Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Poradenská pracoviště na středních školách Bakalářská práce. Vedoucí bakalářské práce:

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Poradenská pracoviště na středních školách Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. Petra Kadlecová

Ing. Rostislav Hudec

Brno 2010

1

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Poradenská pracoviště na středních školách vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Brno, 14.6.2010 Podpis studenta …………………..

3

Děkuji vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Petře Kadlecové za účinnou podporu a obětavou pomoc, cenné připomínky a rady při zpracování této bakalářské práce.

4

Abstrakt Poradenská činnost poradenských pracovišť je na všech středních školách uskutečňována vysokoškolsky odborně vzdělanými pedagogickými pracovníky, kterými jsou výchovný poradce, metodik prevence sociálně patologických jevů, speciální pedagog a školní psycholog, nejen z pedagogického sboru školy, ale i dalšími odborníky, kteří nejsou učitelé školy, jako jsou psychologové, sociologové a specialisté z pedagogicko-psychologických pracovišť nebo jiných institucí. Výchovní poradci se formou nejrůznějších kurzů a seminářů v dané oblasti dále vzdělávají a jsou tak schopni svým klientům na profesionální úrovni poradit. Ve své práci se zaměřím na práci pracovníků poradenských pracovišť, kteří v uvedených středních školách řeší největší a nejvážnější problémy z oblasti šikany, záškoláctví, kriminality mládeže, výchovných a výukových problémů a patologických jevů. Porovnám práci poradenského pracoviště gymnázia, u kterého není pracovník přímo zařazený do pedagogického sboru školy s pracovištěm gymnázia, ve kterém jsou pracovníci poradenského pracoviště pouze z pedagogického sboru školy. Snažil jsem se poukázat na problémy studentů řešených pracovníky poradenských pracovišť, které jsou rozdílné u různých typů středních škol. Pokusím se porovnat práci týmů poradenských pracovišť uvedených gymnázií, vyzdvihnout tak práci těchto pracovníků, kteří tuto činnost vykonávají a jejichž práce je velmi důležitá ve výchovně vzdělávacím procesu.

Klíčová slova Poradenské

pracoviště,

výchovný

poradce,

metodik

prevence

sociálně

patologických jevů, sociální pedagog, školní psycholog, pedagog, záškoláctví, kriminalita mládeže, šikana, výchovné a výukové problémy, kouření, patologické jevy.

5

Abstract Consulting activity of consulting workrooms is performed at all high schools by cademically educated pedagogical staff, who are an educational counsellor, a methodist of prevention of social patology phenomenons, a special pedagogue, a school psychologist, not only from pedagogical staff, but other specialists, who aren´t teachers in this school, like psychologists, sociologists from educational and psychological centres or other institutions. Educational counsellors are educated at different courses and seminars in this area to be able to help their clients in professional level. In my work I´m going to concentrate on the work of consulting workrooms, which

solve the biggest and the most difficult problems of bullying, truanting,

criminality of the youth, educational and learning problems and patology phenomenons at high schools.I´m going to compare the work of consulting workroom of a grammar school, in which there are only pedagogical staff of this school. I´ve tried to show problems of students, who were solved by consulting workrooms, which are different in various kinds of schools. I´m going to try to compare the work of teams at consulting workrooms of shown grammar schools and I´m going to raise activities of these workers, who do this work and whose work is important in an educational and learning process.

Keywords in English: Consulting workrooms, educational counsellor, methodist of social patology phenomenons, social pedagogue, school psychologist, pedagogue, truanting, criminality of the youth, bullying, educational and learning problems, smoking, patology phenomenons.

6

Obsah 1. Úvod……………………………………………….….............................................................. 8 2. Cíle bakalářské práce…………….…………………………………….....................................9 3. Materiál a metodika zpracování……………..…………………………………………...…...10 4. Aktuální stav řešené problematiky ve školách a školských zařízeních v ČR….......................12 4. 1. Sociálně patologické jevy…..……………………………………...................................12 4. 2. Vznik a vývoj poradenských služeb ve školství v českých zemích.………………...…..15 4. 3. Rozdělení poradenských služeb ve školách a školských zařízeních………………..…..17 4. 4. Cíle poradenského pracoviště ………………………………………..............................20 4. 5. Poradenská pracoviště a jejich činnost. …………………………...................................20 4. 5. 1. Minimální preventivní program ……..……………………………………...…..22 4. 5. 2. Náplň práce pracovníků poradenského pracoviště………………........................22 4. 6. Shrnutí teoretické části……………….. …………………………...................................24 5. Praktická část……………………………………………………………………………...….27 5. 1. Charakteristika školy č. 1…………………………………………………..…..........….27 5. 1. 1. Školní poradenské pracoviště……………………………………………….......27 5. 1. 2. Náplň práce výchovného poradce………………………………………..……...27 5. 1. 3. Náplň práce školního metodika prevence………………………………..……...28 5. 1. 4. Analýza práce poradenských pracovníků na škole č. 1……………………..…..31 5. 2. Charakteristika školy č. 2………………………………………….................................34 5. 2. 1. Školní poradenské pracoviště……………………………………........................34 5. 2. 2. Náplň práce školního psychologa a školního speciálního pedagoga…………….34 5. 2. 3. Náplň práce výchovného poradce……………..…………………........................36 5. 2. 4. Náplň práce školního metodika prevence……………………………………......38 5. 2. 5. Analýza práce poradenských pracovníků na škole č. 2……………………….....39 5. 3. Charakteristika školy č. 3…………………………………………..................................41 5. 3. 1. Školní poradenské pracoviště………………………………………………….....41 5. 3. 2. Náplň práce výchovného poradce………………………………..........................41 5. 3. 3. Náplň práce školního metodika prevence………………………..........................41 5. 3. 4. Koordinátor práce s talenty………………………………………………………42 5. 3. 5. Analýza práce poradenských pracovníků na škole č. 3………………………….42 6. Diskuze……………………………………………………………………………………….46 7. Závěr………………………………………………………………………………………….48 8. Seznam použité literatury…………………………………………………………………….49 9. Seznam příloh…………………………………………………………………………….......52

7

1 ÚVOD S pojmem poradenská pracoviště se setkáváme především v souvislosti s výchovně vzdělávací činností na základních a středních školách. Výchovné poradenství má na všech typech škol významnou roli, neboť přispívá k osobnostnímu růstu žáků a k optimalizaci výchovně vzdělávacího procesu. Školní poradenská pracoviště většinou vznikaly v rámci pracovní kariéry. Školy se již před jejich vznikem snažily poskytovat svým žákům, učitelům a rodičům speciálně pedagogickou nebo psychologickou podporu přímo na škole. Po roce 1989, došlo v práci výchovných poradců k významným změnám. Jejich náplní práce není v současnosti pouze řešení zvýšeného počtu záškoláctví a případů kouření, jak bývalo dříve, ale celé spektrum problémů, které zahrnuje nevhodné chování k pedagogům, mezi studenty navzájem, drobné krádeže, vandalství až po šikanování, drogové delikty a násilí. Problematiku, kterou musí pracovníci poradenských pracovišť, jako jsou výchovný poradce, metodik prevence patologických jevů, školní psycholog a speciální pedagog, každodenně řešit, i ve spolupráci s pedagogy a rodiči studentů, se neustále mění a rozšiřuje. Velké úsilí se vynakládá na prevenci sociálně patologických jevů. Narůstá počet žáků s různými zvláštnostmi, obtížemi a potřebami a je tak nezbytná koordinace všech pracovníků, kteří se zabývají poradenskou činností ve škole. Práce odborníků poradenského pracoviště má jednoznačný přínos nejen pro žáky, ale i pro jejich rodiče a učitele a má vést ke zkvalitnění obsahu a organizace pedagogicko-psychologických služeb na základních i středních školách. Výchovné poradenství se stává vysoce odbornou činností, které je třeba věnovat značné úsilí a mnoho času i nad rámec běžných pedagogických povinností.

8

2 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem bakalářské práce je porovnat práci jednotlivých pracovníků poradenských pracovišť a týmů poradenských pracovišť na vybraných gymnáziích, při řešení největších a nejvážnějších problémů se studenty z oblasti záškoláctví, kriminality mládeže, výchovných a výukových problémů, šikany a sociálně patologických jevů. Poukázat na problémy, které uvedená pracoviště mají a jak je řeší. Bude porovnána práce poradenského pracoviště gymnázia, u kterého není pracovník přímo zařazený do pedagogického sboru školy, jako jsou psychologové, speciální pedagogové a další specialisté z odborných pracovišť nebo jiných institucí, s pracovištěm gymnázia, ve kterém jsou pracovníci poradenského pracoviště pouze z pedagogického sboru školy. Bude zhodnocena spolupráci pracovníků v jednotlivých týmech i s ostatními pracovníky pedagogického sboru a případně i rodiči. Cílem bude posoudit nutnost a oprávněnost zařazení poradenského pracoviště do škol, zapojení i odborných specialistů, jako jsou psycholog nebo speciální pedagog, vyzdvihnout práci pracovníků poradenských pracovišť, i jednotlivých týmů, kteří tuto činnost vykonávají a jejichž práce je velmi důležitá ve výchovně vzdělávacím procesu.

9

3 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Bakalářská práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce jsem rozpracoval problematiku poradenských pracovišť na středních školách a práci jednotlivých členů těchto týmů podle jejich činností, kterou se zabývají. V teoretické části byla použita literatura dostupná v knihovnách a studovnách, informace z internetu a písemné podklady poskytnuté pracovníky poradenských pracovišť. V praktické části byla použita metoda dotazování s technikou řízených rozhovorů se členy poradenského pracoviště (výchovným poradcem, metodikem prevence sociálně patologických jevů, speciálním pedagogem a školním psychologem) ve vybraných školách. Byly zjišťované poznatky a údaje za II. pololetí školního roku 2008/2009. Následně byla použita metoda analýzy výsledků činností. Ve své práci jsem se zaměřil na tři gymnázia v Jihomoravském kraji, z toho dvě jsou z krajského města Brna a jedno z městyse na okrese Brno venkov. Všechna tři gymnázia mají stejný studijní program, vyučují studenty už od šestého ročníku studia základní školy. Zjistil jsem obsazení poradenského týmu na daném gymnáziu a zmapoval jejich činnost. Pro každého pracovníka poradenského pracoviště byl vypracován dotazník (viz. příloha č. 1). Dotazník slouží také jako vyjádření souhlasu s poskytnutím základních informací o škole, k náplni práce poradenských pracovníků, práci v jejich týmu, jaké problémy škola a pracovníci řeší, jak spolupracují s dalšími pedagogy, zákonnými zástupci žáků a s dalšími odbornými institucemi, jak a zda je realizovaná preventivní činnost, zda se pracovníci poradenského pracoviště dále odborně vzdělávají. Před předáním dotazníku a provedením pohovoru bylo vždy požádáno vedení škol o poskytnutí informací ohledně problémů, které dané gymnázium řeší a umožnění pohovoru s pracovníky poradenských pracovišť. Vedení každé školy dalo souhlas k poskytnutí informací členy poradenského pracoviště tazateli. Po vyplnění dotazníku, všichni pracovníci poradenského pracoviště, dle svého uvážení, jednotlivě pohovořili o problémech při své práci a poskytli tazateli písemně jejich zpracované osobní i školní materiály pro výkon odborné činnosti, plán jejich práce a výsledky poskytovaných služeb za dané období, při zachování anonymity

10

klientů. Odpovědi z předloženého dotazníku byly zpracovány tazatelem písemnou formou. Další informace byly poskytovány formou osobního pohovoru samostatně se všemi pracovníky poradenských pracovišť gymnázií. Veškeré údaje a data byly následně porovnány a analyzovány. Na základní údaje o jednotlivých školách a některé informace ohledně činnosti poradenských pracovišť bylo odkazováno poradci na webové stránky jednotlivých škol, které jsou přehledně, pochopitelnou formou a dost dopodrobna zpracovány.

11

4 AKTUÁLNÍ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH V ČESKÉ REPUBLICE V následující kapitole představím problematiku poradenských pracovišť na středních školách, jejich vývoj a řešení problematiky na úrovni celorepublikové i v oblasti jednotlivých škol.

4. 1 Sociálně patologické jevy Dodržování společenských zvyklostí, přijatých pravidel v chování lidí je základem normality, jako míry požadovaného chování člověka ve společnosti. Pro porušení nebo podstatné odchylky od sociálních norem chování je využíván termín sociální deviace (Linhart, 1996). Sociálně patologické chování je výrazem pro chování, ohrožující občany, sociální skupiny i zdravý vývoj celé společnosti. Patří sem mimo jiné kriminalita mládeže, volné sexuální chování, drogová závislost, vandalismus, šikanování a kontestace. Kriminalita vyjadřuje trestnou činnost občanů. Obecně lze říct, že stoupá počet případů ve spojení s drogami a přibývá brutality. Další neradostnou skutečností je fakt, že se trestné činnosti stále více dopouštějí děti a mladiství. (Ouroda, 2004, s. 136). Kriminalita je forma společensky zvlášť nepřijatelného chování osoby, která se tohoto jednání dopouští. Je zde typická bezohlednost a agresivita při dosahování cílů, projevy asociálního a antisociálního chování. (Fišer, Škoda, 2008). Drogová závislost je společenský jev charakteristický svým rozsahem a také svými důsledky na zdraví jedinců i společnosti. U mládeže se zvyšuje požívání alkoholu a kouření tabáku, i když je podle zákona prodej alkoholu a tabáku mládeži zakázán. Tyto dvě, v podstatě legální drogy, jsou ve spojení s marihuanou tzv. vstupními drogami, jejichž zneužívání vede k vypěstování závislosti na dalších drogách (Ouroda, 2004, s. 136). U některých drog i po velmi malém užití dochází k biologické a psychické závislosti (adaptace na drogu, nutná potřeba užívání), mající sklon k přeceňování, k riskování, ale i k podceňování, nižší míře sebekontroly a volních vlastností, zvýšení potřeby vyhledávání nových zážitků (Fišer, Škoda, 2008). Problematika drog a jejich zákonné postihování je uvedeno v trestním zákoníku.

12

Dle ustanovení § 130 se návykovou látkou rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho rozpoznávací nebo ovládací schopnosti nebo sociální chování. O podání alkoholu dítěti pojednává ustanovení § 204. Drogové trestné činy jsou upravené v ustanoveních § 283-289, kde je pamatováno i na zpřísnění trestní sazby v souvislosti s podporováním, podáváním a prodáváním drog mladistvým (Jelínek a kol., 2009). Média spojují užívání konopných drog s trestnou činností ve větší míře než v případě užívání alkoholu. Dostatečně neakcentují sociální rizika spojená s užíváním alkoholu, spojují tato rizika u obou návykových látek s odlišnými cílovými skupinami v populaci. Média se podílejí na vytváření společenského kontextu opatření regulujících užívání návykových látek, ve kterém je užívání zdravotně a sociálně nebezpečnějšího alkoholu nejen tolerováno, ale často i sociálně schvalováno (Novák, Miovský, Šťastná, 2010, s. 197). Na nikotinismu, závislosti na konzumaci tabáku se podílí často vliv party, skupiny vrstevníků, nesprávný příklad a vzor dospělých, ale také snadná dostupnost cigaret. Nebezpečnou nealkoholovou závislostí je tzv. sniffing – čichání a inhalace těkavých látek, organických rozpouštědel. Pedagogickou zásadou je zařazování výchovy k nekuřáctví a k nezávislosti na drogách všeho druhu do výuky školních předmětů (Kohoutek, 2008, s. 54). Jiným druhem závislosti je gamblerství (patologické hráčství). U mládeže má vzrůstající tendenci hraní počítačových her a dnes velmi rozšířené a moderní surfování na internetu (facebook) (Ouroda, 2004). Vandalismus charakterizuje nezdůvodnitelné ničení věcných artefaktů většinou jen pro radost z ničení, spojenou s pocitem překonání životní stereotypie. Souvisí s problematikou socializace a může být chápaný jako typický akt iniciace dospělosti, demonstrace síly a odvahy nebo součástí boje o pozice v partě (Linhart, 1996). Šikanování je způsob chování, který umožňuje většinou v bezprostřední komunikaci fyzické a psychické týrání druhých lidí. Základy jsou v osobnostních rysech týrajícího i oběti, v lhostejnosti okolí, v sociální atmosféře a některých ideologiích. (Ouroda, 2004, s. 149). Se šikanováním je spjata agresivita. Podle Koláře (2001) rozumíme agresí napadení, obtěžování, týrání, sužování, ponižování. Začíná v rodině mezi sourozenci, pokračuje ve školce a škole, dále v zájmových skupinách, v zaměstnání i partnerských vztazích, končí až týráním seniorů. Důsledkem může být až poškozování zdraví. 13

Dle Pedagogického slovníku (Průcha, Walterová, Mareš, 1998) je šikana psychické, fyzické či kombinované ponižování až týrání žáků, obvykle jinými žáky, vzácněji dospělými. Iniciátory bývají většinou jedinci starší, fyzicky vyspělejší, osobnostně či sociálně narušení. Záškoláctví je možné právě díky působení psychologa v prostředí školy rozkrýt velmi rychle. Má mnoho příčin: může vzniknout jako ojedinělý pokus studenta vyhnout se neznalosti učiva, neshodám se spolužáky, autoritativnímu učiteli. Příčinou může být i pomsta rodičům. Je reálné nebezpečí, že i když začíná záškoláctví jako něco ojedinělého, může se stát spolehlivým únikovým mechanismem. Potom se studenti jen těžko vracejí ke svým studijním povinnostem a pohybují se v začarovaném kruhu lží a podvodů. Pokud se těmto studentům včas nepomůže, vyplňují pak čas školní docházky účastí v závadových partách, které mívají často velmi blízko k trestné činnosti, k alkoholu, drogám, vandalství. U těchto studentů je nedostatečná vlastní sebekontrola, která je vázána na fungování hodnotového systému a na příklon ke skupinovým normám a hodnotám (Zapletalová, on line, 1997). Problematika týrání a výchovy dítěte je rozebírána v ustanoveních § 198-204 trestního zákoníku (Jelínek a kol., 2009, s. 250-257). Kontestace označuje chování lidí, které je výrazem nespokojenosti s požadavky společenských zvyklostí. K nežádoucím patří zejména projevy xenofobie (nenávistný vztah k cizincům vůbec) a rasismus (omezování práv lidí jiných ras) (Ouroda, 2004, s. 137). Potřebné je zabezpečit správné využívání volného času. Kladná volnočasová aktivita plní funkci rozvíjení osobnosti. Nedostatek hodnotných zájmových činností realizovaný ve skupině, která nepřijala společenské normy, bývá zdrojem nepříznivého, maladaptivního vývoje a přispívá ke vzniku kriminality mladistvých a drogových závislostí (Čáp, 1990). Pedagogové, speciální pedagogové a zejména výchovní poradci a školní psychologové mají možnost často jako první rozpoznat různé závady chování a prožívání, které signalizují ohrožení normálního, zdravého psychického a osobnostního vývoje a chování žáka. Zvláštní pozornost je třeba věnovat závadám (deficilitám) chování dětí a mládeže, jejich včasnému zjišťování, klasifikaci, nápravě a prevenci (Kohoutek, 2008, s. 61). Školní psycholog poskytuje rodičům „informační servis" o výchovných postupech, o možnostech a požadavcích školy. Vytváří osvětové a poradenské aktivity 14

pro rodiče, snaží se o větší zapojení rodičů do činnosti školy. Pokud má být pomoc dítěti účinná, je mnohdy nezbytná velmi těsná spolupráce s rodinou i formou rodinné terapie (Zapletalová, on line, 1997). Změny za posledních deset let s sebou přinesly i řadu negativních společenských jevů, zapříčinily, že se hlavní pozornost obrátila k prevenci (Jůva, 2001, s. 85).

4. 2 Vznik a vývoj poradenských služeb ve školství v českých zemích Rozvoj techniky a sociálního vývoje ve společnosti v 19. století vedly k nutnosti vytvořit poradenské služby pro volbu povolání. Skoro současně a nezávisle na poradnách pro povolání vznikají odborné instituce pro děti a mladistvé s výchovnými a vzdělávacími problémy. První pokusy ve světě o zřizování odborných poradenských služeb a institucí pro děti a mládež byly uskutečněny na konci 19. a počátku 20. století. K prvním průkopníkům těchto služeb patřili především učitelé. V jednotlivých zemích se vyvíjely různě, dle úrovně školských soustav. První česká poradna vznikla na Moravě roku 1919 při českém odboru Zemské rady živnostenské v Brně. V Čechách vznikla první poradna roku 1920 při Zemské centrále práce v Praze, zároveň bylo založeno Ústředí pro volbu povolání v Praze. První poradny pro volbu povolání vznikaly v ČSR při úřadech pro péči o mládež, byly zakládané živnostenskými společenstvy,

sociálními a zdravotními institucemi

(Kohoutek, 2008, s. 75). Ve 30. letech 20. století se o rozvoj poradenství zasloužil akademik Vilém Chmelař. Doporučoval zajistit každoročně přesnou statistiku poptávky a nabídky mládeže pro všechny obory na celé Moravě a sledovat hospodářskou perspektivu toho, kterého oboru. Po 2. světové válce, přesněji v 50. letech, bylo poradenství pro volbu povolání mylně považováno za instituci bránící rozvoji ekonomiky (Kohoutek, 2008, s. 76). Pozornost profesnímu a výchovnému poradenství začala být v Československu opět věnována až koncem 50. let. V Brně vznikla v roce 1958 první česká poválečná dětská psychologická poradna, odborně a metodicky řízená katedrou psychologie filosofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Brně. Primární zaměření bylo na problémovou mládež. Zabývala se dětmi, mládeži i vysokoškoláky a dospělými osobami. Poradny se také vždy zabývaly pedagogickou činností, organizovaly odborné

15

přednášky

a

semináře

pro

výchovné

poradce,

rodiče,

učitele,

vychovatele

i spolupracovníky v poradnách (Kohoutek, 2008). V roce 1961 zřídilo ministerstvo školství ústřední komisi pro výchovné poradenství. Pozornost začala být věnována i výchově talentovaných žáků, zaostávajících žáků a mládeži s výchovnými problémy. Byly vydány směrnice o budování soustavy výchovného poradenství na základních devítiletých školách (1962) a na středních školách (1963). První instrukce Ministerstva školství ČSR „O zřizování krajských odborných psychologických výchovných pracovišť“, která vedla ke vzniku nových poraden, vyšla roku 1967. Představitelkou oficiální české koncepce poradenství byla profesorka pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Marta Klímová, která se stala od roku 1965 hlavní redaktorkou časopisu Výchovný poradce. V roce 1976 vydává ministerstvo školství „Instrukci o soustavě výchovného poradenství v oboru“, která znamenala větší prosazení pedagogů ve výchovném poradenství (Kohoutek, 2008, s. 79). V roce 1994 byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR zřízen Institut pedagogicko-psychologického poradenství, který zajišťuje koordinaci poradenského systému, vzdělávání poradenských pracovníků a přenos odborných a metodických informací, které jsou publikovány ve zpravodaji Výchovné poradenství (Kohoutek, 2008, s. 4). Pedagogické poradenské služby jsou organizovanou soustavou speciálních odborných pedagogických služeb pro výchovu a vzdělávání dětí a mládeže“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 279). Ve školách jsou zřizována již nyní školní poradenská pracoviště, která slouží poskytování poradenských a konzultačních služeb pro žáky, jejich zákonné zástupce a pedagogy. Pracoviště jsou zřizována tak, aby umožňovala důvěrnost jednání a aby byla zaručena ochrana osobních dat klientů. Za poskytování poradenských služeb na škole zodpovídá ředitel školy, případně jím pověřený zástupce ředitele. Vedení školy se podílí společně s ostatními pracovníky na vytvoření Programu školního poradenského pracoviště na zabezpečování pedagogicko-psychologického poradenství poskytovaného ve škole, klade důraz na vzájemnou informovanost, spolupráci a dodržování etického kodexu školních poradenských pracovníků. Odbornou a metodickou podporu poradenským pracovníkům ve škole poskytují pedagogickopsychologická poradna, speciálně pedagogická centra a střediska výchovné péče. Školním psychologům poskytuje odbornou a metodickou pomoc také Asociace školních 16

psychologů (Zapletalová, on line, 1997). Školní poradenský odborník má podle ředitelů velký vliv na změnu atmosféry školy, na úroveň komunikace s učiteli (a mezi učiteli), s rodiči a pochopitelně i s dětmi. Zejména rodiče začínají v případě, že existuje člověk, který má čas se jim věnovat, mluvit s nimi a vysvětlovat věci srozumitelným způsobem, nahlížet na existující problémy zcela jinak, A když vidí, že škola vytváří pro děti systém včasné podpory, jsou sami ochotni se do řešení problémů sami aktivněji zapojit (Švancar, on line, 1998). Někteří psychologové, učitelé, ředitelé, pracovníci školské správy se mylně domnívají, že školní psychologie a institut školního psychologa je výmyslem několika posledních let. Není tomu tak. Už v meziválečném Československu se zcela vážně řešil problém, jak přiblížit psychologické služby škole, žákům a učitelům (Mareš, on line, 1998). Ředitelé si pochvalují, že zřízení školského poradenského pracoviště přineslo školám zlepšení odborné práce hlavně s dětmi s nějakým postižením díky spolupráci učitelů se speciálním pedagogem či psychologem, zlepšilo se předávání zkušeností z jiných škol díky práci metodiků projektu, zlepšilo se i vzdělávání žáků bez integrace. Důležité také je, že příchod těchto odborníků do školy umožnil rozdělení rolí dalších odborníků, kteří na škole působí a kteří se stávají součástí školního poradenského pracoviště - zejména školních metodiků prevence a výchovných poradců. "Je podstatné, že poradenští pracovníci nejsou v roli učitelů, nejsou jako učitelé vnímáni, mají jiné úkoly a tím i jiné možnosti. Někteří ředitelé říkají, že až příchod speciálního pedagoga ukázal učitelům náročnost práce s individuálním vzdělávacím plánem, že nejde jen o jeho sepsání, ale o naplňování dohodnutých opatření, o směrování ke stanovenému cíli," říká J. Zapletalová. Psycholog zase umí škole "přeložit" zprávy pedagogicko psychologických poraden tak, aby bylo jasné, jak byl problém dítěte diagnostikován a co z toho pro práci školy plyne (Švancar, on line, 1998).

4. 3 Rozdělení poradenských služeb ve školách a školských zařízeních Pro pracovníky v poradenských službách vyplývá následující činnost ze zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon). 1. Poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních jsou poskytovány dětem, žákům, studentům, jejich zákonným zástupcům, školským zařízením a školám. 2. Pedagogickým pracovníkům vykonávajícím pedagogicko-psychologickou činnost 17

ve školách a školských poradenských zařízeních je poskytována odborná podpora za účelem zvýšení kvality poradenských služeb. 3. Problematikou poradenských služeb se zabývá pedagogicko-psychologická poradna, speciální pedagogické centrum a poradenští pracovníci na školách. Poradna poskytuje služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko-psychologickou pomoc při výchově a vzdělávání žáků. Centrum poskytuje poradenské služby žákům se zdravotním postižením a žákům se zdravotním znevýhodněním a dětem s hlubokým mentálním postižením. Škola zabezpečuje poskytování poradenských služeb zpravidla výchovným poradcem a školním metodikem prevence, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli, učiteli výchov,

případně

s

dalšími

pedagogickými

pracovníky

školy.

Poskytování

poradenských služeb ve škole může být zajišťováno i školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem. 4. Ve škole jsou zajišťovány poradenské služby v rozsahu odpovídajícím vzdělávacím potřebám a počtu žáků školy zaměřené na prevenci školní neúspěšnosti, primární prevenci sociálně patologických jevů, kariérové poradenství integrující vzdělávací, informační a poradenskou podporu vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšímu profesnímu uplatnění, odbornou podporu při integraci a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků z jiného kulturního prostředí a žáků se sociálním znevýhodněním, péči o vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků, průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s neprospěchem a vytváření předpokladů pro jeho snižování a

metodickou

podporu

učitelům

při

aplikaci

psychologických

a

speciálně

pedagogických poznatků a dovedností do vzdělávací činnosti školy (Sbírka zákonů, 2004, s. 10262-10324).

18

Obr. 1

Zdroj: Freibergová, 2005

19

4. 4 Cíle poradenského pracoviště Cílem práce poradenských pracovišť je vytvoření základny pro primární prevenci školní neúspěšnosti a sociálně nežádoucích jevů, realizování preventivních programů a sledování jejich účinnosti, zajišťování kvalitní služby kariérového poradenství, příprava podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, budování příznivého sociálního klimatu na škole i v jednotlivých třídách, vytváření předpokladů pro dlouhodobé snižování neprospěchu žáků, zajištění včasné intervence při aktuálních problémech žáků a třídních kolektivů, poskytování metodické podpory pedagogům, zlepšování komunikace mezi školou a rodiči žáků, koordinovanost služby s poradenskými institucemi. Nabízí rovněž své služby zákonným zástupcům žáků a i všem učitelům (Kraus, Poláčková, 2001, s. 193).

4. 5 Poradenská pracoviště a jejich činnost Poradenské činnosti pedagogické jsou především úzce spjaty se školou a ústřední úlohou učitele ve výchovně vzdělávacím procesu. Poradenské služby se liší dle jednotlivých škol. Školní poradenské pracoviště mají všechny školy, i takové, které přímo nezaměstnávají školního psychologa či školního speciálního pedagoga. Člověk se v životě dostává do situací, se kterými se sám neumí vyrovnat, je bezradný a potřebuje pomoc, kterou hledá u svých nejbližších a u osob, kterým důvěřuje. Dnes je stále více složitějších problémů a situací, které nemohou při nejlepší vůli pomoci vyřešit ani příbuzní, ani přátelé, a které vyžadují pomoc kvalifikovaných odborníků (Klímová, 1987). Komplexnost výchovné problematiky vede k těsnému sepjetí pedagogiky s filosofií, psychologií, sociologií a jinými vědami (Jůva, 2001, s. 15). Na našich školách narůstá počet žáků s různými zvláštnostmi, potřebami i obtížemi. Po učitelích se stále více žádá, aby si osvojili nové a hlubší pedagogickopsychologické dovednosti. Je proto evidentní, že jedni i druzí potřebují odbornou pomoc a podporu projevující se kupř. přiblížením psychologických služeb učitelům, žákům i jejich rodičům. Jednu z těchto služeb představuje, zdá se, školní psychologie (Zapletalová, on line, 2007). Poradenský tým školy konzultuje problémy a různé záležitosti s rodiči, s učiteli

20

a s vnějšími organizacemi. Může pomoci žákovi několika způsoby, a to schopností empatie, zaměřením se na problém, dále vychází ze školního vzdělávacího programu a poslední způsob spočívá v organizaci školy. Každá škola využívá jiné způsoby pomoci (Kyriacou, 2003). Problematika poruch chování a sociálně negativních jevů u dětí a mládeže v současné době znepokojuje jak odborníky, tak i laickou veřejnost. Podle policejních statistik se děti a mládež do osmnácti let stále častěji dostávají do konfliktu se zákonem. Roste agresivita, brutalita, sociálně patologické projevy, a to i v minulosti „neproblémových“ skupin mladých lidí. Také pedagogičtí pracovníci se častěji dostávají do situací, které jsou pro ně prakticky neřešitelné. Obraz a příčiny poruch chování jsou většinou tak složité a komplikované, že jednoduchá opatření, jež se nabízejí, v praxi selhávají (Jůva, 2001, 85). V oblasti výchovy a vzdělávání mládeže se využívá znalostí sociální psychologie. Primární vztahy ve škole jsou vztahy učitel a žák a žáci mezi sebou. Na středních školách se žáci začínají chovat k učitelům s vyšším sebevědomím, začínají být kritičtější v posuzování učitelů, vyžadují přiměřenější partnerský kontakt. Začíná se také diferencovat přístup k jednotlivým učitelům, související s preferencí vyučovacích předmětů (Pavlíčková, 1992). Pedagogické pojetí v širším smyslu slova považuje za typický rys výchovy záměrnost a cílevědomost, v užším chápání výchovy pak zdůrazňuje osvojování mravních hodnot a norem. Čeština rozlišuje pojmy výchova a vzdělávání jako odraz racionálního a mravního formování člověka (Šindlářová, 2002). Ve výchovně-vzdělávacím procesu nepůsobí většinou pedagogický pracovník izolovaně, ale v rámci celé skupiny učitelů, vychovatelů i dalších odborných pracovníků. Pedagog je v celém výchovně-vzdělávacím procesu činitelem, který nese společenskou odpovědnost za jeho účinnost a úspěšnost. Je jeho iniciátorem i organizátorem a současně hodnotí dosahované výsledky (Jůva, 2001, s. 55). Pedagogický sbor představuje pro školního psychologa důležitý článek v jeho práci se školou jako systémem. Pokud se podaří psychologovi rozšifrovat složitost vzájemných vztahů v pedagogickém sboru, může pozitivně ovlivňovat klima v pedagogickém sboru a zároveň nepřímo ovlivňovat řešení problémů svých klientů-žáků školy. Řada potíží, se kterými žáci vyhledávají psychologa, má úzkou spojitost s průběhem vyučování a s činností pedagogického sboru i jednotlivých učitelů (Zapletalová, on line, 1997).

V oblasti poradenské práce se sociálně-psychologické aspekty promítají do všech

21

jeho základních sfér, tj. do problematiky výchovných a výukových obtíží, péče o nadané a talentované žáky, oblasti profesionální orientace a volby povolání (Pavlíčková, 1992). Poradce by měl vždy zvážit, zda problém, v němž je žádán o radu, patří do jeho kompetence. V odůvodněných případech je vhodné doporučit klienta jinému specialistovi nebo si alespoň vyžádat jeho konsilium, ať již jde o specialisty v rámci systému výchovného poradenství, tak i mimo tento systém (Kohoutek, 1989, s. 35). 4. 5. 1 Minimální preventivní program Je základní strategie prevence sociálně patologických jevů školy, školského zařízení. Ministerstvo školství vydává Metodický pokyn pro tvorbu minimálních preventivních programů (dále jen MPP) pro školy a školská zařízení v oblasti zneužívání návykových látek. MPP je vypracován vždy na příslušný školní rok nebo v časově delším horizontu, je součástí výchovně vzdělávacího programu školy. Odráží specifikace regionu, školy a vždy vychází z aktuální situace na škole a reflektuje evaluaci průběhu předchozího období. MPP vypracovává školní metodik prevence v úzké spolupráci s ostatními pedagogickými pracovníky za podpory vedení školy. Opírá se zejména o užší tým pracovníků (výchovný poradce, školní psycholog). Je iniciátorem, koordinátorem, zpracovatelem MPP. Průběžně vyhodnocuje preventivní strategii školy a vypracovává závěrečnou evaluační zprávu za příslušný školní rok. Tato zpráva je obvykle součástí výroční zprávy školy. Základním přístupem v MPP jsou aktivity v poskytování informací v rámci vzdělávacího procesu (téma zdraví, zdravý životní styl, sociálně patologické jevy). Jedná se např. o programy "Škola podporující zdraví", smysluplná nabídka volnočasových aktivit, programy aktivního sociálního učení (skupinové formy práce vedoucí ke kvalitě mezilidských vztahů), poradenské činnosti ve školách i ve spolupráci se speciálními zařízeními (Pedagogicko-psychologická poradna, on line, 2010). 4. 5. 2 Náplň práce pracovníků poradenského pracoviště Legislativně je činnost pracovníků poradenského pracoviště stanovena ve Vyhlášce č. 72/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (viz. příloha č. 2). 22

Pracovní tým poradenského pracoviště je zpravidla tvořen výchovným poradcem, metodikem prevence sociálně patologických jevů, školním psychologem a školním speciálním pedagogem. Jejich tým dotváří třídní učitelé a ostatní pedagogové. Funkce výchovného poradce a školního metodika prevence je v dnešní době na všech školách v ČR samozřejmostí. Jejich spolupráce pokrývá veškeré problémy edukace osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezi společné činnosti poradenských pracovníků patří poskytování informací žákům, rodičům a pedagogům, spolupráce s ostatními odbornými organizacemi. Tým poradenského pracoviště vykonává preventivní, pedagogickou, koordinační a poradenskou činnosti a nabízí konkrétní služby žákům (Vyhláška č. 72/2005 Sb., 2010). Práce s třídními kolektivy Zahrnuje diagnostikování a intervenci, cílem je minimalizace rizik, obtíží a poruch v oblasti komunikace mezi studenty a učiteli, mezi studenty navzájem, mezi studenty a rodiči. Tato práce se realizuje zejména formou přednášek, praktických cvičení, dotazníkových šetření a anket. „V průběhu praktických cvičení se studenti učí spolupracovat, řešit problémy, tato cvičení umožňují studentům sebeexploraci a sebeprojevení. S celými třídními kolektivy se pracuje také v případě monitorování problémového chování, v případech šikanování a prevence drogových závislostí. Také při zjišťování motivace ke studiu a k praktickým činnostem se využívá forem práce s třídním kolektivem. Cílem praktických cvičení je osvojování si základů duševní hygieny a tím i prevence negativních jevů. Prostor pro tuto práci nachází školní psycholog zejména v hodinách občanské nauky (na počátku školního roku má vymezeny vyučovací hodiny pro tuto činnost), v hodinách, které by z provozních důvodů byly suplovány, dále v odpoledních hodinách po vyučování. Činnost je realizována systematicky a průběžně, nikoli nahodile“ (Zapletalová, on line, 1998). Práce s jednotlivými studenty „Většina studentů přichází na střední školu s očekáváním alespoň dobrých studijních výsledků. Mnohdy se ale ukazuje, že oproti očekávání se tyto výsledky nedostavují. Úspěch v učení je závislý na mnoha faktorech, především na motivaci ke studiu, připravenosti, na zvolené strategii a postupech učení, na studijním stylu, na studijním typu a podmínkách pro učení. Identifikace studenta s jeho osobním 23

zaměřením je zásadní faktor v procesu učení. Rozpoznání vlastního styluje také důležitým aspektem sebeuvědomění a má zásadní význam pro rozvíjení a udržení pozitivní představy o sobě. Studenti potom lépe akceptují, proč při určitých částech výuky mají pocit nedostatečnosti a porážky. Pomůže jim i poznání, že také ostatní studenti mají v důsledku svých studijních predispozic slabá místa a že tato slabá místa neodrážejí skutečnou hodnotu jejich osobnosti. Pochopení různých studijních stylů může hrát důležitou roli i při vytváření dobrých vztahů ve skupině a vzájemného respektu mezi jejími členy. V případě, že student není úspěšný v učení, vyhýbá se této činnosti, často rezignuje, hledá únikové mechanismy. Často se stává, že student kompenzuje svoji neúspěšnost jinou negativní činností, ve které je více úspěšný. V pocitech neúspěchu jsou mnohdy kořeny záškoláctví, agresivního chování, šikanování, ale i zneužívání návykových látek“ (Zapletalová, on line, 1997). Diagnostika v prostředí školy „Primárním cílem diagnostiky a hodnocení je přesně popsat intelektový, školní, mimoškolní, afektivní, sociální, osobnostní, temperamentový, adaptivní, psychomotorický neuropsychologický stav studenta a jeho vývoj, jakož i hodnotový systém. Mezi další cíle patří určování etiologie poruch, plánování a vyhodnocování intervencí. Diagnostika a hodnocení probíhá převážně ve školním nebo někdy i v rodinném prostředí. Převažuje studium dokumentace, pozorování, screening, rozhovory, testování“ (Zapletalová, on line, 1997).

4. 6. Shrnutí teoretické části Ve školském zákoně č. 561/2004 Sb. a vyhláškách je představená možnost škol využít odborníky na úseku poradenských služeb, jako je školní psycholog nebo speciální pedagog. O školní psychologii se v České republice zatím diskutuje spíše v odborných kruzích, zatímco širší učitelská i rodičovská veřejnost přes dílčí informace v novinách o ní zatím mnoho neví. Podle Mareše (1998) komplementární psychologické služby škole společně poskytují poradenští psychologové i školní psychologové. Také u psychologů by mělo jít o odbornou kolegiální spolupráci při „předávání" klienta dalším, specializovanějším kolegům a opětné „převzetí" klienta ve chvíli, kdy skončily

24

speciální diagnostické a intervenční aktivity a klient se vrací do školy. V České republice spontánně vzniká poptávka po školním psychologovi, především na základních školách, ale také na středních školách a zvláštních školách. Někteří ředitelé škol si uvědomili výhody tohoto typu psychologických služeb a zaměstnávají psychology na škole pod různým pracovním zařazením a s využitím různých forem financování (Mareš, on line, 1998). Školní psycholog se věnuje adaptaci studentů na školní prostředí, zabývá se úspěšností respektive neúspěšností studentů ve studiu, sleduje strategie a postupy učení v návaznosti na výsledky studentů, zabývá se dynamikou sociálních vztahů ve třídě, optimalizuje proces komunikace mezi studenty navzájem, mezi studenty a učiteli, mezi studenty a rodiči. Diagnostikuje třídní kolektivy, provádí depistáž studentů, kteří potřebují zvýšenou péči, součástí jeho práce je také krizová intervence. Práce s třídními kolektivy je pravidelná a systematická a společně s vyhledáváním problémových jedinců, kteří jsou často mezi neúspěšnými studenty, patří mezi výrazné primárně preventivní aktivity, protože cílem je nejen změna chování jednotlivce, ale i kolektivu. Vedení školy se obracelo na školního psychologa při vytváření kurikula, při vytváření strategie školy, při dalším vzdělávání pedagogů zejména u témat typu nových vyučovacích technik a metodiky výuky, vedení třídních kolektivů, práce s problémovými dětmi, spolupráce školy a rodičů. Činnost školního psychologa je možné z hlediska objektů působení školního psychologa rozčlenit na práci s třídními kolektivy, s jednotlivými studenty, s vedením školy, s pedagogickým sborem, s jednotlivými učiteli, s rodiči a spolupráci s ostatními odborníky (Zapletalová, on line, 1997).

25

5 PRAKTICKÁ ČÁST Při představení charakteristiky jednotlivých škol se opíráme o materiály, které jsou volně dostupné na internetových stránkách, z výročních zpráv a materiálech o škole, náplně práce jednotlivých pracovníků poradenských pracovišť, minimálních preventivních programů, které má škola na každý rok vypracované, podklady poskytnuté jednotlivými pracovníky poradenského pracoviště v písemné formě nebo při osobním pohovoru. Byly zjišťované poznatky a údaje za II. pololetí školního roku 2008/2009. Cílem bakalářské práce bylo zjistit co nejvíce informací o činnosti poradenských pracovišť na vybraných gymnáziích, o jejich náplni práce, činnosti jednotlivých členů i celého týmu poradenského pracoviště, jejich spolupráce s rodiči a ostatními pedagogy i navzájem v týmu. Porovnat práci jednotlivých pracovníků poradenských pracovišť a týmů poradenských pracovišť na různých gymnáziích, při řešení největších a nejvážnějších problémů se studenty. Poukázat na problémy, které uvedená pracoviště mají a jak je řeší. Bude porovnána práce poradenského pracoviště gymnázia, u kterého není pracovník přímo zařazený do pedagogického sboru školy (školní psycholog, školní speciální pedagog), s pracovišti dvou gymnázií, ve kterých jsou pracovníci poradenského pracoviště pouze z pedagogického sboru školy. Cílem bude posoudit nutnost a oprávněnost zařazení poradenského pracoviště do škol a zapojení odborných specialistů. Dalším předpokladem bylo, že činnost poradenských pracovišť škol a jednotlivých členů v týmu se bude výrazně lišit na malém městě a výrazněji v krajském městě, které je početně větší a studenti pocházejí z různorodějších sociálních a rodinných poměrů. V praktické části jsem použil metodu dotazování formou rozhovorů a metodu analýzy výsledků činností. Jednotlivým pracovníkům poradenského pracoviště byly prvotně předány dotazníky (příloha č. 1), které volnou formou vyplnili. Zároveň pracovníci školy poskytli informace z výkonu jejich činností, písemné podklady, které si o činnosti vedou a dokumenty (zákon, vyhlášky, metodické pokyny), kterými se řídí. Při následujícím osobním pohovoru pak byli dotazováni na podrobnosti své činnosti, objasnili nejasnosti a poskytli detailní informace z výkonu jejich práce. Záměrně jsem si vybral dvě gymnázia z krajského města, kdy jedno je přímo

26

z centra města a druhé z okrajové části, v porovnání s menším gymnáziem na malém městě. Důvodem studia na malém městě je u místních žáků získání kvalitního vzdělání a snaha vyhnout se dojíždění do školy, případné ubytování na internátě. V krajském městě je oproti tomu velký výběr škol, různých kvalit, které umožňují studium i méně schopným studentům. Pracovníci poradenských pracovišť uvedli ve svých osobních rozhovorech mnoho údajů a informací, které ale také z velké části prezentují na webových stránkách jejich škol. Prezentace těchto stránek všech sledovaných škol je zpracována kvalitně, poutavě a velmi podrobně informuje o náplni a činnosti poradenských pracovišť škol a jejich pracovníků.

5. 1 Charakteristika školy č. 1 Gymnázium se nachází v menším městě, má v současné době 12 tříd s 347 studenty, které vzdělává 25 pedagogických pracovníků. Výuka probíhá ve větší míře formou interaktivního vyučování. Žáci studují v osmiletém a čtyřletém studijním cyklu (webová stránka školy č. 1). 5. 1. 1 Školní poradenské pracoviště Na škole pracuje pouze jeden pracovník se sloučenou funkcí výchovného poradce a školního metodika prevence, který má odpovídající odborné vzdělání. Z důvodu finančních je tato činnost kumulovaná. Pro tuto sloučenou funkci má pracovník stanoveny tři hodiny týdně a má vyčleněnu jednu konzultační hodinu týdně. V případě jakýchkoliv problémů je možná konzultace kdykoliv a také podle individuálních potřeb studentů. Ve škole studuje pouze jeden žák se sluchovým postižením. Škola nemá bezbariérový provoz. Klienty jsou žáci, rodiče i třídní učitelé (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 1). 5. 1. 2 Náplň práce výchovného poradce Pracovník eviduje a vykonává následující činnosti během školního roku: - kariérové poradenství, - pomoc při profilování studentů pro budoucí studium, 27

- pomoc při adaptaci studentů na přechod ze základní školy na gymnázium, - vyhodnocení úspěšnosti absolventů při přijímacím řízení na vysoké školy, - spolupráce na přípravě adaptačních kurzů s třídními učiteli, - informace nastupujícím ročníkům o poradenské činnosti výchovného poradce, - organizace přijímacích zkoušek na školu ve spolupráci s vedením školy, - práce s problémovými žáky a spolupráce s jejich rodiči, -statistika problémů jednotlivých tříd, jako podklad pro další práci třídních učitelů se třídami (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 1). Poradenské, metodické a informační činnosti dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., které nejsou vykonávány: - individuální šetření k volbě povolání - poradenství zákonným zástupcům s ohledem na očekávání a předpoklady žáků, - vyhledávání a orientační šetření žáků, jejichž vývoj a vzdělávání vyžadují zvláštní pozornost a příprava návrhů na další péči o tyto žáky, - zajišťování nebo zprostředkování diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb (vstupní a průběžné) a intervenčních činností pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, - příprava podmínek pro integraci žáků se zdravotním postižením ve škole, koordinace poskytování poradenských služeb těmto žákům školou a školskými poradenskými zařízeními a koordinace vzdělávacích opatření u těchto žáků, - poskytování služeb kariérového poradenství žákům/cizincům se zřetelem k jejich speciálním vzdělávacím potřebám, - předávání odborných informací z oblasti kariérového poradenství a péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami pedagogickým pracovníkům školy, - shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči dalších poradenských zařízení a jejich zajištění v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. Tyto činnosti výchovný poradce nevykonává, protože nebyly potřebné a na této škole studuje pouze jeden žák se specifickými vzdělávacími potřebami (rozhovor výchovného poradce školy č. 1). 5. 1. 3 Náplň práce školního metodika prevence: Pracovník eviduje a vykonává následující činnosti během školního roku: - tvorba a realizace minimálního preventivního programu, 28

- sledování rizik vzniku a projevů sociálně patologických jevů a jejich řešení, - realizace a koordinace aktivit zaměřených na prevenci záškoláctví, závislosti, agresivity a dalších sociálně patologických jevů, - monitorování sociálně patologických jevů či jejich rizika, - poskytování přímé pomoci žákům a jejich rodičům s rizikem či projevy sociálně patologických jevů, - koordinace spolupráce školy s okresním metodikem prevence, Policií ČR, krizovými centry a dalšími odborníky, - spolupráce při zajišťování besed a přednášek a aktivit pro třídní kolektivy, - poskytování informačních a metodických materiálů, - aktivní spolupráce s rodinou v případě krizové intervence, - organizace adaptačních pobytových kurzů pro první ročníky a primu (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 1) Metodické, koordinační a poradenské činnosti dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., které nejsou vykonávány: - koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů, - kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči v případě akutního výskytu sociálně patologických jevů, - shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence sociálně patologických jevů v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů, - příprava podmínek pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými školskými zařízeními. Určité činnosti školní metodik prevence nevykonává, protože se tyto problémy na škole nevyskytují. V případě vzdělávání pedagogických pracovníků školy v této oblasti je využito mimoškolských odborníků (rozhovor školního metodika prevence školy č. 1). Cílem školy při uplatňování preventivní strategie je výchova žáků ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti. V tomto smyslu vedou pedagogové systematicky studenty k osvojování norem mezilidských vztahů, úctu k životu člověka, jednání v souladu s právními normami a s důrazem 29

na právní odpovědnost jedince. V hodinách výuky některých předmětů i samostatně jsou prováděny besedy nebo přednášky v dané problematice. Dále se pedagogové snaží vytvářet podmínky pro smysluplné využití volného času studentů. Minimální preventivní program je realizován formou přednášek a besed s odborníky v dané oblasti na témata boj proti drogovým závislostem, alkoholismu a kouření, sexuální výchova a boj proti šíření choroby AIDS, výchova k manželství a rodičovství, ohrožování mravní výchovy mládeže, týrání a sexuální zneužívání dětí., vytváření právního vědomí, adaptace žáků a umění učit se, zdravý způsob života, mimoškolní zájmové aktivity, zneužívání virtuálních drog (počítače, televize) a patologické hráčství (gambling), záškoláctví, šikanování, vandalismu a jiných forem násilného chování (divácké násilí), xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu. Plán vychází z Metodických pokynů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k dané problematice (rozhovor školního metodika prevence školy č. 1). Program přednášek, besed a interaktivní výuky se studenty: Prima - 2 hod. besedy na každé téma nebo v hodinách výuky občanské nauky: - boj proti drogovým závislostem, zásady zdravého životního stylu, domov, rodina, význam a funkce, vztahy v rodině, rozpočet hospodaření, majetek, vlastnictví, právnická osoba. Sekunda - 2 hod. přednášky na každé téma nebo v hodinách výuky občanské nauky: - o drogách, výchova k manželství a rodičovství, sebepoznávání a sebevýchova, seznámení s listinou lidských práv a svobod, volný čas a jeho význam pro zdravý životní styl. Tercie - 2 hod. besedy na každé téma nebo v hodinách výuky biologie, občanské nauky: - výchova k manželství a rodičovství, zásady správné životosprávy člověka, funkce pohlavních orgánů, řešení konfliktů, nebezpečí šikany, domácí a divácké násilí, - drogy a zákon, nácvik odmítnutí nabízené drogy, cigarety a alkoholu - interaktivní hry, - člověk a rodinný život, význam zákona o rodině, péče státu o rodinu, sociální politika státu - sociální psychologický výcvik. Kvarta - přednáška 2 hod. na témata: - vztahy mezi lidmi, antikoncepce, sexuální deviace, promiskuita, pohl. choroby, AIDS, - práva a povinnosti člověka, demokracie, beseda o trestu smrti, euthanasie, citový, rodinný, pracovní a občanský život, hledání smyslu života, umění komunikace, reklama a jak jí odolat. 30

Kvinta - 2 hod. beseda v rámci biologie, 1 hod. beseda s gynekologem na témata: - drogy a jejich účinky, vztahy mezi lidmi, příprava na manželství, potrat, neplodnost, - adaptace studentů, teorie učení, paměť, pozornost, zájmy a záliby, životní plán. Sexta - v hodinách výuky zásady společenské výchovy a biologie: - relaxační techniky, zvládání stresu, teorie skupin, postavení ve skupině, moderní technika a příroda. Septima - v hodinách výuky zásady společenské výchovy a biologie: - zdravý životní styl, sexuální výchova, základní zásady péče o dítě, prevence násilí, zvládání konfliktů, rasismus, xenofobie, antisemitismus a sekty, rodinné právo, rodina, manželství, vztah ekonomie a ekologie. Oktáva (4. roční k) v hodinách výuky zásady společenské výchovy: - besedy dle přání studentů - psycholog, ekonom, teorie asertivity, rozbor aktuálního dění. (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 1). Aktivity pro rodiče a veřejnost: Seznámení rodičů s minimálním preventivním programem v rámci třídních schůzek, nabídka propagačních materiálů o drogách, seznámení rodičů s postupem školy v případě problémů žáků s drogami na třídních schůzkách hovořit o nebezpečí drog zejména u studentů vyššího stupně, informace pro rodiče: o šikaně a o drogách (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 1). 5. 1. 4 Analýza práce poradenských pracovníků na škole č. 1 Z rozhovorů s výchovným poradcem a školním metodikem prevence vyplynuly nejčastěji řešené problémy, které při své činnosti řeší. Skutečnost Záškoláctví je řešené pouze v ojedinělých případech. Už při prvních náznacích, že se jedná o nevhodně omluvenou docházku, je u některých studentů nepřítomnost ověřována telefonicky dotazem přes zákonné zástupce. Problém je poté řešený ve spolupráci školního metodika, třídního učitele a studenta. Pokud by se to opakovalo, jsou zváni i rodiče. Tento problém byl tímto způsobem řešený jen ve dvou případech. Deset nedostatečně omluvených hodin je navrhováno na udělení třídní důtky. Špatný prospěch je řešen z důvodu větší náročnosti na studium ve spolupráci

31

výchovného poradce, třídního učitele, učitele daného předmětu a studenta, hlavně u mladších studentů, kde je přechod na střední školu. Není to, ale na naší škole považováno za větší problém, protože se to týká méně než pěti žáků ve třídě. Výchovné problémy jsou častější u studentů starších, kde převládá nevhodné chování a vyrušování ve výuce, vulgární vyjadřování žáků mezi sebou, u některých špatná komunikace mezi žáky navzájem. Problém se jeví ve zneužívání alkoholu a kouření u studentů vyššího stupně, který má stoupající tendenci. Velký vliv na něj má hlavně tzv. frajeřina, ukázání se před ostatními. Vše je řešeno prvotně ve spolupráci školního metodika prevence, třídního učitele a studenta, a pokud nedochází ke změně, jsou zváni i rodiče. Bylo řešeno pět vážnějších případů, kdy byli odhaleni žáci jevící známky podnapilosti, v odpoledních hodinách při mimoškolní činnosti na školním hřišti. Po tomto byli zváni rodiče do školy. Projednáváno i za přítomnosti ředitele školy. Nevhodné klima ve třídě je častější u studentů starších ročníků. V kolektivu třídy se vytvoří skupinky studentů, kteří s druhou skupinou nechtějí komunikovat. Situace je řešena po prvních náznacích ve spolupráci třídního učitele a dané třídy, a pokud nedochází k nápravě, zapojí se školní metodik prevence. Pouze v jedné třídě byl problém vážnější, ale povedl se kladně vyřešit. se třídou, třídním učitelem a výchovným poradcem byl proveden pohovor. Po třetí konzultaci došlo k nápravě. Drogová problematika na škole nebyla v daném období řešena. Nejsou zjištěny poznatku ohledně používání drog našimi studenty. Problémy v oblasti rasismu, xenofobie, bulimie také nebyly na škole řešeny, drobné poznatky byly zaznamenány v oblasti gamblerství a šikany (rozhovor školního metodika prevence a výchovného poradce školy č. 1). Škola se v rámci poradenství zaměřila hlavně na prevenci sociálně patologických jevů, zajišťování kvalitní služby kariérového poradenství, realizování preventivních programů na škole. Komunikace mezi školou a rodiči je vcelku na dobré úrovni. Přesto jsou někteří rodiče nekritičtí a problémy hledají hlavně ve škole. Těch je však naštěstí drtivá menšina. Celkově hodnotí rodiče oblast prevence na škole kladně. Je ale nezájem rodičů o informovanost metodikem prevence v oblasti sociálně nežádoucích jevů. Podněty na problémy jsou vzneseny hlavně pedagogickými pracovníky, méně studenty a výjimečně rodiči studentů. Spolupráce s odbornými pracovišti je v minimální míře využívána a jedná se hlavně o poskytnutí součinnosti při řešení vážných problémů. Žáci jsou zastupováni studentskou radou. V pravidelných rubrikách vydávaných 32

školních novin se věnují tématům prevence sociálně patologických jevů. Ve škole je umístěna schránka důvěry, kam studenti mohou anonymně vkládat své dotazy směrem k vedení školy, výchovnému poradci a školnímu metodikovi prevence. V současnosti je ale málo využívána. Pravidelně každým rokem jsou žáky školy vyplňovány dotazníky na klima školy, zadávané žákům, jejich rodičům i učitelům. Velmi se to osvědčilo a přispělo k lepším vzájemným vztahům vyučujících vůči žákům i mezi sebou navzájem. Na školní nástěnce jsou informace z oblasti primární prevence, výchovy ke zdravému životnímu stylu a sexuální výchově. Pro všechny studenty školy je možné zapojení do projektu „Zdravá škola“ (snížení počtu kuřáků, zlepšování prostředí školy,…) a besedy o sexuální problematice s odborníkem z programu „S tebou o tobě“, resp. „Času proměn“. Škola podporuje rozvoj volnočasových aktivit. Probíhá zde celoroční školní soutěž tříd "Sportem proti drogám", pak různé druhy kroužků (přírodovědný, informatiky, literární). Jsou pořádány soutěže tříd v různých sportovních činnostech organizovaných během školního roku. Další mimoškolní zájmová činnost probíhá především ve spolupráci s DDM, místním sportovním klubem a taneční školou (rozhovor školního metodika prevence a výchovného poradce školy č. 1). Pro studenty 1. ročníku čtyřletého cyklu je v září zajišťován adaptační kurz pro bližší vzájemné seznámení studentů, třídního učitele a výchovného poradce. Velmi dobře se osvědčil. Každá třída absolvuje v každém ročníku studia na škole cyklus přednášek a besed v rámci minimálního preventivního programu školy a v rámci výuky předmětů občanské výchovy a biologie se probírá problematika na daná témata. Obecně lze říci, že se studenti obrací se svými problémy na učitele, který má jejich důvěru. Na řešení dotazů a problémů se následně podílejí vedení, školní metodik prevence i jako výchovný poradce. Týmová spolupráce Na řešení problému žáka se podílí poradenský tým - výchovný poradce, třídní učitel, zástupce nebo ředitel školy. Spolupráce mezi výchovným poradcem, třídními učiteli a vedením školy je na dobré úrovni. O situaci sociálně patologických jevů jsou učitelé informováni průběžně na pedagogických radách a stejně tak o výchovných problémech řešených s jednotlivými studenty výchovným poradce a školním metodikem prevence. Zjištěné problémy se řeší okamžitě. Pedagogové školy jsou jednou ročně školeni na prevenci a odhalování sociálně patologických jevů. Výchovný poradce si doplňuje odborné znalosti každým rokem v různých odborných kurzech nebo 33

školeních. Dle vyjádření poradenského pracovníka je schopný z důvodu menší zatíženosti, kvalitně vykonávat společnou funkci výchovného poradce a školního metodika prevence. Řešené problémy výchovným poradcem a metodikem prevence jsou malého rozsahu, protože se velká pozornost věnuje prevenci a včasnému jednání už při náznaku nějakých problémů. Vše za výborné spolupráce celého pedagogického sboru školy (rozhovor školního metodika prevence a výchovného poradce školy č. 1).

5. 2 Charakteristika školy č. 2 Gymnázium se nachází v okrajové části v krajském městě, má v současné době 28 tříd s 824 studenty, které vzdělává 80 pedagogických pracovníků. Výuka probíhá ve větší míře formou interaktivního vyučování. Žáci studují v osmiletém a čtyřletém studijním cyklu. Protože škola nemá bezbariérový provoz, studuje zde pouze pět žáků se specifickými poruchami učení. Gymnázium si buduje prestiž školy s kvalitním středoškolským vzděláním (webová stránka školy č. 2). 5. 2. 1 Školní poradenské pracoviště Ve školním poradenském pracovišti působí školní psycholog a psycholog a zároveň speciální pedagog, kteří nejsou členy pedagogického sboru školy a dále tři výchovní poradci, jeden školní metodik prevence. Školní poradenské pracoviště má pracovnu u školních psychologů, kdy jeden školní psycholog je zároveň vedoucím celého týmu poradenského pracoviště. (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 2). 5. 2. 2 Náplň práce školního psychologa a školního speciálního pedagoga Hlavní náplň práce poradenského pracoviště tvoří především pomoc studentům ve zvládání učebních nároků školy s ohledem na jejich individuální možnosti, poradenství pro volbu dalších vzdělávacích možností (profesní orientace), ale také poradenství při řešení osobních, rodinných a vztahových problémů. Každý psycholog má pro studenty, rodiče i vyučující stanoveny konzultační hodiny vždy celý jeden den v týdnu a v případě nutnosti ihned po domluvě. Školní psycholog, vedoucí týmu

34

poradenského pracoviště, pracuje na poloviční úvazek, druhý školní psycholog a zároveň speciální pedagog pracuje na čtvrt úvazku. Školní poradenské pracoviště nabízí pedagogicko-psychologické poradenství všem studentům, pedagogům a rodičům. Činnost práce školního poradenského pracoviště podléhá zákonu č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Veškeré informace jsou důvěrné, a pokud k jejich předání učitelskému sboru rodiče nebo studenti sami nedají souhlas, zůstávají k dispozici pouze u psychologa. Studenti mají k dispozici tajnou internetovou schránku, kde mohou poukázat na problémy, které mají a případně si domluvit možnou konzultaci (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 2). Poradenství studentům: - psychologické poradenství školní problematiky (poradenství o stylu učení, spojené s volbou práce, obtíže v komunikaci a spolupráci, neshody se spolužáky, s vyučujícím), - poradenství v problémech osobních a vztahových (konflikty se spolužáky, rodiči), - pedagogicko-psychologická diagnostika profesní orientace studentů - diagnostika, - individuálních předpokladů pro uplatňování a rozvíjení schopností a nadání, - poradenství a individuální konzultace profesní orientace formou plošného testování zájemců z řad studentů 3. ročníků a septim, - vedení studentů s SPU (specifické poruchy učení), ADHD a ADD (specifická porucha pozornosti a chování), - krizová intervence a psychologické vedení v období krize. Poradenství rodičům: - konzultace problémů výukových, výchovných a rodinných, - poradenství v oblasti poruch učení a poruch chování u dětí. Poradenství pedagogům: - individuální konzultace v oblasti výchovy a vzdělávání, - péče o integrované žáky; konzultace s pedagogy zaměřené na přípravu a naplňování individuálních vzdělávacích plánů pro integrované žáky, - monitorování problémových projevů chování, analýzy a návrhy konkrétních opatření, - zprostředkování kontaktů na další odborníky (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 2).

35

Poradenské činnosti dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., které nejsou vykonávány: - prevence a poradenství v oblasti zneužití omamných, návykových a psychotropních látek, - zprostředkování kontaktu na specializovaná pracoviště v případě závažnějších problémů, - koordinace poskytování poradenských služeb studentům mimo školu, spolupráce s poradenskými zařízeními, psychologickými, zdravotnickými a dalšími zařízeními. Tyto činnosti školní psycholog ani školní speciální pedagog nevykonávají, protože problémy se studenty na škole zvládají vlastními silami a nevyužívají jiná pracoviště. Problematikou zneužití omamných, návykových a psychotropních látek se zabývá speciálně školní metodik prevence. Ani jeden z psychologů není členem pedagogického sboru, svoji poradenskou činnost vykonávají samostatně ve formě dohody a spolupráce se školou. Jeden z psychologů je také garantem osobnostní a sociální výchovy se zaměřením na psychoterapii. Kromě jiného organizuje a vede tematické dny a spolupodílí se na vedení výjezdových seminářů pro studenty vyššího gymnázia. Druhý se zaměřuje na profesní poradenství, stanovuje profil studenta a provádí testy na zaměření dalšího vzdělání u studentů. Dále se věnuje specifickým poruchám učení studentů (rozhovor školního psychologa a školního speciálního pedagoga školy č. 2). 5. 2. 3 Náplň práce výchovného poradce Výchovný poradce č. 1. Má vyčleněny dvě konzultační hodiny jedenkrát v týdnu, poskytuje informace i ve volných hodinách a po telefonické domluvě kdykoli. Jeho činnost je zaměřena na studenty s poruchami příjmu potravy. Ve spolupráci s třídními učiteli a učiteli tělesné výchovy se snaží studenty motivovat ke spolupráci s psychologem, ať už školním nebo v občanském sdružení Anabell, kde se na tyto problémy specializují. Dále se kromě hodin biologie, v rámci výchovy k sebepoznávání, konají každoročně besedy pro první ročníky a kvinty na téma: „Vztahy, sex a AIDS“. Tyto besedy organizují odborní pracovníci školy ve spolupráci s Mezinárodním sdružením ACET. Téma je podáváno citlivě a se zřetelem na výuku. (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 2).

36

Výchovný poradce č. 2. Studenti i rodiče mohou využívat služeb v konzultačních hodinách ve dvou hodinách dvakrát týdně nebo po osobní i telefonické domluvě. Tento výchovný poradce organizuje a vede tématické dny. Spolupodílí se na vedení výjezdových seminářů pro studenty nižšího gymnázia a seznamovacích kurzů a také školy v přírodě na vyšším gymnáziu. Je hlavním garantem osobnostní a sociální výchovy. Adaptační kurzy V primách a 1. ročnících se pro každou třídu organizuje v září adaptační kurz. Jeho hlavním cílem je nastartování rozvoje pozitivních sociálních vazeb mezi studenty, rozvoj sociálních a komunikačních dovedností, prevence psychopatologických jevů ve třídě, hledání svého místa ve třídním kolektivu. Na organizaci a vedení adaptačních kurzů se přímo podílí dobrovolníci z řad studentů vyšších ročníků gymnázia. Studenti 1. ročníku se během školního roku účastní také tří tematických dnů zaměřených na témata osobnostní a sociální výchovy. V sextě a 2. ročnících následuje třídenní kurz, jehož hlavními tématy jsou řešení konfliktů a problémových situací, obrana proti manipulaci a využití asertivních dovedností a technik při řešení konfliktů. V septimě a 3. ročnících se pak studenti účastní třídenního kurzu s tématy „Co dál po škole“ - uvědomění si vlastních cílů, schopností, objevení růstového potenciálu, sebepoznání, podpoření osobnostního růstu a „Hledání cesty k dosažení vlastních cílů“ (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 2). Výchovný poradce č. 3 Studenti i rodiče mohou využívat služeb v konzultačních hodinách., kdy jsou určeny dvě hodiny týdně nebo po osobní i telefonické domluvě. Působí jako výchovný poradce v oblasti dalšího pomaturitního studia a má na starosti seznamovací kurzy a školy v přírodě na nižším gymnáziu (primy). Mimo jiné zajišťuje: - distribuci materiálů zasílaných na gymnázium z různých vysokých škol či jiných organizací (převážně se jedná o materiály pro maturitní ročníky), - zprostředkování přednášek a školení nabízených různými organizacemi pro studenty, - přípravu a realizaci seznamovacích kurzů pro studenty prim, - přípravu a realizaci škol v přírodě pro studenty prim (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 2). 37

Každý z výchovných poradců se zabývá pouze uvedenou problematikou, kterou řeší za přítomnosti studenta, třídního učitele a při složitějším problému je pozván jeden ze školních psychologů. Jiná spolupráce s odbornými institucemi, se mimo sdružení Anabell, které zároveň koná na škole besedy a přednášky, nebyla uskutečněna (rozhovor s výchovnými poradci školy č. 2). 5. 2. 4 Náplň práce školního metodika prevence Studenti i rodiče mohou využívat služeb preventisty ve třech konzultačních hodinách týdně nebo po domluvě kdykoli. Jeho program je zaměřen hlavně na drogovou prevenci. Gymnázium připravilo pro své studenty čtyř i osmiletého gymnázia souborný program drogové prevence, který je dělen do dvou hlavních částí: 1. Všeobecný úvod do drogové problematiky Náplní tohoto oddílu je studentům vysvětlit základní pojmy spojené s problematikou zneužívání chemických látek a dále také modelová řešení běžných životních situací, do kterých se dospívající jedinec může dostat třeba i ne vlastní vinou. Tato část obsahuje jakési nezbytné minimum znalostí o dané problematice. 2. Programové přednášky a diskusní fóra Součástí této nadstavbové části drogové prevence je postupné rozvíjení povědomí studenta o vybraných tématech. Pro tuto část projektu byla zvolena diskusní „multidialogová“ forma vzdělávání, kdy drogový preventista plní roli mediátora (usměrňovače) v diskusi studentů na dané téma: - kouření – vězení naší vůle (prima, I. ročník), - alkohol a jeho působení na organizmus (sekunda, I. ročník), - chemické látky a léčiva - povzbuzující (tercie, II. ročník), - chemické látky a léčiva - tlumící a halucinogenní (kvarta, II. ročník), - psychická a fyzická závislost - rozdíly a podobnosti (kvinta, III. ročník), - společenské, zdravotní aspekty užívání drog a psychotropních látek (sexta, III. ročník), - Peer program a další přednášky zvaných odborníků (septima, III. ročník) (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 2).

38

5. 2. 5 Analýza práce poradenských pracovníků na škole č. 2 Z rozhovorů s výchovnými poradci, školním metodikem prevence, školním psychologem a speciálním pedagogem a školním psychologem, vyplynuly nejčastěji řešené problémy, které při své činnosti řeší. Z rozhovorů s výchovným poradcem a školním metodikem prevence vyplynuly nejčastěji řešené problémy, které při své činnosti řeší. Skutečnost Na škole se u děvčat v minulosti objevovala anorexie a v menší míře i bulimie. V dnešní době není žádný zjištěný případ poruch příjmu potravy. Pokud se objeví nějaké náznaky, upozorní na něj v první řadě pedagog a teprve později studenti, kteří to pak zpětně potvrzují. Rodiče si tyto problémy neradi připouštějí. Situace se v prvopočátku řeší se studentkou a výchovným poradcem. V předmětu biologie a tělocviku se o této problematice pravidelně hovoří. Je možná případná spolupráce se střediskem Anabel, které poskytuje odbornou pomoc. Výukové problémy jsou nejvíce řešeny z důvodu větších nároků na studium. Situace se projednává ve spolupráci studenta, výchovného poradce a třídního učitele. Počet řešených záležitostí se každým rokem nepatrně zvětšuje. Počet žáků, kteří mají tyto problémy je asi šest sedm na třídu. Při výchovných problémech souvisejících se vztahy v rodině, jsou do pohovoru zapojeni také školní psychologové a přizváni rodiče. Těchto problémů je ale minimum. Ve výjimečných případech by se celá věc řešila ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou. Tak vážný případ se zatím nestal. Prvotní náznaky záškoláctví jsou hned přísně řešené už třídními učiteli. Je několik žáků, u nichž je nemluvených více jak deset hodin a pouze jeden student, u něhož je neomluvených více jak 25 hodin. Šikana se ve škole objevuje sporadicky, protože škola dbá na dobré vzájemné vztahy. Přes veškeré kurzy osobnostní a sociální výchovy se více objevují problémy v oblasti špatné komunikace ve třídě, mezi dívkami a chlapci, mezi skupinkami žáků a zvýšila se hlavně až nepřirozená rivalita mezi třídami. Tento problém, který se vyskytuje skoro u všech tříd za školní rok, se jeví jako vážný a řeší se s třídními učiteli a pracovníky poradenského centra. Zatím se daří vše zdárně řešit, i když asi v šesti případech musela být konzultace ve třídě provedena opakovaně, v jednom případě dokonce čtyřikrát, než došlo k nápravě. Díky rozsáhlé prevenci

39

v drogové oblasti, není na škole s požíváním drog žádný problém. Ve volném čase mimo školu možná studenti koketují s vyzkoušením kouření marihuany, ale žádný přímý poznatek o tom není. Studenti mají k dispozici anonymní internetovou schránku, kterou pravidelně využívají. Otázky a dotazy jsou v celém spektru výukových a výchovných problémů i z oblasti sociálně patologických jevů. Tyto záležitosti pak pracovníci poradenského pracoviště projednají a přenesou informace na třídní učitele, kteří daný problém projednají. Pokud je to specifická záležitost, reagují na to pracovníci poradenského pracoviště různými rozhovory a besedami (rozhovory pracovníků poradenského pracoviště školy č. 2). Týmová spolupráce Spolupráce jednotlivých členů týmu poradenského pracoviště je na velmi vysoké úrovni, velmi kvalitní je také spolupráce s ostatními pedagogy. Vedení školy poskytlo školnímu psychologovi a speciálnímu pedagogovi kvalitní zázemí a podmínky, ve kterých společně s výchovnými poradci a školním metodikem prevence v rámci týmu řeší veškeré problémy vyskytující se ve škole s patřičným nadhledem. Problémy se objevují při komunikaci s rodiči, kteří si mnohdy nepřipouštějí problémy svého dítěte. Členové poradenského týmu se společně scházejí dle možností jedenkrát za dva měsíce, ale v případě vážnějších problémů se kontaktují ihned. Dvakrát ročně se konají dvoudenní výjezdové semináře pedagogů školy, na kterých se podílejí pracovníci poradenského pracoviště. Tato setkání mají za cíl rozvíjení vzájemné spolupráce a posilování pocitu sounáležitosti a společenství školy. Veškerá činnost poradenského pracoviště i vyučujících pedagogů je na tomto gymnáziu zaměřena v co největší míře na prevenci. Důsledně se u všech pedagogů školy a členů týmu poradenského pracoviště podporuje otevřený a přátelský vztah studenta a učitele, podporuje se rozvoj osobnosti člověka a vzájemné komunikace. Pracovníci procházejí každým druhým rokem odborným školením a podstupují různé doplňkové speciální kurzy. Zatím nebylo potřeba řešit problémy využitím služeb jiných odborníků nebo specializovaných pracovišť. Pedagogové a výchovní poradci si velmi pochvalují přítomnost školních psychologů na škole (rozhovory pracovníků poradenského pracoviště školy č. 2).

40

5. 3 Charakteristika školy č. 3 Gymnázium se nachází v centru krajského města, má v současné době 20 tříd s 605 studenty, které vzdělává 60 pedagogických pracovníků. Výuka probíhá ve větší míře formou interaktivního vyučování. Je zde 14 tříd čtyřletého studia a 6 tříd šestiletého studia. Škola má již připravené a schválené školní vzdělávací programy. 5. 3. 1 Školní poradenské pracoviště Na škole je výchovný poradce a školní metodik prevence. Od listopadu školního roku 2008-2009 přibyla na gymnáziu funkce koordinátora práce s talenty. Výchovný poradce a školní metodik prevence mají k pedagogickému vzdělání odborné dvouleté vzdělání a další doplňkové kurzy a semináře, které si pravidelně doplňují (např. právní minimum pro výchovné poradce, školení o šikaně) (webová stránka školy č. 3). 5. 3. 2 Náplň práce výchovného poradce Výchovný poradce je organizátorem a koordinátorem vzájemné spolupráce, a zabezpečuje prvotní kontakt jak se studenty, tak s jejich právními zástupci a podle typu problému doporučuje další postup a odbornou péči. Výchovný poradce má pro studenty pevně stanovenou pravidelně 1 konzultační hodinu denně. Pro rodiče a právní zástupce studentů je vyčleněna 1 konzultační hodina týdně, v případě nutnosti po domluvě ihned. Celkově má vyčleněny čtyři hodiny týdně. Výchovné a kariérní poradenství - hlavní oblasti činnosti: - podpora studentů při studiu, - profesionální orientace a instrukce k přijímacímu řízení na VŠ a VOŠ, - zabezpečení týmové spolupráce v rámci pedagogického sboru, - spolupráce se školním metodikem prevence, - informačně-osvětová činnost (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 3). 5. 3. 3 Náplň práce školního metodika prevence Školní metodik prevence má vyčleněny čtyři hodiny týdně. Pro studenty je pevně stanovena pravidelně jedna konzultační hodina denně. Pro rodiče a právní zástupce

41

studentů je vyčleněna jedna konzultační hodina týdně. Je hlavním organizátorem a koordinátorem spolupráce mezi studenty, metodikem a zabezpečuje prvotní kontakt jak se studenty, tak s jejich právními zástupci a podle typu problému doporučuje další postup a odbornou péči. Zabezpečuje a organizuje preventivní programy podle výběru a potřeb tříd, víkendový výjezd pro zájemce z 1. ročníků, seznámení se, jak pomoci druhým, který se těší se opakovaně zájmu studentů. Dále se podílí na organizaci a uskutečňování adaptačních kurzů u prvních ročníků, které slouží k snadnějšímu začlenění do nového kolektivu, k prohloubení komunikace, i díky odbornému vedení pracovníků P-centra (webová stránka poradenského pracoviště školy č. 3). 5. 3. 4 Koordinátor práce s talenty Projektem na vyhledávání talentů se zabývá jiný pracovník školy, který není přímo členem týmu poradenského pracoviště, ale velkou měrou usnadňuje práci výchovnému poradci hlavně v oblasti vyhledávání talentů, ale i v oblasti kariérového poradenství Spolupracuje nejen s třídními učiteli, výchovným poradcem, ale i s rodiči. Jeho práce spočívá v objevení talentovaných žáků, zprostředkovává kontakty a vytváří další možnosti pro jejich práce. Gymnázium má partnerskou spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně, která pomáhá při objevování talentů. Zároveň Masarykova univerzita prezentuje blíže vysokou školu a studijní obory pro další volbu studia studentů (rozhovor s koordinátorem školy č. 3). 5. 3. 5 Analýza práce poradenských pracovníků na škole č. 3 Z rozhovorů s výchovným poradcem a školním metodikem prevence vyplynuly nejčastěji řešené problémy, které při své činnosti řeší. Skutečnost Na začátku školního roku při prvních třídních schůzkách jsou ve spolupráci s pracovníkem P-centra rodiče studentů informováni o možné spolupráci v oblasti rizikového a problémového chování studentů. Tato možná spolupráce pracovníka P-centra s rodiči je anonymní bez přítomnosti zástupců školy. Rodiče této možnosti bohužel moc nevyužívají. Pokud poté vzniknou problémy, ať výchovné nebo výukové, pak teprve rodiče žádají o kontakt na toho poradenské centrum. 42

Vzhledem k počtu studentů se kriminalita nevymyká průměru z minulých let, ale také se ani nesnižuje. Kouření a pití alkoholu má lehce zvyšující tendenci vycházející z volné dostupnosti alkoholu a tabáku, navíc toto jednání nepřímo podporují sami rodiče žáků. Je zde rovněž podezření na příležitostné experimentování s kouřením marihuany, ale děje se tak ve volném čase studentů, kdyby si je měli ohlídat a zaměstnat jejich rodiče. Konkrétní projevy užívání návykových látek jsme ve škole neřešili. Je to úzce spjato s uvolněnější morálkou v celé společnosti. Objevuje se ale velmi inteligentní šikana, kdy dochází k zesměšnění spolužáků, odmítnutí jakékoli spolupráce ostatními studenty a vypuzení tak žáka z kolektivu třídy. Dalším velkým, nově vznikajícím problémem, je nevraživost mezi jednotlivými kolektivy uvnitř třídy a třídami navzájem, které se s obtížemi řeší ve spolupráci s výchovným poradcem a třídním učitelem, ne vždy ke spokojenosti pedagogického sboru. Velký vliv zde hraje ekonomické zázemí rodičů studentů. Každoročně ve všech třídách dochází k různým rozbrojům hlavně mezi třídami, ale narůstají spory i mezi skupinami žáků uvnitř tříd. Tak zvané kastování je zapříčiněno rozdílnými ekonomickými poměry rodičů žáků, kteří jim poskytují skoro vše, co chtějí, a žáci méně majetných rodičů jsou pak z těchto kolektivů vylučováni. Poslední dobou musí být třída a její kolektiv několikrát třídními učiteli za asistence výchovného poradce instruováni, jak se mají mezi sebou chovat. Jednorázový pohovor většinou nestačí. Výukové problémy mají vzrůstající tendenci. Na gymnázium chodí studovat i méně schopní studenti, aby měli střední školu a velkou měrou na popud svých rodičů, kteří si nepřipouští menší znalostí svých dětí. Nepatrně se zvyšuje počet výchovných problémů, které jsou spjaté se špatnými vztahy v rodinách. To se odráží ve slabších studijních výsledcích a stranění se kolektivu. Veškeré tyto problémy se nejlépe řeší společně se studentem, výchovným poradcem a třídním učitelem. Pokud nedojde k vyřešení problému, pak se teprve pozvou do školy rodiče studenta. Problematika se za jejich přítomnosti rozebere a poskytne se jim případně kontakt na pracovníky specializovaných pracovišť, které jsou schopné vážné problémy řešit. Počty anorexie a bulimie u děvčat, nemají vzrůstající tendenci. Pokud se problémy objeví, hlavní je poznatek od vyučující z tělocviku nebo třídního učitele, tak se promluví se studentem za přítomnosti třídního učitele a metodika prevence a studentka se více sleduje. Věc třídní učitel oznámí rodičům, kteří většinou o tomto problému nevědí a ani si ho většinou nepřipouští. Pokud se nezdá vyučujícím v krátkém časovém období náprava nebo studenti sami poukážou na zvláštní chování jejich 43

spolužačky, povolá se psycholog nebo odborníci z P-centra a okamžitě se vyrozumí rodiče. Studentka je předána psychologovi, který školu průběžně dle daných možností informuje. (rozhovor s pracovníky poradenského pracoviště školy č. 3). Na různé problémy je poukazováno hlavně ze strany třídních a odborných učitelů, velmi málo ze strany studentů a nejméně poznatků je od rodičů, kteří si problémy svých dětí málokdy připouští. Spolupráce s rodiči je tak na 50 %. Někteří nejeví žádný zájem o spolupráci se školou. Náznaky a vzniklé drobné problémy jsou řešeny se studentem, třídním učitelem a výchovným poradcem nebo školním metodikem prevence. Složitější případy jsou konzultovány s odborníky P-centra, případně odborníky z jiných institucí a jsou vyrozumíváni rodiči studenta, kterým je následně po pohovoru ve škole nabídnuta možná spolupráce s danými odborníky a poskytnuty kontakty na tyto odborníky. Znalosti odborných institucí jsou využíváni při řešení výchovných problémů, anorexie a bulimie u studentek, také při vážnějších případech výukových problémů, které se nedaří řešit vyučujícími, výchovným poradcem nebo školním metodikem prevence. Záškoláctví studentů má vzrůstají tendenci a nedaří se toto množství snížit. Studentům mladším osmnácti let někteří rodiče podepisují omluvené hodiny, ač ví, že děti ve škole nebyly. Spolupráce s těmito rodiči dětí je na nízké úrovni a nedaří se zlepšovat. Starší studenti si omluvenky píší sami. Třídní učitelé toto pravidelně projednávají na třídnických hodinách a poukazují na to i na třídních schůzkách s rodiči. Tito většinou ale patří mezi ty, kteří se za celý rok na své dítě nepřijdou ani zeptat. Když se zvyšuje absence žáků, která je velmi často tolerována rodiči, narůstá pak snaha žáků, vyhýbat se řešení zadaných úkolů i jiným problémům. Neschopnost umět se vyrovnat s neúspěchem vede žáky k nekolegiálnosti, účelovým podvodům, projevům agrese i náznaku šikany ve třídách. Daří se zapojovat více studentů do volnočasových aktivit (výtvarné, literární, olympiády, kroužky, soutěže, pořádání výstav, exkurzí). Stále ale rozhodující je a bude pro jejich formování funkční rodina! Ve škole pracuje školní senát jako zástupce studentů, který svou činnost zaměřuje na řadu sportovních akcí a podporu charitativních organizací. Senát směřuje k lepší spolupráci a komunikaci ve škole i tvorbou školního časopisu, organizováním tematických besed. Velmi důležitá je preventivní činnost vykonávaná různými preventivními programy. Toto je hlavním cílem výchovného poradce a školního metodika prevence. 44

Kvalitní prevencí se předejde mnohým budoucím problémům, nebo se aspoň jejich počet sníží. Námaha a vložené investice při řešení vzniklých problémů jsou pak menší. Ke zlepšení komunikace s rodičovskou veřejností se pokusíme i prostřednictvím webových stránek školy s odkazy na spolupráci s odborníky (rozhovor s pracovníky poradenského pracoviště školy č. 3). Týmová spolupráce Škola velmi dobře spolupracuje s odbornými pracovníky z různých institucí a organizací jako je P-centrum, Odbor prevence Městské policie, ACET Hlinsko-Sex, Aids a vztahy, PEER program a Anabell. Spolupráce školního metodika prevence a výchovného poradce je na velmi dobré úrovni. Vztahy mezi pracovníky poradenského pracoviště a ostatními pedagogy až tak dobré nejsou, mohly by být lepší. Je potřebná okamžitá komunikace ze strany třídních učitelů s výchovným poradcem nebo školním metodikem prevence, v případě už jen náznaku jevícího se problému. Toto zde stále chybí. Rezervy jsou v intenzivnějším zapojení všech členů školního sboru do realizace minimálního preventivního programu. Především třídní učitele, kteří své třídy znají nejlépe a mohli by tak i ovlivňovat a být více nápomocni školnímu metodiku prevence, při včasném odhalování nežádoucích jevů ve třídě, aby bylo možno předejít jejich negativnímu působení co nejdříve! Ke zlepšení spolupráce mezi třídními učiteli i pracovníky poradenského pracoviště snad pomůže i vhodně koncipovaný dotazník. Pomohly by i jiné metodické návody odborníků v přehlednějším zmapování situace ve třídě, pojmenování problému a následnému snadnějšímu řešení nápravy. Společná slova výchovného poradce a školního metodika prevence na závěr pohovorů byla vzájemně stejná. Oba se společně shodli, že nejideálnější by bylo, zabezpečit na škole pravidelnou přítomnost speciálního pedagoga nebo školního psychologa, protože poradenskou činnost sami obtížně zvládají. Byla by to účinná pomoc pro všechny pedagogy, žáky i rodiče, při řešení problémových situací, kterých není zrovna málo. Poradenská práce by se v širším týmu rozdělila a více zefektivnila. Školou je vypracovaný grant na školního psychologa, ale rozhodnutí je nyní na jiných. (rozhovor s pracovníky poradenského pracoviště školy č. 3).

45

6 DISKUZE Všechny tři školy, ve kterých probíhalo průzkumné šetření, se v rámci poradenského pracoviště zaměřily hlavně na kvalitní prevenci formou různých adaptačních kurzů, přednášek, besed a podporu volnočasových aktivit žáků. Dle mého zjištění, které vyplynulo z dostupných materiálů a hlavně z pohovorů s jednotlivými pracovníky týmů poradenských pracovišť v daných školách, je možné obsáhnout složitost a náročnost práce poradenského pracoviště jedním nebo dvěma odborně zdatnými pracovníky pouze v menší škole s nižším počtem studentů, která sídlí v menším městě a složitějších problémů je tu méně. Ve školách velkých měst, při vysokém početním stavu studentů, kteří mají různé rodinné a sociální zázemí, je nutné mít kvalitní tým poradenského pracoviště se všemi odbornými pracovníky. K výchovnému poradci a školnímu metodiku prevence nezbytně patří speciální pedagog a psycholog. V těchto školách je také větší předpoklad možných problémů. K tomuto závěru jsem dospěl po rozhovoru s pracovníky poradenského pracoviště gymnázia, kde nebyl přítomen školní speciální pedagog ani školní psycholog, protože sami poukazovali na nutnost zapojení těchto specialistů do výchovně vzdělávacího procesu jejich školy. Pouze s jejich přímou spoluprací se podaří předcházet a snižovat počet problémů, ať už výchovných nebo výukových. Přítomnost odborných pracovníků ve škole se může odrazit také v kvalitnější týmové spolupráci nejen při řešení problémů studentů. Slabinou výchovného poradce a metodika prevence bývá i spolupráce s učiteli. Pokud jsem toto mohl porovnat s poradenským pracovištěm gymnázia, kde v týmu spolupracovali speciální pedagog a školní psycholog, ukázalo se, že

na

tomto

gymnáziu

vládla

klidnější

atmosféra,

vzájemné

vztahy

mezi spolupracovníky v týmu a ostatními pedagogy byly na velmi vysoké úrovni a jen utvrzovali nutnost a opodstatněnost mít v poradenském pracovišti na všech větších školách náležité odborníky. Činnost členů týmu poradenských pracovišť je legislativně vymezená vyhláškou č. 72/2005 Sb. Tato náplň práce se výrazně liší podle umístění školy v regionu, velikostí, typem a zaměřením školy. Důvodem převahy vzdělávacích problémů může být aktuální tendence přijímat studenty, kteří zdaleka nedisponují úrovní nadání, které by bylo vhodné ke studiu na této škole. Tato skutečnost pak navyšuje počty

46

výchovných a výukových problémů a sociálně patologických jevů, které musí pracovníci poradenských pracovišť řešit. Vyhláška č. 72/2005 Sb. je psána všeobecně pro všechny typy škol, takže nelze přesně srovnávat činnost pracovníků poradenských pracovišť ze středních odborných učilišť, středních odborných škol a gymnázií. Na odborných učilištích bude méně problémů výukových, protože jsou tam kladeny menší požadavky na vědomosti než na gymnáziu, ale jistě budou mít větší problémy se záškoláctvím a výchovnými problémy, které jsou na gymnáziích řešeny minimálně. Školní poradenská pracoviště v gymnáziích soustředí svou práci zejména na preventivní a poradenskou činnost, na řešení výchovných a výukových problémů. Při začleňování odborných pracovníků do týmů školních poradenských pracovišť jistě hraje velkou roli nedostatek finančních prostředků a ochota vedoucích pracovníků, uvolnit tuto částku. Myslím si, že finanční prostředky vložené do kvalitního poradenství a prevence formou přítomnosti vynikajících odborníků, se mnohonásobně vrátí při řešení různých výchovných a výukových problémů, které se mohou v budoucnu na školách objevit a jistě se i objevují.

47

7 ZÁVĚR Výchovné poradenství realizované na středních školách je důležitou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Pedagogové a pracovníci poradenských pracovišť na výše uvedených středních školách začínají představy v primární prevenci uvádět do praxe. Je zřejmé, že i přes problémy které na svých gymnáziích řeší, dosahují dobrých výsledků. Byl jsem potěšen přístupem jednotlivých pracovníků, kteří i přes jejich značnou pracovní vytíženost se mnou se zájmem diskutovali a poskytli mi potřebné informace na nastíněné téma. U mnohých jsem intenzívně vnímal značné zaujetí pro jejich práci a snahu být pro většinu lidí ve svém okolí nějak užitečný, tak si představuji odborníky na svém místě. Je jen na uvážení škol, s ohledem na jejich finanční prostředky a závažnost problematiky při řešení výukových a výchovných problémů a sociálně patologických jevů svých studentů, zda zapojí do týmu poradenského pracoviště také školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga. V tomto případě by se měly patřičné finanční prostředky najít.

48

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ČÁP, J. Psychologie mnohostranného vývoje člověka. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 290 s. ISBN 80-04-22967-0. ČAČKA, O. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno : Doplněk, 2000. 378 s., ISBN 80-7239-060-0. FIŠER, S., ŠKODA, J. Speciální pedagogika. Praha : Triton, 2008. 205 s. ISBN 978-80-7387-014-0. JELÍNEK, J. a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 1. vyd. Praha : Leges, 2009. 1216 s. s. 163, 354-365. ISBN 978-80-87212-22-6. JŮVA, V. et al. Základy pedagogiky pro doplňující pedagogické studium. Brno : Paido, 2001. 118 s. ISBN 80-85931-95-8. KLÍMOVÁ, M. a kolektiv Teorie a praxe výchovného poradenství. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1987. ISBN 14-603-87. KOHOUTEK, R. Rozhovor ve výchovném poradenství. Brno : pedagogickopsychologická poradna města Brna, 1989. 44 s. NVMB 37 – 1989 136. KOHOUTEK, R. Výchovné poradenství. 1. vyd. Brno : MZLU, 2008. 94 s. ISBN 978-80-7375-186-9. KOLÁŘ, M. Skrytý svět šikanování ve školách. Praha : Portál, 1997. 128 s. ISBN 80-7178-123-1. KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha : Portál, 2001. 157 s. ISBN 80-7178-513-x. KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. Prostředí-člověk-výchova. Brno : Paido, 2001. ISBN 80-7315-004-2 KYRIACOU, Ch. Řešení výchovných problémů ve škole. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 152 s. ISBN 80-7178-945-3. Překlad z angl. originálu Helping Troubled Pupils, 2003. Přeložila D. Tomková. LINHART, J. Velký sociologický slovník. 2 svazky. Praha : Karolinum Universita Karlova, 1996. 2374 s. ISBN 80-7184-311-3. NOVÁK, P., MIOVSKÝ, M., ŠŤASTNÁ, L. Mediální obraz konopných drog v souvislosti s kriminální činností. Adiktologie-odborný časopis pro prevenci, léčbu a výzkum závislostí, Tišnov : Sdružení SCAN, 2009. roč. 9, č. 4, s. 189-244. ISSN 123-3841. OURODA, S. Sociologie. 1. vyd. Brno : MZLU, 2004. 160 s. ISBN 80-7157-766-9.

49

PAVLÍČKOVÁ, H. Sociální psychologie. dotisk 2. nezměn. 1. vyd. Brno : MZLU, 1992. 56 s. ISBN 80-7157-304-3. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 2. rozšíř. a přeprac. vyd. Praha : Portál, 1998. 330 s. ISBN 80-7178-252-1. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8. ŠINDLÁŘOVÁ, J. Sociologie výchovy – vybrané kapitoly. 1. vyd. Brno : MZLU, 2002. 48 s. ISBN 80-7157-583-6. ÚZ úplné znění č. 745 Školství. Ostrava : SAGIT a.s., 2009. 480 s. s. 216-227. ISBN 978.80-7208-771-6. Zákon. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Sbírka zákonů. Praha : Ministerstvo vnitra p. o., roč. 2004, částka 190, s. 10262-10324. Internetové zdroje FREIBERGOVÁ, Z. Struktura systému poradenských služeb v ČR. In Systém poradenských služeb v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti v České republice [online]. Praha: Národní informační středisko pro poradenství, 2005, s. 2 [Cit.19.4.2010] Dostupné z www: . MAREŠ, J. Situace školní psychologie v ČR [online][Cit.18.4.2010]. Dostupné z www: . Minimální preventivní program [online]. Brno: Pedagogicko-psychologická poradna. [Cit.10.2.2010]. Dostupný z www: ŠVANCAR, R. Jakou budoucnost mají školní poradenská pracoviště? [online]. [Cit.19.4.2010]. Dostupné z www: . 50

Webová stránka školy č. 1 Webová stránka školy č. 2 Webová stránka školy č. 3 Webová stránka poradenského pracoviště školy č. 1. Webová stránka poradenského pracoviště školy č. 2.

Webová

stránka poradenského pracoviště školy č. 3. ZAPLETALOVÁ, J. Činnost školních psychologů na střední odborné škole [online]. [Cit.19.4.2010]. Dostupné z www: .

51

9 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Dotazník na poradenské pracoviště školy Příloha č. 2 - Vyhláška č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních - standardní činnosti pracovníků poradenského pracoviště (ÚZ úplné znění č. 745 Školství).

Příloha č. 1 Žádost o spolupráci v poskytnutí níže uvedených údajů za II. pololetí školního roku 2008/2009. Základní údaje o škole – typ školy (technický, zdravotní, soukromá škola, s náboženskou výchovou). Počet studentů v jednotlivých ročnících dle druhu studia (oboru), počty dívek a chlapců. Pokud má škola vlastní internát, kolik je zde chlapců a dívek. Náplň práce výchovného poradce, školního metodika prevence sociálně patologických jevů, školního psychologa, školního sociálního pedagoga. Záleží na škole, zda je tam ten který pracovník. Zda jsou tito pracovníci na plný nebo zkrácený pracovní úvazek (společně s funkcí pedagoga). Jaká je případná spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou nebo jinými zařízeními. Jaké problémy škola má, které problémy nejvíce řeší. Stačí početní vyjádření jednotlivých problémů (3x záškoláctví), případně poznačit ve kterých ročnících. Jak spolupracuje s rodiči, s PPP, kolik případů řeší s PPP, jak případné problémy vyřešeny (např. záškoláctví řešeno společně s rodiči, student je v pořádku – 2x). Kolik případů řeší škola sama jen se studenty a kolik ve spolupráci s rodiči. Jestli škola pořádá nějaké přednášky (prevence drog), příp. zaměření se na nějaký problém v některém předmětu, jaké a kolik. Prosím informace zaslat na e-mailovou adresu Děkuji

Hudec Rostislav

52

Příloha č. 2 1. Standardní činnosti výchovného poradce Poradenské činnosti: a) koordinace mezi hlavními oblastmi kariérového poradenství - kariérovým vzděláváním a diagnosticko-poradenskými činnostmi zaměřenými k volbě vzdělávací cesty žáka, b) základní skupinová šetření k volbě povolání, administraci, zpracování a interpretaci zájmových dotazníků v rámci vlastní odborné kompetence a analýzy preferencí v oblasti volby povolání žáků, c) individuální šetření k volbě povolání a individuální poradenství v této oblasti, d) poradenství zákonným zástupcům s ohledem na očekávání a předpoklady žáků, e) spolupráce se školskými poradenskými zařízeními (poradna, centrum) a středisky výchovné péče při zajišťování poradenských služeb přesahujících kompetence školy, f) zajišťování skupinových návštěv žáků školy v informačních poradenských střediscích úřadů práce a poskytování informací žákům a zákonným zástupcům o možnosti individuálního využití informačních služeb těchto středisek. 2) Vyhledávání a orientační šetření žáků, jejichž vývoj a vzdělávání vyžadují zvláštní pozornost a příprava návrhů na další péči o tyto žáky. 3) Zajišťování nebo zprostředkování diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb (vstupní a průběžné) a intervenčních činností pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. 4) Příprava podmínek pro integraci žáků se zdravotním postižením ve škole, koordinace poskytování poradenských služeb těmto žákům školou a školskými poradenskými zařízeními a koordinace vzdělávacích opatření u těchto žáků. 5) Poskytování služeb kariérového poradenství žákům/cizincům se zřetelem k jejich speciálním vzdělávacím potřebám. Metodické a informační činnosti: 1) Zprostředkování nových metod pedagogické diagnostiky a intervence. 2) Metodická pomoc pedagogickým pracovníkům školy v otázkách kariérového rozhodování žáků, integrace, individuálních vzdělávacích plánů, práce s nadanými žáky 3) Předávání odborných informací z oblasti kariérového poradenství a péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami pedagogickým pracovníkům školy. 4) Poskytování informací o činnosti školy, školských a dalších poradenských zařízeních 53

v regionu, o jejich zaměření, kompetencích a o možnostech využívání jejich služeb žákům a jejich zákonným zástupcům. 5) Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči dalších poradenských zařízení a jejich zajištění v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. 6) Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti výchovného poradce, navržená a realizovaná opatření. 2. Standardní činnosti školního metodika prevence Metodické a koordinační činnosti: 1) Koordinace tvorby a kontrola realizace preventivního programu školy. 2) Koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, prekriminálního a kriminálního chování, projevů sebepoškozování a dalších sociálně patologických jevů. 3) Metodické vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů (vyhledávání problémových projevů chování). 4) Koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů. 5) Koordinace přípravy a realizace aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců; prioritou v rámci tohoto procesu je prevence rasizmu, xenofobie a dalších jevů, které souvisí s otázkou přijímání kulturní a etnické odlišnosti. 6) Koordinace spolupráce školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence sociálně patologických jevů, s metodikem preventivních

aktivit

v

poradně

a

s

odbornými

pracovišti

(poradenskými,

terapeutickými, preventivními, krizovými, a dalšími zařízeními a institucemi), které působí v oblasti prevence sociálně patologických jevů. 7) Kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči v případě akutního výskytu sociálně patologických jevů. 8) Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence sociálně patologických jevů v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. 9) Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření. 54

Informační činnosti 1) Zajišťování a předávání odborných informací o problematice sociálně patologických jevů, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogickým pracovníkům školy. 2) Prezentace výsledků preventivní práce školy, získávání nových odborných informací a zkušeností. 3) Vedení a průběžné aktualizování databáze spolupracovníků školy pro oblast prevence sociálně patologických jevů (orgány státní správy a samosprávy, střediska výchovné péče, poradny, zdravotnická zařízení, Policie ČR, orgány sociální péče, dalších zařízení a instituci). Poradenské činnosti 1) Vyhledávání a orientační šetření žáků s rizikem či projevy sociálně patologického chování; poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťování péče odpovídajícího odborného pracoviště (ve spolupráci s třídními učiteli). 2) Spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje sociálně patologických jevů u jednotlivých žáků a tříd a participace na sledování úrovně rizikových faktorů, které jsou významné pro rozvoj sociálně patologických jevů. 3) Příprava podmínek pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými školskými zařízeními. 3. Standardní činnosti školního psychologa Diagnostika, depistáž 1) Spolupráce při zápisu do 1. ročníku základního vzdělávání. 2) Depistáž specifických poruch učení v základních a středních školách. 3) Diagnostika při výukových a výchovných problémech žáků. 4) Depistáž a diagnostika nadaných dětí. 5) Zjišťování sociálního klimatu ve třídě. 6) Screening, ankety, dotazníky ve škole. Konzultační, poradenské a intervenční práce 1) Péče o integrované žáky (pomoc při sestavování individ. vzdělávacího plánu, vedení). 55

2) Individuální případová práce se žáky v osobních problémech (konzultace, vedení). 3) Krizová intervence, zpracování krize pro žáky, pedagogy a zákonné zástupce. 4) Prevence školního neúspěchu žáků (náprava, vedení, apod.). 5) Kariérové poradenství u žáků. 6) Techniky a hygiena učení (pro žáky). 7) Skupinová a komunitní práce s žáky. 8) Koordinace preventivní práce ve třídě, programů pro třídy apod. 9) Podpora spolupráce třídy a třídního učitele. 10) Individuální konzultace pro pedagogické pracovníky v oblasti výchovy a vzdělávání. 11) Konzultace se zákonnými zástupci při výukových a výchovných problémech dětí. 12) Pomoc při řešení multikulturní problematiky ve školním prostředí. Metodická práce a vzdělávací činnost 1) Participace na přípravě programu zápisu do 1. ročníku základního vzdělávání. 2) Metodická pomoc třídním učitelům. 3) Pracovní semináře pro pedagogické pracovníky (konzultace a metodické vedení). 4) Účast na pracovních poradách školy. 5) Koordinace poradenských služeb poskytovaných ve škole (výchovný poradce, školní metodik prevence, třídní učitelé). 6) Koordinace poradenských služeb mimo školu a spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, zdravotnickými a dalšími zařízeními. 7) Metodické intervence z psychodidaktiky pro učitele, včetně podpory při tvorbě školního vzdělávacího programu. 8) Besedy a osvěta (zákonným zástupcům). 9) Participace na přípravě přijímacího řízení ke vzdělávání ve střední škole. 10) Prezentační a informační činnost. 4. Standardní činnosti školního speciálního pedagoga Depistážní činnosti Vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich zařazení do speciálně pedagogické péče. Diagnostické a intervenční činnosti. 1) Diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáka (shromažďování údajů o žákovi, včetně anamnézy osobní a rodinné), analýza získaných údajů a jejich vyhodnocení. 2) Vytyčení hlavních problémů žáka, stanovení individuálního plánu podpory v rámci 56

školy a mimo ni (druh, rozsah, frekvenci, trvání intervenčních činností) 3) Realizace intervenčních činností, tj. a) provádění, eventuelně zajištění krátkodobé i dlouhodobé individuální práce se žákem (speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, činnosti reedukační, kompenzační, stimulační), b) provádění, eventuelně zajištění speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, činností reedukačních, kompenzačních, stimulačních se skupinou žáků, c) participace na vytvoření individuálního vzdělávacího plánu (v kooperaci s třídním učitelem, učitelem odborného předmětu, s vedením školy, se zákonnými zástupci žáka, se žákem a s ostatními partnery podpůrného týmu uvnitř i vně školy), d) průběžné vyhodnocování účinnosti navržených opatření, dle potřeby navržení a realizace úprav, e) úpravy školního prostředí, zajištění speciálních pomůcek a didaktických materiálů, f) zabezpečení průběžné komunikace a kontaktů s rodinou žáka (se zákonným zástupcem), g) speciálně pedagogické poradenské intervence a služby pro žáky, zákonné zástupce a pedagogické pracovníky školy, h) participace na kariérovém poradenství - volba vzdělávací cesty žáka - individuální provázení žáka, i) konzultace s pracovníky dalších poradenských zařízení. Metodické a koordinační činnosti 1) Příprava a průběžná úprava podmínek pro integraci žáků se zdravotním postižením ve škole - koordinace speciálně pedagogických poradenských služeb na škole. 2) Kooperace se školskými poradenskými zařízeními a s dalšími institucemi a odbornými pracovníky ve prospěch žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. 3) Participace na vytváření školních vzdělávacích programů a individuálních vzdělávacích plánů s cílem rozšíření služeb a zkvalitnění péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. 4) Metodické činnosti pro pedagogické pracovníky školy - specifika výuky a možnosti žáků dle druhu a stupně zdravotního postižení, návrhy metod a forem práce se žáky jejich zavádění do výuky, instruktáže využívání speciálních pomůcek a didaktických materiálů. 5) Koordinace a metodické vedení asistentů pedagoga ve škole

57