MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PŘECHOD ABSOLVENTŮ VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŠITÍ ODĚVŮ DO PRAXE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

PŘECHOD ABSOLVENTŮ VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŠITÍ ODĚVŮ DO PRAXE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D.

Irena Kořínková

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Přechod absolventů vzdělávacího oboru šití oděvů do praxe vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.

Brno, dne ……………………… Podpis studenta ………………..

PODĚKOVÁNÍ: Ráda bych tímto poděkovala PhDr. Petru Hlaďovi, Ph.D., za metodické vedení bakalářské práce, poskytnutí velmi cenných rad a materiálů, které mi pomohly při jejím zpracování a zejména za jeho trpělivý a vstřícný přístup, za podporu a čas, který mi věnoval. Děkuji také vedení školy, absolventům a žákům Odborného učiliště Cvrčovice, za pomoc a spolupráci při realizaci průzkumného šetření bakalářské práce.

ABSTRAKT Předmětem bakalářské práce je přechod absolventů vzdělávacího oboru šití oděvů do praxe. Bakalářská práce je složena ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části práce je hlavní pozornost věnována specifikům daného vzdělávacího oboru, aktuálnímu stavu na trhu práce, podmínkám a faktorům ovlivňujících přechod absolventů oboru šití oděvů do praxe a poradenským službám v této oblasti. V praktické části práce je prezentováno průzkumné šetření, jehož hlavním cílem bylo zjistit informace o přechodu absolventů oboru šití oděvů do praxe, povědomí absolventů a žáků tohoto oboru vzdělání o současném stavu na trhu práce a jejich představy o dalším možném pracovním uplatnění. Zvoleným výzkumným nástrojem pro sběr dat byl dotazník. Poznatky zjištěné dotazníkovým šetřením byly prohloubeny rozhovory s vybranými žáky vzdělávacího oboru šití oděvů. Klíčová slova: profil absolventa, kompetence absolventa, trh práce, potřeby zaměstnavatelů, dotazník, rozhovor.

ABSTRACT The subject of my bachelor thesis is passing graduates of dressmaking branch of study into work experience. The thesis consists of two parts: theoretical and practical. In the theoretical part I have focused the attention on specificity of this particular field of study, current situation on the labour market, conditions and factors affecting passing the graduates of the dressmaking branch of study into working experience and advisory programs in this field. The focus of the practical part of the thesis is the survey aiming at finding out about applying the graduates of the dressmaking branch of study into working experience, the students’ awareness of the current situation on the labour market and their career awareness. I have chosen a questionnaire as a tool for data collection. The findings provided by the questionnaire were supplemented by profound interviews of the selected students of the dressmaking branch of study. Key terms: graduate’s profile, graduate’s competence, labour market, employers’ requirements, questionnaire, interview.

OBSAH 1 ÚVOD .................................................................................................................. 7 2 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ........................................................................ 9 3 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ .............................................. 10 4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ....................................... 11 4.1 Specifika vzdělávacího oboru šití oděvů ..................................................... 11 4.1.1 Charakteristika kompetencí: ............................................................. 12 4.1.2 Profil absolventa ............................................................................... 12 4.1.3 Kompetence absolventa .................................................................... 13 4.1.4 Technická příprava ........................................................................... 16 4.1.5 Oděvní techniky................................................................................ 17 4.1.6 Šití oděvů .......................................................................................... 17 4.1.7 Uplatnění absolventa ........................................................................ 18 4.2 Trh práce, vývoj současné ekonomiky ........................................................ 18 4.2.1 Potřeby trhu práce............................................................................. 19 4.2.2 Potřeby zaměstnavatelů .................................................................... 22 4.3 Uplatnitelnost absolventů na trhu práce ...................................................... 25 4.4 Faktory ovlivňující přechod absolventů do praxe ....................................... 27 4.4.1 Strategie získávání zaměstnání ......................................................... 27 4.4.2 Formální a neformální způsoby získání zaměstnání......................... 28 4.4.3 Specifika strategií hledání zaměstnání ............................................. 29 4.5 Poradenské služby v oblasti přechodu absolventů do praxe ....................... 29 5 PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE ................................................. 32 5.1 Charakteristika Odborného učiliště, Cvrčovice........................................... 33 5.2 Průzkumné šetření ....................................................................................... 34 5.3 Dotazníkové šetření ..................................................................................... 35

5

5.4 Zpracování dat ............................................................................................. 36 5.5 Výsledky práce ............................................................................................ 36 6 DISKUZE .......................................................................................................... 62 7 ZÁVĚR .............................................................................................................. 65 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................ 66 9 SEZNAM TABULEK ...................................................................................... 69 10 SEZNAM GRAFŮ .......................................................................................... 70 11 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................ 71 12 PŘÍLOHY ....................................................................................................... 72 Příloha č. 1 ......................................................................................................... 72 Příloha č. 2 ......................................................................................................... 81

6

1 ÚVOD Pro absolventy je odchod ze školy a první uplatnění na trhu práce zásadním životním okamžikem. Úspěšné zahájení pracovní dráhy je přitom ovlivněno mnoha aspekty - aktuální situací na trhu práce, získanými znalostmi a dovednostmi, perspektivností absolvovaného oboru, zájmem zaměstnavatelů a dalšími. Určitou roli mohou v úspěšném přechodu na trh práce sehrát i strategie použité při hledání zaměstnání, například využití sociálních sítí a jejich efektivita. Dalším aspektem, který ovlivňuje výběr zaměstnání ze strany absolventa, je jeho hodnotová orientace, očekávání vzhledem k zaměstnání a celkové životní preference. Rozhodující tedy je, které aspekty pracovního uplatnění považuje absolvent za nejpodstatnější. Zaměstnání v dnešní společnosti plní celou řadu funkcí. V obecné rovině je zaměstnání důležitým aspektem společenského postavení, ovlivňuje celkový socioekonomický status a je spojeno s určitou společenskou prestiží. Z hlediska každodenního života naplňuje a strukturuje čas, umožňuje setkávat se s jinými lidmi, přináší nové zážitky a zkušenosti i možnost seberealizace. Z těchto důvodů zaujímá přední místo v naší hodnotové hierarchii (Burdová, Paterová, 2009). Mladí lidé, kteří ukončili své vzdělání a stojí před úkolem získat zaměstnání, při tom zpravidla využívají kombinaci různých strategií. Zkoumání těchto strategií a jejich efektivity v obecném sociologickém pojetí úzce souvisí s obsahem, cílem a hlavním problémem, který je řešen v bakalářské práci. Přechod ze vzdělávacího systému do světa práce je důležitou životní etapou, která významným způsobem ovlivňuje nejenom budoucí pracovní kariéru, ale i celkovou kvalitu života. To, jak je absolvent při hledání zaměstnání úspěšný či neúspěšný, jakým způsobem a jak rychle nalezne vhodné pracovní uplatnění, může mít značný dopad na jeho celkový přístup k práci a motivaci aktivně se zapojovat do pracovního života (Trhlíková, 2009). Počáteční kvalita nastupující pracovní síly, spočívající jednak ve vybavenosti absolventů potřebnými znalostmi, schopnostmi a dovednostmi, jednak v připravenosti mladých lidí plnohodnotně se začlenit do pracovního procesu a dále se vzdělávat, je determinována především charakterem školní přípravy. Vzdělávací systém tak působí

7

jako významný faktor předurčující budoucí uplatnitelnost (zaměstnatelnost) absolventů škol. Zejména faktory, jež přechod absolventů do praxe znesnadňují, jsou součástí zkoumání praktické části bakalářské práce. Pro zlepšení současné situace v přechodu absolventů na trh práce budou předloženy návrhy změn použitelné v pedagogické praxi, což by mělo přispět ke zlepšení vzdělávacího systému sledovaného oboru.

8

2 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem teoretické části bakalářské práce je specifikovat sledovaný vzdělávací obor, vysvětlit pojmy - profil absolventa, kompetence absolventa, klíčové a odborné kompetence, objasnit podmínky a faktory, které ovlivňují přechod absolventa do praxe. Na základě studia a rešerše odborných literárních pramenů zpracovat aktuální situaci na trhu práce, kompetence požadované zaměstnavateli, charakterizovat strategie použité při získávání zaměstnání a vysvětlit funkci poradenských služeb v této oblasti. Cílem praktické části bakalářské práce je realizace průzkumného šetření, jehož základem je zjistit povědomí žáků a absolventů o současném stavu na trhu práce a jejich představy o dalším možném pracovním uplatnění. Dále chceme objasnit skutečné podmínky a faktory, které přechod absolventů do praxe nejvíce ovlivňují, konfrontovat závěry průzkumu s poznatky získanými z odborné literatury a také předložit vlastní náměty a návrhy pro praktický přínos do pedagogické praxe.

9

3 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Práce je složena ze dvou částí: teoretické a praktické. Teoretická část bude zaměřena na současný stav řešené problematiky. Zde bude hlavní pozornost věnována specifikům daného vzdělávacího oboru a aktuálnímu stavu na trhu práce, dále sledování podmínek a faktorů, jež ovlivňují přechod absolventů do praxe a poradenským službám v této oblasti.

Rešerší a na základě studia odborných literárních pramenů budou

zpracována teoretická východiska bakalářské práce, také za pomoci analýzy, syntézy a komparace literárních a internetových zdrojů. Praktická část bakalářské práce bude realizována pomocí průzkumného šetření metodou

dotazování,

technikou

dotazníku,

doplněna

hloubkovými

rozhovory

s vybranými žáky vzdělávacího oboru. Výběr školy bude proveden na základě dostupnosti. Součástí výzkumu bude vypracování registru adres absolventů – účastníků dotazníkového šetření, kterým bude zaslán vypracovaný dotazník a žádost o spolupráci. Následně proběhne sběr dat a analýza výsledků dotazníkového šetření a rozhovorů. Výsledky budou analyzovány a zpracovány základními statistickými metodami a rozhovory kvalitativními metodami. Na základě poznatků a informací získaných realizací průzkumného šetření budou vyvozeny obecné závěry a předloženy vlastní do pedagogické praxe.

10

návrhy pro praktický přínos

4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 4.1 Specifika vzdělávacího oboru šití oděvů Kód oboru: 31-59-E/01 Šití oděvů - Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 29. 5. 2008, č. j. 6 907/2008-23. Tento obor vzdělání lze realizovat v těchto formách vzdělávání: − 3 roky v denní formě vzdělávání Ostatní formy vzdělávání – večerní, dálkové nebo kombinované jsou určeny pouze pro vzdělávání dospělých. Večerní, dálkové nebo kombinované vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší než vzdělávání v denní formě. Dosažený stupeň vzdělání je střední vzdělání s výučním listem (Rámcová, 2008, s. 11). V rámci výuky probíhá odborný výcvik žáků a teoretické vyučování odborných a všeobecných předmětů. Příprava je zaměřena především na výkon manuálních manipulačních činností. Tyto základní charakteristiky významným

způsobem

determinují celkový charakter vzdělání i charakter uplatnění jejich absolventů, kteří po ukončení studia směřují především do oblasti výroby či služeb a vykonávají manuální i manipulační (více či méně specializované) činnosti (Kalousková, Vojtěch, 2008).

Podmínky pro přijetí ke vzdělávání Přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb. – § 59, 60, 84 (2), dále § 63, 16, 20, 70. Součástí je také splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazečů o studium daného oboru vzdělání.

Způsob ukončení vzdělávání Vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou, dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy (Rámcová, 2008, s. 11-12 ).

11

4.1.1 Charakteristika kompetencí: Pojem, který se snaží postihnout, že cílem vzdělávání není jen osvojení poznatků a dovedností, ale i vytváření způsobilostí potřebných pro život nebo výkon povolání. Chápeme jím ohraničené struktury schopností a znalostí a s nimi výkon žáka – absolventa ve vymezené činnosti. Kompetence jako takové dělíme na klíčové a odborné (Rámcová, 2008, s. 4).

Klíčové kompetence: Soubor požadavků na vzdělání, zahrnující jeho aktivní zapojení do společnosti a pracovní uplatnění. Jsou univerzálně použitelné v různých situacích. Ve výuce se neváží na konkrétní vyučovací předměty, lze je rozvíjet prostřednictvím všeobecného i odborného vzdělávání, v teoretickém i praktickém vyučování, ale i prostřednictvím různých dalších aktivit doplňující výuku, kterých se žáci sami aktivně účastní. Odborné kompetence: Vztahují se k výkonu pracovních činností a vyjadřují profesní profil absolventa oboru vzdělání, jeho způsobilosti pro výkon povolání. Odvíjejí se od absolventa k pracovní činnosti. Tvoří je soubor odborných vědomostí, dovedností, postojů a hodnot potřebných pro výkon pracovních činností daného povolání nebo skupiny příbuzných povolání (Rámcová, 2008, s. 4).

4.1.2 Profil absolventa Profil absolventa stanovuje kvality, jimiž by se měl vyznačovat absolvent dané školy poté, co úspěšně dokončí studium a obdrží příslušný právní doklad (Průcha, Walterová, Mareš, 2001).

12

4.1.3 Kompetence absolventa Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili, na úrovni odpovídající jejich schopnostem a učebním předpokladům, následující klíčové a odborné kompetence. Klíčové kompetence navazují na klíčové kompetence osvojované na základní škole a dále se prohlubují (Rámcová, 2008, s. 7). Klíčové kompetence absolventa a)

Kompetence k učení: Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli

schopni podle svých schopností a možností efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání; b)

Kompetence k řešení problémů: Vzdělávání směřuje k tomu, aby

absolventi byli schopni podle svých schopností a možností samostatně řešit běžné pracovní i mimopracovní problém; c)

Komunikativní

kompetence:

Vzdělávání

směřuje

k tomu,

aby

absolventi byli schopni podle svých schopností a možností vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích; d)

Personální a sociální kompetence: Vzdělávání směřuje k tomu, aby

absolventi byli připraveni podle svých schopností a možností stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů; e)

Občanské kompetence a kulturní povědomí: Vzdělávání směřuje

k tomu, aby absolventi uznávali podle svých schopností a možností hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury; f)

Kompetence k pracovnímu uplatnění: Vzdělávání směřuje k tomu, aby

absolventi byli schopni podle svých schopností a možností využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení;

13

g)

Matematické kompetence: Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi

byli schopni podle svých schopností a možností funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích; h)

Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních

technologií a pracovat s informacemi: Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali podle svých schopností a možností s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky ICT a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi (Rámcová, 2008, s. 7-9).

Odborné kompetence absolventa a)

Provádět přípravné práce pro výrobu oděvů, tzn. aby absolventi:

-

četli s porozuměním technické nákresy a technické popisy výrobků;

-

četli značky na střizích nebo střihových šablonách a na komponentech oděvních výrobků;

-

četli s porozuměním technologické postupy pro zhotovení oděvních výrobků;

-

orientovali se v nových oděvních materiálech;

-

obsluhovali běžně používané stroje a zařízení na úseku spojovacího, tvarovacího a dokončovacího procesu;

-

prováděli běžnou údržbu a ošetření šicích strojů a zařízení;

b)

Vyrábět oděvy a části oděvních výrobků z připravených komponentů, tzn. aby absolventi:

-

používali odborné názvosloví k dorozumívání při zhotovování výrobků;

-

kontrolovali oddělené díly a součásti, jejich číslování a značení;

-

šili na šicích strojích jednotlivé části výrobků a šili ručně při dokončování výrobků;

14

-

prováděli montáže dílů a součástí oděvů, montáže výrobků a dokončovali výrobky za použití speciálních strojů;

-

prováděli mezioperační žehlení a tvarování dílů a součástí oděvů a konečné žehlení a tvarování hotových výrobků;

-

kontrolovali hotové výrobky a uměli zhodnotit jejich kvalitu;

-

pracovali v souladu se stanoveným technologickým postupem;

-

organizovali si práci na pracovišti;

-

uplatňovali estetické cítění při zhotovování výrobků;

c)

Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:

-

chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků);

-

znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence;

-

osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví;

-

znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce);

-

byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a snažili se poskytnout první pomoc;

d)

Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi:

-

chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku;

15

-

dodržovali

stanovené

normy

(standardy)

a předpisy

související

se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; -

dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana);

e)

Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi:

-

znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení;

-

zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady;

-

efektivně hospodařili s finančními prostředky;

-

nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky s ohledem na životní prostředí (Rámcová, 2008, s. 10-11).

4.1.4 Technická příprava Obsahový okruh vymezuje požadavky na vědomosti a dovednosti ke čtení technické dokumentace a k porozumění úkolům zadávaným při výrobě jednoduchých oděvních výrobků. Žáci se učí číst technické nákresy, technické popisy a informace ze střihové dokumentace, získávají poznatky o velikostních soustavách oděvů, používaných materiálech a běžně používaných technologických postupech ve výrobě oděvů individuálním a průmyslovým způsobem. Žáci rozlišují textilie podle původu materiálu a způsobu výroby, vlastností, vzhledu a omaku, rozpoznávají drobnou přípravu (např. nitě, stuhy, zapínadla apod.). Popíší výrobní proces a vysvětlí používané pojmy, popíší tělesné rozměry postavy a vysvětlí velikostní sortiment oděvů. Čtou s porozuměním informace z technických nákresů a technických popisů, ze střihu nebo střihové šablony, soupisy základních operací a pracovních postupů k výrobě konkrétních výrobků, rozpoznávají vady oděvních výrobků a jejich příčiny (Rámcová, 2008, s. 27).

16

4.1.5 Oděvní techniky Cílem obsahového okruhu je poskytnout žákům znalosti a dovednosti převážně praktického charakteru pro výrobu jednoduchých oděvních výrobků. Těžiště spočívá v získání intelektových a manuálních dovedností pro zvládnutí technik ručního a strojového šití a tvarování výrobků. Žáci se učí obsluhovat nejčastěji používané stroje a zařízení, seznamují se s jejich funkcí, základní údržbou, učí se stanovit jejich použití pro zpracovávaný materiál a konkrétní výrobky. Zvládnutí technik šití a tvarování vytváří základ pro zvládnutí dovedností vyrábět oděvy. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se řídili předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a k dodržování zásad požární prevence. Žáci ovládají techniku ručního šití, tzn. šijí různé druhy stehů, dírek a zapínadel podle stanovených postupů a vědí, na který výrobek je použijí. Na stroji šijí různé druhy švů, záševky, záhyby, rohy a dírky. Šijí na základních druzích strojů, stroje čistí a provádějí jejich běžnou údržbu. Ovládají techniku ručního žehlení, volí vhodné postupy

žehlení

podle

zpracovávaného

materiálu

v předvýrobním,

výrobním

a konečném žehlení (Rámcová, 2008, s. 29).

4.1.6 Šití oděvů Cílem obsahového okruhu je poskytnout žákům komplex intelektových a manuálních dovedností praktického charakteru pro výrobu zejména jednoduchých dámských oděvů (např. sukní, kalhot, halenek, šatů) individuálním a průmyslovým způsobem. Učivo zaměřené na zhotovování částí oděvů se stane zdrojem základních dovedností pro výrobu jednoduchých oděvních výrobků. Žáci jsou vedeni k pochopení souvislostí jednotlivých operací od vstupu materiálu do výroby až po hotový výrobek a k uplatňování estetiky a plnění požadavků na kvalitu výrobků. Žáci se mohou učit vyrábět i jiné jednoduché oděvní výrobky, jiné šité výrobky a opravovat oděvy. Žáci sešívají součásti, zhotovují části oděvů a provádějí jejich montáž podle stanovených pracovních postupů. Tvarují rozpracované a hotové výrobky žehlením, posuzují kvalitu rozpracovaných nebo hotových výrobků, identifikují vady a jejich příčiny, oděvy dokončují. Dodržují ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví

17

při práci, požární prevence a stanovené technologické postupy, organizují si práci na pracovišti, hospodárně nakládají s energiemi a materiály (Rámcová, 2008, s. 31).

4.1.7 Uplatnění absolventa Absolvent se uplatní při výkonu povolání jako výrobce oděvů a kusových výrobků v typových pozicích švadlena a šička ve velkých, středně velkých i malých oděvních firmách. Bude připraven plnit pracovní úkoly při výrobě oděvů individuálním a hromadným způsobem, bude vyrábět zejména jednoduché dámské oděvy, jako např. sukně, kalhoty, halenky, šaty. Může se uplatnit i při výrobě jiných jednoduchých oděvních výrobků, popřípadě jiných šitých výrobků a při opravách oděvů. Absolventi si mohou po zdárném ukončení studia doplnit své vzdělání v příbuzném oboru vzdělání kategorie H. Jeho absolvováním získají nejen novou kvalifikaci a další výuční list, ale i možnost pokračovat v nástavbovém studiu k získání maturity. Je potřebné vzít v úvahu, že absolvent oboru kategorie E není pro přímé pokračování v nástavbovém studiu dostatečně připraven, protože v oborech kategorie E jsou kladeny nižší nároky v oblasti všeobecného a obecně odborného vzdělání (Rámcová, 2008, s. 11).

4.2 Trh práce, vývoj současné ekonomiky Přeměny, kterými současná společnost prochází a s nimiž se postupně vyrovnáváme, jsou rozsáhlé, hluboké a jejich tempo se neustále zrychluje. Týkají se všech stránek politického, ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti, ale také života každého z nás. Základem pro růst ekonomiky, ale i pro sociální rozvoj se stává vysoká úroveň znalostí, vzdělání i kvalifikace ve všech vrstvách společnosti, využívání vědeckých poznatků a nepřetržité inovace. Výzvy 21. století a vznik společnosti znalostí představuje podobně hlubokou, ale tentokrát mnohem rychlejší proměnu ekonomiky i společnosti jako někdejší nástup industrializace. Jejím důsledkem jsou výrazné změny charakteru a obsahu práce, požadavků na pracovní sílu a její přípravu (Čadílek, Stejskalová, 2001). Ve všech vyspělých zemích se projevují určité obecně platné vývojové trendy, třebaže s odlišnou dynamikou a intenzitou danou konkrétními podmínkami každé země.

18

Patří sem zejména globalizace (v rovině pracovního trhu a pracovních příležitostí i v rovině nabídky a poptávky po produktech pracovní činnosti), rozvoj nových technologií, který vede jak ke vzniku zcela nových povolání, tak k obsahové změně stávajících, pokles pracovníků ve výrobní sféře a výrazný přesun do terciární a stále více i do kvartérní sféry. To omezí uplatnění nekvalifikovaných a vyučených ve výrobních oborech a dává větší šance vzdělaným na maturitní a vyšší úrovni (Čadílek, Stejskalová, 2001, s. 6).

4.2.1 Potřeby trhu práce Z hlediska úspěšného přechodu absolventů ze škol na trh práce je důležité vědět, jaké jsou potřeby a požadavky zaměstnavatelů. Ty je možné zjišťovat buď přímo dotazováním samotných zaměstnavatelů, nebo zprostředkovaně, tj. prostřednictvím informací z úřadu práce, dotazováním personálních agentur a analýzou inzertní nabídky pracovních míst (Kalousková, Vojtěch, 2008, s. 2). Podle Průchy (2000) důležitým subjektem jsou zaměstnavatelé, tj. skupina lidí, kteří na trhu práce poskytují v podnicích zaměstnání pro pracovní síly. Zaměstnavatelé musí rovněž pracovníkům úřadů práce oznamovat omezení či rušení výroby a propouštění zaměstnanců a projednávat je s nimi (Skácelová, Vojtěch 2009). Pracovníci úřadů práce jsou významným zdrojem informací o potřebách a problémech trhu práce, neboť vedle uchazečů o zaměstnání také komunikují a jednají se zaměstnavateli, kteří do svých firem a podniků potřebují nové pracovníky s odpovídající kvalifikací, zkušenostmi nebo schopnostmi (Skácelová, Vojtěch, 2009, s. 3). Úřady práce tvoří jedno z hlavních míst, kde trh práce probíhá. Pracovníci úřadů práce se denně dostávají do styku s uchazeči o zaměstnání. Na úřady práce se proto obrací velká část absolventů, a to především ze středních škol. Pracovníci úřadů práce se situací absolventů zabývají v praktické rovině, řeší konkrétní problémy spojené s uplatněním absolventů na trhu práce (Skácelová, Vojtěch 2009). To, že k problémům přistupují z pohledu jednotlivců, kterým se snaží zprostředkovat pracovní uplatnění, jim umožňuje hodnotit limitující faktory uplatnění

19

a to jak z hlediska úrovně dosažené kvalifikace a oboru vzdělání, tak i požadovaných odborných dovedností a pracovních postojů - flexibility, mobility i dalších faktorů. Poznatky pracovníků úřadů práce o možnostech umístění absolventů proto představují významný zdroj podnětů a zejména zpětnou vazbou pro školskou sféru (Skácelová, Vojtěch, 2009). Trh práce je místem, kde dochází ke střetu poptávky po pracovní síle s její nabídkou, a tedy i ke konfrontaci požadavků a nároků zaměstnavatelské sféry se skutečným charakterem a kvalitou disponibilní pracovní síly. Mladí lidé vstupují do pracovního života vybaveni kompetencemi a znalostmi, které je nezbytné dále rozvíjet v závislosti na konkrétním pracovním uplatnění a přizpůsobovat je požadavkům jednotlivých zaměstnavatelů (Kalousková, Vojtěch, 2008). Školní příprava může přispět k tomu, aby přechod ze školy do světa práce byl co možná nejplynulejší. Z tohoto pohledu je velice důležité, aby již v průběhu školní přípravy měli žáci a studenti možnost poznat reálné pracovní prostředí, získat konkrétní představy o světě práce a o možnostech svého uplatnění, aby byli podněcováni aktivně se zapojit do pracovního života. Můžeme však konstatovat, že ani v současné době všechny školy neumožňují svým žákům seznámení se světem práce. (Kalousková, Vojtěch, 2008). Podle Čadílka (2001) jsou cennější flexibilní pracovní síly schopné učit se novým dovednostem. V podnicích se zahraničním kapitálem i v nových soukromých firmách je základním heslem konkurenceschopnost a zvýšená produktivita. Řešení tohoto požadavku není v množství vykonané práce. Podstatou řešení jsou moderní technologie a vysoká odpovědnost vyplývající z osobních kvalit a postojů zaměstnanců, a tedy i absolventů. Skutečnost, že polovina zaměstnaných jedná v rámci svých pracovních činností se zákazníky a třetina jich má odpovědnost za jiné, ať již jako koordinátoři či vedoucí, představuje výrazný posun v požadavcích na absolventy. Odborná složka vzdělávání musí rozvíjet u žáků iniciativu, motivaci, vytrvalost, sociální dovednosti a ochotu učit se. Při výrazném přesunu pracovních sil do sektoru služeb zůstávají zachovány klasické služby, které se opírají o manuální práci a mají charakter osobních a distribučních činností, výrazně se však rozšiřují služby celospolečenského charakteru (vzdělávání,

věda,

zdravotnictví

či

20

zábava).

Práce

v

těchto

odvětvích

je charakterizována podstatně větší diferenciací činností než je tomu v průmyslu, klade méně požadavků na manuální či manipulační zručnosti a je mnohem náročnější na intelektuální schopnosti, sociální způsobilost a všeobecnou vzdělanost. Čadílek (2001, s. 7) uvádí, že „uvedené trendy ve sféře práce jednoznačně vyžadují flexibilně připravené absolventy schopné přizpůsobovat se změnám, schopné plnit rozdílné odborné úkoly a schopné i ochotné se vzdělávat“. V našich podmínkách je tato tendence ještě posilována proměnlivostí a nejasností dalšího rozvoje naší ekonomiky. Není účelné připravovat úzce zaměřené specialisty s hlubokými profesními kompetencemi, ale počáteční odborné vzdělávání musí směřovat k základní profesní přípravě s rozvinutými základními dovednostmi (Čadílek, Stejskalová, 2001). Hlavní charakteristikou současné situace na trhu práce - a to v celém světě – je nejistota a nestabilita zaměstnání. U nás je situace ještě komplikovanější vzhledem k nedokončené restrukturalizaci, k obtížnosti odhadu nosných odvětví, technologických změn, zahraničních investic apod. Nejistota a nestabilita zaměstnání nutně vedou i ve vzdělávání k obecnějšímu směrování odborné přípravy. Je potřebné připravovat žáky pro širší oblast uplatnění, ustupuje se od úzce profesionalizované přípravy, podporuje se rozvoj všeobecné vzdělanosti a přenositelných dovedností, které jsou nezbytné pro uplatnění v jakémkoli zaměstnání, tzv. klíčových kompetencí. Především na nich – nejenom na tom, jak vzdělávací programy respektují kvalifikační požadavky profesí - závisí celoživotní zaměstnatelnost absolventů. Také připravenost pro další vzdělávání závisí zejména na tom, do jaké míry zahrnují vzdělávací programy všeobecné vzdělávání, jak rozvíjejí schopnosti a dovednosti přesahující jednotlivé obory, zejména schopnost učit se. Dnes se zdůrazňují tyto klíčové kompetence: •

komunikativnost

-

dovednosti

diskutovat,

znázorňovat

a

vysvětlovat,

zpracovávat a připravovat písemné materiály, číst s porozuměním a odpovídat na písemné materiály, včetně vlastní interpretace; •

rozvoj schopnosti učit se - sebepoznávání a zjišťování vlastních schopností, navrhování cílů směřujících k vlastnímu rozvoji, vyhledávání zpětné vazby, aktivity zaměřené na zvýšení efektivity učení a zdokonalování vlastní výkonnosti; práce v týmu - rozvíjí podíl jedince na určování společných cílů, rozdělování odpovědnosti při týmové práci, volba pracovních metod, sledování pokroku při práci na splnění společného úkolu;

21

•

řešení problémů - analýza různě složitých problémů, identifikace jejich podstaty, hledání přístupu k jejich řešení, plánování, realizaci a hodnocení efektivity řešení;

•

numerické aplikace - používání aritmetických a základních statistických technik při řešení konkrétních praktických situací;

•

informační technologie - vyhledávání, výběr, zpracování a ukládání textových, grafických i numerických informací za účelem jejich dalšího využívání (Čadílek, Stejskalová, 2001, s. 8).

4.2.2 Potřeby zaměstnavatelů Požadavky samotných zaměstnavatelů poměrně přesně vyjadřují potřeby trhu práce, přičemž jsou do určité míry odlišné v závislosti na sektoru národního hospodářství, ve kterém působí, což úzce souvisí především s oborovým zaměřením firem a s nejvíce obsazovanými pracovními pozicemi (Kalousková, Vojtěch, 2008, s. 3). Pokud má být přechod ze školy na trh práce plynulý, je kromě jiného důležité, aby absolventi byli připraveni na to, jaké jsou požadavky a potřeby budoucích zaměstnavatelů. Znalosti, schopnosti a dovednosti (tzv. kompetence) absolventů musí odpovídat tomu, co od nich potenciální zaměstnavatelé očekávají. Předmětem zkoumání bylo

nejenom

hodnocení

důležitosti

vybraných

kompetencí

ve

vztahu

k dosaženému vzdělání pracovníků, ale i názory zaměstnavatelů, na co by školy měly zaměřovat více pozornosti, které další znalosti, schopnosti a dovednosti oni sami pokládají za důležité a o kterých kompetencích se domnívají, že jejich význam v budoucnu ještě vzroste. Kompetence, kterými jsou pracovníci a uchazeči o zaměstnání v různé míře vybaveni, lze rozdělit na profesní a klíčové.

Profesní kompetence jsou úzce svázány s konkrétní odborností a jejich zvládnutí umožňuje, případně usnadňuje výkon určitých profesí či povolání. S tím, jak získávají na významu kvalifikace přesahující jednotlivé profese a mění se požadavky na práci, roste i důraz kladený na klíčové kompetence. Klíčové (přenositelné) kompetence jsou takové znalosti, schopnosti a dovednosti, které se jeví jako nezbytné pro úspěšné uplatnění nejenom na trhu práce, ale i v běžném životě. Jejich zvládnutí by mělo přispět k větší flexibilitě pracovníků v širokém slova

22

smyslu, tzn. k jejich schopnosti vykonávat rozličné odborné úkoly nebo měnit bez větších problémů různé profese, a napomáhat ke slaďování schopností pracovníků s požadavky, které kladou zaměstnavatelé (Kalousková, Vojtěch, 2008, s. 6-7). Zjišťování potřeb zaměstnavatelů a připravenosti absolventů pro vstup na trh práce je realizováno v rámci projektů, které jsou prováděny v různém časovém rozmezí (2004, 2008, 2011). Hlavními tematickými okruhy výzkumu jsou: „Kompetence, které zaměstnavatelé vyžadují“, „Co je rozhodující při přijímání nových pracovníků, zejména absolventů“, „Profese, které zaměstnavatelé potřebují“. Výzkumy se týkaly sekundárního, terciárního, a kvartérního sektoru (Kalousková a kol., 2004). Cílem je mimo jiné pozitivně ovlivňovat orientaci a uplatnitelnost budoucích absolventů škol ve světě práce. V rámci projektu byl postupně vybudován informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce (ISA), který shromažďuje a prezentuje v uživatelsky přístupné formě širokou škálu informací potřebných pro volbu povolání a k němu vedoucí vzdělávací dráze (Kalousková, Vojtěch, 2008, s. 3). Přestože se nároky zaměstnavatelů na jednotlivé kompetence často odvíjejí od konkrétní pracovní pozice, celkově (tzn. bez ohledu na velikost či odvětví firmy) je možné říci, že zaměstnavatelé pouze mírně preferují profesní dovednosti oproti dovednostem klíčovým. Zaměstnavatelé si uvědomují důležitost klíčových dovedností, které považují za srovnatelné s profesními dovednostmi.

Sledované klíčové kompetence: 1. Komunikační schopnosti (ústní a písemný projev) 2. Čtení a porozumění pracovním instrukcím 3. Zběhlost v cizích jazycích 4. Práce s čísly při pracovním uplatnění 5. Schopnost rozhodovat se 6. Schopnost řešit problém 7. Nést zodpovědnost 8. Adaptabilita a flexibilita 9. Schopnost týmové práce 10. Schopnost vést 11. Ochota učit se 12. Zběhlost v používání výpočetní techniky

23

13. Zběhlost v zacházení s informacemi

Výše uvedené skutečnosti se odrážejí i v hodnocení důležitosti jednotlivých kompetencí vyučených pracovníků – absolventů středního vzdělání s výučním listem ze strany zaměstnavatelů. Za nejdůležitější u vyučených pracovníků je ve všech zkoumaných sektorech považováno především „čtení a porozumění pracovním instrukcím“, „ochota učit se“, „schopnost týmové práce či adaptabilita a flexibilita.“ Z hlediska důležitosti jednotlivých kompetencí se nejvíce odlišuje sekundární sektor. Je to zřejmě dáno charakterem pracovních pozic, kdy často jde o poměrně rutinní manuální činnosti ve výrobních podnicích (Kalousková, Vojtěch, 2008).

Pokud jde o nároky na jednotlivé vzdělanostní skupiny, pak relativně nejnižší mají zaměstnavatelé vůči absolventům SOU a OU. Absolventi středních odborných učilišť a odborných učilišť jsou připravováni pro výkon zejména manuálních a odborných dělnických profesí. Kalousková a kol. (2004) se s danými výsledky shodují. Jak již bylo uvedeno, z hlediska jednotlivých vzdělanostních skupin kladou zaměstnavatelé nejnižší požadavky na vyučené pracovníky. S rostoucí úrovní vzdělání přikládají zaměstnavatelé jednotlivým kompetencím větší význam (Úlovcová a kol., 2010, s. 71). Podobně jako v předchozí vlně šetření se ukazuje, že některé z kompetencí nejsou ve specifikacích zaměstnavatelů požadovány, ale automaticky se předpokládá, že jimi bude vhodný kandidát vybaven (např. práce s výpočetní technikou). V současnosti je také kladen velký důraz na kompetenci „zběhlost v cizích jazycích,“ a to i u skupiny vyučených (Šťastnová a kol., 2008). Přestože formy vyjádření nároků a požadavků jsou různé, analýzy a jejich závěry umožňují

vzájemnou

komparaci

a

dokládají

určité

shodné

rysy

poptávky

zaměstnavatelů prezentované jednak formou inzerátů, jednak v podobě specifikací zadávaných personálním agenturám (Šťastnová a kol., 2008, s. 75). Kromě předložených kompetencí byl zmiňován především nedostatečný kontakt žáků a studentů s praxí. Kromě samotných praktických zkušeností, postrádají i jakousi obecnou výuku k zaměstnanosti. Shodují se v názoru, že absolventi často nemají představu o tom, jak firmy fungují, neumějí popsat jednotlivé procesy, které uvnitř podniků probíhají, nevědí, jaké existují typy pozic. Absolventi vstupující na trh práce

24

by si měli být také vědomi důsledků svých činů a toho, že firmy mají svůj vnitřní systém, pracovníci jsou na sebe vzájemně navázáni a jejich činnost se ovlivňuje. Je samozřejmé, že absolventi nemohou mít zcela konkrétní představu, ale základní ideu o fungování firem by mít měli. Dá se říci, že podle názoru agentur je důležitá určitá příprava pro život. Jak bylo naznačeno, bezproblémové začleňování absolventů na trh práce usnadňuje praxe, které žáci a studenti mohou vykonávat během školní přípravy v reálném pracovním prostředí (Šťastnová a kol., 2008). Absolventi na trhu práce představují skupinu uchazečů o zaměstnání, která je do značné míry handicapovaná právě tím, že jí chybí praktické zkušenosti. Situace absolventů škol na trhu práce není pouhým odrazem celkové ekonomické situace státu. Míra zaměstnanosti závisí na vztahu možností výběru vzdělávání k hospodářským trendům a také k trendům zaměstnanosti v regionu. Možnosti přístupu mladých lidí k odborné přípravě a reakci škol na místní potřeby. Pro budoucí dobré profesní uplatnění absolventů škol je nezbytné, aby získávali co nejvíce zkušeností z praxe daného oboru (Průcha, 2009, s. 390). Mezi výrazná pozitiva absolventů škol patří jejich otevřenost novým pracovním postupům i novým poznatkům, nekonvenční a tvůrčí nápady. Mezi negativní atributy ztěžující uplatnění na trhu práce patří nedostatek praxe a pracovní zkušenosti absolventů (ÚIV, 2007, s. 89). Ze strany zaměstnavatelů se objevují obavy o vývoj počtu vyučených absolventů, které jsou posíleny vědomím populačního poklesu. Lze očekávat, že i při zachování současných proporcí dojde k propadu nabídky pracovních sil připravených na práci v dělnických pozicích (Vojtěch, Chamoutová, 2011).

4.3 Uplatnitelnost absolventů na trhu práce Burdová, Paterová (2009, s. 3) uvádí, že „přechod ze vzdělávacího systému do světa práce je důležitou životní etapou, která významným způsobem ovlivňuje nejenom budoucí pracovní kariéru, ale i celkovou kvalitu života.“ Rozhodnutí o volbě oboru patří k nejdůležitějším životním rozhodnutím, které má významný dopad na budoucí postavení absolventa na trhu práce (Trhlíková, Vojtěch, Úlovcová, 2008b).

25

Absolventi škol jsou skupinou, která sice v současné době nepatří na trhu práce mezi ty nejohroženější, nicméně je řazena k těm, jimž je třeba věnovat zvýšenou pozornost a péči (Trhlíková, 2009). Počáteční kvalita nastupující pracovní síly, spočívající jednak ve vybavenosti absolventů potřebnými znalostmi, schopnostmi a dovednostmi, jednak v připravenosti mladých lidí plnohodnotně se začlenit do pracovního procesu a dále se vzdělávat, je determinována především charakterem školní přípravy. Vzdělávací systém tak působí jako významný faktor předurčující budoucí uplatnitelnost (zaměstnatelnost) absolventů škol (Burdová, Paterová, 2009, s. 4). Vojtěch, Chamoutová a Skácelová (2009) konstatují, že „ kvalita vzdělávacích systémů je mírou připravenosti absolventů pro vstup na trh práce.“ Pro co nejplynulejší přechod absolventů ze školy na trh práce je nezbytné, aby schopnosti, dovednosti a znalosti absolventů nabyté v průběhu vzdělávání byly v souladu s požadavky a potřebami zaměstnavatelů. Zároveň je však důležité, aby budoucí absolventi měli možnost získat konkrétní představy o světě práce a o možnostech svého uplatnění, aby byli podněcováni aktivně se zapojit do pracovního procesu. Rovněž v otázkách kariérového rozhodování (při volbě další vzdělávací dráhy, profese a povolání) jim musí být poskytována patřičná informační podpora, aby byli schopni zodpovědně se rozhodnout při výběru oboru (Burdová, Paterová, 2009). O dosažení co nejvyššího možného souladu mezi požadavky trhu práce a tím i uplatnitelnosti absolventů škol usiluje jak resort školství, tak resort práce a sociálních věcí. Úplný soulad však nelze očekávat ani v budoucnosti. Požadavky trhu práce jsou většinou okamžité, zatímco oblast vzdělávání má určitou setrvačnost a zpětná vazba mezi trhem práce a počátečním vzděláváním je poměrně dlouhá. Ucelený systém prognózování potřeby kvalifikací pro ČR zatím jako celek nefunguje. Pro rozvoj systému je třeba sledovat a vyhodnocovat dlouhodobé ekonomické, technologické a investiční trendy ovlivňující situaci na trhu práce a spolupracovat s hlavními subjekty v daném oboru (MŠMT, 2007). Průcha (2000, s. 72) k danému problému uvádí, že „čím vyšší je úroveň dokončeného vzdělání, tím snáze se absolventi škol uplatní na trhu práce, tedy najdou zaměstnání“.

26

Velké problémy při hledání zaměstnání mají podle pracovníků agentur, ti absolventi, jejichž profese je postižena ekonomickou krizí a útlumem výroby. Jinými slovy, obory služeb, do kterých sledovaný obor šití oděvů spadá (Úlovcová a kol., 2010). Nedostatek absolventů na trhu práce je obecně nejvýrazněji pociťován u strojírenských oborů. Dále jde o absolventy učebních oborů, a to z následujících oblastí: 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 65 Gastronomie, hotelnictví a turismu, 31 Textilní výroba a oděvnictví, 26 Elektrotechnika a 66 Obchod. Nejčastějším důvodem nedostatku absolventů bývá především nízký počet absolventů oboru, který je ovlivněn malým zájmem rodičů a žáků o studium oboru (Skácelová, Vojtěch, 2009). Pracovníci úřadů práce hodnotí šance absolventů na trhu práce jako poměrně dobré. Faktorem, který je nejčastěji znevýhodňuje na trhu práce je především nedostatečná odborná praxe (Burdová, Trhlíková, Vojtěch, 2007, s. 35).

4.4 Faktory ovlivňující přechod absolventů do praxe Konkrétní uplatnění absolventů na trhu práce je ovlivněno řadou faktorů jak objektivní povahy, například regionální situací na trhu práce, tak i povahy subjektivní, jako je aktivní přístup absolventa, schopnost se prosadit (Průcha, 2009). Burdová, Trhlíková a Vojtěch (2007) uvádějí, „aktivní přístup k hledání zaměstnání, připravenost absolventů orientovat se na trhu práce, úroveň vzdělání a obor vzdělání, schopnost absolventa udělat dojem na zaměstnavatele, klíčové kompetence a praxe v oboru“, jako nejdůležitější faktor ovlivňující přechod absolventa do praxe. 4.4.1 Strategie získávání zaměstnání Úspěšné zahájení pracovní dráhy je přitom ovlivněno mnoha aspekty – aktuální situací na trhu práce, získanými znalostmi a dovednostmi, perspektivou absolvovaného oboru, zájem zaměstnavatelů. Určitou roli mohou v úspěšném přechodu na trh práce sehrát i strategie použité při hledání zaměstnání, například využití sociálních sítí a jejich efektivita (Úlovcová a kol., 2010).

27

Dalším aspektem, který ovlivňuje výběr zaměstnání ze strany absolventa, je jeho hodnotová orientace, strategie získávání zaměstnání absolventů, očekávání vzhledem k zaměstnání a preference. Jinými slovy otázka, které aspekty pracovního uplatnění, na jejichž základě si zaměstnání vybírá, považuje absolvent za nejpodstatnější. Strategie získávání zaměstnání absolventů škol a jejich spokojenost v práci naznačuje, jaké postupy v současné „informační společnosti“ s rozšiřujícím se vlivem internetu absolventi středních škol využívají při vstupu na trh práce, včetně otázky, jakou roli hrají při hledání zaměstnání neformální kontakty (Trhlíková, 2009).

4.4.2 Formální a neformální způsoby získání zaměstnání Získání zaměstnání závisí na řadě faktorů, jako jsou například aktivita absolventa, znalosti a dovednosti, poptávka po absolventech v tomto oboru, úroveň vzdělání i schopnosti se dobře prezentovat. Určitou roli může hrát i dostupnost informací o volných pracovních místech a využití různých strategií při hledání zaměstnání. Strategie vedoucí k získání zaměstnání přitom mohou být založeny jak na formálních, tak i neformálních způsobech. Mezi neformální kanály, tedy sítě osobních kontaktů, jsme zahrnuli především členy úzké rodiny, kamarády a spolužáky. Do této kategorie byly zařazeny i kontakty získané na škole během praxe. Mezi neformální způsoby zahrnujeme také i osobní iniciativy absolventa (Úlovcová a kol., 2010). K formálním kanálům patří především využití služeb úřadů práce, inzeráty v novinách, využívání internetu, využití služeb personálních agentur. Při posuzování těchto strategií je třeba si uvědomit, že zvolený postup při hledání zaměstnání může vyplývat nejen z preferencí absolventa a jeho možností, například známostí na škole, ale je ovlivněna druhou stranou, tedy přístupem zaměstnavatelů a způsobem, jakým vyhledávají pracovníky pro obsazení různých typů pracovních pozic (Trhlíková, Vojtěch, Úlovcová, 2008a). Na závěr můžeme konstatovat, že absolventi získávají zaměstnání častěji neformálními způsoby, to znamená pomocí rodiny, známých a kamarádů, případně na základě vlastních kontaktů vytvořených během praxe nebo v souvislosti s přímým oslovením firem než způsoby formálními, tedy prostřednictvím inzerátů, internetu,

28

personálních agentur a úřadů práce. Neformální cesty získávání zaměstnání tak zůstávají dominantní a nejvíce využívanou cestou, což potvrzuje význam sociálních sítí pro získání uplatnění na trhu práce (Úlovcová a kol., 2010).

4.4.3 Specifika strategií hledání zaměstnání Každá z cest vedoucí k získání zaměstnání, kterou uplatňují absolventi, má svá specifika. Zaměříme se na otázku, zda využití určité strategie při hledání zaměstnání má vliv na skutečnost, zda absolvent získal zaměstnání přímo ve svém oboru. Podstatnou otázkou v této souvislosti je, zda využití sociálních sítí při hledání zaměstnání působí spíše ve směru „protekce“, tedy tak, že usnadňuje získání výhodnějšího zaměstnání, nebo naopak jako „záchranná síť“ při potížích absolventa se získáním pracovního uplatnění vlastními silami. V zásadě tedy pomoc rodičů, příbuzných nebo kamarádů vedla méně často k získání zaměstnání ve vystudovaném oboru. Na závěr této části je možné shrnout, že nejúspěšnější cestou pro získání zaměstnání v oboru se jeví cesta přes kontakty získané ze školy a během praxe. Naopak nejnižší míru uplatnění ve vystudovaném oboru měli ti, kterým pracovní nabídku zprostředkovali příbuzní (Úlovcová a kol., 2009).

4.5 Poradenské služby v oblasti přechodu absolventů do praxe Pro získávání informací o trhu práce, mohou mladí lidé v současné době využít řadu informačních zdrojů. Jedním z těchto zdrojů, který může do určité míry ovlivnit jejich informovanost o trhu práce, či v některých případech dokonce ovlivnit jejich rozhodnutí, je i úřad práce. Jedním z opatření, které se snaží cíleně podpořit zaměstnatelnost absolventů, je tvorba individuálního akčního plánu (dále jen IAP). Jedná se o jednu z poradenských technik, která má přispět ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Úřad práce je povinen nabídnout vypracování tohoto plánu osobám ve věku do 25 let a absolventům škol. Cílem IAP je dovedení uchazeče k samostatnému

29

rozhodování o řešení vlastní situace při hledání pracovního uplatnění (Burdová, Trhlíková, Vojtěch, 2007, s. 32). Obsahem je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření – jde o dlouhodobý proces poradenských aktivit směřujících k aktivizaci uchazeče a vytvoření prostoru pro to, aby mohl převzít odpovědnost sám za sebe. IAP vychází ze vzájemné spolupráce poradce a klienta. Cílem je tedy nalézt řešení, kde na jedné straně je pracovní uplatnění uchazeče při respektování jeho pracovního potenciálu (schopnosti, dovednosti) a na straně druhé, respektování požadavků zaměstnavatele. IAP je obvykle uzavírán formou písemné dohody mezi poradcem ke zprostředkování a uchazečem o zaměstnání. Za nejběžnější formu spolupráce úřadů práce a škol lze označit exkurze a návštěvy žáků a studentů v prostorách úřadů práce. Poměrně frekventovanou záležitostí bývá účast zástupců úřadů práce na veletrzích a burzách, poskytování materiálů pro výuku a prezentaci na školách. Tento servis poskytuje více než polovina oslovených úřadů práce (Burdová, Trhlíková, Vojtěch, 2007, s. 33). Poměrně rozsáhlé informace o potřebách zaměstnavatelů a možnostech uplatnění na trhu práce mají pracovníci personálních agentur, kteří pro své klientské firmy vyhledávají vhodné kandidáty na obsazení volných pracovních pozic. Personální agentury jsou komerční institucí a jejich aktivity se doplňují s činností úřadů práce. Úřady práce jsou řízeny Ministerstvem práce a sociálních věcí, zprostředkování práce je jim uloženo zákonem (Skácelová, Vojtěch, 2009). Cílem agentur je samozřejmě prezentovat kandidáty klientům v pozitivním světle. Agentury se proto snaží uchazeče připravit na setkání s potenciálním zaměstnavatelem, kandidátům případně radí, co by měli zlepšit, doporučují, čeho se vyvarovat při pohovoru, poradí, jak napsat životopis či průvodní dopis apod. Některé agentury dokonce pro své klienty zpracovávají na toto téma příručky, seznamy nejčastějších otázek, které mohou klienti očekávat u přijímacích pohovorů. Pokud se vrátíme k samotnému zprostředkování práce, stále více je využívána především služba „headhunting“ (přímé oslovení). K jejímu většímu rozmachu došlo zhruba v posledních 2 až 3 letech a v současnosti začínají být agentury přímo zahlceny požadavky na získání člověka tímto způsobem (Šťastnová a kol., 2008, s. 71).

Další možností je i služba „try and hire“ (vyzkoušet a najmout), kterou poskytují některé agentury i při klasickém zprostředkování, znamená to, že předtím, než firma

30

přijme nového pracovníka do kmenového stavu, má možnost si ho nejprve po určitou dobu vyzkoušet (Šťastnová a kol., 2008, s. 72).

31

5 PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE Cílem praktické části bakalářské práce je prostřednictvím průzkumného šetření zjistit povědomí absolventů vzdělávacího oboru šití oděvů o současném stavu na trhu práce, jejich představy o dalším možném pracovním uplatnění a objasnit podmínky a faktory, které přechod absolventů do praxe nejvíce ovlivňovaly. Pro šetření byly zvoleny dva typy výzkumů - kvantitativní a kvalitativní (Švaříček, Šeďová, 2007). U kvantitativní metody pro získávání dat byla zvolena technika dotazníku a jako doplňková metoda byly zvoleny strukturované rozhovory se žáky sledovaného oboru šití oděvů. Průzkumné šetření bylo provedeno na Odborném učilišti v Cvrčovicích. Výběr školy nebyl náhodný, na jmenované škole již několik let působím jako učitelka odborného výcviku sledovaného oboru šití oděvů. Myslím si, že vzájemné vztahy, které jsem za léta působení při práci se žáky, nynějšími absolventy, vytvořila, umožnily snadnější spolupráci. Prokázalo se to zejména při zpětném získávání dotazníků. Většina absolventů byla ochotna spolupracovat při realizaci průzkumného šetření. Doplňující metoda výzkumu Jako doplňující výzkumnou metodu jsem zvolila strukturované rozhovory se žáky vzdělávacího oboru šití oděvů, s cílem získat další informace. Charakteristika strukturovaného rozhovoru Jedná se o rozhovor výzkumníka s informantem, odpovědi se mohou přímo srovnávat. Výhodou je, že je možné v krátkém čase získat mnoho odpovědí od mnoha respondentů (Průcha, (ed.), 2009). Cílem rozhovorů bylo zjistit postoje žáků k samotnému vzdělávacímu oboru, důvody rozhodnutí pro vzdělávací obor. Zda si k danému oboru vytvořili vztah či nikoli. Jak jsou spokojeni s profesní přípravou žáků na škole. Jakým způsobem si chtějí hledat zaměstnání, jejich představy. Co bude dále následovat po ukončení studia na OU ve Cvrčovicích. Jaká kritéria a pracovní pozice zvolí při výběru zaměstnání. Na co by se škola měla v profesní přípravě žáků více zaměřit, popř. co by měla vylepšit a zdokonalit.

32

Charakteristika účastníků výzkumu Rozhovory byly vedeny se žáky III. ročníku sledovaného vzdělávacího oboru šití oděvů (viz příloha č. 2).

5.1 Charakteristika Odborného učiliště, Cvrčovice Odborné učiliště s více než 35letou tradicí. Škola poskytuje odborné vzdělání především pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a se zdravotním postižením. Maximální kapacita žáků je 120. Pedagogický sbor je složen z 21 učitelů. Samotný název školy prošel během její existence také několika proměnami. Stejně jako se měnila a rozšiřovala škola, přibývaly postupně i další učební obory. V současné době škola poskytuje vzdělání v těchto oborech:


Šití oděvů




Zahradnické práce




Kuchařské práce




Prodavačské práce




Květinářské a aranžérské práce




Potravinářská výroba – cukrářské práce Učební doba je tříletá, je ukončena závěrečnou zkouškou s výučním listem. Po téměř čtyřicetiletém trvání se ve všech nabízených oborech vyučilo celkem

přes 700 absolventů. Dnes je Odborné učiliště ve Cvrčovicích nejen významným centrem regionálního školství s bohatou tradicí, ale též významným společenským subjektem. Sledovaný obor šití oděvů je na škole vyučován již od roku 1973. Všechny obory poskytují absolventům široký základ odborných znalostí a manuálních dovedností, které dávají předpoklad k provádění uvedených činností (Odborné učiliště Cvrčovice: informace o škole [online]. c2011, poslední revize 23.7.2011 [cit.2011–07–23]. Dostupný z www: .

33

5.2 Průzkumné šetření Na počátku průzkumného šetření bylo sestavení registru adres a získání kontaktů na jednotlivé absolventy. Veškerá data byla zjištěna na matrice školy, na které průzkum probíhal. Osloveni byli absolventi ze škol. roku 2003/2004-2009/2010 (viz tab. 1, graf č. 1). Tab. 1: Přehled počtu absolventů oboru šití oděvů, školní rok 2003/20042009/2010 ŠKOLNÍ ROK

POČET

2009/2010

1

2008/2009

6

2007/2008

5

2006/2007

13

2005/2006

9

2004/2005

11

2003/2004

5

Celkem Zdroj: vlastní výsledky

50

2009/2010 2008/2009 2007/2008 2006/2007 2005/2006 2004/2005 2003/2004 0

2

4

6

8

10

12

14

Graf č. 1: Přehled počtu absolventů oboru šití oděvů, školní rok 2003/20042009/2010

34

5.3 Dotazníkové šetření Dotazník, který byl respondentům předložen, obsahoval celkem 22 uzavřených otázek (viz příloha č. 1) a byl anonymní (Gavora, 1996). Otázky byly sestaveny tak, aby se k nim respondenti mohli jednoduše vyjádřit volbou předepsané odpovědi. Vztahovaly se ke zjištění povědomí absolventů o současném stavu na trhu práce, jejich představ o možném pracovním uplatnění a objasnění podmínek a faktorů, které přechod absolventů do praxe nejvíce ovlivňovaly. Osloveno bylo 50 absolventů, návratnost byla 33 dotazníků, tj. 66 % (viz tab. 1, graf č. 1). Zpětné získávání dotazníků probíhalo třemi způsoby: -

osobní kontakt – smluvená schůzka s absolventy

-

pomocí ICT – formou e-mailu

-

poštovní zásilkou na adresu absolventů

Tab. 1: Formy distribuce dotazníku Způsob oslovení Osobní kontakt E-mail Poštovní zásilka Celkem Zdroj: vlastní výsledky

Absolutní četnost ni osloveno odpovědělo 30 23 10 7 10 3 50 33

osobní kontakt

e-mail

poštovní zásilka

6,0% 14,0% 46,0%

Graf č. 1: Formy distribuce dotazníku

35

Relativní četnost pi osloveno odpovědělo 60,0 % 46,0 % 20,8 % 14,0 % 20,8 % 6,0 % 100,0 % 66,0 %

Struktura navrácených dotazníků: Osobní kontakt - návratnost 23 dotazníků 46 % E-mail - návratnost 7 dotazníků 14 % Poštovní zásilka - návratnost 3 dotazníky 6 %

5.4 Zpracování dat Získaná data byla analyzována a statisticky zpracována. Pro zpracování jsem využívala

především

nástrojů

popisné

statistiky.

Údaje

byly

zpracovány

do přehledových tabulek a grafů. Nejčastěji byly vytvořeny tabulky absolutních a relativních řádkových, respektive sloupcových četností. Každá odpověď byla doplněna komentářem. Data byla analyzována – dotazník základními statistickými postupy, data z rozhovorů obsahovou analýzou textu.

5.5 Výsledky práce U otázky - ,,Proč se informanti rozhodli pro vzdělávací obor šití oděvů“, informanti u rozhovorů odpovídali takto: „Pro tento obor jsem se rozhodla díky vlivu mojí kamarádky, která studovala na stejné škole stejný obor. Zaujaly mě její zkušenosti a poznatky, moc ráda totiž něco tvořím podle své fantazie a tento obor takovou činnost umožňuje.“(Miluše) „ Já jsem se sama nerozhodla, ale byla jsem ovlivněna pedagogem. Ten mi nabídl kvalitní vzdělávací obor, který by pro mě byl vhodný ze zdravotních důvodů“. (Jana) „Mé samostatné rozhodnutí to nebylo, rozhodla jsem se na základě vlivu pedagoga, který mě s oborem seznámil“. (Petra) Cílem první otázky dotazníku bylo zjistit, proč se respondenti rozhodli pro vzdělávací obor šití oděvů. Respondenti měli možnost výběru z těchto variant odpovědí: zájem o obor, snadné uplatnění, přání rodičů, dobré finanční ohodnocení, příklad

36

kamarádů, vzor v rodině, špatné studijní výsledky na ZŠ, možnost uplatnění v okolí bydliště a jiné důvody. Z výsledků šetření je zjevné, že hlavním důvodem k rozhodnutí pro vzdělávací obor šití oděvů u respondentů byl zájem o obor (55,0 %), který je důležitou motivací na počátku studia. Na druhém místě se procentuálně shodovaly odpovědi - přání rodičů a špatné studijní výsledky na ZŠ (15, 0 %). Nejméně respondentů uvedlo jako důvod vzor v rodině a příklad kamarádů (9,0 %). (viz tab. 1, graf č. 1).

Tab. 1: Volba studijního oboru šití oděvů Varianta odpovědi Zájem o obor Snadné uplatnění Přání rodičů Dobré finanční ohodnocení Příklad kamarádů Vzor v rodině Špatné studijní výsledky na ZŠ Možnost uplatnění v okolí bydliště Jiný důvod Celkem Zdroj: vlastní výsledky

Absolutní četnost ni 18 0 5 0 2 3 5 0 0 33

Zájem o obor

Přání rodičů

Příklad kamarádů

Vzor v rodině

Relativní četnost pi 55,0 % 0,0 % 15,0 % 0,0 % 6,0 % 9,0 % 15,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 %

Špatné studijní výsledky na ZŠ 55,0%

15,0% 6,0%

9,0%

15,0%

Graf č.1: Volba studijního oboru šití oděvů Otázka druhá - ,,Kdo je při výběru oboru nejvíce ovlivnil,“ navázala na první otázku a potvrdila dané odpovědi:

37

„Rozhodující byl vliv rodiny a příbuzných, zejména babičky, která se věnovala šití oděvů. Nakonec to ale bylo mé samostatné rozhodnutí“. (Miluše) „Určitě pedagog, jenž mě seznámil s učebním oborem, a také studijní výsledky ze základní školy, které byly spíše podprůměrné. Bylo to i mé samostatné rozhodnutí, které vyplynulo z nabízených možností. Po bližším seznámení přišla určitá záliba a zaujetí pro tento obor“. (Tereza) „Nejvíce mě ovlivnil pedagog, který mi ukázal tvorbu a výrobky předchozích žáků. Na základě toho jsem se pro tento obor rozhodla“. (Jana) U dotazníku respondenti měli možnost výběru z následujících odpovědí: rodiče, příbuzní, kamarádi, lidé z praxe, učitelé, doporučení z pedagogicko – psychologické poradny, bylo to mé samostatné rozhodnutí a jiný důvod. Zajímavým zjištěním u druhé otázky bylo, že nejvíce se respondenti při výběru oboru rozhodovali samostatně (42,5 %), na druhém místě na ně velký vliv měli rodiče a příbuzní (39,5 %) a nejméně, opět ve stejném procentuálním zastoupení, je ovlivnili kamarádi a lidé z praxe (9,0 %). (viz tab. 2, graf č. 2).

Tab. 2: Faktor vlivu při výběru studijního oboru šití oděvů Absolutní četnost ni 13 3 3 0 0 14 0 33

Varianta odpovědi Rodiče, příbuzní Kamarádi Lidé z praxe Učitelé Pedagog. – psychol. poradna Bylo to mé samotné rozhodnutí Jiný zdroj Celkem Zdroj: vlastní výsledky

38

Relativní četnost pi 39,5 % 9,0 % 9,0 % 0,0 % 0,0 % 42,5 % 0,0 % 100,0 %

Rodiče, příbuzní

Kamarádi

Lidé z praxe

Bylo to mé samotné rozhodnutí 42,5%

39,5%

9,0%

9,0%

Graf č. 2: Faktor vlivu při výběru studijního oboru šití oděvů

K třetí otázce spokojenosti s výběrem profese se informanti vyjadřovali nejednotně: „Ano, jsem spokojena s výběrem profese, svého rozhodnutí nelituji. K oboru mám kladný vztah, šiji ráda“. (Miluše) „Moc ne, ale hlavním důvodem je malé uplatnění na trhu práce v tomto oboru“. (Tereza) „Na začátku studia se mi obor velmi líbil, v současnosti mé nadšení opadlo. Důvodem je náročnost jednotlivých úkonů a pocit nezvládnutí daných požadavků ve výuce“. (Jana) U této otázky, která byla v dotazníku zaměřena na zjištění spokojenosti respondentů s výběrem profese. Volili velmi jednoduchou variantu: ano, ne. Z výsledků bylo zjištěno, že takřka polovina oslovených respondentů je spokojena s výběrem profese a volila variantu ano (48,7 %) a více než polovina je s výběrem profese spíše nespokojena, volili variantu ne (51,3 %). (viz tab. 3, graf č. 3).

39

Tab. 3: Výběr profese – spokojenost Absolutní Relativní četnost četnost ni pi 16 48,7 % 17 51,3 % 33 100,0 %

Varianta odpovědi ANO NE Celkem Zdroj: vlastní výsledky ANO

NE 51,3%

48,7%

Graf č. 3: Výběr profese – spokojenost Čtvrtá otázka sledovala, jak respondenti přistupovali k hledání zaměstnání po ukončení učebního oboru šití oděvů. Měli možnost výběru z následujících variant odpovědí: jednání s firmou po předchozím příslibu, jednání s firmou bez příslibu zaměstnání, informace na úřadu práce, plánování vlastního podnikání, zajištěné místo v rodinné firmě, zaměstnání jsem nehledal(a) a jiné důvody. Nejvyšší procentuální zastoupení měla varianta – jednání s firmou bez příslibu zaměstnání (45,6 %). Na druhém místě volili informace na úřadu práce (39,4 %), zde využívali spíše formálních prostředků při hledání zaměstnání. Na třetím místě skončila varianta – „zaměstnání jsem nehledal(a)“ (12,3 %). Respondenti uváděli, že důvodem, proč nehledali zaměstnání, byla mateřská dovolená. S nejnižšími procenty volili variantu, jiné důvody, kde uváděli jejich další sebevzdělávání (2,7 %). (viz tab. 4, graf č. 4).

40

Tab. 4: Přístup k hledání zaměstnání Varianta odpovědi Jednání s firmou po předchozím příslibu Jednání s firmou bez příslibu zaměstnání Informace na úřadu práce Plánování vlastního podnikání Zajištěné místo v rodinné firmě Zaměstnání jsem nehledal(a) Jiné kroky Celkem Zdroj: vlastní výsledky

Absolutní četnost ni 0 15 13 0 0 4 1 33

Relativní četnost pi 0,0 % 45,6 % 39,4 % 0,0 % 0,0 % 12,3 % 2,7 % 100,0 %

Jednání s firmou bez příslibu zaměstnání Informace na úřadu práce Zaměstnání jsem nehledal(a)

Jiné kroky

45,6% 39,4%

12,3% 2,7%

Graf č. 4: Přístup k hledání zaměstnání

Pátá otázka byla zaměřena na představy informantů na uplatnění v uvedeném oboru po ukončení střední školy. Odpovědi byly různorodé: „Chci nastoupit do pracovního procesu, ale nebudu hledat pracovní uplatnění v oboru“. (Petra) „Zkusit možnost dalšího vzdělávání, ale ne ve stejném oboru. Uvažuji spíše o novém oboru, např. cukrářka, kosmetička, kadeřnice, a to z důvodu většího uplatnění na trhu práce po ukončení studia“. (Ivana) „Získat dobře finančně ohodnocenou práci - a pokud by byla v oboru, tím lépe. Najít uplatnění na trhu práce a pracovat ve vystudovaném oboru se nebráním, naopak. Myslím si ale, že v dnešní době to bude velmi těžké“. (Tereza)

41

V dotazníku respondenti měli možnost volby z nabízených představ: žít z podpory v nezaměstnanosti, hledat práci v oboru a místě bydliště, hledat jakoukoliv práci v místě bydliště, hledat práci v oboru kdekoliv, hledat jakoukoliv práci kdekoliv, zkusit podnikání, hledat příležitostní práce, žít z jiných nepracovních příjmů, pokusit se o rekvalifikaci, zahájit další vzdělávání, jiné důvody. Výsledky byly následující: nejvíce respondentů hledalo jakoukoliv práci v místě bydliště (42,5 %), na druhém místě volili – hledání jakékoliv práce kdekoliv (30,0 %), se stejným procentuálním zastoupením skončily varianty – hledat práci v oboru a místě bydliště a hledat práci v oboru kdekoliv (12,3 %). Pouze jeden z celkového počtu respondentů volil další vzdělávání (2,9 %). (viz tab. 5, graf č. 5).

42

Tab. 5: Představy absolventů po ukončení střední školy Varianta odpovědi Žít z podpory v nezaměstnanosti Hledat práci v oboru a místě bydliště Hledat jakoukoliv práci v místě bydliště Hledat práci v oboru kdekoliv Hledat jakoukoliv práci kdekoliv Zkusit podnikání Hledat příležitostní práce Žít z jiných nepracovních příjmů Pokusit se o rekvalifikaci Zahájit další vzdělávání Jiné Celkem Zdroj: vlastní výsledky

Absolutní Relativní četnost četnost ni pi 0 0,0 % 4 12,3 % 14 42,5 % 4 12,3 % 10 30,0 % 0 0,0 % 0 0,0 % 0 0,0 % 0 0,0 % 1 2,9 % 0 0,0 % 33 100,0 %

45,0% 40,0% 35,0%

Hledat práci v oboru a místě bydliště

30,0%

Hledat jakoukoliv práci v místě bydliště

25,0%

Hledat práci v oboru kdekoliv

20,0%

Hledat jakoukoliv práci kdekoliv

15,0%

Zahájit další vzdělávání 10,0% 5,0% 0,0%

Graf č. 5: Představy absolventů po ukončení střední školy Šestou otázkou jsem hledala odpověď na to, jaké způsoby informanti zvolí při hledání zaměstnání po ukončení studia na OU. Odpovědi na tuto otázku byly různorodé: „Při hledání zaměstnání využiji vliv známých a příbuzných. Budu také navštěvovat firmy a využívat osobního kontaktu k dotazování o pracovních možnostech. Pokud tyto varianty selžou, pak budu volit pomoc pracovního úřadu“. (Tereza)

43

„Jedním ze způsobů bude oslovení známých, pak sledování inzerce s pracovní nabídkou na internetu. Úřad práce zvolím až jako poslední možnost k sehnání zaměstnání“. (Jana) „Využiji známosti rodičů a příbuzných, pokud tato možnost selže, poté navštívím pracovní úřad a využiji jejich služeb. Mám již domluvené místo z předchozích brigád, není to ale práce v oboru“. (Hana) U dotazníku respondenti vybírali z následujících možných odpovědí: pomoc rodičů a příbuzných, kontakt s firmou na základě zaslaného životopisu, návštěva úřadu práce, návštěva burzy práce, hledání v inzerátech, podání inzerátu, využití kontaktu získaného ve škole, využití inzerce ve škole, využití pomoci učitelů, podnikání, práce v rodinné firmě, jiné důvody. Z výsledků u dotazníku bylo zjištěno, že respondenti při hledání zaměstnání nejvíce využívali pomoci rodičů a příbuzných (42,5 %). Na druhém místě volili pomoc úřadu práce (27,5 %) a hledání v inzerátech (12,3 %). Varianta kontakt s firmou na základě zaslaného životopisu byla zastoupena procenty ve výši (15,0 %). Jako další možnost uváděli,

že se dále vzdělávali (2,7 %). (viz tab. 6, graf č. 6).

Tab. 6 Způsoby hledání zaměstnání po ukončení studia na SŠ Varianta odpovědi Pomoc rodičů a příbuzných Kontakt s firmou na základě zaslaného životopisu Návštěva úřadu práce Návštěva burzy práce Hledání v inzerátech Podání inzerátu (noviny, vývěsky) Využití kontaktu získaného ve škole Využití inzerce ve škole Využití pomoci učitelů Podnikání Práce v rodinné firmě Jiné možnosti Celkem Zdroj: vlastní výsledky

Absolutní Relativní četnost četnost ni pi 14 42,5 % 5 15,0 % 9 27,5 % 0 0,0 % 4 12,3 % 0 0,0 % 0 0,0 % 0 0,0 % 0 0,0 % 0 0,0 % 0 0,0 % 1 33

44

2,7 % 100,0 %

Pomoc rodičů a příbuzných Kontakt s firmou na základě zaslaného životopisu Návštěva úřadu práce Hledání v inzerátech Jiné možnosti 42,5% 27,5% 15,0%

12,3% 2,7%

Graf č. 6: Způsoby hledání zaměstnání po ukončení studia na SŠ

Sedmá otázka dotazníku byla zaměřena na zjištění názorů respondentů, zda by si znovu zvolili stejný studijní obor – šití oděvů. Voleny byly tyto varianty: ano, ne, nevím. Nejvyšší procentuální zastoupení získala varianta se zápornou odpovědí (48,5 %). Naopak spokojeno bylo (36,5 %) respondentů. Nepatrná část absolventů se nedokázala rozhodnout a volili variantu – nevím (15,0 %). (viz tab.7, graf č. 7). Tab. 7: Volba stejného studijního oboru – šití oděvů Varianta odpovědi ANO NE Nevím Celkem Zdroj: vlastní výsledky

45

Absolutní Relativní četnost četnost ni pi 12 36,5 % 16 48,5 % 5 15,0 % 33 100,0 %

ANO

NE

Nevím

48,5% 36,5%

15,0%

Graf č. 7: Volba stejného studijního oboru – šití oděvů Osmá otázka zněla: „Hledal(a) jste zaměstnání ve vystudovaném oboru po ukončení středoškolského studia“? (pokud na otázku odpovíte „ano“, pokračujte otázkou č. 10) Voleny byly varianty s kladnou a zápornou odpovědí. Z výsledků bylo zjištěno, že absolventi zaměstnání ve vystudovaném oboru většinou nehledali – těch bylo (57,5 %). Nejčastějšími důvody bylo, špatné uplatnění na trhu práce, délka praxe v oboru, nedostatek pracovních míst v místě regionu. Z celkového počtu méně než polovina zaměstnání v oboru hledala, a to v procentuálním zastoupení (42,5 %). (viz tab. 8, graf č. 8).

Tab. 8: Hledání zaměstnání ve vystudovaném oboru po ukončení středoškolského studia Varianta odpovědi ANO NE Celkem Zdroj: vlastní výsledky

46

Absolutní Relativní četnost četnost ni pi 14 42,5 % 19 57,5 % 33 100,0 %

ANO 42,5%

NE 57,5%

Graf č. 8: Hledání zaměstnání ve vystudovaném oboru po ukončení středoškolského studia Otázka

devátá

v dotazníku

zjišťovala

důvody

nehledání

zaměstnání

ve vystudovaném oboru u respondentů. Respondenti vybírali z těchto uvedených variant: zvolený obor nesplnil má očekávání, obor šití oděvů považuji za neperspektivní, nedostatek pracovních příležitostí v regionu, namáhavá práce, nízké finanční ohodnocení. Na devátou otázku, odpovídali pouze respondenti, kteří nehledali zaměstnání ve vystudovaném oboru. S nejvyšším procentuálním zastoupením byla volena varianta – nedostatek pracovních příležitostí v regionu (24,3 %). Na druhém místě obor šití oděvů považovali respondenti za neperspektivní (18,2 %), nejméně z nich volilo variantu – nízké finanční ohodnocení (9,0 %) nebo - obor nesplnil má očekávání (6,0 %). Nevyplňovalo tuto otázku 14 respondentů, v procentuálním zastoupení (42,5%), jelikož ti zaměstnání ve vystudovaném oboru hledali, proto jsou výsledky u této otázky zkreslující. (viz tab.9, graf č. 9).

47

Tab. 9: Důvody nehledání zaměstnání ve vystudovaném oboru Absolutní Relativní četnost četnost ni pi 2 6,0 % 6 18,2 % 8 24,3 % 0 0,0 % 3 9,0 % 14 42,5 % 33 100,0 %

Varianta odpovědi Zvolený obor nesplnil má očekávání Obor šití oděvů považuji za neperspektivní Nedostatek pracovních příležitostí v regionu Namáhavá práce Nízké finanční ohodnocení Nevyplnilo (zaměstnání hledali) Celkem Zdroj: vlastní výsledky

Zvolený obor nesplnil má očekávání Obor šití oděvů považuji za neperspektivní Nedostatek pracovních příležitostí v regionu Nízké finanční ohodnocení Nevyplnilo (zaměstnání hledali) 42,5% 18,2%

24,3% 9,0%

6,0%

Graf č. 9: Důvody nehledání zaměstnání ve vystudovaném oboru Desátou otázkou bylo sledováno to, zda se podařilo respondentům nalézt zaměstnání ve vystudovaném oboru. Varianty odpovědí byly ano nebo ne. Z výsledků bylo zjištěno, že (60,6 %) z celkového počtu respondentů nenalezlo zaměstnání v oboru, pouhých (39,4 %) respondentů bylo při hledání zaměstnání v oboru úspěšných. (viz tab. 10, graf č. 10). Tab. 10: Nalezení zaměstnání v oboru Varianta odpovědi ANO NE Celkem Zdroj: vlastní výsledky

48

Absolutní Relativní četnost četnost ni pi 13 39,4 % 20 60,6 % 33 100,0 %

ANO 39,4% NE 60,6%

Graf č. 10: Nalezení zaměstnání v oboru

U jedenácté otázky - ,,Jaká kritéria budou upřednostňovat při hledání zaměstnání“ informanti odpovídali následovně: „Na první místo budu klást pracovní podmínky, které mi zaměstnavatel nabídne“. (Hana) „Na první místo určitě zařadím výši výdělku a poté pracovní podmínky“. (Petra) „Určitě na prvním místě mě bude zajímat výše výdělku“. (Ivana) V dotazníku respondenti k dané otázce měli možnost výběru z těchto uvedených variant: výše výdělku, pracovní podmínky, místo pracovního poměru, pracovní pozice, jiné důvody.

Z výsledků je zřejmé že, jednoznačně zvítězila varianta – výše výdělku

(69,6 %). Na druhém místě volili pracovní podmínky (12,3 %) a místo pracovního poměru (12,3 %). Na posledním místě byly voleny varianty pracovní pozice a jiné důvody, ve stejném procentuálním zastoupení a to (2,9 %). (viz tab. 11, graf č. 11). Tab. 11: Kriteria při hledání zaměstnání Varianta odpovědi Výše výdělku Pracovní podmínky Místo pracovního poměru Pracovní pozice Jiné uveďte Celkem Zdroj: vlastní výsledky

49

Absolutní Relativní četnost četnost ni pi 23 69,6 % 4 12,3 % 4 12,3 % 1 2,9 % 1 2,9 % 33 100,0 %

Výše výdělku

Pracovní podmínky

Pracovní pozice

Jiné uveďte

Místo pracovního poměru

69,6%

12,3%

12,3% 2,9%

2,9%

Graf č. 11: Kriteria při hledání zaměstnání Dvanáctá otázka dotazníku byla zaměřena na zjištění požadavků, které měl zaměstnavatel vůči respondentům při přijímacím pohovoru. Respondenti vybírali z následujících požadavků: teoretické znalosti, praktické dovednosti, odborné znalosti, délka odborné praxe, časová flexibilita, ochota učit se, komunikační schopnosti, znalost cizího jazyka, organizační schopnosti, jiné důvody. Z výsledků je zřejmé, že nejvíce se zajímal o délku odborné praxe (33,4 %) u respondentů, na druhém místě to byly odborné znalosti (27,5 %) a dále praktické dovednosti (21,3 %). S menším procentuálním zastoupením skončily varianty – časová flexibilita (2,9 %) a ochota učit se (2,9 %). Možnosti – uveďte jiné důvody – využili 2 respondenti. Uvedli důvody další vzdělávání a mateřská dovolená (6,0 %), z čehož vyplývá, že se přijímacího pohovoru nezúčastnili. (viz tab. 12, graf č. 12). Tab. 12: Požadavky zaměstnavatele při přijímacím pohovoru Varianta odpovědi Teoretické znalosti Praktické dovednosti Odborné znalosti Délka odborné praxe Časová flexibilita Ochota učit se Komunikační schopnosti Znalost cizího jazyka Organizační schopnosti Jiné - uveďte Celkem Zdroj: vlastní výsledky

50

Absolutní Relativní četnost četnost ni pi 0 0,0 % 7 21,3 % 9 27,5 % 11 33,4 % 1 2,9 % 1 2,9 % 2 6,0 % 0 0,0 % 0 0,0 % 2 6,0 % 33 100,0 %

Praktické dovednosti

Odborné znalosti

Délka odborné praxe

Časová flexibilita

Ochota učit se

Komunikační schopnosti

Jiné uveďte 33,4% 27,5% 21,3%

2,9%

2,9%

6,0%

6,0%

Graf č. 12: Požadavky zaměstnavatele při přijímacím pohovoru Třináctá otázka byla zaměřena na zjištění pracovních pozic, které by nejvíce informantům vyhovovaly. Odpovědi byly různorodé mnohdy nadsazené vzhledem k schopnostem a dovednostem informantů: „Pokud v oboru, tak návrhář nebo modelář“. (Ivana) „Pracovní pozice mimo obor- skladník nebo pomocné práce“. (Petra) „Líbila by se mi práce návrháře modelů a činnosti s touto pracovní pozicí spojené. Nevadí mi ani samotné šití oděvních výrobků. Mám ráda tuto práci a chtěla bych se jí dále věnovat“. (Miluše) V dotazníku u otázky vztahující se k výběru pracovních pozic, které jim byly nabízeny, respondenti volili z těchto variant: šička, návrhář oděvů, střihač, pomocná pracovní síla, pracovník kontroly a expedice, vedoucí funkce, konstruktér střihů, jiné. Z výsledků je zřejmé, že z pracovních pozic v oboru, byly respondentům nejvíce nabízeny pozice šičky (33,4 %) a pomocné pracovní síly (33,4 %), pouze ve dvou případech to byl pracovník kontroly a expedice (6,0 %). Variantu ,,jiné“ volilo 9 respondentů, kteří uvedli pracovní pozici, jež s oborem nesouvisí. Převládaly odpovědi dělnice, další vzdělávání, mateřská dovolená (27,2 %). (viz tab. 13, graf č. 13).

51

Tab. 13: Pracovní pozice v oboru Varianta odpovědi Šička Návrhář oděvů Střihač Pomocná pracovní síla Pracovník kontroly a expedice Vedoucí funkce Konstruktér střihů Jiné (uveďte) Celkem Zdroj: vlastní výsledky Šička

Pomocná pracovní síla

33,4%

Absolutní četnost ni 11 0 0 11 2 0 0 9 33

Relativní četnost pi 33,4 % 0,0 % 0,0 % 33,4 % 6,0 % 0,0 % 0,0 % 27,2 % 100,0 %

Pracovník kontroly a expedice

Jiné (uveďte)

33,4% 27,2%

6,0%

Graf č. 13: Pracovní pozice v oboru Čtrnáctá otázka dotazníku sledovala to, zda respondenti mají přehled o pracovních možnostech oboru šití oděvů v místě bydliště, popř.: v okolí. Respondentům byly nabídnuty tyto varianty: ano, ne.

Variantu ano volili pouze 2 respondenti,

v procentuálním zastoupení (6,0 %), variantu ne volilo 31 respondentů v procentuálním zastoupení (94,0 %). (viz tab. 14, graf č. 14).

52

Tab. 14: Přehled o pracovních možnostech oboru šití oděvů v místě bydliště, popř.: v okolí. Absolutní četnost ni 2 31 33

Varianta odpovědi ANO NE Celkem Zdroj: vlastní výsledky

Relativní četnost pi 6,0 % 94,0 % 100,0 %

ANO 6,0%

NE 94,0%

Graf č. 14: Přehled o pracovních možnostech oboru šití oděvů v místě bydliště, popř.: v okolí. Patnáctou otázkou byli respondenti dotazováni, v kterém roce ukončili střední vzdělávání oboru šití oděvů. Z odpovědí bylo zjištěno, že v roce 2006/2007 ukončilo studium 12 respondentů, v procentuálním zastoupení (36,6 %) – tato skupina také nejvíce spolupracovala při zodpovídání dotazníků. V roce 2005/2006, 2007/2008, 2008/2009, ukončilo studium 5 respondentů, v procentuálním zastoupení (15,0 %). V roce 2004/2005 to byly 4 respondenti, v procentuálním zastoupení (12,6 %). V roce 2009/2010 studium ukončil pouze jeden respondent, tak též i v roce 2003/2004, v procentuálním zastoupení (2,9 %). (viz tab. 15, graf č. 15).

53

Tab. 15: Otázka č. 15 – Rok ukončení středního vzdělávání oboru šití oděvů Varianta odpovědi Rok 2009/2010 2008/2009 2007/2008 2006/2007 2005/2006 2004/2005 2003/2004 Celkem Zdroj: vlastní výsledky

Absolutní Relativní četnost četnost ni pi 1 2,9 % 5 15,0 % 5 15,0 % 12 36,6 % 5 15,0 % 4 12,6 % 1 2,9 % 33 100,0 %

2009/2010 2008/2009 2007/2008 2006/2007 2005/2006 2004/2005 2003/2004

Graf č. 15: Rok ukončení středního vzdělávání oboru šití oděvů Otázka šestnáctá v dotazníku byla zaměřena na zjištění délky praxe u respondentů v oboru a mimo obor. Následující výsledky byli jednoznačné - největšího procentuálního zastoupení dosáhla varianta praxe mimo obor do 5 let (72,7 %). Dále pak v oboru nepracovalo vůbec – 0 let 18 respondentů, tj. z celého počtu oslovených respondentů (54,4 %). Do 1 roku pracovalo v oboru 7 respondentů (21,3 %), a mimo obor 2 respondenti (6,0 %). Do 5 let pracovalo v oboru, 8 respondentů (24,3 %). (viz tab. 16, graf č. 16).

54

Tab. 16: Otázka č. 16 – Délka praxe v oboru a mimo obor Absolutní Absolutní Absolutní Relativní Relativní Relativní Varianta četnost do 1 četnost do 5 četnost četnost četnost 0 let četnost odpovědi roku let pi pi ni pi ni ni

V oboru 18 54,4 % Mimo 7 21,3 % obor Zdroj: vlastní výsledky 0 let

Celkem

7

21,3 %

8

24,3 %

33

2

6,0 %

24

72,7 %

33

do 1 roku

do 5 let 72,7%

54,4%

21,3%

24,3%

21,3% 6,0%

V oboru

Mimo obor

Graf č. 16: Délka praxe v oboru a mimo obor Sedmnáctá otázka dotazníku sledovala, zda se respondenti potýkali v pracovním poměru s nějakými problémy. Měli možnost výběru z uvedených příkladů: nízký plat, nevyhovující pracovní podmínky, nevyhovující kolektiv, neshody s vedením, vysoká odborná náročnost, vysoké pracovní tempo, zdravotní problémy, žádné, a jiné důvody. S nejvyšším procentuálním zastoupením byla volena varianta nízký plat (52,0 %). Na druhém místě uváděli nevyhovující pracovní podmínky (18,2 %). Dále byly se stejným procentuálním zastoupením voleny varianty - vysoké pracovní tempo a zdravotní problémy (9,0 %). Pouze 2 respondenti uvedli, že nemají v pracovním poměru žádné problémy (6,0 %). (viz tab. 17, graf č. 17).

55

Tab. 17: Problémy v pracovním poměru Absolutní Relativní četnost četnost ni pi 17 52,0 % 26 18,2 % 1 2,9 % 0 0,0 % 1 2,9 % 3 9,0 % 3 9,0 % 2 6,0 % 0 0,0 % 33 100,0 %

Varianta odpovědi Nízký plat Nevyhovující pracovní podmínky Nevyhovující kolektiv Neshody s vedením Vysoká odborná náročnost Vysoké pracovní tempo Zdravotní problémy Žádné Jiné (uveďte) Celkem Zdroj: vlastní výsledky Nízký plat

Nevyhovující pracovní podmínky

Nevyhovující kolektiv

Vysoká odborná náročnost

Vysoké pracovní tempo

Zdravotní problémy

Žádné 52,0%

18,2% 2,9%

2,9%

9,0%

9,0%

6,0%

Graf č. 17: Problémy v pracovním poměru Otázka osmnáctá v dotazníku zjišťovala, jak škola připravila respondenty pro výkon profese. Respondenti volili: výborně, velmi dobře, uspokojivě, neuspokojivě. Z výsledků je zřejmé, že s nejvyšším procentuálním zastoupením byla volena varianta velmi dobře (39,4 %). Se stejným procentem hodnocení byly vybrány varianty uspokojivě a výborně (30,3 %). Z následujících výsledků můžeme konstatovat, že úroveň spokojenosti respondentů, s tím jak je škola připravila pro výkon profese je průměrná. (viz tab. 18, graf č. 18).

56

Tab. 18 Příprava školy pro výkon profese Varianta odpovědi Výborně Velmi dobře Uspokojivě Neuspokojivě Celkem Zdroj: vlastní výsledky

30,3%

Absolutní Relativní četnost četnost ni pi 10 30,3 % 13 39,4 % 10 30,3 % 0 0,0 % 33 100,0 %

39,4% Velmi dobře Uspokojivě

30,3%

Výborně

Graf č. 18: Příprava školy pro výkon profese

Devatenáctou otázkou jsem zjišťovala, jaké jsou názory informantů na samotnou profesní přípravu na škole. Zda jsou spokojeni, nebo co by se mohlo vylepšit. Názory informantů byly různorodé, na otázku odpovídali: „Uvítala bych více teoretického vyučování, větší zaměření na odborné předměty, více se věnovat probrání jednotlivých témat. Důležitá je i školou zajištěná praxe v provozu, možnost seznámit se s novými technologiemi, které se v současnosti používají při zpracování oděvních výrobků. Je to příležitost k navázání kontaktů se zaměstnavateli a může to usnadnit hledání budoucího pracovního místa“. (Miluše) „Na zajištění odborné praxe v provozu. Bylo by to velké plus pro studenty, jelikož díky praxi by měli možnost navázat kontakty a snáze získat pracovní uplatnění po skončení studia. Nezbytné je také seznámení s novými výrobními postupy a hlavně se speciální technikou, která se dnes používá při oděvní výrobě. Bohužel na škole tato možnost není“. (Tereza)

57

„Více se soustředit na výuku teoretického vyučování, zejména odborných předmětů. Více pozornosti věnovat probírání jednotlivých témat ve výuce a učivo přiblížit žákům. Často mi dělalo problémy zvládnutí probíraného učiva“. (Jana) V dotazníku respondenti měli uvedeny tyto příklady vztahující se k otázce: více teoretického vyučování, více praktického vyučování, školou zajištěná praxe v provozu. Z výsledků je zřejmé, že sledovaná škola, na které byl průzkum prováděn, se řadí mezi ty, které neumožňují studentům dostatečné seznámení se světem práce, jelikož u sledovaného oboru šití oděvů, není zajištěna praxe v provozu. Otázka měla zjistit, na co by se škola měla v profesní přípravě žáků především zaměřit. Z odpovědí respondentů jednoznačně vyplynulo, že nejvíce postrádali školou zajištěnou praxi (57,5 %) a uvítali by i více praktického vyučování (42,5 %). V profesní přípravě žáků byly tedy zjištěny určité nedostatky, na jejichž odstranění by se škola měla zaměřit. (viz tab. 19, graf č. 19). Tab. 19: Profesní příprava žáků Absolutní Relativní četnost četnost ni pi 14 42,5 % 0 0,0 % 19 57,5 % 33 100,0 %

Varianta odpovědi Více praktického vyučování Více teoretického vyučování Školou zajištěná praxe Celkem Zdroj: vlastní výsledky Více praktického vyučování

Školou zajištěná praxe

57,5% 42,5%

Graf č. 19: Profesní příprava žáků Dvacátá otázka byla zaměřena na zjištění vzdělání respondentů, jakého doposud dosáhli. Vybírali z uvedených možností a typu úrovně vzdělání: základní, nižší střední (s výučním listem), úplné střední odborné (s maturitou), vyšší odborné, vysokoškolské.

58

Z výsledků dvacáté otázky, je zřejmé, že skupina dotazovaných respondentů doposud dosáhla základního a nižšího středního vzdělání s výučním listem v procentuálním zastoupení (100,0 %), pouze dva respondenti získali úplné střední odborné vzdělání s maturitou, v procentuálním zastoupení (6,0 %). Z výsledků je zřejmé, že po ukončení vzdělávání na OU Cvrčovice pouze dva respondenti pokračovali v dalším vzdělávání. Většina dotazovaných respondentů se spíše soustředila na zařazení se do pracovního procesu, po ukončení studia na OU Cvrčovice. (viz tab. 20, graf č. 20). Tab. 20: Dosažené vzdělání respondentů Varianta odpovědi Základní Nižší střední (s výučním listem) Úplné střední odborné (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Zdroj: vlastní výsledky Základní

Absolutní četnost ni

Relativní četnost pi

33 33 2 0 0

100,0 % 100,0 % 6,0 % 0,0 % 0,0 %

Nižší střední (s výučním listem)

Úplné střední odborné (s maturitou) 100,0%

100,0%

6,0%

Graf č. 20: Dosažené vzdělání respondentů Dvacátá první otázka v dotazníku zněla: „Chcete se dále věnovat vystudovanému oboru šití oděvů“? Otázka byla zaměřena na zjištění zájmu respondentů o vystudovaný obor. Vybírali z velmi jednoduchých, ale jasných odpovědí: ano, ne nevím, uvažuji o změně (uveďte proč). Z výsledků je zřejmé, že nejvyššího procentuálního zastoupení dosáhla varianta ne, a to (63,6 %). Důvody proč se respondenti nechtějí dále věnovat vystudovanému oboru mohou být různorodé, jedním z důvodů může být, že zvolený obor nesplnil jejich

59

očekávání, obor šití oděvů považují za neperspektivní.

Méně často byly voleny

možnosti - ano, nevím – shodně získaly (18,2 %). K poslední možnosti uvažuji o změně se nevyjádřil žádný z respondentů. (viz tab. 21, graf č. 21). Tab. 21: Zájem o vystudovaný obor šití oděvů Absolutní četnost ni 6 21 6 0 33

Varianta odpovědi ANO NE Nevím Uvažuji o změně Celkem Zdroj: vlastní výsledky

Relativní četnost pi 18,2 % 63,6 % 18,2 % 0,0 % 100,0 %

ANO 18,2%

Nevím 18,2%

NE 63,6%

Graf č. 21: Zájem o vystudovaný obor šití oděvů Poslední

položka

v dotazníku

nabízela

respondentům

možnosti

výběru

nejdůležitějších kompetencí pro obor šití oděvů, které by měl mít absolvent střední školy. Za úkol měli vybrat z těchto kompetencí: komunikační schopnosti (ústní a písemný projev), čtení a porozumění pracovním instrukcím, zběhlost v cizích jazycích, práce s čísly při pracovním uplatnění, schopnost rozhodovat se, schopnost řešit problémy, nést zodpovědnost, adaptabilita a flexibilita, schopnost týmové práce, schopnost vést kolektiv, ochota učit se, zběhlost v používání výpočetní techniky, zběhlost v zacházení s informacemi, přesnost a spolehlivost, tvůrčí přístup, poslušnost, všeobecný přehled. Z výsledků vyplývá, že absolventi volili z uvedených variant jako nejdůležitější kompetenci - ,,schopnost rozhodovat se“ - s procentuálním zastoupením (37,0 %). Za velmi důležité považují také - ,,čtení a porozumění pracovním instrukcím“, tuto kompetenci volilo (30,0 %) respondentů. S (15,0 %) zastoupením byla volena

60

kompetence - ,,ochota učit se“, s (12,0 %)

kompetence - ,,nést zodpovědnost“.

Nejméně procent získala kompetence - ,,schopnost řešit problémy“ (6,0 %). (viz tab. 22, graf. č. 22). Tab. 22: Nejdůležitější kompetence absolventů oboru šití oděvů Varianta odpovědi Komunikační schopnosti Čtení a porozumění pracovním instrukcím Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se Schopnost řešit problémy Nést zodpovědnost Adaptibilita a flexibilita Schopnost týmové práce Schopnost vést kolektiv Ochota učit se Zběhlost v používání výpočetní techniky Zběhlost v zacházení s informacemi Přesnost a spolehlivost Tvůrčí přístup (kreativita) Poslušnost Všeobecný přehled Celkem Zdroj: vlastní výsledky

Absolutní četnost ni 0 10 0 0 12 2 4 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 33

40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Čtení a porozumění pracovním instrukcím

Schopnost rozhodovat se

Schopnost řešit problémy

Nést zodpovědnost

Ochota učit se

Graf č. 22: Nejdůležitější kompetence absolventů oboru šití oděvů

61

Relativní četnost pi 0,0 % 30,0 % 0,0 % 0,0 % 37,0 % 6,0 % 12,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 15,0 % 0,0% 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 %

6 DISKUZE Předmětem bakalářské práce bylo teoretické zpracování současného stavu řešené problematiky, týkající se přechodu absolventů vzdělávacího oboru šití oděvů do praxe. Hlavní pozornost byla věnována specifikům vzdělávacího oboru šití oděvů. Ve své práci jsem charakterizovala nejdůležitější specifika sledovaného oboru jako například: kompetence absolventa, profil absolventa, jaké jsou klíčové a odborné kompetence absolventa vzdělávacího oboru šití oděvů a uplatnění absolventa v praxi. Dále jsme se zabývala současným stavem naší ekonomiky, ve vztahu k uplatnění absolventů sledovaného oboru šití oděvů. Popsala jsem potřeby trhu práce a jaké jsou požadavky

zaměstnavatelů

vůči

potenciálním

zaměstnancům.

Zaměřila

jsem

se především na sledování klíčových kompetencí požadovaných u absolventů v oboru šití oděvů. Dále mě zajímaly podmínky a faktory, které přechod absolventů do praxe nejvíce ovlivňovaly a na závěr teoretické části jsem se zabývala poradenskými službami v této oblasti. Které instituce služby nabízejí, jejich programy v souvislosti s možným využitím v praxi. Cílem praktické části bakalářské práce bylo na základě realizace průzkumného šetření získat poznatky a informace od absolventů sledovaného oboru šití oděvů, které získaly při přechodu do praxe. Objasnila jsem skutečné podmínky a faktory, které přechod absolventů do praxe nejvíce ovlivňovaly. Zajímaly mě důvody rozhodnutí absolventů pro vzdělávací obor šití oděvů, kdo je při výběru nejvíce motivoval. Dominantní motivaci představoval zájem o obor, který jako důvod uvedla více jak polovina dotázaných respondentů. Dále byly zjišťovány faktory, které ovlivňovaly jejich rozhodnutí o volbě studijního oboru jak přímo, tak i nepřímo. Zjistila jsem, že na prvním místě to byli rodiče a ostatní sociální okolí.

62

Při zjišťování způsobů v hledání zaměstnání volili respondenti z větší části spíše neformální než formální způsoby. To znamená, že mezi formální způsoby patří zejména pomoc rodičů a příbuzných. Konfrontací výsledků průzkumu s teorií jsem zjistila určitou shodnost. Dalším krokem bylo zjistit, zda respondenti hledali zaměstnání ve vystudovaném oboru. Zajímavým zjištěním bylo, že z celého počtu respondentů takřka polovina zaměstnání hledala a větší polovina ve vystudovaném oboru zaměstnání nehledala. Jako důvody uváděli zejména nedostatek pracovních příležitostí v regionu a to, že obor šití oděvů považují za neperspektivní. Dále mě zajímaly pracovní podmínky a nabízené pracovní pozice respondentům vzdělávacího oboru šití oděvů. U pracovních podmínek volili respondenti na prvním místě výši výdělku. Respondentům byly nabízeny pracovní pozice shodné s dosaženou úrovní vzdělání jako například pozice šičky, pomocná pracovní síla, pracovník expedice. Důležitou částí dotazníku, která se soustředila na požadavky zaměstnavatele, které jsou kladeny při přijímacím pohovoru na respondenty bylo zjištění, že respondenti s nulovou délkou odborné praxe se mnohem hůře uplatňují na trhu práce ať už v oboru nebo mimo obor. Dalším cílem bylo zjistit jakého vzdělání respondenti doposud dosáhli. Z výsledků je zřejmé, že respondentům chybí snaha a motivace k dalšímu vzdělávání. Jen nepatrná část respondentů dosáhla vyššího středního vzdělání ( s maturitou ). V profesní přípravě žáků jsem zjistila, že žáci by uvítali školou zajištěnou praxi přímo v provozu. Uváděli, že jsou tím ochuzeni o možnost seznámení se světem práce, s technologiemi a technikou, která je používána při procesu oděvní výroby. V neposlední řadě i možnosti získat snadnější pracovní uplatnění. V oblasti poradenských služeb, týkající se přechodu absolventů do praxe bylo zajímavým zjištěním, že v této oblasti mají respondenti velmi malé poznatky. Z výpovědí respondentů vyplývá určitá nedůvěra k nabízeným službám sociálních sítí. Tato nedůvěra vyplývá spíše z neznalosti programů. Pomoc těchto služeb volí respondenti až jako poslední možnou variantu při hledání zaměstnání.

63

Poslední cíl byl zaměřen na zjištění nejdůležitějších kompetencí pro obor šití oděvů, které by měl mít absolvent střední školy. Z výsledků vyplývá, že respondenti volili

jako

nejdůležitější

kompetenci

„schopnost

rozhodovat

se“

a

„čtení

a porozumění pracovním instrukcím.“ Při konfrontaci s výsledky v teoretické části práce se objevují menší odchylky volby kompetencí v závislosti na nabízených pracovních pozicích respondentům.

64

7 ZÁVĚR Z analýzy údajů v teoretické části i z výzkumu praktické části si myslím, že by bylo velkým přínosem pro žáky a i budoucí absolventy vzdělávacího oboru šití oděvů provedení úpravy v profesní přípravě žáků, ta by se týkala organizace výuky odborného výcviku. Navrhovala bych zajištění odborné praxe v provozu. Týkala by se zejména žáků 2. a 3. ročníku sledovaného oboru, kteří jsou již schopni produktivní práce. Výuka 1. ročníků by nadále probíhala v dílenských učebnách školy, dle osnov učebních plánů vzdělávacího oboru. Další krok, který by střední škola mohla podniknout, je častější zařazování exkurzí do provozu oděvní výroby ve výuce odborného výcviku. V oblasti poradenských služeb bych navrhovala větší spolupráci výchovných poradců střední školy s pracovníky úřadu práce a pracovníky personálních agentur organizováním seminářů, přednášek za účelem informovat žáky o programech, které poradenské služby nabízejí. V této oblasti je velká neinformovanost ze strany žáků i absolventů. Spolupráce agentur se žáky by mohla být uskutečňována prostřednictvím škol, na základě informování o volných pracovních pozicích, formou vyvěšování letáků a prezentací programů souvisejících s nabídkou a poptávkou trhu práce. Z výsledků vyplývá určitá nespokojenost u respondentů se zvoleným oborem, která může mít řadu příčin, jak v rovině individuální, jako je například změna studijních aspirací a zájmů, nebo chybné rozhodnutí, zkreslené představy o náplni oboru a podobně, tak i v rovině reálného uplatnění na trhu práce a zaměstnání, jako jsou neperspektivnost oboru, nízký výdělek, nevhodné pracovní podmínky. Tímto zjištěním se potvrzuje, že ne vždy školy vychovávají absolventy, o které je na trhu práce zájem. Profese, které se průzkum dotknul, je v současné době jednou z nejméně požadovaných na trhu práce. Tato skutečnost je dána také současným stavem naší ekonomiky v oboru oděvnictví a textilní výroby. Přesto si myslím, že návrhy změn v profesní přípravě žáků by danou situaci mohly vylepšit a usnadnit absolventům přechod do světa práce.

65

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BURDOVÁ, J., PATEROVÁ, P. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol. Praha: MŠMT, 2009. 27 s. ČADÍLEK, M., STEJSKALOVÁ, P. Didaktika praktického vyučování II. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2001. 69 s. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR. Praha: MŠMT, 2007. 62 s. GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. BRNO: Paido, 1996- 127 s. ISBN 80-85931-15-X. KALOUSKOVÁ, P., a kol. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce – 2004. PRAHA: NÚOV, 2004. 45 s. KALOUSKOVÁ, P. VOJTĚCH, J. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – souhrnný pohled. PRAHA: NÚOV, 2008. 46 s. MPSV. Poradenství pro volbu povolání a zaměstnání na úřadech práce v České republice. PRAHA: NVF, 2005. 73 s. ISBN 80-86728-25-0. MŠMT, Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 31-59-E/01 Šití oděvů. Praha: NÚOV, 2008. 55 s. PRŮCHA, J. (ed). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009, 1. vyd. 936 s. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 269 s. ISBN 80-7178399-4 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. 217 s. ISBN 80-7178-579-2 S Evropským sociálním fondem k inovacím vzdělávání. Ústav pro informace ve vzdělávání. Praha: MŠMT, 2007. 107 s. ISBN 978-80-211-0538-6 SKÁCELOVÁ, P., VOJTĚCH, J. Názory pracovníků úřadů práce na uplatnění absolventů škol v období ekonomické krize. 1. vyd. PRAHA: NÚOV, 2009. 35 s.

66

ŠŤASTNOVÁ, P., a kol. Potřeby zaměstnavatelů z pohledu analýzy inzertní nabídky zaměstnání a názorů pracovníků personálních agentur. PRAHA: NÚOV, 2008. 89 s. ŠŤASTNOVÁ, P. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2010. PRAHA: NÚOV, 2011. 77 s. ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K., a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 1. vyd. PRAHA: Portál, 2007. 374 s. ISBN 978-80-7367 – 313 – 0. TRHLÍKOVÁ, J. Strategie získání zaměstnání absolventů středních a vyšších odborných škol a jejich postoji k práci: doplňující analýzy založené na datech ze šetření přechodu absolventů na trh práce realizovaných v NÚOV. 1.vyd. Praha: NÚOV, 2009. 27 s. TRHLÍKOVÁ, J., VOJTĚCH, J., ÚLOVCOVÁ, H. Připravenost absolventů středních odborných škol na uplatnění v praxi: Srovnání situace absolventů středního odborného vzdělávání s výučním listem, s maturitou i odborným výcvikem a s maturitou tři roky od ukončení studia. PRAHA: NÚOV, 2008b. 36 s. TRHLÍKOVÁ, J., VOJTĚCH, J., ÚLOVCOVÁ, H. Rozhodování žáků při volbě vzdělávací cesty a úspěšnost vstupu na trh práce: sonda založená na šetření absolventů středních škol, kteří se zúčastnili jako patnáctiletí výzkumu PISA – 2003 a vybraného vzorku jejich zaměstnavatelů. 1.vyd. Praha: NÚOV, 2008a. 38 s. ÚLOVCOVÁ, H., a kol. Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2008. 1.vyd. Praha: NÚOV, 2009. 102 s. ÚLOVCOVÁ, H., a kol. Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2009. Praha: NÚOV, 2010. 90 s. ISBN 978-80-87063-28-6. VOJTĚCH, J., CHAMOUTOVÁ, D., SKÁCELOVÁ, P. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii. Praha: NÚOV, 2009. 56 s. VOJTĚCH, J., CHAMOUTOVÁ, D. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení

67

mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii. Praha: NÚOV, 2011. 52 s. Elektronické zdroje: Odborné učiliště Cvrčovice: informace o škole [online]. c2011, poslední revize 23.7.2011 [cit.2011–07–23]. Dostupný z www: .

68

9 SEZNAM TABULEK Tab. 1: Formy distribuce dotazník Tab. 1: Volba studijního oboru šití oděvů Tab. 2: Faktor vlivu při výběru studijního oboru šití oděvů Tab. 3: Výběr profese – spokojenost Tab. 4: Přístup k hledání zaměstnání Tab. 5: Představy absolventů po ukončení střední školy Tab. 6: Způsoby hledání zaměstnání po ukončení studia na SŠ Tab. 7: Volba stejného studijního oboru – šití oděvů Tab. 8: Hledání zaměstnání ve vystudovaném oboru po ukončení středoškolského studia Tab. 9: Důvody nehledání zaměstnání ve vystudovaném oboru Tab. 10: Nalezení zaměstnání v oboru Tab. 11:Kriteria při hledání zaměstnání Tab. 12: Požadavky zaměstnavatele při přijímacím pohovoru Tab. 13: Pracovní pozice v oboru Tab. 14: Přehled o pracovních možnostech oboru šití oděvů v místě bydliště, popř.: v okolí Tab. 15: Rok ukončení středního vzdělávání oboru šití oděvů Tab. 16: Délka praxe v oboru a mimo obor Tab. 17: Problémy v pracovním poměru Tab. 18: Příprava školy pro výkon profese Tab. 19: Profesní příprava žáků Tab. 20: Dosažené vzdělání respondentů Tab. 21: Zájem o vystudovaný obor šití oděvů Tab. 22: Nejdůležitější kompetence absolventů oboru šití oděvů

69

10 SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1: Formy distribuce dotazníku Graf č. 1: Volba studijního oboru šití oděvů Graf č. 2 : Faktor vlivu při výběru studijního oboru šití oděvů Graf č. 3: Výběr profese – spokojenost Graf č. 4: Přístup k hledání zaměstnání Graf č. 5: Představy absolventů po ukončení střední školy Graf č. 6: Způsoby hledání zaměstnání po ukončení studia na SŠ Graf č. 7: Volba stejného studijního oboru – šití oděvů Graf č. 8: Hledání zaměstnání ve vystudovaném oboru po ukončení středoškolského studia Graf č. 9: Důvody nehledání zaměstnání ve vystudovaném oboru Graf č. 10: Nalezení zaměstnání v oboru Graf č. 11: Kriteria při hledání zaměstnání Graf č. 12: Požadavky zaměstnavatele při přijímacím pohovoru Graf č. 13: Pracovní pozice v oboru Graf č. 14: Přehled o pracovních možnostech oboru šití oděvů v místě bydliště, popř.: v okolí Graf č. 15: Rok ukončení středního vzdělávání oboru šití oděvů Graf č. 16: Délka praxe v oboru a mimo obor Graf č. 17:Problémy v pracovním poměru Graf č. 18: Příprava školy pro výkon profese Graf č. 19: Profesní příprava žáků Graf č. 20: Dosažené vzdělání respondentů Graf č. 21: Zájem o vystudovaný obor šití oděvů Graf č. 22: Nejdůležitější kompetence absolventů oboru šití oděvů

70

11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Dotazník Příloha č. 2 – Rozhovory se žáky vzdělávacího oboru šití oděvů

71

12 PŘÍLOHY Příloha č. 1 Dotazník Vážení absolventi, studuji na Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně a v rámci realizace bakalářské práce na téma Přechod absolventů vzdělávacího oboru šití oděvů do praxe provádím dotazníkové šetření mezi absolventy uvedeného oboru. Cílem průzkumného šetření je zjistit povědomí absolventů o současném stavu na trhu práce, jejich představy o dalším možném pracovním uplatnění a objasnit podmínky a faktory, které přechod absolventů do praxe nejvíce ovlivňovaly. Obracím se na Vás s prosbou o spolupráci a vyplnění níže uvedeného dotazníku. Dotazník je anonymní. Nezapomeňte, že neexistují žádné správné či špatné odpovědi. Na otázky prosím odpovídejte výběrem z nabízených možností. Zodpovězení Vám zabere asi 10-15 minut. Vyplněný dotazník prosím zašlete na adresu – Kořínková Irena, Zahradní 588, Dolní Dunajovice 691 85, email: [email protected]. Čím dříve, tím lépe. Děkuji Vám za spolupráci.

DOTAZNÍK – PŘECHOD ABSOLVENTŮ VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŠITÍ ODĚVŮ DO PRAXE

1) Proč jste se rozhodl(a) pro vzdělávací obor šití oděvů? (vyberte pouze jednu možnost)

a)

zájem o obor

b) snadné uplatnění c)

přání rodičů

d) dobré finanční ohodnocení

72

e)

příklad kamarádů

f)

vzor v rodině

g) špatné studijní výsledky na základní škole h) možnost uplatnění v okolí bydliště ch) jiný důvod (uveďte).........................................................................................

2) Kdo Vás při výběru oboru nejvíce ovlivnil? (vyberte pouze jednu možnost)

a) rodiče, příbuzní b) kamarádi c) lidé z praxe d) učitelé e) pedagogicko – psychologická poradna (PPP) f) bylo to mé samostatné rozhodnutí g) jiný zdroj (uveďte)………………………………………………………………

3) Jste spokojen(a) s výběrem profese? (vyberte pouze jednu možnost)

a) ano b) ne

4) Jak jste přistupoval(a) k hledání zaměstnání po ukončení učebního oboru šití oděvů? (vyberte pouze jednu možnost)

a) jednání s firmou po předchozím příslibu zaměstnaneckého poměru b) jednání s firmou bez příslibu zaměstnání c) informace na úřadu práce d) plánování vlastního podnikání

73

e) zajištěné místo v rodinné firmě f) zaměstnání jsem nehledal(a) g) jiné kroky (uveďte) ……………………………………………………………..

5) Jaké máte představy po ukončení střední školy v uvedeném oboru? (vyberte pouze jednu možnost)

a) žít z podpory v nezaměstnanosti b) hledat práci v oboru a místě bydliště c) hledat jakoukoliv práci v místě bydliště d) hledat práci v oboru kdekoliv e) hledat jakoukoliv práci kdekoliv f) zkusit podnikání g) hledat příležitostné práce h) žít z jiných nepracovních příjmů ch) pokusit se o rekvalifikaci i) zahájit další vzdělávání j) jiné (uveďte).....................................................................................................

6) Jaké způsoby jste zvolil(a) při hledání zaměstnání po ukončení studia na střední škole? (vyberte pouze jednu možnost)

a)

pomoc rodičů a příbuzných

b) kontakt s firmou na základě zaslaného životopisu c)

návštěva úřadu práce

d) návštěva burzy práce e)

hledání v inzerátech

f)

podání inzerátu (noviny, vývěsky)

g) využití kontaktu získaného ve škole h) využití inzerce ve škole

74

ch) využití pomoci učitelů i)

podnikání

j)

práce v rodinné firmě

k) jiné možnosti …..................................................................................................

7) V případě, že byste se rozhodl(a) pokračovat v dalším vzdělávání, zvolil(a) byste stejný obor – šití oděvů? (vyberte pouze jednu možnost)

a) ano b) ne c) nevím

8) Hledal(a) jste zaměstnání ve vystudovaném oboru po ukončení středoškolského studia? (pokud na otázku odpovíte ,,ano“, pokračujte otázkou č. 10) (vyberte pouze jednu možnost)

a) ano b) ne

9) Uveďte důvody, proč jste nehledal(a) zaměstnání ve vystudovaném oboru? (vyberte pouze jednu možnost)

a) zvolený obor nesplnil má očekávání b) obor šití oděvů považuji za neperspektivní c) nedostatek pracovních příležitostí v regionu d) namáhavá práce e) nízké finanční ohodnocení

75

10)

Podařilo se Vám zaměstnání v oboru nalézt? (vyberte pouze jednu možnost)

a) ano b) ne

11)

Jaká kritéria jste upřednostňoval(a) při hledání zaměstnání? (vyberte pouze jednu možnost)

a) výše výdělku b) pracovní podmínky c) místo pracovního poměru d) pracovní pozice e) jiné (uveďte)...........................................................................................................

12)

Co požadoval zaměstnavatel při Vašem přijímacím pohovoru? (vyberte pouze jednu možnost)

a) teoretické znalosti

f)

b) praktické dovednosti

g) komunikační schopnosti

c) odborné znalosti

h) znalost cizího jazyka

d) délka odborné praxe

ch) organizační schopnosti

e) časová flexibilita

i)

76

ochota učit se

jiné uveďte …..........................................

13)

Jaká pracovní pozice v oboru Vám byla nabízena? (vyberte pouze jednu možnost)

a) šička b) návrhář oděvů c) střihač d) pomocná pracovní síla e) pracovník kontroly a expedice f) vedoucí funkce g) konstruktér střihů h) jiné (uveďte) ….....................................................................................................

14)

Máte přehled o pracovních možnostech Vámi vystudovaného oboru šití oděvů v místě bydliště, popř: v okolí? (vyberte pouze jednu možnost)

a) ano b) ne pokud odpovíte ,,ano“, uveďte možné pracovní příležitosti................................

15)

V jakém roce jste ukončil (a) střední vzdělávání v oboru šití oděvů?

Rok.........................

16)

Jaká je délka Vaší praxe v oboru a mimo obor? (od ukončení studia na SŠ po současnost) a) v oboru..................................... b) mimo obor................................

77

17)

S jakými problémy se potýkáte v pracovním poměru? (vyberte pouze jednu možnost)

a)

nízký plat

b) nevyhovující pracovní podmínky c)

nevyhovující kolektiv

d) neshody s vedením e)

vysoká odborná náročnost

f)

vysoké pracovní tempo

g) zdravotní problémy h) žádné ch) jiné (uveďte)........................................................................................................

18)

Jak Vás škola připravila pro výkon profese? (vyberte pouze jednu možnost)

a) výborně b) velmi dobře c) uspokojivě d) neuspokojivě

19)

Na co by se škola měla v profesní přípravě žáků více zaměřit? (vyberte pouze jednu možnost)

a) více praktického vyučování b) více teoretického vyučování c) školou zajištěná praxe v provozu 20)

Jakého vzdělání jste doposud dosáhl(a)? (vyberte více možností)

78

a) základní b) nižší střední (s výučním listem) c) úplné střední odborné (s maturitou) d) vyšší odborné e) vysokoškolské

21)

Chcete se dále věnovat vystudovanému oboru šití oděvů? (vyberte pouze jednu možnost)

a) ano b) ne c) nevím d) uvažuji o změně (uveďte proč?)............................................................................

22)

Z nabízených možností označte nejdůležitější kompetence pro obor šití oděvů, které by měl mít absolvent střední školy. (vyberte pouze jednu možnost)

a)

komunikační schopnosti (ústní a písemný projev)

b) čtení a porozumění pracovním instrukcím c)

zběhlost v cizích jazycích

d) práce s čísly při pracovním uplatnění e)

schopnost rozhodovat se

f)

schopnost řešit problémy

g) nést zodpovědnost h) adaptabilita a flexibilita ch) schopnost týmové práce i)

schopnost vést kolektiv

j)

ochota učit se

79

k) zběhlost v používání výpočetní techniky l)

zběhlost v zacházení s informacemi

m) přesnost a spolehlivost n) tvůrčí přístup (kreativita) o) poslušnost p) všeobecný přehled (politika, kultura, sport...)

Děkuji Vám za trpělivost při vyplnění dotazníku !!!

80

Příloha č. 2 ROZHOVORY SE ŽÁKY VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŠITÍ ODĚVŮ 1) Proč jste se rozhodl(a) pro vzdělávací obor šití oděvů? M.S. Pro tento obor jsem se rozhodla díky vlivu mojí kamarádky, která studovala na stejné škole stejný obor. Zaujaly mě její zkušenosti a poznatky, moc ráda totiž něco tvořím podle své fantazie a tento obor takovou činnost umožňuje. 2) Kdo Vás při výběru oboru nejvíce ovlivnil? M.S. Rozhodující byl vliv rodiny a příbuzných, zejména babičky, která se věnovala šití oděvů. Nakonec to ale bylo mé samostatné rozhodnutí. 3) Jste spokojen(a) s výběrem profese? M.S. Ano, jsem spokojena s výběrem profese, svého rozhodnutí nelituji. K oboru mám kladný vztah, šiji ráda. 4) Co Vás nejvíce zaujalo na samotném oboru? M.S. Různorodá činnost, bavila mě zejména práce na přípravě módní přehlídky, která byla zahrnuta do výuky v rámci odborného výcviku. Také mi vyhovuje, že mohu pro sebe a pro své blízké něco vytvořit a při tom použít vlastní návrhy. 5) Jaké máte představy o budoucnosti po ukončení střední školy?_ M.S. Chci využít možnosti dalšího vzdělávání v oboru šití oděvů a dosáhnout úplného středního vzdělání. Pokud by se to nepodařilo, chtěla bych si najít zaměstnání ve vystudovaném oboru. V současné době se rodiče zajímají o možnosti uplatnění v tomto oboru v místě bydliště. 6) Jaké způsoby zvolíte při hledání zaměstnání po ukončení studia na střední škole? M.S. Při hledání zaměstnání využiji pomoci rodičů a příbuzných.

81

7) Jaká kriteria budete upřednostňovat při hledání zaměstnání? M.S. Na prvním místě to bude určitě výše výdělku a pak pracovní podmínky, jaké mi zaměstnavatel nabídne. 8) Jaká pracovní pozice v oboru by Vám vyhovovala? M.S. Líbila by se mi práce návrháře modelů a činnosti s touto pracovní pozicí spojené. Nevadí mi ani samotné šití oděvních výrobků. Mám ráda tuto práci a chtěla bych se jí dále věnovat. 9) Na co by se škola měla v profesní přípravě žáků více zaměřit? M.S. Uvítala bych více teoretického vyučování, větší zaměření na odborné předměty, více se věnovat probrání jednotlivých témat. Důležitá je i školou zajištěná praxe v provozu, možnost seznámit se s novými technologiemi, které se v současnosti používají při zpracování oděvních výrobků. Je to příležitost k navázání kontaktů se zaměstnavateli a může to usnadnit hledání budoucího pracovního místa. T.E. 1) Proč jste se rozhodl(a) pro vzdělávací obor šití oděvů? T.E. Na počátku byl vliv pedagoga, ale já sama mám ráda ruční práce, tvořivou a kreativní činnost, takže později to bylo již mé samostatné rozhodnutí. 2) Kdo Vás při výběru oboru nejvíce ovlivnil? T.E. Určitě pedagog, jenž mě seznámil s učebním oborem, a také studijní výsledky ze základní školy, které byly spíše podprůměrné. Bylo to i mé samostatné rozhodnutí, které vyplynulo z nabízených možností. Po bližším seznámení přišla určitá záliba a zaujetí pro tento obor. 3) Jste spokojen(a) s výběrem profese? T.E. Moc ne, ale hlavním důvodem je malé uplatnění na trhu práce v tomto oboru. 4) Co Vás nejvíce zaujalo na samotném oboru? T.E. Možnosti samostatné tvorby oděvních výrobků pro sebe a svoje blízké. Mohu uplatnit svoji fantazii, ráda něco navrhuji a vytvářím.

82

5) Jaké máte představy po ukončení střední školy v uvedeném oboru? T.E. Získat dobře finančně ohodnocenou práci - a pokud by byla v oboru, tím lépe. Najít uplatnění na trhu práce a pracovat ve vystudovaném oboru se nebráním, naopak. Myslím si ale, že v dnešní době to bude velmi těžké. 6) Jaké způsoby zvolíte při hledání zaměstnání po ukončení studia na střední škole? T.E.

Při hledání zaměstnání využiji vliv známých a příbuzných. Budu také

navštěvovat firmy a využívat osobního kontaktu k dotazování o pracovních možnostech. Pokud tyto varianty selžou, pak budu volit pomoc pracovního úřadu. 7) Jaká kriteria budete upřednostňovat při hledání zaměstnání? T.E. Na prvním místě určitě výši výdělku, dále pak, aby pracovní místo bylo co nejblíže bydlišti - z důvodu dojíždění a s tím spojenými náklady na dopravu do práce. 8) Jaká pracovní pozice v oboru by Vám vyhovovala? T.E. V oboru by se mi nejvíce líbilo zkusit samostatné podnikání – příjem a vypracování zakázek, zakázkové šití. Docela bych měla pro takový krok odvahu. 9) Na co by se škola měla v profesní přípravě žáků více zaměřit? T.E. Na zajištění odborné praxe v provozu. Bylo by to velké plus pro studenty, jelikož díky praxi by měli možnost navázat kontakty a snáze získat pracovní uplatnění po skončení studia. Nezbytné je také seznámení s novými výrobními postupy a hlavně se speciální technikou, která se dnes používá při oděvní výrobě. Bohužel na škole tato možnost není. J.T. 1) Proč jste se rozhodl(a) pro vzdělávací obor šití oděvů? J.T. Já jsem se sama nerozhodla, ale byla jsem ovlivněna pedagogem. Ten mi nabídl kvalitní vzdělávací obor, který by pro mě byl vhodný ze zdravotních důvodů.

83

2) Kdo Vás při výběru oboru nejvíce ovlivnil? J.T. Nejvíce mě ovlivnil pedagog, který mi ukázal tvorbu a výrobky předchozích žáků. Na základě toho jsem se pro tento obor rozhodla. 3) Jste spokojen(a) s výběrem profese? J.T. Na začátku studia se mi obor velmi líbil, v současnosti mé nadšení opadlo. Důvodem je náročnost jednotlivých úkonů a pocit nezvládnutí daných požadavků ve výuce. 4) Co Vás nejvíce zaujalo na samotném oboru? J.T. To, že si mohu sama něco vytvořit, ušít - ať už pro sebe nebo pro rodinné příslušníky. 5) Jaké máte představy po ukončení střední školy v uvedeném oboru? J.T. V uvedeném oboru žádné, ale chci se po ukončení studia oboru šití oděvů dál vzdělávat

na jiné střední škole a doplnit si střední vzdělání s maturitou - obor

podnikání. Podotýkám, že studium chci vykonávat současně se zaměstnáním, takže si práci budu hledat. 6) Jaké způsoby zvolíte při hledání zaměstnání po ukončení studia na střední škole? J.T. Jedním ze způsobů bude oslovení známých, pak sledování inzerce s pracovní nabídkou na internetu. Úřad práce zvolím až jako poslední možnost k sehnání zaměstnání. 7) Jaká kriteria budete upřednostňovat při hledání zaměstnání? J.T. Na prvním místě je pro mne v současné době výše výdělku a poté pracovní podmínky. 8) Jaká pracovní pozice v oboru by Vám vyhovovala? J.T. Jsem ovlivněna vzorem v rodině, velmi mě láká práce v administrativě, např. práce sekretářky. V oboru šití oděvů si nechci hledat pracovní uplatnění, proto také se chci dále vzdělávat, abych svoji představu uskutečnila.

84

9) Na co by se škola měla v profesní přípravě žáků více zaměřit? Více se soustředit na výuku teoretického vyučování, zejména odborných předmětů. Více pozornosti věnovat probírání jednotlivých témat ve výuce a učivo přiblížit žákům. Často mi dělalo problémy zvládnutí probíraného učiva. H.A. 1) Proč jste se rozhodl(a) pro vzdělávací obor šití oděvů? H.A. Mé první rozhodnutí směřovalo k jinému oboru, a to aranžérské práce. Po návštěvě školy a zhlédnutí nabídky vzdělávacích oborů jsem se rozhodla pro změnu oboru - pro obor šití oděvů. Mé rozhodnutí ovlivnil pedagog školy a prohlídka výrobků, které vypracovali právě žáci oboru šití oděvů. Nejvíce se mi líbily ukázky z módních přehlídek, které škola každoročně pořádá. 2) Kdo Vás při výběru oboru nejvíce ovlivnil? H.A. Bylo to mé samostatné rozhodnutí, které vzniklo na základě seznámení se s náplní studia tohoto vzdělávacího oboru. Na počátku jsem o něm neměla vůbec žádné představy. 3) Jste spokojen(a) s výběrem profese? H.A. Ano, jsem. 4) Co Vás nejvíce zaujalo na samotném oboru? H.A. To, že si mohu pro sebe a své blízké vyrobit oděv podle vlastních představ a při tom uplatnit svoji fantazii a nápady. 5) Jaké máte představy po ukončení střední školy v uvedeném oboru? H.A. Najít si pracovní uplatnění v oboru. Upřednostňovala bych práci v místě regionu. Pokud ne, budu hledat pracovní uplatnění i mimo obor. Je pro mne důležité pracoviště blízko bydliště.

85

6) Jaké způsoby zvolíte při hledání zaměstnání po ukončení studia na střední škole? H.A. Využiji známosti rodičů a příbuzných, pokud tato možnost selže, poté navštívím pracovní úřad a využiji jejich služeb. Mám již domluvené místo z předchozích brigád, není to ale práce v oboru. 7) Jaká kriteria budete upřednostňovat při hledání zaměstnání? H.A. Na první místo budu klást pracovní podmínky, které mi zaměstnavatel nabídne. 8) Jaká pracovní pozice v oboru by Vám vyhovovala? H.A. Pokud by to byla práce v oboru, tak pouze samotné šití anebo návrhy a realizace modelů. Pokud ne v oboru, tak například skladnice, pracovník expedice nebo něco podobného. 9) Na co by se škola měla v profesní přípravě žáků více zaměřit? H.A. Na změnu nebo vylepšení prostředí dílenských učeben oboru šití oděvů, také na zajištění odborné praxe v provozu, při níž bych mohla získat užitečné pracovní kontakty. P.N. 1) Proč jste se rozhodl(a) pro vzdělávací obor šití oděvů? P.N. Mé samostatné rozhodnutí to nebylo, rozhodla jsem se na základě vlivu pedagoga, který mě s oborem seznámil. 2) Kdo Vás při výběru oboru nejvíce ovlivnil? P.N. Při výběru mne nejvíce ovlivnil pedagog školy. Po seznámení se samotným oborem a jeho náplní jsem se pro obor šití oděvů rozhodla. 3) Jste spokojen(a) s výběrem profese? P.N. Ne, nevyhovuje mi. Tento obor nesplnil mé očekávání.

86