Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Postoje žáků středních odborných škol k drogám

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Postoje žáků středních odborných škol k drogám Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D.

Stanislav Zmeškal Brno 2012

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Postoje ţáků středních odborných škol k drogám“ vypracoval samostatně a pouţil jen prameny, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně. V Brně, dne: ………………………............. Podpis studenta: …………………………...

Poděkování Děkuji panu PhDr. Petru Hlaďovi, Ph.D. za odborné vedení, za konstruktivní návrhy a věcné připomínky, které mi při zpracování bakalářské práce ochotně poskytl a které mi velmi pomohly při orientaci v dané problematice.

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá postoji ţáků středních odborných škol k drogám. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou stručně kategorizovány a charakterizovány drogy. Pozornost je dále věnována problematice drogové závislosti a prevenci na středních odborných školách. Součástí teoretické části práce je souhrnný přehled výzkumů na toto téma, které byly realizovány u ţáků středních škol. Pouţitými metodami při zpracování teoretické části práce jsou analýza, syntéza a komparace odborných literárních pramenů věnujících se dané problematice. Cílem praktické části bakalářské práce je prostřednictvím průzkumného šetření zjistit postoje ţáků středních odborných škol k drogové problematice. Pouţita byla dotazníková metoda. Získaná data byla analyzována jednoduchými statickými postupy a zjištěné poznatky jsou prezentovány v textové, numerické a grafické podobě a také srovnány s výsledky ostatních výzkumů. KLÍČOVÁ SLOVA: drogy, drogová závislost, prevence

ABSTRACT

The formulated thesis deals with the attitudes of trade-school students to drugs. It consists of a theoretical and the practical part. The theoretical part consists of a brief classification and characterization of drugs. The problems of drug addiction and drug-prevention at trade schools are described in detail. The main feature of the theoretical part is the recapitulative statistics of the research dealing with the above mentioned topic. The methods of analyses, synthesis and comparison are used. The facts related to the suitable methods were borrowed from the specialized literature. The practical part of the thesis is related to the research focusing on attitudes of the trade-school students to drugs. The questionnaires are used for information gathering. The statistical analysis is used for the data-processing. The results are processed in textual, numerical and graphics form. The established facts are compared with results of different researches.

KEY WORDS: drugs, drug addiction, prevention

OBSAH Úvod.................................................................................................................................. 9 I.

Teoretická část .................................................................................................... 10

1.

Cíle bakalářské práce .......................................................................................... 10

2.

Materiál a metodika zpracování .......................................................................... 11

3.

Problematika drog ............................................................................................... 12 3.1

Vývoj drogové problematiky a aktuální stav ................................................ 12

3.2

Drogy ............................................................................................................ 14

3.3

Další pojmy vztahující se k problematice drog ............................................ 14 Drogy a jejich členění ......................................................................................... 16

4. 4.1

Cannabinoidy (konopné drogy) .................................................................... 17

4.2

Psychedelika (halucinogenní drogy) ............................................................. 18

4.3

Opiáty............................................................................................................ 19

4.4

Psychofarmaka (trankvilizéry) ...................................................................... 20

4.5

Stimulační drogy ........................................................................................... 22

4.6

Těkavé látky .................................................................................................. 23 Drogová závislost ............................................................................................... 25

5. 5.1

Vznik závislosti............................................................................................. 25

5.2

Předpoklady závislosti .................................................................................. 28

5.3

Projevy závislosti .......................................................................................... 29

5.4

Psychická závislost ....................................................................................... 31

5.5

Fyzická závislost ........................................................................................... 31 Vliv drog na fyzické, psychické a sociální zdraví jedince .................................. 33

6.

7.

6.1

Fyzické vlivy................................................................................................. 34

6.2

Psychické vlivy ............................................................................................. 35

6.3

Sociální vlivy ................................................................................................ 35 Prevence .............................................................................................................. 36

7

7.1

Primární prevence ......................................................................................... 36

7.2

Sekundární prevence ..................................................................................... 37

7.3

Terciární prevence ........................................................................................ 38

7.4

Prevence na středních školách ...................................................................... 39 7.4.1

Minimální preventivní program ........................................................ 39

7.4.2

Role školy ......................................................................................... 40

7.4.3

Kompetence učitele a drogová závislost ........................................... 41

II.

Praktická část ...................................................................................................... 42

8.

Dotazníkový průzkum......................................................................................... 42 8.1

Specifikace dotazníku ................................................................................... 42

8.2

Charakteristika zkoumané školy ................................................................... 42

9.

Výsledky empirického šetření ............................................................................ 43

10.

Diskuze ............................................................................................................... 67

11.

Závěr ................................................................................................................... 70

Literatura ......................................................................................................................... 71 Internetové zdroje ........................................................................................................... 73 Seznam tabulek ............................................................................................................... 75 Seznam grafů .................................................................................................................. 76 Seznam obrázků .............................................................................................................. 77 Seznam příloh ................................................................................................................. 78

8

ÚVOD Sociálně patologické jevy jsou projevy společensky neţádoucí, patří mezi ně násilí, vandalismus, terorismus, šikana, kriminalita, drogové závislosti, prostituce, pornografie, gamblerství aj. Některé jevy jsou staré jako samo lidstvo, důkazem jsou písemné prameny, hieroglyfy v Egyptě a jiné důkazy ukazující stinné stránky člověka. Zmíněné chování si nemůţeme dovolit tolerovat. Většina z nás se s deviantním jednáním lidí jiţ setkala, například na veřejnosti, v práci, ve škole, u přátel nebo v rodině. Je mnoho ţivotních úskalí, které nás mohou svést k takovému chování. Jedinci mohou být ovlivněni například stresem ve školním prostředí, v zaměstnání, vztahy v rodině a v partnerství. Zaměstnavatelé od svých zaměstnanců často vyţadují vysokou koncentraci, odolnost vůči stresu a vysokou míru časové flexibility. Takové poţadavky negativně působí na psychiku člověka a dostavuje se stres, únava, podráţděnost a zhoršená komunikace s lidmi. Tito lidé se snaţí najít stimulanty, které eliminují, nebo potlačují jejich stav. Z počátku nejčastěji hledají oporu v rodině, u partnera nebo u přátel. Pokud zde nenaleznou pomoc a neví, jak svou situaci řešit, často se uchýlí k některým patologickým jevům. Například alkoholu nebo k jiným drogám, které z počátku mohou navodit příjemné pocity a zbavit člověka stresu. Brzy však přináší ještě větší problémy v podobě závislosti, změn v chování a ztráty sebekontroly. Jak bylo jiţ uvedeno, školní prostředí, rodina, přátelé a partneři člověka nejvíce ovlivňují. Mohou ovlivnit jeho rozhodnutí, ukázat další cesty k řešení, nebo podat pomocnou ruku. Bakalářská práce je zaměřena na drogovou závislost středoškoláků a jejich uţívání nelegálních drog.

9

I.

TEORETICKÁ ČÁST

1.

CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem bakalářské práce v teoretické části je popsat nejvýznamnější historická

období v drogové problematice, vysvětlit a stručně charakterizovat vybrané pojmy drogové problematiky. Charakterizovat různá rozdělení drog na základě odborné literatury. Dále je cílem nastínit předpoklady a vznik závislosti, její projevy, dělení závislosti a vývojová stádia dle různých autorů. V další kapitole je cílem objasnit vliv drog na fyzické, psychické a sociální zdraví jedince. Kromě toho bude vysvětleno základní dělení prevence v drogové problematice a moţnosti prevence ve školním prostředí. Při tvorbě teoretické části bude vyuţito pouze odborných pramenů zabývající se danou problematikou. V praktické části je hlavním úkolem zjistit u ţáků Střední odborné školy zahradnické a Středního odborného učiliště Rajhrad úroveň znalostí o vybraných drogách. Dále zjistit, kde ţáci získávají informace o drogách, jaké s nimi mají zkušenosti, jaké na ně měly drogy vliv a jak hodnotí drogovou prevenci ze strany školy. Získané výsledky budou vyhodnoceny a prezentovány v textové, numerické a v grafické podobě. Následně budou srovnávány s obdobnými výzkumy a diskutovány.

10

2.

MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou drog u mladistvých.

Pro komplexní vnímání uvedené problematiky slouţí pohled do odborné literatury a hledaní dalších zdrojů informací zaměřených na drogovou problematiku. Metodikou při tvorbě teoretické části je analýza, syntéza a komparace odborných publikací, které se zabývají danou problematikou. Pro praktickou část je zvolena metoda dotazování. Nástrojem sběru dat je dotazník, jehoţ cílem je zjišťování informovanosti a zkušeností ţáků s nelegálními drogami na vybrané střední škole. Dotazník byl distribuován v tištěné podobě prostřednictvím vyučujících učitelů jednotlivých tříd. Dotyčný učitel stručně sdělil cíle a pokyny pro vyplnění dotazníku. Následně dohlíţel na samostatnost respondentů při vyplňování dotazníků. Nakonec dotazníky vysbíral. Dotazník obsahuje sadu 17 otázek, z toho 3 jsou uzavřené, 11 polouzavřených a 3 otevřené. Veškeré získané údaje jsou anonymní a slouţí výlučně pro vytvoření podkladů, které ukazují obeznámenost ţáků dané střední školy s nelegálními drogami a jejich postojů k prevenci. Dříve, neţ byl dotazník administrován respondentům, byl proveden předvýzkum, při němţ byl dotazník vyplněn několika náhodně vybranými ţáky středních odborných škol a učilišť, kteří měli za úkol nejen vyplnit samotný dotazník, ale i sdělit případné nejasnosti při jeho vyplňování. Cílem byla korekce chyb vycházející z dvouznačnosti nebo nesrozumitelnosti samotných otázek a úprava instrukcí k jejich vyplňování. Respondenty tvoří ţáci tří studijních oborů Střední odborné školy zahradnické a Středního odborného učiliště Rajhrad. Z oboru Zahradník tvoří respondenty 9 dívek 3. ročníku. Z oboru Opravář zemědělských strojů bylo dotazováno 18 chlapců 3. ročníku a z oboru Zahradnictví 3 chlapci a 17 dívek. Záměrně byli zvoleni ţáci 3. ročníků, jelikoţ některé otázky směřovaly k zjištění postojů ţáků k drogové problematice a k tomu, jak škola provádí prevenci, proto volba vyšších ročníků byla klíčová k získání dostatečně objektivních dat. Celková návratnost dotazníku byla 100 %. Získaná data z jednotlivých dotazníků byla analyzována, roztříděna a uspořádaná do přehledových tabulek a grafů prostřednictvím programu Microsoft Excel 2007. Získané výsledky jsou stručně okomentovány.

11

3.

PROBLEMATIKA DROG Lidé nejčastěji uţívají drogy k manipulaci svých pocitových stavů. Snaţí

se potlačovat nepříjemné a vyvolávat příjemné pocity, odstraňovat obavy a zlobu, zvyšovat si sebevědomí a rozšiřovat pohled na svět. Přirozenou lidskou vlastností je překračovat hranice, vyhledávat cesty do neznámých končin, prozkoumávat nové věci. Většinu těchto pocitů si můţeme navodit i bez drog. Stačí dělat kompromisy, snášet domnělé i skutečné nepříjemnosti. Určitá míra stresu, bolesti, ale i nesplněných snů patří k ţivotu, kdybychom se s tím nesetkali, stěţí by pro nás štěstí a úspěch měly takový význam (Gohlert, Kuhn, 2001).

3.1

Vývoj drogové problematiky a aktuální stav

Do roku 1960 se vývojem drogové problematiky zabývala poměrně malá skupina vysoce kvalifikovaných specialistů – kriminalistů a lékařů, protoţe drogy se pokládaly za odborný problém (Kalina et al., 2003). V letech 1960–1990 se drogy stávají zejména ve vyspělých zemích problémem společenským, který se dotýká celé řady sociálních vrstev. V tomto období dochází v západní Evropě a v USA k enormnímu nárůstu uţívání drog s váţnými zdravotními a sociálními důsledky. Tato situace vedla ke zkvalitnění prevence v drogové politice. Od roku 1990 mezinárodní společenství (v Globálním akčním plánu VS OSN) charakterizuje problém drog jako globální problém (Kalina et al., 2003). V České republice došlo k výraznému nárůstu uţívání drog po roce 1989, který souvisí s celkovým vývojem naší společnosti, otevřením hranic a větší volností. Mezi mladými lidmi byl zájem hlavně o marihuanu a hašiš. Následovalo rozšíření dostupnosti a poptávky pervitinu. Prakticky současně s rozšířením pervitinu vznikala poptávka i po droze LSD. Tato halucinogenní droga se v ČR do poslední doby prakticky nevyskytovala s výjimkou experimentů v šedesátých letech. Kolem roku 1993 se v praţském středisku DROP IN začali objevovat první případy problémů spojených s uţíváním heroinu. Do dané doby měli v Česku střediska minimální zkušenost s touto drogou. Její dostupnost se navyšovala s obrovskou tendencí (Presl, 1995).

12

Počátek druhého tisíciletí znamená pro Českou republiku setrvalý vzestup s experimentováním a rekreačním uţíváním drog převáţně u mladších lidí. Nejčastěji se uţívají konopné drogy, které jsou povaţovány za generační obdobu alkoholu (Zábranský, 2003). Kolik mladistvých lidí v České republice vyzkoušelo, nebo pravidelně uţívá návykovou látku, nám můţe nastínit Průzkum Mládeţ a drogy 2009, A Kluby ČR, o.p.s., který byl proveden v roce 2009. Výzkum byl prováděn na devatenácti brněnských a deseti mimobrněnských školách Jihomoravského kraje. Celý průzkum byl anonymní a dobrovolný. Celkový počet respondentů činil 3486, z toho 1836 z Brna a 1650 z Jihomoravského kraje. Zastoupení respondentů bylo: 1796 (51,5 %) ţen a 1686 (48,4 %) muţů. Respondenti byli ve výzkumu rozděleni na dvě věkové skupiny. Skupina ve věku 11 aţ 15 let byla zastoupena 2098 (60,2 %) respondenty. Druhou skupinu tvořilo 1387 (39,8 %) respondentů ve věku 16 aţ 20 let. Z výzkumu vyplynulo, ţe 2842 (81,5 %) respondentů má vlastní zkušenost s návykovou látkou. Nejčastější látkou, kterou mladiství uţili, je alkohol, na druhém místě se umístil tabák a na třetím místě marihuana. Poţití marihuany přiznalo 1026 (29,4 %) z dotazovaných respondentů, nejčastěji ve věku 15 let. Další v pořadí uţívání se umístily těkavé látky, lysohlávka, extáze, LSD, pervitin a heroin. Výzkum ukazuje, ţe respondenti měli první kontakt s návykovou látkou prostřednictvím kamaráda/ky, a to ve 42,7 % případů (1489 respondentů). Druhým nejčastějším případem je, ţe si dotyčný první návykovou látku vzal sám: 572 respondentů (16,4 %). Na třetím místě se v nabízení drog mladistvým umístila rodina, tuto moţnost uvedlo 490 respondentů (14 %). Pravidelně, to znamená 1x týdně, po dobu nejméně 2 měsíců, uţívá návykovou látku 1134 (32,5 %) respondentů a dalších 439 (12,6 %) respondentů uvedlo, ţe návykovou látku pravidelně uţívalo, ale nyní uţ ne. Alkohol jako pravidelně uţívanou drogu uvedlo 1260 (36,1 %) respondentů. Cigarety uţívá pravidelně 1269 (36,4 %) z dotazovaných respondentů. Z dotazovaných respondentů pravidelně uţívá:  marihuanu 444 (12,7 %);  LSD 10 (0,3 %);  pervitin 18 (0,5 %);  extázi 24 (0,7 %);  heroin 12 (0,4 %); 13

 lysohlávky 60 (1,7 %);  těkavé látky 8 (0,2 %).

3.2 Pojem

Drogy droga

se

historicky

vyvíjel.

Původně

toto

slovo,

pocházející

z francouzštiny, znamenalo „sušené nebo jinak konzervované orgány rostlin a ţivočichů, slouţící jako léčiva.“ V angličtině si tento význam slovo „drug“ podrţelo i v běţné řeči dodnes. V roce 1969 Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila definici svých expertů – „drogou je jakákoliv látka, která, je-li vpravena do ţivého organismu, můţe pozměnit jednu nebo více jeho funkcí“ (WHO, 1994 in Zábranský, 2003, s. 14). „Podle definice Presla (1995) lze jako drogu chápat kaţdou látku, ať uţ přírodní nebo syntetickou, která splňuje dva základní poţadavky: 1) Má psychotropní účinek, ovlivňuje určitým způsobem naše proţívání okolní reality, mění naše „vnitřní naladění“ – zkrátka působí na psychiku. 2) Můţe vyvolat závislost, má tedy tzv. „závislostní potenciál“, ten je u různých drog různě vyjádřen a můţe být menší nebo větší, ale přítomen je vţdy“ (Presl, 1995 in Zábranský, 2003, s. 14). Dnes si pod tímto pojmem nejčastěji představíme látku, která mění člověku jeho psychické rozpoloţení a způsobuje závislost. V posledním desetiletí slovo droga není pouţíváno výhradně pro cizorodé látky, ale i jako synonymum jakéhokoliv silného zaujetí v kladném či v záporném vztahu. Příkladem můţe být upoutání koníčkem, sportem, mocí, nebo sexem jako drogou (Zábranský, 2003).

3.3

Další pojmy vztahující se k problematice drog

Drogová epidemiologie se zabývá rozšířením různých typů uţívání drog v populaci, jeho příčinami a důsledky, vztahy mezi rozšířením uţívání a zneuţíváním drog. Dále zdravotními následky a efektivitou léčebných, zákonných a dalších intervencí, podnikaných s cílem sníţit rozsah zneuţívání a uţívání drog a souvisejících škod (Zábranský, 2003). 14

Mortalita udává počet (nově) zjištěných úmrtí v souvislosti s drogami během určitého časového období. Platí, ţe smrt je registrována jako smrt v souvislosti s drogami, jen pokud existuje zcela zřejmé kauzální spojení s uţíváním. Za drogové úmrtí tedy nelze automaticky povaţovat kaţdé úmrtí za přítomnosti drog/y (Zábranský, 2003). Návyk, jak uvádí Bernhard Von Treeck, začíná tam, kde jsme se vzdali původních ţivotních perspektiv, kde droga nabývá na významu a nekontrolovatelným způsobem zaujímá prostor v proţitcích člověka a utváření jeho dne. Společným znakem kaţdého návyku je při tom mechanismus odměňování sama sebe. Toxikomani pouţívají drogy, aby manipulovali své pocitové stavy. Snaţí se potlačovat nepříjemné nebo vyvolávat příjemné pocity (Treeck in Göhlert, Kühn, 2001, s. 11). Drogová závislost (Toxikomanie) je stav periodické nebo chronické intoxikace, škodlivé jednotlivci, anebo společnosti, který je vyvolán opakovaným zneuţíváním drog přírodního, nebo syntetického původu (Štefan, Mach, 2005, s. 175). Růst tolerance se projevuje tím, ţe k dosaţení stejného účinku je třeba vyšších dávek látek. Zvýšená tolerance můţe vzniknout v důsledku niţší reaktivity centrálního nervového systému na návykovou látku. Dalším důsledkem můţe být moţnost, ţe látka se v těle rychleji odbourává. Například rychlejší odbourávání alkoholu v játrech (Nešpor, 2000). Akutní intoxikaci lze prokázat jasnými známkami aplikace drogy v blízké minulosti. Příznaky intoxikace musí být v souladu se známým účinkem látek a nelze je vysvětlit tělesným onemocněním nezávislým na uţití látky (Nešpor, 2000). Detoxifikace: jejím cílem je zbavit organismus návykové látky a pomoci pacientovi

překonat

odvykací

příznaky,

pokud

nějaké

má.

To

se

můţe

dít buď bez pouţití psychoaktivních léků, nebo za medikamentózní podpory. Nejčastějším cílem detoxifikace je připravit pacienta na další léčbu (Noţina, Hlavatý, 1995).

15

4.

DROGY A JEJICH ČLENĚNÍ Existuje řada systémů dělení psychotropních látek. Společensky nejuţívanější

dělení je na zákonné a nezákonné. V epidemiologii se nejčastěji pouţívá tří typů klasifikace:  podle vzniku – přírodní, polysyntetické a syntetické drogy  podle stupně společenské nebezpečnosti;  podle typu působení a chemického sloţení – tlumivé látky, stimulancia, halucinogeny (Zábranský, 2003). Přírodní drogy Skupina přírodních drog je v rostlinné podobě a není třeba ji dále chemicky upravovat. Mohou se ihned uţívat, jsou to například opium, durman, lysohlávka meskalin, kanabis. Polysyntetické drogy Do skupiny polysyntetických drog se řadí drogy v rostlinné podobě, které se musí chemicky upravit před uţitím. Příkladem takových drog je kokain, heroin, morfin. Syntetické drogy Syntetické drogy jsou vyrobeny chemickou cestou. Jsou to drogy jako LSD, pervitin, MDMA, těkavé látky a jiné (Šindelář, 2007). Drogy můţeme dělit podle míry rizika vzniku závislosti na měkké a tvrdé, nebo lehké a těţké. Příkladem tzv. lehkých drog je káva, tabákové výrobky všeho druhu, produkty konopí a alkohol. V Holandsku se dělí drogy na skupiny s akceptovatelným a přijatelným rizikem a na skupinu s rizikem nepřijatelným (Presl, 1995).

16

Dále můţeme drogy dělit podle převládajícího efektu na lidský organismus zdravého jedince:  cannabinonidy (konopné drogy);  halucinogeny (psychedelika);  opiáty;  psychofarmaka (trankvilizéry);  stimulační drogy;  těkavé látky (Drogy v dnešní společnosti, 2008).

4.1

Cannabinoidy (konopné drogy)

Do kategorie konopných drog se řadí marihuana a hašiš. Obě drogy jsou produktem rostliny konopí setého (Cannabis sativa). Konopí se pouţívalo jako rostlinné léčivo jiţ od pradávných dob. Zmiňují se o něm asyrské kamenné desky ze sedmého století před naším letopočtem a čínský lékařský text datovaný kolem roku 2700 př. n. l., který uvádí konopí jako rostlinný lék. Konopí se nepouţívá pouze jako psychotropní látka, vyuţívá se pro výrobu rybářských sítí, provazů a olejů. V lékařství se pouţívá na sníţení nitroočního tlaku při zeleném zákalu, potlačení ţaludečních nevolností po chemoterapii a ke sníţení bolesti svalů a kostí. Uţívání jako rekreační drogy se nejvíce rozvinulo ve 20. století, zpočátku mezi černošskou komunitou, hudebníky, hazardními hráči a dalšími lidmi ţijícími na okraji společnosti. Postupně se dostala do bělošských univerzitních kolejí, odkud se rozšířila do všech vrstev společnosti (Shapiro, 2005). Průkopnická, skoro detektivní práce Raphaela Mechoulama a jeho kolegů z jeruzalémské univerzity v 70. letech minulého století, odhalila, ţe hlavní psychoaktivní

sloţkou

této

rostliny

je

poměrně

sloţitá

látka,

nazvaná

delta-9-tetrahydrokanabinol, ve zkratce THC. Sušina běţného konopí obsahuje přibliţně 3 aţ 4 % THC. Nové kultivary pěstované v ideálních podmínkách mohou mít obsah THC ve vysušeném materiálu aţ 20 % (Iversen, 2006).

17

Marihuana Nejčastěji se z konopí uţívají sušené listy a květy. Tato kombinace se nazývá marihuana (viz příloha č. 2, obr. 1), která se nejčastěji kouří ve formě cigaret, tzv. „jointů“, nebo v různých druzích dýmek. Inhalace kouře je nejrychlejší a nejefektivnější cestou, jak dopravit THC do mozku, podobně jako u nikotinu. Projevy intoxikace konopnými drogami se do určité míry podobají účinkům alkoholu. Nejobvyklejšími projevy jsou pocit uvolnění, často aţ nekontrolovatelný smích a zpomalené vnímání času. Ve vysokých dávkách můţe THC vyvolat mírné halucinace. Po odeznění účinků se u uţivatele většinou dostavuje únava a spánek (Iversen, 2006). Hašiš Hašiš (viz příloha č. 2, obr. 2) se získává zpracováním zralých květů samičí konopné rostliny. Hašiš je pryskyřice a má různou kvalitu, barvu a konzistenci, často v závislosti na způsobu zpracování, charakteru a kvalitě výchozí suroviny. V hašiši bývá obvykle koncentrace THC asi pětkrát vyšší neţ u marihuany (Miovský, 2008).

4.2

Psychedelika (halucinogenní drogy)

Jak uvádí Presl (1995), psychedelika neboli halucinogenní drogy, jsou látky jak přírodního, tak syntetického původu, jejichţ základním efektem při poţití je změna vnímání. LSD (viz příloha č. 2, obr. 3) neboli diethylamid kyseliny d-lysergové byla objevena víceméně náhodou v laboratořích firmy Sandoz v roce 1943, pět let po objevení samotné kyseliny lysergové. První intoxikaci prodělal sám objevitel, švýcarský chemik A. Hofman. Pomocí LSD se snaţil objevit příčiny vzniku psychického onemocnění schizofrenie. Z důvodu nevypočitatelnosti účinků LSD byla zastavena výroba a experimenty s touto látkou na poli oficiální psychiatrie (Presl, 1995). Dnešní podoba LSD je ve formě papírových čtverečků napuštěných roztokem LSD, nebo v malých granulích, většinou tmavomodré či zelené barvy. Obě formy se uţívají perorálně, postupným rozpouštěním v ústech pod jazykem (Kalina et al., 2003).

18

Psilocybin Psilocybin je další halucinogenní látka, která je obsaţená v houbě rodu lysohlávek. Tato historicky velmi stará a známá droga patří u nás k nejrozšířenějším přírodním halucinogenním látkám. Uţívá se perorálně. Účinky psilocybinu a LSD jsou velmi podobné (Kalina et al., 2003). MDMA (extáze) MDMA (viz příloha č. 2, obr. 4) byla jako účinná látka syntetizována v roce 1912 firmou Merck jako lék na hubnutí. Nikdy však nebyla komerčně vyráběna a pouţívána k těmto účelům. Chemicky je látka odvozena od amfetaminu, patří mezi fenyletylaminy a chemický název je 3,4-metylendioxy-N-metylmetamfetamin, tedy ve zkratce MDMA. V čisté formě je to bílá, krystalická, silně hořká látka. Na drogovém trhu je obyčejně dostupná ve formě tablet či kapslí. Tabletky bývají různého tvaru, obsah účinné látky bývá průměrně mezi 50–100 mg. Pro většinu uţivatelů je toto mnoţství běţnou denní dávkou. V šedesátých letech minulého století byla vyuţívána v psychoterapii. MDMA se podávala pacientům pro zlepšení komunikace a k uvolnění při léčení posttraumatických stresových poruch. Poté, co byla prokázána neurotoxicita MDMA, bylo její další legální pouţívání zakázáno. Dnes patří extáze mezi nejrozšířenější drogu uţívanou mladými lidmi na tanečních diskotékách všude na světě. Extáze svým účinkem spadá na pomezí stimulancií a psychedelik. Vedle svého stimulačního účinku, podobného jako u amfetaminu, obvykle vyvolává příjemné, snadno kontrolovatelné emoční stavy s relaxací bez pocitů strachu, pocity štěstí, blaha a to vše někdy můţe být doprovázeno halucinacemi (Kalina et al., 2003).

4.3

Opiáty

U opiátů je psychotropní látkou opium, které je získáváno z nedozrálých zelených makovic (viz příloha č. 2, obr. 5). Jiţ v Mezopotámii se nedozrálé makovice pouţívaly k vytváření odvarů jako léku proti bolesti (Shapiro, 2005). Ve vzkvétajících průmyslových oblastech Anglie se koncem 18. století stalo opium masovou drogou. Bylo lacinější neţ alkohol a dělníci ho konzumovali ve velkém mnoţství.

19

Morfin Roku 1804 lékárník Friedrich Wilhelm Sertürner získal z opia hořký krystalický prášek – morfin. Jméno dostal po Morpheovi, řeckém bohu spánku. Objev znamenal počátek moderní anestezie. Roku 1827 začala firma Merck s hromadnou výrobou morfinu (Göhlert, Kühn, 2001).

Heroin Heroin (viz příloha č. 2, obr. 6) poprvé vyrobil v roce 1874 C. R. Alder Wright, chemik z nemocnice sv. Marie v Londýně. Dělal pokusy s morfinem, ve snaze objevit lék proti závislosti na morfinu. Po skončení svých pokusů Wright svůj nález odloţil a později ho získala německá farmaceutická firma Bayer. V roce 1897 firma Bayer navázala na práci Wrighta a uvedla heroin na trh ve více neţ dvaceti zemích jako lék na řadu chorob včetně závislosti na morfinu. Aţ počátkem dvacátého století lékárníci varovali před narůstající spotřebou preparátů s obsahem heroinu. Firma Bayer ukončila veškerou výrobu heroinových preparátů. Poptávka po této droze nastartovala nelegální trh. Heroin se můţe uţívat nasátím do nosu, kouřit nebo nitroţilně aplikovat. Působí pocitem vnitřního tepla, utlumením agrese a strachu před konfrontací s reálným světem (Shapiro, 2005).

4.4

Psychofarmaka (trankvilizéry)

Trankvilizéry jsou drogy, které mají schopnost mírnit pocity úzkosti a neurotické projevy. Navozují stav uklidnění, neboli trankvilizaci. Dělí se na malé a velké trankvilizéry (Shapiro, 2005). Velké trankvilizéry (antipsychotika, nověji neuroleptika) Velké trankvilizéry jsou farmaka, která ovlivňují pozitivně pochody myšlení a pouţívají se při léčbě psychotických stavů. Zbavují nemocné halucinací, oslabují bludy nebo mění vztah k nim, pacifikují neklidné a agresivní pacienty. Mají mnoho neţádoucích účinků, mohou způsobovat poruchy koordinace, vyvolávat stav podobný Parkinsonově chorobě, poruchy oběhového systému, paměti a zhoršení sexuálních funkcí.

20

Malé trankvilizéry (anxiolytika nebo antifobika) Malé trankvilizéry odstraňují psychické napětí, strach, úzkost, zlepšují náladu, současně však způsobují útlum (hypnosedativní působení) (Drogová, 2010b).

Benzodiazepiny V medicíně se jedná o vůbec nejpouţívanější psychofarmaka. Jedná se o poměrně mladou skupinu léků, které byly syntetizovány ve 20. století. Benzodiazepiny jsou jedny z nejčastěji uţívaných a také zneuţívaných psychofarmak. Často se ordinují lidem, kteří trpí úzkostnými stavy a ke zklidnění při poruchách spánku. Zneuţívají se v kombinaci s jinými látkami (alkoholem, heroinem, a jinými), jako doplňková droga. Takové uţívání je poměrně nebezpečné, protoţe benzodiazepiny, pokud jsou uţity v kombinaci s jinou tlumivou látkou, mohou způsobit úmrtí. Smrtelný můţe být také odvykací stav po jejich dlouhodobém uţívání. Neţádoucí účinky se zvýrazní ve vysokých dávkách a při dlouhodobém uţívání, nejvíce při zneuţívání a závislosti na benzodiazepinech. Mezi nejčastější neţádoucí účinky patří:  únava a ospalost, která nastupuje jiţ v léčebných dávkách a s ní související prodlouţení reakčního času – můţe vést k selhání při obsluhování strojů, např. při řízení auta;  zmatenost – při vyšších dávkách můţe dojít ke ztrátě orientace nejen v okolí, ale i v situaci, ve které se postiţený nachází;  narušení krátkodobé paměti – zvláště pokud je benzodiazepin uţit s jinou tlumivou látkou, např. s alkoholem nebo heroinem;  ztráta motivace k řešení problému – souvisí s odstraněním strachu a úzkosti. Člověk přestává mít potřebu sloţitou situaci řešit (Drogová, 2010a).

Rohypnol (flunitrazepam) Patří mezi nezodiazepinová hypnotika, tzn., ţe se jedná o lék, který se uţívá k léčení poruch spánku. U léku zůstává zachováno i působení proti strachu a úzkosti, které mají ostatní látky této skupiny. Tento lék byl syntetizován v 70. letech 20. století ve Švýcarsku. Byl určen k léčení těţké nespavosti, kdy jiţ selhaly jiné způsoby léčby. Rohypnol bývá nejčastěji uţíván ústně ve formě pilulek často společně s jinými drogami či alkoholem, čímţ bývá dosahováno hluboké intoxikace. Lék bývá nejčastěji 21

uţíván lidmi, kteří berou drogy. Uţívají jej obyčejně jako drogu doplňkovou, kterou si „vylaďují“ stav způsobený drogou hlavní (Drogová, 2010b). Rohypnol se řadí mezi velmi návykové látky. Jeho uţívání navozuje několik dalších vedlejších účinků, k nimţ patří ztráta motorické kontroly spolu se závratěmi, zmatení, ospalost a zaţívací potíţe. Při dlouhodobém uţívání vzniká psychická i fyzická závislost, pro dosaţení stejných účinků je nutné dávky zvyšovat. Po vysazení vzniká tzv. abstinenční syndrom, který můţe vést aţ ke smrti. Poţití vysokých dávek v kombinaci s ostatními drogami a alkoholem zesiluje vedlejší účinky a způsobuje smrt (Drogy, 2004).

4.5

Stimulační drogy

Stimulancia neboli stimulanty jsou drogy, které působením na centrální nervový systém vyvolávají u uţivatele pocity pohody, síly, energie a sebevědomí. Sniţují chuť k jídlu, oddalují únavu a spánek. Jedním z představitelů těchto drog je pervitin (Shapiro, 2005).

Pervitin Pervitin (metamfetamin) (viz příloha č. 2, obr. 7) byl syntetizován v roce 1888 v Japonsku.

Tatáţ

země

pervitin

pouţívala

během

druhé

světové

války

pro sebevraţedné piloty kamikadze jako doping při jejich posledním letu. V polovině sedmdesátých let se jednomu člověku z praţského drogového podsvětí podařilo poměrně jednoduchým způsobem vytvořit pervitin s vyuţitím běţně dostupných látek. Hlavní sloţkou je efedrin, který se získává z běţně dostupných léků proti kašli. Na přelomu 70. a 80. let došlo k explozi uţívání pervitinu. Od té doby se stále pervitin drţí v České republice na prvních příčkách drogové problematiky (Drogy-info, 2003).

Pervitin

se nejčastěji

uţívá nitroţilně a

zřetelně ovlivňuje motoriku,

ale i psychické funkce, uţití vede k euforii, zlepšuje schopnost empatie, odstraňuje zábrany, sniţuje únavu uvolňováním zásob energie uloţené v těle (Shapiro, 2005).

22

Kokain Kokain (viz příloha č. 2, obr. 8) se získává z listů kokainovníku pravého, který roste zejména v jihoamerických Andách. Dřív neţ byl získán čistý kokain, kokové listy se pouze ţvýkaly. Tento způsob konzumace stále patří ke kaţdodennímu ţivotu příslušníků mnoha jihoamerických národů. Ţvýkání kokových listů u člověka vyvolává pocit blaţenosti a potlačuje hlad. Roku 1860 se německému chemikovi Albertu Niemannovi podařilo izolovat z kokových listů čistý kokain. Nová droga získala rychle vyuţití jako farmaceutikum, jako první účinné lokální anestetikum vhodné pro náročné operace oka a pro zubařské zákroky. Paradoxně se kokain vyuţíval při léčení závislosti na opiu. Následně se zjistilo, ţe kokain je také vysoce návykový, a tak z lékařské i medicínské praxe prakticky vymizel. Znovu se objevil jako rekreační droga. Nejběţněji je ve formě krystalického prášku, který se aplikuje nasátím do nosu (Iversen, 2006). Kokain navozuje pocit pohody, osvěţení, veselosti, sníţené vnímavosti k únavě a bolesti, větší výřečností, pocitem větší fyzické síly a vyšší duševní schopnosti (Shapiro, 2005).

4.6

Těkavé látky

Těkavé látky jsou skupina návykových látek, které se označují jako prchavé, nebo inhalační drogy. Většinou se jedná o kapaliny s relativně nízkým bodem varu. Tyto látky se snadno odpařují i za pokojové teploty. Představiteli těkavých látek jsou některá rozpouštědla a ředidla barev. Patří sem i plynné látky, např. oxid dusný (rajský plyn) (Prev-Centrum, 1999). Tyto látky se uţívají vdechováním koncentrovaných par, často pod dekou, či s hlavou v igelitovém pytlíku. Ţádoucím efektem je stav jakéhosi polospánku, polovědomí, provázeného ţivými „barevnými sny“. Po delší době vdechování výparů toluenu dochází k zakalení vědomí, a jestliţe je jiţ toxikoman neschopen zastavit další přísun drogy, dochází ke stavu bezvědomí a následnému zastavení dechu a krevního oběhu, tedy ke stavu tzv. klinické smrti (Presl, 1995).

23

Mezi těkavé látky lze zařadit:  Toluen - bezbarvá kapalina, která se získává z ropy, lehkého oleje nebo kokosových plynů. Toluen se pouţívá zejména k rozpouštění laků.  Trichlorethylen

-

slouţí

jako

všestranné

rozpouštědlo

uţívané

na některých průmyslových pracovištích.  Oxid dusný (rajský plyn) - je plynná látka, která se pouţívá ke krátkodobým narkózám (Prev-Centrum, 1999).

24

5.

DROGOVÁ ZÁVISLOST „Existuje řada pojetí a definic drogové závislosti a závislosti na návykových

látkách. Můţeme hovořit bezpochyby o onemocnění. Důkazem přijetí tohoto tzv.

medicínského

modelu

závislosti

bylo

zařazení

závislosti

na

alkoholu

a na tzv. jiných návykových látkách do Mezinárodního klasifikačního seznamu onemocnění. Definice se časem proměňovaly, ale lze říci, ţe základ vţdy tvořilo několik bodů: a) nezvladatelná, neodolatelná touha po opakovaném uţívání drogy; b) tendence ke zvyšování dávek; c) existence psychické či fyzické závislosti na určité droze, vyjádřená přítomností tzv. abstinenčního syndromu psychického, nebo fyzického typu; d) negativní důsledky pro jedince a společnost“ (Presl, 1995, s. 11). Pojem drogová závislost je podle Světové zdravotnické organizace z roku 1969 definován jako duševní, a někdy také tělesný, stav vyplývající ze vzájemné interakce mezi organizmem a drogou. Tento stav je charakterizovaný změnami chování a jinými reakcemi, které vţdy zahrnují puzení brát drogu stále, nebo opakovaně pro její účinky na psychiku, někdy také z obav před vznikem velice nepříjemných abstinenčních příznaků (Machová, Kubátová et al., 2009).

5.1

Vznik závislosti

Závislost nevzniká u člověka okamţitě, nejdříve člověk prochází několika vývojovými stádii, jejichţ vrcholem je závislost. Doba a rychlost přecházení mezi jednotlivými stádii záleţí hlavně na vlastnostech psychoaktivní látky a individualitě člověka a na dalších činitelích, kterými můţe být stres a prostředí. Systematických členění stádií zneuţívání návykových látek existuje celá řada.

25

Zábranský (2003) rozlišuje čtyři vývojová stádia zneuţívání návykových látek: 1. Experiment Experimentátor bere drogy s druhými, jen pokud je mu to nabídnuto, poznává euforické záţitky. Není narušeno zdraví, pracovní způsobilost a výkonnost. Tento druh uţívání není finančně zatěţující pro dotyčnou osobu. V emocionální sféře převaţuje zvědavost. 2. Stádium aktivního vyhledávání V této fázi se uţivatel drog sdruţuje s ostatními uţivateli, vyděluje se od původního okruhu lidí. Vytváří si vlastní zdroje a zásoby drog, dělí se s ostatními spoluuţivateli. Zdravotní stav je obvykle ještě nenarušený. Dostavují se první „dojezdy“ a „kocoviny“. Pracovní aktivita je občas narušena a vznikají výdaje za drogy. V pocitové oblasti vyhledává slast, ale proţívá i dysforie (negativní pocity). 3. Stádium zaujetí drogou Projevuje se narůstající spotřebou drog a peněz za ně utracených. Uţivatel se distancuje od svého prostředí, mění své dosavadní postoje. Objevují se poruchy výţivy a spánku. Na pracovišti podává horší výkony, mívá výpadky, chodí neupravený. Na pocitové úrovni se projevuje časté střídání nálad, pokusy sebekontroly nad situací a nepříjemnými stavy. 4. Stádium závislosti Lţe, krade, prodává drogy, půjčuje si peníze na dluh. Drogy často uţívá i sám a ve vysokých dávkách. Zdraví je narušeno mnohočetnými fyzickými i duševními problémy, mívá neupravený zevnějšek. Ztrácí práci, má výrazné finanční problémy. Drogy bere, aby se cítil normálně, překonává pocity viny, je plně zaujat drogami (Zábranský, 2003).

26

Atterburn a Burns (1995) uvádí čtyři stádia uţívání návykových látek: 1. První pokusy s drogami  obvyklý věk dítěte: druhý stupeň základní školy;  přileţitostné pití piva, vína, kouření cigaret, marihuany, čichání chemických látek (lepidlo, čisticí prostředky, spreje apod.), obvykle o víkendu nebo o prázdninách s přáteli;  omezená tolerance sniţuje potřebu přejít na silnější drogy;  motivem bývá touha vyrovnat se dospělým a zaujmout oblíbené vrstevníky;  první pokusy doprovází útěky z domu, nepromyšlené jednání, vzdorovitost vůči rodičům. 2. Pravidelnější užívání  obvyklý věk dítěte: střední škola;  tolerance organismu se zvyšuje v závislosti na zvyšování dávek, na večírcích jsou běţné sudy piva, marihuana, hasiš, extáze;  motivem bývá touha nestát mimo partu;  rodící se závislost doprovází častý pobyt mimo domov, nezřídka i přes noc, o víkendech, pozdní příchody, nezájem o domácí dění;  noví přátelé, kteří nejsou představeni rodičům, nezájem o přátele původní;  zapírání mnoţství vypitého alkoholu a utracených peněz před rodiči, záškoláctví a zhoršení prospěchu, absence i v ostatních aktivitách, zvláště sportovních, poruchy paměti;  začíná se projevovat starost o denní dávku a pití či uţívání drogy se rozšiřuje z večírků do kaţdodenního ţivota;  pozvolný přechod k silnějším látkám - kokainu, speedu nebo uklidňujícím prostředkům. 3. Každodenní touha po droze  uţívání tvrdých drog (kombinace amfetaminů, barbiturátů, pervitin, kokain, LSD);  zvyšující se potřeba stavů navozených drogou a současně potřeba finančních prostředků, mnoţí se domácí krádeţe a posléze i krádeţe mimo domov; 27

 stav navozený drogou se stává běţným stavem závislého, uţívá ji většinou sám, ne uţ ve skupině;  nutný kontakt s dealerem, moţné přestoupení zákona o přechovávání a uţívání drog;  zapírání závislosti před širším okolím, ztráta nejlepších přátel, rostoucí izolace;  stále častější záškoláctví, absolutní nezájem o další aktivity, hádky s rodiči;  postupné vnitřní přijetí identity narkomana, stavy apatie. 4. Závislost  stav navozený drogou je jiţ pociťován jako normální stav, zatímco stav bez drogy je jiţ nemyslitelný;  přechod k levnější variantě, navázání kontaktu s dalšími pokročilými narkomany;  ubývání na váze, zdravotní potíţe, problémy s pamětí a soustředěním, nervozita, stavy úzkosti, úvahy o sebevraţdě;  rostoucí pocit viny, postiţený cítí, ţe nejedná správně, ale je neschopen cokoliv změnit;  trvalá absence ve škole, izolace od dřívějších aktivit, celodenní honba za drogou;  paranoia, ztráta kontroly nad sebou samým.

5.2

Předpoklady závislosti

Drogová závislost můţe vzniknout z mnoha důvodu, můţe to být pouze jeden, nebo více faktorů. Jak uvádí Arterburn a Burns (1995), můţeme důvody k závislosti na drogách rozdělit na šest faktorů: 1. Biologický předpoklad - je dokázáno, ţe závislost na chemické látce můţe být geneticky podmíněna. Aţ 50 % pacientů většiny protialkoholních a protidrogových léčeben má alespoň jednoho z rodičů alkoholika.

28

2. Postoj rodičů - Nejsilnější vliv na děti je ze strany rodičů. Děti od nejútlejšího věku nevědomky opakují, co vidí u svých rodičů. 3. Životní krize - Děti, stejně jako dospělí, se musí vyrovnávat se zátěţovými situacemi, nemocemi, rozvody rodičů, změnami ve vztazích. Stejně jako dospělým, i dětem mohou alkohol a drogy slouţit k umrtvení bolesti. 4. Tlak okolí - Touha mladého člověka je být akceptován mezi vrstevníky. Nemůţeme očekávat, ţe tento tlak mladiství ustojí jenom proto, ţe jsme jim to přikázali. Jediný způsob je, ţe děti pochopí, jaký vliv na ně jejich přátelé mají. Důleţité je vytvoření sebeúcty nezávisle na mínění dominantnějších vrstevníků. 5. Vztah rodičů k dětem - Mnoho rodičů se úplně vzdává snahy investovat čas do vytvoření kvalitního rodinného prostředí. Zapomínají na lásku, starostlivost, ale i přísnost. 6. Deprese - Deprese nejčastěji vzniká z nudy. Projevem je bezdůvodná nervozita a špatné soustředění při obyčejných činnostech a následné bolesti hlavy.

5.3

Projevy závislosti

U závislých lidí na drogách můţeme pozorovat znaky závislosti: silná touha uţívat látku, téţ nazývaná jako baţení, nebo-li carving. V roce 1955 se shodla komise odborníků Světová zdravotnická organizace se shodla na definici baţení, jako touze pociťovat účinky psychoaktivní látky, s kterou jiţ měla osoba dříve zkušenost (Nešpor, 2000).

29

Nešpor (2000) popisuje následující projevy závislosti: Potíže v sebeovládání Je zřejmé, ţe uvedený znak úzce souvisí s baţením. U většiny lidí baţení zhoršuje sebeovládání, jejich silná touha jim narušuje jejich zábrany v chování, najdou se ale i výjimky. Somatický (tělesný) odvykací stav Je to stav, při kterém organismus reaguje na nedostatek látky v těle a vyvolává somatické symptomy. Mohou to být například křeče, průjmy, zvracení, bolesti kloubů, bolesti hlavy, pocení, zimnice a nervozita. Nejčastěji při odvykacích stavech dochází k negaci účinku dané látky. Např. opioidy působí protikřečově a zuţují zornice při odvykacím stavu, dochází k opačným jevům. Není to ale pravidlem. Růst tolerance Projevuje se tím, ţe k dosaţení stejného účinku je třeba stále vyšších dávek návykové látky. Zvýšená tolerance můţe vzniknout v důsledku niţší reaktivity centrálního nervového systému na návykovou látku. Další moţnosti je, ţe látka můţe být rychleji odbourávána organismem. Naopak pokles tolerance můţe být zapříčiněný poruchou orgánů, předchozí abstinencí nebo psychologickými vlivy. Zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů Znamená to sníţený zájem o činnosti, které nesouvisí s drogami. Tito lidé přestávají mít zájem o rodinu, své partnery a koníčky, někteří stráví všechen svůj čas získáváním látky. I v méně extrémních případech se však jedná o mnoho hodin týdně. Pokračování v užívání přes jasný důkaz škodlivých následků Jasným důkazem tohoto projevu závislosti je, kdyţ uţivatel pokračuje v braní drog i přes jasné projevy negativních důsledků (Nešpor, 2000).

30

5.4

Psychická závislost

Psychickou závislostí rozumíme zvláštní ladění psychiky, které nutí jedince k periodickému nebo soustavnému poţívání látky. Uţivatel tak činí proto, aby si navodil příjemný psychický stav, eventuálně zabránil vzniku nepříjemných pocitů a nálad. Tento pojem je nutno chápat velmi široce. Mnoho toxikomanů pod pojmem „příjemný psychický stav“ nemyslí euforii, povznesenou náladu, pocit blaţenosti a slasti, ale nezřídka stavy opačné. (Janík, Dušek, 1990). „Psychická závislost vzniká určitým druhem „návykové paměti“, která se vícenásobným pouţitím vytváří v mozku a funguje právě tak, jako kdybychom se učili nazpaměť básničku. Chemické látky, které předávají informaci v mozku, dál vytvářejí „cestu“. Z malé silničky transportu informací se tak stává dálnice a kaţdým uţitím je lépe vybavena. Přání zaţívat znovu a znovu opojení svádí k častějšímu uţívání a nakonec vede k psychické závislosti. Psychická závislost v pojetí klinické psychiatrie přetrvává po celý ţivot. “ (Gohlert, Kuhn, 2001).

5.5

Fyzická závislost

Fyzická závislost znamená adaptaci organismu na poţívanou látku. Dojde k tomu, ţe uţívaná látka se stane nutnou součástí metabolismu a její vynechání pak vede ke vzniku abstinenčních příznaků (Janík, Dušek, 1990). Při absolutní nebo relativní abstinenci, tedy kdyţ úplně chybí substance, nebo se redukuje dávka, dochází k mučivým abstinenčním jevům. Základem je skutečnost, ţe se biochemické hospodářství konzumenta nastaví na substanci a po určité době můţe fungovat jen s drogou. Chybí-li substance, zhroutí se biochemické hospodářství, dochází k abstinenčním příznakům. (Gohlert, Kuhn, 2001). Fyzické projevy při odnětí dávky Lze je rozdělit na znaky aktivace a na znaky tlumivé.

31

Znaky aktivace  Stupeň 1 - vyraţení potu, zvýšená dráţdivost, třes, rozšíření zornic, zvýšené reflexy, zvracení, nevolnost, průjmy;  Stupeň 2 - zmatenost, horečka, vysoký tlak, bušení srdce;  Stupeň 3 - psychotické znaky, poruchy vědomí, poruchy srdečního rytmu;  Stupeň 4 - záchvaty křečí, šok, ztráta vědomí aţ kóma, ohroţení ţivota. Tlumivé znaky  Stupeň 1 - zákal vědomí: zmámenost, somnolence (spavost);  Stupeň 2 - zákal vědomí: kóma, pokles krevního tlaku;  Stupeň 3 - kóma s ochrnutím dýchání;  Stupeň 4 - poškození mozku, postupně bez reflexů, schází obrana proti bolesti, pokles dechové frekvence, krevního tlaku, tepu, ohroţení ţivota (Gohlert, Kuhn, 2001, s. 23).

32

6.

VLIV DROG NA FYZICKÉ, PSYCHICKÉ A SOCIÁLNÍ

ZDRAVÍ JEDINCE Jak uvádí Shapiro (2005), vliv drog na jedince záleţí na třech faktorech:  Povaha samotné drogy;  Vyladění;  Prostředí. Povaha samotné drogy Různé drogy mají odlišné účinky. Lze je rozdělit na drogy:  s tlumivým účinkem na centrální nervový systém, jakými jsou alkohol a sedativa;  s budivým účinkem na centrální nervový systém, kterými jsou amfetamin a kokain;  měnící vnímání, příkladem je LSD. Vyladění Tím je myšlen soubor očekávání uţivatele od drogy na základě sdělení informací od jiných uţivatelů, nebo z předchozí zkušenosti s konkrétní drogou. Vyladění můţe hodně ovlivnit to, jak droga bude působit. Mnoho lidí uvádí, ţe kdyţ poprvé zkoušeli marihuanu, nestalo se nic zvláštního. Aţ při dalším uţívání se postupně dostavily očekávané účinky. Jako kdyby se museli „naučit“ od ostatních uţivatelů, jak správně reagovat na podání drogy. Také momentální nálada hraje velkou roli. Pokud uţijeme drogu, kdyţ je nám špatně, můţe náš smutek spíše prohloubit. Prostředí Mladí lidé často uţívají drogy na nebezpečných místech, kterými jsou opuštěné budovy v blízkosti vodních toků, nebo ţelezničních tratí. Důvodem je skrytí se před dospělými. Kromě toho, ţe tato místa jsou sama o sobě nebezpečná, má zde daleko horší přístup případná pomoc. Podobným problémem je uţívání extáze v klubech, kde lidé tančí po celé hodiny v přeplněném prostředí a lehko se přehřejí a dehydrují. Výjimkou není smrt.

33

V případě halucinogenů jako LSD bude opět výsledek horší, pokud osoba uţije drogu v neznámém prostředí mezi neznámými lidmi. Dále existuje řada činností a okolností, které zvyšují základní stupeň nebezpečí z uţívání rekreačních drog (Shapiro, 2005).

6.1

Fyzické vlivy

Zdraví dělíme na fyzické a psychické. Fyzické (somatické) zdraví je neoddělitelné od psychického. V případě ţe ho poškodíme, má to vliv na celou osobnost člověka. Vlivy drog dle Zábranského (2003), dělíme na:  přímé vlivy drogy Fyzické zdraví u jedince je ovlivněno v přímém v důsledku interakce účinné psychotropní látky s organismem. Jsou to zdravotní komplikace, které daná droga nejčastěji způsobuje jak v oblasti somatické, tak i v psychické. Zdravotní rizika se liší podle dané látky a individuality člověka.  nepřímé vlivy drogy Fyzické zdraví jedince není ovlivněno jen přímým působením dané látky, ale i příměsemi, kterými se ředí drogy. K naředění drogy heroin se pouţívá směs kofeinu a fenacetinu nebo zcela jiné látky jako jsou prací prášky, omítka nebo hašené vápno. Dále jsou to důsledky způsobu aplikace drogy  poškození nosní přepáţky od šňupání drogy;  poškození plic důsledkem kouření;  různé záněty, trombózy atd. (Zábranský, 2003).

34

6.2

Psychické vlivy

Ve spojení s problémovým uţíváním drog se mnohdy vyskytují psychické poruchy a onemocnění. Výskyt úzkostných a depresivních poruch je mezi uţivateli drog vyšší neţ v běţné populaci (Gossop, 2009). Mezi nejčastější onemocnění patří nejrůznější psychické poruchy osobnosti v podobě degradace osobnosti, vznik chronických psychóz, depresivních stavů a úzkostí. Často dochází k silným destruktivním změnám osobnosti následkem dlouhodobého uţívání psychotropních látek. Tyto změny mohou mít za důsledek omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům (Vykopalová, 2001). Pro jednotlivé druhy drog nelze vytipovat jednoznačně charakteristické psychopatologické obrazy psychóz a jejich průběh. Můţe vzniknout mnoho onemocnění, často si vyţádají různě dlouhou hospitaci a léčbu na odborném lůţkovém psychiatrickém oddělení (Skála et al., 1987).

6.3

Sociální vlivy

Uţívání drog má na jednice negativní sociální vliv. Je to vymezení sociálních vztahů na malou skupinu lidí s podobnými návyky. Vlivem drog jedinec sniţuje kontakt s rodinou, dětmi, či s partnery. Drogy negativně ovlivňují pracovní schopnosti jedince v zaměstnání. Se stoupající tolerancí a závislostí přicházejí vyšší nároky na financování drog, které neblaze ovlivňují stravování, bydlení a ţivotní styl. Jedinec méně vnímá normální potřeby, jakými jsou hlad, bolest a nepohodlí, všechny tyto potřeby jsou utlumovány drogou, coţ vede k zanedbávání vlastní osoby (Shapiro, 2005).

35

7.

PREVENCE Během prezidentské kampaně v USA v roce 1988 poprvé obě volební strany

označily zneuţívání drog za největší národní problém. Dodnes se ţádné vládě nepodařilo úplně zamezit přísun drog do země. Jedinou moţností je prevence. (Arterburn, Burns, 1995). Ohroţeny mohou být nejen jedinci s dysfunkčních rodin, kteří neměli moţnost se naučit jiným neţ maladaptivním vzorcům chování, ale i děti z hyperprotektivního rodinného prostředí. Někteří rodiče se snaţí své potomky nevystavovat nedostatku a nezatěţovat je poţadavky disciplíny a důsledností. Nechtějí své děti vystavit odříkání a kázni. Jestliţe se děti nenaučí od svých rodičů přijmout občasné „NE“, nejsou dobře trénovány pro dospělý a odpovědný přístup k ţivotu. Ten jim připadá příliš náročný a nespravedlivý. Špatná připravenost znamená i sníţení prahu zranitelnosti vůči ţivotním nárokům a stresům (Jedlička, Koťa, 1998).

7.1

Primární prevence

Cílem primární protidrogové prevence je předejít zneuţívání drog. Cílovou skupinou je dosud nezasaţená populace. Jejím obecným cílem je odradit od uţívání nelegálních drog (Zábranský, 2003). Stěžejním způsobem primární prevence je:  Sniţování poptávky po drogách má vést k co moţná nejmenšímu počtu těch, kteří budou chtít s drogami experimentovat nebo je pravidelně uţívat. Zpravidla se používají dvě metody:  prevence nespecifická – přestavují ji všechny aktivity vedoucí k rozvoji harmonické osobnosti, patří sem různé moţnosti trávení volného času;  prevence specifická - hovoří přímo o drogách, jejich účincích, vzhledu. V dřívějších dobách byla tato metoda povaţována za nebezpečnou.

36

Svým způsobem vzbuzuje zvědavost a chuť drogu okusit (Noţina, Hlavatý, 1995).  selektivní prevence - zaměřuje se na rizikové skupiny, jako jsou ţáci speciálních škol, handicapovaní, sídlištní party apod.;  indikovaná prevence - se věnuje rizikovým jednotlivcům: sourozencům a dětem závislých osob, šikanovaným dětem, dětem s poruchami chování apod. (Machová, Kubátová et al., 2009).

7.2

Sekundární prevence

Představuje veškeré aktivity cíleně zaměřené na předcházení vzniku a rozvoji závislosti u osob, které jiţ drogu uţívají (Machová, Kubátová et al., s. 84). Poukazuje na negativní dopady drogy, kterou uţivatel uţívá. Drogy poškozují zdraví a sociální vnímání a sociální vztahy člověka. Nabídnutí lepší alternativy vyuţití volného času a získání příjemných pocitů. Poukázání na to, co mu vše droga vezme. Léčba se principiálně rozlišuje na léčbu vedoucí k abstinenci, výjimečně na léčbu vedoucí ke kontrolovanému uţívání a v posledním směru na léčbu s udrţovací substitucí, kdy je podávána náhraţka drogy, tedy substituční látka. U léčby závislosti na opiátech se můţe podávat metadon nebo buprenorfin. Léčebné úsilí se obvykle neomezuje jen na jedince, ale zaměřuje se také na rodinu (Kalina et al., 2008). Léčba probíhá:  odpoutáním od prostředí, které umožňuje žít závislým způsobem života;  detoxifikací v širším smyslu slova (substance, vztahy, prostředí, návyky);  pohledem zpět na uplynulé životní události;  konfrontací s tím, co poškozuje a zraňuje;  konfrontací s tím, co závislý jedinec poškodí nebo koho zraní;  rozpoznáváním, pochopením a přijetím odpovědnosti za svůj život;  vytvářením náhledu na souvislosti abúzu návykové látky a špatné životní strategie;

37

 znovu-objevováním pocitů a emocí a učení k adekvátnímu vyjadřování a vlastnění pocitů (namísto projekce);  možností uvědomit si reálné vztahy a vazby ke svému okolí (rodině, přátelům);  hledáním smyslu života, životních hodnot;  hledáním vztahu k nějakému vyššímu ideálu, principu, k pravému Já;  hledáním nástrojů k provádění změn a jejich udržení v každodenním životě;  upevňováním hodnot souvisejících s nabytou abstinencí (Kalina et al. 2008).

7.3

Terciární prevence

Terciární prevencí je: 1. resocializace či sociální rehabilitace u klientů, kteří prošli léčbou vedoucí k abstinenci nebo se zapojili do substituční léčby a abstinují 2. intervence u klientů, kteří aktuálně drogy uţívají a nejsou rozhodnuti uţívání zanechat (souborně zvané „harm reduction“) (Kalina et al., 2003) „Terciární prevence je zaměřena na ty uţivatele, kteří nejsou schopni nebo ochotni se uţívání drog vzdát. Cílem intervencí – opatření je předejít či změnit rizikové chování, jeţ můţe mít za následek poškození či zhoršení jejich zdravotního stavu, nebo jejich sociální situace.“ (Zábranský, 2003 s. 57). Hlavním cílem je vzdělávání uţivatelů drog o zásadách hygieny, moţnostech zdravotní péče a o rizicích a následcích rozdílných způsobů uţívání drog. Ze zdravotního hlediska je snaha, aby uţivatelé drog pouţívali čisté injekční jehly a stříkačky a vitamíny pomáhající v obranyschopnosti těla (Zábranský, 2003).

38

7.4

Prevence na středních školách

Škola jako instituce, která udrţuje kontakt s dítětem po mnoho let mnoho hodin denně, hraje jednu z velmi důleţitých úloh v oblasti prevence vzniku drogového problému (Hajný, Klouček, Stuchlík, 1999). Systém školské primární protidrogové prevence je v kompetenci MŠMT ČR a je zajišťován školními, okresními a krajskými metodiky prevence, metodicky řízenými z MŠMT ČR. Základním principem strategie protidrogové prevence ve školách a školských zařízení je výchova dětí a mládeţe ke zdravému ţivotnímu stylu, pozitivnímu sociálnímu chování a rozvoji osobnosti. Strategie prevence je zaměřena na zvyšování odolnosti dětí a mládeţe vůči drogám a dalším sociálně patologickým jevům. Kromě těchto interních školních programů jsou ve školách realizovány i další projekty iniciované institucemi zapojenými do protidrogové prevence. Příkladem mohou být projekt Fit in nebo peer programy a další (Machová, Kubátová et al., 2009).

7.4.1

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program (dále MPP) je základní strategií prevence sociálně patologických

jevů

školy,

školského

zařízení.

MPP

je

vypracován

vţdy

na příslušný školní rok (krátkodobé cíle primární prevence) nebo v časově delším horizontu (dlouhodobá preventivní strategie). MPP je součástí výchovně vzdělávacího programu školy. Odráţí specifikace regionu, školy (školského zařízení) a vţdy vychází z aktuální situace na škole a reflektuje evaluaci průběhu předchozího období (školního roku), (Pedagogicko, 2010). Na tvorbě a realizaci Minimálního preventivního programu (dále MPP) se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy. Koordinace tvorby a kontrola realizace patří ke standardním činnostem školního metodika prevence, při tvorbě a vyhodnocování MPP školní metodik prevence dle potřeby spolupracuje s metodikem prevence v Pedagogicko-psychologické poradně. Škola vţdy zpracovává MPP, který podléhá kontrole České školní inspekce (Věstník, 2007a). Minimální preventivní program je tvořen na základě metodického pokynu k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, ţáků a studentů ve školách

39

a školských zařízeních v souladu s § 29 odst. 1 a § 30 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 18 písm. c) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeţe, Národní strategie protidrogové politiky, Strategií prevence kriminality a Strategií prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeţe v působnosti resortu školství, mládeţe a tělovýchovy: a) vymezuje terminologii a začlenění prevence do školního vzdělávacího programu; b) popisuje jednotlivé instituce v systému prevence a úlohu pedagogického pracovníka; c) definuje Minimální preventivní program; d) doporučuje postupy škol a školských zařízení při výskytu vybraných rizikových forem chování dětí a mládeţe (Věstník, 2007b).

7.4.2

Role školy

V současné době mají školy moţnost vybrat si komplexní preventivní programy, které jsou realizovány ve spolupráci s externími organizacemi, zabývající se prevencí v drogové problematice. Jsou to střediska výchovné péče, nebo nestátní neziskové organizace, které nabízejí práci se studenty a dětmi. Program prevence těchto středisek probíhá nejčastěji formou besed a přednášek. Další moţností je zahrnutí různorodých aktivit přímo do průběhu výuky. To ovšem od školy vyţaduje kvalitní průpravu pedagogického sboru a spolupráci s těmito institucemi. Principem je vhodně propojit učební látku s tématy prevence a současně kvalitně implementovat komplexní program v průběhu celého školního roku, s důrazem na efektivní a přirozenou součást edukačního procesu. Ze zkušeností vyplývá, ţe tyto postupy optimálně zvládají hlavně první stupně škol (Krejčová, 2011).

40

7.4.3

Kompetence učitele a drogová závislost

Odborné a profesionální kompetence učitele procházejí tak jako u ostatních profesí vývojem. Základem je učitelovo osvojení v základech diagnostických dovedností a zvýšené citlivosti ke změnám chování, které by mohly ukázat začínající závislost. Osvojení těchto dovedností vyţaduje hlubší porozumění problematiky ze strany pedagoga. Je nutná vzdělanost pedagogů v dané problematice, jestliţe po nich ţádáme včasné a správné kroky při intervenci ţáků (Jedlička, Koťa, 1998).

41

II.

PRAKTICKÁ ČÁST

8.

DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM 8.1

Specifikace dotazníku

Dotazník (viz příloha č. 1), je zaměřený na drogovou problematiku a byl předloţen ţákům v tištěné formě. K jeho vyplnění postačovalo zaškrtnout políčko se zvolenou odpovědí, nebo připsaní krátké odpovědi. V úvodu dotazníku byly napsány instrukce k vyplnění, sdělení o anonymitě dotazníku a krátké poděkování respondentovi. Dotazník obsahoval celkem 19 otázek. Některé otázky umoţňovaly respondentovi zvolit více odpovědí, na tento druh otázek byl dotazovaný upozorněn slovy „můţeš zvolit více odpovědí“. Otázka číslo 7 rozřazovala respondenty, kteří uţili či neuţili drogu. Respondenti, kteří uvedli, ţe drogu nezkusili, vynechali otázky č. 8 aţ 12. V závěru dotazníku bylo opětovné poděkování.

8.2

Charakteristika zkoumané školy

Stření odborná škola zahradnická a Střední odborné učiliště Rajhrad je největší zahradnickou školou v Jihomoravském kraji a významnou střední zahradnickou školou v ČR s dlouholetou tradicí, s kvalitními výchovně–vzdělávacími výsledky a dobrou perspektivou dalšího uplatnění budoucích absolventů na našem i evropském trhu práce. Škola úzce spolupracuje se zahradnickými školami v rámci celé EU. Poskytuje veřejnosti širokou nabídku vzdělávacích a jiných zahradnických sluţeb. V současné době nabízí pět oborů vzdělání. Obory výučním listem:  Opravář zemědělských strojů;  Zahradník. Obory s maturitní zkouškou:  Zahradnictví – nástavbové studium pro obor Zahradník;  Ekologie a ţivotní prostředí;  Zahradnictví. (Střední, 2012a). 42

9.

VÝSLEDKY EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ Jedním z kritérií, které bylo v dotazníku zjišťováno, je pohlaví respondenta.

Z celkového počtu 47 respondentů bylo dívek 55,3 % a chlapců 44,7 %. Z výsledků je patrné, ţe zastoupení dívek a chlapců je poměrně vyrovnané (viz tab. 1, graf 1). Tab.1 Četnost dívek a chlapců Pohlaví Dívky Chlapci Celkem

ni 26 21 47

pi [%] 55,3 44,7 100,0

Četnost dívek a chlapců

44,7 % 55,3 % Dívky Chlapci

Graf 1 Četnost dívek a chlapců Další kritérium zjišťovalo věkové zastoupení respondentů. Největší zastoupení bylo 18letých (46,8 %); 19letých (36,2 %); 20letých (8,5 %); 22letých (4,3 %) a 21 a 23letých bylo shodně 2,1 % respondentů. Věkové zastoupení respondentů je ovlivněno tím, ţe všichni dotazovaní jsou ţáci 3. ročníků (viz tab. 2, graf 2).

43

Tab.2 Věkové zastoupení respondentů Respondenti Věk ni pi [%] 18 22 46,8 19 17 36,2 20 4 8,5 21 1 2,1 22 2 4,3 23 1 2,1 Celkem 47 100,0

Věkové zastoupení respondentů Četnost 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 18

19

20

21

22

23

Věk

Graf 2 Věkové zastoupení respondentů Dotazník byl rozdán ţákům tří oborů. Dvěma učebním oborům Zahradník (19,1 % respondentů) a Opravář zemědělských strojů (38,3 % respondentů). Třetím je maturitní obor Zahradnictví (42,6 % respondentů) (viz tab. 3, graf 3). Tab.3 Zastoupení respondentů v oborech Obor Zahradník Opravář zem. Strojů Zahradnictví Celkem

ni 9 18 20 47

44

pi [%] 19,1 38,3 42,6 100,0

Zastoupení oborů

42,6 %

19,1 %

38,3 %

Zahradník Opravář zem. Strojů Zahradnictví

Graf 3 Zastoupení respondentů v oborech Otázka č. 1: Kterou nelegální drogu nebo které drogy znáš? (To znamená, že víš, jak droga vypadá, jaké účinky má a jaké má dopady na lidský organismus.) (můžeš zvolit více odpovědí) Cílem otázky bylo zjistit, kolik z dotazovaných respondentů má základní informace o drogách (marihuana, extáze, hašiš, pervitin, LSD, heroin, kokain), jejich vzhledu a dopadech na lidský organismus. Z výsledků je patrné, ţe nejznámější drogou pro ţáky je marihuana, kterou uvedlo 93,6 % respondentů. Další uvedené drogy jsou pro respondenty poměrně stejně známé: extáze 59,6 %; hašiš 46,8 %; pervitin a heroin 51,1 %; LSD 40,4 % a kokain 55,3 % (viz tab. 4, graf 4).

Tab.4 Znalost drog Zahradník Odpověď Marihuana Extáze Hašiš Pervitin LSD Heroin Kokain Celkem

ni 9 5 3 2 2 2 2 9

pi [%] 100,0 55,6 33,3 22,2 22,2 22,2 22,2 100,0

Opravář zem. strojů ni pi [%] 15 83,3 10 55,6 10 55,6 11 61,1 8 44,4 12 66,7 12 66,7 18 100,0 45

Zahradnictví ni 20 13 9 11 9 10 12 20

pi [%] 100,0 65,0 45,0 55,0 45,0 50,0 60,0 100,0

všechny obory ni 44 28 22 24 19 24 26 47

pi [%] 93,6 59,6 46,8 51,1 40,4 51,1 55,3 100,0

Znalost drog Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

všechny obory

100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%

Odpověď

Graf 4 Znalost drog Otázka č. 2: Kolika přednášek nebo jiných preventivních akcí s drogovou problematikou jsi se přibližně zúčastnil/a v průběhu tvého studia na střední škole? (Napiš počet.) Cílem otázky bylo zjistit, kolika drogově preventivních akcí se ţáci zúčastnili v průběhu svého studia na střední škole. Nejčastější odpovědí ţáků byly dvě přednášky, tuto odpověď zvolilo 44,7 % respondentů. Druhý nejčastěji udávaný počet přednášek byl čtyři ve 25,5 % případech, dále to byly tři přednášky (17 %) a pouze jedna přednáška v 12,8 % případů (viz tab. 5, graf 5). Zkoumaná škola nemá určený počet preventivních akcí související s drogovou problematikou, které má sama dělat, nebo zprostředkovat. V ochraně před sociálně patologickými

jevy

postupuje

v souladu

s metodickým

pokynem

MŠMT

č.j.: 20 006/2007-51 k primární prevenci sociálně patologických jevů dětí, ţáků a studentů ve školách a školských zařízeních (Střední, 2012b).

46

Tab.5 Účast na přednáškách Zahradník Odpověď 1 2 3 4 Celkem

ni 1 8 0 0 9

pi [%] 11,1 88,9 0,0 0,0 100,0

Opravář zem. strojů ni pi [%] 5 27,8 9 50,0 2 11,1 2 11,1 18 100,0

Zahradnictví ni 0 4 6 10 20

pi [%] 0,0 20,0 30,0 50,0 100,0

všechny obory ni 6 21 8 12 47

pi [%] 12,8 44,7 17,0 25,5 100,0

Účast na přednáškách Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

všechny obory

90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 1

2

3

4

Odpověď

Graf 5 Účast na přednáškách Otázka č. 3: Kde ses dozvěděl/a nejvíce informací o drogách? (můžeš zvolit více odpovědí) Cílem otázky bylo zjistit, kde respondenti získávají nejvíce informací o drogách. Výsledky ukazují, ţe nejvíce informací respondenti získávají na přednáškách, besedách a exkurzích (59,6 %). Na těchto preventivních akcích se odborníci na danou problematiku snaţí předat posluchačům pouze pravdivé informace, tematicky a logicky uspořádané. Jako druhý nejčastější zdroj informací o drogách uvádí 55,3 % respondentů masmedia. Tento zdroj informací je pro respondenty nejpřístupnější, bohuţel získané informace nemusí být vţdy pravdivé.

47

Jako třetí zdroj informací o drogách uvádí 40,4 % respondentů kamarády, zde získané informace bývají zkreslené od skutečné pravdy. Dále uvádí 14,9 % respondentů učitele (jiné neţ je jejich třídní učitel). 6,4 % respondentů uvedlo třídního učitele a 6,4 % školního metodika prevence. Na dalším místě uvádí respondenti rodiče ve 2,1 % případech. Nebylo vyuţito předkládané moţnosti (jiné), která nabízí dotazovaným uvést jiný zdroj informací (viz tab. 6, graf 6). Velmi malý zisk informací od rodičů můţe být způsoben nedostatečnou vzdělaností rodičů v této problematice, nebo znaky emancipace mladistvých vůči rodičům. Mladiství se snaţí osamostatnit od rodičů, často je kritizují a nechtějí slyšet jejich rady a názory. Spíše sympatizují s názory svých vrstevníků, více jim důvěřují a snaţí se u nich hledat odpovědi na své dotazy (Krejčířová, 2006). Tab.6 Zdroj informací o drogách Zahradník

Opravář zem. strojů ni pi [%]

Odpověď Od třídního učitele Od učitele/ů (jiných, neţ mého třídního učitele Od školního metodika prevence V masmédiích (TV, internet, rozhlas,…) Od kamaráda/ů Na přednáškách , besedách, exkurzích Od rodičů

ni

pi [%]

0

0,0

2

2

22,2

0

Zahradnictví

všechny obory

ni

pi [%]

ni

pi [%]

11,1

1

5,0

3

6,4

3

16,7

2

10,0

7

14,9

0,0

2

11,1

1

5,0

3

6,4

4

44,4

7

38,9

15

75,0

26

55,3

4

44,4

7

38,9

8

40,0

19

40,4

5

55,6

8

44,4

15

75,0

28

59,6

0

0,0

1

5,6

0

0,0

1

2,1

Jiné:

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

Celkem

9

100,0

18

100,0

20

100,0

47

100,0

48

Zdroj informací o drogách Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

všechny obory

80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%

Odpověď

Graf 6 Zdroj informací o drogách Otázka č. 4: Myslíš si, že máš dostatek informací o drogách a jejich nebezpečnosti? Cílem otázky bylo zjistit, zda si respondenti myslí, ţe jsou dostatečně informování o drogách a jejich nebezpečnosti. Z průzkumu je patrné, ţe přibliţně polovina (55,3 %) dotazovaných si myslí, ţe má dostatek informací o drogách a riziku s nimi spjatými. 36,2 % respondentů si není jistá, zda jsou dostatečně informování. Zbylých 8,5 % respondentů se domnívá, ţe jsou nedostatečně informování. Pokud si pouze polovina respondentů myslí, ţe jsou dostatečně poučení o drogách a jejich nebezpečnosti, je to pravděpodobně způsobeno nedostatečnou primární prevenci, kde ţáci získávají všechny nejdůleţitější informace o drogách (viz tab. 7, graf 7).

49

Tab.7 Informovanost o drogách Zahradník Odpověď Ano Ne Nevím, nedokáţu posoudit Celkem

Opravář zem. strojů ni pi [%] 9 50,0 2 11,1

ni 5 1

pi [%] 55,6 11,1

3

33,3

7

9

100,0

18

Zahradnictví

všechny obory

ni 12 1

pi [%] 60,0 5,0

ni 26 4

pi [%] 55,3 8,5

38,9

7

35,0

17

36,2

100,0

20

100,0

47

100,0

Informovanost o drogách Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

všechny obory

60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Ano

Ne

Nevím, nedokáţu posoudit

Odpověď

Graf 7 Informovanost o drogách Otázka č. 5: Byla ti někdy nabídnuta nelegální droga/y? Cílem otázky bylo zjistit, kolika respondentům byla nabídnuta droga/y. Zde respondenti odpověděli „ne“, nebo „ano“ a uvedli, které drogy jim byly nabídnuty. Výsledky ukazují, ţe 42,6 % respondentům nebyla nikdy nabídnuta nelegální droga. S nabídkou drogy se setkalo v případě marihuany 55,3 %; extáze 4,3 %; hašiše 2,1 % a pervitinu 2,1 % respondentů (viz tab. 8, graf 8). Z výsledků průzkumu vyplývá, ţe nejvíce nabízenou drogou je marihuana, je to způsobeno její oblíbeností a velkou rozšířeností u studentů (Doleţal, 1997).

50

Tab.8 Nabídka drog Zahradník Odpověď

ni 4 4 0 1 0 9

Ne Marihuana Hašiš Pervitín Extáze Celkem

pi [%] 44,4 44,4 0,0 11,1 0,0 100,0

Opravář zem. strojů ni pi [%] 5 27,8 13 72,2 1 5,6 0 0,0 1 5,6 18 100,0

Zahradnictví ni 11 9 0 0 1 20

všechny obory

pi [%] 55,0 45,0 0,0 0,0 5,0 100,0

ni 20 26 1 1 2 47

pi [%] 42,6 55,3 2,1 2,1 4,3 100,0

Nabídka drog Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

všechny obory

80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Ne

Marihuana

Hašiš

Pervitín

Extáze

Odpověď

Graf 8 Nabídka drog Otázka č. 6: Souhlasil/a bys s legalizací některých drog? Cílem této otázky bylo zjistit, zda by dotazovaný chtěl zlegalizovat některé nelegální drogy a pokud ano, měl uvést které. 48,9 % respondentů odpovědělo na otázku záporně, tedy ţádnou ze současně nelegálních drog nechtějí zlegalizovat. Přibliţně stejný počet 51,1 % by naopak souhlasilo s legalizováním drogy marihuana. Dále 2,1 % respondentů uvedlo hašiš a extázi (viz tab. 9, graf 9). Pro zlegalizování marihuany je mnoho argumentů, např. jak uvádí Doleţal (1997), marihuana méně škodí zdraví neţ tabák, který je u nás legální. Doleţal dále uvádí, 51

ţe i konzumace alkoholu je pro lidský organismus škodlivější neţ uţívání marihuany, ale zdůrazňuje zdravotní důsledky při uţívání konopných drog.

Tab.9 Legalizace drog Opravář zem. strojů ni pi [%] 11 61,1 7 38,9 0 0,0 0 0,0 0 0,0 18 100,0

Zahradník Odpověď

ni 6 3 0 0 0 9

Ne Marihuana Hašiš Pervitín Extáze Celkem

pi [%] 66,7 33,3 0,0 0,0 0,0 100,0

Zahradnictví ni 6 14 1 0 1 20

všechny obory

pi [%] 30,0 70,0 5,0 0,0 5,0 100,0

ni 23 24 1 0 1 47

pi [%] 48,9 51,1 2,1 0,0 2,1 100,0

Legalizace drog Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

všechny obory

70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Ne

Marihuana

Hašiš

Pervitín

Extáze

Odpověď

Graf 9 Legalizace drog Otázka č. 7: Vyzkoušel/a jsi nějaké nelegální drogy? Cílem otázky bylo zjistit, kolik z dotazovaných respondentů vyzkoušelo nelegální drogu. Respondenti, kteří odpověděli na otázku záporně, přešli na otázku č. 13. Respondenti, kteří odpověděli kladně, pokračovali otázkou č. 8. Z otázky č. 7 je patrné,

52

ţe 59,6 % respondentů odpovědělo záporně a 40,4 % kladně, to znamená, ţe tito respondenti v minulosti uţili nelegální drogu (viz tab. 10, graf 10). Tab.10 Osobní zkušenost s drogou Zahradník Odpověď Ne Ano Celkem

ni 5 4 9

pi [%] 55,6 44,4 100,0

Opravář zem. strojů ni pi [%] 10 55,6 8 44,4 18 100,0

Zahradnictví ni 13 7 20

pi [%] 65,0 35,0 100,0

všechny obory ni 28 19 47

pi [%] 59,6 40,4 100,0

Osobní zkušenost s drogou Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

všechny obory

70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Ne

Ano Odpověď

Graf 10 Osobní zkušenost s drogou Otázka č. 8: Jaké nelegální drogy jsi vyzkoušel? (můžeš zvolit více odpovědí) Cílem otázky bylo zjistit u ţáků, kteří mají osobní zkušenost s drogou, jaké drogy vyzkoušeli. Všichni, kteří uvedli, ţe jiţ mají osobní zkušenost s nelegální drogou, napsali marihuanu. 21,1 % respondentů uvedlo hašiš a 21,1 % pervitin, 15,8 % extázi, 5,3 % respondentů uvedlo heroin a 5,3 % kokain. Při interpretaci zjištěných relativních četností je třeba vzít v úvahu poměrně malý počet respondentů, kteří vyzkoušeli drogu.

53

Marihuana bývá nejčastěji zneuţívanou drogou pro její velké rozšíření a poměrné snadnou dostupnost pro mládeţ (Doleţal, 1997) (viz tab. 11, graf 11). Tab.11 Zkušenosti s drogami Zahradník Odpověď

ni

Marihuana Extáze Hašiš Pervitin LSD Heroin Kokain Jiné Celkem

4 0 0 0 0 0 0 0 4

pi [%] 100,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0

Opravář Zahradnictví zem. strojů pi pi ni ni [%] [%] 8 100,0 7 100,0 2 25,0 1 14,3 3 37,5 1 14,3 3 37,5 1 14,3 2 25,0 0 0,0 1 12,5 0 0,0 1 12,5 0 0,0 0 0,0 0 0,0 8 100,0 7 100,0

všechny obory pi ni [%] 19 100,0 3 15,8 4 21,1 4 21,1 2 10,5 1 5,3 1 5,3 0 0,0 19 100,0

všichni respondenti pi ni [%] 19 40,4 3 6,4 4 8,5 4 8,5 2 4,3 1 2,1 1 2,1 0 0,0 47 100,0

Zkušenost s drogami Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

všechny obory

všichni respondenti

100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%

Odpověď

Graf 11 Zkušenosti s drogami Otázka č. 9: Užíváš nějaké nelegální drogy opakovaně? Cílem otázky bylo zjistit u respondentů, kteří vyzkoušeli nelegální drogu, zda ji opakovaně uţívají. 73,7 % dotazovaných uvedlo, ţe svou zkušenost s nelegální drogou jiţ nezopakovali. Naopak 26,3 % respondentů opakovaně uţívají pouze 54

marihuanu. U ostatních nelegálních drog respondenti uvedli, ţe jiţ ţádnou drogu opakovaně neuţili. Ti, co drogu opakovaně neuţili, u těch se pravděpodobně neobjevil kýţený účinek, nebo si uvědomovali riziko závislosti a dalších negativních dopadů na člověka. Dalším moţným argumentem je, ţe nemají dostatečné finanční prostředky k zajištění pravidelnému uţívání této drogy, nebo na ně mohly působit jiné vlivy, které je odradily před opakovaným uţíváním (viz tab. 12, graf 12). Tab.12 Opakované užívání nelegálních drog

Odpověď Ne Marihuana Celkem

Zahradník pi ni [%] 3 75,0 1 25,0 4 100,0

Opravář zem. strojů Zahradnictví pi pi ni [%] ni [%] 5 62,5 6 85,7 3 37,5 1 14,3 8 100,0 7 100,0

všechny obory pi ni [%] 14 73,7 5 26,3 19 100,0

všichni respondenti pi ni [%] 14 29,8 5 10,6 47 100,0

Opakované užívání Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

všechny obory

všichni respondenti

90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Ne

Marihuana Odpověď

Graf 12 Opakované užívání nelegálních drog Otázka č. 10: Kolik peněz (Kč) měsíčně asi utratíš za nelegální drogy? Cílem otázky bylo zjistit u respondentů, kteří pravidelně uţívají drogy, jakou mají přibliţnou měsíční útratu za koupi nelegálních drog. Poměrně vysokou částku 500 Kč uvedlo 40 % respondentů; 100 Kč 20 % a 200 Kč také 20 % (viz tab. 13, graf 13). 55

Uvedení respondenti opakovaně uţívají drogy. Částka peněz, kterou si uţivatelé drog mohou dovolit utratit za nelegální drogy, je přímo úměrná kapesnému, které získají od rodičů, nebo příjmů z brigád, či jiných zdrojů. Hlavně záleţí, jak rodiče kontrolují příjmy a výdaje svých dětí. Tab.13 Finanční útrata za nelegální drogy Zahradník Odpověď 100 200 500 Celkem

ni 1 0 0 1

pi [%] 100,0 0,0 0,0 100,0

Opravář zem. strojů ni pi [%] 0 0,0 1 33,3 2 66,7 3 100,0

Zahradnictví ni 0 0 0 1

pi [%] 0,0 0,0 0,0 100,0

všechny obory ni 1 1 2 5

pi [%] 20,0 20,0 40,0 100,0

Útrata za drogy Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

všechny obory

100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 100

200

500

Odpověď

Graf 13 Finanční útrata za nelegální drogy Otázka č. 11: Proč jsi začal/a drogu užívat? (můžeš zvolit více odpovědí) Cílem

otázky

bylo

zjistit

u

respondentů,

kteří

vyzkoušeli

drogu,

proč se tak rozhodli, co je vedlo k uţití drogy. Většina (78,9 %) respondentů uvedla jako důvod zvědavost. Dále 26,3 % respondentů uvedlo zlepšení nálady. U 10,5 % respondentů bylo uţití drogy způsobeno vlivem přátel. Dále uvádí 5,3 % respondentů 56

snahu o překonání stresu. Moţnost „snaha na sebe upoutat pozornost“ nebo „jiné“ ţádný z respondentů neuvedl (viz tab. 14, graf 14). Jako nejčastější důvod k uţití drogy uvádějí respondenti zvědavost, Zábranský (2003) tento důvod také uvádí jako častý. Mezi další důvody, které Zábranský zmiňuje, je snaha upoutat na sebe pozornost. V tomto výzkumu ale ţádný respondent tento důvod neuvedl. Tab.14 Důvod k užívání drog Zahradník Odpověď Vliv přátel Zvědavost Pro zlepšení nálady Snaha na sebe upoutat pozornost Snaha o překonání stresu Jiné Celkem

Opravář zem. strojů ni pi [%] 1 12,5 6 75,0

ni 0 4

pi [%] 0,0 100,0

1

25,0

2

0

0,0

0 0 4

Zahradnictví

všechny obory

ni 1 5

pi [%] 14,3 71,4

ni 2 15

pi [%] 10,5 78,9

25,0

2

28,6

5

26,3

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0,0

0

0,0

1

14,3

1

5,3

0,0 100,0

0 8

0,0 100,0

0 7

0,0 100,0

0 19

0,0 100,0

Důvod k užívání drog Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

všechny obory

100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Vliv přátel Zvědavost

Pro zlepšení nálady

Snaha na sebe upoutat pozornost

Snaha o překonání stresu

Odpověď

Graf 14 Důvod k užívání drog

57

Jiné:

Otázka č. 12: Napiš název drogy, kterou jsi užil/a a napiš pocity, které ti navodila. Cílem otázky bylo, aby respondent vypsal drogy, které uţil a napsal pocity, které mu navodily. Počet odpovídajících respondentů je však velmi nízký, proto je třeba prezentované poznatky chápat jako ilustrativní. Respondenti, kteří uvedli drogu marihuanu, pociťovali radost po uţití v 57,9 % případech. 36,8 % respondentů cítilo pocit uvolnění. U 15,8 % respondentů docházelo k pocitům únavy. 10,5 % respondentů uvedlo halucinace, nebo nepříjemný pocit. U zbylých 5,3 % respondentů se účinky drogy projevovaly tím, ţe respondent nevnímal okolí (viz tab. 15, graf 15). Výše uvedené projevy drogy marihuany popisuje Doleţal (1997). Tab.15 Účinky marihuany

Zahradník Odpověď Radost Uvolnění Nevnímání okolí Halucinace Únava Nepříjemný pocit Celkem

Marihuana Opravář zem. strojů ni pi [%] 4 50,0 3 37,5

ni 3 2

pi [%] 75,0 50,0

0

0,0

1

1 0

25,0 0,0

0 4

Zahradnictví

všechny obory

ni 4 2

pi [%] 57,1 28,6

ni 11 7

pi [%] 57,9 36,8

12,5

0

0,0

1

5,3

0 1

0,0 12,5

1 2

14,3 28,6

2 3

10,5 15,8

0,0

1

12,5

1

14,3

2

10,5

100,0

8

100,0

7

100,0

19

100,0

Účinky marihuany Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%

Odpověď

Graf 15 Účinky marihuany

58

všechny obory

Drogu extázi vyzkoušeli celkem tři respondenti a všichni uvedli pocit nárůstu energie (viz tab. 16). Zmiňovaný účinek extáze popisuje i Shapiro (2005), jako jeden z vlivů na lidský organismus Tab.16 Účinky extáze

Zahradník Odpověď Energie Celkem

ni -

pi [%] -

Extáze Opravář zem. strojů ni pi [%] 2 100,0 2 100,0

Zahradnictví ni 1 1

pi [%] 100,0 100,0

všechny obory ni 3 3

pi [%] 100,0 100,0

Drogu hašiš, vyzkoušeli celkem 4 respondenti. 75 % respondentů uvedlo, ţe droga u nich vyvolala pocit radosti, 25 % respondentů uvedlo pocit uvolnění (viz tab. 17). Zmiňované projevy jsou u hašiše nejčastější, jak uvádí (Doleţal, 1997). Tab.17 Účinky hašiše

Zahradník Odpověď Radost Uvolnění Celkem

ni -

pi [%] -

Hašiš Opravář zem. strojů ni pi [%] 2 66,7 1 33,3 3 100,0

Zahradnictví ni 1 0 1

pi [%] 100,0 0,0 100,0

všechny obory ni 3 1 4

pi [%] 75,0 25,0 100,0

Drogu pervitin vyzkoušeli celkem 4 respondenti. 75 % respondentů uvedlo, ţe droga u nich vyvolala pocit navýšení energie, 25 % respondentů uvedlo pocit uvolnění (viz tab. 18). Obdobné účinky popisuje i (Shapiro, 2005). Tab.18 Účinky pervitinu

Zahradník Odpověď Energie Sebevědomí Celkem

ni -

pi [%] -

Pervitin Opravář zem. strojů ni pi [%] 2 66,7 1 33,3 3 100,0

59

Zahradnictví ni 1 0 1

pi [%] 100,0 0,0 100,0

všechny obory ni 3 1 4

pi [%] 75,0 25,0 100,0

Drogu LSD vyzkoušeli celkem 2 respondenti. 100 % respondentů uvedlo, ţe droga u nich vyvolala pocit radosti, 50 % respondentů uvedlo, ţe u nich vznikly halucinace (viz tab. 19). Iversen (2006) uvádí, ţe tato droga vyvolává halucinace. O pocitu radosti se nezmiňuje, ale účinky drogy se do velké míry mění s individualitou člověka, proto je nelze vyloučit (Zábranský, 2003). Tab.19 Účinky LSD

Zahradník Odpověď Radost Halucinace Celkem

ni -

pi [%] -

LSD Opravář zem. strojů ni pi [%] 1 50,0 2 100,0 2 100,0

Zahradnictví ni -

pi [%] -

všechny obory ni 1 2 2

pi [%] 50,0 100,0 100,0

Otázka č. 13: Co považuješ za nejhorší důsledek při užívání nelegálních drog? (můžeš zvolit více odpovědí) Cílem otázky, bylo zjistit, co si respondenti myslí o negativních dopadech drog na člověka. Nejvíce respondentů za nejhorší důsledek uţívání nelegálních drog povaţuje zdravotní riziko, a to v 74,5 % případech. Dále 63,8 % respondentů uvádí finanční zátěţ, 61,7 % riziko závislosti, 55,3 % riziko narušení sociálních vztahů a 48,9 % změnu chování (delikvence) (viz tab. 20, graf 16). Tab.20 Důsledky užívání drog Zahradník Odpověď Zdravotní riziko Sociální vztahy Riziko závislosti Změna chování (delikvence) finanční zátěţ Jiné: Celkem

Opravář zem. strojů ni pi [%] 13 72,2 10 55,6

ni 6 4

pi [%] 66,7 44,4

6

66,7

11

4

44,4

6 0 9

66,7 0,0 100,0

Zahradnictví

všechny obory

ni 16 12

pi [%] 80,0 60,0

ni 35 26

pi [%] 74,5 55,3

61,1

12

60,0

29

61,7

10

55,6

9

45,0

23

48,9

12 0 18

66,7 0,0 100,0

12 0 20

60,0 0,0 100,0

30 0 47

63,8 0,0 100,0

60

Důsledky užívání drog Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

Celkem

80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Zdravotní riziko

Riziko závislosti

finanční zátěţ

Odpověď

Graf 16 Důsledky užívání drog Otázka č. 14: Znáš nějaká centra pomoci, léčebny a komunity, v okolí tvého bydliště, kde by mohli pomoci drogově závislým? Cílem otázky bylo zjistit, zda ţáci vědí o institucích v okolí jejich bydliště, kde mohou pomoci drogově závislým lidem. Pouze 21,3 % respondentů odpovědělo, ţe ví o instituci, která pomáhá drogově závislým. 78,7 respondentů uvedlo, ţe neví o ţádném centru blízko jejich bydliště (viz tab. 21, graf 17). Nedostatečná informovanost respondentů o jednotlivých centrech pomoci rozmístěných po ČR, můţe být způsobena nedostatečnou propagandou ze strany těchto center nebo pověřených osob zabývajících se touto činností. Další moţností je, ţe se ţádné centrum s těmito sluţbami blízko respondentova bydliště nenachází.

Tab.21 Centra pomoci Zahradník Odpověď Ano Ne Celkem

ni 0 9 9

pi [%] 0,0 100,0 100,0

Opravář zem. strojů ni pi [%] 3 16,7 15 83,3 18 100,0

61

Zahradnictví ni 7 13 20

pi [%] 35,0 65,0 100,0

všechny obory ni 10 37 47

pi [%] 21,3 78,7 100,0

Centra pomoci Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

Celkem

100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0% Ano

Ne Odpověď

Graf 17 Centra pomoci Otázka č. 15: Jak bys své kamarády odradil/a od užívání nelegálních drog? U této otázky mohli respondenti napsat vlastními slovy své názory v případě, ţe by chtěli svého kamaráda odradit od uţívání nelegálních drog. Nejvíce respondentů odpovědělo „nevím“ - 27,7 %. 23,4 % by to svým kamarádům rozmlouvalo, 14,9 % jsou názoru, ţe „je to jejich věc a oni nemají právo do toho zasahovat“, 12,8 % napsalo, ţe by „poukázali na negativní následky“ způsobené uţíváním drog. 10,6 % by vyuţilo „propagačních materiálů“, 6,4 % by vyhledalo „lékařskou pomoc“ a stejný počet respondentů poukázal na „finanční následky“ (viz tab. 22, graf 18).

62

Tab.22 Odrazení kamaráda od drog Zahradník Odpověď Nevím Rozmlouváním Je to jejich věc Vyhledáním lékařské pomoci Propagačním materiálem (Videi a fotkami) Poukázáním na následky pro člověka Poukázáním na finanční následky Celkem

Opravář zem. strojů ni pi [%] 7 38,9 2 11,1 4 22,2

ni 3 1 3

pi [%] 33,3 11,1 33,3

1

11,1

1

1

11,1

0

Zahradnictví

všechny obory

ni 3 8 0

pi [%] 15,0 40,0 0,0

ni 13 11 7

pi [%] 27,7 23,4 14,9

5,6

1

5,0

3

6,4

1

5,6

3

15,0

5

10,6

0,0

2

11,1

4

20,0

6

12,8

0

0,0

2

11,1

1

5,0

3

6,4

9

100,0

18

100,0

20

100,0

47

100,0

Odrazení kamaráda od drog Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5% 0%

Odpověď

Graf 18 Odrazení kamaráda od drog

63

Celkem

Otázka č. 16 Podílíš se aktivně na prevenci drog? Cílem otázky bylo zjistit u respondentů, zda se aktivně podílejí na drogové prevenci. Mohli odpovědět „ne“ ,nebo „ano“ a dopsat konkrétně jakým způsobem se podílejí na drogové prevenci. Záporně odpovědělo 91,5 % respondentu, zbývajících 8,5 % respondentů uvedlo, ţe se podílejí na drogové prevenci prostřednictvím peer programů (viz tab. 23, graf 19). Tab.23 Aktivita respondenta v drogové prevenci Zahradník Odpověď Ne Peer program Celkem

ni 9 0 9

pi [%] 100,0 0,0 100,0

Opravář zem. strojů ni pi [%] 14 77,8 4 22,2 18 100,0

Zahradnictví ni 20 0 20

pi [%] 100,0 0,0 100,0

všechny obory ni 43 4 47

Aktivita respondenta v drogové prevenci Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0% Ne

peer program Odpověď

Graf 19 Aktivita respondenta v drogové prevenci

64

Celkem

pi [%] 91,5 8,5 100,0

Otázka č. 17: Myslíš si, že dosavadní postupy ze strany školy, kterou navštěvuješ, jsou v drogové prevenci dostatečné? Cílem otázky bylo zjistit názor respondentů, zda povaţují dosavadní postupy v drogové prevenci ze strany školy za dostatečné. V případě, ţe nesouhlasili, měli uvést návrhy na zlepšení. 87,2 % respondentů uvedlo, ţe dosavadní prevence ze strany školy je dostatečná. Zbylých 12,8 % respondentů uvedlo, ţe dosavadní prevenci ze strany školy povaţují za nedostačující. Z nich 6,4 % uvádí, ţe by doporučovali více přednášek zabývajících se drogovou prevencí. 4,3 % navrhuje náhodné testování ţáků na drogy a zbylých 2,1 % navrhuje kontrolování skříněk a osobních věcí ve spolupráci s cvičeným policejním psem na vyhledáváních psychotropních látek (viz tab. 24, graf 20). Náhodné testování ţáků na drogy, kontrola skříněk a osobních věcí není v rámci drogové prevence školy. V případě důvodného podezření na intoxikaci ţáka můţe v určitých případech pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost návykových látek (zkouška ze slin, z potu), ze zákona § 16 z.č. 379/2005 Sb. Jedná se o situace, v nichţ má škola odpovědnost za ţáka a které představují odůvodněné riziko ohroţení ţivota nebo zdraví dětí, ţáků, studentů a jiných osob, nebo odůvodněné riziko poškození majetku. V ostatních případech důvodného podezření uţití omamných látek u ţáků můţe pedagogický pracovník orientační test provést pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce nezletilého ţáka nebo souhlasu zletilého ţáka (Prevence, 2010a). Tab.24 Drogová prevence ze strany školy Zahradník Odpověď Ano Kontrola skříněk, osobních věcí policejním psem Více přednášek Náhodné testování ţáků na drogy Celkem

Opravář Zahradnictví zem. strojů ni pi [%] ni pi [%] 14 77,8 20 100,0

všechny obory ni pi [%] 41 87,2

ni 7

pi [%] 77,8

1

11,1

0

0,0

0

0,0

1

2,1

0

0,0

3

16,7

0

0,0

3

6,4

1

11,1

1

5,6

0

0,0

2

4,3

9

100,0

18

100,0

20

100,0

47

100,0

65

Prevence drogové problematiky ze strany školy Zahradník

Opravář zem. strojů

Zahradnictví

všechny obory

100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Ano

Kontrola skříněk, osobních věcí policejním psem

Více přednášek

Náhodné testování ţáků na drogy

Odpověď

Graf 20 Drogová prevence ze strany školy

66

10.

DISKUZE Drogy jsou mezi lidmi bohuţel velmi rozšířeny a výjimkou nejsou ani ţáci Střední

odborné školy zahradnické a středního odborného učiliště v Rajhradě. Ze zkoumaného vzorku ţáků ve věku 18–23 let má 40,4 % ţáků osobní zkušenost s nelegální drogou (viz tab. 10, graf 10). Všichni respondenti, kteří uvedli, ţe jiţ mají osobní zkušenost s nelegální drogou, napsali marihuanu. Dalšími drogami, které respondenti vyzkoušeli, jsou hašiš 21,1 %; pervitin 21,1 %; extáze 15,8 %; LSD 10,5 %; heroin 5,3 % a kokain 5,3 % (viz tab. 11, graf 11). Získané výsledky ukazující zkušenosti respondentů s drogami lze srovnat s ohledem na malý vzorek respondentů se studií z roku 2009, která zjišťovala prevalenci uţití některých ilegálních drog u vzorku 485 respondentů ve věku od 18–24 let. Výsledky ukazují, ţe nejčastěji uţívanou drogou byla marihuana s prevalencí 38,1 %. Následovala extáze 16,5 %, pervitin 6,2 %, halucinogeny 4,1 % a heroin 1,6 % (Mravčík et al., 2010). Na základě této studie lze usuzovat, ţe ţáci Střední odborné školy zahradnické a středního odborného učiliště v Rajhradě, patří do průměru v uţívání nelegálních drog. Je velmi sloţité najít správné prostředky pro odrazení mladistvého ţáka od vyzkoušení drog. Jednou z překáţek při odrazování ţáků od vyzkoušení drog je, ţe jsou jim drogy nabízeny a zvyšuje se pravděpodobnost uţití drog. Z výsledku je patrné, ţe větší polovině dotazovaných respondentů byla nabízena nelegální droga, 55,3 % marihuana; 4,3 % extáze; 2,1 % hašiš a 2,1 % pervitin (viz tab. 8, graf 8). Zkoumaná škola v rámci drogové prevence zprostředkovává ţákům přednášky zaměřené na drogovou problematiku. Výsledky průzkumu ukazují, ţe všichni dotazovaní respondenti se zúčastnili

minimálně jedné přednášky zaměřující

se na drogovou problematiku. Čtvrtina dotazovaných (25,5 %) se účastnila 4 přednášek, 17

%

dotazovaných

3

přednášek,

44,7

%

dotazovaných

2

přednášek

a 12,8 % dotazovaných jedné přednášky (viz tab. 5, graf 5). Přednášky, besedy a exkurze povaţuje 59,6 % respondentů za největší zdroj informací, za další zdroje informací o drogách respondenti uvádí masmédia 55,3 %; 67

kamarády 40,4 %; učitele, jiné neţ je jejich třídní 14,9 %; třídního učitele 6,4 %; školního metodika prevence 6,4 % a rodiče 2,1 % respondentů (viz tab. 6, graf 6). I přesto, ţe kaţdý z respondentů se zúčastnil alespoň jedné přednášky, pouze 55,3 % uvedlo, ţe si myslí, ţe jsou dostatečně informovaní o drogách a jejich nebezpečnosti, zbylých 36,2 % respondentů uvedlo, ţe neví, či nedovedou posoudit, zda mají dostatek informaci o drogách a 8,5 % respondentů uvedlo, ţe nemají dostatek informací o drogách a jejich nebezpečnosti. (viz tab. 7, graf 7). Dále z průzkumu vyplývá, ţe jsou nedostatečně informovaní o způsobech, jak mohou pomoci svým kamarádům nebo jiným lidem uţívající drogy a jak je odradit od jejich uţívání. Nejvíce 27,7 % respondentů odpovědělo „nevím“, dále odpovídali „rozmlouváním“ - 23,4 %; 14,9 % je to jejich věc; 12,8 % poukázáním na následky člověka, 10,6 % propagačním materiálem (videm a fotkami), 6,4 % vyhledáním lékařské pomoci a 6,4 % poukázáním na finanční následky (viz tab. 22, graf 18). Moţnou cestou zkoumané školy jak zlepšit úroveň znalostí svých ţáků a celkově drogovou problematiku na škole je provádět drogovou prevenci více způsoby. Prevence můţe mít mnoho podob. V současné době si mohou školy vybrat z mnoha preventivních programů, které jsou realizovány ve spolupráci s externí organizací např. střediskem výchovné péče, nebo nestátními neziskovými organizacemi, které nabízejí práci se studenty a třídou zaměřenou na prevenci rizikového chování, nebo mohou zahrnout prevenci prostřednictvím různorodých aktivit přímo do průběhu výuky. Optimální je kombinovat oba zmiňované způsoby (Krejčová, 2011). Pro předcházení vzniku rizikového chování u dětí a mládeţe fungují různá centra pomoci v prevenci. Hlavním posláním center pomoci není jen předcházení vzniku rizikového chování u dětí a mládeţe (uţívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů), ale i případně minimalizovat jeho dopad a zamezit jeho rozšíření. Programy prevence jsou určeny třídním kolektivům ţáků ZŠ, SOŠ, SOU, OU, SŠ i VOŠ, skupinám pedagogů, profesním skupinám, rodičům a široké veřejnosti. Mezi centra pomoci při uţívání návykových látek patří kontaktní centra (Magdaléna, 2007). Kontaktní

centra

poskytují

sociální

sluţby, odbornou péči

a

pomoc

experimentátorům s návykovými látkami, osobám závislým na těchto látkách, jejich rodinným příslušníkům a dalším blízkým osobám (K-Centrum, 2011). 68

Velmi důleţitá je prevence i ze strany rodiny, rodina je jeden z nejsilnějších činitelů, ovlivňující člověka. Při prevenci u dětí, je největší vliv ze strany rodičů, umí motivovat, podpořit a ocenit tak, jako málo kdo jiný. Role rodiny můţe mít i negativní vliv, a tak přispět k riziku, ţe se drogy stanou pro děti přitaţlivé. To znamená, ţe jedinci, jejichţ rodiče mají zkušenost s uţíváním návykové látky, ve zvýšené míře inklinují ke vstupu do procesu uţívání ilegálních drog. Mladiství, jejichţ pouto k rodičům je silné, méně inklinují k drogám. Je to dáno tím, ţe mladiství mají méně času na kontakt s vrstevníky a lépe mohou vyplnit svůj volný čas (Vaňková, 2007). Pozitivní zprávou v oblasti drog je poslední výzkum Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) z roku 2011. Tento průzkum zaměřený na mladistvé ve věku 16 let poukazuje na setrvalý pokles zkušeností mládeţe s nelegálními drogami, který byl zjištěn jiţ mezi roky 2003 a 2007. Pokles zkušeností byl zaznamenán u všech sledovaných nelegálních drog, poprvé i u konopných látek (marihuana nebo hašiš). Přesto z celkových 3913 respondentů uvedlo 42,3 % zkušenost s konopnou drogou alespoň jednou v ţivotě. Dále to byly léky se sedativním účinkem 10,1 %, s čicháním rozpouštědel 7,8 % a s uţitím halucinogenních hub 6,9 %. Zkušenost s LSD 5,1 %, extází 3,3 %, amfetaminy 2,0 %, heroinem a kokainem 1,4 % a 1,1 % (Úřad, 2012).

69

11.

ZÁVĚR Cílem teoretické části bakalářské práce bylo charakterizovat vývoj drogové

problematiky, nastínit a popsat moţnosti členění drog, objasnit vznik a vývoj závislosti. Dalším cílem bylo přiblíţit základní dělení a moţnosti prevence ve školním prostředí. Pomocí analýzy, syntézy a komparace získaných informací z odborné literatury a internetových zdrojů, které se zabývají problematikou drog, byly naplněny vytyčené cíle v teoretické části. V praktické části bylo realizováno vlastní průzkumné šetření prostřednictvím dotazníkové metody, které proběhlo u ţáků Střední odborné školy zahradnické a Středního odborného učiliště Rajhrad. Pomocí průzkumu byla zjišťována úroveň znalostí, informovanost, zkušenosti ţáků s vybranými drogami a v neposlední řadě hodnocení drogové prevence ze strany školy. Získané výsledky byly porovnány s jinými výzkumy zabývající se drogovou problematikou. Pedagogický přínos bakalářské práce můţe být prospěšný v otázkách zdokonalení prevence na zkoumané škole a vypovídá o stavu drogové problematiky u ţáků. V dotazníku se mohli respondenti vyjádřit k současné prevenci na své škole a mohli uvést návrhy k jejímu zlepšení. Výzkum na uvedené škole otvírá moţnost cíleně připravit specifické preventivní programy plnící potřeby ţáků. Domnívám se, ţe se mi podařilo v předloţené bakalářské práci naplnit cíle, které jsem si v jejím úvodu vytknul.

70

LITERATURA ARTERBURN, S., BURNS, J. Drogy klepou na dveře. 1. vyd. Brno : Nová naděje, 2001. 211 s. ISBN 8-86077-03-9. ČEVELA, R., ĆELEDOVÁ, L., DOLANSKÝ H. Soudně lékařská a medicínskoprávní problematika v praxi. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 112 s. ISBN 978-80-247-2860-5. DOLEŢAL, X., J. Marihuana. 2. vyd. Olomouc : Votobia, 1997. 173 s. ISBN 80-7198-171-0. GÖHLERT, F.CH., KÜHN, F. Od návyku k závislosti : toxikomanie : účinky a terapie. 1. vyd. Praha : Ikar, 2001. 143 s. ISBN 80-7202-950-9. GOSSOP, M. Léčba problémů spojených se zneužíváním drog : důkazy o účinnosti. 1. vyd. Praha : Úřad vlády České republiky, 2009. 104 s. ISBN 978-80-87041-81-9. HAJNÝ, M., KLOUČEK, E., STUCHLÍK, R. Akta Y : Drogový problém versus rodina. 1. vyd. Praha : Votobia, 1999. 125 s. ISBN 80-7220-022-4. IVERSEN, L. Léky a drogy : průvodce pro každého. 1. vyd. Praha : Dokořán, 2006. 143 s. ISBN 80-7363-061-3. JANÍK, A., DUŠEK, K. Drogy a společnost. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1990. 342 s. ISBN 80-201-0087-3. JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Aktuální problémy výchovy : Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. 169 s. ISBN 80-7184-555-8. JOHN, R., PRESL, J. Drogy : 106 otázek a odpovědí. 1. vyd. Praha : Medea kultur, 1996. 83 s. ISBN 80-7184-555-8. KALINA, K., et al. Drogy a drogové závislosti 1 mezioborový přístup. 1. vyd. Praha : Úřad vlády ČR, 2003. 143 s. ISBN 80-86734-05-6. KALINA, K., et al. Základy klinické adiktologie. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 388 s. ISBN 978-80-247-1411-0. KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha : Grada, 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9. 71

KREJČOVÁ, L. Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících. 1. vyd. Praha : Grada, 2011. 226 s. ISBN 978-80-247-3474-3. MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D., et al. Výchova ke zdraví. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 291 s. ISBN 978-80-247-2715-8. MIOVSKÝ, M., et al. Konopí a konopné drogy : adiktologické kompendium. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 533 s. ISBN 978-80-247-0865-2. MRAVČÍK, V., et al. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2009. 1. vyd. Praha : Úřad vlády ČR, 2010. 153 s. ISBN 978-80-7440-034-6. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost : současné poznatky a perspektivy léčby. 1. vyd. Praha : Portál, 2000. 152 s. ISBN 80-7178-432-X. NOŢINA, M., HLAVATÝ, L. Česká republika ve světě drog : tématický sborník. 1. vyd. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 1995. 168 s. ISBN 80-85917-06-8. NOŢINA, M., HLAVATÝ, L. Česká republika ve světě drog. 1. vyd. Praha : Klp, 1995. 168 s. ISBN 80-85917-06-8. PRESL, J. Drogová závislost : Může být ohroženo i Vaše dítě? 2. vyd. Praha : Maxdorf, 1995. 87 s. ISBN 80-85800-25-X. SHAPIRO, H. Drogy : obrazový průvodce. 1. vyd. Praha : Svojtka & Co., s. r. o., 2005. 360 s. ISBN 80-7352-295-0. SKÁLA, J., et al. Závislost na alkoholu a jiných drogách. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1987. 206 s. ŠTEFAN, J., MACH, J. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 247 s. ISBN 80-246-0931-7. VAŇKOVÁ, M. Děti a jejich problémy II : Sborník studií : Děti a internet Praha : Sdružení Linka bezpečí. 2007. 136 s. ISBN 978-80-254-1372-2. VYKOPALOVÁ, H. Sociálně patologické jevy v současné společnosti. 1. vyd. Olomouc : Univerzita palackého, 2001. 154 s. ISBN 80-244-0337-4. ZÁBRANSKÝ, T. Drogová epidemiologie. 1. vyd. UP Olomouc : Olomouc, 2003. 86 s. ISBN 80-244-0709-4.

72

INTERNETOVÉ ZDROJE Drogová poradna : Benzodiazepiny [online]. c2010a [cit. 2012-03-25]. Dostupný z WWW: < http://starawww.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=55>. Drogová poradna : Psychofarmaka [online]. c2010b [cit. 2012-03-25]. Dostupný z WWW: . Drogy : Rohypnol [online]. c2004 [cit. 2012-03-25]. Dostupný z WWW: . Drogy informační web o drogách : kokain [online]. c2008b [cit. 2012-05-2]. Dostupný z WWW: < http://drogy.ful.cz/drogy/kokain/>. Drogy informační web o drogách : Pervitin [online]. c2008a [cit. 2012-05-2]. Dostupný z WWW: < http://drogy.ful.cz/drogy/pervitin/>. Drogy-info,informační portál o ilegálních a legálních drogách : Pervitin (Metamfetamin) [online]. c2003, poslední revize 04. 10. 2005 [cit. 2012-03-10]. Dostupný z WWW: < http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/stimulancia/pervitin_metamfetamin>. K-Centrum : Prevence a léčba drogových závislostí [online]. c2011 [cit. 2012-0515]. Dostupný z WWW: < http://www.k-centrum.net/novyweb/>. Magdaléna : Prevence a léčba drogových závislostí : Centrum primární prevence [online]. c2007 [cit. 2012-05-15]. Dostupný z WWW: < http://www.magdalenaops.cz/index.php?c=prod&detail=92 >. Pedagogicko-psychologická poradna Brno : Minimální preventivní program [online]. c2010 [cit. 2012-03-22]. Dostupný z WWW: . Prev - Centrum : Těkavé látky [online]. c1999 [cit. 2012-03-20]. Dostupný z WWW: . Prevence - info : Prevence rizikového chování : Jak postupovat [online]. c2010 [cit. 2012-05-17]. Dostupný z WWW: < http://www.prevence-info.cz/jak-postupovat >. Průzkum Mládež a drogy 2009, AKluby ČR, o.p.s : Mládež a drogy [online]. c2009, poslední revize 31. 12. 2009 [cit. 2012-03-20]. Dostupný z WWW: . 73

Střední odborná škola zahradnická a Střední odborné učiliště Rajhrad [online]. c2012a [cit. 2012-03-30]. Dostupný z WWW: < http://www.skolarajhrad.cz/>. Střední odborná škola zahradnická a Střední odborné učiliště Rajhrad : Školní řád : Ochrana před sociálně patologickými jevy [online]. c2012b [cit. 2012-03-30]. Dostupný z WWW: < http://www.skolarajhrad.cz/kestazeni/skolni_rad.pdf>. ŠINDELÁŘ, R. Drogová epidemiologie [online]. c2007 [cit. 2012-03-23]. Dostupný z WWW: . Úřad vlády České republiky : Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky [online]. c2012, poslední revize 20. 2. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupný z WWW: . Věstník MŠMT ČR : Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních [online]. c2007b [cit. 2012-03-30]. Dostupný z WWW: . Věstník MŠMT ČR : Minimální preventivní program [online]. c2007a [cit. 201203-22]. Dostupný z WWW: .

74

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Četnost dívek a chlapců Tabulka 2: Věkové zastoupení respondentů Tabulka 3: Zastoupení respondentů v oborech Tabulka 4: Znalost drog Tabulka 5: Účast na přednáškách Tabulka 6: Zdroj informací o drogách Tabulka 7: Informovanost o drogách Tabulka 8: Nabídka drog Tabulka 9: Legalizace drog Tabulka 10: Osobní zkušenost s drogou Tabulka 11: Zkušenosti s drogami Tabulka 12: Opakované uţívání nelegálních drog Tabulka 13: Finanční útrata za nelegální drogy Tabulka 14: Důvod k uţívání drog Tabulka 15: Účinky marihuany Tabulka 16: Účinky extáze Tabulka 17: Účinky hašiše Tabulka 18: Účinky pervitinu Tabulka 19: Účinky LSD Tabulka 20: Důsledky uţívání drog Tabulka 21: Centra pomoci Tabulka 22: Odrazení kamaráda o drog Tabulka 23: Aktivita respondenta v drogové prevenci Tabulka 24: Drogová prevence ze strany školy

75

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Četnost dívek a chlapců Graf 2: Věkové zastoupení respondentů Graf 3: Zastoupení respondentů v oborech Graf 4: Znalost drog Graf 5: Účast na přednáškách Graf 6: Zdroj informací o drogách Graf 7: Informovanost o drogách Graf 8: Nabídka drog Graf 9: Legalizace drog Graf 10: Osobní zkušenost s drogou Graf 11: Zkušenost s drogami Graf 12: Opakované uţívání nelegálních drog Graf 13: Finanční útrata za nelegální drogy Graf 14: Důvod k uţívání drog Graf 15: Účinky marihuany Graf 16: Důsledky uţívání drog Graf 17: Centra pomoci Graf 18: Odrazení kamaráda od drog Graf 19: Aktivita respondenta v drogové prevenci Graf 20: Drogová prevence ze strany školy

76

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 : Balení marihuany do jointu Obrázek 2 : Slisovaný hašiš Obrázek 3 : Papírky napuštěné LSD Obrázek 4 : Různé podoby MDMA Obrázek 5 : Sběr surového opia z makovic Obrázek 6 : Hnědý a bílý heroin Obrázek 7 : Pervitin Obrázek 8 : Kokain

77

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Obrázky drog

78

Příloha 1: Dotazník Dotazník – drogy Milá studentko, milý studente, prosím o vyplnění dotazníku, jehož cílem je zjistit postoje a zkušenosti studentů s nelegálními drogami. Tento dotazník není zaměřen na alkohol a tabakismus. Zvolenou odpověď/i zakřížkuj. Zvol pouze jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak, můžeš zvolit pouze jednu odpověď. Dotazník je zcela anonymní, proto se neobávej odpovídat pravdivě. Předem ti děkuji za spolupráci a investovaný čas. Pohlaví:  muţ Věk:

 ţena

__________

1. Kterou nelegální drogu nebo které drogy znáš? (to znamená, že víš, jak droga vypadá, jaké účinky má a jaké má dopady na lidský organismus) můžeš zvolit více odpovědí

 marihuana  extáze  hašiš  pervitin  LSD  heroin  kokain  jiné: ____________________________ 2. Kolika přednášek nebo jiných preventivních akcí s drogovou problematikou jsi se přibližně zúčastnil/a v průběhu tvého studia na střední škole, (napiš počet)?

 ano, napiš _______

3. Kde ses dozvěděl/a nejvíce informací o drogách? můžeš zvolit více odpovědí

 od třídního učitele  od učitele/ů (jiných, neţ mého třídního učitele)  od školního metodika prevence  v masmédiích (TV, internet, rozhlas,…)  od kamaráda/ů  na přednáškách, besedách, exkurzích  od rodičů  jiné: ____________________________ 4. Myslíš si, že máš dostatek informací o drogách a o jejich nebezpečnosti?

 ano  ne  nevím, nedokáţu posoudit 5. Byla ti někdy nabídnuta nelegální droga/y?

 ne  ano, uveď která/é :

____________________________

6. Souhlasil/a bys s legalizací některých drog?

 ne  ano, napiš které:

____________________________

7. Vyzkoušel/a jsi nějaké nelegální drogy?

 ne  ano V případě, že jsi na předchozí otázku odpověděl/a ano, pokračuj otázkou č. 8 V případě, že jsi na předchozí otázku odpověděl/a ne, pokračuj otázkou č. 13

8. Jaké nelegální drogy jsi vyzkoušel/a? můžeš zvolit více odpovědí

 marihuana  extáze  hašiš  pervitin  LSD  heroin  kokain  jiné: ____________________________ 9. Užíváš nějaké nelegální drogy opakovaně?

 ne  ano, napiš které: ____________________________ 10. Kolik peněz (Kč) měsíčně asi utratíš za nelegální drogy? částka: __________Kč 11. Proč jsi začal/a drogu užívat? můžeš zvolit více odpovědí

 vliv přátel  zvědavost  pro zlepšení nálady  snaha na sebe upoutat pozornost  snaha o překonání stresu  jiné: ____________________________

12. Napiš název drogy, kterou jsi užil/a a napiš pocity, které ti navodila, např. ( radost, příjemný pocit, halucinace, špatný pocit, deprese, úzkost, překonání únavy, aj.)

droga: ___________

pocity: _________________________

droga: ___________

pocity: _________________________

droga: ___________

pocity: _________________________

droga: ___________

pocity: _________________________

droga: ___________

pocity: _________________________

13. Co považuješ za nejhorší důsledek při užívání nelegálních drog? můžeš zvolit více odpovědí

 zdravotní riziko  sociální vztahy (ztráta rodiny,kamarádů,partnerství,...)  riziko závislosti  změna chování (delikvence)  finanční zátěţ  jiné: ____________________________ 14. Znáš nějaká centra pomoci, léčebny a komunity, v okolí tvého bydliště, kde by mohli pomoci drogově závislým?

 ano  ne 15. Jak bys své kamarády odradil/a od užívání nelegálních drog? uveď: ________________________________________________ 16. Podílíš se aktivně na prevenci drog?

 ne  ano: uveď jak:

____________________________

17. Myslíš si, že dosavadní postupy ze strany školy, kterou navštěvuješ, jsou v drogové prevenci dostatečné?

 ano  ne, uveď návrh/y ke zlepšení ____________________________________________

Milá studentko, milý studente, ještě jednou děkuji za vyplnění dotazníku.

Příloha 2: Obrázky drog

Obr. 1 Balení Marihuany do jointu Zdroj: (Shapiro, 2005, s. 14)

Obr. 2 Slisovaný Hašiš Zdroj: (Shapiro, 2005, s. 154)

Obr. 3 Papírky napuštěné LSD Zdroj: (Shapiro, 2005, s. 134)

Obr. 4 Různé podoby MDMA)

Obr. 5 Sběr surového opia z makovic

Zdroj: (Shapiro, 2005, s. 102)

Zdroj: (Shapiro, 2005, s. 65)

Obr. 6 Hnědý a bílý heroin Zdroj: (Shapiro, 2005, s. 68)

Obr. 7 Pervitin

Obr. 7 Kokain

Zdroj: (Drogy, 2008a)

Zdroj: (Drogy, 2008b)