Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Likvidace pojistné události u nemovitostí – bytový dům poškozený požárem Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
prof. Ing. Jan Mareček, DrSc.
Petra Kaszová
Brno 2011
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma likvidace pojistné události u nemovitostí – bytový dům poškozený požárem, vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.
Brno, dne 16. 3. 2011
Petra Kaszová
Poděkování Děkuji hlavně své rodině a přátelům za podporu v celém průběhu mého studia, vedoucímu mé bakalářské práce panu prof. Ing. Janu Marečkovi, DrSc. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce. Dále bych ráda poděkovala Ing. Bc. Petru Jungovi za konzultace při vypracování bakalářské práce.
Abstrakt Práce se zabývá tématem likvidace pojistné události u nemovitostí. Pojistná událost v této práci byla způsobena požárem bytového domu. Tato pojistná událost se stala v listopadu roku 2010. První část bakalářské práce obsahuje terminologii a legislativu, která se k dané problematice vztahuje. Dále se zabývá zásadami místního šetření při likvidaci. Praktická část je zaměřena na vypracování samostatných likvidačních zpráv a obsahuje také praktická doporučení, aby k takovýmto pojistným událostem nedocházelo. V této části je důležitou součástí výpočet výše pojistného plnění, které bude vyplaceno pojištěnému. Výše pojistného plnění byla likvidátorem stanovena na částku 2 000 000 Kč. V druhé likvidační zprávě byla pojištěným navrhnuta výplata zálohy. Likvidátor uvedl výši této zálohy na 500 000 Kč. V přílohách je doplněna práce o projektovou dokumentaci a fotodokumentaci.
Klíčová slova : pojišťovnictví, likvidace, požár.
Abstract Work deals with issues of claims for property. Accident in the work of the fire was caused by an apartment building. This outstanding event occurred in November 2010. First section contains terminology and legislation related to that topic. It also deals with the principles of local inquiries in liquidation. Practical part focuses on the development of self-liquidation report and also contains practical recommendations in order to prevent events such insurance. In this section is an importatnt part of the calculation of the indemnity to be paid to the insured. The amount of indemnity was provided to the liquidator the amount of 2 000 000 CZK. In the second report of the liquidation, the insured was designed to pay the advance. The liquidator said the amount of deposit to 500 000 CZK. The appendices to supplement work on the project documentaion and fotodocumentation.
Key words : insurance, liquidation, fire.
Obsah 1 2 3
Úvod.......................................................................................................................... 9 Cíl práce.................................................................................................................. 10 Související terminologie a legislativa ..................................................................... 11 3.1 Pojištění .......................................................................................................... 11 3.1.1 Pojistná smlouva ..................................................................................... 12 3.1.2 Pojistitel .................................................................................................. 12 3.1.3 Pojistník .................................................................................................. 12 3.1.4 Pojistná událost ....................................................................................... 12 3.1.5 Pojistné plnění......................................................................................... 12 3.1.6 Pojistné.................................................................................................... 13 3.1.7 Škodovost................................................................................................ 13 3.2 Likvidace ........................................................................................................ 13 3.2.1 Činnost likvidátora.................................................................................. 13 3.2.2 Postup při likvidaci ................................................................................. 15 3.3 Požár ............................................................................................................... 15 3.3.1 Vícepodlažní objekty .............................................................................. 15 3.3.2 Zdolávání požáru .................................................................................... 16 3.3.3 Hasičský záchranný sbor ........................................................................ 17 3.3.4 Jevy u požáru .......................................................................................... 17 3.3.5 Pásma požáru .......................................................................................... 18 3.3.6 Fáze požáru ............................................................................................. 19 3.3.7 Šíření požáru ........................................................................................... 20 3.4 Parametry požáru (celý oddíl 3.4 citován dle [9]) .......................................... 21 3.4.1 Lineární rychlost šíření požáru ............................................................... 21 3.4.2 Plocha požáru.......................................................................................... 22 3.4.3 Obvod požáru.......................................................................................... 22 3.4.4 Výška plamene........................................................................................ 22 3.4.5 Teplota požáru ........................................................................................ 22 3.4.6 Rychlost vyhořívání ................................................................................ 23 3.4.7 Výměna plynů......................................................................................... 23 3.4.8 Tepelné sálání ......................................................................................... 23 3.4.9 Zakouření ................................................................................................ 23 4 Zásady likvidačního šetření .................................................................................... 24 5 Vypracování zprávy likvidace za pomocí technické dokumentace ........................ 25 5.1 Pojistná smlouva týkající se pojistné události ................................................ 25 5.2 Likvidace pojistné události ............................................................................. 26 5.2.1 Potvrzení o požáru od hasičského záchranného sboru (dále jen HZS)... 26 5.2.2 Zásah HZS .............................................................................................. 26 5.2.3 Záznam o zahájení úkonů trestního řízení .............................................. 27 5.2.4 První zasedání vlastníků bytů po požáru (zpráva) .................................. 28 5.2.5 Zápis ze schůze pracovního výboru 15. 11. 2010................................... 29 5.2.6 První zpráva likvidační společnosti ........................................................ 29 5.2.7 Druhá zpráva likvidační společnosti (dolikvidace) ................................ 30 6 Praktická doporučení .............................................................................................. 31 6.1 Protipožární opatření....................................................................................... 31 6.2 Přehled přenosných hasicích přístrojů (celý oddíl je citován dle [11]) .......... 34 6.2.1 Vodní hasicí přístroj................................................................................ 34 6.2.2 Pěnový hasicí přístroj.............................................................................. 34
6.2.3 Práškový hasicí přístroj........................................................................... 34 6.2.4 Halonový hasicí přístroj.......................................................................... 35 6.2.5 Sněhový hasicí přístroj............................................................................ 35 6.3 Doporučení hasičského záchranného sboru .................................................... 35 7 Projektová dokumentace......................................................................................... 36 8 Výpočet ceny s výkazem výměr sanační společnosti ............................................. 37 9 Diskuse a závěr ....................................................................................................... 38 9.1 Diskuse............................................................................................................ 38 9.2 Závěr ............................................................................................................... 38 10 Seznam použité literatury a přílohy .................................................................... 40 10.1 Seznam použité literatury ............................................................................... 40 10.2 Přílohy............................................................................................................. 41 10.2.1 Příloha č. 1 .............................................................................................. 41 10.2.2 Příloha č. 2 .............................................................................................. 46 10.2.3 Příloha č. 3 .............................................................................................. 51 10.2.4 Příloha č. 4 .............................................................................................. 57
1
Úvod Pojišťovací činnost a likvidace pojistných událostí se řídí řadou zákonů
a vyhlášek. Jedná se zejména o zákony č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Důležitou součástí bakalářské práce se stala praktická část, zaměřující se na likvidaci skutečné pojistné události, která se stala v listopadu roku 2010 v Uherském Hradišti. Jedná se zde o pojistnou událost zapříčiněnou požárem bytového domu. Pomocí likvidační zprávy bylo zjištěno, že škoda na tomto bytovém domě byla stanovena na 2 000 000 Kč. Pojištěný žádal u pojistitele o zálohu na již probíhající opravy, tato záloha byla stanovena pomocí druhé likvidační zprávy na hodnotu 500 000 Kč. Z těchto zpráv dále vyplývá, že byly na základě označení velitele zásahu, který nalezl na místě požáru celkem čtyři místa se stopami po hořlavých kapalinách, zahájeny úkony trestního řízení proti neznámému pachateli. V závěru této bakalářské práce bylo analyzováno vyhotovení praktických doporučení, do kterých bylo zahrnuto protipožární opatření a doporučení hasičského záchranného sboru. Do příloh byla zahrnuta projektová dokumentace, která souvisí s případem likvidace pojistné události způsobené požárem bytového domu v Uherském Hradišti dne 6. 11. 2010. Další součástí je pak výpočet ceny sanačních prací i s výkazem výměr, která byla navržena pojištěnému vybraná sanační společnost.
9
2
Cíl práce V dnešní době se stává mnoho pojistných událostí, ovšem ne každý ví, jak probíhá
samotná likvidace. Cílem této bakalářské práce je vytvoření likvidační zprávy na základě technické a projektové dokumentace související s pojistnou událostí. Tato pojistná událost vznikla požárem bytového domu v Uherském Hradišti v listopadu roku 2010. Informace z průběhu likvidace jsou originální a získané přímo od likvidátora, který byl pověřen pojistitelem k vyšetření této pojistné události.
10
3
Související terminologie a legislativa Seznámení se základními pojmy, přiblížení informací, které se v této bakalářské
práci objeví.
3.1 Pojištění Patří zde především přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich. Dále jsem do pojišťovací činnosti zahrnula správu pojištění, likvidaci pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, nakládání s aktivy a uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazku pojišťovny. V zákoně je definovaná celá řada pojmů. Pojištěním a likvidací se zabývají zákony: 1. zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, 2. zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů, 3. zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, 4. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, 5. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 6. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 7. zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, 8. zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, 9. zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 10. zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Zákon
má
zde
praktický
dopad
na
členění
pojištění
na
škodová
a obnosová, zvláštní úprava pojištění majetku či pojištění osob s dalším vnitřním členěním. Zákon stanovuje rovněž informační povinnosti pojistitelů a některé jeho části mají harmonizační charakter, pokud jde například o právní úpravu soupojištění a vybraných pojištění.[1]
11
3.1.1
Pojistná smlouva Ve Sbírce zákonů byl v únoru 2004 vydán zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné
smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Tím byl završen dlouhodobý proces hledání optimálního začlenění úpravy pojistné smlouvy do českého právního řádu. Zákon nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2005, s výjimkou vybraných ustanovení, která nabyla účinnosti dne 1. 5. 2004 tak, aby bylo zajištěno bezporuchové fungování jednotného trhu členských států Evropské Unie. Jedná se o smlouvu o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. [2]
3.1.2
Pojistitel Pojistitelem se stává právnická osoba, která má oprávnění provozovat pojišťovací
činnost podle zvláštního zákona. Obvykle je pojistitelem pojišťovna. [3] 3.1.3
Pojistník Osoba, může být fyzická i právnická, která uzavřela pojistnou smlouvu
s pojistitelem a která se ve smlouvě zavázala platit pojistné za pojistnou ochranu. [3]
3.1.4
Pojistná událost Nahodilá skutečnost, u které je možnost vzniku, ale není jisté, zda v době trvání
pojištění, označeného v pojistné smlouvě, vůbec nastane nebo není známa doba jejího vzniku. Pojistná událost, která může nastat se blíže specifikuje v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává. Dochází s tím i k povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění sjednané pojistníkem. V případě vzniku pojistné události je pojistník povinen oznámit tuto skutečnost pojistiteli a zároveň podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události. [2]
3.1.5
Pojistné plnění Označuje se jako pojišťovnou vypočítaná a poskytnutá náhrada škody nebo části
škody vzniklé v důsledku pojistné události v neživotním pojištění (jedná se o pojištění škodové) nebo dohodnutá pojistná částka v životním pojištění, jehož účelem je získání obnosu. Pojistné plnění je pojišťovna povinna pojištěnému nebo poškozenému poskytnout v případě pojistné události, která splňuje podmínky dohodnuté v pojistné
12
smlouvě nebo podmínky uvedené v zákoně. I ukazatel pojistného plnění můžeme dělit na pojistné plnění za životní a za neživotní pojištění. [3]
3.1.6
Pojistné Pojistné stanovené na dohodnuté pojistné období. Po odečtení nákladů je
základem pro výpočet daně z příjmu komerční pojišťovny. Předpis pojistného označuje účetní seznam všech položek pojistného, které v daném čase mají být uhrazeny pojišťovně. Důležitý ukazatel výkonnosti každé komerční pojišťovny za příslušné období. Dle jeho výše se pojišťovny podílí na pojistném trhu konkrétního státu. Lze jej dělit na pojistné životního pojištění a na pojistné neživotního pojištění. [3]
3.1.7
Škodovost Vyjadřuje poměr mezi výší poskytnutých pojistných plnění a výší předepsaného či
přijatého pojistného. Udává se v procentech s tím, že by měla být menší než netto pojistné v procentech a rozhodně by neměla dosahovat 100 % přijatého pojistného. Lze ji členit na škodovost životního a neživotního pojištění. [2]
3.2 Likvidace Jedná se o souhrn všech pracovních postupů, jejich cílem je zjistit škodu a poskytnout pojistné plnění klientovi postiženého negativní nahodilou událostí. Likvidací se zabývá zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona. Tento zákon je v souladu se směrnicí 2002/92/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 9. 12. 2002 o zprostředkování pojištění, jejímž cílem je zabezpečit „evropský pas“ i pro pojišťovací zprostředkovatele na základě vymezených podmínek pro výkon této činnosti a zajistit nezbytnou ochranu spotřebitele. [1]
3.2.1
Činnost likvidátora Samostatný likvidátor pojistných událostí na základě smlouvy s pojišťovnou, jejím
jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění. Likvidátor musí být zapsán do registru, splňovat podmínky
13
důvěryhodnosti a podmínky stanovené pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. [4] Likvidátorem může být právnická i fyzická osoba. Fyzická osoba se považuje za důvěryhodnou, pokud splňuje následující podmínky: 1. je plně způsobilá k právním úkonům, 2. je bezúhonná: •
tzn. nebyla v posledních deseti letech před podáním žádosti o zápis do registru pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin,
•
nebo byla sice odsouzena pro takový trestný čin, ale její odsouzení bylo zahlazeno nebo se na ní z jiného důvodu nehledí, jako by nebyla odsouzena,
3. ohledně jejího majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, 4. nebyla v posledních pěti letech před podáním žádosti o zápis do registru členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby: • na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, • byl-li insolvenční návrh na majetek takové právnické osobě zamítnut proto, že majetek této právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo byl konkurs zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující, 5. nebylo jí odejmuto povolení k provozování činnosti samostatného likvidátora pro porušení podmínek. [1] Od 1. 4. 2006 vede Česká národní banka (dále jen ČNB) zvláštní registr, ve kterém musí být samostatní likvidátoři zapsáni. Takto zapsáni likvidátoři obdrží od ČNB osvědčení.ČNB informuje veřejnost o zrušení zápisu likvidátora v registru, a to vhodným způsobem a bez zbytečného odkladu. Likvidátor, jehož zápis byl takto zrušen pro porušení podmínek je povinen odevzdat osvědčení o tomto zápisu zpět na ČNB. Likvidátor si musí své odborné znalosti průběžně doplňovat. Vždy po pěti letech od ukončení odborného studia nebo vykonání odborné zkoušky a pak i po každých následujících pěti letech je likvidátor povinen absolvovat doškolovací kurz.
14
Právnická osoba se považuje za důvěryhodnou, splní-li následující podmínky: 1. všichni členové jejího statutárního a dozorčího orgánu splňují podmínky důvěryhodnosti stanovené pro fyzickou osobu, 2. nebylo jí odejmuto povolení k provozování činnosti samostatného likvidátora pro porušení podmínek stanovených výše uvedeným zákonem, 3. ohledně jejího majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku. [3]
3.2.2
Postup při likvidaci
1. fáze – ohlášení škody klientem, 2. fáze – registrace škody pojistitelem, 3. fáze – prověření škody likvidátorem, 4. fáze – likvidace pojistné události = výplata/odmítnutí pojistného plnění. [3]
3.3 Požár Definice § 1 písmeno m) vyhlášky č. 246/2001 Sb. Za požár se považují případy, které naplňují znaky požáru, přitom není rozhodující, zda a kým byl požár likvidován, došlo-li k samouhašení nebo byl-li požár nahlášen příslušnému hasičskému záchranného sboru kraje dodatečně. Za požár se považují také výbuchy hořlavých par, plynů a prachů bez následného plamenného hoření, pokud se nejednalo o fyzikální výbuch. Požár přírodních porostů (s výjimkou lesních), odpadů, demolic a vraků vozidel, vznícení potravin při vaření a vznícení sazí v komíně, pokud nevznikne škoda a nedojde k jeho rozšíření, k usmrcení či zranění osob nebo jejich ohrožení může být považován za požár dále nedošetřovaný. Pro účely požární ochrany se za požár považuje každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení či zranění osob nebo zvířat, anebo ke škodám na materiálních hodnotách. Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata nebo materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy. [5]
3.3.1
Vícepodlažní objekty Charakteristika: a. přítomnost velkého počtu osob, místností, rozdílný způsob využití jednotlivých prostor nebo podlaží,
15
b. rychlé šíření požáru a jeho zplodin, schodišťovými prostory, větracími, výtahovými a instalačními šachtami, c. nedostupnost vyšších podlaží vnější zásahovou cestou, d. šíření požáru po obvodovém plášti budovy, e. ohrožení okolí a nástupních ploch pro zásah padajícími konstrukcemi (sklo), f. různé instalační a technické rozvody ve sklepích, v technických podlažích, místnostech a podhledech, g. složitost a délka únikových a vnitřních zásahových cest, h. zvláštní vybavení podle charakteru budovy (klimatizace, vytápění), i. nebezpečí ztráty orientace, nebezpečí pádu a popálení. [6] 3.3.2
Zdolávání požáru Charakteristika: a. cílem činnosti jednotek při zdolávání požáru je: •
lokalizace požáru v případech, kdy bylo zásahem zamezeno dalšímu šíření požáru a síly a prostředky zasahujících jednotek jsou pro likvidaci požáru dostatečné a poté,
•
likvidace požáru až do ukončení nežádoucího hoření (požár) [§ 15 odst. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany],
b. jednotky
při
zásahu
používají
dokumentaci
zdolávání
požárů
[§ 27 odst. 1 písm. g) a § 34 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru, vyhláška o požární prevenci], c. zdolávání požáru zahrnuje hašení požáru použitím hasiv nebo odstraněním hořlavých látek, rozebíráním konstrukcí, odvětráním místa požáru od zplodin hoření (teplo, kouř). Součástí zdolávání požáru jsou další činnosti spojené zejména se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví hasičů a činnosti zajišťující nepřetržitou dodávku hasebních látek. Pro provedení uvedených činností se nasazují síly a prostředky na místě zásahu formou bojového rozvinutí,
16
d. při nasazování sil a prostředků velitel zásahu dbá, aby bylo dosaženo co nejúčelněji lokalizace a likvidace požáru. [7]
3.3.3
Hasičský záchranný sbor Nejlépe technicky vybavená záchranářská složka určená k odstraňování následků
mimořádných událostí (nenadálý částečně nebo zcela neovládaný časově a prostorově ohraničený děj, který vznikl v souvislosti s provozem technických zařízení, působením živelních
pohrom,
havárií,
neopatrným
zacházením
s nebezpečnými
látkami,
epidemiemi nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy lidí, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí). Operační středisko hasičského záchranného sboru je zároveň informační centrum Integrovaného záchranného systému. [8]
3.3.4
Jevy u požáru a. jevy stálé – jsou takové jevy s nimiž se setkáváme u každého hoření, tudíž i u požáru a patří mezi ně: •
výměna plynů – má zásadní vliv na rozvoj požáru a obsahuje jak přívod vzduchu potřebného k hoření, tak odvod zplodin hoření z místa hoření,
•
vznik a předávání tepla – při každém hoření vzniká teplo, které je předáváno do okolí prouděním, vedením nebo sáláním,
•
odhořívání látek – probíhá zpravidla těmito způsoby:
lineárním – charakteristické pro kapalné látky,
objemovým – charakteristické pro požáry plynů,
hmotnostním – charakteristické pro pevné látky,
b. jevy nestálé – jsou i takové jevy, se kterými se u požáru nemusíme vždy setkat: •
zřícení konstrukcí,
•
výbuchy,
•
vzkypění nebo erupce kapalin,
•
výrony plynů apod.,
•
přítomnost nebezpečných látek. [9]
17
3.3.5
Pásma požáru
Obr. č. 1 - rozdělení pásem a. Pásmo hoření Prostor, ve kterém probíhá vlastní hoření, ohraničený povrchem plamene a povrchem hořící látky. V některých případech je pásmo hoření ohraničeno konstrukčními prvky budov, stěnami nádrží a různých technologických zařízení. V případě bezplamenného hoření (žhnutí) pevných látek (koks, grafit, rašelina) se jim stává objem hořících částí. V tomto pásmu se činnost jednotek zaměřuje na přerušení hoření podle druhu použitého hasiva (nejčastěji ochlazováním) nebo odstranění hořících materiálů. b. Pásmo přípravy materiálů k hoření Navazuje bezprostředně na pásmo hoření a nejsou-li zde prováděna opatření, tak postupně přechází v pásmo hoření, což vlastně není nic jiného než šíření požáru. Vnější hranice pásma přípravy je obvykle vymezena působností sálavého tepla – radiací. Při rozdílu teplot pevného tělesa nebo při přímém dotyku rozšířeno ve směru této látky, například po ocelových konstrukcích. Hovoříme pak o sdílení tepla vedením – kondukcí. Pokud se tepelná energie předává mechanickým pohybem částic kapalin nebo plynů při jejich styku s hořlavou látkou, má to opět vliv na hranice pásma přípravy a jedná se o sdílení tepla prouděním – konvekcí. Jako vzor může sloužit předávání tepelné energie zplodinami hoření – kouřem. Hlavní činností jednotek v tomto pásmu se stává činnost zamezující šíření požáru, například ochlazování materiálů a konstrukci, odstraňování hořlavých látek nebo tlakových lahví.
18
c. Pásmo zakouření Prostor zaplněný kouřem, ztěžující práci zasahujících jednotek a nebo je v takových koncentracích nebezpečných zdraví a životům lidí. Toto pásmo závisí na mnoha faktorech, např. ploše požáru, druhu hořlavé látky nebo meteorologické situaci, ale především na podmínkách výměny plynů. Jedná se o pásmo s největším objemem, které se nejrychleji šíří a tím vzniká nebezpečí ztráty orientace, zasažení toxickými zplodinami hoření a nebezpečí přenosu tepla kumulovaného v kouři zejména u požárů v uzavřených prostorech. Zde je zapotřebí zaměřit se na odvětrávání zasažených prostor, buď přirozeným větráním (otevírání oken, dveří, kouřových klapek) nebo pomocí technických zařízení (odsavač kouře, ventilátor). [9]
3.3.6
Fáze požáru
Obr. č. 2 - fáze hoření Intenzita požáru se v průběhu požáru mění, U požáru, který není hašen se doba rozvoje ohně obvykle charakterizuje čtyřmi fázemi (I., II., III., IV.). Rychlost hoření, ale tím i teplota není při volně se rozvíjejícím požáru vždy stejná. S přibývajícím časem se zvětšuje plocha hoření, ale i množství uvolněného tepla. Zpočátku je jeho rozvoj pomalý s přibývajícím časem však rychle stoupá. Po zachvácení celé plochy se šíření zastavuje, teplota klesá a probíhá vyhořívání hořlavých látek až do úplného vyhoření. a. fáze I. – tato fáze začíná vznikem požáru, kdy se materiály rozhořívají, až do počátku intenzivního hoření. Probíhá jako časový úsek trvající 6 - 10 minut v závislosti na podmínkách volného rozvoje, ale především na druhu hořlavé látky. Pro první fázi bývá typická malá plocha požáru,
19
nízká teplota prostředí a často i slabé zakouření. Hašení v období této fáze se stává ideální díky malé potřebě sil a prostředků. Vzniklé škody bývají rovněž malé, b. fáze II. – začíná intenzivním hořením až do doby, kdy jsou zasaženy všechny hořlavé materiály v prostoru požáru. Klasickým projevem druhé fáze se stává značné zvětšování plochy požáru, zvyšování teploty a zvyšování výměny plynů. V této fázi se zásah jednotek stává složitější a nebezpečnější. Ve většině případů se zásah soustřeďuje na záchranu osob, zvířat a materiálu a na zabránění šíření požáru na celý objekt, c. fáze III. – počátek od doby, kdy byl požárem zasažen celý prostor. Pokračuje vyhořívání materiálů po celé ploše hoření, plocha požáru se již nemůže zvětšovat a teplota se stabilizuje na maximu. Záchrana osob, zvířat a materiálu se stává zpravidla velmi obtížnou. Hlavním úkolem jednotek v této fázi je zábrana šíření požáru na další objekt a ochranu okolí, d. fáze IV. – začátek vzniká poklesem teploty v zasaženém prostoru a trvá do úplného vyhoření hořlavých látek. Tato fáze je typická svým vyhoříváním, tím i možnosti poškození nebo zborcení konstrukcí. Zásahové jednotky ve čtvrté fázi provádějí pouze likvidaci požáru. [5]
3.3.7
Šíření požáru Většinu požáru můžeme charakterizovat jako požáry, které se rozšiřují. Požár je
dynamický proces probíhající v prostoru a čase. Zvětšování plochy hoření a směr, kterým se požár šíří, nazýváme cestou šíření požáru. Pro šíření se stává nutná přítomnost: •
dostatečného množství hořlavé látky,
•
přenosu tepla (sáláním, vedením, prouděním) potřebného pro případu látek k hoření,
•
výměna plynů (pro přístup vzduchu do oblasti hoření a odvod zplodin hoření).
20
Požáry podle šíření můžeme rozdělit na dva typy: •
rozšiřující se: a. cestami viditelnými, snadno zjistitelnými průzkumem (povrch stavebních konstrukcí, uskladněné materiály), b. cestami skrytými, obtížně zjistitelnými (podzemní lesní požáry, mezistropy, klimatizační potrubí),
•
nerozšiřující se (lokální): a. otevřené nádrže s hořlavými kapalinami, sklepy, garáže. [5]
3.4 Parametry požáru (celý oddíl 3.4 citován dle [9]) Znalost základních údajů týkajících se rozvoje požár, které jsou uvedeny níže dává reálný předpoklad ke snazšímu a lepšímu pochopení, ale i k praktickému využití zásad požární taktiky. Proces rozvoje požáru charakterizují parametry, které se mění s časem. K úspěšnému vedení boje proti šíření požáru je nutné tyto hodnoty znát. Mezi tyto kritéria řadíme:
3.4.1
•
lineární rychlost šíření požáru,
•
plochu požáru,
•
odvod požáru,
•
výšku plamene,
•
teplotu požáru,
•
rychlost vyhořívání,
•
výměnu plynů,
•
tepelné záření,
•
zakouření.
Lineární rychlost šíření požáru Toto kritérium určuje vzdálenost, za kterou se požár rozšíří za jednotku času.
Jedná se tedy o rychlost postupu fronty šíření ohně po povrchu hořlavých látek. Lineární rychlosti jsou pokusně stanoveny pro jednotlivé druhy hořlavých látek a jejich hodnota se stanovuje především podle skupenství látky, teploty žáru a náklonu povrchu hořlavé látky. Nejvyšší hodnotu mají plyny a nejnižší pevné látky. V praxi se používá k výpočtu hodnot, které jsou udávány v tabulkách jako hodnota střední.
21
3.4.2
Plocha požáru Jedna z nejdůležitějších proměnných , která nám dává představu o velikosti požáru
a stává se základním údajem pro určení sil a prostředků pro úspěšné zdolání ohně. Plochou požáru se rozumí půdorysná plocha hořících látek včetně mezer mezi nimi, pokud jejich šířka nezamezuje jeho šíření. Zasažení 85% celkové plochy počítáme jako zasažení plochy celé. Tvar plochy může být určen tvarem hořícího objektu (místnost, nádrž, skládka).
3.4.3
Obvod požáru U velkých požárů lze stanovit počet sil a prostředků z obvodu požáru. Obvod
požáru je obvodem plochy požáru geometricky jednoduchých tvarů. Velikost plochy závisí na: •
přístupu k místu hašení (počet a velikost otvorů v konstrukcích, způsob uložení materiálu, teplota a viditelnost),
•
hloubce hašení, která závisí na efektivní využitelnosti útočných proudů, prakticky lze počítat s účinným hašením do hloubky 5 metrů.
3.4.4
Výška plamene Na výšku plamene u otevřených požárů má vliv rychlost vyhořívání, plocha
požáru, ale také proudění plynů a vítr. Největší výška plamenů nastává v místech, kde dochází k maximálnímu odpařování hořlavých par a plynů při nedostatku kyslíku k hoření, což způsobuje protažení délky plamenů a navíc při působení větru i jejich odklon ve směru jeho proudění. Velikost plamenů úzce souvisí s množstvím vyzařované tepelné energie a tím ovlivňuje šíření požáru. Má i rozhodující význam při určování bezpečné vzdálenosti pro umístění požární techniky a přiblížení lidí k ohni.
3.4.5
Teplota požáru Teplota bývá závislá na mnoho ukazatelích, její stanovení se stává složitější kvůli
změnám, které zde probíhají při hoření. Důležitým parametrem je také druh materiálu, u kterého nastalo vzplanutí. Tato veličina se určuje různým způsobem, například: a. pro otevřené požáry – teplota plamenů nebo povrchu hořlavé látky, 22
b. pro vnitřní požáry – průměrnou teplotou směsi zplodin hoření se vzduchem v prostoru hořícího objektu.
3.4.6
Rychlost vyhořívání Tímto pojmem nazýváme množství látky, která shoří za určitý čas z plochy
požáru. Čím je větší rychlost, tím se stává komplikovanější situace u požáru. Vzhledem k zvětšující se rychlosti, dochází k zvýšení teploty požáru a rychleji se ničí materiální hodnoty. Rozeznáváme několik druhů rychlostí vyhořívání: a. hmotnostní – množství hořlavé látky shořelé z jednotky plochy hoření za jednotku času, užívá se hlavně u hoření pevných látek, stává se závislá především na teplotě b. lineární – použití při hoření kapalin a jedná se o snižování hladiny hořlavé kapaliny v nádobě při jejím hoření za jednotku času c. objemová – hodnocení požárů zásobníků plynů, rozvodů plynů a plynových fontán, jedná se o objem plynu, který shoří za jednotku času.
3.4.7
Výměna plynů Tento parametr se uvádí také jako intenzita výměny plynů. Při požáru je dána
přívodem vzduchu a odvodem spalin z této oblasti. a. otevřené požáry – odvod zplodin charakterizuje vzestupný sloupec o značné rychlosti, na rychlost pohybu sloupce mají vliv i meteorologické podmínky, b. vnitřní požáry – složitější, závisí na velikosti a umístění otvorů umožňujících odvod zplodin a přívod vzduchu.
3.4.8
Tepelné sálání Tepelné sálání nazýváme také jako tepelné záření, má rozhodující význam
v oblasti tepelného působení na přípravu hořlavých látek k hoření a možnosti hašení. Jeho působením vzniká nebezpečí nových ohnisek, poškození nebo zmenšení nosnosti konstrukcí, ohrožuje životy a zdraví lidí.
3.4.9
Zakouření Posuzuje se také jako optická hustota kouře. Při hoření vznikají i zplodiny
vytvářející zakouření, které ztěžují práci jednotkám při zásahu. 23
4
Zásady likvidačního šetření Vše začíná doručením hlášení o pojistné události pojistiteli, který zadá práci
pracovníkovi likvidací pojistných událostí – likvidátorovi. Povinností likvidátora se stává vyšetření pojistné události, komunikace s klientem (pojištěným) a příslušnými institucemi tak, aby pojistná událost byla zlikvidována v souladu s pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami a příslušnými zákony. Příslušné zákony jsou sepsány výše. Zákon o pojistné smlouvě specifikuje povinnost pojistitele ukončit šetření pojistné události do třech měsíců po tom, co byla tato událost oznámena. Tříměsíční lhůta neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného. V průběhu šetření pojistné události je povinností likvidátora ověřit informace předané klientem, jsou-li úplné a dostatečné pro řešení pojistné události v souladu s pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami a příslušnými zákony. Nejsou-li tyto informace dostatečné, další povinností likvidátora se stává doplnění chybějících údajů a to vyžádáním od klienta nebo příslušné instituce. V takovém případě se likvidátor řídí příslušnými ustanoveními, které zejména specifikují povinnosti pojistníka (pojištěného) podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků pojistné události, předložit k tomu potřebné doklady a postupovat způsobem dohodnutým v podepsané pojistné smlouvě. Po doplnění všech údajů přistoupí likvidátor k výpočtu pojistného plnění. Při tomto výpočtu
postupuje
v souladu
s pojistnou
smlouvou,
pojistnými
podmínkami
a příslušnými zákony. Řídí se především okolnostmi vzniku pojistné události, výší pojistné částky a její horní hranicí. Všechny údaje o pravidlech pro výpočet pojistného plnění nalezne klient v pojistných podmínkách. Pojistitel má právo s souladu se zákonem započítat proti pojistnému plnění dlužné částky pojistného a jiné splatné pohledávky. Výše pojistného plnění stanovená likvidátorem je dále předána k překontrolováním k revizorovi, který znovu prověří, zda byl postup likvidátora v souladu s pojistnou smlouvou. Po odsouhlasení revizorem obdrží klient písemně informace o výsledku likvidace pojistné události a pojistné plnění je odesláno podle údajů uvedených klientem v hlášení pojistné události. [1]
24
5
Vypracování zprávy likvidace za pomocí technické dokumentace
5.1 Pojistná smlouva týkající se pojistné události Dne 27. 1. 2009 byla sjednána, za přítomnosti zástupce společenství paní K. a zástupce pojistitele, pojistná smlouva číslo XXX XXX 572 u pojistitele, byla ustanovena jako pojištění věci a jiného majetku a odpovědnosti za škody občanů. Pojistníkem, ten kdo uzavírá s pojistitelem pojistnou smlouvu, se stává Společenstvo pro dům 1391, Uherské Hradiště. Předmětem pojištění se stal bytový dům ve vlastnictví tohoto Společenství. Byla zvolena varianta Optimal ** , což odpovídá pojištění proti nebezpečí povodně nebo záplavy, náhlého sesuvu hornin a zemin nebo zřícení lavin, tíha sněhu, pád stromu, stožáru a jiných předmětů, náraz vozidla, mráz na topném systému, zemětřesení, rozbití skla z jiné příčiny než pojištěním nebezpečím. Dále jsou zde dodány zvýšené limity pojistného plnění a pojištění vedlejších staveb. Limity pojistného plnění pro škodu usmrcením a na zdraví, škodu na věci, jinou majetkovou škodu činí 5 000 000,- Kč. Limity pojistného plnění pro náhradu nákladů léčení vynaložených zdravotní pojišťovnou činí 1 000 000,- Kč (v rámci celkového limitu pojistného plnění). Pojištění vzniká dnem počátku pojištění (zde 28. 1. 2009) dohodnutým v pojistné smlouvě, a není-li tento den dohodnut, dnem následujícím po dni po zaplacení prvního pojistného v plné výši. Při placení pojistného prostřednictvím peněžního ústavu nebo provozovatele poštovních služeb je pro vznik pojištění rozhodující den jeho připsání na účet pojistitele nebo pojišťovacího zprostředkovatele (pokud je oprávněn k jeho přijetí), anebo den, ve kterém pojistitel nebo pojišťovací zprostředkovatel, který je oprávněn k jeho přijetí, potvrdil příjem pojistného v hotovosti. Pojištění se uzavírá na dobu neurčitou, to znamená, že po uplynutí pojistného období trvá pojištění dále, pokud nebylo vypovězeno nejpozději šest týdnů před uplynutím pojistného období. Celkové roční pojistné bylo stanoveno na částku 42 399,- Kč na pojistnou částku 55 000 253,- Kč. Pojistník prohlásil, že veškeré údaje uvedené v pojistné smlouvě jsou úplné a pravdivé, a zavazuje se oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu všechny změny. Pojistník současně potvrdil, že mu před uzavřením smlouvy byly oznámeny informace dle § 66 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a že převzal Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění věci a jiného majetku a pojištění odpovědnosti za škodu.
25
5.2 Likvidace pojistné události Dne 6. listopadu 2010 došlo v ranních hodinách k požáru bytového domu v Uherském Hradišti, tím vznikla pojistná událost, která byla dána k posouzení pojistiteli, ten na základě oznámení o pojistné události zadal vyšetření tohoto požáru likvidační společnosti.
5.2.1
Potvrzení o požáru od hasičského záchranného sboru (dále jen HZS) Dne 6. listopadu 2010 kolem 3:25 došlo k požáru zateplení fasády bytových domů
v Dlouhé ulici v Uherském Hradišti. Majitelem domu je Společenství pro dům 1391, Uherské Hradiště. Přímými účinky požáru byla zasažena převážná část zateplení domu. Jako nejpravděpodobnější příčina vzniku požáru je prověřováno úmyslné jednání ze strany neznámého pachatele. Porušení předpisů o požární ochraně v přímé souvislosti se vznikem požáru ze strany obyvatel domu nebylo v průběhu dosavadního šetření zjištěno. Požár je HZS šetřen a zaevidován.
5.2.2
Zásah HZS Dne 6. 11. 2010 v 03:46 byli hasiči informováni o rozsáhlém požáru obytného
domu a zaparkovaných aut v Uherském Hradišti. Na místo byla vyslána jednotka profesionálních hasičů z Uherského Hradiště se dvěma zásahovými vozy, kterou posílily jednotky dobrovolných hasičů obcí Kunovice, Babice, Bílovice a Nedakonice. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že došlo k rozsáhlému požáru obytného domu poblíž Mariánského náměstí a k poškození i devíti zaparkovaných osobních automobilů. Hasiči se o požáru dověděli nejdříve od strážníků a následně od dalších svědků, kteří požár velmi dramaticky popisovali. Operační důstojník na místo vyslal více jednotek a zásahových vozů. Nový obytný dům se dvěma vchody a celkem dvaatřiceti bytovými jednotkami není ještě zcela zaplněn. Před příjezdem hasičů dům stačilo opustit několik osob, včetně jednoho majitele, který se snažil vyjet se svým hořícím vozem od domu a uchránit ho tak před celkovým zničením. První cisterna profesionálů z Uherského Hradiště byla na místě za dvě minuty od výjezdu ze stanice. Velitel zásahu potvrdil rozsáhlost požáru a vyhlásil II. stupeň
26
požárního poplachu. Postupně byly rozvinuty tři proudy vody s pěnou a začal hasební útok z několika stran. V době našeho příjezdu hořela celá řada zaparkovaných vozidel a vnější plášť nového obytného domu. Hasiči prioritně srazili plameny šlehající do oken bytů v prvním patře a zabránili tak prostupu požáru do jednotlivých bytů. Hasiči zahájili také průzkum v domě, kde požár uvěznil několik nájemníků. Nájemníci se sami nemohli dostat ven přes zakouřené chodby ani přes plameny ohrožující okna i balkony. V nařízené evakuaci se hasičům podařilo dostat ven celkem 12 osob, včetně dvou batolat, těhotné ženy, seniorů a domácích zvířat. Během požáru nebyl nikdo zraněn. Celý obytný dům hasiči odvětrali přetlakovou ventilací. Intenzivním hasebním zásahem vodou a pěnou se podařilo požár lokalizovat asi po půlhodině prací. Další hodinu trvalo postupné dohašování ohnisek požáru a kontroly zaparkovaných a poškozených aut. Všem vozům museli hasiči otevřít kapoty a zabezpečit auta proti dalšímu případnému rozhoření. Na místo mimořádné události se sjel tým vyšetřovatelů hasičů z Uherského Hradiště i Zlína. S týmem vyšetřovatelů a techniků Policie ČR vytvořili společnou skupinu, která se začala zabývat příčinou ničivého požáru. Požár poškodil vnější plášť obytného domu, polystyrenové obložení, kontejnery na odpad a celkem 9 zaparkovaných aut zn. BMW, Audi, Volvo, VW Passat, VW Golf, VW Tuareg, Škoda Superb, Škoda Favorit a Peugeot 306. Požárem způsobené škody se předběžně odhadují nejméně na 5 mil. Kč. Podobně nemalé hodnoty majetku se podařilo hasičům zachránit včasným zásahem. Příčina vzniku požáru je nadále v šetření. Na místo byl vyžádán speciálně cvičený pes pro vyhledávání akcelerantů hoření na požářištích. Vyšetřovatelé prověřují možnost vzniku požáru od hořícího plastového kontejneru, který byl umístěn v boxu u domu a mohlo dojít k zasažení obložení domu a k následnému zapálení zaparkovaných automobilů. Vyloučeny rovněž nejsou ani další možné příčiny, které dále specialisté zkoumají.
5.2.3
Záznam o zahájení úkonů trestního řízení Podle § 158 odst. 3 trestního řádu byly dne 6. 11. 2010 na základě oznámení
č. XXX zahájeny úkony trestního řízení ve věci požáru venkovního pláště domu č. p. 1391 a na přilehlém parkovišti parkujících poškozených osobních motorových vozidel, neboť na podkladě zjištěných skutečností – zejména po ohledání je dostatečně 27
odůvodněn závěr, že dne 6. 11. 2010 v 3:30 mohl být neznámým pachatelem spáchán v Uherském Hradišti zločin obecné ohrožení dle § 272 odst. 1 trestního zákoníku tím, že dne 6. 11. 2010 v 3:45 došlo prostřednictvím linky tísňového volání na linku 158 kraje k oznámení požáru budovy ulice Dlouhá, Uherské Hradiště. Požár byl následně uhašen HZS. Bylo zjištěno, že vlivem požáru došlo v podloubí k vyhoření vnějšího podloubí a k poškození celkem deseti zaparkovaných motorových vozidel. Na místě byl přítomen velitel zásahu, který označil na požářišti celkem čtyři místa se stopami po hořlavých kapalinách (akcelerantech hoření). S ohledem na tento výsledek šetření
byla jako předběžná příčina požáru stanovena verze úmyslného
založení požáru ze strany neznámého pachatele.
5.2.4
První zasedání vlastníků bytů po požáru (zpráva) Paní K. seznámila přítomné s průběhem vyšetřování požádala všechny
o spolupráci s HZS, Policií ČR a pojišťovnami. Přítomni se shodli na využití sanační firmy. Dále bylo požádáno, aby všichni vlastníci provedli soupis škod, přiložili kopie dokladů a fotodokumentaci. Byly stanoveny tyto úkoly a požadavky: a. v sobotu 6. 11. 2010 se hned po požáru uklízelo to nejnutnější, strhával polystyrén. V prostoru kontejneru je hromada odpadu, potřeba vyčištění chodníku, b. zajištění rozbitých oken, aby nepadaly do prostoru pod domy, c. zjištění nutnosti nahlásit opravy na Městském úřadě, d. oprava požární čočky na doporučení HZS, e. výběr sanační společnosti., f. potřeba napsat dopis a žádost na MÚ Uherské Hradiště o zapojení do kamerového systému i ulici Dlouhou. Pokud z Města přijde záporná odpověď, sepsat petici a zajistit podpisy všech obyvatelů ulice Dlouhé, nejen z poškozených bytových domů, g. problém se stávajícím umístěním kontejnerů a popelnic, bylo navrhnuto zrušení současného umístění kontejnerů v podloubí domu a kontejnery umístit do volného prostoru vedle parkovací plochy. Tento návrh byl přijat a provedení potřebných kroků bude zajištěno, h. nefungují zvonky, bude zhotoven seznam vlastníků, kterým nefungují a zajistí se oprava,
28
i. byla stanovena brigáda v sobotu 13. 11. 2010, na úklid odpadu po čištění po požáru, j. byl stanoven pracovní výbor, který bude hodnotit jednotlivé cenové nabídky sanačních a stavebních firem.
5.2.5
Zápis ze schůze pracovního výboru 15. 11. 2010 Programem
se
stal
výběr
z cenových
nabídek
sanačních
společností.
Paní K. informovala přítomné o tom, že bylo osloveno pět sanačních firem, z toho pouze tři firmy poskytly cenové nabídky. Zadání bylo pro všechny firmy stejné – bez sanací poškozených bytů a společných prostor. Pan K. porovnal všechny tři cenové nabídky, upozornil na klady i zápory jednotlivých nabídek. Dále zhodnotil návrhy řešení jednotlivých sanačních firem. Paní K. upozornila na další problémy související s požárem bytového domu, a to znečištění potrubí vzduchotechniky popílkem, možnost promrzání spodních bytů, protože izolační polystyrén je vyhořelý. Také zdůraznila, že mohou nastat problémy při čištění fasády s ohledem na blížící se zimu. Po krátké diskusi byla vybrána jedna z firem.
5.2.6
První zpráva likvidační společnosti Na základě objednávky pojistitele, byla likvidační společnost pověřena dne
8. 11. 2010 řešením škodné události vzniklé na majetku společnosti xxx, se sídlem v Uherském Hradišti. Dne 11. 11. 2010 bylo likvidační společností provedeno šetření v místě vzniku škody, za účelem posouzení rozsahu vzniklých škod, současně byl proveden výkaz výměr, pořízena fotodokumentace a proběhlo jednání se zástupcem pojištěného paní K., včetně zástupce sanační společnosti. Při místním šetření bylo zjištěno, že příčinou vzniku škody byl požár. Pravděpodobnou příčinou požáru bylo úmyslné zapálení zaparkovaných vozidel (neznámým pachatelem) před objektem a kontejneru na odpadky. Došlo k rozsáhlému poškození bytového domu – zateplovacího systému (Obr. č. 3 – Obr. č. 7, Obr. č. 9), výplně otvorů (Obr. č. 8, Obr. č. 12 a Obr. č. 13), zasažení společných prostor kouřem a zplodinami z hoření (Obr. č. 10 a Obr. č. 11). Likvidaci požáru provedl HZS
Zlínského kraje. Na základě oznámení
paní K. zahájila Policie ČR úkony trestného řízení. 29
Škoda vznikla na celém bytovém domě (má více vchodů), ovšem v rámci sjednané pojistné smlouvy šetříme pouze škodu č. p. 1391. Pojištěný oslovil několik firem za účelem provedení sanací a stavebních prací. Vyžádali jsme vypracování konkurenčních cenových nabídek, které zatím nebyly předloženy. V návaznosti
na
uzavřenou
pojistnou
smlouvu
doporučujeme
pojistiteli
k registrované škodné události vytvořit hrubou rezervu ve výši 2 000 000,- Kč. Likvidační společnost upozorňuje, že se jedná o hrubou rezervu, která bude následně upřesněna na základě získaných podkladů a případných dodatečných šetření. Je na rozhodnutí pojistitele, jak velkou rezervu se rozhodne vytvořit na základě výše uvedených informací. Žádost pojištěného o poskytnutí zálohy na pojistné plnění nebyla dosud pojištěným předložena, na místním šetření však pojištěný deklaroval zaslání žádosti v co nejkratším časovém období.
5.2.7
Druhá zpráva likvidační společnosti (dolikvidace) Tato průběžná zpráva navazuje na předběžnou zprávu vydanou pro potřeby
pojistitele dne 18. 11. 2010. Zpráva je vydávána za účelem možnosti poskytnutí zálohy na pojistné plnění. Nadále probíhá šetření škodné události u pojištěného, která vznikla v souvislosti s rozsáhlým požárem. Škoda vznikla na objektu č. p. 1391, Uherské Hradiště. Pravděpodobnou příčinou požáru bylo úmyslné zapálení zaparkovaných vozidel (neznámým pachatelem) před objektem a kontejneru na odpadky. K datu vydání této zprávy nebyly předány doklady o ukončení šetření HZS a policie ČR. Můžeme konstatovat, že pojištěný nadále provádí dostupné kroky k odstranění škody (Obr. č. 14 a Obr. č. 15). Intenzivně probíhají stavební práce na nemovitosti (Obr. č. 16). Z uskutečněných jednání a místních šetření je zřejmé, že realizační firma kterou si vybral pojištěný, urychlila práce tak, aby uvedla objekt do původního stavu včetně výměny otvorových výplní (okna – Obr. č. 19 a Obr. č. 21, balkónové dveře – Obr. č. 18 a Obr. č. 20, vstupní dveří – Obr.č. 17) co nejdříve. Dne 18. 11. 2010 bylo likvidační společností provedeno za účasti zástupce pojištěného paní K., dodavatelské společnosti a dodavatele otvorových výplní další šetření.
30
Účelem šetření bylo detailní posouzení rozsahu vzniklých škod, současně byl proveden definitivní výkaz výměr a pořízena fotodokumentace opravných prací. Bylo zjištěno, že rozsah poškození oken a nerezového zábradlí je větší, než byl původní předpoklad. Byl zpracován soupis poškozených a zničených otvorových výplní a nerezového zábradlí. Pojištěný předložil likvidační společnosti žádost o poskytnutí zálohy na pojistné plnění a následně předložil souhlas s poskytnutím zálohy přímo na účet opravce. Na základě dosud zjištěných informací není předpoklad podpojištění nemovitosti. Doporučujeme pojistiteli, aby v návaznosti na zjištěné skutečnosti byla pojištěnému poskytnuta záloha na pojistné plnění ve výši 500 000,- Kč. Výše uvedená částka je brutto, tj. bez odečtení případných spoluúčastí. Likvidační společnost upozorňuje, že ve výpočtu nejsou zohledněny žádné další aspekty plynoucí z práv pojistitele pro konečné stanovení výše pojistného plnění. Rozhodnutí o poskytnutí zálohy na pojistné plnění je plně v kompetenci pojistitele neboť nebyly předány doklady k ukončení šetření HZS a policie ČR. Na základě probíhajícího šetření doporučujeme zachovat původní výši hrubé rezervy ve výši 2 000 000,- Kč.
6
Praktická doporučení
6.1 Protipožární opatření Požární bezpečnost je definována jako schopnost stavby maximálně omezit riziko vzniku a šíření požáru a v případě požáru zabránit ztrátám na životech a zdraví lidí, zvířat a majetku. Dosahuje
se
jí
především
vhodným
dispozičním
a
materiálovým
řešením, popřípadě požárně bezpečnostními opatřeními a zařízeními požární ochrany (automatická signalizace, stabilní hasicí zařízení). Základní požadavky na stavební objekty z hlediska požární bezpečnosti: •
umožnění bezpečné evakuace osob a zvířat z hořícího nebo požárem ohroženého objektu na volné prostranství nebo do požárem neohroženého prostoru,
•
zabránění vzniku a šíření požáru mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř objektu,
•
zabránění šíření požáru mimo stavbu (na sousední objekty),
31
•
umožnění účinného a bezpečného zásahu požárních jednotek.
Požární bezpečnost se kodifikuje podle normy ČSN, splnění těchto požadavků se prokazuje projektovým řešením, které zahrnuje zejména: •
dělení stavby do požárních úseků – jedná se o prostor objektu, ohraničený vůči ostatním prostorám i sousedním objektům požárně dělicími konstrukcemi, které jsou schopny po stanovenou dobu bránit šíření požárů, jeho maximální velikost vymezuje v závislosti na stupni hořlavosti nosných a požárně dělících konstrukcí, rychlostí ohořívání a umístění. Samostatné požární úseky musí tvořit kotelny, strojovny výtahů, rozvodny, provozy s nebezpečím výbuchu, lakovny, chráněné únikové cesty a podobně,
•
stanovení požárního rizika – pravděpodobná doba trvání požáru a teplota plynů v hořícím prostoru,
•
stanovení ekonomického rizika – určíme indexem pravděpodobnosti vzniku a rozšíření požáru a rozsahu škod. Indexy závisí na druhu a charakteru provozu, konstrukčních a dispozičních parametrech objektu a požárně bezpečnostních opatřeních,
•
stanovení požárně bezpečnostních opatření a stupně požární bezpečnosti – zahrnuje rychlost zásahu a úroveň technického vybavení požární jednotky, samočinné hlásiče požáru, samočinné odvětrávací zařízení, samočinné lokální hasicí zařízení, samočinné uzavření a odčerpání hořlavých látek. Stupeň požární bezpečnosti požárního úseku je kvalifikační zatřídění, vyjadřující schopnost stavebních konstrukcí čelit účinkům požáru z hlediska jeho prostorového omezení a zachování stability konstrukcí,
•
posouzení požární odolnosti konstrukcí a druhu konstrukcí podle stanoveného rizika – doba, po kterou je konstrukce schopna odolávat účinkům požáru, druh konstrukcí se rozlišují na požárně-dělící (stěny, stropy, obvodové stěny, požární uzávěry otvorů) a konstrukce ostatní (nosné, nenosné, schodiště),
•
stanovení
počtu
evakuovaných
osob
a
řešení
únikových
cest – z každého místa požárního úseku musí být dosažitelné alespoň
32
dvě samostatné únikové cesty, vedoucí různým směrem na volné prostranství nebo do požárem neohroženého prostoru stanovení odstupových vzdáleností (proluky) – vymezuje požárně
•
nebezpečný prostor kolem hořící stavby, ve kterém může nastat nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími částmi stavby, vymezení příjezdových cest, nástupných ploch, zásahových cest
•
uvnitř objektu a technického vybavení pro zásah požárních jednotek – zařízení pro požární zásah přestavuje následující opatření: a. přístupové komunikace, případně nástupní plochy, musí vyhovět svými parametry (šířka, poloměr oblouků, spády, únosnost), b. zásahové cesty vnitřní, požární výtahy, zásahové cesty vnější (požární žebříky nebo schodiště, požární lávky na střeše), c. technická zařízení (požární vodovody, ruční hasící přístroje a jiné hasící prostředky), d. zásobování vodou pro hašení požáru, potřeba požární vody se stanoví v závislosti na velikost požárního úseku. Od 1. července 2008 začala platit nová vyhláška č. 23/2008 Sb., která byla schválena 29. ledna 2008, o technických podmínkách požární ochrany staveb, podle které musí mít nově postavené budovy povinně vybaveny hlásičem požárů a hasicími přístroji. Vyhláška byla zpracována na základě nejnovějších tuzemských a zahraničních poznatků v oblasti požární ochrany staveb. Tento předpis také reaguje na vstup České republiky do Evropské unie a harmonizuje požadavky požární bezpečnosti na stavební výrobky s evropskými předpisy. Vyhláška stanoví požadavky pro navrhování a provádění nových staveb, tedy těch objektů, o kterých stavební úřad pravomocně rozhodne v územním řízení, udělí jim územní souhlas, anebo k projektové dokumentaci získají souhlasné stanovisko orgánu státního požárního dozoru po nabytí účinnosti této vyhlášky. Hlásič požáru v bytovém domě musí být umístěn v části bytu vedoucí směrem do únikové
cesty.
Jedná-li
se
o
byt
s podlahovou
plochou
větší
než
150 m2 a v mezonetových bytech, musí být umístěn ještě jeden hlásič požáru v jiné vhodné části bytu. [10]
33
6.2 Přehled přenosných hasicích přístrojů (celý oddíl je citován dle [11]) Návod k obsluze konkrétního přenosného hasícího přístroje a vhodnost použití jsou uvedeny na jeho štítku. V případě použití se občané řídí těmito pokyny. Vhodnost použití přenosného přístroje může být na štítku vyjádřena příslušnou třídou požáru. Třídy požárů:
6.2.1
•
A – pevné látky,
•
B – hořlavé kapaliny,
•
C – hořlavé plyny,
•
D – lehké kovy,
•
E – zařízení pod elektrickým napětím.
Vodní hasicí přístroj Vhodný k hašení pevných látek – dřevo, papír, seno, sláma, textil naopak zcela
nevhodný je pro hašení hořlavých kapalin – benzín, nafta, ředidla, a podobně. Nesmí se používat k hašení zařízení pod elektrickým proudem a na likvidaci požárů lehkých kovů.
6.2.2
Pěnový hasicí přístroj Vhodný k hašení pevných látek a hořlavých kapalin – dřevo, papír, seno, sláma,
textil, plasty, nafta a benzín. Naopak zcela nevhodný se stává při hašení polárních kapalin – aceton, alkoholy, líh a étery. Nesmí se používat k hašení zařízení pod elektrickým proudem a na likvidaci požárů lehkých kovů.
6.2.3
Práškový hasicí přístroj Vhodný k hašení pevných látek (dřevo, papír, textil, plasty), hořlavých kapalin
(nátěrové hmoty, ředidla), hořlavých plynů a elektrických zařízení. Naopak zcela nevhodný se stává při hašení hořících pevných rozvířitelných látek – hořlavé prachy, na hašení požárů jemné mechaniky. Nesmí se používat na hašení požárů lehkých kovů (hliníkové slitiny, elektron, hořčíkové slitiny a třísky těchto kovů).
34
6.2.4
Halonový hasicí přístroj Vhodný k hašení hořlavých kapalin, elektrických zařízení pod proudem
a počítačové techniky, nevhodný k hašení požáru pevných látek. Nesmí se používat na hašení požárů lehkých kovů a žhnoucích látek. V nevětraných prostorech může dojít k nebezpečí vzniku toxických plynů.
6.2.5
Sněhový hasicí přístroj Vhodný k hašení hořlavých kapalin, hořlavých plynů a elektrického zařízení pod
proudem, zcela nevhodný k hašení požáru lehce rozvířitelných látek (piliny, cukr, mouka a podobně). Může dojít k nebezpečí vzniku omrzlin při uchopení kovových částí přístroje v provozu.
6.3 Doporučení hasičského záchranného sboru Zjistíte-li mimořádnou událost (požár,havárie chemického nebo průmyslového zařízení), která ohrožuje osoby nebo majetek, okamžitě zavolejte telefonní číslo 150. Při předávání zprávy uveďte: •
kde hoří (adresu),
•
co hoří,
•
vaše jméno a číslo telefonu, ze kterého voláte,
•
po skončení hovoru zavěste a čekejte na zpětný dotaz k ověření pravdivosti zprávy o požáru.
Základní povinnosti občanů při předcházení požárům a při vzniku požáru: •
počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požárů, zejména při používání tepelných, plynových a jiných spotřebičů, při skladování a používání hořlavých látek a při manipulaci s otevřeným ohněm,
•
zajišťovat a umožňovat pravidelné čištění komínů, jejich kontrolu včetně kouřovodů, kontrolu spotřebičů paliv v objektech ve svém vlastnictví nebo užívání, odstraňovat zjištěné závady,
•
umožnit kontrolním skupinám provést preventivní požární kontrolu,
•
dbát na to, aby osoby, které nemohou posoudit následky svého jednání, nemohly způsobit požár,
•
poskytnout osobní a věcnou pomoc,
35
•
umožnit vstup na nemovitost k provedení nutných opatření ke zdolání mimořádné události nebo zamezení jejich šíření,
•
strpět vyklízení pozemku nebo odstranění staveb, jejich části nebo porostu,
•
nekouřit a nepoužívat otevřený oheň v místech se zvýšeným nebezpečím požáru, v době sklizně a při skladování úrody,
•
nezakládat oheň ve volné přírodě a prostorách, kde může dojít k jeho rozšíření a nevypalovat porosty,
•
udržovat pořádek na půdách, ve sklepích a na jiných místech, kde může dojít k požáru, aby nedocházelo ke stížení zásahu požární jednotky,
•
neskladujte různý materiál a předměty tak, aby znemožnily přístup k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody nebo ztížily záchranné práce,
•
samouzavírací zařízení na dveřích uzavírá dveře před průnikem kouře do chodeb a na schodiště, nepoužívejte různých klínů a zástrček k zajištění těchto dveří v otevřené poloze, protože zakouřené schodiště by vám neumožnilo únik z objektu,
•
neparkujte vozidla na nástupních plochách před domem, tyto plochy jsou označeny tabulkami a slouží k odstavení výškové požární techniky pro provedení zásahu do vyšších podlaží a k evakuaci osob,
•
udržujte volné chodby, schodiště a další únikové cesty a východy,
•
užívejte prostory a objekty jen takovým způsobem a k takovým účelům, ke kterým byly stavebním úřadem schváleny v rámci kolaudačního řízení. [11]
7
Projektová dokumentace V tomto oddílu jsem se zaměřila na technickou dokumentaci, která se týká výše
zmiňovaného případu pojistné události. Veškerou technickou dokumentaci jsem přiložila k přílohám pod číslem 3 a označila je jednotlivě i s popiskami od Obr. č. 22 až Obr. č. 27.
36
8
Výpočet ceny s výkazem výměr sanační společnosti Pojištěný dostal několik nabídek od sanačních společností, rozhodl se pro jedinou
společnost, která dále zaslala výpočet ceny s výkazem výměr. Tento výpočet jsem vložila do oddílu příloh pod přílohou č. 4.
37
9
Diskuse a závěr
9.1 Diskuse V této bakalářské práci byly vypracovány likvidační zprávy, které reagovaly na případ požáru popsaný výše. V tomto případě se vlastníci bytů, které byly poškozeny požárem v rámci celého objektu, vzdali možnosti nahlásit poškození své vlastní pojišťovně, u které mají vytvořenou pojistnou smlouvu na pojištění bytu. Proto bylo možno vytvořit likvidaci celého prostoru v rámci jediného pojistitele, u kterého je vytvořená pojistná smlouva na celý vchod č. p. 1391. Kdyby došlo k tomu, že by některý z vlastníků bytů požadoval vytvoření pojistné události samostatné u svého pojistitele, v rámci pojistné smlouvy na jeho byt, vznikl by jistý problém s výpočtem výměr. Pověřením výpočtu pojistného plnění by se stal jiný likvidátor nebo likvidační společnost, která by byla pověřena konkrétním pojistitelem, u kterého byla pojistná smlouva sjednána. V případě, že by na určitém místě byla umístěna videokamera, která by byla napojena na systém policie ČR, tak jak žádali vlastníci bytů v poškozeném bytovém domě. Mohlo dojít k tomu, že by policie ČR zaregistrovala vandalismus, který byl páchán na zdejším kontejneru a okolo stojících autech a mohla zareagovat a zatknout pachatele. Nemuselo dojít zdaleka k tak rozsáhlému poškození požárem na tomto bytovém domě a nebylo by zahájeno trestní řízení podané proti neznámému pachateli. Při vytvoření správných protipožárních opatření, např. zabudovaní hlásičů požáru, by došlo k rychlejšímu upozornění obyvatelů domu, že došlo k požáru a nemuseli by hasiči zasahovat při vyprošťování osob a nedošlo by k ohrožení na životech. Kvůli hustému kouři, který vytvářelo hoření zateplovacího systému, bylo dosti nebezpečná evakuace osob, které se ještě v budově nacházely.
9.2 Závěr V první části byla vytvořena související terminologií a legislativa, byly popsány základní pojmy, které se v bakalářské práci vyskytují. Součástí jsou citace z několika zákonů, ze zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví a ze zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění
38
pozdějších předpisů. Dalším elementem jsou pojmy týkající se požáru, jeho vzniku a parametry, které hoření ovlivňují. V praktické části byly vypracovány zprávy likvidace za pomocí technické dokumentace,
která
je
přiložena
v přílohách
jako
projektová
dokumentace
a fotodokumentace. Byly vytvořeny dvě likvidační zprávy. V první likvidační zprávě byla stanovena likvidátorem výše pojistného plnění, které bylo stanoveno na částku 2 000 000 Kč a ve druhé likvidační zprávě bylo doloženo, že pojištěný požádal o výplatu zálohy z tohoto pojistného plnění na již probíhající opravy poškozeného bytového domu. Výše této zálohy byla stanovena na částku 500 000 Kč a i nadále po dolikvidaci je stanovena částka pojistného plnění na výši 2 000 000 Kč. V závěru jsem se zaměřila na vyčlenění jistých praktických opatření, která by měla zabránit vzniku takovéto pojistné události. Navrhla jsem řešení pomoci protipožárních opatření a doplnila jsem práci o doporučení hasičského záchranného sboru. Zde je uvedeno jak se řídit při vzniku mimořádné události. V této práci se mimořádnou událostí stal požár bytového domu.
39
10 Seznam použité literatury a přílohy 10.1 Seznam použité literatury •
[1] Česká asociace pojišťoven. Studijní texty odborného minima znalostí pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. 6. přepracované vyd. Praha, 2010.
•
[2] VÁVROVÁ, E.; DOLOŽÍKOVÁ, M.; STUCHLÍK, R. Pojišťovnictví : Vybrané kapitoly pro základní kurs. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000. 84 s. ISBN 978-89-7157-487-3.
•
[3] Příslušné právní předpisy – zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví
•
[4] Příslušné právní předpisy – zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů.
•
[5] VILÍMEK, M. Konspekty odborné
přípravy jednotek požární ochrany.
1. vyd Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 1999. ISBN 80-86111-46-6. •
[6] Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky: Bojový řád jednotek požární ochrany – taktické postupy zásahu. 2007. 561s. ČSN 73 0802.
•
[7] KRAKOVSKÝ, J. Příručka velitele 2. Nové Město nad Metují, 2005. 222 s.
•
[8] SNÁŠLOVÁ, A. Návod k vypracování a použití „zprávy o zásahu“ a „dílčí zprávy o zásahu“. 1. vyd. Praha, 2002. 27 s. ISBN 80-86640-05-1.
•
[9] STEJSKAL, J. Požár a jeho rozvoj. Praha, 1995. 24 s. ČSN EN 2.
•
[10] Příslušné právní předpisy – zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
•
[11] Okresní úřad Olomouc Co dělat při mimořádné události – Příručka pro obyvatele, 1998, 40 s.
40
10.2 Přílohy 10.2.1 Příloha č. 1
Obr. č. 3 – pohled na vstupní část domu
Obr. č. 4 - detail balkónové sestavy a zábradlí
41
Obr. č. 5 - detail okna a parapetu
Obr. č. 6 - detail stěny a podhledu – vyhořelý zateplovací systém
42
Obr. č. 7 - bližší detail předešlého vyobrazení
Obr. č. 8 - detail požárem poničeného okna
43
Obr. č. 9 - viditelné prokreslení tepelné izolace, nutná výměna
Obr. č. 10 - vstupní chodba – zničený podhled, zakouřené stěny z hoření
44
Obr. č. 11 - zakouření je patrné i za výplněmi otvorů ve společných prostorech
Obr. č. 12 - poškození okna požárem
45
Obr. č. 13 - poškození balkónového zábradlí 10.2.2 Příloha č. 2
Obr. č. 14 - proběhla výměna izolantu, částečně natažení perlinky a lepidla
46
Obr. č. 15 - pohled s vyměněným svodem
Obr. č. 16 - detail opraveného sloupu a vyměněného svodu
47
Obr. č. 17 - ohořelé dveře
Obr. č. 18 - detail nerezového zábradlí poškozeného vysokou teplotou
48
Obr. č. 19 - detail ohořelého okna
Obr. č. 20 - detail zkřížených balkónových dveří
49
Obr. č. 21 - poškození parapetu okna z keramické dlažby vysokou teplotou a zplodinami
50
10.2.3 Příloha č. 3
Obr. č. 22 – kopie katastrální mapy
51
Obr. č. 23 - řez objektem
52
Obr. č. 24 - řez objektem
53
Obr. č. 25 - půdorys 1. NP
54
Obr. č. 26 - půdorys 2. NP
55
Obr. č. 27 - půdorys 3. NP
56
10.2.4 Příloha č. 4
HSV
Práce a dodávky HSV
743 975,84
6
Úpravy povrchů, podlahy a osazování výplní Tenkovrstvá úprava ostění tl do 3 mmaktivovanýmštukems disperzní přilnavou přísadou (1,5+2.4+1,5)*0,3*2 (2+2,7+2)*0,3*2 (0,6+0,8+0,6)*0,3*1 (2,4+2,7+2,4)*0,3*6 (2,4+1,6+2,4)*0,3*1 Součet Vnější omítka silikonová tenkovrstvá probarvená Stomix zatřená (roztíraná) tl 2 mm 283+103 105,84 Součet tenkovrstvé omítky Vyrovnání podkladu pro tenkovrstvé omítky tmelemStomix a skelnou tkaninou KZS stěn budov pod omítku deskami z polystyrénu EPS tl 50 mms hmoždinkami s plastovýmtrnem KZS stěn budov pod omítku deskami z polystyrénu EPS tl 100 mms hmoždinkami s plastovýmtrnem Mytí s odmaštěnímvnějších omítek stupně složitosti 1 a 2 tlakovou vodou
528 683,18
1 011
612571413
2 011
620471142
3 011
620471841
4 011
620472941
5 011
622711115
6 011
622711120
7 014
622903110
105,84 245 Součet
m2
23,280 3,240 4,020 0,600 13,500 1,920 23,280
140,00
3 259,20
m2
282,00
138 698,88
m2
491,840 386,000 105,840 491,840 491,840
30,90
15 197,86
m2
105,840
266,00
28 153,44
m2
283,000
768,00
217 344,00
m2
103,000
900,00
92 700,00
m2
350,840
95,00
33 329,80
105,840 245,000 350,840
57
9 941111121
Ostatní konstrukce a práce-bourání Montáž lešení řadového trubkového lehkého s podlahami zatížení do 200 kg/m2 š do 1,2 m v do 10 m
941111221
345*2 Součet 10 m za první a ZKD den použití
10 003 11 12 13 14 15
212 207,26 m2
690,000
48,00
33 120,00
m2
690,000 690,000 690,000
30,00
20 700,00
941111821
345*2 Součet 200 kg/m2 š do 1,2 m v do 10 m
m2
690,000 690,000 690,000
29,00
20 010,00
944511111 944511211 944511811 KC9492100 965043341
Montáž ochranné sítě z textilie z umělých vláken Příplatek k ochranné síti za první a ZKD den použití Demontáž ochranné sítě z textilie z umělých vláken Zakrytí chodníku 100 mm pl přes 4 m2
m2 m2 m2 m2 m3
690,000 690,000 690,000 108,000 0,130
12,40 15,00 8,36 121,00 2 160,00
8 556,00 10 350,00 5 768,40 13 068,00 280,80
16 013
965081223
13*0,01 Součet přes 1 m2
m2
0,130 0,130 13,000
71,50
929,50
17 013
968062354
Vybourání dřevěných rámů oken dvojitých nebo zdvojených pl do 1 m2 m2
0,480
268,00
128,64
968062356
0,8*0,6*1 Součet Vybourání dřevěných rámů oken dvojitých nebo zdvojených pl do 4 m2 m2
0,480 0,480 7,200
127,00
914,40
968062357
2,4*1,5*2 Součet m2
7,200 7,200 10,800
109,00
1 177,20
144,00
6 151,68
134,00
37 922,00
8 003
9 003
003 003 003 R 013
18 013
19 013
m2
20 013
968062456
21 013
978071521
22 013
978071621
2,7*2*2 Součet Vybourání dřevěných dveřních zárubní pl přes 2 m2 2,7*2,4*6 1,6*2,4*1 Součet do 50 mm pl přes 1 m2 Otlučení omítky a odstranění izolace z desek hmotnosti do 120 kg/m3 tl přes 50 mm pl přes 1 m2
m2
10,800 10,800 42,720 38,880 3,840 42,720 283,000
m2
103,000
152,00
15 656,00
23 013 24 013
979081111 979081121
Odvoz suti a vybouraných hmot na skládku do 1 km Odvoz suti a vybouraných hmot na skládku ZKD 1 km přes 1 km
t t
10,715 42,860
360,00 13,70
3 857,40 587,18
25 013
979082111
10,715
213,00
2 282,30
979082121
Vnitrostaveništní vodorovná doprava suti a vybouraných hmot do 10 m t Vnitrostaveništní vodorovná doprava suti a vybouraných hmot ZKD 5 m přes 10 m t
26 013
85,720
23,70
2 031,56
27 013
979990001
Poplatek za skládku suti a vybouraných hmot
10,715
2 680,00
28 716,20
58
m2
t
99 28 014
Přesun hmot
3 085,40
999281211 Přesun hmot pro opravy a údržbu vnějších plášťů budov v do 25 m PSV
t
6,722
459,00
Práce a dodávky PSV
445 662,54
711
29 711
3 085,40
Izolace proti vodě, vlhkosti a plynům Izolace proti zemní vlhkosti na vodorovné ploše těsnicí kaší AQUAFIN 711193121 2K m2 Přesun hmot pro izolace proti vodě, vlhkosti a plynůmv objektech výšky 998711102 do 12 m t
6 724,14 13,000
514,00
6 682,00
0,046
916,00
42,14
31 766
Konstrukce truhlářské Montáž oken jednoduchých pevných výšky přes 1,5 do 2,5ms rámem 766621012 do zdiva m2
10,800
484,00
5 227,20
32 611 33 766
2,7*2*2 Součet 611104830 EUROOKNO dřevěné tříkřídlové, pevné 270 x 200 cm kus 766621211 Montáž oken zdvojených otevíravých výšky do 1,5ms rámemdo zdiva m2
10,800 10,800 2,000 22 049,00 7,680 553,00
44 098,00 4 247,04
34 611
2,4*1,5*2 0,8*0,6*1 Součet 611101500 EUROOKNO dřevěné jednokřídlové otevíravé sklápěcí 80 x 60 cm
kus
7,200 0,480 7,680 1,000 5 462,00
5 462,00
35 611
611102310 okno dřevěné dvoukřídlové otvíravé a sklápěcí EURO 240 x 150 cm
kus
2,000 13 981,00
27 962,00
36 766
766660451 Montáž vchodových dveří 2křídlových bez nadsvětlíku do zdiva
kus
1,000 2 560,00
2 560,00
37 766
766691911 Vyvěšení nebo zavěšení dřevěných křídel oken pl do 1,5 m2 1 Součet 766691912 Vyvěšení nebo zavěšení dřevěných křídel oken pl přes 1,5 m2
kus
1,000 1,000 1,000 4,000
30 711
766
38 766
kus
12,40
12,40
24,90
99,60
41 R
2*2 Součet 766691914 Vyvěšení nebo zavěšení dřevěných křídel dveří pl do 2 m2 kus 2*1 Součet 766691915 Vyvěšení nebo zavěšení dřevěných křídel dveří pl přes 2 m2 kus 2*6 Součet PC7666300 Dodávka a montáž vchodových, tříkřídl. dveří Automatic 270 x 240 cm kus
4,000 4,000 2,000 20,70 2,000 2,000 12,000 37,30 12,000 12,000 6,000 46 900,00
281 400,00
42 R
PC7666400 Dodávka a montáž vchodových, doukřídl. dveří Automatic 160 x 240 cm kus
1,000 41 200,00
41 200,00
43 766
998766102 Přesun hmot pro konstrukce truhlářské v objektech v do 12 m
0,486
39 766
40 766
59
t
842,00
41,40
447,60
409,21
771
45 597
Podlahy z dlaždic Montáž podlah keramických režných hladkých lepených flexibilním 771574113 lepidlemdo 12 ks/m2 dlaždice keramické slinuté neglazované mrazuvzdorné TAURUS 597614085 Color 29,8 x 29,8 x 0,9 cm (dle ceny a výběru odběratele)
46 771 47 771
13*1,02 Součet 771591111 Podlahy penetrace podkladu 771990112 Vyrovnání podkladu samonivelační stěrkou tl 4 mmpevnosti 30 Mpa
44 771
13 522,00 m2
13,000
325,00
4 225,00
m2
13,260
431,00
5 715,06
m2 m2
13,260 13,260 13,000 13,000
30,80 230,00
400,40 2 990,00
0,406
473,00
192,04 12 250,00
49,000
250,00
12 250,00 9 500,00
48 771
998771102 Přesun hmot pro podlahy z dlaždic v objektech v do 12 m 783 Dokončovací práce - nátěry
t
49 R
PC7830000 Očištění stávaj., nerezového zábradlí (dl. 49 mb) M Práce a dodávky M
m2
21-M 50 R
Elektromontáže
9 500,00
PC2100000 Oprava stávaj. elektroinstalace (nová světla) Celkem
60
kpl.
1,000 9 500,00
9 500,00 1 199 138,38
