. Tyto zdroje byly sepsány tak, aby poskytovaly jasnou výpověď o problematice didaktických prostředků pro odborné předměty. Při tvorbě této literární části byly dále využívány získané informace od pedagogů z Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně a z webových stránek na internetu. Praktická část byla zpracována na základě znalostí a dovedností získaných během studia. Materiály pro praktickou část byly čerpány z odborné literatury, učebnic, encyklopedií. Zdrojem učební osnovy předmětu byla Střední zahradnická škola v Ostravě, příspěvková organizace. Navrhovaná didaktická pomůcka byla postavena na tvorbě CD disku pomocí vlastních fotografií, odborné literatury a využití počítačové techniky.
10
4.
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 4.1 Historie vzdělávání Vzdělávání prošlo během lidské historie dlouhým vývojem a velkými změnami.
Každé historické období přineslo mnoho nového a užitečného pro jeho rozvoj. V některých částech historie ovšem došlo i k útlumu a úpadku v odborném vzdělávání naší společnosti. Podle Skalkové (2007) charakteristickým rysem antického vzdělání bylo především odtržení teoretického vědění, duševní činnosti od činnosti praktické, tělesné práce. Význam vzdělání se nespatřoval v užitečnosti, nebylo to vzdělání ve smyslu přípravy pro praktickou činnost. Tuto myšlenku vyjádřil např. Aristoteles, když tvrdil, že „Vzdělání se má synům dát ne proto, že by bylo užitečné a potřebné, nýbrž proto, že je ušlechtilé a krásné“. Vzdělání, jako výsada svobodného občana, sloužilo ke kultivaci osobnosti a netýkalo se otroků. Jeho funkcí bylo zachovávat a upevňovat, ten stav, který odpovídal otrokářskému systému řecké společnosti. „Uvedenou koncepci vzdělávání v podstatě přijali i Římané. Jejich výchovným ideálem bylo vychovat řečníka, který by ovlivňoval veřejné mínění. Vznikaly proto školy rétorů. Ty poskytovaly i vyšší vzdělání politické. M.F. Qintilianus (asi 38-98 n.l.) ve svém díle základy rétoriky věnoval hlavní pozornost otázkám vyučování. Toto dílo lze chápat jako první didaktiku“ (Skalková, 2007, s. 30). „Jednou z nejvýznamnějších osobností z historie vzdělávání naší společnosti byl J. A. Komenský. Usiloval o vybavení vším, co je třeba k rozvinutí jeho lidství. Při tom měl na mysli všechny, bez rozdílu sociálního postavení, pohlaví a náboženství. Chtěl vytvářet nový systém výchovy a vzdělání tak, aby se jejich prostřednictvím realizovala lidskost. Škola má být dílnou lidskosti“ (Skalková, 2007, s. 34-35). Podle Danielova, Jesipova, (1963) název ´Didaktika´ v pedagogické literatuře první použil v XVII. st. V. Ratke (Ratichius) J. A. Komenský (1592 – 1670); rozuměli tím ´umění učit´. J. A. Komenský ve své znamenité knize Velká didaktika hlásá všeobecné umění všech učit všechno. Popisuje jak vštěpovat mládeži nauku o mravním zdokonalováním, výchově k pobožnosti, organizaci práce ve školách. Komenského Velká didaktika zahrnuje takto celý okruh otázek, který se stal obsahem přednášek o pedagogice.
11
Skalková 2007 uvádí informace o průběhu historického, sociálně-ekonomického i kulturního vývoje společnosti, které se měnily s požadavky na výchovu a vzdělávání i jejich funkce. Spolu s tím se měnil i obsah pojmu didaktika. Rozličná byla i filozofická a psychologická východiska, o něž se didaktický výklad problematiky opíral. Ani v současné době neexistuje obecně přijímaná definice.
4.2 Nemateriální vyučovací prostředky 4.2.1 Didaktické principy – zásady
Proces výuky je ovlivňován řadou zákonitostí. Tyto obecné zákonitosti byly formulovány převážně na základě empirie a postupně potom dotvrzovány, precizovány na podkladě vědeckého bádání v oboru a hraničních disciplínách školní didaktiky. Jsou ve své podstatě účinným prostředkem k zajištění kvalitní výuky, nikoli jejím cílem. Podle Kalhouse a Obsta (2005) didaktické principy a zásady působí společně v procesu výuky ve vzájemné kontinuitě. Není možné některou z nich vyčlenit nebo preferovat na úkor druhých. Principy a zásady vstupují do výuky jako systém, který je ovlivněn řadou faktorů kognitivních, afektivních a psychomotorických. Dále úrovně žáků, jejich sociální aspirace, komunikační úrovně, věk, profesionální dovednosti učitele a další vstupy. „Didaktické zásady jsou obecné požadavky, které v souladu se základními zákonitostmi výuky a s výchovnými a vzdělávacími cíli určují její charakter. Vztahují se na všechny stránky výuky, tj. na učitelovu vyučovací činnost, na formy výuky, metody výuky a na materiální didaktické prostředky, dále na poznávací činnost žáka, na učivo atd.“ (Kalhous, Obst, 2002, s. 268). Podle Ourody (2004) je dodržování didaktických principů ve výuce předpokladem pro dosažení dobrých vyučovacích výsledků.
12
Obr. 1 Grafické znázornění výuky dle J. Maňáka (2003)
Didaktická zásada vědeckosti – Podle Kalhouse a Obsta (2005) tato zásada vyžaduje, aby si žáci osvojovali poznatky nejen na úrovni odpovídající jejich momentální kognitivní úrovni, ale také na úrovni, která koresponduje se současnými ověřenými vědeckými poznatky.
Didaktická zásada uvědomělosti a aktivity vyučování – Drahovzal, Kilián, Kohoutek (1997) poukazují na důležitost vytvoření kladného vztahu žáků k učení. Žáci by měli pochopit učivo již při vyučování. Učitel by měl dbát na vyvolání aktivní myšlenkové činnosti žáků. Především v odborných předmětech může učitel záměrně vytvářet problémové situace a vést žáky k objevování problémů a racionálnímu řešení.
Didaktická zásada soustavnosti a trvalosti – Podle Drahovzala, Kiliána, Kohoutka, (1997) tato zásada vyžaduje, aby se nové poznatky opíraly o předcházející, které byly dříve osvojeny a upevněny.
Didaktická zásada názornosti – Zásada názornosti vyžaduje, aby si žáci vytvářeli své představy na základě smyslových údajů získaných bezprostředním vnímáním jevů nebo jejich zobrazením. (Drahovzal, Kilián, Kohoutek, 1997).
Didaktická zásada přiměřenosti – „Princip přiměřenosti požaduje, aby učivo, vyučovací metoda, tempo vyučování, organizační formy výuky, učební pomůcky byly přiměřené, odpovídající možnostem žáků“ (Ouroda, 2004, s. 79).
13
Didaktická zásada spojení teorie s praxí – Ve výuce odborných předmětů je důležité, aby žáci získávali nové vědomosti a dovednosti se zaměřením na jejich praktické využití. Tyto získané znalosti a dovednosti pak dovedli používat i v technické činnosti (Drahovzal, Kilián, Kohoutek, 1997).
4.2.2 Výukové cíle
„Výukové cíle chápeme jako představu o kvalitativních i kvantitativních změnách jednotlivých žáků v oblasti kognitivní, afektivní a psychomotorické, kterých má být dosaženo ve stanoveném čase v procesu výuky. Objektivním podkladem pro stanovení výukových cílů pro jednotlivé vyučovací hodiny je schopnost učitele analyzovat učivo a respektovat přitom výsledky pedagogickopsychologické diagnostiky třídy (jednotlivých žáků)“ (Kalhous, Obst, 2002, s. 274). Výukové cíle mají být konzistentní a přiměřené. Je nutné najít soulad mezi požadavky výuky a možnostmi žáků, učitelů. Stanovení cílů by mělo být jednoznačné. Jejich plnění vyžaduje kontrolu. (Ouroda, 2004). Podle Kalhouse, Obsta, (2002) z hlediska praktické použitelnosti ve výuce považujeme za žádoucí výukové cíle členit na cíle kognitivní (poznávací), afektivní (postojové) a psychomotorické (výcvikové). Každý z těchto typů cílů je nutno promýšlet a formulovat samostatně.
Kognitivní cíle – Jsou uspořádány podle složitosti, náročnosti na myšlenkové operace. Taxonomie podle B. S. Blooma – Zapamatování, porozumění, aplikace, analýza, syntéza, hodnocení.
Afektivní cíle – Afektivní neboli postojové cíle sledují vytváření určitých postojů, potřeb a zájmů žáků. Na jejich plnění se podílí jak složka rozumová, volní a citová. Kladený je především důraz na rozvoj citové (emoční) složky osobnosti žáka.
Psychomotorické cíle – Bývají nazývány též jako senzomotorické cíle. Tyto cíle sledují vytváření psychomotorických dovedností a návyků. Jsou to činnosti náročné na vnímání, pohyby a vzájemné spojení vjemů s pohyby (Ouroda, 2004).
14
4.2.3 Výukové metody
Metodu chápeme jako cestu k cíli. Výukovou metodu pak chápeme jako cestu k dosažení stanovených výukových cílů (Kalhous, Obst, 2002, s. 307). „V didaktické rovině lze pod pojmem vyučovací metoda chápat specifický způsob uspořádání činností učitele (lektora) a žáků (studentů), rozvíjející vzdělanostní profil žáka a působící v souladu se vzdělávacími a výchovnými cíli“ (Vališová, Kasíková, 2011, s. 191). Podle Drahovzala, Kiliána, Kohoutka, (1997) podstatou vyučovací metody je aktivní součinnost žáků s učitelem, která vede k efektivnímu osvojení učiva a k splnění výchovně-vzdělávacího cíle.
Autoři dělí výukové metody podle různých kritérií do několika skupin. Členění výukových metod podle Ourody (2004):
Metody výuky dle zdroje poznání Základním dělením je členění metod výuky na metody plnění cílů výuky a na metody ověřování splněných cílů výuky (diagnostické metody).
1) Metody plnění cílů výuky se dále člení podle následujících kritérií:
Dle zdroje poznání a typu poznatků •
metody slovní (monologické, dialogické, písemné práce, práce s textem)
•
metody přímé zkušenosti (ilustrace, demonstrace, exkurze, samostatná práce žáků)
Dle fáze pedagogického procesu •
expoziční (vytvoření vědomostí a dovedností)
•
fixační
(upevnění
získaných
znalostí
a
dovedností
opakováním
a procvičováním) •
kontrolní (kontrola správnosti učení, pochopení učiva a jeho aplikace)
•
motivační (motivace žáků k učení)
15
Metody podle myšlenkových operací (logické metody) •
analytická
•
syntetická
•
vývojová (genetická)
•
induktivní
•
deduktivní
•
dogmatická
Aktivizační metody •
hry (křížovky, pexeso)
•
diskusní metody (brainstorming, brainwriting)
•
inscenační (jednoduchá inscenace, mnohostranné hraní úloh)
•
situační (rozbor situace, konfliktní situace, postupné seznamování se situací)
•
programované vyučování (programy smíšené, větvené, lineární)
•
problémové vyučování (problémová výuka, heuristický rozhovor, samostatná práce žáků)
2) Metody ověřování splněných cílů výuky (diagnostické) se dále člení:
ústní zkoušky •
orientační, klasifikační
písemné zkoušky •
klasické písemné zkoušky, didaktické testy, výkonové zkoušky
4.2.4 Organizační formy výuky
Podle Drahovzala, Kiliána, Kohoutka (1997) organizační formou vyučovacího procesu rozumíme organizační uspořádání podmínek k realizaci obsahu vyučování. Při tomto procesu jsou uplatňovány vyučovacích metody, používány didaktické prostředky a respektovány didaktické zásady. Kalhous, Obst, (2002) uvádí, že každá z organizačních forem výuky vytváří svět vztahů mezi žákem, vyučujícím, obsahem vzdělávání i vzdělávacími prostředky.
16
Přehled organizačních forem výuky podle Drahovzal, Kilián, Kohoutek, (1997):
Podle způsobu organizace •
vyučovací hodina
•
praktické vyučování
•
exkurze
•
konzultace ve studiu při zaměstnání
•
samostatná práce žáků
Podle zřetele k jednotlivci a kolektivu •
vyučování individuální (vyžaduje, aby každý žák měl svého učitele)
•
vyučování individualizované (Každý žák pracuje dle svého programu, za řízení celé třídy učitelem)
•
vyučování hromadné
•
vyučování skupinové
Podle způsobu plánování výchovně-vzdělávací práce školy
17
4.3 Hmotné - materiální didaktické prostředky Materiálně didaktické prostředky patří mezi nástroje, které podporují dosažení stanovených výukových cílů. Mezi materiálně didaktické prostředky patří předměty materiální povahy, které jsou využívány ve výuce. Funkce materiálně didaktických prostředků vyplývá ze skutečnosti, že člověk získává 80% informací zrakem, 12% informací sluchem, 5% informací hmatem a 3% ostatními smysly (Kalhous, Obst, 2005) viz Obr. 2.
Obr. 2 Experimentálně získaný podíl smyslových receptorů na příjem informací (Geschwinder, Růžička, Růžičková, 1995)
Podle Drahovzala, Kiliána, Kohoutka, (1997) aplikovaná názornost ve výuce odborných předmětů zvyšuje zájem žáků o odborné předměty, rozvíjí pozornost a aktivitu. Přispívá také k osvojení látky. Nedodržování názornosti při výuce vede k získání formálních vědomostí, projevujících se v neschopnosti žáků aplikovat teorii ve výrobní praxi. Petty (2008) poukazuje na přednosti vizuálních pomůcek, které jsou při výuce mnohem cennější než pouze verbální přísun informací. Hlavní výhodou vizuálních pomůcek je především upoutání pozornosti žáků. I kdyby si učitel připravil hodinu sebelepším způsobem, bez pozornosti žáků učit nemůže. Vizuální pomůcky vzbuzují u žáků zájem a přinášejí změnu do hodiny. Podle výzkumů si většina lidí pamatuje spíše vizuálně než verbálně sdělené informace. Podle vizuálních pomůcek je učivo pro žáky lépe zapamatovatelné. Dobrá příprava pomůcek do vyučovací hodiny je projevem učitelova zájmu o daný obor.
18
Podle Kalhouse, Obsta (2002) prostředkem výuky může být nejen metoda výuky, vyučovací forma, didaktická zásada, ale také školní tabule, učebnice, učební prostor, výpočetní technika apod. viz Obr. 3.
Obr. 3 Systém didaktických prostředků (http://www.elektrotechnickestavebnice.cz, 2010)
Výběr učebních pomůcek je výsledkem hodnocení a zvažování řady faktorů, které pozitivně anebo negativně ovlivňují výchovně vzdělávací proces a tím jeho efektivnost. Systém faktorů, které jsou podstatné pro optimální volbu vhodné učební pomůcky přehledně uvádí ve své práci podle J. A. Romisziwskeho P. Bohony viz Obr. 4.
Obr. 4 Systém faktorů podstatných pro volbu učební pomůcky (http://www.elektrotechnickestavebnice.cz, 2010)
19
4.3.1 Klasifikace materiálních didaktických prostředků
Klasifikace materiálních didaktických prostředků podle J. Malacha (1993):
Učební pomůcky
Originální předměty a reálné skutečnosti •
přírodniny – v původním stavu (minerály, rostliny), upravené (vycpaniny, lihové preparáty),
•
výtvory a výrobky – v původním stavu (vzorky výrobků, přístroje, umělecká díla),
•
jevy a děje – fyzikální, chemické, biologické aj.,
Zobrazení a znázornění předmětů a skutečností •
modely – statické, funkční, stavebnicové,
•
zobrazení – prezentované přímo (školní obrazy, fotografie, mapy), prezentované pomocí didaktické techniky (statické, dynamické),
•
zvukové záznamy – magnetické, optické,
Textové pomůcky •
učebnice – klasické, programované,
•
pracovní materiály – pracovní sešity, studijní návody, sbírky úloh, tabulky, atlasy,
•
doplňková a pomocná literatura – časopisy, encyklopedie,
Pořady a programy prezentované didaktickou technikou •
pořady – televizní, rozhlasové,
•
programy – pro vyučovací stroje, výukové soustavy či počítač,
Speciální pomůcky •
žákovské experimentální soustavy,
•
pomůcky pro tělesnou výchovu,
20
Technické výukové prostředky
auditivní technika •
magnetofony, gramofony, školní rozhlas, sluchátková souprava, přehrávač CD,
vizuální technika •
diaprojekce, zpětná projekce, dynamická projekce,
audiovizuální technika •
filmové projekty, videotechnika, televizní technika, multimediální systémy na bázi počítačů,
technika řídící a hodnotící •
zpětnovazebné systémy, výukové počítačové systémy, osobní počítače, trenažéry,
Organizační a reprografická technika •
fotolaboratoře,
•
kopírovací a rozmnožovací stroje,
•
rozhlasová studia,
•
videostudia,
•
počítače, počítačové sítě,
•
databázové systémy (CD-ROM disky),
Výukové prostory a jejich vybavení •
učebny se standardním vybavením, tj. tabule, nástěnky, knihovna atd.,
•
učebny se zařízením pro reprodukci audiovizuálních pomůcek,
•
odborné učebny,
•
počítačové učebny,
•
laboratoře,
•
dílny, školní pozemky,
•
tělocvičny, hudební a dramatické sály,
21
4.3.2 Funkce materiálních didaktických prostředků
Funkce materiálních didaktických prostředků podle J. Geschwindera (1994):
Základní funkce – Funkce informační, formativní, instrumentální.
Didaktické funkce – Plnění zásady názornosti, funkce motivační, stimulační, racionalizační, funkce upevňování nově získaných informací jejich přiměřeným opakováním, systematizační, kontrolní a řídící funkce.
Ergonomická a řídící funkce – Snižování podílu neproduktivního času učitele i žáků, objektivní zpětné vazby, zpětnovazebné informace a jejich plné využití pro řízení výuky, individualizace a regulace vlastního tempa učení podle stupně dispozic i okamžitého stavu psychiky.
4.3.3 Některá doporučení pro práci s materiálními didaktickými prostředky
Některá doporučení pro práci s materiálními didaktickými prostředky podle Kalhouse, Obsta, (2002): •
Učitel by měl mít trvalý aktualizovaný přehled o všech prostředcích, které jsou pro jeho předmět v kabinetě. Pokud jde o nová zařízení, je třeba seznámit se s jejich obsluhou a údržbou.
•
Za samozřejmost se považuje, že s didaktickými prostředky musí učitel pracovat především z hlediska jejich funkčního začlenění do výuky.
•
Učitel si musí v předstihu vyzkoušet používané prostředky z hlediska jejich bezchybného fungování.
•
Pokud učitel do výuky zařadí experiment, je nutné si jej předem vyzkoušet na stejném zařízení a za stejných podmínek, jaké budou ve výuce.
•
Do sestavování pokusů je vhodné zapojit žáky, kteří mohou vykonávat funkci asistentů. Starší žáci mohou uspořádání experimentu navrhovat.
•
Při provádění je nutno zajistit, aby všichni žáci dobře viděli.
•
Učitel by měl promyslet, jak zajistí aktivitu žáků při demonstraci pokusu.
22
•
Pokud je škola k tomu vybavena, upřednostňujme heuristické metody, při kterých žáci pod vedením učitele experimentují, objevují nové poznatky, ověřují teoretické závěry apod.
•
Materiálních didaktických prostředků je možno využít ve všech fázích výuky.
•
Při všech činnostech s materiálními didaktickými prostředky je třeba dbát pravidel ochrany zdraví a bezpečnosti práce.
4.3.4 Učební pomůcky
Ouroda (2004) uvádí správné využití učebních pomůcek v procesu výuky. Pomůcky napomáhají k vytváření představ žáků o poznávané skutečnosti. Učební pomůcky zařazujeme do výuky v pravý čas (kdy je objekt popisovaný a vysvětlovaný) a opakovaně (při výkladu i opakování a procvičování). Podle Kalouse a Obsta (2005) práce s učebními pomůckami je pouze prostředkem ne cílem výuky. Každá učební pomůcka může působit nejen jako nosič informací, ale i jako jejich komunikátor. Může navodit dynamiku poznávacího procesu ve spojení s didaktickou činností. Zároveň může různou měrou působit i na emocionální a volní sféru rozvoje osobnosti žáka. „Má-li učitel přispět k optimalizaci řízení výuky, musí znát a ovládat potenciální pedagogické možnosti využití učebních pomůcek spolu s širokou škálou konkrétních metod práce s nimi. Nelze tedy předpokládat, že by učební pomůcky (ať už jednotlivě nebo jako celek) mohly samy o sobě vyřešit modernizaci výuky“ (Drahovzal, Kilián, Kohoutek, 1997, s. 106). V řízení výchovně-vzdělávacího procesu lze racionálně využít učební pomůcky v těchto funkcích podle Drahovzal, Kilián, Kohoutek, (1997): •
prostředky motivace a stimulace,
•
zdroje informací, které žákovi přiblíží učivo,
•
prostředky systematizace poznatků,
•
prostředek k ovládnutí pracovních metod,
•
prostředek spojení školy s praxí,
•
prostředek umožňující realizovat diferencovaný přístup k žákovi, aby mohl lépe rozvíjet duševní i fyzické schopnosti.
23
Příklad učební pomůcky
Učebnice – Učebnice patří neodmyslitelně ke školní edukaci. Učebnice patří k nejstarším produktům lidské kultury a používaly se již dávno před vynálezem knihtisku. Masový rozvoj školních učebnic nastal postupně po Gutenbergrově vynálezu knihtisku v 15. století. Obyvatelé České republiky mohou být hrdí na to, že jedním ze zakladatelů teorie a tvorby moderních školních učebnic byl J. A. Komenský. Podle Průchy (2002) mezi základní funkce učebnice patří prezentace informací a učiva uživatelům, a to různými formami (verbální, obrazovou a kombinovanou). Dále je to funkce organizační (orientační), informuje uživatele o způsobech svého využívání (pomocí rejstříků, obsahů). Učebnice slouží k řízení učení a vyučování. Je to didaktický prostředek, kterým se řídí žákovo učení a učitelovo vyučování viz Obr. 5.
Obr. 5 Centrální postavení učebnice (Rambousek a kol., 1989)
24
4.3.5 Didaktická technika
Zařazováním didaktické techniky do výuky se výrazně mění styl práce učitele. Snižuje se v jeho činnosti dosud převažující podíl ´živé práce´. Dobrému učiteli didaktická technika šetří čas a energii, kterých může lépe využít k rozvoji sociální stránky řízení výchovně-vzdělávacího procesu. Funkce didaktické techniky spočívá v podstatě ve zprostředkování výchovně-vzdělávacího obsahu (Drahovzal, Kilián, Kohoutek, 1997, s. 109).
Příklad didaktické techniky Interaktivní tabule - Školní tabule se dá považovat za základní školní didaktický prostředek, který se ve škole nachází prakticky od jejího vzniku. Asi žádný učitel si svoji výuku nedovede představit bez takovéto pomůcky. Tabule vždy doprovázela výuku. I v budoucnosti bude školní tabule mít své místo ve školních třídách či učebnách. Před několika lety se začaly objevovat tzv. interaktivní systémy v podobě interaktivních tabulí. Jedná se o spojení klasické školní tabule a počítače. Toto s sebou přináší nové možnosti výuky viz Obr. 6. Hlaďo (2007) uvádí hlavní výhody IT z hlediska metodologie. Učitelé mohou připravovat hodiny dopředu a uložit si je pro pozdější opětovné použití. Zápisy z každé vyučovací hodiny lze umístit na internet, což umožňuje doplnit látku žákům, kteří ve škole nebyli. Lze snadno přecházet z frontálního vyučování během spuštěné prezentace k procvičování v integrovaných skupinách. Okamžitá zpětná vazba je zajištěna všem žákům i učiteli. Všichni žáci se mohou aktivně zapojovat do výuky. Tabule umožňuje méně stresující zkoušení, žáci mohou demonstrovat své vědomosti pomocí prezentací nebo her. Podporuje mezipředmětové vztahy. Umožňuje tvorbu projektů. Všestranně působí na smysly žáků.
Obr. 6 Interaktivní tabule (http://www.engel.sro.cz, 2010)
25
4.3.6 Účelová zařízení školy
Název je odvozený od toho, že jsou zřizována pro účely výuky žáků. Slouží zejména pro praktické vyučování (praktická cvičení, praxi, odborný výcvik). Umožňují realizaci mnohých zájmových činností žáků, např. činnost chovatelských, pěstitelských, aranžérských, modelářských a jiných kroužků. Mohou poskytovat pomůcky pro ilustrace
v teoretickém
vyučování
(hnojiva,
vzorky
krmiv,
údaje
o výsledcích hospodaření, rostlinné exponáty apod.). Také mohou poskytovat možnost výzkumné práce učitelů i žáků (např. hnojařské pokusy, šlechtitelské pokusy apod.). Některé z účelových zařízení plní funkci výrobní (Ouroda, 2004, s 85).
Příklad účelového zařízení školy
Školní arboretum - Slouží především žákům jako místo, kde mohou relaxovat o přestávkách, nebo jako učební pomůcka do různých předmětů. Učitelé, např. předmětu dendrologie, mohou v arboretu žákům přímo na sortimentu ukázat jednotlivé druhy dřevin. Žáci si dřeviny mohou blíže prohlédnout a lépe se tak naučit rozpoznávací znaky jednotlivých dřevin. Zároveň výuka probíhá v příjemném prostředí, kde se žáci i učitelé mohou cítit mnohem lépe než ve třídě.
4.3.7 Výpočetní technika ve výuce
Otázka využívání počítačů ve vyučování se od svých počátků výrazně rozvinula. Mají své oprávněné místo ve škole připravující mladé pokolení pro život a práci ve společnosti, která se charakterizuje rychlým vývojem informačních technologií. Počítače jsou využívány jako pracovní nástroj pro zkvalitnění procesu vyučování. Pro zkvalitnění výuky se používají výukové programy na procvičování látky, na prezentaci látky, k simulaci a k didaktickým hrám, elektronické učebnice a encyklopedie (Skalková, 2007). Počítač je pracovní nástroj, který se žáci učí ovládat pomocí běžných softwarů. Získávají tak počítačovou gramotnost. Jde o programové vybavení textových editorů, databázové systémy,
tabulkové kalkulátory,
(Kalhous, Obst, 2002).
26
grafické editory, CAD systémy
4.4 Současné didaktické prostředky využívané v odborném předmětu Dendrologie V současné době existuje mnoho didaktických prostředků, které napomáhají učiteli a žákům ke splnění cílů ve výuce daného předmětu. Učitel má možnost využívat celé řady didaktických metod, forem výuky a didaktických pomůcek. Tyto materiální a nemateriální prostředky pomáhají žákům rozvíjet jejich představivost, motivují je a názornou formou tak lépe získávají a upevňují své znalosti probírané učební látky. Informace o využívaných didaktických pomůckách v odborném předmětu Dendrologie jsem získala na Střední zahradnické škole v Ostravě. Teoretická výuka probíhá v učebnách školy. Učitelé ve výuce používají především různé didaktické pomůcky a projektovou techniku. Při probírání nového učiva je volena metoda slovní - výklad. Názorné vyučování probíhá metodou řízeného rozhovoru a diskuse na danou problematiku. Učitelé se svými žáky tráví některé vyučovací hodiny na školní zahradě a v parku v okolí školy. Tyto prostory slouží k ukázce dřevin ve skutečné podobě v různém vegetačním období. Na školním zahradnickém statku v Nové Vsi, žáci vykonávají svou praxi. Nachází se tam arboretum s rozsáhlou sbírkou okrasných dřevin. I zde si žáci mohou své znalosti rozšiřovat a upevňovat jak po stránce teoretické, tak i praktické. Na Střední zahradnické škole v Ostravě se využívají v hodinách tyto didaktické prostředky:
Didaktické pomůcky •
dendrologické atlasy, učebnice dendrologie,
•
herbář okrasných dřevin,
•
živý rostlinný materiál,
•
fotografie, diapozitivy,
•
prezentace v Powerpointu.
Didaktická technika •
počítač,
•
zpětný projektor,
•
dataprojektor.
27
5.
PRAKTICKÁ ČÁST Navrhovanou didaktickou pomůcku budu vypracovávat na základě poznatků
získaných ze Střední zahradnické školy v Ostravě, příspěvkové organizace. Na této střední škole jsem vystudovala a v průběhu vysokoškolského studia vykonávala svou pedagogickou praxi. Střední zahradnická škola, Ostrava, příspěvková organizace byla založena v roce 1907. Je jedinou školou v Moravskoslezském kraji, kde je vyučován obor 41-44-M/001 Zahradnictví. Mimo tento obor
jsou na škole vyučovány rovněž moderní obory
vzdělání zakončené učňovskou zkouškou Zahradník a Prodavač květin- florista. V roce 1984
musela
budova
školy ustoupit
budování
silnice
a
výstavbě
sídliště
v Ostravě-Zábřehu a výuka se přestěhovala do budovy školy v Ostravě Mariánských Horách. Teoretická
výuka
studijního
oboru
41-44-M/01
Zahradnictví
probíhá
v rekonstruovaných prostorách v budově školy na ul. Žákovské v Ostravě-Hulvákách. Teoretická výuka oborů zakončených učňovskou zkouškou probíhá v Ostravě Nové Vsi. Praktická výuka se koná na Školním zahradnictví v Ostrava-Nové Vsi, které je součástí školy. Škola má 13 kmenových učeben, osm odborných učeben – biologickou laboratoř, chemickou laboratoř, dvě učebny cizích jazyků, 2 učebny výpočetní techniky, učebnu vazačství a multimediální učebnu. V budově školy je rovněž sbírkový skleník a meteorologická stanice.
5.1 Učební osnova učiva dendrologie na vybrané střední škole Střední zahradnická škola, Ostrava, Příspěvková organizace - Studijního oboru 41-44-M/001 Zahradnictví.
Pojetí vyučovacího předmětu - Dendrologie má specifické postavení v odborných předmětech. Navazuje na získané vědomosti z biologie. Je základním předmětem s širším uplatněním ve vztahu k dalším předmětům v souběžných i vyšších ročnících viz příloha č. 1.
28
Obecný cíl předmětu - Cílem odborného předmětu je vymezení základních požadavků navazujících na odborné znalosti z předcházejících ročníků a na základě vlastních zkušeností naučit žáky uplatňovat znalosti nejen teoretické, ale i praktické. Naučit žáky užívat pojmy, pravidla a principy při řešení zadaných úkolů.
Stanovené cíle předmětu - Výuka směřuje k tomu, aby žák: •
ovládal odbornou terminologii,
•
znal charakteristické vlastnosti dřevin,
•
chápal rozdíly při použití dřevin,
•
dovedl charakterizovat a porovnat základní charakteristické znaky dřevin,
•
rozuměl rozdílům v různých vývojových stádiích,
•
byl schopen charakterizovat změny u dřevin v průběhu růstu,
•
rozuměl hlavním zásadám pěstování,
•
uměl poznat základní sortiment okrasných rostlin pojmenovat ho latinskými,
•
rodovými a druhovými názvy,
•
poznal v sadovnických úpravách pěstované okrasné dřeviny a pojmenoval je latinskými rodovými a druhovými názvy,
Charakteristika učiva - Předmět poskytuje nejdůležitější poznatky o dřevinách ve druhém a třetím ročníku. Ve druhém ročníku se zabývá charakteristikou a rozdělením dřevin podle zeměpisného rozšíření, sadovnických hodnot, a významem dřevin z hlediska kompozice zeleně. Je probírána botanická charakteristika nejrozšířenějších rodů a druhů listnatých opadavých keřů a jehličin, a jejich odborná terminologie. Ve třetím ročníku je probírána botanická charakteristika nejrozšířenějších rodů a druhů listnatých stromů, stále zelených a popínavých dřevin a jejich odborná terminologie. Cvičení
v obou
ročnících
jsou
zaměřena
zejména
na
rozpoznávání
nejvýznamnějších zástupců taxonů, listnatých opadavých keřů, jehličnatých dřevin, listnatých stromů, stále-zelených a popínavých dřevin a upevnění odborné terminologie.
29
Pojetí výuky - Výuka probíhá v kmenové nebo odborné učebně. Cvičení v odborné učebně nebo v přírodním prostředí. Při probírání nového učiva je volena metoda výkladu spojená s didaktickou technikou nebo živým rostlinným materiálem. Názorné vyučování s metodou řízeného rozhovoru. Aktivita žáků a ověřování základních vědomostí probíhá formou samostatných úkolů. Cvičení jsou zaměřena na poznávání a posuzování rostlinného materiálu. Zvláštní důraz je kladen na zvládnutí odborné terminologie. Znalosti jsou ověřovány v přírodním prostředí nebo v odborné učebně. Žáci si vedou průběžně samostatné písemné zápisy.
Hodnocení - Hodnocení předmětu dendrologie probíhá formou ústního zkoušení alespoň jednou za pololetí, kde jsou prověřovány komunikativní, vědomostní a znalostní kompetence žáků. Po probrání části tematického celku je prověřeno učivo formou testu. Dále jsou žáci hodnoceni za plnění samostatných úkolů a za aktuality týkající se probíraného učiva. V rámci cvičení je kladen největší důraz na ověření základní terminologie podle předloženého rostlinného materiálu v učebně nebo v přírodním prostředí. Žák je v průběhu cvičení hodnocen za zpracované samostatné úkoly, kdy posuzuje a využívá obecných znalostí daného předmětu.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezová témata - Kromě výše uvedených cílů výuka dendrologie vytváří a rozvíjí následující klíčové kompetence. Spolu s ostatními předměty zajišťuje, aby žáci: •
získali pozitivní vztah k učení a vzdělávání,
•
uplatnili různé způsoby práce s odborným textem,
•
uměli vyhledávat a zpracovávat informace (Internet, odborná literatura),
•
s porozuměním poslouchat mluvený projev a pořizovat si poznámky,
V rámci předmětu dendrologie jsou realizována průřezová témata Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí a Informační a komunikační technologie.
30
5.2 Odborný předmět Dendrologie Dendrologie pochází z řeckého dendron - strom a logie – nauka. Dendrologie je nauka o dřevinách. Člověk se snažil od pradávna vysazovat určité druhy stromů cíleně, ať už kvůli obživě nebo zkrášlení svého okolí. Nejdříve byly vysazovány dřeviny, které našel ve svém okolí a vytvořily tak jakýsi lesopark. Posléze byly dováženy dřeviny i z dalekých krajů, nejprve se vysazovaly jen v bohatých šlechtických sídlech, později v arboretech a botanických zahradách různých obchodních a vědeckých společností. Tento předmět poskytuje žákům potřebné znalosti o charakteristice a rozdělení dřevin podle zeměpisného rozšíření, sadovnických hodnot, a významu dřevin z hlediska kompozice zeleně. V jednotlivých ročnících na střední škole je vyučována botanická charakteristika nejrozšířenějších rodů a druhů listnatých opadavých keřů a stromů, jehličin, stálezelených dřevin, a popínavých rostlin a jejich odborná terminologie. Při opakování učiva se musí dbát na to, aby žáci dokázali charakterizovat změny u dřevin v průběhu růstu, rozuměli hlavním zásadám pěstování a uměli poznat základní sortiment okrasných rostlin pojmenovat ho latinskými rodovými a druhovými názvy. Ve výuce dendrologie je nutné, aby vyučující používali učební pomůcky a nejrůznější techniku k názorným ukázkám. Ovšem i toto při výuce dendrologie zdaleka nestačí. Tento předmět vyžaduje i výuku v terénu, aby žáci na vlastní oči viděli a mohli si prohlédnout dřeviny z blízka. Lépe si tak uvědomí změny, kterými dřevina během roku prochází.
31
6.
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE 6.1 Návrh moderní didaktické pomůcky do předmětu Dendrologie Navrhovanou pomůckou je výukové CD. Tento přenosný CD disk jsem
zpracovávala podle osnov učiva předmětu dendrologie na Střední zahradnické škole, Ostrava, příspěvková organizace viz příloha č. 1. Výukové CD je určeno pro žáky druhého a třetího ročníku. Časová dotace vyučovacích hodin dendrologie během jednoho školního roku je na Střední zahradnické škole v Ostravě 4 hodiny týdně, 124 hodin celkem a 16 hodin cvičení. Hlavním cílem bylo navrhnout a vytvořit takovou didaktickou pomůcku, která bude sloužit žákům k doplnění informací z výkladu učiva v odborném předmětu dendrologie. Pomocí navrhované pomůcky by se žáci mohli názornou a zábavnou formou připravit do vyučování, zopakovat si své nabyté znalosti a připravit se tak na závěrečné didaktické testy. Přenosný CD disk byl aplikován v praxi ve vyučovacích hodinách dendrologie na Střední zahradnické škole v Ostravě. Zpracované prezentace i didaktické hry byly konzultovány s vyučujícími odborného předmětu Dendrologie a byly shledány za velmi vhodnou didaktickou pomůcku i pro přípravy učitelů na vyučovací hodiny. Na tomto CD disku jsou zpracovány prezentace v programu PowerPoint a Word. Prezentace obsahují teorii dané odborné látky, která je doplněna o vlastní fotografie. Všechny dřeviny jsem fotila v průběhu roku, aby žáci viděli, jak se daná dřevina mění během vegetace. Na základě učebních dokumentů jsou názorně zpracovány okruhy učiva probírané v předmětu dendrologie na střední škole (např. význam a poslání dendrologie, hodnoty okrasných dřevin) viz příloha č. 2. Dále jsem vytvořila prezentaci s teorií a vlastními fotografiemi okrasných dřevin. Prezentace obsahuje listnaté opadavé keře, listnaté opadavé stromy, jehličnaté, stálezelené a popínavé dřeviny viz příloha č. 3. Prezentace s poznávacím testem slouží žákům k procvičení znalostí druhů různých okrasných dřevin viz příloha č. 4. V programu Word jsem vypracovala seznam dřevin podle jejich sadovnických hodnot. Na základě tohoto seznamu si žáci mohou uvědomit základní charakteristické znaky, vlastnosti a hodnoty probíraných dřevin viz příloha č. 5
32
Na závěr jsem připravila názorný didaktický test složený z otevřených i uzavřených otázek. Pomocí křížovky z učiva dendrologie, si žáci mohou zábavnou formou ověřit své získané znalosti z prostudovaného CD disku viz příloha č. 6, 7.
6.2 Využití moderní pomůcky v odborném předmětu Dendrologie V dnešní
době
je
již
velmi
složité
upoutat
žákovu
pozornost
ve
vyučovacích hodinách a jakkoli ho motivovat k dalšímu sebevzdělávání. Velmi důležitým faktorem při výuce je osobnost učitele, jeho přístup k žákům a k danému předmětu. Vyučující musí neustále přemýšlet o motivacích žáků, aby udržel jejich pozornost během celé vyučovací hodiny. Jedním z mnoha způsobů je střídání organizačních metod ve vyučovací hodině. Pro názornou ukázku je ovšem nezbytné využívat i materiální didaktické pomůcky. Využití těchto pomůcek je mnohdy odvislé od vybavenosti učeben. V předmětu dendrologie existuje spousta aktivizačních metod a různých didaktických prostředků, které by žáky motivovali k práci např. dendrologické atlasy, učebnice dendrologie, herbáře okrasných dřevin, živý rostlinný materiál, fotografie, diapozitivy, prezentace v Powerpointu. Důležité je také využití didaktické techniky např. počítače, zpětné projektory, dataprojektory. Smyslem mé navrhované didaktické pomůcky je, aby se žáci názornou a zábavnou formou mohli vzdělávat i mimo vyučovací hodinu.
Ukázka prezentace: Listnaté opadavé keře, př. rod Chaenomeles. Žáci získají základní teoretické znalosti o jednotlivých zástupcích okrasných dřevin.
Cíle
Listnaté opadavé keře Dendrologie
Poznání a charakteristika dřevin rodu Chaenomeles - nároky, možnosti pěstování a použití těchto dřevin.
Jméno: Bc. Ivana Lampartová
Úvodní list prezentace.
Charakterizace cílů výuky.
33
Chaenomeles (LINDL.) - Kdoulovec
Chaenomeles (LINDL.) - Kdoulovec
Čeleď: Rosaceae – růžovité,
Habitus nízký keř (1-2 m), trnitý, rozsochatý,
Původ: Východní Asie,
Listy podlouhle vejčité, pilovité, lesklé, nápadné palisty,
Nároky: nenáročný druh, vyžaduje teplou polohu a slunce, propustné střední půdy, snese sucho,
Květy vyrůstají ze starého dřeva, na postranních větvičkách, jsou podobné jabloním, barva OR, Č, R, kvetou IV.-V.
Použití: všestranné použití – solitéry, skupiny keřů, živé ploty, bonsaje, floristika.
Plody malvice podobné kdoulím, vonné, dekorativní,
Latinský název dřeviny, čeleď, původ, nároky
Celkový popis rodu Chaenomeles.
a použití rodu Chaenomeles.
Chaenomeles (LINDL.) - Kdoulovec Druhy:
Ch. speciosa – kdoulovec lahvicovitý Ch. japonica – kdoulovec japonský Ch. x superba – kdoulovec nádherný
Kultivary:
Chaenomeles japonica ´Sargentii´ Chaenomeles x superba ´Corallina´ Chaenomeles ´Pink Trail´, ´Pink Lady´, ´Jet Trail´, ´Crimson and Gold´, ´Boule de Feu, ´Simonii´, ´Nivalis´
Základní pěstované druhy a kultivary rodu Chaenomeles.
Pupeny
Celkový habitus dřeviny
Fotografie celkového habitus a pupenů dřeviny rodu Chaenomeles.
34
Listy
Květy
Fotografie květů a listů rodu Chaenomeles.
Použití rodu Chaenomeles (LINDL.)
Plody
Floristika
Solitera
Bonsaje
Vytvarovaný na kmínku www.google.cz
Fotografie plodů rodu Chaenomeles.
Použití rodu Chaenomeles.
35
Ukázka z poznávacího testu okrasných dřevin: Tento test je určen k procvičení poznávání některých základních druhů okrasných dřevin viz příloha č. 4.
Poznávací test
Úkolem je určit celý český i latinský název dřeviny (rod a druh), která je na fotografii 1-25.
Správné odpovědi jsou uvedeny na konci testu.
Test slouží k procvičení poznávání některých základních druhů okrasných dřevin. Listnaté stromy - 12
Pokyny k vykonání testu
př. Okrasného listnatého stromu
Ukázka sadovnických hodnot okrasných dřevin: Žáci se naučí vyjmenovávat základní sadovnické hodnoty okrasných dřevin jejich zástupce viz příloha č. 5.
Dřeviny kvetoucí před rašením listů 1. 2. 3. 4. 5.
zlatice prostřední (Forsythia intermedia) lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) líska obecná (Corylus avellana) kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica) zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum)
36
Ukázka z prezentace sadovnických hodnot okrasných dřevin: Žáci se naučí poznávat základní sadovnické hodnoty okrasných dřevin jejich zástupce viz příloha č. 2.
Sadovnické hodnoty okrasných dřevin
Hodnoty okrasných dřevin
Jméno: Bc. Ivana Lampartová Předmět: Dendrologie
Při řešení zahradních a krajinářských úprav je nutná komplexní znalost dřevin.
Důležitá je znalost nejen vnějších znaků, ale i vlastností dřevin.
Pro určitý záměr může mít vlastnost dřeviny kladný nebo záporný význam (odnožování, existence plodů, atd.).
Úvodní list prezentace Základní hlediska sadovnických hodnot Vnější (vzhledové, estetické) znaky
Velikost, tvar dřeviny, stavba (textura), obrys koruny, charakter olistění, kůra, květy, plody, atd.)
Výslednice vnějších znaků dřeviny se označuje termínem habitus (architektura) dřeviny.
Záměrným či spontánním křížením vzniká mnoho forem označených termínem kultivar (kulturní odrůda).
Kultivary mají různou velikost, tvar růstu, texturu a barvu listů, květů, plodů.
Charakteristika a fotografie vnějších znaků sadovnických hodnot Základní hlediska sadovnických hodnot Použití dřevin
Důležité je zvážení funkce výsadeb.
Dřeviny vybíráme z hlediska charakteru stanoviště.
Jiné dřeviny vybíráme pro zahrady, parky krajinářské výsadby, pouliční stromořadí či protierozní výsadby.
Městská alej
Rodinná zahrada
Krajina
Zámecká výsadba
Charakteristika a fotografie použití dřevin z hlediska sadovnických hodnot
37
Ukázka aktivizační metody výuky – didaktická hra Vhodné používání aktivizačních metod ve výuce je důležité pro upoutání a udržení pozornosti žáků. Pomocí křížovky z učiva dendrologie, si žáci mohou zábavnou formou ověřit své získané znalosti z prostudovaného CD disku. Křížovka může být použita v rámci opakování na úvodu vyučovací hodiny. Pomocí této didaktické hry má možnost učitel navázat na probrané učivo z předešlé hodiny a motivovat žáky k aktivní činnosti ve výuce viz příloha č. 6.
Otázky: 1. Jak se nazývá proces, při kterém se nepůvodní druh dostane z areálu svého přirozeného výskytu do míst, kde dříve nežil? 2. Uveď latinský název listnatého opadavého stromu – jírovec. 3. Jak se nazývá plod plaménku plotního? 4. Uveď řecký název, z kterého pochází slovo strom. 5. Jak se nazývají dřeviny používané v sadovnictví? 6. Uveď český název dřeviny rodu Chaenomeles. 7. Uveď latinský název popínavé dřeviny – plamének. 8. Jak nazýváme plod mahonie ostrolisté? 9. Uveď název jedné z obecných funkcí zeleně. 10. Jak nazýváme proces přivyknutí si dřeviny na změněné přírodní podmínky? 11. Jak nazýváme plod dřeviny rodu Chaenomeles?
Tajenka:
Závěrečná otázka: Vysvětlete pojem z tajenky.
38
Ukázka vybraných otázek z didaktického testu: Žáci si mohou ověřit své znalosti, které získali po prostudování CD disku, viz příloha č. 7. 1. Vyjmenuj 3 dřeviny kvetoucí před rašením listů. (3b.) 1) 2) 3) 2. Ke každé dřevině uveď celý latinský rodový i druhový název. (5b.) 1) jírovec maďal – 2) smrk ztepilý – 3) mahonie ostrolistá – 4) plamének plotní – 5) kdoulovec lahvicovitý – 3. Uveď celkový popis dřeviny - jírovec maďal (4b.) 1) celý latinský název 2) popis (pupeny, listy, květenství, plody) 3) 1 kultivar 4. Uveď celý český i latinský název dřeviny na obrázku. (2b.)
5. Vyber z možností správnou odpověď. (3b.) 1) Plodem plaménku plotního je? • ochmýřená nažka • lusk • drobný oříšek
39
Předností této pomůcky je výstižný a přehledný popis jednotlivých druhů okrasných dřevin, které jsou vyučovány v rámci předmětu dendrologie. Pomocí fotografií se žáci mohou názornou formou naučit rozpoznávat jednotlivé rozlišovací znaky dřevin. Informace je velmi snadné aktualizovat. Jde o velmi podstatnou výhodu, protože obor dendrologie se velmi rychle vyvíjí a neustále jsou šlechtěny nové a nové kultivary okrasných dřevin. V případě, že některá fakta zůstávají beze změny, je možné materiál stále vylepšovat a doplňovat o nové poznatky. Žák nemusí do vyučovacích hodin nosit drahou a těžkou odbornou literaturu. Může si vytisknout pouze probíranou část vyučovací látky a zapisovat si do textu poznámky z výkladu učitele. V dnešní době již spousta žáků nosí do vyučovací hodiny notebook. Další výhodou CD disku by mohla být možnost využití navrhované pomůcky v hodinách výuky. Disk je lehce přenosný a snadno ovladatelný. Tato pomůcka by mohla být využita i učitelem v rámci opakování na didaktické testy a zkoušení. Pro zvýšení motivace, by tato pomůcka mohla být žákům představena pomocí
interaktivní
tabule.
Škola
tuto
didaktickou
pomůcku
může
využít
i v e-learningové výuce. Takto zpracovaný materiál vypadá profesionálně a je reprezentativní při jakémkoli použití při výuce. Celkově vypracovaný CD disk do předmětu dendrologie má velmi široké využití. Záleží jen na přístupu učitele, školy a především žáků, jak pomocí této pomůcky bude dosaženo požadovaného cíle výuky a učení.
40
7.
ZÁVĚR Používání didaktických prostředků ve výuce je jedním z velmi důležitých
předpokladů k splnění výukových cílů. Mnoho pedagogů a autorů odborné literatury je toho názoru, že jednou z hlavních didaktických zásad je zásada názornosti. Žáci díky didaktickým pomůckám mohou názornou formou získávat nové a upevňovat své stávající znalosti. Dnes se didaktické pomůcky stávají neoddělitelnou součástí výchovně vzdělávacího procesu na školách. Správným používáním pomůcek se stává výuka jednodušší nejen pro učitele, ale především pro žáky. Aplikací různých pomůcek ve výuce lze také efektivně využít i různých výukových metod. Navrhovanou didaktickou pomůckou do odborného předmětu dendrologie bylo výukové CD. Na přenosném disku byly zpracovány soubory v programu PowerPoint a Word. Soubory obsahují prezentace s teorií z oblasti dendrologie, fotografie okrasných dřevin, zkušební didaktické testy a didaktické hry. CD disk byl zpracován na základě získaných informací a podle učebních osnov ze Střední zahradnické školy v Ostravě. Tato didaktická pomůcka by měla pomoci především žákům při přípravě na další vyučovací hodiny dendrologie a při opakování učiva na didaktické testy a zkoušení. Nejen žáci, ale také učitelé by mohli využít zpracované soubory pro přípravu na hodinu. Pro názornou ukázku jsou velmi důležité soubory s fotografiemi dřevin, které mohou sloužit učiteli např. k vytváření poznávacích testů.
41
8.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. DANILOV, M. A.; JESIPOV, B.P. Didaktika. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladatelství, 1963. 398 s.
2. DRAHOVZAL, J. Didaktika zemědělských předmětů. Praha : Státní nakladatelství Praha, 1987. 212 s.
3. DRAHOVZAL, J; KILIÁN, O; KOHOUTEK, R. Didaktika odborných předmětů. Brno : Paido - Edice pedagogické literatury, 1997. 156 s. ISBN 80-85931-35-4.
4. GESCHWIDER, J. Technologie vzdělávání. Olomouc : Pedagogická fakulta UP, 1994.
5. GESCHWINDER, J., RŮŽIČKA, E., RŮŽIČKOVÁ, B.: Technické prostředky ve výuce. Olomouc, UP 1995.
6. HIEKE, K. Lexikon okrasných dřevin. Praha : Helma, 1994. 730 s.
7. HURYCH, V. Okrasné dřeviny pro zahrady a parky. Praha : Květ, 2003. 203 s. ISBN 80-85362-46-5.
8. HLAĎO, P.: Možnosti využití nových technologií ve vyučování tématického okruhu Svět práce: „Moderní technologie ve výuce“. Brno: listopad 2007.
9. KALHOUS, Z; OBST, O. Školní didaktika. Praha : Portál, s.r.o., 2002. 448 s. ISBN 80-7178-253-X.
10. KALHOUS, Z; OBST, O. Didaktika sekundární školy. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 186 s. ISBN 80-2440599-7.
11. MALACH, J. Materiální didaktické prostředky. In Kurelová, M.aj. Pedagogika II. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 1993.
42
12. MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. 3. Brno: MU, 2003. 104 s. ISBN 80-210-3123-9.
13. OURODA, S. Oborová didaktika. Brno : MZLU, 2004. 177 s. ISBN 80-7157477-5.
14. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha : Portál, s.r.o., 2008. 380 s. ISBN 978-807367-427-4.
15. PRŮCHA, J; WALTEROVÁ, E; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, s.r.o., 2003. 322 s. ISBN 80-7178-722-8.
16. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 2002. 488 s. ISBN 80-7178631-4.
17. RAMBOUSEK, V., a kol.: Technické výukové prostředky. Praha, SPN 1989.
18. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha : Grada Publishing a.s., 2007. 328 s. ISBN 978-80-247-1821-7.
19. VALIŠOVÁ, A; KASÍKOVÁ, H. Pedagogika pro učitele. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. 456 s. ISBN 978-80-247-3357-9.
20. VĚTVIČKA, V. Stromy. Praha : Aventinum, 1999. 216 s. ISBN 80-7151-238-9.
Internetové zdroje
1. Engels.s.r.o.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-28]. Interaktivní tabule. Dostupné z WWW:
.
2. Elektrotechnickestavebnice.xf.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-28]. Elektrotechnické stavebnice. Dostupné z WWW:
.
43
9.
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1 – Grafické znázornění výuky dle Maňáka (2003)
Obr. 2 – Experimentálně získaný podíl smyslových receptorů na příjem informací (Geschwinder, Růžička, Růžičková, 1995)
Obr. 3 – Systém didaktických prostředků (http://www.elektrotechnickestavebnice.cz, 2010)
Obr. 4 – Systém faktorů postavených pro volbu učební pomůcky prostředků (http://www.elektrotechnickestavebnice.cz, 2010)
Obr. 5 – Centrální postavení učebnice (Rambousek a kol., 1989)
Obr. 6 – Interaktivní tabule (http://www.engel.sro.cz, 2010)
44
10. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1. - Učební osnovy dendrologie (SZAŠ, Ostrava, příspěvková organizace)
Příloha č. 2. - Ukázka prezentace sadovnických hodnot okrasných dřevin
Příloha č. 3. - Ukázka prezentace jehličnaté dřeviny
Příloha č. 4. – Ukázka z poznávacího testu okrasných dřevin
Příloha č. 5. - Příklady sadovnických hodnot okrasných dřevin
Příloha č. 6 - Křížovka - Opakování učiva z předmětu Dendrologie
Příloha č. 7. - Kontrolní didaktický test z výukového CD
45
Příloha č. 1
Učební osnovy dendrologie (SZAŠ, Ostrava, příspěvková organizace) Tab. 1 Rámcový rozpis výsledků vzdělávání a realizace kompetencí - 2. ročník Tematické celky
Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu
Téma
Mezipředmětové vztahy, projekty
Školní výsledky vzdělávání a kompetence 1 Žák: -
Nauka o dřevinách (4)
1.1. Význam a poslání dendrologie
dokáže vysvětlit výraz dendrologie a vysvětlit význam a
1.2. Hodnoty okrasných dřevin
rozšíření zeleně
1.3. Význam zeleně
ODS, ČŽP-upevňování postojů a hodnotové orientace žáků. - postupné začlenění do aspektů enviromentálního vzdělávání
1.4. Zeměpisné rozšíření 2 -
Žák:
ovládá základní odbornou terminologii,
chápe rozdíly v možnostech pěstovaných dřevin i jejich různé nároky v různých společenstvech
-
volí, na základě získaných odborných znalostí, vhodné kombinace dřevin
-
Listnaté opadavé keře (29)
charakterizuje životní projevy dřevin v různých ročních obdobích
2.1. Charakteristika-listnaté opadavé keře Acer Aesculus, Alnus, Amelanchier Amorfa, Aralia, Arania Berberis Betula, Buddleia Cornus Corylus, Cydonia, Cytisus Daphne, Deutzia Euonymus, Exochorda Forsythia
ČŽP, ICT-začlenění zodpovědnosti člověka do přírodního prostředí s využitím prvků moderních informačních a komunikačních technologií ČŽP-na základě exkurzí a cvičení umí žáci mluveným i psaným slovem správně používat odbornou terminologii ODS-je vychováván k cílevědomému úsilí o dobré vědomosti, které jsou nezbytné pro informované občanské rozhodování a jednání
Příloha č. 1
-
orientuje se v problematice použití dřevin dle jejich stanovištních nároků a vlastností (např. velikost a tvar koruny) -
3 -
Žák:
-
ovládá základní odbornou terminologii, zvládá a osvojuje
Genista, Hamamelis Hypericum, Jasminum, Kerria Kolkwitzia, Laburnum Ligustrum Lonicera Magnolia, Lycium Paeonia, Philadelphus Physocarpus, Potentila Prunus Ptelea, Rhamnus Rhododendron Rhus, Ribes, Robinia Rosa Salix, Sambucus Sorbaria, Staphylea Spiraea Symphoricarpos, Syringa Tamarix, Vaccinium Viburnum, Weigela Jehličnaté dřeviny (15)
ICT- práce ve cvičeních (blocích) - využívá práce ve větších tématických celcích
si odborné pojmy -
řeší rozdíly v možnostech pěstovaných dřevin
-
volí, na základě získaných odborných znalostí, vhodné kombinace dřevin
-
hodnotí nároky dřevin a jejich životní projevy v různých vývojových stadiích
2.2. Jehličnany-botanické členění Abies Cedrus, Ephedra, Gingo Chamaecyparis Juniperus Larix, Metasequoia, Microbiota Picea Pinus Pseudotsuga, Sequoiadendron, Taxodium Thuja , Thujopsis Taxus, Tsuga
ČSP-zvládne své poznatky analyzovat a provést rozbor odborné činnosti
Příloha č. 1
Tab. 2 Rámcový rozpis výsledků vzdělávání a realizace kompetencí 3. ročník Tematické celky Školní výsledky vzdělávání a kompetence
Téma
1
Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Mezipředmětové vztahy, projekty
Základní pojmy Listnaté stromy (30)
1.1. Charakteristika a rozšíření listnatých -
Žák:
-
používá odbornou terminologii, která mu pomáhá při využívání pojmů a principů v dalším systému výuky zejména při poznávání dřevin a jejich odborném popisu
-
je schopen vyjádřit vlastní
znalosti, zkušenosti z praktické
výuky, pobytu v přírodě. Změřím ji mírou aktivity žáka při výuce k dané problematice -
2 -
Žák:
-
ovládá odbornou terminologii
stromů Acer Aesculus, Ailantus Betula, Carpinus Celtis, Cercidiphyllum Corylus, Crataegus Eleagnus, Castanea Fagus Fraxinus Juglans Gleditsia, Robinia, Sophora Koelreuteria, Liliodendron, Magnolia, Morus Malus Platanus, Populus Prunus, Quercus Salix, Sorbus Catalpa, Paulownia Tilia, Ulmus Stálezelené dřeviny (10)
ČŽP-beseda - písemně i verbálně jsou schopni prokázat své poznatky ICT-cvičení - forma samostatných prací ODS-řešením modelových situací (dovedou diskutovat o kontroverzních otázkách a umí hledat řešení)
ČŽP-exkurze
2.1. Charakteristika stálezelených dřevin Berberis, Buxus
- na základě získaných zkušeností jsou s nimi schopni seznámit veřejnost
Příloha č. 1
-
Cotoneaster, Andromeda Ilex, Mahonia Lonicera, Prunus Pyracantha, Viburnum, Vinca Vřesovištní dřeviny Rhododendron Caluna, Erica
chápe základní estetické vlastnosti dřevin
-
3 -
Žák:
-
rozlišuje způsoby růstu popínavých dřevin
-
ovládá základní odbornou terminologii
-
ovládá použití těchto dřevin se zřetelem na jejich stanovištní nároky, míru agresivity apod.
Popínavé dřeviny (10)
2.2. Charakteristika popínavých dřevin Actinidia, Akebia, Aristolochia Campsis, Celastrus Clematis Hedera, Hydrangea Parthenocissus, Fallopia Lonicera Rosa, Vitis Wisteria
ČŽP, ICT-přímými pracovními činnostmi -umí mluveným i psaným slovem správně používat odbornou terminologii
Příloha č. 2 Ukázka prezentace sadovnických hodnot okrasných dřevin Význam dřevin z hlediska kompozice zeleně
Dub letní (Qercus robur)
Kosterní (cílové) dřeviny
Vytvářejí kostru kompozice a měly by ji dlouhodobě podržet.
Propojují zahradu s krajinou a udělují celkové kompozici určitý řád a ráz.
Jako kosterní dřeviny se používají rostliny dlouhověké, potřebného vzhledu, odolné vůči chorobám a škůdcům a vhodné pro podmínky daného stanoviště, domácí dřeviny.
Význam dřevin z hlediska kompozice zeleně
Olše lepkavá (Alnus glutinosa)
Dočasné výplňové dřeviny
Jsou to rychle rostoucí, levnější a snadno dostupné dřeviny.
Sázejí se jako dočasná výplň mezi hlavní dřeviny.
Aby nedošlo k potlačení růstu cílových dřevin, je nutné včasné odstranění výplňových dřevin.
Význam dřevin z hlediska kompozice zeleně
Střemcha (Prunus padus)
Podrostové dřeviny
Dotvářejí vnitřní prostor ve stinných partiích vyšších porostů.
Druhy této skupiny snášejí nebo vyžadují zastínění.
Patří sem nižší stromy a zejména keře různé výšky.
Význam dřevin z hlediska kompozice zeleně Pokryvné (půdokryvné) dřeviny
Vytváří hustý zápoj a zcela zakrývají půdu a brání tak zaplevelování.
Používají se jako náhrada za trávník na těžce udržovaných půdách.
Vysazují se jako podrost vyšších dřevin.
Skalník (Cotoneaster horizontalis)
Příloha č. 3 Ukázka prezentace jehličnaté dřeviny rod Picea Cíle
Jehličnaté dřeviny Dendrologie
Poznání a charakteristika dřevin rodu Picea nároky, možnosti pěstování a použití těchto dřevin.
Jméno: Bc. Ivana Lampartová
smrk ztepilý
smrk ztepilý
Picea abies (A.DIETR.)
Picea abies (A.DIETR.)
Čeleď: Pinaceae – borovicovité,
Habitus: koruna kuželovitá, hustá, větve převisají, 30 m,
Původ: Evropa,
Listy: jehlice tuhé, čtyřhranné,
Nároky: nenáročný, vyžaduje vláhu a čisté ovzduší,
Květy: jednodomá dřevina,
Použití: lesnictví, zahuštěné skupiny jehličnanů, stříhané stěny, solitera,
smrk ztepilý
Plody: šišky převislé, nerozpadavé,
Celkový habitus dřeviny
Picea abies (A.DIETR.) Kultivary zakrslé:
kulovitý – ´Nana Globosa´ hnízdovitý –´Nidiformis´ P. abies´Nidiformis´
Kultivary monstrózní:
„Hadí smrky“´ - Virgata´, ´Viminalis´
Jehlice
Šišky
Použití rodu Picea
Borka
Výroba nábytku
Solitera
Lesnictví
Bonsaje
Příloha č. 4 Ukázka z poznávacího testu okrasných dřevin
Poznávací test
Úkolem je určit celý český i latinský název dřeviny (rod a druh), která je na fotografii 1-25.
Správné odpovědi jsou uvedeny na konci testu.
Test slouží k procvičení poznávání některých základních druhů okrasných dřevin.
Popínavé dřeviny - 5
Listnaté opadavé keře - 7
Jehličnaté dřeviny - 17
Listnaté stromy - 12
Stálezelené dřeviny - 21
Příloha č. 5 Příklady sadovnických hodnot okrasných dřevin Dřeviny se žlutými květy 1. 2. 3. 4. 5.
mahonie ostrolistá (Mahonia aquifolium) zákula japonská (Keria japonica) mochna křovitá (Potentilla fruticosa) dřín obecný (Cornus mas) dřišťál Thunbergův (Berberis Thunbergii)
Dřeviny s růžovými a červenými květy 1. 2. 3. 4. 5.
vajgélie květnatá (Waigella florida) růže šípková (Rosa canina) šeřík obecný (Syringa vulgaris) tavolník japonský (Spirea x bumalda) kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica)
Dřeviny s bílými květy 1. 2. 3. 4. 5.
vavřínovec lékařský (Prunus laurocerasus) tavolník van Houtteův (Spirea vanhouttei) cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) trojpuk drsný (Deutzia scabra) pustoryl věncový (Phylladephus coronarius)
Dřeviny, které mají květenství 1. 2. 3. 4. 5.
šeřík obecný (Syringa vulgaris) vavřínovec lékařský (Prunus laurocerasus) mahonie ostrolistá (Mahonia aquifolium) paulovnie plstnatá (Pawlownia tomentosa) jírovec maďal (Aesculus hyppocastanum)
Dřeviny kvetoucí před rašením listů 6. 7. 8. 9. 10.
zlatice prostřední (Forsythia intermedia) lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) líska obecná (Corylus avellana) kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica) zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum)
Dřeviny s vonnými květy 1. 2. 3. 4. 5.
šeřík obecný (Syringa vulgaris) růže mnohokvětá (Rosa multiflora) kalina Carlesiova (Viburnum carlesii) dřišťál obecný (Berberis vulgaris) lípa srdčitá (Tilia cordata)
Příloha č. 5 Dřeviny s jedlými plody 1. 2. 3. 4. 5.
rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) aktinídie kolomikta (Actinidia kolomikta) ořešák královský (Juglans regia) mišpule obecná (Mespilus germanica) líska obecná (Corylus avellana)
Dřeviny s jedovatými plody 1. 2. 3. 4. 5.
břečťan popínavý (Hegera helix) vavřínovec lékařský (Prunus laurocerasus) cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) mahonie ostrolistá (Mahonia aquifolium) trnovník akát (Robinia pseudoacacia)
Dřeviny se suchými plody 1. 2. 3. 4. 5.
šeřík obecný (Syringa vulgaris) lípa srdčitá (Tilia cordata) habr obecný (Carpinus betulus) zlatice prostřední (Forsythia x intermedia) trojpuk drsný (Deutzia scabra) dub letní (Quercus robur)
Dřeviny s dužnatými plody 1. 2. 3. 4. 5.
kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica) mahonie astrolistá (Mahonia aquifolium) jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) hlošina úzkolistá (Eleagnus augustifolia) rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
Dřeviny se složenými listy 1. 2. 3. 4. 5.
jerlín japonský (Sophora japonica) javor jasnolistý (Acer negundo) trnovník huňatý (Robinia hispida) jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) ořešák královský (Juglans regia)
Dřeviny s jednoduchými listy 1. 2. 3. 4. 5.
šeřík obecný (Syringa vulgaris) habr obecný (Carpinus betulus) zlatice prostřední (Forsythia x intermedia) trojpuk drsný (Deutzia scabra) dub letní (Quercus robur)
Příloha č. 5 Dřeviny, které na podzim barví listy 1. 2. 3. 4. 5.
javor dlanitolistý (Acer palmatum) jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) škumpa orobincovitá (Rhus typhina) dub letní (Qercus robur) buk lesní (Fagus sylvatica)
Dřeviny s barevnými jehlicemi 1. 2. 3. 4. 5.
jalovec obecný (Juniperus communis ´Depressa Aurea´) tis červený (Taxus baccata ´Aurea´) zerav západní (Thuja occidentalis ´Europagold´) zerav východní (Thuja orientalis ´Aurea Nana´) mikrobiota křižmolistá (Microbiota decussata)
Příloha č. 6 Křížovka - opakování učiva z předmětu Dendrologie
Otázky: 12. Jak se nazývá proces, při kterém se nepůvodní druh dostane z areálu svého přirozeného výskytu do míst, kde dříve nežil? 13. Uveď latinský název listnatého opadavého stromu – jírovec. 14. Jak se nazývá plod plaménku plotního? 15. Uveď řecký název, z kterého pochází slovo strom. 16. Jak se nazývají dřeviny používané v sadovnictví? 17. Uveď český název dřeviny rodu Chaenomeles. 18. Uveď latinský název popínavé dřeviny – plamének. 19. Jak nazýváme plod mahonie ostrolisté? 20. Uveď název jedné z obecných funkcí zeleně. 21. Jak nazýváme proces přivyknutí si dřeviny na změněné přírodní podmínky? 22. Jak nazýváme plod dřeviny rodu Chaenomeles?
Tajenka:
Závěrečná otázka: Vysvětlete pojem z tajenky.
Příloha č. 7 Kontrolní didaktický test z výukového CD
Podmínky kontrolního testu • Test se skládá z uzavřených a otevřených otázek, • u výběrových otázek je vždy jen jedna odpověď správná, • u dřevin uvádějte správně vždy celý rodový i druhový název, • u každé otázky je uveden počet bodů, které můžete získat, • celkový počet bodů, které můžete získat je 26 bodů, • za špatné odpovědi se body neodečítají. • Otázky si čtěte pozorně! 1. Vyjmenuj 3 dřeviny kvetoucí před rašením listů. (3b.) 1) 2) 3) 2. Ke každé dřevině uveď celý latinský rodový i druhový název. (5b.) 1) jírovec maďal – 2) smrk ztepilý – 3) mahonie ostrolistá – 4) plamének plotní – 5) kdoulovec lahvicovitý –
3. Uveď celkový popis dřeviny - jírovec maďal (4b.) 1) celý latinský název 2) popis (pupeny, listy, květenství, plody) 3) 1 kultivar 4. Vyjmenuj 3 dřeviny, které na podzim barví listy. (3b.) 1) 2) 3) 5. Ke každé dřevině uveď 1 kultivar. (3b.) 1) smrk ztepilý – 2) plamének plotní – 3) kdoulovec lahvicovitý –
Příloha č. 7 6. Uveď celý český i latinský název dřeviny na obrázku. (2b.)
7. Vyjmenuj 3 dřeviny s jedovatými plody. (3b.) 1) 2) 3) 8.Vyber z možností správnou odpověď. (3b.) 1) Plodem plaménku plotního je? • ochmýřená nažka • lusk • drobný oříšek 2) Jaký typ květu má mahonie ostrolistá? • hrozen • lata • složený okolík • 3) Borovice černá má jehlice po kolika kusech? • 5ks • 3ks • 2ks Hodnocení testu: 1 – 100% - 90% 2 - 89 % - 75% 3 – 74% – 60% 4 – 59% – 50 % 5 – 49 % - 0%
(26 – 23 b.) (23 – 17 b.) (17 – 10 b.) (10 – 5 b.) (5 – 0 b.)
Klasifikace podle Vrány (Ouroda, 2004)
